ANTICK MYTOLOGIE Na Filozofick fakult MU studuji obor Italsk jazyk a literatura a jednm ze zapsanch pedmt v podzimnm semestru je Antick

mytologie. Dvodem, pro kter jsem vybrala tma, bylo sblit se, prostednictvm tto prce, s tmatem a usnadnit si uen dan problematiky. Nzev prce jsem zvolila obecnj, protoe s ohledem na poadovan rozsah prce, se bude jednat pouze o tzv. sondu. KLOV SLOVA: Mytologie, Mtus, Antick mytologie, et bohov. Hrdinsk eposy. ANOTACE Dle veobecn uznvan definice, mytologi rozumme obvykle uzaven, vzjemn spjat soubor mt, uritho etnickho spoleenstv. Vedle klasickch filolog se studiem mytologie zabvaj i kulturn antropologov, psychologov, religionist a dal. Mytologie je charakterizovna dem a harmoni, avak s gigantickmi rysy disharmonie sil, kde dochz k neustlmu vzniku a zniku. Bostva nabvaj podoby nestvr, zobrazujcch slu zem a hrdinov, vystupuj jako symbol lidsk dovednosti a odvahy, bojujc proti nim. Pramen, poskytujcch nm informace o dvnch mtech mme nepebern mnostv, od literrnch dl, nstnnch maleb, keramiky, a po mince, malstv, sochastv. Mty meme definovat jako tradin pbhy majc vznam pro spolenost, kter prostupovaly jak soukromm, tak veejnm ivotem. Zamme-li se na mty eck, ji od konce 6. stolet p.n. l. , se Athan oddvali recitaci epickch bsn na hrdinsk tmata. U vtiny eckch mt a hrdinskch epos nejsme schopni urit dobu vzniku. Pedpokld se, e mlo z nich vzniklo v historick dob. Valn vtina se zd bt stejn star jako sama eck civilizace. Prvn psemnou dokumentaci meme spatovat v Homrskch hymnech, avak v stnm podn, existovaly ji nkolik stolet ped tm a pedvaly se z generace na generaci. Domovem eckch boh byla hora Olymp, velmi asto meme v tto souvislosti slyet pojem dvanct Olympan, pestoe jich bylo celkem tinct. Vedle tincti nejdleitjch bostvem existovalo i velk mnostv mn vznamnch postav. Nejve postavenm, tzv. bohem boh byl Zeus, jeho ddem byl Uranos, znzorujc oblohu.1 Dle jednoho z mnoha mt Uranos lehl na Gaiu, Zemi, a ta porodila mnoho dt. Jejm nejmladm synem byl Kronos, kter se nemohl vce dvat na trpc Gaiu a nsledn otci ual genitlie a vhodil je do rozbouenho moe. Kronos se nsledn oenil se svou sestrou Rheou. Vdl vak, jak osud
1

ho ek. Ml bt svren jednm ze svch syn, proto ze strachu, hned po narozen, pozel sv prvn ti dcery a dva syny. Kdy pak Rhea byla opt thotn a ekala Dia, ukryla se na Krtu a porodila ho v jeskyni na hoe Id. Ihned po porodu se Rhea vrtila ke Kronovi a msto Dia, kterho svila do vchovy nymfm, mu vloila do rukou kmen zabalen do plen. Kronos, v domnn, e se jedn o jeho erstv narozenho syna, kmen pozel. Kdy Zeus dospl, pinutil otce, aby vechny svoje sourozence vydvil. Vichni sourozenci rozpoutali proti Kronovi vlku, pemohli ho a navdy ho uvrhli pod zem do hlubin Tartaru. Zeus, spolen se svmi bratry losovali, aby urili, jak si maj mezi sebou rozdlit moc. Poseidon tak zskal vldu nad moem, Hdes vldu nad podsvtm a nad mrtvmi, kdeto Zeus, byl ten, co zskal vsostnou svrchovanou moc a vldl zemi a obloze. Jejich sestrami byly Hestie, jakoto bohyn domcho krbu, Demeter, bohyn rody a obil a Hra, Diova manelka. Jedn se o nejstar generaci olympskch bohu. Velkho vznamu doshlo vak i mnoho Diovch dt. Nkter z nich porodila Hra, jako napklad Area, boha vlky, nebo Hefaista, chromho boha kove, tak bohyni mld Hbu a bohyni porodu Eileithi. Ostatn dti maj rzn matky. O narozen Afrodity ji v antice panovalo mnoho pochybnost. Dle jedn teorie, byla dcerou Dia a Diony, dle jin se narodila z mosk pny, pot co Kronos hodil do moe Uranovy genitlie. Athna, bohyn moudrosti a vlky, byla dcera Dia a Mtidy. Dcerou Dia a Demeter byla Persefon. Semel porodila Dionsa, boha vna, Leto povila Diovi dvojata Apollna, boha hudby a bsnictv a lovkyni Artemidu.

Obr.1. Mylenkov mapa: Zeus a jeho manelky.

2

Jak ji bylo eeno v vodu, vjevy ze ivota boh se objevovaly v kadodennm ivote obyvatel, a pi hodokvas, kde se navzjem bavili recitac mtickch pbh nebo naslouchn profesionlnch pvc, kte o inech hrdin zpvali za doprovodu lyry. Dky etnm archeologickm nlezm meme tak konstatovat, e mytologick vyobrazen se asto vyskytovala tak v oblasti runch prac. Keramick ndoby v domcnostech byly zdobeny vjevy z dobrodrustv boh a Hro. Tyt ndoby doprovzely sv majitele i do hrobu. Vjevy z mt se vytkvaly do vzcnch textili. Vtina veejnch nboenskch svtk vznikala na mytologickm zkladu. Mtick udlosti se pipomnaly v obadech, napklad pi jarnm svtku Antestri se jednak pedvdl dj posvtnho manelstv Dionsa a Ariadny, jednak se konala sout v mlenlivm pit, je byla pipomnkou toho, jak v Athnch hledal toit Orestes, poskvrnn matkovradou. Jin typick piklad toho, jak se eck mtus nerozuzliteln msil s kultem, poskytuje homrsk Hymnus na Demetru, v nm se mytologick vyprvn proplt se zmnkou o velkch eleuznskch mystrich. V jazyce se nm uchovala nejedna vzpomnka na antick kulty spojen s mystrii, kter existovaly minimln od 7. stolet ped nam letopotem a do 4., dokonce i 5. stolet naeho letopotu a v csask dob se rozily z Mal Asie a Egypta do Germnie a Britnie. Na rozdl od oficilnho nboenstv patila mystria k tajnm kultm. lenem tchto nboenskch spoleenstv s jejich okultnm vdnm a tajnmi rituly se zjemce stal a po ppravn a zkuebn dob, kter konila slavnostnm zasvcenm neboli iniciac. Nejznmj bostva spojen s mystrii jsou Demeter, bohyn zem a bohat rody v eck Eleusin, egyptsk bosk pr Isis a Osiris, maloasijsk bohyn-matka Kybel se svm prvodcem Attisem, eck Dionsos, jeho znal star m jako Bakcha, a persk bh svtla Mithra. Rzn kulty existovaly vedle oficilnch kult podporovanch sttem a obcemi i v tradinm kultu, napklad Demeter a Dionsos. 2 Demeter byla jednou z nejstarch bohyn, jej dcerou byla Persefone. Byla povaovna za matku venkova, pipisovalo se j pzniv psoben na poln plodiny. Byla patronkou zemdlstv, jemu ostatn lidstvo nauila. Mla tak blahodrn vliv na satky a podobn jako Gaia byla povaovna rovn za bohyni mrtvch. Byla blzk Dionsovi, v rmci mystri vystupuje jako enich jej dcery Persefony. Jako bohyn byla uctvna ji od dob myknskch, s pchodem drskch kmen jej kult dosti utichl a byl opt obnoven mnohem pozdji. Hlavn mtus, kter je esenciln pro jej mystria, pojednv o jej dcei. Hlavnm centrem Demetina kultu zstala Eleusina. Na zatku listopadu byly slaveny tdenn Thermorie, kdy svtku se mohly astnit pouze vdan eny. Za jej

atributy byly povaovny: vnec z klasu, pochode, oatka s rznmi plody, zaven krabika. V Arkdii byla zobrazovna s koskou hlavou. Zeus posl lidem tst i netst, avak osud lid uruje bohyn osudu Moiry. Ani Zeus nezme nic proti osudu, kter upedou i jemu, stejn tak jako vem ostatnm (jin zdroje uvd, e bozi osudu nepodlhaj). Moira Klth pede nit lidskho ivota a uruje, jak dlouho bude lovk t. Jakmile se nit petrhne, ivot kon. Moira Lachesis poslepu vytahuje los, kter lovku v ivot pipadne a tet Moira Atropos zan ve, co jej sestry urily, do dlouhho svitku. Co je jednou zapsno do svitku, je neodvratn. Takov je krlovstv nebesk a jeho vldce, Zeus.3

Pouit literatura: 1. BURNOV,Lucilla. eck mty. Vyd.2.Peklad Martin Mikyska. Praha:Levn knihy KMa,2006, 80 s. ISBN 80-7309-321-9, s.11. Ve uveden publikace je velmi pkn zpracovan, jsou zde shrnuty nejznmj eck mty. ivoty eckch boh byly pli propleten a zde jsou objasnny srozumitelnou formou. Publikace obsahuje celkem 80 stran, take nen rozsahov nron a snadno se pochop souvislosti. Publikaci doprovz velmi kvalitn obrzkov apart, nejznmj vjevy z eck mytologie. Jako velmi pozitivn hodnotm odkazy na pouitou literaturu a informace o dalch pbuznch publikacch, vydvanch nakladatelstvm.

2.GIEBELOVA,Marion.Tajemstv antickch kult. Vyd.1. Peklad Rudolf ebek. Liberec:Dialog, 2009, 176 s. ISBN 978-80-7424-.016-6, s.7. Dle mho nzoru se jedn o jednu z mla knih, popisujcch antick kult, v eskm jazyce. Neomezuje se pouze na antick eck nboenstv a nabz srovnn a lep pochopen tmatu, konfrontac s jinmi kulturami. Rozsahov nen nron. Psan srozumitelnm jazykem. Jedinou nevhodu spatuji v tom, e pro tene zatenka me bt nronj, protoe pedpokld jistou dvku znalost v dan problematice.

3.KUTHAN.Luk.2006. Antika.Nboenstv a bje: Zeus. Dostupn z http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1423

Internetov portl Antika je dosti rozshl a komplexn. Obsahuje spoustu zajimavch informac od nejrznjch autor, seznam autoru je k dispozici na webu. Je rozdlen do vce st, vesms na djiny eck a msk, pot obsahuje odkazy na nejznmj osobnosti, peklady latinskch dl, odkazy na pouitou literaturu v jednotlivch lncch, mapy atd. Internetov portl je neustle aktualizovan. Jako velmi pozitivn hodnotm i existenci diskuznho fra,kde po registraci, mete konsultoval jednotliv tmata.

Seznam ploh: Obr..1.: Mylenkov mapa: Zeus a jeho manelky