David Rath

NZORY & VIZE

Odvolej, e Kalousek

pije!

David Rath

David Rath

NZORY & VIZE

 David Rath, 2011 Additional materials DMB Group s.r.o., 2011 Typo & Design DMB Group s.r.o., 2011 Poznmka autora: Popisky k fotografim jsou mnny jako nadszka a nelze je brt vn.

vodem

David Rath

NZORY & VIZE

Co je podle vs kolem sociln demokracie v modern spolenosti? Udret principy sociln soudrnosti spolenosti a modern stt veejnch slueb, kter se vyvinul v zpadn Evrop po druh svtov vlce. Jeho zkladem byl nmeck model sociln trnho hospodstv, kter se sna zachovat dynamiku rozvoje dky trnm silm a pitom inn otupuje propastn rozdly, kter vznikaj mezi lidmi dky neregulovanmu trhu. Pro vbec vznikl princip sociln-trnho hospodstv? Co si o dvodech jeho vzniku myslte? Byla to reakce pedevm evropsk spolenosti na dopady druh svtov vlky. Politici si uvdomili, co bylo pinou vzniku tto vlky a souasn zpadn politici se dostali pod tlak konkurennho komunistickho modelu, kter se dky vtzstv sovtskho svazu rozil do poloviny Evropy. Sice dnes vme, e sovtsk komunistick model byl Potmkinovou vesnic, ale tehdy jeho existence vrazn ovlivovala mylen v zpadn Evrop. A tak se i pravicov politick reprezentace snaily klst draz na sociln rozmr spolenosti. Kter zem by pro ns mly bt politickm a ekonomickm vzorem? Je to jednoznan Rakousko a Nmecko, s ktermi ns poj spolen historie. Sociln demokratick model je zde v praxi velice spn realizovn. Urit by tak pro ns mla bt vzorem Skandinvie, kde opt socilndemokratick model dlouhodob funguje a vidme, e vechny tyto zem jsou bohat a prosperujc, vtin lid se tam ije velice dobe. Navc tyto zem dok bt etrn i k ivotnmu prosted, co se o zemch s dlouhodob pravicovmi modely ci ned. Co je principem sttu veejnch slueb? Berete to jako synonym socilnho sttu? Stt veejnch slueb je ir mnoina, ne oznaen sociln stt. Do kvalitnch veejnch slueb, kter m zajiovat stt pat dobe fungujc zdravotnictv,

vodem kolstv, vda a kultura, infrastruktura zem, ale i sloky policie a justice. Pokud chceme mt tyto oblasti na vysok technick rovni, pak jde o vc, kter je velice drah. Prv o to jde, neoliberlov asto tvrd, e tyto oblasti by lpe zajistil soukrom sektor a e vysok dan jsou zbyten, pro si myslte, e tomu tak nen? Ve vech ve jmenovanch oblastech sttu veejnch slueb me soukrom sektor hrt roli doplkovou, co nen patn role, nebo ten veejn sektor tm zskv uritou konkurenci a dostv se pod tlak. Zkladn kostra vech ve jmenovanch oblast mus bt ale garantovna sttem, nebo jde o sluby, kter jsou asto prodlen a nevdlen. Na tom, e opravte njakou kulturn pamtku, hned tak nevydlte. Tak teba vdeck objev se ekonomicky zhodnot a za nkolik destek let, tud zkladn vzkum je pro soukrom investory naprosto nezajmav, tot plat o podstatn sti zdravotnictv a kolstv. Pokud by njak soukrom investor mohl zbohatnout teba na tom, e odoperuje co nejvce aludk, pak by to jednoznan mohlo vst k tomu, e bude operovno stle vce zdravch lid. Trh je toti bezohledn a zajm ho jen dosaen zisk, ve ostatn jsou pro nho nepodstatn zleitosti. V poslednch letech zskv v zahrani navrch neoliberln pstup. esk republika je nyn navc ve fzi, kdy v poslednch dvou desetiletch vtz spe pravicov recepty. Neexistuje skoro dn levicov ekonom. m si to vysvtlujete? Ped dvaceti lety se zhroutil konkurenn komunistick vchodoevropsk model. Najednou zaal zpad spatovat hlavnho konkurenta v pomrn tvrdch kapitalistickch zemch Asie, jako je na. Ta se naoko tv jako komunistick, pitom ve skutenosti jde o brutln kapitalismus, jakoby vypadl ze strnek Marxovy knihy Kapitl. Pod konkrtnm i dajnm tlakem tchto spoleenstv se zaal mnit i pstup zpadnch politik. Neoliberlov zaali tvrdit, e sloky sttu veejnch slueb jsou pli drah. dajn zatuj stty a podnikatele vysokmi danmi, a tm tyto ztrcej konkurenceschopnost vi spolenostem,

David Rath

NZORY & VIZE

Petr Neas konstatoval: Jak typick, David Rath mezi svmi

vodem kter se takovmi bezpodstatnostmi, jakmi jsou teba veejn systm zdravotnictv, systm veejnho kolstv, i dchodov systm, vbec nezatuj. Jet jste neodpovdl, pro je vtina ekonom pravicovch. m si to vysvtlujete? Ekonomie se stala jakmsi novm nboenstvm. Dve byly spolenosti dost ovldny a ovlivnny nkterm z nboenskch smr, zatmco dnes v modernm svt toto msto potichounku zaujala ekonomie a stala se jakousi univerzln vrou. Tv se, e je vdou, ale ve skutenosti, kdy se na to podvte, tak vichni ti veleknzi ekonomie nedokzali pedpovdt globln finann krizi, dodnes ji nedok podn vysvtlit a u vbec nejsou schopni pijt s njakm jasnm eenm. Ceny za ekonomii se v prbhu let dvaj za zcela protichdn teorie, kter se vzjemn vyluuj. Veleknzi ekonomie pak vtinov psahaj na slu volnho trhu, kter m najt sm een, co je jist pravda, protoe ivot plyne jako eka, ta taky nkam dotee a svoji cestu krajinou si vdycky najde. Otzkou je, jak to m dopady a dsledky na ivoty milion lid. Myslte si, e tedy socilndemokratick pojet spolenosti m anci uspt v globln neoliberln konkurenci? Bude to nikdy nekonc soupeen. V delm asovm horizontu budou muset i zem jako na, bu pod klidnm tlakem sv veejnosti, nebo pod nsilnm tlakem revoluc nespokojench, svj model tvrdho kapitalismu modifikovat a doplovat o prvky sttu veejnch slueb. Dlouhodob toti nelze v modern spolenosti dret lidi bez dostupn zdravotn pe, bez vzdln, i bez dchodovho zabezpeen. Vtina lid dv nebo pozdji to bude chtt i tam a svm tlakem si to vynut. Otzkou je, jak dlouho tento proces bude trvat. My mu meme napomoci exportem socilndemokratickch pstup do tamnch spolenost a pedevm jednotlivm lidem, kte o tom zanou pemlet a zanou se zajmat o een.

David Rath

NZORY & VIZE

Je njak rychlej zpsob, toto me trvat desetilet? Rychlej zpsob existuje i ve form ekonomickho tlaku, to znamen zbo ze zem, kde neexistuj zklady sttu veejnch slueb a kde je teba bn i dtsk prce, je mon zatit rznmi ekonomickmi barirami, jako jsou speciln dan a cla, kter v sob zohledn sociln dumping a dumping ivotnho prosted. Socilnmu dumpingu rozumm, to je teba dtsk prce i neexistence dchodovho a nemocenskho systmu. Co povaujete za dumping ivotnho prosted? na a ada dalch rychle rostoucch ekonomik kale pi prudkm nrstu vroby na ochranu ivotnho prosted, ohrouje tm samozejm ivoty a zdrav svch vlastnch lid s cynickou vahou, e toto se neprojev hned, ale s odstupem let i destek let. Prost rakovinu z vypoutnch karcinogennch ltek nedostanete za tden nebo za msc, ale teba za pt a deset let. Tud pi nzk informovanosti a vzdlanosti lid s takovmto brutlnm a nehumnnm pstupem mete dobe vydlvat velmi dlouho. Je jist, e se proti tomuto v budoucnu mstn lid vzbou, ale bude to trvat skuten dlouho, ne pochop, e ten kdo na nich vydlal, je odsoudil k pedasn smrti. Zpadn svt se asto tv, e o tchto vcech nev a prosazuje neregulovan globln trh bez barir a tvrd, e ten tyto rozdly postupem asu taky odstran. Myslte si, e je to mon? V minulosti mnoho zpadnch firem, hlavn velkch gigant pemlelo, jak zvit sv zisky. V zpadnch zemch je otravovaly odbory s takovmi vcmi jako je zvyovn platu, zkracovn pracovn doby, prodluovan dovolench. Obtovaly je navc demokratick vldy, kter pod tlakem voli poadovaly stle psnj normy, jak bezpenosti prce, tak istoty provozu, aby tyto neniily ivotn prosted. Tyto korporace se tohoto obtovn zaaly zbavovat prv tm, e zaaly pesouvat sv vroby do zem, kde po nich nikdo nic nechtl. Zbo vyrobily v tchto zemch za zlomek nklad a v zpadnm svt ho pro-

10

vodem daly za stejnou cenu, jako kdy ho vyrbly tam. Potebovaly ale zbourat jakkoli celn bariry a proto nejrznjmi triky a tlaky pes WTO dokzaly skuten trh globalizovat. M anci esk republika v tomto procesu sehrt njakou roli? Zatm jsme sehrvali roli spe negativn. Jsme sice zem stedn velikosti, ale nai pravicov politici jsou asto i ve svt slyet a udivuj tvrdost svch neoliberlnch postoj. Teba zaveden rovn dan se dky nm dostalo i do tsnho sousedstv Nmecka a Rakouska, kde si stle zuby nehty sna ubrnit tradin socilndemokratick systm progresivnho zdann. Samozejm, e i tamn neoliberlov ns pouvaj jako nsledovnhodn ppad. Kdy to bylo v Rumunsku, tak se tomu asi vtina Rakuan a Nmc spe smla, kdy to m u ale sousedn esko, tak jim to minimln pidlv starosti, protoe je to jaksi nekal daov konkurence, kterou urit leckdo z tchto zem vyuije. Je souasn sociln demokracie u ns nzorov homogenn v prosazovn princip sttu veejnch slueb? Navenek vcelku ano, kdy asto propadme velkmu zjednoduen, kdy stt veejnch slueb prezentujeme jako stt socilnch dvek, co je hrub chyba. Rzn sociln dvky a podpory jsou pouze zlomkem, kter zajiuje stt veejnch slueb. Jde jen o jednu z innost pomoci tm, kte se ne vlastn vinou dostvaj do pot, jejich een je nad jejich sly. D se inn zmnit obraz sociln demokracie jako strany dvek, kter buduj nkter mdia a konkurenn politici? Tak je to opt dlouhodob prce a trval argumentace. Musme trpliv vysvtlovat, e rozumn a dstojn nastaven sociln dvky pomhaj nejen tm jednotlivcm v nouzi, ale m z nich prospch cel spolenost. Ten, kdo nem prostedky na vlastn obivu a obivu sv rodiny, tak mnohem astji hled een napklad v kriminln innosti. To je pak pro spolenost mnohem nkladnj, ne takovmu lovku podat pomocnou ruku.

11

David Rath

NZORY & VIZE

Vy si myslte, e sociln systm je i prevenc kriminality? O tom jsem etl adu zajmavch empirickch studi z USA, kde stty, kter potlaily svj sociln systm, nsledn eily vy majetkovou kriminalitu. Prost lid v bezvchodn situaci astji kradou i loupen pepadaj, aby peili. Tito lid, nejen e zpsob pomrn velkou individuln kodu pepadenmu i okradenmu, ale pokud jsou chyceni, tak stoj spolenost mnohem vc, ne jakkoli sociln dvka. Uvdomme si, e i u ns jeden den vzn stoj tisc korun. dn sociln dvka ns ale nestoj 30 tisc msn. Navc v nkladech na vzn nejsou zapoteny nklady na policii a justin apart, kter samozejm pi vy kriminalit stoj stt mnohem vce penz. Myslte si, e nae sociln demokracie je v obhajob princip sttu veejnch slueb a sociln trnho hospodstv dostaten drazn a principiln? Bohuel ne. Mlo o tchto programovch pilch hovome, mlo je vysvtlujeme, v devadesti procentech se nechvme zathnout do debat o mn podstatnch vcech i marginlich. Navc ada socilnch demokrat m tendenci se s politickmi protihri radji domluvit, hled tzv. kompromisy, a rezignuje na zklady naeho programu. Co je na kompromisech patnho? Vdy do dennho i politickho ivota pat? Jsou vci, kde kompromisy dlat nejde. Nemete napklad najt kompromis mezi privatizac nemocnic i jejich existenc formou veejnho neziskovho zazen. Nebo mezi privatizac dchodovho systmu i existenc veejnho prbnho systmu. Nelze zprivatizovat zdravotn pojiovny a pitom se tvit, e existuje veejn zdravotn pojitn. To vechno jsou bu a nebo, kde nemete najt nco mezi.

12

vodem

Vdcm, lkam a uitelm slu chudoba. Penze kaz, rozptyluj a odvdj od poctiv prce!

13

David Rath

NZORY & VIZE

Mte pocit, e je v sociln demokracii ada politik, kte preferuj dohodu s pravic a pejmaj i nkter pravicov zpsoby een? Je tomu skuten tak a bylo tomu tak i v minulosti. To nen nic novho. Osobn povauji za hrubou chybu, e se v minulosti privatizovaly takov podniky jako je teba EZ, i jin energetick i sov podniky. Jde o firmy, kter nesmrn vydlvaj a budou vydlvat. Jde o monopoln byznys se strategickm dopadem. Stt za prodej podl i celku v minulosti zskal v podstat smn penze. Dky tomu jsme dnes vichni rukojm management tchto firem, kter si diktuj cenu ve svm monopolnm prosted. Podvejte se, co dl cena vody, elektrick energie, tepla, plynu Tyto managementy si s nmi hraj jak s figurkami na achovnici, vydlvaj neuviteln penze, kter jim navc pravicov vldy pn Topolnka, Nease a za stl asistence pana Kalouska zdauj smnou rovnou dan. Jste tedy pesvden, e k tomu pispla i sociln demokracie svoj nedslednost a nedodrovnm vlastnho programu? Bohuel ano, as od asu prohrvme i tm, e ada z ns podlehne tlaku nebo lkadlm a nabdkm a klidn zvol typicky neoliberln een, kter je v naprostm rozporu s tm, co mme v programu a s tm, co slibujeme volim. Dky tomu ns hodn lid me brt jako ne pln dvryhodn. Jsem pesvden, e se musme dsledn dret socilndemokratickho programu a nepipoutt neoliberln een nebo dokonce se na jejich realizaci podlet. To je cesta ke ztrt podstatn sti voli. Prosazujete tedy dslednost dodrovn programovch zsad a slib volim. Myslte si, e volii nepochop, e nkter sliby nelze teba splnit? Nai volii jsou hodn citliv na dodrovn slib a na odchylky od zsadnho smovn programu sociln demokracie. Jsem pesvden e to, e jsme ve vtin kraj odpskali placen zdravotnickch poplatk, nm volii spotaj. Stejn tak by nm spotali i to, pokud bychom napklad pronajmali veejn nemocnice, o em bohuel i nkte sociln demokratit politici vn uvauj. Volii

14

vodem se pak budou logicky ptt, pro maj volit ns, kdy ve skutenosti dlme relnou politiku pravice. Jste tedy zastnce tvrdho konkurennho boje mezi pravic a levic? Konkurenn boj mezi zsadnmi politickmi a filozofickmi proudy ve spolenosti je stran dleit. Lidem se mus srozumiteln kat, v em se tyto proudy li a mus to vidt i v t praktick kadodenn politice. Pokud podlehneme svodm se domluvit, objmat se okolo ramen a vldnout formou jednotn nrodn fronty, pak ohroujeme zdrav vvoj cel spolenosti. Myslte si, e je chyba uzavrat koalice s pravicovmi stranami? V reln a praktick politice me nkdy dky pomrnmu systmu dojt i k tomu, e se ned nic jinho dlat. Ale mlo by to bt a posledn mon een. Jsem relativn smliv k takovm koalicm na rovni obc, moc se mi ale nelb na rovni kraj a na rovni cel zem to povauji za nebezpen. V em vidte to nebezpe? Jde o degeneraci politiky. Politika je soupeen o monosti vldnout a tedy realizovat vlastn vize a program. V okamiku, kdy se maj dva diametrln odlin programy spojit a realizovat praktick vldnut, pak vcemn ob strany mus rezignovat na sv vize fungovn spolenosti a jedin, v em si mohou rozumt, je v jakmsi spolenm obchodovn. Tedy politika pestane bt politikou a sprvou vc veejnch, ale stv se byznysem, kter spov v dohod o rozdlen sfr zjm. Takov politika se redukuje na pouhou osobn obivu zastnnch funkcion. Co je na tom patnho, e nkte politici berou svoji volenou funkci jako sv zamstnn, i formu obivy i zpsob podnikn? Na jednu stranu politika skuten vyaduje profesionalitu. Hodn lid si naivn mysl, e do politiky me jt kad. Jist me, ale ne kad v n m pak

15

David Rath

NZORY & VIZE

S pedsedou stedoesk SSD Richardem Dolejem po celodennm marnm ekn na vlak ze Zdic do Prahy. Prv zde oteveli nov ndran podchod, o kterm mstn TOP 09 tvrd, e ho vzhledem k naprost neexistenci vlak oban vbec nepotebuj.

16

vodem schopnost cokoli dokzat. Politik by ml mt chu vci mnit, ovlivovat, dit a ne si jen sednout na njak tepl msteko a tam v kldku pevat, dokud ho volii nevyoupnou. Bohuel ve vech stranch je hodn tch, jejich ambice je zskat na njakou dobu njak pkn msteko bez toho, aby chtli cokoliv realizovat. Zpt k sociln demokracii, strana se nachz v dob, kdy odeel vrazn pedseda Ji Paroubek. Nyn to vypad, e se zde odehrv stet dvou proud. Jak byste tento stet charakterizoval? Jde skuten o spor kdla, kter bych nazval konsensualisty, s kdlem programov dslednosti. Je to nov situace? Myslm si, e nen. Nco podobnho se odehrlo v dob, kdy o pedsednick keslo usiloval Milo Zeman. Jak se od sebe kdla li? Konsensualist trochu pipomnaj lidovce. Jejich politikou je bt u toho. Je jim celkem jedno v jak koalici, hlavn aby v n byli. Vtinou zdrazuj nutnost dohody, kompromisu, nehdat se s politickmi soupei, pli politick soupee nekritizovat a netoit na n. Konsensualist maj za sebou asto zkuenost sv existence v njak velk koalici a to bu na rovni mst i kraj. Vtinou vychvaluj sv osobn zkuenosti, e velk koalice pin klid a pohodu. Druhou skupinou jsou lid, kte zdrazuj dsledn dodrovn programu a slib volim s tm, e preferuj jin een ne uzavrn velkch koalic a vytven programovch kokops mezi nmi a pravic. Ve velk koalici pak spatuj zradu naich voli a zdrazuj, e takov zrada povede k naemu oslaben, v krajnm ppad k osudu, kter potkal lidovce. Tak upozoruj, e politika konsensualist me otevt dvee do vrcholov politiky njak radiklnj stran, nebo me vst k rstu vlivu komunist.

17

David Rath

NZORY & VIZE

Vy se patrn adte ke kdlu programov dslednosti. Je to tak? Ano, je. Nemm rd rozbedlost, bezbarvost a nzorovou rozplizlost. Jsem pesvden, e lovk m mt jasn nzor a m umt vysvtlit, pro ho hj. Nepotebuji bt u veho a ve vech koalicch s kadm politikem. Na zemi i sociln demokracii vce prospje, kdy si zachovme svoji hrdost, sv nzory a vzpmenou pte. Budeme za to sice asto kritizovni pravicovmi mdii, ne vdy budeme sedt na dleitch pozicch, ale meme si vit sami sebe a v okamiku, kdy se svm programem vyhrajeme, pak mme anci lidem ukzat, e ho tak umme zrealizovat, a e je to cesta, kter skuten vede k co nejkvalitnjmu ivotu vtiny spolenosti. Mimochodem o kvalit ivota jsme jet nehovoili. Je to pro sociln demokracii klov hodnota? Urit ano. Jsem pesvden, e je to dokonce absolutn priorita. Sociln demokracie mus prosazovat takov zpsoby een, kter trvale zvyuj kvalitu ivota lid ve spolenosti. Co si pedstavujete pod pojmem kvalita ivota, kad pod tm me vidt nco jinho? Je to urit subjektivn hodnota, nebo kad si pod kvalitou me pedstavit nco jinho, pro nkoho je to teba adrenalinov dobrodrustv, pro jinho naopak klid a pohoda. Spolenost by mla fungovat tak, aby dala kadmu rovnou pleitost prot si kvalitn ivot podle svch pedstav. Aby tomu tak mohlo bt, musme mt napklad kvalitn, tedy zdrav ivotn prosted. Spolenost by nemla vytvet zbyten existenn stresy pro lidi. Lid by mli ctit existenci zkladnch jistot, jakmi je teba dostupn zdravotn pe, nebo monost zskat vzdln i pro ty, co jsou nemajetn. Kvalita ivota je tak pro hodn lid spjata s mrou jejich svobody, ili opt sociln demokracie by mla budovat co nejsvobodnj spolenost. Kvalita ivota je tak spjata s pocitem bezpe, to znamen kolem pro ns je tento pocit bezpe a prvn jistoty v esk spolenosti vytvet.

18

vodem Jak myslte, e dopadne soupeen tbora konsensualist a proudu programov dslednosti? Nejsem Sybyla abych to dokzal odhadnout. Nlady i postoje v sociln demokracii se v prbhu asu mn. Sm udlm ve pro to, aby vyhrl proud programov dslednosti, protoe ten je nadj i pro drtivou vtinu naich voli. Ti si prakticky stoprocentn nepej njak nae kamardkovn s ODSkou nebo TOPkou. Tedy v zjmu naich voli a budoucho volebnho vsledku sociln demokracie doufm, e konsensualist pochop, e jejich model je cestou k politick nicot.

19

David Rath

NZORY & VIZE

I kdy tomu kritici nev, tak David Rath um skuten i st.

20

David Rath nejen o sob, medicn a politice (ukzka z knihy)

21

David Rath

NZORY & VIZE

Jak vnmte v dnen dob politiku a demokracii? Je sprvn, e hlas hlupka i gnia maj ve volbch stejnou cenu? Ale s tm pili u osvcenci. M oblben osvcenci hlsali, e mus bt rovnost. K demokracii prost pat, e hlas eknme i mn nadanho mus mt stejnou vhu jako hlas schopnho a bohatho. Jakmile zaneme selektovat, nejdve teba podle inteligence, pak podle majetku, kde skonme a jak to bude mt nsledky? Demokracie pochopiteln m sv slabiny, ale zatm nic lepho nikdo nevymyslel. Mj oblben Montesquie popsal ti pile modernho demokratickho sttu. Nezvisl moc soudn, vkonn a zkonodrn. Vechny pile je poteba neustle opraovat, oetovat a hldat, protoe ty pile, jednotliv moci, maj siln tendence se kamardit, podporovat, sbliovat, poskytovat si vzjemn vhody. Nebezpe pestv hrozit pouze ve spolenosti s vysokou morlkou, v n to bu pslunky tchto moc ani nenapadne, nebo jim to vnitn zbrany nedovol. Mla by je hldat i mdia, hldac pes demokracie? Mdia u ns se o to nkdy pokouej, spe vak obany znepokojuj a frustruj, nebo asto nejsou schopna objektivnho pohledu, asto o nj ani neusiluj. Je to dno nkdy zmrem, jindy nzkou profesionln rovn novin. V dnen dob bych ekal, e bude v novinch na postu redaktora i komenttora pracovat lovk s minimln vysokokolskm vzdlnm, iroce vzdlan, s bohatmi ivotnmi zkuenostmi, ili e to nebude dn dve kolem dvaceti let, to by tam mlo maximln vypomhat. Jak to ale vypad ve skutenosti? Teba Lidov noviny. Jsem zden z t kinder party. Psob tam holiky a chlapci, nkte nemaj ani dokonenou vysokou kolu a zaujmaj dalekoshl hodnotc soudy. Nejsou schopni objektivnho zpravodajstv. Nejsou schopni napsat nic nestrann, do veho cpou sv naivn nzory a ideologick postoje, skuten jsem asto konsternovn jejich rozhledem, jejich ubohou rovn. A prost tmto lidem nzkho vzdln a vzdlanosti, kulturnch zkuenost a nulovho ivotnho moudra, protoe k moudrosti lze dospt v horizontu mnoha let, tmto lidem je svena ohromn moc. Slou jako ui, oi, hmat, ich a chu spolenosti. Kad si um pedstavit, jak

22

David Rath nejen o sob, medicn a politice (ukzka z knihy) na tom jsou ti, kte nemaj smysly v podku, kte je maj pochrouman, kdy jsou barvoslep, eroslep, nahluchl, a podle t pedstavy si meme udlat pedstavu o objektivit takovch novin i obraz svta, kter vytvej. A te si pedstavme, e tito lid nm takov obraz vytvej a cpou ho do ns od rna do veera. Tch skuten moudrch a zkuench novin, jako je teba pan Hank, ale i nkte dal, tch pli nenajdeme. Takovch, kte se nad problmy opravdu zamlej, hledaj jejich koeny a chtj slouit objektivit a pravd, nikoliv svm nzorm a zjmm, je skuten mlo. Novinsk stav zpsobuje podle mne daleko vt devastaci spolenosti, ne me zpsobit kterkoliv politik. Oni toti pomrn spn pedstavu, e vichni politici jsou hloup, patn, zkorumpovan. Tak vznik neuviteln frustrace. J jsem tuto frustraci jako nepolitik tak zaval. Jen mlokdo si je schopen uvdomit, e politici jsou jen uritm zpsobem selektovan vzorek ns vech. S naimi chybami, s naimi nedostatky, ale i s naimi plusy. Jako se dnes pohybuji v Poslaneck snmovn, tak jsem se ped asem pohyboval jako lka na malm mst, kde jsem jezdil za pacienty dom. Myslm, e mohu posoudit, jak asi vypad prmr eskho obana. A musm ci, e politici se tomuto prmru dost podobaj. Mon se jedn o trochu lep prmr se vemi pednostmi, ale i chybami a nedostatky bnho obana. Krsnm lidovm politickm fenomnem, kter pln i psychoterapeutickou funkci, je esk hospoda. Lid ve proberou, zanadvaj si, psychicky se oist a jdou dom. ada z nich m pocit, jak by stt vborn dila. Pozorovatel zsk pocit, v kad hospod sed nkolik generlnch editel zemkoule, kte by si se vm vdli nramn rady. V jedn z nich jsem kdysi ekl svmu znmmu: Ty sis postavil bark z nakradenho cementu a tvrnic, a tady se roziluje, e politik krade. Vdy ty krade cel ivot a vbec ti to nepijde divn. A te si pedstav, e bys ml jin monosti, vt pleitosti. Pak u neukradne trochu cementu, ale bude krst adekvtn, ve zvten me. Nekej mi, e by ses najednou, pesunem do njak vysok funkce, zmnil a stal ses estnm lovkem. Zarazil se a ekl, e to tak nen. Pochopiteln to tak vak je. Pokud vtin lid nepijde divn pivlastnit si nco, co nen jejich, nen pibit, pinst si z prce papr, desky nebo cokoliv, co jim nepat, mohou jen obtn pedpokldat, e politick reprezentace tohoto nroda bude diametrln jin, ne oni sami. My prost musme mt

23

David Rath

NZORY & VIZE

Po nkupu uniktn stedovk Iluminace v londnsk Sothbeys. Koupi Iluminace oznail Petr Bendl za zbyten pltvn penzi za foslii. Komenttor MF Dnes Rozpral sice konstatoval, e Petr Bendl si trochu plete pojmy, ale v podstat m pravdu. Kdyby David Rath nekoupil Iluminaci, mohla bt msto toho bhem dvou msc dlnice do Karlovch Var.

24

David Rath nejen o sob, medicn a politice (ukzka z knihy) samozejm velk poadavky vi politikm, ale zrove bychom mli bt kritit i sami k sob. Musme zat uritou sebereflex. Jestlie chceme, aby nai politici byli pracovit, tak nesmme bt nrod lenoch. Chceme-li, aby nai politici byli neplatn, nesmme my sami uplcet. ili jedn se o spojen ndoby, kter je tk rozetnout. A novini msto toho, aby k takovmu pohledu a pstupu veejnost vedli, msto toho, aby ji vyzvali k asti na vcech veejnch, vyhledvaj jen senzace a patn zprvy. O tomto problmu jsem hodn pemlel. Nkter stty EU maj uzkonno urit procento dl evropsk provenience, kter dvaj v televizi a v kinech, co m pivedlo k npadu, nad kterm si mnoho lid asi zauk na elo. Pro neuzkonit i njak procento pozitivnch zprv v mdich? Stailo by alespo 40 - 50 procent. Vdy 50 procent patnch zprv je dostaten prostor k prezentovn pejska pejetho parnm vlcem, zenho opilm pednostou stanice. Take pod by zbylo dost prostoru pro tragdie a jin negativn zprvy, souasn by to vak novine pinutilo podvat se kolem sebe a konstatovat, e svt nen zas tak patn a zavrenhodn, pln podvod, zlodjin, vrad a falenosti, jak to vypad podle jejich novin. Jedn se o trochu absurdn a trochu prkopnick npad, ale mn se lb a nechci se ho jednodue vzdvat. Je to npad urit krsn a jeho realizace by prospla novinm i celmu lidstvu. Bude-li vedle sebe stt tisc spokojench pacient a jeden nespokojen, nape pochopiteln report o nm a ostatn pehldne, jako kdyby vbec neexistovali. Pesn, ale takov u bohuel mdia jsou. Mme milion operac, kter se zda, ale veern zprvy se vnuj t miliont prvn, kter se nezdaila. Ale co tch milion spnch operac? Take j jsem pesvden, e selhvn a problmy na demokracie nezpsobuje krize politickch elit, ale krize novinskch elit. A myslm si, e bychom se vichni mli snait, aby novinainu dlali lid vzdlan, kulturn a moud, kterm nebude jedno, zda nacpou noviny naprostmi nesmysly. To je jedna vc. Druh spov ve znanm posunu priorit. Na toto tma jsem hovoil s mnoha vzdlanmi lidmi od ns i ze zpadn Evropy, pedevm s lkai, ale i s jinmi intelektuly ze zpadnho Nmecka a Britnie. Sdlil jsem jim

25

David Rath

NZORY & VIZE

svj dojem, kter vesms potvrdili. kal jsem: Na m to dl takov dojem, e zatmco cel 60., 70. a 80. lta byla v zpadn Evrop prioritou kvalita ivota, stavly se koly, nemocnice, eleznice, dneska se to njak peklopilo a zan kralovat abstraktn priorita hospodskho rstu a konkurenceschopnosti. Star stty jsou k tomu vleeny a vyvolv to tam boue. Pkladem mohou bt napklad nepokoje ve Francii. U ns, kte jsme to zaili v podob deformovan socialistickm reimem, je to jet ostej. A na Slovensku jet hor ne u ns. Domnvm se vak, e z hlediska kvality ivota se zase tak moc nezmnilo. Vezmte si, kdy byla nastavena osmihodinov pracovn doba, kdy byl nastaven ptidenn pracovn tden. Od t doby, od tch 70. let, se produktivita ne zdvojnsobila nebo ztrojnsobila, ale zdesetinsobila. A ijeme desetkrt lpe ne tehdy? ijeme alespo trochu lpe? Naopak. Dnes se vedou diskuse o tom, e by se pracovn doba mla prodluovat a doba volna zkracovat. dn ekonom si nedovede pedstavit, e by se vkend prodlouil na ti voln dny, protoe by nm produkce klesla. Pestoe jsme stle bohat, neroste kvalita ivota. Tak pro se tolik honit? Nejde vak asi polevit, protoe cel ten systm jede na model my v kole. Kolo se stle ot a my v nm neustle rychle bh. Mm vtrav dojem, e i my vichni bhme v takovm kole. Svm zpsobem k tomu pispvme vichni. Dnes bychom byli schopni vyrobit auto, kter vydr 30 let, ale vechny firmy pichzej neustle nejen s technickmi inovacemi, ale i s jinm designem, aby lid mli potebu mnit vz za tyi za pt let. Myslm si, e by nebyl problm vyrobit praku, kter bude prt jet za 20 let, mon i za 30 let. Nen problm vyrobit televizi, kter vydr destky let. Urit nen zsadn rozdl v tom, jestli je ploch nebo takov nebo onak. Nevm, jestli uvn lep televize me lovku pinst vt tst. My bychom mohli udlat vci takov, aby se nerozbily. Ale to by pak padl cel byznys, protoe by se omezil odbyt i vroba. Svt se dostal na scest, kde se najednou vytratily politick diskuse o kvalit ivota a kde najednou lidstvo figuruje jako len etn, kter se tese strachy, e by slka pt rok nemusela bt vy. Absurdnm ppadem jsou Spojen stty, kter jsou astronomicky zadluen u ny. Ta vyrb a chrl nov zbo, za kter od Amerian nedostv zaplaceno. Stle vce a vce zbo proud do USA na dluh.V n vechno dlaj lid za pr dolar tdn, dokonce v nkterch tovrnch tam pr dlnky ztluou, kdy udlaj njakou chybu. A takovmu systmu chceme konkurovat? Lze to vbec?

26

David Rath nejen o sob, medicn a politice (ukzka z knihy) Mm pocit, e bu tady s nmi nkdo hraje stran oklivou hru, nebo jsme vichni ztratili soudnost. ivot by pece neml bt o tom, e si kad tden koupm nov triko a boty. Radji si koupm boty, kter jsou pohodln, pkn, elegantn a vydr nkolik let. Nepotebuji bhat kad msc po obchodech a shnt nov boty, protoe star se mi rychle rozpadnou. Dostali jsme se, myslm, nkam jinam, ne jsme chtli. Spotebovvme nkter z neobnovitelnch zdroj planety naprosto zbyten, protoe vtinu vyrbn produkce nepotebujeme. Existuje stle vce lid, kte nakupuj zuiv vci, nepouij je a pak je za pr msc nepouit vyhazuj. Pevme tuny zbo z jedn zem do druh. Nevm, pro mus jezdit kamiony s eskm mslem do Holandska a s holandskm mslem do ech, ty kamiony se mjej na silnicch a spn je ni, vytvej z nich tankodromy, zpsobuj mnoho nehod, zabjej lidi, produkuj exhalace, spotebovvaj pohonn hmoty, kter se sloit prostednictvm tanker dovej z druh sti svta jen proto, aby mslo esk bylo v Holandsku a holandsk v echch. Pokud nemme dikttora, kter by zavel hranice, zakzal kupovat holandsk mslo a nadil, e lid mus mt tolik a tolik hodin volna, je mon v rmci demokracie inn bojovat proti imperativu spoteby, kter se stala jednm z hnacch motor celosvtov ekonomiky i globalizace? Je proti tomu njak obrana? Myslm si, e je. V prvn ad by se mlo zat uvaovat a diskutovat o kvalit a smyslu ivota. Opustit hloup parametr hrubho domcho produktu, kter nem dostatenou vypovdac hodnotu. Hrub domc produkt roste, vyrobm-li trika, ta trika nkam dovezu, pak je odtamtud odvezu, dovezu do spalovny a splm. Roste hrub domc produkt, ale tento rst nezvyuje kvalitu ivota. Je tedy nutn hovoit o kvalit ivota a hledat parametry, kter umon srovnvat kvalitu ivota v rznch zemch. Nic nm v tom nebrn, krom zloduskch manaer, kte si mnou ruce, e jim stoupaj zisky, e stoup spoteba veho, a ve hodnot naprosto egoisticky, s ohledem na to, e dostanou vt bonusy a odmny. Ppadn jim poroste cena akci. V druh ad je nutn vrtit se k pvodn mylence socilnho sttu. Prost zapomeme na to, e chceme soutit s nou, Indi a podobnmi stty. Tady u

27

David Rath

NZORY & VIZE

se mus nkdo vzbudit a ci: Podvejte, oni neplat zdravotn a sociln pojitn a nemaj podn kolstv. Pojme tyto rozdly vyslit a zavst cla. Ne samoeln cla, prost cla popisuj tuto diferenci. Nechceme zabrnit pstupu jejich zbo k nm. Chceme jen zabrnit dumpingu. Vechny zpadn koncerny, ty vechny asn znaky, jako je Nike i Adidas, pesunuly svou vrobu do ny, Indie, Pkistnu kde se chovaj pln stejn nelidsky, jak se chovaj tamn mstn podnikatel. A samozejm pod stejnou znakou to dov zpt do mateskch zem. Myslm, e by lid mli zat pemlet, e by tyto znaky nemli kupovat. J u tak daleko jsem. Kdy si jdu koupit njak podobn vrobek, dvm se, kde byl vyroben. Pokud vidm, e v Pkistnu, Indii nebo v n, tak ho prost nekoupm. Nkdy se stane, e ho koupit musm, protoe jin nen k dispozici, co se tk napklad hraek. Paklie vak mm na vbr, nevhm, i kdy je teba nae i nmeck zbo dra. Vichni bychom si mli shnout do svdom. Nen lep tm dtem dt jednu podnou hraku za rok, ne jim kupovat kad tden njakou nskou? J takovou diskusi vedu doma, kde maj tendenci dtem nkdy takov hraky kupovat, jen aby jim nco pinesli. Tak kvli tomu mme obas docela ostr hdky. Vm, e to nen jednoduch problm a e na nj cel ada lid nahl jinak, ovem mme-li udret hodnoty zpadn civilizace, tak se tm musme vn zat zabvat a ne bhat v kole jako ta hloup my, m dl tm rychleji. Tetm krokem by mlo bt budovn a podporovn co nevy vzdlanosti lid. Nemm na mysli, jak u jsem se vyjdil, vzdln potebn k vykonvn profese, ale veobecnou vzdlanost, aby lid vidli a pochopili princip a smysl ivota tak v nem jinm ne v atnku nacpanm tisci triky, ne v kadoron exotick dovolen. Aby ho hledali a nachzeli teba v kultue, literatue, v dalm vzdlvn, ve sportu, ve sportovn se svmi blzkmi i v dalch smysluplnch koncch. Nejen v plochm a primitivnm konzumu. To jsou podle m cesty, kde politika me sehrt vznamnou roli, jednak v boji o vzdlanost, jednak v boji za diferenn cla a pi udrovn socilnho systmu. Budeme-li udrovat svj sociln systm, tak ns to donut potebn cla zavst. Mrz m, e politick elity o tchto vcech mlo diskutuj. Jsem pesvden, e to bude dlouh cesta, ale e ta diskuse by mla bt vedena ihned a velmi intenzivn.

28

David Rath nejen o sob, medicn a politice (ukzka z knihy)

29

David Rath

NZORY & VIZE

Plat stle tradin lenn politickch stran na levici a pravici? Nkte politologov zastvaj nzor, e se do urit mry zsadn rozdly ponkud straj, nebo adu problm e pravicov i levicov strany podobnm zpsobem. U ns pravice nedovedla deregulovat njemn ani zprivatizovat banky, levice to uinila. Mm tak pocit, e se propast mezi pravic a levic zmenuje. Nevm ovem, jestli je to dobe, protoe model pravice a levice, model rznch een problm, ivota a dalho smovn spolenost urit stle pln svou zkladn funkci. Lid by mli mt anci vybrat si. Ne podle kravaty i podle toho, jak kter politik vypad, ale podle konceptu, kter hj. Vbec nevm, zda je dobe, e britsk Labour party pod vedenm Tonnyho Blaira se vlastn posunula nkam ke stedu a vytlaila konzervativce. Jedn se zajist o dobr marketingov trik, kter pomohl na nkolik volebnch obdob opanovat britskou politickou scnu. Nejsem si vak jist, zda je to dobe z dlouhodobho hlediska, nebo si myslm, e pile zkladnch pstup by mly politick strany zachovvat. Strany od stedu do leva by mly hjit ty slab, ty, kte nemli takov tst, a podporovat solidaritu, kter ve spolenosti hraje obrovskou roli. A logicky pravice zase akcentuje ty siln, kte nepotebuj oporu sttu, protoe mli vt tst nebo jsou schopnj. Tko pedvdat, co do budoucna vztah mezi pravic a levic pinese, jestli se spor opt vyost, nebo se naopak cel politick scna petransformuje do bezbarv hmoty, kdy politik nebude ani lev, ani prav, ani zelen, ani modr, prost vznikne nov sorta jakhosi inertnho politika, kter bude hledat technologick een a rozhodovat vtinou ad hoc. Lid by si je pak museli vybrat vhradn podle sympati, nikoliv podle programu. Takov stav bych povaoval za velkou krizi demokracie. Pokud nebudou mt klasick strany jasn ideov zklady a vize, me se objevit njak nov, spn, skuten extrmistick strana. Nememe dneska pedvdat, e to budou njac novodob nacisti, mohou se objevit pln jin vci, kter dneska neumme posoudit a popsat a me to bt skuten nebezpen. Lidem se nabdne nco novho, vyhrannho. A pokud se v ele objev vrazn charizmatick osobnost, meme se jet docela divit. Nzory a nlady lid se vyvjej. Za totality jsme ili v levicov ideologii, i kdy je otzka, zda ml rovnostsk komunismus skuten levicov charakter, ale byl

30

David Rath nejen o sob, medicn a politice (ukzka z knihy) tak hodnocen. Po revoluci kyvadlo peltlo doprava a dokonce se pravicovost brala bezmylenkovit v nkterch spoleenskch vrstvch, jako urit bonton. Dnes je u dlouho po revoluci, take by si lid mli vybrat podle vize strany, jejch pedstavitel a argument. Jednou jsem vidl kolegu Jana Rumla v poadu Kotel, mimochodem byl to pern poad. Zaujalo m, e kdy na nj lid toili a on se ocitl ve vypjat situaci, argumentoval velmi podivnm zpsobem. Nkolikrt prohlsil, e je pravik, protoe pravice je lep. Podobn zpsob argumentace bychom mli rozhodn opustit a vdy konkrtn zdvodnit nzor i tvrzen. Nelze ci, e pravice je lep, nebo zle jak pro koho. Lze vak ci: J jsem pravik, protoe jsem podnikatel, nebo: J jsem levik, protoe jsem zamstnancem. Jsem-li podnikatel, ml bych vdt, co mi pravicov princip nabz, a naopak, co mi pin pstup levicov, jsem-li zamstnancem a pro jsem tedy levik. pln kurizn mi pipad, kdy se setkm s nkm, kdo se nachz v ni sociln skupin, je osobou sociln zvislou na socilnch transferech a pesto prohls, e je pravik a e vol pravici. Tak to mm pocit, e jsem se setkal bu s masochistou, nebo se sebevrahem, kter pracuje na svm sebeznien. Jet k otzce psoben politik na volie. V dnen mediln a virtuln dob mme nkdy pocit, e volebn kampa pipomn jakoukoliv jinou marketingovou kampa, kdy se strana prodv jako zbo prostednictvm svch pedstavitel. Pak se me stt, jako se ostatn stalo v USA, e volby me vyhrt i prohrt jedin gesto kandidta pi diskusi na televizn obrazovce. Mte pravdu, ale nemme asi monost, jak tomu elit. k se, e Tom Garigue Masaryk ml nepjemn, a fistulov hlas. Nkte odbornci kaj, e kdyby il v dnen mediln dob, v dnm ppad by nemohl bt oblbenm politikem. Pravda je, e napklad Winston Churchil nikdy nepsobil njakm neagresivnm a pehnan sympatickm dojmem a v dnen mediln spolenosti by ml asi tak v politice problm. ili ada mimodnch osobnost by zejm v dnenm medilnm svt neuspla nebo nebyla tak spn. My se ale musme danm podmnkm pizpsobit. Mnit je lze pomalu a postupn, ne narz. Pokud budeme odmala dti uit kriticky myslet, aby bezmylenkovit nepejmaly jako hlupci kadou informaci, kter je v novinch, budou zejm v pt generaci zdrav krititj a odpovdnj volii. Tady mme problm hlavn se star generac. Jej znan st pedpokld, e kad otitn informace se zakld na pravd. asto se setkvm

31

David Rath

NZORY & VIZE

Zde by kritici ekli, e jde o typick foto usvdujc ze zliby v mladch ench.

32

David Rath nejen o sob, medicn a politice (ukzka z knihy) s tm, e ti novini neetz zprvu podle logiky. Vytvej krkolomn dedukce podle svch pedstav a zjm. Koukm na to s otevenmi sty. Bohuel jim jejich patnou prci spousta lid bat a ij tak, e si rno petou i poslechnou, co si maj ten den myslet. Nechaj sebou snadno manipulovat, co bychom se mli snait napravit u dalch generac. V dnen dob mediakracie, kdy si vezmeme, jak se koncentruj majitel velkch mdi, kte maj sv zjmy a cle, tak asto sledujeme nejrznj manipulace. Ty pochopiteln vyhovuj jen urit sti spolenosti. Vy se prezentujete jako racionalista, nicmn nkdy to vypad tak, e racionalita slou jako sluka nkterm emocionlnm zjmm. Nejlpe to mohu demonstrovat na pkladu fanouk Sparty a Slvie. Kad z nich vdy najde mnoho argument, pro je ten jeho klub lep. Vy jste hezky popsal pklad Sparty a Slvie. Musm konstatovat, e jsem nikdy nerozuml tomu, pro jedni fanaticky preferuj Spartu a druz Slvii. Mon jen proto, e chtj patit k njakmu tboru. Pro m jdeo smvnou libstku, nebo slabstku ady lid, ze kter se moc nestl. Ale me to bt pklad docela dobrho modelu, jak se bez racionlnho mylen nkam zaadm. Je to asi zpsobeno tm, e ada lid potebuje a chce nkam patit. Zatmco nrodnost si vybrat nemohou, sportovn klub ano. Fanouek zstv vrn svmu tmu, i kdy se mu neda. V tch dleitch ivotnch oblastech vak hraje racionalita zkladn roli. Abychom ji mohli efektivn vyuvat, potebujeme kvalitn a pravdiv informace. A zskat pravdiv informace nen zase a tak jednoduch. Kdy chcete bt pln objektivn, tak muste erpat z nejmn dvou zdroj, pokud mono rozmanitch a protichdnch. Teprve pak mme anci, e jsme se alespo troku piblili k pravd a od toho pak teprve mete odvjet racionln rozhodnut, ppadn dal racionln postupy. Nedostatek informac bv vak tm stejn zhoubn jako jejich pebytek. Dnen informan spolenost ns zahltila. Internet je bjen, ale val se z nj na vs asto velice nesmysln daje, kter by snad bylo mnohdy lep nevnmat, nepijmat, nepracovat s nimi. Ve velkm mnostv informac se obtn orientujeme a vychzme-li ze patnch informac, udlme nsledn patn kroky. Ostatn jedna z nejstarch vlench taktik spovala v podsunovn patnch informac nepteli. Dnes se se patnmi informacemi pracuje nesmrn asto. Napklad marketingovm nstrojem mnoha firem se stala snaha zmanipulovat v rmci reklamn kampan upravenmi informacemi co nejvt st veejnosti s clem maximlnho prodeje uritho produktu. Nejlep

33

David Rath

NZORY & VIZE

obranou proti takov manipulaci me bt pedevm dobr vzdln, v jeho rmci se lze nauit, jak informace podrobit potebn logick analze. Tak tato skutenost posiluje vznam co nejlep vzdlvac soustavy a kvalitnch, dobe placench uitel. Politici maj obrovsk vznam, mohou ovlivovat pjmy jednotlivch profes.. Nkter profese, dleit pro stt i spolenost, jsou i po 16 letech ekonomicky siln podhodnocen. Nejvce mi to vad u uitel, zdravotnk a vdc. Hned zatkem 90. let vichni akceptovali nzor, e m-li bt justice kvalitn, mus jt platy velmi vrazn nahoru. Pestoe ani justice dneska nen bezproblmov, vichni pijali fakt, e m-li stt zskat kvalitn odbornky, mus jim zajistit adekvtn podmnky. Ve kolstv nm to kupodivu ani tolik nevad, i kdy j kolstv povauji za nejdleitj sfru spoleenskho ivota, protoe vloen prostedky tvo vznamnou investici. Investice do vzdln a vzdlanosti lid pak uet i na t justici, urit se mn lid dostane ped soud i do vzen, ale pekvapiv i na vdajch na zdravotnictv, protoe vzdlanj lid dovedou lpe peovat o sv zdrav, nejenom mn kradou a pepadaj. Urit nechci zpochybovat vznamnou roli en, ale jsem pesvden, e kolstv pehnanou feminizac trp. Urit by vchovn vzdlvacmu procesu prosplo, kdyby pomr mu a en byl vyrovnan, protoe by tento pirozen stav dobe psobil i na studenty a ky. Mm pocit, e tady jsme zaspali a vidl bych to na njak skokov naven plat v prmru na dnench 150 procent. Obdobn zven pochopiteln prosazuji i u zdravotnk. Takov vdaje se v uritm asovm horizontu rozhodn vyplat, pedevm zvenm kvality ivota. Je ovem nutn njak zajistit finann prostedky, a to lze jedin perozdlovnm prostedk zskanch prostednictvm pmch i nepmch dan. Pi t pleitosti se zamlm nad tm, zdali jsou spoleensky vhodn ty daov dostihy smrem ke sniovn dan. Mnoho stt se s ohledem na narstajc globalizaci nyn sna sniovat dan a daovm dumpingem pithnout nejrznj investory. Vbec se nedivm vysplm zpadnm zemm, kter na postsocialistick zem koukaj skrze prsty a kaj si, e se jim tmto zpsobem sname dlat nekalou konkurenci. Ono by bylo pjemn neplatit dn dan. Ano, bylo by to vten, ale pak si musme uvdomit, e nebude na kvalitn kolstv, na kvalitn zdravotnictv, na infrastrukturu, silnice, policii, konec konc pak nebude ani na tu justici a slun ednick apart. Ten stt se rozpadne. Jestli si nkdo mysl, e to bude fungo-

34

David Rath nejen o sob, medicn a politice (ukzka z knihy) vat, pak se jedn o lovka naivnho a naprosto neorientovanho. Moje zkuenost mi k, e stty s vysokmi danmi jsou stty s vysokou rovn ivota, s nzkou kriminalitou, vysokou vzdlanost, p o kulturn statky, lid jsou na vy kulturn rovni, protoe na vechny tyto oblasti jde vysok procento ze sttnch pjm. Zkvalitnn kolstv nepome ani zaveden kolnho. Pro bohatho koln nen problm, pro chudho to me bt barira. Pedstavy, e si nkdo vezme pjku a bude ji splcet za dvacet let, jsou nesmysln. Jednak to kolstv ekonomicky pli nepome, navc vystudovan lid budou muset v okamiku zvench nklad s pozenm bytu a zaloenm rodiny zat splcet sv bval studia. Pak m kad pln jin startovac podmnky. Mnoho spoleensky vznamnch profes s nezbytnm vysokokolskm vzdlnm je stle nesmrn finann podhodnoceno, co povauji za zkladn chybu. Vedeme o tom i diskuse na vld. Skuten je teba urychlit rst plat uitel, zdravotnk, vdc, ale myslm si, e si to zaslou i mnoz pracovnci v kultue, protoe ty asto dr v zamstnn pouze naden a fandovstv. I tito lid by mli mt svou prci solidn zaplacenou. Bohuel, vechny tyto profese mohou bt placeny pouze z dan. Tud skuten nemohu souhlasit s nzory, e m vce se dan sn, o to se nm bude ti lpe. Domnvm se, e o to he chud lid doshnou na slun koly, o to he chud a prmrn lid doshnou na kvalitn zdravotnictv. Za kadou silnici budeme platit mtn nebo budeme chodit pky. Nevm, zdali budou zavedeny i poplatky u policie. Mli bychom si tedy uvdomit, co jsou priority modernho, zpadnho svta. Jsem pesvden, e prioritou je sociln stt, sociln trn hospodstv s nezbytnmi pennmi transfery. J tak, kdy vidm kad msc na vplatn psce a jednou za rok v daovm piznn kolik zaplatm na danch, tak si z folkloru zanadvm na stt, e mi bere takov penze. Ale zrove bych se nezlobil, kdyby to bylo jet vc. Teba nechpu, pro bylo zrueno to nejvy daov psmo. Lid s opravdu vysokm pjmem by mli mt dle mho nzoru jet vy dan, ne maj te, konen v jejich osobnm zjmu je mt sociln smr a slunou spolenost bez strachu z nos a vydrn. V Nmecku takov daov psmo existuje. Nejvy dan u nejvych pjm dosahuj a 50 procent. A ve skandinvskch zemch jsou dan jet vy. Kdy se vak podvme, jak tam vypadaj ulice, msta, nemocnice, v jakm stavu se nachz policie, justice, sttn sprva, dojdeme k zvru, e v zemch s vymi danmi najdeme vy kvalitu ivota. Nenajdeme

35

David Rath

NZORY & VIZE

vak zsadn bariry mezi chudmi a bohatmi. Zatmco v zemch, kde maj ty dan podstatn ni, jsou rozdly daleko vy a bolestnj, teba v ad zem Latinsk Ameriky. Bohat mus t tm za drtnmi ploty s kulomety, zatmco chud doslova ivo. J si myslm, e to nen sprvn cesta. Znovu opakuji, e kolstv tvo nejdleitj sloku. Milo Zeman kval: V kadm mst m bt nejdleitj kola. J dodvm: A nemocnice, nikoliv banka. I ty jsou pro spolenost dleit, ale me se bez nich njak, lpe i he obejt. Ale bez kvalitnch kol a nemocnic ne. Velice m mrz, e mnoz moji kolegov na mne koukaj jako na bvalho odbore, kter vid problm zdravotnk a uitel v platech. Ale j jim vysvtluji, e chceme-li zaloit budouc prosperitu tohoto sttu, tak jedin na kolstv a uitelch. Ovem chceme-li je opravdu zaplatit, nesmme podlhat tlakm rznch lobby, kter by si ply dan vygumovat pln a sociln stt pln zlikvidovat, odvzt do starho eleza.

36

Blogy 2008 - 2011

37

David Rath

NZORY & VIZE

SOUBOJ O STT A SOCILN DEMOKRACII

03. 08. 2010 (aktualne.centrum.blog) Text otitn v denku Prvo 3. srpna 2010 Sociln demokracii ekaj v blzk dob dva dleit souboje. Stet o podobu a dal vvoj na zem a o dal smovn vlastn SSD. Ob spolu zce souvis, respektive to druh, tedy podoba sociln demokracie, vrazn pedur i stet - nestet o dal vvoj zem. STT BLAHOBYTU Reakc na hrzy druh svtov vlky a pedchoz svtovou hospodskou krizi byl vznik novho modelu kapitalismu sociln-trn hospodstv. Zjednoduen eeno, lo o systm, kdy vysok mra perozdlovn daov progrese, tud solidarity, vrazn zeslila roli sttu a vedla ke sniovn ekonomickch rozdl mezi lidmi, tedy majetkov vce homogenizovala spolenost. Stt se stal nejsilnjm ekonomickm hrem a mohl zat poskytovat rozshl veejn sluby. Novmu tvaru se v poslednm obdob zaalo kat stt blahobytu. Oban i podnikatel si zvykli platit vysok dan a za to dostvali prakticky bezplatn vzdln na velice slun rovni. Tot platilo o zdravotnictv, infrastruktue, kultue, i o zajitn bezpenosti lid. Spolenost si navykla na dstojn dchodov systm a sociln s. Od urit chvle vak zaal rst tlak na sniovn daov zte s odvodnnm, e v globalizovanm svt ztrc stt blahobytu svoji konkurenceschopnost oproti zemm, kde jsou dan a nklady prce vrazn men. Jet pedtm se vak stty blahobytu nechaly dotlait do mezinrodnch dohod, kter prakticky zruily ochransk cla. Jejich clem bylo brnit domc vrobce a vyrovnvat cenov rozdly vznikl i mzdovm, environmentlnm a daovm dumpingem. Od t doby nejsou stty schopn pokrt nklady sttu blahobytu z daovch vnos a tento model udruj z narstajcch dluh. Nrst dluhu pak pouvaj zvlt pravicov strany jako argument k tomu, jak snit mru blahobytu, tedy demontovat stt veejnch slueb. Vechny plny na zpoplatnn zdravotnictv, kolstv, infrastruktury i na pokles vlivu sttu formou privatizace jeho innost, jsou dlouhodobm trendem nejen esk pra-

38

Blogy 2008 - 2011 vice. Lid asto tyto zmny vnmaj jen v okamiku, kdy se dotknou jich osobn, ale to u je pozd a jako jednotlivci nemaj prakticky dn prostor se tomu brnit. Pravice natolik vsugerovala vtin spolenosti tezi o kodlivosti dan, e i levicov strany se skoro boj hjit vysokou mru daov solidarity. Navc to m levice i t v tom, e zven ochrany vnitnch trh proti zemm daovho, socilnho a environmentlnho dumpingu je ideov tko skousnuteln, nebo levice vtinou hj nesobeck pstup, kdy i lid v tchto zemch maj prvo na dstojn ivot a ochrann cla by urit vedla ke zven jejich nezamstnanosti. Zde sice drtiv vtina pracuje za mizern plat a v nedstojnch, asto ivotu i zdrav kodlivch podmnkch, ale stle v ns petrvv, e je lep mizern prce ne dn. Levice vude v Evrop psob trochu bezradn a nev, jak tento rozpor vyeit. Chce zachovat vechny dleit funkce sttu veejnch slueb, boj se vak zvyovat daovou zt a zvyovn sttnho dluhu se stalo tm sprostm slovem a synonymem nezodpovdnosti. Mezitm rostou generace, kter vysok ivotn standard sttu veejnch slueb berou jako samozejmost a vbec si ji nespojuj s daovou solidaritou i zadluovnm a jsou schopny skkat na lep tm stranm, kter hovo o rozpotov zodpovdnosti a nutnosti sniovat dan. e bratkem tchto hezkch slov je i demont toho, co lid berou jako samozejm standard jejich ivotn rovn, a e jim jejich ivotn rove pjde pliv i rychle dol, se u tolik nehovo. VYSVTLOVAT SV KOENY I esk sociln demokracie podcenila trval dialog se spolenost, kter mus stle vysvtlovat spojitost daov solidarity s v bohatstv celho sttu. Prost stty s dlouhodob vy daovou zt, tedy solidaritou jsou vrazn celkov bohat (Skandinvie, Rakousko, Nmecko). Najdete tam pkn koly pro vechny dti, nemocnice na vynikajc rovni dostupn opt prakticky vem, opraven historick pamtky, silnice bez vmol a kvalitn dlnin s, rychl a ist vlaky, profesionln policii a nzkou kriminalitu. V zemch s dlouhodob nzkou daovou zt naopak najdete vtinou prav opak. Vjimkou jsou miniaturn daov rje, ale to je jin pbh. My jsme msto trplivho vysvtlovn tchto skutenost podlehli kli, kter pravice, e dan jsou zlem, ze kterho ij pivnci a nemakaenkov. Msto obhajoby princip a vsledk sttu veejnch

39

David Rath

NZORY & VIZE

slueb jsme se nechali zathnout do hdek o nejrznj sociln dvky. Pravici se tak vtin spolenosti podailo namluvit, e plat dan (zadluuje se), aby ti co nepracuj, se mli lpe. S takovou nlepkou se samozejm ned ve volbch drtiv vyhrt. SOUBOJ O CHARAKTER SOCILN DEMOKRACIE Vrtm se k souboji o charakter sociln demokracie a nsledn cel na spolenosti. Podle mho soudu musme srozumiteln vysvtlovat principy socilntrnho hospodstv a vsledky sttu veejnch slueb. Tato cesta je jedin vyzkouen cesta, jak se stt me dostat do klubu tch s nejvy ivotn rovn, tedy cesta mezi nejbohat zem. Musme odstranit pomluvu, e sociln demokracie je stranou socilnch dvek a stranou hjc jen nzkopjmov skupiny. U princip sttu veejnch slueb toti v sob m geneticky zakdovanou ochranu sociln slabch, ale je to jen jedna z jeho mnoha loh. esk sociln demokracie mus bt naopak stranou, kter pes uplatnn princip sttu veejnch slueb doke nai zemi postupn dostvat mezi ty nejbohat stty. Nam vzorem mus bt teba Rakousko nebo vdsko i Dnsko. Sociln demokracie nen strana chudch pro chud, ale strana, jejm clem je bohat esk republika s vysokou prmrnou ivotn rovn. Tak musme lidem zat kat, e to nebude zadarmo a samo od sebe. To znamen, e nelze kat, e lid nemus nic a sociln demokratit politici ve zad za n a oni budou moci jen sedt a ekat na zbohatnut zem. Tak to prost nen. Musme lidem vysvtlovat, e bez usilovn prce vtiny, spojen navc s vysokou mrou daov solidarity, se bohat stt vytvoit ned. Sousedn Rakuan si po druh svtov vlce uvdomili, jak jsou chudou zem, zatli zuby a zaali tvrd makat a platit vysok dan. Za destky let jsou vsledky patrn na prvn pohled, ale i ekonomick statistiky mluv jasn. Kdy to dokzali Rakuan, nen jedin dvod, pro to nememe dokzat i my. Je to ist jen na ns. Ovem nedoshneme toho tm, e budeme plon etit utahovat si opasky, i budeme sniovat mru zdann. Tmito manvry toti vtina jen zchudne a zbohatne relativn zk skupina lid. To nen cesta k bohat zemi. SSD mus tedy msto eten na zamstnanch lidech pijt s tez usilovn a tvrd prce lid spojen s vysokou mrou daov solidarity a s plnem, jak co nejefektivnji tyto dan vyut. Ne tedy v prvn ad v nja-

40

Blogy 2008 - 2011

41

David Rath

NZORY & VIZE

kch socilnch dvkch, kter samozejm mus bt dstojn, ale pedevm v poslen ekonomick role sttu ve veejnch slubch. Stt mus vrazn vc ne dnes investovat do nemocnic, kol, pamtek, dopravn infrastruktury, veejnho prostoru ve mstech a obcch, vzkumu, bezpenostnch sloek a do ivotnho prosted. Smyslupln a promylen investice do veejnch slueb veejnho prostoru by se mly stt tahounem hospodskho oiven. Konen o takov model se snam u dnes alespo v naem kraji. VLDA NRODN CHUDOBY Se sektorem veejnch slueb jsou samozejm zce spojeni jeho zamstnanci, tedy zdravotnci, uitel, vdci, policist, lid pracujc v kultue, pamtkch... Na tchto lidech je nesmyslem etit, je to cesta do hlub ekonomick recese. Jak zchudne tato stedn vrstva, tak zchudne cel nae zem. To je bohuel pln dnen Neasovy vldy. Nen to vlda njak zodpovdnosti, jak si pan Neas k, ale vlda nrodn chudoby. A jsme u jdra problmu. Nejprve si sociln demokracie mus vyeit spor o svoji identitu. Nejsme strana socilnch dvek, ale ani strana mrnho pokroku neokapitalismu v mezch zkona. Co je tm myleno? Vtina v sociln demokracii u pochopila, e n program nen o vi a typu dvek, ale sl skupina tch, co by vlastn chtli dlat tot co souasn vlda, ale jaksi mrnji, pomaleji, opatrnji. Nedostatek vlastn pedstavy o tom, co mme prosazovat, nahrazuj volnm po klidnm dialogu a hledn kompromisu. Jist, kadodenn reln politika je i o kompromisech, ale pouze tehdy, jsteli soust njakho koalinho uspodn. Dnes jsme istou opozic a tud meme a dokonce musme bt asto nekompromisn. Tm nechci volat po nulov toleranci. Urit budou destky zkon, kter budou bezproblmov, technick, i skuten pijateln. Pro ty je mon hlasovat. Nicmn pro vci, kter smuj k oslaben princip sttu veejnch slueb, vak hlasovat nesmme, a to ani v njak kompromisn podob. To vak splnme jen tehdy, kdy bude vyeen vnitn spor o smovn a identitu sociln demokracie. Po obdob s vraznm a asto sprvn nekompromisnm pedsedou se dostavila trochu nenlada z vtzstv-nevtzstv ve volbch. Ke spokojenosti pravicovho tisku a urit k vrazn spokojenosti pedstavitel vldn trojkolky dky tomu poslilo umrnn, spe pravicov kdlo v sociln demokracii. To nabd k dialogu s vldou, do-

42

Blogy 2008 - 2011 konce snad i k hledn njak spoluprce. Prosazuje umrnn reakce, peloeno do srozumitelnho jazyka nejlpe je mlet, mon obas nco opatrn a tie podotknout. Nen pr teba kritizovat chovn ministr, i kdy je naprosto nepijateln, nebo je to hulvtsk, respektive za hulvtsk to oznauj pravicov mdia. Zatmco kdy Kalousek ekne debil i Schwarzenberg magoi, tak je to vrchol slunosti a noblesy. Pokud si chce sociln demokracie udret vliv jedn z nejsilnjch politickch stran a pokud chce, aby jej vize spolenosti mla anci pet a dokonce se dokat i svho naplovn, pak mus v SSD vyhrt kdlo a ldr, kter nebude hledat kompromis tam, kde je namst sla a vytrvalost. Pokud vyhraje kdlo konsensualist a pikyvova, kterm jde vc o msto v njak dozor rad ne teba o poplatky ve zdravotnictv, tak postupn budeme smovat k osudu nrodnch socialist a lidovc. Chvilku nkterm z ns njakou tu idliku jako drhubn daj a do chvle, kdy u po ns ani pes netkne. Vnjmu pozorovateli tato m slova pipadaj mon pli varovn a mon i drsn, ale situace je skuten docela vn. V sociln demokracii je i st tch, co politiku berou jako chozen do svho zamstnn a ne jako trval spor o smovn a charakter cel spolenosti. Chodii do prce toti chtj na to sv sezen v prci hlavn klid a teba takov Rath se svmi nzory a postoji jim ho naruuje. Navc se pak na n zlob kolegov ze zamstnn z trojkolky a teba je nepodpo na njakou zahranin cestu i do njak komise kontrolujc teba istotu chodnk. A to jen a jen proto, e Rath kritizuje nekonstruktivn a navc chce dodret to, co jsme v programu slbili. Kad pochop, e s takovmi lidmi je teba se rozlouit. JAK ZSKAT NOV VOLIE? Stedn tdu nezskme mlenm a obasnm pitaknm i konstruktivn a dstojnou, rozumj serviln a opatrnou, kritikou vldy. Nov volie meme jen zskat, kdy jim dokeme vysvtlit, e cesta k ivotu v bohat zemi s lepm prostedm k ivotu nevede pes utahovn opask vtiny a bohatnut meniny. U vbec nevede pes nzk dan pro firmy i vysokopjmov skupiny. Cesta ani v dnm ppad nevede pes o nco ni plat poslanc, sester, lka, vdc, hasi i policist, ale vede pes vy mru daov solidarity a pes usilovnou a tvrdou prci vtiny lid. Sociln demokracie mus nabdnout pln odlinou

43

David Rath

NZORY & VIZE

cestu ne nabz Neas s Kalouskem. Cestu silnho sttu veejnch slueb. Zsadn poslen investic do oblast veejnch slueb, kter pothnou hospodsk rst a hlavn investice do lid, kte v tchto oblastech pracuj. Jedin tmto zpsobem se staneme bohatou zem s bohatou vtinou oban. O tuto svoji vizi se musme umt poprat a pokud to bude nutn, teba i bez rukaviek a kudrlinek.

VLDA KRT
02. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) Vkonn premir Miroslav Kalousek se svm stnem Petrem Neasem chtj zachrnit ekonomiku zem tm, e ve sekrtaj. krtne se napklad 10 % z plat zamstnanc veejnho sektoru. V tto sfe ale pracuje hodn lid, asto s nejvym vzdlnm, kvalifikac a letitmi zkuenostmi. Jde o lkae, kte nm u dnes utkaj za lepmi podmnkami do zahrani. Dopadne to na zdravotn sestry a oetovatelky, tch tak nemme nazbyt a po mnohch rdi shnou teba v Nmecku i Velk Britnii. Odnesou to zamstnanci peujc o nemohouc star lidi v domovech dchodc a o tce postien v socilnch stavech. Za tkou a obtavou prci dnes dostvaj mlo a vlda jim d jet mn. Ubere se i vdcm. Opt je to nedostatkov kategorie, po kter vude ve svt naden shnou a ulov ty nejlep a nejnadjnj. Jen vzdln a zdravotn pe u tchto vyjmenovanch profes stla statisce korun z naich dan. Kad z nich je takka nenahraditelnm originlem. Mnoh ale nyn dky Kalouskovi s Neasem nadlouho ztratme, st z nich ztratme na vdy. Je to stejn, jako bychom u ns tili zlato a zstaly nm jen nklady s tm spojen a veker zisky by mizely v cizin. Platy nemaj klesnout pr jen uitelm, nebo tm Vci veejn ped volbami slibovaly, e jim pidaj. Nepidaj, navc uberou z celkovho rozpotu na chod kol. Pitom z rozpotu koly jde nejvce penz prv na platy uitel, dle na plyn a elektinu. Ostatn jejich nklady jsou asto zanedbateln. Pokud kola tedy dostane mn na provoz, tak logicky dostv mn i na platy. Uitelm te-

44

Blogy 2008 - 2011 dy platy tak klesnou, ne e ne. Jen se v mdich mluv o tom, e jako jedin dostanou pidno. Je zajmav, e se byst novini u neptaj z eho. Nicmn spoleensk efekt to splnilo. Uitel dostanou mn, ale vichni ostatn zamstnanci jim u dnes zvid, e maj dostat vce. Vlda pkn stav jedny zamstnance proti druhm a sama se jim za rohem smje, jak to zbatili i s navijkem. Neas navc piel s dalm zvistivm grantem zamstnancm v soukrom sfe u platy klesly, tak pro by nemly klesnout i tm sttnm. Platy v soukromm i veejnm sektoru se vzjemn asto kopruj, tedy kdy pid veejn sfra, tak mus pidvat i st sfry soukrom, aby j ta veejn nepetahovala lidi. Je to zkon konkurence. Kdy soukrom sfra ztrat konkurenci v rstu plat veejn sfry, lze oekvat dal pokles i zde. Tedy koho ze soukrom sfry t, e dojde i na platy ve veejn sfe, tak se t na infekci, kterou za chvli chyt i on sm a eredn na ni doplat. Navc takto masivn a irok pokles plat vede k poklesu koupschopnosti obyvatel. Kdy lid neutrcej v obchodech, restauracch, kvtinstvch, sklenstvch, holistvch, atd., tak majitel tchto slueb vydlaj mnohem mn a mnoz i zbankrotuj. Na adu prce pak budou mt dost asu pemlet, zda ve volbch volili sprv. Kalousek s Neasem ns spolehliv enou do mnohem hlub ekonomick krize, sn ivotn rove stovkm tisc lid, zv nezamstnanost a vsledkem tto vldy bude skutenost, e nae zem bude na konci jejho vldnut podstatn chud, ne kdy se vlda ujmala odpovdnosti. Je s podivem, e se stle najde dost tch, kte tomuto fand.

JE CHUDOBA TEN SPRVN LK?

13. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) To co se dnes dje v na zemi, nem obdoby. Vlda zastavuje vstavbu silnic, eleznic a dalch zsadnch staveb. Pipravuje snen plat statiscm zamstnanc. K tomu krty v sociln oblasti. Jejich dsledkem bude teba naprost ekonomick neatraktivita mt dti, tedy lze u potat s vraznm poklesem porodnosti.

45

David Rath

NZORY & VIZE

MF Dnes: V domov dchodc David Rath ublioval seniorkm pli temperamentnm tancem.

46

Blogy 2008 - 2011 Pitom nejlevnjm a nejinnjm eenm budouc dchodov krize je zajitn odpovdajc generan reprodukce. To znamen mt dostatek odrostlch dt, kter v budoucnu zaplat dchody svch u nepracujcch prarodi, stejn jako tito platili svm dtem ze svch plat jejich vzdln a zdravotn zabezpeen. Stavebn, ale i jin firmy dky vld vyhod desetitisce lid na dlabu, stoupne nezamstnanost a milionm lid klesne pjem. Sn se koupschopnost jednotlivc i sttu a spirla krize se rozto naplno. V dsledku cel zem zchudne. Neas navc pichz s Gottwaldovskm heslem kdo nepracuje, a nej na plaktu hls - dvky jen tm, co chtj pracovat. Naroste poet lid, co nebudou mt na zkladn ivotn poteby a prostedky si zajist kriminln innost. Je jasn prokzno, e tak jak stoup poet lid v ivotn nouzi, stoup kriminalita. st lid mon Neas pinut skuten pracovat za nzkou mzdu, ale st zane krst, nebo bude krst vce. Tomu bude ministr John elit tm, e u policie zbudou jen srdcai jak dnes k, tedy msto profesionln sluby se prce u policie stane patn placenm konkem pro pr stovek fand. S rostouc nezamstnanost jako dsledkem vldn politiky krt se pan Neas s Kalouskem chtj vypodat zavedenm nucench prac, kdy teba uitel po msci marnho hledn prce vyfasuje motyku a bude kopat karpy. Logicky poroste ve spolenosti nespokojenost a frustrace. Pedpokldm, e recept jak tomu elit, bude hledat poradce Nease pan Joch, jinak zastnce teorie pechodu od demokracie k autoritativnmu pravicovmu reimu. Jedin vc skuten dleit pro pt generace, tedy ochrana ivotnho prosted, se stv zbytenou pekkou volnho trhu a zkladnho lidskho prva pravice, kterm je vydlvn penz za kadou cenu a na kor ehokoliv a kohokoli. Pznivci vldnch stran si te mon ukaj na elo a kaj si, jak pehnm. Bohuel nepehnm, ale jen zjednoduen popisuji nkter plny souasn vldy. Je to cesta do jakhosi pravicovho rje, kde pevaj jen ti nejsilnj a nejschopnj. Nem-li na to schopnosti, aludek i tst, pak nem prvo na trochu dstojn ivot. Jsi odsouzen k podadnmu postaven drtiv vtiny, kter jen slou vyvolen menin k tomu, aby mla jet vce penz, vce vlivu, vce moci a vce radosti ze ivota. Jde o trend v zpadn Evrop zcela nevdan a extrmn, ale u ns pekvapiv siln, zvlt u nastupujcch generac, kter jet neprohldly, jak osud vtinu z nich ek. ij asto ve svch snech, kde po studich na kole se kolnm zskaj stotiscov plat i zanou podnikat a budou rzem milioni. Za pr let zjis-

47

David Rath

NZORY & VIZE

t, e tento osud ek tak 1 - 2 % z nich, zbytek bude mt smlu a podadn plat, nebo msto na pracku i nsledn v Neasov pracovnm tboe. Stejn procitnou ti sebevdom majitel ojetch Fbi, co si je ozdobili heslem Volm TOP 09 v domnn, e to je rzem mn na nov Mercedes. V co vyst pak frustrace tchto lid, se meme jen domnvat. Mm strach, e to vyst v podporu zase jin podoby extremizmu. Sociln demokracie je dnes pitom jedinou politickou silou schopnou tomuto trendu elit, nebo nabz jinou lbu spolenosti, ne je lba chudobou. Zkusm se v nsledujcch lncch zamyslet nad konkrtnmi kroky, jak mon lze elit dal extremizaci spolenosti.

KDE VZT PENZE A NEKRST?

16. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) Nae vlda sama sebe definuje jako vldu boje se sttnm dluhem a dluh oznauje za nejvt problm a zlo, kter ns uvrhne do ecka dovedenho k bankrotu pravicovou vldou. Nechci dnes poukazovat ani na fakt, e jsme ve srovnn s ostatnmi stty zadlueni pomrn mlo. Nechci vst polemiku, e vymvn mozk typu - dluh je patn, nedluh je dobe, je nepravdivm zjednoduenm. Nechci zde dokazovat, e ns nejvce za posledn lta zadluily vldy v ele s Kalouskem a Neasem. Zkusm v tomto lnku pracovat s tez, e zvyovat dluh sttu je jednoznan patn vc. I pesto tvrdm, e vldou prosazovan cesta lby dluhu krty, je patn a velice nebezpen. Modern stabilizovan stt je stabilizovan a prosperujc proto, e dlouhodob db na prosperitu veejnho sektoru. Je empiricky prokzno, e kvalitn vzdln vtiny populace je podmnkou ekonomickho bohatstv a politick stability. Existuj vdeck prce prokazujc, e kvalitn a dostupn zdravotnictv je nezbytnou podmnkou, jak doshnout a udrovat hospodskou prosperitu. Prost spolenost bohatne proto, e m kvalitn a vkonn kolstv, zdravotnictv, vdu, dopravn infrastrukturu a ist ivotn prosted, fungujc veejnou sprvu vetn policie a justice. Nefunguje to tedy tak, e nejdve si spolenost mus vydlat i uetit penze a pak si za n

48

Blogy 2008 - 2011 pod teba kvalitn kolstv, ale je to prv naopak. Mus umt vybudovat kvalitn kolstv, zdravotnictv jako jednu z podmnek svho budoucho zbohatnut. Zjednoduen eeno, muste si umt schopn a pracovit lidi vychovat, nebo k sob pithnout zven, nejlpe, kdy dokete souasn ob, a pak mete teprve oekvat spch. Pokud schopn lidi otrvte, vypudte, pak se pipravte na desetilet chudoby. Rozumn vlda tedy dl takov opaten, aby rozvjela vechny oblasti veejnch slueb a podporovala je. Samozejm mus i kontrolovat efektivitu vynakldanch penz. Nesta jich jen vce nalt do kolstv, zdravotnictv a vdy, a nestarat se, za co a jak jsou utraceny. To je tak hlavn npln chytr vldy, vymlet systm tak, aby minimalizoval mrhn s prostedky. Naskt se tedy otzka, kde vzt penze na dlouhodob rozvoj veejnho sektoru? Jednoznan v segmentu dan. Nechpu, pro firmy plat jednotnou da, kter u ns strm klesala z njakch 36 % na 19 %. Je to rovn da pro vechny. Jste gigantick nadnrodn banka a platte 19 % stejn jako majitel mal firmy - penzionu na umav. Co tak udlat daovou progresi v korportnch danch? Me bt teba v psmech podle obratu. Mme v zemi destky firemnch gigant, kter u dvno pat zahraninm investorm. Tyto firmy ron vyvezou po nzkm zdann stovky miliard a nae zem z toho nem nic, respektive zstvaj j asto jen nepm nklady k uhrazen teba ve form znienho ivotnho prosted. Neobstoj argument, e tyto firmy opust nai zem. U ady innost to prost nejde. Napklad nadnrodn banky se zisky destek miliard. Podmnkou bankovn licence mus bt adresa v R. Tot se me tkat teba i sovch odvtv. Prodali jsme plynrensk a vodrensk st, ty se asi tko odsthuj do ny. Navc by mohla bt aplikovna skuten podpora pro mal a stedn firmy. Ty by mohly platit dokonce mn ne dnench 19 %. Dal monost je zmnit pomr dan a odpis na vybran investice. Da firmy me bt mnohem vy ne 19 %, teba 30 %, ale dm j monost rychlch odpis na vybran stavebn a technologick investice, prost na rozvoj firmy a rst vroby. Pro by si firma nemohla teba svoji investici za nkolik miliard odepsat klidn za dva roky? Jde o filosofii kdy chce od ns odvzt svj zisk po zdann, tak ti ho zdanme skuten hodn, ale pokud u ns sv penze investuje (utrat), tak na danch vrazn uet. Proinvestin politika formou odpis doke vrazn pomoci ekonomice i sekundrn zvit daov vnosy a zamstnanost. Nae vlda se prost pohybuje jen v uzavenm mylenkovm schmatu omla-

49

David Rath

NZORY & VIZE

nch kli vysok dan jsou patn a sn konkurenceschopnost. V nkterch ppadech ano, jinde zase vbec ne. Ve je jen momentlnm balancovnm, pro kter neplat dn ustlen pravidlo. Tedy odpov na otzku, kde vzt penze a nezadluovat n stt? Teba v nastaven progresivnho systmu firemnch dan a proinvestin odpisov politice. Nen to samozejm jedin zdroj, o dalch zase nkdy pt.

VZDLANOST ZAJIST BOHATSTV

20. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) Zem, kter dokzaly budovat kvalitn a veobecn dostupnou vzdlvac soustavu, se postupn stvaly tmi nejbohatmi na svt. USA naly trik, jak tento postup obejt a vznamnou st sv prosperity zaloily na nkupu ji hotovch mozk. Navc zem s vysokou mrou vzdlanosti obyvatel jsou politicky stabiln, nethnou tolik k extremismu, maj ni mru kriminality a pro vysokou mru tolerance se tam vtin ije dobe. DVACET LET TPN Mm nepjemn pocit, e jsme se za poslednch 20 let pli v rovni prmrn vzdlanosti neposunuli vbec nikam. koly sth reforma za reformou. Uitel jsou po celou dobu mizern placen, a tak se nikomu nepodailo alespo pomaliku zvyovat rove cel kantorsk obce. V obecnch dotazncch si vtina lid uitel v, ale doma nezveden ratolesti tit lid kaj: na tu pitomou u se... Bohuel nkdy maj i pravdu, i kdy je takov sdlen naprosto nevchovn. rove vysokho kolstv jsme si dokonce zlikvidovali, nebo je zaplevelen obskurnmi kolami, rznmi manaerskmi, bankovnmi, prvnmi, ekonomickmi instituty, kter k titulm pistupuj jako k obchodovateln komodit a ile prodvaj.

50

Blogy 2008 - 2011

Rath je hovado, idiot a kretn!

A taky blbec, debil a nejvt hulvt na svt!

51

David Rath
KUP SI TITUL

NZORY & VIZE

Tak mme bakale a magistry, kte se nic nenauili, nebo vzdln pro n nem dnou hodnotu. Hodnotou je pro n koupen titul. sten si za to me cel kolstv samo, nebo z 80 % u naprosto nepotebn vci, na kterch umanut a formalisticky trv. Hodn lid pak reaguje zcela logicky, kdy se pt, pro se u to i ono, kdy to nikdy ani teoreticky neme potebovat, navc to za msc spolehliv zapomene. Navc kolstv m pocit, e se pln vyerp v dopolednch hodinch a odpoledne vyvrhne dti k rodim s nvalem kol, se ktermi si nev ani ratolesti, a vtinou ani rodie, rady. Jak pak mohou bt vsledky? CELODENN KOLA Byl jsem v nmeck spolkov zemi Porn-Falc, kde mi tamn pedseda vldy Kurt Beck lil, e z ve popsanch dvod zavedli projekt celodenn koly, kdy i v odpolednch hodinch probh vuka odlehenou formou, kde si dti s dopomoc uitel udlaj i vechny koly a vysvtl si to, co nepochopili pi bn vuce. Ve prokldno sportem a zbavou formou rznch umleckch aktivit. Nechpu, pro u s nm podobnm nepiel nkdo u ns na Ministerstvu kolstv? Msto toho se u ns buduje seven formalistick systm, kdy se teba kontroluje, zda m k zpis ve tenskm denku, ale u nikoho nezajm, jak vznikl. Pitom etbu zsadnch knih a pemlen nad jejich obsahem povauji za jednu z nejdleitjch vc pi budovn vzdlanostn spolenosti. VUKA JE DISKUSE Nedvno v Belgii jsem se seznmil s tm, jak tam probh vuka. Uitel se studenty o knize diskutuje, pt se na rzn aspekty, polemizuje s nimi. Rychle pak pozn, kdo to etl a kdo si jen sthl obsah z internetu. Studenti p eseje na nhodn knin tma, teba na vztahy hlavnch hrdin, i na nkter epizody. Opt nemon bez peten. U ns se s tmto setkte skuten jen vjimen. Odkrtne se zpis a b se dle osnov, studijnho plnu dl, aby se jet stihli probrat Lumrovci Nae kolstv vbec neum vystihnout to, co je dleit pro rozvoj

52

Blogy 2008 - 2011 mylen a vzdlanosti. Prost vet minerl, seznam hlavonoc i komplikovan zlomek jsou alfou a omegou snaen na vzdlvac soustavy. Samozejm takov zpsob vuky je hodn nron na samho uitele. KDO JE DOBR UITEL? Na zkladn a stedn kole jsem vlastn potkal jen asi tyi dobr uitelky, z toho jedna byla skuten excelentn. Mla ns na djepis a etinu. Vlastn dky n umm trochu nco veejn ci, napsat a nauil jsem se hodn z reln uebnice politiky, tedy z historie. Lid se toti stle po stalet chovaj podle podobnch vzorc. Kdo zn djiny, doke i odhadovat blzkou budoucnost. V hodinch jsme diskutovali, etla nm ukzky tch nejlepch knih a nejzajmavjch pas, promtala nm diapozitivy historickch pamtek a zkouela ns z jejich vztah k reln dob vzniku. Z mch dnench zkuenost opt vc nevdan. Dokzala vzbudit zjem a podntit fantazii a mylen. Tak si dodnes pedstavuji idelnho uitele a uitenou kolu. ZASE NEJSOU PENZE Obvm se, e souasn vlda jde zase obrcen. kolm se seberou penze, zavedou se univerzln testy obhospodaovan za stamiliony soukromou firmou a lidem se namluv, e tyto testky encyklopedickch informac zv vzdlanost generac ptch. Honosn se tomuto tunelu k sttn maturita. Vzdlanost spolenosti to nezv ani o milimetr, studenty to jet vce utvrd v pedstav, e kola je pln k niemu, neb je u nepotebn balast, respektive je fajn si koupit nsledn diplom, ten se v trn spolenosti urit jednou hod a o miliardy se podoj daov poplatnci. Touto cestou se k vy vzdlanosti a bohatnut spolenosti skuten nedostaneme.

53

David Rath

NZORY & VIZE

David Rath pot, co se ho konen podailo vyhodit z politiky. Vt Brta to okomentoval, e konen zane dlat nco uitenho.

54

Blogy 2008 - 2011

NEAS S KALOUSKEM: TROUBOV SPOTE!

23. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) Neasova vlda vyprv o nezbytnosti dchodov reformy. Jej hlavn princip m spovat v tom, e si budeme ukldat sv penze na dchody u njak soukrom spolenosti s vrou, e ta nm je za dvacet a vce let vrt a navc je rozmno alespo tak, aby byla zachovna jejich dnen kupn sla. Aby to vypadalo jet lkavji, tak i vlda nco z naich dan pihod, respektive d tm soukromm investorm. Ti budou s naimi a vldnmi penzi kouzlit tak, aby na jejich sprv hodn osobn zbohatli. Zda zbohatneme my u tak jist nen, sp budeme rdi, kdy o st, nebo vechny tyto penze nepijdeme. VRA TI DCHOD ZAJIST Cel konstrukce se opr toti o vru v to, e se ptch dvacet i ticet let nic patnho nestane, a ti co se o nae penze budou starat, jsou poctivci do morku kosti. Kad krize, kad vt iveln nebo ekologick katastrofa toti me bt skutenm i zstupnm dvodem, pro fondy s naimi penzi mohou zkrachovat. iv vidm pny v drahch oblecch, jak ze zahrad svch zmek bezradn kr rameny a vysvtluj, pro jsou nae a vldn penze nenvratn pry. Oni nic neriskuj, svj zisk si z naich penz vezmou (a to krlovsk) a to i v ppad, kdy cel podnik skon krachem. Zavme to opakovan pi krachu nejrznjch bank na celm svt. Stadatel zraj na przdn konta a ti co se o n starali, uvaj luxusu vydlanho za sprvu tchto penz. Takov je dnen svt. Cel humbuk kolem dchodov reformy je toti vhradn hra lid, co se chtj lacino dostat k naim penzm a dlat si s nimi co se jim zlb. Pokud by pnov Neas s Kalouskem chtli skuten eit dchody, li by jinm smrem.

55

David Rath
HODN DT DNES ZAJIST DCHODY ZTRA

NZORY & VIZE

Nejinnj dchodovou reformou je chytr propopulan politika. Byl jsem ve Francii, kde takov systm maj a funguje. Na prvn dt zde nepispv stt nic s odvodnnm, e jedno dt chce skoro kad. Na druh a tet pispvaj velkoryse a od tvrtho opt nic s odvodnnm, e takto poetn rodina jen tko zajiuje standardn pi o potomky. Snam se pro tento systm zskat i kolegy ze sociln demokracie. CHYT A PRACOVIT Z CIZINY Dal cestou je rozumn imigran politika. Zatm v n mme spe tst. Nejpoetnj skupinou imigrant se u ns stvaj Vietnamci, co letit zkuenosti ukazuj jako velice vhodnou vc. Jsou nesmrn pracovit a nedominantn. Zvlt jejich pracovitost a houevnatost by pro adu z ns mla bt pkladem. To, e jako trhovci neplat ze veho odpovdajc dan, je pak spe chybou na veejn sprvy ne jejich. Pslun orgny se vhradn sousteuj na razie na ochranu vrobnch znaek, ne na ochranu sttn pokladny. Taky to o nem vypovd. Znaky Addidas, Nike dostvaj z naich dan placenou ochranu svch vrobk, kter beztak vhradn vyrbj v Asii, Vietnam nevyjmaje, za minimln nklady a nm je prodvaj s pohdkovm ziskem. Ale zpt k proimigran politice. Je velmi douc k nm lkat chytr mozky a ikovn ruce zvlt z tch mst, kde ij lid slun a zvykl se ivit vlastn prac. ZDRAV SENIOI Tet pojistkou, e dchodov systm v budoucnu nezkolabuje, je odhodln zmnit jeho parametry a prevence smujc k dobr kondici senior. Zkladnm parametrem je toti vk odchodu do dchodu. S tm lze hbat potud, pokud poroste dlka ivota a dobr kondice lid ve vym vku. Tu jednak pomh zajistit kvalitn zdravotn systm a kvalitn ivot. K nmu pat i zpsob prce a ochrana zamstnanc. Pokud je dodrovna pracovn doba, db se na relaxaci a prevenci negativnch dopad pracovn innosti, tak lid dokou pracovat i do vysokho vku.

56

Blogy 2008 - 2011 NEASOVI OTROCI Zde Neasova vlda jde opt opanm smrem a chce snit ochranu zamstnanc. Dsledkem bude vy nemocnost a invalidita v budoucnu, stejn tak jako vy mra opoteben organismu vtiny lid. Po takto zniench lidech jen tko mete chtt, aby pracovali jet v sedmdesti.

PRODA ZA KAKU
29. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) Ochrana a pe o kvalitu ivotnho prosted je veejn sluba, kterou m zajiovat modern stt veejnch slueb. Samozejm z eho jinho ne ze svho rozpotu, kter je plnn z dan. CHCEME PET? Nae zdrav, zdrav naich dt a vlastn i dlka naeho ivota je velice tsn provzna s kvalitou prosted, ve kterm ijeme. Tud zcela zkladn lidsk poteba a lidsk prvo je prvo na ist ivotn prosted. Zde se prvo vech dostv do konfliktu se zjmy tch, kte prosted potebuj k podnikn, tedy vytven svho zisku. Typickm pkladem jsou nkte uhlobaroni, co sv zisky zskvaj v jedn sti svta, zatmco sami svj ivot trv pln nkde jinde, teba si postav vilu v prvn zn umavskho parku. Pro msto tby a zpracovn pak zstane nemrn ekologick zt a tisce lid s podlomenm zdravm. Podobn pklady meme najt v kamionov doprav i chemick vrob, ale i leckde jinde. SILN STT Stt tedy mus bt dost bohat a siln, aby dokzal chrnit zkladn zjem vtiny ped individulnm zjmem. Souasn mus umt rozumn vyvaovat, nebo modern spolenost se samozejm bez vroby a pepravy zbo neobejde. Jde jen o to, hledat neustle rovnovhu a hldat, aby vroba a prodej neniily i-

57

David Rath

NZORY & VIZE

votn prosted vc, ne je nezbytn z pohledu tch nejmodernjch technologi. Zde se nabz i kol sttu hjit zjmy ist prody proti sttm uplatujcm ekologick dumping. Pkladem budi na. Je pkn, e dl lacin vrobky, ale za jakou cenu? Za cenu slen kontaminace prosted a likvidace statisc lidskch ivot pes jejich podlomen zdrav. To je teba tma, na kterm by se mly evropsk levicov a stedov strany spolen shodnout a snait se ekologick dumping zohlednit minimln ve vi cla takovho zbo. TVRD PODMNKY U ns doma vak musme dlat tot. Povolovat jen ty typy innost, kter jsou etrn k okolnmu prosted. Dky evropsk legislativ se to docela i dje, ale mme mlo kvalifikovanch lid pracujcch pro stt (ednk), kte jsou schopni nad dodrovnm tchto vc bdt. Navc proti sttu stoj velice bohat lid se svmi zjmy vyrbt a vydlvat, a to za kadou cenu. Tud stt by ml cel systm kontroly a povolovn tedy ekologickou policii dobe platit a poskytovat j vsady policie sttn. To se nedje a ani to nikdo nezaml. Jde o zsadn chybu. Naopak souasn vlda pohl na tyto procesy s despektem jako na innosti zdrujc a komplikujc podnikn. PRODU NESTVOIL LOVK Dal oblast, ve kter nemme jasno, je ochrana krajinnch celk, respektive ponechn st zem svmu pirozenmu osudu. I Evropan si zaslou, aby v jejich ivotnm teritoriu byla zem, kde lovk do prody nezasahuje vbec, a to a se tam dje cokoli. Je to dleit i z vdeckho hlediska, nebo jinde nejde studovat zcela samovoln vvoj a reakce na rzn prodn stavy (zplavy, orkny, pemnoen krovce). Je nutn hledat konsensus nad rozsahem tchto zem tak, aby nezasahovaly do ivota pli velkho mnostv lid. Zde stt selhv a m tendenci podlhat zkm skupinovm zjmm a s vmluvou, e bojuje s krovcem, nech celou oblast rozjezdit a zpenit. Nsledn se objev teba njak plse strom, i jin druh brouka a pbh se opakuje. Pipomn mi to strategii s pta a nsledn prase chipkou. Vdy se bohulib argument k vydlvn penz najde.

58

Blogy 2008 - 2011

59

David Rath
T V SOULADU S PRODOU

NZORY & VIZE

V neposledn ad jsou to investice do pjemnho ivotnho prosted v mstech, kde se lid koncentruj. Musme hledat zpsob it s prodou a ne ji vytlaovat a nahrazovat betonovou pout. Zde stoj veejn sektor opt proti tlaku velkch penz. Soukrom investoi by zastavli a zpenili kad voln metr. Parky jsou zbyten, skladovac haly nacpou jednu na druhou. V tto discipln jednoznan prohrvme, pokud srovnme, kolik kilometr tverench bylo zastavno a na kolika jsme zaloili nov parky, pak je to zcela jasn. V na architektue pevauje snaha pyn dominovat a produ vytlaovat, ne aby ukazovala, jak ji lze harmonicky s prodou provzat a dokonce i kombinovat. Zde by ml stt jt jednak pkladem ve svch investicch a jednak psnji regulovat plny zemnho rozvoje.

KDO NEPRACUJE, A NEJ

05. 10. 2010 (aktualne.centrum.blog) Tak znlo jedno z hesel Gottwaldovy vldy. Dnes jej opril Petr Neas svm: Odebereme dvky tm, co nechtj pracovat. Ob hesla maj spolenou mylenku, e ve spolenosti existuje skupina pivnk, kter je poteba donutit k prci. Jist, v kad spolenosti je urit procento tch, co nechtj nic dlat a sna se protloukat ze dne na den s tm, e st z nich vyuv i spe zneuv sociln systm pslun spolenosti. Nicmn pesto nelze systm upravovat tak, aby na kadho, kdo potebuje sociln s, se okamit pohlelo jako na vyranho pivnka. Drtiv vtina tch, co sociln systm potebuj, jsou poctiv lid, kte se zenm osudu dostali do stavu nouze. HUMANISMUS, ALE I PRAGMATINOST Modern sociln systm m dva rozmry. Prvn z nich je etick a humanistick. Jde o pomoc lovku v nouzi. O podanou ruku tm, co upadli a sami ne-

60

Blogy 2008 - 2011 maj slu se znovu zvednout. Jde o elementrn lidsk soucit vtlen do systmu, kter d stt. Jde i o ochranu lidsk dstojnosti uprosted spolenosti. Druh rozmr je ist pragmatick. Tm, kte na to maj, se prost vyplat st svch pjm dvat tm, kte jsou v hmotn nouzi, protoe tmto pedchzej en uritch negativnch jev ve spolenosti. Jde o druhy kriminality, kter m sv koeny piny v lidsk bd. Ten, kdo nem legln zdroj pjm, aby se uivil, uivil sv dti, ppadn uspokojil sv zvislosti (alkohol, drogy, kouen), si zane opatovat finann zdroje kriminln innost. Je prokzno, e kdy tmto skupinm seberete i tu zkladn sociln pomoc, stoupne kriminalita. Ve finle zaplat spolenost mnohem vce. Prokzalo se to opakovan na dlouhodobch pozorovnch pedevm v USA. Stt sice uet nco na socilnch dvkch, ale obratem vichni zaplat nsobky, a to jak osobn, tak i z dan. VZEN JE NEJDRA SOCILN ZAZEN Majetkov kriminalita je spojena se znanmi individulnmi kodami, kter zlodji zpsob jednotlivcm a navc stt mus posilovat drahou policii, soudy, vznice, oetovat zrann. Teba jeden den jednoho vzn v na vznici vyjde zhruba na tisc korun, tedy ticet tisc msn z naich dan. Pokud tedy ptitiscov sociln dvka sn vskyt majetkov kriminality, tak jsou to dobe investovan penze. Samozejm na ptomnosti extrmnch socilnch rozdl a vskytu bdy nejvce mohou prodlat stedn a vy stedn tdy. Ty maj co ztratit, ale nemaj takov pjmy, aby si zajistily soukromou ochranku sebe, svch dt a svho majetku. CO SE D DLAT? Je tedy cesta, jak sniovat procento tch, co nechtj pracovat a zneuvaj sociln dvky? Urit neexistuje njak zzran een, kdy mvnutm proutku tuto vc pln vymtte. Dlouhodob cesta je samozejm ve vchov dt k tomu, aby prci braly jako nezbytnou soust svho ivota. Nemm pocit, e by v tom koly dlaly maximum, co mohou. Krtkodob je to vazba uritch dvek na vybran a lehce splniteln povinnosti nap. zajistit pravidelnou koln dochzku dt rodin pjemc dvek.

61

David Rath

NZORY & VIZE

S replikou csask koruny v kapli svatho Ke na Karltejn. Korunu na hlav chtl nosit Bendl. Nestihl ji vyrobit, dokud byl hejtmanem. Te Lidov noviny z dobe informovanho zdroje zjistily, e se do kaple v noci potaj vkrd Rath a promenduje se po cimbu. Odtud zejm pramen Bendlova nenvist.

62

Blogy 2008 - 2011 PRCE PRO STT Dal monost je rozumn mra prce (nap. dva dny v tdnu) pro obce a kraje i sttn instituce. Obce, kraje a sttn instituce by musely nabdnout msta, kde maj nedostaten pokryt poteby a dlouhodob nezamstnan (nap. vce ne 6 i 12 msc) by dostali dvky tehdy, pokud by tuto minimln povinnost splnili. Dalm zajmavm opatenm by byl pechod vyplcen nkterch dlouhodobch dvek pes systm ipovch karet. POMOHOU IPOV KARTY? Dlouhodob nezamstnan by dostal osobn platebn kartu, kterou by mu ad prce kad msc nabjel na stanovenou hodnotu. Karta by umonila nakupovat jen vybran druhy zbo a slueb potebnch k ivotu. Potraviny, zkladn obleen, njem, elektinu Karta by umonila nejen limitovat druhy zbo, ale i denn objem plateb tak, aby zajistila jejich prbn erpn po dobu celho msce. Tmto by se minimln ztovala situace, kdy po obdren dvky ji pjemce propije i prohraje v automatu a dti vyene zajistit si jdlo drobnou poulin kriminalitou. Jist i toto een nen stoprocentn, ale inilo by zneuvn t a pitom zachovv proporce lidsk dstojnosti a nevhn jednotlivce do existennho kouta. O tom by ml Petr Neas a ministr Drbek pemlet a ne opraovat Gottwaldovsk hesla.

ZDRAVOTNICTV NEN TENIKA

15. 10. 2010 (aktualne.centrum.blog) Stle hodn lid ije v bludu, e nejprve mus spolenost zbohatnout a pak si me dovolit dobr zdravotnictv. Empirick vzkumy pitom ukazuj, e zdravotnictv nen tenika na dortu, na kterou si musme nejprve vydlat, ale e dobe fungujc zdravotnick soustava je jednou z podmnek bohatnut a rozvoje spolenosti.

63

David Rath
U STAR BISMARCK

NZORY & VIZE

elezn kancl sjednotitel Bismarck neml jen zsluhy na vzestupu Nmecka, ale byl pedevm otcem mylenky povinnho a veobecnho zdravotnho pojitn, kter udlalo systm z rozttnho poskytovn individulnch slueb pro ty, co na to mli penze. Nebyl lidumil, ale dlal to pro rychlej rozvoj a bohatnut Nmecka. NEJVT PROBLMY DNEKA esk zdravotnictv se potk se zsadnm problmem. Nem na svj chod a rozvoj dost penz. Dky tomu schz lkai a budou schzet jet vce. Obas schz i zdravotn sestry. Nen dost penz, proto jsou poadnky na rzn operace a drahou lbu. Mnoho nemocnic mus fungovat ve zchtralch objektech. Souasn se zase v nkterch oblastech celkem bezostyn pltv. Pltv se tam, kde psob mocn a vlivn lobby, tedy pedevm ve spoteb lk a nkupech pstroj. S M PICHZ NEASOVA VLDA Pokrauje v tom, co zaala ta Topolnkova. Tvrd, e penz ve zdravotnictv je dost a za problmy mohou pedevm pacienti tm, e zneuvaj zdravotn pi. Hlavnm vinkem je tedy nemocn lovk, kter me za to, e se zbyten utrc penze jeho nadmrnmi nvtvami u lka a nadmrnm povalovnm v nemocnicch. Je tedy nezbytn tato nedisciplinovan individua zregulovat poplatky, kter se mus zvit a zregulovat i to, co mohou dostat. Tedy zapomete teba na proplcen plomb i lep kloubn nhradu. To bude od pt nadstandardem, za kter si kad mus zaplatit ze svho. JAK JE TO OKOLO NS? ei utrc ve zdravotnictv zhruba 7 % svho HDP. Rakuan 9 %, Nmci 10 %, Francouzi 11 % a USA dokonce 15 % jejich HDP. Potem drahch vkon, dialz, srdench katetrizac jsme vak na srovnatelnch slech, jak vykazuj tyto zem. Tolik prost statistika.

64

Blogy 2008 - 2011 CO SE S TM D DLAT? Na pape se to d popsat jednodue, realita je vak o hodn t. Jde o to, postupn navyovat finance plynouc do zdravotnictv a tm zvyovat jeho rove, a ruku v ruce s tm zmenovat objem miliard mizejcch bez uitku v kapsch nejrznjch firem. Ze zvench zdroj je pak pedevm nutn mnohem lpe finann motivovat zdravotnick personl, aby nm u dl neutkal a rychle zlepit stavebn rove podstatn sti naich nemocnic. Velkou pozornost si zaslou i reforma organizace prce zdravotnk, s m souvis jejich vzdlvn a kompetence. JAK ZVIT ZDROJE? Je pouze jedin zsadn cesta a tu jsou dan. Lhostejno zda prostednictvm sttnho rozpotu i zvenm zdravotn dan, tj. zdravotnho pojitn. Bhem ptch nkolika mlo let se mme snait zvit podl financ plynoucch do zdravotnictv alespo na 8 i 9 %. Pokud to neudlme, budeme se v problmech zmtat m dl vce. Mimochodem soust nmeck pravicov reformy zdravotnictv bylo zven povinnho zdravotnho pojitn. JAK SNIT PLTVN? V obecn rovin o tom hovo vichni, jakmile pistoupte ke konkrtnm krokm, je zle a lobby zanou kolem sebe zuiv kopat. Podle mho soudu se mus zat v pojiovnch. Nejde o pojiovny, ale o tunel na veejn penze, kter zabezpeuje ad lid pohdkov ivot. Nejsou to ani pacienti, ale ani vtina zdravotnk. Zracionlnnm tohoto byrokratickho cirkusu se d obratem uspoit nkolik miliard a celmu systmu se ulev. Idelem by byla jedna pojiovna perozdlujc podle jednoduchho systmu penze zdravotnkm. Dnes nikdo nev, co za oeten pacient dostane a asto ani kdy to dostane. Teba nae krajsk nemocnice nemaj od VZP vytovan jet rok 2009. Jak pak chcete vst podnik a hospodait, kdy ani rok pot nevte, kolik jste vlastn zskal na svch trbch.

65

David Rath
KLI O ERNCH DRCH

NZORY & VIZE

ern dry skuten existuj, jsou to pedevm vdaje na lky, kter za najdrovy vldy nad resortem raketov rostly. Stle vce miliard utrcme za lky a nejsme vbec zdravj, a bohuel to pli nen vidt ani na dob peit. I zde existuj vjimky a za n est. Teba lba leukmi je mnohem dra, ale pacienti pevaj neskonale dle. Zde penze sehrly klovou roli a zachrauj ivot. U ady dalch teba i onkologickch diagnz to u tak pkn, bohuel, nevypad. Zde je teba obnovit racionln pstup. Tam, kde penze prokazateln pomhaj, se nesm etit, tam kde nemaj dn efekt je teba zat s utahovnm. Vypad to logicky, ale v praxi to vyvol srdceryvn scny tde zaplacen vrobci tchto lk. Bohuel existuj i odbornci, kte vm za penze zapou nos mezi oima. Ten, kdo se do takovho souboje pust, bude zhy mdii oznaen za Mengeleho.

ARBITI AROGANCE
28. 01. 2009 (aktualne.centrum.blog) V debat s redaktorkou Kalenskou jsem pouil velmi zjednoduen a schmatick historick exkurz do obdob hospodsk krize. Byla to reakce na jej div nad nktermi body z nvrhu SSD, jak elit souasn krizi. Nejprve jsem vzpomnl legendu o Hladov zdi Karla IV., sp trochu v nadszce, pak jsem pokraoval poukazem na zven veejn vdaje vldy USA za F. D. Roosevelta, ktermi zvldal krizi. Nsledovala vta, jak elilo hospodsk krizi nacistick Nmecko a k emu jejich cesta vedla s dovtkem, e na to dnen pravicov ekonomov zapomnaj. Oklikou jsem se pan redaktorce snail toti vysvtlit, e lkem na hospodskou krizi jsou zven vdaje sttu a ne eten a souasn, e hospodsk krize, pokud se nezvldne dobe, je ivnou pdou pro katastrofu vlku. Vbec nic jinho jsem na mysli neml.

66

Blogy 2008 - 2011

67

David Rath

NZORY & VIZE

V dalch dnech u jen nevm, zda mm v nmm asu jen zrat nebo se smt, co se z toho d politicky uvait. Lidov noviny cel rozhovor podaly tak, jako bych doporuoval recept na krizi z dlny Adolfa Hitlera a hned v komentch navc dovozovaly, e vlastn tm schvaluji koncentrky, holocaust a j nevm co jet. Ostatn mdia pidvala, e Hitlera za sociln politiku pochvlil i rakousk hejtman Heider. Ve pesto, e jsem okamit vydal stanovisko, e svj zkratkovit popis djin jsem v dnm ppadn nemyslel jako pochvalu i nvod. Ohradil jsem se proti jin interpretaci mch slov, ne jak jsem je zamlel a nad rmec jsem se i omluvil, nebo jako pslunk rodiny tce postien nacismem, jsem si vdom, jak je stle pro adu lid bolestn zmnka o A. Hitlerovi v jin ne negativn souvislosti. Nsledovala reakce politik z ODS, kterou povauji za nco naprosto nechutnho a okujcho. Prvn mstopedseda ODS pi plnm vdom ekne do televize, e soc. dem. pod vedenm Dr. Ratha se velmi pibliuje nrodn sociln stran pod vedenm tehdejho Hitlera a tak doktora Goebbelse. V vbec ten lovk co vykl? Zatmco mj vrok byl mon neobratn, tak jeho je rna kladivem mezi oi. Msto nsledn sebereflexe, o kterou se snam, ODS jen dl pidv plyn. Chce svolat mimodnou schzi snmovny k mmu vroku. Je to naprosto zbyten pltvn penzi, asem a silami poslanc, ale jsem vlastn rd. Pro lidi to bude jen dal dkaz arogance a naprost ztrty soudnosti ODS. Byl to mstopedseda ODS Bendl, kter prvn oznail nai policii za Grosstapo, tedy Grossovo Gestapo. Prav ruka premira pan Dalk v rozhovoru popsal, e pro Topolnka dl podobnou prci, jakou dlal Martin Bormann pro Hitlera. Premir Topolnek vemu nasadil korunu nacistickmi slogany: osvtimsk le, noc dlouhch no a Es kommt der Tag. Nikdo ze piek ODS se za tuto vce i mn pmou propagaci faismu dodnes neomluvil. Tito lid vak chtj na mimodn schzi snmovny nkoho kolit. Mon tak z bezbeh arogance a sprostoty.

68

Blogy 2008 - 2011

TVANICE
03. 03. 2009 (aktualne.centrum.blog) S velkm zaujetm, ale i pobavenm sleduji urputnou snahu ady novin, pedevm z Lidovch novin a Mlad fronty, o utvn vybran osoby. M to vdy zcela identick scn. Novini vytrhnou mlo vznamnou vtu (skutek) z kontextu, ppadn kontext vhodn uprav vyputnm slov i celch vt, m zcela zmn cel vznam vyenho. Nad novm vznamem se pak zanou vehementn pohorovat. Aby svmu pohoren dali zdn veejnho zjmu, tak obvolvaj pedem vytipovan lidi o kterch vd, e vrok dn zkritizuj. Pokud je kritika vlan, tak ji bu vbec neuvedou, nebo se sna v rozhovoru dotzanho rozdrdit vtami typu: S tm vy snad nesouhlaste je to peci neomluviteln a skandln, co kte?. Tzan asto jen ze slunosti pitak, nebo nen zvykl na hyeny z novin a pak se sm div, e oste odsoudil. Navc o svm zmanipulovanm vroku novini nechtj pst jen jeden den, ale piprav rovnou cel seril. Prvn den se nad svm vmyslem, jeho autorstv pisoud nkomu jinmu, sami spravedliv rozhouj a dumaj o tom, e snad lid to tak nenechaj. Druh den si piprav vyjden i rozhovor dajnho autora, samozejm s clem nrodu ukzat bu jak se vykrucuje prost slizoun, nebo jak se sna vc vysvtlit hj neobhajiteln prost morln zrda. Druh den je tak dobr msto k vyjden rozhoench oban i dobe vybranch autorit. Tet den pokrauj rozhoen oban, dobhaj mudrlantsk komente novinskch propagandist a tma se zane diskutovat z dalch hl a pohled, ale nikdy se neopomene konstatovat, jak je autor vrok syk. Prost nkter noviny neinformuj o dn, ale sna se dit bh udlost ve spolenosti. Ct se bt vybranou elitou, kter nem za cl pedvat co nejobjektivnj informace, ale ct se bti souasn soudci a vldci v jedn osob. Pes sv asto mizern vzdln a nulov zkuenosti se sna lidem naizovat co se sm a nesm kat, co se sm a nesm dlat. Kdy je neposlouch, i jsi jim prost nesympatick, tak ti a celmu nrodu ukou, co jsi vlastn za.

69

David Rath

NZORY & VIZE

Rath u nev, co by si koupil a se svmi syny vybr na vstaviti v Lys nad Labem pro n ji tyictho ponka do rodinn stje.

70

Blogy 2008 - 2011 I kdy je takovch novin jen mal skupina, nikdo je nezvolil, nikomu se za sv absolutn soudy nemus zodpovdat, tak ij pocitem, e hovo jmnem veho slunho lidu na tto planet. Oni jsou vyvoleni rozhodovat, co si lid m myslet, oni jedin to mysl s lidmi dobe. Typickm pkladem dnench dn je tvanice na MUDr. Kubka. Na rozdl od novin MF Dnes jsem na jednn vboru snmovny byl ptomen. Dr. Kubek na preciznch statistickch datech prezentoval poslancm narstajc nedostatek lka v na zemi. Pani Petrovou (MF Dnes) to nezajmalo, nebyla vbec ptomna, ale o to zasvcenji a rozhoenji dnes pe, co Kubek na vboru ekl o ench lkakch. Nic, o em vera a dnes p noviny na vboru, nezaznlo. Dr. Kubek jen konstatoval, e lkaky chod na mateskou a vce na nich le povinnost starat se o nezletil dti a tak v prci chyb a tud jsou dalm faktorem nedostatku lka. Nedostatek lka je pro novine MF Dnes a Lidovch novin nezajmav fakt, ale udlat z Kubka sexistu je urit spoleensky vznamnj tma, ne skutenost personln krize ve zdravotnictv. Ubohost a morln zchtralost sti novinsk obce m u neudivuje, mm s n sv dlouholet zkuenosti. Novini asto kritizuj politiky, e diskredituj dobr jmno veejnho ivota, ale zapomnaj, e za to mohou pedevm sami. Oni toti nenastavuj realit rovn zrcadlo, ale vyrb si sv vlastn propagandistick spoty, kter prezentuj veejnosti jako nefalovanou realitu. Lidov noviny, MF Dnes, Reflex u dvno nejsou seriznmi mdii. Jsou tou nejuboej propagandistickou stokou, mnohem hor ne bulvr, nebo ten si alespo nehraje na to, m nen a bt nechce.

JAK SE DL PROPAGANDA ANEB JAK NOVINI UPRAVUJ REALITU

06. 03. 2009 | 09:47 (aktualne.centrum.blog) U je to skoro dva msce, co se na strnkch eskch novin denn objevovaly palcov titulky, ve kterch jsem byl osoovn z vyjadovn obdivu k Adolfu Hitlerovi. Dvodem tohoto medilnho lenstv byl jeden jedin rozhovor, kter jsem poskytl redaktorce Renat Kalensk z Lidovch novin.

71

David Rath

NZORY & VIZE

Pan redaktorka se, snad kvli svm antipatim k SSD, pi psan rozhovoru dopustila hned nkolika chyb, kter jen dokldaj jej novinskou nezvislost a, promite, e to musm takto napsat, inteligenci. Kdo si dal tu prci a porovnal st nahrvky rozhovoru, kter byl zveejnn na serveru Lidovch novin, a rozhovor ve vsledn podob, kter vyel na strnkch tohoto denku, mohl lehce zjistit, jak pan redaktorka Kalensk pi psan tohoto rozhovoru postupovala. Nkolik mch vt zcela zamlela, nkter zmrn akcentovala a nkter m slova dokonce zcela pekroutila. Abych byl konkrtn. Mimo pase o een krize v nacistickm Nmecku, jsem pan redaktorce toti dal nkolik dalch pirovnn, jak se v minulch dobch tehdej politici s podobnm fenomnem, jako je dnen finann krize, vypodvali. Od Hladov zdi Karla IV. po tzv. New deal americkho prezidenta Roosevelta. Tyto pase, kter by dokazovaly, e jsem pi rozhovoru pouil jen obyejn historick exkurz, vak pan redaktorka doslova odbyla. Jen proto, aby mohla i v titulku svho rozhovoru vypchnout prv pas, kter se na dalch nkolik dn stala doslova medilnm taenm proti Davidu Rathovi. A co vc, pan redaktorka zejm nem ani pru o tom, co vlastn pe. Zatmco j se ve svm rozhovoru vyjadoval o NEOliberlnch ekonomech, pan redaktorka Kalensk mi vak v rozhovoru vloila do st pouze liberln ekonomy. Asi nem cenu, abych pan redaktorce vysvtloval, kdo je neoliberln ekonom a kdo naopak liberln. Nicmn myslm, e jakoto novinka by mohla znt vznam pedloky neo Ostatn, srovnejte si celou vc sami: Doslovn pepis toho, co jsem pan redaktorce Kalensk doopravdy ekl: LN: No tak mi zkuste tedy ci, protoe pan Ji Havel, kter vypracoval tch svch 52 bod, tak ekl, e nestihl spotat, na kolik by to pilo, co teda mi pi pedstavovn takovho plnu pijde. DR: Urit na adu miliard, ale (redaktorka ske do ei) j vm hned vysvtlm tu logiku

72

Blogy 2008 - 2011 LN: Co je ada miliard? Jet to furt nevte? DR: J jsem to nepsal, take (redaktorka ske do ei) David Rath to nepotal. Ale eknu vm to takto. Do znan mry, do uritho mnostv - m vc, tm lpe. Z jednoho dvodu. Co vy potebujete nastartovat? Spotebu. J jsem to tady nastnil na rozpotu kraje. Co my potebujeme? Investovat, aby lid mli prci. Co dlal Karel IV., kdy byla krize? Stavl hladovou ze, aby lidem dal prci, penze a oni se mohli najst. Co dlali amerit prezidenti? Co byl New deal? Investice, kter rozhbaly ekonomiku. Ale pozor, tehdy se dvalo teba do dchod. Prudce se zvedly dchody a vplaty nezamstnanosti, aby ti lidi mohli zat nakupovat, aby roztoili tu ekonomiku. Tohle je v podstat ze stejn kuchyn. Jak chcete roztoit ekonomiku, kdy lidem nedte penze? LN: A jak vy chcete roztoit ekonomiku, kdy si ani nespotte, na kolik to pjde tu ekonomiku? DR: Chcete ode m, abych tady ekl njak slo (redaktorka ske do ei) to nen mj materil, abych tady te ongloval sly. Ale jednoznan se k tomu vracm LN: Ale hjte ho DR: Protoe m jednoznanou logiku a je to jedin recept zvit lidem pjmy, dotlait je, aby zaali utrcet. To znamento je to, co potebujete. Aby lid, jak jsem kal, aby (redaktorka ske do ei) chtli vymnit starou 120 za novou kodovku. Chtli, j nevm, jak jsem kal, pesthovat se z garsonky do vtho bytu, chtli vt byt vymnit za dm. To je v podstat to LN: Prost tahle spolenost v tuhle chvli nem na to, aby se lid z vtch byt sthovali do dom DR: To je relativn. Pro myslte, e na to ta spolenost nem? (redaktorka ske do ei) Vte, jak vyeila? Dobe, vrame se zptky. Nejvt krize. Jak ji eil Adolf Hitler v Nmecku? (redaktorka ske do ei Nedste m.) To by-

73

David Rath

NZORY & VIZE

ly dva rzn pstupy. Vy se smjete, ale vythnte si to, nem cenu se tmto vcem smt, tmto vcem je teba se vnovat. On ji eil zpsobem, e zaal zbrojit, tm dal lidem prci, a tm takzvan nastartoval ekonomiku. Pro tak vyhrl volby? Tmhle mechanismem. Pak to vystilo samozejm ve vlku, protoe to zbrojen njakm zpsobem nkde mus stit. Jak ly v tu dobu Spojen stty bojovat s kriz? Tm, e zaaly zvyovat ten New deal. Prudce pidaly dchodcm a zavedly dchody, aby ti lidi dostali penze. Daly lidem podpory v nezamstnanosti, kter do t doby nemly, nebo minimln (redaktorka ske do ei) Ano, daly jim penze, aby li utrcet, tm nastartovaly ekonomiku. Vy se usmvte, ale zkuste si o tom nco pest. Mn to toti pipad, e i ti neoliberln ekonomov nkdy zapomnli tuhle st historie, relativn nedvnou, a pichzej s njakmi svmi fantasmagoriemi A nyn vsledn podoba rozhovoru, kter byl otitn v Lidovch novinch: LN: Zato Ji Havel piel se zmnnm receptem SSD, a ani nespotal, na kolik by to pilo. DR: Pijde to na adu miliard, ale LN: Co je ada miliard? DR: J to nepotal. Ale my musme nastartovat spotebu! Co dlal Karel IV. za krize? Stavl hladovou ze, aby lidem dal prci a ti se mohli najst! Co dlali amerit prezidenti? Prudce zvedli dchody a dvky v nezamstnanosti, aby lidi ekonomiku roztoili! A tohle je ze stejn kuchyn. Jak chcete roztoit ekonomiku, kdy lidem nedte penze? LN: A jak vy chcete roztoit ekonomiku, kdy se ani nenamhte spotat, na kolik vs to pijde? DR: J jsem ten materil nepsal, abych tady te ongloval sly.

74

Blogy 2008 - 2011 LN: Ale ten materil obhajujete. DR: Protoe to m logiku zvit lidem pjmy, dotlait je, aby zaali utrcet. Jak eil krizi Adolf Hitler? LN: Pane hejtmane, nedste m. DR: No ne. Vy se smjete, ale to jsou vn vci. Hitler eil krizi tak, e zaal zbrojit, m dal lidem prci a nastartoval ekonomiku! On s tm vyhrl volby! Pak to tedy vystilo ve vlku Liberln ekonomov na tohle zapomnli. A msto toho pichzej se svmi fantasmagoriemi. Rozdl v tchto dvou rozhovorech je tedy vce ne patrn. Medilnch tok, jsem za dobu svho psoben v politice zail hodn. Tentokrt ale musm ci, e toto byla pro m velice zajmav zkuenost s novinskou propagandou

MODR PROPAGANDA
25. 05. 2009 (aktualne.centrum.blog) MF Dnes a ada dalch eskch mdi u dvno nedlaj zpravodajstv, ale vcemn jen istou propagandu ve prospch ODS. Dkazem jsou teba lnky s titulky: Rath stav jdelnu neexistujc kole i Naijte si Ratha na uniformu, nadil hasim kraj. Mj pedchdce Petr Bendl nechal stavt obchvat obce Lny, kde bydl, zhruba za 300 milion K. Lny maj asi 1500 obyvatel a nevede pes n dn dleit mezinrodn, ale ani krajsk dopravn tepna. Pesto zde stav velkolep obchvat firma, jej polovinu vlastn pan Jgr star - otec slavnho hokejisty, kter roky veejn pomh a propaguje ODS. Msta Koln, Slan a dal na obchvat marn ekaj i kdy se jejich ulicemi denn val stovky kamion. Mdia o tom ml jako zaezan.

75

David Rath

NZORY & VIZE

Msto Hostivice je dnes nejvtm sdlem na okrese Praha-zpad. Tento okres spolu s okresem Praha-vchod zavaj obrovsk nrst pot dt. Kapacita zkladnch kol nesta a rodiny se dostvaj do zoufal situace. Stavba zkladnch kol je nad monosti radnic. Bval veden kraje problm eit nechtlo s argumentem, e je to vc sttu i pslunch obc. Topolnkova vlda nebyla schopna eit problmy mnohem vtho kalibru, nato detail nedostatku zkladnch kol v njakch ppraskch okresech. Nov veden Stedoeskho kraje nechce nechat rodie a dti na holikch a hled vechny varianty rychlho een. Kraj nezizuje bn zkladn koly, ale provozujeme zkladn umleck koly. Tak se zrodil projekt, kdy by jedna budova souasn slouila jak pro poteby vuky na zkladn kole, tak pro poteby studia na zkladn umleck kole, nebo tam dti chod a po skonen vyuovn. Kdo by ekal uznn, e se sname tmto ekonomizovat chod kolnch budov, ten by nesml bt politikem z SSD. V Hostivici maj postavenou jen polovinu zkladn koly, druh plka, vetn jdelny, existuje jen v hotovch vkresech a ve vydanm stavebnm povolen. Kraj byl osloven o pomoc, a tak nael rychl een st druh poloviny jednoho kolnho arelu dostavme a msto zase na opltku d k dispozici svoji st pro krajskou zkladn umleckou kolu. Pklad dobr spoluprce msta s krajem? Nikoliv, dle Mlad fronty dnes jen dal dkaz, jak je Rath lump. Jet absurdnj je to s lnkem Naijte si Ratha na uniformu, nadil hasim kraj. Redakci vbec nezajm, e kraj nic hasim naizovat neme. Situace je ve skutenosti takov, e Stedoesk kraj m fond hejtmana na podporu rznch aktivit a akc. Fond ped lety zdil mj pedchdce a loni rozdlil 14 milion K, asto starostm z ODS. My jsme fond pro letoek pokrtili na 8 milion K. Kdo by ekal pochvalu, ten by se mlil pece socani rozhazuj, to v kad novin z MF Dnes a Lidovch novin, zatmco ODS et, a to plat i kdyby to bylo opan. Hasii ze Zvole chtli pispt na oslavu, tedy ne na techniku i vcvik, ale teba na pivo a prky. Chtli sto tisc z fondu hejtmana, dostali nabdku na deset tisc. Kdy dostane kdokoli pspvek z fondu hejtmana, d zdrav rozum, e tuto informaci mus ve svch materilech a na akci uvst. Samozejm, e na uniformy hasi se dn takov informace nenav, dle redaktor MF Dnes jsme sice blbci, ale skuten ne a zas takov. Pokud je sponzorovn sportovec, tak je logo kraje uvedeno na jeho dresu spolu s dalmi spon-

76

Blogy 2008 - 2011

77

David Rath

NZORY & VIZE

zory logo kraje a nikoliv jmno hejtmana. Starosta Zvole zvolen na kandidtce ODS to zejm pochopit nechtl. Mon chtl od kraje zskat penze a pak se volim chlubit, e to cel zadil sm. Komenttor pravicov umpy zvan Lidov noviny, Ondej Neff ijc ve Zvoli, v tom nemohl svho starostu samozejm nechat a tak usilovn pomhal celou nesmyslnou kauzu vytvoit. Jste prost propagandistit paci. Je pln jedno jak to je. Dleit je, aby to vypadalo jak vy, pravicov novini, chcete. Nikdy jsem si nemyslel, e oznaen pravice bude vnmno jako nadvka, ale m dl tm vc chpu, e pro velk mnostv lid se to i dky psoben pravicovch propagandist novin, nadvkou stv. Bohuel zcela oprvnn.

OBCHOD SE STRACHEM
28. 10. 2009 (aktualne.centrum.blog) Mdia na celm svt miluj davovou hysterii. Dlem proto, e je iv zvyuje tenost, dlem proto, e je to ast lidsk vlastnost stdnost. Proto mdia tak barvit a emotivn l rzn nebezpe. V poslednch mnoha letech s tmto fenomnem velmi profesionln nakldaj rzn farmaceutick firmy a hlavn jimi najat PR agentury. Jde o fenomn vybuzen zven poptvky vyvolnm strachu. Strach lid z nemoci a smrti se stal masov uvanou marketingovou metodou, jejm jedinm clem je snaha dle zvyovat trby. Nem cenu se tvit, e jde o pln nov fenomn, existuje tu od pradvna. Konen co jinho teba bylo prodvn amulet proti uknut, i obchod s hromninmi svkami. Rozdl je v tom, e dnen prostedky jsou asto skuten inn a roziovn strachu je masovm jevem mdi. Ped pti lety la celm svtem vlna strachu ped pta chipkou. Stty i lid nakupovali po tunch antivirotikum, o jeho efektu v tomto ppad existovaly mezi odbornky pochybnosti, ale nakonec pevil nzor, e je lpe nco neli nic a pedbn opatrnost je na mst. Po svtovch letitch bhali tisce pe-

78

Blogy 2008 - 2011 vn asijskch turist s roukami. Tehdy jsem jako snad jedin ministr zdravotnictv lenskch stt EU tlumoil sv pochybnosti a pemlouval jsem nai vldu ke stzlivm nkupm zsob antivirotik s tm, e za pr let expiruj a budeme muset zase zaplatit jejich likvidaci. Prost vyhozen miliardy, kter navc zat i ivotn prosted nejprve vrobou a nsledn likvidac. sten jsem uspl a uetili jsme stovky milion. Nic jsem z nich neml, jen jsem riskoval krk. Tehdy mi nkte kolegov ministi zdravotnictv zem EU neoficiln kali, e mm asi pravdu, ale oni nemaj odvahu na nco podobnho ani pomyslet, nato to vyknout. Pta chipka existuje dl, dl me teoreticky mutovat, ale je to u obehran tma a pestalo tak mediln i marketingov thnout. Je nov virus, tentokrt dostal jmno prase. Marketingov specialist i mdia si mohou mnout ruce, nebo chipkov viry rdy a asto mutuj, mn podobu, a tak a vyp prase, pijde teba velbloud Samozejm kad nov virus znamen urit zprvu neprobdan zdravotn riziko a s tm se d opt pkn marketingov pracovat. Me jt o novou a velmi smrtc podobu. Prase chipka samozejm riziko je. Z nkolikamsnch zkuenost vak vyplv, e jde o onemocnn vcelku se nelic od ostatnch obdobnch chipkovch virovch onemocnn, jich kad z ns za svj ivot prodl destky. Tato onemocnn jsou rizikem pro lidi oslaben, kte trp njakou vnou nemoc, je sama o sob ohrouje jejich ivot a virza, nachlazen, angna pro n me znamenat zlom mezi pro n kehkou hranic dlc ivot od smrti. Logiku m i chrnit ty profese, kter jsou nejvce ve styku s ostatnmi lidmi a tud by sami pi onemocnn velmi pispvali k jeho lavinovmu en. Tedy okovat ano, ale bez hysterie a tam, kde to m njak vznam. To je m, nkolik let nemnn stanovisko. Na tom nic nemn fakt, e prezident Obama vyhlsil stav ohroen. Na jeho mst bych nejsp udlal tot. Hysterie en mdii je toti jako tsunami, kter smete politika, co se j postav do cesty. Prost bu b se stdem, nebo t udupe. J se alespo snam poukazovat na sofistikovan marketingov systm, kter promylen dv stdo do pohybu a d jej tak, aby na tom co nejvce vydlal. Jde o velmi chladnokrevn obchod se strachem.

79

David Rath

NZORY & VIZE

V roli krlovskho lkae Albka z Uniova se David Rath evidentn sna otrvit krle Vclava IV.

80

Blogy 2008 - 2011

ETIT! TAK ZN POADAVEK DOBY

12. 07. 2010 (aktualne.centrum.blog) Pichz vlda eten. Oban si sporn ivot vybrali ve volbch. Vznikajc kabinet se pedhn, na em vem uspo. V prv ad na zamstnancch, tch je nejvce. Klesnou platy v cel sttn sfe asi o 10 %. Soukrom sfra vdy sttn dost tsn koprovala, tak klesnou nejspe i tam. Mn dostanou lkai, zdravotn sestry, vdci, umlci, vetn herc, hasii, policist, vojci a neoblben ednci. Vjimkou maj bt jen uitel, ale vhradn jen ti nov. Ti, co u uiteli jsou, pidno nedostanou. Maj bt astn, e jim jedinm platy neklesnou. Konen je nemaj nijak zvratn vysok a bylo by hloup, kdyby jim ly jet dol. Mlad lkai, zdravotn sestry a vdci takov tst nemaj, maj stejn mizern platy jako vtina uitel, ale na rozdl od nich nemaj tolik przdnin. Zato maj monost odejt do ciziny, kde se na nich zdaleka neet. Neasova vlda vak pedpokld, e neodejdou, ale budou naden etit a zvol si skromn ivot s vidinou astnch ztk. Kolik u poslednch generac ztratilo nejlep lta svch ivot uskromovnm s politiky slbenou vidinou prosperujc budoucnosti, v nejlepm se astnm ivotem svch dt rozumj nezadluenm ivotem. Ten se vak njak stle nedostavuje a ve se a s vraednou pravidelnost opakuje. Zvolme si ivot ve skromnosti plni naden a nadje, pomalu procitme a chpeme, e jsme opt napleni. Spravedliv se natveme a falen proroky skromnosti postupem asu zatratme. Pesto jde o posun. Ve stedovku drtiv vtina lid ivoila v bd a makala na vyvolen s pedstavou skvlho posmrtnho ivota v rji. Bylo to bjen vymyleno. O tom, e byli napleni, u nemohli po smrti poinformovat sv jet

81

David Rath

NZORY & VIZE

ijc a vc spoluobany. Cel tento princip geniln obhospodaovala a do lid ve stedovku implantovala pedevm katolick crkev. Konen ta byla jednm z tch subjekt, kter i z tohoto principu pohdkov po stalet bohatly. Dnes na tyto tradice chce Neasova vlda pkn navzat. Lid se maj uskromnit, ale pedevm katolick crkvi m stt, tedy my vichni, zaplatit zhruba ti stovky miliard. Neuviteln suma. Tak nikdo nechce etit na gigantick a naprosto nesmysln zakzce na odstrann ekologickch kod za 140 miliard. Tendr pkn b dl. Armda se tak in a nakupuje transportry a letadla a kdov co jet. Destky miliard jen ltaj vzduchem. Na pedraench dlnicch tak nikdo nechce etit, na nesmyslnch a drahch apartech zdravotnch pojioven se tak etit nem. Potichu pojedou dl nejrznj pochybn tendry za destky miliard na rzn elektronizace sttn sprvy, o jejich smyslu vichni soudn pochybuj. Stt bude dl neviditeln jet vce a dr outsourcovat od soukromch firem nejrznj sluby, kter by si ml zajistit sm. A tak to bude jako vdycky. Vtin se psek o jeden dlek uthne, aby si vyvolen menina mohla sv psky o nkolik dlk pohodln povolit. Vtina dostane v pjmech mn a souasn bude muset zaplatit vce, nebo stoupne DPH, bude koln, stoupnou zdravotnick poplatky eten vtiny se penese dl smrem k malm a stednm podnikatelm, kte ij pevn z esk klientely. I jim tedy klesne ivotn rove, nkte mon i zavou svoji ivnost. Nic z tchto opaten se prakticky nedotkne velkch monopol vyrbjcch a penejcch energie a vodu. V klidu mohou bt i banky, ty si svj dl zajist. astn mohou bt obchodnci s hazardem, nebo je znmo, e se stoupajcm potem ekonomickch zoufalc stoup poet tch, co v hazardu hledaj posledn nadji. Pro m osobn nepkn vize let ptch. Vtina lid zchudne a tm vlastn zchudne cel nae zem. Msto sniovn rozdlu v pjmech mezi eskmi zamstnanci a zamstnanci ze zem star EU se eneme do obdob, kdy se nky zanou zase rozevrat. etenm se toti nic nevybuduje a nezlep.

82

Blogy 2008 - 2011 Nepostav se tm dn nemocnice, dn kola, ani nedoshnete vdeckho objevu. Snad jedinou vjimkou by mohlo bt umn. V. Klaus onehdy ekl, e nejlep dla vytvoili umlci ijc v bd. Pokud je tato teorie pravdiv, pak smujeme k obdob vzniku nebvalch skvost mimodn hodnoty.

83

David Rath

NZORY & VIZE

Podle MF Dnes David Rath zcela bn chod ujdat dtem stravu ve kolnch jdelnch, kter podle ODS s oblibou nechv stavt tam, kde dn kola nen.

84

Sla argument (ukzka z knihy)

85

David Rath
MOSK LENSTV

NZORY & VIZE

Podle Aristotela je politika nejdleitj vdou, nebo jde o innost, kterou se lid sna zlepit svj ivot a vytvoit dobrou spolenost. Myslm si, e vtina naich spoluoban tuto tezi nesdl, a tak si jist rdi, bhem letn okurkov sezny, od politiky odpoinou. Je as se zamyslet nad przdninami! Pat nm jeden z mezinrodnch primt, a to v potu lid, kte se bhem lta sbal a vyraz k moi. Moe m nepochybn sv kouzlo, i kdy pro mne osobn spe z pohodln idle tuln pmosk hospdky. U jako dcko jsem nesnel opkn na slunci, peplnn ple a vudyptomn morn vedro. Zhy jsem zjistil, e przdniny na krkonosk chalup mch prarodi jsou mnohem pjemnj ne rituln vlet rodiny k moi. Zjezd k moi zanal nervozitou a hdkami pi balen, pokraoval hdkami bhem cesty, kdy jsme pravideln bloudili, a pokraoval vedrem bez monosti niku a naprostou nudou. Dky hrozb nudy jsem se nauil windsurfing, potpt se a peetl tm vechny Verneovky. V Krkonoch to bylo jin. Za mho dtstv byly cel pokryt hlubokmi lesy s prastarmi chodnky a cestikami. Nesnesiteln vedro tam nebylo skoro nikdy. Rodinn vlety k moi postupn zeslbly, nebo moji rodie koupili st statku na Kokonsku a ten vyadoval znanou pi, nebo lo o velmi zanedban staven. Hzet lopaty s pskem do mchaky mi pipadalo mnohem smysluplnj, ne polehvn na behu moskm. Tak zatmco maminka plakala, e nm cestu do Bulharska pekazilo tamn zaveden pdl na benzn, j jsem spokojen vymnil opalovac krm za montrky. Na konci medicny jsem zaal st przdnit trvit na kole s partou kamard. Od tch dob jsem skoro nezail hez dovolenou. Vlakem jsme si nechali dovzt kola do Chebu a v hraninch lesch jsme dojeli teba a do Tebon. V kad pkn hospdce jsme se zastavili na pivo, nebo teba na tvarohov buchty, kter bezkonkurenn nejlep dlali v penzionu ve Zvonkov u Lipna. Tm se, a mi povyrostou dti, abych s nimi mohl na tyto vlety navzat. Letos u plnuji takovou malou zkouku. V poslednch zhruba esti letech jsem nael dal skvlou monost, jak trvit dovolenou. Romanticky jsem propadl golfu. Pochodujete si po krsnm anglickm trvnku, rozhlte se po okoln malebn krajn a kadou chvli si dokete, jak jste nemehlo, kdy netrefte ten malinkat mek. Po zhruba deseti kilometrech, kter kem krem nachodte hledajce mek, si dte skvle vychlazen pivo a jste

86

Sla argument (ukzka z knihy) tm v rji. Alespo j si takto rj pedstavuji. Konen u tborku na na chalup mvm podobn pocity. Ale zpt k cestm k moi. Mnoho ech, Moravan a Slezan m pocit, e kadoron se mus jet k moi. Dovolen bez moe jakoby nebyla, jakoby je vyazovala ze slun spolenosti. Pitom by pro svoji dui a tlo udlali mnohem vc, kdyby vzali kolo, nebo pohorky a vyrazili do prody. O monosti za cenu bn lyask vbavy a vlek se nauit golf, ani nemluv:). A to jsem jet ani neotevel politick aspekt cel vci. Kdy sv penze utratme v na zemi, tak pomeme pedevm sami sob (2. 7. 2007) SVOBODA A TST 4. ervence 1776 spatila svtlo svta Deklarace nezvislosti. Mimo jin v vodu stoj: Pokldme za samozejm pravdy, e vichni lid jsou stvoeni sob rovni a jsou nadni jistmi nezcizitelnmi prvy, mezi n pat prvo na ivot, svobodu a budovn osobnho tst. Sestavil ji Thomas Jefferson a byla pijata Kongresem ve Filadelfii. Dnes m sv vro a stoj za to si ji pipomenout. Jde toti o zkladn kmen zpadnch demokraci. Jde, po mm soudu, o jaksi pokraovn idel antickch demokraci, mylenek renesance a vyvrcholen osvcenectv. Po stalet byla kolbkou tchto idej Evropa, ale nikdy se je v Evrop nepodailo na del dobu instalovat a stabilizovat tak, aby na nich byla vybudovna prosperujc spolenost. Idely osvcenectv mly zhy sv prvn vyvrcholen i v Evrop v podob Francouzsk revoluce 1792, kde je jasn provzanost u z hlavnch hesel Libert Egalit Fraterit. Hesla a mylenky byly skvl, praktick proveden ve Francii dost kulhalo a o to cennj byl naopak dal vvoj nov vzniklch Spojench stt americkch. Ukzaly, e jde vybudovat a spn rozvjet spolenost zaloenou na vysok me svobody jednotlivce, ze kter pramen sla parlamentn demokracie, a na rovnosti mezi lidmi. Pro plnost k t rovnosti mezi lidmi se USA dopracovaly a jet za dost dlouho a cestou velmi trnitou. Konen nic nejde v lidsk spolenosti jednodue a snadno. V Evrop byl vvoj jet del a sloitj, ale nakonec obohatila idely dobr spolenosti o idel nov o solidaritu mezi lidmi. O solidaritu tch s vtm tstm a schopnostmi s tmi, kterm se tak v ivot neda, nebo ztra-

87

David Rath

NZORY & VIZE

tili slu, aby se jim dait mohlo. Ve svm dsledku solidarita sniuje sociln rozdly mezi lidmi, zajiuje jistou mru rovnosti pstupu teba ke vzdln i zdravotn pi, ale napklad i k justici a vytv dobr klima ve spolenosti k udren vysok mry svobody jednotlivce. Z pli velkch socilnch rozdl toti roste a sl nenvist mezi lidmi. Z nenvisti vznik touha po pomst a ovldnut tch, co nenvidme, co je zatek konce svobody a demokracie. Historie to ukzala v nkolika rznch podobch, jak v t nacistick, tak v t komunistick. Spolenost si mus pipomnat idely, na kterch byla vybudovna. Nae zem na tchto idelech dnes tak stoj. A navrch jet jeden bezvznamn posteh z mho ivota. Ambasda Spojench stt uspodala k tomuto vro ped nkolika dny tradin recepci. Kdy jsem tam s pozvnkou dojel, uvidl jsem neuviteln dlouhou frontu host, kter hadovit obtela plot snad celho velvyslanectv. Odhadem nejmn pl hodiny, ne-li vce. Mohl jsem pedbhnout, jako mnoz, kter jsem vidl, mohl jsem frontu na mornm slunci pokorn vystt, jako vtina. Svobodn jsem se rozhodl jt radji na dobr obd. Tam jsem si v klidu pipil na Deklaraci svobody a prva na osobn tst. Obd byl skvl, msto pjemn, spolenost mil a j byl astn ze svho svobodnho rozhodnut:) (4. 7. 2007) TROCHU VS VYDMME Ped takovmi tyiceti lety neznalo Holandsko problmy s nepizpsobivmi pisthovalci. Pak piel hospodsk rst s potebou levn pracovn sly a z vsledku dnes bol leckoho hlava. Firmy, kter na tom vydlvaly, jsou asto kdov kde. Jejich majitel si nkde globln uvaj a zemi zbyl vn problm. esk republika prov obdob nebvalho hospodskho rstu. Domc pracovnci tm doli a pedevm globln podnikatel by si rdi dovezli levnou pracovn slu. Ta esk, dle jejich analytik, je navc u moc drah, i kdy stle asi tak 4x levnj, ne ve starch zemch EU. Minul vldy byly k plivu zahranin pracovn sly pomrn chladn, pesto u ns pracuje nkolik set tisc lid z ciziny. Pedel vldy investovaly do pro-

88

Sla argument (ukzka z knihy)

89

David Rath

NZORY & VIZE

gram k zskn kvalifikovanch a vzdlanch lid. Program bohuel pli neuspl. Kdy tito lid hledaj uplatnn v zahrani, tak smuj rovnou do starch zem EU, nebo do USA, kde si vydlaj a 10x tolik co u ns. K nm smuj vhradn ti bez kvalifikace. Konen smontovat njak vrobek z nskch dl, po vzoru Lega, dovede i mal dcko. Stavebnictv by se bez lid z Ukrajiny asi poloilo. Je s podivem, co vechno zvldnou lid, kte jet donedvna nemli se zedniinou vbec nic spolenho. Sice trp kvalita, ale poptvka je velik a nakonec panelky, za minulho reimu, vzorem kvalitn prce taky urit nebyly. Zatm mme dost tst. Poetn vietnamsk komunita je pracovit, povtinou velmi slun, do znan mry nai spolenost spe obohatila. Navc jej druh generace hladce vyrst v intenci zpadn kultury. Ukrajinsk komunita je u o poznn problematitj, ale ve svm dsledku s n nejsou dn konflikty plynouc z odlinosti kultury, i njak snahy dominovat, i vi majorit se nsiln vymezovat. Vtina se navc chce vrtit dom a ti, co zstvaj, rychle splvaj se spolenost. Me se vak nae relativn bezproblmov situace zmnit? Ministr Neas chce serviln vyhovt globlnm prmyslnkm a otevt nai zemi nekvalifikovan pracovn sle. Pokud mu pln vyjde, pak budeme zaplaveni destkami (stovkami) tisc lid prakticky z celho svta a dosavadn tm idyla dostane trhliny. Ped lety takto vznikla siln tureck menina v Nmecku. Je poun se proto podvat tak na tamn zkuenosti. Ochota cizinc pracovat za nzkou cenu prce vede v krtkm ase k naprostmu vytlaen domcch obyvatel z nkterch profes. Pokud navc pjde o lidi z jinho kulturnho okruhu, ze vzdlench zem, pak se po ase objev problmy, o nich dnes jen teme. Tyto problmy nebude eit Topolnkova vlda, a u vbec ne ti, co na vem nejvc vydlali.

90

Sla argument (ukzka z knihy) Mm vn obavy, aby tato vlda hloup nezadlala na problm, se kterm si nev rady mnoh vldy v EU. Jde o jednu z chybiek globlnho kapitalismu. Jedni toti maj prvo podnikat a vydlvat penze, zatmco druz maj prvo, respektive nic jinho jim nezbude, ne za ty prvn zaplatit kody, kter vydlvnm svch penz napchali. (24. 10. 2007) HITLERV POHROBEK A STALINOVA KOIST Ped edesti lety zabuil na dvee mho ddeka lkrnka pn s flintou, sebral mu kle od osobnho vozu s tm, e je zabaven ve prospch revoluce. Byla to jen pedzvst, nebo lkrnu i s rozshlm domem na nmst zabavili v zpt a otec m matky s celou rodinou byl vysln okopvat pole. Dda si sundal bl pl, zamkl rozlehlou laborato vrobnu lk a vlezl si do postele s tm, e radji ume. Na pole jej dostala a jeho energick ena, kter vymnila tenisovou raketu za motyku a se slovy - nic nen tak hork, jak se nava- jej vrtila do ivota. Pole sice bylo vzorn okopvno, ale pacienti zstali bez lk, nebo tehdy jich drtivou vtinu musel vyrobit sm lkrnk. Revolucioni pod tlakem reality uznali, e boj s buroazi m sv hranice a otec m matky se stal nrodnm sprvcem sv znrodnn lkrny. Na lkrnka tedy moc nemohli, tak se snaili vydit na jeho dcei a pomoc rznch strk ji honili po stavbch eleznic, brnili ve studiu, a tak podobn. Nakonec se to njak usadilo. Otec mho otce zase piel o vrobu koenho zbo, kterou ml v blzkosti Staromstskho nmst. Za buroaznho ivla vak oznaen nebyl, nebo po vlce nechvtal s pevodem svho podlu ze spolenka na sebe. O majetek ho toti za vlky formln pipravil u Hitler, a aby o nj nepiel i skuten, tak jej pevedl na svho spolenka. Ddeek pomhal s financovnm odboje a navc byl idovskho pvodu, co mu nklonnost protektortnch orgn urit nezajistilo. Nakonec ho sebralo gestapo a pi domovn prohldce nmet policist znrodnili kde co perky, fotoapart, prost ve, co mlo njakou cenu. Pr ve prospch e. Zbytek rodiny mohl bt rd, e neel taky.

91

David Rath

NZORY & VIZE

David Rath si podle Reflexu zaplatil dva komparsisty, aby ped fotografem pedstrali zjem o jeho knihu. Pitom tdenk dobe v, e o ni nem zjem vbec nikdo.

92

Sla argument (ukzka z knihy) Dda zzrakem peil takov msta, jako teba Osvtim. Nen divu, e ho ztrta vrobny po noru 1948 nijak zvl nerozhodila. Zbavn to bylo v osmdestch letech, kdy jedna pacientka poznala pi vizit na klinice mho otce v nm syna pana tovrnka. Hned zaerstva vyprvla, jak byl pan f hodn lovk, kdy ji vidl, jak teba smutn sed u stroje, tak j dal stovku, a si nm udl radost. Mm pocit, e mohla bt za mlada asi pkn ensk a taky mm pocit, e j otec taky nco dal, aby u sv zitky radji veejn nevyprvla. S buroaznm pvodem se radji nechlubil Kdy jsem se jako dt ptal prarodi, pro si to nechali vechno lbit, tak kali, e nemli na vybranou. Byli zdecimovni nmeckou okupac, byli rdi, e peili, byli rdi, e ns Rusov osvobodili a pes pocit kivdy a nespravedlnosti snad i vili, e neme bt tak zle. Mlo se mluv o tom, e nor 1948 byl dalm nepknm dtkem - pohrobkem - ddictvm Adolfa Hitlera. Nebt jeho, tak bychom se nikdy nestali vlenou koist Stalina. Dnes ponkud peceovan Klema byl jen jeho loutkou. Kdyby neskkal tak, jak chtl Koba, tak by el jako Slnsk. Velk slunce toti nesneslo ani nznak nesouhlasu, nato neposlunosti. N osud se rozhodl u tm, e jsme se nepostavili Mnichovu. Otzkou zstv, zda by byl o moc odlin. Polci se Tet i postavili a dopadli jako my, mon sp h ne my. Pesto si myslm, e je vdy lep se zlu postavit aktivn, i kdy vsledek me bt ve finle stejn, i hor ne pizpsobit se. Problmem zstv, jak zlo vas rozpoznat kdo mohl z politik tuit, e jejich podpis pod Mnichovskou dohodou ztrat sv niiv dsledky a v devadestch letech dvactho stolet. (25. 2. 2008) HE, TAK PLA Sociln demokrat ns vedou do dluhov pasti. Dluhy za n rozmail ivot budou platit nae dti a nai vnukov. To jsme slchali od ODS tm denn. Nechci dnes pst o tom, e za podstatnou st naich dluh me divok pri-

93

David Rath

NZORY & VIZE

vatizace pod taktovkou V. Klause. Nechci tak pst o faktu, e v letonm roce, tedy skoro po dvou letech vldy ODS, se zadluujeme vce, ne v letech pedchzejcch. Chci se pozastavit nad tm, jak Topolnkova vlda po ns chce, abychom se skokem zadluili o dalch cca 300 miliard na 60 let, tedy na ti generace. 300 miliard mme zaplatit my vichni crkvm. V televizi jsem u vidl crkevn pedstavitele, jak se radost tetel nad pedstavou, e budou hrt na burze, a tak podobn. Jsem z vldnho nvrhu otrven, a to hned z nkolika dvod. Pedn nen vbec jasn, jak se k stce vbec dolo. Vlda se neobtovala dt Parlamentu njak podklad a jet se tvila doten, e Snmovna chce vdt, jak to vlda spotala, a za co to vlastn mme platit. Prost je to za kivdy, a poslanci mlte, a zvedejte ruku. Co bylo ukradeno, se m vrtit, ne? Asi ano, ale rdi bychom vidli seznam toho, co bylo vlastn ukradeno a jakou to m hodnotu. Konen tak se postupuje u vech jinch restituc. Pro maj bt zase njac rovnj. Bn oban mus ve dokldat, dokazovat a jemu ukraden majetek pda se oceuje podle stanovench tabulek. Crkve se s nim takovm pece obtovat nemus. Maj ve vld kmoe, tak lide zapla a ml, skoro jako za dob Husovch. dn spravedlnost, dn rovnost, jen diktt moci, dky n budeme dalch 60 let platit, aby si vysok klr mohl hrt na burze Navc crkevn majetky u rozshlou vlnou restituc proly, a tud byly odkodnny urit vce, ne vtina komunisty zniench organizac i soukromch osob. Dal neetick rozmr tohoto zkona je fakt, e jde o obchod mezi ODS a lidovci nakoupen hlas pro V. Kaluse, co dokonce psemn piznal ministr C. Svoboda. Pro ODS bylo znovuzvolen V. Kluse naprostou prioritou, a tak pro bychom se my vichni ostatn nesloili a nedali 300 miliard ze svho na dlouhodob lidoveck cl. Vad mi to o to vc, o co vc tato vlda pesvduje veejnost, e nejsou penze na kolstv, zdravotnictv, vdu, opravy pamtek, i na dopravu. Kvli tomu pece mus dti v inkubtorech a lid v bezvdom platit. Je tedy vidt, e na nco je penz dost, na nco nebudou prost nikdy. V neposledn ad m cel transakce vad i proto, e se pedstavitel crkve, zvlt t katolick, sami prezentuj neuviteln nevhodn. Pan kardinl a biskupov nehovo o pomoci blinm v nemoci a nouzi. Nehovo o pi o pamtky, kter zpstupn pro poteby lid. Nehovo o duchovnm, etickm morlnm rozmru lidsk existence. Jde hlavn o penze, majetek, podnikn. Naivn jsem si v minulosti myslel, e se crkve, zvlt ta katolick, pouily ze sv historie.

94

Sla argument (ukzka z knihy) Vdy, kdy se vce zaaly starat o majetek a penze, tak na to doplatily - minimln ztrtou autority a kreditu mezi lidmi. Dnes jsem pesvden, e jsou nepouiteln. Marn byly snahy Husovy, Lutherovy a dalch reformtor. Jak stvote njakou organizaci, teba i k en ulechtilch pedstav a mylenek, tak dv nebo pozdji se zane chovat hamin a dv nebo pozdji odsouv sv pvodn posln na druhou kolej a bojuje o moc a majetek, kde prv souvis s druhm. Vra v Boha je vc intimn, tajemnou a pro adu lid i ivotn nutnost, ale crkve si z tto duchovn lidsk poteby udlaly moc pkn byznys. Tomu ODS peci dobe rozum. Ve d neviditeln ruka trhu, pro by tud mla zahlet v oblasti spirituality. Zheil jsi u tm, e zde ije? Zapla 300 miliard, crkevn hodnosti tv penze potebuj a ODS rda rozdv z cizho (6. 5. 2008) TAM, KDE NEVLDNE TRH VE ZDRAVOTNICTV Ped pr dny jsem navtvil Kanadu s clem ble prostudovat tamn systm zdravotn pe. Kanada je ekonomicky velmi vyspl zem s kulturn vazbou na Evropu, konen hlavou sttu je britsk krlovna. V Kanad je tak siln esk menina, za vechny vzpomeme teba na rodinu Ba i na herce, dnes dtskho lkae Pucholta. S panem doktorem Pucholtem jsem ml dokonce anci v Torontu i osobn hovoit. Systm kanadskho zdravotnictv je v podstat sttn systm pln financovan z dan. Nemocnice jsou vhradn jen sttn, a na vjimky specializovanch soukromch klinik. Nemocnice jsou sice ve vlastnictv sttu, ale jejich zen m rysy veejn samosprvy. Jsou neziskovmi organizacemi, je d sprvn rady sloen z rznch veejnch autorit. U fakultnch nemocnic se na zen podlej i dkani i rektor. Za pi o pacienty dostvaj penze pmo od vldy formou dohodnutch rozpot. Ambulantn lkai jsou pevn soukrom, i kdy se stle vce rozmhaj sdruen praxe, kter taky pat sttu, a lkai zde dlaj za mzdu. Soukrom lkai poslaj ty za oeten pacient tak vlastn vld, respektive urit veejn in-

95

David Rath

NZORY & VIZE

stituci, kter spravuje rozpoet uren pslunou provinn vldou. Pacienti za oeten u lkae, i za pobyt v nemocnici nic neplat. Neplat ani za nemocnin lky. Hor je to s lky na recept, kter nejsou pacientm hrazeny a pokud je nechtj platit v hotovosti, tak si mus podit komern pipojitn. Ml jsem monost navtvit i nemocnice v Torontu a v Ottaw. Jejich organizan struktura je velmi podobn nemocnicm v USA. Maj vdy velmi run centrln pjem, kam jednak chod pacienti sami, jednak je tam voz zchranky. Uprosted je vdy veln pro sestry a lkae a ovln okolo jsou rozmstny destky box pro jednotliv pacienty. Vldne zde vdy velmi il ruch. Na oddlench le pacienti v pevn dvojlkovch pokojch s vlastnm socilnm zazenm. Nkter sti nemocnice spe vypadaj jako tyhvzdikov hotel, ne jako nemocnice. Jsou zde na zemi koberce, obrazy a keslka. Zajmav je, e zdravotn sestry velmi asto chod v civilnch atech. dn uniforma, ale dnsy s trikem i mikinou. Zkuen lkai nejsou zamstnanci nemocnice, ale maj s n smlouvu jen na urit innosti. Zamstnanci nemocnice jsou jen nekvalifikovan lkai ve vchov. Kvalifikovan lka si vydl 250 500 tisc dolar ron, co nen patn. Pesto si vichni stuj, e je v Kanad stran nedostatek lka. Nejvtm problmem kanadskho zdravotnho systmu jsou dlouh ekac doby na jednotliv vyeten a na mn akutn oeten. Teba na operaci edho zkalu se ekalo a rok, hor je, e se msce ek i na operaci onkologickch onemocnn. Kanadsk vlda situaci zaala eit a vrazn zvila objemy penz ve vazb na proveden vkony a ekac doby se rapidn zkracuj na nkolik tdn. Jak konstatoval jeden tamn sentor lka, vedle krat doby ekn se stali z onch lka multimilioni. Mluvil jsem z adou naich krajan lka. Psobili na m spokojenm dojmem a neslyel jsem od nich to, co slym od jejich eskch koleg. Urit tak nejsou se vm spokojeni, ale s natvanost zdravotnickho personlu u ns se to vbec ned srovnat.

96

Sla argument (ukzka z knihy)

97

David Rath

NZORY & VIZE

Ptal jsem se krajan nelka na jejich zkuenosti s kanadskm zdravotnictvm. Hodn si stovali na dlouh objednac doby, mnoho z nich dokonce jezd na oeten do esk republiky a velmi si pochvaluj rove esk medicny. Nkte vn nemocn si chvlili i velice dobrou rove kanadskho zdravotnictv. Vce mn se vichni shodli, e skal Kanady je dostat se do soukol zdravotn pe, to ve, co nsleduje, je ji velice kvalitn a dobr. Zajmav byla i debata s kanadskm profesorem kardiochirurgem v souasn dob i sentorem za konzervativce. Vystudoval medicnu na Harvardu v Bostonu, kde i psob, a tak jsem se ho ptal na jeho dojem z obou systm kanadskho a USA. ekl, e rove vid jako srovnatelnou, ale systm USA je zcela trn, asociln a vyazuje obrovsk mnostv lid z monosti dostat zdravotn pi. Dal jsem mu otzku, zda si mysl, e by kanadsk sttn zdravotn systm ml bt njak reformovn s clem poslit trn principy, tak tento pravicov sentor jednoznan ekl, e v dnm ppad. Kanadsk zdravotn systm spotebuje 10 % tamnho HDP, systm USA 15 % a n esk 7 % naeho HDP! Jen pro osven pipomnm, e v USA je 50 milion lid bez zdravotnho pojitn a hned nkolik naich krajan v Kanad se rdo jezd lit do na republiky Tak ve mn jen Kanada poslila dojem, e s tou revoluc v eskm zdravotnictv by se mlo postupovat hodn opatrn. (18. 6. 2008)

98

Poslaneck snmovna 2008 - 2011

99

David Rath

NZORY & VIZE

100

Poslaneck snmovna 2008 - 2011

101

David Rath
3. SCHZE (10. 8. 2010)

NZORY & VIZE

Dmy a pnov, pedstupuje ped ns skupina, vlda, kter d tuto Snmovnu o dvru. dm-li nkoho o dvru, znamen to, e bych ml mt dvru i ve sv kolegy, to znamen, e jednotliv lenov tto vldy dvuj sami sob navzjem. J jsem se podval do tisku a vythl jsem si nkter vyjden jednotlivch len tto vldn koalice na jin leny tto vldn koalice a vldy. A s pekvapenm jsem zjistil, e to vypad, jako by si tito lid nedvovali mezi sebou. No posute nkter vroky a sami si udlejte nzor na to, zda se takto vyjaduj mezi sebou lid, kte si sebe v a kte sami v sebe maj dvru. John zopakoval, e Vci veejn neutvo vldn koalici s politickmi dinosaury. K nim nov pidal tak prvnho mstopedsedu TOP 09 Kalouska. Ze dne 4. 5. 2010. Take vidme, e dnes Vci veejn sed a objmaj se s politickmi dinosaury. Dobe. Pokraujme dl. Pan premir za mmi zdy - j bych vm to sdlil, co zde k - to povauje za roztomil. Vc nzoru. Pojme ale dl. Asi pana Johna nechtj nechat nic podepisovat po zkuenostech z jeho psoben ve firm Ora Print. Zlat slova. Nepronesl je David Rath nebo nkdo jin, pronesl je pan Miroslav Kalousek na adresu Radka Johna dne 4. 5. 2010. Take podpisy Radka Johna pod smlouvami s Ora Printem, zd se, byly vadn a jeho podpisy jako ministra jsou zjevn v podku. A pan Kalousek je pln podporuje. Zvltn zmna nzoru. Budi, mlit se me kad. Pojme ale dl. Nevm, kdo to vbec je. Dokonce u komunist vm, kdo to je. Nevm, kdo je majitelem strany Vci veejn. Je to pan Brta, pan krka, pan Hrdlika? Nevm, co chtj. John k velmi jasn populistick program, nic proti tomu, ale kdy chci s nkm jednat, tak chci vdt, kdo m opravdovou moc. dn slova opozice. Prosm, slova Karla Schwarzenberga z 26. 6. 2010. (Potlesk z ad sociln demokracie.) Rd bych se zeptal pana ministra zahrani, zda dneska u v, kdo je jeho koalin partner, s kterm bude tyi roky vldnout v tto zemi. Zda u v a sdlili mu, komu pat Vci veejn, a zda o nich m alespo tolik informac jako o komunistech. Ale pojme dl. TOP 09 v nkterch spornch opatench jde a pli po krku lidem. To ekl Radek John 26. 5. 2010. Zajmav. Take sedm v koalici s nkm, kdo rdous nae obany, a j mu dokonce pomhm, to jsou

102

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 vlastn slova pana kolegy Johna. Take on bude pomhat te rdousit obany spolu s TOP 09. Budi, proti gustu dn diputt. (Potlesk z lev sti slu.) Pochopily-li Vci veejn, e oban potebuj trochu pirdousit, jejich nzor, a myslm si, pro nepodpoit TOP 09 v jejich programu. Ale mme tady dal zajmav vroky. Vci veejn sv stanoviska asto mn. Proto o jejich stanovisku budeme informovat n vkonn vbor a po jednn, abychom nemuseli svolvat vkonn vbor kad den. (Pobaven v sle.) Karel Schwarzenberg 2. 6. 2010. (Potlesk z lev sti slu.) No, nezvidm ministru zahrani, protoe zd se, e bude svolvat vkonn vbor i nkolikrt denn. V t koalici to nebudete mt snadn. Dal zajmav vrok. Ale ji z toho, co vme, tak si nemyslme, e by mli njak morln pouvoir zrovna ze sebe dlat strce a nejvt garanty boje proti korupci a klientelismu. Slova Petra Nease o Vcech veejnch 12. 6. 2010. Chpu z toho snad sprvn, e pan premir si mysl, e jeho len v koalici je tedy korupnk a klientelista. Jinak si to vysvtlit nemohu. Doufm, e jste se s tm, pane premire, bu smil, anebo dokonce to dnes ji podporujete. A pak je tady dal zajmav vrok pana premira. Provzn mezi resortem vnitra a firmou podnikajc ve stejnm oboru je nepijateln. Mohl by tak vzniknout potenciln konflikt zjm a to je zjevn, jako kdy po tvrtku nsleduje ptek. Petr Neas o ABL. (Potlesk z lev sti slu.) Chpu, kdyby tady hmala opozice a kala: Jak je mon nechat zprivatizovat vnitro? Jak je mon cel ministerstvo vnitra svit njak soukrom bezpenostn agentue? Chpal bych to, je to role opozice, je to nae povinnost. Ale e i premir? A vzpt toho lovka jmenuje na Ministerstvo vnitra a sv Ministerstvo vnitra t firm ABL, o kter prohlsil, e je to nepijateln? Pane premire, jeden den je to pro vs nepijateln, druh den je to pro vs zase pijateln. Zvltn. Mohl byste mon tto Snmovn vysvtlit svoje nzorov salto. Teba vy vte nco, co my nevme, a bylo by dobe, aby ta Snmovna to slyela. Dle pan premir ekl, e byl jednoznan ujitn, e firma ABL se neastn dnch transakc s vnitrem a zrovna tak e nebude existovat pechod lid z tto firmy do resortu vnitra. Obvm se, e to u nastalo, pane premire, take oekvm vai rznou reakci. Vae reakce ale bohuel pak nebyla tak rzn, protoe kdy ti lid tam doputovali, tak u jste sthl kalhoty a u jste jenom tie podotkl: Je velmi neobvykl, nebudu se tvit, e nad tm lze pokrit rame-

103

David Rath

NZORY & VIZE

David Rath se svm nmstkem Chldkem vyhrouj soukrommu mlyni, e mln kraj znrodn a on nebude moci zstat jeho krajskm sprvcem.

104

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 ny. Myslm tm nad tmi lidmi, kte pili do resortu vnitra. Take od nepijatelnho a po to, e jste nepokril rameny. Skuten, siln gesto hodn sttnka a prvnho mue tto zem! Prost nepokril jste nad tm rameny, bume astni! Zajmav je, to je troku z jinho soudku, ale tak to stoj za vahu, vyjden pana ministra dopravy, kter tedy se nevyjadoval k doprav, ale vyjadoval se k politice obecn svm dopisem pro sv zamstnance firmy ABL z ledna 2010. (Smch ministra Brty.) Ano, pana ministra to zjevn pobavilo, sna se m rozesmt svm munm smchem. (Pobaven v sle.) Pane ministe, to se vm nezda, j se dovedu ovldat. Vy jste svm zamstnancm firmy sdlil.... (Gradujc smch ministra Brty.) To pipomn silvestrovsk poad, pane ministe. Prosm, co pan ministr sdloval svm zamstnancm firmy ABL. S politikou pichz do styku kad z ns. J tm vce, e se snam zskat i sttn zakzky, abychom zajistili stabilitu na spolenosti, a tm i jistotu pro vs, nae zamstnance. J vm, pane ministe, e se vm to pt tyi roky bude velmi dait a e vae firma bude velmi prosperovat. (Potlesk v lev sti slu.) Myslm si, e daov poplatnci rdi pispj na prosperitu va firmy a e jist nezstanete jen u jednoho masserati a u takovch malikost a e po tyech letech budete odchzet jako nejbohat mu esk republiky. Upmn vm to peji a jsem tomu rd. Myslm si, e dobr firma m dostvat dobr sttn zakzky a jej manaer co nejlep. Pro se zabvat njakm lobbingem, obchzet njak politiky, nkde ekat v njakch kulorech nebo pedpokojch. Pece daleko lep je tu politiku pmo dit! Co se obtovat njakm lobbovnm, kdy si to mu rozhodnout sm. J myslm, e vae logika je jasn, pm a pin docela inovativn prvek do celosvtov politiky. J doufm, e si toho politologov vimnou, e to daj do uebnic a e spousta podnikatel pestane ztrcet as njakmi prostednky, kupovnm lobbist, sami vstoup do politiky a pihraj si ty sttn zakzky rovnou. Myslm, e se ve finle i uet, protoe pro pltvat asem a penzi na njak mezilnky. ili dkuji. Myslm si, e je to velmi inovativn pstup, a j bych vm sm za sebe chtl podkovat, e nic neskrvte a e jste to obanm ekl rovnou. Prost, jsem v politice proto, abych sv firm dohrl sttn zakzky. Dkuji. Take dmy a pnov, tolik jednotliv vroky jednotlivch len vldy na svoji adresu. Jak po ns, dmy a pnov, mete chtt dvru, kdy vy si nevte

105

David Rath

NZORY & VIZE

jeden mezi druhm? Vy dokonce, zd se, o sob mte pern mnn. Mon te to vldnut a ta moc vs stmelila, ale ve skutenosti vy se vlastn mezi sebou extrmn nemte rdi, vbec si nedvujete. Pedstupujete ped ns a kte: Vy nm vte, a my si sami nevme, my se sami nesnme. To je zvltn protimluv. Budi. Je to zase docela novinka, v esk republice i ve svtov politice pomrn nevedn. Ale esk republika me bt prkopnkem. Jet, dmy a pnov, je moj povinnost upozornit - i tyto vci me nkdo povaovat za smvn, nkdo za dsiv - tak mm jet povinnost ci urit pr slov k tomu, co chystte ve zdravotnictv, protoe to je taky docela zajmav. Aspo k tm nkterm zsadnm bodm. Poplatek u ambulantnho specialisty z 30 na 200 korun. Pemleli jste o tom, e tm segregujete spoustu lid, e je odznete od pe ambulantnch specialist? e tito lid, kte dnes maj voln pohyb po systmu, kdy nejsou spokojeni se svm lkaem, tak mohou vyhledat jinho? Takto budete mt problm s uchem a budete muset ekat v ordinaci praktickho lkae ti hodiny, ne vs pole ten praktick lka k tomu unmu lkai. Nebo teba s okem. Jist si dovedete pedstavit, jak ten pacient se roubovkem v oku bude sedt ti hodiny v ordinaci praktickho lkae, ne ten ho prohldne a ekne: , to bude asi pro on. Samozejm toto je nadszka, ale vyjmenujeme destky rznch ppad, kter mohou bt velmi podobn a mn samozejm spektakulrn. ili nen to rozumn a nen dobe lidem, pro kter 200 korun jsou velk penze - a nen jich mlo - tak tyto lidi odsoudit k tomu, e mus ekat u praktickho lkae, ne na n dojde ada, a pak teprve maj prvo jt k ambulantnmu specialistovi. Dlme tady medicnu pro ty, co penze maj a pro ty, co penze nemaj. Dle zven poplatku za pobyt v nemocnici. Sto korun. Vynsobte si sto korun ticeti dny a dostanete pomrn znanou stku. Opt, rozdl mezi rozumnm pspvkem na stravu v nemocnici a u prost pomrn velkm poplatkem, kter si mnoho lid nebude moci dovolit. Protoe ti tisce pro nkoho, kdo m dchod est tisc, nen mlo. Je to mimochodem, pokud byste nevdli, pni ministi, kdy vy mte teba 120 tisc, jako vy kdybyste v t nemocnici zaplatili 60 tisc za pobyt v nemocnici. To u by se vm asi nelbilo! Jist, pro vs njak ti tisce za pobyt v nemocnici - co to je? To pece nen nic! Ale kdybyste mli zaplatit 60 tisc? Nebo zdej poslanci se svm pjmem kdyby mli zaplatit 30 tisc

106

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 za msn pobyt v nemocnici, to by se vm asi nelbilo! To u byste kali: no 30 tisc nebo 60 tisc je hodn! Ale pro ty lidi, kte maj est tisc dchodu, je to stejn pomr. Take na to prosm nezapomnejte. Dle debata - neplatit levn lky. Vypad to sympaticky, pece kad to v pro platit aspirin, pro platit paralen? Dmy a pnov, mon jsme si nevimli, e ada tchto lk u dvno placen nen. Take to je prvn bod. Druh bod ty, kter jsou placen, tak to m njak vznam. A vte jak? Jednoduch. Protoe ada tchto levnch lk m dra alternativy. A ty dra alternativy, mnohonsobn dra, jsou na pedpis. ili vy chyte vyloute ty lacin lky z pedpisu, ale ti pacienti budou chodit za svm lkaem a budou kat: Pane doktore, nenael byste nco podobnho, ale na pedpis? A pan doktor nco takovho podobnho najde a bude to stt ten zdravotn systm teba tikrt tyikrt tolik. Take ve finle zdravotn pojitn zaplat daleko vc. A ti lid, kte neumluv svho lkae, ti budou muset zaplatit zase vc. Take opt, nen to moc chytr, nen to moc rozumn. Posledn vc. Vlda k: ve zdravotnictv zavedeme standardy, nadstandardy. Novini pravicov jsaj, kaj, bjen, te si budeme moci zaplatit novou endoprotzu, nov, lep koleno, novou, lep kyel. Pry s tou hnusnou nadvldou lka, kte sami velkopansky rozhoduj, zda dostanou endoprotzu za 10 tisc, 20, 30 nebo 100 tisc. Kad si pece rozhodne sm podle sv penenky. Ono to vypad hezky, ale skutenost je zase troku jin. Vte, ono mezi tmi endoprotzami je skuten docela rozdl. Samozejm pro lovka, ktermu je njakch 70, 80 a vce let, v podstat jsou vechny typy dostaujc, protoe nen aktivn sportovec a nepotme, by takov vjimky jsou, e teba bude t 50 let. A je-li nkomu 20 a zpsob si teba raz na lych, v aut nebo nkde jinde, tak dneska lka bez problmu ekne: Je to mlad lovk, sportuje, tak jemu dme tu endoprotzu, kter stoj teba 150 tisc. Ale tato endoprotza mu umon prakticky normln plnohodnotn ivot vetn teba i vrcholovho sportu. Ano, stoj 150 tisc. Ta takzvan bn standardn, kter sta 90, 80 procentm lid, stoj teba 15 nebo 20 tisc. Co vy s tm systmem zmnte? Dneska me rozhodnout lka a vzt v vahu stav toho pacienta, vk toho pacienta, jeho zapojen do spolenosti. Vy jenom zpsobte to, e vichni budou mt nrok na tu 20tiscovou nebo na tu 15tiscovou. Take ten dvacetilet, osmnctilet, patnctilet, kter teba bude sraen autem, bude mt smlu! Prost podle vs do-

107

David Rath

NZORY & VIZE

stane jen tu 20tiscovou, tm pdem ona mu bude stait. Dojde do koly, dojde ze koly, dojde si na zchod, ale me zapomenout teba na to si sednout na kolo nebo si zahrt tenis nebo si zabhat nebo si jt zalyovat. To mu teba neumon. Jist, vy mu eknete: Milnku, klidn si zapla tch dalch 130 tisc a bude si moci zaplavat, bude si moci zabhat, bude si moci zajezdit na kole. Asi vm to pipad sprvn, protoe jist, lovk me t bez toho, e lyuje, me t bez toho, e bh, me t bez toho, e teba si jde zahrt fotbal, to jist. Ale pro toho patnctiletho, dvacetiletho to nen pln asi to nejlep. To se snad shodneme. Take vte, ono nemu, emu tleskaj nai asto nedovzdlan novini, kte jsou nadeni, kdy nkdo ekne umonme si zaplatit nco lepho, tak mon v situaci, kdy oni budou v pozici toho hocha nebo t dvky, jak jsem tady kal, tak najednou zjist, e tleskali nemu, co je velmi problematick. Dmy a pnov, sv vystoupen zakonm tm, e tato vlda je podivn slepenec lid, kte nedvuj sami sob. A dokonce i ty plny, s ktermi pichzte, tak nic dobrho pro vtinu oban esk republiky nesktaj. Dkuji za pozornost. (Potlesk poslanc SSD.) 7. NVRH POSLANC BOHUSLAVA SOBOTKY, JAROSLAVA KRKORY, DAVIDA RATHA, LUBOMRA ZAORLKA, ZDEKA KROMACHA, MILANA URBANA A DALCH NA VYDN ZKONA, KTERM SE MN ZKON . 48/1997 SB., O VEEJNM ZDRAVOTNM POJITN A O ZMN A DOPLNN NKTERCH SOUVISEJCCH ZKON, A NKTER DAL ZKONY /SNMOVN TISK 9/ - PRV TEN PODLE 90 ODST. 2 (21. 9. 2010) Dmy a pnov, poplatky u eme ponkolikt. Stle tady eme tot, to znamen zda reguluj, nereguluj a zda pinej njak pozitivn efekt. Prvn otzka, kter tady zaznla i z st pana poslance najdra, se tkala ekonomickho dopadu zruen poplatk. Ale kdy eknu B, musm ci A. To znamen vlda Mirka Topolnka, ve kter pan najdr tak byl asten jako nmstek ministra, snila platby sttu prv zhruba asi o 8 miliard za sttn pojitn-

108

Poslaneck snmovna 2008 - 2011

Vymyslel jsi tvrzen, e Rath kod SSD, tak te mus vymyslet i pro , kdy ml ve volbch nejvc preferennch hlas!

109

David Rath

NZORY & VIZE

ce. Kdybychom ponechali v platnosti ten zkon v podob, v jak byl ped nstupem vldy Mirka Topolnka, tak dnes jsme mli ve zdravotnictv zhruba o 10 miliard vce. Vy jste udlali to, e jste sttnmu rozpotu ulevili a toto bemeno jste pevedli na jednotliv nemocn lidi. To povaujete za sprvn. My to za sprvn nepovaujeme. Stejn tak nepovaujeme za sprvn, kdy dneska uvaujete o naven tchto poplatk. Prosm, vzpomeme si na vodn diskuse zhruba ped temi lety, kter tady byly vedeny. Vy jste kali: ty poplatky neznamenaj a nemaj pinst do zdravotnictv vce penz. To jsou vae slova! Dnes u kte, e ty penze jsou tam docela fajn, ale tehdy jste jasn kali, e maj regulovat, zabrnit tomu naduvn pe, zabrnit tm simulantm, aby obtovali lkae, aby naplovali ekrny. Dnes vidte, e ty ekrny jsou naplnn pln stejn jako ped zavedenm poplatk, tak u tolik nemluvte o regulaci, protoe ta sla samozejm nemluv ve v prospch. Napklad nklady na lky rostou enormn, ekrny jsou stle pln. Kde se splnilo to, co tady kal Julnek, v tehdej f, pane najde, e se zlep pstup pacient - prostednictvm pedsedajcho? (Pedsedajc: Mn to kal, mn to kal.) Kde je to zlepen slueb pro ty pacienty? Vdy jsme to tady vichni slyeli! Doufm, e to slyel i pan kolega Vidm, kterho vidm, e se smje. Doufm, e to slyel i tehdy, kdy tady jeho ministr Julnek kal: pnov, to je poteba zavst proto, aby se zlepil pstup lka k pacientm. Pstup lka k pacientm je stle stejn! Je prost stle stejn. Take dmy a pnov, nesplnila se podmnka regulace, nesplnila se podmnka zlepen pstupu k pacientm, a ejhle - jsou to finann zdroje! Tehdy jsme my kali: Prosm vs, vy za pr let, msc pijdete a budete kat ticet korun nesta. Te kte: Ticet korun nikoho nezabije. To jste kali tehdy pece. Vdy si vzpomeme na ty dojemn vstupy tady pana nmstka tehdejho najdra a jeho fa Julnka, kter kal: Pece ticet korun m kad, to m kad. Jak tady pan Julnek vyprvl o tom, jak dchodci pij nezzen alkohol a nezzen kou a nezzen se pejdaj, a kdy prost nebudou kouit a nebudou nezzen pt et dchodci, e tch ticet korun budou bez problm mt. To jsou slova, kter jsme tady opakovan slyeli z st politik z Obansk demokratick strany. Najednou dnes pichzte s tm, e kte: Ticet korun je vn mlo u specialist, no mlo by to bt aspo edest. Nebo rovnou dejte stovku! Vdy pece co na tom je, uinit pro adu lid, kte na to

110

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 nemaj, pi ambulantnch specialist a lka specialist nedostupnou? Aspo tam ti chudci nebudou obtovat a na ty, kte na to maj, tam zbude vce msta! To je pece vae filozofie. Co v njak ekrn ekat s nkm, kdo na to nem? Ten a si ek nkde jinde, teba na ndra. Take to je v pstup k cel t vci. Ale pojme dl. Take u ambulantnch specialist u se m platit dvakrt tolik, ili zdraen o 100 %. Souasn za pobyt v nemocnici - vdy jsme to tady slyeli - pece kad 60 korun si rd pispje na stravu. Tomu pece kad rozum. Rozumm tomu i j. Pspvek na stravu v nemocnici pat mezi ty eknme rozumnj a zargumentovateln poplatky, nicmn dnes u 60 korun nesta, take za nemocnici se m platit 100 korun. No samozejm, tm lidem to podn osladme, e mus leet v nemocnici! Za msc zaplat 3 tisce. Uvdomujete si, co to je pro lovka, kter m teba dchod 6 tisc nebo 7 tisc korun? A prosm pipomnm pro ty, kdo by na to nhodou zapomnli - poplatek za pobyt v nemocnici se nepot do socilnho limitu. ili tady nemete ct, e tm lidem to nkdo vrt, e tm nemajetnm se to vrt. Nevrt. Nevrtte jim nic! Budou muset zaplatit 3 tisce korun, i kdy maj teba dchod est a pl tisce. Kde jim zbude na njem jejich bytu? Kde jim zbude na elektriku, plyn? No samozejm e jim nezbude. Tak co jim poradte? Poradte jim, aby pak asi li pod most. Dva msce v nemocnici, a pak rovnou nvrat pod most. To je asi v recept, protoe jin vysvtlen nemm. Ale opt - vy dl pidvte! To je ten geniln npad s tmi plombami. To pece do toho zapad. Zubask pe. Pro hradit zubaskou pi? Pece kdy si vichni budeme istit zuby, tak nebudeme mt dn kazy. (Potlesk zleva.) Tak tomu v mon dti v matesk kole a mon nkte poslanci pravice. (Smch zleva.) Protoe samozejm je ten problm sloitj. Za prv je tam genetick vazba. Spousta lid si me istit zuby od rna do veera a stejn se jim kaz. Mte tam spoustu chorob spojench s vt kazivost zub, napklad cukrovka. Mte tam i takov v uvozovkch hloup problm, e kazy se zakldaj v dtstv, a kdy jsou rodie troku lajdci, tak za deset dvacet let budete platit zubn kaz. A co to je, pece za zubn kaz njakch 200, 300, 400 korun? Jak to bude? Tak te to bude 200, za rok to bude 400, za dal rok to bude teba 800 korun za jednu obyejnou plombu. To je vvoj, ke ktermu dojde.

111

David Rath

NZORY & VIZE

MUDr. David Rath nejprve bez umrtven vytrhal vechny zdrav zuby pbramsk tajemnici SSD, aby se nsledn s vrtakou vrhl i na starostu ihka. Referoval o tom pbramsk pravicov tdenk Pst kapitalisty.

112

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 ili dmy a pnov, vy inte kroky, kter skuten povedou k naprost nedostupnosti zdravotn pe pro desetitisce, mon statisce oban. To nen cesta do vyspl a kulturn Evropy. To je cesta nkam pln jinam! Vemte rozum do hrsti, pehodnote sv postoje a pojme se racionln bavit, co s tm udlat. (Potlesk z lev sti slu.) 7. SCHZE (26. 10. - 9. 11. 2010) 1. VLDN NVRH ZKONA, KTERM SE MN ZKON . 96/1993 SB., O STAVEBNM SPOEN A STTN PODPOE STAVEBNHO SPOEN A O DOPLNN ZKONA ESK NRODN RADY . 586/1992 SB., O DANCH Z PJM, VE ZNN ZKONA ESK NRODN RADY . 35/1993 SB., VE ZNN POZDJCH PEDPIS, A ZKON . 586/1992 SB., O DANCH Z PJM, VE ZNN POZDJCH PEDPIS /SNMOVN TISK 116/ - PRV TEN PODLE 90 ODST. 2 Dmy a pnov, j jsem celkem ped nedvnem vidl v novinch takovou zvltn zprvu, ze kter jsem se vlastn zaradoval. Ta zprva znla, e souasn vlda chce zavst 50procentn zdann. J jsem si kal, no to je neuviteln, vdy ti pnov jet nedvno bojovali a horovali za rovnou da, zavedli tady 19procentn da, tak jsem si kal, no konen dostali zdrav rozum a jdou tou eknme obvyklou evropskou cestou, e ten, kdo vydlv vc, plat i vy da. k se tomu daov progrese. kal jsem si dobe, nastavili ji zase trochu vysoko, ne bych ekal, protoe z 19 % na 50 % to je velk skok, ale budi, dostali rozum, stvaj se mon i socilnmi demokraty, zase to trochu pehnali tm druhm smrem a vyplili vysokou da. Ovem velmi jsem se mlil. Protoe to 50procentn zdann nen vldou navrhovno teba pro prosperujc banky, kde bych to ekal, protoe esk banky skuten vydlvaj - ony to nejsou esk banky, sp by se mlo ct banky v esk republice, protoe jsou to vechno zahranin banky - take tyto zahranin banky v esk republice na rozdl od svch mnohch matek neustle vydlvaj obrovsk penze a na rozdl od svch matek sdlcch ve starch zemch Evropsk unie plat smn dan - 19 %. O tom si mou jejich matky z Nmecka, Francie, vcarska nechat zdt. Prost

113

David Rath

NZORY & VIZE

tak nzkou da neplat nikde. Nebyla to 50procentn da uvalen na prosperujc podniky, teba velk sov odvtv, vrobce energi atd., kde by to taky lovk ekal, jsou to dlouhodob prosperujc zazen, firmy, kter asto tak vlastn obrovsk nadnrodn spolenosti. Opt jejich zisk zdanme pouhmi 19 % a on zmiz z esk republiky. Prost destky, stovky miliard miz z esk republiky mlo zdann, aby se realizovaly kdekoli jinde na svt. Zjistil jsem, e tmto nikdo da zvyovat nechce. Ale najednou pichz vlda a chce zvit zdann v podstat malch stadatel, 4,5 milionu lid. 4,5 milionu lid jste, pane ministe financ prostednictvm pedsedajc, podvedli. Podvedli jste je tm, e minimln cel tento rok jim kte: Spote a mete dostat od sttu a bonus 3000 K. Te, tm koncem roku, k nim zase pedstupujete a kte: Spoili jste, milnci? Spoili? Jste pkn hlupci. Protoe nedostanete ty 3000, dostanete polovinu, protoe sice jsme vm slbili 3000, ale z toho vm obratem podstatnou st sebereme zptky. J se divm, pane ministe financ, e s touto logikou vci jste nepili a nechcete da zavst zptn, pro tedy nechcete za losk, pedlosk, pedpedlosk rok - e byste rovnou tm lidem mohli ct: My jsme vm to jen tak pjili, to byla takov hra, jo. My jsme vm to pjili. Bute rdi, e bezron. (Smch zleva.) Protoe i to je bonus ve va logice vci - pece stt jim to nemusel dvat vbec nikdy. Tak jim to prosm seberte teba deset let zptky a jet jim eknte: Bute rdi, taky jsme vm mohli napotat rok. Jsme hodn vlda, hodn stt, e vm bereme jen ty penze zptky cel a nechceme po vs vrtit rok, pece kad v, e kdy nkomu dte penze, e to nco stoj. To vte snad i vy. S touto va logikou se skuten divm, e to nechcete vracet. e to chcete jen letos, nebute dn trokai, klidn dva roky, pt let, deset let, vak ti lid to vydr! To je vae logika. Vy prost jdete proti 4,5 milionu lid a chcete zavst nco, co je naprosto neuviteln. Retrospektivu. Kdybyste pili s tm, e to udlte pro pt rok, budi. (Poznmka ministra Kalouska mimo mikrofon.) Tady pan ministr financ... j to nechci opakovat, ta vae vulgrn slova. J myslm, jak na vs koukm, tak pravdpodobn nejste pln ve stzlivm stavu, pane ministe (smch a potlesk zleva), obvykle se to u vs pozn ze stupujc se agrese a vulgarity. Take j bych vs velmi dal, abyste pestal pt, kod vm to, vaemu zdrav a vaemu medilnmu obrazu. A prosm, abyste drel sv nervy a svoji vysokou hladinu alkoholu na uzd. (Smch zleva.)

114

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 Dmy a pnov, situace je skuten takov, e souasn vlda chce pokodit 4,5 milionu lid. Myslm, e je to hrub chyba. Pojme se bavit o tom, jak sp zavst skutenou daovou progresi na ty podniky a ty skupiny, kter vydlvaj obrovsk penze a pro n ta progresivn da nebude znamenat dn problm. A nesname se zdanit obyejn, normln lidi, kte se nechali nachytat na to, e prost maj spoit a je vhodn spoit v tomto druhu spoen. Konen posledn poznmka. Opt jsem se v mdich dozvdl - i kdy to, co pou v mdich, beru asto s velkou rezervou - e Vci veejn se rozhodly, e se posunou doleva. (Smch zleva.) Tak uvidme - jak se k, po ovoci poznte je - ne ei, ne proklamace, ale skuten skutky! A to je pesn chvle, kdy Vci veejn mohou ukzat, zda jsou to jenom slova, przdn slova, anebo zda to mysl vn. Pece nikdo, kdo chce zaujmat alespo stedovou i stedolevicovou pozici v politice, neme s tmto opatenm souhlasit. Dkuji za pozornost. (Potlesk poslanc SSD.) 2.11.2010 2. VLDN NVRH ZKONA, KTERM SE MN ZKON . 424/1991 SB., O SDRUOVN V POLITICKCH STRANCH A V POLITICKCH HNUTCH, VE ZNN POZDJCH PEDPIS /SNMOVN TISK 156/ ZKRCEN JEDNN Poslanec David Rath: Dmy a pnov, na vod tto debaty avizuji i pak nvrh na zamtnut, protoe tento nvrh zkona, kter vypad na prvn pohled pece sympaticky politickm stranm se pole mn penz ze sttnho rozpotu, trochu se nco uet, neuet se sice tolik, aby to sttn rozpoet s mnohamiliardovm dluhem zachrnilo, ale pece tomu mus kad zatleskat, e politick strany dostanou ze sttnho rozpotu od daovch poplatnk mn penz na tak neuiten vci, jako je volebn kampa, jako je innost politickch stran, tomu pece kad mus fandit. Ano, dmy a pnov, na prvn pohled to skuten me vypadat sympaticky, ale kdy se nad tm zamyslte, tak zjistte, e je to velmi promylen tok na prin-

115

David Rath

NZORY & VIZE

cipy parlamentn demokracie. Uritm zpsobem, zjednoduen eeno, je to takov dal krok k privatizaci politiky. Kdo m penze, tak samozejm m vce penz na innost pslun politick strany, tm me mt vt kampa, psobivj kampa, vce ovlivovat mdia, nechci ci pmo korumpovat mdia, vce psobit na veejnost, zkenji psobit na veejnost. Dmy a pnov, ijeme v trn ekonomice. Vme, e vtina mdi je ist zvislch na reklam. Samozejm kdo disponuje finannmi prostedky a investuje obrovsk stky do reklam do Mlad fronty, Lidovch novin, komernch televiz, tak samozejm vce i mn m prvo, by naprosto temn a neoficiln, o kterm se nemluv, ale nepochybn m prvo ovlivovat majitele a manipulovat s mdii. ili dmy a pnov, tm, e budeme sniovat jednotlivm politickm stranm, otevrme jen vt prostor pro korupci a takovto ed financovn politickch stran. To skuten chceme jet vce podpoit dal Sinhy, dal Bcse, kte prost ze zhrob poslali destky milion Obansk demokratick stran? To povaujeme za sprvn princip? Nebo naopak sprvn princip je ten, e existence a innost politickch stran je zklad fungovn parlamentn demokracie, bez kterho parlamentn demokracie prost fungovat neme? Je to veejn zjem zajistit zkladn zsadn financovn innosti chodu politickch stran z veejnch rozpot. Samozejm v rozumn me. Jinak tm vce nahrvme vem mecenm politickch stran, jako je teba pan Bakala, kter velmi podpoil souasn politick strany. Nebo dokonce podporujeme eknme nov princip v politice, kter pivedla ABL - promite, Vci veejn. Mn to nkdy splv, soukrom detektivn firma ABL a politick strana Vci veejn. Jsou to oba jaksi podnikatelsk subjekty. Mme tady hodn zamstnanc ABL, kte si kaj poslanci a poslankyn. Take dmy a pnov, skuten si myslme, e je to sprvn, aby sniovn financ jdoucch z veejnch rozpot politickm stranm postupn nahrazovaly takovto praktiky? Skuten si myslme, e je sprvn, aby se urit soukrom firma, teba napklad ta ABL, zmocnila politick moci a pes tuto politickou moc si do sv firmy poslala penze? Vzpomeme na zakzky v EZu. Jist to dostali jen nhodou. J nepodezrm majitele Vc veejnch a ABL, e jsou tak rafinovan a e nedej boe tlaili na management EZu, aby jim dal zakzku, tum, e v mdich se psalo 600 mil. korun. Oni jsou tak dob a EZ potebuje pece hl-

116

Poslaneck snmovna 2008 - 2011

Osladili jsme si pedsednictv EU, ale hlavn jsme si ho

hezky ozvuili...

117

David Rath

NZORY & VIZE

dat! To kad v. EZ bez pomoci firmy ABL by zdaleka nebyl to, co je. Prost byl by pln vyzen! Nikdo by nehldat ty drty a story. Nikdo by nehldal ty jejich budovy. Takhle je poteba ke kadmu storu postavit jednoho lovka z ABL, dobe ho zaplatit, a on u se postar, aby zlotil oban teba z tch stor nekradli elektrickou energii, nebo dokonce neusthvali drty a nevozili je do sbrnch surovin. To pece kad pochop a vbec to nem co do inn s politikou! Pece ABL je jenom dobr firma a zakzku dostala prost proto, e je to dobr a kvalitn firma. To pece vichni vme a nikdo z ns to nezpochybuje. Nebo zjistme, e teba bude hldat ABL nebo njak jej spznn firma nco v eskch drhch. Mon, e i po destrukci policie pevezme celou adu innost t policie. U se veejn hovo na policii, e napklad ostrahu policejnch budov by mohly pevzt soukrom agentury. Pro pece pltvat drahocennm asem policist, kdy to mou hldat njac soukromnci! A kdo je nejlep na trhu? Pece ABL! Pece stt nebude dvat zakzky jen tak njakmu outsiderovi! Je poteba vybrat tu nejkvalitnj, nejlep a nejdra firmu! Pece chceme, aby pro stt pracovala kvalita! Dmy a pnov, k emu to dl povede? Samozejm logicky to bude posilovat i princip, e se budou teba msta na kandidtkch prodvat. Pece to je tak mon zajmav zdroj! Pro se obtovat njakmi vronmi schzemi na mstnch organizacch, chodit tam nco vysvtlovat, diskutovat o svch nzorech? Pece je daleko lep ct: prvn msto stoj 5 milion, druh msto 4 miliony, tet msto 3 miliony, a hnedle politick strana m dost penz na svou innost a nepotebuje ze sttnho rozpotu pece ani korunu! To je logick, trn, tomu nelze pece nic vyst! I takov ppady mme. Opt novtorsk pstup k politice. Take pro nekrtneme sttn pspvek cel, kdy meme vechna msta na kandidtkch zobchodovat, prodat? Maj svoji trn cenu. V ODS vy, protoe dostane vce procent, ve Vcech veejnch ni. Mon ped ptmi volbami se to pibl a k nule vzhledem k volebnm preferencm. (Smch v adch SSD.) Ale zase, jak km, tam je zajitn zdroj pmo ze sttnho rozpotu pes spolen firmy. Anebo je tak dobr jt cestou dobrch ptel. J myslm, e pan ministr financ dobe v, pro to navrhuje. Jeho TOP 09 pece na tom neme prodlat. Kad v, jak zzem m. Kad v, e m dobr ptele: pana Hvu, ktermu svho asu jet z Ministerstva obrany pomohl, a ten dovede bt vdn. Byznys se

118

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 zbranmi je dobr byznys, vydlv se na nm hodn, pro by nepomohl svmu pteli, kter si zaloil stranu? Nebo pana vu. Jist kdy dobe dopadne arbitr s Diag Humanem, tak to oba pnov oslav na zmku pana vy v Bechyni, kde hned v sousedstv m pan ministr financ pkn statek, nem to daleko, take dojde i pky. Take dmy a pnov, jist pan va, pedpokldm, doke bt tak vdn, kdy to klapne. A mon, e doke bt vdn, i kdy to neklapne. Pece pro se zabvat njakou otzkou, e innost politickch stran je v zjmu veejnosti, pro se zabvat takovou vete politologie, e soust parlamentn demokracie je existence silnch a ekonomicky nezvislch politickch stran, kdy meme politick strany zprivatizovat! Obohatili jsme skuten uebnice politologie v poslednm volebnm obdob tmito dvma bizarnmi pklady - tedy jedn firmy, kter je ist soukromm projektem jedn soukrom firmy, a druh politick strany, kter nen takto na prvn pohled brutlnm podnikatelskm projektem, ale zase je velmi tde podporovna uritmi podnikatelskmi strukturami ,a vme, e pan Kalousek k nim m blzko. Konen, hodn pro n udlal. Teba na danch jim uetil neuviteln penze. ili zatmco zamstnanci budou mt ni platy, zdravotn postien dostanou mn, ve se zdra, tak samozejm ti, kterm pan Kalousek ulevil na danch miliardy, tak jist tu vdnost projev! Divil bych se, kdyby ne. Dmy a pnov, ale my bychom pece nemli chtt podporovat tento velmi nebezpen trend. My bychom tady mli odmtnout vechny ty Sinhy, Bcse, Bakaly a mnoh dal, kte prost maj pocit, e za sv penze, a nabyt legln i virtuln, jako ti mrtv drci, maj pocit, e si koup politiky, koup politick strany. To skuten chceme t v zemi, kde njak lovk zvedne telefon a ekne: Tak milnku, pokud bude chtt mt penze na chod tv politick strany, na to, abys ml billboard, na to, abys ml reklamu v novinch, na to, aby njak novin napsal o tvm odprci teba njakou pnu nebo aby sis najal njakou detektivn kancel, aby njakou pnu na tvho politickho protivnka vythla, tak mus skkat, jak j pskm, protoe jinak m miliony k tob do strany prost nepijdou! A ty nic z tohoto nepod! Jist, takov strana me mt vynikajc ideje, vynikajc politiky, ale bohuel v dnen mediln dob se o nich nikdo nedozv, protoe - jak jsem kal na zatku - ijeme v trn ekonomice a ve m svoji cenu.

119

David Rath

NZORY & VIZE

Na tto fotografii M. Kalousek jasn dokzal, e Rath nut dchodce, aby mu opkali buty, m parazituje na jejich dchodech. M. Kalousek se z tohoto otesnho faktu vzpamatoval a po pti pancch slivovice.

120

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 Dmy a pnov, a budeme rozhodovat o tomto zdnliv velmi atraktivnm zkonu, tak uvdomme si, e je to dal krok ke zhoren demokratickho principu fungovn na parlamentn demokracie, e je to opt posilovn moci a vldy penz, tch soukromch penz, e je to krok k dal privatizaci politickch stran. Vechny tyto vci jsou pmm tokem na politick klima a na demokracii! Zvaujme, zda to za ty penze stoj! Podle mho soudu nestoj! (Potlesk poslanc SSD.) 17.12.2010 100. NVRH POSLANC PETRA NEASE, KARLA SCHWARZENBERGA, RADKA JOHNA, MIROSLAVY NMCOV, MIROSLAVA KALOUSKA, KRISTNY KO, PETRA TLUCHOE, PETRA GAZDKA A VTA BRTY NA VYDN STAVNHO ZKONA, KTERM SE MN STAVN ZKON . 1/1993 SB., STAVA ESK REPUBLIKY, VE ZNN POZDJCH STAVNCH ZKON /SNMOVN TISK 11/ - TET TEN J vs, pan pedsedkyn, dm, abyste m nechala domluvit! Take, dmy a pnov, j chpu, e nkdo to schvln zjednoduuje, e nkdo to schvln prezentuje ped veejnost zpsobem, e jde o odstrann njak vsady. To nen njak vsada. V podstat imunita je dleitou soust stavnch systm vech demokratickch zem. Vyvinula se skuten historicky na zklad konkrtnch zkuenost, kdy pedevm poslanci opozice a poslanci, kte kaj nepjemn vci, jako teba nkdy David Rath, jsou nsiln rznmi zpsoby umlovni! Nkdy krnm pedsedajcho, to je samozejm normln a nen to nic mimodnho, a nkdy, i v historii to bylo bn, e takov lid byli rznm zpsobem vkonnou moc ikanovni. A rznm zpsobem. To znamen jsou v historii popsny ppady, kdy poslanci, kte li na urit zasedn, byli zadrovni polici, zastraovni. Prv proto se historicky vyvinula imunita. Imunita chrn parlamentn demokracii. U ns je ve veejnosti ponkud myln zakotven nzor, e imunita chrn zkonodrce absolutn. My ale vme, e to nen pravda, e tady se stejn ve

121

David Rath

NZORY & VIZE

Snmovn hlasuje o tom, zda pslun poslanec je vydn, i nen vydn. Takovch hlasovn jsme tady pece v minulosti zaili mnoho. V tu chvli m samozejm navrch poslanec vldn koalice, zvlt v situaci, kdy vldn koalice m tsnou vtinu, protoe mlokter vldn koalice napklad, kter m vtinu jednoho dvou poslanc, si troufne jednodue toho poslance vydat a pijt teba o tuto majoritu. Take vdycky ta opozice, ta menina v Poslaneck snmovn, v podstat tu imunitu i dnes m mnohem slab. Vdy to vidme kad den. J jsem terem vyetovn mandtovho a imunitnho vboru za to, e jsem zde ekl zjevnou, objektivn pravdu. Dnes se u ale nedebatuje o tom, jestli pan ministr Kalousek zde vystupoval opil, nebo hodn opil, ale debatuje se o tom, zda jsem to vbec ml ct, e i kdyby to byla pravda, tak pece i pravda nkdy se nem kat. Kdy se pan ministr opije, tak se o tom pece nesm mluvit. To bylo pece bn za minulho reimu, e se nesmla kat spousta vc. Nesmlo se kat, e Milo Jake nen pli chytr atd. atd., protoe kdybyste to ekli, a byla to sice pravda, tak byste byli sthni. Dneska to v jemnj podob zase nkdo testuje a zkou, jak je mon nasadit t opozici, tm jinm nzorm nhubek. J tomu rozumm. Jin nzory se patn poslouchaj, kritika se patn poslouch. I mn se patn poslouch, samozejm ani j nejsem dvakrt odvzan z toho, kdy m nkdo kritizuje, to je pece logick a bn. Ale proto tady mme ty objektivn eknme mechanismy, kter se sna potlait tu pirozenou lidskou snahu eliminovat nepjemn nzor, umlet nepjemn nzor, umlet toho, kter ten nepjemn nzor k. Pout t vkonn moci, policie a dalho apartu, abychom nepohodln poslance by na chvilku, nebo na del dobu nkam odsunuli. ili prosm, abychom si vichni uvdomili, e dn absolutn imunita prost neexistuje. To je le, to je mtus. O kadm vydn se hlasuje ve finle v tto Snmovn a o kadm vydn se rozhoduje kad poslanec, nebo ml by se rozhodovat, sm podle toho, jestli jsou, i nejsou objektivn dkazy k vydn kolegyn i kolegy. Take zase jet pipomnm znova, e vlda a vldn vtina m v tomto silnj postaven. Dmy a pnov, kdybyste mysleli sami vn - ale j myslm, e to, o em tady hovom, vichni vte a jsou to takov prostopravdy, jenom tady nkte politici a strany hraj takovou hru s veejnost. Najednou chcete vyhovt tomu vtinovmu nzoru, najednou jste ti, kte sleduj nzor spolenosti, a chcete vyjt

122

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 vstc jejm pnm. Kdy jste tak citliv vi pnm veejnosti, pro jste teba nezruili poplatky ve zdravotnictv? Ty odmt 80 % lid, ale tady tak citliv nejste. Take je to ir populismus, skuten takov ten ryz, ir, vlastn bezvznamn populismus, kter ale v podstat sniuje mru parlamentn demokracie v esk republice. Ten nvrh toti nen o odstrann njakch patnch vsad nebo pehnanch vsad, ten nvrh je o omezen demokratickch princip v esk republice. Jist, te odzneme jedno koleko, pt meme odznout druh koleko. J se ptm, kde se to zastav. Proto je poteba o zmnch stavnch zkon vst podrobnou debatu i s opozic. Navc potebujete nae hlasy. To nen n nvrh, to je v nvrh. Dokonce my jsme pipraveni, jak tady zaznlo, nkter jeho sti skuten i podpoit, protoe to nepovaujeme teba za problematick nebo nebezpen. Ale s nmi nevedl nikdo debatu, nikdo, zd se, nechce podpoit n pozmovac nvrh, kter by odstranil tu nejvt chybu pedkladatel, tedy v oblasti teba t pestupkov imunity. Vdy si uvdomte, to se me obrtit kdykoli proti kadmu z ns. Te jste ve vld, ale pt mete bt v opozici. Ta pestupkov imunita nen jen o tom - a to by asi nikdo z ns nechtl pouvat - e patn parkuje nebo jede rychleji, j myslm, e jsme kad pipraveni zaplatit pokutu a eit to tmto zpsobem. Ale teba je o tom, e mte teba njak pedvolebn mtink nebo jakoukoli politickou akci nkde na ulici, na nmst a poslanec t i kter strany nebo poslanci t i kter strany tam maj hrt njakou vznamnou roli. A teba ten mtink je neohlen, take v danou chvli, kdy tam pijdeme, meme bt zadreni, protoe pijdeme o pestupkovou imunitu, a v podstat je to zneuito teba mstn polici, mstskou polici. Teba ten mtink je proti pslunmu primtorovi, starostovi a ten poslanec ho pijde podpoit. Vdy se to me tkat i vs vech. Tady se to schvln zjednoduuje na vci, kter jsou mlo podstatn, jako teba pestupky v dopravnch situacch. Ty jsou skuten nepodstatn, ale v situaci teba politickho vkonu mandtu je to u podstatn. Ale i u tch dopravnch pestupk je to zneuiteln. J si dovedu pedstavit - ne teba te, tady je 118 hlas - e poslanec je zadren polici, protoe patn zaparkoval, kdy jede na hlasovn Poslaneck snmovny, a teba dleit hlasovn kvli tomu prost propadne nebo skon pln jinak. To vechno se me stt a v minulosti se to hlavn i stvalo. Ale j si myslm, e vy vichni jste si vdomi toho, e ten nvrh, co jste sami

123

David Rath

NZORY & VIZE

vytvoili, je chybn, patn a e skuten sniuje demokratickou mru v na spolenosti, e skuten sniuje rove parlamentn demokracie a ochrany princip parlamentn demokracie. Myslm si, e jasnm dkazem je to, e tady nemte hlavnho pedkladatele Petra Nease, protoe ten, pokud by to povaoval za tak zsadn a klov, tak by tady byl a obhajoval by to. J jsem se rozhlel a nevidm tady ani vaeho kolegu Drobila. Mon, e dnes pan premir, kter m mon na krku trestn sthn za to, e kryl korupn jednn, a mon, e ministr Drobil, kter m evidentn na krku trestn sthn za to, e pomhal pi korupci, tak dneska u nebudou mt takovou chu tady hlasovat pro tento svj nvrh. Mon, e je to stachanovsk naden u pelo v tto vci, protoe jinak by pece tady byli a vm ty hlasy k t stoosmnctce dodali. Mon, e u dneska premir Neas peml o tom, e nastane as, kdy pijde za vaimi poslanci a bude kat: probh, jen m nevydvejte! A to by zrovna bylo patn, protoe si myslm, e pokud se uke, e kryl korupci, a policie sem pinese jasn dkazy, e kryl korupci, vdl o tom, e ministr Drobil ji dokonce spoluorganizoval, tak pot co se tady vichni seznmme s fakty, tak si myslm, e vichni mme jednotliv monost hlasovat o tom, e prv pro premira Nease a prv pro poslance Drobila ta imunita nebude uplatnna. Je to na svdom kadho z ns a na tom, jak posoudme objektivitu pedloench doklad. ili dmy a pnov, ten nvrh je pall mall. st z nho se d asi s klidnm svdomm podpoit, protoe to neznamen njak podryt princip a ochrany parlamentn demokracie, ale st tohoto nvrhu je skuten velmi nebezpen a velmi patn. My velmi dme, podpote n pozmovac nvrh, kter odstrauje ty nejvt chyby. Pak meme uvaovat, e spolen budeme mnit stavu. Pokud vy zcela arogantn setrvte na svm patnm nvrhu, ani byste mli pln poty lid, kte tady maj bt, ani by tady byl hlavn pedkladatel a autor Petr Neas, tak pak nepotejte, e my vs budeme tahat z kae, kterou jste si sami navaili.

124

Poslaneck snmovna 2008 - 2011

125

David Rath
16.12.2010

NZORY & VIZE

135. ODPOVDI LEN VLDY NA PSEMN INTERPELACE Dmy a pnov, pan pedsedkyn, dobr den. J jsem poslal psemnou interpelaci na premira, kter se tk plnu vldy na sniovn plat ve veejn sfe. Je to tma navsost dnes aktuln, protoe vera o tom vlda jednala a rozhodovala a souasn proti tomu byla stvka a demonstrace podan odborovmi organizacemi. Tk se to toti velmi citliv oblasti, jakou jsou mzdy, a velmi dleitch oblast, jako je zdravotnictv, kolstv, vzkum, kultura, bezpenost, tedy oblast, na kterch modern stt stoj a bez kterch se prost neobejde. Tk se to takovch profes, jako jsou zdravotn sestry, lkai, pracovnci ve kolstv, vdet pracovnci, pracovnci v kultue, ale i policist, hasii, zchrani a vlastn cel apart sttu a mst a kraj. Dmy a pnov, jen v naem kraji nm stt poskytne na zajitn vkonu sttn sprvy o 12 milion mn ne pt rok. Samozejm vtina tchto prostedk je urena prv na platy ednk, kte zajiuj sttn sprvu. Take mn nezbv nic jinho, ne jich sedmdest, co je zhruba lehce nad deset procent, ne jich sedmdest propustit. Samozejm vybrm ty oblasti, nebo vybrme ty oblasti, kter pracuj pedevm pro stt, take sdlm panu premirovi a panu ministru financ, e napt u na naem kraji nebude dn oddlen, kter napklad kontroluje rozpoty obc. To si kontrolujte, pnov, sami! Protoe pokud na to neposlte finann prostedky, tak my to za nae penze dlat za vs prost nebudeme. Rozpoty obc jsou rozpoty plnn ze sttnho rozpotu, ili je ve vaem zjmu, aby tam byla kontrola! Tak si ji prosm zajistte z pohledu teba Ministerstva financ. A j vm tady sdluji, e toto nebude! Tak vm musm sdlit, e spousta dalch innost, kter kraje i msta, protoe to se netk jenom naeho kraje, ale tk se to mnohch mst, napklad v starosta z ODS ve Slanm propout, jak jsem se doetl, taky njakch patnct ednk na mst. Opt pedevm tch, kte dlaj vkon sttn sprvy. ili nen to ist vc, e by se nkdo ze sociln demokracie snail njakm zpsobem jt proti vld. Tk se to i vaich starost, protoe vy neposlte penze na vkon sttn sprvy. ili tady je poteba ct, abyste jasn ekl veejnosti, e vkon sttn sprvy na vech rovnch bude omezen, do znan mry i ohroen.

126

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 Zpozd se, zhor se profesionalita. A tot, mon i daleko hor, se tk teba policie a bezpenosti. Zsahy do policejnho sboru jsou takov, e skuten j zde jasn km, e ohroujete bezpenost v esk republice. Tot se tk samozejm zdravotnictv. Je to z va strany do znan mry arogantn vsmch lkam a zdravotnm sestrm, kdy lkam, kte upozoruj, e jsou dlouhodob nespokojeni se svmi platy, ada z nich postupn odchz do zahrani, nyn pili s jakousi centrln vzvou, e chtj tento odchod zeslit, tak msto toho, abyste s nimi serizn jednali a hledali cesty k nprav, tak jim snte o deset procent platy. Tvrdte, e va prioritou je vda a vzkum. Mete mi, pane premire, prozradit tajemstv, jak chcete zajistit, aby esk vda, esk vzkum byl spnj v situaci, kdy vdcm a vdeckm stavm polete mn penz? Mon tomu vte, e mn penz a chud vdec vytvo geniln objevy, e zbyten penze rozmazluj, pokud je dostv, a odvdj od soustedn badatelsk prce. e kdy je chud a hladov, tak o to vc se me koncentrovat na vynalzn a nachzen novch objev. e naopak posln vysokch plat vdcm je hrub chyba, protoe pak maj rozptylujc mylenky, chtj chodit teba do restaurac na veee, chtj - nedej boe - jt do divadla nebo do kina nebo jet na dovolenou. To je pece zbyten. Kdy je chud, tak na to nem, zstane sedt v t laboratoi, protoe mu nic jinho nezbude, e tam je alespo teplo, a bude vdecky bdat. Mnoz z vs se tomu usmvaj a kaj ten Rath zase pehn. Jist trochu pehnm, ale pehnl i pan prezident Vclav Klaus, kter tak zhruba ped rokem nkde konstatoval, e napklad umn svd chudoba? To je vlastn tot. V podstat on zcela s vnou tv, nikolivk s nadszkou, kterou j tady pouvm, konstatoval, e pokud je umlec i pracovnk v kultue a umn chud, tak je to lep, protoe pece v dob, kdy byli hladov, vznikala v historii nejlep svtov dla. Je to pravda. Dnes jsou asi podle pana prezidenta Klause a podle tto vldy pli zhkan, protoe co vtinou vytvo, na to se ned dvat, podle asi pedstav vldy. ili dmy a pnov, to pece nen cesta. My pece nememe v podstat to nejlep, co esk republika m, tedy vdce, uitele, zdravotnky, kriminalisty, zchrane, tyto vechny lidi njakm zpsobem dusit. To pece nesm bt c-

127

David Rath

NZORY & VIZE

Podle Vta Brty David Rath jednoznan prokazuje, e je guberntorem i tm, e nut uboh studenty v oboru kucha, aby mu denn vyvaovali luxusn laskominy. Vt Brta podotkl, e mu Klasnov neva vbec. Dokonce i sdlo na sv vlasy si mus v Tescu kupovat sm.

128

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 lem ns jako politick reprezentace. Naopak, my bychom mli hledat maximum cest, jak tmto lidem pidvat, protoe vude v zahrani, myslm tm na zpad od ns, si jich v daleko vc a jejich pjmov hladina je podstatn vy. Nejhor, co me eskou republiku potkat, je zeslen proudu ekonomick emigrace. K ekonomick emigraci dochz. Kad vlna emigrace urit elity ohrouje vvoj a rozvoj cel zem. To je prost jasn. My bychom pece mli spolen hledat cesty, jak tyto lidi naopak zde udret a jak jim dt ivotn perspektivu. Pece nen ivotn perspektivou, e jim snme u beztak nzk platy. Jist pan premir mn bude kat: Co mm dlat? Je ekonomick krize, mme velk dluh, musme bojovat se sttnm dluhem, take kde brt, kdy nen? Take musme pece krtat vem. A v tom je prv to jdro pudla. Ten pbh, jak ho vyprv pan premir a pan ministr financ, nen vyprvn sprvn a pravdiv. Pan premir ho zan vyprvt v tchto dnech, ale on je kontinuln. Kontinuln v em. Vichni z veejn sfry jsou zvisl na daovm vbru. Byla to vae vlda, kde jste sedl za premira Topolnka a opt za ministra financ Kalouska, kter pila s tm, e vrazn sn dan. Tady jste kali, e tm, e se sn dan, e budeme mt podstatn vc penz, protoe, to je takov ta teorie, kterou vy se rdi ohnte, Lafferovy kivky, kter, dohnna zase ad absurdum, k, e kdy dan budou nula, tak vybereme nejvc. Samozejm vichni vd, e takto to nen a e innost t kivky v podstat byla teoreticky potvrzena mon v zemch, kter zdaovaly nkde kolem sedmdesti osmdesti procent. K tomu mme hodn daleko, protoe nae rovn da je nkde kolem 15 a korportn, tedy firemn, 19 %. Mme skuten jedny z nejnich dan na svt. Ptm se vs, kde je ten hospodsk zzrak? Kde jsou ty miliardy, aby mohli dostvat vdci, uitel, lkai, sestry, policist, hasii? Kde je mte? Vdy vy jste to tady, j vm mohu vythnout stenozznamy, kdy jsme o tom debatovali zhruba dva ti roky zptky, kde jsme vm kali: vy si podezvte pjmy sttu. esk dan, teba pro firmy, ani tehdy nebyly nijak nadstandardn, nijak mimodn. J jsem vs tady od tohoto pultku pmo upozoroval, e tm, e nesmysln sniujete u tak nzk firemn dan v tehdej dob, obrte eskou republiku o njakch ticet tyicet miliard, kter ale nezstanou tady u ns, protoe jde vtinou o obrovsk nadnrodn firmy, tak dnes jsou nkde jinde. Copak vy netete ty vron zprvy teba bank? To nejsou esk banky. To jsou

129

David Rath

NZORY & VIZE

banky v echch! Protoe esk banky u dvno nemme. Nemohu ct, e by mi to zsadn vadilo, ale co mi vad, e tyto zahranin banky v echch dosahuj neuviteln zisky, vy jim je nesmysln nzko zdaujete. pln nesmysln. Tady stt pichz o kolik, o pt, o deset miliard. O tom meme debatovat podle toho, jak by mlo bt optimln zdann tchto stav, abyste obrali veejn sektor o pt miliard. To je vae politika! Takhle ten pbh je ve skutenosti! Takhle ten pbh vy tady pete! Prost pbh, kdy zahranin firmy zde dosahuj velmi zajmavch zisk, pro ne, vy jim je smn nzko zdaujete a ony tyto zdann penze, velik penze, okamit vyvdj mimo eskou republiku. Teba jenom tm manvrem, e vy za Topolnkovy vldy a za ministra financ Kalouska jste takovmto firmm, jako jsou banky, jako jsou velk energetick odvtv a dal, tak v podstat jste darovali njakch 40 miliard. Tak te nekute, e ty penze nemte! Te pedstupujete ped lidi, lovk by vm pomalu dal posledn korunu, se svm ztrpenm vrazem a kourte, e prost byste rdi, ale ty penze nemte. Bodej byste je mli! Vy jste je dvno nechali odvzt z esk republiky pry! Vte, vy toti hrajete s vtinou lid velkho betla. Bohuel je zajmav, e vm to st veejnosti prost bat. Je to stran zajmav, protoe hrajete na to, e vtina lid si nezjist veker informace. e se spolhaj na to, co vtinou nae pomrn plytk mdia papoukuj. Papoukuj, m jsou dan ni, tm je vbr vt, daov niky ni a budeme se mt lpe. Tak dan zrume pln, nebo j nevm, kam to chcete smovat. Vte, toto je jasn stet a to je poteba takto definovat. Jasn stet dvou filozofi, dvou svt. Jeden svt, ten v, k: Nen poteba mt dn skoro dan, stt prakticky jen pek a ve je poteba zprivatizovat. Zdravotnictv, kolstv, dokonce i policii. Vdy to mohou zvldnout bezpenostn soukrom agentury, vzestv. Vdy pece vme, e ve svt jsou i soukrom vznice. Pro se stt nebo veejn sfra m vbec nm takovm zabvat? Chce vzdln, b do soukrom koly a zapla si ho. Jsi nemocen, b do soukrom nemocnice a zapla si to tam. Me si pro pomoc ppadn platit njak pojitn zase u soukrom firmy, u njak soukrom pojiovny. To je v svt. A vy prost pomaliku, polehouku, nkdy rychleji, nkdy pomaleji to tam tlate. A dlte celou adu krok, kter jsou bu nevratn, nebo tko vratn. Take dlte to, e snte daov vbr, pokte rok dva a pak s kournm pijdete a eknete: Jejejeje, to

130

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 mme velk sttn dluh. Ned se nic dlat, musme prost nco zprivatizovat, musme veejnmu sektoru zase uthnout opasky. Prost veejnmu sektoru, zdravotnictv, kultue, vd, kolstv opasek pkn uthnete, nco z toho, co m ekonomick problmy, mezitm prodte, a tm pdem se toho jakoby zbavte, abyste pkn potichounku nkde jinde ten opasek o mnoho dlk povolili. To je prost ta politika. Druh pojet svta, kter je v Evrop bnj a vyvinulo se hlavn po druh svtov vlce, je vidn, kdy stt nen neptel, veejn sfra nen neptel, ale je to naopak tvrce hodnot a tvrce uritho klimatu ve spolenosti. Je to jaksi pevn kotva, d ve spolenosti. Je to, emu se k sociln trn hospodstv, kter je provzno s relativn vysokou daovou zt jak pro firmy, tak pro vce vydlvajc osoby. Prost s tm, e ale za to dostvte kvalitn sluby. Kvalitn kolstv, kvalitn zdravotnictv, kvalitn policii, kvalitn silnice, kvalitn veejnou dopravu a dal. Prost nelze oekvat, e budeme mt kvalitn nemocnice, kvalitn koly, kvalitn vdu, kdy tam nedme penze. A penze tam nedme, pokud je nevybereme na danch. A vy sm dobe vte, e dnen svt nem problm vyrobit, jak vy rd kte, vechny penze vznikaj pece v t soukrom sfe, ta veejn je parazit. J nevm, jestli jste si toho viml, ale to je klasick marxistick teorie. Pane premire, vy nejste pravik, vy jste kovan marxista! Z tohoto pohledu j jsem v podstat politicky nkde jinde, protoe j jasn km, e tato tzv. nadstavba, kdy mm pout tu marxistickou teorii, tak kdy je prost tato nadstavba, tedy vda, kolstv, zdravotnictv, kultura, tak ta je v modern spolenosti ne stejn dleit jako ta zkladna, ta, co tvo ty materiln hodnoty - te, pane premire, poslouchejte, mon se nco poute! To nen tak, e ta materiln zkladna tvo ty hodnoty, tedy ty ingoty oceli, ta auta a ty traktory a j nevm co vechno a to obil a ten chleba, a ta zkladna, tedy ti vdci, umlci, lkai, sestry, uitel, ti to jenom jako proraj. Tak to si myslte, pane premire, to jsou vae slova, kdy vy kte: ty hodnoty se tvo vlastn jen v t podnikatelsk sfe a zbytek ije vlastn jen z t podnikatelsk sfry. Nen tomu tak. Zkuste si pest nkter modern uebnice jak ekonomie, tak teba sociologie, abyste vdl, jakou roli, jakou zsadn a klovou roli hraj tyto oblasti ve vvoji a bohatnut spolenosti. Prost spolenost neme bt bohat, pokud nem vysoce vyvinut oblasti, jako je vzkum, vda, zdravotnictv, kolstv, infrastruktura. Prost neme. Pro se da, a vimnte si, kter zem

131

David Rath

NZORY & VIZE

zvldaj lpe hospodskou krizi. Zem, kter mly vysok dan, skandinvsk zem, konen i to Rakousko, konen i to Nmecko, Dnsko. Podvejte se na zem, kter mly vysok dan, daleko lpe pevaj problmy hospodsk krize, zatmco vmi tolik opvovan zlat Irsko, kter m korportn dan jet pod eskou republikou nkde na 12 % a dan pro bohat jet ni, to je dneska na kolenou. J vm, e to nechcete vidt, protoe to nezapad do vaich Lafferovch kivek a teori, ktermi oblbujete a ohlupujete lidi. Prost, pane premire, dnen svt nen u svtem, kdy je problm vyrobit, ale problm je prodat. To znamen, nen to tak jednoduch, jak vy se snate veejnosti prezentovat, e na jedn stran je ten asn soukrom sektor, kter tvo hodnoty, a na druh stran je ten parazitick veejn sektor. Z mnoha dvod. Protoe dnes, j nevm, jestli to vte, ale podstatnou st v podstat obivy pro soukrom sektor dl veejn sektor. Anebo to nevte? Nebo nevte, e ve stavebnictv v podstat nejvtm zadavatelem je veejn sektor - msta, obce, kraje, stt - a prakticky vude na svt? e kdyby teba stavebnictv mlo t ist ze soukromch investor, tak je nkde na tetinovch hodnotch, mon jet mn. Vy prost nevte, e nap. cel slavn soukrom sektor farmaceutickho prmyslu, jeden z nejlpe prosperujcch, jeden z nejvce rostoucch prmysl na svt, nejvce vydlvajcch, je ist zvisl - z 90 nebo 85 % - na veejnm sektoru, na vbru dan, na vbru zdravotnho pojitn? Takhle meme brt oblast po oblasti. V dnench modernch sttech, a berete Spojen stty, Anglii, Francii, Nmecko, nkde vce, nkde mn, tak drtiv vtina toho tzv. podnikatelskho soukromho sektoru je vce i mn zvisl na veejnm sektoru. A prost nen to patn, je to logick. Take vae zasvn jistch nesnenlivost, kde se snate spolenosti implantovat nenvist a kte: tady je ten soukrom sektor, kter ty hodnoty vydlv, a ten veejn sektor, kter jen trpme, protoe je to takov zbyten bumbrlek, kter jen polyk penze a te ho pkn oeeme, aby ti doktoi, sestry, pracovnci ve kolstv, v kultue, vd, policist, hasii se prost uskromnili, vdy jsou to pece darmorouti, na kter mus kapitalist v potu tve tvrd vydlvat. A pece ty, v uvozovkch, peden, petaen kapitalisty vy nebudete obtovat vysokmi danmi, protoe pece nebudete trestat jejich spch. Kdy se podvte na strukturu teba zkaznk tchto firem, tak zjistte, e vtina z nich je opt veejn sektor.

132

Poslaneck snmovna 2008 - 2011 Vte, svt nen tak pln jednoduch, jak se ho snate prezentovat. Samozejm, vy to dobe vte, vy nejste vbec hloup lovk. Vy jste jenom mimodn pokryteck. Mimodn pokryteck. Protoe vy vte, jak to je, ale vy prost plnte sv ideov zadn. To znamen podvzat veejnmu sektoru, tedy vemu - infrastruktue, vzkumu, vd, kolstv, zdravotnictv, bezpenosti podvzat mu finann zdroje, ukzat veejnosti, e nem penze na svj chod, a pak realizovat to, co realizovat chcete: - prodvat nemocnice, privatizovat koly, privatizovat nemocnice, privatizovat st bezpenostnch sloek, privatizovat dopravu, protoe budete pece kat: ten soukrom sektor to um daleko lpe. A souasn nebudete kat B, e vem tmto privatizovanm subjektm budete potichu platit z veejnch penz, protoe jedinm zkaznkem soukromch nemocnic budou veejn pojiovac fondy, veejn zdravotn pojiovny. Tak vy mon po ase pijdete, kdy bude tato kritika, a eknete, e je poteba zprivatizovat i ty veejn pojiovny, protoe pece nen mon, aby na jednu stranu byly jen soukrom nemocnice a na druhou stranu je platily veejn pojiovac fondy. Zase vm to spousta lid takto odkv a bude kat takov ty vtiky: vdy je jedno, komu to pat, hlavn, e to funguje. To jsou takov ta pkn kli, takov ty prostopravdy. Ale ono to jedno nen, protoe samozejm veejn fondy mme pod njakou kontrolou, aspo, by nedokonalou a by je tam spousta chyb a spousta dr a spousta tunel, protoe tu veejnou kontrolu dlme patn. Ne my - vy. Vy te vldnete, ili vy tu veejnou kontrolu nezvldte. A v danou chvli zase pijdete s tm a budete kat: to se mus zprivatizovat. A dostanete se do situace, kdy dnes debatujeme o tom, jestli by pojitn nemlo fungovat za mn penz, ne jsou 3 %. Ale vte, pane premire, a zkuste to tady sdlit, za kolik funguj soukrom pojiovny, kolik si berou z toho, e my jim platme, chytme se na ty reklamy. Nm asto nic jinho nezbv, ne se chytit na tu reklamu, ppadn povinn jako povinn ruen - to je vlastn obdoba. Prost jim pkn platme, protoe musme, protoe nm nic jinho nezbv. Tak ony si ty soukrom pojiovny pro sebe vezmou njakch 20 %. To je pece bjen! My jim dme penze a ony si z nich obratem vezmou 20 %. koda nemt teba takovou soukromou zdravotn pojiovnu. Take z naich souasnch kritizovanch 3 %, kter maj na svoji innost, bychom se velmi brzy posunuli teba na 10, 15, a pak by ekly, e chtj stejn jako ty jin soukrom pojiovny 20.

133

David Rath

NZORY & VIZE

Pro to tady takto km? Nkdo me ct, jak to souvis. No to prv souvis s tm, co jsem tady jasn naznail. Pane premire, pestate lidem lht, pestate lidi balamutit a eknte jim na rovinu, frov, co je vam clem. e vam clem je v podstat zlikvidovat veejn sektor a postupn ten veejn sektor pokud mono pevst pod njak soukrom podnikn. Ovem takov soukrom podnikn, kter bude mt jistotu lehkho zisku, protoe bude pmo navzan na veejn fondy. To je vam clem. Take dnes jsme svdky takov drobn bitvy, drobn epizody, kdy se likviduje st stedn tdy, kdy se st stedn tdy vyhn do zahrani, a je to drobn epizoda v dlouh bitv o charakter sttu, o charakter spolenosti. Nevede se jen v esk republice, jenom bohuel mme hor vchoz pozici ne teba to Nmecko nebo Rakousko, protoe jsme nemli tch dvacet ticet let vvoje v tom vysplm sociln trnm hospodstv, protoe u ns v podstat dvacet let elme ist a jenom vtm i menm, brutlnjm i mn brutlnm njezdm neoliberlnch filozofi. To je stet, kter se dnes odehrv. Ty platy jsou jen jednou z jeho bitev. (Potlesk vlevo.)

134

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy)

135

David Rath

NZORY & VIZE

To, e um i pst, nev fakt nikdo, prohlsil na Rathovu adresu Vclav Klaus pi odvodnn, pro otlel s jeho jmenovnm ministrem.

NE ZKRITIZUJI DRUH:

DOKTOR MEDICNY DAVID RATH

Jak to, e levicov politik je v encyklopedii pravik? Levicov i pravicov pohled na svt nemus bt celoivotn peduren. Je ada pklad z historie, teba W. Churchil a jeho pestupy mezi stranami z rznch mst politickho spektra. Milo Zeman se tak na zatku devadestch let adil k jin sti politickho spektra, ne ve kter se tradin nalz sociln demokracie. Konen Vclav Klaus se sice vytrvale adil doprava, ale teba jeho reln daov politika let devadestch zaveden systmu progresivnch dan byla tm ukzkov socilndemokratick. Lid se prost vyvjej a vyvj se i jejich nzory na svt. J se tak vyvjel, otzkou je, zda k lepmu Nejsem kmen, abych sto let zstal beze zmny.

136

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) V zpadnm svt asto plat, e kdo nen v mld levik, je bez srdce, a kdo nen na stro pravik, je bez rozumu. Mld vol po spravedlnosti a rovnosti solidarit, zatmco na stro uondni ivotnmi zkuenostmi o zkaenosti svta si leckdo chce egoisticky uchrnit nabyt individuln vsady a boj se zmn. Vyrstal jsem v na zemi, kter byla desetilet zena komunistickou stranou, a kter mla pocit, e do vech lid mus pi kad pleitosti cpt hesla o kodlivosti soukromho vlastnictv, kodlivosti podnikn a kapitalismu, prospnosti maximln solidarity. Padalo to na ns neustle z rdia, televize, kolnch uebnic, a to tak naivn a pitom, e jsem na to zskal alergii. Urit se na tom podlela i negace, kter je obvykl pro dospvajc, kdy hledaj svj pohled na svt, leckdy schvln rozdln od generace rodi. Pl jsem si prost zmnu a tou byla negace tehdejho reimu, kter si kal socialismus. Se zpadnm typem socialismu ml vak spolen jen to jmno. Tehdy jsem o tom vak nevdl skoro nic, a tak ztlesnnm vysnnho Zpadu pro m byl Reagan a Thatcherov, kte byli komunistickmi mdii prezentovni jako nejvt neptel socialismu. Idelem pro m byla prvn republika, kterou jsem znal z smvnch film pro pamtnky a nostalgickho vyprvn m buroazn babiky. Prost, kdo tehdy z mlad generace nebyl pravik, byl bez srdce. Spolenost nm pipadala nespravedliv, zatuchl, zakonzervovan ve svch stereotypnch a smnch frzch. Ve co se k nm dostalo ze Zpadu, bylo hez, barevnj, zbavnj a naivn komunistick propaganda ns jen utvrzovala v nzoru na hloupost tehdejho reimu tm, e tyto produkty pravicovho Zpadu prezentovala jako hor ne to, co bn vyprodukovv vchodn blok. Tak ze mne komunist clen a jednoznan vychovvali pravika. Tedy toho, kdo obdivuje ve zpadn a pohrd vm, co je vchodn, rozumj socialistick provenience vetn tehdej politick scny. Zpadn bylo v oficiln propagand vdy pravicov a vchodn socialistick a levicov. Na fakult jsme komunistm neekli jinak ne ti bolni a povaovali jsme je za smnou a mncennou partu. Byli jsme takov salonn rebelov, dcka z dobrch rodin, tatnkov asto komunisti, ale vlan v pesvden, zatmco my jsme dili svt nad pivem v hospod na rohu Lipov ulice, kde jsme se cpali karbantkem s bramborovm saltem. O co vc mdia a oficiln msta velebila nzory Marxe, Engelse a Lenina, o to vc jsme na povinnch hodinch marxismuleninismu hledali jeho rozpory, chyby a vnovali nemal argumentan sil k zahnn ui-

137

David Rath

NZORY & VIZE

tel do kouta a bavili se tm, jak se pot i roziluj. Pak jsme se tomu smli v holich postelch s flakou pravho vizoura svtcky v jedn ruce a druhou tam, kde je hanba pst. V listopadu 1989 jsem byl tedy vvojem okouzlen a okamit jsem se zapojil do vech stvkovch aktivit. Stl jsem na Nrodn td ve strachem zmtanm davu a nectil jsem dn obavy, naopak ta vypjat atmosfra m fascinovala a pitahovala, jako bych se dval na napnav film. Pomhali jsme Obanskmu fru ve volbch, objdli republiku, veli plakty a chodili do kin vyprvt lidem, jak to bylo na Nrodn td. Otec mi dal penze a jeho polsk FIAT, se kterm jsem najel stovky kilometr tak trochu na zpsob revolunho agittora. Doba to byla zajmav, hektick a radostn. Obas se vak stvalo nco, co mj optimismus kazilo. Takovou vc byl pstup k nkterm schopnm lidem na lkask fakult. Studoval jsem na I. Intern klinice veden prof. Kordaem. Internu jsme se uili z uebnic nesoucch jeho jmno. Ke studentm se choval vdy velmi vybran a ptelsky, rdi jsme chodili na jeho pednky. Vdli jsme, e je komunistickm funkcionem, ale nikdy se tak nechoval. Byl charismatick a elegantn. Vbec nesploval nai pedstavu o bolnech. Hned zhy po listopadu byl nsiln odstaven z veden kliniky. Na jeho msto nastoupil prof. Klener, jeden z polistopadovch ministr zdravotnictv. Navc Kordae vyoupli z nemocnice a el se ivit jako praktick lka. Nsledn jsem se od jedn naprosto hloup a nevzdlan pravicov praktick lkaky dozvdl, e kdy jej zkouela na atestaci z praktickho lkastv, tak to moc dobe neuml. Ml jsem chu t huse dt facku. Zanedlouho vyla prakticky toton uebnice i se stejnmi obrzky, jen jmno prof. Kordae bylo nahrazeno jmnem prof. Klenera. Otrvilo m to. Tu knihu urit prof. Korda osobn nepsal, tm se nm chlubili nkte asistenti z jeho kliniky, ale nov vydn jen se zmnou jmna nm pipadalo u skuten hodn. V tchto okamicch lovk peml, kolik takovch zbytench chyb se mus udlat, aby se sprvn vc zdiskreditovala a jak zabrnit nkterm nesoudnm jedincm, aby takov pelapy dlali. V okamiku, kdy Vclav Klaus udlal z Obanskho fra ODS, jsem ani na minutu nepemlel a vrhl se do zakldn ODS. Tehdy lo konen V. Klausovi mlo co vyst. Hovoil o vybudovn standardn zpadoevropsk spolenosti po vzoru Rakouska i Nmecka a obdivoval vcarsko. Miloval Thatcherovou, tu jsem obdivoval za jej rozhodnost a rznost i j. Ostatn politici proti nmu psobili vhav a ufukan. Pod pelapovali, slyeli trvu rst, nedokzali elit

138

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) nrstu slovenskho nacionalismu. Klaus ml vdy po ruce een, kter navc vypadalo logicky a sprvn. Prost jsem ho obdivoval. To trvalo tak do roku 1994. To u jsem psobil jako lka v Motolsk nemocnici. Pedtm jsem stail projt prax v IKEM a civiln slubou ve fakultn nemocnici na Karlov nmst, kde jsem mimo jin dlal osobnho asistenta editeli nemocnice a ml jsem na starosti zavdn systmu zdravotnho pojitn v tto nemocnici. Zhruba v t dob proval mj otec obdob tkho rozhodovn. Byl profesorem internho lkastv, pednostou intern kliniky v Thomayerov nemocnici a pednostou katedry internho lkastv v Institutu pro dokolovn lka. Prakticky vichni internist za poslednch deset let proli jeho rukama. Byl velmi obvanm examintorem. Atestace od profesora Ratha se velmi cenila a kdo uspl napoprv a dobe, tak se tm chlubil. Dnen editel Thomayerovy nemocnice Karel Filip od atestace napoprv vyltl a shodou okolnost m dostal na starost, kdy jsem nastoupil po fakult do IKEM. Netvil se na m dvakrt ptelsky, ale nakonec to pekousl a choval se docela mile a to v situaci, kdy m jako erstvho absolventa mohl snadno zkoupat na kdeem. Otec byl uznvn jako vynikajc diagnostik, kvalitn pednejc a velmi vzdlan a zkuen lka. Navc byl nesmrn pracovit a trvil na sv klinice 14 hodin denn. Bn chodval dom v jedenct veer a rno mizel po est. Kdy jsem dlal v IKEM, chodval jsem ho docela asto navtvovat i veer. Sedl ve sv pracovn a etl vechny dleit zpadn lkask asopisy. Ml archiv tvoen tiscovkami lnk. Marn mezi dnenmi fy klinik hledm nkoho takovho, jen medicn obtoval pln ve. Skoro vichni pednostov klinik na lkaskch fakultch byli leny KS. Ne jinak tomu bylo i u mho otce. Obas jsme mli dky tomu i doma dost ostr spory. Na jednu stranu jsem mu to vytal jako slabost a kolaboraci, na druhou stranu m imponovalo jeho postaven a chpal jsem, e toho nelze doshnout jen pouhou pl a schopnostmi. Kdo nebyl v komunistick stran, ml jasn karirn strop a pednostou kliniky se nikdy stt nemohl. Otec byl uznvan odbornk na vivu, a proto k nmu na kliniku pevezli z vznice Stanislava Devtho, kter drel hladovku na protest proti politick perzekuci. Cel ppad pana Devtho byl iroce probrn v rdiu Svobodn Evropa a Hlas Ameriky, a tak jsem o tom s otcem mluvil. Byl dost natvan, e je nkdo ve vzen za sv nzory a pemlel, jak Devtmu njak pomoci. Byl jsem dost radikln a na adresu reimu jsem neetil avnatmi vrazy za to, e

139

David Rath

NZORY & VIZE

nkoho zavraj za to, e hj sv nzory. Po naich nkolika debatch nakonec otec dospl k nzoru, e to tak nenech a obrt se pmo na tehdejho pedsedu vldy s tm, e odmt brt za Devtho jakoukoli zodpovdnost, e je jeho ivot v ohroen a ml by bt proputn dom. Pak mi ekl, e opravdu nkolik rozhovor v tomto duchu absolvoval. Devt byl pak skuten proputn a nsledn zmizel. Poslze se ukzalo, e se ukrval v Polsku a vrtil se a po listopadu 89. Otcv velmi oblben kolega dr. Kotk ml tak prvih, nebo podepsal prohlen kritizujc reim Nkolik vt. Otec byl vystaven ntlaku, aby jej vyhodil z kliniky. Byl z toho velmi rozlen a ekl mi, e Kotka by museli vyhodit jen tak, e by nejprve vyhodili jeho osobn. MUDr. Kotkovi se nic nestalo. Otec s reimem vychzel, ale ml jasn hranice, za kter nebyl ochoten jt. Nebl se zariskovat, kdy to povaoval za nezbytn. Hned v prvnch dnech po 17. listopadu 89 vystoupil ze strany a bylo na nm vidt, e z nj spadl balvan povinnosti, kterou nedlal rd. Vedl kliniku jet nkolik let po listopadu 89, ale zhruba v roce 1992 byl na jeho msto vypsn konkurz a jemu bylo jasn naznaeno, e jako bval komunista nem anci. Msto pednosty tto kliniky zskal lovk, kter byl komunistou do roku 1968 a vtina lka z IKEM a Thomayerovy nemocnice nemla o jeho znalostech valnho mnn. Pezdvalo se mu kalcin, protoe vedle podrobnch znalost o metabolismu vpnku jsme o nm vdli, e niemu jinmu nerozum. Za nkolik let m zkouel u atestace. Choval se slun a byl hodn, ale z debaty bhem zkouky jsem s hrzou z jeho slov zjistil, e nem ani zkladn znalosti o metodice lby hyperglykemickho diabetickho komatu. Po konkursu otce z kliniky vysdlili do jakhosi sklepnho vyhnanstv. Ten, co tam byl ped nm, se na rourch u stropu obsil a otec ml utkvl pocit, e za to mohla ta depresivn cimra. Bral to jako politickou kivdu a ikanu. Pihlsil se do konkursu v zahrani a uspl. Stal se na nkolik let konzultantem v nemocnici v Doze - Katar s krlovskm platem, o kterm se u ns tehdy nesnilo prezidentu republiky a se sluebn vilou. Pocit kivdy vystdal zitek, kter by nikdy neproil, kdyby nebyl z kliniky nsiln vyoupnut. J jsem za toto obdob vdn. Strvil jsem tam u nho docela dlouhou dobu. Bylo to neskuten inspirujc. V tamn nemocnici pracovali odbornci z celho svta a poznat jej chod a zpsob prce, m hodn nauilo. Spolu s otcem tam bylo i nkolik dalch eskch odbornk a nkte mli i docela podobn osud. Bylo zajmav sledovat,

140

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) jak lid, kte byli u ns odsunuti, byli zde uznvan a vysoce cenn. Pro mne dal nmt k pemlen. Jsme na schopn lidi tak bohat zem, abychom si dovolili s nimi pltvat i je vyhnt do zahrani? Jedno jestli z politickch pin i ekonomickch dvod. Vidl jsem, jak mnohonsobn bohat zem si schopn a zkuen mozky a ruce nakupuje po celm svt a v si jich. O tom vem jsem pemlel, sedce na ohromnch psench dunch uprosted pout a zraje do nekonench prostor zalitch sluncem. Kdy jsem se vrtil dom do eskho zdravotnictv, tak jsem jen smutn pozoroval, jak hloup to dlme. Radiklnost m i proto pli neopoutla, a jak ly roky, rostlo ve mn i napt. Vadil mi rozpor mezi tm, co ODS mediln hlsala, a co ve skutenosti v relnm ivot dlala. Vadily mi vekslck typy, jakmi byl teba dnes ji zapomenut mstopedseda ODS ermk, i Macek, nebo rzn Koen a podobn zbohatlick individua, kter jen spolenost provokovala pochybn nabytmi penzi. Provokovali i m, doktora s osmi slubami msn a se tymi tisci hrubho. Vadilo mi, e k tmto vcem spolenost vtinov ml a pipadalo mi, e mdia bu pihl i jen serviln pitakvaj. Kolegov doktoi jen nadvali na lkaskch pokojch, a tak mn pilo, e se vracme zase do dob komunismu jen s tm rozdlem, e KS nahradila ODS, kter byla prohnanj a propagandu dlala mnohem profesionlnji ne komunist a navc ovldla veker legln i nelegln finann a majetkov toky ve stt. Z natvanosti jsem s partou kamard dospl k nzoru, e se musme o nco pokusit. Zmnit spolenost! Tak, jak jsme ji chtli zmnit v listopadu 1989. Tedy mt tady pravidla a pomry odpovdajc teba Rakousku a ne vekslckou republiku divokho kapitalismu, kde vtz ten silnj a neomalenj. Za tch 5 let jsme se u nauili docela dobe medicnu, ale byli jsme hodn naivn. Nejjednodu bylo zaloit lkask odbory. Pes n jsme chtli do svta poslat nae poselstv, e chceme spolenost, kde se kvalitn vzdln a nron prce skuten vyplc. Chtli jsme spolenost vyburcovat a ci j: ne vekslci rdoby podnikatel, ale lkai, vdci, uitel, umlci maj bt vtzov a maj stt na ekonomickm vslun. A tak jsem j, vdy ohrnujc nos a pohrdajc odbori z njakho ROH, dospl k poznn, e nejlep cestou ke zmn je stt se odborem. A protoe jsme byli mlad a radikln, tak jsme hned pili s mediln bombou stvkou lka! Nco nevdanho! Prost srka s etickmi normami, kter tady byly desetilet budovny komunistickou spolenost a kter velice ikovn pevzala ODS a umn

141

David Rath

NZORY & VIZE

David Rath jet jako lkask odbor cen zuby na Klausovu vldu.

s nimi mediln pracovala. Lkai prost nepracuj za penze, ale je to jejich ivotn posln. Jsou to sice nai bozi v blm, ale nej, nepij, nebav se. Jejich celoivotn npln je obtav svj ivot vynaloit ku prospchu druhch. Skoro cel spolenost v ele s vedouc stranou ODS se proti naemu nehorznmu ultimtu vzepjala jako tsunami. Vce Hippokrat a mn Rath, vce Je a mn Caesar, hlsal tehdej prezident vech lka Svoboda a ttiv na m ukazoval prstem oekvaje, e zalezu do nejhlub dry jako sprskan pes. Svoboda se schzel s Klausem a ujioval jej, e drtiv vtina lka jsou slun lid, co s Rathem nechtj mt nic spolenho. A pro jsem se vlastn neomluvil a pokorn nezalezl, jak chtla ODS, vechna mdia a lkask establishment? Protoe jsem denn ctil aktivn podporu tisc lkaek a lka z cel zem a tisc zdravotnch sester. Psali mi stovky dopis, denn jsem ml destky telefont. Chodily za mnou lkask kapacity s tm, e jsem vyjdil veejn nzor i za n s tm, a vydrm, stoj za mnou a mohu se spolehnout na jejich podporu. O co vc mdia hysterila, o to vc slila podpora mch kolegy a koleg.

142

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) Objdl jsem svm autem a za sv celou republiku, nemocnici po nemocnici, kde se shromdily stovky zdravotnk, aby si se mnou mohly promluvit. Byli odhodlni jt i do tvrd stvky, protoe se ctili spolenost podvedeni a zrazeni. O co silnji mdia volala po sebeobtujcch se Hippokratech s vrou ve sv posln, o to vce zdravotnci podporovali njakho blznivho Ratha, kter se snail vysvtlit, e i zdravotnci jsou jen lid, maj sv rodiny a ivoty a chtj jen stejn zachzen v rmci naich pomr, jak maj jejich kolegyn a kolegov v Rakousku i Nmecku. Pro nae pacienty je pece lep, kdy jsou nai doktoi spokojen, ne kdy je sr nava a frustrace a peml, kde nechal tesa dru, aby si nali obivu v zahrani. To jsem vude roztruboval a zbohatl lehkoivkov nalepen na ODS mohli zelet z moj troufalosti. ODS nemohla strvit nai tvrdojnost, se kterou jsme do svta hlsali, e ne zbohatlick pseudopodnikatel, ale zdravotnk, vdec a uitel, maj bt hrdiny doby. leli i rdobyhippokrat s kapsami plnmi platk od pacient, kte veejn stavli na odiv svoji povznesenost nad otzkami penz. Kolegov, co je dobe znali, mi pak poslali popisy toho, o jak pokrytce a kreatury ve skutenosti jde. Svt vak chce bt klamn, a tak je mdia prezentovala jako ty sprvn lkae a ne rathovsk haminky. Dnes ada tchto zapomenutch jmen vol o uitenosti regulanch poplatk. Tak jsem vc asu trvil po nocch v bufetech motorest ne doma a snail se vci osobn vysvtlovat. Bylo to takov romantick, dobrodrun a krsn. Najednou jsem byl i pitaliv hoch pro sleny, kter maj rdy rebely a blzniv snlky, co chtj mnit svt. Prost mi to obrtilo ivot naruby. Dopoledne o prvn lkask stvce jsem leel doma v posteli, kam mi volali novini, abych jim ekl, co o stvce dlm. Odpovdal jsem, e o stvce se nedl nic, proto je to stvka. Stvka byl spch, nebo se k n pipojilo ohromn mnostv zdravotnk a nsledn demonstrace ped Ministerstvem zdravotnictv byla nejvt od listopadu 89. Pak pila druh, tet a ohromn demonstrace na Vclavskm nmst, kam pilo asi deset tisc protestujcch zdravotnk. Spolenost pochopila, e stvka zdravotnk zase tak stran nen a k demokratick spolenosti i toto pat. Men politick strany pochopily, e by to mohla bt pro n dobr pleitost, jak zatoit na monopol moci ODS. Tak zaal stoupat zjem rznch politickch subjekt o nae osoby. Prvn byla pravicov DEU s vydavatelem Annonce panem Kudlkem za zdy. Annonce tehdy patila mezi nejspnj tiskoviny. Pan Kudlek vydval i politick no-

143

David Rath

NZORY & VIZE

viny esk denk, ten spn nebyl. Na DEU byla sympatick snaha pomoci emancipaci stedn tdy v na zemi, ale pro ns byla pli pravicov vyhranna hlavn a ivoinm odporem ke komunistm, kter nm u v t dob pipadal pehnan. Musm piznat, e mimo to byly s pan Hromdkovou a panem Kudlkem velice zajmav debaty a pana Kudlka jsem si vil jako skutenho podnikatele, kter realizuje velmi spn vydavatelsk projekt. Dal nabdku v poad uinila LSNS Liberln strana nrodn sociln, tedy pm potomek Nrodnch socialist z prvn republiky a eskoslovensk strany socialistick z dob komunismu. Prakticky ve stejnou dobu nm pomocnou ruku nabdli i Svobodn demokrat Jiho Dienstbiera. Ob strany byly stedovmi politickmi formacemi, co nm docela politicky vyhovovalo, nebo lkai za nmi stli v odborovch poadavcch, ale logicky byl kad jednotlivec politicky nkde pln jinde. Tehdej prezident lkask komory Svoboda s oblibou Klausovi a v mdich kal, e lkai jsou pravicovho smlen s vysokou mrou socilnho ctn. Njakou dobu jsem si to myslel i j, ne jsem poznal, e hodn lid u ns netu, co to vlastn znamen bt pravicovm i levicovm. Vetn m osoby. Tehdy patilo k bontonu lep spolenosti bt pravicov a vude se s tm chlubit. Konen i j tomuto bontonu zatku devadestch let propadl a nechal se jm unet. Pily dv nabdky k tich pomoci od dvou stedovch stran. Bhem administrativn stvky lka, kdy jsme na protest odeslali neschopenky a mrtn listy pmo na Ministerstvo zdravotnictv, nm Ji Dienstbier domluvil audienci u prezidenta Havla s clem, e na jeho dost tuto stvku ukonme. Trvala u asi druh tden a v atmosfe repres ze strany zamstnavatel pomalu klesal poet odeslanch tiskopis, nebo lkai po jednom kapitulovali pod rznmi vhrkami. Vclav Klaus tehdy podrdn v televizi ekl, e nm Vclav Havel pomohl a zachrnil ns od debaklu. A nerad, piznvm, ml pravdu. Konen on byl tehdy hlavnm vojevdcem v boji s nespokojenmi doktory. Pedseda LSNS pan Bodenlos nm zase poskytl zdarma kancel na Nmst republiky v ndhernm dom. Tento dm byl od prvn republiky sdlem tehdy mocn, siln a bohat strany. Fascinovaly m pvodn prostory vybaven staroitnm nbytkem se spoustou ndhernch obraz. Oproti jinm stranm byla LSNS tehdy velmi bohat, ale mla minimln politick vliv. Ten j zajistili pouze poslanci pebhlci, ze kterch si vybudovala klub ve snmovn, nebo ve

144

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) volbch pln propadla. Neumla bt vbec vidt, neumla bt kontroverzn a pithnout pozornost veejnosti. Vclav Klaus opanoval vtinu medilnho prostoru. Soutit s nm zdatn zaal Milo Zeman a Sldek, kte byli natolik provokativn, e dokzali prolomit mediln blokdu, kterou ODS adu let bravurn zvldala. Pro tich politiky s mrnmi nzory nebylo msto. To byl konen i osud Svobodnch demokrat Jiho Dienstbiera. Populrn disident, kamard Vclava Havla, oblben prvn ministr zahrani sthajc drtn plot na hranicch tedy symbol pdu elezn opony pln propadl v souboji s ostrm a rznm Klausem. Jak SD tak LSNS si kaly, e jim tma velk doktorsk nespokojenosti a z n plynoucho konfliktu s Klausem mohou pinst kontroverzi a pithnout pozornost mdi. Pro m bylo nesmrn pitaliv, mt monost se seznmit s tm, jak funguj politick strany. Politika m u nkolik let fascinovala a lkala. Na druhou stranu jsem ml obavy, e plin spojen s jednou stranou me pokodit a zniit nai nezvislost v rmci lkaskho odborovho hnut LOK (Lkask odborov klub). Proto m ada kolegy a koleg zrazovala od myslu nkam vstupovat. Tak jsem se snail korektn a ptelsk vztahy udrovat se vemi, co se k nm chovali ptelsky a rzn nm pomhali. Nakonec se SD a LSNS spojily do jedn strany SD-LSNS se spolupedsedy Dienstbierem a Bodenlosem. Zhy na to neastnka Bodenlose ugrilovala mdia tm, e ho obvinila z toku sekerou na souseda. Prvn mstopedseda SD Bursk dky tomu sloil funkci a odeel ze SD k Luxovm lidovcm. Ve skutenosti Bodenlos asi nic tak hroznho neudlal. Dlouhodob ml spory se sousedem a spravoval zahradn branku za pomoci sekerky, kdy soused el kolem a zaala hdka. Bodenlos vypnil a zahrozil sekerkou. Soused nelenil a rozhlsil to mdim. Smn, zvlt v kontextu s tm, e v t dob se tunelovaly banky a nejvt esk podniky a zmizely stovky miliard. O tom jsme se tehdy nedoetli, ale sekera v ruce Bodenlosov udlala konec s jeho politickou karirou. Stejn by asi oslniv nebyla, nebo ve volbch opt propadli. Tehdy jsem se snail Burska uklidnit a Bodenlose jsem se spe zastval. Nemm rd hysterick vlny, co se zvednou ve spravedlivm hnvu vdy v okamiku, kdy m nkdo nco spchat. Ono se vtinou po ase uke, e to bylo pln jinak, ale dotyn je u semlet a odstrann. V parlamentnch volbch m SD-LSNS nabdla, abych kandidoval jako jednika v Hradeckm kraji. Neodolal jsem a objdl pl roku Hradecko. Poznal jsem spoustu mst, adu skvlch lid, hodn rznch exot, proil mno-

145

David Rath

NZORY & VIZE

stv debat ve vskch, kde v nevytopench, zaprench slech sedlo pt nhodn zbloudilch oban. Vozila m ern Tatra 613 s idiem, kter LSNS zbyla z dob, kdy jako soust Nrodn fronty spolu s lidovci dlali kov KS a za to dostali pr kesel v zkonodrnch sborech tehdej SSR. Ctil jsem se nramn dleit v tto prostorn, plyovan limuzn. Pes den jsem dlal doktora a o veerech a nocch ambicizn objdl republiku a vil, e uspjeme. Pece tu stranou ODS nemohou lidi neustle volit! My to myslme mnohem lpe! patn odhad. Ale snad nakonec n politick souboj s ODS malinko pomohl razantnmu nstupu SSD pod vedenm Miloe Zemana. Alespo tomu chci vit, nechci si piznat chybu v sudku a zbyten ztracen as. Po volbch, ve kterch SD-LSNS propadla, nastal v tomto soustrann samozejm velk kvas. Obviovn, kdo za co me a pro se tolik za volby utratilo. Bylo poun to chvilku sledovat, ale poslze vem dola trplivost snet hdky a rozeli se. Tak odeel Tom Sokol, Ji Dienstbier a mnoz dal. J jsem se soustedil na to, v em jsem zatm dosahoval nevednch spch, tedy na prosted lkaskho stavu. Sthl jsem se z jakkoli pm spoluprce s politickmi stranami a vnoval se LOK a pprav na volby v lkask komoe. Pes den doktorem, o veerech kandidtem na prezidenta lkask komory. A zase jsem objdl republiku, tentokrt sm, bez idie a vlastnm Fordem. dn naparovn v ern Tate. Drtiv vtina doktor pochopila, e pokud maj mt anci v nem proti vld uspt, tak jim nesm lkask komora podret nohy tm, e pjde na ruku vld msto toho, aby pravdiv tlumoila nzory stavu. Tak se stalo, e rdobycaesar porazil rdobyhippokrata. Zskal jsem siln mandt a pevzal kormidlo komory v dob, kdy konen padl V. Klaus. Vldla Toovskho ednick vlda a volby vyhrla Zemanova SSD. Musm ci, e m Milo Zeman imponoval. Byl vzdlan, vtipn, nkdy hodn drsn a sprost. Hlavn drtil Klause a jeho monopol moci. Mdia Zemana nenvidla jet mnohem vce ne kdy m. m vce ho prezentovali jako oralu, hulvta, umolousance, tm vc jsem mu drel palce a snail se SSD pomhat. Bylo pln jedno, e obas pestelil. Teba tehdy, kdy ekl, e po volbch nech vzat legitimace len SSD do ke len ODS. Ztlesoval pro m nadji, e po mnoha letech bude poraen poveneck, primitivn, zbohatlick klientelismus ODS pohrdajc vm a vemi, kte aktivn nespolupracuj na tomto bizarnm systmu rozkrdn zem. Ani s ministry zdra-

146

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) votnictv za SSD jsme to nemli lehk a bezproblmov. Prvn ministr zdravotnictv z SSD Ivan David je dost komplikovan osobnost. Dostal resort v nedobrm stavu, neml manaersk zkuenosti a ze dne na den se z adovho lkae stal ministrem v neptelsky nastavenm ministerstvu. Vbr spolupracovnk se mu tak mnoho nepovedl a j v ele lkask komory mu as na rozkoukn tak nedal. Dlem proto, e jsem s politiky moc soucitu neml a dlem i tm, e i j byl pod tlakem kdla ODS v lkask komoe, kter se nemohlo dokat, a budou SSD vracet to, co zavala ze strany lka v poslednch letech ODS. A tak jsem manvroval. Zsadn rozdl mezi ODS a SSD jsem spatoval v tom, e se k nm sociln demokrat chovali slun a jako k venm partnerm. Byla to pjemn zmna. Z oteven letit vlky jsme peli do vcnch debat i ostrch spor, ale vtinou vdy celkem korektnch. Kdy hrozil vbuch nespokojenosti, pijal m Milo Zeman a pomohl najt kompromisn een. Nakonec Ivana Davida odvolal a jmenoval ministrem prof. Fischera. To byly nejklidnj dva roky v resortu. Prof. Fischer sdlel i moji teorii, e modern zdravotnictv je dost drah a potebuje penze. Jako lka a univerzitn profesor vdl, e lkai, pedevm ti nemocnin, jsou patn placeni. Tud dva roky jsme trvili ve velmi tsn spoluprci, jejm vsledkem byl vrazn nrst plat zdravotnk v nemocnicch a nrst prostedk jdoucch do zdravotnictv. V tomto procesu sehrl velmi pozitivn a nenahraditelnou roli i jeho prvn nmstek Michal Pohanka. Vtina naich astch rozhovor s prof. Fischerem konila toti jeho prohlenm: Michale zai to tady s panem prezidentem, jak jsme se te dohodli. lo o zcela bezkonfliktn obdob mezi lkaskou komorou a ministerstvem zdravotnictv. Najednou jsme mli as se vnovat i takovm vcem, jako zkusit domluvit zkou spoluprci s americkou Pittsburskou universitou, co se bohuel u nestailo dokonit. Po dvou letech byly volby, vyhrla SSD, ale prof. Fischer u dl nepokraoval a nepokraoval na ministerstvu i jeho prvn nmstek. Dostali jsme Marii Soukovou. Mnohem hor varianta Ivana Davida. Z adov lkaky s ordinac v severoesk vsi se ze dne na den stala ministryn v BMW. Co prof. Fischer bral s nonalanc univerzitnho profesora, nad tm Marie Soukov lela. Funkce ji pln zbavila soudnosti a zdravho sudku. Propadla pocitu vlastn neomylnosti a velikosti. Nedalo se s n prakticky vbec normln mluvit. Bylo velkou levou, e ji nakonec a bohuel a pli pozd odvolal Vladimr pidla. Opakovan jsem za

147

David Rath

NZORY & VIZE

Tehdej ministr zdravotnictv a dnen editel Nrodnho parku umava Jan Strsk se prv chyst zvracet po debat s lkai. Nen jasn, zda v pozad stojc dnen prask primtor Bohuslav Svoboda k ministrov nevolnosti tak pispl.

nm byl se seznamy argument, pro je zmna nutn a co by se mlo udlat. Nakonec to sama Marie Soukov dost odnesla. A k jejmu ministrovn mm adu zsadnch vhrad, tak jej soud za Diag Human je opt vsmchem a ukzkou, jak dovede bt nae spravedlnost slepou bbou. Za to, e jsme s Diagem prohrli stamiliony a hroz nm i miliardy, toti meme podkovat ministru Strskmu z ODS, kter za sv patn rozhodnut vyetovn, nato souzen nikdy nebyl. Odnesla to popleten Soukov za to, e si mla na tento spor najmout moc drahho prvnka za nkolik milion. Po Soukov na chvli nastoupil MUDr. Kubinyi. Nesmrn slun lovk, ale naprosto neodhadl nestabilnost politick situace a msto toho, aby zstal chvilku v klidu, zaal veejnost zsobovat svmi pedstavami o koncepci zdravotnictv, piem ada z nich vyvolala i kritiku v SSD a jin zase i v lkask veejnosti, a tak s novm pedsedou vldy Grossem skonil. Nebylo to dobe, ale Gross ani Kubinyi vbec nedali na m doporuen. Samozejm m to v m nezmrn jeitnosti dost tvalo.

148

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) To se mi za profesora Fischera nestvalo. Premir Gross si vybral doc. Miladu Emmerovou. Povaoval jsem to za dobrou volbu, i kdy jsem si skuten myslel, e by Kubinyi ml dostat del asovou anci ukzat, co doke. S Miladou Emmerovou se po prof. Fischerovi spolupracovalo nejlpe ze vech ministr zdravotnictv, co jsem od roku 1994 zail. Nicmn nemla dost sly, rozhodnosti a mon i odvahy jt do vlky s nejmocnjm lovkem eskho zdravotnictv s editelkou VZP Muslkovou. Ta dila cel resort do jasnho ekonomickho krachu. Byla do funkce vysazena ODS, peila vechny vldy SSD. Zajiovala stamiliony smrem k ODS, hlavn k jej prask sti, pes pana Janouka a jm vydvanho asopisu VZP. Dle pes poslance ODS Ouzkho a Cabrnocha. Bojoval jsem s tm adu let a naprosto marn upozoroval, e tam plyne njakch 70 mil. ron navc jako drek pro lidi blzk uritm kruhm v ODS. Muslkov smovala VZP do mnohamiliardov ztrty, piem maximum dopadu by bylo patrn pr msc ped parlamentnmi volbami. Co by to zpsobilo, bylo kadmu jasn. Rozvrat systmu s mohutnmi demonstracemi a stvkami zdravotnk. Pemlouval jsem ministryni Emmerovou i Stanislava Grosse, aby vyhlsili nucenou sprvu nad VZP a vymnili editelku. Neodhodlali se k tomu. Po pdu Grosse piel velmi rzn premir Ji Paroubek. Na toho jsem se obrtil s tmt, tedy s jasnm vzkazem, e pokud vlda nedostane pod kontrolu VZP, pak hroz obrovsk pote ped volbami a SSD nem anci uspt. Ji Paroubek mi po nkolika rozhovorech nabdl msto prvnho nmstka na Ministerstvu zdravotnictv. Bylo to pro m docela velk dilema. Opustit lkaskou komoru, kterou jsem roky budoval. Jt do naprost nejistoty. Za pr msc byly volby a vyhldky SSD nebyly nikterak ziv. Situace ve zdravotnictv byla velmi zjiten. VZP platila s velkmi prodlevami, zdravotnci nemli penze a probhaly i demonstrace praktickch lka proti ministerstvu. Veden praktickch lka bylo vdy na stran ODS a velmi zadobe s Muslkovou. Za problmy, kter zpsobila Muslkov, byla tmito sdruenmi kritizovna Emmerov, pod jejmi okny demonstrovali. Kdy jsem se el na tuto demonstraci osobn podvat a svoji ptomnost poadavky praktik podpoit, tak na m oste toili jako na ptele SSD. Zfanatizovan dav m obklopil a val na m urky. Mohlo to zven vypadat docela dramaticky. Pan matlk s Jelnkem veden sdruen praktik, se na pdiu doslova zalykali nenvist vi vld SSD a m osob. Konen se jim nedivm, kdy nkomu opakovan naznate, e jeho mozkov pochody

149

David Rath

NZORY & VIZE

vm pipomnaj prk slimka, tak ani j neekm, e reakc budou celoivotn sympatie a obdiv. V tto situaci jsem se ml rozhodnout, zda skom do rozbouen eky, nebo radji zstanu v relativnm klidu lkask komory. Probral jsem to i s Richardem Dolejem, se kterm jsme roky spolupracovali a brnili jsme Petru Bendlovi z ODS zprivatizovat stedoesk nemocnice, co se nm bohuel nakonec nezdailo. Ten mi ekl, a to zkusm. Tak jsem na nabdku kvl s mrazenm v zdech a s podmnkou, e si pozici fa komory na dobu vkonu funkce nmstka jen perum. ru pes mj vychytral pln mi udlala Milada Emmerov a nsledn Vclav Klaus. Milada Emmerov ekla, e za takov situace radji rezignuje, tud a jsem ministrem j a Vclav Klaus si dal podmnku, e musm nejprve rezignovat na pozici prezidenta LK, jinak m nejmenuje ministrem. Byla to z jeho strany jasn pomsta za stovky mch tok proti jeho osob a politice. Nedivil jsem se mu, asi bych postupoval stejn vi svm kritikm, kter miluji jako my zapeenou v bbovce, co jsem si ji prv ukousl. el sice a za hranu zkona, ale ve stetu kontroverznho Ratha s panem prezidentem byla mdia na jeho stran a musel jsem si vybrat. Sloil jsem mandt prezidenta komory a ekal, zda Klaus spln svoji povinnost a jmenuje m ministrem. esk stava m dru. Prezidentovo jmenovn je sice brno jako formalita, ale kdy si postav hlavu, tak s tm nikdo nic neudl, nejsou tam dn lhty, a proto jsem teoreticky mohl nkolik msc dit Ministerstvo zdravotnictv pouze z pozice nmstka. Jak jsem poznal m pedchdce ministry, kad se njakou dobu z adu radoval a asl nad vlastn spnost. Ministra Luka Rube jsem poznal, jak se naparuje a to na koenm keslku za ohromnm stolem. Ministr Strsk zase il v pedstav, e i kdy neml se zdravotnictvm nic spolenho, tak mu nesmrn rozum a ve vye. Ministryn Roithov na m trochu psobila jako editelka zemkoule, takov men Marie Terezie. Ivanovi Davidovi kala jeho pobonice Soa Pivokov Ivane, ty me vechno, jsi ministr. Soukov se nadouvala, kdy se j editel fakultnch nemocnic klanli. J zase iji v bludu vlastn letit vjimenosti, m adu lid tvu, ale alespo nepodlhm chvilkovm vkyvm zchvat jeitnosti, neb jsem jeitn setrvale. Pesto pi nstupu do kesla ministra jsem ml pocit pilota, kter sed v letadle, co se stemhlav t k zemi a i kdy v, co m dlat s zenm, aby se nerozplcl, tak si nen jist, zda se stroj u nedostal za hranici ovladatelnosti. Kdy jsem zaloil LOK, tak mi hodn koleg lka kalo, e jsem blzen, e si

150

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) dovoluji tolik, e m Klaus i lid okolo nho nechaj njak neutralizovat, bu prostednictvm policie, i jinak. Nevil jsem tmto strapytlm, kte ds sami sebe a msto stnu vid hned monstrum. Nedal jsem na jejich rady, abych kad den spal nkde jinde. Nyn jsem s nucenou sprvou VZP zaval nco obdobnho. Nejprve ptelsk schzka vlivnch lid ve francouzsk restauraci Obecnho domu s nabdkou, e pokud Muslkovou nechm na pokoji, tak se o m velkoryse postaraj. Jsem vak zvykl se o sebe starat sm. Nsledovaly rozhovory s Muslkovou, kter si je potajmu nejspe nahrvala, neb si vdy ped sebe na stl nenpadn poloila kabelku. Po vyhlen nucen sprvy pily vhrky fyzickou likvidac kontrolor, kter jsme do VZP poslali. Musm ocenit, e jsem ml nmstka Vladimra Drymla. Nkdy psob jako nezen stela, ale pro tuto vypjatou situaci byla jeho statenost k nezaplacen. Neuhnul tlakm, vhrkm ani intervencm. Staten se choval i nucen sprvce Peenka. Muslkov si dovedla zavzat spoustu vlivnch lid. Konen pod smlouvou za Janoukv asopis za 120 milion byl podepsn pan Radek John z TV Nova. Neml jsem jistou ani plnou podporu naich poslanc, nebo i mnoh z nich si dokzala Muslkov zavzat. Byl to boj o to, kdo bude esk zdravotnictv zsadn ovlivovat, zda vlda, nebo editel VZP propojen ekonomicko-politickou st mimo oficiln struktury sttu. Vyrostla tady skuten chobotnice, kdy nemal penze z VZP mizely mimo zdravotnictv v nejrznjch podnikatelskch aktivitch provzanch s politiky. ODS lela, nebo vtina vech vznamnch finannch tok smovala k n, a k IZIP pn poslanc Cabrnocha a Ouzkho, asopisu pana Janouka i zapojen pan Talmanov ve sprvn rad VZP. To byla jen pika ledovce. Bohuel za nkolik msc do voleb jsme dokzali tyto vazby pouze zmrazit a sten omezit. Jakmile vyhrla ODS, tak penze zaaly proudit vesele dl. Byly to tk msce. Volby za pr tdn, kdy atmosfra ve spolenosti byla vce na stran vmny SSD za ODS. VZP tonouc v dluzch, kdy jsme museli bhem nkolika tdn najt miliardy na jej zchranu. Sttn rozpoet sice pomohl, ale kolegov ministi chtli tak njak sporn opaten i uvnit resortu. Na lehk sporn opaten v oblasti spoteby lk a lkrensk mare okamit vystartovala farmaceutick a lkrensk lobby se srdceryvnmi pbhy nelench lid. Demonstrace lkrnk a praktickch doktor na nmstch, ve po konzultacch s Julnkem. Oteven neptelstv ze strany zdravotnch pojioven, jejich managementy se ji nemohly dokat nstupu ODS,

151

David Rath

NZORY & VIZE

kter se netajila tm, e je chce zprivatizovat a pni editel se u nemohli dokat toho, jak jim miliardy padnou zdarma do klna. Mocn lobby, co pipravovala privatizaci nemocnic, tedy spe rozkraden nemocnic a kterm k smrti vadil mj zkon o veejnch neziskovch nemocnicch. Tch nkolik msc jsem ml skoro a romanticky nedospl pocit, e resort dm zpsobem, jakm se vede vlka. Skoro kad den njak konflikt, kter hrozil, e ns smete. Vypadalo to mnohem dramatitji, ne nakonec ukzal volebn vsledek. Velmi tsn prohra SSD, piem osobn jsem dostal hodn preferennch hlas a to v sam bat ODS v Praze. Kdy jsem msce zpolil s tou hysteri mdi a nkterch skupin, potal jsem s mnohem horm koncem. Navc vedle tok souvisejcch se zdravotnictvm jsem byl terem afry s ndechem korupce. Nebylo to poprv. Kdy jsem jako prezident lkask komory tuto dostal do sprvy, poddil jsem lkask asopis pro vechny leny. tyicetitiscov nklad stl komoru kadoron asi 3 miliony a pitom byl pln reklam farmaceutickch firem. Vypsali jsme vbrov zen s clem nco uetit. Do vbrovho zen se pihlsily ti firmy, piem nejvhodnj nabdku dala firma lkaky Klimoviov. Ta jedin garantovala vydvat a rozeslat asopis vem lkam pro komoru bezplatn. Tud jsme uetili 3 miliony ron. Samozejm za to, e bude prodvat reklamn plochy v asopise, ale to se inilo i doposud a nabzeli to i ostatn uchazei. Z neho se vydn zaplatit mus. Klimoviov dokonce nabdla podl komory na zisku a tak kad rok njak zisk doshla. Komoe ve dokladovala a prostedky poskytla. Tak komora na asopisu i vydlvala. ekal jsem chvlu i ovace a pak jsem koukal jako zaskoen teltko. Politick boj m toti asto i zastenou podobu. Nkolik let po mm nstupu do ela komory se zmocnila veden revizn komise dr. Holanov, psychiatr z Brna, spolu s dr. Suchardou z Dna. Oba vdy inklinujc k ODS. Oba dva teba za ministra Julnka zaloili serviln sdruen Lkai pro reformu; rozumjte Julnkovu reformu. Toto sdruen Julnka hlasit podporovalo a poadovalo vy regulan poplatky. Tato dvojice rozjela proti mn a nsledn i dr. Klimoviov srii tok. Podvali trestn oznmen na vydvn asopisu, na ble nespecifikovan machinace. Kdy policie ve odloila jako nesmysly, pili zase s tm, e jsem si nechal udlit neoprvnn licenci, nebo jsem si do praxe nechal zapotat praxi ve veobecn nemocnici, kde jsem v rmci civiln sluby dlal i na ARO. Musel jsem nechat v archivech vyhledat i operan knihy z t doby, kde jsem jmenovit

152

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) uveden a podepsn jako lka poskytujc anestezii. Pak zase tvrdili, e jsem sice doktora dlal, ale neml jsem si to zapotat. Prost obludn vmysly s clem oernit a odstranit. Vadily jim m dobr vztahy s SSD. Ptr tomuto hysterickmu bsnn furie nejsp chorobn milujc ODS udlal a sjezd komory, kdy delegti po probrn vech dkaz a fakt tuto osobu odvolali a vyjdili j nedvru. Tm jsem vc povaoval za vyzenou. Asi tak rok pedtm, ne jsem se stal ministrem, jsem nkde zaslechl, e koluje jaksi nahrvka, kde si m nkdo z mho okol kat o platek. Pustil jsem to z hlavy, nebo obdobn hlouposti a hry m nechvaj klidnm a kadou chvli slym nco podobnho. Den ped praskou krajskou konferenc SSD se veer v hlavnch zprvch objevil zznam ze schzky dr. Klimoviov, ze kterho mlo plynout, e si k o platek. Tak to interpretovala mdia. Vlastn zznam byl o tom, e si ve firm Pfizer domlouv ron kontrakt na inzerci v asopise, co byla jej prce. Soust nahrvky vak byl dotaz pracovnka Pfizeru, na jak inzerci mm mt j zjem a jak se mohou ke mn dostat na jednn. Na prvn odpovdla Klimoviov, e je mi to jedno a na druh, a se obrt na mj sekretarit, e zjemc o schzky je hodn a ne na kadho se dostane. Tedy vlastn vbec nic, ale prezentovan jako jasn dkaz korupce. Po analze nahrvky se navc zjistilo, e v tch asi 10 sekundch je ada stih a tedy cel nahrvka je vlastn elov vytvoen podvrh. Nic z toho nebrnilo mdim, aby na mne spustily toky o rozkrdn a nevm o em jet. Dr. Klimoviov byla okamit polici sthna, pi domovn prohldce j bylo zabaveno cel etnictv, nsledn zcela zlikvidovna jej firma. Byla podrobovna psychickmu ntlaku, aby ekla, e jsem ve dil j a ona byla jen vykonavatelem. Na otzky, co jsem ml dit, vak odpov nedostala. Na cel vci byl nejzajmavj fakt, e nahrvka vznikla v kanceli blzkho spolupracovnka Marka najdra, kter tehdy ve Pfizeru pracoval. Tm spolupracovnkem byl dr. Prokopenko, kter pak zzran v Praze zskal smlouvu na soukromou gynekologickou ordinaci. Samozejm v dob, kdy byl pan najdr prvnm nmstkem a pedsedou sprvn rady VZP. V okamiku, kdy VZP v Praze nedv dn nov smlouvy, nebo tvrd, e zde m lka ohromn nadbytek. Po letech medilnch obvinn byla dr. Klimoviov zcela oitna, nahrvka prohlena soudem za neprkaznou a zmanipulovanou. Navc tam nebyl dn motiv, nebo standardn prodvala reklamn strnky v asopise tak, jak je prodvaj stovky jinch novin a asopis na celm svt. Tento pbh

153

David Rath

NZORY & VIZE

David Rath bn trp sv syny tm, e je nut jezdit na kole. Co oni nesnej, nebo by radji sedli doma u televize. ODS naznauje, e na Davida Ratha pole socilku, aby se na takovho nelidsk chovn zamili, dti odebrali a svili je do pe dtskho domova.

154

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) uvdm jen proto, abych demonstroval na pkladu, e kdy chcete bt politikem, kter se silnch soupe neboj a znamen pro n hrozbu, muste potat s mkoli, teba i vykonstruovanm obvinnm z trestn innosti. Lty zkuenost pak dojdete k zvru, e nad spoustou vc jen mvnete rukou a jdete dl. Obhajob stejn mlokdo uv. Vichni jsou sp nchyln vit, e stejn vichni politici jsou mizerov. Tak v tto atmosfe Kubiceho zprv a obdobnch naen jsme volby prohrli velmi tsn. Pro m tko uviteln fakt, stejn tak jako to, co nastalo pot. ODS msto vyjednvn zvolila nkup potebnch hlas prostednictvm pebhlk. Atmosfra podezvn a fm o tom, jak dery chyst zase police s clem zniit SSD se na t dob hodn podepsala. Snail jsem se kolegy uklidovat a vst k uvlivosti. V atmosfe medilnch hysteri to nebylo snadn. Mdia produkovala dajn njemn vrady a j nevm kde co jet. Ve nsledn vyumlo do ztracena, ve vymylen a vykonstruovan. V takov atmosfe se tko hj nadhled a chladn hlava. Nakonec jsme skonili v opozici. ODS dokonce nechtla v mm ppad respektovat dohody mezi stranami o obsazen pedsed parlamentnch vbor. Tak m nesn, e se snaili moji volbu zablokovat. Nepodailo se jim to. Stanul jsem v ele zdravotnho vboru poslaneck snmovny. Zatek novch souboj. Tentokrt s Topolnkem, Julnkem, najdrem, Kalouskem, Langerem a dalmi. Poznal jsem, e m role opozinho politika moc bav. Snait se rozkrt chyby a lumprny politickho soupee. Pithnout zjem veejnosti k nebezpenm a pochybnm clm vldy. Normln mdia by mla mrn stranit opozici. Nae mdia toho u SSD schopna prost nejsou. Topolnek na poslance vzty prostednk, vyplzne jazyk, ekne mi, e jsem hovado, a kdy mu na to opm, e je nekorunovanm krlem hulvt, tak to mdia pedlaj do podoby, e jsme se zase ve snmovn vulgrn hdali. Nebo kdy zcela opil Kalousek ve svm vystoupen vulgrn uraz adu lid a pak se odpotc ze snmovny. J ho zkritizuji, e lta dl tot, ekne rdoby moudr pouky, vulgrn zpour kde koho a pak odejde hledat inspiraci do njak mstn nlevny. Ale mdia pbh zanou od toho, jak toto km Kalouskovi a nsledn z nho dlaj skoro hrdinu, kdy naprosto neoriginln pouije W. Churchila s tm, e se chovm jako debil, ale na rozdl od jeho opice se z toho nevyspm. Podle toho odkud pbh mdia podaj, v jak souvislosti se stal a kdo jak reagoval, se v lidech samozejm vytvo nzor. Kdy nejprve pustm, jak nkdo druhho prat, ani bych ped tm ekl, e tamten ho

155

David Rath

NZORY & VIZE

bezdvodn nejprve napadl, tak jako agresor ped nrodem vypad ten, co se brnil. To je svinstvo, kterho se bn mdia dopoutj. Nevm, e nechtn. Mdia byla na stran opozice jen v dob, kdy jsme vldli a opozic byla ODS. Mdia by mla opozici bedliv sledovat a kad jej kritick hlas zkoumat, zda na nm nen nco pravdy. Nae mdia to prezentuj sp jako njak cirkus, kde se poslanci jen vzjemn napadaj, lhostejno kdo zaal a m. V lidech tm vzbuzuj jen dojem, e cel snmovna je pro koku a mimo osobnch hdek a napadn se tam nic nedje. Pitom i ty osobn hdky a napadn v sob asto obsahuj dleit informace, pokud je nkdo neredukuje na hol vulgarismy, ale i to leccos napov o autorovi. Minimln to, e se neum kontrolovat, nem psychickou odolnost, nen pohotov a neum bt nad vc. A jsme zase u otzky. Jak politiky chceme v ele? Ty chladnokrevn se sebekontrolou, nebo uzlky nerv zmtan momentln emoc? Kter asi obstoj ve vypjat situaci, do kter se zem me dostat? Samozejm ve snmovn nen vbec snadn udret asto nervy na uzd. Je to emon vypjat jednn. Vtin novin tyto zkladn vci snad ani nedochz. Nespatuj dn souvislosti mezi reakcemi ve snmovn a schopnostmi dit, organizovat a vst. Neustle spc Karel Schwarzenberg je jimi obdivovn. Nkdy pemtm o tom, zda jsou skuten novini tak jednodu, e veleb politika, kter msto prce a hledn optimlnho een dleit situace si bude spokojen pochrupvat a jet si z toho udl heslo na billboard. To u nepovauji za legraci, ale za vsmch. Dky tomu, e se svmi nkdy ponkud vstednmi nzory netajm, m ada lid neme vystt. Rd si dlm legraci z druhch, co nebv hodnoceno pozitivn, i kdy to s radost dl skoro kad z ns. Snam se, aby mi nevadilo, kdy si dl nkdo srandu ze mne. Pokud je zbavn, tak pro ne. Nemm zjem bt pebornkem v ebcch popularity, nejsem popov hvzda. Snam se, aby mli lid respekt k mm nzorm, znalostem a vsledkm prce. Co jsem v ivot dlal, jsem se snail dlat vdy s maximlnm nasazenm a s pedstavou co nejrychleji doshnout vytenho cle. Pokud maj lid pocit, e jejich cle jsou shodn s mmi, pak maj monost m podporovat a za to jim dvm zruku, e cle splnm. Pokusil jsem se pedstavit na sti svch ivotnch osud a pohled na svt a druh lidi. Bylo to mon o nco del, ne jsem zprvu zamlel, a je to urit del ne nsledujc popisy dalch exempl m humorn en-

156

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) cyklopedie. Je to proto, e sm se sebou toho lovk zail urit vc, ne s kmkoli jinm a tyto zitky jsou tak determinujc, e se tko pomjej. Jinak ne pohledem na svj ivot se asi popsat toti neumm. EXEMPL

PETR BENDL
Nkdo by ho mohl ukazovat jako americk pbh zzranho spchu v echch. Syn bezdomovce vystoupal a k mstopedsedovi ODS snad budoucmu pedsedovi ODS. Americk pbhy jsou vak pbhy s ponauenm, a to u Bendla tko hledat. Po vystudovn textilky v Liberci zaal u hasi v Kladn, celkem zhy od prce pesedlal k edniin na kladensk radnici a stal se bezpekem. Nechci dnou prci zlehovat. Jak se k, nkdo to dlat mus, ale dky tomu, e mme tst a ijeme v bezpench koninch svta, nen takov pozice na mstskm ad mstem tvrd diny. ednk Petr Bendl ml tak dost asu zat svoji politickou kariru. ODS ho postavila ve volbch, a tak se z Bendla stal starosta Kladna. Pesto, e jako hasi, bezpek a starosta zzran nevydlv, postavil si v Kladn moc hezkou vilu, o kter si povdali vichni kladent a tak o tom, jak se k n stavla silnice. Nikoho jinde to moc nezajmalo a ani Kladeky to zjevn z mry nevyvdlo, nebo zde ODS kad komunln volby vyhrvala. Na svtlo velk politiky ho vynesly a krajsk volby. Stal se hejtmanem kraje. Prvn, m se mi zapsal do pamti, byla afra s ernou Audi A8. Tehdy jsem byl primem na zchrance v Kralupech nad Vltavou a zemi stihla povode. st Stedoeskho kraje byla hodn zasaen. Museli jsme zchranku evakuovat na kopec Hostibejk a pak jsme jen pozorovali, jak se msto mn v neuvitelnou vodn hladinu. V dob, kdy jsme chodili v holinch a zachraovali lidi, hejtman Bendl si koupil luxusn sluebn limuznu A8. Mdia se na nho sesypala a on bez uzardn tvrdil, e ji koupil pro poteby hasiskho sboru kraje. Asi ji z ern pestkali nsledn na ervenou. Ve vru dalch udlost se na celou vc zapomnlo. Po njakm ase mdia rozvilo trestn oznmen jeho tehdej eny, e ji doma zbil. Dodnes si vybavuji nucen smv Petra

157

David Rath

NZORY & VIZE

Petr Bendl s dem Za zsluhy od francouzskho velvyslance. Snmek lze nalzt v archivu TK v kategorii ivotn styl a voln as.

158

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) Bendla v televiznm zpravodajstv jak k, e maj tak trochu italsk manelstv. Jeho pan vnji zranna nebyla a nakonec sama sthla trestn oznmen a bylo ticho. Kdy chlap bije enu, je to hodn nechutn, ale vzhledem k tomu, e se vc nikdy neetila, tak tko ci, kdo ml pravdu a kdo byl lh. Oba dva to zahrli do autu. Konen pan Bendlov psobila jako editelka kladenskho divadla, a a to bylo, jak to bylo, odnesli by to nakonec oba dva a tak pochopili, e je lep se domluvit. Pan Bendl se nsledn oenil s pan Tamarou. Pvabn dma s ruskm jmnem a s mrn slovanskou viz dala za pinu pomluvm, e si vzal Rusku. Pan Tamara nen Ruskou, ale v Rusku njakou dobu ped manelstvm s Bendlem psobila a, podle jejch slov tam i zbohatla. Bendl si tedy ekonomicky polepil a pi ad pleitost se nevhal pochlubit, e jeho nov pan je nejen krsn, ale navc i hodn bohat, mnohem bohat ne on sm. Konen svoji pknou vilu v Kladn nechal sv prvn en, tud on musel zstat chud jako hol pozad. Pan Tamara m krsn obchody na Pask td v Praze, kde mimo jin prodv hodn drah hodinky svtovch znaek a Bendl brzy nael zlibu ve sbru milinovch chronometr, ktermi je jeho zpst vdy vkusn ozdobeno. Otzky na majetkov pomry vdy odbval tm, e bohat je jeho ena a jeho hejtmansk plat jim tak pokryje sotva veee v restauracch. Na strnkch Bendla jste mohli najt romantick fotky ze spolench exotickch dovolench. Svatbu si uspodali na Mauritiu. Pro ne, kdy se da, a si uvaj. Pak nkde chytli Bendla v novm Porche a po ase pan Tamara njakmu instylingovmu magaznu vyprvla, e si la koupit Porsche Chejen, Petr ji doprovzel a jeho dtskm snem bylo mt sportovn Porsche. Tak si ho nechala pibalit k tomu Chejenu, nebo stlo hned vedle. Petr ml urit velkou radost, kdy mu splnila jeho sen, ale pr ho docela rychle zase prodali. Nen mon do nho dt kufry, pedpokldm, e od Louise Vuittona. Ty mm tak rd a tak by m tvalo, e je nemohu hodit do ervenho Porsche. Bendl vude kal, jak se obchodm s hodinkami v Pask da, kdy lovk el okolo, tak tam bylo przdno a pomlouvai tvrdili, e je to praka krajskch zakzek. Lidi vak pehnj a poctiv musm piznat, e mi nikdo toto tvrzen, by neoficiln, nepotvrdil. Vlastn m te zarazilo, kolik asu vnuji osobnmu ivotu pana Bendla, kdy m bt e o politice. Bude to urit i tm, e jsem trochu drbna, ale tak tm, e Bendl se stal vraznou osobnost prv pes svj, modern eeno, zbohatlick lifestyle. V mdich ukazovali svoji pepychovou vilu

159

David Rath

NZORY & VIZE

v Lnech, supervybavenou znakovm zbom. Fotili se na nadupan motorce a pan Tamara uspodala verek zlat smetnky pmo v pamtnku na Vtkov, kde je souasn pohebit, proto se psalo, e tanili na hrobech. Tehdy tam nechybl Topolnek ani Miroslav Macek, znm vymeta vech obdobnch akc. Ale nebudu u dl drbat osobn ivot pana Bendla, konen j ho tak nemm vbec vzorn. Politicky pan Bendl zazil a v okamiku, kdy piel s npadem, e rozprod vtinu stedoeskch nemocnic. I v rmci ODS to byla dost revolun mylenka. Nastalo nkolik let hdek a petahovn s krajskou opozic SSD, dle s vldou SSD, kterou vdy Bendl dokzal dost umn nakopnout do kotnku. Teba kraje dostaly zadluen nemocnice od sttu, ale vlda rozhodla, e je oddlu. Nicmn Bendl jak kolovrtek opakoval, e dostal zadluen nemocnice. Ty mly majetek za stovky miliard, vlda dluhy pevzala, a pesto Bendl psobil jako chudek, ktermu socani kod. To mu lo docela zrun a nemlo lid mu to vilo. Jeho politick styl je docela jednoduch. Nejprve jsem myslel, e je rafinovan tm, e vc hodn zjednodu, naprosto pekrout, a s vrazem hodnho hocha ji donekonena opakuje. Dnes mm pocit, e on tomu co k i v. Nen to velk prohnanost, ale je to jednoduchost intelektu. Jeho vbec nezajm, jak je to ve skutenosti, jemu sta, jak to chce mt. Je to typ, co vm d facku a hned se rozple, pro ho bijete. I takov jsme v dtstv potkali. Vtina z toho vyrostla a povauje to za nedstojn. Pro Petra Bendla je to naopak metoda mediln prce. Prodej nemocnic jsem mu spn jako ministr zablokoval zkonem o neziskovch nemocnicch. Ten potal s tm, e prakticky vechny pitly co chtl privatizovat, se mus ze zkona transformovat na neziskov organizace, kter nedovoluj prodvat majetek. Volby jsme vak prohrli a Bendl svj pln zaal realizovat. Julnek s Kalouskem mu zajistili, e prodan nemocnice nemus vracet sttn dotace, co v poslednch letech dostaly. Takto stt odpustil zhruba pl miliardy. Bendl dl prohlsil, e o cenu tu nejde, dal zvazek jen ptilet povinnosti provozovat zdravotnictv a spustil nejvt prodej nemocnic v historii republiky. Bylo smutn pozorovat, jak teba nemocnice v Hoovicch, kam jsme ze sttnho rozpotu poslali na modernizaci 300 milion, prodv za padest. Onkologii na Plei, ndhern zmek se zahradou, radji prodal zjemci za padest milion, kdy jin nabzel pes sto. Korunoval to Brandsem, kde ve prodal za 7,5 milionu aby nov nabyvatel zaal s rozprodejem majetku, za

160

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) kter dodnes u utril skoro 40 mil korun. Prost vc srovnateln s tm, jak Klaus zatkem devadestch let rozdval sttn podniky manaerm. Bendl si to nramn pochvaloval. Takto rakovnickou nemocnici prodal pteli z ODS a hejtmanovi vedlejho kraje panu Zimmermannovi. Chtl prodat i LDN Vojkov, kter byla nov cel zrekonstruovan. Tu by majitel dostal prakticky zdarma. Natst to u nestihl. Byl vbec grand a na krajskou korunu nehledl. Proslul jsou jeho prvody na Karltejn. Tch se astnil i Pavel Bm. Oba vyoen v historickch kostmech se naparovali nad prostm lidem za dvanct milion. Tolik cel tato makarda stla veejn prostedky. Nedvno jsem pemlel, zda po Bendlovi zstala v kraji njak hmatateln stopa. Mimo pod cenou prodanch nemocnic m nic jinho nenapadlo. Ale musm uznat, e zase docela obstojn, na amatra, hrl na kytaru. Za krajsk penze, vdy jeden milion za akci, si ped volbami dlal dny s hejtmanem. Kdo by ekal debaty s obany, ten by se mlil. Peter Bendl toho moc nev, ale zato jste si zde mohli poslechnout, jak hraje na kytaru. Tak jsem si to el poslechnout. Hrl svoji vlastn skladbu s nzvem hodiny. M hodn rozmanit text v duchu: mm doma na stn star hodiny, dlaj tik tak, tik tak... to trv asi dalch pt minut. Urit lpe hraje, ne jak je originln skladatel a texta. Njak agiln pan z ODS mi na tomto hejtmanskm koncertu ekla, e m tam nechtj, oponoval jsem, e je to z penz kraje a tud me si pijt poslechnout kdo chce. Bendl vbec proslul zpsobem, jakm kraj dil. Podstatnou st lta trvil na vletech na koni, kole i knoi a kal tomu hejtmansk putovn. Zajitn takovho dne pilo kraj na stovky tisc a samozejm servis zajiovaly soukrom firmy. Pan hejtman si tak v pknm poas v pracovn dob sjel eku, i proel les, zahoubail si a na oberstven se stavil za njakm starostou pobl trasy. Na radnici se posilnil, slbil starostovi co chtl slyet a zamval mu z kanoe. Debatou s prostm lidem se nezatoval. Takto proputoval adu tdn ze sv pracovn doby. Putovn se mu natolik zalbilo, e volebn kampa sten pojal jako cestu na kole po kraji. Auto ho s kolem pivezlo ped ves, zde nasedl, dojel na nves, vzbudil trochu rozruchu, nasedl a odjel za ves, kde jej zase naloili. Typicky Bendlovsk pozltko Potmkinovskch vesnic. Proil si hezkch 8 let na krajskm adu, piem prac se pli neobtoval. To za nho zvldli jin. Prohru ve volbch neunesl. I kdy prohrli volby, tak na naich jednnch jako dcko neustle opakoval, e i dl chce bt hejtmanem. Asi kv-

161

David Rath

NZORY & VIZE

Hejtman Petr Bendl vrac v lt roku 2005 obyvatelm Stedoeskho kraje Elvise.

li sv domnnce, e je nejlepm a nejmilovanjm hejtmanem na celm svt. Kdy jm nebyl, tak zaal veejn vyhroovat Topolnkovi, e za jeho prohru me hlavn on, co byla i sten pravda. Spojil se proti Topolnkovi s Bmem a jako bozi pomsty se mstnali do Bmova VW Brouka a uhnli na Topolnka. Ten Bendlovi za zdy Bma nabdl ministra dopravy a Bm s otevenou pusou jen zral, jak verej kamard a spojenec proti Topolnkovi, je najednou Topolnkv vrn ptel. Bendl, a dvoumetrov chlapisko, se zachoval jako mal podl krysa v pmm penosu kamer. Dnes si brous zuby na pedsedu ODS. V tomu, e na to nepochybn m. J bych mu to z celho srdce stran pl a hlavn bych to pl ODS. Prosm, mjte dmy a pnov z ODS rozum a zvolte si po Topolnkovi Petra Bendla. Je to politik nevednch schopnost, zjm, vlastnost a koncentrace vaich ivotnch hodnot. Lepho nemte anci najt. Jen mu porate, a pedtm pole njak penze svmu vlastnmu ttovi, aby nemusel t jako bezdomovec. ada lid to nechpe a mohlo by vm to kodit.

162

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) EXEMPL

MIROSLAV KALOUSEK
J mu rozbiju hubu, znla trochu obhroubl vta z st nestzlivho ministra financ Kalouska jako reakce na njakou moji kritickou poznmku ve snmovn. Pro tohoto politickho matadora jsou ob tyto vci naprosto typick. Sklon k zemit vulgarit, trochu pipomnajc Miloe Zemana, a souasn velmi kladn vztah ke koncentrovanm lihovm npojm. Spolu s Miloem Zemanem m jet spolenou nadprmrnou inteligenci a velice slunou pohotovost, tedy bystrost reakc. Je to siln a obvan parlamentn soupe. Kdy jsem mu v jedn na slovn pestelce ekl, e roky dl tot, vdy nkoho zpour a nsledn opust snmovnu a jde erpat dal inspiraci do njak z mstnch nleven, tak hbit pouil slova W. Churchila, e se chovm jako debil, on se sice asto opije, ale na rozdl ode mne, se z toho do rna vysp. Sice neoriginln, ale novinm se to lbilo. Pozdji zase v reakci na moji narku, e je obklopen dost podivnmi kamardy, reagoval, e takov slova se vyizuj run, ale e mu to kne Schwarzenberg zakzal. Na to jsem pochvlil blahodrn vliv knete na Kalouska a poukzal na to, e Schwarzenberg v rozhovoru vzpomnal, jak jeho pedci dlali z nejhorch a nejodpudivjch pytlk sv hajn, a proto udlal z Kalouska vkonnho pedsedu sv TOP 09. Prost s mnohaletmi zkuenostmi je Miroslav Kalousek protel politick matador vemi mastmi mazan. Netrp sentimentem ani etickmi mantinely, prost brutln pragmatik, kter neuznv nic jinho, ne vlastn prospch a pot vhradn jen vsledek. Byl to on, kdo sehrl roli eznka Standy Grosse. Zl jazykov tvrd, e to bylo pomstou za to, e mu Gross neel na ruku s privatizac rznch vznamnch podnik. Kalousek za nm ml zajt hned, kdy se Gross stal premirem a pedloil mu svj seznam sttnch podnik, se ktermi ml svj zmr. Gross na to nekvl a Kalousek natvan odeel. Lidovci byli koalinm partnerem, ale to Kalouskovi nebrnilo vystoupit s plamennm projevem, kdy ani to, kdy d na misku vah pan Barkovou s jejmi nevstinci, nevyv ztrtu premira Ironicky a pesn men rna pmo mezi oi, kdy Grosse zesmnil za jeho ptelsk vztahy s pan Barkovou, kter pronajmala dm, kde byl nevstinec. Urit to nebylo nic chvlyhodnho,

163

David Rath

NZORY & VIZE

Miroslav Kalousek vyjaduje nespokojenost nad faktem, e jeho stranick f reaguje na vnost situace spnkem.

164

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) ale kdy se zamyslme nad tm, s km se kamard pan Kalousek, tak mm pocit, e pan Barkov byla hodn slabm kalibrem. Kalousek se vak ukzal jako mistr, co vyuil okamik a surfoval na vln protigrossovskch nlad. Klobouk dol a vechna est. I toto umn dl z bnho politika politika nadprmrnho. Podobn kopl do kotnku svho stranickho pedsedu unka. Ten byl pi vysvtlovn svch afr mimodn neobratn a Kalousek vyuil chvle a zesmnil ho konstatovnm, e chlap, co m dv zdrav ruce, nem brt sociln dvky. Ty urit Kalousek nikdy brt nemusel, neb se vdy vyznal v tlaenici. Na rozdl od unkovskho typu okresnho sbratele malch vhod na Kalouska vdy sp platilo slov zkuenho svtka je to bohat lovk a je znm tm, e nebere drobn Kalousek peil nesetn skandl. Kdy psobil ped mnoha a mnoha lety na Ministerstvu obrany, tak v jeho gesci byly nakoupeny padky, co se asto nestaily otevt. Stlo to nkolik ivot. Pes hrznost cel afry nebyl vlastn nikdo odpovdn za to, e byly nakoupeny patn a ivotu nebezpen padky. Kalousek se z odpovdnosti vysmekl a jeho podzen se tak vysmekvali a dodnes, pokud vm, nebyl nikdo potrestn za zbytenou smrt mladch vojk. Vc nepochopiteln a neuviteln. Tm psoben Miroslava Kalouska na obran nekonilo. Velk pochybnosti panovaly i okolo prodeje kasren na nmst Republiky v mstech, kde dnes stoj obchodn pas Palladium. Opt hrozc afra, ve kter ml figurovat Kalousek, vyprchala jak pra nad hrncem. Za pr let na to nsledovala dsiv afra Kalouskova vagra, jinak obchodnka s kdem, i s odpady. Psobil na Pbramsku a kolovaly o nm roky velmi divok povsti. Byl spojen s podvodnou likvidac nebezpench odpad z nemocnic. Nakonec ho zastelil jeho obchodn spolenk na parkoviti. Spolenk hned na to spchal sebevradu, a tak je cel vc dodnes zahalena tajemstvm. Za vagra lovk samozejm neme, ale je s podivem, kdy mu vagr doslova vnuje luxusn byt na Petinch za osm milion. Ml prost na vagra velk tst. Nelze nic jinho, ne mu to pt. Zajmav jsou i dal blzc ptel a souputnci Kalouska. Je to pedevm pan va. Majitel bechyskho zmku a golfovho hit tamt, jinak i Kalouskv bechysk soused. Kalousek m kousek od zmku roztomilou venkovskou usedlost. va se proslavil svmi obchody s plazmou vchodonmeckch vz a spoluprac s vchodonmeckou politickou polici STASI obdoba esk StB. Njak as nemohl dokonce do Nmecka,

165

David Rath

NZORY & VIZE

neb tam byl trestn sthn. U ns se proslavil kauzou Diag Human, kter n stt pronsleduje u takka dvacet let a hroz prohranou arbitr za mnoho miliard. Pitom vlastn podstata problmu se zd bt a neuviteln. Stt zruil na zatku devadestch let vypsan tendr na zpracovn krevnch derivt a ministr zdravotnictv Martin Bojar jen informoval zahraninho zjemce, e jeho obchodn partner v tomto tendru, pan va, je bval agent STASI. Sri dalch chyb a neobratnost nsledujcch ministr, pedevm ministra Strskho a jeho nmstka Alee Dvouletho zdnliv banalita narostla do obludnch rozmr mnoha miliard za nic. Pan Kalousek se ke vovi hrd veejn hls, oznauje jej za svho kamarda. Nen tedy nemon pedstava, e nkter nestandardn rozhodnut sttnch orgn v tto vci nemusela bt vdy jen nhodnou chybou i opomenutm. Na nhody vm, ale v ppad pana Kalouska je jich skuten pli na to, aby lo jen o ir nhody. Dal Kalouskv kamard je pan Hva, kter kontroluje vtinu obchod se zbranmi. Novini as od asu spekuluj, zda tm monopoln postaven Hvovy firmy bylo dosaeno nhodou, shodou okolnost, mimodnmi schopnostmi, nebo mu zdatn pomohl Kalousek z pozice na Ministerstvu obrany. Pevaujc nzor je, e podl Kalouska nebyl zanedbateln a tak proto je pouto mezi obma pny velmi tsn. Pekvapiv bylo, kdy se Kalousek stal pedsedou Lidov strany. U nho si lze pedstavit leccos, jen ne to, e by se modlil v kostele. K lidovcm vstoupil jet za bvalho reimu. Tehdy tvoili lidovci soust Nrodn fronty a dlali komunistm kov, aby to nevypadalo blb, e je u ns jen jedin politick strana. Kalousek tehdy psobil v tovrn na pneumatiky a vstupem k lidovcm ml zabrnit ntlaku na to, aby jako len managementu vstoupil do KS. Pravdivost tto historky ml opakovan potvrdit sm Kalousek, ale j jsem ji od nho neslyel a lid si mohou tak leccos pikreslit. Pravdou je, e jin vysvtlen nen. Kalousek je typ, co v tak akort sm v sebe a ne v njakho Boha. Osobn mi to me pipadat vlastn celkem sympatick, ale nechpu, jak si jej mohli zrovna lidovci zvolit do ela. Kalousek se tak rd zaal vyhraovat jako antikomunista, co u pslunka bvaloreimn Nrodn fronty psob trochu komicky, ale hodn lid to u zapomnlo, tak pro toho nevyut, e? Z tohoto titulu bylo velmi pekvapiv, e po minulch parlamentnch volbch se chtl Kalousek spojit s SSD a vldnout s podporou komunistick strany. Dokonce na to spolu s Jim Paroubkem vykouili vtzn doutnk v zahradch Kramovy vi-

166

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) ly. Prudk obrat na levobok okamit obrtil v manvr napravo. Nsledn se pesmykl k Topolnkovi a stal se ministrem financ. Zde m pekvapil svoj obratnost, kdy si obtoil adu novin okolo prstu. Namluvil jim, e je nejlepm ministrem financ, jakho jsme kdy mli a oni mu to uvili. Neustle zdrazoval, jak bojuje s deficitem veejnch financ a jak zpas s dluhovou past a s pltvavou rozhazovanost socilnch demokrat. Ve v situaci, kdy pedloil do snmovny nvrh rozpotu na rok 2009, kter podle nho ml konit deficitem njakch 35 miliard. Skutenost byla okujc a deficit skonil pes 200 miliard. To se skuten jet dnmu ministru financ nepovedlo. Takov rozdl mezi schvlenm rozpotem a skutenost nedoshl zatm nikdo jin. Pokud by se takto sekl kdokoli, tak by byl novini vlen, a by ho utrpili a utvali. Kalousek se podobnho soudu bt nemus. Tm bez zjmu mdi a malho zjmu veejnosti prosazoval crkevn restituce, kter by esk stt zatily 260 miliardami. Vtinu z tto astronomick sumy by samozejm dostala katolick crkev. Penze na to samozejm nejsou a museli bychom si na to pjit stejn jako na odstraovn dajnch ekologickch kod. Kalousek vehementn prosazoval sout na firmu, kter by za 120 miliard odstranila star ekologick zte. Odbornci vak tvrd, e jde o slo minimln dvakrt tak nadsazen a na odstrann kod by staila stka mn ne polovin. Opt na to nemme penze a tud by to muselo zvit zadluenost zem. Svat bojovnk proti dluhm zem by republiku obratem zadluil o dalch tm 400 miliard a jet by vechny pesvdoval, e to jinak nejde a etit musme na dchodcch, vdcch, zdravotnch sestrch i uitelch. Jeho kmoi by si vak pohdkov pomohli a s nimi by nezstal zkrtka ani n padkov Mirek. Kdy ho vyhodili lidovci, neb u nemohli snet, jak drsn pravicov opaten Kalousek prosazuje a zavd, vymyslel si novou stranu. Musm ci, e prokzal tm genialitu. Chlap, co sed v politice dvacet let, vlastn se na n i trochu podlel u za minulho reimu, lovk spojen s mnoha okujcmi aframi a korupnmi skandly, pedseda strany, kter propadla pod jeho vedenm u voli, si zalo stranu a vsugeruje sti veejnosti a novin, e je v politice novkem a pin tolik oekvanou zmnu. Naprosto bravurn nastr zcela nekodnho starho knepna, kter kam sedne, tam tvrd usne. Nikdo soudn uvaujc by nevil, e to me mt jakoukoli anci na spch. Pece nikdo neme uvit, e Kalousek pinese nco novho, na to ml dost asu a pedvedl to, co volii odmtli. Mdia

167

David Rath

NZORY & VIZE

Nmstek ministra obrany Miroslav Kalousek na tiskov konferenci v roce 1994 nzorn pedvd, jak si pedstavuje prmr padku po oteven.

jsou vak mocnou arodjkou, a tak jako v pohdce, kdy star bby kouzeln mln pedlal na mladik panny, Kalousek v ele strany lidov je pln nco jinho, ne Kalousek v ele TOP 09. Sta, kdy velk st mdi chce Kalouskv projekt prezentovat jako nco, co pin nadji na zmnu. Tak mon po volbch vichni vyfasujeme padk nakoupen nkm z okol pana Kalouska a budeme vit, e se u pouili a tentokrt nakoup ty, co se alespo otevou.

168

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) EXEMPL

PETR NEAS
Z njakho mn neznmho dvodu pikli novini Petru Neasovi nlepku slunho politika. Tak jist, v porovnn s Topo-lnkovskm vyplazovnm jazyka a vztyenm prostednkem, jde nepochybn o vrazn jin kalibr. Ale pod maskou sluka se skrv politik, co um pkn hulvtsky lehnout. Kdo je urit extrmn slun lovk, psobc a trochu zakiknutm dojmem, je Vladimr pidla. Tento hyperkorektn mu si od Nease vyslouil ve snmovn urku - Vladimr Ilji pidla. Neas ho tedy pirovnal k Vladimru Iljii Leninovi, tvrci leninismu a vdci bolevick jnov revoluce v Rusku. lovku, se kterm m Vladimr pidla shodn akort kestn jmno. S jistou nadszkou se d ci, e Lenin je prototypem pravho opaku pidly. Byl to vdce, revolucion, organiztor, tborov enk a urit netrpl pehnanmi ohledy ke svm nzorovm odprcm, proti kterm nevhal pout nsilnch prostedk. Nutno vak ci, e ani pedtm vldnouc carov netrpli pehnanmi ohledy a uchylovali se k masakrm demonstrujcch lid a carsk ochranka jemnocitem nepekypovala. Pes vechno Lenin zdaleka nedoshl bestilnch rozmr Stalina, ale pipravil mu cestu k moci, i kdy dajn na sklonku svho ivota ml o Stalinov nstupnick vhodnosti dost pochybovat. Na rozdl od tchto historickch postav je Vladimr pidla rozen demokrat, za komunistickho reimu byl perzekuovn, na rozdl od Nease a vdy odmtal bli spoluprci SSD s komunistickou stranou. Za to, e m jin nzory ne pan Neas, dostal od nho nlepku Lenina. Nesedc, nevkusn, ale novinm to hulvtsk nepilo. Nen to jedin stel pana Nease. Bhem povolebnch vyjednvn ODS s SSD v roce 2006 pirovnal sociln demokracii k Hamsu nebo Hizballhu. Jde o palestinsk organizace, kter sv nzory asto prosazovaly i za pouit zbran a nsil a jejich jmna slou i za synonymum pro teroristick uskupen. Opt nesedc, pehnan, urliv a to jen proto, e pi jednn mte jin nzory a neskete, jak by si pan Neas pedstavoval. I j osobn mm s Neasem podobnou zkuenost. Kdy jsem sedl u stolu zpravodaj ve snmovn, byl jako ministr tsn za mmi zdy a neetil na moji adresu vulgarismy nejhrubho kalibru, kter schvln pro-

169

David Rath

NZORY & VIZE

Petr Neas pozorn sleduje aktuln zpravodajstv, piem mu unik, e nejdleitj informace o jeho osob je obsaena na opan stran.

170

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) nel polohlasem, abych je slyel a nechal se vyprovokovat k njak reakci. Kdy jsem byl zvolen hejtmanem, tak m schvln ve snmovn veejn nazval hejncem tedy hejtman a poslanec. Samozejm svm kolegm z ODS v obdobnch pozicch takto posmn nekal. Pitom by lo jeho kolegu Pospila nazvat teba dkancem poslanec a dkan prvnick fakulty v Plzni, sentorovi Kuberovi by mohl kat primsen primtor Teplic a sentor, ml i spolustranka, co byl nmstkem hejtmana v Plzeskm kraji, a tak by jej mohl lskypln titulovat nnec a navc sob mohl ped asem kat minec ministr a poslanec Tud z osobnch zkuenost na nho nemohu hledt jako na slunho odeeska, ale sp mi pipomn aktivnho pravicovho svazckho funkcione. Za minulho reimu jsem zail obdobnch komunistickch mldenk adu. Nezdka byli pastznho vzhledu a pekypovali nadeneckou aktivitou. U se dost pozapomnlo, e vstup pana Nease na veejnost byl velikm fiaskem. Byl mladm a nadjnm politikem a dostal nabdku na ministersk keslo. Tu naden pijal a do kamer prohlsil, e se na tto funkci bu udl i oddl. Msto deklarovn odhodln pomoci resortu se hlavn zajmal o to, jak dopad to bude mt na jeho osobu. Je to obdobn asi jako pl sesazenho politika nad tm, e piel o pkn plat a nebude mt z eho vrtit hypotku. Nsledovala kritika Nease za tato slova a on se zhroutil a funkci odmtl a utkal se schovat. Ministerstvo dostal a poslze v Topolnkov vld. Vyznaoval se hlavn tm, e neustle mluvil o nezbytnosti dchodov reformy. Ta podle nho a ODS m spovat v triku, kdy lid budou muset odvdt st svch vydlanch prostedk povinn na ty soukromch firem. Tyto firmy maj pak dajn penze zhodnocovat a za destky let vyplatit spokojenm dchodcm stadatelm. Systm bud velk naden u majitel a manaer tchto soukromch spolenost, nebo by jim stt zkonem nahnal miliardy vydlan kadm lovkem. Je to vlastn privatizace sti dan. Sen kadho finannka. Podle Nease to m vyeit problm se strnutm populace. Tento systm by skuten fungoval skvle, kdyby byla njak zruka, e soukrom firma mezi tm nezbankrotuje, penze nerozkrade, i je neztrat v transakcch s nsledn bezcennmi akciemi, i nerozplyne v nenvratnch investicch. Je s podivem, jak pravice kritizuje zadluovn sttu, ale na druhou stranu chce lidi zkonem nutit dvat penze soukromm investinm spolenostem, kter nedlaj skoro nic jinho, ne jinm pjuj penze. Tedy nejprve nkdo potebuje penze chce se

171

David Rath

NZORY & VIZE

Vclav Klaus a jeho budouc nstupci v ele ODS v roce 2000. Nikdo dal u na snmku nen, tud logicky dalm pedsedou bude opt Klaus.

zadluit, ty si pj na njak rok a z tohoto roku se maj zhodnotit vklady nedobrovolnch dchodovch stadatel. Kdy na spltky dluhu nem, pak maj smlu nsledn i stadatel. Petr Neas vnuje nezmrnou energii na propagaci tohoto systmu a dokonce i dnes, pi zkuenosti krach penzijnch fond v USA v, e toto finann letadlo me zachrnit spolenost ped zhoubnmi dsledky strnouc populace. Kladu si otzku, zda v tto he hraje jen roli uitenho idiota postrkovanho soukrommi dchodovmi fondy, nebo s nimi v tom jede a u se vid jako jeden z tch, co se o nae nedobrovoln vybran penze staraj a z nich si pknou st ukrajuj pro sv poteby. Tak pece dnen svt funguje. Manaei si vyplcej zzran platy, bonusy a zlat padky, aby v okamiku, kdy ve pivedou ke krachu s smvem prohlsili, e dlali co mohli. Ale dopadlo to, jak to dopadlo, a ti, co to cel platili, maj smolka a mohou zat zase penze strkat nkam jinam. Teba budou mt tentokrt vt tst. Na Slovensku tento gigantick podvod zvan dchodov reforma provedla Dzurindova pravicov vlda. Kurizn je skutenost, e toto opaten prezento-

172

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) van jako boj se sttnm dluhem, tento dluh jenom zv. Ti, co to prosazuj, toti mus eit zsadn rozpor, kter Neas veejnosti taj. Rozpor spov ve faktu, e dnen dchody jsou zaloeny na prbnm systmu. Co se z dan na dchody od lid vybere, tak zhruba tot se tak v pslunm roce cel rozd dchodcm. Nkdy rok skon drobnm pebytkem, jindy, napklad v loskm a nejspe i letonm roce systm skon schodkem, kter se mus pokrt vydnm sttnch dluhopis. Neas tedy stoj ped rozhodnutm, zda lidem nad zvit dan na dchody a tuto navenou st povinn pevede do sprvy soukromm dchodovm fondm, co je pro ODS asi tko polknuteln, nebo jde o zven dan. Druhou monost je st souasnch dan rozdlovanch na penze dt soukromm firmm k takzvanmu spoen. Tyto penze vak budou okamit schzet na vplaty dchod souasnm dchodcm, tud jim bude Neas muset dchody snit, nebo o to zv sttn dluh. S tmito potemi se nyn velmi tko vyrovnv slovensk Ficova vlda. Tak Neas tvc se jako milouk, sluouk andlek pipravuje a prosazuje jeden z nejvtch tunel na esk daov systm a tud na ns vechny. ODS si jej nyn vybrala jako svho volebnho ldra a vlastn i za zastupujcho pedsedu. Vybrali ho jako protipl topolnkovskho humpolctv. Rychl manvr dva msce ped volbami, majc za cl zachrnit ODS od naprostho volebnho debaklu. Bude hodn zajmav sledovat, co to udl. Myslm si, e pro skaln volisk jdro ODS je Neas pli mkk, bezbarv, rozplizl. Konen Mirek Kalousek jej oznail za socilnho demokrata uvnit ODS. Co jist pravda nen, ale pro pravovrn praviky asi pli moc mluv o socilnm systmu, mlo mobilizuje proti rudmu nebezpe a jeho urky soupe jsou sice vulgrn, ale ne tak drazn, jak by si pedstavovali. Neas tak po vtinu asu vce pipomn prototyp euroednka, ne rozhodnho vdce a stratga. Mon je esk veejnost unaven z vraznch osobnost a bude si chtt zase na chvilku odpoinout a shne po mdl figue, ale pli tomu nevm. Lid sice na kontroverzn osobnosti asto so, ale vlastn je maj rdi a chtj je. Rdi je sleduj, bav se o nich, kritizuj je. Sledovat politiku je takov intelektulnj sledovn sportovnho utkn. Mla by tam bt akce, napt, emoce i njak ten faul i ptka. Co se suchary, kte mluv ve roubovanch frzch. Po tch veejnost sice tak nkdy vol, ale naba se jich za nkolik mlo dn a zase tou po vzruchu, napt a vtipu. Jsem zvdav, jak se s tm Petr Neas vypod.

173

David Rath
EXEMPL

NZORY & VIZE

KAREL SCHWARZENBERG
Zle, matiko, zle! varcenberci zde, jeden, ten je generl, a druh je kardinl; zle, matiko, zle! Zle, matiko, zle! varcenberci zde: jeden dr karab, druh k Oten ... Slova Karla Havlka Borovskho z psn ech (1850) o Schwarzenbercch, charakterizujc vztah rodu Schwarzenberg k emancipujcmu se eskmu nrodu. Dvn pedek jmnem Erkinger se okolo roku 1420 astnil taen proti Husitm a csa Zikmund mu dal do zstavy atec, Kada a Beroun. A zhruba ticet let po bitv na Bl hoe zskal Schwarzenbersk rod pslunost k echm. Za sv pedky samozejm nikdo nememe, ale je dobe tyto vci znt, kdy se naopak pouvaj jako argument, e nkdo m nkde hlubok koeny a ulechtilou tradici. Karel Schwarzenberg a jeho okol toti rdo prezentuje celou tuto rodinu jako eskou lechtu. Borovsk byl zjevn jinho nzoru, konen s eskou lechtou je to dost sloit, neb byla vyvradna a vyhnna po bitv na Bl hoe a nahrazena lechtou loajln rakouskmu csaskmu domu. Rakousk elita echy trvale opovrhovala a dlala naim zemm mlo co pznivho. Zatmco s Maary se dohodli na vyrovnn a dle to bylo Rakousko-Uhersko, tak my jsme mli smlu. Nov vznikl eskoslovensk republice a pedevm prezidentu Masarykovi leela rakousk lechta, respektive kad lechta, dost v aludku, a proto zase logicky pslunci tto lechty nehoeli k eskoslovensk republice zvltnm pozitivnm zpalem. Nakonec ada pslunk tchto rod se celkem rychle pidala na stranu nacistickch okupant a ile kolaborovala. est nkterm vjimkm, mezi kter ml patit i otec Karla Schwarzenberga. Po vlce tyto rodiny pily o sv jmn a statky a konily v emigraci. K velk cti Karla Schwarzenberga slou fakt, e velice aktivn podporoval esk disent. Pamatuji si, jak jsem obdivn poslouchal ve zprvch Hlasu Ameriky a na Svobodn Evrop, jak byl v Praze, tum v Pansk ulici, zadren cizinec Schwarzenberg za to, e pomhal Vclavu Havlovi. Nsledn byl jako ciz sttn pslunk proputn. Za zjem a statenost jsem si Karla Schwarzenberga vil u v dob, kdy jsem vlastn nevdl ani jak vypad. Po listopadu 1989 si jej vzal

174

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) Vclav Havel na Prask hrad, kde psobil jako kancl. V m pamti utkvla scna, kdy prezident Havel udloval vyznamenn a Karel Schwarzenberg etl jmna a nzvy d. Byla to takov legran protektortn etina. Lid to hodn kritizovali, smli se tomu a Havlovi Schwarzenberga dost vytali. Nebyl tehdy mezi lidmi pli oblben, brali ho jako toho Nmce, i Rakuka... Dky velmi citlivmu pstupu Karla Schwarzenberga k restituovanmu panstv se nestal tento akt neoblbenm. Lid velice pozorn sledovali, co udl teba s hradem Orlk a tm, e ho nechal ve stejnm reimu jako ped restituc, nevyvolal proces restituc lechtickho majetku vt odpor veejnosti. Poprv jsem se s Karlem Schwarzenbergem setkal na chalup u Jiho Dienstbiera v Kozlech na eskolipsku. Byl to takov vlhk letn den. Ji podal na sv chalup njakou selost ptel a se Schwarzenbergem se znali dlouh lta z disentu. Stl jsem prv na uzounk, strm asfaltce ped Dienstbierovm stavenm, kdy pijela koda Oktvie a z n s trochou obt vylezl Karel Schwarzenberg. Pozdravili jsme se a on otevel kufr, ze kterho znenadn vyskoil pes. Dost m zarazilo, e voz psa v uzavenm kufru, nelo o kombk. Odvtil nco v tom smyslu, e pes tam jezd rd. V nsledujcch hodinch rznch debat m nim nezaujal, pevn mlel, nebo hovoil trochu nesrozumitelnm jazykem. Pjemn lovk, ale urit nepatil mezi vdce debat. Nsledujcch nkolik let jsem jej nepotkal, a u Michala Kocba v jeho trojsk vile, kde se sela ada lid k debat o aktuln politick situaci. Bylo to v dob opozin smlouvy a na tyto debaty o budoucnosti politiky sem chodila ada lid. Teba Ji Lobkowitz, nebo i Martin Bursk, prof. vejnar nebo doktor Hartl, kter ml velmi zajmav sociologick pednky. Karel Schwarzenberg, len ODA, na m tehdy udlal dojem tm, e zhy po zatku diskuse hluboce usnul. V nsledujcch letech pak uspl v Praze ve volbch do sentu, co jsem mu pl, nebo si to urit zaslouil vc ne v Praze favorizovan kandidt ODS. Kandidoval za Unii svobody. V Sentu zmizel ze zetele, ostatn jako vtina sentor, po kterch nen ani vidu ani slechu. A se mi zd, e pslunost k Sentu vs zbav jakkoli individuality a zajmavosti. Stanete se soust beztvarho sentnho eintopfu, kter nedl nic jinho, ne se sna psobit dstojn. O to vce m pekvapila skutenost, e Karla Schwarzenberga nominovali Zelen do vldy na pozici ministra zahrani. ert vem, e neml se Zelenmi nikdy nic spolenho. ert vem, e k programu Zelench ml stejn blzko jako vegetarin k vep-

175

David Rath

NZORY & VIZE

To, co v na politice chyb nejvce, je jaksi zkladn slunost. Veejnost od Karla Schwarzenberga oekv zmnu tohoto trendu.

176

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) ov pence, ale jak ml zkuenosti s diplomaci i zahranin politikou? Nikdy pedtm se neprofiloval jako expert na zahrani a najedou byl ministrem. ekal jsem, e jej zanou mdia za to muit a kritizovat. Navc jeho mlo srozumiteln mluva se mi zdla bt v takov pozici handicapem. Chyba lvky. Mdia byla nadena. Kdyby teba sociln demokracie udlala z njakho laika fa diplomacie, navc ten se vyjadoval asto velmi nesrozumiteln a pi kad pleitosti navc usnul, tak by ns ukiovali za iva. Ne tak Topolnka a Burska se Schwarzenbergem. Ve Snmovn ml Karel Schwarzenberg prvn vystoupen, kdy ml pest cosi, co mu napsal ednick apart ministerstva. Sedl jsem a snail se pochopit, co to muml, a nerozuml jsem mu ani slovo. el jsem se zeptat Jiho Paroubka, zda se mi to jen zd, nebo vn mluv tak, e mu vbec nen rozumt, o jde. Ji Paroubek jen nevcn kroutil hlavou s tm, e tak tomu lovku nerozum ani slovko. Novinm to zjevn nevadilo, nkte v tom dokonce spatovali velkou pednost. Obdobn podivuhodn byl vstup Karla Schwarzenberga na konferenci s tiskem na tma radaru. Dvojice Parkanov Schwarzenberg svmi pspvky vzbudili oprvnn vlnu vesel a divu. Jet jen schzelo, aby Vlasta Parkanov zaala zpvat oslavnou pse na americk radar, s kterou sklidila velkou ostudu u veejnosti. Vidl jsem poslze tak penos z njak tiskov konference v Izraeli, j se astnil Karel Schwarzenberg a pipadalo mi to jako tristn vystoupen s tm, e za to nae zem neme slznout nic jinho, neli velkou ostudu. Pekvapiv bylo i konstatovn na adresu Rakuan protestujcch proti dostavb Temelna, kdy ministr zahrani mdim sdlil, e ty magory dobe zn Kdokoli jin by byl okamit oznaen za hulvta, nikoliv knepn, ktermu mdia pomalu tleskala, jak neotele se vyjaduje. Kdesi jsem etl rektln koment, e kne si takov vyjden me dovolit, na rozdl od jinch sprostch a neurozench politik. Masaryk by se obracel v hrob i tm, e mnoz serviln Schwarzenbergovi kaj kne. Osloven lechtickm titulem bylo toti prvn republikou zrueno. Nejasn byl tak pstup Karla Schwarzenberga k otzce sudetskch Nmc, pedevm k monmu ruen Beneovch dekret a nrok Nmc na restituce jejich majetku. Schwarzenberg se nikdy netajil svmi sympatiemi k sudetskm nrokm. Zajmav je v tto souvislosti fakt, e mdia jej nikdy v tto vci podrobn nevyzpovdala a nikdy se jeho nzory na tyto vci iroce nepublikovaly. etn rozhovory s Karlem Schwarzenbergem se to okolo toho, jak knedlky rd j, pro kou dm-

177

David Rath

NZORY & VIZE

ku, nebo jak byl jeho otec esk vlastenec, ale kupodivu vichni jakoby zmrn obchzeli po pikch tato vbun tmata. T lenstv Schwarzenberga v organizaci nejbohatch lid svta Bilderberg se pli nepets, i kdy je toto uskupen opeden celou adou teori o tch co vldnou svtu. Osobn jim nevm, ale na druhou stranu by bylo naivn si myslet, e lid, co vldnou nebvalm majetkem, nechtj vldnout i druhm pes ochotn politiky. Kdy skonila Topolnkova vlda, skonil i Karel Schwarzenberg u Zelench a stal se korouhv v ruce Miroslava Kalouska. M celkem i poprvu leckdo kritizuje za to, e jsem byl lenem nkolika stran, ale u Schwarzenberga je politick turismus brn tm jako aristokratick pednost. Kdo se ji odv kritizovat, stv se okamit terem tok. Stejn tak fakt, e Schwarzenberg okamit usn pr minut po tom, co dosedne. U vech ostatnch by to byl dvod k odchodu z veejnho ivota. Bylo by to brno bu jako dkaz nezjmu o to, co dl, nebo jako dkaz totln zdravotn nezpsobilosti. Ne tak u novini milovanho knete. TOP O9 z toho dokonce udlala soust sv volebn kampan a vythla s billboardy Kdy se kecaj blbosti, tak spm. Pravda je takov, e sp neustle, a se k cokoli. Zde je nutn ocenit Kalouskovu strategickou genialitu, kdy starho pna pesvdil a udlal z nho pedsedu sv strany. Vichni v, e tam Karel Schwarzenberg hraje roli plyovho maskota hokejovho tmu, zatmco zpas na led hraje kapitn Kalousek. Schwarzenbergovi to pekvapiv vbec nevad a roli pestr korouhve tman v Kalouskovch pevnch rukou snad hraje dokonce i rd. Do tto m encyklopedie jsem jej zaadil tedy jen proto, e spoleensky reprezentuje stranu, kter se prohlauje za pravicovou. Vlastn politick nzory Karla Schwarzenberga a tak znm nejsou, na rozdl od jeho vztahu k ovocnm knedlkm, potm se zatkajcmi stechami jeho hrad a zmk a velmu vztahu ke stran lidov, kterou mile nazval ernoprdelnky. To vysvtlil tm, e se jim tak kdysi kalo. Nejsem zdaleka takovm pamtnkem jako on, ale co jsem kde etl, tak to maj bt ernokabtnci ast oznaen lidovc za prvn republiky. Knepnu se vak drobn nepesnost promine, protoe si novini mysl, e do naich konin pinese tolik oekvanou zmnu politick kultury smrem k jemnocitnmu vyjadovn a vybranm mravm. Zatm to vak vypad, e novini budou sprosrny vybranch omlouvat a tolerovat, ale kmnm za n umyj podn hlavu. Protoe pece nen nic vc v zjmu rozvinut demokracie, ne nerovn pstup k jednotlivm osobm.

178

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) EXEMPL

MAREK NAJDR
Marek najdr se ke mn dostal v dob, kdy jsem vykonval funkci prezidenta esk lkask komory a on pracoval pro farmaceutickou firmu Pfizer. Pedstavitel farmaceutickho prmyslu ile obhaj jednotliv lkae a reprezentanty lkaskho stavu, a jde o vd osoby lkaskch odbornch spolenost, nebo i lkask komory. Potkal jsem se s destkami reprezentant snad vech existujcch firem, ale na najdrovi mi od potku nco vadilo. Jednou to ekl trefn Vclav Havel jsou lid, se ktermi kdy mluvte, tak mte pocit, e po vs lezou slimci. Takov pocit jsem z nj ml hned od prvn chvle. Psobil kombinac vlezlosti, podlzavosti a neupmnosti. Velmi brzy se vetel do pzn jedn kolegyn tajemnice vdeck rady LK MUDr. Evy Klimoviov. Ta si s nm a jeho blzkm spolupracovnkem Prokopenkem tykala a neustle ho pede mnou vychvalovala, jak je to skvl lovk. Vtinou si neberu servtky a km bez obalu to, co si myslm. A tak u tehdy jsem ji kal, e se mi ten chlapk nelb, e mi pipad trochu jako podvodnk. Doktorka Klimoviov mi natvan ekla, e nemm dobr odhad na lidi a Marek je jej kamard. Pokril jsem rameny a u jsem se se najdrem dl nestkal. Za nkolik let pot se pan doktorka Klimoviov nestaila divit. V mdich se objevila kratik nahrvka z jejho jednn v kanceli firmy Pfizer s panem Prokopenkem, kde domlouvala celoron podmnky inzerce tto firmy v asopise LK. Nkolikasekundov nahrvka byla sesthna tak ikovn, e spojovala jednn o nkupu inzertnch ploch se mnou, tedy s prezidentem LK. Klimoviov je odkzala na mj sekretarit a tm to skonilo. Protoe jsem byl prv nastoupiv ministr zdravotnictv, tak z toho mdia udlala skandl. Podle nich mon Klimoviov neprodvala inzertn plochu v asopise, co ale roky prokazateln inila, ale snad dohadovala schzky se mnou. To byl zjevn nesmysl, neb m jednn se zstupci firem byla docela ast a jednal jsem nkolikrt se vemi, vetn pana Prokopenka a tehdejho editele firmy pana Polsona, se kterm jsme se docela asto potkvali i o vkendech na golfu, a to dvno ped inkriminovanou nahrvkou. Cel vc nakonec skonila u soudu, jen prohlsil nahrvku za nepr-

179

David Rath

NZORY & VIZE

Vznik zdravotnick reformy obrazem. Kdyby si Marek najdr nezakrval sta, slyel by mon Tom Julnek lpe.

180

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) kaznou, a to hned z nkolika dvod. Pedn slova vyen Klimoviovou nebyla nikterak zvadn, za druh byla krtk nahrvka sloena nkolika stihy, tud byly dohromady dny sekvence spolu vbec nesouvisejc a nebyla synchronizace zvuku a obrazu. lo tedy o umle vyroben podvodn kompromitujc materil. Pan Prokopenko pekvapiv nevdl, kdo si v jeho kanceli na psac stl postavil kameru a nahrval prv tuto schzku. Jeho tsn vazby s panem najdrem byly veobecn znm. Zptn si myslm, e materil byl vyroben s clem m vydrat i zastrait, ale i pes znanou technickou manipulaci o niem nevypovdal. Poslouil alespo jako kompromitujc vc. Pro mdia to byla avnat zleitost, soud se tomu vysml. Tak jak jsem poznal pana Prokopenka a najdra, jsem osobn pesvden, e to bylo jejich spolen dlo. Marek najdr se u v tu dobu velmi intenzivn toil okolo Mirka Topolnka. Oba pochzej ze severu Moravy a najdr zde psobil jako podnikatel, pedevm ve stavebnictv. Byl jednatelem a editelem stavebn firmy HP Konstrukt. Ta se proslavila tm, e mla pro msto Rychvald postavit dm s peovatelskou slubou ze sttn dotace. ile poslala faktury za stavebn prce, pan starostka z ODS je hbit proplcela, ale nic se nestavlo. Pan jednatel a editel najdr si vyplcel velmi nadstandardn plat a firma se sunula k bankrotu, ve kterm nakonec tak skonila. Penze byly utraceny, dm pro seniory postaven nebyl a firma, ve kter penze skonily, upadla do konkursu. Samozejm stt poadoval vrcen dotace. Pan starostka i Marek najdr skonili ped soudem. Ten rozhodl ped nstupem najdra na msto prvnho nmstka ministra zdravotnictv Julnka a vinu neprokzal. Zajmav je, e se s tm hned v prvnm stn spokojil sttn zstupce a neodvolal se. Takov chovn sttnch zstupc je dost neobvykl. Vtinou se spe odvolvaj a tm do bezvdom a to i v kauzch, kter bud zjevnou pochybnost, zda tam skuten k nemu dolo a jejich spoleensk nebezpenost je pinejmenm diskutabiln. Cel postup zde nese znaky jist nestandardnosti a snahy vc vyeit ped nstupem Marka najdra do vysok sttn funkce. Kauza skonila za malho a nulovho zjmu mdi a najdrovi nic nestlo v cest zat dit Ministerstvo zdravotnictv a sednout si do ela sprvn rady VZP, a tm fakticky ovldnout ve dleit, co se ve zdravotnictv dje. Zatmco Julnek se svm dalm nmstkem Hrobonm rsovali sv blouzniv vize o totln pestavb systmu zdravotnictv, najdr v Cikrtov stnu reln dil ve zsadn, o em ministerstvo rozhoduje. Zajmav jsou i jeho vysokokolsk studia.

181

David Rath

NZORY & VIZE

Panuje pochybnost, zda vbec m titul bakale, nebo v dob, kdy dil HP Konstrukt a Pfizer, dn titul neml. Zeptala se ho na to jedna z televiz a msto jasn odpovdi najdr tm utekl. Nsledn sice doloil, e titul bakale m, ale docela rd bych nkdy potkal njakho jeho spoluka i vyuujcho, kter by si na nj pamatoval. Zatm jsem takov tst neml. Zato velk tst ml Marek najdr, kdy od starosty Prahy 5 Janka zskal za pl milionu pdn prostory na rekonstrukci bytu. Pan Jank je tak zajmav pravicov exempl, reprezentujc ODS v jej syrov podob. Velkopansky pejede strnkovi nohu, vyvd kritiky z veejnch zasedn zastupitelstva. Jeho afry a afrky pc podezenm z korupce se u nedaj ani zapamatovat, nech si zvolit svoji Andreu do Evropskho parlamentu a ODS si jej vybere za mstopedsedu prask organizace. Jak pznan. Z ministerstva postupn odpadli Julnek, Cikrt i Hrobo, ale najdr stle zstv jako ed eminence resortu. Je pslovenm krkem, co krout ministrovou hlavou. editel VZP Pavel Hork si mi opakovan stoval, jak ntlak na nj najdr permanentn vykonv kdy to eknu veejn, tak strachem roztesen editel VZP okamit telefonuje a popr ve, co mi kdy ekl. Nejasn je i role najdra v procesu privatizace systmu okovn. Do Julnkova nstupu bylo okovn zajiovno pes sttn systm zdravotnch stav a hygienick sluby. Ve fungovalo levn a bez problm. Stt do vybaven tchto svch instituc investoval pro potebu tchto slueb destky milion. Potichu byl vak systm peveden na soukromou firmu Avenier, kterou reprezentuje pan Leke. Firma m nejasnou vlastnickou strukturu a sdl na Malt. Leke ml firmu Medica Publishing, kter spolupracovala s firmou Pfizer, piem tuto oblast ml na starosti prv Marek najdr. Napklad spolen dlali semine v poslaneck snmovn. Jeden takov semin trvajc nkolik hodin vyel na pl milionu, piem prostory snmovny si zajistili zcela zdarma. Privatizace systmu okovn je pro stt nevhodn a proti jakkoli logice. Nyn je v rukou firmy, kter s obdobnou innost nem dnou zkuenost, m nejasnou vlastnickou strukturu a sdlo v pochybn destinaci. Reprezentuje ji lovk, kter v minulosti spolupracoval se najdrem, za jeho psoben na ministerstvu se tato zvltn vc zrealizovala. Jak jsem poznal talent pana najdra nezapomnat na svoji osobu (od jeho psoben v HP Konstruktu pes Pfizer a na Ministerstvo zdravotnictv), tak si dovolm tvrdit, e minimln on pesn v, komu firma pat, a kte lid na tom vydlvaj.

182

Vznamn et pravicov politici (ukzka z knihy) Marek najdr, severomoravk nsledn psobc v Praze, se nhle objevil na tetm mst kandidtky ODS do snmovnch voleb za okres Mlnk. Zde vystdal ukouranho poslance za ODS Moravu, jen si zahrl na Jamese Bonda a chtl poizovat kompromitujc materily na dceru jedn rebelujc poslankyn. Navc se s touto dvkou kamardil. Kdy byl u tto ubohosti pichycen, rozplakal se nad svm neastnm osudem a ztracenm platem a rezignoval. Marek najdr se chce vynoit na svtlo parlamentn politiky z pozice ed eminence Mirka Topolnka. Zatm s nm byl zce svzn, a bude zajmav sledovat, zda se mu poda vyklouznout ze smrtelnho obt v ppad Topolnkova pdu.

183

OBSAH
VODEM / 5 DAVID RATH NEJEN O SOB, MEDICN A POLITICE (UKZKA Z KNIHY) / 21 BLOGY 2008 - 2011 / 37 SLA ARGUMENT (UKZKA Z KNIHY) / 85 POSLANECK SNMOVNA 2008 - 2011 / 99 VZNAMN ET PRAVICOV POLITICI (UKZKA Z KNIHY) / 135

David Rath NZORY & VIZE

Karikatury Milan Kounovsk Grafick prava a tisk DMB Group s.r.o., Kubelkova 1224/42, 130 00 Praha 3 E-mail: info@dmbgroup.cz ISBN: 978-80-904600-3-4

Tak takovou

jednikou
bych na rozdl od Kalouska bt nechtl...

ISBN 978-80-904600-3-4