Darwinova ern sknka

Dr. Michael J. Behe

vod
Molekulrn jev Je velmi otepan, ba tm banln tvrdit, e vda uinila velk pokroky v pochopen prody. Fyzikln zkony jsou dnes natolik dobe proz koumny, e vesmrn sondy bezpen ulet obrovsk vzdlenosti, aby vyfotografovaly svty vzdlen od Zem miliardy kilometr. Potae, telefony, elektrick osvtlen a nesetn dal vynlezy svd o vtzstv vdy a techniky nad prodnmi silami. Okovn a vysok vnosy zem dlsk vroby zarazily odvk neptele lidstva, choroby a hlad - alespo v nkterch stech svta. Tm kad tden se dozvdme o novch objevech na poli molekulrn biologie, kter posiluj nadji na nalezen zpsobu lby geneticky podmnnch onemocnn a mon i mnohch jinch. Pesto vak porozumt tomu, jak nco funguje, jet neznamen po chopit, jak to vzniklo. Tak napklad pohyby planet slunen soustavy lze pedpovdt s neuvitelnou pesnost, avak pvod slunen soustavy (odpov na otzku, jak na potku dolo ke vzniku Slunce, planet a je jich msc) je dosud sporn. Mon, e vda asem rozlut i tuto h danku. Nic to vak nezmn na faktu, e pochopit pvod njakho jevu je zcela nco jinho ne rozumt jeho bnmu fungovn. Skutenost, e vda ji prozkoumala mnoh prodn zkonitosti, vede mnoh k pedpokladu, e vda zrove doke - ba dokonce mus bt schopna - vysvtlit pvod prody a ivota. Darwinv pedpoklad, e i vot na zemi lze vysvtlit prodnm vbrem, kter funguje na zklad obmovn, byl vzdlanou veejnost bezvhradn pijmn po vce ne

Prvn vydn - Nvrat dom, Praha 2001 Peloeno z anglickho originlu Darwin 's black box vydanho THE FREE PRESS A Division of Simon & Schuster Inc. 1996 by Michael. J. Behe Veker prva eskho pekladu vyhrazena. dn st tto knihy nesm bt v jakkoli form publikovna bez psemnho svolen vydavatele. Peklad: Karolina Jelnkov, Alena Koeluhov Odborn recenze: RNDr. Jan Kantorek, CSc. Doslov: RNDr. Emil Paleek, CSc. Oblka: CALDER, Eva Filov Nvrat dom, P. O. Box 25, 150 06 Praha 56 ISBN 80-7255-008-X

jedno stolet, a to i pesto, e zkladn mechanismy ivota zstvaly jet ped nkolika destkami let doslova zahaleny tajemstvm. Modern vda prokzala, e ivot je ve sv podstat molekulrnm je vem: veker organismy jsou sloeny z molekul, kter zde funguj jako jaksi zkladn princip, jako hybn pky biologickch systm. Existuj samozejm i sloit biologick systmy (jako napklad krevn obh), kter jsou na vy rovni, avak nejjemnj detaily ivota jsou zlei tost biomolekul. Z tohoto dvodu je poslnm biochemie, vdy, kter takov molekuly studuje, zkoumn samotnch zklad ivota. Od poloviny padestch let biochemie horliv objasuje procesy, kter jsou zkladem ivota na rovni molekul. Darwin neznal pinu variac v rmci druhu (jednu z podmnek jeho teorie), biochemie vak odhalila jej molekulrn zklad. Vda 19. stolet nebyla schopna ani odhadnout, na jakm principu je zaloeno vidn, obranyschopnost organismu nebo pohyb, avak modern biochemie objevila molekuly, kter tyto a dal funkce umouj. Kdysi se pedpokldalo, e zklad ivota je nesmrn prost. Tento pedpoklad byl ovem vyvrcen. Ukzalo se, e vidn, pohyb a dal biologick funkce nejsou o nic mn sloit ne televizn kamery i au tomobily. Vda uinila obrovsk pokrok - podailo se j porozumt, jak funguje chemie ivotnch proces - avak elegance a sloitost biologic kch systm na rovni molekul ochromila pokus vdy vysvtlit jejich pvod. Prakticky nikdy nebyl uskutenn pokus vysvtlit pvod sloitch specifickch biomolekulrnch systm. V tto sfe rovn nebyl zazna menn tm dn pokrok. Mnoz vdci byli ochotni tvrdit, e vysvt len je na dosah ruky nebo dve i pozdji bude. V odborn literatue vak nenalezneme nic, o co by se takov tvrzen mohla opt. Ovem, co je dleitj, mme vn, na struktue systm samotnch zaloen d vody myslet si, e darwinovsk vysvtlen mechanism ivotnch proces se jednou provdy uke jako nespolehliv. Slovo evoluce m mnoho vznam. Nkdo jm me myslet pouhou zmnu v ase, jin me mt na mysli pvod vekerch forem ivota ze spolenho pedka, ani by ble specifikoval mechanismus zmn. Ovem ve svm plnm biologickm vznamu evoluce oznauje proces, ve kterm ivot povstal z neiv hmoty a nsledn se vyvinul zcela prodnmi ces-

tami. To je tak vznam, kter tomuto slovu dal Darwin, vznam, kter si podrelo mezi vdci. V tomto vznamu uvm slovo evoluce tak j v cel sv knize. Obhajoba detail Ped nkolika lety nadlil Santa Klaus mmu nejstarmu synovi k Vno cm tkolku z uml hmoty. Bohuel, vzhledem k tomu, e je neustle velmi zaneprzdnn, neml Santa as, aby ji nejprve vybalil z krabice a sestavil. Tento kol pipadl tatnkovi. Vybalil jsem tedy jednotliv sti z krabice, otevel jsem nvod a povzdechl si. Nvod obsahoval est stran podrobnch instrukc: roztite osm rznch typ roub, skrze otvor v dtkch vsute dva jeden a pl palcov" rouby do pedn vidlice, zasute vidlici do tyhrannho otvoru v tle tkolky atd. Nechtlo se mi ten nvod ani st. Bylo mi toti jasn, e uveden pokyny nemohou bt zhutn, jako napklad informace v novinch, protoe cel jejich smysl spoval prv v detailech. Pesto jsem si vyhrnul rukvy, otevel lhev piva a dal se do prce. Za nkolik hodin byla tkolka sestavena. Bhem monte jsem v nvodu skuten peetl kadou jednotlivou instrukci, a to dokonce nkolikrt (abych si ji zapamatoval), a provedl jsem dan kon pesn tak, jak to nvod vyadoval. Zd se, e mj odpor k podobnm nvodm je veobecn rozen. Akoliv mnoh domcnosti vlastn videorekordr, vtina lid ho neum naprogramovat. Tyto zzraky techniky se sice dodvaj s plnm a po drobnm nvodem, ale u sama pedstava, e bychom museli zdlouhav studovat kadou vtu v nvodu, vtinu z ns pimje, abychom to radji dali za kol nejblimu desetiletmu dtti, kter mme po ruce. Biochemie se takovmu nvodu bohuel asto podob prv v tom, e draz je kladen na detaily. Student, kter uebnici biochemie pouze pro listuje, si me bt prakticky jist, e pi pt zkouce bude vtinu doby koukat do stropu, zatmco po ele se mu poinou kapky studenho potu. Pouh prolistovn uebnice toti dnho studenta nepiprav na otzky jako: Podrobn popite mechanismus hydrolzy peptidick vazby psobenm trypsinu. Zamte se zvlt na lohu pechodnho stavu va zebn energie." Akoliv existuj obecn zsady biochemie, kter lovku pomohou utvoit si povechn obrzek o chemii ivotnch proces, nelze

od obecnch zsad nic vc oekvat. Inenrsk titul neme nahradit nvod k sestaven tkolky ani vm pmo nepome pi programovn videorekordru. Mnoz lid se vak nanetst seznmili s nktermi podrobnostmi z biochemie a pli dobe. Lid, kte trp srpkovitou chudekrevnost a jejich pli krtk ivot je ztrpovn nejednou bolest, si velice dobe uvdomuj, jak dleit je onen nepatrn detail, jen zmnil jednu ze 146 aminokyselin v jedn z desetitisc blkovin v jejich tle. Tak rodie d t, kter umraj na Tayovu-Sachsovu chorobu nebo cystickou fibrzu, nebo trp cukrovkou i hemofilii, vd o zvanosti biochemickch detai l vce, ne je jim mil. Jako autor, kter si peje, aby jeho prce byla tena, jsem postaven ped urit dilema. ten nem rd, kdy se zachz do plinch po drobnost, avak vyprvn o vlivu biochemie na evolun teorii je zalo eno vhradn na detailech. Abych tedy tene tto knihy pesvdil o nzorech, kter mne vedou k jejmu napsn, jsem nucen napsat prv takovou knihu, kter nebude povaovna za pli tivou. Nicmn sloi tost je nutno poznat, aby bylo mon ji obdivovat. A tak vs, mil ten i, prosm o trplivost; v tto knize bude uvedeno mnoho podrobnost. Kniha je rozdlena na ti sti. Prvn st ns uvd do dan proble matiky a vysvtluje, pro je nyn nutn diskutovat o evoluci na moleku lrn rovni, co je prv domna biochemie. Tato st knihy je vtinou prosta technickch detail, vyjma pas vnovanch oku. st druh ob sahuje kapitoly vnovan pkladm, ve kterch je zejm soustedna vtina sloitost. Tet st je vnovna pojednn o dsledcch objev, kter biochemie uinila. Lze tedy ci, e nejobtnj ltka je z velk sti soustedna ve drah sti. / zde vak pomrn voln uvm pirovnn k pedmtm znmm z bnho ivota, abych danou mylenku dkladn osvtlil, a dokonce i v tto sti jsou podrobn popisy biochemickch systm sneny na minimum. Odstavce, v nich je obsaeno nejvce detail a kte r jsou peplnny odrazujcmi technickmi termny, jsou od ostatnho textu odlieny znakem , aby se ten mohl na nronj text pipravit. Nkte teni se druhou st knihy mon dok prokousat najednou. Jin si mon tento oddl pouze prolistuj nebo nkter sti zcela vyne-

chaj a vrt se k nim, a budou pipraveni vstebat vce informac. Pro ty, kdo by chtli biochemii porozumt hloubji, jsem pipojil dodatek, kter popisuje nkter obecnj biochemick zkonitosti. Vem ten m, kte maj zjem se seznmit se vemi podrobnostmi, vele doporu uji, aby si v knihovn vypjili vod do biochemie.

ST PRVN

SKNKA SE OTEVR

Skka se otevr / Biologie trpasli zmny byly ddin, pak by se charakteristick znaky danho druhu a sem mnily; za dlouhou dobu by tedy mohlo dojt k znanm zmnm. Po vce ne jedno stolet se vtina vdc domnvala, e prakticky veker ivot, nebo pinejmenm vtina jeho nejzajmavjch rys, se odehrv na zklad prodnho vbru, kter funguje podle pravidel n hodn promnlivosti. S pouitm Darwinovy mylenky se vysvtlovaly zobky pnkav a kopyta kon, zbarven nonch motl a otroc hmyz, stejn jako rozen ivota na zemi v rznch dobch. Nkte vdci roz ili tuto teorii natolik, aby s jej pomoc bylo mon vysvtlit i lidsk chovn: pro lid ze zoufalstv pchaj sebevrady, pro se velmi mla dm lidem rod nemanelsk dti, pro nkter skupiny lid uspj pi testu inteligence lpe ne jin a z jakho dvodu se duchovn nkterch crkv dobrovoln vzdvaj monosti t v manelstv a mt dti. Neexis tuje dn orgn, dn pojem, nzor i mylenka, kter by se nestaly pedmtem evolunho bdn. Pot, co Darwin pedloil svou teorii, evolun biologii se tm pl druhho stolet dailo spn objasovat modely ivota kolem ns. Mno z se domnvaj, e evolun biologie doshla svho triumfu. Skuten mechanismus ivota ovem nefunguje na rovni celho ivoicha nebo celho orgnu; nejdleitj sousti ivch organism jsou pli mal, ne abychom je mohli vidt. ivot se odehrv prv v tchto detailech a ty jsou zeny molekulami. Darwinova teorie snad me vysvtlit ko sk kopyta, ale doke tak objasnit potky ivota? Krtce po roce 1950 pokroila vda natolik, e byla schopna urit for my a vlastnosti nkolika z molekul, kter tvo iv organismy. Dky usi lovnmu snaen byla osvtlena stavba dalch a dalch biologickch molekul a z nesetnch pokus byla odvozena jejich funkce. Stle rostou c poet vsledk rznch pokus jasn ukazuje, e ivot je zaloen na mechanismech - mechanismech, kter jsou tvoeny molekulami! Tyto mechanismy pepravuj nklad z jednoho msta v buce na jin po dl nicch" tvoench dalmi molekulami, zatmco jin slou jako kabely, provazy a kladky, je maj udrovat buku pohromad. Dal mechanis my zapnaj a vypnaj bunn spnae a nkdy zpsob, e buka bu zanikne, nebo naopak zane rst. Solrn energi pohnn mechanismy zachycuj energii foton a ukldaj ji v chemickch sloueninch. Elek-

Kapitola prvn

Biologie trpasli
Hranice mylenky Tato kniha se sousteuje pedevm na mylenku Darwinovy teorie evo luce, kter je zde dky novm objevm v biochemii vykazovna do nle itch mez. Biochemie se zabv studiem samotnho zkladu ivota: studuje molekuly, kter tvo buky a tkn, funguj jako katalyztory chemickch reakc pi trven, fotosyntze, pi zajiovn obranyschop nosti organismu a podlej se i na mnoha dalch djch. Pozoruhodn pokrok, ke ktermu v biochemii od poloviny padestch let dolo, roz hodujcm zpsobem poslil schopnost vdy porozumt svtu. Navc i po praktick strnce pinesl znan uitek v lkastv a zemdlstv. Je vak mon, e za zskn tchto vdomost budeme muset zaplatit. Jsou-li odkryty zklady, je asto naruena stavba, je na nich spov; a nkdy se dokonce zt. Kdy sv zklady konen odkryly vdy jako fyzika, musel bt star zpsob chpn svta zavren, do znan mry poopraven nebo vyhrazen pouze pro omezenou st prody. ek to i evolun teo rii zaloenou na prodnm vbru? Jako mnoho velkch mylenek je i ta Darwinova elegantn prost. Na zklad pozorovn zjistil, e u vech druh existuje variabilita: nkte jedinci jsou vt, jin men, nkte dok vyvinout vt rychlost, jin maj svtlej barvu apod. Uvaoval takto: vzhledem k tomu, e zdroje potravy jsou omezen, a nemohou tedy stait pro vechny organismy, kter se narod, peij a potomky zplod spe ti jedinci, kterm nhodn promnlivost poskytla v boji o peit uritou vhodu, zatmco jedinci, kte byli zvhodnni mn, jim nedok konkurovat. Pokud by tyto

10

11

Darwinova ern skka trick zazen umouj pohyb vzruchu po nervu. Vrobn zazen vy tvej sama sebe a zrove i mnoh dal molekulrn mechanismy. Bu ky dky takovm mechanismm plavou, reprodukuj se, pijmaj potravu. Strun eeno, nesmrn komplikovan molekulrn mechanismy d veker bunn procesy. Detaily ivotnch dj jsou tak propracovny do nejmench podrobnost a cel apart se jev jako nesmrn sloit. Doke Darwinova evolun teorie obshnout skuten vechny aspek ty ivota? Vzhledem k tomu, e mdia s nadenm zveejuj vechny vzruujc zprvy a e nkte vdci rdi spekuluj o monm dosahu svch objev, je pro veejnost nkdy velmi nesnadn oddlit fakta od do had. Abychom objevili skuten spolehliv fakta, musme se ponoit do asopis a knih, kter si vydv sama vdeck obec. V odborn literatue je toti mon zskat zprvy o provdnch pokusech z prvn ruky, dosud nepikrlen mnostvm domnnek a vplod fantazie. Ovem, jak jet pozdji uvidme, budete-li hledat v odborn literatue zabvajc se tma tem evoluce a zamte-li se na otzku vvoje molekulrnch mechanis m, kter jsou bezpochyby zkladem vekerho ivota, narazte pouze na neporuen a tajupln mlen. Nesmrn komplikovanost potk ivota toti ochromila veker pokusy vdc o jejich vysvtlen. Molekulrn mechanismy pedstavuj jakousi dosud nezdolatelnou pekku univerzl nmu pouit Darwinovy teorie. Abychom zjistili, pro tomu tak je, pro zkoumme v tto knize nkolik fascinujcch molekulrnch mechanism a pot si sami mete poloit otzku, zda by bylo mon tyto mechanismy vysvtlit za pomoci nhodn promnlivosti a prodnho vbru. Vzhledem k tomu, e evoluce je velmi diskutabilnm tmatem, je ne zbytn poloit si hned na zatku tto knihy nkolik zsadnch otzek. Mnoz jsou pesvdeni, e pochybovat o Darwinov evolun teorii zna men obhajovat kreacionismus. Jak je veobecn znmo, stoupenci krea cionismu zastvaj nzor, e zem byla stvoena piblin teprve ped deseti tisci lety, a tento vklad Bible je dosud velmi populrn. Prohla uji, e nemm dn dvod pochybovat, e vesmru je pesn tolik mi liard let, kolik tvrd prodovdci. Za pomrn pesvdivou dle povauji i teorii spolenho pvodu (tj. e vechny organismy maj jed noho spolenho pedka) a nemm dn zvltn dvod o tto teorii po chybovat. Velice si vm prce koleg, kte se zabvaj vvojem

Skka se otevr / Biologie trpasli a chovnm organism v rmci evolun teorie, a domnvm se, e bio logov zabvajc se evoluc vznamnm zpsobem pispli k naemu chpn svta. Akoliv vak Darwinv princip prodnho vbru zaloe nho na variabilit zejm me objasnit mnoh, nevm, e vysvtluje ivot na rovni molekul. Zrove povauji za mon, e nov vdn od vtv, zabvajc se tm, co nen pouhm okem vidt, me ovlivnit n zpsob vnmn toho, co zdaleka nen tak nepatrn. Strun djiny biologie Jestlie ve v naem ivot plyne hladce a bez obt, pak si vtina z ns mysl, e spolenost, ve kter ijeme, je spolenost pirozenou" a e nae pedstavy o svt jsou samozejm pravdiv. Je tk si pedstavit, jak jin lid v jin dob a na jinm mst ili zcela odlinm zpsobem, nebo pochopit, pro vili prv v to i ono. V dobch pevrat a zmn, kdy jsou zpochybovny i jinak nemnn pravdy, se vak me zdt, e nic na svt nedv smysl. Prv v takovch dobch nm djiny obvykle pipomenou, e hledn spolehlivch vdomost je dlouh a nron pro ces, kter se dosud nebl ke konci. Na nkolika nsledujcch stranch tedy strun vylom pehled djin biologie, abychom tak zskali uritou perspektivu, ze kter budeme moci nahlet Darwinovu evolun teorii. Djiny biologie jsou svm zpsobem etzcem ernch sknk; jakmile je jedna otevena, objev se dal. ern skka je rozvern nzev pro zazen, kter sice njakm zp sobem funguje, avak co se odehrv uvnit, je nm zhadou - a u proto, e nen mon pozorovat, co se uvnit dje, nebo proto, e se nm to jev jako nepochopiteln. Nzornm pkladem takov ern skky je pota. Vtina z ns toto asn zazen pouv, ani bychom vbec tuili, jak funguje - spokojen si zpracovvme text, sestavujeme grafy nebo hrajeme hry, a pitom nemme ani pont, co se tam uvnit vlastn dje. / kdybychom odstranili kryt, pravdpodobn by se mezi nmi nalo jen mlo tch, kdo by se v t zmti soustek uvnit vyznali. Ani na zklad pozorovn toti nelze stanovit souvislost mezi soustkami, z nich se pota skld, a operacemi, kter vykonv. Pedstavme si nyn, e bychom s takovm potaem s neomezen v konnou bateri cestovali v ase a dopravili jej o tisc let zpt - na dvr

12

13

Darwinova ern skka krle Artue. Jak by asi tehdej lid reagovali na pota v innosti? Vtinu by asi zachvtila pmo posvtn hrza, ale pi troe tst by se mohl najt nkdo, kdo by se t vci pokusil pijt na kloub. Mon by si viml, e kdy se dotk klves, objevuj se na obrazovce psmena. N kter spojen psmen - odpovdajc programovm pkazm - by zpso bila, e by na obrazovce nastaly urit zmny. Zakrtko by byla objevena cel ada pkaz a nai stedovc badatel by zejm usoudili, e odha lili vechna tajemstv potae. Pak by ovem nkdo nhodou sal kryt a pohldl dovnit pstroje. Cel teorie fungovn potae" by nhle byla odhalena jako neskonale naivn. A v ern skce, jej tajemstv bylo postupn odhaleno, se objevila dal ern skka. Ve starovku byla cel biologie jedinou ernou skkou, nebo nikdo ani v nejmenm netuil, jak iv organismy funguj. Tehdej lid, kte s otevenmi sty hledli na rostlinu i zve a nechpali, jak nco tako vho vbec funguje, stli tv v tv neproniknuteln technologii. Sku ten tpali v temnotch. Prvn biologick vzkumy byly provdny tehdy jedinm monm zpsobem - pouhm okem. Cel ada spis pochzejcch z doby kolem roku 400 p. Kr. (jsou pipisovny Hippokratovi, jen je tak zvn ot cem lkastv") je vnovna popisu pznak nkterch bnch chorob. Onemocnn je zde povaovno za nsledek patn ivotosprvy, ppad n jinch tlesnch nedostatk, spe ne za vsledek psoben bosk moci. Pestoe tyto spisy nesporn byly dobrm zatkem, lid ve staro vku nemli ani pont, z eho se iv organismy skldaj. Domnvali se, e zkladem vech vc jsou tyi prvky: zem, vzduch, ohe a voda. Zkladem veho ivho pak byly tyi tekutiny - krev, lut a ern lu a hlen - a pedpokldalo se, e pinou vech chorob je poruen rovno vhy mezi tmito tekutinami. Aristoteles, nejvt eck biolog, byl zrove tak nejvtm eckm filozofem. Narodil se jet za Hippokratova ivota a na rozdl od vech svch pedchdc pochopil, e poznn prody vyaduje soustavn pozo rovn. Dky pelivmu zkoumn zjistil, e ve svt ivch organism existuje urit d. To byl nesmrn dleit prvn krok. Aristoteles vechna zvata rozdlil do dvou velkch skupin: na ta, kter maj krev, a na ta, kter krev nemaj. Toto rozdlen pomrn pesn odpovd mo-

Skka se otevr / Biologie trpasli dern klasifikaci na obratlovce a bezobratl. Obratlovce dle rozliil na savce, ptky a ryby. Vtinu obojivelnk a plaz pak zaazuje do jedn skupiny, hady povauje za zvltn tdu. Pestoe Aristoteles pro sv pozorovn neml k dispozici dn pstroje, mnoh jeho vahy jsou do sud platn, navzdory vekerm znalostem, jich jsme nabyli v prbhu nkolika tisc let, kter uplynuly od jeho smrti. V nsledujcm tiscilet ilo pouze nkolik vznamnch myslitel, kte se zabvali zkoumnm v oblasti biologie. Jednm z nich byl Galn, lka, kter il ve druhm stolet po Kristu v m. Galnova prce pro kzala, e peliv vnj a (pi pitv) tak vnitn pozorovn zvat a rostlin, pestoe je nezbytn, naprosto nedostauje pro pln pochopen biologie. Galn se napklad pokouel zjistit, jak funguj zvec orgny. Akoliv vdl, e srdce pumpuje krev, pouhm pohledem na nj nemohl odhalit skutenost, e krev v tle cirkuluje a vrac se zpt do srdce. Galn se myln domnval, e krev je vypuzovna ze srdce, aby proplachovala" tkn, a e se bez ustn tvo nov krev, kterou je srdce zsobovno. Jeho nzorm se vyuovalo dalch patnct stolet. Teprve v 17. stolet piel Anglian William Harvey s teori, e krev proud nepetrit jednm smrem, koluje v celm tle a vrac se zpt do srdce. Harvey toti spotal, e pokud by srdce pi kadm stahu vypudilo jen dv unce krve (tj. asi 76 g), muselo by pi frekvenci 72 stah za minutu vypumpovat za jedinou hodinu 540 liber krve (tj. asi 245 kg), co odpovd trojnsobku vhy dosplho lovka! Vzhledem k tomu, e vy robit takov mnostv krve za tak krtkou dobu je zjevn nemon, mus nutn platit, e krev se pouv stle znovu. Harveyho logick vaha (kter navc napomohly i nov zaveden arabsk slice, je potn vel mi usnadnily), pouit k objasnn dje, kter nen mon odhalit pou hm pozorovnm, nemla do t chvle obdoby. V oblasti biologie tak byly vytvoeny podmnky vhodn pro vznik novho mylen. Ve stedovku se tempo vdeckho bdn znan zrychlilo. Aristote lova pkladu nsledovalo stle vce prodovdc. Prvn botanikov, me zi nimi Brunfels, Bock, Fuchs, Valerius Cordus, popsali velk mnostv rostlin. Kdy Rondelet zaal kreslit podrobn vjevy ze ivota zvat, vznikla odborn ilustrace. Encyklopedist, jako napklad Conrad Gesner, vydvali obshl svazky, podvajc pehled vech znalost z bio-

14

15

Darwinova ern skka logie. Carl Linn znan rozil Aristotelovu klasifikaci a pidal nov kategorie: tdu, d, rod a druh. Srovnvac biologie prokzala, e i me zi rznmi rody existuj mnoh podobnosti. Zaalo se hovoit o teorii spolenho pvodu. V sedmnctm a osmnctm stolet pokroila biologie velmi rychle kupedu. Vdci toti spojili Aristotelovu metodu, zaloenou na pelivm pozorovn s Harveyovou metodou logick vahy. Avak ani nejsvdomi tj pozorovn, a ani nejdmyslnj dedukce nemohou bt dostaujc, jsou-li dleit sti systmu neviditeln. / pesto, e lidsk oko doke rozliit pedmty a do velikosti desetiny milimetru, mnoh ivotn d leit dje se odehrvaj na rovni mikrosvta, v trpaslim mtku. A tak biologie doshla uritho vvojovho stupn: prvn ern skka - celkov struktura organism - byla otevena, jen aby odhalila dal er nou skku - mnohem drobnj rovn ivota. Aby mohla pokroit d le, potebovala biologie celou adu technickch vynlez. Prvnm byl mikroskop. ern skky uvnit ernch sknk oky byly znmy ji ve starovku a od patnctho stolet se bn po uvaly pro vrobu brl. Ovem teprve v sedmnctm stolet se podailo sestavit konvexn a konkvn oku uvnit trubice tak, e vytvoily jaksi primitivn mikroskop. Jeden z prvnch pstroj pouil Galileo Galilei a velmi uasl, kdy objevil sloen oko hmyzu. Francesco Stelluti pozo roval oi, jazky, tykadla a dal sti tla vel a nosatc. Marcello Malpighi potvrdil proudn krve ve vlsenicch a popsal potky vvoje srdce u zrodk ptach mlat. Nehemiah Grew se zamil na zkoumn rostlin; Jan Swammerdam provedl pitvu jepice; Antony van Leeuwenhoek jako prvn spatil buku bakterie a Robert Hooke popsal buky korku a list (jejich vznam mu vak unikl). Zaalo objevovn netuenho trpasliho svta, kter naprosto zvrtilo zaveden pedstavy o tom, jak iv organismy funguj. Charles Singer, historik vdnch discipln, ekl, e nekonen sloitost ivch organis m, kter tak byla odhalena, zneklidovala lidsk mylen stejn jako spodan vzneenost svta vesmrnch zkonitost, kter pro pedchoz generaci objevil Galileo, tebae tentokrt trvalo mnohem dle, ne se jej

Skka se otevr / Biologie trpasli dsledky dostaly do povdom lid". Jinmi slovy, oteven novch sk nk nkdy vyaduje, abychom pehodnotili vechny dosavadn teorie. V takovm ppad pak meme narazit na znan odpor. Konen potkem devatenctho stolet poloili Matthias Schleiden a Theodor Schwann zklad pro bunnou teorii ivota. Schleiden praco val pedevm s rostlinnmi pletivy; dokazoval zsadn vznam tmav skvrny - jdra - v kad buce. Schwann se soustedil na ivoin tk n, u kterch je mnohem obtnj rozliit buky. Pesto poznal, e i voichov jsou rostlinm podobn svou bunnou strukturou. Schwann z toho vyvodil zvr, e cel tlo ivoich i rostlin se skld z bunk nebo jejich vmk a e buky jsou svm zpsobem samostatnmi jed notkami, kter ij svm vlastnm ivotem. Napsal, e een otzky tkajc se zkladnch schopnost organism uspodanch v organick celek spov ve vyeen problematiky jednotlivch bunk". Jak Schlei den dodal: Otzkou prvoadho vznamu tedy je, kde hledat potek buky, tohoto podivnho malho organismu?" Schleiden a Schwann provdli sv vzkumy v prvn polovin devate nctho stolet, tedy v dob, kdy se Darwin vnoval cestovn a psal sv dlo O vzniku druh prodnm vbrem. Pro Darwina, stejn jako pro vechny ostatn tehdej badatele, byla buka jakousi ernou skkou. Nicmn rozuml vtin biologickch poznatk, kter stly nad rovn buky. Teorie, e se ivot vyvj, nebyla pvodn Darwinovou mylen kou. On ji vak obhajoval nejclevdomji a teorie, e vvoj funguje na zklad prodnho vbru, jen je zaloen na promnlivosti, byla jeho vlastn. Zatm vytrvale pokraoval vzkum bunn ern skky. Zkoumn buky pivedlo mikroskop a na sam okraj jeho monost, kter jsou omezeny vlnovou dlkou svtelnho zen. V souladu s fyziklnmi z kony neme mikroskop rozliit dva body, jejich vzdlenost je men ne piblin jedna polovina vlnov dlky paprsku, kter je osvtluje. Vzhledem k tomu, e vlnov dlka viditelnho svtla odpovd zhruba jedn desetin prmru buky bakterie, nelze pomoc svtelnho mikro skopu pozorovat mnoho malch, avak podstatnch detail ve struktue buky. ernou skku buky tak nebylo mon otevt bez dalch tech nickch vymoenost.

16

17

Darwinova ern skka Koncem devatenctho stolet fyzika znan pokroila. J. J. Thomson objevil elektron. O nkolik desetilet pozdji nsledoval vynlez elektro novho mikroskopu. Jeliko vlnov dlka elektronu je krat ne vlnov dlka viditelnho svtla, je mon rozliit mnohem men pedmty, jsou-li osvtleny" elektrony. Elektronov mikroskop m ovem adu praktic kch nedostatk, k nim pat napklad to, e elektronov zen m ten denci usmait" zkouman vzorek. Byl ovem nalezen zpsob, jak se i s takovmi problmy vypodat, a po druh svtov vlce elektronov mikroskop konen doel svho uplatnn. Uvnit buky byly objeveny nov struktury: v bunnm jdru byly odhaleny otvory, kolem mitochondrie (jakhosi hnacho stroj buky) byla objevena dvojit membrna. Buka, kter pod mikroskopem pracujcm s vyuitm svtla vypadala tak jednodue, se nm nyn jevila pln jinak. Stejn div, jak u prvnch uivatel mikroskopu vzbudil pohled na podrobnosti stavby tla hmyzu, zaili vdci ve dvactm stolet, kdy poprv uvidli, jak sloitm tvarem buka je. Tyto nov objevy biologm postupn umonily, aby pistoupili k ern skce ze vech nejvt. Darwin ani jeho souasnci rozhodn nemohli zodpovdt otzku, jak iv organismy funguj. Vdli, e oi slou k to mu, abychom vidli - ale jak vlastn oi vid? Jak se krev sr? Jak se tlo brn nemocem? Sloit struktury, kter nyn elektronov mikroskop odhalil, se samy skldaj z jet mench soustek. Co je to za soust ky? Jak vypadaj? Jak funguj? Odpovdi na tyto otzky ns zavedou mi mo krlovstv biologie, do krlovstv chemie. Zavedou ns tak zpt do devatenctho stolet. Chemie ivotnch proces Jak se kad me snadno pesvdit, zstupci iv prody vypadaj do cela jinak ne zstupci prody neiv. Jejich chovn je odlin. / na omak jsou jin: ki a chlupy snadno rozeznme od kamen nebo psku. Bylo tedy zcela pirozen, e vtina lid si a do devatenctho stolet myslela, e iv organismy jsou utvoeny ze zvltnho druhu hmoty, kter se vbec nepodob hmot, je tvo neiv pedmty. V roce 1828 vak Friedrich Wohler zahval kyanid amonn a byl velmi pekvapen, e vznikla moovina, tedy biologick odpadn ltka. Syntza mooviny

Skka se otevr / Biologie trpasli z nerostnch ltek otsla pedstavou o snadnm rozlien mezi tm, co je a nen iv. Justus von Liebig, badatel zabvajc se anorganickou che mi, se tedy zaal vnovat studiu chemie ivotnch proces (neboli bio chemii). Liebig prokzal, e tlesn teplota ivoich vznik v dsledku spalovn potravy; nen prost samozejmou soust ivch organism. Na zklad svch spch formuloval teorii metabolismu, kter prav, e tlo si za pomoci chemickch proces vytv a rozkld rzn ltky. Ernstu Hoppe-Seylerovi se podailo vykrystalizovat erven krevn bar vivo (hemoglobin) a prokzat, e ve kyslk a dopravuje ho do celho tla. Emil Fischer dokzal, e vechny blkoviny se skldaj jen z dvaceti druh stavebnch prvk (zvanch aminokyseliny), kter se spojuj do e tzc. Jak tedy blkoviny vypadaj? Akoliv Emil Fischer zjistil, e jsou utvoeny z aminokyselin, o jejich struktue se zatm nevdlo nic bliho - vzhledem k jejich velikosti je toti nelze spatit ani elektronovm mik roskopem. Bylo vak jasn, e se podlej na zkladnch ivotnch proce sech, slou jako katalyztory chemickch reakc a podlej se na stavb buky. Nezbvalo ne vyvinout novou technologii, kter by umonila zkoumn stavby blkovin. V prvn polovin dvactho stolet se k uren stavby malch molekul vyuvalo rentgenov krystalografie. Krystalografie je metoda zaloen na tom, e krystal chemick ltky je ozen rentgenovmi paprsky; pa prsky dopadajc na krystal se rozptl - tento proces se nazv difrakce. Umstme-li za krystal fotografick film, meme na nm pozorovat, jak se paprsky ohbaj. Ze vzoru, kter takto zachycen paprsky vytvo, lze s vyuitm nronch matematickch vpot vyst polohu kadho jed notlivho atomu v molekule. Pouijeme-li tuto metodu pi zkoumn bl kovin, odhalme sice jejich stavbu, narazme vak na velk problm - m vce je v molekule atom, tm sloitj matematick vpoty je teba provst. Vzhledem k tomu, e blkoviny maj mnohonsobn vce atom ne molekuly, kter krystalografie obvykle zkoum, je i een takovho problmu mnohonsobn obtnj. Natst se vak najdou li d, kte jsou mnohonsobn vytrvalej ne my ostatn. V roce 1958 se J. C. Kendrewovi po nkolika desetiletch trpliv pr ce podailo na zklad rentgenov krystalografie odhalit stavbu myoglo-

18

19

Darwinova ern skka binu. Konen byl objeven postup, kter nm ukzal podrobnosti struk tury jedn ze zkladnch sloek ivota. A co tedy odhalil? Jet sloitj strukturu. Ne byla stavba myoglobinu odhalena, badatel oekvali zji tn, e struktura blkovin je velmi jednoduch a pravideln, podobn jako struktura krystalu soli. Kdy vak Max Perultz hledl na sloitou, spletitou, vnitnostem podobnou strukturu myoglobinu, povzdechl si: Jak mohlo hledn nejvy pravdy vst k odhalen tak okliv a trobm podobn vci?" Od t doby se ovem sloitost stavby blkovin biologm zalbila. Dky novm vylepenm pota a dalch pomcek je dnes krystalografie mnohem snaz metodou, ne tomu bylo v dobch Kendrewovch. Pesto je tato metoda dosud velmi pracn. Zsluhou Kendrewova vzkumu protein pomoc rtg zen a (snad jet proslulej) prce Watsona a Cricka na vzkumu struktury DNA ba datel skuten vdli, jak tvary maj molekuly, s nimi pracuj. Do tohoto obdob tedy meme datovat potek modern biochemie, kter se od t doby rozvjela pmo zvratnm tempem. Rovn rychl rozvoj na poli fyziky a chemie vznamnou mrou pispl k vzkumu ivota a i votnch proces. Akoliv by rentgenov krystalografie teoreticky mohla odhalit struktu ru vech molekul ivch organism, obte praktickho rzu omezuj jej pouit na pomrn mal poet blkovin a nukleovch kyselin. Zvratnm tempem jsou vak zavdny nov postupy, kter krystalografii dopluj nebo nahrazuj. Pkladem takov technologie, slouc k uren struktu ry, je nuklern magnetick rezonance (NMR). Pomoc tto metody lze molekulu studovat v roztoku - nen ji teba nronch postup vedou cch k jej krystalizaci. Podobn jako krystalografie, doke i NMR pes n zjistit strukturu blkovin a nukleovch kyselin. Ovem - stejn jako rtg krystalografie - i NMR m sv omezen, take ji lze pout pouze u uritho potu znmch blkovin. S vyuitm obou metod se vak po dailo odhalit strukturu dostatenho potu blkovin, aby si vdci dokzali udlat pomrn pesnou pedstavu o tom, jak vypadaj. Kdy Leeuwenhoek pomoc mikroskopu na malik blee rozeznal je t menho roztoe, inspirovalo to Jonathana Swifta k napsn popvku, ve kterm pedvd existenci nekonen ady stle mench a mench brouk:

Skka se otevr / Biologie trpasli A tak prodopisci konaj sv pozorovn, blecha m na sob men blechy, kter ji vysvaj; a ty zase maj jet men, kter je kouou; a tak to jde do nekonena. Swift se mlil; tato ada nen nekonen. Na konci dvactho stolet jsme zaplaveni stle novmi objevy z oblasti vzkumu ivch organism a ko nec u je na dohled. Posledn ernou skkou, kterou zbvalo otevt, byla buka. Po jejm oteven byly odhaleny molekuly - zklad prody. Dle u pokroit nelze. Navc vzkumy proveden na poli enzym, ji nch blkovin a nukleovch kyselin osvtlily principy fungujc v samot nm zklad ivota. Samozejm je jet teba doplnit mnoho detail a jist ns ekaj i pekvapen. Avak na rozdl od dvjch vdc, kte s divem hledli na rybu, srdce nebo buku a ptali se, co to je a jak to funguje, modern vdci jsou spokojeni, e funkce blkovin a jinch mo lekul jsou dostatenm vysvtlenm zklad ivota. Od as Aristotelo vch a do dob dnen modern biochemie byla postupn sloupvna jedna vrstva za druhou, a byla nakonec otevena i Darwinova ern skka - buka. Mal a velk skoky Pedstavte si, e mte na zahrad asi metr irok pkop, kter se thne na kadou stranu a k horizontu a oddluje v pozemek od sousedova. Kdybyste souseda jednoho dne potkali ve sv zahrad a zeptali se ho, jak se tam dostal, nemli byste patrn dn dvod pochybovat, e mluv pravdu, kdy by tvrdil: Peskoil jsem pkop." Pokud by byl pkop irok dva metry a on odpovdl stejn, asi byste obdivovali jeho atletic k schopnosti. Pokud by se e pkopu blila pti metrm, asi byste jeho odpov pijali s nedvrou a podali ho, aby peskok ve va p tomnosti zopakoval. Jestlie by odmtl a vymluvil se napklad na pora nn koleno, svch pochyb se nezbavte, ale ani si nebudete jisti, e si jen vyml. Kdyby pkop" byl ve skutenosti 30 metr irokm kao nem, pak byste ovem ani na okamik neuvaovali o pravdivosti jeho tvrzen, e pes nj peskoil.

20

21

Darwinova ern skka Ovem zkusme si pedstavit, e n soused je velmi dvtipn lovk a sv tvrzen nm ble vysvtl. Nedostal se pes kaon jednm skokem. Objasn nm, e v kaonu bylo mnoho kopc, kter od sebe nebyly vzd leny vce ne ti metry. On tedy peskakoval z jednoho z tchto blzko sebe lecch kopc na druh, a se dostal na v pozemek. Vy ale po hldnete do kaonu a eknete sousedovi, e nevidte dn kopce, jen irokou rokli, kter oddluje vai zahradu od jeho. On vm sice d za pravdu, ale vysvtl, e mu trvalo lta, ne se pes kaon dostal. Bhem t doby se v rokli postupn vynoovaly kopce, a jak se objevovaly, on pomalu postupoval vped. Pokad, kdy kopec opustil, ten se vlivem eroze obvykle velmi rychle rozpadl. S velkmi pochybami, avak ani by vs napadala njak snadn monost een, jak dokzat, e soused ne mluv pravdu, zmnte tma hovoru a zanete mluvit o baseballu. Z tohoto pbhu plyne hned nkoliker ponauen. Za prv, slovo skok lze pout jako mon vysvtlen, jak nkdo pekonal pekku. Ovem toto vysvtlen se me pohybovat v rozmez od naprosto pesvdivho po zcela nepimen, podle okolnost (nap. podle toho, jak jsou rozm ry pekky). Za druh, i velmi dlouhou cestu lze popsat velmi vrohodn, pokud o n hovome jako o ad malch peskok a ne jako o jednom obrovskm skoku. A za tet, schz-li dkazy o tchto malch peskocch, je velmi obtn dt za pravdu i usvdit ze li toho, kdo tvrd, e stupn, kter pechod umonily, sice v minulosti existovaly, avak pozdji zmi zely. Toto pirovnn o skocch pes zk pkopy nebo irok kaony je mon vzthnout i na evoluci. Slova evoluce pouvme k vysvtlen ne patrnch zmn v organismech stejn jako k popisu nkterch zmn ob rovskho dosahu. asto se tak zavdj dva odlin pojmy: zjednoduen eeno, mikroevoluce popisuje zmny, ke kterm stail jen jeden nebo nkolik malch skok, zatmco makroevoluce popisuje zmny, k nim bylo zjevn zapoteb obrovskch skok. Darwinova mylenka, e v prod dochz i k pomrn malm zm nm, byla ve sv dob velmi pokrokov. Pozorovn takovch zmn pak bylo velmi potitelnm potvrzenm jeho intuice. Darwin pozoroval velmi podobn, nikoliv vak stejn, druhy pnkav na rznch ostrovech Gala pg a vypracoval teorii, e se vyvinuly ze spolenho pedka. Nedvno

Skka se otevr / Biologie trpasli nkolik vdc z Princetonu dokonce zjistilo, e prmrn velikost zobku
i

se u jednotlivch populac pnkav zmn v prbhu nkolika let. Ji d ve bylo prokzno, e pomr mezi potem tmavch a potem svtle zbar vench jedinc se v populaci nonch motl mn spolu se zmnami istoty ivotnho prosted. Podobn tak ptci, kter evropt osadnci pivezli do Severn Ameriky, se rozliili do nkolika rozdlnch skupin. V poslednch desetiletch bylo mon prokzat mikroevoluci i v moleku lrnm mtku. Napklad nkter viry, jako teba ten, kter zpsobuje AIDS, dok zmnit sv obaly, aby tak byly schopny proniknout do lidskho imunitnho systmu. Patogenn bakterie ns rovn nepestvaj ohroovat, nebo nkter kmeny se staly odolnmi proti antibiotikm. A mohli bychom uvst jet mnoho dalch pklad. V tomto malm mtku Darwinova teorie triumfovala a nen o nic spornj ne atletovo tvrzen, e doke peskoit metr irok pkop. Nedvru vak evolun teorie stle bud s ohledem na makroevoluci tedy pokud se tk velkch skok. Darwinovi stoupenci tvrd, e obrov sk zmny lze rozloit na vce malch, uvitelnch krok, kter se udly bhem dlouhho asovho obdob. Pesvdiv dkazy, kter by tento nzor podpoily, vak dosud nepedloili. Nicmn, stejn jako v pbhu o sousedovi a mizejcch kopcch, i zde bylo a dosud nesmrn obtn rozhodnout, zda tyto tko zachytiteln, neurit postupn kroky mohly existovat. Dky modern biochemii jsme nyn schopni nahldnout i samotn zklad ivota. Dokeme zasvcen posoudit, zda ony dajn mal kroky, kter ppadn byly nezbytn k uskutenn velkch vvojovch zmn, vbec mohou bt dostaten mal. V tto knize se dozvte, e rokle, kter oddluj bn znm formy ivota, maj svj protjek v roklch, kter oddluj biologick systmy v mikroskopickm mtku. Stejn jako v ma tematice existuje zlomkem vyjden vzorec, v nm se ustavin opakuje stejn tma, i kdy dosazujete stle men a men sla, takovto nepekroiteln propasti se vyskytuj i u tch nejnepatrnjch forem ivota. ada o Biochemie rozila Darwinovu teorii do nejzazch mez. Doshla toho otevenm posledn ern skky, buky. Umonila nm tak pochopit,

22

23

Darwinova ern skka jak funguj ivotn procesy. A prv udivujc sloitost organickch struktur uvnit buky ns pivedla na otzku: Jak se tohle vechno mohlo vyvinout? Abychom si uvdomili, v em spov tit tto otzky a abychom hned tak okusili nco z toho, co ns ek - podvejme se nyn na pklad takovho biochemickho systmu. Vysvtlen pvodu ur it ivotn funkce mus dret krok se znalostmi souasn vdy. Podvej me se tedy, jak vda pi vysvtlovn jedn takov funkce - zraku - pokroila od devatenctho stolet. Potom se budeme ptt, jak to sou vis s nam kolem vysvtlit jej pvod. V devatenctm stolet byla znma podrobn anatomie oka. Badatel vdli, e zornice funguje jako clona, kter dovnit vpout pesn tolik svtla, kolik potebujeme, abychom vidli i za slunenho dne i v eru noci. Svteln paprsky pak prochzej okou, kter je zaost na stnici, kde se vytvo ostr obraz. Svaly umouj, aby se oko velmi rychle pohybovalo. Rzn barvy svtla maj tak rznou vlnovou dlku, co by samo o sob psobilo, e bychom obraz vidli rozmazan. Proto oka mn sytost svtla, aby korigovala tuto chromatickou aberaci. Tyto velmi sloit dje uvedly v as kadho, kdo se s nimi seznmil. Vdci deva tenctho stolet vdli, e pokud nkter z tchto velmi zce souvisej cch vlastnost oku chyb, nsledkem je vn pokozen zraku i pln oslepnut. Dospli tedy k zvru, e oko me fungovat pouze tehdy, je-li tm neporuen. Charles Darwin samozejm tak vdl, jak oko funguje. Ve svm dle O vzniku druh prodnm vbrem se zabval mnohmi nmitkami vzne senmi proti jeho evolun teorii. Problmu oka se vnuje v sti knihy, kter je ppadn nazvna Orgny vyznaujc se nesmrnou dokonalost a sloitost". Podle Darwina nen mon, aby evoluce vytvoila tak slo it orgn bhem jednoho i nkolika krok. Tak zsadn vylepen, ja km oko bezesporu je, by vyadovalo, aby se cel generace organism pozvolna pizpsobovaly prospnm zmnm. Bylo mu jasn, e kdyby se v jedn generaci z nieho nic objevil tak sloit orgn, jako je oko, dalo by se to pirovnat k zzraku. Bohuel se vak tak zdlo, e lidsk oko nemohlo vzniknout nsledkem postupnho vvoje, nebo jeho jednot liv znaky se jevily jako na sob vzjemn zvisl. Aby evolun teorie psobila vrohodn, musel Darwin njakm zpsobem pesvdit ten-

Skka se otevr / Biologie trpasli e, e i velmi sloit orgny se mohou vytvoit na zklad postupnho vvoje. Podailo se mu to skvle. Darwin se toti nepokouel objevit skutenou cestu, kterou se evoluce ubrala, aby vytvoila oko. Msto toho velice dvtipn poukzal na rzn typy o (od jednoduchch a po sloit), kter se vyskytuj u souasnch ivoich, a vyslovil pedpoklad, e po dobn orgny patrn byly pedstupnm vzniku lidskho oka (obr. 1-1). Obrzek 1-1
Typy o. (Vlevo) Ploch oko, pouh shluk fotoreceptor. Vyskytuje se napklad u medzy. (Vpravo) Pohrkovit oko, vyskytuje se nap. u plipky. (Dole) Oko moskho ple vyba ven okou.

Podle McGraw-Hill Encyclopedia of Science & Technology, 6. vydn, McGraw-Hill, New York, 1987. Reprodukovno se svolenm autor.

Zkusme nyn Darwinovo vysvtlen parafrzovat: Akoliv lidsk oko je sloit zazen, kter se svm fungovnm podobn fotoapartu, mnoz ivoichov se spokoj s okem mnohem jednodum. Nkter drobn or-

24

25

Darwinova ern skka ganismy maj jen skupinu bunk obsahujcch pigment, co nen o mnoho lep ne pouh on skvrna. O tomto jednoduchm zazen asi sotva meme tvrdit, e je orgnem zraku, ale doke rozliit svtlo a tmu, a tak potebm danho ivoicha vyhovuje. Svtloiv orgny nkterch hvzdic jsou o nco sloitj. Oko se nachz v mrn vpadlm mst. Toto zakiven brn pronikn svtla z nkterch smr, take ivoich rozpozn, odkud k nmu svtlo pronik. Schopnost oka urit smr dopa du svtlaje tm dokonalej, m hloubji je orgn uloen. Vt zakiven vak zrove sniuje mnostv svtla, kter na oko dopad, m se sni uje jeho citlivost. Tu lze opt zvit, je-li prohlube vyplnna rosolovi tou ltkou, kter pak funguje jako oka; oi nkterch ivoich ijcch v souasn dob jsou vybaveny prv takovou primitivn okou. Postup n vylepen oky pak vedou k zskn stle ostejho obrazu, v souladu s nroky, kter na ivoicha klade jeho ivotn prosted. Takovouto argumentac tedy Darwin mnoho svch ten pesvdil, e cesta, kterou se evoluce ubr, vede od nejjednodu on skvrny a ke sloitmu, funkci fotoapartu podobnmu orgnu, jakm je lidsk oko. Otzka pvodu zraku vak zstala nezodpovzena. Vtina vzdlanho svta na zklad Darwinova vysvtlen uvila, e oko se postupn vyvi nulo z orgnu s mnohem jednodu stavbou. Autor se vak ani nepokusil objasnit, kde se onen vchoz bod - pomrn jednoduch on skvrna - vzal. Naopak, Darwin otzku skutenho pvodu oka zcela odmt: Otzka, jak se nerv stv citlivm na svtlo, se ns sotva tk vce ne otzka, jak vznikl sm ivot." K odmtnut tto otzky ml samozejm dobr dvod: byla toti pln mimo rmec vdy devatenctho stolet. Otzka, jak oko funguje - jinmi slovy, co se stane, kdy foton poprv dopadne na stnici - v t dob prost nemohla bt zodpovzena. A stejn tak nemohlo bt objasnno nic, co se dotkalo zkladnch mechanism ivota. Jakm zpsobem umouj svaly ivoich pohyb? Jak funguje fotosyntza? Jak se z po travy zskv energie? Jak se tlo brn infekci? To nikdo nevdl. Obrzek 1-2

Skka se otevr / Biologie trpasli

Prvn krok k vidn. Foton zpsob zmnu v mal organick molekule zvan retinal. To vyvol dal zmnu ve tvaru mnohem vt blkoviny - rhodopsinu, jej je soust. Nrtek blkoviny rhodopsinu nen v odpovdajcm mtku.

26

27

Darwinova ern skka Biochemie vidn Pro Darwina byl princip vidn ernou skkou. Dnes se vak dky stle pokraujc usilovn prci mnoha biochemik blme k zodpovzen tto otzky.5 V nsledujcch pti odstavcch se pokusm vyloit, jak oko fun guje. (Pipomnm, e text odbornho vkladu je na zatku a na konci vdy oznaen .) Nenechte se odradit cize znjcmi nzvy jednotlivch sloek. Jsou to jen oznaen, a konec konc nejsou o nic mn srozumi teln, ne se lovku, kter se poprv v ivot zaetl do pruky ke svmu automobilu, zdaj bt slova jako karburtor nebo diferencil. te n, kter by ml chu pustit se do jet podrobnjho vkladu, nalezne dal informace v mnoh uebnici biochemie. Ostatn nsledujc strnky mon jen prolistuj a/nebo si prohldnou obrzky 1-2 a 1-3, kter po dvaj zkladn pehled. Jakmile svtlo dopadne na stnici, foton reaguje s molekulou zvanou 11-cis-retinal, kter se bhem nkolika pikosekund pemn na trans-retinal. (Pikosekunda je piblin doba, za kterou svtlo uraz vzdlenost odpovdajc ce jedinho lidskho vlasu.) Zmna ve tvaru molekuly retinalu zpsob zmnu ve tvaru blkoviny, rhodopsinu, jej je retinal nedlnou soust. Pemna souasn ovlivn i vlastnosti blkoviny. Ta se te nazv metarhodopsin II a ve se na dal blkovinu - transducin. Ne se transducin setkal s metarhodopsinem II, vzal malou molekulu zvanou GDP (guanyldifosft). Jakmile vak do jde k reakci transducinu s metarhodopsinem II, GDP odpad a na trans ducin se ve jin molekula zvan GTP (guanyltrifosft). (GTP je sice blzk pbuzn GDP, ale tyto dv molekuly je nutno peliv rozliovat.) GTP-transducin-metarhodopsin II nyn ve blkovinu zvanou fosfodiesterza, kter se nachz ve vnitn membrn buky. Jakmile se fosfodiesterza pipoj k metarhodopsinu a jeho doprovodu, zsk schopnost chemicky vystihnout" molekulu zvanou cGMP (guanylmonofosft). (Tato chemick ltka je pbuzn GDP i GTP.) Zpotku se v buce na chz velmi mnoho molekul cGMP, avak fosfodiesterza jejich koncen traci sn - podobn jako vytaen ztka sn hladinu vody ve van. Dal v membrn obsaen blkovina, kter ve cGMP, se nazv iontov kanl. Funguje jako vstupn brna, kter reguluje poet iont

Skka se otevr / Biologie trpasli sodku v buce. Za obvyklch podmnek propout iontov kanl ionty Na + do buky, zatmco jin samostatn blkovina je opt peerpv ven. Obrzek 1-3
Biochemie vidn. Rh - rhodopsin; Rhk - rhodopsinkinza; A - arestin; Gc - guanyltcyklza; T - transducin; PDE - fosfodiesterza.

Podle: Chabre, M. & Deterre, P. (1989), European Journal of Biochemistry, 179, 255. Reprodukovno se svolenm autor.

28

29

Darwinova ern skka Tato dvoj innost iontovho kanlu a opan fungujc blkoviny udr uje v buce pesnou hladinu sodkovch iont. Jakmile se vak mnostv cGMP vlivem fosfodiesterzy sn, iontov kanl se uzave a zpsob po kles koncentrace kladn nabitch sodkovch iont v buce. Vznikl ne rovnovha mezi kladnm a zpornm nbojem na druh stran membrny tak nakonec zpsob, e impuls se podl zrakovho nervu a do moz ku. Vsledkem celho procesu, jak jej interpretuje mozek, je vidn. Pokud by se v buce odehrvaly pouze ve popsan reakce, zsoba 11-cis-retinalu, cGMP a sodkovch iont by se brzy vyerpala. Jet mus fungovat njak mechanismus, kter by pemnn blkoviny i cel kov stav buky navracel do pvodn podoby. Existuje hned nkolik ta kovch mechanism. Za prv, iontov kanl ve tm propout do buky (krom iont sodku) tak ionty vpnku. Vpnk je z buky opt odstra ovn pomoc jin blkoviny, piem v buce je udrovna stle stejn koncentrace iont vpnku. Jestlie se tedy sn hladina cGMP a iontov kanl se nsledkem toho uzave, klesne zrove i koncentrace iont vp nku. Ni koncentrace vpnku zpomal inky fosfodiesterzy, enzymu, kter cGMP rozkld. Za druh, poklesne-li hladina vpnku, blkovina zvan guanyltcyklza zan znovu syntetisovat cGMP. Za tet, zatmco se toto ve odehrv, enzym zvan rhodopsinkinza pozmn chemick sloen metarhodopsinu II. Takto pozmnn rhodopsin dle ve blko vinu arestin, kter rhodopsinu zabrn, aby aktivoval dal molekuly transducinu. Buka tedy m k dispozici mechanismy zamezujc plin mu zeslen signlu, kter vznikl po dopadu jedinho fotonu. Trans-retinal se od rhodopsinu nakonec odlou, mus bt pemnn zpt na 11-cis-retinal, znovu vzn rhodopsinem a cel kolobh me zat znovu. Aby k tomu mohlo dojt, trans-retinal je nejprve chemicky, psobenm enzymu, upraven na trans-retinol, ltku kter obsahuje o dva atomy vodku vce. Dal enzym pak zpsob pemnu molekuly na 11-cis-retinol. Nakonec tet enzym odstran oba dve pidan atom vo dku, vznikne 11-cis-retinal a kolobh je dovren. Uveden vklad je pouze strunm pehledem biochemie vidn. Je to vak zrove vysvtlen, o kter mus biologie usilovat. Chceme-li sku ten pochopit, jak dan proces funguje, musme dopodrobna porozumt kadmu jednotlivmu kroku. Vzhledem k tomu, e zsadn kroky biolo-

Skka se otevr / Biologie trpasli gickch proces se vdy odehrvaj na rovni molekul, mus uspokojiv vysvtlen kadho biologickho jevu - a u se jedn o zrak, trven i imunitu - zahrnovat i vklad na rovni molekul. Nyn, kdy jsme ji nahldli do ern skky vidn, nen ji mon, aby se evolun vklad zabval pouze anatomi celho oka, jako tomu bylo v devatenctm stolet, v dob Darwinov. (Mnoz stoupenci evo lun teorie tak in dodnes.) Kad jednotliv krok a kad struktura, je Darwin pokldal za tak jednoduch, jsou ve skutenosti spjaty s ne uviteln sloitmi biochemickmi procesy, kter dn przdn frze nemohou zakrt. Darwinovy obrazn peskoky z jednoho kopce na druh se nm nyn jev jako obrovsk skoky mezi dokonale zkonstruovanmi stroji - skoky pekonvajc vzdlenosti, je bychom najednou mohli pe konat jen vrtulnkem. V trpaslim svt molekul tedy biochemie pedstavuje pmou vzvu Darwinov evolun teorii. Je zcela zejm, e anatomie neme k een otzky, zda evoluce mohla probhat i na rovni molekul, nim pispt. K objasnn nemohou pispt ani zkamenliny. Nen u dleit, zda je vrstva fosili souvisl, bez jedinho peruen - asi jako vet americkch prezident - i zda v n narme na rozshl mezery. Nezle ani na tom, zda jsme pro takov mezery schopni nalzt uspokojiv vysvtlen. Zkoumnm zkamenlin toti nezjistme, zda se vzjemn souinnost 11-cis-retinalu s rhodopsinem, transducinem a fosfodiesterzou mohla vyvinout postupn. Nezle ani na obrazcch, kter sestavuje biogeogra fie, ani na tch, kter vytv populan biologie, ani na tradinm vkla du evoluce zkladnch orgn i hojnho rozmnoen nkterch druh. Tm nechci tvrdit, e nhodn promnlivost je pouhm mtem nebo e darwinismus vbec nic nevysvtluje (velice dobe vysvtluje napklad mikroevoluci) nebo e jevy pozorovan ve velkm mtku - nap. gene tick zmny v populaci - jsou bezvznamn. Naopak. A donedvna se evolun biologov nemuseli zabvat detaily ivotnch proces, kter se odehrvaj na rovni molekul - vdlo se o nich jen velmi mlo. Nyn je vak ern skka zvan buka ji otevena a nekonen mal svt, kter jsme odhalili, musme tak vysvtlit.

30

31

Darwinova ern skka Kalvinismus" Pro lidskou mysl je, zd se, charakteristick, e kdy vid ernou sk ku, kter njakm zpsobem funguje, pedstavuje si, e skka obsahuje cosi velmi prostho. Dobrm pkladem je kreslen seril Kalvn a Hobbes" (viz obr. 1-4). Obrzek 1-4 Kalvn a Hobbes cestuj ve sv ern skce. Kalvn a Hobbes (Bili Watterson)

Skka se otevr / Biologie trpasli pekroit, aby odhalila, co se zde ve skutenosti odehrv. V devatenc tm stolet byla takovou hranic buka. Jestlie pivo, mlko nebo mo byly ponechny nkolik dn v ndob, a to i v uzaven, vdy se zakalily nm, co v nich bujelo. V osmnctm a devatenctm stolet mikroskop odhalil, e bujen vyvolvaly velmi mal a zjevn iv buky. A tak se zdlo bt logick, e jednoduch iv organismy samovoln vznikaj v kapalinch. Zsadnm momentem pro pesvden veejnosti bylo, e buka byla vykreslena jako jednoduch". Jednm z pednch obhjc teorie samo volnho vzniku organism byl v polovin devatenctho stolet Ernst Haeckel, velk obdivovatel Darwina a dychtiv iitel jeho teorie. Na zklad omezench monost, kter tehdy mikroskopy nabzely, se Haec kel domnval, e buka je jednoduch steka blkovinn sloueniny uhlku" , kter se pli neli od mikroskopickho kousku el. Haeckelovi se tedy zdlo, e tak jednoduch steka, kter nem dn vnitn orgny, me snadno vzniknout z neiv hmoty. Dnes samozejm vme vce. Je zde prost analogie: Darwin m pro nae chpn vvoje zraku podobn vznam jako Haeckel pro pochopen pvodu vvoje ivota. V obou ppadech se vynikajc pedstavitel vdy devatenctho stolet po kouej objasnit trpasli biologii, kter je skryta jejich zraku, a oba tedy shodn pedpokldaj, e ve, co ern skka skrv, mus bt velmi jednoduch. as vak ukzal, e se mlili. V prvn polovin dvactho stolet spolu jednotliv odvtv biologie asto vbec nebyla ve styku. Nsledkem toho si genetika, systematick biologie, paleontologie, srovnvac anatomie, embryologie a jin odvtv vytvoily svj vlastn pohled na evoluci. Evolun teorie tak v rznch vdnch disciplnch nevyhnuteln nabvala rznho vznamu; souhlasn nzor na Darwinovu teorii se pozvolna vytrcel. V polovin tohoto stolet vak vedouc pedstavitel jednotlivch obor uspodali celou adu me zioborovch setkn, aby sv nzory uspodali do jedin smyslupln evo lun teorie, zaloen na Darwinem stanovench zkonitostech. Vsledek jejich prce byl nsledn nazvn evolun syntzou" a vypracovan teo rii se zaalo kat neodarwinismus. Neodarwinismus se tak stal zkladem modernch nzor na evoluci.

Kalvn a Hobbes. Copyright Bili Watterson, 1990. Roziuje Universal Press Syndicate. Rep rodukovno se svolenm autora. Veker prva vyhrazena.

Kalvn vdycky nasko do skky spolu se svm plyovm tygkem Hobbesem a cestuje v ase nebo se jako mvnutm kouzelnho proutku promn ve zve, ppadn skku pouv jako rozmnoova" a naklo uje sm sebe. Mal chlapec jako Kalvn si snadno pedstav, e skka doke ltat jako letadlo (nebo nco podobnho), protoe vbec nev, jak letadlo funguje. Svm zpsobem maj i dospl vdci sklony uvit svm touebnm pnm podobn jako mal chlapci, jakm je Kalvn. Napklad kdysi se badatel domnvali, e hmyz a jin drobn ivoichov se rod pmo ze zkaench potravin. Bylo snadn tomu uvit, nebo panovalo veobecn mnn, e drobn ivoichov jsou stvoen velice jednoduch (ne byl vynalezen mikroskop, prodovdci se domnvali, e hmyz nem dn vnitn orgny). Avak v dalm vvoji biologie peliv pokusy prokza ly, e v zakrytch potravinch se ivot nemno. Teorie samovolnho vzniku organism tak ustoupila za hranice, kter u vda nebyla schopna

32

33

Darwinova ern skka Jedno vdn odvtv vak nebylo k zmnnm schzkm pozvno, a to z prostho dvodu: jet neexistovalo. Potky modern biochemie toti spadaj a do doby, kdy u byl neodarwinismus ve vdeckm svt dvno oficiln zaveden. A tak, stejn jako bylo nutn poopravit biologii pot, co mikroskop odhalil nov a velmi sloit svt ivch organism, i neo darwinismus je nutno znovu zvit ve svtle novch poznatk, kter pi nesla biochemie. dn z vdnch obor, kter se na vzniku evolun syntzy podlely, se nezabval molekulami. Aby vak mohla bt Darwi nova evolun teorie pravdiv, musela by bt schopna vypodat se s fak tem, e ivot se skld z molekul. Tato kniha si klade za cl prokzat, e toho schopna nen.

Kapitola druh

Zkladn princip
Nespokojen badatel Lynn Margulisov je vznamnou profesorkou biologie na Massachusettsk univerzit. Velmi uznvan je pedevm jej teorie, e mitochondrie, energetick zdroje rostlinnch i ivoinch buek, byly pvodn samo statnmi bakterilnmi bukami. Lynn Margulisov k, e historie bude na neodarwinismus nakonec pohlet jako na druhoadou nboenskou sektu dvactho stolet, existujc v rmci rozrstajcho se nboenskho smlen anglosask biologie". Pi jedn ze svch etnch veejnch pednek vyzvala ptomn molekulrn biology, aby uvedli jedin ne sporn pklad vzniku novho druhu nahromadnm zmn. Na jej vzvu vak dosud nikdo neodpovdl. Lynn Margulisov k, e zastnci kla sick evolun teorie si libuj ve svm zoologickm, kapitalistickm a soutivm vkladu Darwina a ve zvaovn pomru vynaloenho sil a vslednho zisku, piem Darwina vbec nepochopili... Neodarwinis mus, kter zastv teorii pozvolnho nrstu zmn, je v naprosto zoufa lm stavu". Jsou to bezesporu velmi zajmav citty. A Lynn Margulisov nen ve sv nespokojenosti osamocen. / pes sv pevn zakoenn musel darwinismus v poslednch 130 letech elit stlmu pvalu nesouhlasu, a to jak ze strany vdc, tak i ze strany veejnosti. Ve tyictch letech naeho stolet byl Richard Goldschmidt natolik nespokojen s vysvtlenm, kter darwinismus nabz v otzce pvodu novch organism, e nakonec sm navrhl teorii slibn stvry". Goldschmidt se domnval, e as od asu me nhodn dojt k rozshlm zmnm, kter jsou v souladu s vvo-

34

35

Darwinova ern skka jem - eknme, e plaz mon jednou snesl vejce a z nj se vyklubal ptk. Teorie slibn stvry" se sice neujala, ale nespokojenost s darwinovskm vkladem vrstev dochovanch fosili znovu propukla o nkolik de stek let pozdji. Paleontolog Niles Eldredge popisuje dan problm takto: 2 Nen divu, e se paleontologov evoluci tak dlouho vyhbali. Zd se toti, e k n nikdy nedolo. Neustl usazovn, probhajc na elnch stnch tes, vykazuje nepravidelnosti, men odchylky a vjimen tak nepatr n nahromadn zmn - v prbhu milin let, co je tempo pli poma l, ne aby mohlo vysvtlovat ono mnostv zzranch zmn, k nim dochz v evolun historii. A kdy u ve vvoji na njakou tu novinku narazme, obvykle se vyno nhle, asto bez jakhokoliv spolehlivho dokladu, e se fosilie nevyvinuly nkde jinde. Nen vak mon, aby se evoluce neustle odehrvala nkde jinde". Tak se ovem vrstva fosili jev mnohmu zoufalmu paleontologovi, kter oekv, e se dozv nco o evoluci. Zatkem sedmdestch let tohoto stolet, ve snaze zmrnit toto dilema, pili Niles Eldredge a Stephen Jay Gould s teori, kterou nazvali teorie peruovan rovnovhy" . Tato teorie postuluje nsledujc: a) bhem dlouhch asovch obdob prochz vtina druh st pozorovatelnmi zmnami; b) kdy ke zmn dojde, je nhl a soustedn v malch, izo lovanch populacch. Pokud by vvoj probhal takto, bylo by vzhledem k nerovnomrnmu vskytu nalezi velmi obtn najt pechodn vvo jov stupn fosili. Podobn jako Goldschmidt i Eldredge a Gould v v existenci spolenho pedka, domnvaj se vak, e k vysvtlen nh lch, ve velkm mtku se vyskytujcch zmn je zapoteb jinho me chanismu, ne jakm je prodn vbr. Gould figuroval tak v poped debaty vnovan jinmu fascinujcmu fenomnu - explozi v Kambriu" (v prvohorch). Peliv vzkumy od haluj pouze nesourod soubor zkamenlin mnohobunnch organism v horninch starch ne piblin 600 milin let. Avak ji v o nco mladch horninch nachzme hojnost zkamenlch ivoich se znan lenitmi tly. Nedvno se pedpokldan doba, bhem n k explozi do lo, snila z 50 milin na 10 milin let - co se z pohledu geologa

Skka se otevr / Zkladn princip rovn pouhmu okamiku. Zkrcen asovho odhadu pimlo senzacechtiv pisatele lnk, aby hledali nov superlativy k vylepen titulk. Nejoblbenjm se stal vraz biologick velk tesk". Gould hjil n zor, e k objasnn rychlosti, s jakou se nov formy ivota objevily, je teba nalzt jin mechanismus, nebo prodn vbr nen dostatenm vysvtlenm. Je ironi osudu, e jsme dospli pesn tam, kde byl Darwin. Kdy Darwin poprv navrhl svoji teorii, narazil na znan problm, kterm bylo odhadovan st zem. Badatel devatenctho stolet se toti do mnvali, e zem je star jen asi sto milin let, zatmco Darwin pedpo kldal, e ke vzniku ivota prodnm vbrem by bylo zapoteb mnohem vce asu. Nejdve bylo prokzno, e ml pravdu; dnes vme, e zem je mnohem star. Avak s objevenm biologickho velkho tesku by ml ivot na svj rozvoj od jednoduchch a po velmi sloit formy jet mn asu, ne kolik mu v devatenctm stolet vymezilo pedpokldan st zem. Svou nespokojenost vak nevyjaduj pouze kosti zkoumajc paleonto logov. Mnoz evolun biologov, kte studuj cel organismy, by se rdi dozvdli, jak me darwinismus vysvtlit jejich pozorovn. Ang lit biologov Mae-Wan Ho a Peter Saunders si postovali nsledujcm zpsobem: Uplynulo asi pl stolet od doby, kdy byla formulovna neodarwinovsk syntza. Znan st bdn byla vedena v rmci paradigmatu, kter syn tza vymezuje. spch teorie se vak z hlediska evoluce omezuje na ma likosti, jako jsou napklad zmny zbarven nonch motl pizpsoben prosted. Naproti tomu tato teorie v podstat nem co ci k otzkm, kter ns zajmaj nejvce - napklad, kde se tu non motli vbec vzali. 5 John McDonald, genetik z Univerzity sttu Georgia, hovo o nsleduj cm hlavolamu: Vsledky vzkumu genetick bze pizpsobivosti organism zskan v uplynulch dvaceti letech ns pivedly k obrovskmu darwinovskmu paradoxu. Nezd se, e by geny, kter jsou evidentn variabiln v rmci pirozench populac, byly pinou mnoha rozshlejch, pizpsobivosti prosted tkajcch se zmn, zatmco geny, kter, jak se zd, tvo pod-

36

37

Darwinova ern skka sttu mnoha - ne-li vtiny - rozshlejch, s adaptabilitou souvisejcch zmn, v rmci pirozench populac zejm variabiln nejsou. George Miklos, australsk badatel zabvajc se evolun genetikou, si tak lme hlavu s prospnost darwinismu: Co tedy pedpovd tato ve zahrnujc evolun teorie? V souladu s hrst kou postult, k nim pat napklad nhodn promnlivost a koeficienty vbru, pedpovd zmny v etnosti gen za urit asov obdob. Mla by evolun teorie tak zsadnho vznamu bt opravdu spovat prv v tomto?7 Jerry Coyne z katedry ekologie a evoluce Chicagsk univerzity pichz s neekanm nzorem: Dochzme ke zcela neekanmu zvru, e existuje pramlo doklad pod porujcch neodarwinovsk stanovisko: jeho teoretick opodstatnn, stej n jako doklady zskan na zklad pokus, kter by je potvrzovaly, jsou velmi chab. I John Endler, genetik z Kalifornsk univerzity, hloub nad prospnost zmn, k nim dochz: Akoliv toho o promnlivosti vme mnoho, ve vztahu k evoluci je pro ns z velk sti stle jet ernou skkou". Zd se, e nov biochemick funkce jsou v rmci evoluce spe vzcnost a dvody jejich vzniku nm prakticky nejsou znmy.9 U po lta si matematikov stuj, e sla, kter z darwinismu vypl vaj, prost nedvaj smysl. Hubert Yockey, badatel zabvajc se teori informace, namt, e k vvoji informac, kterch bylo ke vzniku ivch organism zapoteb, nemohlo dojt nhodou. Je pesvden, e ivot by ml bt pokldn za danou skutenost, stejn jako hmota nebo energie. V roce 1966 se pedn matematikov a biologov zabvajc se evoluc setkali na symposiu ve Wistar Institute ve Filadelfii. Dvodem setkn bylo, e poadatel symposia, Martin Kaplan, zaslechl dosti podivn roz hovor ty matematik, tkajc se pochybnost a vhrad, kter m mate matika vi Darwinov evolun teorii". V prbhu symposia byli zstupci jedn strany skleni, zatmco druh strana nemla dostatek po rozumn. Jednomu z matematik, kter prohlaoval, e nebyl dostatek

Skka se otevr / Zkladn princip asu na to, aby mohly probhnout vechny zmny, jich bylo zapoteb k vvoji oka, biologov sdlili, e jeho vpoty mus bt chybn. Pesto vak matematikov nebyli pesvdeni, e se ml prv oni. Jeden z nich prohlsil: Neodarwinovsk evolun teorie m znan mezery a my se domnvme, e tyto mezery jsou takov povahy, e je souasn koncepce biologie pros t nedoke peklenout. Stuart Kauffman z institutu v Santa Fe je hlavnm zastncem teorie kom plexnosti". Zjednoduen eeno, hj nzor, e mnoh znaky ivch or ganism vznikaj nsledkem sebeuspodn, co je sklon komplexnch organism uspodat samy sebe do uritch vzor, a nikoliv psobenm prodnho vbru: Darwin a evoluce ns obklopuj ze vech stran, a u si stoupenci krea cionismu kaj cokoliv. Je vak toto stanovisko sprvn? Nebo jet lpe, je pimen? Domnvm se, e nikoliv. Pot nen v tom, e by se Darwin mlil, ale e uchopil pouze st pravdy.13 Teorie komplexnosti si dosud zskala jen mlo stoupenc; tch, kdo ji kritizuj, je vak mnoho. John Maynard Smith, pod jeho vedenm Kauff man pipravoval svoji diplomovou prci, se domnv, e tato teorie je a pli zaloen na matematice a jen mlo souvis s chemi skutenho i vota. Pestoe tato vtka m sv opodstatnn, Smith nepichz s d nm nvrhem, jak eit otzku, kterou Kauffman vyslovil, toti otzku pvodu sloitjch organism. Darwinova teorie tedy budila nesouhlas od doby, kdy byla uveejnna, a to nejen z teologickch dvod. V roce 1871 sestavil St. George Mivart, jeden z Darwinovch kritik, seznam nmitek proti evolun teorii. Mnoh z nich jsou pekvapiv podobn tm, kter vznej i souasn kritici. Mon nmitky proti darwinismu lze shrnout v nsledujc: Prodn v br" neobjasuje stadium vzniku ivch organism. Nen v souladu s ko existenc velmi podobnch organism rznho pvodu. Mme dvody pedpokldat, e nkter specifick odlinosti se zejm vyvinuly nhle, nikoliv postupn. Nzor, e promnlivost druh je omezena vraznmi, a velmi odlinmi hranicemi, je dosud udriteln. Zcela chyb nkter

38

39

Darwinova ern skka pechodn formy fosili, jejich ptomnost bylo mon oekvat... U or ganickch forem pozorujeme mnoho zajmavch jev, kter prodn v br" nikterak neobjasuje. Jak je vidt, tento spor se thl po vce ne jedno stolet, ani by bylo nalezeno jakkoliv een. Od dob Mivartovch a po Lynn Margulisovou se vdy nali vdci dobe obeznmen s danou problematikou a tc se navc i znan autorit, kte nepovaovali za dostaten vysvtlen, je darwinismus nabzel. Dvod byl zejm. Otzky, kter si jako prvn kladl Mivart, bu nebyly zodpovzeny vbec, nebo nkte vdci nebyli spo kojeni s odpovmi, jich se jim dostalo. Ne pokrome dle, mli bychom si povimnout jist velmi npadn skutenosti: kdybychom zjiovali nzory vech vdc po celm svt, velk vtina by odpovdla, e Darwinovu teorii povauje za pravdivou. Avak vdci, stejn jako kdokoliv jin, zakldaj sv nzory vtinou na informacch, kter slyeli od ostatnch. Vtina tch (a ne vichni), kdo darwinismus uznvaj, tak in na zklad uznvan autority. Vdeck obec vak, nanetst, asto odmt kritiku darwinismu ze strachu, e by tak poskytla argumenty stoupencm kreacionismu. Je tedy ironi, e ve jmnu ochrany vdy se nad pronikavou vdeckou kritikou prodnho v bru mv rukou. Nyn tedy nadeel as zahjit nepedpojatou diskusi na toto tma, ne bo jsme se konen dostali a k sammu jdru biologie, a proto je mon nalzt een. Na nejnepatrnj rovni biologie - na rovni chemickho ivota buky - jsme odhalili velmi sloit svt, jeho objeven zsadn zmnilo okolnosti, kter mus bt zkladem vekerch diskus na tma Darwinovy teorie. Podvejme se napklad, jak se nzor biochemika pro jev v debat mezi stoupenci kreacionismu a zastnci darwinismu, pokud se tk prskavce. Taskav brouci Prskavec je nenpadn brouk, dorstajc dlky asi 10 mm. Kdy jej ovem vystra njak jin hmyz, brn se velmi zvltnm zpsobem: ze zadeku na neptele vystkne vrouc roztok. Hork tekutina zasaen cl opa a ten se pak vtinou rozhodne shnt si obd jinde. Jak tenhle trik funguje?

Skka se otevr / Zkladn princip Ukazuje se, e prskavec vyuv chemii. Jet ne dojde k zpasu, zvltn stroj zvan vymovac lalky vytvo velmi koncentrovanou sms dvou chemickch ltek, peroxidu vodku a hydrochinonu (obrzek 2-1). Peroxid vodku je ltka, kterou si meme koupit v lkrn. Hydrochinon se pouv pi vyvolvn fotografi. Tato sms dle pichz do skladovacho prostoru, jen se nazv sbrn mchek. Sbrn mchek st do druhho prostoru, kter je od nj dn oddlen. Tento druh prostor se velmi vstin nazv vbuchov komora. Mchek je od komory oddlen kanlkem se svraovm svalem, velmi podobnm svram, na nich jsou zvisl i lid, zejmna pokud se tk schopnosti udret mo. S vbuchovou komorou je tak spojeno mnoho malch v bk, kterm kme ektodermln lzy. Vyluuj do vbuchov komo ry enzymy, kter slou jako katalyztory. Jakmile se prskavec ct ohroen, sthne svaly obklopujc sbrn mchek a zrove uvoln sv ra. Roztok peroxidu vodku a hydrochinonu je tak vtlaen do vbuchov komory, kde se sms s enzymatickmi katalyztory. Obrzek 2-1
Obrann systm prskavce: B - sbrn mchek, E - vbuchov komora, G - ektodermln lzy vyluujc enzymy - katalyztory, L - vymovac lalky, M - svra, O - vvodn kanlek. B obsahuje sms peroxidu vodku a hydrochinonu, kter exploduje psobenm ka talyztor, jakmile se dostane do E.

Podle: Crowson, R. A. (1981), The Biology of the Coleoptera, Academic Press, New York, kapitola 15. Reprodukovno se svolenm autora.

40

41

Darwinova ern skka Nsleduje velice zajmav chemick reakce. Peroxid vodku se okami t rozkld na obyejnou vodu a kyslk - stejn jako se nm asem roz lo v lkrn zakoupen peroxid, ponechme-li jej v oteven ndob. Kyslk reaguje s hydrochinonem, piem opt vznik voda a navc jet velmi drdiv ltka zvan chinon. Pi vech uvedench reakcch zrove dochz k uvolnn velkho mnostv tepla. Teplota roztoku tak stoup, a doshne bodu varu. st se dokonce zmn v pru. Ta spolu s kysl kem vyvj znan tlak na stny vbuchov komory. Vzhledem k tomu, e svra je ji opt uzaven, vrouc sms m nyn jedinou monost odejt z prskavcova tla kanlkem, kter vede ven. Svaly, kter kanlek obklopuj, navc umouj, aby byl proud pry namen pmo na zdroj nebezpe. Prskavcv neptel je tak opaen vroucm roztokem jedovatho chinonu. Mon se ptte, pro sms peroxidu vodku a chinonu neexplodovala u ve sbrnm mchku. Dvodem je, e mnoh chemick reakce pro bhaj velmi obtn, pokud k sob molekuly nemaj snadn pstup u na rovni atom - jinak by dky reakci se vzdunm kyslkem vylehly pla meny i z tto knihy. Meme to pirovnat napklad k zamenm dvem. Nen snadn, aby se k sob dostali lid (eknme teba dospvajc chlapci a dvky), kter oddluj zamen dvee - a by si setkn velmi pli. Kdy se ovem najde nkdo, kdo m od dve kl, pak je mon otevt a vichni si mohou bt dn pedstaveni. Enzymatick katalyztory za stvaj lohu kle a umouj tak peroxidu vodku a hydrochinonu, aby se setkaly na rovni atom a tak mohlo dojt k reakci. Ve zvltn oblib maj prskavce stoupenci kreacionismu. (Institut pro vzkum stvoen dokonce vydal knihu pohdek pro dti autorky Hzel May Rueov s nzvem Bomby, the Bombardier Beetle, Pbhy prskavce Prskyho.) Pedhazuj stoupencm evolun teorie prskavcv podivuhod n obrann systm a vyzvaj je, aby vysvtlili, jak by nco podobnho mohlo vzniknout postupnm vvojem. Na jejich vzvu zareagoval ku pkladu Richard Dawkins, profesor zoologie na Oxfordsk univerzit. Dawkins je v souasn dob nejspnjm autorem populrn naun literatury obhajujc darwinismus. Jeho knihy, vetn kritikou naden pijat publikace The Blind Watchmaker (Slep hodin), jsou psny z bavnou, laickmu teni velmi pstupnou formou. Dawkins pe s vel-

Skka se otevr / Zkladn princip km nadenm, protoe v, e se Darwin neml. V tak, e ateismus je jen logickm zvrem vyvozenm z darwinismu a e by se nm vem dailo lpe, kdyby ns tento nzor sdlelo vce. V dle nazvanm The Blind Watchmaker (Slep hodin) se Dawkins krtce zabv tak prskavci. Nejprve cituje ryvek z knihy Francise Hitchinga The Neck of the Giraffe (Krk irafy), ve kterm autor jako soust argumentace proti darwinismu popisuje obrann systm prskavce: [Prskavec] vystkne smrtelnou dvku smsi hydrochinonu a peroxidu vo dku nepteli pmo do tve. Smsme-li tyto dv chemick ltky, doslova exploduj. Aby je tedy prskavec mohl uchovvat v tle, vyvinul si chemic kou ltku - inhibitor, kter je in nekodnmi. V okamiku, kdy brouk tekutinu vystkne, je ke smsi pidn antiinhibitor, kter j navrt pvod n vbunost. Sled udlost, kter by mohly vst ke vzniku tak sloitho, propracovanho a rafinovanho procesu, zdaleka nelze vysvtlit postup nm vvojem. Sebemen naruen chemick rovnovhy by toti okamit vedlo ke vzniku jinho druhu - druhu vybuchlch brouk.17 Dawkins odpovd: Kolega biochemik mi ochotn poskytl lhev peroxidu vodku a mnostv hydrochinonu, kter by stailo pro 50 prskavc. Chystm se ob ltky slt dohromady. Tak tedy... No, a dosud jsem naivu. Smchal jsem peroxid vodku s hydrochinonem a vbec nic se nestalo. Sms se ani nezahla... Tvrzen, e smsme-li tyto dv chemick ltky, doslova exploduj", je tedy jednodue nepravdiv, akoli stoupenci kreacionismu jej v literatue asto opakuj. Mimochodem, jestli vs prskavec opravdu zajm, ve sku tenosti se stane toto: Je pravda, e na neptele vystikuje vrouc sms peroxidu vodku a hydrochinonu. Peroxid vodku a hydrochinon spolu ovem nikterak prudce nereaguj, pokud se nepid katalyztor. A pesn tohle prskavec udl. Pokud se tk vvoje a pedchdc tohoto systmu, peroxid vodku a rzn druhy chinonu jsou v chemii tlesnch proces uvny i k jinm elm. Prskavcovi pedkov prost pouili chemick ltky, kter u mli k dispozici, k jinmu zmru. Tak funguje evoluce. Akoliv Dawkins vychz z ve uveden vmny nzor lpe, ani on, ani stoupenci kreacionismu svho protivnka nepesvdili. Dawkinsovo vysvtlen vzniku obrannho systmu se zakld na skutenosti, e z kladn sousti systmu u byly k dispozici". Postupn vvoj by tedy mohl bt mysliteln. Dawkins vak nevysvtluje, z jakho dvodu jsou

42

43

Darwinova ern skka peroxid vodku a chinony vyluovny v pomrn vysokch koncentracch do spolenho prostoru, kter je pomoc svraem opatenho kanlku spojen s dalm prostorem, obsahujcm enzymy nezbytn pro rychlou re akci uvedench ltek. Klov otzka vak zn jinak: Jak me sloit biochemick systm vzniknout na zklad postupnho vvoje? Problmem ve uveden dis kuse" je, e si jej astnci prost nerozumj. Jedna strana uvede chybn fakta; druh strana fakta pouze oprav. Stoupenci darwinismu vak maj pedevm za kol zodpovdt dv otzky: Za prv, jak lze pesn defi novat jednotliv stadia prskavcova vvoje? Za druh, jsou-li tato stadia definovna, jak se s pomoc Darwinovy teorie dostaneme z jednoho sta dia do druhho? Dawkins nijak ble nespecifikuje, jak se asi mohl prskavcv obrann systm vyvinout. Abychom nastnili, v em je prv Dawkinsovo vy svtlen tak problematick, zopakujme si nkter poznatky o prskavcov anatomii. Nejprve bychom si mli pipomenout, e kolem prskavcova obrannho systmu je zahnat tonka. Systm se skld z nsledujcch st: 1) peroxid vodku a hydrochinon, ltky, je jsou vyluovny vy movacmi lalky; 2) enzymatick katalyztory, produkovan ektodermlnmi lzami; 3) sbrn mchek; 4) svra; 5) vbuchov komora; 6) vvodn kanlek. Ne vechny uveden sti jsou vak nutn k zajitn funknosti systmu. Samotn hydrochinon je pro tonka nebezpen. Mnoh druhy hmyzu produkuj chinony, kter pak ani nemus vyluovat - predtorovi prost nechutnaj". tonk zpotku sice nkolik tako vch brouk rozvk a vyplivne, napt se vak jim podobnm radji vyhne. Tento zpsob obrany tedy nakonec pin prospch celmu druhu. Samotn hydrochinon tedy zastv obrannou funkci, kterou u prskavce pisuzujeme celmu systmu. Je tedy mon, aby ostatn sti prskavcova obrannho systmu byly pidvny postupn, m by se jeho funkce po stupn zlepovala? Zdlo by se, e ano. Umme si pedstavit, e i kdyby brouk pouze shromaoval hydrochinon v njakm sbrnm prostoru napklad ve sbrnm mchku - jist by mu to bylo ku prospchu. Mohl by toti vyprodukovat znan mnostv tto kodliv chemiklie. Pro tonka by se tak stal zcela nepoivatelnm, ani by ohrozil sm

Skka se otevr / Zkladn princip sebe. Pokud by se navc vyvinul kanlek vedouc ze sbrnho mchku a stc vn prskavcova tla, hydrochinon by mohl vytkat a odpuzovat tonky, jet ne se brouka pokus pozt. Nkter druhy hmyzu maj zvltn obrann zazen. Jsou to itn lzy, skldajc se z jedno duchho sbrnho prostoru, z nho vede kanlek stc vn tla, asto doplnn svalem, kter napomh rychlejmu vyprazdovn obsahu. Podobn zazen by bylo mon jet vylepit svraem, jen by zabrnil samovolnmu vytkn obsahu. Peroxid vodku m ovem rovn drdiv inky. Brouk by tedy byl jet lpe chrnn, kdyby mohl - teba i za nzk teploty - vyluovat hydrochinon i peroxid vodku souasn. Tm vechny buky obsahuj enzym zvan katalza, kter rozkld peroxid vodku na vodu a kyslk, piem se uvoluje teplo. Kdyby tedy nkter buky ve vstelce spojo vacho kanlku vyluovaly mal mnostv katalzy, st peroxidu vodku by se bhem vyvren rozloila a tak by zrove dolo k zaht roztoku a tm i ke zven jeho drdivch ink. Nkter druhy prskavc z Austrlie19 a Papuy Nov Guineje20 vystikuj rzn tepl a hork roztok, nikdy se vak nesetkme s roztokem vroucm. m vce katalzy by buky vyluovaly, tm vy by byla teplota roztoku. Nakonec by bylo dosaeno optimlnho pomru mezi velost roztoku a trvanlivost vvo dovho kanlku. Ten by se asem zpevnil a rozil, aby tak roztok mohl doshnout bodu varu. Nslednm pidnm peroxidzy k takto zaht smsi bychom prakticky zskali stejn zazen, jak je nartnuto na ob rzku 2-1. Sestavili jsme zde scn, kter by se dobe vyjmal v jakkoliv knize sepsan stoupenci evolun teorie. Podailo se nm vak skuten vysvt lit, jak se prskavcv obrann systm vyvinul? Uveden vysvtlen bohu el nen o nic podrobnj ne vklad o vvoji oka, kter Darwin vypracoval v devatenctm stolet. Zdnliv sice popisujeme postupn se vyvjejc systm, avak jeho jednotliv sousti nm nejsou znmy. Na pklad sbrn mchek je sm o sob sloitm, mnohobunnm syst mem. Co vlastn obsahuje? Pro m prv tento tvar? Tvrdit, e kdyby brouk shromaoval hydrochinon v njakm sbrnm prostoru - nap klad ve sbrnm mchku - jist by mu to bylo ku prospchu", je stejn jako prohlaovat, e spolenosti by bylo ku prospchu, kdyby se moc

44

45

Darwinova ern skka soustedila v rukou centralizovan vldy". V obou ppadech nen ble ureno, jakm zpsobem a kde m k soustedn dojt, piem prosp nost obou dj by zvisela prv na podrobnostech. Sbrn mchek, svra, vbuchov komora i vvodn kanlek - to ve jsou sloit, zna n specifick systmy, obsahujc mnoho ble neurench soust. Na vc nm nejsou znmy ani samotn procesy, kter ke vzniku zazen schopnho vyvolat explozi vedly: Co zapinilo vznik sbrnho mchku, vylouen peroxidu vodku i pouit svrae? Zatm meme ci pouze to, e evoluce v souladu s Darwinovou teori mohla probhnout. Teprve kdybychom mohli rozebrat veker podrob nosti stavby prskavcova obrannho stroj do posledn blkoviny a pos lednho enzymu a kdyby vechny tyto detaily bylo mon vysvtlit na zklad Darwinovy teorie, teprve tehdy bychom s Dawkinsem mohli sou hlasit. Zatm vak nedokeme rozhodnout, zda onen postupn nrst v rmci naeho evolunho scne odpovd jednotlivm peskokm", i zda se spe jedn o pelety vrtulnkem mezi nesmrn vzdlenmi kopci. Vidt znamen vit Vrame se zpt k lidskmu oku. Dawkins a Hitching se neshodnou, ani pokud se tk tohoto klasickho pkladu sloitho orgnu. Hitching ve svm dle Neck of the Giraffe (Krk irafy) prohlauje, e je zcela evidentn, e kdy se za provozu porouch sebenepatrnj mali kost, objev se nerovnosti na rohovce, pestane se roziovat zornice, o ka pestane bt prhlen nebo oko ztrat schopnost zaostovat - pak se nikdy nevytvo zeteln obraz. Oko funguje bu jako celek, nebo vbec ne. Jak se tedy mohlo vyvinout dky ad neustle probhajcch, zdlouha vch a nekonen malch zdokonalen, o jakch mluv Darwin? Je sku ten mon, e souasn dolo k tiscm pznivch nhodnch promn tak, aby se oka a stnice, kter nemohou fungovat jedna bez druh, vyvinuly zrove? Jak vznam m pro peit oko, kter nevid?21 Dawkins si ani tentokrt nenech ujt pleitost napadnout Hitchingovo tvrzen: Zamysleme se nad prohlenm: kdy se porouch sebenepatrnj mali kost... [kdy] oko ztrat schopnost zaostovat... pak se nikdy nevytvo

Skka se otevr / Zkladn princip zeteln obraz". Pravdpodobnost, e tato slova tete skrze oky brl, je asi 50/50. Odlote je a rozhldnte se kolem sebe. Souhlaste s tvrze nm, e se nevytvo zeteln obraz"?... (Hitching) dle prohlauje, jako by se jednalo o zcela zejmou skutenost, e oka a stnice nemohou fungovat jedna bez druh. Na zklad eho je takov tvrzen mon? Jist osoba, kter je mi velice blzk, podstoupila operaci edho zkalu. Po stieny byly ob oi, v nich po provedenm zkroku nejsou vbec dn oky. Bez brl by tak ani nemohla zat hrt tenis nebo zamit puku. Pesto mne ujistila, e je mnohem lep mt oi bez oky ne nemt oi vbec. Jste tak alespo schopni odhadnout, zda narazte do zdi nebo do jin osoby. Jako divok zve byste oko bez oky mohli spolehliv pout k odhalen blcho se obrysu dravce stejn jako k uren smru, odkud pichz.22 Pot, co napadl Hitchingovy argumenty - stejn jako pochybnosti bada tel Richarda Goldschmidta a Stephena Goulda, kter sloit stavba oka rovn znepokojovala - pokrauje Dawkins parafrz Darwinovy obhajo by pijatelnosti vvoje oka: Nkter jednobunn organismy maj tzv. on skvrnu, kter obsahuje mal mnostv barviva. Tuto svtloivou skvrnu z jedn strany zakrv jaksi stntko, kter organismu umouje zskat alespo njakou ped stavu" o tom, odkud svtlo pichz. U mnohobunnch ivoich ... jsou barvivem vybaven, svtloiv buky umstny v malm pohrku. Tak je vylepena i schopnost ivoicha urovat smr, odkud svtlo pich z... Pedstavme-li si pohrkovit oko, zjistme, e jakkoliv alespo tro chu vypoukl, mlhav prhledn, nebo dokonce jen prsvitn hmota pekrvajc otvor oka pedstavuje dky svm oce vzdlen podobnm vlastnostem znan zlepen. Jakmile jednou vznikne takovto primitivn pedchdce oky, nsleduje nepetrit ada postupnch zlepen, dky nim se primitivn oka stv silnj a prhlednj, m se umenuje zkreslen vznikajcho obrazu. Tato tendence nakonec vyst ve vznik za zen, v nm poznvme skutenou oku. Dawkins ns spolu s Darwinem vybz, abychom uvili, e oko se vyvi nulo postupn, a to tak, e bhem vvoje prolo adou pijatelnch pe chodnch stadi, je se vyznaovala nekonen malmi vylepenmi. Jsou vak opravdu nekonen mal? Nezapomnejme, e i on skvrna, kterou si Dawkins zvolil za svj vchoz bod, funguje na zklad cel ady i-

46

47

Darwinova ern skka nitel, vetn 11-cis-retinalu a rhodopsinu. O tch se vak Dawkins ne zmiuje. A kde se vzal onen mal pohrek"? Skupina bunk, z nich mus bt pohrek nutn utvoen, m vdy tendenci zformovat zakulacen tvar, pokud nejsou ve sprvnm tvaru udrovny za pomoci molekul. Na zachovn tvaru buky se ve skutenosti podl znan mnostv slo itch blkovin a bezpoet sloitch blkovin se tak star o vnj stavbu buky. Bez nich by buky vypadaly jako shluk mdlovch bublin. Je mon, aby se jednalo o jednoduchou promnu? Dawkins nm nevysvt luje, jak tento zdnliv jednoduch tvar pohrku" vznikl. A akoliv ns ujiuje, e jakkoliv prsvitn hmota" by znamenala zlepen (pipo meme si Haeckela, kter se myln domnval, e by bylo snadn vyrbt buky, nebo jist nejsou nim jinm ne jednoduchmi stekami"), vbec se nezmiuje, jak obtn je sestavit i jednoduchou oku". Stru n eeno, Dawkinsovo vysvtlen se vztahuje pouze na primitivn ana tomii. Hitching i Dawkins zamili svou pozornost nesprvnm smrem. Oko a v podstat tm jakkoliv vt biologick struktura se skld z cel ady samostatnch soustav. kolem stnice je napklad vnmn svtla. oka m za kol sousteovat svteln paprsky a zaostovat. Pouijeme-li oku v kombinaci se stnic, funkce stnice se samozejm zlep, avak jak stnice, tak i oka mohou fungovat samy o sob. Podobn tak svaly, kter umouj akomodaci oky nebo pohyb on bulvy, funguj jako stahovac zazen, kter by se mohlo uplatnit i u mnoha jinch sys tm. Dopadni svtla na stnici na nich nijak nezvis. Slzn kanlky a on vka jsou tak sloit systmy, jejich funkce je vak oddliteln od funkce stnice. Hitchingovy argumenty jsou napadnuteln, nebo zamuje integro van systm sloen z dalch systm za jednolit systm. Dawkins sprvn upozoruje na oddlitelnost jednotlivch sloek. Dawkins ovem pouze dopluje sloit systmy ke sloitm systmm a nazv to vysvt lenm. Je to podobn, jako by nkdo na otzku: Z eho je vyrobena stereo aparatura?" odpovdl: Stereo aparatura vznikne, zapojme-li rep roduktory do zesilovae, pidme pehrva kompaktnch disk, rozhla sov pijma a kazetov magnetofon." Darwinova teorie bu doke objasnit mont reproduktor a zesilovae, nebo ne.

Skka se otevr / Zkladn princip Nezjednoduiteln sloitost a povaha pemny Darwin si byl vdom, e jeho teorie postupnho vvoje zaloen na p rodnm vbru m jeden velk nedostatek: Kdyby bylo mon prokzat, e existuje njak sloit orgn, kter ne mohl vzniknout na zklad etnch, po sob nsledujcch, drobnch zmn, pak by se moje teorie zcela zhroutila. S jistotou lze tvrdit, e za poslednch sto let se vtina badatel ve sv nedve k darwinismu soustedila prv na tuto podmnku - ponaje Mivartovm znepokojenm ohledn stadia vzniku novch organism a po Lynn Margulisovou, kter postupn vvoj zcela odmt. Vichni se pitom domnvali, e podmnka, kterou Darwin pokld za kritrium sel hn teorie, ji byla splnna. Jak si tm vak meme bt jisti? Kter biologick systm nemohl vzniknout na zklad etnch, po sob nsle dujcch, drobnch zmn"? Pro zatek si zvolme systm, jen je nezjednoduiteln sloit. Vra zem nezjednoduiteln sloit chci ci, e se jedn o samostatn systm, sloen z nkolika dobe propojench, ve vzjemn souinnosti pracu jcch st, kter se podlej na zkladn funkci systmu, piem od strann kterkoliv z st by vedlo ke skutenmu selhn systmu. Nezjednoduiteln sloit systm toti neme vzniknout rovnou (tj. usta vinm vylepovnm poten funkce, kter je vak zaloena na stle stejnm mechanismu) na zklad drobnch, po sob nsledujcch pozm nn pedchozho systmu, nebo jakkoliv pedchdce nekonen sloi tho systmu, ktermu by njak st chybla, by samozejm nebyl funkn. Pokud existuje nco jako nezjednoduiteln sloit biologick systm, pak je Darwinova evolun teorie skuten siln zpochybnna. Vzhledem k tomu, e prodn vbr se me uplatnit pouze u systm, kter u existuj a funguj, pak - jestlie nen mon, aby biologick sys tm vznikal postupn - musel by narz povstat jako integrovan celek, aby se prodn vbr vbec ml kde odehrvat. I kdy je systm nezjednoduiteln sloit (a nemohl tedy vzniknout najednou), pece nelze zcela vylouit monost, e se jeho vvoj ubral zdlouhavou, oklikou vedouc cestou. m je vak takovto systm, jeho sousti na sebe vzjemn psob, sloitj, tm men je pravdpodob-

48

49

Darwinova ern skka nost, e za svj vznik vd podobn zdlouhavmu vvoji. A m vce takovch nevysvtlitelnch, nezjednoduiteln sloitch biologickch sys tm poznvme, tm pevnji jsme pesvdeni, e kritrium nespchu Darwinovy teorie bylo splnno. ist teoreticky se meme nechat zlkat pedstavou, e nezjednoduiteln sloitost prost vyaduje etn, souasn probhajc pemny a e evoluce, i kdy je mon mnohem nhodnj, ne jsme se pvodn do mnvali, je pesto mon. Takovto uvaovn v zsad odpovd Goldschmidtov teorii slibn stvry". Takovto odvoln se na pouhou nhodu nelze nikterak vyvrtit. Pesto se jedn o nesmyslnou polemiku. Stejn dobe bychom toti mohli tvrdit, e cel svt se njakou nhodou vynoil teprve vera, vetn vech charakteristickch rys, kter nyn m. Nhoda je pouze metafyzickou spekulac; vdeck vysvtlen mus bt zdvodniteln. Dnes se ji tm veobecn pipout, e takto nena dl udlosti by byly nesluiteln s povlovnm postupem, jak Darwin pedvdal. Tuto otzku velmi dobe objasuje Richard Dawkins: Je velmi pravdpodobn, e evoluce ve skutenosti nen vdy postupnm vvojem. Postupnou vak mus bt, uvme-li j k vysvtlen vzniku slo itch, zjevn eln uspodanch objekt, napklad oka. Nen-li evolu ce v tchto ppadech postupnou, neme vysvtlovat vbec nic. Jestlie se ani v tchto ppadech nejedn o postupn vvoj, pak se dostvme zpt k zzraku, co je ovem pouh synonymum pro naprostou absenci jakhokoliv vysvtlen.25 Pina spov v povaze pemny - mutace. V biochemii mutace pedstavuje zmnu v DNA. Aby se zmna stala ddinou, mus k n dojt i v DNA rozmnoovac buky. K nejjednodu mutaci dochz, kdy se jeden jedin nukleotid (nukleotidy jsou staveb nmi kameny" DNA) obsaen v DNA danho tvora zmn na nukleotid jin. Podobn tak pi dlen buky, kdy dochz ke koprovn DNA, me bt jedin nukleotid pidn nebo naopak vynechn. Nkdy se do konce stane, e se nhodn vynech nebo zdvoj cel sek DNA - tisce nebo miliny nukleotid. / to vak povaujeme za jedinou mutaci, proto e k n dochz najednou a v jedinm okamiku. Obecn lze tvrdit, e jedna jedin mutace doke u danho ivoicha zpsobit nanejve malou zmnu - i kdy nm takov zmna me pipadat jako velmi zvan.

Skka se otevr / Zkladn princip Existuje napklad dobe znm mutace, zvan antenopodie, kterou vdci dokzali vyvolat u laboratorn octomilky: ubohmu stvoen, kter n sledkem takov mutace vznikne, vyrstaj z hlavy noiky msto tykadel. Akoliv to na ns me zapsobit jako znan zmna, ve skutenosti se o pli velkou promnu nejedn. Noiky, kter te z hlavy vyrstaj, jsou typickmi noikami octomilky, zmnilo se pouze jejich umstn. Uveme zde jet dal, obdobn pklad: Pedstavme si seznam in strukc, podle nich mme postupovat krok za krokem. Mutace je zmna, ke kter dochz u jedinho pkazu. Msto aby znl vezmi l/4palcovou matici", bude nsledkem mutace znt vezmi 3/8palcovou matici". Nebo msto zasu okrouhl ep do kulatho otvoru", dostaneme instrukci za su okrouhl ep do tyhrannho otvoru". Nebo msto pipevni sedtko nahoru na motor", bude pkaz znt pipevni sedtko k dtkm". (Ta kov pokyn ovem meme dostat pouze tehdy, hod-li se potebn ma tice a rouby tak k dtkm.) Nsledkem mutace vak neme dojt k tomu, aby se zmnily vechny instrukce najednou - abychom sestavili napklad fax msto rdia. Vrame se vak k prskavci a k stavb lidskho oka. Otzkou zstv, zda lze etn anatomick zmny vysvtlit pomoc mnoha malch mutac. Skliujc odpov zn, e to zatm nedokeme rozhodnout. Jak prskavcv obrann systm, tak i oko obratlovc jsou tvoeny takovm mno stvm molekulrnch sloek (dov se jedn o desetitisce rznch druh molekul), e ji jen pozen jejich seznamu - a nsledn uvaovn o mutacch, kter mohly vst k jejich vzniku - je v souasn dob ne mon. Pli mnoho matic a roub (a ep, soustek motoru, dtek atd.) zstv neobjasnno. Kdybychom se chtli pt, zda Darwinova evo luce mohla dt vzniknout tak rozshlm tvarm, budeme v podobn si tuaci jako badatel v devatenctm stolet, kte uvaovali, zda mohou buky vznikat samy od sebe. Podobn disputace nemaj dn smysl, nebo neznme vechny sloky zkoumanch systm. Nemli bychom vak ztrcet nadhled; v kad dob existovaly otzky, kter badatel nedokzali zodpovdt, pestoe je povaovali za velmi zajmav. Krom toho fakt, e zatm nejsme schopni rozeit otzku evo luce oka nebo vvoje prskavce, jet neznamen, e nedokeme zvit nroky darwinismu na jakkoliv iv organismus. Pestaneme-li se pohy-

50

51

Darwinova ern skka bovat na rovni celch ivoich (nap. prskavce) nebo celch orgn (nap. oka) a sestoupme na rove molekul, nalezneme mnoho ppad, u nich lze posoudit, jak evoluce probhla. U mnohch samostatnch molekulrnch systm jsme toti dobe obeznmeni se vemi jejich st mi. V nsledujcch pti kapitolch se setkme s celou adou takovch systm - a uinme si na n svj nzor. Zastavme se nyn u pojmu nezjednoduiteln sloitost". V naem po jednn zatm byla nezjednoduiteln sloitost pouhm termnem, jeho vznam spov v jeho definovn. Musme si tedy poloit otzku, jak poznme nezjednoduiteln sloit systm. Kdy lze biologick systm vzhledem k povaze mutace povaovat za nezjednoduiteln sloit? Pi urovn nezjednoduiteln sloitho systmu je nejprve teba sta novit jeho funkci a zjistit veker jeho sloky. Nezjednoduiteln sloit objekt se bude skldat z nkolika st, z nich kad pispv k jeho funkci. Abychom se vyhnuli obtm, s nimi se setkvme u neobyejn sloitch objekt (nap. u oka, prskavce i jinch mnohobunnch struktur), zaneme s jednoduchm mechanismem: s obyejnou pastikou na myi. Funkce pastiky spov v tom, e my znehybn, aby se nemohla d le vnovat prokusovn pytl mouky, hryzni elektrickho veden i roz truovn drobnch pedmt, kter zstvaj v nezametanch koutech jako pamtka na jej dvj psoben. Pasti na myi, kter pouv nae rodina, se skldaj z cel ady soust (obr. 2-2): (1) rovn devn pod loky, (2) kovovho kladvka, kter myku zmkne, (3) pruiny s pro dlouenmi konci, kter u nataen pasti tla proti podloce a kladvku, (4) citliv pchytky, kter se pi mrnm tlaku uvoln, a (5) kovov za rky, kter je u nastraen pasti spojen s pchytkou a dr kladvko zptky. (Cel systm pak dr pohromad nejrznj skobiky.) Druhm krokem pi urovn, zda je dan systm nezjednoduiteln sloit, je poloit si otzku, zda jsou pro jeho fungovn poteba vechny jeho soustky. V tomto ppad je odpovd jasn ano". Pedstavte si, e byste si jednou veer etli a najednou byste ve spi uslyeli apkn drobnch noiek. li byste pro pastiku, ale nanetst by u n vinou patn vroby chybla jedna z ve uvedench soust. Kter soustka by mohla chybt, ani by to znemonilo chytit my? Obrzek 2-2
Past na myi.

Skka se otevr / Zkladn princip

Kladvko

Pruina

Zarka

Pchytka

Podloka

Kdyby chybla devn podloka, nebylo by kam pichytit ostatn sous ti. Kdyby chyblo kladvko, my by mohla celou noc tanit na podloce, ani by j k n nco pitisklo. Kdyby chybla pruina, kladvko a podlo ka by byly uvolnn a hlodavec by opt zstal bez hony. Kdyby u pasti nebyla pchytka nebo kovov zarka, pruina by vystelila kladvko, jakmile byste ji pustili; abyste mohl pout takovouto pasti, museli byste sami hat na my a dret past otevenou. Abychom mohli pln poctit vznam zvru, e njak systm je ne zjednoduiteln sloit, a tud nem dn funkn pedchdce, je teba, abychom rozliovali mezi fyzickm a pojmovm pedchdcem. Ve po psan past nen jedin systm, kter me znehybnit my. Pi jinch pleitostech nae rodina pouv lepic past. Alespo teoreticky meme pout bednu podepenou ty, kterou lze podtrhnout. Nebo je mon my jednodue zastelit vzduchovkou. Toto vak nejsou fyzit pedchdci standardn pasti na myi, protoe je nelze darwinovsky krok za krokem promnit v past s podlokou, kladvkem, pruinou, pchytkou a za rkou. Abychom si to objasnili, zamyslete se nad tmto sledem: skateboard, lapac autko, jzdn kolo, motocykl, automobil, letadlo, tryskov letad-

52

53

Darwinova ern skka lo, raketopln. Vypad jako pirozen posloupnost, protoe pedstavuje seznam pedmt, kter lze vechny pout jako dopravnch prostedk, a tak proto, e jsou seazeny podle rostouc sloitosti. Lze je pojmov spojit a sladit do jedin souvisl ady. Je vak eknme jzdn kolo fyzic km (a potenciln darwinovskm) pedchdcem motocyklu? Ne. Je pou ze pojmovm pedchdcem. dn motocykl v djinch, dokonce ani ten prvn, nebyl vyroben prostou postupnou pravou jzdnho kola. Docela dobe by se mohlo stt, e by si dospvajc chlapec vzal v sobotu odpo ledne star jzdn kolo, motor ze star sekaky na trvu a nkter dal soustky a (za nkolik hodin usilovn prce) by si sestavil fungujc mo tocykl. To vak jen ukazuje, e lid jsou schopni vytvet nezjednoduiteln sloit systmy, kter ji pedtm znali. Aby jzdn kolo mohlo bt pedchdcem v darwinovskm smyslu, museli bychom ukzat, e moto cykl byl postaven etnmi, postupnmi, drobnmi pravami" jzdnho kola. Pokusme se tedy postupnm hromadnm zmn vyvinout z jzdnho kola motocykl. Dejme tomu, e by se v tovrn vyrbla jzdn kola, ale nhodou by dolo k chyb ve vrob. Pedpokldejme dle, e kdyby tato chyba vedla ke zdokonalen jzdnho kola, ptel a soused kupujcho, jemu by se takto potstilo, by poadovali podobn kola a tovrna by reorganizovala vrobu, aby se dan zmna stala trvalm rysem. Podobn jako biologick mutace by se tedy spn mechanick zmny opakovaly a ily. Aby si vak nae analogie zachovala vznam pro biologii, kad zmna me bt jen drobnou pravou, zdvojenm nebo novm uspod nm njak ji dve existujc sousti a mus zdokonalovat fungovn jzdnho kola. Kdyby tedy v tovrn omylem zvtili velikost matice nebo zmenili prmr roubu, pidali do pedn vidlice dal kolo, nechali zad n kolo bez plt, dali pedl na dtka nebo pidali do kol dal paprsky a kdyby nkter z tchto drobnch zmn vedla k zlepen jzdnch vlast nost kola, pak by si tohoto zlepen okamit vimli kupujc a upraven kola by v pravm darwinovskm smyslu ovldla trh. Meme za tchto podmnek vyvinout z jzdnho kola motocykl? M eme vyjt sprvnm smrem a postupnmi krky vyrobit pohodlnj sedlo, vt kola a dokonce (za pedpokladu, e by zkaznci upednos tovali motocykly, kter budou vypadat jako jzdn kola) rznmi zpso-

Skka se otevr / Zkladn princip by napodobit celkov vzhled kola. Motocykl je vak zvisl na zdroji paliva a jzdn kolo nem nic, z eho by bylo mon drobnmi pravami vyrobit ndr na benzn. A jakou st jzdnho kola by bylo mon zdvo jit, aby z n zaal vznikat motor? / kdyby se njakou astnou nhodou do na tovrny dostal ze sousedn tovrny motor ze sekaky na trvu, bylo by ho nutn pipevnit na jzdn kolo a sprvnm zpsobem pipojit k etzu. Jak by to bylo mon udlat krok za krokem pomoc soustek jzdnho kola? Tovrna, kter by vyrbla kola, by jednodue nemohla vyrobit motocykl postupnmi zmnami pirozenm vbrem - etnmi, postupnmi, drobnmi pravami" - a ve skutenosti v djinch nen je din ppad, kdy by ke komplexn zmn vrobku dolo tmto zpsobem. Jzdn kolo tedy me bt pojmovm pedchdcem motocyklu, ale ni koli pedchcem fyzickm. Darwinovsk evoluce vyaduje fyzick ped chdce. Minimln funkce A doposud jsme zkoumali otzku nezjednoduiteln sloitosti jako zpo chybnn postupn evoluce. Mme tu vak pro Darwina jet dal problm. Mj pedchoz vet faktor, dky nim je past na myi nezjed noduiteln sloit, byl ve skutenosti pli obecn, protoe tm dn zazen s pti soustkami standardn pasti na myi stejn nebude fungo vat. Kdyby napklad podloka byla vyrobena z papru, past by se roz padla. Kdyby kladvko bylo pli tk, zlomilo by pruinu. Kdyby pruina byla pli voln, nepohnula by kladvkem. Kdyby zarka byla pli krtk, nedoshla by k pchytce. Kdyby pchytka byla pli vel k, neuvolnila by se ve sprvn as. Prost vet soust je pro vrobu funkn pasti na myi nutn, avak nikoli postaujc. Aby dan systm mohl bt kandidtem pro prodn vbr, mus mt uritou minimln funkci: schopnost plnit dan kol ve fyzikln realis tickch podmnkch. Past na myi vyroben z nevhodnch materil by nesplovala kritrium minimln funkce, ale ani sloit stroje, kter dlaj to, co maj, nemus bt moc uiten. Pro ilustraci si pedstavte, e by byl sestrojen a prodvn prvn pvsn lodn motor na svt. Motor by el hladce - spaloval by benzn zenou rychlost, penel by slu podl npravy a otel by lodnm roubem - ale roub by se otel rychlost

54

55

Darwinova ern skka jedn otky za hodinu. To je pozoruhodn technick vkon; konec kon c hoc benzn v kanystru vedle lodnho roubu jm neot vbec. Pe sto by si takov stroj koupil jen mlokdo, protoe jeho vkon neodpovd jeho elu. Vkon me bt nevhodn ze dvou dvod. Prvnm dvodem je, e stroj nepln svj kol. Rybi uprosted jezera ve lunu s pomalm lod nm roubem by se nedostali do lodnice: nhodn vodn proudy a vtr by lun vychylovaly ze sprvnho smru. Druh dvod, pro by vkon mohl bt nevhodn, spov v tom, e vy innosti lze nkdy dosh nout jednodumi prostedky. Nikdo by nepouil neinn lodn motor, kdyby stejn nebo lpe poslouila plachta. Na rozdl od nezjednoduiteln sloitosti (kde meme vyslit jednot liv sousti) je minimln funkce nkdy obtn definovateln. Pokud jedna otka za hodinu u lodnho motoru nesta, jak by to bylo v ppad sta otek? Nebo tisce? Pesto m minimln funkce v evoluci biologic kch struktur klovou roli. Napklad jak minimln mnostv hydrochinonu me dravec poctit? Jakho zven teploty roztoku si vimne? Kdyby si dravec neviml nepatrnho mnostv hydrochinonu nebo mrn zmny teploty, pak bychom n dawkinsovsk pbh o evoluci prskavce mohli zaadit vedle vyprvn o krv, kter peskoila msc. Nezjedno duiteln sloit systmy pedstavuj pro darwinovskou evoluci okliv ztarasy, piem poteba minimln funkce toto dilema jet zostuje.

Skka se otevr / Zkladn princip

bunn struktury mohly vyvinout darwinovsky krok za krokem. Bylo by to, jako bychom se ptali ne na to, zda se z jzdnho kola mohl vyvinout motocykl, nbr na to, zda se z tovrny na jzdn kola mohla vyvinout tovrna na motocykly. Evoluce se neodehrv na rovni tovren; dochz k n na t nejzkladnj rovin. Dawkinsovy a Hitchingovy argumenty selhvaj, protoe vbec neho vo o tom, co je v systmech, jimi argumentuj, obsaeno. Nejene je oko nesmrn sloit, ale i svtloiv skrvrna", u n Dawkins zan svou argumentaci, je sama o tob mnohobunn orgn, jeho kad bu ka je natolik sloit, e motocykl nebo televizor vypadaj ve srovnn s n uboze. Nejene obrann zazen prskavce zvis na cel ad vzjemn psobcch soust, ale buky, kter vyrbj hydrochinon a peroxid vo dku, jsou tak zvisl na velkm potu soustek; buky, kter vyluuj katalzu, jsou velice sloit a svraov sval, oddlujc sbrn mchek od vbuchov komory, je systmem systm. Vzhledem k tomuto je snadn Hitchingovy argumenty o asn sloitosti prskavce sett jako bezvznamn a Dawkinsova reakce ns uspokoj jen do t chvle, ne zaneme dat o vce detail. Na rozdl od biologickch orgn je analza jednoduchch mechnickch pedmt pomrn pmoar. Strun jsme si ukzali, e past na myi je nezjednoduiteln sloit, a tak meme formulovat, co ji vme - e past na myi se vyrb jako neporuen systm. Ji vme, e moto cykl nebyl bezdn vyroben malmi, postupnmi vylepenmi jzdnho Zkladn princip kola, a rychl analza nm ukazuje, e to nen mon. Mechanick ped mty se nemohou reprodukovat a pozmovat jako systmy biologick, Biochemie ukzala, e jakkoli biologick zazen, kter obsahuje vce ale hypotetick pedpoklad srovnatelnch udlosti v imaginrn tovrn ne jednu buku (jako napklad orgn nebo tk) nutn pedstavuje sple ukazuje, buka schopn replikace doke vpro evoluci mechanickch ped titou s mnoha rznch identifikovatelnch nesmrn sloitch systm. / ta nejjednodu" sobstan e mutace a reprodukce nejsou rz mt hlavnmi pekkami. Darwinovskou evoluci blokuj poadavky sa nch dobch a za rozlinch okolnost vyrbt tisce rznch blkovin motnho vztahu mezi strukturou a funkc. a dalch molekul. Syntza, degradace, vroba energie, replikace, udro vn bunn stavby, pohyblivost, regulace, opravovn, komunikace Analyzovat stroje je pomrn snadn, protoe jejich funkce i vechny vechny tyto funkce se odehrvaj v podstat v kad buce, piem jejich sousti, kad matka a roubek, jsou znmy a lze je vyjmenovat. kad z tchto funkc vyaduje sama o sob vzjemn psoben cel ady Je pak jednoduch rozliit, zda jsou jednotliv sousti pro fungovn soust. Protoe je kad buka takovouto splet systm, opakovali by systmu nutn. Jestlie fungovn systmu vyaduje nkolik tsn propo chom chybu Francise Hitchinga, pokud bychom se ptali, zda se mnohojench soustek, jde o nezjednoduiteln sloit systm a meme uinit zvr, e byl vyroben jako jeden celek. Biologick systmy lze v podstat

56

57

Darwinova ern skka tak takto analyzovat, ale jen tehdy, pokud meme vyjmenovat vechny jejich sousti a pokud znme jejich funkci. V poslednch nkolika desetiletch modern biochemie objasnila vech ny nebo tm vechny sousti ady biochemickch systm. V dalch pti kapitolch o nkolika z nich pohovom. Ve 3. kapitole se podvm na fascinujc strukturu zvanou asinka", kterou nkter buky pouvaj k plavn. V dal kapitole popu, co se dje, kdy se znete do prstu - a uku, e zdnliv jednoduchost sren krve je oidn sloit. Potom se zamyslm nad tm, jak buky dopravuj ltky z jedn sti buky do jin, piem narej na mnoho stejnch problm jako pota pi doru ovn balk. V 6. kapitole pohovom o umn sebeobrany - samozej m na bunn rovni. Mj posledn biochemick pklad bude v 7. kapitole, kde se podvm na sloit systm, kter buka potebuje k pou h vrob jednoho ze svch stavebnch kamen". V kad kapitole budu uvaovat nad tm, zda se dan systm mohl postupn vyvinout podle Dar winovy teorie a co o mon evoluci tchto systm k vdeck obec. Snail jsem se, aby tchto pt pkladovch kapitol" bylo co mon srozumitelnch a tivch. Nerozebrm zde dn pojmy, kter mohou pochopit jen biochemici - nepu o niem, co by bylo sloitj ne ped stava pilepen" nebo rozstien". Jak jsem vak uvedl v Pedmluv, aby lovk mohl ocenit sloitost, mus ji sm zakusit. Systmy, o nich hovom, jsou sloit, protoe obsahuj mnoho soust. Kniha vak ne kon dnou zkoukou. Clem podrobnch popis je pouze uvst vs do sloitosti systmu, nikoli vyzkouet vai pam. Nkte teni se jimi mon budou chtt prokousat, jin je pesko a vrt se k nim, a budou pipraveni na podrobnj informace. Pedem se omlouvm za sloitost probran ltky, ale je nedlnou sou st mylenky, s n vs zde chci seznmit. Richard Dawkins me zjed noduovat, jak se mu zlb, protoe chce sv tene pesvdit, e darwinovsk evoluce je hraka". Abychom vak mohli pochopit pek ky evoluce, musme kousnout do kyselho jablka sloitosti.

ST DRUH

OVEN OBSAHU KRABICE

58

Oven obsahu krabice / Vlet parnkem Pod pojmem blkoviny si vtina lid pedstav uritou sloku potravy. V tlech ivoich a rostlin vak blkoviny hraj velice aktivn lohu. V ivch tknch jsou prv blkoviny onm zazenm, kter tvo orga nismy a zajiuje chemick reakce nutn k zachovn ivota. Napklad pi zskvn energie z cukr a jej pemn na formu, kterou tlo doke vyut, se jako prvn uplatuje blkovina (znm rovn jako enzym) zva n hexokinza; ke je z pevn vtiny tvoena blkovinou zvanou kolagen; kdy vm na stnici dopadne svtlo, je tu dal blkovina - rhodopsin, kter vm umon vidt. / z tohoto omezenho vtu pklad jas n vyplv, e blkoviny maj nesmrn vestrann vyuit. Kad blkovina vak me zastvat pouze jednu i nkolik mlo funkc: rhodopsin nen schopen vytvet ki, kolagen zase nedoke reagovat na svtlo tak, aby z toho tlo mlo uitek. Typick buka proto obsahuje tisce a tisce rznch druh blkovin, aby tak mohla zastvat vechny innosti nutn k zachovn ivota. Blkoviny vznikaj spojovnm aminokyselin do etzc. Typick bl kovinn etzec m asi 50 a 1000 lnk - aminokyselin. Na kadm mst etzce nachzme jednu z dvaceti rznch aminokyselin. V tom se etzce podobaj slovm, kter tak mohou bt rzn dlouh, vdy jsou vak tvoena nktermi z 26 psmen abecedy. / v biochemii jednotliv aminokyseliny asto oznaujeme psmeny: G znamen glycin, S pouv me pro serin, H pro histidin atd. Aminokyseliny se od sebe navzjem li tvarem a chemickmi vlastnostmi. Tak napklad W je pomrn velk, A je naopak mal, R je nositelem kladnho nboje, zatmco E je nosite lem nboje zpornho, S je rozpustn ve vod, / je rozpustn v tuku atd. Pedstavme-li si etz, zd se nm, e je ohebn, e nem dn pev n dan tvar. Avak etzce aminokyselin - jinak eeno blkoviny - maj zcela odlin charakter. Blkoviny, kter v buce zastvaj uritou lohu, jsou velmi pesn uspodny, piem jejich stavba se me u rznch typ blkovin znan liit. K uspodn aminokyselin dochz zcela auto maticky. Napklad aminokyselina nesouc kladn nboj pitahuje zporn nabitou aminokyselinu, v tuku rozpustn aminokyseliny se shlukuj do hromady, aby zabrnily pstupu vody, vt aminokyseliny jsou vytlao vny z malch prostor apod. Dv rzn ady aminokyselin (tj. dv rzn

Kapitola tet

Vlet parnkem
Blkoviny Jakkoliv se to me zdt podivn, modern biochemie prokzala, e bu ku d stroje - pesnji eeno molekulrn zazen. Stejn jako jejich lovkem zhotoven protjky (nap. pastiky na myi, jzdn kola i ra ketoplny) i molekulrn zazen se mohou liit co do sloitosti - od tch nejjednoduch a po zazen nesmrn sloit: samoinn, energii ge nerujc zazen - napklad ve svalech; elektronick zazen, fungujc napklad v nervech, i zazen pracujc se slunen energi - napklad pi fotosyntze. Podobn molekulrn zazen se samozejm skldaj pedevm z blkovin, nejsou vyrobena z kovu ani z plastu. V tto kapi tole bych se rd zabval molekulrnm zazenm, kter bukm umou je pohyb. Uvidme, eho veho je zapoteb, aby se buka mohla hbat. Nejprve se vak musme vypodat s nktermi nezbytnmi detaily. Abychom mohli porozumt molekulrn bzi ivota, je nezbytn zskat pedstavu, jak blkoviny funguj. Vechny, kdo by se chtli seznmit se vemi podrobnostmi - jak je struktura blkovin, jak jim tato struktura umouje, aby byly tak nesmrn vkonn, atd. - odkazuji na rzn uebnice a vody do biochemie, kter si lze vypjit v knihovn. Pro ty, kdo by se chtli seznmit jen s nktermi dleitjmi detaily - nap klad jak vypadaj aminokyseliny, jak jsou typy struktury blkovin apod. - jsem pipojil Dodatek, kter je vnovn blkovinm a nukleovm kyse linm. Zatm nm vak pro nae ely posta pouze strun pehled zm nnch biochemickch jev.

60

61

Darwinova ern skka blkoviny) mohou vytvet struktury, kter jsou tak specifick a navzjem odlin asi jako francouzsk kl a lupenkov pila. A prv urit prostorov uspodn etzce a pesn rozmstn rz nch seskupen aminokyselin umouj, aby blkovina zastvala svou spe cifickou funkci. (Obrzek 3-1). Je-li napklad kolem jedn blkoviny vzat uritou druhou blkovinu, pak do sebe mus ob blkoviny tvarov zapadat - jako ruka do rukavice. Je-li v danm mst prvn blkoviny aminokyselina s kladnm nbojem, mus mt druh blkovina na odpov dajcm mst aminokyselinu nesouc nboj zporn; jinak by nemohlo dojt k vzjemnmu propojen. Slou-li dan blkovina jako katalyztor urit chemick reakce, pak tento enzym tvarov v zsad odpovd clo v chemick ltce. M-li dojt ke vzniku vazby, aminokyseliny pslun ho enzymu jsou rozmstny pesn tak, aby probhla dan chemick reakce. Dojde-li k vrazn deformaci tvaru francouzskho kle i lupenkov pily, nelze nstroj nadle uvat. Stejn tak, je-li zdeformovna blkovina, neme ji plnit svou funkci. Potky biochemie spadaj do doby ped tyiceti lety, kdy vda teprve zanala zjiovat, jak blkoviny vypadaj. Od t doby jsme znan pokro ili - dnes u pesn vme, jak konkrtn blkoviny vykonvaj konkrtn koly. Zjednoduen lze ci, e buka potebuje k ivotu rzn skupiny blkovin; kad len takov skupiny se podl pouze na sti uritho vtho kolu. Abychom nemuseli zachzet do plinch podrobnost, zamm se v tto knize pedevm na skupiny blkovin. A te si pojme zaplavat.

Oven obsahu krabice / Vlet parnkem Odrazte se od stny, zvednete pravou ruku nad hlavu a opt ji pono te do vody - udlte tempo. Bhem tohoto pohybu doraz z mozku vy praven nervov impulsy do sval v pai, aby zde vyvolaly pesn dan kontrakce. Smrujc se svaly zathnou za kosti a zpsob, e se kost pan zdvihne a oto. Obrzek 3-1
(Nahoe) M-li jedna blkovina vzat druhou, jsou si tvarov pesn pizpsobeny. (Dole) Enzym, jen je katalyztorem urit chemick reakce, uvede do uren polohy skupiny ami nokyselin, pesn odpovdajc chemick ltce, kterou ve. Nky pedstavuj skupiny ami nokyselin, kter chemicky vystihnou" danou molekulu - na obrzku vyznaena svtlej barvou.

Plavn
Pedstavte si, e je hork letn den a vy jste se vydali na plovrnu - tro chu se osvit. Nateli jste se krmem na opalovn a te lete na osuce a protte posledn slo Vzkumu nukleovch kyselin. ekte, a zane plavn pro dospl. Kdy se konen ozve dlouh zapskn a houf a pli energickch dt vyklid bazn, nesmle smote palec. Pomalu se do pekvapiv studen vody odvte ponoit i zbvajc sti tla. Ne skote ipku ze skokanskho prkna ani si nezahrajete plo s mladmi plavci - to by se nesrovnvalo s va dstojnost. Radji uplavete nkolik bazn.

Dal svaly zrove sevou kosti prst tak, e vae ruka vytvo jakousi misku. Nsledujc nervov impulsy vyvolaj uvolnn nebo naopak kon trakce dalch sval, kter pohybuj kost loketn a vetenn a pono ruku zpt do vody. Sla, kterou pae a ruka na vodu psob, vs posune vped.

62

63

Darwinova ern skka Kdy probhne asi polovina ve popsanch dj, zan stejn cyklus - tentokrt za asti kost a sval lev pae. Nervov impulsy jsou zro ve vyslny tak k svalm dolnch konetin. Ty se rovn zanaj staho vat a uvolovat ve stejnm rytmu a pohybuj kostmi nahoru a dol. Neuviteln rychle proplouvte vodou, kdy tu si nhle vimnete, e se vm m dl tm he peml; pociujete plen na hrudi; pestvte vidt sv okol - akoliv oi mte dosud oteven. Ale ovem - zapo mnli jste dchat! O prezidentu Fordovi se vyprvlo, e se nedokzal prochzet a vkat pi tom vkaku. / pro vs je zejm obtn zko ordinovat pohyby hlavy smrem k hladin a zpt s ostatnmi innostmi, kter pi plavn konte. Bez kyslku, jen metabolizuje pohonn ltky, pestv mozek fungovat a brn tak vysln vdomch nervovch impul s do vzdlenjch st tla. Dve ne ztratte vdom, piem byste museli snst ono nebetyn ponen a nechat plavka, aby vs vythl z vody, pokuste se postavit. Zjistte, e jste se ocitli v 1,5 m hlubok sti baznu a jste jen asi est metr od behu. Abyste pekonali dchac obte, rozhodnete se plavat znak. Pi tomto stylu sice pracuje vtina sval, kter byly zapojeny ji pedtm pi kraulu, mete vak voln dchat, ani by bylo nutn ko ordinovat innost krnch sval se svaly ostatnmi. Ani tentokrt vak problmm zcela neuniknete - nevidte toti, kam plavete. Samozejm vybote ze sv drhy a dostanete se a do tsn blzkosti hr vodnho pla. Zbloudil m vs zashne pmo do hlavy. Abyste se od omlouvajcch se hr dostali co mon nejdle, rozhod nete se prost lapat vodu v hlub sti baznu. Pi lapn vody jsou zapojeny hlavn svaly dolnch konetin, m se vm tak dostv da nho procvien. Zrove vm pi nm nehroz dn nebezpe - mete voln dchat a dobe se rozhlet. Po nkolika minutch vak dostanete ke. V hloubi vaich d, ani byste to tuili, jsou tak zdka uvan svaly, jejich zsoba energie sta pouze ke kratikm vkonm, po kte rch nsleduje dlouh obdob klidu. Vyadujete-li od tchto sval dle trvajc innost, velmi brzy jim dojde palivo a pestanou pracovat pln. Nervov impulsy se sice usilovn sna vyvolat pohyby nezbytn k udr en nad vodou, avak dojde-li k selhn sval, jsou vae nohy stejn neupotebiteln jako pastika se zlomenou pruinou.

Oven obsahu krabice / Vlet parnkem Na chvli si odpoinete a zstanete v klidu. Hustota objemn sti va eho tla v oblasti pasu je natst ni ne hustota vody, take se udrte nad vodou. Po nkolika minutch strvench pohupovnm na hladin se ke staen sval uvoln. Zbylou dobu vyhrazenou plavn dosplch vnujete poklidnmu vznen se na hladin v hlub sti baznu. Tak sice neprospjete tlu pvodn plnovanm cvienm, bude to vak pi nejmenm pjemn - alespo dokud se znovu neozve palka a voda se nezane hemit bezpotem malch nezbed. Co je k tomu zapoteb Udlosti, k nim dolo na plovrn, dokldaj, eho veho je k plavn zapoteb. Ukazuj tak, e vkonnost lze zvit pidnm pomocnch systm k zkladnmu plaveckmu vybaven. Zaneme-li u poslednho obrazu, k pohupovn na hladin sta, aby ml pedmt men hustotu ne voda, nen teba vyvjet dnou aktivitu. Schopnost udret uritou st tla nad vodou, ani by bylo nutn vyvjet jakkoliv sil, je jist uiten. Avak, vzhledem k tomu, e vznejc se pedmt je pouze unen proudem, neme se schopnost udret se na hladin zdaleka srov nvat se skutenou schopnost plavat. Vybaven umoujc urovat smr (nap. zrak) je pi plavn tak ui ten. Plaveck dovednosti se vak neme vyrovnat. V naem pbhu by napklad bylo mon po uritou dobu plavat znak a urazit ve vod uritou vzdlenost. Neschopnost vnmat okol me nakonec vst k neho dm. Pesto je vak mon plavat, a u lovk vid nebo je slep. Je zejm, e plavn vyaduje energii; keovit staen, nepouiteln svaly zpsob okamit selhn systmu. Pokud si vak vzpomnte, ne vm doel kyslk, dokzali jste uplavat est metr, a ne vm dal pohyb znemonila ke, podailo se vm chvli lapat vodu. Pesto e velikost a innost energetickch zdroj m nepochybn vliv na vzdlenost, kte rou plavec doke urazit, nejsou soust systmu plavn jako takovho. Zamysleme se nyn nad technickmi nroky plavn. Za pomoc rukou a nohou se dostvte do styku s vodou, rozhrnujete ji a posunujete sv tlo smrem kupedu. Pokud byste nemli konetiny nebo njakou jejich nhradu, nedokzali byste aktivn plavat. Doli jsme tedy k zvru, e jednou z podmnek plavn je pdlo. Dalm poadavkem je motor nebo

64

65

Darwinova ern skka zdroj energie, kter m alespo tolik pohonnch hmot, aby vydrel n kolik takt. U lidskch jedinc je takovm motorem sval pae nebo nohy, kter se stdav stahuje a uvoluje. Je-li sval ochromen, tlo pijde o svj motor a nedoke plavat. Posledn podmnkou je spojen mezi mo torem a pdlem: u lid je takovm spojenm st kosti, k n je sval pi pojen. Je-li sval od kosti oddlen, me se nadle stahovat a uvolovat; avak vzhledem k tomu, e u nepohybuje s kost, plavn se neusku ten. Mechanick pklady plovoucch systm nalezneme velmi snadno. Moje nejmlad dcera m rybu na klek - ryba vrt ocasem, kter ji pohn, aby se mohla neohraban projdt vodou ve van. Ocas tedy funguje jako pdlo, klkem nataen pruina je zdrojem energie, kter se na pdlo pen pomoc ojnice. Pokud by jedna z uvedench sloek chybla - pdlo, motor nebo spoj - ryba se ani nehne. Podobn jako pastika bez pruiny je i plovouc systm bez pdla, motoru i spojovac sti nepln, a tud nefunkn. Vzhledem k tomu, e plovouc systmy potebuj ke sv innosti nkolik dl, povaujeme je za systmy nezjednoduiteln sloit. Mjme ovem na pamti, e se zabvme pouze stmi, kter jsou spolen vem plovoucm systmm - tedy i tm nejprimitivnjm. as to se setkvme s mnohem sloitjm vybavenm. Napklad dceina natahovac ryba m krom ocasu, pruiny a ojnice jet nkolik pevod, kter penej energii z ojnice na ocas. Lodnm roubem pohnn pla vidlo m celou adu takovch pevod, kter postupn penej energii motoru a ke roubu. Na rozdl od plavcova oka, kter je od systmu umoujcho jeho plavn zcela oddleno, zmnn pevody jsou nedl nou soust takovho systmu - kdybychom je odstranili, cel zazen by se pomalu zastavilo. / kdy poet st, z nich se skuten iv sou stava skld, mnohonsobn pevyuje ono teoretick minimln mnostv soustek, je nevyhnuteln kadou jednotlivou st provit, abychom mohli urit, zda je pro fungovn systmu nezbytn, i nikoliv. Co dalho je zapoteb Prost vet soustek pedstavuje minimln poadavky systmu. V pedchoz kapitole jsem vysvtlil, e pastika na myi, kter nechyb

Oven obsahu krabice / Vlet parnkem dn z nepostradatelnch soustek - kladvko, podloka, pruina, p chytka ani zarka - jet nemus bt funkn. M-li napklad pli krt kou zarku i pli volnou pruinu, nedoshneme danho efektu. Tot plat i o jednotlivch stech systmu umoujcho plavn - mus se k sob hodit, aby byla zajitna alespo minimln funkce systmu. Pdlo pat k nepostradatelnm soustkm. Je-li vak pli mal, lo se ve stanovenm ase nepesune dostaten daleko. Je-li naopak pli vel k, me dojt k plinmu namhn ojnice i motoru a systm se zhrout. Motor mus bt dostaten siln, aby dokzal pohybovat pdlem. Zrove mus bt sezen, aby pracoval pimenou rychlost: pli po mal motor by plavci neumonil vykonat dostaten rychl pohyb; pli n rychlost by mohla pokodit ojnici nebo pdlo. Avak ani skutenost, e systm obsahuje vechny nleit soustky pimen velikosti a sly, jet nezaruuje, e bude fungovat. Dal pod mnku sprvnho fungovn systmu - toti nutnost dit naasovn a smr der pdla - si spe ne na pkladu roubem pohnnho plavidla vysvtlme na pkladu plavce. Spadne-li do vody neplavec, bez mocn mv rukama a nohama, co mu obvykle pli nepome. Podo bn tak lovk, kter se plavat teprve u, rychle kles ke dnu - tak jako moje nejstar dcera - pokud j pozorn tatnek neposkytne oporu. Jej tempa jsou sice pimen co do velikosti a sly, dosud je vak nen schopna koordinovat a neudr se ve vodorovn poloze, nebo se neustle pokou zvedat hlavu nad hladinu. Zd se, e mechanick plovouc systmy takov tkosti nemaj. Lo nikdy bezmocn nemv lodnm roubem a naasovn jeho otek je hned od zatku plynul a pravideln. Takov vysvtlen vak me bt velmi oidn. Tyto zdnliv samozejm dovednosti toti spovaj ve tva ru lodnho roubu, v konstrukci rotoru a motoru danho plavidla. Ped stavte si kolesov parnk, jeho lopatky by nebyly pkn uspodny v okrouhlm rmu lodnho kolesa. Dejme tomu, e by lopatky byly upev nny pod rznmi hly a rotor by se otel nejprve dopedu, pak dozadu a nakonec ze strany na stranu. Msto vyhldkov cesty po Mississippi by se takov parnk vydal smrem k Mexickmu zlivu, unen a zmtn proudem. Lodn roub, jeho lopatky by byly pipevnny pod nhodnmi hly, by sice eil vodu, nedokzal by vak pohnt plavidlo urenm

66

67

Darwinova ern skka smrem. Zdnliv lehkost, s jakou se mechanick systmy - na rozdl od lidskho neplavce - pohybuj ve vod, je tedy pouhou iluz. Technik, kter systm zkonstruoval, jej toti nauil" plavat tm, e mu umonil, aby se ve vod pohyboval sprvnm smrem se sprvnm naasovnm der. Nemilosrdn proda vak nedovol, aby organismus, kter vynakld mnoho energie na bezmocn plcn se ve vod, byl ve vhod ve srovnn s organismem, kter si vedle nj jen tak poklidn a bez nmahy pluje. Um nkter z bunk plavat? Pokud ano, jakch systm k tomu vyuva j? Jsou tyto systmy tak nezjednoduiteln sloit, jako napklad kole sov parnk na Mississippi? Mohly vzniknout postupnm vvojem? Bik a asinky * Obrzek 3-2

Oven obsahu krabice / Vlet parnkem

(Nahoe) Pn ez asinky, na nm je vidt spojen dvojit prstenec vnjch mikrotubul, jednoduch prstenec stedovch mikrotubul, blkovinn spojky a dyneinov motor. (Dole) Klouzav pohyb, vyvolan chz" dyneinu po sousednm mikrotubul, se pomoc prun pojivov blkoviny zvan nexin mn v ohyby.

Nkter buky se mohou pohybovat pomoc biku i asinek. Bik je zazen, kter - zjednoduen eeno - vypad jako chlup a vih jako bi. Me-li se bikem vybaven buka voln pohybovat v kapalin, po hn ji bik stejnm zpsobem, jako veslo pohn lo. Je-li buka sou st vrstvy bunk, ene bik kapalinu podl povrchu takto ukotven buky. V prod se biky a asinky uplatn v obou funkcch. Napklad spermie uvaj bik k pohybu. Naproti tomu kad z nehybnch bunk, kter tvo vstelku dchacho stroj, m nkolik set asinek. Vechny tyto asinky vihaj souasn, podobn jako vesla v rukou otro k na msk gale, m posouvaj hlen vzhru, smrem k hrtanu, aby mohl bt vykaln. Zrove jsou odstranny tak steky neistot, na pklad saze, kter se pi nhodnm vdechnut v hlenu zachytily. Se svtlem pracujc mikroskop odhalil, e nkter buky jsou pokryty drobnmi chloupky. Objeven detailn struktury asinky vak bylo mon teprve dky elektronovmu mikroskopu, kter odhalil jej sloitou stavbu. Na nkolika dalch stranch se stavbu asinek a bik pokusm vyloit.
* Biky (lat. jlagella) jsou del ne asinky (lat. cilie), ale zkladn stavbu (krom bakterilnch bik - viz dle) maj stejnou. Proto se v tto sti angl. cilium pekld podle kontextu nkdy t jako bik - pozn. red

Horn obrzek je pevzat z knihy D. Voeta a J. G. Voetov Biochemistry, 2. vyd. 1995, obr. 34-77, str. 1256. Pevzato se svolenm.

asinka se skld ze svazku vlken pokrytho membrnou. Mem brna asinky (mete si ji pedstavit jako plastick obal) je vrstek bunn membrny, take vnitek asinky je spojen s vnitkem buky. Pi pozorovn pnho ezu asinky elektronovm mikroskopem je po ob-

68

69

Darwinova ern skka vodu vidt devt provazcovitch struktur. Tyto provazce se oznauj jako mikrotubuly. Bli pohled na vysoce kvalitn fotografie prozrazuje, e kad z devti mikrotubul se ve skutenosti skld ze dvou spojench prstenc. Z dalho pozorovn vyplv, e jeden z prstenc je tvoen tincti jednotlivmi prameny. Druh prstenec, spojen s prvnm, je utvoen z deseti pramen. Shrneme-li to strun, kad z devti vnjch mikrotubul asinky je tvoen prstencem deseti pramen, spojenm s prs tencem z tincti pramen. Biochemick pokusy ukazuj, e mikrotubuly jsou vyrobeny z blkovi ny zvan tubulin. V buce se molekuly tubulinu spojuj jako cihly, kter vytvej vlcovit komn. Kad z devti vnjch provazc je mikrotubulus, kter pipomn spojen, dvojit komn z tubulinovch cihel. Ob rzky pozen pomoc elektronovho mikroskopu ukazuj jet dva provazce uprosted asinky. / toto jsou mikrotubuly. Zde vak nejde o dvojit, nbr o jednotliv komny, z nich kad je tvoen tincti prameny tubulinu. Kdy jsou uvnit buky sprvn podmnky (napklad kdy se teplota pohybuje v uritch mezch a kdy koncentrace kalcia m odpovdajc hodnotu), pak se tubulin - cihla", z n jsou budovny komny - zane automaticky spojovat a tvoit mikrotubuly. Sly, je spojuj molekuly tu bulinu, se do znan mry podobaj tm, kter skldaj jednotliv protein do kompaktnho tvaru: kladn nboje pitahuj zporn nboje, mastn aminokyseliny se tisknou k sob, m zadruj vodu, atd. Povrch jedno ho konce molekuly tubulinu se svm tvarem dopluje s opanm koncem druh molekuly tubulinu, take dr pohromad. Tet tubulin se pak m e pipojit ke konci druh molekuly a tak dle. Lze si to pedstavit na pkladu tukovch konzerv. V obchod s potravinami, kde nakupuje moje rodina, stoj tukov konzervy bezpen jedna na druh, protoe jejich dno je zkosen a m stejn prmr jako jejich vko s rovnm ok rajem. Kdy se do takto vyrovnanch konzerv mrn naraz, zstanou na svm mst. Kdy se vak dv tukov konzervy postav vkem k sob, a nikoli dnem na vko, u nestoj tak bezpen a bnm nrazem je lze shodit. Krom toho, pokud nkter neznakov tukov konzervy nemaj zko sen dno, nelze je bezpen stavt na sebe, protoe jejich dno a vko do

Oven obsahu krabice / Vlet parnkem sebe nezapadaj. Spojen molekul tubulinu je mnohem specifitj ne navren tukov konzervy. Konec konc jsou v buce tisce rznch blkovin a tubulin se mus spojovat jenom s dalmi molekulami tubulinu, a nikoli s jakmkoli proteinem, kter mu pijde do cesty. Mon bychom si tedy mli tubulin pedstavovat jako tukovou konzervu s deseti jehlovitmi vnlky na vku a deseti jamkami na dn, kter svm rozmst nm pesn odpovdaj vnlkm na vku. dnou tukovou konzervu te nelze nhodn postavit na sebe s jinmi konzervami. Rozvineme-li n pklad s tukem, dejme tomu, e nkolik vnlk m konzerva tak ze strany a ty odpovdaj jamkm umstnm tm, i kdy ne zcela pesn naproti. Pak bychom mohli spojovat konzervy tak vedle sebe, a protoe dlky nejsou pln pesn proti vnlkm, kdyby chom spojili vce konzerv, nakonec by kolem dokola vytvoily uzavenou smyku. Skldnm jednotlivch smyek na sebe (po naprostm smsen naich metafor) bychom nakonec vytvoili stavbu podobnou komnku z naich tukovch konzerv. Pestoe je tubulin schopen samostatn se spojovat do mikrotubul, mikrotubuly se neshlukuj bez pomoci jinch protein. Existuje pro to pdn dvod: mikrotubuly maj v buce adu kol. K vtin z nich jsou teba samostatn mikrotubuly. Pro jin koly (vetn asinkovitho pohybu) jsou vak zapoteb svazky mikrotubul. Mikrotubuly jsou tedy rozmstny jednotliv, asi jako tyinky u mikda, pokud nejsou pro urit kol spojeny do svazk. Na elektronovch mikrofotografich asinky je vidt nkolik rznch typ spojnk, kter spojuj jednotliv mikrotubuly (viz obr. 3-2). Psob zde blkovina, kter jako mstek spojuje dva samostatn mikrotubuly uprosted asinky. Z kadho dvojitho mikrotubul tak do stedu asin ky vynv pn vbek. Cel struktura je zakonena knoflkovitm tvarem, nazvanm hlavika vbku. A konen blkovina zvan nexin navzjem spojuje sousedn vnj dvojit mikrotubuly. Dva dal vnlky zdob kad z obvodovch mikrotubul; nazvaj se vnj rameno a vnitn rameno. Biochemick analza ukzala, e tyto vnlky obsahuj blkovinu zvanou dynein. Dynein pat do tdy protei n oznaovanch jako mechanochemick proteiny, kter v buce funguj jako nepatrn motory, pohnjc mechanick pohyb.

70

71

Darwinova ern skka Jak asinka funguje Znt strukturu sloitho stroje a vdt, jak funguje, jsou dv odlin vci. Mohli bychom otevt kapotu u auta a cel den fotit motor, ale snmky nm samy o sob neposkytnou jasnou pedstavu o fungovn jednotlivch jeho soustek. Abychom mohli zjistit, jak nco funguje, musme to ro zebrat a znovu sestavit, piem v rznch bodech tohoto procesu je te ba provovat, zda ji dolo k obnoven funkce. Ani to nm nemus pinst jasnou pedstavu o fungovn danho stroje, ale dozvme se ales po, jak jeho soustky jsou nezbytn nutn. Zkladnm postupem bio chemie v tomto stolet je rozebrn molekulrnch systm a jejich optovn sestavovn. Tento postup pinesl nesmrn pokrok v poznat cch o fungovn buky. Pokusy tohoto druhu poskytly biochemikm kle k pochopen zp sobu fungovn asinky. Prvn kl pochz z izolovan asinky. Proda se laskav postarala o to, aby asinky bylo mono od bunk oddlit ener gickm protepvnm. Pi protepvn jsou ist ulamovny vnlky, a kdy se roztok nech rotovat vysokou rychlost (piem se velk, tk stice usazuj rychleji ne mal, lehk stice), lze ve zkumavce zskat roztok pouhch asinek. Kdy asinky zbavme jejich membrny a pak jim dodme chemickou formu energie zvanou ATP, budou pokraovat ve svm charakteristickm bikovitm pohybu. Tento vsledek ukazuje, e motor, kter pohn pohyb asinek, sdl v asince samotn - a nikoli uvnit nyn neptomn buky. Dalm klem je, e pot, co se odstran dyneinov ramena, ale zbytek asinky se ponech netknut, asinka je ochromena, jakoby v posmrtn ztuhlosti. Kdy ztuhl asince znovu do dme erstv dynein, umonme tak obnoven pohybu. Zd se tedy, e motor asinky je obsaen v dyneinovch ramenech. Dal experimenty pinesly jet vce kl. Existuj enzymy (zvan protezy), kter maj schopnost rozmlovat jin blkoviny a rozkldat je na aminokyseliny. Kdy se mal mnostv protezy krtkou dobu dodv do roztoku obsahujcho asinky, proteza rychle rozzne nexinov spoj nky na okraji struktury. Zbytek asinky zstane beze zmny. Proteza rychle to na tyto spojnky proto, e nexinov spojnky nejsou na rozdl od ostatnch blkovin asinky pevn zformovny; pedstavuj voln, pru-

Oven obsahu krabice / Vlet parnkem n etzce. Protoe jsou voln, proteza je me rozznout stejn rychle, jako lze nkami rozsthnout paprovou stuhu. (Pevn zformovan bl koviny proteza rozezv asi tak stejn rychle, jako nky sthaj knku v mkk vazb.) Protezy biochemikm umonily uvidt, jak me asinka fungovat bez nexinovch spojnk. Co odstrann tchto spojnk zpsob? Mon by asinka mohla docela dobe fungovat i bez nich nebo by se dostala do stavu posmrtn ztuhlosti, jako tomu bylo po odstrann dyneinovch ra men. Ve skutenosti se nedje ani jedno, ani druh. Msto toho udlala asinka bez spojnk nco neekanho. Kdy byla asince dodna bioche mick energie, msto aby se ohnula, prudce se rozpletla. Jednotliv mik rotubuly se zaaly posouvat jeden po druhm podobn, jako se pi vytahovn antny u rdia po sob posouvaj jednotliv jej sti. Dlka asinky se tak prodlouila tm desetkrt. Na zklad tohoto vsledku biochemici usoudili, e motor byl v chodu, protoe nco muselo pohnt jednotliv mikrotubuly. Tak dospli k zvru, e nexinov spojnky jsou potebn udrovn asinky pohromad, kdy se sna ohnout. Tyto kle vedly k vytvoen modelu fungovn asinky (viz obr. 3-2). Pedstavte si nkolik komnk postavench z pevn spojench tuko vch konzerv. Tyto komnky jsou propojeny povolenmi drty. K jedno mu komnku je pipevnn motorek s ramenem, kter vynv ven a dr se jedn tukov konzervy ze sousednho komnku. Rameno motoru tla druh komnek dol a posunuje ho podl prvnho. Tm, jak se komnky posunuj podl sebe navzjem, povolen drt se zane natahovat, a se zcela napne. Kdy rameno motoru zatla vc, napt drtu pinut ko mnky k ohybu. Nyn si tento pmr peveme do oblasti biochemie. Dyneinov ramena na jednom mikrotubulu se dr druhho, sousednho mikrotubulu, piem dynein pouv energii ATP k chzi" po svm sousedovi. Dan dva mikrotubuly tak zanou klouzat jeden po druhm. Za neptomnosti nexinu by takto mohly klouzat, dokud by se od sebe neoddlily; proteinov pn vazby vak sousednm mikrotubulm umo uj klouzat jen na krtkou vzdlenost. Kdy se prun nexinov spojnky prodlou na svou mez, dal chze dyneinu pinut nexinov spojnky zathnout za mikrotubuly. Zatmco dynein pokrauje v chzi, napt na-

72

73

Darwinova ern skka rst. Natst jsou mikrotubuly do urit mry prun, take se klouzav pohyb, vyvolan dyneinem, promn v ohyby. Nyn se na chvli zastavme, abychom si mohli zopakovat fungovn asinky a zamyslet se nad tm, co z nho vyplv. Jak sousti jsou nutn k tomu, aby asinka mohla fungovat? Pohyb asinek urit vyaduje mik rotubuly; jinak by se zde nemlo co posunovat. Krom toho vyaduje motor, jinak by mikrotubuly asinky leely ztuhl a bez hnut. Navc tu jsou zapoteb spojnky, kter tahaj za sousedn prameny a promuj klouzav pohyb v ohyby, m brn rozpadu cel tto stavby. Vechny tyto sousti jsou nutn k vykonvn jedn funkce - asinkovho pohy bu. Podobn jako past na myi nefunguje, chyb-li j nkter zkladn soustka, ani pohyb asinek neme existovat bez mikrotubul, spojova cch soustek a motor. Meme tedy konstatovat, e asinka je neuv iteln sloit a pedstavuje obrovskou hromadu psku vhozenho do stroje jejho dajnho postupnho darwinovskho vvoje. Skutenost, e asinka je nezjednoduiteln sloit, by nikoho nemla pekvapovat. Na zatku tto kapitoly jsme vidli, e plovouc systm potebuje pdlo, kter je v kontaktu s vodou, motor i zdroj energie a n jak spojovac lnek mezi tmito dvma soustmi. Vechny systmy, kter se pohybuj pdlovnm - ponaje rybikou na hran m dcery a po lodn roub - pestvaj fungovat, jakmile nkter z jejich zkladnch soust chyb. Mikrotubuly jsou pdla, jejich povrch je ve styku s vo dou a tla proti n. Dyneinov ramena jsou motory, kter dodvaj slu nutnou k pohybu celho systmu. Nexinov ramena jsou spojovac za 2 zen, kter penej slu motoru z jednoho mikrotubul na sousedn. Sloitost asinky a dalch plovoucch systm je vnitn obsaena v samotnm kolu. Nezvis na tom, jak je dan systm velk nebo mal, zda m uvdt do pohybu buku nebo lo. Aby mohl pdlovat, potebuje nkolik soust. Otzkou je, jak bik a asinky vznikly. Cesta vedouc oklikou Nkte evolun biologov - jako napklad Richard Dawkins - maj vel mi bujnou fantazii. Poskytnete-li jim njak vchoz bod, tm vdy se jim poda vymyslet njakou historku, jak se asi mohl vmi zvolen or-

Oven obsahu krabice / Vlet parnkem ganismus vyvinout. Takovto nadn sice me mt znan vznam, je to vak zrove dvojsen zbra. Akoliv jsou takto nadan lid schopni odhalit pravdpodobn cesty, jimi se evoluce mohla ubrat a kter ostat n pehldli, maj tak sklon nebrat na vdom malikosti a pekky, kter by do jejich scne nezapadaly. Vda ovem neme ignorovat zvan detaily - na rovni molekul mohou toti vechny detaily" hrt rozhodujc lohu. Chyb-li molekule matice nebo roub, cel systm se zhrout. Vzhledem k tomu, e bik je rovn nezjednoduiteln sloit, nevede k jeho vzniku dn pm, pozvoln cesta. Pi len vvoje a sinek tedy musme pedvdat zdlouhavou cestu s mnoha oklikami, vedou c pravdpodobn pes rzn pizpsobovn st, kter pvodn slouily k jinm elm. Zkusme si tedy pedstavit, jak cesta asi vedla ke vzniku asinky. Vyuijeme pi tom ji dve existujcch st buky. Zanme teba s mikrotubuly. Meme je najt u mnoha bunk, kde obvykle slou jako pouh vztue, jako trmy, kter podpraj tlo bu ky. Navc se i mechanochemick proteiny podlej na dalch funkcch buky, jako je napklad peprava nkladu z jednoho konce buky na druh. Je znmo, e mechanochemick proteiny (molekulov motory) cestuj podl mikrotubul a pouvaj je jako cestiky, po nich se dost vaj z jednoho bodu na druh. Nepm argument ve prospch evoluce by mohl pedpokldat, e v uritm okamiku se nkolik mikrotubul spojilo dohromady, napklad aby poslily njak konkrtn tvar buky. Pot mohly mechanochemick proteiny, kter normln putovaly po mikrotubulech, nhodn zskat schopnost tlait do dvou sousednch mikrotu bul a vyvolvat tak mrn ohyby, kter njakm zpsobem napomhaly peit oganismu. Drobnmi pravami pak postupn vznikl bik, jak ho nachzme v dnench bukch. Takovto scn sice me znt lkav, ale jsou v nm opominuty n kter dleit podrobnosti. Na otzku, kterou si u tohoto nepmho sc ne musme klst, nemaj mnoz evolun biologov dostatek trplivosti. Zn toti: Ale jak to bylo pesn? Napklad dejme tomu, e byste si chtli vyrobit past na myi. Ve sv dln byste mon mli dvko od nanuka (na ploinku), pro ze starch hodin a kus eleza (na kladvko) v podob pidla, ltac jehlu na zarku a uzvr od lhve, kter byste chtli pout jako pchytku. Bez rozsh-

74

75

Darwinova ern skka lch prav by vak tyto sousti funkn past na myi nesestavily, a za tmco by probhaly pravy, nemohly by jako past fungovat. Dky svm pedchozm funkcm jsou patn uzpsobeny v podstat pro jakoukoli no vou lohu v rmci njakho sloitho systmu. V ppad asinky narme na obdobn problmy. Zmnn blko vina, kter by se nhodn pichytila na mikrotubuly, by zablokovala jejich funkci jako pepravnch cest. Blkovina, kter by libovoln pospo jovala mikrotubuly, by naruila tvar buky - podobn, jako kdybychom nahodile pospojovali nosn trmy budovy. Spojnk, kter by zpevoval mikrotubulov svazky jako podpry, by ml na rozdl od prunho nexinovho spojnku sklon zbavovat je prunosti. Neregulovan mechanochemick protein, kter by se nov vzal na mikrotubuly, by od sebe oddloval mikrotubuly, kter by mly bt tsn u sebe. Vznikajc asinka by nebyla na povrchu buky. Pokud by nebyla na povrchu, vnitn tep by mohl buku naruit; i kdyby vak na povrchu buky byla, mechanochemick proteiny by pravdpodobn nestaily na to, aby zajistily pohyb asinky. A i kdyby se asinka pohybovala, neohraban zbr by jet buku nemusel uvst do pohybu. A pokud by se buka nehbala, lo by o neregulovan pohyb, kter by spotebovval energii, ani by naploval njakou potebu buky. Ne by se vznikajc asinka mohla stt pro bu ku pnosem, bylo by nutno pekonat jet destky dalch obt. Nkdo to pece mus vdt asinka je fascinujc tvar, kter upoutv vdce z mnoha obor. Regu lace jej velikosti a stavby zajm biochemiky; dynamika jejho energetic kho rzu fascinuje biofyziky; vyjden mnoha samostatnch gen, kter kduj jej sousti, upoutv pozornost molekulrnch biolog. asinky zkoumaj i lkai, protoe jsou dleit tak z lkaskho hlediska: vy skytuj se u nkterch infeknch mikroorganism a pi ddin nemoci zvan cystick fibrza dochz k zanen asinek v plicch. Rychl elek tronick przkum odborn literatury ukazuje, e bhem poslednch nko lika let bylo napsno vce ne tisc stat, v jejich nzvu byly asinky nebo podobn slovo. Tmto tmatem se zabvaly stat v tm vech hlavnch biochemickch asopisech, vetn Science, Nature, Proceedings of the National Academy of Sciences, Biochemistry, Journal of Biological

Oven obsahu krabice /Vlet parnkem Chemistry, Journal of Molecular Biology, Cell a ady dalch. V posled nch nkolika desetiletch bylo o asinkch uveejnno piblin deset ti sc stat. Vzhledem k tomu, e o asinkch existuje tak rozshl literatura, e jsou pedmtem zjmu v tak rznch oborech a e za zklad veker mo dern biologie je tak veobecn prohlaovna evolun teorie, lovk by oekval, e vvoj asinky bude tmatem znanho potu lnk v odbor n literatue. Tak bychom oekvali, e i kdy nkter podrobnosti bu dou obtnji vysvtliteln ne jin, celkov by vda mla mt dosti dobrou pedstavu o tom, jak se asinka vyvinula. Pechodn stadia, jimi pravdpodobn prola, obte, na kter mohla narazit v ranch fzch sv existence, mon cesty, jimi se tmto obtm vyhnula, vkonnost ped pokldan vznikajc asinky jako plovoucho systmu - to vechno jist bylo dkladn prozkoumno. Za poslednch dvacet let se vak pouh dva lnky by jen pokusily navrhnout model evoluce asinky, kter bere v vahu skuten mechanick initele. A co h, tato dv pojednn se neshodla ani v otzce celkov cesty, kterou se tato evoluce mohla ubrat. Ani jeden z lnk nehovo o klovch kvantitativnch podrobnostech ani o ppadnch potch, kter mohly mechanick zazen, jako je a sinka nebo past na myi, rychle vyadit z provozu. Prvn sta, jejm autorem je T. Cavalier-Smith, se objevila r. 1978 v asopisu BioSystems. lnek se nesna pedloit realistick, kvantita tivn model ani jednoho kroku vvoje asinky v bunn linii, kde tato struktura pvodn nebyla. Msto toho maluje obraz vznanch udlost, kter se podle autorovch pedstav musely odehrt bhem vvoje asinky. Tyto domnl kroky jsou popisovny vtami typu: biky jsou tak slo it, e jejich vvoj musel sestvat z mnoha krok"; domnvm se, e biky pvodn nemusely bt pohybliv, nbr e lo o tenk prodlouen buky"; organismy se vyvinuly s velice rozmanitou stavbou axonem" a je pravdpodobn, e mechanismy fofotaxe [pohyb ke svtlu] se vyvi nuly souasn s bikem". Citovan ryvky maj pchu neuritch kvtnatch popis typickch pro evolun biologii. Vzhledem k nedostatku kvantitativnch podrobnost - prce postrd jakkoli vpoty a odborn odhady, zaloen na dajn pechodov struktue, nakolik jednotliv zmny zdokonalovaly schopnost

76

77

Darwinova ern skka organismu plavat - ns tento pbh k pochopen skutenho vzniku asinky nikterak nepibliuje. Dovolte mi rychle dodat, e autor (znm vdec, kter vznanou m rou pispl k rozvoji bunn biologie) neml v myslu, aby jeho lnek byl chpn jako nvrh realistickho modelu; pouze se v nm snail vy provokovat ostatn. Doufal, e pslibem svho modelu, jakkoli nejasn sestavenho, podnt dal pracovnky k tomu, aby vyzblou kostru oba lily masem. Takovto provokace me vd poskytnout vznamnou slu bu. Na netst na tomto modelu v nsledujcch letech nikdo nestavl. Druh sta, kterou o devt let pozdji napsal maarsk vdec Eors Szathmary a kter tak vyla v asopisu BioSystems, se prvnmu lnku v mnohm podob. Szathmary je obhjcem mylenky, kterou zastv Lynn Margulisov, e asinky vznikly, kdy se plovouc bakterie zvan spirocheta" nhodn pichytila k eukaryontn buce.5 Tato mylenka na r na znan problm, protoe spirochety se pohybuj pomoc mecha nismu (popeme si ho pozdji), kter se naprosto li od pohybu asinek. Pedstava, e se jedno vyvinulo z druhho, je podobn, jako kdybych si myslel, e se rybika na hran m dcery me darwinovskm zpsobem krok za krokem zmnit v parnk na Mississippi. Margulisov sama se mechanickmi podrobnostmi nezabv; sta j hledat obecn podobn rysy u nkterch soust asinek a bakterilnch plovoucch systm. Szathmary se pokusil jt trochu dl a skuten probrat mechanick pote, kter bylo nutno v tomto scni pekonat. Jeho lnek (podobn jako Cavalier-Smithv) je vak nutn pouze kvtnatm lenm, kter vdeck obci pedkld k dalmu rozpracovn nehotov model. Ani jemu se ne podailo podntit sebe samho i jin k takovto prci, a ji na experi mentln nebo teoretick rovin. Margulisov a Cavalier-Smith se v nedvnch letech stetvaly v tis ku. Oba poukazuj na nesmrn trhliny v modelu jeden druhho a oba maj pravdu. Osudov vak je, e ani jedna strana nedoplnila svj model o dn mechanick podrobnosti. Bez podrobnost je dan diskuse nev deck a neplodn. Vdeck obec oba pspky vtinou opomj; ani jeden z tchto lnk nebyl od svho uveejnn citovn vce ne hrstkou dal ch vdc.

Oven obsahu krabice / Vlet parnkem Mnostv vdeckch vzkum provdnch v minulosti i v souas nosti na asinkch - a velk pokrok v naem pochopen fungovn asin ky, k nmu dolo za poslednch nkolik destek let - vedly mnoho lid k pedpokladu, e pokud oni sami nevd, jak se asinka vyvinula, mus to vdt nkdo jin. Przkum odborn literatury je vak usvduje z omylu. Nev to nikdo. Bakteriln bik My lid mme sklon k dosti vysokmu smlen o sob a tento postoj me zkreslovat nae vnmn biologickho svta. Obzvlt n pstup k tomu, co je v biologii vy a ni, co je vyspl organismus a co primitivn organismus, pirozen zan pedpokladem, e vrcholem p rody jsme my sami. Tento pedpoklad lze obhajovat poukazem na vd postaven lovka a tak filozofickmi argumenty. Nicmn pokud by ji n organismy mohly mluvit, uvedly by pdn argumenty pro svou vlastn nadazenost. Do tto kategorie pa i bakterie, kter asto povaujeme za nejprimitivnj formy ivota. Nkter bakterie se pyn asnm zazenm pro plavn, bikem, kter u sloitjch bunk nem obdoby.8 R. 1973 bylo zjitno, e n kter bakterie plavou pomoc rotace svch bik. Bakteriln bik tedy funguje jako lodn roub - na rozdl od asinek nebo eukaryontnho bi ku, kter funguj spe jako vesla. Stavba bakterilnho biku (obr. 3-3) se naprosto li od stavby asinky. Bik je dlouh vlasovit vlkno zaputn v bunn membrn. Vnj vlkno se skld z jedinho typu blkoviny, zvanho flagelin". Flagelinov vlkno pedstavuje lopatkovit povrch, kter je pi plavn ve styku s kapalinou. Na konci flagelinovho vlkna u povrchu buky se vlkno vydouv. Prv zde je vlknou pipojeno k rotorovmu pohonu. Pojivov materil zde tvo tak zvan hkov blkovina". Vlkno bak terilnho biku na rozdl od asinky neobsahuje dn mechanochemick protein; kdy vlkno oddlme od buky, nehybn pluje ve vod. Motor, kter ot roubovitm vlknem, tedy mus bt umstn nkde jinde. Pokusy ukzaly, e se nachz v mst ukotven vlkna (tzv. bazlnm tlsku - pozn. pekl.), kde je elektronovm mikroskopem vidt n-

78

79

Darwinova ern skka kolik kroukovitch struktur. Otiv povaha biku m jasn, nevyhnu teln dsledky, jak to je uvedeno v jedn populrn uebnici biochemie: [Otiv motor bakteri] mus mt tyt mechanick sousti jako jin ot iv motory: otejc se rotor a nehybn stator. Rotor byl na obrzku 3-3 identifikovn jako M-krouek a stator jako S-krouek.G Rotorov povaha bakterilnho biku byla pekvapivm, neekanm ob jevem. Na rozdl od jinch systm, kter vyvolvaj mechanick pohyb (napklad sval), bakteriln motor nepouv pmo energii, kter je skladovna v njak pepravn" molekule, jako je napklad ATP. Msto toho k pohybu biku vyuv energii vyrobenou tokem kyseliny skrze bakteriln membrnu. Poadavky motoru zaloenho na tomto principu jsou dosti sloit a jsou pedmtem aktivnho vzkumu. Ji byla navena ada model, jak by tento motor mohl vypadat, a ani jeden z nich nen jednoduch. (Jeden takov model je na obrzku 3-3, aby ten mohl zskat alespo njakou pedstavu o pedpokldan sloitosti motoru.) Veobecn odborn literatura o bakterilnm biku je stejn bohat jako literatura o asinkch a bhem let byly na toto tma napsny tisce lnk. Nen to pekvapiv; bakteriln bik je fascinujc biofyzikln systm a bikovit bakterie jsou dleit z lkaskho hlediska. Evolun literatura vak i zde pln chyb. Akoli se nm k, e se na vekerou biologii musme dvat okami evoluce, dn vdec dosud neuveejnil model, kter by vysvtloval postupn vvoj tohoto neobyejnho mole kulrnho mechanismu. Bakteriln bik pouv mechanismus pdlovn. Proto mus splovat stejn poadavky jako ostatn takovto plovouc systmy. Protoe se bak teriln bik mus skldat nejmn ze t soust - pdla, rotoru a mo toru - je nezjednoduiteln sloit. Postupn vvoj bakterilnho biku, stejn jako asinky, tedy el mamutm obtm. Obrzek 3-3

Oven obsahu krabice / Vlet parnkem

(Nahoe) Nkres bakterilnho biku, znzorujc vlkno, hek a motor uloen ve vnitn a vnj bunn membrn a bunn stn. (Dole) Jeden navrhovan model fungovn ot ivho motoru, pohnnho kyselinou. Nkres ukazuje vnitn sloitost motoru, o n v textu nehovome.

Horn nkres z uebnice Voetovch, obr. 3r-84, str. 1259. Spodn nkres z knihy Caplana, S. R. a Kara-Ivanova, M. (1993), obr. 9A, str. 138. Pevzato se svolenm.

80

81

Darwinova ern skka A je to jet hor Ve jsem uvedl, e asinka obsahuje tubulin, dynein, nexin a nkolik dalch pojivovch blkovin. Kdybyste je vak vstkli do buky, kter nen opatena asinkami, funkn asinku by nesestavily. K tomu, aby v buce vznikla asinka, je zapoteb mnohem vce. Dkladn biochemic k analza ukazuje, e asinka obsahuje pes dv st rznch druh bl kovin; skuten sloitost asinky je vrazn vt, ne jak jsme dosud uvaovali. Vechny dvody tto sloitosti nejsou dosud jasn a ek je dal experimentln zkoumn. K dalm kolm, pro n tyto blkoviny mohou bt potebn, vak pat pipojen asinky k zkladn struktue uvnit buky, prava prunosti asinky, zen naasovn pohyb a po slen asinkov membrny. Bakteriln bik potebuje ke svmu fungovn krom ji uvedench blkovin jet asi tyicet dalch protein. Ani zde nejsou pesn lohy jednotlivch blkovin znmy, ale pat k nim signly k zapnn a vyp nn motoru, proteiny, kter biku umouj pronikat bunnou mem brnou a bunnou stnou, blkoviny, kter pomhaj celou strukturu sestavit, a proteiny, kter d vrobu blkovin, z nich se bik skld. Shrneme-li to, kdy biochemici zaali zkoumat zdnliv jednoduch struktury, jako jsou asinky a biky, objevili zarejc sloitost s dest kami a stovkami pesn vytvoench soustek. Je velice pravdpodobn, e ada soust, o nich jsme zde nehovoili, je nutn pro fungovn jakkoli asinky v buce. Jak poet poadovanch soust narst, n ronost postupnho sestavovn tohoto systmu se prudce zvyuje a prav dpodobnost nepmch scn kles. Darwin vypad stle ztracenj. Nov vzkum rol pomocnch blkovin neme nezjednoduiteln sloit systm zjednoduit. Radiklnost tohoto problmu nelze zlehovat; jen by se tm zhoril. Darwinovsk teorie vznik asinky a biku ani trochu neobjasnila. Nesmrn sloitost plovoucch systm ns tla k nzoru, e ho mon neobjasn nikdy. S narstajcm potem systm, kter se vzpraj vysvtlenm na zkla d postupnho vvoje, se ped nmi stle vce rsuje poteba novho druhu vysvtlen. asinky a biky ovem zdaleka nejsou jedinmi prob lmy pro darwinismus. V dal kapitole se podvm na biochemickou slo itost, kter se skrv za zdnlivou jednoduchost sren krve.

Kapitola tvrt

Goldbergovy kreslen filmy a sren krve

Nedln vysln pro dti Jmno Rube Goldberga, slavnho tvrce animovanch film, kter svmi nesmyslnmi vynlezy bavil celou Ameriku (viz obrzek 4-1), je dosud soust na kultury, pestoe jeho nositel jaksi zmizel z dohledu. J sm jsem se s jeho vynlezy setkal u jako dt pi sledovn nedlnho vy sln pro dti. Vdy jsem se til pedevm na Bugs Bunny show. K mm oblbenm hrdinm patil tak chvstav kohout Foghorn Leghorn. Vzpomnm si na mnoho epizod, v nich byl Foghorn Leghorn nucen dlat chvu njakmu bystrmu malmu kutku se silnmi brle mi, zatmco jeho maminka (obvykle bohat vdova) obstarvala nkupy. Foghorn nakonec zane jt kutku na nervy a to se rozhodne pomstt. V dal scn pak rozilen kue vidme, jak na kusu papru nartv njak rovnice. Tak se dozvdme, e se jedn o neobyejn inteligentn kutko (konec konc, sestavovn rovnic u vyaduje dosti znanou in teligenci) a e pomsta, propracovan do nejmench podrobnost, bude pipravena velmi vdeckm zpsobem. O nkolik zbr pozdji se u nic netuc Foghorn klidn prochz, kdy tu nhle na zemi spat jednodolarovou bankovku (nebo njakou jinou nvnadu) a zvedne ji. Bankovka vak byla provzkem pipevnna k tyi, o kterou byl open m. Jakmile se pohne dolarem, pipevnn motouz shod ty a m se zan kutlet nkam pry, zatmco Foghorn jen nechpav zr. M pak spadne ze srzu a tref zvednut rameno

82

83

Darwinova ern skka pipraven houpaky. Tak je do vzduchu vystelen kmen obalen smir kovm paprem, kter na sv cest vzduchem zaehne ze srzu vynva jc zpalku. Ta podpl rozbuku dla, kter nsledn vystel. Padajc dlov koule pistane na okraji trychte (zde si vimnme jedinho mo nho selhn v celm plnu), nkolikrt obkrou jeho hranu a propadne dol. Jakmile vypadne ven, zashne pku, je spust kotouovou pilu. Ta pezne lano, kter pvodn podpralo a zvedalo sloup telefonnho vede n. Sloup se zane pomalu kcet a Foghorn Leghorn si a pli pozd uvdom, e cel ta fascinujc podvan se tk i jeho. D se na tk, pika sloupu ho vak ude do hlavy a zatlue do zem jako kolk. Kdy se nad tm na chvli zamyslme, zjistme, e Goldbergovo za zen je nezjednoduiteln sloit. Jedn se o systm sloen z nkolika vzjemn propojench st, je se vechny podlej na jeho zkladn funkci, piem odstrann kterkoliv z nich zpsob, e systm pestane pracovat. Na rozdl od nezjednoduiteln sloitch systm, o nich jsme hovoili v pedchozch kapitolch (pastika na myi, asinky a biky bakteri), Goldbergv systm nen celistvm zazenm, jeho jednotliv sti by vyvjely slu souasn, jedna proti druh. Spe se skld z jed notlivch soustek, kter pln svou funkci popoad, jedna po druh. Vzhledem k tomu, e jednotliv sousti Goldbergova systmu jsou od sebe oddleny v prostoru a ase, jen jedin z nich (sloup telefonnho ve den) spln hlavn el zazen (ude ob do hlavy). Sloitost systmu tm vak nen nikterak umenena, nebo bylo zapoteb vech jeho sou st, aby byl der doruen ve sprvn as na sprvn msto. Nebt mechanism, kter pd sloupu zpsobily, Foghorn by se pod nm mohl prochzet teba cel den, ani by se mu cokoliv pihodilo. Stejn jako lze chytit my na lep msto do mechanick pastiky, exis tuj i jin systmy, s jejich vyuitm lze Foghornu Leghornovi zasadit zdrcujc rnu. Mohli bychom napklad pout baseballovou plku nebo porazit sloup sekerou, dokud by pod nm Foghorn stl. Tak bychom msto sloupu mohli zvolit atomovou bombu nebo pivzat od nvnady vedouc provzek pmo k brokovnici. Ani o jednom z tchto nhradnch systm vak nelze prohlsit, e je v souladu s Darwinovou teori ped chdcem Goldbergova zazen. Pedstavme si napklad, e by provzek spojoval dolarovou bankovku pmo s dlem, kter by kohouta odstelilo,

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve

84

Darwinova ern skka jakmile by se dotkl nvnady. Darwinovsk pemna tohoto jednoduchho systmu ve sloit zazen, jak popisuje Goldberg, by vyadovala, aby se dlo postupn pemsovalo, obracelo rznmi smry, aby se od nj odvzal provzek, pipevnil se k tyi a pidalo se dal psluenstv. Za tchto okolnost by vak systm nebyl po vtinu asu provozuschopn. Postupn pemna v souladu s Darwinovou teori je tedy zcela vylou ena. Goldbergovy pstroje maj u divk vdy znan spch. S nadenm sleduj, jak apart funguje, a dok ocenit humor, s jakm autor vyna kld znan sil, vynalzavost a dvtip k dosaen velmi poetilho c le. Nkdy je vak sloitho zazen uito k dosaen dleitho cle. V takovm ppad sice utichne smch, obdiv k dokonal souhe jednot livch st vak zstv. Modern biochemie pi zkoumn ivota na rovni molekul objevila celou adu takovch goldbergovskch systm. V biochemii jsou ovem provzek, ty, m, houpaka, kmen, smirkov papr, zpalka, rozbuka, dlo, dlov koule, trycht, pila, lano a sloup telefonnho veden nahra zeny blkovinami s prapodivnmi nzvy, jako napklad pedchdce tromboplastinu krevn plazmy" nebo kininogen s vysokou molekulovou hmotnost". Systmy se vak neli, pokud se tk vnitn vyvenosti a detailn propracovanho chodu celho mechanismu. O krabicch mlka a znut do prstu Kdy Charles Darwin plhal po skalch v souostrov Galapg a pronsle doval zdej pnkavy, jist se mu as od asu pihodilo, e se zl do prstu nebo si odel koleno. Mlad dobrodruh si asi sotva viml malho pramnku krve, kter z rny vytkal. Neohroen badatel vdl, -e bolest k ivotu neodmysliteln pat a chceme-li neho doshnout, musme ji trpliv snet. Krvcen nakonec ustalo a rna se zhojila. / kdyby si toho Darwin viml, nebylo by mu to nic platn. Sotva by toti mohl vyspekulovat, co v jeho tle vlastn probh. Poznatky, kter ml k dispozici, by nestaily ani na to, aby se mohl dohadovat, e existuje njak mechanismus sren krve. Molekulrn struktura ivota mla bt teprve objevena - a za vce ne sto let. Darwin byl jist velkm vzdlancem a novtorem, avak ni-

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve kdo nedoke pedpovdt budoucnost - zvlt ne do vech rozhoduj cch detail. Krev m velmi pozoruhodn vlastnosti. Dojde-li k naruen ndoby, kter obsahuje tekutinu - napklad krabice mlka i cisterny pevejc benzn - kapalina zane vytkat ven. Rychlost odtkn zle na hustot kapaliny (javorov sirup bude unikat pomaleji ne teba alkohol), nako nec vak kad tekutina zcela opust ndobu. Nebrn j v tom dn aktivn proces. Naproti tomu, utrp-li raz iv tvor, obvykle krvc pou ze malou chvli, dokud proud krve nezastav sraenina. Ta nakonec ztvrd ne a rna se zahoj. Vtina z ns povauje sren krve za naprostou samozejmost, a tud mu asto ani nevnujeme pozornost. Biochemick vzkum vak prokzal, e se jedn o neobyejn sloit systm, sklda jc se ze stovek vzjemn se ovlivujcch blkovin. Neptomnost i po kozen kterkoliv z jeho etnch sloek zpsob selhn systmu: krev se nesraz v prav as nebo na sprvnm mst. Nkter innosti nepipoutj monost pochyben. Napklad j mm pi cestovn letadlem nejvt strach z pistn. Vtina obav pramen z pedstavy, e se letadlo mus vyhnout domm a stromov, kter se asto nachzej v bezprostedn blzkosti letit, jako i z vdom, e se letadlo mus zastavit dve, ne dojede na konec pistvac drhy. Ped nkolika lety dostalo smyk letadlo pistvajc na letiti La Guardia. Vyjelo z pi stvac drhy a zabilo nkolik lid. Zd se, e novinov titulky se asto zabvaj leteckmi havriemi, kter se odehraj nedaleko pistvac dr hy. J osobn bych se ctil bezpenji, kdyby vechny pistvac drhy mily alespo ticet kilometr msto necelch dvou. Pistn letadla je pouze jednm pkladem systmu, kter mus fungo vat neobyejn pesn, aby nedolo k netst. / brati Wrightov mli se sprvnm pistnm spoustu starost. Sta dosednout pli brzy nebo na opak pli pozd i patn odhadnout vku, a letadlo i cestujc se ocit nou ve velkm nebezpe. Pedstavte si vak, o co nronj by bylo, kdyby ml pistn provst autopilot! Sren krve, kter vyaduje na prostou pesnost, ovem d autopilot. Je-li krevn obh, za normlnch okolnost neustle udrovan pod tlakem, poruen, krevn sraenina se mus utvoit rychle, jinak by ivoich vykrvcel. Dojde-li ke sren v nesprvn as nebo na nesprvnm mst, sraenina ucpe krevn obh,

86

87

Darwinova ern skka stejn jako pi infarktu i mozkov mrtvici. Krevn sraenina samozejm mus krvcen zcela zastavit. Je tedy nevyhnuteln, aby rna byla utsn na v celm rozsahu. Sren se ovem mus omezit pouze na zrann msto, jinak by dolo ke ztuhnut celho krevnho obhu, co by ivoicha usmrtilo. Z uvedench daj vyplv, e sren krve mus bt velmi peliv regulovno, aby se sraenina tvoila pouze na urenm mst a jen tehdy, vyaduj-li to okolnosti. Zplatovn Na nkolika nsledujcch stranch vm pedstavm nkolik destek blko vin - hr, kte se astn hry zvan sren krve - piem se sezn mme i s tm, jakou kdo zastv lohu. Podobn jako lenov sportovnch tm i nkte z naich hr maj prapodivn jmna. Netrapte se, pokud vm nzev i loha blkoviny rychle vyklouzne z pamti - uit se nazpa m malikosti rozhodn nen elem vkladu. (Nzvy a souvislosti jsou navc pehledn zakresleny v obrzku 4-3.) Mm zmrem je spe pe hledn vyloit, jak sren krve probh, abyste si sami mohli uinit ped stavu o sloitosti celho procesu a rozhodnout, zda mohl vzniknout na zklad postupnho vvoje. 2 a 3 procenta blkoviny obsaen v krevn plazm (plazma je to, co zbyde po odstrann ervench krvinek) tvo blkovina zvan fibrinogen. Tato blkovina tvo nerozpustn vlknit tvary, z nich se krevn sraenina sestv. Fibrinogen je vak pouze potencilnm materilem k vytvoen sraeniny. Podobn jako sloup telefonnho veden v pbhu o Foghornu Leghornovi je i fibrinogen zbran, je teprve ek, a bude vyputna. Vtina ostatnch blkovin, kter se na sren krve podlej, d naasovn a umstn sraeniny. Tm se rovn podobaj pkladu, jen jsme pevzali z kreslenho filmu: vechny soustky - s vjimkou sloupu telefonnho veden - byly zapojeny, aby dily pd sloupu. Molekula fibrinogenu sestv ze t pr nestejnch blkovinnch e tzc. Elektronov mikroskopie prokzala, e molekula fibrinogenu m piblin tvar prutu s dvma uzlovitmi vnlky na kadm konci a jed nm uprosted. Podob se tedy vzprask ince, kter m uprosted tye jedno zva navc.

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve Za normlnch okolnost je fibrinogen rozputn v plazm tak, jako je v mosk vod rozputna sl. Jen si tak pokojn pluje a star se o sv, a do doby, kdy znut i jin zrann zpsob krvcen. V tom okamiku dal blkovina, zvan trombin, odtp nkolik malch st ze dvou ze stvajcch t pr blkovinnch etzc fibrinogenu. Na povrchu takto upraven blkoviny - nyn se nazv fibrin - jsou obnaena lepkav" msta, kter byla dve pokryta stmi odtpenmi trombinem. Lepka v" msta pesn odpovdaj stejnm sekm dalch molekul fibrinu. Tvarov si odpovdajc seky tak umouj sdruovn velkho potu molekul fibrinu, podobn jako v ppad tubulinu a tukovch konzerv ve tet kapitole. Tak jako sdruen molekuly tubulinu nevytvej nepra videln tvary, nbr jaksi komn, ani molekuly fibrinu se neseskupuj nhodn. Vzhledem ke svmu tvaru utvo dlouh vlkna, kter se rzn pek a (podobn jako se do rybsk st chyt ryba) vytvo blkovin n stivo, v nm se zachycuj krvinky. Tak vznik poten sraenina (obrzek 4-2). Stivo pokryje znan velk prostor pi minimln spote b blkoviny; kdyby se vytvoil pouh nahodil shluk, bylo by k ucpn stejnho prostoru poteba nesrovnateln vt mnostv blkoviny. Obrzek 4-2
erven krvinka zachycen v stivu fibrinovch vlken krevn sraeniny.

Manfred Kage/ Peter Arnold Inc.

88

89

Darwinova ern skka Trombin, jen z molekuly fibrinogenu odtp nkolik st, se podob kotouov pile z pbhu o Foghornu Leghomovi. Stejn jako pila toti uvd do pohybu konenou fzi zenho procesu. Co by se vak stalo, kdyby kotouov pila pracovala nepetrit, kdyby neexistovaly vechny ostatn kroky, kter vedly k jejmu sputn? V tom ppad by pila oka mit pezla lano zdvihajc sloup telefonnho veden - mnohem dve, ne by se Foghorn piloudal do jeho blzkosti. Podobn tak, kdyby je dinmi blkovinami, kter se na sren krve podlej, byly trombin a fibrinogen, cel proces by byl zcela neovladateln. Trombin by rychle pemnil veker fibrinogen na fibrin; v krevnm obhu by se tak utvoila obrovsk sraenina a ucpala by ho. ivoich by pak - na rozdl od naich hrdin z kreslenho filmu - rychle uhynul. Aby pedeel takovmu ne astnmu konci, mus organismus regulovat aktivitu trombinu.

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve protrombin nedoke tpit fibrinogen na fibrin, je zapoteb jet dalho faktoru, kter by protrombin aktivoval. teni u je zejm jasn, pro se pochody vedouc k sren krve oznauj jako kaskda. Jedn se o systm, v jeho rmci jedna sloka aktivuje druhou, ta aktivuje tet atd. Jeliko se vklad stv stle sloi tjm, pome teni, bude-li zrove sledovat obrzek 4-3. Obrzek 4-3
Kaskda pochod vedoucch k sren krve. Blkoviny uveden bnm psmem se podlej na vytven krevn sraeniny; blkoviny, jejich nzvy jsou vytitny kurzvou, se podlej na zamezen vzniku, zabrnn en a odstrann krevn sraeniny. ipky, kter kon p nou arou, oznauj blkoviny, je zamezuj vzniku, zabrauj en i odstrauj krevn sraeninu.

Kaskda
Tlo bn uchovv enzymy (blkoviny, kter jsou katalyztory che mickch reakc, jakou je i roztpen fibrinogenu) v neaktivn form pro dal pouit. Neaktivn forma enzymu se nazv proenzym. Obdr-li tlo signl, e je nkde zapoteb nkterho z enzym, aktivuje pslun proenzym, aby tak zskalo zral enzym. Jako tomu je pi pemn fibri nogenu na fibrin, i proenzymy jsou asto aktivovny tm, e se od nich odtp st blokujc uritou kritickou oblast. Tento postup je ast na pklad u enzym zavacho stroj. Velk mnostv ltky tak lze ucho vat v neaktivn form jako proenzym, jen je bleskurychle aktivovn, naskytne-li se dal nestrven sousto. Tak trombin se nejprve vyskytuje v neaktivn form jako protrombin. Dokud nen aktivovn, protrombin nedoke tpit fibrinogen a ivoich je tak zachrnn ped hromadnm, neregulovatelnm srenm, je by mu pivodilo jistou smrt. To n problm ovem nee. Nebude-li Goldbergova kotouov pila aktivovna, sloup telefonnho veden se sice nezt v neprav as, nedojde-li vak k jejmu sputn vbec, nikdy lano nepezne, a sloup tud nepadne ani v prav as. Kdyby se tedy na sren krve podlely pouze fibrinogen a protrombin, byl by na tom n ivoich dost patn. Kdyby se poranil, protrombin by pouze bezmocn proplouval kolem fibrinogenu a zve by zatm vykrvcelo. Vzhledem k tomu, e

90

91

Darwinova ern skka Blkovina zvan Stuartv faktor tp protrombin a pemn jej na aktivn formu - trombin. Ten dle tp fibrinogen na fibrin a vznik krevn sraenina. Jak u asi tute, Stuartv faktor, protrombin a fibrinogen bohu el nejsou jedinmi blkovinami, je se na sren krve podlej. Kdyby tomu tak bylo, Stuartv faktor by okamit spustil kaskdu pochod a ve ker krev v organismu by se pemnila ve sraeninu. Stuartv faktor tud tak existuje v neaktivn form, kterou je teba nejprve aktivovat. V tomto bod dochz v naem scni k mal zmn. Stuartv faktor, by v aktivovan form, nedoke aktivovat protrombin. Smchme-li ve zkumavce Stuartv faktor a protrombin, meme je tak nechat del do bu, ne za jakou by i velk zve stailo vykrvcet, ani by vznikl trom bin. Z toho plyne, e ke zven aktivity Stuartova faktoru je zapoteb dal blkoviny, zvan akcelerin. Teprve uveden dvojice - akcelerin a aktivovan Stuartv faktor - tp protrombin natolik rychle, aby zra nnmu zveti pomohl. V tomto kroku tedy potebujeme dv rzn bl koviny k aktivaci jedinho proenzymu. Ovem akcelerin je zpotku rovn v neaktivn form, zvan proakcelerin. (Ach jo!) A co jej aktivuje? Trombin! Jak jsme vak vidli, trombin se v kaskd pochod nachz ne ne proakcelerin. Kdy tedy trombin d vznik akcelerinu, je to, jako kdyby vnuka dila vznik vlastn babi ky. Pesto se vak zd, e vzhledem k velmi pomalmu tempu tpen protrombinu Stuartovm faktorem, v krevnm obhu se vdy nachz ur it nepatrn mnostv trombinu. Sren krve je tedy pochodem autokatalytickm, nebo blkoviny v kaskd pochod urychluj produkci vtho mnostv te blkoviny. U tohoto bodu se na chvli zastavme. Bylo toti zjitno, e protrom bin, tak jak jej buka produkuje, nelze pemnit na trombin, dokonce ani tehdy, jsou-li ptomny aktivovan formy Stuartova faktoru a akcelerinu. Protrombin mus bt nejprve upraven (na obrzku 4-3 nen modifikace zobrazena). Deset z jeho aminokyselinovch zbytk - nazvme je zbyt ky glutamtov (Glu) - se mus pemnit ve zbytky gama-karboxyglutamtov (Gla). V zsad to je, jako kdy vlome horn elist lebky na elist doln. Pouze v tto pln sestav se elist me zakousnout do zvo lenho objektu; bez doln st by k tomu dojt nemohlo. V ppad pro trombinu se Gla zbytky zakousnou" do vpnku - v jej. Uveden

Oven obsahu krabice Goldbergovy kreslen filmy a sren krve spojen protrombinu umon, aby se vzal na stnu buky. Pouze takto upraven, neporuen komplex protrombinu a vpnku, vzan na mem brnu buky, me reagovat s aktivovanm Stuartovm faktorem a akcelerinem za vzniku trombinu. K modifikaci protrombinu nedochz nhodou. Stejn jako prakticky vechny biochemick reakce i ona mus bt katalyzovna specifickm en zymem. Krom enzymu vak pemna Glu na Gla vyaduje ptomnost jet jedn sloky: vitaminu K. Vitamin K nen blkovina. Spe se jedn o malou molekulu, podobnou 11-cis-retinalu (popsanmu v prvn kapito le), kter je nepostradateln v procesu vidn. Tak jako puka potebuje stelivo, i enzym, jen pemuje Glu na Gla, potebuje vitamin K, aby mohl fungovat. Na loze vitaminu K pi sren krve je dokonce zaloen jeden typ jedu na krysy. Tento uml jed se jmenuje warfarin" (zkrce no z Wisconsin Alumni Research Fund, kter m podl na zisku z prode je) a byl vyvinut tak, aby jej pslun enzym povaoval za vitamin K. Dan enzym pak v ptomnosti warfarinu nen schopen modifikovat pro trombin. Poze-li krysa potravu otrvenou warfarinem, protrombin u ne me bt dle upravovn ani tpen a postien zve prost vykrvc. Zd se, e jsme ve vkladu zatm mnoho nepokroili. Nyn se musme vrtit zpt a zkoumat, m je aktivovn Stuartv faktor. Ukazuje se, e je aktivovn dvma rznmi zpsoby - nazvaj se vnitn a vnj drha. Vnitn drha se nazv podle toho, e vechny jej blkoviny jsou obsa eny v krvi; v ppad vnj drhy se nkter blkoviny nutn pro sre n vyskytuj ve tknch. Nejprve pojednme o vnitn drze. (Sledujte, prosm, obrzek 4-3.) Je-li ivoich zrann, na povrch bunk v okol rny se ve blkovina zvan Hagemanv faktor. Takto vzan Hagemanv faktor dle tp bl kovina zvan HMK. Vznik aktivovan forma Hagemanova faktoru, kter okamit pevd dal blkovinu, zvanou prekalikrein, do jej aktivn po doby, zvan kalikrein. Kalikrein pak spolu s HMK urychluje aktivaci vt ho mnostv Hagemanova faktoru. Aktivovan forma Hagemanova faktoru spolen s HMK pemuje dal blkovinu, zvanou PTA, na jej aktivn formu. Aktivovan forma PTA spolen s dal blkovinou - konvertinem (viz ne) - na opltku mn blkovinu zvanou Christmasv fak tor do jej aktivn podoby. A konen aktivovan Christmasv faktor

92

93

Darwinova ern skka spolen s antihemofilnm faktorem (jen je sm aktivovn trombinem, zpsobem podobnm aktivaci proakcelerinu) aktivuje Stuartv faktor. Podobn jako drha vnitn i vnj drha pedstavuje kaskdu pocho d. Vnj drha se pon v okamiku, kdy se blkovina zvan prokonvertin zmn na konvertin psobenm aktivovanho Hagemanova faktoru a trombinu. Za ptomnosti dal blkoviny, tak zvanho tkovho fak toru, pemn konvertin Stuartv faktor do jeho aktivn podoby. Tkov faktor se vak vyskytuje pouze na vnj stran buky, kter obvykle nepichz do styku s krv. Pochody vnj drhy se tedy spoutj jen pi takovm zrann, kdy krev pijde do styku s tkn. (Zrann samotn zde hraje stejnou lohu jako Foghorn Leghorn pi zvedn dolarov bankov ky. Spout cel mechanismus, ke kaskd vyvolanch pochod vak ne pat.) Vnitn a vnj drha maj nkolik stynch bod. Hagemanv faktor, aktivovan v rmci pochod vnitn drhy, me pemnit prokonvertin, jen nle k drze vnj. Konvertin pak me v rmci vnitn drhy pomhat aktivovan form PTA aktivovat Christmasv faktor. Trombin me uvdt do pohybu ob vtve kaskdy tm, e aktivuje antihemofiln faktor, kter je spolu s aktivovanou formou Christmasova faktoru nezbyt n pro aktivaci Stuartova faktoru, jako i tm, e aktivuje prokonver tin. Doke-li se lovk prokousat vkladem o sren krve, patrn zatou po jasnch a jednoduchch pkladech mechanism z Goldbergovch film. Spolen rysy a rozdly Mezi vymylenm strojem z pbhu Foghorna Leghorna a mezi skute nm mechanismem sren krve existuj nkter pojmov rozdly, kter jet podtrhuj znanou sloitost tohoto biochemickho mechanismu. Nej dleitjm rozdlem je, e kaskda pochod vedoucch ke stren se mus v uritm okamiku zastavit - dve, ne v se sraz vechna krev v organismu (tmto bodem se budeme zabvat jen krtce). Dalm rozd lem je, e kaskda pochod se rozdluje na dv drhy. Teoreticky tedy existuj dva zpsoby, jak me ke sren dojt. Dosud nen jasn, je-li nkter z obou drah pro organismus dleitj. Vtinu pokus tkaj cch se sren krve je toti velmi nesnadn provst. Nkter blkoviny

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve - zvlt ty, kter se podlej na pochodech hned na potku kaskdy - se v krvi vyskytuj pouze v nepatrnm mnostv. Napklad 400 litr krve obsahuje piblin jen ti setiny gramu antihemofilnho faktoru. Krom toho je asto velmi obtn rozliit, m je kter ltka aktivovna, zvlt v poten fzi, kdy vznikajc ltky zptnou vazbou zajiuj produkci jet vtho mnostv potench, dal ltky aktivujcch blkovin. Mezi zazenm z Foghornova pbhu a srenm krve vak existuje i urit podobnost: v obou ppadech se jedn o nezjednoduiteln sloit systm. Nechme-li stranou vodn fzi ped rozdlenm kaskdy na dv drhy (tato fze jet nen objasnna do vech podrobnost), cel mecha nismus pesn odpovd definici nezjednoduiteln sloitho systmu. Jedn se tedy o jedin systm, sloen z nkolika na sebe vzjemn p sobcch st, je se podlej na jeho zkladn funkci, piem odstrann kterkoliv z st zpsob okamit selhn systmu. kolem mechanismu je vytvoit na sprvnm mst a v prav as nepropustnou bariru, kter by zamezila vytkn krve z poruen cvy. Jednotliv sousti systmu (od rozdlen na dv drhy) jsou: fibrinogen, protrombin, Stuartv faktor a proakcelerin. Jako je kad ze soust Foghornova zazen urena pouze k tomu, aby zajistila vasn pd sloupu telefonnho veden, i vechny blkoviny podlejc se na kaskd pochod slou pouze jedi nmu elu, kterm je vytvoen krevn sraeniny. Chyb-li vak kter koliv ze soust systmu, mechanismus nefunguje a krev se nesr. Existuj i jin zpsoby, jak zastavit krvcen, nelze vak ci, e by se jednalo o vvojov pedchdce uveden kaskdy. Tlo napklad doke zit cvy v okol rny, co rovn pome zastavit krvcen. Krom toho existuj tak zvan krevn destiky, kter se hromad v okol poran nho msta, m pomhaj ucpn mench ran. Uveden systmy se vak nemohou postupnm vvojem zmnit v popsan mechanismus sren kr ve, stejn jako se lepem naten vjika neme pemnit v mechanickou pastiku na myi. Nejjednodu mechanismus vyvolvajc sren krve, jak si lze pedstavit, by se mohl skldat z jedin blkoviny, kter by se nhodn hromadila, kdykoliv by dolo k porann organismu. Takov systm lze pirovnat ke zcela podznutmu sloupu telefonnho veden, kter by ne jist balancoval a jeho pd by vyvolaly a zchvvy pdy zpsoben

94

95

Darwinova ern skka blcmi se kroky Foghorna Leghorna. Vlivem dalch faktor - nap klad vtru - by se vak sloup mohl skcet u v okamiku, kdy by kohout jet nebyl nablzku. Navc by ani nebylo mon namit sloup do uri tho smru (napklad smrem k nvnad), kde by se ml Foghorn s nej vt pravdpodobnost vyskytovat. Podobn tak zjednoduen systm sren krve by se mohl spustit v nevhodnou dobu, co by znamenalo zbyten pltvn blkovinou a navc by mohlo dojt k nhodnmu po kozen. Ani jeden z uvedench zjednoduench systm" by tedy ne sploval poadavek minimln funknosti. V obou ppadech vak nen problematick sm posledn krok (padajc sloup i utvoen sraeniny), nesnadn je spe regulace celho systmu. Lze si pedstavit mechanismus sren krve, kter je o nco jednodu ne systm skuten. eknme, e by Stuartv faktor pot, co byl akti vovn zbytkem kaskdy, obeel trombin a sm by okamit pemnil fibrinogen na fibrin. / kdy vynechme otzku regulace a sprvnho naasovn vzniku sraeniny, meme bez dlouhho pemlen ci, e ani takovto ponkud zjednoduen mechanismus se na zklad postup nho vvoje neme zmnit ve sloitj, pln funkn systm. Kdy bychom do zmnnho systmu postrdajcho trombin vloili novou blkovinu, zpsobili bychom bu okamit sputn mechanismu, co by vedlo k rychl smrti celho organismu, nebo by nedolo vbec k niemu. Pak by ovem nebyl dvod, aby byl systm zvolen v rmci prodnho vbru. Vzhledem k povaze kaskdy by kad nov blkovina musela bt regulovna. Ke kadmu novmu stupni kaskdy by hned od zatku mu sel pibt tak proenzym a aktivujc enzym, kter by proenzym v prav as a na sprvnm mst aktivoval. Vzhledem k tomu, e kad stupe kaskdy se skld hned z nkolika neoddlitelnch st, je nezjednoduiteln sloit nejen cel systm sren krve, ale i kad jednotliv stu pe kaskdy. Myslm, e tuto strnku mechanismu sren krve lze pirovnat k n monmu prplavu. Panamsk prplav umouje lodm pekonat zkou ji oddlujc Tich ocen od Karibskho moe. Pevnina je zde ve ne hladina moe. Voda ve zdymadle zvedne plavidlo na uritou rove a lo tak me njakou dobu pokraovat v plavb. Dal zdymadlo ji vyzdvihne jet o nco ve a zdymadla na druhm konci prplavu j opt umon

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve klesnout a na rove mosk hladiny. Kad zdymadlo je vybaveno vra ty, kter zadr vodu, kdy lo stoup i kles. Je zde tak vpustn otvor nebo erpadlo, kter zdymadlo vyprazduj nebo naopak pln. Ka d zdymadlo mus mt jak vrata, tak i erpadlo - jinak by nefungovalo. Lze tedy ci, e kad ze zdymadel v prplavu je nezjednoduiteln slo it. Podobn tak pi sren krve mus kad ze stup kaskdy obsa hovat jak proenzym, tak i samostatn enzym, kter jej aktivuje.

Jet nejsme u konce

Jakmile sren jednou zaalo, co jej zastav, aby se nesrazila veker krev v organismu? Existuje nkolik zpsob, jak omezit proces sren na porannou oblast. (Znovu se, prosm, podvejte na obrzek 4-3). Nej prve v plazm obsaen blkovina zvan antitrombin ve aktivn (niko liv vak neaktivovan) formy vtiny blkovin kaskdy, piem je zbav innosti. Antitrombin je sm o sob pomrn mlo aktivn, dokud nezane vzat ltku zvanou heparin. Heparin se vyskytuje v bukch a v neporannch cvch. Dal monost, jak sraeninu omezit na pora nn msto, je psoben proteinu C. Pot, co se tato blkovina aktivuje trombinem, zbavuje innosti akcelerin a aktivn formu antihemofilnho faktoru. A konen dal blkovina, zvan trombomodulin, vynv z membrn na povrchu bunk vnitn vstelky cv. Trombomodulin ve trombin, m sniuje jeho schopnost tpit fibrinogen, a zrove zvyuje jeho schopnost aktivovat protein C. Kdy se sraenina vytvo, je dosti kehk. Kdy se do porann ob lasti nm naraz, me se sraenina snadno poruit a krvcen se obno v. Aby se tomu zabrnilo, m tlo zpsob, jak sraeninu po jejm vytvoen poslit. Nahromadn fibrin je spojovn" aktivovanm protei nem oznaovanm jako FSF (fibrin stabilizujc faktor), kter vytv chemick pn vazby mezi rznmi molekulami fibrinu. Pot, co dojde k uzdraven rny, je vak nutn nakonec sraeninu odstranit. Protein na zvan plazmin psob jako nky, kter maj vystihovat fibrinov sra eniny. Natst fibrin nepsob na fibrinogen. Plazmin vak neme psobit pli rychle, protoe jinak by rna nemla dostatek asu na to, aby se mohla uzdravit pln. Proto se nejdve vyskytuje v neaktivn for m oznaovan jako plazminogen. Promnu plazminogenu v plazmin

96

97

Darwinova ern skka urychluje protein zvan t-PA. Existuj jet dal proteiny, kter d roz poutn sraeniny, mimo jin a2-antiplazmin, kter se ve na plazmin a brn mu niit fibrinov sraeniny. Stroj, kter v kreslenm serilu znekodnil Foghorna Leghorna, byl kl ov zvisl na pesnm sezen, naasovn a struktue mnoha soust. Kdyby byl provzek upevnn k dolarov bankovce pli dlouh nebo kdyby bylo dlo patn namen, cel systm by selhal. Stejn tak je kaskda sren krve zcela zvisl na naasovn a rychlosti jednotlivch reakc. Dan ivoich by mohl ztvrdnout, kdyby trombin aktivoval prokonvertin v nesprvn as; mohl by vykrvcet, kdyby proakcelerin nebo antihemofiln faktor byly aktivovny pli pomalu. Dan organismus by zmizel v propadliti djin, kdyby trombin aktivoval protein C mnohem rychleji, ne by aktivoval proakcelerin, nebo kdyby antitrombin zbavoval innosti Stuartv faktor tak rychle, jako byl utvoen. Kdyby byl plazminogen aktivovn ihned po vytvoen sraeniny, rychle by sraeninu roz pustil, m by cel proces zmail. Vytven, omezovn, posilovn a odstraovn krevn sraeniny je integrovan biologick systm, take problmy s jeho jednotlivmi sou stmi mohou zpsobit jeho celkov selhn. Nedostatek nkterch faktor sren krve nebo tvorba defektnch faktor asto vede k vnm zdravot nm potm nebo k mrt. Pinou nejbnj formy hemofilie je nedo statek antihemofilnho faktoru, kter pomh aktivovanmu Christmasovu faktoru pi pemn Stuartova faktoru do jeho aktivn podoby. Nedostatek Christmasova faktoru je druhou nejbnj formou hemofilie. Vn zdra votn pote se mohou dostavit tak tehdy, jsou-li defektn jin proteiny podlejc se na sren krve, i kdy tyto ppady nejsou tak bn. Krvciv choroby jsou tak prvodnm jevem nedostatku FSF, vitamnu K nebo a2-antiplazminu, kter nejsou pmo zapojeny do procesu sren krve. Krom toho nedostatek proteinu C zpsobuje vskytem etnch nepati nch sraenin smrt v kojeneckm vku. Pesouvn Mohl se tento nesmrn sloit systm vyvinout podle darwinovsk teo rie? Nkte vdci vynaloili znan sil s clem zjistit, jak se mechanis-

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve mus sren krve mohl vyvinout. V dal sti uvidte, jak objasnn krevn srlivosti je zaveden v odborn vdeck literatue. Nejdve se vak zamme na nkolik podrobnost. Na potku edestch let bylo zjitno, e nkter proteiny obsahuj sekvence aminokyselin, kter se podobaj sekvencm jinch protein. Na pklad dejme tomu, e by prvnch deset aminokyselin v jedn proteinov sekvenci bylo ANVLEGKIIS a u druhho proteinu by to bylo ANLLDGKIVS. Tyto dv sekvence si jsou podobn na sedmi pozicch a odlin na tech pozicch. U nkterch protein mohou bt sekvence podobn na vce ne stech aminokyselinovch pozicch. S clem objasnit podobnost dvou blkovin byla vytvoena teorie, e v minulosti dolo njakm zp sobem k duplikaci uritho genu a postupem asu se u tchto dvou exempl tho genu nahromadily zmny (mutace) jejich sekvenc. Za njak as tak dajn vznikly dv blkoviny, jejich sekvence byly podob n, ale ne toton. Thajsk krl se jednou zeptal mudrc na pslov, kter by se hodilo na kadou situaci. Jejich nvrh znl: I to pomine." / v biochemii exis tuje jedno takov ren: Je to sloitj, ne se zd." V polovin sedm destch let se ukzalo, e geny se mohou vyskytovat po secch. To znamen, e st DNA, kter kduje levou st proteinu, me bt v rmci etzce oddlena od st, kter kduj prostedek, a ty se mohou vyskytovat oddlen od DNA, je kduje pravou st. Bylo to, jako kdy byste si ve slovnku vyhledali slovo karneval a nali ho zapsan jako hcfajsefjrnevckjealksy". Jeden typ genu mohl bt kdovn souvislm sekem, jin rozdroben do destek sek. Pozorovn roztpench gen vedlo k hypotze, e nov proteiny by mohly bt vytvoeny promchnm genovch fragment DNA, kter k duj sti starch protein - asi tak, jako je mon sebrat karty z nkolika hromdek a vytvoit nov uspodn. Na podporu tto hypotzy jej ob hjci poukazuj na podobn rysy aminokyselinovch etzc a tvar od dlench st (i oblast) rznch protein. Proteiny kaskdy sren krve se asto uvdj jako dkaz takovhoto promchvn. Nkter oblasti protein zapojench v tomto procesu, kte r jsou kdovny oddlenmi genovmi stmi, se svmi aminokyselino vmi etzci podobaj jinm oblastem tho proteinu - tj. jsou podobn

98

99

Darwinova ern skka samy sob. Urit podobnost existuje i mezi oblastmi rznch potein tohoto procesu. Napklad prokonvertin, Christmasv faktor, Stuartv faktor a protrombin maj jednu zhruba podobnou oblast svch aminoky selinovch sekvenc. Krom toho je u vech tchto protein tato sekvence modifikovna vitamnem K. Navc se tyto oblasti sekvenn podobaj dal m proteinm (kter se na sren krve vbec nepodlej), je jsou tak modifikovny vitamnem K. Podobnost etzc je zejm vem a nelze o n diskutovat. Hypotza duplikace a pesunu gen vak nic nek o tom, jak byly konkrtn pro teiny nebo proteinov systmy vytvoeny - zda pomalu, nebo nhle, zda prodnm vbrem, nebo pomoc njakho jinho mechanismu. Pamatuj te na to, e pro v pasti na myi me njakm zpsobem pipomnat pro u hodin a pidlo me pipomnat kladvko pasti na myi, ale tyto podobnosti nekaj nic o tom, jak se past na myi vyrb. Aby nkdo mohl tvrdit, e se njak systm postupn vyvinul podle darwinovskho mechanismu, musel by ukzat, e fungovn tohoto systmu mohlo bt vytvoeno mnoha postupnmi drobnmi pravami".

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve aspekty krevn srlivosti. teni tohoto asopisu jsou v podstat lid, kte toho o sren krve vd vc ne kdo jin. Doolittle svj lnek zan vznamnou otzkou: Jak se pro vechno na svt tak pesn vyven systm vyvinul?... Zhadou bylo, jak vbec mohl tento systm vzniknout, pokud v nm je aktivace kadho z prote in zvisl na jinm proteinu? K emu by byly jednotliv sti schmatu bez systmu jako celku?" Tyto otzky m k sammu jdru problematiky tto knihy. Stoj za to citovat del st Doolittlova lnku. (Doporuuji sledovat jeho text spolu s obrzkem 4-3.) V citovan sti jsem zmnil nkter odborn vrazy, aby byla srozumiteln i pro laiky. Sren krve je pesn vyven proces, na nm se podlej protezy, antiprotezy a jejich substrty. Obecn eeno, kad nsledujc krok spout njakou zptnovazebnou reakci. Na jeho postupn vvoj lze uplat nit rzn metafory: akce a reakce, melodie v kontrapunktu nebo dobr zprva a patn zprva. Mou oblbenou je vak jin a jang. Podle starovk nsk kosmologie je vechno, co vznik, vsledkem spojen podkladnch princip jin a jang. Jang je musk princip a ztles uje aktivitu, vku, teplo, svtlo a sucho. Jin, ensk protjek, ztles uje pasivitu, hloubku, chlad, tmu a vlhkost. Z jejich manelstv se rod prav podstata vech vc. S tm, e tu jde o pouhou metaforu, se za mysleme nad nsledujcm scnem vvoje sren krve u obratlovc. Rozhodl jsem se enzymy a proenzymy oznait jako jang a ltky neenzymatick povahy jako jin. Jin: Tkov faktor (TF) se objevuje jako vsledek duplikace genu pro [jin protein], kter ve domny EGF. Nov genov produkt pi chz do styku s krv i hemolymfou a po pokozen tkn. Jang: Protrombin se objevuje ve starodvnm pestrojen s pipojenou domnou (nebo domnami) EGF, co je vsledek... duplikace genu pro tezy a... jeho pesunu. Oblast EGF slou jako msto pro aktivaci pomo c TF a pipojen k nmu. Jin: Trombinov receptor je utven na zklad duplikace genu pro [proteinovou oblast, kter bude zanoena do bunn membrny]. tpen protrombinem aktivovanm pomoc TF vyvolv bunnou smrtitelnost nebo shlukovn.

Zaveden teorie
Nyn se ji meme posunout dopedu. V tto sti popi pokus o evo lun vysvtlen srlivosti krve, s nm pichz Russell Doolittle. Ped pokld srii krok, v nich se proteiny sren krve objevuj jeden po druhm. Jak vak uvidme v dal sti, toto vysvtlen m zvan ne dostatky, protoe neuvd dn dvody pro vskyt protein ani se ne sna vypotat pravdpodobnost vskytu protein a odhadnout vlastnosti novch protein. Russell Doolittle, profesor biochemie v Centru molekulrn genetiky na Kalifornsk univerzit v San Diegu, je nejvznanj osobnost zab vajc se vvojem kaskdy sren krve. Od doby sv doktorandsk prce na Harvardov univerzit, nazvan Srovnvac biochemie koagulace kr ve" (1961), zkoum profesor Doolittle systmy krevn srlivosti u rz nch jednoduch" organism. Douf, e to povede k pochopen vzniku tohoto systmu u savc. Doolittle nedvno popsal stav souasnho po znn ve svm lnku v asopisu Thrombosis and Haemostasis.5 asopis je uren profesionlnm vdcm a lkam, kte se zabvaj jednotlivmi

100

101

Darwinova ern skka Opt Jin: Nsledn dochz ke zrodu fibrinogenu, nemanelskho pro teinu odvozenho ze spojen [prodlouenho] trombin-senzitivnho otce a [blkoviny s kompaktn strukturou jako] matky. Jet Jin: Objev se antitrombin III, produkt duplikace [proteinu s po dobnou celkovou strukturou]. Jang: Plazminogen se vytv z obrovskho invente... proteas, kter jsou ji k dispozici. Pichz s... domnami, kter mohou vzat fibrin. Jeho aktivace zprostedkovan vazbou na bakteriln proteiny... odr jeho dvj roli jako antibakterilnho initele. Jin: Antiplazmin vznik z duplikace a modifikace [proteinu s podob nou celkovou strukturou], pravdpodobn antitrombinu. Jin a Jang: Je uvolnn [protein zprostedkujc vzjemnou interakci], kter lze aktivovat pomoc thrombinu. Jang: Objevuje se tkov aktivtor plazminogenu (TPA). Rzn pe souvan domny umouj, aby se vzal na nkolik ltek, vetn fibrinu. Manelstv: Modifikace protrombinu pipojenm domny gla". Pro tein nabv schopnost vzat vpnk a vzat se na specifick [zporn na bit] povrchy. Jin: Vznik proakcelerinu v dsledku duplikace [genu blkoviny s po dobnou celkovou stavbou] a zskn nkterch dalch [genovch sek]. Jang: Objevuje se Stuartv faktor, duplik[t] protrombinu nedvno vy lepenho prostednictvm gla; jeho schopnost vzat se na proakcelerin me vyvolat... aktivaci protrombinu, nezvisle na... aktivaci pomoc TF. Opt Jang: Prokonvertin je duplikovn ze Stuartova faktoru, piem protrombinu umouje lep vazbu na fibrin. Po spojen s tkovm fak torem je prokonvertin schopen aktivovat Stuartv faktor tm, e [ho roz tp] . Opt Jang: Christmasv faktor ze Stuartova faktoru. Na urit as se oba vou na proakcelerin. Jin: Antihemofiln faktor z proakcelerinu. Rychle se pizpsobuje pro vzjemn psoben s Christmasovm faktorem. Jang: Protein C se geneticky odvozuje z protrombinu. Omezenm [sestihem] inaktivuje proakcelerin a antihemofiln faktor.

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve Rozvod: Protrombin se podl na vmn [genovch sek], po n zstv s [domnami] pro vazbu na fibrin msto jeho domn EGF, kter ji nejsou pro interakci s TF potebn. Jak to tedy je? Vnujme te trochu asu kritickmu pohledu na scn profesora Doolittla. Tm prvnm, eho bychom si mli povimnout, je skutenost, e zde nejsou uvedeny dn pinn faktory. Tkov faktor se tedy objevu je", fibrinogen se narod", antiplazmin vznik", TPA se objevuje", pn vazebn protein je uvolnn" a tak dle. Mohli bychom se ptt, co pesn vyvolv toto vznikn a uvolovn. Zd se, jako by ml Doolittle na mysli darwinovsk scn postupnho vvoje krok za krokem, jeho soust je nezen, nahodil duplikace a rekombinace genovch sek. Uvate vak, jak obrovsk mry tst by bylo teba k tomu, aby se sprvn seky gen dostaly na sprvn msto. Eukaryontn organismy maj pomrn mnoho genovch sek a zd se, e proces, kter je vy muje, je nahodil. Vyrobit nov protein pro sren krve je tedy jako vybrat z encyklopedie nahodile deset vt a doufat, e z nich vznikne sou visl odstavec. Profesor Doolittle se nesna spotat, kolik nesprvnch, neinnch a zbytench rzn pesouvanch domn" by muselo bt vy azeno, ne bychom zskali blkovinu, kter by se svou innost podobala napklad TPA. Abychom si tento problm ilustrovali, udlejme si svj vlastn rychl vpoet. Dejme tomu, e ivoichov, u nich funguje kaskda sren krve, maj zhruba 10 000 gen, z nich se kad dl prmrn na ti seky. Dostvme tak 30 000 genovch sek. TPA m tyi rzn typy 7 domn. Pravdpodobnost, e se tyto tyi domny spoji rznm pe souvnm", je 1 ku 30 000 na tvrtou, co je piblin jedna ku deseti na osmnctou.9 Pokud by pi dostihov szce byla pravdpodobnost na vhru jedna ku deseti na jedenctou a kdyby se szky kadoron zastnilo milion lid, trvalo by prmrn tisc miliard let, ne by vbec nkdo (ne jenom jeden konkrtn lovk) zskal vhru. Tisc miliard let je zhruba stokrt vc ne pedpokldan st vesmru. Doolittlovo neurit vyjado vn (objevit se" atd.) skrv obrovsk problmy. Stejn problm nepa trn pravdpodobnosti by ztoval vznik protrombinu (vsledek...

102

103

Darwinova ern skka duplikace genu protezy a... jeho pesunu"), fibrinogenu (nemanelsk ho proteinu odvozenho ze..."), plazminogenu, proakcelerinu a kadho z nkolika dajnch novch uspodn protrombinu. Aby Doolittle v t to he vyhrl, zjevn potebuje sm mchat karty a rozdat si celou adu tch idelnch. Druhou otzkou, kterou je teba zvit, je implicitn pedpoklad, e blkovina vyroben z duplikovanho genu bude mt okamit nov, po tebn vlastnosti. Dozvdme se, e tkov faktor (TF) se objevuje jako vsledek duplikace genu pro [jin protein]". Tkov faktor by se vak v dsledku duplikace urit neobjevil - vznikl by jin protein. Kdyby dolo k zdvojen tovrny na vrobu jzdnch kol, vyrbla by pak jzdn kola, a nikoli motocykly; pesn to znamen slovo duplikace. Gen pro protein me bt nahodilou mutac duplikovn, ale automaticky tm ne zskv nov sloit vlastnosti. Vzhledem k tomu, e duplikovan gen je pouhou kopi starho genu, objasnn vzniku tkovho faktoru by mlo zahrnovat domnl proces, jm zskal novou funkci. Tento problm je diskrtn ponechvn stranou. Na stejn problm Doolittlovo schma na r i u vroby protrombinu, trombinovho receptoru, antitrombinu, plazminogenu, antiplazminu, proakcelerinu, Stuartova faktoru, antihemofilnho faktoru, prokonvertinu, Christmasova faktoru a proteinu C v podstat kad blkoviny tohoto systmu! Tet problm tohoto scne sren krve spov v tom, e se vyhb klovm otzkm kolik", jak rychle", kdy" a kde". Nic se zde ne k o tom, jak mnostv srecho materilu bylo pvodn k dispozici, jak silnou sraeninu vytvel primitivn systm, jak dlouho trvalo, ne se po zrann sraenina utvoila, jak tlak kapaliny sraenina vydrela, na kolik kodliv bylo ppadn vytven nevhodnch sraenin a o stovkch dalch podobnch otzek. Absolutn a relativn hodnoty tchto a dalch faktor mohou ukzat, zda je konkrtn hypotetick systm reln, nebo (co je mnohem pravdpodobnj) hrub nesprvn. Kdyby napklad bylo k dispozici jen mal mnostv fibrinogenu, nezakryl by rnu; kdyby primitivn fibrin vytvel msto st nahodilou hrudku, krvcen by se pravdpodobn nezastavilo. Kdyby poten psoben antitrombinu bylo pli rychl, poten psoben trombinu pli pomal nebo kdyby se Stuartv, Christmasv nebo antihemofiln faktor vzal pli voln nebo

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve pli tsn (nebo kdyby se vzaly k inaktivnm formm clovch ltek stejn jako k jejich aktivnm formm), cel systm by se zhroutil. U d nho kroku - ani u jednoho - Doolittle nepedkld model, kter by ob sahoval sla a daje o mnostv; vda se vak bez sel neobejde. Kdy se pi objasovn vvoje tak sloitho systmu namaluje pouze slovn obraz, naprosto nememe poznat, zda by skuten fungoval. Kdy opo mjme klov otzky, opoutme vdu a vstupujeme do svta Kalvna a Hobbese. Ve uveden nmitky vak zdaleka nejsou nejzvanj. Ta nejzva nj a snad tak nejzejmj se tk nezjednoduiteln sloitosti. Zd razuji, e prodn vbr, motor darwinovsk evoluce, funguje jedin tehdy, kdy je co vybrat - nco, co je uiten te hned, a nikoli a v budoucnu. / kdybychom vak pro ely na diskuse pijali Doolittlv scn, podle jeho vlastnho vysvtlen k sren krve dochz nejdve a u tetho kroku. Tvorba tkovho faktoru pi prvnm kroku je nevysvt lena, protoe tehdy neml co na prci a musel tedy sedt se zaloenma rukama". Pi dalm kroku (objevuje se protrombin, ji obdaen schop nost vzat tkov faktor, kter ho njakm zpsobem aktivuje) musel uboh protoprotrombin tak chytat lelky, dokud se pi tetm kroku ko nen neobjevil hypotetick trombinov receptor a dokud pi tvrtm kroku nespadl z nebe fibrinogen. Plazminogen vznik pi jednom kroku, ale jeho aktivtor (TPA) se objevuje a o dva kroky pozdji. Stuartv faktor vstupuje do hry pi jednom kroku, ale neinn trv as, dokud se pi dalm kroku neobjev jeho aktivtor (prokonvertin) a dokud se tk ov faktor njakm zpsobem nerozhodne, e se chce navzat prv na tento komplex. Podobnm problmm el prakticky kad krok navrho van cesty. Jednoduch slova jako aktivtor se objevuje a o dva kroky pozdji" mon nepsob silnm dojmem, dokud se hloubji nezamlme nad je jich dsledky. Vzhledem k tomu, e pro jeden krok tto cesty jsou teba ob dv blkoviny - proenzym a jeho aktivtor - pravdpodobnost, e se ob tyto blkoviny spoj, pedstavuje zhruba druhou mocninu pravdpo dobnosti zskn jedn blkoviny. Vypotali jsme, e pravdpodobnost zskn samotnho TPA je jedna ku deseti na osmnctou; pravdpodob nost souasnho zskn TPA a jeho aktivtoru by tedy byla asi jedna ku

104

105

Darwinova ern skka deseti na tictou estou! To je obludn vysok slo. Takovou udlost bychom nemohli oekvat, ani kdyby se deset miliard let star ivot ves mru stlail do jedin sekundy opakoval se kadou sekundu po dobu deseti miliard let. Ve skutenosti je vak situace jet hor: kdyby se blkovina objevila v rmci jednoho kroku a nemla co dlat, pak by mutace a p rodn vbr smovaly k jej eliminaci. Protoe by nedlala nic dleit ho, jej ztrta by niemu nekodila a vroba genu a blkoviny by stla energii, kterou jin ivoichov nevynakldaj. Vroba neuiten blko viny by tedy byla alespo do urit mry kodliv. Darwinv mechanis mus prodnho vbru by vytven nezjednoduiteln sloitch systm, jako je kaskda sren krve, ve skutenosti brnil. Doolittlv scn implicitn uznv, e srec kaskda je nezjednodu iteln sloit, ale sna se toto dilema zaretuovat pehrl metaforickch odkaz na jin a jang. Hol pravda je ta, e shluky blkovin musely bt do kaskdy vloeny vechny najednou. To lze udlat jedin poadavkem slibn stvry", kter astnou nhodou zsk vechny proteiny narz, nebo zenm inteligentnho initele. Po vzoru profesora Doolitla bychom mohli pedloit teorii, jak byla vyrobena prvn past na myi: Kladvko se objevuje v dsledku duplikace pidla v na dln. Kladvko pichz do styku s podlokou, vsledkem propojen nkolika dvek ze stavebnice. Pruina vznik z ddekovch hodin, kter se pouvaly jako zazen k men asu. Zarka je upra vena z brka trcho z odhozen plechovky od coca-coly a pchytka je uvolnna z uzvru lhve piva. Takto se vak podobn procesy neodehr vaj, pokud je nkdo nebo nco ned. Pipomeme si, e teni Doolittlova lnku v asopise Thrombosis and Haemostasis jsou pedn badatel v oblasti vzkumu sren krve znaj zavedenou teorii. lnek jim vak nevysvtluje, jak sren mohlo vzniknout a nsledn se vyvjet; msto toho jim jednodue vyprv pbh. Skutenost je, e nikdo na svt nem nejmen tuen, jak kaskda sr en krve vznikla. Potlesk, potlesk Clem pedchozho pojednn nebylo zneuctt Russella Doolittla, kter za dobu mnoha let odvedl spoustu skvl prce na poli struktury blkovin.

Oven obsahu krabice / Goldbergovy kreslen filmy a sren krve Ve skutenosti si zasluhuje velk uznn, protoe je jednm z mla tch - a mon je dokonce jedin - kdo se doopravdy sna objasnit, jak tento sloit biochemick systm vznikl. Nikdo jin nevynaloil tolik sil na zkoumn potk sren krve. Pedchoz pojednn mlo jen ilustrovat obtnost (a zdlo by se neeitelnost) problmu, kter u tyicet let odolv odhodlanmu sil prvotdnho vdce. Sren krve je paradigma zarejc sloitosti, kter se skrv i za zdnliv jednoduchmi tlesnmi procesy. Tv v tv takovto sloitosti, obsaen i v prostch jevech, darwinovsk teorie utich. Podobn jako Rube Goldbergv stroj, proti nmu nen obrany, je i kaskda sren krve podivuhodn vyvenm procesem, v nm se cel paleta biochemikli - rznho zbarven a mncho se uspodn pod vlivem modifikujcch enzym - odr jedna od druh v pesnch hlech a v pepeliv seazenm sledu, dokud, v okamiku rozuzlen, Foghorn Leghorn neodsune ty telefonnho veden a nevstane ze zem, protoe jeho rny u nekrvc. Divci za vytrvalho potlesku vstvaj.

106

107

Oven obsahu krabice I Odtud tam chladrensk vz, kter balky doprav na letit. Na letiti vz projede k terminlu doruovn obchodnch zsilek. Stoj zde cel ada letadel, ale idi vozu najde podle znaky letadlo, kter m do sprvnho msta. Kartony s vakcnami jsou naloeny do letadla, kter vzlt. Na letiti postienho msta oekv letadlo jin chladrensk vz. Balky s vakc nami jsou rozpoznny podle ttk, oddleny od ostatnch zsilek v letadle a naloeny do vozu. idi si na prouku papru pipevnnm k balkm pete adresu kliniky a vyraz tam. Na klinice skupina zdravotnk vykld vz a otevr krabice. Brzy do kliniky vchz proud dt, aby byly oko vny. Vdy, kdy vejde dt, sestra vezme lahviku s okovac ltkou, odtrhne mkk kovov uzvr, vlo jehlu injekn stkaky do lahviky, napln stkaku tekutinou a vpchne ji do ruky klebcho se dtte. Strategie funguje. Jet se spalnikami nakaz nkolik dt, ale u d n nezeme. Epidemie je zastavena a mstt ednci se poutj do vzd lvacho programu. Ach ne Reisr se zabo do svho kesla a odhod scn na stl. Epidemie!" - jeho prvn televizn film - se odvj docela dobe. M dramatick spd, dj, hezk dti, atraktivn lkaky a sestiky a lechetn sttn ednky. Smrtc nemoc je poraena lidskou vynalzavost, plnovnm a odbornou zdatnost. Bah! Reisr nem rd happy endy. Jako cynik od hlavy a k pat se u setkal s pli mnoha hloupmi, neschopnmi lidmi, ne aby toto do kzal strvit. Jeho seste vyoperoval lunk ikovn chirurg; nanetst la do nemocnice kvli operaci slepho steva. Urbanistick komise, je jm pedsedou je sousedv strc, tomuto sousedovi dovolila otevt si v jeho tich tvrti videosaln. A chuligni z mstn koly mu vypustili pneumatiky. Reisr nem rd lkae, nenvid politiky a pohrd dtmi. Krom toho chce bt velkm umlcem. Velc umlci maj poukazovat na lidsk slabosti a na tragdie zpsoben lidskmi omezenmi. Nedlal Shakespeare prv toto? Nepodbzej se jemnocitu spodiny. A tak reisr zave oi a zane si pedstavovat odlin scn. Zane epidemie, ednci daj hlavy dohromady a obrt se na CDC. Technik zajde do chlazench mstnost a vynd krabice s oznaenm

Kapitola pt

Odtud tam
Spalniky Lkaka na ambulantnm oddlen vyetuje u tetho malho pacienta, kter zamekal vyuovn kvli horece, bolestem a zarudlm om. Chlapec m podobn jako prvn dva spalniky. Jen mlo dt v tto za lidnn mstsk tvrti bylo okovno. Spalniky jsou dnes vzcn. Lid zapomnaj, jak mohou bt nebezpen. Rodie je povauj jen za doas nou vyrku, kdy sta zstat nkolik dn v posteli. Ml se. Spalniky psob, e pacient je mnohem nchylnj vi dalm infekcm. Nap klad encefalitid. Lkaka se dozvd, e prvn pacient prv zemel. Ti ppady bhem jednoho tdne ve stejn tvrti znamenaj, e se nemoc . Lkaka se obv blc se epidemie. Okamit vol mst skmu hygienikovi a informuje ho o problmu. Ten faxuje do Stediska pro kontrolu nemoc (CDC) v Atlant dost o deset tisc vakcn proti spalnikm. Pln spov v zahjen intenzivnho programu okovn v bezprostednm okol, aby se en nemoci zastavilo. Nakaen dti budou izolovny; a se nkaza dostane pod kontrolu, bude zahjen vzd lvac program, kter rodie upozorn na petrvvajc nebezpe dt skch vir. Avak vechno po podku: okamit je teba okovac ltka. V CDC dostanou fax a pijatou dost schvl. Technik jde dol do skladovch prostor, kde je cel ada velkch chlazench mstnost, pl nch vakcn proti spalnikm, netovicm, planm netovicm, zkrtu, meningitid a dalm nemocm. Technik si prohldne ttky na balcch, vid, e kartony v zadnm rohu obsahuj vakcny proti spalnikm, a na kld je do vozku. Vyjede s vozkem na nakldac ploinu, kde u ek

108

109

Darwinova ern skka vakcna proti spalnikm". Ty pak putuj do chladrenskho vozu, do letadla, do msta a nakonec na kliniku. Dti hlun pichzej k zdravot nm sestrm a dostvaj injekce. Dny ubhaj; zemou ti dal dti. Po tdnu jsou mrtv dv destky dt. Nkter z mrtvch dt byly okovan. O dva msce pozdji je mrtvch dv st dt a tisce jsou nemocn. T m vechny byly okovan. Pekvapen ednci nad ptrn, kter uke, e krabice byly patn oznaeny; okovac ltka nen proti spal nikm, nbr proti zkrtu. Tm vechny dti ve mst jsou te ne mocn. Nic se ned dlat. Nemoc bude probhat svou cestou. Reisr se usmje. Urit do rol dt odsouzench k zhub obsad nkter mstn chuligny. Mon film potebuje po vypuknut epidemie vc napt. Kdy tedy v CDC obdr dost, technik by mohl sejt do skladovacch prostor a zjistit, e se vechny ttky z krabic odlepily. Vtrk u chladicho za zen je vechny rozfoukal a beznadjn promchal. Technikovi se po tvi ine pot; v, e bude trvat cel tdny, ne se poda analyzovat obsah krabic a urit, kter okovac ltka je ta prav. Bhem tch tdn se nemoc bude it, politici budou kiet, dti budou umrat. Mon ho propust z prce. Vymyslet variace na toto tma by bylo snadn. Chladrensk vz od veze krabice s vakcnami k patnmu letadlu. Letadlo nklad vylo do nesprvnho auta. Vz je na cest na kliniku pepaden. Uzvry na lahvikch s okovac ltkou jsou omylem vyrobeny z tvrdho, a nikoli mkkho kovu, take je nelze odstranit bez rozbit lahviky a nakaen vakcny. U vech tchto ppad reisr souhlasn pikyvuje, lidsk ne schopnost se ukazuje v pln nahot. Velk vdeck spchy - vakcny, kter maj vtzit nad nemoc, letadla a automobily, kter maj urychlit jejich dodvku - jsou jednodue zmaeny irou hloupost. Reisr se plcne pes koleno. Ano, tmatem filmu bude boj, impo zantn zpas: Albert Einstein versus ti hlupci. Einstein nem nejmen nadji. Roznkov sluba Vechny problmy, kter se vynoily v reisrovch scnch, se tkaj dopravy urit zsilky na konen msto uren. Pestoe film pedvdl

Oven obsahu krabice / Odtud tam smrt a nemoc, stejn problmy jsou spolen vem pokusm dopravit konkrtn zsilku na konkrtn msto. Dejme tomu, e byste li ve Fila delfii na autobusov ndra na autobus do New Yorku. V ad za sebou by tam se zapnutmi motory ekaly stovky autobus, pipravench vyra zit za svm clem. Autobusy by vak nebyly oznaeny a idi i cestujc by vm odmtali sdlit, kam dan autobus jede. Take byste naskoili do nejbliho autobusu a skonili v Pittsburghu. Systm autobusov dopravy se mus potkat se stejnm problmem jako CDC: pepravit sprvn zsilky (cestujc) na sprvn msto uren. Jez deck pota mla stejn problm. Kdy jezdec seskoil pro pytel s potou, nkdo musel zkontrolovat, e se pota v pytli m dostat na msto, kam m k nameno. A jezdec musel svj cl poznat, kdy tam dojel. Vechny dopravn systmy el stejnm problmm: nklad mus bt oznaen sprvnou clovou adresou, dopravce mus adresu poznat a umstit nklad do sprvnho dopravnho prostedku, tento prostedek mus roz poznat, kdy dorazil na sprvn msto uren, a nklad je nutno vyloit. Kdy nkter z tchto krok chyb, cel systm se hrout. Jak jsme to vidli v televiznm filmu, jestlie je balek patn oznaen nebo nen oznaen vbec, nedostane se ze skladu. Jestlie je zsilka doruena na patou adresu nebo ji nelze po doruen otevt, je to stejn, jako by nikdy nebyla odeslna. Systm me fungovat jen tehdy, kdy je cel v po dku. Ernst Haeckel si myslel, e buka je homogenn koule z protoplazmy". Mlil se; vdci prokzali, e buky jsou sloit struktury. Kon krtn eukaryontn buky (k nim pat buky vech organism krom bakteri) maj mnoho rznch oddlen, kde jsou plnny rzn koly. Podobn jako m dm kuchy, prdelnu, lonici a koupelnu, m buka specializovan oblasti, oddlen pro jednotliv koly (obr. 5-1). Tyto oblasti zahrnuj jdro (kde sdl DNA), mitochondrie (kter vyrbj bu nnou energii), endoplazmatick retikulum (kter zpracovv blkovi ny), Golgiho apart (zastvka, odkud jsou blkoviny dopravovny dl), lyzozom (recyklan jednotku buky), vymovac mchky (kter skla duj nklad, ne mus bt posln ven z buky) a peroxizm (kter pom h metabolizovat tuky). Kad oddlen je od ostatnch st buky izolovno svou vlastn membrnou, jako je pokoj od zbytku domu odd-

110

111

Darwinova ern skka len stnami a dvemi. I samotn membrny lze povaovat za samostatn oddlen, protoe buka do membrn umsuje materil, kter se jinde nenachz. Obrzek 5-1
Sousti ivoin buky

Oven obsahu krabice / Odtud tam oddlen by si veker potebn materil mohlo vyrbt samo, jako to dl mnoho sobstanch vesnic. Za druh, nov ltky by se mohly vy rbt centrln a pak dopravovat do ostatnch oddlen, tak jako se ve velkm mst vyrbj jeansy a rozhlasov pijmae, kter se pak pos laj do malch mst. Ppadn by mohlo jt o kombinaci tchto dvou mo nost. V bukch, pestoe nkter oddlen si urit materil vyrbj sa mostatn, se velk vtina blkovin vyrb centrln a pak se dopravuje do ostatnch oddlen. Doprava protein mezi oddlenmi je fascinujc a sloit proces. Jednotliv podrobnosti se mohou liit podle msta uren dan blkoviny, podobn jako se v potovn doprav li podle toho, zda zsilka putuje pes msto nebo pes ocen. V tto kapitole se zamm na mechanismus, kter buka pouv k tomu, aby dostala blkovinu do sv recyklan jednotky, lyzozomu. Uvidte, e buka mus eit stejn prob lmy, na jak nar Stedisko pro kontrolu nemoc pi doprav ivotn dleit zsilky. Ztracen v prostoru Nov blkovina, erstv vyroben v buce, se setkv s mnoha moleku lrnmi zazenmi. Nkter z tchto stroj blkovinu zachyt a polou ji na msto, kam se m dostat. Za malou chvli budu blkovinu nsledovat po jej drze od zatku a do cle. Vechna proteinov zazen vak maj pomrn exotick nzvy a pro mnoho lid je obtn si tyto vci pedsta vit, pokud o nich nejsou zvykl uvaovat, a proto nejprve pouiji pmr, kter zabere nkolik dalch strnek. Nachzme se v dalek budoucnosti. Lidstvo se snailo zkoumat ves mr na vlastn oi, ale mezi kometami, megnetickmi bouemi a plencmi cizinci to neslo pli vysok rizika. Tento kol byl proto sven mecha nickm kosmickm sondm, kter jsou vyslny do vesmru, aby zkou maly vnj okraje na galaxie a jet vzdlenj msta. Dostat se na okraj galaxie samozejm trv njak as a proniknout dl trv jet dle. Sondy proto byly postaveny jako sobstan. Mohou pistvat na pustch planetch a tit tam suroviny, mohou z rudy vyrbt zbrusu nov stroje a mohou zskvat energii z hvzdnho svitu a pouvat ji k nabjen svch bateri.

Z Alberts a kol., obr. 12-1. Pevzato se svolenm.

Nkter oddlen maj nkolik samostatnch st. Napklad mitochon drie jsou obklopeny dvma rznmi membrnami. U mitochondrie se te dy lze pedstavit tyi samostatn sti: prostor uvnit vnitn membrny, vnitn membrnu jako takovou, prostor mezi vnitn a vnj membrnou a vnj membrnu. Spotme-li membrny a vnitn prostory, je v bu ce vce ne dvacet rznch st. Buka je dynamick systm; nepetrit vyrb nov struktury a zba vuje se starho materilu. Vzhledem k tomu, e jednotliv oddlen bu ky jsou od sebe izolovna, kad oblast stoj ped problmem, jak zskat nov materil. Tento problm lze eit dvma zpsoby. Za prv, kad

112

113

Darwinova ern skka Kosmick sonda je stroj, a tak mus vechny sv koly plnit pomoc peliv propracovanch mechanism, a nikoli njakmi kouzly. Jednm kolem je recyklace starch bateri; baterie se za njak as opotebuje, a tak si sonda vyrb nov. Nov baterie jsou vyrbny rozdrcem starch bateri, vyjmutm starch soustek, jejich roztavenm, novm odlitm pouzdra a dodnm erstvch chemikli. Jeden ze stroj, kter se v tom to procesu pouvaj, se nazv drti bateri". Kosmick sonda vypad jako obrovsk koule. Uvnit koule je cel ada mench, samostatnch koul, z nich kad obsahuje zazen pro specia lizovan koly. V nejvt z tchto vnitnch koul - ozname si ji jako knihovnu" - jsou technick vkresy pro vrobu vech stroj v kosmick sond. Nejsou to vak obyejn vkresy. Meme si je pedstavit jako technickou dokumentaci zapsanou slepeckm psmem - nebo mon jako noty pro klavristu - kde hmatateln vroubky ve vkresu psob, e hlav n stroj vyrob stroj, jeho vrobu dan vkres kduje. Jednoho krsnho dne kosmick sonda poct (pomoc uritho mecha nismu, kter zde pomineme), e si potebuje vyrobit dal drti bateri a poslat nov vyroben stroj pracovat do mstnosti, kde se zpracovv odpad, aby tam pomohl recyklovat star baterie. Tento proces se tedy uvede do pohybu: v knihovn se vyrob fotokopie technick dokumentace a vkres se vzn k oknu knihovny (pamatujte, e tam nepsob pita livost). Na okraji vkresu jsou vyraen otvory, kter svm uspodnm pesn odpovdaj kolkm na snmacm zazen v okn. Kdy se vkres zavs na snmac zazen, otevou se posuvn dvka okna, asi jako z vrka fotoapartu. Vkres se trhavm pohybem uvoln ze snmacho za zen a odpluje z knihovny do hlavnho prostoru sondy. V hlavnm prostoru je mnoho stroj a soustek; rouby, matice a dr ty se voln vznej sem a tam. V tto sti se nachz mnoho exempl tak zvanch hlavnch stroj, jejich kolem je vyrbt ostatn stroje. D laj to tak, e si tou vyraen drky ve vkresu, zachycuj rouby, matice a dal soustky, kter se vznej pobl, a postupn je mechanicky se stavuj dohromady. Vkres pro vrobu drtie bateri, kter se vzn v hlavn oblasti, rychle pijde do styku s jednm hlavnm strojem. Bzuc, otejc se psluenstv hlavnho stroje uchop nkter rouby a matice a zane se-

Oven obsahu krabice / Odtud tam stavovat drti. Ne vak sestav tlo drtie, hlavn stroj nejprve vytvo doasn ornament", kter oznauje drti jako stroj, kter mus opustit hlavn oblast. V hlavn oblasti je jet dal stroj, nazvan prvodce. Tvar prvodce pesn zapad do tvaru ornamentu a drobn magnety prvodci umouj bezpen se pipojit. Kdy se prvodce pitiskne k ornamentu, zmkne vypna hlavnho stroje a zpsob, e hlavn stroj zastav vrobu drtie. Vn jedn z vnitnch koul (ozname si ji jako zpracovatelskou mst nost . 1") je pijmac msto, kter svm tvarem zapad do sti prvod ce a sti ornamentu. Kdy prvodce, ornament a pipojen sti naraz do msta s tmto tvarem, stroj se opt zapne a vroba drtie pokrauje dl. Hned vedle zmnnho msta je okno. Kdy ornament poklepe na okno (pedmty tam do sebe rzn narej), uvede do chodu dopravn ps uvnit zpracovatelsk mstnosti a ps dotla nov drti bateri do zpra covatelsk mstnosti, zatmco hlavn stroj, technick dokumentace a pr vodce zstanou venku. Zatmco byl drti vtahovn oknem, jin stroj odstranil ornament, kter ji pestal bt potebn. Svrac stroje uloen v prunch stnch zpra covatelsk mstnosti . 1 te pekvapiv psob, e se st stny sthne a obklop nkter stroje, piem vytvo novou, voln se vznejc ved lej mstnost. Zbytek stny se hladce uzave. Vedlej mstnost te proplouv hlavn oblast a zanedlouho nar do druh zpracovatelsk mstnosti. Vedlej mstnost splv se stnou a vy lv svj obsah do zpracovatelsk mstnosti 1.2. Drti bateri pak podob nmi mechanismy, jako se dostal z mstnosti . 1 do mstnosti . 2, prochz zpracovatelskmi mstnostmi . 3 a . 4. Ve zpracovatelskch mstnostech stroje dostvaj ttky, kter je smruj na jejich konen ms to uren. Na drti je umstna antna, kter je rychle upravena, m vznikne velice zvltn sestava; zvltn tvar upraven antny bude ostat nm mechanismm sdlovat, aby drti smrovaly do mstnosti, kde se zpracovv odpad. Ve stn posledn zpracovatelsk mstnosti jsou stroje (dopravci"), kter svm tvarem odpovdaj tvaru upraven antny drtie bateri. Drti se pitiskne k dopravcm a tato oblast stny se zane stahovat a vytvet

114

115

Darwinova ern skka vedlej mstnost. Vn vedlej mstnosti je dal stroj (doruovac kdova"), jeho tvar pesn zapad do tvaru stroje (pstavn majk"), kter tr z mstnosti, kde se zpracovv odpad. Vedlej mstnost se pomoc dvou komplementrnch stroj zavs na mstnost pro zpracovn odpadu. Pot kolem proplouv dal stroj (hradlo"). Tvar hradla odpovd sti navdcho systmu a pstavnho majku. Kdy se k nim pitiskne, hrad lo vyraz mal otvor do mstnosti zpracovn odpadu a pepravn koule s n splyne, piem vysype svj obsah do odpadu. Drti bateri konen me zat svou prci. V tomto bod knihy u snad ten snadno pochop, jak je dopravn systm, kter poslal drtie bateri na msto jeho uren, nezjednoduiteln sloit. Kdyby nkter z jeho etnch soust chybla, drti by se do mstnosti pro zpracovn odpadu nedostal. Krom toho mus bt zacho vna citliv rovnovha systmu; kad z jeho mnoha soust, kter do sebe navzjem zapadaj, v tom mus bt pesn a pak se zase mus odpo jit, piem kad se mus dostavit a odplout ve sprvn as. Jakkoli chyba by zpsobila zhroucen systmu.

Oven obsahu krabice / Odtud tam Podvejme se zbn na to, jak si blkovina vyrbn v cytoplazm nakonec najde cestu k lyzozomu. Zabere to jen jeden odstavec. Netrapte se, pokud nzvy a procesy bunnho transportu rychle zapomenete; mm clem je pouze ukzat vm, jak je buka sloit. U Blkovina psobc v recyklan jednotce buky - lyzozomu - je kdovna DNA genem, podle nho je vytvoena jeho RNA kopie (ozna ovan jako meditorov RNA nebo jen mRNA). Budeme j kat blko vina pro zpracovn odpadu". mRNA je vyrobena v jdru a pak pluje k jadernmu pru. Blkoviny v pru rozpoznaj signl na mRNA, pr se oteve a mRNA vpluje do cytoplazmy. V cytoplazm zanou hlavn konstruktrsk stroje" buky - ribozmy - podle informac v mRNA vyrbt blkovinu pro zpracovn odpadu. Prvn st rostoucho proteino vho etzce obsahuje signln sekvenci tvoenou nkolika aminokyseli nami. Jakmile se tato signln sekvence vytvo, stice pro rozpoznvn signlu (SRP) se na ni nave a zpsob, e se ribozm zastav. SRP a pidruen molekuly pak pluj k receptoru SRP, lokalizovanm v mem brn endoplazmatickho retikula (ER), a pichyt se tam. To zrove zpsob, e ribozm obnov syntzu a v membrn se oteve proteinov kanlek. Kdy blkovina projde kanlkem do ER, enzym odstihne sig nln sekvenci. V ER se na blkovinu pro zpracovn odpadu umst vel k, rozvtven sacharid. Koatomerov proteiny zpsob, e se oddl vek ER, obsahujc blkovinu pro zpracovn odpadu spolu s dalmi blkovinami, a peprav se ke Golgiho apartu, s nm splyne. Proteiny s pslunm signlem se vrt do ER. Tento proces se opakuje jet dva krt, zatmco blkovina postupuje nkolika oddlenmi Golgiho apartu. Speciln enzym v Golgiho apartu na n rozpozn jej oznaen a umst na ni dal sacharidovou skupinu. Druh enzym prv pipojen sacharid sestihne a ponech mu pouze manzu-6-fosft (M6P). V poslednm od dlen Golgiho apartu se na jednom mst shromd klatrinov proteiny a v tomto mst zane puet" vek. V klatrinovm vku je receptorov protein, kter se ve na M6P. Receptor M6P zachyt blkovinu pro zpracovn odpadu a vythne ji na palubu", ne se vek odtp. Vn vku je protein v-SNARE, kter konkrtn rozpoznv t-SNARE blko vinu na lyzozomu. Jakmile se v pstavu" vek k lyzozomu pipoj,

Skutenost To je sci-fi, ne? Takhle sloit vci v prod neexistuj, nebo ano? Bu ka pece je homogenn koule protoplazmy", nebo ne? Odpovdi na tyto otzky jsou: ne, ano a ne. Vechny fantastick stroje v na kosmick sond maj v buce sv pm protjky. Samotn kosmick sonda pedstavuje buku, knihovna je jdro, technick vkres je DNA, kopie vkresu je RNA, okno knihov ny je pr jdra, lohu hlavnch stroj zastvaj ribozmy, hlavn oblast pedstavuje cytoplazmu, v roli ornamentu funguje signln sekvence, drti bateri je lyzozomln hydrolza, lohu prvodce pln stice pro rozpoznvn signlu (SRP), pijmajc msto je receptor SRP, zpracova telsk mstnost . 1 je endoplazmatick retikulum (ER), zpracovatelsk mstnosti 2-4 jsou Golgiho apart, antna je sloit sacharid, vedlej mstnosti jsou koatomerov i opltn klatrinov vky a rzn blko viny hraj roli upravovacho pstroje, dopravce, navdcho systmu, pstavnho majku a brny. Mstnost pro zpracovn odpadu je lyzozom.

116

117

Darwinova ern skka proteiny NSF a SNAP zpsob splynut vku s lyzozomem. Blkovina pro zpracovn odpadu se takto dostane na msto uren a me zat plnit kol, pro kter byla vyrobena. Vymylen kosmick sonda je tak sloit, e dosud nebyla vynalezena, dokonce ani v nznacch. Autentick bunn systm naproti tomu ji funguje a tento proces se ve vaem tle nesetnkrt odehrv denodenn kadou sekundu. Vda je podivuhodnj a zajmavj ne fikce.

Oven obsahu krabice / Odtud tam Pro nae ely lze prvn dv metody slouit: ob vyuvaj otvory v membrn, kter selektivn umouj prchod nkterch blkovin. V ppad hradlovho transportu je otvor dosti velk a blkoviny jm mo hou prochzet ve sv sbalen podob. V ppad transmembrnovho transportu je prchod men a blkoviny se jm mus propltat. Velikost otvoru vak nehraje dnou zsadnj roli, take zmnn zpsoby m eme povaovat za ekvivalentn. Proto je oba oznauji jako hradlov transport. Jak jsou zkladn nutn poadavky pro hradlov transport? Pedstavte si parkovac gar rezervovanou pro vozy s diplomatickmi poznvacmi znakami. Msto lidsk obsluhy zde funguje snmac zazen, kter te rkov kd na poznvac znace, a pokud je kd sprvn, vrata gare se otevou. Ped gar pijede auto s diplomatickou poznvac znakou, snmac zazen pete rkov kd, oteou se vrata a auto vjede dovnit. Nezle na tom, zda auto jelo ke gari deset metr nebo deset tisc kilometr a zda jde o nkladn auto, dp nebo motocykl; pokud m sprvn rkov kd, me dovnit. Pro hradlov transport v gari jsou tedy nutn ti zkladn sloky: identifikan ttek, snmac zazen a vra ta aktivovan snmacm zazenm. Kdyby nkter z tchto soust chy bla, vz by se nedostal dovnit nebo by gar pestala bt rezervovanm mstem. Protoe hradlov transport vyaduje pro sv fungovn minimln ti samostatn sloky, je nezjednoduiteln sloit. A z tohoto dvodu el pedpokldan postupn darwinovsk vvoj hradlovho transportu v bu ce znanm problmm. Kdyby blkoviny uren k doprav neobsahova ly dn signl, nebyly by rozpoznny. Kdyby zde nefungoval receptor, kter by rozlioval signl, nebo pokud by zde chybl kanlek, jm by blkovina mohla proplout, k doprav by nedolo. A kdyby byl kanlek oteven pro vechny blkoviny, pak by se vymezen odlen nikterak ne liilo od zbytku buky. Vezikulrn transport je jet sloitj ne transport hradlov. Dejme tomu, e te auta diplomat nebudou vjdt do gare jedno po druhm, ale e vichni diplomat mus vyjet se svm autem do pvsu velkho vlenho vozidla, to pak vjede do speciln gare, kde auta vyjedou z pvsu a zaparkuj. Nyn potebujeme zpsob, jak vlen vz pozn

Nutn pedpoklady
Blkovina pro zpracovn odpadu uraz na sv cest z cytoplazmy k lyzozomu vzdlenost dov pl tisciny centimetru, ale k tomu, aby se bez pen dostala do cle, potebuje slubu destek rznch protein. V naem imaginrnm televiznm filmu vakcny putovaly ze Stediska pro kontrolu nemoc do velkho msta, kde byly zapoteb, asi patnct set kilometr, co je trilionkrt del vzdlenost ne cesta blkoviny. Mnoh poadavky nutn pro dopravu vakcny vak byly stejn jako pi peprav enzymu z cytoplazmy do lyzozomu. Tyto poadavky jsou dny povahou kolu, kter je nutno splnit; nezvis na pekonan vzdlenosti, typu po uitho dopravnho prostedku ani na materilu, z nho jsou vyrobeny znaky. Jedna modern uebnice rozliuje ti metody, jimi buka dopravuje blkoviny do jednotlivch oddlen. Prvn z nich, kde se prchod blko vin membrnou d otevrnm a zavrnm velkho hradla, se nazv hradlov transport. Tento mechanismus reguluje tok ltek typu nov vy roben mRNA mezi jdrem a cytoplazmou (nebo, vrtme-li se k na kosmick sond, pepravu technickho vkresu z knihovny do hlavn ob lasti). Druhou metodou je transmembrnov transport. K nmu dochz, kdy jednotliv blkovina prochz proteinovm kanlkem, jako tomu by lo, kdy blkovina pro zpracovn odpadu byla pepravovna z cytoplaz my do ER. Tetm zpsobem je vezikulrn transport, pi nm se proteinov nklad pepravuje v kontejnerech", jak jsme to vidli na ces t z Golgiho apartu (posledn zpracovatelsk mstnosti) do lyzozomu (mstnosti zpracovn odpadu).

118

119

Darwinova ern skka sprvn auta, zpsob, jak gar rozpozn vlen vz, a zpsob, jak se auta dostanou v gari ven z pvsu. Tento scn vyaduje est samo statnch sloek: (1) identifikan ttek na autech, (2) vlen vz, kter nalo auta, (3) snmac zazen na vlenm vozu, (4) identifikan ttek na vlenm vozu, (5) snmac zazen u vjezdu do gare a (6) aktivovateln vrata gare. V bunnm vezikulrnm transportu tmto soustem odpovd manzo-6-fosft, klatrinov vek, receptor M6P v klatrinovm vku a v-SNARE, t-SNARE a SNAP/NSF proteiny. Pokud nkte r z tchto funkc nen ptomna, k vezikulrnmu transportu neme dochzet nebo se naru celistvost clovho oddlen. Protoe vezikulrn transport vyaduje trochu vc soust ne hradlo v, neme se postupn vyvinout z hradlovho transportu. Napklad kdybychom mli na autech diplomat nlepky s rkovm kdem, po umstn aut do pvsu vlenho vozidla (vku, kter je pepravuje) by tyto nlepky byly schovan, take by se do gare nedostala. Nebo dejme tomu, e by vlen vz ml stejn oznaen jako auta, take by mohl do gare vjet. Chybl by nm vak mechanismus, jak by se auta dostala do pvsu, take by vlen vz nebyl k niemu. Kdyby do pvsu nahodile vjdla jakkoli auta, do gare by se dostala i auta nediplomat. Vrtme-li se do svta buky, kdyby vek jen tak" vznikl, postrdal by mechanismus pro identifikaci blkovin, kter by se do nho mly dostat, a nemohl by specifikovat sv uren. Umstnm oznaench blkovin do neoznaenho vku by oznaen pestala bt dostupn, take organismu, kter ml do t doby spokojen fungujc hradlov dopravn systm, by tento krok ukodil. Hradlov a vezikulrn transport jsou dva samostatn mechanismy; ani jeden z nich nepomh v pochopen druhho. Strun pehled nutnch pedpoklad hradlovho a vezikulrnho transportu v tto kapitole nebere v potaz mnoho dalch sloitost tchto systm. Protoe vak jen zvyuj jejich spletitost, nemohou zmrnit nezjednoduitelnou sloitost clen dopravy. Re z druh ruky Nezjednoduiteln sloit systmy jako pasti na myi, Rube Goldbergovy mechanismy a vnitrobunn dopravn systm se nemohou vyvjet podle Darwinovy teorie. Nemete zat s podlokou, chytit nkolik my, pi-

Oven obsahu krabice / Odtud tam dat pruinu, chytit nkolik dalch, doplnit kladvko, chytit dal myi a tak dle. Cel systm mus bt sestaven najednou, jinak vm myi uteou. Podobn nemete zat se signln sekvenc a nechat blkovinu popojt kousek smrem k lyzozomu, pidat protein signlnho receptoru, nechat blkovinu popojt zase trochu dl a tak dle. Je to bu vechno, nebo nic. Mon vak nco pehlme. Mon se jedna soust pasti na myi pouvala na nco jinho ne na chytn my a podobn tomu teba bylo i s ostatnmi soustkami. Co kdy se nkolik soustek, kter se pou valy k jinm elm, v uritm bod najednou spojilo a vytvoilo funk n past na myi? A mon e sloky vnitrobunnho dopravnho systmu v buce pvodn vykonvaly jin koly a pak se peorientovaly na svou souasnou roli. Nemohlo to tak bt? Uvit pln vechny mon lohy jednotlivch soustek nen v na ich silch. Meme se vak zamyslet nad nkolika pravdpodobnmi lohami nkterch sloek dopravnho systmu. Uvidme pi tom, jak ve lice nepravdpodobn je, e by se sousti pouvan k jinm elm pizpsobily novm rolm v njakm sloitm systmu. Zanme u blkoviny, kter byla dky sv hydrofobn oblasti zanoena v bunn membrn. Pedpokldejme dle, e bylo prospn, aby tam tato blkovina byla, protoe zpevovala membrnu a zvyovala jej odol nost vi trhlinm a drm. Mohla by se tato blkovina njak promnit v kanlek s hradlem? Je to, jako bychom se ptali, zda by se devn trmy ve zdi mohly postupnm darwinovskm vvojem krok za krokem promnit ve dvee se snmacm zazenm. Dejme tomu, e by se devn trmy pesunuly na jedno msto, m by se oblast mezi nimi oslabila natolik, e by popraskala omtka a ve zdi by vznikla dra. Drou by pak do mstnosti vnikal hmyz, myi, hadi a podobn, zatmco by odtud uni kalo teplo nebo naopak chlazen vzduch. Podobn by malm otvorem, kter by vznikl v dsledku mutace zpsobujc nahromadn blkovin unikaly skladovan iviny, sl, ATP a dal potebn ltky. To neped stavuje dn zlepen. Dm s drou ve zdi by nikdo nekoupil a buka s otvorem ve stn by ve srovnn s ostatnmi bukami byla ve velk nevhod.

120

121

Darwinova ern skka Tak tedy dejme tomu, e by se njak blkovina mohla vzat na potky novch blkovin, zatmco by je ribozm dval dohromady. Dej me tomu, e by to bylo zlepen, protoe nov, neuspodan proteiny jsou zranitelnj, take vazba sbalen blkoviny by je ochrnila, dokud by jejich vroba a uspodn nebyly zcela dokoneny. Mohla by se ta kov blkovina vyvinout eknme v stici pro rozpoznvn signlu (SRP)? Nikoli. Takov blkovina by novmu proteinu pomhala rychle se sloit, msto aby ho nechvala neuspodan, co dnes SRP dl. Sloen blkoviny ovem nemohou projt kanlkem s hradlem, kam je dnen SRP pivd. Krom toho, kdyby proto-SRP zastavovala syntzu provdnou ribozmem, jak to dl dnen SRP, ale zazen na obnoven vroby by dosud neexistovalo, poslze by to buku usmrtilo (nkter smrteln jedy zabjej tak, e vyazuj bunn ribozmy z innosti). Stojme tedy ped dilematem: na zatku by nekontrolovan inhibitor syntzy zabil buku, ale doasn zastaven proteinov syntzy je u dnench bunk klov. Kdyby ribozm v procesu vroby na njak as nepestal, nov blkovina by nakonec byla tak velik, e by se nevela do kanlku s hradlem. Zd se tedy, e z blkoviny, jejm kolem bylo vzat nov proteiny a chrnit je ped degradac, se dnen SRP vyvinout nemohla. Pedstavme si, e njak enzym umsoval na proteiny pi jejich vro b velkou sacharidovou skupinu (pvsek"). Dejme tomu, e to njak pispvalo k stabilizaci blkoviny, take v buce vydrela dle. Mohl se tento krok nakonec stt soust etzce vnitrobunnho transportu? Ne. Pvsek by zvtenm blkoviny brnil jejmu prchodu budoucm hrad lem, kter by vypadalo jako dnen hradlo v ER. Pvsek by ve vvoji dopravnho systmu byl ve skutenosti pekkou. Stejn tak by buku niily i dal izolovan sousti systmu, msto aby j byly prospn. Enzym, kter by odstihval signln sekvenci (ornament"), by byl kodliv, pokud by signln sekvence hrla v pri mitivn buce kladnou roli. Sestihvn sacharidovho pvsku by bylo krokem zpt, pokud by pvsek ml njak kol. Uzavrn protein, jako je blkovina pro zpracovn odpadu, do vku by bylo kodliv, pokud by tato blkovina pvodn mla pracovat ve volnm prostoru.

Oven obsahu krabice / Odtud tam Ve druh kapitole jsem uvedl, e nelze vzt specializovan sousti jinch sloitch systm (jako napklad pro z ddekovch hodin) a po ut je pmo jako specializovan sousti druhho nezjednoduiteln slo itho systmu (napklad pasti na myi), pokud tyto sousti nejprve vrazn neupravme. Analogick soustky, kter v jinch systmech vy konvaj jinou lohu, nemohou zmrnit nezjednoduitelnou sloitost no vho systmu; problm se pouze pesouv z vroby" soustek na jejich pravu". Kadopdn dn nov funkce nevznikne, pokud sestavovn ned njak inteligentn initel. V tto kapitole vidme, e stavba do pravnho systmu stoj ped stejnm problmem: sestavit tento systm kousek po kousku z novch nebo ji pouitch soustek nelze. Smrt v ranm vku V jedn verzi naeho televiznho filmu byl na krabici s vakcnami ums tn patn ttek a dti pak umraly. Natst to cel byla fikce - vymy len pbh o vymylenm pbhu. Ve skutenm ivot vak zmna nebo absence ttk me pinst skuten obti na ivotech. Plac dvoulet holika stoj s pomoc dosplho ped stupnic na men tlesn vky. M jen edest centimetr. Obliej a oi m na puchl a nohy ohnut. Pohybuje se strnule. Je siln retardovan. Lka sk prohldka poukazuje na zvten srdce, jtra a slezinu. Kael a rma vypovdaj o dal z mnoha infekc hornch dchacch cest, kter ji za svj krtk ivot prodlala. Lka holice odebere vzorek tkn a pole ho do laboratoe na rozbor; laborant nech buky ze vzorku rst v Petriho misce a zkoum je pod mikroskopem. Kad z bunk obsahuje tisce drobnch, hustch zrnek, kter v normlnch bukch nejsou. Tato zrn ka se nazvaj inkluze"; holika m vzcnou ddinou chorobu mukolipzu. Protoe jde o progresivn nemoc, kostern a nervov pote budou asem narstat. Ne bude holice pt let, zeme. Mukolipza je zpsobena defektem v drze dopravy blkovin. Buky pacient trpcch touto nemoc nemaj v dlouhm etzci, jeho pomoc se degradan blkoviny dostvaj z cytoplazmy do lyzozomu, jedno za zen. Enzymy, kter se mly dostat do lyzozomu, tam vlivem tohoto de fektu nikdy nedoraz. Msto toho jsou v nesprvnm vku odsouvny k bunn membrn a vykldny v mimobunnm prostoru.

122

123

Darwinova ern skka Buka je dynamick systm, a tak jako mus budovat nov struktury, mus tak neustle odbourvat star. Star materil je odbourvn v lyzozomu, kam je pinen. U dt s mukolipzou se odpad odhazuje do drtie odpadk", jak tomu m bt, ale drti" je rozbit: nen tam dn degradan blkovina pro zpracovn odpadu, kter normln rozkld star struktury. V dsledku toho se tam odpad hromad a lyzozomy se pln. Buka vyrb nov lyzozomy, aby bylo kam ukldat narstajc od pad, ale i nov oddlen se nakonec napln zbytky bunnho ivota. a sem cel buka zdu, tkn se zvt a pacient umr. Dt me zemt kvli tomuto jedinmu defektu v jednom z mnoha zazen potebnch k doprav blkovin do lyzozomu. Jedin chyba ve spletit drze bunnho transportu se stv osudnou. Kdyby cel tento systm nezaal fungovat okamit, nai pedkov by utrpli podobn osud. Pokusy o postupn vvoj systmu dopravy blkovin jsou receptem na vyhynut. Vzhledem k zdravotnm problmm spojenm se selhnm tohoto do pravnho systmu a k jeho fascinujc sloitosti bychom mohli oekvat, e evolun vvoj vezikulrn dopravy blkovin bude oblast intenzivnho vzkumu. Jak se takov systm mohl vyvinout krok za krokem? Jak pekky by buka musela pekonat pi smovn od njakho jinho zpsobu zpracovn odpadu k vzniku opltnho vku, konkrtn ure nho a vybavenho k splynut s lyzozomem? Opt plat, e kdybychom v literatue hledali vysvtlen evoluce vezikulrnho transportu, dokali bychom se znanho zklamn. Nic tam nen. Annual Review of Biochemistry (i ARE) je knin edice, velice oblbe n u biochemik, kter shrnuje souasn stav poznn ve vybranch ob lastech vzkumu. Roku 1992 byl v ARB otitn lnek tkajc se tdn blkovin pomoc vk". Autoi svou zprvu zanaj konstatovnm zejm skutenosti: Doprava blkovin mezi organelami vzanmi k membrn je nesmrn sloit proces." Pot profesionlnm zpsobem popisuj jednotliv systmy a souasn vzkum v tto oblasti. V celm tomto estatyicetistrnkovm pojednn vak ani jednou nenarazme na vysvtlen, jak se takovto systm mohl postupn vyvinout. Toto tma se vymyk jeho rozsahu.

Oven obsahu krabice / Odtud tam Potaov databze odborn literatury v oblasti biomedicny vm umon rychle si prohldnout klov slova v nzvech doslova statisc lnk. Kdy hledte nzvy, v nich se vyskytuje slovo evoluce a zrove vek, nenajdete ani jeden. Budete-li se literaturou prokousvat klasickm zpsobem, narazte na nkolik roztrouench stat, kter se zamlej nad tm, jak se hradlov transport mezi oddlenmi eukaryontn buky mohl vyvinout. Vechny tyto prce vak pedpokldaj, e dopravn systmy vznikly z ji dve existujcch systm bakteriln dopravy, kter ji m ly vechny sousti dnench bunk. To nm nikterak nepome. Pestoe tyto vahy mohou mt nco spolenho s tm, jak mohlo dochzet k du plikaci dopravnch systm, ani v nejmenm nesouvis s tm, jak vznikly systmy pvodn. Tento sloit mechanismus musel v uritm bod zat existovat a krok za krokem se to stt nemohlo. Snad nejlep pehled vezikulrnho transportu je v uebnici pedsedy Nrodn akademie vd USA Bruce Albertse, dritele Nobelovy ceny Jamese Watsona a nkolika dalch spoluautor Molecular Biology of the Cell (Molekulrn biologie buky). Uebnice na 100 strnkch popisuje elegantn detaily hradlovho a vezikulrnho transportu. Z tchto 100 stran nese jeden a pl strnky nzev Topologick vztahy organel v zanch na membrnu lze vyloit z hlediska jejich evolunho pvodu". V tto sti autoi poukazuj na to, e pokud se vek oddluje od bu nn membrny smrem do buky, pak je jeho vnitek ekvivalentn s vnjkem buky. Nsledn formuluj teorii, e jadern membrna, ER, Golgiho apart a lyzozomy pvodn vznikly pi oddlovn st bunn membrny. To me a nemus bt pravda, ale vbec nic se zde nek o pvodu dopravy blkovin, a ji vezikulrnho nebo hradlovho. Klatrin v tto krtk sti zmnn nen, stejn jako problmy nakldn sprvnho nkladu do sprvnho vku a jeho smrovn do sprvnho oddlen. Strun eeno, toto pojednn se k otzkm, kter si zde klademe, ne vyjaduje. Na konci naeho ptrn v literatue nevme o nic vc, ne kdy jsme zaali. Shrnut a pohled vped Vezikulrn transport je ohromujc proces, kter nen o nic jednodu ne pln automatizovan doruen vakcny ze skladu do kliniky vzdlen

124

125

Darwinova ern skka patnct set kilometr. Defekty ve vezikulrnm transportu mohou mt stejn smrteln nsledky jako nedoruen potebn vakcny do msta su ovanho nemoc. Rozbor ukazuje, e vezikulrn transport je nezjednoduiteln sloit, take jeho vvoj tvrdojn odolv teorim postupnho vvoje, s nm pot Darwinova evoluce. Z prohldky odborn bioche mick literatury a uebnic vyplv, e dosud nikdo podrobn nepopsal proces, jm tento systm mohl vzniknout. Tv v tv nesmrn sloi tosti vezikulrnho transportu je darwinovsk teorie nm. V dal kapitole se zamm na umn sebeobrany - ale samozejm na molekulrn rovni. Tak jako v naem velkm svt jsou kulomety, kinky a jadern bomby nutn sloit stroje, uvidme, e i nepatrn bun n obrann mechanismy jsou dosti sloit. V Darwinov ern skce mnoho jednoduchch vc nen.

Kapitola est

Nebezpen svt
Neptel ve vech podobch a velikostech Neptel jsou vude kolem ns. Paranoia s tm nem nic spolenho. Jsme obklopeni tvory, kte se ns z rznch dvod sna zniit. Vzhle dem k tomu, e vtin lid se jet nechce umt, podnikaj rzn kroky, aby se ubrnili. tok me pijt v jakkoliv podob a nabt jakchkoliv rozmr, tak e obrana mus bt univerzln. Nejvt ohroen pedstavuje vlka mezi nrody. Zd se, e vldce kadho nroda vdy usiluje o majetek sou sednch zem, piem ohroen zem se bu mus brnit, nebo nst nepjemn nsledky. V dnen dob vak zem obvykle maj velmi pro pracovan systm obrany. Napklad Spojen stty maj hromady atomo vch bomb. Kdyby nm nkter zem chtla - obrazn eeno - pohrozit pst, meme je podsit inenm naich bomb. Pokud by vhrky pe rostly v nsil a my bychom nakonec nechtli atomov bomby pout, meme rozmstit i jin zbran: tryskov letadla nesouc zen stely, letadla pro elektronick przkum, kter dok monitorovat vzdun prostor v okruhu mnoha kilometr, tanky vybaven pro boj v noci, rake ty zem-vzduch, je sesteluj rakety zem-zem, a mnoh dal. Pokud se tk technick strnky chestn zbranmi, ijeme ve zlatm vku. Tak velk ohroen, jakm je vlka, jist nelze podceovat. Existuj vak i jin druhy tok, kter rovn pedstavuj smrteln ohroen. no sy letadel teroristy i plynov toky v podzemn drze jsou dnes bohuel a pli ast. Podobnm tokm navc nezabrn ani dn z ve po-

126

127

Darwinova ern skka psanch zbran. Zmn-li se toti typ neptele - msto ciz zem je jm nyn domc teroristick skupina - mus se zmnit i povaha obrany. Ms to bomb zavdj vldn ednci detektory kovu na letitch a umisuj ozbrojen stre na strategick stanovit. Vlky a teroristick toky ns jist ds, avak nesetkvme se s nimi denn, jako napklad s loupe nebo pepadenm. Situace znal obyvatel velkomsta si zabezpe okna m, pouv domc telefon nebo kukt ko, aby se pesvdil, kdo stoj za dvemi, a kdykoliv jde vyvenit psa, je vyzbrojen sprejem se slznm plynem. V zemch, kde takovto modern vymoenosti jet neznaj, si lid kolem svho obydl postav ze nebo vysok plot, kter nezvanm hostm (dvou- ani tynohm) nedovol vstoupit. Pro ppad, e by tuto pekku nkdo pekonal, maj u postele openo kop. Klacek, kmen, ze, pistole, poplan zazen, tank i atomov bomba maj slouit k odraen toku. Okolnosti, za nich lze dan zbran pout, se sice mohou znan liit, do jist mry se vak tak pekrvaj. Zlodje je nkdy mon zahnat klackem stejn dobe jako pistol. Teroristick skupin lze pohrozit pistol i tankem. Tanku a atomov bomby meme ut ve vlce s jinou zem. V tomto smyslu lze hovoit o evoluci" obrannch systm. Zbrojen je pedmtem urit soute, bhem n se vybaven protivnch stran neustle zdokonaluje. Z vlastn zkuenosti v me, e ivot je boj, v nm peij jen lid i zem s nejlepm systmem obrany. Jet ne naskome do ltajc skky a znovu se vydme na cestu s Kalvnem a Hobbesem, musme si pipomenout rozdl mezi poj movm a skutenm pedchdcem. Kmen i pistole mohou slouit k obran. Kmen vak nelze zmnit v pistoli adou postupnch pemn. Sprej se slznm plynem nen skutenm pedchdcem runho grantu. Rozmontujeme-li tryskov letadlo, nepoda se nm z nj seroubovat atomovou bombu - pesto, e letadlo i bomba rouby obsahuj. Darwino va evolun teorie pot pouze se skutenmi pedchdci. Lidsk bytosti a drav zvata nejsou jedinm nebezpem, se kterm se lovk setkv. Existuj tak miniaturn tonci, ped nimi ns bom by, pistole ani kameny neochrn. Bakterie, viry, houby - ti vichni by si na ns rdi pochutnali, kdybychom jim to dovolili. Nkdy se do ns pust - nae tlo je vak natst vybaveno adou obrannch systm,

Oven obsahu krabice / Nebezpen svt kter si s mikroskopickmi tonky porad. Prvn obrannou linii ped stavuje ke. Ke - podobn jako hradba z kl - je po technick strn ce jednoduch obrann zazen: je to tko pekonateln barira. Lid, kte utrpli znan popleniny, asto podlehnou rozshl infekci, nebo jejich pirozen obrann barira - ke - byla naruena a vnitn obrann systmy si nedok poradit s ohromnm mnostvm vetelc. Akoliv je ke dleitou soust ochrany organismu, nen skutenm pedchdcem imunitnho systmu. Aby odradily neptele, kter by se jinak dokzal vyplhat a nahoru, jsou nkter hradby opateny ostrmi vnlky. V sti Bronxu, kde jsme bydleli, byly vechny ploty ukoneny ostnatm drtem. Ostr vnlky ani ostnat drt ovem nejsou soust bariry samotn; jsou to jen pdatn zazen, zvyujc jej innost. Ostnat drt ani plot samotn vak pesto nejsou skutenmi pedchdci pistole nebo nalpn miny. I ke m podobn pdatn zazen, kter zvyuj jej obrann in ky. V biochemick laboratoi musme asto pouvat rukavice, abychom si chrnili ruce ped materilem, jeho se dotkme. Nkdy jsou vak rukavice nutn, abychom ochrnili materil ped sebou samotnmi. Na pklad ti, kdo pracuj s RNA, nos rukavice proto, e lidsk pokoka vyluuje enzym, jen naruuje strukturu RNA. Pro tomu tak je? Bylo zjitno, e mnoh viry jsou tvoeny RNA. Pro takov virus pedstavuje vyluovan enzym stejnou bariru, jako by pokoka byla omotna ostna tm drtem: kad RNA, kter se tuto pekku pokus pekonat, je do slova roztrhna. Pokoka je vak opatena i jinmi druhy bodc". K nejzajmavjm pat skupina molekul zvanch magainin. Tyto molekuly objevil biolog Mike Zasloff, kdy zkoumal, pro jsou laboratorn by, kter rozzl a zase seil v nesterilnm prosted, jen zdkakdy postieny infekc. Pro kzal, e ke ab vyluuje ltku, je doke niit bakteriln buky. Od t doby byla existence blkoviny magainin zjitna u mnoha dalch ivo inch druh. Avak magainin, stejn jako enzymy naruujc strukturu RNA, nen pedchdcem sloitch obrannch systm, kter nalzme pod k ivoich. Abychom mohli odhalit vzbroj tho kalibru, musme nahldnout hloubji pod ki. Vnitn obrann systm obratlovc je nesmrn kom-

128

129

Darwinova ern skka plikovan. Podobn jako modern americk armda i tento systm m celou adu nejrznjch zbran, piem pole psobnosti jednotlivch zbran se mohou, stejn jako v armd, pekrvat. Ovem, jak u bylo eeno ve, jednotliv sti imunitnho systmu nelze automaticky pova ovat za skuten pedchdce st dalch. Akoliv obrann schopnosti naeho tla jsou dosud pedmtem vzkumu, nkter aspekty jsou ji po drobn probdny. V tto kapitole se budeme zabvat vybranmi stmi imunitnho systmu a zamme se na nesnze, k nim by zde dolo pi uplatnn modelu postupnho vvoje. Kadmu, kdo bude dmyslnost popisovanch systm uchvcen a rozhodne se prostudovat je podrobnji, doporuuji, aby si opatil jakoukoliv uebnici imunologie. Vhodn materil Poda-li se mikroskopickmu vetelci proniknout vnjmi obrannmi ba rirami, jimi je nae tlo vybaveno, dochz ke sputn imunitnho sys tmu. Imunitn systm se spust automaticky. Podobn jako protiraketov systmy, kter armda kdysi plnovala vyut pro hvzdn vlky, obran n systm naeho tla se skld z robot zench autopilotem. Vzhledem k tomu, e systm je pln automatick, kad jednotliv krok mus bt uveden do chodu na zklad njakho mechanismu. Prvn tkost, na kterou automatick obrann systm nar, je rozpoznn neptele. Je nezbytn odliit bakteriln buky od krvinek a viry od pojivov tkn. Imunitn systm - na rozdl od ns - neme vyut zraku. Mus se tedy spolhat na schopnost, kter se podob hmatu. Protiltky tedy funguj jako prsty" naeho slepho imunitnho sys tmu - umouj mu odliit vetelce od tla samotnho. Protiltky jsou tvoeny tymi etzci aminokyselin (obrzek 6-1): skldaj se ze dvou stejnch lehkch etzc a dvou stejnch tkch etzc. Tk etzce jsou piblin o polovinu del ne etzce lehk. Uveden etzce v bu ce utvo celek ve tvaru psmene Y. Vzhledem k tomu, e dva tk e tzce jsou toton a dva lehk etzce jsou rovn toton, je psmeno Y naprosto symetrick: kdybychom vzali n a uprosted jej rozzli, zs kali bychom dv stejn poloviny, piem kad z nich by obsahovala jeden tk a jeden lehk etzec. Kad polovina vidlice psmene Y je zakonena prohloubeninou (zvanou vazebn msto). Vazebn msto lemuj

Oven obsahu krabice / Nebezpen svt sti lehkho i tkho etzce. Vazebn msta mohou mt celou adu tvar. Jedna protiltka m napklad vazebn msto, kter na jednom se ku vystupuje, dal sek je tvoen prohlubn, u okraje je hladk ploka. Dal protiltka me mt kladn nboj vlevo, trbinu uprosted a hrbol vpravo. Obrzek 6-1
Schematick nkres molekuly protiltky.

Stane-li se, e tvar vazebnho msta pesn odpovd tvaru molekuly na povrchu neptelskho viru i bakterie, protiltka tuto molekulu ve. Pro vt nzornost si pedstavme njak v domcnosti uvan pedmt s vt prohlubn, z n vynv nkolik hrbol. Moje nejmlad dcera m napklad autko pro panenky se dvma sedadly vpedu a dvma sedadly vzadu - pedstavme si tedy nco podobnho. Vezmeme autko do ruky, projdeme se po dom a pokusme se najt vechny dal pedmty, kter by do hraky pesn zapadaly - tak, aby pesn vyplnily prohlube, tedy prostor kolem pednch a zadnch sedadel, ani by nkde zstalo przdn msto. Naleznete-li jeden jedin odpovdajc pedmt, mli jste vt ts-

130

131

Darwinova ern skka ti ne j. V mm dom, v kanceli ani v laboratoi se nenalo nic, co by do autka pesn zapadlo. Dovedu si pedstavit, e na svt existuje pedmt, jeho tvar by autku odpovdal, ale j jsem ho jet nenael. Tlo je postaveno ped podobn problm: pravdpodobnost, e existu jc protiltka by mohla vzat existujcho vetelce, je velmi mal. Aby tlo zajistilo, e kadmu tonkovi bude odpovdat alespo jeden druh protiltek, vyrb jich miliardy a biliony. Konkrtn vetelec se obvykle mus setkat se 100 000 protiltek, ne nalezne jednu, kter jeho tvaru odpovd. Jakmile bakterie proniknou do tla, zanaj se mnoit. V okamiku, kdy se protiltce poda s bakteri spojit, me jich bt u ctyhodn mnostv. Tlo m na obranu proti tomuto mnocmu se trojskmu ko ni" k dispozici 100 000 zbran, z nich ovem pouze jedna funguje. Jedna pistole vak proti houfu vetelc nic nezme. Je tedy nezbytn pivst posily. Tlo samozejm zn zpsob, jak to provst. Nejprve se vak na chvli zastavme, abychom si vysvtlili, kde se protiltky vbec berou. Existuj miliardy rznch druh protiltek. Kad druh se vyrb ve zvltn buce. Buky, kter protiltky produkuj, se nazvaj B-buky (nazvaj se tak podle ptaho orgnu bursa Fabricii, kde dozrvaj a kde 2 byly tak poprv objeveny). Pi zrodu B-buky jej vnitn mechanismus nhodn zvol jeden z mnoha gen protiltky, kter jsou zakdovny v jej DNA. Tento gen je tedy zprovoznn", zatmco vechny ostatn geny jsou vypnuty". Buka tedy produkuje pouze jeden typ protiltky s jednm uritm typem vazebnho msta. Dal vznikajc B-buka bude mt se v pravdpodobnost zprovoznn" jin gen protiltky, take bude vyrbt jinou blkovinu s odlinm vazebnm mstem. Cel systm tedy funguje na principu: jedna B-buka = jeden urit typ protiltky. Jakmile je protiltka vyrobena, oekvali bychom, e opust B-buku, aby se mohla vnovat obran naeho tla. Kdyby vak B-buky vyslaly veker svj obsah do tla, nebylo by u mon zptn urit, ze kter buky dan protiltka pochz. Buka je tedy jakousi tovrnou, kter vy rb urit typ protiltky. Najde-li protiltka svoji bakterii, mus infor movat B-buku, aby j poslala posily. Kdyby vak protiltka byla od buky odlouena, nemohla by se s n spojit.

Oven obsahu krabice I Nebezpen svt Tlo vak natst vol chytej postup. Kdy B-buka poprv vyrob protiltku, dochz k ukotven protiltky v bunn membrn tak, e vidlice psmene Y vynv ven (obrzek 6-2). Tohoto jevu doshne bu ka tm, e krom genu pro danou protiltku pouije jet mal kousek genu, v nm je zakdovn olejnat konec blkoviny. Vzhledem k tomu, e i bunn membrna je jakoby naolejovan, protiltka se na ni nalep. Tento krok je nesmrn dleit, nebo od tto chvle je protiltka (i jej vazebn msto) spojena s tovrnou, z n vzela. Nyn tlo ste cel B-buka. Naraz-li na vetelce, protiltka pipojen k buce jej ve. Obrzek 6-2
Schematick nkres B-buky.

Protiltka

B-buka

Tovrna je tedy po ruce pro ppadn znekodnn neptele. Kdyby bylo mon vyslat k buce signl, aby vyrbla vt mnostv protiltky, zna menalo by to zskn posil pro boj s vetelcem. Nae tlo natst zn zpsob, jak signl vyslat; nanetst je vak znan komplikovan. Jak mile se protiltka pipevnn k membrn B-buky spoj s ciz moleku lou, spust sloit mechanismus slouc k pohlcen neptele. Tovrna na vrobu protiltek v podstat zajme rukojm. Protiltka pak odtrhne kou-

132

133

Darwinova ern skka sek bunn membrny a utvo z n mal mchek, kter poslou jako kabina taxku. Rukojm je v tomto taxku pevezen pmo dovnit tovrny - B-buky. Uvnit buky (dosud uzavena v mchku) je ciz blkovina nasekna na mal kousky, piem jeden z nich je pipojen k dal bl kovin (zvan MHC). Puchek se pak vrac k membrn buky. Zven ku se k tovrn pibl jin buka (zvan pomocn T-buka). Pomocn T-buka se spoj s B-bukou, kter T-buce pedlo odseknut kousek vetelce (kousek ciz blkoviny vzan blkovinou MHC) k posouzen. Je-li spojen protiltky s vetelcem odpovdajc, T-buka zane vylu ovat ltku zvanou interleukin. Interleukin je pro tovrnu na zbran B-buku - jako pkaz z Ministerstva obrany. Interleukin se ve na dal blkovinu na povrchu B-buky, m uvd do pohybu etz udlost, jeho vsledkem je rozkaz zaslan jdru B-buky. Rozkaz zn: Rst! B-buka se tedy zan velmi rychle mnoit. T-buky vyluuj inter leukin po celou dobu svho spojen s B-bukou. Rozrstajc se tovrna - B-buka - nakonec vyprodukuje adu vedlejch tovren, jimi jsou specializovan buky zvan plazmatick buky. Ty msto protiltky ulp vajc v membrn vyrbj blkovinu, kter chyb posledn olejnat st. Voln protiltka je pak ve velkm mnostv vypoutna do tekutiny vn buky. V tomto okamiku dochz ke kritickmu zvratu. Kdyby nov vznikl plazmatick buky fungovaly stejn jako matesk B-buka, vechny protiltky by byly uvznny na jednom mst a jejich innost pi potlaen vetelce by znan poklesla.

Oven obsahu krabice / Nebezpen svt Klem k celmu systmu je spojen vazebnch schopnost blkoviny s jej genetickou informac. Toho by teoreticky bylo mon doshnout vyrobenm protiltky, u n by spodn st psmene Y byla spojena s DNA, kter blkovinu kduje. Ve skutenosti by ovem podobn uspo dn nefungovalo. Blkovina by sice mohla bt napojena na svou gene tickou informaci, avak - vzhledem k tomu, e buka je obklopena membrnou - protiltka by nikdy nepila do styku s cizorodou ltkou, kter pluje vn buky. Zdnlivm eenm popsanho problmu by bylo, kdyby protiltka a k n pipojen gen byly z buky vyloueny. Mimo buku vak neexistuje dn bunn mechanismus, kter by penesl po selstv DNA k dalm blkovinm. Ukotven protiltky v membrn je tedy uspokojivm eenm - proti ltka se tak me setkat s dal bukou a pitom zstat v blzkosti sv DNA. Akoliv protiltka nyn me vzat cizorodou ltku, ani by se rozlouila s bukou, pesto nen v pmm kontaktu s DNA. Vzhledem k tomu, e blkovina i DNA jsou slep, mus existovat zpsob, jak pedat zprvu od jedn k druh. Zkusme nyn - jen pro nzornost - zapomenout na obtn zpsob, jak se zprva o spojen protiltky s vetelcem ve skutenosti dostane k jdru B-buky (s pouitm taxku", pohlcen, MHC, pomocn T-buky, interleukinu atd.). Msto toho si pedstavme jednodu systm, kter si vysta s jedinou dal blkovinou. eknme, e kdy se protiltka spoj s ciz molekulou, stane se nco, co pitahuje njakou jinou blkovinu poslka, kter v bunnm jdru tovrny ped zprvu o zajet rukojm ho. Mon, e jakmile je ciz ltka objevena, protiltka zmn svj tvar - snad trochu zathne za svou spodn st nebo ji zasune dovnit buky a uvede tak do pohybu blkovinu-poslka. Zmna na spodn sti proti ltky zpsob, e blkovina-poslek dobhne do bunnho jdra, kde se ve na urit msto DNA. Zmna na uritm seku DNA vyvol rst buky, kter zane vyrbt protiltky bez olejnatho msta - protiltky, je jsou vyslny z buky, aby potlaily invazi. I v takto zjednoduenm schmatu nm zstvaj ti zsadn sloky: (1) v membrn zakotven protiltka; (2) blkovina-poslek a (3) voln for ma protiltky. Za pedpokladu, e by chybla kterkoliv ze soust, sys tm by nemohl fungovat. Kdyby nebylo v membrn zakotven

Krok za krokem Mohl se tento systm vyvinout postupn, krok za krokem? Pedstavme si ono zvratn mnostv - miliardy a biliony tovren - B-bunk. Proces, bhem kterho je ze zmti bunk produkujcch protiltky vybrna jedna odpovdajc, se nazv klonln selekce. Klonln selekce tedy pedsta vuje elegantn zpsob, jak zajistit pipravenost organismu na pestrou k lu monch tonk. Cel proces probh v mnoha krocch, z nich nkter jsme dosud neprohrli. Ponechme je prozatm stranou a pokusme se zjistit, jak jsou minimln poadavky systmu klonln selekce a zda se tyto minimln poadavky mohly vyvinout postupn, krok za krokem.

134

135

Darwinova ern skka protiltky, neexistoval by zpsob, jak spnou protiltku, kter ve ve telce, spojit s bukou obsahujc genetickou informaci. Kdyby neexisto vala voln forma protiltky, nebylo by po pijet signlu k dispozici nic, co by bylo mon vyslat do bitvy. Nebt blkoviny-poslka, nebylo by ani spojen mezi v membrn zakotvenou protiltkou a zprovoznnm ur enho genu. Tento systm by byl piblin stejn uiten jako domovn zvonek s pestienm vedenm. Buka, kter by usilovala o vznik podobnho systmu na zklad po stupnho vvoje v souladu s darwinismem, by se ocitla ve velmi obtn situaci. m by mla zat? Vylouit mal mnostv protiltky do velkho prostoru vn buky by bylo zbytenm pltvnm prostedky. Tot plat o vytvoen protiltky zakotven v membrn. A k emu by byla blkovina-poslek, kdyby nebylo nikoho, kdo by po n poslal zprvu, a niko ho, kdo by zprvu pijal v ppad, e by poslek njakou nesl? Vechna fakta ns neprosn vedou k zvru, e ani ve popsan znan zjedno duen model klonln selekce nemohl vzniknout postupnm vvojem. I v tto zjednoduen podob by se vechny ti sloky musely vyvinout zrove. Kad z uvedench t poloek - zakotven protiltka, blkovina-poslek a voln protiltky - musely vzniknout nsledkem samostatn udlosti, snad ady vhodn uspodanch pemn, kter ji dve existu jc blkoviny zastvajc jin povinnosti, promnily ve sloky systmu protiltek. Darwinovy postupn kroky by se tak promnily v srii vysoce nepravdpodobnch skok. N rozbor vak nebere v vahu mnoh slo it otzky. K jakmu zvratu v buce dojde, e pestane k protiltce do plovat jednu olejovitou, na membrn ulpvajc st? Mechanismus pedn zprvy je ve skutenosti tak mnohem komplikovanj ne v na zjednoduen verzi. A dle: pohlcen blkoviny, jej sten rozloen, vystaven fragmentu blkoviny na povrchu buky ve spojen s blovinou MHC, rozpoznn komplexu (MHC + fragment) pomocnou T-bukou, uvolnn interleukinu, navzn interleukinu na B-buku, vysln zprvy o navzn interleukinu k bunnmu jdru - pedstava, e bychom p vod tohoto systmu mli vysvtlit na zklad postupnho vvoje, jist naene strach i tm nejstatenjm.

Oven obsahu krabice / Nebezpen svt Promchat a znovu spojit Tovren - B-bunk - je tedy znan mnostv a vechny maj pipraveny protiltky, kter se dok spojit s vetelcem prakticky jakhokoliv tvaru. Ale jak tlo doke vyrobit cel miliardy protiltek rznho tvaru? Uk zalo se, e tlo ovld velmi elegantn trik, jak produkovat velk mno stv rznch protiltek, ani by k tomu potebovalo ohromn mnostv genetickho materilu, v nm by byly blkoviny zakdovny. Na nko lika nsledujcch stranch se tento systm pokusm objasnit. Pokud po drobnosti vkladu rychle zapomenete, nemuste si s nimi pli lmat hlavu. Chtl bych pouze, abyste si uvdomili, jak sloitm mechanismem je imunitn systm. Probdn imunitnho systmu v cel jeho sloitosti bylo pro vdce velmi vzruujcm objevem. Ve zaalo mon trochu krutm, avak ne zbytnm pokusem. Chemici vyrobili nkolik molekul, kter se v prod nevyskytuj, a pipojili je k blkovin. Blkovina nesouc syntetick mo lekuly byla z pokusnch dvod vstknuta do krve krlkovi. Vdci byli velmi pekvapeni, kdy zjistili, e krlk si vytvoil protiltky, kter se na syntetick molekuly pesn vzaly. Jak je to mon? Krlk ani jeho pedkov se s tmito syntetickmi molekulami nikdy pedtm nesetkali; jak tedy dokzali vyrobit protiltky? Jak je mon, e organismus poznal molekulu, kterou nikdy nevidl? Zhada rozmanitosti protiltek velmi zaujala vdce studujc imunolo gii. Nabzelo se nkolik monch vysvtlen. O blkovinch je znmo, e se jedn o velmi pizpsobiv molekuly. Protiltky jsou blkoviny. Mo n, e kdy do tla pronikne nov molekula, protiltka se kolem n ovine, vytvaruje se jako podle ablony a pak v takovm uspodn njak ztuh ne. Dal monost je tato: protoe je obrana pro organismus ivotn d leit, DNA obsahuje obrovsk mnostv gen, kter kduj protiltky nejrznjch tvar - dost na to, aby tlo rozpoznalo i molekuly, s nimi se dosud nesetkalo. Zakdovn tak ohromnho mnostv protiltek by v DNA ovem zabralo vce msta, ne kolik je ho k dispozici. Je rovn mon, e existuje pouze nkolik typ protiltek. Kdy se pak buka dl, doke njakm zpsobem vytvoit mnoho mutac pouze v oblastech k dujcch vazebn msta protiltek. Tak by kad nov B-buka v tle

136

137

Darwinova ern skka mohla bt nositelem rznch mutac, v nich by byla zakdovna proti ltka odlin od vech ostatnch B-bunk. Sprvnou odpovd vak tak me bt kombinace vech uvedench een nebo mon dn z nich. Odpov na otzku rznorodosti protiltek pinesl a velmi pekvapiv objev: gen kdujc danou blkovinu nemus vdy bt souvislm segmen tem DNA - me bt peruen. Pirovnme-li gen k vt, je to, jako by zakdovanou blkovinu Rychl hnd lika ske pes lnho psa" bylo mon (bez naruen blkoviny) pepsat: Rychl hndkjf bufjwkw nhrd lika ske pes ljpfeqmzda lfybnek sybagjufu nho psa." Smy slupln poselstv DNA bylo perueno seky obsahujcmi nesmysln kombinace psmen, kter k blkovin jaksi nepatily. Dal vzkumy pro kzaly, e vtina gen je opravena (nesmysl je vyputn) pot, co z DNA vznikne RNA kopie. Bunn mechanismus doke i z poselstv peruen" DNA, sesthanho a opravenho v RNA, vyrobit sprvnou blkovinu. Jet pekvapivj ovem je, e sama DNA me bt u gen protiltky rzn sestavena. Jinmi slovy, zddn DNA me bt pozm nna. To je asn! Spojovn a peskupovn DNA hraje pi vysvtlen velkho potu pro tiltek, kter je tlo schopno vyrobit, zsadn roli. V nsledujcch od stavcch strun popisuji vsledky dlouholet prce mnoha badatel. Dky jejich sil byla zhada rznorodosti protiltek vyeena. Pi poet je v oplozenm vajku ada sek genu, kter pispvaj k produkci protiltek. Tyto geny jsou uspodny do soubor - nazvme je prost soubor 1, soubor 2 atd. U lovka je v prvnm souboru pibli n 250 genovch segment. O nco ne na DNA, pod souborem 1, je deset genovch segment, kter tvo soubor 2. Jet ne na DNA nal zme skupinu esti segment - soubor 3. Jet o nco ne se nachz osm dalch genovch segment, kter tvo soubor 4. Toto je tedy se znam hr. Kdy plod povyroste a piprav se na sv narozen, chyst se rovn produkovat B-buky. Pi vrob B-bunk dochz k velmi zvltn situ aci: DNA v genomu je nov uspodna, nkter jej sti zstvaj ne vyuity. Je vybrn jeden segment z prvnho souboru a - zejm nhodn - piazen k jednomu segmentu z druhho souboru. sek DNA, jen se nachz mezi nimi, je odstien a odloen. Nsledn je vybrn segment

Oven obsahu krabice / Nebezpen svt ze tetho souboru - opt zejm nhodn - a piazen k segmentu v sou boru 1-2. Segmenty se nyn znovu spoj, ovem ponkud ledabyle. Vzhledem k neuspodanosti tohoto procesu me bt pidno nebo naopak ztraceno zakdovn nkolika aminokyselin (pipomeme si, e aminokyseliny jsou stavebnmi kameny" blkovin). Jakmile jsou segmenty ze soubor 1-2-3 znovu spojeny, pestavba DNA je u konce. Nadejde-li as vyrobit protiltku, buka zkopruje kombinaci soubor 1-2-3 do RNA a pipoj k n RNA, je je kopi segmentu ze souboru 4. Nyn jsou seky, kter kduj sousedc segmenty blkoviny, konen tak samy uspodny ved le sebe na RNA. A jak tento proces vysvtluje rznorodost protiltek? Bylo zjitno, e seky segment ze soubor 1, 2 a 3 tvo st vazebnho msta - vrchol ky psmene Y. Promchnm a sestavenm rznch segment ze t rz nch soubor se mnohonsobn zvyuje poet rzn tvarovanch vazebnch mst. Pedstavme si napklad, e v jednom segmentu z prvn ho souboru je zakdovn hrbol na urit sti vazebnho msta, v jinm je zakdovn kladn nboj. Pedpokldejme, e rzn segmenty z druh ho souboru kduj jeden olejovou skvrnu, druh zporn nboj a tet hlubokou jamku. Kdybychom nhodn vybrali po jednom segmentu ze soubor 1 a 2, zskme est monch kombinac: hrbol vedle olejov skvrny, zpornho nboje nebo hlubok jamky; nebo kladn nboj vedle olejov skvrny, zpornho nboje nebo hlubok jamky. (V zsad se jed n o princip, na jeho zklad funguje sttn loterie - pi losovn t sel z mk oslovanch od 0 do 9 existuje celkem tisc monch kom binac.) Pi vytven tkho etzce si buka vybr jeden z dvou set padesti segment prvnho souboru, jeden z deseti segment ve druhm souboru a jeden ze esti segment ve tetm souboru. Navc dky nepo dkm pi znovusestaven dochz k promchn segment (vsunutm zcela jin aminokyseliny do etzce i naopak vyputnm jedn ze stva jcch aminokyselin). Tm se rznorodost zv piblin o 100 dalch monch kombinac. Promchnm a nslednm sestavenm segment DNA vznik 250 x 10 x 6 x 100 - tj. piblin milion rznch monost, jak budou na DNA uspodny. Podobn proces vede i k vzniku pibli n deseti tisc rznch kombinac pro lehk etzec. Vsledkem nhod-

138

139

Darwinova ern skka nho spojen jednoho genu lehkho a jednoho genu tkho etzce v ka d buce je deset tisckrt milion neboli deset miliard kombinac! Toto ohromn mnostv rznch protiltek nabz takov mnostv rznch va zebnch mst, e je tm jist, e nejmn jedno z nich bude odpovdat takka jakkoliv molekule - i umle vyroben. A vechna ta rznorodost pochz z pouhch piblin ty set rznch genovch segment. Buka zn ovem i dal zpsoby, jak zvit poet potebnch protil tek. Jeden takov trik me pout pi invazi vetelc. Jakmile se buce poda navzat ciz ltku, dostane signl, kter ji nabd k mnoen. B hem nkolika kol mnoen buka zmrn" umon, aby na variabilnch secch gen tkho a lehkho etzce dolo k velkmu potu mutac. Zmny, k nim takto dochz, jsou obvykle pedzvst vtzstv. Vzhle dem k tomu, e rodiovsk buka kdovala protiltku, kter se k vazb s vetelcem docela dobe hodila, zmnou poad by mohla vzniknout jet pevnj vazba. Studie prokzaly, e protiltky vyroben bukami v poz djm stadiu infekce se na ciz molekuly v mnohem pevnji ne pro tiltky vyroben ve stadiu potenm. Tato somatick hypermutace" innost systmu protiltek znan zvyuje. Vzpomnte si jet na rozdl mezi B-bukou - tovrnou a plazmatickou bukou - tovrnou? Na onu olejnatou spodn st psmene Y, kter protiltku ukotv v membrn B-buky? U plazmatick buky se pi pe pisovn RNA genu nezkopruje segment kdujc ulpvn v membrn. Tento segment se nachz a pod ostatnmi segmenty genu. DNA pak lze pirovnat k vt: Rychl hnkdjf bufjwkw nhrd lika ske pes lpfeqmzda lfybnek sybagjufu nho psa kdjyf jdjkekiwif vmnd a lov mnaiuw krlka." Slova na konci vty mohou bt ponechna nebo vyputna - sdlen bude pesto dvat smysl. Kousek po kousku Aby princip rznorodosti protiltek mohl fungovat, mus se na nm po dlet nkolik nepostradatelnch soust. V prvn ad jsou to samozejm geny samotn. Druhou slokou je signl oznaujc zatek a konec ge novho segmentu. U souasnch organism je kad segment ohranien specifickmi signly, kter enzym informuj, kde zat a kter sti spojit k sob. Lze to pirovnat k vt: Rychl hnstih(dkdjf bufjwkw nkr]sti-

Oven obsahu krabice / Nebezpen svt hd lika ske pes lstih[pfeqmzda lfybnek sybagjufu) stih nho psa." Jakmile je oznaen zatek a konec, buka pesn v, kter sti spojit. Tet slokou je molekulrn mechanismus, jen signly pesn rozpozn a spoj seky ve sprvnm poad. Pokud by tento mechanismus chybl, dn seky by nebyly vyputny ani spojeny. Kdyby ml mechanismus fungovat bez signl, byl by ve stejn situaci jako stroj, jen nhodn rozezv papr, od kterho se vak oekv, e vystihne paprovou pa nenku. A samozejm - nebt zakdovn protiltky samotn, ostatn sloky by byly bezeln. Poadavek minimln funkce jet posiluje nezjednoduitelnou sloitost systmu. Pedstavte si, e se ocitnete v zchrannm lunu na rozboue nm moi. Nhodou kolem pluje skka obsahujc pvsn lodn motor. Vae radost ze zchrany by vak nemla dlouhho trvn, kdyby se pot, co jste motor pipevnili ke lunu, lodn roub zaal toit rychlost jedn otky za den. Sloit systm - i kdy funguje - nemus bt jet scho pen plnit svou lohu, jestlie jeho vkon nen dostaten. Otzka pvodu rznorodosti protiltek jde ruku v ruce s poadavkem minimln funkce. Primitivn systm vybaven pouze jedinou i nkolika molekulami protiltky by se podobal lodnmu roubu, jen se to rych lost jedn otky za den - neliil by se od systmu, kter protiltky postrd pln. (Pesnji eeno, byl by ve stejn situaci jako FBI, kdyby jej nrodn identifikan databze obsahovala pouze dvoje otisky prst.) Vzhledem k tomu, e pravdpodobnost, e jedna protiltka bude tvarov odpovdat neptelsk bakterii, je tak mal - piblin jedna ku sto tis cm - ivoich, jen by vynaloil energii na vrobu pti i deseti gen protiltky, by zbyten mrhal prostedky, kter by jinak mohl vyut na pklad k tomu, aby zanechal vce potomk, vytvoil si silnj ki nebo aby produkoval a vyluoval enzym pokozujc RNA. Aby systm vytv ejc protiltky mohl bt organismu k uitku, mus od samho potku vyrbt velk poet protiltek.

Zsah
Pedstavte si, e je svtu o tisc let mn a vy ijete se skupinou lid ve velkm hraditi. V tbor le blzko u pobe, take se neustle ob vte njezdu viking. Hradit je obklopeno silnou a vysokou klovou

140

141

Darwinova ern skka hradbou, z n pi vpdu neptel vylvte kotle vroucho oleje na vech ny, kdo se pokus vyplhat nahoru. Jednoho dne zaklepe na brnu hradit potuln kouzelnk. Oteve tornu a nabdne vm zbra z budoucnosti. Na zv ji pistol". Tvrd, e kdy zmknete spou, z pistole vylet stela ve smru, kterm mte. Zbra je penosn, take ji lze snadno pemstit z jednoho konce hradit na druh v ppad, e neptel rafinovan zm n smr toku. Spolu s ostatnmi obyvateli hradit zaplatte kouzelnkovi za zbra dvma kravami a tymi kozami. Nakonec dojde k njezdu na hradit. Vrouc olej tee proudem, ne ptel vak maj beranidlo. Kdy zaslechnete, jak nar na brnu hra dit, sebejist se tam vydte s pistol v ruce. Nakonec se brna rozlet, tonic se s bojovm pokikem vrhaj dovnit a mvaj nad hlavou v lenmi sekerami. Namte zbra a vystelte na jejich vdce. Stela pro let vzduchem a zstane nelnkovi viking tret na nose. Na hlavni pistole je vm neznmmi psmeny napsno: Dtsk pistolka k vystelo vn pilnavch p". Nelnk se zastav, chvli na vs zr, a zatmco vs smv pomalu opout, rozesmje se na cel kolo. Vichni neptel se na vs vrhnou. Natst se v tm okamiku pevtlte zpt do biochemika z dvactho stolet. Protiltky jsou jako pilnav py - nikomu neubl. Podobn jako npis ureno k demolici" na starm dom nebo oranov X" namalo van na strom, jen m bt odstrann, protiltky jsou pouze signlem informujcm jin systmy, e oznaen objekt m bt zlikvidovn. Je to velmi pekvapujc zjitn, zvlt kdy si uvdomme, e pot, co si tlo dalo vechnu tu prci s rozvinutm sloitho systmu produkujcho rz norod protiltky, pot, co v onom vleklm procesu klonln selekce s ta kovou nmahou vybralo nkolik bunk, je nyn proti prudkmu nporu vetelc prakticky bezmocn. Vtinu cizch bunk, kter jsou protiltkami oznaeny, zlikviduje tzv. systm komplementu. Byl pojmenovn podle toho, e dopluje komplementuje - funkci protiltek pi odstraovn vetelc. Cel me chanismus je pozoruhodn sloit (viz obrzek 6-3). V mnoha ohledech se podob kaskd sren krve, o n jsme hovoili ve tvrt kapitole. Skld se piblin z dvaceti druh blkovin, kter tvo dv vzjemn souvisejc drhy, nazvan klasick drha a alternativn drha. Klasic-

Oven obsahu krabice / Nebezpen svt kou drhu iniciuje velk agregt blkovin, zvan Cl, kter se specificky ve na protiltku, kter je sama navzna na povrch ciz buky. Roz hodujc je, aby komplex C1 rozpoznal protiltku vzanou na povrchu vetelce. Kdyby se toti vzal na jakoukoliv protiltku, kter pluje v krevnm obhu, byly by vechny komplexy Cl brzy mimo provoz, ne schopn zakroit proti nepteli. Tak v ppad, e by se komplex Cl vzal na protiltky ukotven v membrn B-bunk, dolo by k reakci, v jejm dsledku by nakonec byly nieny vlastn uiten buky. Obrzek 6-3

C1 se skld z 22 polypeptidovch etzc. Lze je rozdlit na ti skupiny. Prvn z nich se nazv C1q a obsahuje est exempl od kadho ze t rznch typ blkovin, celkem tedy 18. Dal dv skupiny se nazvaj C1r a C1s. Ob maj po dvou exemplch, kad od jin blkoviny. Vechny

142

143

Darwinova ern skka ti rzn typy blkovin v C1q zanaj zvltn sekvenc aminokyselin, kter je charakteristick pro kolagen - blkovinu obsaenou v pokoce. Dky tto sekvenci se konce uvedench t typ blkovin z Clq mohou okolo sebe ovinout a splst jako copy. Na zklad popsanho uspodn setrvv kad typ blkoviny pohromad v jakmsi minikomplexu. Zby tek kadho etzce se pak svine do sloitho, kulovitho tvaru na vrcho lu copu. est minikomplexu se pak sdru dohromady. est cop se podln spoj a vytvo tak centrln stonek, z nho vynv est vrchol - hlav. Na fotografich komplexu C1, pozench elektronovm mikro skopem, vidme jakousi estihlavou sa. (Nkte badatel pirovnvaj obraz spe ke kytici tulipn, j vak dvm pednost dramatitjm pedstavm.) Hlavy komplexu Clq se dle napoj na agregt protiltky a ciz buky. Ne dojde k iniciaci drhy, mus bt navzny alespo dv hlavy. Jakmile se spoj, dojde v Clq ke zmn, kter zpsob, e C1r a C1s se na Clq nav jet tsnji. Tehdy dochz k autoaktivaci kom plexu Clr, kter tp sm sebe za vzniku Clr . (Aktivovan blkoviny jsou oznaeny pruhem nad sly a malmi psmeny.) Clr dle tp C1s za vzniku C1s. Od roztpen C1s je ke znien neptelsk buky jet dlouh cesta. Blkoviny komplexu Cl se souhrnn nazvaj rozpoznvac jednotka". Na rozdl od rozpoznvac jednotky mus bt aktivan jednotka teprve sestavena. Prvnm krokem k jejmu sestaven je roztpen C4 pomoc Cis. Vsledkem tpen je vznik velice reaktivn skupiny C4b. Nachz-li se tato skupina v blzkosti membrny, me s n chemicky reagovat. Spo jen membrny s C4b je nezbytn. Ostatn blkoviny aktivan jednotky tak zskaj jakousi kotvu, kter je udr v blzkosti vetelce. Je-li skupina C4b zamena patnm smrem nebo jen tak bezcln pluje v okolnm roztoku, reaktivn skupina se rychle rozpad, ani by se mohla vzat na sprvnou membrnu. Pot, co se skupina C4b spoj s clovou membrnou, ve spoluprci s C1s tp C2 na dv sti. Vznikl vt fragment C2a se kombinuje s C4b za vzniku C4b,2a, zvanho tak C3-konvertza". C3-konvertza mus jednat velmi rychle, jinak se sama rozpadne a C2a odpluje pry. Avak je-li v blzkosti molekula C3, C3-konvertza ji tp na dv sti. C3b se spoj s C3-konvertzou a vytvo komplex C4b,2a,3b, zvan tak

Oven obsahu krabice / Nebezpen svt C5-konvertza". Posledn reakc, kter v rmci aktivan jednotky pro bh, je tpen C5 na dv sti. Nyn je systm konen pipraven zatoit na neptele. Jeden z frag ment C5 se spoj s C6 a C7. Tento komplex m jednu pozoruhodnou schopnost: spontnn se vkld do bunnch membrn. C5b,6,7 pak v e jednu molekulu C8 a rzn poet (od 1 do 18) molekul C9. Uveden blkoviny vak nevytvo nediferencovanou kapnku. Naopak - uspoda j se do tubulrn struktury, je se zano do membrny neptelsk buky a udl v n otvor. Vzhledem k tomu, e uvnit buky se nachzej velmi koncentrovan roztoky, osmotick tlak zpsob, e se dovnit natahuje voda. Bakteriln buka se vlivem vnikajc vody rozpn, a nakonec praskne. K aktivaci komplexu pro atak membrny vede jet jedna, alternativn drha. Na rozdl od drhy klasick nen alternativn drha zvisl na vy tvoen specifick protiltky, a me tedy zat fungovat ihned po infiko vn organismu. V alternativn drze se molekula C3b, kter se zejm nepetrit produkuje v malm mnostv, spojuje s blkovinou zvanou faktor B. C3b,B se dle tp pomoc blkoviny zvan faktor D za vzniku C3b,Bb. Tento komplex je ekvivalentn C3-konvertze klasick drhy. Jakmile je vyrobeno vt mnostv molekul C3b, ve se na komplex dal molekula C3b a vznik (C3b)2Bb - co je C5-konvertza. C5-konvertza umon vznik molekuly C5b, kter nsledn - stejnm zpsobem jako u klasick drhy - iniciuje vytvoen komplexu pro atak membrny. Voln se vyskytujc C3b lze tedy povaovat za pomrn nebezpenou blkovinu, kter je schopna aktivovat niiv konec drah komplementu. Aby se snila monost nhodnho nien, jsou ptomny dv blkoviny (faktory I a H), kter C3b v roztoku vyhledvaj, v se na nj a likvi duj jej. Nachz-li se vak C3b na povrchu buky, ve se na nj dal blkovina (properdin), kter C3b chrn ped degradac zprostedkovanou faktory I a H, aby tak mohl plnit svou lohu. Jak se C3b bez pomoci protiltek zamuje na ciz buky? C3b me inn fungovat pouze teh dy, zachyt-li se na povrchu buky. Chemick reakce, ke kter nsledn dochz, probh mnohem rychleji v ptomnosti molekul, je se typicky vyskytuj zejmna na povrchu etnch bakteri a vir.

144

145

Darwinova ern skka Pote, nesnze, problmy Podobn jako systm sren krve i systm komplementu tvo kaskda. V obou ppadech nutn narme na stejn pote, chceme-li si pedstavit jejich vznik na zklad postupnho vvoje. Problematick nen snad jen posledn fze kaskdy. K vytvoen otvoru v membrn jist nen zapo teb nkolika rznch sloek - na to sta i jedin zabijck blkovina. Ani k vytvoen komplexu blkovin, napklad pi sren krve, nen ne zbytn teba mnoha sloek. Za uritch podmnek se sr kad blkovi na. (Specifick tvar tubulrn struktury komplexu atakujcho membrny a fibrinov sraeniny je vak specificky pizpsoben funkci, kterou zast v, a vyaduje dalho vysvtlen.) Jak jsme vidli ve tvrt kapitole, sm sloup telefonnho veden by mohl Foghorna Leghoma udeit sm o sob. Nesnze vak psob regulan systmy. V kad fzi regulace mus bt od zatku ptomna jak regulan blkovina, tak i skryt blkovina, kterou aktivuje. Ptomnost C5b by okamit spustila zbytek kaskdy. Kdyby ovem byla ptomna pouze molekula C5, bez ltky, je by ji aktivovala, cel drha by zstala mimo provozu. Stejn tak ptomnost C3b by okamit spustila zbytek kaskdy. Kdyby ovem byla ptomna pouze molekula C3 bez aktivujc ltky, cel drha by zstala mimo pro voz. I kdybychom si pedstavili mnohem krat drhu (eknme, e mo lekula C1s by tpila pmo C5), vloen jakkoliv regulan fze do pochod kaskdy nar na stejn problm, jm je nezjednoduiteln slo itost spout. Krom obecnjch pot, tkajcch se sestaven kaskdy, maj sys tm komplementu a kaskda sren krve spolenou jet jednu nesnz: rozhodujcm momentem je pipojen blkoviny k membrn. Pi sren krve mus bt nejprve pozmnno nkolik faktor, aby dolo ke spojen zbytk Gla tak, aby se mohly vzat na membrnu. V systmu komple mentu maj molekuly C3 a C4 velmi nezvykl, siln reaktivn vnitn skupiny, kter se chemicky v na membrnu pot, co vlivem dalch faktor dojde k tpen blkovin. Tyto specifick znaky mus bt ptom ny, aby drha byla funkn. Pedstavuj tak dal zvanou pekku pro pedstavu postupnho vvoje.

Oven obsahu krabice / Nebezpen svt Nesetn drobn znaky systmu komplementu jsou pekkami na ces t postupnho vvoje. Zamysleme se nad nktermi zajmavmi rysy sys tmu C1. Ti typy blkovin v C1q se vzjemn ovinou, nedojde vak k jejich propojen. Kdyby se toti propojily, zmnil by se pomr rznch typ etzc v komplexu a pravdpodobnost vzniku skutenho komplexu C1q se esti exempli od kadho ze t rznch typ etzc by byla mnohem men. Kdyby spojen C1q s agregtem protiltka-ciz buka nebylo impulsem k autoaktivaci C1r, kaskda by u dle nepokraovala. A naopak - kdyby k autoaktivaci Clr dolo dve, ne se Clq nave na agregt protiltka-neptelsk buka, cel kaskda by byla uvedena do pohybu pedasn. A tak podobn. Sisyfos by ml pochopen Sprvn fungovn imunitnho systmu je nezbytnm pedpokladem k uchovn zdrav. Piny a vylen nkterch vnch chorob, jakmi jsou napklad rakovina a AIDS, spovaj v rozmarech imunitnho syst mu. Imunita se tak, vzhledem k svmu vlivu na zdrav veejnosti, t neobyejnmu zjmu badatel a vzkumnch stav po celm svt. Ti sce laborato pracuj na vzkumu rznch aspekt imunitnho systmu. Jejich sil u pisplo k zchran mnoha lidskch ivot a je pslibem, e v budoucnu jich bude zachrnno jet vce. Akoliv u bylo vykonno mnoho, abychom se dozvdli, jak imunitn systm funguje, dosud nen znmo, jak vznikl. Nikdo z tisc vdc, kte v tomto oboru pracuj, zatm nebyl schopen zodpovdt ani jedinou z ot zek, je si v tto kapitole klademe. Doposud je dokonce velmi mlo tch, kdo se nad nimi zamleli. Przkum imunologick literatury ukazuje ne utuchajc zjem o oblast srovnvac imunologie (studium imunitnch sys tm rznch druh). Toto bdn, jakkoliv je jist velmi uiten, se nezabv detaily na rovni molekul do t mry, aby mohlo pinst odpo v na otzku, jak imunitn systmu vznikl. Snad nejlpe se touto otzkou zatm zabvaly dv krtk studie. Prvn z nich, jejmi autory jsou lauret Nobelovy ceny David Baltimore a dva dal pedn vdci, je provokativn nazvna Molekulrn evoluce imunitnho systmu obratlovc". Je vak nesmrn obtn dostt takovmu nzvu na pouhch dvou stranch. Au toi zdrazuj:

146

147

Darwinova ern skka ...aby jakkoliv organismus mohl mt imunitn systm podobn tomu, kte r je pozorovn u savc, mus bt vybaven minimln nsledujcmi mo lekulami: receptory antigenu (tj. imunoglobulin a TCR), molekulami pedkldajcmi antigen na svm povrchu (MHC) a blkovinami zajiuj cmi rekombinace genu. (Imunoglobuliny jsou protiltky. Molekuly TCR se protiltkm podobaj.) Autoi dle uvdj, e raloci, velmi vzdlen pbuzn savc, zejm maj vechny ti sloky. Ovem tvrdit, e organismus je vybaven kom pletnm a fungujcm systmem, je jedna vc, a vysvtlit, jak se takov systm vyvinul, je vc zcela jin. Sami autoi si to uvdomuj. Dodvaj: jak geny imunoglobulinu, tak i geny TCR potebuj ke sv rekombinaci blkoviny RAG. Naproti tomu blkoviny RAG zase potebuj specifick rekombinan signly, aby mohly zajistit rekombinaci gen imunoglobuli nu a TCR. (RAG je sloka zajiujc rekombinaci gen.) Autoi lnku tedy in velmi odvn pokus o vysvtlen zastnnch sloek, vsledek jejich sil je vak stejn, jako kdyby spolu s Kalvnem a Hobbesem naskoili do kouzeln skky. Podle jejich pedpokladu by se toti do organismu mohl astnou nhodou dostat gen z bakterie, piem blkovina, kterou gen kduje, by dal astnou nhodou byla sama schopna rekombinace gen. V DNA danho organismu by se nhodou nalzaly signly blzk genm protiltky atd. Autoi tedy sice pojmenovvaj klov problmy postupnho vvoje imunitnho systmu, navrhovan een jsou vak pou hou maskou, je m zakrt jejich bezradn pokren rameny. Dal lnek, jen se odvn pout do objasnn sti imunitnho sys tmu, nese nzev Evoluce systmu komplementu".6 Podobn jako stu die, o n jsme hovoili ve, i tento lnek je velmi krtk. Jinak eeno, jedn se spe o koment ne o vdeckou sta. Autoi se pokou ej o nkolik npaditch odhad ohledn toho, co mohlo bt nejdve a co pilo pak. Bezpochyby vak krej ve lpjch Russella Doolittla, kdy teni pedkldaj ble neobjasnn blkoviny, kter se odnkud uvolnily" a nhle se zjevily" (V uritm okamiku vznik splynutm gen proteza vybaven vazebnm mstem pro prvotn C3b"; Vvoj os-

Oven obsahu krabice / Nebezpen svt tatnch sloek alternativn drhy dle vylepil rozen a specifinost"; a molekula C2, vytvoen zdvojenm genu faktoru B, nsledn umonila dal rozrznn a specializaci obou drah"). V lnku se neobjevuj dn mnostevn odhady. Nen tak brn dn ohled na skutenost, e zdvo jenm gen okamit nevznikne nov blkovina. Autoi si nelmou hlavu ani s nedostatkem ovlada, kter by drhu regulovaly. Bylo by ovem obtn zahrnout vechny tyto znepokojiv skutenosti do studie, v n jsou molekulrnm mechanismm vnovny pouh tyi odstavce. Existuj samozejm i dal studie a knihy vnovan evoluci imunitn ho systmu.7 Vtina z nich se vak omezuje na rove biologie buky, a nezabv se tud podrobnostmi molekulrnch mechanism. Nkdy se autor vnuje pouze srovnn sekvenc DNA i blkoviny. Porovnvn sekvenc me bt vhodnou cestou ke studiu pbuznosti, vsledky tako vho bdn nm vak neprozrad nic o mechanismu, kter vedl k vytvo en systmu. A knihy a asopisy protme sebepelivji, vsledek je stle stejn. Odborn literatura na otzku pvodu imunitnho systmu nezn odpov. V tto kapitole jsme se zabvali temi rysy imunitnho systmu - klonln selekc, rznorodost protiltek a systmem komplementu - a uk zali jsme si, e kad z nich vzn proti dajnmu postupnmu vvoji nejednu nmitku. Ovem prokzat, e uveden sti systmu nemohly vzniknout na zklad postupnho vvoje, znamen ci jen polovinu prav dy, nebo jednotliv sti na sebe vzjemn psob. Podobn jako vm nebude k niemu automobil, ktermu chyb zen, akumultor nebo kar burtor, ivoich, jen je vybaven systmem klonln selekce, z nj nem dn prospch, jestlie nen schopen vytvet rznorod protiltky. Ani velk mnostv rznorodch protiltek vak nepome, nen-li k dispozici systm likvidujc vetelce. Systm potrajc vetelce vak nebude orga nismu ku prospchu, nenalezne-li zpsob, jak je identifikovat. Na kadm kroku ns tedy mohou zastavit nejen tkosti tkajc se jednotlivch lo klnch systm, ale tak podmnky, kter systm mus splovat jako celek. Seznmili jsme se s nktermi kladnmi rysy imunitnho systmu. Vedle nich m vak nepetrit noen nabitch zbran i sv nevhody. Je teba dvat pozor, abychom se nestelili do nohy. Imunitn systm

148

149

Darwinova ern skka mus rozliovat mezi sebou samm a zbytkem svta. Kdy do tla pro nikne napklad bakterie, pro se vytvo protiltky jen proti n, a ne teba proti ervenm krvinkm, je jsou neustle ptomny v krevnm obhu, nebo proti kterkoliv jin tkni, na n protiltky soustavn nar ej? Jakmile tlo zane vyrbt proti sob namen protiltky, obvykle dojde k netst. Napklad lid trpc roztrouenou sklerzou produkuj protiltky namen proti izolaci, kter obklopuje nervov vlkna. Jejich imunitn systm tak zni obal nervu, obna jej a zpsob zkrat, co na konec vede k jeho ochrnut. Dal autoimunitn nemoc je juveniln dia betes, pi nm jsou vyrbny protiltky proti bukm (3 slinivky, co opt vede k jejich znien. Takto postien lovk nen schopen produ kovat inzuln. Pokud mu inzuln nen podvn umle, obvykle zeme. Jak tlo zajiuje toleranci vi svm vlastnm tknm, nen dosud znmo. A u se vak jedn o jakkoliv mechanismus, jedno je jist: systm imuno logick tolerance mus bt ptomen od samho potku imunitnho sys tmu. Rznorodost protiltek, rozpoznn neptele, jeho likvidace, tolerov n vlastnch tkn - to ve (a jet mnohem vce) mus fungovat ve vz jemnm souladu. Kamkoliv pohldneme, vysvtlen vzniku imunitnho systmu na zklad postupnho vvoje nar na znan mnostv nespl nnch podmnek. Jako vdci samozejm toume poznat pvod tohoto asnho mechanismu, avak sloitost celho systmu odsuzuje veker darwinovsk vysvtlen k nespchu. I sm Sisyfos by ns politoval. Mon, e u tak komplikovanch mechanism, jak imunitn systm tvo, ns tato nekonen sloitost ani nepekvapuje. Ale co mnohem prost systmy? Co napklad tovrny na vrobu zkladnch prvk, z nich se molekulrn mechanismy skldaj? V posledn dkazm vno van kapitole se zamme na systm, jen vytv jeden ze stavebnch kamen". Dozvme se, e komplikovan mechanismy dosahuj a na sam dno buky.

Kapitola sedm

Smrt na silnici
Rozhldni se na ob strany Bydlme s rodinou asi osm kilometr od univerzity, na jedn z ndher nch hor, ktermi Pensylvnie oplv. Akoliv do msta to nen daleko, ijeme na venkov. Vude kolem je hust les, krom mst vymcench pro stavbu dom. K naemu domu vede jen zk venkovsk silnice. Po zvolna plh do kopce, piem zat hned na tu, hned na druhou stranu. Kdy jedu rno do prce nebo kdy se veer vracm, vdycky spatm nkolik malch zvat, jak se kr po stranch vozovky, odhodlna pe bhnout na druhou stranu. Zda tm chtj udlat dojem na pslunky opanho pohlav i zda je k tomu vede pouze snaha vrtit se dom, nevm. Je to vak velmi nebezpen hra a nkter z nich za ni zaplat ivotem. Ze vech nejhor jsou veverky. Na rozdl od rozumnjch zvat ve verky silnici prost nepebhnou. U z dlky je vidte, jak sed na okraji silnice. Kdy pijedete bl, pd na druhou stranu silnice. Tam se zasta v, oto se a enou se pmo doprosted silnice. Pijdte bl a bl a veverka se vbec nechyst opustit silnici. Jakmile dojedete a k n, roz hodne se, e vae strana silnice je pro ni pesn tm sprvnm mstem. Veverky se dok pod autem schovat, take je vdy nadje, e kdy zmiz pod pedn st vozu, uvidte je znovu ve zptnm zrctku, jak uhnj do bezpe. Nkdy jim to vyjde. Nkdy ne. Sviti lesn obvykle pebhaj po pm linii. Jejich polohu na silnici lze tedy pomrn snadno pedvdat, nedostane se vm vak dnho va rovn. Obvykle si jen tak jedete, pemlte, co bude k veei, kdy

150

151

Darwinova ern skka najednou ze tmy vysko nco malho a vrhne se vm to pod kola. V tom okamiku vm nezbv nic jinho ne zatnout zuby a ekat na nraz. Do rna zstane na silnici jen mal skvrna. Ostatky u odstranila projdjc auta. Akoliv provoz na tto silnici v posledn dob vzrostl, je dosud po mrn pomal - pes den tudy projd auto kadch nkolik minut, v no ci asi kadou plhodinu. Vtina zvat, kter silnici pebhaj, se tedy astn dostane na druhou stranu. Neplat to ovem vude. Napklad Schuylkill Expressway, hlavn dlnice smujc do Filadelfie ze severo zpadu, m na nkterch secch osm a deset pruh. Hustota provozu zde me bt a tisckrt vt ne na silnici vedouc kolem mho domu. Nebylo by moudr szet na svit, kter se chyst pebhnout Schuylkill v dopravn pice, e se spn dostane na druhou stranu. Pedstavte si, e jste svi lesn sedc na okraji silnice, kter je nkoliksetkrt ir ne Schuylkill Expressway. Tisc pruh smuje na v chod, tisc na zpad a vechny jsou pln nejvy monou rychlost tcch se nkladnch aut, sportovnch voz a dodvek. Vae svit milo van je na druh stran a lk vs k sob. Vimnete si, e zbytky vaich sok se nachzej ponejvce v prvnm pruhu, nkolik je jich i v druhm pruhu a nco mlo je roztroueno i ve tetm a tvrtm pruhu; dl se vak dn z nich nedostal. Navc jste vzni uritm romantickm zvykem, podle kterho muste mt cestou zaven oi a vit, e vs lska bezpen penese na druhou stranu. Vidte, jak se na vs usmv buclat tv va vyvolen, vb vs k sob svmi nnmi oky. Slyte hukot osmncti kol kadho z projdjcch kamion. A jedin, co mete udlat, je za vt oi a modlit se. Pklad svit pokouejcho se pebhnout silnici vborn ilustruje problmy postupnho vvoje. A do tohoto okamiku jsem v knize zd razoval pedevm nezjednoduitelnou sloitost. Zamovali jsme se pe devm na systmy, kter k svmu fungovn potebuj hned nkolik sloek, m rovn pedstavuj nepekonateln pekky pro teorii po stupnho vvoje. Hovoili jsme o cel ad konkrtnch pklad - dal lze nalzt pouhm prolistovnm uebnice biochemie. Nkter biochemic k systmy vak nejsou nezjednoduiteln sloit. Aby mohly fungovat, nemus bt sloeny hned z nkolika st a (alespo na prvn pohled) se

Oven obsahu krabice / Smrt na silnici zd, e je lze sestavit postupn - krok za krokem. Pi blim prozkou mn vak vyplynou na povrch nepjemn tkosti. Zmny a pechody, kter se na prvn pohled jev jako plynul, se pi blim prozkoumn uk bt velmi pomjiv. A tak - akoliv ne vechny systmy jsou ne zjednoduiteln sloit - neznamen to jet, e byly sestaveny podle Darwinovy teorie. Podobn jako v ppad svit odhodlanho pebh nout tisc proud irokou silnici ani v ppad biochemickch systm neexistuje dn absolutn pekka, kter by dokonale brnila jejich po stupnmu vvoji. Riziko, e to nedopadne dobe, je vak ohromn. Stavebn kameny Vechny velk molekuly, kter v buce zastvaj njakou funkci - tj. bl koviny a nukleov kyseliny - jsou polymery (to znamen, e jsou tvoeny samostatnmi jednotkami, zapojenmi v ad za sebou). Stavebnmi ka meny blkovin jsou aminokyseliny, stavebnmi kameny nukleovch ky selin jsou nukleotidy. Podobn jako navlkac korlky i aminokyseliny nebo nukleotidy se mohou spojovat a vytvet tm nekonenou sbrku rznch molekul. Kde se vak berou korlky samotn? Vyrb se v to vrn; nelze je jen tak sesbrat v lese. Tovrna produkuje korlky speci fickch tvar - mal otvor na jedn stran pesn odpovd vnlku na stran opan. Kdyby byl vyroben vnlek pli rozmrn, nebylo by mon korlky spojit. Kdyby byl v korlku pli velk otvor, ra by nedrela pohromad. Podobn jako se vrobce dtskch stavebnic sna, aby jednotliv dly mly sprvn tvar a rozmr a byly vyrobeny z odpo vdajc hmoty, i buka vnuje vrob svch stavebnch kamen znanou pi. DNA, nejznmj z nukleovch kyselin, je tvoena tymi druhy nuk leotid: A, C, G a T. V tto kapitole se budeme zabvat pedevm sta vebnm kamenem A. Nen-li tento stavebn kmen pipojen k polymeru, me se vyskytovat v nkolika formch, oznaovanch AMP (adenosinmonofosft), ADP (adenosindifosft) nebo ATP (adenosintrifosft). For ma, kterou buka syntetizuje nejdve, je AMP. Podobn jako soustky dtsk stavebnice i AMP mus bt vyroben velmi peliv. Vtina biomolekul se skld pouze z nkolika druh atom. Ani AMP nen vjimkou

152

153

Darwinova ern skka - tvo ji pt druh atom: deset uhlk, jedenct vodk, sedm kyslk, tyi dusky a jeden fosfor. Abych vysvtlil, jak se aminokyseliny a nukleotidy spojuj do dlou hch etzc, pouil jsem srovnn s navlkacmi korlky. Abychom si piblili syntzu AMP, zkusme si pedstavit stavebnici zvanou Tinkertoys. Pro ty, kdo ji neznaj, stavebnice Tinkertoys obsahuje pouze dva druhy prvk - devn koleko, do nho jsou uprosted a po okraji vy vrtny otvory, a devn kolky, kter svm prmrem pesn odpovdaj vyvrtanm otvorm. Prostrte-li kolk otvorem, mete spojit nkolik koleek najednou. Pospojujete-li vce kolk a koleek, vytvote malou konstrukci. Mnostv staveb, kter lze z tchto dvou druh prvk sestavit - ponaje hrady a automobily a po mosty a domeky pro panenky - je omezeno pouze va vlastn pedstavivost. Atomy se velmi podobaj sou stkm takov stavebnice: jsou jako devn koleka, zatmco chemick vazby, je mezi atomy vznikaj, jsou jako kolky. Stejn jako ze staveb nicovch dl i z atom lze sestavit mnoho rznch tvar. Velk rozdl je ovem v tom, e buka je stroj. Mechanismus, kter molekuly skld, mus bt tud pln automatick. Pedstavte si, jak sloit by musel bt stroj, kter by ze stavebnice dokzal pln automaticky sestavit teba hrad! Mechanismus, kterho buka k vrob AMP uv, funguje automaticky a - jak asi tute - nen prv jednoduch. Atomy se vyskytuj tm vhradn v molekulch. Nenachzme je voln rozloen jako soustky stavebnice. Aby bylo mon vyrobit nov molekuly, je teba vzt molekuly star a jejich sti poskldat dohromady. Jako bychom vzali viku hradu postavenho ze stavebnice a pouili ji k sestaven automobilu, kter bychom doplnili koly sloenmi z vrtule rozebranho letadla. Molekuly, jich je k sestaven AMP zapoteb, maj vechny pomrn dlouh a nezajmav chemick nzvy. Pokud to nebude nevyhnuteln, nebudu je pi vkladu uvat. Msto toho molekuly prost popi slovy a budu je nazvat nekodnmi jmny jako meziprodukt III" nebo enzym VII". Na obrzku 7-1 vidme molekuly, kter se syntzy astn. S pomoc obrzku by ml ten snadnji proniknout do vkladu, kter nsleduje na nkolika ptch stranch. dn strach - nehodlm se zde ohnt njakmi tko srozumitelnmi pojmy. Chci jen popsat, s m se co ve.

Oven obsahu krabice / Smrt na silnici elem vkladu je ukzat teni, kolik jednotlivch krok biosyntza zahrnuje, a objasnit, jak specifick jsou reagujc sloky, aby pak sm mohl ocenit nesmrnou sloitost celho systmu. Biomolekuly nejsou utveny dnmi zmatenmi a nesmyslnmi pochody po zpsobu Kalv na a Hobbese. Na jejich vzniku se podlej velmi pesn a nesmrn sloit molekulrn roboti. A te, mil teni, sta jen prolistovat nsledujc dva oddly a asnout. Obrzek 7-1
Biosyntza AMP. Obrzek zan meziproduktem III. B znamen bze" - tj. ribosa-5-fosft. Bl tvereky znzoruj atomy dusku, ern atomy uhlku, ed atomy kyslku. Atomy jsou oslovny podle poad, ve kterm se v. slovny jsou pouze atomy, kter budou soust vslednho produktu. Navzan atomy, kter budou nsledn nahrazeny nebo odd leny, jsou oznaeny X.

154

155

Darwinova ern skka Stavba zan Aby lovk mohl postavit dm, potebuje energii. Nkdy jsou to jen svaly dlnk, jindy je to navc nafta, kter pohn buldozery, nebo elektina, kter pohn vrtaku. I buka k vrob AMP potebuje energii. Bunn energie m mnoho podob; my jim budeme prost kat energe tick tabletky". Pedstavte si je jako tabulky okoldy, je dodv energii svalm, nebo jako ndre s naftou, kter pohn stroje. Dodvan energie m nkolik rznch podob, vetn ATP a GTP. Nezatujte se s tm, jak vypadaj nebo jak funguj. Prost jen uvedu, ve kterch fzch je budeme potebovat. Prvn dv etapy syntzy AMP na obrzku 7-1 nejsou - odehrvaj se v zkulis. Syntza AMP zan stejn jako stavba domu - od zklad. Zklad (bze) je sloit molekula. Popisu jejho vzniku se vyhneme. Skl d se z prstence atom: ze ty uhlk a jednoho kyslku. Na ti z uhlk v prstenci jsou navzny atomy kyslku. Na tvrt uhlk v prstenci se ve dal uhlk, na kterm u je pipojen kyslk, na nm je navzn fosfor se temi kyslky. V prvn fzi syntzy AMP penese enzym I sku pinu tvoenou dvma atomy fosforu a esti atomy kyslku k jednomu z kyslk bze a vznikne meziprodukt II. K tomu je zapoteb jedn ener getick tabletky ATP. Tlo pouv meziprodukt II jako vchoz bod k vytvoen nkolika rznch molekul, vetn AMP. V dal fzi odebere enzym II jeden atom dusku z aminokyseliny zva n glutamin a pipoj ho k jednomu z atom uhlku v prstenci. Vznik meziprodukt III. Bhem te fze je odvrena skupina tvoen dvma atomy fosforu a esti atomy kyslku, kter se pipojila v pedel etap. Od tohoto okamiku u vkladu odpovd obrzek 7-1. Abychom si ma ximln usnadnili sledovn vkladu i obrzku, budu zklad nebo-li bzi nazvat prost psmenem B. V tomto okamiku na obrzku tedy vidme jeden atom dusku pipojen k psmenu B. Atomy dusku jsou na obrz ku znzornny blou, uhlky ernou a kyslky edou barvou. Atomy, kte r se budou podlet i na vslednm produktu (AMP), jsou oslovny podle toho, v jakm poad se pipojily. Atomy, kter v AMP obsaeny nebudou, jsou oznaeny X. Pod vedenm enzymu III vklouzne dovnit aminokyselina zvan glycin (skld se z jednoho atomu dusku, jen je vzn atomem uhlku, kter

Oven obsahu krabice / Smrt na silnici je spojen s dalm uhlkem, vcm dva kyslky) a pes jeden ze svch uhlk se nave na dusk meziproduktu III. Pitom se spotebuje jedna energetick tabletka ATP. Bhem popsanho procesu je odvren jeden ze dvou atom kyslku, kter pvodn vzal uhlk slo dv. Molekula tedy vypad, jako by bze mla ohon vlajc ve vtru. Vsledn produkt, AMP, bude vypadat zcela jinak: nkolik spojench, nepohyblivch prs tenc napojench na bzi. Ne se tak stane, mus molekula projt uritou chemickou ppravou. V dal fzi se na dusk slo 4 meziproduktu IV nave molekula ky seliny mraven (ve skutenosti se jedn o iont, jen je od n odvozen, formit), kter se skld ze dvou atom kyslku vzanch jednm atomem uhlku. Vznik tak meziprodukt V. Bhem tohoto procesu je odstrann jeden z atom kyslk, kter byly soust formitu. Kyselina mraven je za normlnch okolnost velmi mlo reaktivn ltka. K tomu, aby mohl bt pipoutn k jinm molekulm, je teba urit ppravy. Uebnice bio chemie popisuje cel problm takto: Kyselina mraven (...) je ve fyziologickch podmnkch pomrn mlo reaktivn ltka. Aby mohl slouit jako inn formylan inidlo, mus bt nejprve aktivovn (...) zkladn vznam THF [kyseliny tetrahydrolistov] spov v udren formaldehydu a formylovch skupin v chemicky vyv enm stavu - nesmj bt pli reaktivn, aby nepedstavovaly toxick ohroen buky, ale aby zrove byly k dispozici pro nezbytn pochody zen psobenm specifickch enzym. Jak z cittu vyplv, formit si v roztoku jen tak neplave. Nejprve je vzn vitamnem zvanm kyselina tetrahydrolistov, blzkm pbuznm kyseliny listov, vitamnu skupiny B (radji ani nechtjte vdt, jak pro bh syntza tohoto vitamnu). Jakmile je formit psobenm enzymu pi pojen k vitamnu (tato reakce opt vyaduje energetickou tabletku ATP), je sm pipraven astnit se dal reakce. Ani komplex tvoen kyselinou tetrahydrolistovou a kyselinou mraven se vak s meziproduktem IV ne spoj, dokud jej k tomu nepimje enzym IV. Vznik tak meziprodukt V. Nebt enzymu IV, komplex kyseliny tetrahydrolistov a formitu by se jen tak pohyboval po buce a nakonec by bu reagoval s jinou ltkou nebo by se rozpadl, co by nm v biosyntze AMP nadlalo pkn nepo dek. K tomu vak nedojde, nebo enzym d reakci sprvnm smrem.

156

157

Darwinova ern skka Dalm krokem je nahradit atomem dusku atom kyslku, jen je vzn uhlkem slo 2 meziproduktu V. Chemicky bychom toho mohli dosh nout tak, e bychom na molekulu nechali psobit amoniak. V tle vak nen mon prost pilt amoniak do buky. Amoniak by toti cht necht reagoval s mnoha dalmi ltkami, co by nebylo prv vhodn. Msto amoniaku se tedy pouije aminokyselina, je zajist potebn atom dus ku. Aminokyselina zvan glutamin se pod dohledem enzymu V pibl k meziproduktu V tak, aby se dusk aminokyseliny dostal k prvnmu kys lku meziproduktu V. Dky katalytickmu kouzlu, jm jsou enzymy pro slul, se dusk odloupne od aminokyseliny a meziprodukt V se zbav kyslku, jeho msto dusk zaujme. Vznik meziprodukt VI. Pi tomto dji se opt spotebuje jedna tabletka ATP. Prstenec atom Dal fze syntzy AMP se v mnoha ohledech podob t pedchoz. Znovu vezmeme atom dusku a nahradme jm atom kyslku vzan uhl kem, piem se znovu spotebuje jedna tabletka ATP. Tentokrt vak nemusme atom dusku nikde shnt. Pouijeme toti dusk slo 1, kter u je soust na molekuly. Svou lohu nyn sehraje dusk, kter se k bzi pipojil jako prvn - ten, kter pvodn vytlail skupinu tvoenou dvma atomy fosforu a esti atomy kyslku. Atom dusku tedy zaujme msto kyslku, kter je v etzci posledn. Avak na rozdl od dusku, jen pochzel z aminokyseliny, tento dusk neporu dnou ze svch va zeb s ostatnmi atomy. Jak vidme na meziproduktu VII, vytvo si prost jet jednu novou. Vznik tak zajmav uspodn - jaksi prstenec ato m. Prstenec se skld z pti soust, vn prstence navc tr dv skupi ny atom. Prvn skupinou je dusk slo 6, jen se pipojil v posledn fzi, druhou skupinou je bze. Zatesete-li lahv sodovky a otevete vko, tekutina obvykle vystkne a osprchuje vs. Pinou je nhl uvolnn oxidu uhliitho, kter byl v tekutin rozputn. Urit mnostv oxidu uhliitho je rozputno i v bunn tekutin (akoliv zve obvykle nezaum, kdy s nm zate peme), a lze jej tud ut pi biochemickch reakcch. To se hod, pro toe v dal fzi syntzy AMP potebujeme oxid uhliit. Enzym VII umst molekulu plynu (pesnji eeno jeho vodou obohacenho protj-

Oven obsahu krabice / Smrt na silnici ku, hydrouhliitanu) na uhlk slo 3 a vznik meziprodukt VIII. Reakce opt spotebuje jednu energetickou tabletku ATP. A nyn je na ase pidat dal dusk. Potebujeme k tomu dal energetickou tabletku ATP. Ani tentokrt vak dusk nenalezneme voln plujc v roztoku (na rozdl od oxidu uhliitho); bude pochzet od ami nokyseliny, je se jmenuje kyselina asparagov. Dal zmnou je, e se dusk pi reakci s meziproduktem VIII od aminokyseliny neoddl. Zs kme tak sice potebn atom dusku, navc nm vak pibude tak nehez k etzec atom vlajc na konci meziproduktu IX. Nepatinou st odzne enzym IX a odstran tak nedouc pvsek. Vsledkem je meziprodukt X, kter je ovem jen zpola hotovou mole kulou. Dal molekula aktivovan kyseliny mraven - opt vzan na vitamn - se pipoj na uhlk slo 6 meziproduktu X za vzniku mezipro duktu XI. V dal fzi enzym XI zad, aby se dusk slo 8 zbavil kys lku z prv pipojenho formitu a vytvoil vazbu s uhlkem slo 9. Tak vznik meziprodukt XII. Vzhledem k tomu, e si reagujc dusk zachov vazbu s uhlkem, k nmu byl pipojen pvodn, vytvo se touto reakc dal prstenec. Dva spojen prstence meziproduktu XII u nejsou tak nestl jako etzce atom, kter jejich vzniku pedchzely. Utvoen dru hho prstence ze esti soust se velmi podob vzniku prvnho, ptilennho prstence. I posledn reakce kyseliny mraven se po chemick strnce bl jeho prvnmu pipojen. I pes jistou podobnost tchto krok se vak velmi li enzymy, kter jsou ptomny jako katalyztory. Dvo dem je, e tvar molekuly se v prbhu syntzy velmi zmnil a enzymy jsou asto velmi citliv prv na zmnu tvaru. Meziproduktem XII je nukleotid zvan kyselina inosinov (IMP). Ob sahuj ji nkter biomolekuly - napklad jeden typ RNA, kter se astn vroby blkovin. Aby z IMP vznikla AMP, mus dojt k nkolika dalm zmnm, kter vidme na obrzku 7-1. Pi dal reakci, je se rovn podob jedn z reakc pedelch, enzym XII pipoj molekulu aminoky seliny zvan kyselina asparagov k estilennmu prstenci, piem atom dusku pochzejc z nov pidan molekuly nahrad atom kyslku. Vznik meziprodukt XIII. Pi reakci se opt spotebuje jedna energetick tablet ka, tentokrt vak nikoliv ATP, nbr GTP (o dvodech tto zmny po hovom pozdji). Stejn, jako kdy byla kyselina asparagov pipojena

158

159

Darwinova ern skka poprv, i tentokrt po n zstv nehezk pvsek. Enzym IX (jedin enzym, kter se v prbhu celho dje uplatuje dvakrt) se vrac, aby nadbytenou st odstranil a ponechal pouze poadovan atom dusku. Konen tedy mme AMP, jeden ze stavebnch kamen" nukleovch kyselin. Cesta k cli Pedpokldm, e vtina ten se v labyrintu mho vkladu u dvno ztratila. Dovolte mi tedy, abych biosyntzu AMP jet jednou strun shrnul. Syntza se odehrv v tincti fzch, za asti dvancti enzym; jeden z enzym (IX) se uplatuje dvakrt. Krom zkladn molekuly (ribosa-5-fosft) se na syntze podl pt molekul ATP, kter poskytuj energii nezbytnou k probhnut nkolika chemickch reakc, jedna mole kula GTP, jedna molekula oxidu uhliitho, dv molekuly glutaminu, je v rznch fzch poskytuj atomy dusku, jedna molekula glycinu, dv formylov skupiny z kyseliny tetrahydrolistov - ve dvou rznch fzch - a dv molekuly kyseliny asparagov, poskytujc atomy dusku - rov n ve dvou rznch fzch. Dal dva kroky jsou nutn k odstrann zbytk kyseliny asparagov. Ve dvou krocch spolu tak reaguj sti narstajc molekuly za vzniku dvou prstenc. Ke vem tincti krokm dochz pouze proto, aby vznikla jedin molekula. Molekuly, kter b hem syntzy vznikaj - meziprodukty III a XI - nemaj dnou samo statnou funkci. Slou pouze k vytvoen AMP nebo GMP. k se, e vechny cesty vedou do ma. Stejn tak existuje mnoho zpsob, jak vyrobit AMP. Pruka pro chemiky, kterou mm na poli ce, uvd osm rznch monost, jak vytvoit adenin (co je vlastn vrch n st AMP, bez bze) ; zbytek molekuly lze rovn syntetizovat mnoha rznmi zpsoby. Chemik, kter se rozhodne vyrobit adenin, bude ovem postupovat pln jinak ne buka. Uml syntza adeninu toti probh ve znan kyselm prosted, kter by u vech dosud znmch organism zpsobilo okamitou smrt. Potkem edestch let vdci zabvajc se vznikem ivota objevili velmi zajmav zpsob, jak adenin syntetizovat. Zjistili, e z molekuly obyejnho kyanovodku a amoniaku - kter se, jak pedpokldme, kdy si na zemi vyskytovaly v hojnm mnostv - vznik za uritch okolnost

Oven obsahu krabice / Smrt na silnici adenin. Stanley Miller byl snadnm prbhem reakce natolik ohromen, e ji nazval kamenem mudrc" vech, kdo ptraj po pvodu ivota.7 V pozad se vak skrv jedna pot: kyanovodk ani amoniak se neast n biosyntzy AMP. Avak, i kdyby se jejich ptomnost na zemi v dv novku prokzala, i kdyby ob ltky mly s potky ivota nco spolenho (co je z mnoha dalch dvod dosti sporn), vroba adeninu ve zkumavce nevypovd vbec nic o zpsobu, jak molekula poprv vznikla v buce. Stanley Miller byl naden jednoduchost vroby adeninu z bnch molekul, buka se vak jednoduchm syntzm vyhb. Ve skutenosti, i kdybychom ve vod rozpustili ribzu-5-fosft, glutamin, kyselinu asparagovou, glycin, N -formit-kyselinu tetrahydrolistovou, oxid uhlii t a energetick tabletky ATP a GTP - tedy vechno, co buka k vrob AMP potebuje, a nechali tento roztok stt po velmi dlouhou dobu (ek nme po tisc nebo milin let), stejn by dn molekula AMP nevznik la. Kdyby Stanley Miller, ve snaze zskat dal kmen mudrc, vechny uveden ltky smchal, byl by asi dost zklamn. Na cestu z Milna do ma sta mt boty. Chceme-li se vak do ma dopravit ze Siclie, boty samotn u nm nesta - potebujeme lo. Kdy bychom vak do ma cestovali z Marsu, museli bychom si opatit ne smrn sloit zazen. Podobn tak k vrob AMP ze stejnch sloek, jakch uv buka, potebujeme velmi komplikovan zazen: toti en zymy katalyzujc jednotliv reakce. Nejsou-li ptomny enzymy, AMP na zklad reakc popsanch na obrzku 7-1 prost nevznikne. Z toho ply ne, e i kdy lze adenin i AMP syntetizovat jednoduchou reakc, nen takov reakce pedchdcem biosyntzy o nic vce, ne jsou boty ped chdcem kosmick lod.

Pedstavme si jednoduchou ltkovou vmnu, v rmci kter je slouenina A zmnna ve sloueninu D pomoc meziprodukt B a C. Mohl se cel proces vyvinout postupn? Ano a ne. Jsou-li sloueniny A, B a C pro buku uiten, piem zrove nen nezbytn, aby B, C a D byly ptomny od samho zatku, snad lze o postupnm vvoji uvaovat. V takovm ppad si dokeme pedstavit buku, kter si pomalu pe-

160

161

Darwinova ern skka movala ltku A, a z n nakonec astnou nhodou vznikla ltka B. Pokud buce nijak nekod, mon se pro ni asem najde njak uplatn n. Pak se cel udlost mon bude jet jednou opakovat. Nhodn pe mna zpsob, e buka ze sloueniny B vyrob sloueninu C, najde pro ni uplatnn atd. Pedpokldejme vak, e ltka D mus bt ptomna hned od zatku. AMP je pro ivot na Zemi nepostradateln: slou k vrob DNA a RNA, jako i k vrob dalch molekul zsadnho vznamu. Mon, e existuje zpsob, jak stvoit iv systm, jen se bez AMP obejde. Zatm vak nikdo nem tuen, jak to provst. Darwinova teorie nar na n sledujc problm: jestlie se v buce uplatuje pouze konen produkt sloitho procesu biosyntzy, jak se cel proces mohl vyvinout postupn, v jednotlivch krocch? Slou-li ltky A, B a C pouze jako pedchdci sloueniny D, jak by ml organismus uitek z vyroben ltky A? Nebo kdyby u ltku A vyrobil - z vroby ltky B? Jestlie buka potebuje AMP, jak m smysl vyrobit pouze meziprodukt III nebo IV nebo V? Procesy ltkov pemny, jejich meziprodukty samy o sob nemaj d n uplatnn, pedstavuj vn zpochybnn Darwinova pojet evoluce. O sloueninch jako AMP to plat tm spe, e buka nem na vybranou: AMP je nezbytnou podmnkou ivota. Buka bu zn zpsob, jak AMP okamit vyrobit, nebo zeme. Uvedenm problmem se zabvaj i nkter uebnice. Vysvtlen ty pick pro vtinu z nich strun podv Thomas Creighton: Jak mohlo na zklad postupnho vvoje dojt ke vzniku sloitch bioche mickch proces ltkov pemny? Pokud se tk proces biosyntzy, na jejich zklad vznikaj stavebn prvky aminokyselin, nukleotid, cukr atd., je pravdpodobn, e tyto stavebn prvky byly pvodn ptomny v zroden hmot, kde byly k dispozici k pmmu pouit. Se vzrsta jcm potem organism by se vak tyto ltky stvaly stle vzcnjmi. Kad organismus, kter dokzal by jen jedin ze stavebnch prvk vy robit za pouit nov vyvinutho enzymu z ltek, je sice byly v zrode n hmot obsaeny, avak zatm se pro n nenalo dn uplatnn, by podle pravidel prodnho vbru zskal znanou vhodu oproti organis mm ostatnm. Jakmile by se urit sloka voln vyskytovala jen v ome zenm mnostv, organismus, jen by ji dokzal syntetizovat s vyuitm jinch, v zroden hmot dostupnch ltek, by zskal znan nskok.

Oven obsahu krabice / Smrt na silnici Podle tohoto scne by se enzymy podlejc se na ltkov pemn vy vinuly ve zcela opanm sledu, ne v jakm se astn souasnch pochod.9 Strun eeno, Creighton tvrd, e pokud se u souasnch organism vyskytuje reakce, kter se skld z fz A->B->C->D, pak ltka D byla k dispozici v zroden hmot - vyroben z jednoduchch chemickch pedchdc bez pispn enzym. Jakmile by se projevil nedostatek ltky D, nkter z organism by se nauily" vyrbt sloueninu D ze sloue niny C. Kdyby dola i ltka C, organismus by ji vyrobil ze sloueniny B. V ppad, e by opt hrozil nedostatek, nauil by se vyrbt sloue ninu B z ltky A atd. Stejn postup je popsn i v populrn-vdeck publikaci nazvan Molecular Biology of the Cell (Molekulrn biologie buky), jejmi autory jsou James Watson, lauret Nobelovy ceny, Bruce Alberts, prezident Nrodn akademie vd, a nkolik dalch badatel. Z textu k obrzku se dozvdme, e prvotn buka je vybavena zsobou navzjem pbuznch ltek (A, B, C a D), je vznik ly syntzou probhajc jet ped vskytem ivota na zemi. Jedna z nich, slouenina D, hraje vznamnou lohu pi ltkov vmn. Kdy buka vyerp vechny dostupn zsoby sloueniny D, zsk vhodu z hlediska prodnho vbru tm, e vyvine nov enzym, s jeho pomoc doke vyrobit sloueninu D z blzce pbuzn ltky C. Nikdo samozejm nepochybuje, e dojde-li nm ltka D, je nezbytn vyrobit ji z ltky C. Zrove by ovem nemlo bt obtn provst pe mnu B na C. Konec konc, v abeced nsleduj hned za sebou. A kde se vezme A, B a vechno ostatn? Zajist opt v zroden hmot. Ve skutenosti vak za magick psmena A->B->C->D nikdy nikdo nedosadil reln chemick nzvy. Ani legenda doplujc obrzky ve ve zmiovanch uebnicch nezachz do dalch podrobnost - pesto e se jedn o texty uren pro postgraduln studenty, kte by snadno porozu mli i velmi podrobnmu vkladu. Nen zajist obtn si pedstavit, e v zroden hmot plulo jaksi C, kter se snadno dalo pemnit na D Kalvn a Hobbes by si to jist dokzali pedstavit bez obt. Je vak mnohem obtnj uvit, e existoval jaksi adenylosukcint (mezipro dukt XIII), jen se ml zmnit na AMP. Jet mn uviteln ovem je, e karboxyaminoimidazol ribotid (meziprodukt VIII) trpliv ekal, a

162

163

Darwinova ern skka bude pemnn na 5-aminoimidazol-4-(N-sukcinylkarboxyamid) ribotid (meziprodukt IX). Jakmile za psmena dosadme skuten nzvy chemic kch ltek, musme bt schopni uvst i reakce, na jejich zklad mohly dan ltky vzniknout. O to se zatm nikdo nepokusil. Spornch otzek vyplvajcch z teorie pemny A->B->C->D je bez poet. Zamme se zde jen na nkter zvlt vznamn. Prvn problm spov v tom, e pi pokusech syntetizovat ltky, kter pedchzely vzniku ivota na zemi, nebyl vyroben dn z meziprodukt biosyntzy AMP (s vjimkou meziproduktu X). Akoliv adenin lze syntetizovat reakc amoniaku s kyanovodkem, biochemick pedchdce adeninu po dobn vyrobit nelze. Za druh, chemici maj mnoho dobrch dvod se domnvat, e jednotliv meziprodukty biosyntzy lze vyrobit pouze za peliv asistence enzym. Kdyby napklad nebyly k dispozici pslun enzymy u reakc vedoucch k vzniku meziprodukt V a XI, formit by s mnohem vt pravdpodobnost reagoval njakm neproduktivnm zp sobem, ne aby se astnil syntzy AMP. Povimnme si tak, e zm nn enzymy mus bt k dispozici jet ped vznikem enzym, kter se podlej na reakci v nsledujcch fzch - jinak by pozdj enzymy ne mly na co psobit. Navc tak fze vyadujc dodn energetick tablet ky mus bt velmi peliv zeny, aby nedochzelo k zbytenmu pltvn energi. Napklad energie zskan z benznu doke pohnt automobil jen tehdy, je-li usmrnna sloitm zazenm - rozhodneme-li se benzn spalovat v ndrce pod autem, k jeho pohybu danm smrem nikdy nedojde. Nebt enzymu, jen d eln vyuit energetick tabletky ATP, veker energie by byla promrhna. Znovu si povimnme, e en zymy nezbytn k regulaci tchto fz mus bt ptomny dve, ne orga nismus zsk chemickou ltku, kter se vyrob v nsledujc fzi syntzy. Tetm problematickm bodem pemny A - > B ^ C - > D je chemick nestlost nkterch meziprodukt syntzy. I kdyby tyto ltky byly - proti vemu oekvn - bez pomoci enzym syntetizovny jet ped vznikem ivota na zemi, bu by se rychle rozpadly nebo by okamit reagovaly njakm nevhodnm zpsobem. Opt by tedy nebyly k dispozici, aby pokraovaly v biosyntze. Proti teorii pemny A->B->C->D by mohly bt vzneseny i mnoh dal nmitky, uveden sporn otzky jsou vak dostaujc.

Oven obsahu krabice / Smrt na silnici Tehdy a nyn Ped nkolika lety jsem etl knihu Allana Blooma The Closing of the American Mind (Konec americkho mylen). Velmi mne tehdy pekvapi lo autorovo tvrzen, e mnoh modern americk mylenky ve skutenosti maj sv koeny ve starch evropskch filozofich. Zvlt mne udivilo, e i pse Mack the Knife" je pekladem nmeck psn Mackie Messer", o n se Bloom domnv, e byla inspirovna zloincovou zn po tst noe", kterou v dle Tak pravil Zarathustra popisuje Nietzche. Vtina z ns by se rda domnvala, e jsme autory svch mylenek nebo - pokud pipustme, e nm nae mylenky pedloil nkdo jin - e jsme s nimi souhlasili teprve po vdomm zhodnocen a schvlen. Pedstava, e - jak tvrd Bloom - vtinu svch dleitch nzor na to, jak svt funguje, jsme neuven pochytili v kulturnm prosted, v nm se na lzme, je velmi skliujc. Teorie pemny A->B->C->D je prv takovou starou mylenkou, je byla neuven pejmna. Poprv s n v roce 1945 vystoupil N. H. Horowitz v asopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Ho ro witz si problm uvdomuje: Vzhledem k tomu, e prodn vbr nedoke zachovat nefunkn znaky, zd se, e z tchto fakt by zjevn vyplvalo, e je nemon, aby se biosyntza vyvinula na zklad postupn evoluce, vbrem jedn genov mutace po druh. Pesto je nadje: Pedloen hypotza v podstat tvrd, e evoluce zkladn syntzy prob hala postupn a e mutace nsledovaly jedna po druh, piem poad dovren jednotlivch krok bylo obrcen vzhledem k tomu, v jakm probh syntza - tj. posledn krok etzce musel bt bhem evoluce do vren jako prvn, nsledovalo dovren pedposlednho kroku atd. Tento proces vak me probhat pouze ve zvltnm chemickm prosted - to ti v takovm, kde jsou k dispozici vsledn produkty i eventuln me ziprodukty. Ponechme prozatm stranou otzku, jak takov prosted vzniklo, a prozkoumme, jak navrhovan mechanismus funguje. Pedpo kldejme, e dan druh se na potku neobejde bez D, organick moleku ly zsadnho vznamu... V dsledku biologick aktivity je vak mnostv dostupn ltky D vyerpno natolik, e jej nedostatek omezuje dal

164

165

Darwinova ern skka rozrstn druhu. V tomto okamiku budou z hlediska prodnho vbru ve znan vhod mutanti, kte jsou schopni uskutenit reakci B + C = D... Za as bude rozvoj druhu omezen nedostatkem ltky B, co povede k jejmu syntetizovn z dalch substanc. O tento vklad se pi vysvtlovn vvoje biosyntzy opraj vechny mo dern uebnice. Na jak rovni vak byla vda v Horowitzov dob? V roce 1945, kdy jeho lnek vyel, nebyla dosud znma povaha genu ani stavba nukleovch kyselin a blkovin. Dosud nebyly provedeny dn pokusy, kter by prokzaly, zda se me vyskytovat zvltn chemick prosted", jeho existenci Horowitz pedpokld. V uplynulch letech zaznamenala biochemie znan pokrok, nebylo vak nalezeno nic, co by podpoilo jeho hypotzu. Dnes vme, e struktura gen a blkovin je mnohem sloitj, ne se v Horowitzov dob pedpokldalo. Z hlediska chemie existuje mnoho dobrch dvod k domnnce, e se meziprodukty syntzy AMP nemohou vyskytovat mimo ivou buku. dn pokus do sud neprokzal opak. Ono prozatm", po kter se Horowitz rozhodl po nechat stranou otzku, jak takov prosted vzniklo", u trv dle ne padest let. Onen star pbh je, nehled na zjevn nesrovnalosti, opa kovn ve vech uebnicch, jako by se jednalo o nco tak samozejmho, jako je nos mezi oima. Ani pokrok, jeho bylo dosaeno za uplynulch pt desetilet, neme poramotit zddnou moudrost. I pi etb nejno vjch publikac vs stle pronsleduje melodie psn Mackie Messer". Akoliv uebnice se pidruj standardnho vkladu, nkte lid se hned tak s nm nespokoj. Christian de Duve, lauret Nobelovy ceny, ve sv knize nazvan Blueprint for a Cell (Program pro buku) pochybuje o vznamu reakce kyanovodku a amoniaku. Msto toho se domnv, e AMP vznik na zklad protometabolickho spojen", v rmci kterho mnostv drobnch blkovin prost nhodou zsk schopnost vytvoit ce lou adu rznch chemickch ltek, z nich nkter jsou meziprodukty syntzy AMP. V knize autorovu teorii ilustruje obrzek, na kterm od npisu abiotick syntza vedou ipky k psmenm A, B, C a D. Pak ale vkro na panenskou pdu a pidv dal ipky, je ukazuj od psmen A, B, C a D k psmenm M, N, S, T a W a odtud k psmenm P, O, Q, R a U. Vedle kad ipky autor uvd npis kat. (zkratka pro katalyz tor"), aby ukzal, jak psmena vznikla, co ovem nelze pokldat za vy-

Oven obsahu krabice / Smrt na silnici svtlen: jedinm dkazem" sprvnosti schmatu je ovem obrzek sm! Christian de Duve ani dn jin badatel nikdy nespojuje ona vybjen psmena s nzvy skutench chemickch ltek. Vdci zabvajc se pvo dem ivota nikdy neprokzali, e by se meziprodukty biosyntzy AMP vyskytovaly i alespo mohly vyskytovat v prvotn zroden hmot, na to aby se v n vyskytovaly sloit enzymy, umoujc pemnu mezi produkt. Neexistuje dn dkaz, e by se zmnn psmena vyskytovala i jinde ne v Duveov fantazii. Dalm nespokojenm badatelem je Stuart Kauffman z Institutu v San ta Fe. Sloitost ltkov pemny v ivch organismech ho nut pochybo vat o monosti postupnho vvoje: Ltkov pemna, aby vbec mohla fungovat, mus bt pinejmenm sou vislou adou transformac zprostedkovanch katalyztorem, je smuje od potravy k poadovanm produktm. Jak by ovem mohla existovat iv ucelen jednotka, kter by postupnm vvojem zskala souvisl drhy lt kov pemny, ani by byla vybavena pedivem udrujcm nepetrit psun energie a dalch ltek? Aby si na poloenou otzku mohl odpovdt, uv matematickch term n a navrhuje podobn princip, s jakm si pohrval i de Duve: existenci sloit smsi, v n se nkter chemick ltky nhodn pemuj v jin chemick ltky, kter se dle mn na jin, piem vznik jaksi so bstan systm. Z Kauffmanovch spis vyplv, e jde o velmi inteligentnho badatele, avak jeho spojen matematiky s chemi je pinej menm pochybn. Kauffman nm sv teorie pedkld v kapitole nazva n Pvod souvisl ltkov pemny", ale i kdybyste uvedenou kapitolu proetli od zatku a do konce, nenarazili byste ani na jedin chemick nzev - dn AMP, dn kyselina asparagov, nic. Dokonce i kdybyste prostudovali cel vcn rejstk Kauffmanovy knihy, ani tam dn che mick nzev nenajdete. John Maynard Smih, Kauffmanv uitel, jej do konce obvinil, e se zabv vdou, je se nezakld na faktech". Je to sice velmi tvrd, avak - vzhledem k naprost neptomnosti chemic kch daj v cel knize - zejm oprvnn kritika. Kauffman a de Duve poukzali na skuten problm postupnho v voje. een, kter navrhuj, jsou vak pouhmi obmnami pvodn Horowitzovy mylenky. Msto A->B->C->D prost navrhuj pout

166

167

Darwinova ern skka A->B->C->D krt sto. A co je hor, m se poet imaginrnch psmen zvyuje, tm vce se vzdalujeme relnmu svtu chemie, abychom tm spe uvzli v exaktnm svt matematiky. Pli mnoho dobrho Kad dt jist nkdy slyelo povst o krli Midovi. Nenasytn krl tou il po zlat vce ne po emkoliv jinm - nebo si to alespo myslel. Kdy tedy zskal onu kouzelnou moc a vechno, eho se dotkl, se mnilo ve zlato, byl naden. Ze starch ndob, bezcennho kamen a obnoenho atstva se jedinm dotykem staly ndhern vci nesmrn ceny. Kdy se vak Midas dotkl u tak ndhernch kvtin, kter po promnn ztratily svou vni, zaal tuit neblah nsledky svho inu. Kdy se i vechno jdlo, kter se pokusil pozt, promnilo ve zlato, bylo krli jasn, jak poetilosti se dopustil. Pot, co se i jeho mal dcerka, kter tatnka nic netuc objala, zmnila ve zlatou sochu, pineslo krli jeho blznovstv hlubok zrmutek. Z pbhu o krli Midovi vyplv zejm ponauen: nebu nenasytn, lska znamen vce ne penze a tak dle. Je tu vak jet jedno nauen, kter u na prvn pohled tak zejm nen - toti pouen o vznamu re gulace. Nesta mt pouze njak zazen nebo metodu (a u magickou nebo jinou), kter doke nco zajistit. Musme bt tak schopni takov zazen podle poteby vypnout nebo zapnout. Kdyby byl krl krom do vednosti mnit svm dotykem rzn vci ve zlato dal i schopnost kdy koliv tuto dovednost pozastavit a znovu spustit, byl by mohl promnit nkolik kamen v hroudy zlata, ale nemusel by ublit dcei. Mohl by ve zlato promnit podnosy, nikoliv vak pokrm. Nezbytnost regulace jasn vidme u zazen, kter pouvme v ka dodennm ivot. Motorov pila, kterou by nebylo mono vypnout, by byla velmi nebezpenm pstrojem. Automobil bez brzd a bez neutrlu by prost nebyl k niemu. Biochemick systmy jsou tak zazen, kter pouvme v kadodennm ivot (a u si je uvdomujeme nebo ne), a mus tedy bt regulovny. Abychom zskali jasnj pedstavu, budeme se v nkolika nsledujcch odstavcch zabvat zpsoby regulace biosyntzy AMP. Obrzek 7-2

Oven obsahu krabice I Smrt na silnici

Regulace biosyntzy AMP. Siln bl ipky oznauj sloueniny, je syntzu zpomaluj. Siln ern ipky oznauj sloueniny, je syntzu urychluj.

AMP O

AMP

GTP

GMP

GMP

168

Aby mohl enzym I pemnit ribzu-5-fosft (bzi) na meziprodukt II, potebuje jednu energetickou tabletku ATP. Tento enzym m na svm povrchu msto, kam se me vzat bu ADP, nebo GDP, kdykoliv se v buce vyskytne nadbytek tchto ltek. Navzn ADP nebo GDP tedy funguje jako ventil, sniuje aktivitu enzymu a zpomaluje syntzu AMP. Z hlediska fyziologie to dv dobr smysl: vzhledem k tomu, e ADP je zbytkem pouitho ATP (podobn jako nbojnice po vystelen kulky), vysok koncentrace ADP v buce znamen, e koncentrace ATP, ener getickch tabletek buky, je nzk. Meziprodukt I je pak msto k syntze 169 AMP vyuit jako palivo k vrob vtho mnostv ATP.

Darwinova ern skka V biochemii je obvykl, e prvn enzym, kter neodvolateln uvd do pohybu pochody urit ltkov pemny, je regulovn mnoha prostedky. Ani biosyntza AMP nen vjimkou. Akoliv meziprodukt II lze vyut i jinm zpsobem, jakmile se pemn na meziprodukt III, molekula se za pomoci dalch enzym nenvratn vydv na cestu pemny, bu na AMP, nebo na GMP. Proto je regulovn i enzym, kter tuto kritickou reakci katalyzuje (enzym II). Enzym II m na svm povrchu krom va zebnch mst pro molekuly astnc se reakce jet dv dal vazebn msta: jedno, kter se me spojit s AMP, ADP nebo ATP, a druh, kter se me spojit s GMP, GDP nebo GTP. Je-li jedno z uvedench mst zaplnno, enzym pracuje mnohem pomaleji. Jsou-li zaplnna ob, aktivita enzymu se jet o poznn zpomal. Enzym II navc krom oblas ti, kde se odehrv vlastn reakce, m na svm povrchu jet jedno msto vhodn pro navzn meziproduktu II, kter se reakce rovn astn. Jakmile meziprodukt II zapln i druh vazebn msto, aktivita enzymu se zv. Z hlediska fyziologie se jedn o ideln een: je-li vude kolem takov mnostv meziproduktu II, e je schopen zaplnit ob vazebn msta enzymu, pak je buka s biosyntzou pozadu a potebuje vyrbt mezipro dukt II co nejrychleji. Pochody biosyntzy jsou regulovny i na nkolika dalch mstech. Po t, co je vyrobena ltka zvan IMP, kaskda se rozdl, piem dle smuje bu k vrob AMP, nebo GMP. Enzym XII, jen katalyzuje prvn krok pemny z IMP na AMP, je zpomalovn ptomnost nadmr nho mnostv AMP. Podobn i katalza prvnho kroku pemny IMP na GMP je inhibovna ptomnost velkho mnostv GMP. (Na rozdl od nenasytnho krle jsou enzymy schopny rozpoznat, kdy u maj pli mnoho dobrho.) Enzym XII navc pouv energetickou tabletku GTP, nebo, vyskytuje-li se v jeho okol vt mnostv GTP, je teba vyrbt vce nukleotid A" (AMP, ADP a ATP), aby byla pemna ltek v rov novze. Ze stejnch dvod je v posledn fzi syntzy GMP energetic km zdrojem tabletka ATP. Selhn regulace Sele-li regulace ltkov pemny, vsledkem je onemocnn nebo smrt organismu. Pkladem takovho selhn je cukrovka. Pi tomto onemoc-

Oven obsahu krabice / Smrt na silnici nen je zpomalena absorpce cukru bukou, akoliv molekuly cukru, kter se do buky dostanou, jsou jinak pemovny obvyklm zpsobem. Choroba, kter je na rozdl od cukrovky daleko mn bn a kter vzni k v dsledku selhn regulace biosyntzy AMP, se nazv Lesch-Nyhanv syndrom. Pi tomto onemocnn bu zcela chyb nebo nen aktivn enzym nezbytn pro recyklaci pouitch nukleotid z degradovan DNA nebo RNA, co nepmo vede k hromadn meziproduktu II. Nanetst, jak u bylo ve zmnno, meziprodukt II stimuluje enzym II, kter ob ratem urychl syntzu AMP a GMP. Zrychlen syntzy vede k produkci nadmrnho mnostv kyseliny moov (kyselina moov vznik pi odbourvn AMP a GMP), kter nsledn pestv bt roztokem a krys talizuje. Nhodn ukldn krystal kyseliny moov me naruit nor mln tlesn funkce, podobn jako pi onemocnn dnou. Nsledky Lesch-Nyhanova syndromu jsou vak zvanj. Pat k nim mentln zaostalost a nutkn k sebemrzaen - nemocn se koue do vlastnch rt a prst. Regulace biosyntzy AMP je dobrm pkladem sloitho mechanis mu, jen je nezbytn k zajitn pimenho potu biomolekul: nesm jich bt ani moc, ani mlo a mus bt v nleitm pomru vi pslu nm dalm molekulm. Darwinova mylenka postupnho vvoje tedy na r na zcela zsadn problm: buka by nemla dvod k vytvoen regulanho mechanismu dve, ne by se objevil nov katalyztor. Vznik novch, neregulovanch pochod by tedy organismu nepinesl nic dobr ho - jevil by se mu toti jako genetick choroba. Pro kehk starobyl buky, kter by se podle naich pedstav mly ubrat cestou postupnho vvoje a sotva by se tak mohly dopoutt vtch chyb, to ovem plat dvojnsob. Takov buky by skonily rozdrceny mezi Skyllou bezelnosti a Charybdou neregulovatelnosti. Nikdo netu, jak biosyntza AMP vznikla. Nkolik badatel si sice povimlo, e pochody biosyntzy samotn pedstavuj pro monost po stupnho vvoje znanou pekku, nikdo vak nenapsal nic o problmu, kter pedstavuje nutnost regulace pochod ltkov pemny v buce hned od potku. Nen divu - nikdo nechce pst o smrti na silnici. Kdesi v dvn minulosti sed buka u irok dlnice a dv se na dru hou stranu. Vid tam pln novou kaskdu ltkov pemny. Chemick

170

171

Darwinova ern skka ltky s velkm hlukem projdj kolem ve form kamion, autobus, dodvek a motocykl, ani by si uboh buky vbec vimly. V prvnm pruhu, oznaenm v zroden hmot nejsou meziprodukty", chudinka vid zbytky bunk, kter ji pedely. Nkolik ostatk je i ve druhm pru hu, oznaenm dc mechanismus je nepostradateln". Zbytky jedn nebo dvou bunk jsou i ve tetm pruhu, kter nese npis nestlost me ziprodukt". Do tvrtho pruhu s npisem regulace" se dn buka nedostala. Druh strana silnice je opravdu velmi vzdlen. Pesn interpretace Devt dodatek k stav Spojench stt stanov: V stav vyjmenovan prva nemaj bt vykldna tak, aby poprala nebo sniovala jin, kterm se lid t." Je to vlastn obratn zpsob, jak vyjdit, e jeden krtk dokument neme postihnout ve, take ve vcech, jimi se nezabv, tak nic nestanov. I j bych rd uinil podobn prohlen ohledn tto knihy. V kapitolch 3 a 6 jsem se zabval nkolika nezjednoduiteln sloitmi biochemickmi systmy, kter jsem tak velmi podrobn ro zebral, abych vyloil, pro nemohly vzniknout na zklad postupnho vvoje. Detaily byly nevyhnuteln, aby ten porozuml, v em proble matinost evolun teorie spov. Vzhledem k tomu, e jsem uvedenm systmm vnoval tolik asu, neml jsem monost zabvat se i dalmi biochemickmi soustavami. To vak neznamen, e v jejich ppad by byl darwinismus uplatniteln bez problm. Dalch pklad nezjedno duiteln sloitosti je bezpoet: replikace DNA, transport elektron, fo tosyntza, regulace transkripce a mnoh dal. Doporuuji teni, aby si vypjil uebnici biochemie a vyzkouel si, kolik dalch problematic kch ppad doke sm odhalit. Tato kapitola se od ostatnch do jist mry liila. Chtl jsem v n toti ukzat, e darwinismu neodporuj pouze nezjednoduiteln sloit syst my. Pi blim zkoumn i pi analze experimentln zskanch v sledk se i soustavy, na kter by zdnliv bylo mon aplikovat teorii postupnho vvoje, jev jako znan komplikovan problm, u kterho, jak se zd, nen dvod oekvat, e by mohl bt vyeen v rmci darwi nismu.

Oven obsahu krabice / Smrt na silnici Horowitzova pvodn mylenka byla na svou dobu pevratn. Jeho teo rie se mohla potvrdit, mohla bt pravdiv. Pokud kdy njak sloit kas kda ltkov pemny vznikla postupnm vvojem, je jist, e se to muselo odehrt podle Horowitzova schmatu. Ovem lta plynula, vda zatm postoupila o znan kus kupedu a zkladn podmnky platnosti Horowitzova schmatu se rozpadly na prach. Existuje-li podrobn vysvt len produkce AMP na zklad Darwinovy evolun teorie, pak ho nikdo nezn. Jen umnn chemikov utpj sv zklamn v matematice. Syntza AMP vak pro Darwina nepedstavuje jedin dilema. Biosyntza rozshlejch aminokyselin, tuk, vitamn, hemu a dalch ltek na r na tyt problmy, piem obte se samozejm neomezuj pouze na ltkovou pemnu. Ostatnmi problmy se zde vak zabvat nebudeme. Svou pozornost nyn odvrtme od biochemie jako takov a zamme se na jin sporn otzky. Vdecky podloen pekky, jimi jsme se v po slednch pti kapitolch zabvali, nm poslou jako vcn pklady kop c a rokl, kter brn pijet Darwinova vysvtlen vzniku ivota na zemi.

172

173

ST TET

CO NM ERN SKKA K?

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku dly v poad aminokyselin u podobnch blkovin pochzejcch z rz nch druh lze pout k uren doby, kdy tyto druhy mly naposledy spolenho pedka. Kad slo msnku obsahuje piblin deset vdeckch pojednn o rznch aspektech molekulrn evoluce. Deset pojednn msn ped stavuje piblin sto pojednn ron, co za deset let in zhruba tisc stat. Po peten tisce lnk z urit oblasti si u mete udlat docela dobrou pedstavu o tom, kter problmy byly vyeeny, ktermi se bada tel zabvaj a kterm se vbec nevnuje pozornost. Ohldnut za uply nulm desetiletm ukazuje, e lnky otitn v tomto asopise lze snadno rozdlit do t rznch kategori: (1) chemick syntza molekul povao vanch za nezbytn pro vznik ivota, (2) srovnn poad u DNA a u bl kovin a (3) abstraktn matematick modely. Na potku Otzka pvodu ivota je nesmrn dleit a zajmav. Biologie se vak konen mus vypodat s jinou otzkou: i kdyby se ivot vyvinul v sou ladu s teori prodnho vbru, fungujcho na zklad promnlivosti, musme se v prv ad ptt, jak se ivot na zem vbec dostal. Pojednn tkajc se chemick syntzy molekul, kter je povaovna za zkladn podmnku potku ivota, tvo pouze asi deset procent vech lnk uve ejnnch v JME. V souasnm vdeckm svt pat k nejznmjm prce Stanleyho Millera. Mlad Miller, kdy jet jako postgraduln student pracoval po druh svtov vlce v laboratoi Harolda Ureye, laureta Nobelovy ceny, se rozhodl zjistit, kter chemick ltky mohly bt ped mnoha miliny let ptomny na zemi, na n se jet nevyskytoval ivot. Vdl, e ve ves mru pevauje vodk. Reaguje-li vodk s uhlkem, duskem a kyslkem - s prvky, je se na zemi vyskytuj v hojnm mnostv - vznik methan, amoniak a voda. Miller se tedy rozhodl zjistit, jak chemick ltky mo hou vzniknout v umle vytvoen atmosfe obsahujc methan, amoniak, vodn pry a vodk. Methan, amoniak, vodn pry a vodk spolu za normlnch podmnek nereaguj. Miller si byl vdom, e aby z uvedench plyn mohly vznik nout o nco zajmavj chemick ltky, musel by do systmu vpravit

Kapitola osm

Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku

asopis pro molekulrn evoluci V kapitolch 3 a 7 jsem tene seznmil s faktem, e se dosud nikomu nepodailo vysvtlit pvod sloitch biochemickch systm, o nich jsem v uvedench kapitolch hovoil. Ve Spojench sttech jsou deseti tisce vdc, kte se molekulrnm zkladem ivota zabvaj. Vtina z nich se vak zabv pedevm izolovnm blkovin, analyzovnm struktury a zkoumnm, jak onen trpasli svt vbec funguje. Nicmn najdou se i badatel, kte se zajmaj o evoluci a na toto tma ji v od born literatue dokonce publikovali celou adu rznch stat. Zstvaj-li vak sloit biochemick systmy bez nleitho objasnn, jak prce z oblasti biochemie byly pod hlavikou evoluce" publikovny? V tto kapitole se dozvte, emu se badatel ve svch studich vnovali - a e mu ne. Kdy byl objeven molekulrn zklad ivota, zaala se evolun teorie aplikovat i na molekuly. Vzhledem k tomu, e poet odbornch stat v novanch tto problematice narstal, byl v roce 1971 zaloen nov aso pis - Journal of Molecular Evolution (JME). Tento msnk je vnovn vhradn vzkumu zamenmu na vysvtlen vzniku ivota na rovni molekul. V ele stoj nejvznanj autority z tto oblasti. Mezi vce ne pti destkami lid, kte se na vydvn asopisu podlej, najdeme i tucet len Nrodn akademie vd. Vydavatel periodika, mu jmnem Emile Zuckerkandl, jako prvn piel s teori (spolen s L. Paulingem), e roz-

176

177

Darwinova ern skka trochu energie, aby se ltky rozhbaly. Jednm takovm zdrojem energie, kter byl na starodvn zemi dostupn, je blesk. Miller ve sv laboratoi sestrojil pstroj, jen obsahoval plyny, kter se dajn v dvnch dobch na zemi vyskytovaly, ndrku s vodou a jiskc elektrody, simulujc blesk. Miller nechal vodu vt a elektrody jiskit piblin tden. Za tu dobu vznikla na stnch ndoby olejnat, nerozpustn, dehtovit ltka a v ndrce nahromadn materil zbarvil vodu do ruda. Po tdnu Miller analyzoval sms chemickch ltek, kter byly ve vod rozputny, a zjis til, e obsahuje nkolik druh aminokyselin. Vsledek pokusu doslova okoval cel svt. Vzhledem k tomu, e aminokyseliny jsou stavebnmi prvky blkovin, na prvn pohled by se zdlo, e se tehdy na zemi vysky tovala hojnost materilu k vrob zazen nezbytnch pro vznik ivota. Naden vdci si snadno dokzali pedstavit, e vlivem pirozench pochod se aminokyseliny seskupovaly a vytvely blkoviny, z nich n kter se mohly stt katalyztory dleitch chemickch reakc, e se bl koviny zachycovaly uvnit malch, bukm podobnch membrn, e na zklad podobnch pochod vznikly i nukleov kyseliny a e postupn dolo k zrozen prvn, skuten samostatn se replikujc buky. Zdlo se, e elektrick energie proudc neivou hmotou v n opravdu dok e probudit ivot, podobn jako tomu bylo u Frankensteina Mary Shelleyov. Nsledovaly dal pokusy, zakldajc se na prci Stanleyho Millera. Miller pi svm pokusu sice objevil nkolik druh aminokyselin, iv organismy jich ovem obsahuj dvacet. Dal badatel se snaili pozmnit podmnky Millerova pokusu. Byla nahrazena sms plyn vytvejc um lou atmosfru, zdroj energie byl zmnn - msto elektrickho vboje bylo uito ultrafialovho zen (simulujcho slunen svit) nebo velmi silnch tlakovch impuls (simulujcch vbuchy). Dokonalej metody analzy odhalily i dal chemick ltky, kter byly ptomn jen v nepatrnm mnostv. Trval sil mnoha badatel se nakonec vyplatilo - pi poku sech bylo objeveno bezmla vech dvacet v prod se vyskytujcch typ aminokyselin. V potenm obdob vzkumu vzniku ivota na zemi byly zazname nny i jin spchy. Jednoho z nejvznamnjch patrn doshli pracov nci laboratoe Juana Or. Prokzali toti, e obyejn kyanovodk me

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku reagovat sm se sebou za vzniku cel ady produkt, vetn adeninu, co je sloka jednoho ze stavebnch prvk nukleovch kyselin. Vsledek po kusu zpsobil, e DNA a RNA mly bt napt clem veho chemickho bdn o potcch ivota. Po ase byly v umlch podmnkch pokusn vyrobeny i ostatn sloky nukleovch kyselin - ostatn bze, vetn cukru ribzy, kter tvo st RNA. Ve svtle tchto dobe propagovanch spch snad lze nezasvcenho lovka omluvit, e je ponkud okovn, kdy v odborn literatue naraz na pesimistick hodnocen vzkumu potk ivota. Napklad na hodno cen, kter napsal Klaus Dose, badatel patc k nejvznanjm v oboru. Pi hodnocen stavu problmu Dose rozhodn nechod kolem hork kae. Vce ne ticet let pokus zabvajcch se potky ivota na poli chemie a molekulrn evoluce vedlo spe k pochopen nezmrnosti problmu vzniku ivota na Zemi ne k jeho vyeen. V souasn dob veker dis kuse o pednch teorich a experimentech v dan oblasti kon bu ve slep ulice, nebo piznnm, e vdci pouze tpou. Co tedy, s ohledem na Millerv prkopnick experiment, vede odbornka v oboru k tak skliujcmu zvru? Ukazuje se, e spchy vdy, akoliv jsou nepopirateln, pouze zakrvaj obrovsk mnostv problm, jich si lze povimnout teprve tehdy, kdy se povzneseme nad pouhou chemic kou vrobu nkterch zkladnch sloek ivota. Podvejme se na nkter z tchto problm ble. Vroba zkladnch molekul ivch organism za pomoci chemickch proces probhajcch mimo buku je ve skutenosti pomrn jednoduch. Kterkoliv schopn chemik si me zakoupit vhodn chemiklie, smsit je v uritm pomru, rozpustit ve vhodnm rozpoutdle, zahvat je v bace po pesn stanovenou dobu, oistit dan chemick ltky od nechtnch vedlejch produkt reakce. Stavebn prvky - aminokyseliny a nukleotidy - lze nejen vyrobit, ale i pospojovat do stavby samotn: chemik tedy me zskat blkoviny nebo nukleov kyseliny. Ve skute nosti je dnes takov proces zcela automatick, ada firem prodv p stroje, kter sms chemick ltky a d prbh reakce, na jejm konci vznik blkovina nebo nukleov kyselina. Kterkoliv student si me pe st nvod a v jednom i dvou dnech vyrobit dlouh sek DNA - kdu jc teba i znmou blkovinu.

178

179

Darwinova ern skka Vtin ten je zejm jasn, v em problm spov. Ped tymi miliny let jet nebyli dn chemikov, firmy dodvajc chemiklie ani destilan baky a neexistoval ani dn z pstroj, kter souasn che mik v laboratoi denn pouv, aby doshl dobrch vsledk. Pesvd iv scn potk ivota vyaduje, aby chemick reakce pokud mono nebyly nikm zeny. Zsah njak inteligentn bytosti je vak nevyhnu teln. Rozumov vaha - v ppad Stanleyho Millera o tom, kter ltky byly na zemi v dob vzniku ivota ptomn - je nezbytnm vchozm bodem. Vtip je v tom, e badatel si pouze zvol pravdpodobn vchoz bod a pak u jen sta na nic nesahat. Pedstavme si obdobn ppad: slavn fkucha prohls, e nhodn prodn procesy mohou vst ke vzniku okoldovho dortu. Nebudeme mu zazlvat, jestlie ve snaze dokzat sv tvrzen vezme cel rostliny - vetn penice, kakaa a cukrov ttiny - a umst je pobl horkho vdla, v nadji, e vrouc voda z nich doke vyluhovat a uvait sprvn psady. Nae obezelost by vak vzrostla, kdyby fkucha koupil hoto vou mouku, kakao a cukr v obchod s tm, e nem as ekat, a hork voda vyluhuje potebn psady z rostlin. Asi bychom potsli hlavou, kdyby se pak - kvli urychlen experimentu - rozhodl zamnit vdlo za elektrickou troubu. Kdyby pak navc psady peliv odmil, smchal v misce, nalil do peke a v troub upekl, zejm bychom nad jeho po kusem jen mvli rukou. Vsledek by toti s jeho pvodn mylenkou, e okoldov dort me vzniknout na zklad prodnch proces, neml nic spolenho. Experiment, kter Stanley Miller zveejnil v roce 1952, ohromil cel svt. Jak ovem Miller ochotn vysvtlil, popsan pokus nebyl prvn to hoto druhu, kter uskutenil. Svj pstroj sestavil ji dve, ovem po nkud jinak. Tehdy zjistil, e vznikla jaksi olejovit ltka, ale dn aminokyseliny. Jeliko se domnval, e objevit v bace aminokyseliny by bylo mnohem zajmavj, pepracovval svj pstroj tak dlouho, dokud se mu je nepodailo vyrobit. Pokud by ovem podmnky na zemi ped vznikem ivota ve skutenosti odpovdaly nktermu z Millerovch mn spnch pokus, pak by ani ve skutenosti dn aminokyseliny ne vznikly.

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku A navc, spojit mnoho aminokyselin tak, aby vznikla po biologick strnce vyuiteln blkovina, je z chemickho hlediska mnohem t ne vyrobit aminokyseliny samotn. Nejvtm problmem, na kter pi spo jovn aminokyselin narme, je odstrann molekuly vody z kad ami nokyseliny zapojen do narstajcho etzce. Z toho plyne, e ptomnost vody aminokyselinm brn ve vytvoen blkoviny. Vzhledem k tomu, e voda se na zemi vyskytuje v hojnm mnostv, piem aminokyseliny jsou rozpustn prv ve vod, jsou vdci zabvajc se pvodem ivota na zemi nuceni vymlet neobvykl scne, s jejich pomoc by se s po psanm problmem vypodali. Napklad vdec jmnem Sidney Fox se domnval, e nkter aminokyseliny se mon vyplavily z prvotnho oce nu na velmi hork povrch, napklad na okraj aktivnho vulknu. Tam, jak pbh vypravuje, se ohly na teplotu vy, ne je bod varu vody. Jakmile se voda vypa, aminokyseliny se mohou pospojovat. Jin bada tel vak nanetst ji dve prokzali, e zahtm suchch aminokyselin nevznikaj dn zjistiteln blkoviny, nbr pchnouc, tmavohnd smo la. Fox vak dokzal, e pid-li se ke smsi istch aminokyselin zvl velk mnostv jedn ze t druh aminokyselin a ve se v laboratornch podmnkch zaheje, pak se aminokyseliny skuten spoj. Z jejich spo jen vak ani tentokrt nevznikne blkovina, nbr ltka chemicky odli n. Fox a jeho spolupracovnci nazvali tuto ltku proteinoidem" a na zklad dalch pokus zjistili, e m nkter zajmav vlastnosti, k nim pat i mrn katalytick inky, kter pipomnaj skuten blkoviny. Vdeck obec pijala uveden pokusy se znanou nedvrou. Podobn jako v ppad naeho pekae, i proteinoidy jsou do znan mry produk tem badatelova zsahu. Zvltn okolnosti, za nich proteinoidy vznikaj - horko a sucho (teoreticky se vyskytujc na tak neobvyklch mstech, jako je okraj vulknu), spolu s pesn urenm mnostvm pedem odv ench a vyitnch aminokyselin - rozhodn nepispvaj k dvryhod nosti tohoto pokusu. A, co je hor, vzhledem k tomu, e proteinoidy nejsou skutenmi blkovinami, otzka vzniku opravdovch blkovin z stv nevyeena. Robert Shapiro ve sv knize shrnujc problematinost teori o pvodu ivota na zemi poznamenv, e prce vnovan proteinoidm vyvolvaj pmo alarmujc jednotu nzor:

180

181

Darwinova ern skka /Teorie proteinoid/ si vyslouila adu znan kritickch hodnocen, po naje chemikem Stanley Millerem... a po Duana Gishe, stoupence krea cionismu. Pokud se tk teorie pvodu ivota, v dnm jinm bod se nesetkvme s takovou shodou mezi stoupenci evolun teorie a zastnci kreacionismu jako v pochybnostech o dvryhodnosti experiment Sidneyho Foxe. Jin badatel navrhli i dal zpsoby, jak se aminokyseliny mohly spojit za vzniku blkovin. Vechny ovem trp vcemn podobnmi problmy jako proteinoidy a dn z nich dosud nezskal podporu vdeck obce. Svt RNA V roce 1980 badatel jmnem Thomas Cech prokzal, e RNA me mt mrn katalytick inky. Vzhledem k tomu, e RNA, na rozdl od bl kovin, funguje jako chemick schma, a tud je teoreticky schopna katalyzovat svou vlastn replikaci, byla vyslovena domnnka, e u zrodu ivota na zemi stla RNA, nikoliv blkovina. Po zveejnn echovy pr ce si mnoz nadenci ihned pedstavovali dobu, kdy byla zem pmo prosycena k ivotu se probouzejc RNA. Tento model byl nazvn svt RNA". Optimismus, jen tuto teorii od zatku provzel, vak bohuel zcela ignoruje ve, co znme z chemie. Naden pijet, kterho se teorii svta RNA" v devadestch letech naeho stolet dostalo, se v mnohm podobalo ohlasu vyvolanmu pokusy Stanleyho Millera v letech edes tch: byla to nadje, je se mocn vzpouzela experimentln ovenm skutenostem. Vypracovn realistickho scne, podle nho by prodn procesy na zemi ped vznikem ivota mohly vst k vytvoen blkovin - samo o sob nesmrn obtn - je prochzkou rovm sadem ve srovnn s pedsta vou vzniku nukleovch kyselin, k nim pat i RNA. Zsadn problm spov v tom, e kad nukleotid - stavebn prvek nukleov kyseliny - se sm skld z nkolika soust, piem procesy vedouc k vytvoen tchto soust jsou po chemick strnce nesluiteln. Akoliv chemik ve sv laboratoi nukleotidy snadno vyrob - jednotliv sousti prost syn tetizuje oddlen, vyist je a nakonec znovu spoj, aby spolu vzjemn reagovaly, pi nezench chemickch reakcch vznikaj vtinou pouze nedouc produkty a beztvar hmota na dn zkumavky. Gerald Joyce

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku a Leslie Orgel, vdci, kte se problmm potk ivota vnuj ji velmi dlouho, nazvaj RNA non mrou chemik zabvajcch se dobou ped vznikem ivota na zemi". Hovo o tom velmi oteven: Zd se, e vdci zajmajc se o potky ivota na zemi se dl na dv skupiny. Prvn z nich, do kter obvykle, ale ne vdy pat molekulrn biologov, v, e RNA zcela urit byla prvn replikujc se molekulou a e chemikov pehnj obte, kter syntza nukleotid psob... Druh skupina vdc je mnohem pesimistitj. Domnvaj se toti, e kdyby se na prvotn zemi nhle objevily oligonukleotidy, byl by to hotov zzrak. (Nzor tto druh skupiny zastvaj i sami autoi.) Teprve as rozhodne, kter skupina m pravdu. I kdyby vak RNA njakou nhodou podobajc se zzraku vznikla, Joyce a Orgel vid pouze dal pekky. V jin sti lnku nazvan Dal paradox typu slepice a vejce" p: Tato diskuse... se v jistm smyslu zamila na umle vytvoen problm: na mtus o samoreplikujc se molekule RNA, kter povstala z nieho ve smsi nhodnch polynukleotid. Nejene je takov pedstava ve svtle naich souasnch znalost chemie zabvajc se obdobm ped vznikem ivota na zemi velmi nerealistick, ale mla by poukazovat na nepijatel nost i tch nejoptimistitjch nzor na katalytick schopnosti RNA... Zd se, e bez evoluce by pravdpodobn nemohl vzniknout ani samostat n se replikujc ribozm, avak bez njak formy samovoln replikace se nelze pustit do ptrn po prvnm, samostatn se replikujcm protoribozmu, kter by bylo na evolun teorii zaloeno. Jinak eeno, zzrak, kter by vedl k vzniku chemicky neporuen RNA, by ani zdaleka nestail. Vzhledem k tomu, e velk vtina ribonukleo vch kyselin nem vyuiteln katalytick vlastnosti, muselo by dojt k dal zzran shod nhod, aby mohla vzniknout ta prav, chemicky neporuen RNA. Chemie zabvajc se pvodem ivota se rovn potk s problmem, kter jsme v pedchoz kapitole nazvali smrt na silnici". Podobn jako neexistuje dn absolutn pekka, kter by sviti znemonila pejt tisciproudou dlnici v dob dopravn piky, neexistuje ani dn absolut n pekka znemoujc vznik blkovin, nukleovch kyselin i prbh jakhokoliv jinho biochemickho procesu. Krveprolit, k nmu na dl-

182

183

Darwinova ern skka nici dochz, je vak nenosn. Badatel zkoumajc chemick pochody odehrvajc se ped vznikem ivota na zemi navrhuj jednoduch een. U krajnice vypust tisc svi a zjist, e jednomu z nich se poda pe bhnout pes prvn pruh dlnice. Potom nalo tisc novch svi do vrtulnku, doprav je k okraji druhho pruhu a spust je na dlnici. Pokud alespo jeden z nich peije a dostane se pes druh pruh k tetmu, vr tulnk peprav dalch tisc jedinc k okraji tetho pruhu. Autoi teorie zvan svt RNA", kte pro svj experiment pouili dlouh, chemicky ist, umle syntetizovan sek RNA, dopravuj svit a do pruhu slo 700 a sleduj, jak jeden z nich spn dobhne a k pruhu 701. Je to sice sml pokus, avak i kdyby se nkdy dostali a na druhou stranu dlnice, jejich vtzstv bude zcela bezcenn. Vdci pracujc na vzkumu potk ivota si zaslou velk uznn. Pustili se do een problmu tak, jak by vda mla - pomoc pokus a vpot. I pesto, e vsledky pokus nesplnily mnoh oekvn, ba dateli vynaloen sil nm dnes umouje zskat jasnj pedstavu o ohromujcch obtch, na kter by ivot, vznikajc na zklad prod nch chemickch pochod, narazil. Mnoz badatel neoficiln pipoutj, e vda nem pro vznik ivota na zemi dn vysvtlen.7 Existuje vak tak mnoho vdc, kte se domnvaj, e nebereme-li v vahu samotn potky ivota, nsledn po stupn vvoj si lze snadno pedstavit - nehled na nemal obte, nart nut v tto knize. Tato podivn situace vznik na zklad toho, e zatmco chemici se sna ovit mon zpsoby vzniku ivota za pomoci pokus a vpot, evolun biologov se evoluci na rovni molekul ne pokouej ovit vbec, ani experimenty, ani vpoty. Evolun biologie se tud pohybuje v rmci pedstav, je v oblasti studi vnovanch vzni ku ivota panovaly zatkem padestch let, tedy dve, ne byla vtina pokus provedena, v dob, kdy fantazie badatel nebyla omezovna zji tnmi fakty. Teprve biochemie objevila svt molekul, jen ovem vytr vale odolv vysvtlen na zklad evolun teorie, kter byla tak dlouho uplatovna pi objasovn vvoje celch organism. Ani jeden z Dar winovch vchozch bod - vznik ivota a vidn - nelze na zklad jeho teorie vysvtlit. Darwin neml ani tuen o nesmrn dmysln sloitosti, s n se setkvme i na tch nejnich rovnch ivota.

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku Za dobu jeho existence bylo v Journal of Molecular Evolution uveej nno mnoho vdeckch stat vnovanch vzkumu potk ivota na ze mi. Publikovan prce se zabvaj celou adou otzek, jako napklad: Mohly vznikat i jin aminokyseliny, kter Miller pi svm pokusu neob jevil? Co kdy v atmosfe na tehdej zemi msto methanu pevaoval oxid uhliit? Mohly se na vzniku ivota podlet jin nukleotidy ne ty, kter v souasn dob znme? Na tyto otzky se v JME pokouej odpo vdt lnky nazvan napklad Syntza probhajc v obdob ped vzni kem ivota v atmosfe obsahujc CH4, CO a CO 2 " , Radiolza vodnch roztok kyanovodku (pH 6): sloueniny vznamn pro studium chemick strnky evoluce" , Alternativn bze ve svt RNA: syntza urazolu a jeho ribosid v dob ped vznikem ivota" , Zacyklen ana log nukleotid jako pekka polymerace" . Jakkoliv se uveden otzky t zjmu vdc, nejsou ani nznakem een hdanek, kter pro evoluci pedstavuje nap. sren krve, bunn pohyby nebo fungovn imunit nho systmu.

Chybjc lnky Do druh kategorie stat, s nimi se v Journal of Molecular Evolution setkvme a kter tvo asi pt procent vech uveejnnch prac, pat lnky zabvajc se matematickmi modely evoluce i novmi matema tickmi metodami, vypracovanmi za elem srovnvn a interpretace daj o sledu geologickch vrstev. Lze sem zaadit prce nazvan nap klad Derivace vech linernch invariant jako model nevyven transverze" 12 nebo Simulace Monte Carla ve fylogenezi: aplikace provujc nemnnost stupn evoluce" . Matematika (jakkoliv je uiten, pomh-li nm pochopit, jak postupn procesy funguj v prbhu asu) pedpo kld, e evoluce probhajc v relnm svt je postupn a nhodn proces. V dnm ppad to vak nedokazuje (a neme dokzat). Nejvt podl lnk publikovanch v JME - vce ne 80 procent vech odevzdanch rukopis - tvo prce vnovan porovnvn sekven c. Srovnvn sekvenc je metoda zaloen na porovnn sledu jedno tlivch aminokyselin u dvou rznch blkovin i sledu jednotlivch nukleotid u dvou rznch sek DNA, piem jsou zaznamenvny po-

184

185

Darwinova ern skka zice, na nich se nachzej identick nebo alespo podobn prvky, jako i msta, kde dn podobnost nalezena nebyla. Dky objeven metod sloucch k uren sekvenc blkovin bylo v pa destch letech poprv mon porovnat sekvence jedn blkoviny s dru hou. Vzpt vyvstala i otzka, zda u analogickch blkovin rznch druh - napklad pi srovnn hemoglobinu u lovka a u kon - bude nalezeno stejn poad aminokyselin. Odpov byla pekvapujc: lidsk a kosk hemoglobin se jeden druhmu velmi podobaj, nejsou vak zcela toton. V jednom z blkovinnch etzc hemoglobinu byly na 129 z celkovch 146 pozic zjitny shodn aminokyseliny, zbvajc pozice se vak liily. Kdy byly zjitny tak sekvence hemoglobinu opice, slepice, by a dalch ivoinch druh, mohly bt rovn porovnny s lidskm hemoglobinem i vzjemn mezi sebou. Pi srovnn lidskho hemoglobi nu s opim bylo nalezeno 5 rozdl, pi srovnn se slepim 26 rozdl a pi srovnn s abm 46 rozdl. Zjitn podobnosti se zdly bt velmi podntn. Mnoz badatel vyslovili nzor, e podobn sekvence svd o existenci spolenho pedka. Ve vtin ppad bylo prokzno, e sekvence analogickch blkovin jsou u druh, u nich jsme pbuznost pedpokldali (napklad lovk a impanz, kachna a slepice apod.), velmi podobn. Sekvence blkovin u druh, kter jsme povaovali za vzdlen pbuzn, si u tolik neodpo vdaly. U nkterch blkovin bylo dokonce mon stanovit vztah mezi mrou podobnosti sekvenc a odhadem doby, kdy rzn druhy dajn na posledy mly spolenho pedka, piem tato souvztanost vychzela vcelku spolehliv. Emile Zuckerkandl a Linus Pauling tehdy vypracovali teorii molekulrnch hodin, podle kter maj uvedenou souvztanost na svdom blkoviny, u nich asem dochz k hromadn mutac. Teorie molekulrnch hodin byla hned od potku pedmtem velmi ivch dis kus, piem mnoh otzky, je v souvislosti s uvedenou teori vyvstaly, jsou dosud sporn. Celkov ji vak lze povaovat za jedno z monch vysvtlen. Na konci sedmdestch let byly objeveny nov metody umoujc rychl a snadn urovn sekvenc DNA. Dky tomuto objevu je mon studovat nejen sekvence blkovin, ale tak sekvence genu, jen danou blkovinu kduje, jako i ostatn sti DNA. Ukzalo se, e geny vych

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku organism obsahuj nesmysln (nekdujc) seky zvan introny. Soust nkterch gen jsou destky intron, u nkterch nachzme pouze jeden nebo dva. Od t doby mohli biochemikov publikovat tak lnky zab vajc se srovnvnm sekvenc intron v genech rznch druh, stejn jako studie o celkovm potu intron, o podobnosti jejich umstn v rmci genu, o jejich dlce a zkladn struktue a o destkch dalch aspekt. Bylo vak mon srovnvat i jin strnky genetickho apartu: rozmstn gen ve vztahu k jinm genm, etnost vskytu uritho typu nukleotidu v sousedstv jinho nukleotidu, poet chemicky pozmnnch nukleotid atd. V Journal of Molecular Evolution byla od t doby uve ejnna cel ada podobnch lnk. Pat k nim napklad Zkoumn homologickch sekvenc blkovin: IV. Dvacet sedm bakterilnch ferrodoxin" , Evoluce gen alfa- a beta- tubulinu na zklad sekvenc nukleotid cDNA klon moskho jeka" , Fylogeneze prvok odvo zen z 5S sekvenc rRNA" a Orientace konci k sob gen alfa- a be ta- globin lososa atlantskho" . Porovnn sekvenc, akoliv je jist uiten pro uren monch ro dovch lini, co je bezpochyby samo o sob velmi zajmavm probl mem, neme vysvtlit, jak sloit biochemick systm zskal svou funkci - neme tedy zodpovdt otzku, kter ns v tto knize zajm nejvce.18 Obdobnm ppadem jsou napklad dv pruky k dvma rz nm typm pota, vyrbnm ve stejn firm. V obou nvodech se zejm setkme s mnoha totonmi vrazy, vtami, mon dokonce od stavci, podle nich lze pedpokldat spolen pvod (ob pruky nap klad mohl sepsat stejn autor). Jestlie vak porovnme poad psmen v obou nvodech, v dnm ppad nezjistme, zda lze pota vyrobit postupnm pepracovnm napklad z psacho stroje. V rmci t hlavnch tmat publikovanch v JME - pvod ivota na zemi, matematick modely evoluce a analza sekvenc - vzniklo i mnoho velmi propracovanch, sloitch a uench studi. Jsou tedy tyto hodnot n a zajmav prce v rozporu s hlavn mylenkou m knihy? Vbec ne. Prohlsit, e Darwinova evolun teorie nedoke vysvtlit vechny dje v prod, nen tot jako tvrdit, e evoluce, nhodn promnlivost ani prodn vbr neexistuj. Byly zaznamenny (alespo pokud se tk mikroevoluce) v mnoha rznch ppadech. Domnvm se, e - podobn ja-

186

187

Darwinova ern skka ko v ppad analzy sekvenc - i toto ve je dkazem, jen siln podpo ruje existenci spolenho pedka. Klov otzka vak zstv nezodpo vzena: Co tedy zpsobilo vznik sloitch systm? Nikomu se dosud nepodailo podat podrobn a vdeck vysvtlen procesu, na jeho zkla d by promnlivost a prodn vbr mohly vytvoit sloit a velmi kom plikovan systmy, ktermi jsme se v tto knize zabvali. dn z lnk, kter v JME za dobu jeho existence vyly, ve skute nosti nikdy nepinesl podrobn popis modelu, podle kterho by na z klad postupnho vvoje v souladu s Darwinovou teori mohl sloit biochemick systm vzniknout. Akoliv si mnoz vdci kladli otzku, jak se mn sekvence i jak mohou bt ivotn dleit chemick ltky vyr bny mimo buku, na strnkch JME se doposud nikdo nezabval nsle dujcmi problmy: Jak se vyvinulo reakn centrum fotosyntzy? Jak dolo k vzniku intermolekulrnho transportu? Jak zaala fungovat biosyntza cholesterolu? Jak se retinal zaal podlet na mechanismu vidn? Jak se vyvinula fosfoproteinov signalizan drha? Skutenost, e dn z uveejnnch prac se uvedench otzek ani nedotk, nato aby se zabvala jejich eenm, velmi pesvdiv naznauje, e na zklad darwinismu nelze pvod sloitch biochemickch systm objasnit. Aby bylo mon zodpovdt otzky pedloen v tto knize, museli bychom najt studie nazvan napklad Dvanct pechodnch krok ve doucch k vzniku fotosyntetickho reaknho centra bakteri", Protoasinka byla schopna vytvoit dostaten mnostv energie, aby jej pohyb otoil buku o deset stup", Meziprodukty biosyntzy adenosinu sku ten napodobuj adenosin samotn podlejc se na funkci RNA", Pri mitivn sraenina utvoen z nhodn seskupench vlken by dokzala zastavit krevn obh v ilch s prmrem menm ne 0,3 mm". S po dobnmi lnky se vak nesetkvme. Nebylo publikovno nic, co by se uvedenm tmatm by jen vzdlen blilo. Snad lze pochopit, pro v JME nenachzme podrobn popis model, pedstavme-li si, jak by asi vypadalo skuten vdeck zkoumn vvoje pasti na myi, proveden nadenm mladm badatelem. Nejprve by se musel zamyslet nad pedchdci modernch past, pedstavit si nco jed noduho. Co kdyby zaal s pouhou devnou destikou? Ne, tak se my chytit ned. Co kdyby zaal s obvyklou past, kter by vak mla o nco

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku krat zarku? Ne, to nen mon. Pli krtk zarka by nedoshla k pchytce a pastika by se mu prost sklapla v ruce. Co kdyby zaal s o nco men past? To by zase nevysvtlovalo jej sloitost. Co kdyby jednotliv sti nejprve slouily k jinm elm - napklad dvko od nanuka by se stalo podlokou, pruina z hodin pruinou pastiky atd. - a pak by se nhodou sloily dohromady? Ne, vzhledem ke sv pvodn funkci by nebyly vhodn k chytn my a navc by badatel musel vysvt lit, jak se na zklad postupnho vvoje sloily a vytvoily pastiku. In teligentn mlad vdec by se nakonec zamil na snze zpracovateln tma. Jak jsme vidli v pedchozch kapitolch, pokusy o vysvtlen evoluce znan specifickch, nezjednoduiteln sloitch systm - a u past na myi, asinek i sren krve - na zklad postupnho vvoje nebyly do sud pn. dn vdeck asopis by nepublikoval lnky, kter oivid n nedvaj smysl. dn studie, kter by se podrobn zabvaly otzkami molekulrn evoluce, tedy nenalezneme. V pbzch Kalvina a Hobbese jsou nkdy opomjeny dleit podrobnosti, podobn jako v teorii Russela Doolitttla, kter popisuje monou evoluci mechanismu sren krve. Avak i s takovmito povrchnmi pokusy se setkvme jen zdka. Ve skutenosti v literatue nenalzme ani vklady tkajc se evoluce syst m, kter se nezdaj bt nezjednoduiteln sloit, jako napklad urit pochody ltkov pemny apod. Dvody jsou zejm podobn jako v p pad nespnch pokus usilujcch o vysvtlen pvodu ivota na zemi: dech vyrejc sloitost zadus vechny takov pokusy ji v zrodku. Ptrn pokrauje asopis vnovanch biochemickmu vzkumu je velk mnostv. Ako liv JME uveejuje vhradn lnky vnovan molekulrn evoluci, v ji nch asopisech takov studie rovn nalezneme, publikovan spolen s pracemi zabvajcmi se jinmi tmaty. Mon tedy nen sprvn do chzet k uritm zvrm pouze na zklad JME. I jin, mn spe cializovan asopisy se zejm vnuj vzkumu pvodu sloitch biochemickch systm. Abychom zjistili, zda JME nebyl prost jen ne vhodnm studijnm materilem, nahldnme v rychlosti i do jinho re nomovanho asopisu, jen se vnuje velmi irokmu okruhu

188

189

Darwinova ern skka biochemickch tmat: do periodika s nzvem Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). V letech 1984 a 1994 bylo v PNAS uveejnno piblin dvacet tisc lnk, z eho se pevn vtina tkala vd o ivot. asopis kado ron vydv seznam publikovanch stat, kter jsou zde seazeny podle kategori. Z tchto seznam vyplv, e v uvedenm desetilet se mole kulrn evoluce tkalo asi 400 lnk.1 Toto mnostv odpovd pibli n tetin stat uveejnnch ve stejnm asovm obdob v Journal of Molecular Evolution. Poet lnk, kter k danmu tmatu ron uveej n, se vrazn zvyuje, ponaje patncti publikovanmi pracemi v roce 1984 a po 100 publikovanch stat v roce 1994. Tato oblast bezpochyby zaznamenv znan nrst zjmu. Velk vtina lnk (asi 80 procent) se vak tk analzy sekvenc - stejn jako vtina lnk v JME - pi em je zcela opomjena otzka metody. Asi 10 procent stat vnovanch molekulrn evoluci tvo matematick studie, pojednvajc bu o no vch metodch umoujcch zdokonalen porovnvn sekvenc i o vy soce abstraktnch modelech. V PNAS nebyly publikovny dn lnky, kter by se podrobn zabvaly zpsobem vzniku sloitch biochemickch systm. Z przkumu dalch asopis, kter se biochemii vnuj, vypl v stejn zvr: sam sekvence, ale dn vysvtlen. Nenalzme-li odpovdi v odbornch asopisech, mli bychom zejm nahldnout do knih. Darwin i Newton vyloili svou pevratnou teorii v knize. Vhodou knihy je, e autorovi poskytuje vce prostoru k roz vinut vech mylenek. Zasazen nov mylenky do kontextu, uveden mnoha vhodnch pklad, podrobn vklad mnoha postupnch krok, vyvrcen mnoha pedpokldanch nmitek - to ve zabere pomrn hod n msta. Dobrm pkladem modern evolun literatury je kniha nazvan The Neutral Theory of Molecular Evolution (Neutrln teorie molekulrn evoluce). Jej autor, Motoo Kimura, ml tedy dostatek prostoru, aby vyloil svou teorii, e vtina zmn sekvenc, k nim u DNA a blkovin dochz, nem vliv na jejich funkci - tyto mutace jsou neutrln. Dalm pkladem je kniha Stuarta Kauffmana The Origin of Order (Potky du). Autor tvrd, e vznik ivota, ltkov pemny i genetickho prog ramu nelze vysvtlit na zklad Darwinovy teorie, mohou vak vznikat 21 samovoln diky samousporadan. Ani jedna z uvedench knih se vak
20

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku nezabv vysvtlenm biochemickch systm: Kimurova prce je vno vna pouze sekvencm a Kauffmanova je matematickou analzou. Mon se vak v nkter z knihoven svta nalz kniha, kter vznik specifickch biochemickch systm vysvtluje. Pi prochzen katalog knihoven za pomoci potae jsem vak bohu el na dnou takovou knihu nenarazil. V dnen dob to ovem nen nikterak pekvapujc zjitn. Dokonce i knihm, jako jsou Kimurova i Kauffmanova, kter navrhuj nov teorie, pedchzej lnky na dan t ma, publikovan v odbornch asopisech. Naprost neptomnost prac vnovanch evoluci biochemickch systm ve vdeckch asopisech vy luuje, e by existovala kniha zabvajc se touto otzkou. Hledte-li v potaov sti knihy o biochemick evoluci, narazte na celou adu velmi lkavch titul. Pkladem je prce Johna Gillespieho, vydan v roce 1991, kter nese slibn nzev The Causes of Molecular Evolution (Piny molekulrn evoluce). Netk se vak konkrtnch bio chemickch systm. Podobn jako u Kauffmanovy studie se i zde jedn o matematickou analzu, kter opomj veker specifick znaky organis m a pevd je na pouh matematick symboly, s nimi dle pracuje. Proda ustupuje do pozad. (Ml bych jet dodat, e matematika je v kadm ppad velmi mocnm nstrojem. Vd vak me bt uite n pouze tehdy, jsou-li pedpoklady, na nich se matematick analza zakld, pravdiv.) Dal kniha, kter vyla ve stejnm roce, m nzev Evolution at the Molecular Level (Evoluce na rovni molekul). Akoliv jej titul zn vel mi slibn, nejedn se o publikaci, v n by autor uveejoval njakou novou mylenku. Pat toti k tm akademickm knihm, kter tvo sbr ka pspvk od rznch autor. Kad z nich se zamuje na uritou oblast, kterou se ovem nezabv o nic hloubji ne v lnku urenm pro asopis. Kniha tak svm obsahem nevyhnuteln pipomn asopis: nachzme v n spoustu sekvenc, nco matematiky, ale dn odpovdi. Jinm typem publikace je kniha, kter shrnuje vsledky vdeck kon ference. Laboratoe Cold Spring Harbor na Long Islandu ji lta podaj celou adu konferenc s rznmi tmaty. V roce 1987 se zde konalo set kn, jeho tmatem byla Evoluce katalytick funkce". Asi sto pspvk jejch astnk bylo uveejnno ve sbornku. Jak je u sbornk obvyk-

190

191

Darwinova ern skka l, piblin dv tetiny pspvk pouze shrnuj, co se v dan dob ode hrvalo v autorov laboratoi, ani by v nich byla patrn sebemen snaha pizpsobit obsah tmatu knihy. Vtina zbvajcch studi se vnuje ana lze sekvenc, ostatn pojednvaj o chemickch pochodech ped vznikem ivota na zemi nebo o jednoduchch katalyztorech (nikoliv o sloitch mechanismech znmch organism). V ptrn bychom mohli jet pokraovat, vsledky by vak byly stej n. dn konference, kniha ani lnek se podrobnostmi evoluce sloi tch biochemickch systm nezabv. Kulturn asimilace ada vdc pochybuje, e by na zklad darwinismu bylo mon vysvtlit vechny aspekty ivota. Mnoz tomu ovem v. Pro vak mnoz biochemikov povauj Darwinovu teorii za dvryhodnou i pesto, e jak jsme se prv pesvdili, v odborn biochemick literatue nelze nalzt dn lnky ani knihy, kter by podrobn pojednvaly o monostech vzniku sloitch systm? Dvodem je do znan mry skutenost, e byli v rmci studia biochemie poueni o pravdivosti darwinismu. Abychom mohli pochopit spchy darwinismu jako ortodoxnho nzoru i jeho sel hn po strnce vdeck (na rovni molekul), musme nahldnout do uebnic, kter k vchov budoucch vdc slou. Jeden z nejspnjch studijnch text, uvan po nkolik uplynu lch desetilet, sepsal v roce 1970 Albert Lehninger, profesor biofyziky na Univerzit Johna Hopkinse. Uebnice se tak dokala nkolika opra vench vydn. Lehninger se o evoluci zmiuje hned na prvn strnce prvn kapitoly. Pt se zde, pro jsou biomolekuly, je se vyskytuj oprav du ve vech bukch, zjevn vjimen dobe pizpsobeny sv funkci: V tto kapitole, je je prvn z ady celkem dvancti kapitol vnovanch popisu struktury a vlastnost dleitjch skupin biomolekul, bychom si mli ci, e biomolekuly je teba studovat ze dvou hledisek. Musme se samozejm zabvat jejich strukturou a vlastnostmi, studovat je na zkla d zsad a pstup uvanch v klasick chemii, stejn jako jakkoliv jin molekuly. Biomolekuly vak tak musme zkoumat ve svtle hypotzy, podle n vznikaj na zklad evolun selekce tak, aby se z nich staly molekuly co nejvhodnji uzpsoben pro svou biologickou funkci.24

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku Lehninger jako dobr uitel seznmil studenty se svtovm nzorem za stvanm profesionly v oboru. Vysvtluje, e evoluce je dleit pro pochopen biochemie a e je pouze jednm ze dvou hledisek", na jejich zklad mus budouc vdec biomolekuly studovat. Akoliv nezkuen student me vzt Lehningera za slovo, nezaujat pozorovatel bude hledat dkaz, dosvdujc vznam evoluce pro studium biochemie. Idelnm vchozm mstem pro zatek hledn je rejstk. Lehninger svou knihu opatil velmi podrobnm rejstkem, aby studen tm umonil snadno a rychle vyhledat potebnou informaci. Mnohm t matm odpovd v rejstku hned nkolik hesel, nebo autor se jimi zabv v rznm kontextu. Napklad ribozmy jsou v rejstku prvnho vydn Lehningerovy uebnice zastoupeny 21 heslem, fotosyntza 26 hes ly, bakterie E. coli 42 hesly. Heslu blkoviny" odpovd 70 odkaz. Rejstk zahrnuje celkem tm 6 000 poloek. Heslu evoluce" vak od povdaj pouze dv. Prvn zmnka se tk vkladu o sekvencch blkovin. Ovem, jak jsme ji dve vyloili, sekvence lze vyut k posouzen p buznosti, nikoliv vak k uren zpsobu vzniku sloitho biochemickho systmu. Druh odkaz se tk kapitoly vnovan pvodu ivota, ve kter se Lehninger zabv proteinoidy, jako i jinmi ltkami, je podlehly zubu asu. Lehningerovo pouen, pipomnajc studentm vznam evoluce pro studium biochemie, je v pmm rozporu s rejstkem uebnice, v nm se z celkovho potu 6 000 odkaz vztahuj na evoluci pouze 2. V Lehningerov rejstku najdeme prakticky ve, co m k biochemii njak vztah. Evoluce je vak zjevn tmatem, je lze sotva povaovat za rele vantn. Dal vydn Lehningerovy uebnice vylo v roce 1982. Rejstk obsa huje pouze 2 odkazy tkajc se evoluce z celkovho potu 7 000 hesel. Po Lehningerov smrti v roce 1986 byla uebnice doplnna a pepraco vna Michaelem Coxem a Davidem Nelsonem z Wisconsinsk univerzi ty. V vodu novho vydn si autoi vytyili nsledujc cle: Klst jasn a stl draz na tmata zsadnho vznamu, zvlt na ta, kter maj vztah k evoluci, termodynamice, regulaci a spojitosti mezi stavbou a funkc.

192

193

Darwinova ern skka V rejstku nejnovjho vydn se skuten setkvme se 22 odkazy v novanmi evoluci. Pi celkovm potu 8 000 hesel se jedn o vce ne desetinsobn nrst oproti pedelmu vydn. Pomineme-li vak chemii tkajc se potk ivota a srovnvn sekvenc (odkazy, kter se vysky tovaly i v pvodnm Lehningerov textu), zjistme, e v novm vydn je slova evoluce" uvno jako kouzeln hlky k een zhad. Jedno z he sel napklad zn: evoluce, pizpsoben vorvan obrovskho". Nalistujeme-li uvedenou strnku, dozvme se, e hlava vorvan obrovskho obsahuje nkolik tun tuku, jeho hustota se s klesajc teplotou zvyuje. To velryb umouje vyrovnat hustotu tla s hustotou vody ve velkch hloubkch, kam se asto potp a kde se tak me snadnji pohybovat. Po popisu velryby nsleduje poznmka: Tak meme na pkladu vor van obrovskho pozorovat vznamn anatomick a biochemick zmny, kter dovedla k dokonalosti evoluce." Krom tto jedin zmnky se vak autoi evoluc dle nezabvaj! Velryba obdr osvden zdokona leno evoluc" a vichni mohou jt dom. Autoi se ani nepokouej vy svtlit, jak velryba ke sv souasn tlesn stavb pila. Nov pidan odkazy tkajc se evoluce v nejnovjm vydn Lehningerovy uebnice lze rozdlit do t kategori: porovnvn sekvenc, po znmky k pvodu bunk a dobe mnn, avak nim nepodloen pipisovn uritch rys evoluci. Z dn z nich se ovem nedozvdme, jak mohly molekulrn mechanismy vzniknout na zklad postupnho v voje. Nesetkvme se ani s jedinm pkladem podrobnho popisu cesty, j se mohl vvoj sloitho biochemickho systmu na zklad Darwinovy teorie ubrat. Po prostudovn ticeti uebnic biochemie (jejich pehled je uveden v tabulce 8 - 1 ) , podle kterch se v uplynulch letech na vech vtch univerzitch pipravovaly cel generace student, zjiujeme, e cel ada uebnch text se evoluc nezabv vbec. Napklad Thomas Devlin z Jeffersonovy univerzity ve Filadelfii je autorem uebnice biochemie, kter poprv vyla v nakladatelstv John Wiley & Sons v roce 1982. Dal vydn nsledovala v letech 1986 a 1992. Rejstk prvnho vydn ob sahuje asi 2 500 hesel, ve druhm vydn zstv poet hesel nezmnn. Ve tetm vydn nachzme v rejstku 5 000 hesel. V dnm z vydn vak nen ani jedin heslo vnovno evoluci. Kniha Franka Armstronga

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku z Univerzity sttu Severn Karolna, kterou vydalo nakladatelstv Oxford University Press, je jedinou novj prac obsahujc kapitolu vnovanou pehledu dleitch objev v historii biochemie. Vet zan rokem 1828, kdy Friedrich Wohler spn syntetizoval moovinu. Tato kapito la se ovem vbec nezmiuje o Darwinovi ani o evoluci. V dnm ze t vydn uebnice nepovaoval Armstrong za nutn zmnit v rejstku heslo evoluce". V rejstku dal uebnice, vydan rovn nakladatel stvm John Wiley & Sons, najdeme v celkovm potu 2 500 hesel pouze jedin, kter se zmiuje o evoluci. Jedn se o odkaz na stranu 4: Orga nismy proly postupnm vvojem, pizpsobily se mncm se podmn km v rznch geologickch obdobch a dosud se pizpsobuj. To je ve, co se zde o evoluci dozvdme. Tabulka 8-1
Odkazy na evoluci v rejstcch uebnic biochemie. autor Lehinger Lehinger Lehinger et al. Devlin Devlin Devlin Stryer Stryer Stryer Stryer Voet & Voet Voet & Voet Mathews & van Holde Horton et al. Moran et al. Zubay rok vydn vydavatelstv 1970 1982 1993 1982 1986 1992 1975 1981 1988 1995 1990 1995 1990 1993 1994 1983 Worth Worth Worth John Wiley & Sons John Wiley & Sons Wiley-Liss Freeman Freeman Freeman Freeman John Wiley & Sons John Wiley & Sons Benjamin Cummings Prentice Hall Prentice Hall Addison Wesley celkov poet hesel v rejstku 6 000 7 000 8 000 3 500 2 500 5 000 3 000 4 000 4 000 4 000 9 000 10 000 6 000 4 500 9 000 5 000 hesla tkajc se evoluce 2 2 22 0 0 0 0 0 14 9 12 13 9 11 12 1

194

195

Darwinova ern skka

Zubay Zubay Zubay et al. Armstrong & Bennett Armstrong Armstrong Scheve Abeles et al. Garrett & Grisham Wood et al. Conn & Stumpf Conn et al. Kuchel & Ralston Gilbert 1988 1993 1995 1979 1983 1989 1984 1992 1995 1981 1976 1987 1988 1992 Macmillan Wm. C. Brown Wm. C. Brown Oxford University Oxford University Oxford University Allyn and Bacon Jones and Barlett Harcourt Brace Benjamin Cummings John Wiley & Sons John Wiley & Sons McGraw-Hill McGraw-Hill 5 000 6 000 7 000 2 500 3 000 4 000 3 000 4 500 6 000 4 000 2 500 2 500 3 500 1 000 3 19 2 0 0 0 0 0 5 1 0 1 0 0

Co nm ern skka k? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku evolun teorie vzniknout kterkoliv z onch neobyejn sloitch bioche mickch soustav, kter jejich uebnice popisuje. Jak to vte? Jak vme to, o em tvrdme, e to vme - ne v njakm hlubokm filo zofickm smyslu, nbr v praktickm, kadodennm ivot? V ktermko liv uritm okamiku mete nkomu ci, e vte, e v obvac pokoj je vymalovn zelenou barvou, e Philadelphia Eagles vyhraj Velk po hr, e se Zem to kolem Slunce, e demokracie je nejlep formou vldy, e znte cestu do San Jos. Tato rzn tvrzen jsou zaloena na rznch zpsobech vdn. O jak zpsoby se jedn? Prvn zpsob vdn je samozejm zaloen na osobn zkuenosti. Vte, e v obvac pokoj je vymalovn zelenou barvou, protoe jste tam byli a na vlastn oi se o tom pesvdili. (Nebudeme se zde zabvat monos t, e se vm to zdlo i e nejste duevn zdrvi.) Stejn tak vte, co to je ptk, jak funguje zemsk pitalivost, jak se dostat do nejbliho n kupnho stediska - to ve na zklad pm, kadodenn zkuenosti. Dal zpsob vdn je znalost vci na zklad uritho pramene. To znamen, e se spolhte na urit zdroj informac a vte, e je spoleh liv, protoe s danm jevem nemte dnou osobn zkuenost. Tak nap klad tm kad, kdo chodil do koly, v, e Zem se to kolem Slunce, akoliv by se nalo jen velmi mlo lid, kte by vm dokzali ci, jak je takov pohyb vbec mon zachytit. Stejn tak se spolhte na pramen, jestlie na otzku, zda znte cestu do San Jos, odpovte ano a vythnete mapu. O spolehlivosti mapy se mete pesvdit, pokud podle n skuten dojedete do San Jos, ale dokud to nevyzkoute, spo lhte se na pramen. Mnoz lid tak v, e demokracie je nejlep monou formou vldy, akoliv dn jin druh vldy nikdy nepoznali. Spolhaj se na prameny - na tvrzen uebnic a politik - a snad i na slovn i obrzkov popis ivota v jinm zzen. V jinm sttnm zzen samozejm in tot a vtina jeho zastnc se spolh pouze na pra meny. Ale co Philadelphia Eagles? Jak vte, e letos vyhraj? Pod ntlakem mon pipustte, e dn ze sportovnch komenttor se o jejich prav dpodobnm letonm vtzstv nezmnil, take na pramen se nespolhte.

Autoi nkterch uebnic vynakldaj mimodn sil, aby studentm vtpili, e svt mus nazrat z hlediska evoluce. Napklad v knize sepsa n D. a J. G. Voetovmi nalezneme ndhern barevn obrzek, kter pln vystihuje jejich pravovrn stanovisko.28 V horn tetin obrzku vidme sopku, blesk, ocen a slunen paprsky, co m ukzat, jak ivot vznikl. Uprosted vyobrazen je nakreslena molekula DNA, vedouc z pr votnho ocenu do bakteriln buky, znzorujc, jak se ivot dle vy vjel. Spodn tetina nkresu se podob - neertuji - rajsk zahrad. Je zde vyobrazena cel ada zvat, kter se vyvinula na zklad vudy p tomn evoluce. V zstupu zvat stoj tak mu a ena (ena podv mui jablko), oba velmi pohledn a naz. To bezpochyby zvyuje zjem studen t, ovem obrzek sm je jen klam. Nevysloven slib, e vechna tajem stv evoluce budou odhalena, autoi nakonec nedodr. Mnoz studenti se tedy ze svch uebnic dozvd, jak na svt pohlet brlemi evoluce. Nedozvd se vak, jak mohla na zklad Darwinovy

196

197

Darwinova ern skka Nemte ani dnou informaci z prvn ruky, kter by hovoila o tom, e napklad nkte z hr zaali tajn trnovat pod vedenm mistra zenu, jen pislbil, e doke znan zvit jejich obratnost a pohyblivost. Sv tvrzen nezakldte ani na jejich vkonech z minulch let, kter byly pr mrn a uboh. Mete snad poukzat na jejich spchy ze vzdlenj minulosti (napklad na ampiontech v letech 1948, 1949 a 1960 nebo na Velkm pohru v roce 1981) a tvrdit, e jste si jejich optovnm sp chem v letonm roce prost jisti. Ve skutenosti tedy nevte, zda Eagles letos zvtz, jen jste pouili takov jazykov obrat. Vae tvrzen se ne zakldalo ani na vlastn zkuenosti, ani na dnm zdroji. Byly to jen plan ei. Vdci jsou tak jen lid. Meme se tedy ptt, jak vd to, o em tvrd, e to vd. Jako vichni ostatn i vdci vd bu na zklad vlastn zkuenosti, nebo z njakho pramene. V padestch letech naeho stolet spatili Watson a Crick obraz vlken DNA ozench rentgenovmi pa prsky a za pomoci svch matematickch znalost urili, e DNA m tvar dvouroubovice. Vdli to tedy z vlastn zkuenosti. V prbhu svho studia jsem se nauil, e DNA m dvouroubovicovitou stavbu. Nikdy jsem vak neprovedl pokus, kter by to dokazoval. Spolhm se tedy na pramen. Odborn vdomosti kadho vdce se z nejvt sti zakldaj na pramenech. Zeptte-li se badatele, jak v, jakou strukturu m choles terol, jak reaguje hemoglobin, jakou lohu zastvaj vitamny, tm po kad vs odke na odbornou literaturu - spe ne na vsledky svch vlastnch laboratornch pokus. Pjemn ovem je, e prameny snadno najdete: jsou v knihovnch. Prci Watsona a Cricka vnovanou struktue DNA si mete pest v a sopise Nature. Najdete tam i pojednn o struktue cholesterolu a mnoh dal. Lze tedy tvrdit, e strukturu DNA a cholesterolu znme z odbor nch pramen, nebo v literatue nachzme prce, kter o tchto tma tech pojednvaj. Kdyby vak James Watson i komise pro vdu rozhodli, e DNA je utvoena z bylinkovho sra, piem by nepublikovali p slun dkazy, nemohli bychom tvrdit, e se nae vra v srovou DNA zakld na odbornch pramenech. Odborn prameny toti mus bt uve ejnny a mus obsahovat pslun dkazy. Kdyby Watson publikoval pouh prohlen, e DNA je dvouroubovice, navc v lnku, kter by

Co nm ern skka k ? / Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku se pevn zabval zcela jinm tmatem, a nepodpoil by sv tvrzen dnm dkazem, neexistoval by ani odborn pramen dokldajc uvede n objev. Molekulrn evoluce nen odbornmi prameny doloena. Ve vdeck literatue - v uznvanch asopisech, zce specializovanch asopisech ani v knihch - nenajdeme sta, kter by popisovala, jak dolo (nebo alespo jak mohlo dojt) k molekulrn evoluci jakhokoliv skutenho, sloitho biochemickho systmu. Setkme se sice s tvrzenmi, e k ta kov evoluci dolo, dn z nich vak nen podloeno odpovdajcmi po kusy i vpoty. Vzhledem k tomu, e molekulrn evoluci nezn nikdo z vlastn zkuenosti a e neexistuje pramen, na nm by se jej znalost mohla zakldat, lze - podobn jako v ppad tvrzen, e Eagles letos vyhraj Velk pohr - prohlsit, e prosazovn darwinovsk podoby mo lekulrn evoluce jsou pouh ei. Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku" - to je slov, kter vdet pracovnci berou opravdu vn. Pokud svou prci nepublikujete, aby ji tak vdeck obec mohla posoudit a zhodnotit, nemte na akademick p d co dlat. Stejn ren ovem plat i o teorich. Prohlauje-li teorie, e je schopna objasnit urit jev, avak o dn vysvtlen se ani nepokou, mla by bt z akademick pdy vykzna. Molekulrn evoluce se - na vzdory rozlinmu srovnvn sekvenc a vytven matematickch mo del - nikdy nezabvala otzkou vzniku sloitch systm. V dsledku toho tak teorie darwinovsk podoby molekulrn evoluce nebyla nikdy publikovna, a mla by tud bt odsouzena k zniku.

198

199

Co nm ern skka k ? / Plnovit innost inteligentnho initele Prvn alternativou postupnho vvoje je teorie zastvan Lynn Margulisovou. Msto Darwinova pedpokladu, e vvoj je zen bojem organis m o peit, navrhuje zdokonalovn na zklad vzjemn spoluprce a symbizy. Podle n si organismy navzjem pomhaj, aby spolenmi silami doshly toho, eho nemohou doshnout jeden bez druhho. Jet jako studentka navrhla tuto teorii jako vysvtlen bunn struktury. Margulisov, akoliv zpotku sklzela jen vsmch, nakonec dola pomrn pznivho pijet - pot dokonce nadenho souhlasu (stala se lenkou Nrodn akademie vd) dky sv teorii, e jednotliv sti buky kdysi byly samostatn ijcmi organismy. Jak jsme vidli, eukaryontn buka je ndobka pln sloitch moleku lrnch mechanism, hledn rozdlench do mnoha st. K tm nejvt m pat jdro, kter lze pozorovat i prostm mikroskopem, sestavenm ji v sedmnctm stolet. Men steky vak byly objeveny teprve pot, co byly na konci devatenctho stolet sestrojeny dokonalej mikroskopy. K tm nejmenm pat mitochondrie. Typick buka obsahuje asi dva tisce mitochondri, co celkem ped stavuje piblin 20 procent jejho objemu. Kad z tchto malch s teek v sob skrv zazen nezbytn k zskn energie z potravy a k jejmu uchovn v chemicky stl, zrove vak snadno dostupn for m. Mechanismy mitochondri, kter toto zajiuj, jsou pomrn sloit. Zazen v tomto systmu jsou pohnna tokem kyseliny, kter pepravuje elektrony mezi pl tuctem penae, co vyaduje dokonalou souhru mnoha soust systmu. Mitochondrie se velikost i tvarem podobaj nkterm samostatn exis tujcm bakterilnm bukm. Lynn Margulisov vypracovala teorii, e na pradvn zemi jaksi vt buka spolkla" buku bakteriln, avak ne strvila ji. Ob buky se zkrtka pizpsobily nov situaci - jedna exis tovala uvnit druh. Men buka dostvala od vt iviny a na opltku j pedvala st chemick energie, kterou vyrbla a skladovala. Kdy se vt buka rozmnoila, men uinila tot a jej potomstvo nadle pebvalo uvnit hostitele. Po njak dob buka ijc v tto symbize ztratila mnoh mechanismy, kter jsou nezbytn pro voln se vyskytujc buky. m dl tm vce se specializovala pouze na zajiovn energie pro hostitelskou buku. Nakonec se zmnila v mitochondri.

Kapitola devt

Plnovit innost inteligentnho initele

O co jde? O tom, e Darwinova evolun teorie zjevn nedoke objasnit moleku lrn zklady ivota, svd nejen analzy obsaen v tto knize, ale tak fakt, e (jak jsem ukzal v osm kapitole) v odborn literatue nenalez neme ani jedin model, kter by vznik sloitch biochemickch systm vysvtloval. Tv v tv neuviteln sloitosti, kterou modern bioche mie objevila uvnit buky, zstv vdeck obec naprosto ochromena. Nikdo z Harvardu, nikdo z stavu nrodnho zdrav, dn len Nrodn akademie vd, dn lauret Nobelovy ceny - prost vbec nikdo nedo ke v souladu s darwinismem objasnit, jak se mohly vyvinout asinky, vidn, sren krve i jakkoliv jin sloit biochemick proces. Jene - jsme tady. Jsou tu i rostliny a zvata. I sloit systmy. A to ve se sem muselo njak dostat. Jestlie to nevzniklo podle Darwinovy teorie, jak tedy? Jestlie nco nebylo sestaveno postupn, muselo to bt sestaveno rych le nebo dokonce najednou. Pokud pidvn jednotlivch jednoduchch soust nepispv k neustlmu zlepovn funkce danho systmu, mu s bt dohromady sestavovny sti sloitj. Vdci v nedvn dob na vrhli dva zpsoby, jak mohly bt sloit systmy sloeny najednou. Zkusme tyto monosti krtce prozkoumat. Pot se budeme podrobnji zabvat tak tet alternativou.

200

201

Darwinova ern skka Posmvn a klebky provzejc teorii Lynn Margulisov pozvolna utichly pot, co nov objeven sekvenan techniky prokzaly, e blko viny obsaen v mitochondrich se vce podobaj blkovinm bakteri ne blkovinm hostitelsk buky. Pozdji byly zaznamenny i dal podobn rysy mezi mitochondriemi a bakteriemi. Zastnci symbiotickho pvodu mitochondri obhajuj svou teorii mimo jin tm, e poukazuj na buky ijc v symbize v dnench organismech. Napklad jist druh hlsta v bec nem stn otvor, protoe nepotebuje pijmat potravu - obsahuje toti fotosyntetizujc asy, kter ho zsobuj energi! Podobn dkazy opravdu siln zapsobily. Teorii Lynn Margulisov popisujc vznik mi tochondri nyn najdeme v kad uebnici biochemie. V uplynulch dvou desetiletch pili Margulisov a dal vdci s teo ri, e na zklad symbizy vznikly i jin strukturn elementy buky. Tato teorie ji ovem nen tak obecn pijmna. Zkusme si vak - jen pro ely naeho vkladu - pedstavit, e symbiza, kterou Lynn Mar gulisov popisuje, byla pi vzniku ivota bnou zleitost. Zvan otzka, kterou si jako biochemikov musme poloit, tedy zn: Vysvtluje symbiza pvod sloitch biochemickch systm? Ovem, e ne. Zkladem symbizy je spojen dvou oddlench bunk - neboli dvou oddlench systm, kter u oba funguj. Napklad pi vzniku mitochondrie byla jedna ivotaschopn a ji dve existujc buka pohlcena jinou takovou bukou. Margulisov ani nikdo jin vak podrob n nevysvtluj, jak se takov ivotaschopn buky vyvinuly. Zastnci nzoru, e mitochondrie vznikly na zklad symbizy, samozejm ped pokldaj, e dovnit vnikajc buka byla ji dve schopna pemovat iviny na energii. Stejn samozejm tak pedpokldaj, e hostitelsk buka je schopna udrovat stl vnitn prosted, kter spolupracujc buce vyhovuje. Symbiza je tedy mon jen u sloitch, existujcch a fungujcch sys tm, a tud neme vysvtlovat zkladn biochemick systmy, ktermi jsme se v tto knize zabvali. Teorie vnovan symbize snad maj co ci k vvoji ivota na zemi, nedok vak objasnit potky sloitch systm. Dal alternativu Darwinovy teorie postupnho vvoje znme pod n zvem teorie sloitch systm". Vznikla teprve nedvno a jejm hlavnm

Co nm ern skka k? / Plnovit innost inteligentnho initele zastncem je Stuart Kauffman. Podle tto teorie - strun eeno - se systmy obsahujc velk poet spolupsobcch soust samovoln sesta vuj do uspodanch struktur. Nkdy je mon, aby byl sloit systm uspodn do nkolika struktur, piem zmnu struktury me zpsobit naruen systmu. Kauffman se domnv, e chemick ltky obsaen v prapolvce se uspodaly do sloitch pochod ltkov pemny. Tvr d, e k pechodu na jin typ" buky (napklad, kdy se rod nov organismus - na zatku je pouze oplodnn vajko, poslze vak vzni kaj buky jater, pokoky atd.) dochz naruenm sloitho systmu, kte r je dsledkem zmnnho samouspodn. Ve uveden vysvtlen bude teni zejm pipadat ponkud zmate n. sten je to vinou m neschopnosti podat jasn popis. Z velk sti je vak pinou nejasnosti to, e teorie sloitch systm se pvodn zrodila jako matematick model popisujc chovn nkterch potao vch program, piem jejm stoupencm se dosud nepodailo uplatnit ji i ve skutenm ivot. Obhjci teorie argumentuj zejmna tm, e po ukazuj na chovn potaovch program a tvrd, e chovn pota se podob chovn biologickch systm. Kauffman napklad popisuje zmny (nazv je mutace) v nkterch potaovch programech, kter sestavil: Vtina mutac nem zvanj nsledky vzhledem k tomu, e systm je svou povahou odoln proti zmnm. Nkter mutace vak vyvolvaj roz shlej kaskdy zmn. Vyven systmy se tedy obvykle postupn pi zpsobuj mncmu se prosted: vyaduj-li to vak okolnosti, mohou se pizpsobit rychle. Tyto vlastnosti pozorujeme i u organism. Jinak eeno, nkter drobn zmny v potaovm programu zpsob znan zmny v jeho vstupu (obvykle se na obrazovce objev njak tekovan vzor), take je mon, e nepatrn zmny DNA mohou vyvolat znan, uspodan biologick zmny. Dl se vklad nikdy nepout. Ni kdo ze stoupenc teorie sloitch systm se zatm neodebral do labora toe, aby tam ve zkumavce smsil velk mnostv nejrznjch chemikli a vykal, zda dojde k samovolnmu uspodn pochod ltkov pem ny. Kdyby se pokusili uskutenit podobn experiment, pouze by zopako vali marn pokus badatel zabvajcch se potky ivota, kte se stejnmu vzkumu ji v minulosti vnovali a zjistili, e ze sloitch sm-

202

203

Darwinova ern skka si zpravidla zskme mnoho pny na stnch zkumavky, ale to je tak vechno. Kauffman ve sv knize uvauje o tom, e teorie sloitch systm by mohla objasnit nejen vznik ivota a ltkovou pemnu, ale tak tlesn tvary, ekologick vztahy, psychologii, kulturn rozdly a ekonomii. Ne jasnost sloitch systm vak zaala odrazovat i dvj naden zastn ce tto teorie. V asopise Scientific American se po adu let objevovaly teorii pzniv hodnotc lnky (autorem jednoho z nich byl sm Kauf fman). Na oblce ervnovho sla se vak v roce 1995 objevila otzka: Je teorie sloitch systm podvod?" Uvnit pak teni nalezli lnek nazvan Od sloitosti ke zmatenosti", v nm se mimo jin pe: Bdn o umlm ivot, kter pat k nejvznamnjm oblastem teorie sloitch systm, se podle jednoho z kritik neopr o fakta. Vynik vak pi vytven potaov grafiky. Nkte ze zastnc tto teorie vskutku pikldaj velk vznam skute nosti, e lze napsat krtk potaov programy, kter na obrazovce vy tvo obrzky podobn biologickm objektm, napklad ulit mle. V dsledku toho vznik pedstava, e vytvoit mle je vcelku snadn. Biologa nebo biochemika by vak zajmalo, zda uvnit potaovho mle nalezneme perlu, zda kdy obrzek dostaten zvtme, uvidme brvy a ribozmy, mitochondrie a systmy zajiujc transport uvnit buky, jako i ostatn soustavy, bez nich se skuten iv organismy neobejdou. Jestlie si takovou otzku polome, znme zrove i odpov. Kauffman ve svm lnku konstatuje: Uml ivot se v uritm okamiku kamsi vytrc, piem nelze ci, kde je hranice mezi tm, co se tk relnho svta - tedy veho, co ns obklopuje - a skuten povedench potao vch her, umleckch vtvor a hraek." Stle vce lid se domnv, e tento hranin bod se objevuje velmi zhy. Zkusme vak - jen kvli naemu vkladu - pedpokldat, e teorie sloitch systm je pravdiv - e velmi sloit smsi se njakm zpso bem samovoln uspodaly a e to mlo nco spolenho s potky ivo ta. Budeme-li tuto premisu pokldat za sprvnou, doke teorie sloitch systm objasnit sloit biochemick systmy, s nimi jsme se v tto kni ze setkali? Domnvm se, e ne. Sloit sms vzjemn na sebe psob-

Co nm ern skka k? / Plnovit innost inteligentnho initele cch ltek, kterou tto teorie pedpokld, mohla existovat jet ped vznikem ivota (akoliv ani pro to neexistuje prakticky dn dkaz), jakmile by se vak objevila iv buka, nemla by na ni existence takov smsi dn vliv. Zkladnm principem ivota buky je regulace: buka reguluje mnostv a druh chemickch ltek, kter produkuje. Jakmile nad nimi ztrat kontrolu, zahyne. V regulovanm prosted buky by nemohlo dochzet k nahodile se objevujcm reakcm chemickch ltek, kter Kauffmanova teorie vyaduje. Vzhledem k tomu, e ivotaschopn buka si sv chemick ltky dr na uzd, snaila by se pedejt nhodnmu sestavovn novch, sloitch kaskd ltkov pemny. Zkusme si dle pedstavit, e vzorec, podle kterho jsou u uritho typu buky funkn urit geny, se me mnit v souladu s teoriemi Stuarta Kauffmana. (Podle toho, kter z gen jsou aktivovny, vznikaj rz n druhy bunk. Napklad geny hemoglobinu - blkoviny, kter pen kyslk do tkn - jsou aktivovny u bunk, kter produkuj erven krvinky, u jinch vak ne.) Pestoe pro to neexistuje dn dkaz, ekn me, e teorie sloitch systm m nco spolenho s obratem, kter jednu buku zmn v ervenou krvinku a jinou v neuron. Lze takto vy svtlit pvod sloitch biochemickch systm? Nikoliv. Podobn jako v ppad teorie symbizy tato strnka teorie sloitch systm pedpo kld existenci ji fungujcch soustav. Jestlie tedy buka aktivuje pouze geny nutn ke vzniku hemoglobinu, me se zmnit v ervenou krvinku. Aktivuje-li jin buka odlin soubor gen, me vytvoit blkoviny cha rakteristick pro neuron. Nen vak mon, aby eukaryontn buka akti vovala soubor ji existujcch gen a z nieho nic tak vytvoila bik charakteristick pro bakterie. dn z gen, kter ji v buce existuj, toti neme takto fungovat. Buka by mohla vyrobit bik pouze v p pad, e by byl ji pedem zakdovn v jej DNA. Kauffman ve skute nosti nikdy netvrd, e takovto nov a sloit struktury by mohly vznikat v souladu s teori sloitch systm. Teorie sloitch systm snad me bt znanm pnosem pro mate matiku a do jist mry snad me pispt i k rozvoji biochemie. Nedok e vak vysvtlit pvod sloitch biochemickch systm, kter jsou zkladem ivota. Ani se o to nepokou.

204

205

Darwinova ern skka Zjiovn plnovit innosti Pedstavte si mstnost, v n le rozdrcen, jako lvanec placat tlo. Kolem se pl tucet detektiv s lupou a zkoumaj podlahu ve snaze najt njakou stopu, kterou tu pachatel zanechal. Uprosted pokoje, vedle tla mrtvho, stoj velk ed slon. Detektivov se nohm tlustokoce opatrn vyhbaj, ale nikdy na nj ani nepohldnou. Po njak dob jsou znechu ceni nespchem. Pokrauj vak nenavn dl a zkoumaj podlahu jet pelivji. V uebnicch pro detektivy se toti doetli, e mus dostat svho lovka", take o slonech se ani nenamhaj uvaovat. V mstnosti pln vdc, kte bdaj nad vznikem ivota, je slon. Je oznaen ttkem, na nm stoj: plnovit innost". Kadho, kdo se nect povinen omezit sv bdn pouze na nenaplnovan piny, ihned napadne, e mnoh biochemick systmy byly zkonstruovny - a to nikoliv pouze vlivem prodnch zkon i psobenm nhody a nevy hnutelnch okolnost. Byly naplnovny. Konstruktr vdl, jak budou systmy po dokonen vypadat, a zaal je sestavovat. ivot na zemi je ve sv nejzkladnj podob vsledkem dmysln, inteligentn innosti. Tento zvr pirozen vyplv z fakt samotnch - nikoliv z posvt nch knih i z nboenskho pesvden. Usuzovat, e biochemick sys tmy byly navreny inteligentnm tvrcem, znamen uvaovat zcela obvyklm zpsobem, bez uit jakchkoliv novch logickch postup i vdnch discipln. Vyplv to prost ze spojen velkho mnostv mraven prce, kterou biochemie za uplynulch tyicet let vykonala, s uve nm zpsobu, jakm bn dochzme k zvrm tkajcm se plnovit innosti. Nicmn vrok, e biochemick systmy byly vytvoeny podle plnu, jist zaraz mnoh lidi jako zvltn, a proto mi ho dovolte trochu osvtlit. Pod pojmem plnovit innost" zde rozumme eln uspodn jed notlivch soust. Za pedpokladu takto irok definice vidme, e na plnovno mohlo a me bt cokoli. Dejme tomu, e byste jednoho krsnho rna jeli do prce a u krajnice byste uvidli hoc auto - jeho pedn st je zcela zdeformovan a vude kolem le rozbit sklo. Nko lik metr od auta vidte nehybn lec tlo. Prudce selpnete brzdov pedl a zastavte u kraje silnice. Pibhnete k lecmu lovku, snate se mu na zpst nahmatat tep a pak si vimnete, e za nedalekm stro-

Co nm ern skka k? /Plnovit innost inteligentnho initele mem stoj mladk s videokamerou. Zakite na nho, aby zavolal sanit ku, ale on dl filmuje. Kdy se otote zptky k tlu, zjistte, e se na vs usmv. Nezrann herec vm vysvtluje, e je postgraduln student na katede sociologie a provd vzkum ochoty motorist pijt na pomoc zrannm. Zabodvte se pohledem do zubcho se arlatna, jak vstv a otr si z oblieje falenou krev. Potom mu pomete k realistitjmu vzezen a spokojen odchzte, zatmco kameraman odbh pivolat sa nitku. Zdnliv nehoda byla naplnovna; ada soust byla eln uspo dna, aby vypadaly jako netst. Naplnovny mohly bt i jin, mn npadn udlosti: Ne jste veli do restaurace, majitel tam mohl uspo dat kabty na polici. Odpadky a plechovky mohl podl silnice umstit umlec usilujc o jaksi zvltn ekologick vyjden. Zdnliv nhodn setkn lid mohla bt vsledkem velkho plnu (teoretici spiknut t z formulovn takovchto pln). V arelu univerzity, kde pracuji, jsou sochy, kter bych v ppad, e bych je vidl leet vedle silnice, povao val za vsledek nhodnch der do kusu starho eleza, a pesto vznikly na zklad projektu. Vsledkem tohoto zvru - e cokoli mohlo bt eln uspodno - je, e nememe vdt, e nco naplnovno nebylo. Vdeckm prob lmem se pak stv, jak meme takovto pln spolehliv vyptrat. Kdy je rozumn se domnvat, e nco bylo vytvoeno podle plnu, pokud se o tom nememe pesvdit na vlastn oi ani o tom nemme vpovdi oitch svdk? U samostatnch fyziklnch systm - pokud nejsou vy rbny postupn - je pln zejm, pokud je mnostv oddlench, na sebe vzjemn psobcch soustek seazeno tak, aby plnily funkci, kter pe sahuje jednotliv sousti. m vt specifinost spolupsobcch sou st je pro danou funkci poteba, tm jistj si meme bt existenc uritho plnu. Jasn to je vidt u rznch systm. Dejme tomu, e je u vs v nedli odpoledne na nvtv jin manelsk pr a hrajete spolu Scrabble. Kdy hra skon, na chvli odejdete z mstnosti. Po nvratu najdete psmenka ze hry v krabici, nkter obrcen nahoru, jin obrcen dol. Nic zvlt nho si o tom nemyslte, dokud si nevimnete, e psmenka obrcen nahoru tvo dohromady npis POZVTE NS NA VEEI LAKOM-

206

207

Darwinova ern skka CI". V tuto chvli okamit usoudte na existenci plnu, ani byste zva ovali monost, e takto mohl psmena nhodn poskldat vtr, zemte sen nebo v pes. Usuzujete na plnovitou innost, protoe mnostv jednotlivch soust (psmen) je seazeno za uritm elem (vytvoen zprvy), kter by dn ze soust nemohla splnit sama. Krom toho je tato zprva znan specifick; zmnou nkolika psmen by pestala bt srozumiteln. Z tho dvodu nemohla tato zprva vzniknout postupnm vvojem: jedno psmeno nevytv st zprvy, nkolik dalch psmen nevytv o nco vt st zprvy atd. Nehled na mou neschopnost rozpoznat pln u soch v univerzitnm arelu, je zde asto snadn uvidt plnovitou innost u jinch umleckch dl. Napklad u studentskho centra zahradnci uspodvaj kvtiny tak, aby tvoily jmno univerzity. I kdybyste je nevidli pracovat, snadno bys te poznali, e kvtiny byly eln uspodny. Kdybyste tedy hluboko v lese narazili na kvtiny, kter by jasn utvely jmno LEHIGH", nepochybovali byste o tom, e tento vzorec vznikl v dsledku promyle nho plnu. Na existenci plnu lze nejsnze usuzovat u mechanickch pedmt. Pi prohldce skldky byste vidli izolovan matice a rouby, kousky plastu a skla - vtinou roztrouen, nkter navren na sob navzjem, jin vklnn do sebe. Dejme tomu, e by v zrak ulpl na hromad, kter by vypadala obzvlt kompaktn, a kdybyste nadzvedli ty vyn vajc z hromady, cel hromada by se pohnula spolu s n. Kdybyste na ty zatlaili, hladce by se posunula k jedn stran hromady a thla by s sebou etz, kter by k n byl pipevnn. etz by pak trhl ozubenm kolem, kter by otoilo temi dalmi koly, je by otely ojnic a hladce by ji roztoily. Rychle byste dospli k zvru, e tato hromada nen nhodnm shlukem odpadu, nbr vsledkem uritho plnu (tj. e byla v tomto poad sestavena njakm inteligentnm initelem), protoe vidte, e sou sti tohoto systmu na sebe navzjem psob za njakm konkrtnm elem. I systmy vyroben vhradn z prodnch soust mohou vykazovat eln uspodn. Napklad dejme tomu, e byste li se svm znmm do lesa. Najednou by v znm vyletl do vzduchu a zstal viset za nohu z njak popnav rostliny pipevnn k vtvi stromu. Pot, co byste ho

Co nm ern skka k? / Plnovit innost inteligentnho initele odzli, byste se pustili do opravy pasti. Vidli byste, e rostlina byla omotna kolem vtve a jej konec nataen k zemi. Tam byl bezpen ukotven vidlicovitou vtv. Vtev byla pipevnna k dal popnav rost lin - maskovan listy - take kdy dolo k naruen spoutc" rostli ny, sthla dol vidlicovitou vtev, m se uvolnila pruinov" rostlina. Konec rostliny tvoil oko s klouzavm uzlem, jeho kolem bylo zahytit koist a vyhodit ji do vzduchu. I kdy tato past byla vyrobena pouze z prodnch materil, rychle byste dospli k zvru, e byla produktem plnovit innosti. U jednoduchho umle vyrobenho pedmtu, jako je napklad ocelo v ty, jsou pi usuzovn na plnovitou innost asto dleit ostatn okolnosti. Kdybyste takovouto ty vidli u ocelrny, pedpokldali byste, e byla vyrobena podle uritho plnu. Avak dejme tomu, e byste ces tovali kosmickou raketou na neobydlenou a dosud neprobdanou ciz pla netu. Kdybyste tam na svahu sopky vidli leet destky ocelovch ty, potebovali byste vc informac, ne byste mohli mt jistotu, e tyto tye zde nevyrobily geologick procesy - pirozen pro tuto planetu. Naproti tomu kdybyste u sopky vidli destky past na myi, asi byste se s uri tmi obavami ohleli pes rameno, zda neuvidte stopy po jejich strjci. Abychom u neho, co nen umle vyrobeno (napklad u pasti sesta ven z popnavch rostlin a vtv), mohli dospt k zvru o existenci pedem vytvoenho plnu nebo abychom u systmu sloenho z nkolika umle vyrobench pedmt mohli konstatovat, e je vsledkem plnovit innosti, mus mt identifikovatelnou funkci. Pi definovn tto funkce vak si musme dvat pozor. Sloit pota lze pouvat jako ttko; je toto jeho funkce? Automobil s poslednmi technickmi vymoenostmi lze pout k vybudovn hrze na potoce; mme se zabvat prv touto mo nost? Nikoli. Kdy zvaujeme eln uspodn, funkc systmu, j bychom se mli zabvat, je ta, kter vyaduje a vyuv nejvt dl vnit n sloitosti systmu. Pak meme posuzovat, jak dobe dan sousti tto funkci vyhovuj. Funkce systmu je urovna vnitn logikou systmu: funkce nezname n nutn tot, k emu chtl systm pouvat jeho tvrce. lovk, kter poprv v ivot vid past na myi, nemus vdt, e podle jejho vrobce by se s n mly chytat myi. Me ji msto toho pout na ochranu proti

208

209

Darwinova ern skka zlodjm nebo jako poplan systm pi zemtesen (pokud by chvn bylo natolik siln, e by past dokzalo sklapnout), a pesto na zklad pozorovn vzjemnho psoben jejch jednotlivch st v, e byla vy tvoena podle uritho plnu. Podobn je mon pouvat sekaku na tr vu jako vtrk nebo jako lodn motor. Nicmn funkce zazen - oten epel - je nejlpe definovna jeho vnitn logikou. Kdo je tam? Hypotzy o elnm uspodn nevyaduj, abychom mli kandidta na lohu tvrce. Zkoumnm samotnho systmu meme urit, e je v sledkem plnovit innosti, a pesvden o jeho elnm uspodn m eme zastvat mnohem silnji ne pesvden o totonosti jeho tvrce. U nkolika ve uvedench pklad totonost tvrce nen zejm. Nem me ani tuen, kdo a pro vyrobil ve popsan vynlez na skldce nebo past z popnav rostliny. Nicmn vme, e vechny tyto vci byly v sledkem plnovit innosti, protoe jednotliv sousti zde byly uspo dny za uritm clem. Na eln uspodn lze usuzovat s vysokou mrou jistoty i tehdy, kdy je tvrce velice vzdlen. Archeologov, kte provdj vzkum zaniklho msta, narej na kvdry s obrzky velbloud a koek, gryfy a draky, zakopan nkolik metr pod zem. I kdyby nali jenom toto, dospli by k zvru, e kvdry jsou vsledkem plnovit innosti. Me me vak jt jet dle. Jako dospvajc jsem vidl film Rok 2001: Ves mrn odysea. Abych ekl pravdu, ten film m moc nezaujal - prost jsem ho nepochopil. Zaal tm, jak se opice tloukly holemi, pak zobra zoval kosmick let s vraednm potaem a konil tm, jak jeden staec rozlil npoj a nenarozen dt plulo vesmrem. Urit ml njak hlubok vznam, ale vdeck typy jako j nemaj pro umleck dla takov po chopen. Byla tam vak jedna scna, kterou jsem pochopil docela snadno. Prvn kosmick let skonil na Msci a kosmonaut vyel z rakety prozkoumat jeho tern. Na sv obchzce narazil na hladce opracovan obelisk, kter se tyil nad msn krajinou. J, kosmonaut i ostatn divci jsme bez jakhokoli vysvtlovn okamit pochopili, e ten pedmt byl vsled kem plnovit innosti - e na Msci byl njak inteligentn initel a ten

Co nm ern skka k ? / Plnovit innost inteligentnho initele obelisk tam vytvoil. Z toho, co jsme na obelisku vidli, ho mohli vytvo it neznm vesmrn bytosti, andl, lid z minulosti (a ji Rusov nebo obyvatel zanikl civilizace Atlantidy), kte umli ltat vesmrem, nebo dokonce jeden z ostatnch kosmonaut tohoto letu, (kter ho mohl jako kanadsk ertk schovat na lodi a umstit na Msci ped kosmonautem, kter ho pozdji objevil). Kdyby se zpletka skuten odvjela podle n kterho z tchto scn, divci by nebyli schopni urit, zda dj neodpo ruje vzhledu obelisku. Kdyby se vak film snail tvrdit, e obelisk nebyl vsledkem plnovit innosti, divci by pskali tak dlouho, dokud by pro mtai film nezastavili. Zvr, e nco bylo eln uspodno, lze uinit pomrn nezvisle na tom, zda znme tvrce, nebo ne. Konec konc nejdve je nutno ped pokldat plnovitou innost a teprve pak se meme ptt po tvrci. O elnm uspodn meme bt pesvdeni s maximln monou pevnost, ani bychom nco vdli o tvrci. Na hran Kdokoli me rozpoznat, e relify americkch prezident na Mt. Rushmore jsou vsledkem plnovit innosti - ale jak asto kal thajsk krl, i to pomine. Jak poplyne as, bude pret a foukat vtr, hora zmn svj tvar. Je mon, e a lid v ptch tisciletch pjdou kolem tto hory, uvid ve skle jen nepatrn nznaky tv. Mohl by lovk dospt k z vru, e erodovan pomnk na Mt. Rushmore byl vsledkem plnovit innosti? To je rzn. K tomu, abychom mohli usuzovat na eln us podn, musme identifikovat jednotliv sousti, kter byly seazeny s uritm clem, piem urit mru nezvratnosti tohoto zvru nen nic snadnho. Erodovan relify na Mt. Rushmore by mohly budoucm ar cheologm pkn pohnout lu, kdyby zde vidli jen nznak ucha, nosu, spodnho rtu a mon jet brady, z kadho obrazu jen jednu vc. Tyto sti spolu nesouvis a docela dobe by mohlo jt jen o neobvykl skaln tvar. Na povrchu Msce je jakoby tv lovka. Meme poukzat na tmav msta, kter vypadaj jako oi a sta. Mohlo to bt vsledkem plnovit innosti, napklad mimozeman, ale poet a specifinost jednotlivch soust nesta na to, abychom mohli urit, zda el, kter je tomuto

210

211

Darwinova ern skka vzorci pipisovn, byl skuten nm zmrem. Itlie mon mla podle nho plnu vypadat jako bota, ale mon to tak nikdo neplnoval. K do saen spolehlivho zvru nemme dostatek informac. V asopise National Enquirer otiskli lnek, kter chtl ukzat lidskou tv na povrchu Marsu; podobnost vak byla jen nepatrn. V takovch ppadech meme ci jen to, e mon byla vsledkem plnovit innosti, ale nememe to tvrdit s jistotou. S rostoucm potem a kvalitou sloek, kter spolen vytvej systm, si meme bt existenc elnho uspodn stle jistj. Ped nkolika lety se objevila zprva, e plse rostouc v chladnice jedn pan z Tennessee vytvoila obraz Elvise Presleyho. I zde tu urit podobnost byla, ale jen nepatrn. Dejme vak tomu, e by podobnost byla skuten hodn velik. Dejme tomu, e by obraz nebyl jen z ern zbarven plsn, na pklad Rhizopus nigricans. Dejme tomu, e by tam byla tak Serratia marcescens - bakterie, kter roste v ervench vrstvch. A dejme tomu, e by tam byly kolonie kvasnic Saccharomyces cerevisiae, kter jsou sv tiv bl. A byly by tam tak Pseuodomonas aeruginosa, kter je zelen, Chromobacterium violaceum, kter je nachov, a Staphylococcus aureus, kter je lut. A pedpokldejme, e by zelen mikroorganismy rostly ve tvaru Elvisovch kalhot a nachov bakterie by vytvely jeho koili. A nepatrn teky stdav blch a ervench bakteri by dohromady p sobily dojmem tlov barvy a tvoily by jeho obliej. A dejme tomu, e by bakterie a plse v chladnice utvoily Elvisv obraz, kter by byl tm toton s jednm z jeho aksamitovch plakt, s nimi se lze setkat v nejrznjch obchodech. Mohli bychom v tako vm ppad dospt k zvru, e tento obraz je vsledkem plnovit in nosti? Ano, mohli - se stejnou jistotou, s jakou tvrdme, e jm jsou i zmnn plakty. Kdyby ml lovk na Msci" vousy, ui, brle a obo, mohli by chom konstatovat, e byl vsledkem elnho uspodn. Pokud by Itlie mla knoflkov drky a tkaniky do bot a pokud by Siclie pipomnala fotbalov m s barevnmi prouky a emblmem, mysleli bychom si, e byly vytvoeny podle plnu. S rostoucm potem nebo kvalitou soust propojenho systmu tak narst nae pesvden o plnovit innosti a me doshnout jistoty. Je tk to kvantifikovat.5 Snadno vak me-

Co nm ern skka k? / Plnovit innost inteligentnho initele me dospt k zvru, e tak podrobn propracovan systm jako hotov bakteriln Elvis byl vsledkem elnho uspodn. Biochemick eln uspodn U Elvisovch plakt, past na myi a vzkaz ve he Scrabble je eln uspodn dobe vidt. Biochemick systmy vak nejsou neiv ped mty; jsou soust ivch organism. Mohou bt biochemick systmy vsledkem inteligentn plnovit innosti? Nen to tak dvno, co pevldal nzor, e ivot je tvoen zvltn ltkou, odlinou od hmoty, z n se skldaj neiv pedmty. Friedrich Wohler tuto pedstavu postavil do sprvnho svtla. Dlouho pot sloitost ivota odolvala vtin pokus o jeho pochopen a ovldnut. Bhem poslednch destek let vak bioche mie pokroila natolik, e vdci jsou schopni u ivch organism plnovat a vyvolvat zkladn zmny. Podvejme se na nkolik pklad elnho uspodn v biochemii. Kdy systm sren krve sele, vrtoiv sraenina me zablokovat prtok krve srdcem a ohrozit tak ivot danho jedince. Pi souasn lb se pacientovi vpchne pirozen se vyskytujc blkovina, kter napome rozpadu tto sraeniny. Tato prodn blkovina m vak nkter nedostat ky, a proto se vzkumn pracovnci sna laboratorn vyrobit novou bl kovinu, kter by se pro dan el hodila lpe. Strun eeno, strategie je nsledujc (obr. 9-1). Mnoh blkoviny systmu sren krve jsou ak tivovny jinmi faktory, kter odstihnou st clovho proteinu a tm ho aktivuj. Odstihovan st je vak clem jen pro svho aktivtora. Plazminogen - pedchdce plazminu, blkovina, kter rozbj krevn sraeni ny - obsahuje cl, kter je odstihvn jen velice pomalu, a po vytvoen sraeniny a zahjen uzdravovacho procesu. Pi lb infarktu je ale te ba, aby plazmin byl v mst krevn sraeniny, kter brn obhu krve, okamit. S clem vyrobit plazmin, kter by byl na sprvnm mst k dispozici okamit, vzkumn pracovnci izolovali a upravili gen pro plazminogen. st genu, je u plazminogenu kduje msto, kter se odtp, m se aktivuje protein, je nahrazena. Nahrazuje ji st genu pro jinou sloku procesu sren krve (jako je pedchdce tromboplastinu krevn plazmy i TPA), kter je trombinem prudce tpena. Pedstava je takovto: um-

212

213

Darwinova ern skka le upraven plazminogen, nesouc st oddlitelnou trombinem, bude rychle peat a aktivovn v bzkosti sraeniny, protoe trombin se nach z v mst sraeniny. Aktivitu, kter se rychle uvoln, vak nepsob PTA, ale spe plazmin. Kdyby obti infarktu byla vpchnuta takovto blkovina, existuje nadje, e j plazmin pome uzdravit se s miniml nm trvalm pokozenm. Obrzek 9-1
(1) Je izolovn gen pro plazminogen. (Na obrzku nen zobrazena DNA, nbr aminokyse liny, kter gen kduje.) (2) Je vyjmut sek genu kdujcho oblast blkoviny, kter se pi aktivaci oddluje pomalu. (3) Do plazminogenovho genu je vloen sek jinho genu, kter kduje proteinovou oblast, je je rychle oddlovna trombinem. (4) Nyn existuje umle vytvoen, hybridn gen, kter po umstn do buky vytvo plazminogen, jen bude rychle aktivovn trombinem.

Co nm ern skka k ? / Plnovit innost inteligentnho initele Plnovit vytven biochemickch systm je dnes opravdu docela bn. Aby diabetici mohli dostat obtn sehnateln lidsk inzuln, v zkumn pracovnci asi ped deseti lety izolovali gen lidskho inzulnu. Vloili ho do seku DNA, kter mohla pet v bakteriln buce, a vy pstovali upravenou bakterii. Bunn mechanismus tto bakterie pak vy rbl lidsk inzuln, kter byl izolovn a pouvn k lb pacient. Nkter laboratoe te upravuj vy organismy, tm e pmo do jejich bunk zaleuj modifikovanou DNA. Umle vylechtn rostliny, kter odolvaj mrazu nebo hmyzm kdcm, u znme pomrn dlouho; po nkud novj je uml chov krav, kter dvaj mlko obsahujc velk mnostv uitench blkovin. (Lid, kte tohoto dosahuj vpichovnm cizch gen do kravch zrodk, si kaj farmaceutit farmi".) Nkdo by mohl poznamenat, e i kdy ve popsan systmy pedsta vuj pklady biochemick plnovit innosti, v kadm z tchto ppad nedlal tvrce nic jinho, ne e mnil uspodn st, kter se v p rod ji vyskytovaly; dn nov systm nevyrobil pln od zatku. To je pravda, ale pravdpodobn to tak nebude moc dlouho. Vci dnes ak tivn pracuj na odhalovn zhad zdroj zvltn aktivity potein. Po krauj v tom pomalu, ale jist. Zanedlouho budou blkoviny vyrbny od samho zatku, uren pro konkrtn a nov cle. A co vc, organit chemici vyvjej nov chemick systmy, kter by mly napodobovat i votn pochody. V populrnch sdlovacch prostedcch se o tom hovo jako o syntetickm ivot". Pestoe tu jde o znanou nadszku, ure nou k zven prodeje asopis, tato prce dosvduje, e inteligentn initel me vytvoit systm vykazujc biochemick vlastnosti, ani by pouil biochemiklie, o nich se v, e se vyskytuj v ivch systmech. V poslednch letech nkte vdci zaali dokonce vytvet nov biochemiklie pomoc princip mikroevoluce - mutace a selekce. Mylenka je zde prost: chemicky vyrbj velk poet rznch sek DNA i RNA, pak ze smsi vythnou nkolik sek, je maj vlastnost, kterou si badatel peje, napklad schopnost vzat se na vitamn nebo blkovinu. Dje se to tak, e se nejprve pevn stice, k nim se pipojil vitamn i protein, smchaj s roztokem obsahujcm sms sek DNA nebo RNA a pak se roztok odplav. seky DNA i RNA, kter vou vitamn nebo blkovi nu, zstanou pipevnny k pevn ltce; vechny ostatn seky jsou odpla-

1)

-DCGKPQVEPKKCPGRVVGGCVAHPHSWPWQ-VGGCVAHPHSWPWQ-

2) -DCGKPQVEPKKC-

-TTKIKPRI... 3) -DCGKPQVEPKKC-VGGCVAHPHSWPWQ-

4) -DCGKPQVEPKKCTTKIKPRIVGGCVAHPHSWPWQTato nov blkovina je produktem inteligentn plnovit innosti. Nkdo, kdo zn systm sren krve, si sedl za stl a nartl zpsob, jak vyrobit blkovinu, je by v sob spojovala rozpoutc vlastnosti plazminu a schopnost rychl aktivace, kterou maj proteiny tpen trombinem. Tento badatel vdl, co bude konen produkt jeho prce dlat, a snail se tohoto cle doshnout. Pot, co si sestavil pln, odeel badatel (nebo jeho postgraduln student) do laboratoe a uinil kroky nutn k realizaci tohoto plnu. Vsledkem je blkovina, kterou dosud nikdo na svt nevi dl - blkovina, kter napln badatelv pln. Biochemick systmy sku ten mohou bt umle vytveny.

214

215

Darwinova ern skka vny. Po vbru sprvnch sek vyrob experimenttor pomoc enzym mnostv jejich kopi. Gerald Joyce, pedn osobnost v tomto oboru, pi rovnv tento proces k selektivnmu pstovn: Kdy lovk chce erve nj ri nebo chlupatj perskou koku, vybere si pro rozmnoovn ty jedince, kte nejlpe ilustruj dan rys. Stejn tak pokud lovk chce molekulu, kter vykazuje konkrtn chemickou vlastnost, vybere si z velk populace molekul ty jedince, kter tuto vlastnost projevuj nejlpe."8 Tato metoda m podobn jako selektivn chov vhody mikroevoluce, ale tak m sv omezen. Takto lze vyrobit prost biochemick innosti, ale nikoli sloit systmy, o nich jsme hovoili v tto knize. V mnoha smrech se tato metoda podob klonln selekci protiltek, j jsme se zabvali v 7. kapitole. Jin vdci skuten vyuvaj schopnos ti imunitnho systmu vyrbt protiltky tm proti kad molekule. Tito badatel vprav do zvete molekulu, kter je zajm (napklad drogu), a izoluj protiltky, kter se proti n vytvo. Tyto protiltky pak lze vy ut jako klinick nebo komern reagenty pro zjiovn dan molekuly. V nkterch ppadech lze vyrobit protiltky, kter se chovaj jako jednoduch enzymy (k se jim abzymy"). Ob tyto metody - DNA/RNA i protiltky - slibuj, e se pro n v ptch letech najde cel ada zp sob vyuit v prmyslu i v lkastv. Skutenost, e inteligentn initel mohou ke svm vlastnm clm vy tvet biochemick systmy, pipoutj vichni vdci, dokonce i Richard Dawkins. Ve sv nejnovj knize Dawkins pedvd hypotetick scn, kde dojde k nosu pednho vdce, kter je pak pinucen pracovat na biologickch zbranch pro jednu zlou, militaristickou zemi. Tento vdec zsk pomoc tm, e do sekvence DNA viru chipky zakduje zprvu: nakaz se upravenm virem, kchne na mnostv lid a trpliv ek, a se chipka roz po svt, s jistotou, e jin vdci tento virus izoluj, zjist sekvenci jeho DNA a deifruj jeho kd. Pokud Dawkins souhlas, e biochemick systmy mohou bt vytveny plnovitou innost a e lid, kte tuto innost nevidli ani o n nic neslyeli, ji pesto mohou vystopovat, pak se otzka, zda je dan biochemick systm vsledkem plnovit innosti, zjednoduuje na uveden dkaz ve prospch elnho uspodn.

Co nm ern skka k ? / Plnovit innost inteligentnho initele Tak musme uvit lohu prodnch zkon. Prodn zkony mohou organizovat hmotu - napklad proud vody me z naplavenin vybudovat nnos, kter sta k pehrazen sti eky, a pinut ji zmnit tok. Ns nejvce zajmaj zkony, jimi se d biologick rozmnoovn, mutace a prodn vbr. Pokud lze biologickou strukturu vysvtlit tmito zko ny, pak nememe tvrdit, e byla vytvoena plnovitou innost. V cel tto knize jsme vak vidli, pro mnoho biochemickch systm neme vzniknout prodnm vbrem zaloenm na mutacch. K tmto nezjednoduiteln sloitm systmm nevede dn pm, postupn cesta a che mick zkony jasn hovo proti nepmmu vvoji biochemickch systm, kter tvo molekuly, jako je AMP. Teorie pedkldan jako alternativy postupnho vvoje, kter se zabvaj neinteligentnmi pi nami, jako je napklad teorie symbizy nebo teorie komplexnosti, nemo hou (a ani se nesna) vysvtlit zkladn biochemick mechanismy ivota. Jestlie prodn zkony charakteristick pro ivot nemohou objasnit n jak biologick systm, pak jsou kritria pro posouzen vlivu plnovit innosti stejn jako u neivch systm. Nen zde magick hranice nezjednoduiteln sloitosti, ped n je darwinismus logicky bezbrann. Pekky kladen postupnmu vvoji se vak zvyuj s tm, jak narst sloitost a vzjemn propojenost jednotlivch struktur. Je mon, aby existoval njak dosud neobjeven prodn proces, kte r by objasoval biochemickou sloitost? Nikdo by nebyl tak poetil, aby tuto monost kategoricky popral. Nicmn meme ci, e pokud takov proces existuje, nikdo nem ani pont, jak funguje. Krom toho by odporoval veker lidsk zkuenosti, asi jako tvrzen, e njak prodn proces me objasnit innost pota. Konstatovn, e dn takov proces neexistuje, je stejn vdeck jako tvrzen, e penos my lenek nen mon a e lochnesk pera neexistuje. Tv v tv obrov skmu mnostv dkaz, kter mme pro biochemick eln uspodn, by jejich opomjen ve jmnu jakhosi neznmho procesu bylo jako po nn detektiv, kte nevnovali pozornost slonovi. Kdy jsme si ji zodpovdli tyto pedbn otzky, meme konsta tovat, e biochemick systmy, o nich jsme hovoili ve tet a est kapitole, byly uspodny njakm inteligentnm initelem. Tento zvr u tchto ppad meme zastvat se stejnou jistotou, s jakou tvrdme, e

216

217

Darwinova ern skka past na myi, relify na hoe Rushmore a Elvisovy plakty jsou vsled kem plnovit innosti. U tchto systm neeme pochybnosti, jak m eme mt v ppad lovka na Msci nebo tvaru Itlie. Nae schopnost mt jistotu ohledn elnho uspodn asinky nebo vnitrobunnho transportu spov na stejnch principech jako nae schopnost mt jistotu ohledn elnho uspodn ehokoli jinho: seazen jednotlivch sou st pro dosaen rozpoznateln funkce, kter vrazn zvis na tchto soustech. asinka m fungovat jako motorizovan pdlo. Pro dosaen tto funk ce mus bt mikrotubuly, nexinov spojnky a molekulov motory pesn uspodny. Mus se navzjem detailn znt a pesn spolupracovat. Po kud nkter soust chyb, asinka nefunguje. Navc k tomu, aby tento systm mohl bt pro ivou buku uiten, je zapoteb mnohem vc fak tor ne ty, kter jsme zde uvedli: asinka mus bt na sprvnm mst, sprvn orientovan a mus se zapnat" a vypnat" podle poteb buky. Systm sren krve m fungovat jako siln, avak penosn pekka. Sousti tohoto systmu jsou uspodny za tmto elem. Fibrinogen, plazminogen, trombin, protein C, Christmasv faktor a ostatn sousti cel drhy dlaj spolen to, co samostatn dn z nich dlat neme. Kdy nen k dispozici vitamn K nebo kdy chyb antihemofiln faktor, systm se hrout podobn jako Rube Goldbergovo zazen, kdyby mu chybla nkter soust. Sousti se na sprvnch mstech navzjem uv dj v innost a spojuj se pesnmi zpsoby. Spolen vytvej elegantn strukturu, kter pln specifick kol. Funkc vnitrobunnho transportu je pepravovat nklad z jednoho msta na druh. K tomu je teba oznait zsilky, rozpoznat msta uren a vybavit dopravn prostedky. Mus zde fungovat mechanismy umoujc opustit jednu uzavenou oblast buky a vstoupit do jin uzaven oblasti. V dsledku selhn systmu vznik na jednom mst nedostatek ivotn dleitch dodvek, zatmco jinde se ltky nebezpen hromad. Enzymy, kter jsou v ohranien oblasti uiten, jinde psob katastrofu. Funkce dalch biochemickch systm, o nich jsem zde hovoil, jsou snadno rozpoznateln a jejich spolupracujc sousti lze vyjmenovat. Protoe tyto funkce kriticky zvis na sloitm propojen a spolupsoben

Co nm ern skka k? / Plnovit innost inteligentnho initele jednotlivch st, musme konstatovat, e podobn jako past na myi jsou vsledkem plnovit innosti. Uml vroba ltek, kter v souasn dob probh v biochemickch laboratoch po celm svt - innost, kter je nutn k naplnovn no vho plazminogenu, tpitelnho trombinem, nebo krvy, jej mlko bu de obsahovat rstov hormon, i bakterie vyluujc lidsk inzuln - je analogick plnovit innosti, kter pedchzela vzniku systmu sren krve. Laboratorn prce postgradulnch student, kte ve vdom snaze vytvoit nco novho kombinuj kousky gen, se podob prci, je zap inila vznik prvn asinky.

Rozliovn Samotn skutenost, e meme usuzovat na eln uspodn nkterch biochemickch systm, jet neznamen, e takto jsou vsledkem plno vit innosti vechny systmy na ni ne bunn rovni. Krom toho nkter systmy mohly bt vytvoeny podle plnu, ale dokzat to me bt obtn. Elvisv obliej by mohl bt jasn a zeteln, zatmco jeho (domnl) kytara impresionisticky neurit. Zjistit eln uspodn u asinky mohla bt hraka, zatmco u jinho systmu me bt hranin nebo nezjistiteln. Ukazuje se, e buka obsahuje systmy, kter se po hybuj v rozmez od jasn eln uspodanch a po ty, u nich dn plnovit innost patrn nen. Pi vdom, e cokoli mohlo bt vytvoeno podle plnu, se te krtce podvejme na nkolik systm, u nich eln uspodn nen pli vidt. Zkladem ivota je buka, v n jsou biochemick procesy, kter za jiuj existenci buky, odleny od okolnho prosted. Struktura, kter buku obklopuje, se nazv bunn membrna. Z velk sti ji tvo molekuly, kter se chemicky podobaj isticm prostedkm, s nimi umvme ndob nebo pereme prdlo. Pesn typ detergentnch" mole kul v membrnch se li podle druhu buky: nkter jsou del, jin krat; nkter jsou volnj, jin strnulej; nkter maj kladn nboj, jin negativn a nkter jsou neutrln. Vtina bunk obsahuje ve svch membrnch sms rznch typ molekul, piem tato sms se u rznch typ bunk me liit.

218

219

Darwinova ern skka Kdy se detergentn molekuly nachzej ve vod, maj sklon navzjem se spojovat. Pkn pklad tohoto spojen je vidt na bublinkch, kter pi pran plavou v prace. Tyto bublinky jsou tvoeny velice tenkmi vrstvikami pracho prostedku (a uritm mnostvm vody), v nich jsou molekuly poskldny jedna vedle druh. Kulovit tvar bublinek je zpso ben fyzikln silou, oznaovanou jako povrchov napt, kter zmenuje bublinku na nejmen plochu jet schopnou pojmout prac prostedek. Kdy tyto molekuly vyjmete z bunn membrny, oistte je od vech ostatnch soust buky a rozpustte je ve vod, asto se spoj do uzav en kuliky. Vzhledem k tomu, e tyto molekuly tvo bublinky samy od sebe, e spojen molekul je nhodn a e jednotliv konkrtn molekuly nemus tvoit membrnu, je tk u bunnch membrn usuzovat na eln uspodn. Kadou sloku lze podobn jako kameny v hradb snadno nahradit jinou soust. Podobn jako u plsn v m lednice ani zde nen plnovit innost zjistiteln. Nebo si vezmme hemoglobin - blkovinu v naich ervench krvinkch, kter pen kyslk z plic do okrajovch tkn. Hemoglobin se skld ze ty blkovin spojench dohromady, piem kad z nich me vzat kyslk. Dv z tchto ty blkovin jsou navzjem toton a dal dv tak. Ukazuje se, e vzhledem k tomu, jakm zpsobem tyto tyi skla debn blkoviny hemoglobinu dr pohromad, je vazba prvn molekuly kyslku, kter se nave, slab ne u ostatnch t. Rozdl v pevnosti va zeb kyslku m za nsledek chovn, kter se oznauje jako kooperati vita". Jednodue eeno, znamen to, e mnostv kyslku vzanho velkm potem molekul hemoglobinu (jak se vyskytuje v krvi) se nezvy uje pmo mrn mnostv kyslku ve vzduchu. Spe to je tak, e kdy je mnostv kyslku v okolnm prosted nzk, na hemoglobin se praktic ky dn kyslk neve - jde o mnohem men mnostv ne v ppad, e by kooperativita neexistovala. Naproti tomu kdy mnostv kyslku v okolnm prosted narst, mnostv kyslku vzanho na hemoglobin v krvi se velice prudce zvyuje. Je to podobn jako dominov efekt; k pevrcen prvnho domina (navzn prvn molekuly kyslku) je teba uritho sil, ale ostatn domina pak padaj automaticky. Kooperativita m dleit fyziologick dsledky: umouje, aby se v prosted, kde je

Co nm ern skka k ? / Plnovit innost inteligentnho initele mnoho kyslku (jako napklad v plicch), hemoglobin zcela nasytil a aby pak mohl kyslk snadno odloit tam, kde je ho zapoteb (jako napklad v okrajovch tknch). Existuje jet dal blkovina, zvan myoglobin, kter je hemoglobinu velice podobn, krom toho, e m pouze jeden proteinov etzec, a ni koli tyi, a tud ve jen jednu molekulu kyslku. Vazba kyslku na myoglobin nen kooperativn. Otzkou je, zda na zklad existence blko viny, jako je myoglobin, kter ve kyslk, meme u funkce hemoglo binu usuzovat na eln uspodn. Ve prospch plnovit innosti toho hovo mlo. Vchoz bod, myoglobin, ji me vzat kyslk. Chovn hemoglobinu lze doclit pomrn jednoduchou pravou chovn myoglobinu, piem jednotliv blkoviny hemoglobinu myoglobin siln pipo mnaj. Akoli tedy hemoglobin meme povaovat za systm, jeho sousti na sebe vzjemn psob, toto spolupsoben nepedstavuje nic, co by vrazn pesahovalo jednotliv sousti systmu. Pokud je vcho zm bodem myoglobin, ekl bych, e hemoglobin vykazuje stejn znmky plnovit innosti jako lovk na Msci: zajmav, ale zdaleka ne pe svdiv. Poslednm biochemickm systmem je ten, o nm jsem ji hovoil v 7. kapitole - systm, kter vyrb AMP. Konstatovat eln uspodn tohoto systmu je podobn jako tvrdit, e obraz pipisovan slavnmu, ale ji zesnulmu umlci je ve skutenosti padlek vyroben jinm lo vkem z te doby. Napklad vidte, e na obraze je v levm spodnm rohu umlcv podpis, ale tahy ttcem, kombinace barev, nmt, druh pltna a samotn malba jsou pln jin. Vzhledem k tomu, e k vrob AMP je teba velmi mnoha postupnch krok, e se zde nepouvaj pechodn sloueniny a e nae nejlep zna losti z oboru chemie jasn hovo proti nepm vrob drhy, dkazy pro eln uspodn drhy AMP se zdaj bt velice siln. Zvr o pl novit innosti by teoreticky mohl zpochybnit scn Stuarta Kauffmana; teorie komplexnosti vak v souasn dob nen vc ne fantomem a zn m chemick chovn molekul vypovd proti tomuto scni. Krom toho zvr o inteligentnm elnm uspodn dalch biochemickch systm zvyuje hodnovrnost zaveden plnovit innosti i u tohoto systmu.

220

221

Darwinova ern skka Protoe podle plnu mohlo bt vytvoeno cokoli a protoe k prokzn elnho uspodn musme uvst dkazy, nepekvapuje, e u jednoho biochemickho systmu meme eln uspodn demonstrovat spnji ne u jinho. Zd se, e nkter rysy buky jsou vsledkem jedno duchch prodnch proces, jin pravdpodobn nikoli. Jet dal rysy byly tm jist plnovit uspodny. A u nkterch rys meme el n uspodn pedpokldat se stejnou jistotou, s jakou tvrdme, e vbec nco eln uspodno bylo.

Kapitola dest

Otzky ohledn elnho uspodn

Jednoduch mylenky dn rozvinut prost mylenky me trvat pekvapiv dlouho, i kdy je tato mylenka velice mocn. Snad nejznmjm pkladem tto skute nosti je vynlez kola. Ne bylo vynalezeno kolo, lid se plahoili v ko skch povozech, kter klouzaly po kldch a pi tom drhly o zem, take zde dochzelo k znanmu ten. Jakkoli dnen kolk by jim mohl po radit, aby si vyrobili vozy s koly, protoe u kola zn. Pedstava kola je nesmrn mocn a zrove, dvme-li se zpt, pekvapiv jednoduch. Krom toho pin nejrznj praktick vhody. Pesto se formovala a rozvjela velice obtn. Jinou mocnou mylenkou je fonetick abeceda. Fonetick abecedy se skldaj ze znak, kter nahrazuj zvuky; spojenm nkolika tchto znak lze zskat znakovou adu, kter pedstavuje zvuk skutenho slova. Fo netick abecedy stoj v kontrastu s hieroglyfickmi typy psma, v nich slova pedstavuj obrzkov znaky. Hieroglyfy jsou v mnoha smrech pirozenjm zpsobem psan, zejmna pro toho, kdo teprve zan. Ten, kdo nic nev o psemn komunikaci, s mnohem vt pravdpodobnost nakresl obrzek psa ohlodvajcho kost, ne aby na papr napsal znaky v podob PES ERE KOST" a pak vem svm ptelm sdlil, e svisl rka, kter ve sv horn polovin zleva ohraniuje polokruh, (P) ped stavuje zvuk p", e ti vodorovn rky vychzejc z obou konc a zprosted jedn rky svisl (E) pedstavuj zvuk e", e znak pipo-

222

223

Darwinova ern skka mnajc hada pedtavuje zvuk s" a tak dle. Kdyby fonetick abeceda ji existovala, pirozenj hieroglyfick systm by ml sklon brnit jej mu pijet, pestoe fonetick systm je ve skutenosti jednodu a s na rstajc sloitost jazyka mnohem pizpsobivj. Na zkladn kole se ume, e v sle 561 slice 1 znamen 1, ale slice 6 znamen 60 a slice 5 znamen 500. Dky tomuto triku, kdy rzn pozice pedstavuj odlinou hodnotu, je prce s sly tak jednodu ch, e to zvldne i dt. Jakkoli desetilet dt, kter bylo dn poue no, doke sest 561 a 427 a vyjde mu 988 a ve dvancti letech um vynsobit 41 x 17 a vyjde mu 697. Zkuste vak tato sla sest nebo vynsobit s pouitm mskch slic! Zkuste pist XXIV k LXXVI, aby vm vylo C (ani byste si pedtm msk slice pevedli na arabsk). msk slice se v Evrop pouvaly a do stedovku; v dsledku toho velk vtina populace nemohla provdt bn vpoty, kter ovld dnen pokladnk. Jednoduch souty vyadovaly nadn speciln kole nch lid, kte si na ivobyt vydlvali potnm. Pomalmi krky k elnmu uspodn Pedstava inteligentn plnovit innosti je tak prostou, mocnou a jasnou mylenkou, kter byla konkurenc a kontaminac ze strany cizch myle nek odstavena na vedlej kolej. Od zatku byl hlavnm konkurentem jasn formulovan hypotzy elnho uspodn neurit pocit, e kdy nco zapad do na pedstavy, jak by vci mly vypadat, je to dkazem elnho uspodn. Staroeck filozof Diogenes vidl eln uspodn v pravidelnm stdn ronch obdob: Takovto rozdlen by nebylo mon bez Inteligence, je db na to, aby vechny vci mly svou mru: zima a lto, noc a den, d a vtry i ob dob pknho poas; i u dalch vc, prozkoumme-li je podrobn, shle dme nejlep mon uspodn.1 Sokrates dajn poznamenal: Nen hodno obdivu... e sta, jimi putuje jdlo, jsou umstna tak blzko nosu a o, aby jimi bez povimnut neprolo nic, co nen vhodn pro vivu? A me, Aristodeme, jet chovat pochybnosti o tom, zda je takovto rozmstn st dlem nhody, nebo moudrosti a dvtipu?2

Co nm ern skka k ? / Otzky ohledn elnho uspodn Takovto postoje jsou sice lidsky pochopiteln, ale jsou zaloeny pouze na pocitu, e svt je jen pjemn msto a nic vc. Nen tk si pedsta vit, e pokud by Diogenes il na Havajskch ostrovech, kam zimn poas nepichz, snadno by si mohl myslet, e takovto stav je nejlep mon uspodn". Kdyby ml Sokrates sta vedle ruky, mohli bychom si ped stavit, jak k, e to je vhodn pro pepravu jdla do st. Argumenty ve prospch elnho uspodn zaloen na pouhm tvrzen o jejich sprvnosti" se tv v tv sebemenmu skepticismu rozplynou jako p ra nad hrncem. V prbhu djin lidstva si nejuenj lid (a dokonce i ti mn uen) mysleli, e eln uspodn je viditeln v prod. V podstat a do Darwinovy doby byla pedstava o elnm uspodn svta bn ve fi lozofii i ve vd. Intelektuln fundovanost argumentace tu vak byla ne velk, pravdpodobn dky nedostaten konkurenci ze strany jinch mylenek. Peddarwinovsk argumentace ve prospch elnho uspod n svta doshla svho zenitu ve spisech angliknskho duchovnho 19. stolet Williama Paleyho. Paley jako horliv Bo sluebnk uplatnil ve svch spisech irok vdeck vzdln, ale ironicky si uritm svm pe hnnm sm pivodil nespch. Znm vodn odstavec z Paleyho dla Natural Theology (Prodn teo logie) vypovd o pesvdivosti jeho argumentace a zrove obsahuje i urit nedostatky, kter pozdji vedly k jejmu odmtnut: Dejme tomu, e bych cestou pln narazil nohou o kmen a nkdo by se m zeptal, jak se tam ten kmen dostal. Mohl bych odpovdt, e tam, pokud vm, le od nepamti. V takovm ppad by asi nebylo pli snadn prokzat absurdnost tto odpovdi. Pedstavte si vak, e bych na zemi nael hodinky a nkdo by se dotazoval, jak se tam ocitly. To bych st pomyslel na odpov, kterou jsem dal pedtm - e pokud vm, byly tam ty hodinky vdycky. Pro by vak tato odpov v ppad hodinek neposlouila tak dobe, jako kdy lo o kmen? Pro ji v druhm ppad nelze pipustit tak jako v prvnm? Je to jenom a pouze z toho dvodu, e kdy zaneme zkoumat hodinky, uvidme - co bychom u kamene objevit nemohli - e jejich nkolik soustek je ormovno a sestaveno za uri tm elem, napklad e jsou vytvoeny a uzpsobeny k tomu, aby vy volvaly pohyb, a e tento pohyb je je zen, aby mohl ukazovat denn hodinu. Dle e pokud by rzn sti hodinek mly jin tvar, ne jak

224

225

Darwinova ern skka maj, nebo kdyby byly seazeny jinak, ne jsou, k dnm pohybu by zde nedolo a nikdo by nemohl odpovdt, k jakmu elu te slou. Vypotme-li nkolik nejjednoduch st a jejich funkce, vechno vede k jednomu vsledku: Vidme vlcovit pouzdro, kter obsahuje svinut prun pro, je se ve sv snaze uvolnit se ot v pouzde. Dle vidme ohebn etzek... Pak nachzme adu koleek... Vmme si, e koleka jsou vyrobena z mosazi, aby nerezivla; ... e pes cifernk je umstno sklo, materil, kter nen pouit v dn jin sti tohoto dla, krom msta, kde pokud by nebylo pouito prhledn ltky, by hodina bez otev en pouzdra nebyla vidt. Kdy tento mechanismus prozkoumme - aby chom ho mohli sledovat a pochopit, je teba ho zkoumat opravdu pozorn a pokud mono o nm mt jet njak dvj znalosti; avak kdy ho, jak jsem ji ekl, prozkoumme a pochopme, nutn usoudme, e hodinky musely mt tvrce - e v urit dob musel na tom i onom mst existo vat emeslnk (nebo cech emeslnk), kter je vytvoil za elem, jen, jak vidme, skuten spluj, a kter pochopil jejich vrobu a naplnoval jejich vyuit. Ve srovnn s eky je Paleyho argumentace mnohem lep. Pestoe ve svm spise Natural Theology uvd mnoho chabch pklad (podobnch Diogenovm a Sokratovm), tak se asto strefuje do ernho. Paley mi mo jin pe o jednotlivch systmech, jako jsou svaly, kosti a mln lzy, o nich se domnv, e by pestaly fungovat, kdyby nkter jejich soust chybla. To je podstata argumentace ve prospch elnho uspo dn. Pro modernho tene vak musme zdraznit, e Paley navzdory svmu nejlepmu sil hovoil o biologickch ernch skkch - o sys tmech vtch ne buka. Naproti tomu Paleyho pklad hodinek je v born, protoe hodinky nebyly ernou skkou; jejich soustky a jejich role byly znmy.

Co nm ern skka k ? / Otzky ohledn elnho uspodn Paley pesvdiv argumentuje ndhernmi a uctivmi popisy rozpitvan ho mechanismu ivota, ponaje lidskm okem... Paleyho argumentace je vniv upmn a podepen nejlepm biologickm vdnm jeho doby, ale ml se, skvostn a naprosto se ml... Pokud meme ci, e [p rodn vbr] hraje v prod lohu hodine, pak je to slep hodin... Pesto v dnm ppad nechci sniovat zzrak ivch hodinek", kter Paleyho tolik insiprovaly. Naopak, budu se snait ilustrovat svj pocit, e zde Paley mohl jt jet dle. Dawkinsv postoj vi Paleymu je postojem vtze k ctihodnmu, avak poraenmu nepteli. Ve sv velkomyslnosti vtze si oxfordsk vdec me dovolit vzdt hold duchovnmu, kter se podobn jako on sm za bval sloitost prody. Dawkins m jist prvo povaovat Paleyho za poraenho - dnes na nho odkazuje jen velice mlo filozof a vdc. Ti, kte se o nm zmiuj, to podobn jako Dawkins dlaj jen proto, aby jeho argumentaci odmtli, ne aby se j chopili. Paley byl vhozen do jednoho pytle s astronomi, kter za sted vesmru povaovala Zemi, a s flogistonovou teori hoen - stal se dalm poraenm v boji vdy o objasnn svta. Meme se vak ptt, kde pesn byla Paleyho teorie vyvrcena. Kdo na jeho argumentaci reagoval? Jak mohly bt hodinky vyrobeny bez in teligentnho tvrce? Je pekvapiv, nicmn pravdiv, e hlavn argument diskreditovanho Paleyho ve skutenosti nikdy nebyl vyvrcen. Darwin, Dawkins ani vda i filozofie dosud neobjasnili, jak mohl nezjednoduiteln sloit systm, jako napklad hodinky, vzniknout bez tvrce. Msto toho byla Paleyho argumentace odsunuta stranou toky na jej neuven pklady a nepodstatn teologick diskuse. Samozejm meme Paleymu vytat, e svou argumentaci nezasadil do tsnjho rmce. Mnoh Pa leyho oerovatele vak meme vinit z toho, e se odmtaj zabvat jeho hlavn mylenkou a pedstraj nevdomost, aby doshli stravitelnjho zvru. Vehochu Ve svm spise Natural Theology Paley poukazuje na biologick pklady, kter, jak tvrd, pedstavuj systmy vzjemn provzanch soust, po dobn hodinkm, a tud svd o existenci tvrce. Paleyho pklady tvo

Odstaven stranou Paley svou argumentaci ve prospch elnho uspodn pedkld tak dobe, e si zskv uznn i oddanch evolucionist. Richard Dawkins si nzev pro svou knihu The Blind Watchmaker (Slep hodin) vypjil z Paleyho analogie s hodinkami, ale tvrd, e lohu hodine nehraje in teligentn initel, nbr evoluce:

226

227

Darwinova ern skka vehochu, kter sah od skuten ohromujcch pes mrn zajmav a po ponkud hloup a od mechanickch systm pes instinkty a po pou h tvary. Tm dn z jeho pklad nebyl konkrtn vyvrcen dka zem, e dan rysy mohly vzniknout bez tvrce, ale protoe u mnoha pklad se Paley nedovolv dnho principu, kter by brnil prs tkovmu vvoji, lid od Darwinovy doby pedpokldaj, e takov po stupn vvoj je mon. Nejlpe Paley pe o mechanickch systmech. Ohledn srdce podot k nsledujc: Je zjevn, e urit vyaduje vsunut chlopn - e spch jeho innosti jist zvis prv na nich; kdy se toti jedna z jeho dutin smrt, vznikl sla nutn bude mt sklon hnt ohranienou krev nejen do st tepny, kam by mla jt, nbr tak zptky do st ly, z n vytekla... Srdce, tak jak je utvoen, se bez chlopn neobejde, podobn jako erpadlo neme fun govat bez ventil.5 Uruje zde funkci systmu a k teni, pro srdce potebuje nkolik st - nejen pumpu, ale tak chlopn. Paley ho popis instinkt je vak prmrn: Co vede pta samiku, aby ne snese vajka, pipravila hnzdo?... Plnost i rozen, kter mon ct v urit sti tla, zpsoben rstem a pev nost vajka v jejm nitru, ji tko me informovat o tom, e vsledkem bude nco, co bude nutn uchovat a co bude potebovat pi... Jak ptci vd, e jejich vajka obsahuj mlata?6 Tento pklad je mon zajmav, ale tko zde mete ukzat prstem na pesnou funkci. Mnoh sloky tohoto systmu (mon sdlcho v ptam mozku) navc nejsou znmy, take tu jde o ernou skku. Kdy psal o zrodenm vvoji, byl Paley pravdpodobn velice una ven: Kdy se oko vytv, nen k niemu. Je optickm nstrojem vyrobenm v kobce; vytvoenm tak, aby lmalo svtlo do ohniska, a dokonale uzp sobenm pro svj el, jet ne k nmu m paprsek svtla pstup... in opaten pro budoucnost?

Co nm ern skka k ? / Otzky ohledn elnho uspodn U tohoto pkladu ns Paley vyzv, abychom obdivovali pouh naaso vn dan udlosti, nikoli njak rys konkrtnho, identifikovanho sys tmu. Paley jako by si kal o vsmch, kdy pe o tom, co nazv kom penzace: Krtk, neohebn krk slona je kompenzovn dlkou a prunost jeho cho botu... Jebi maj t a hledat si potravu uprosted vod; protoe vak nemaj na nohou plovac blny, nejsou schopni plavat. V zjmu vyven tohoto ne dostatku jsou vybaveni dlouhma nohama, aby se mohli brodit, nebo dlou hm zobkem, jm mohou hledat potravu, i obvykle obojm. Toto je kompenzace. Takovto uvaovn me poskytnout bohat zdroj materilu pro komedie (jeho vka kompenzuje jeho oklivost, jej bohatstv kompenzuje jej hloupost atd.), ale o elnm uspodn toho mnoho nek. Budeme-li shovvav, meme ci, e Paleyho dobr pklady ukzaly eln uspo dn jako nevyhnuteln a e sv slab pklady pouil jako polevu na dort. Pravdpodobn neoekval, e jeho pozdj odprci budou jeho argumentaci vyvracet toky na polevu. Dokazovn nesprvnosti Paleyho Pes mnoho jeho scestnch pklad je Paleyho slavn prvn odstavec o hodinkch naprosto sprvn - nikdo by nepopral, e kdybyste nali hodinky, ihned a s jistotou byste dospli k zvru, e byly vytvoeny podle plnu. Dvod pro tento zvr je pesn takov, jak to naznaoval Paley: uspodn jednotlivch soustek v zjmu dosaen funkce, kter pesahuje jednotliv sousti. Hodinky maj fungovat jako zazen na men asu. Skldaj se z rznch soukol, pruinek, etzk a podobn, jak to odpovd Paleyho vtu. A potud je ve v podku. Pokud vak Paley vdl, co m ve svm mechanickm paradigmatu hledat, pro to s nm lo tak rychle z kopce? Protoe se nechal unst a zaal se dvat na nesprvn rysy hodinek. Problmy se objevuj, kdy Paley odbouje od systm nutn spolup sobcch soust a zan hovoit o pravch, kter jednodue zapadaj do jeho pedstavy, jak by vci mly fungovat. Prvn nznak pot se

228

229

Darwinova ern skka ukazuje v Paleyho vodnm odstavci, kdy se zmiuje o tom, e hodi nov koleka jsou vyrobena z mosazi, aby nerezivla. Problm spov v tom, e vlastn materil, mosaz, nen pro fungovn hodinek nezbytn. Me pomoci, ale hodinky mohou fungovat s koleky vyrobenmi tm z jakhokoli pevnho materilu - pravdpodobn i ze deva nebo kost. Jet hor situace nastv, kdy Paley hovo o sklennm krytu hodi nek. Nejen dan materil, nbr cel tato soust zde nehraje nezbytnou roli: hodinky mohou fungovat i bez krytu. Kryt hodinek je pouze doplnk k vylepen nezjednoduiteln sloitho systmu, a nikoli soust systmu samotnho. Paley se v cel sv knize odchyluje od toho rysu hodinek - systmu vzjemn provzanch soustek - dky nmu tento pklad vybral jako prvn. Jak se to asto stv i nm ostatnm, jeho argumentaci by bylo znan prosplo, kdyby toho bval ekl mn. Pro tuto neuvenost se s Paleyho argumentace zaalo bhem let na kldat jako s nepotebnou otep slmy. Msto aby se zabvali skutenou sloitost danho systmu (jako je napklad stnice nebo hodinky), nkte rm obhjcm darwinismu sta, kdy nabzej pbh na vysvtlen ok rajovch rys. Darwinovsk objasnn" hodinek s krytem by tedy zaalo pedpokladem, e tovrna ji vyrbla hodinky bez krytu! A dle by toto vysvtlen ukazovalo, jakm zlepenm se kryt stal. Chudk Paley. Jeho modern odprci se ct bt oprvnni pedpokl dat nesmrn sloit vchoz body (jako jsou hodinky nebo stnice), po kud si mysl, e pak mohou objasnit jednoduch zdokonalen (jako je kryt u hodinek nebo zakiven oka). dn dal argumenty nepedkldaj; skutenou sloitost nim neobjasuj. Dkaz nesprvnosti Paleyho pe hnn je prohlaovn za vyvrcen Paleyho hlavn mylenky, a to i sty tch, kdo maj rozum. Argumentace proti elnmu uspodn Tak jako argumentace ve prospch elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele existuje ji dlouho, nejinak tomu je i s argumenty proti nmu. Nejlep argumenty pedkldaj Darwin a jeho nsledovnci, ale nkter argumenty jsou star ne Darwinova teorie. Filozof David Hume vystupoval proti elnmu uspodn ve svm dle Dialogues Con-

Co nm ern skka k? / Otzky ohledn elnho uspodn cerning Natural Religion (Dialogy o prodnm nboenstv), publikova nm r. 1779. Richard Dawkins v knize The Blind Watchmaker vzpomn na jeden rozhovor u jdla s velice znmm ateistou", kter se tkal to hoto tmatu: ekl jsem, e si nedoku pedstavit, e bych kdykoli ped rokem 1859, kdy Darwin uveejnil O pvodu druh, mohl bt ateistou. A co Hume?" opil filozof. Jak Hume vysvtloval organizovanou sloitost ivho sv ta?" zeptal jsem se. Nevysvtloval ji," odvtil filozof. Potebuje njak zvltn vysvtlen?" Dawkins dle objasuje: Pokud jde o Davida Humea samotnho, nkdy se k, e tento velk skotsk filozof znekodnil teleologick dkaz jsoucnosti bo o sto le d ve ne Darwin. Hume vak kritizoval pouvn zjevnho elnho uspodn v prod jako pozitivnho dkazu Bo existence. Nepedkldal dn alternativn vysvtlen sloitch biologickch struktur. Modern filozof Elliott Sober z University of Wisconsin nm ve sv knize Philosophy of Biology (Filozofie biologie) objasuje Humeovo uvaovn podrobnji: Hume se domnv... musme se ptt, do jak mry si jsou hodinky a orga nismy skuten podobn. Chvilkov vaha ukazuje, e si jsou velice nepodobn. Hodinky jsou vyrobeny ze skla a kovu; nedchaj, nic nevymuj, nezpracovvaj potravu ani se nerozmnouj... Bezprosted nm dsledkem tedy je, e argumentace ohledn elnho uspodn je velice slabou argumentac na zklad analogie. Je absurdn si myslet, e organismy maj danou vlastnost jednodue proto, e ji nhodou maj ho dinky.11 Sober vak s Humem nesouhlas: Pestoe je Humeova kritika zdrcujc, pokud je argumentace ohledn elnho uspodn argumentac na zklad analogie, nevidm dn d vod, pro bychom argumentaci pracujc s elnm uspodnm museli vykldat prv takto. Paleyho argumentace tkajc se organism stoj na svch vlastnch nohou, bez ohledu na to, zda si jsou hodinky a organismy podobn. O hodinkch hovo pouze proto, aby teni pomohl pochopit, ,e argumentace ohledn organismu je neprosn.12

230

231

Darwinova ern skka Jinmi slovy, David Hume si myslel, e argumentace elnho uspod n zvis na blzk podobnosti nhodnch detail biologickch organism s jinmi eln uspodanmi pedmty. Tento zpsob uvaovn by vak zniil vechny analogie, protoe jakkoli dva neidentick pedmty se budou liit ve vce smrech, ne si budou podobn. Podle Humeova uvaovn byste napklad nemohli pirovnvat auto k letadlu, pestoe oba jsou dopravnmi prostedky, protoe letadlo m kdla, zatmco auto je nem, a tak dle. Sober Humeovo uvaovn odmt, protoe argu mentace pracujc s inteligentnm elnm uspodnm je ve skutenosti nm, emu se k dedukce smujc k nejlepmu vysvtlen. To jed nodue znamen, e pokud si mme vybrat mezi vysvtlenmi, kde proti sob stoj inteligentn eln uspodn a nezen prodn sly, Paleyho argumentace se jev jako pravdpodobnj (alespo, jak k Sober, do kud nepiel Darwin se svou teori). Sober m v tom, co k, pravdu, ale tak mohl uvst, e argumentace na zklad analogie zstv v platnosti; Hume ji jen ponkud pekroutil. Clem analogi je vdy explicitn nebo (astji) implicitn pedloit my lenku, e v omezen podmnoin vlastnost je A jako B. Rez je jako zub n kaz v tom, e oboj zan malmi skvrnami a postupuje dl, i kdy zubn kaz se vyskytuje u ivch organism, psob ho bakterie, lze mu brnit fluoridem a tak dle. Rube Goldbergovo zazen je jako systm sren krve v tom, e oboj je nezjednoduiteln sloit, i kdy se v mnohm li. Abychom mohli dospt k njakmu zvru zaloenmu na analogii, je pouze nutn, aby dedukce plynula ze spolench vlastnost: Vroba nezjednoduiteln sloitho Rube Goldbergova zazen vyado vala inteligentnho tvrce; nezjednoduiteln sloit systm sren krve k svmu vzniku tak poteboval tvrce. Mimochodem, i podle Humeovch kritri by analogie mezi hodinkami a ivm organismem mohla bt velice siln. Modern biochemie by prav dpodobn mohla vyrobit hodinky nebo njak zazen k men asu z biochemickch ltek - pokud ne te, pak jist v blzk budoucnosti. Mnoh biochemick systmy m as, vetn bunk, kter udvaj tempo srden innosti, systmu, jen spout pohlavn dospvn, a blkovin, kter buce kaj, kdy se rozdlit. Navc je znmo, e biochemick sou sti funguj jako soukol a ohebn etzy, a mechanismy zptn vazby

Co nm ern skka k ? / Otzky ohledn elnho uspodn (nutn k zen hodinek) jsou v biochemii bn. Humeova kritika argu mentace ohledn elnho uspodn, kter hovo o zsadnm rozdlu mezi mechanickmi a ivmi systmy, je zastaral, pekonan pokrokem ve vd, kter objevila mechanismy ivota. Sober ve sv analze Humeova pstupu pokrauje takto: Nyn se zamm na druh bod Humeovy kritiky argumentace zaloen na elnm uspodm, kter nen o mnoho spnj ne prvn... [Hume] tvrd, e k tomu, abychom mohli mt dobr dvod myslet si, e organismy v naem svt jsou produkty elnho uspodn podle zmru inteligen tnho initele, bychom museli prozkoumat spoustu jinch svt a pozorovat, jak tam inteligentn tvrci vytvej organismy.13 Hume kritizuje eln uspodn jako induktivn argument. Pkladem indukce je tvrzen: protoe u dnho vepe nebylo pozorovno, e by ltal, vepi s vekerou pravdpodobnost ltat neumj. Zvr ohledn elnho uspodn zaloen na indukci by vyadoval, abychom mli zkuenost s ivmi organismy, kter jsou vsledkem plnovit innosti. Hume se domnv, e pokud takov tvoen v naem svt nepozorujeme, musme tuto zkuenost hledat v jinch svtech. Protoe vak jin svty neznme, nemme zkuenost, na jejm zklad bychom mohli uinit in dukci. Sober je pesvden, e Humev argument neplat, protoe podle Soberova nzoru je inteligentn eln uspodn ve skutenosti dedukc smujc k nejlepmu vysvtlen, a nikoli induktivn argumentac. A i zde m Sober v tom, co k, pravdu, ale mohl jt jet dle. Hu meova nmitka vi induktivn argumentaci mohla bt v jeho dob opod statnn, ale vdeck pokrok ji vyvrtil. Modern biochemie bn vytv biochemick systmy, kter jsou dnes znmy jako zklad ivota. Mme tedy zkuenost s pozorovnm elnho uspodn soust ivota. Byly provedeny snad desetitisce pokus, pi nich byly sestavovny nov biochemick systmy, a v budoucnosti jich bude jet mnohem, mno hem vc. Nespch argument Davida Humea vyaduje, aby modern odprci elnho uspodn uvedli jin dvody pro sv nzory. Na zbvajcch strnkch tto kapitoly se budu zamlet nad nejastjmi argumenty pro ti elnmu uspodn.

232

233

Darwinova ern skka Analogie se spiritistickmi tabulkami Filozof zmnn jako ptel Richarda Dawkinse, kter si myslel, e David Hume vyvrtil teleologick dkaz jsoucnosti bo, se mlil ve sv filozo fii i ve svch prodovdeckch pedstavch. Elliott Sober je ve sv filo zofii spnj, ale zjevn si neuvdomuje vvojov kroky vdy, kter s danou tmatikou vrazn souvisej. Akoli si mysl, e Hume neml pravdu, nesouhlas ani s tvrzenmi o elnm uspodn podle zmru inteligentnho initele, protoe se domnv, e darwinovsk evoluce poskytuje mechanismus pro vznik ivota. Nezakld svj nzor na zve ejnnch modelech postupn tvorby nezjednoduiteln sloitch bioche mickch systm; dokonce ani neuvauje o molekulrnm zkladu ivota. Msto toho odmt eln uspodn a pijm darwinismus, kter je pe vn (a ironicky) zaloen na analogii. Ve sv knize Philosophy of Bio logy vysvtluje: Skutenost, e proces mutac a selekce m dv sti... nzorn ilustruje Richard Dawkins ve sv knize The Blind Watchmaker. Pedstavte si za zen, kter funguje podobn jako zmek na heslo. Skld se z ady vedle sebe umstnch kotou. Na okraji kadho kotoue se objevuje dvacet est psmen abecedy. S kotoui lze jednotliv otet, take v prohlecm oknku se mohou objevovat rzn sledy psmen. Kolik rznch kombinac psmen se v oknku me objevit? Kad kotou pedsatvuje 26 monost, piem kotou je celkem 19. Dostvme tedy 26 1 9 rznch monch sled. Jednm z nich je MOHLABYTOBYTVEVERKA... Pravdpodobnost, e se po otoen vemi kotoui objev MOHLABYTOBYTVEVERKA, je 1/2619, co je skuten velice mal slo... Nyn si vak pedstavte, e pot, co kotou v prohlecm oknku uke psmeno odpovdajc clov zprv, u se dl nehbe. Zbvajc kotoue, kter neodpovdaj cli, se pak nahodile otej dl a proces se opakuje. Jak je nyn pravdpodobnost, e kotoue zprvu MOHLABYTOBYTVEVERKA ukou eknme po padesti pokusech? Odpov zn, e zobrazen zprvy lze oekvat po pekvapiv nzkm potu opakovn celho procesu... K obmovn dochz nahodile, ale vbr mezi obmnami nahodil nen. 1 4 Clem tto analogie je osvtlit, jak mohlo dojt k vzniku sloitch biolo gickch systm. Jsme tedy dni, abychom na zklad analogie s ot-

Co nm ern skka k? / Otzky ohledn elnho uspodn ivmi kotoui dospli k zvru, e asinka se vyvinula krok za krokem, e k prvnm krokm vidn mohlo dojt postupn a tak dle. Tato analo gie se pedkld msto skutench dkaz, e se tyto nebo jin sloit systmy mohly vyvinout darwinovskm zpsobem. A Sober tuto analogii povauje za tak pesvdivou, e na jejm zklad te darwinovsk evo luce vtz jako dedukce smujc k nejlepmu vysvtlen. Dawkinsova analogie (kter se v jeho knize nepatrn li od Soberovy verze), je ze teln nesprvn, nicmn se zd, e zaujala pedstavivost nkterch filo zof biologie. Krom Sobera uv podobn pklad i Michael Ruse ve sv knize Darwinism Defended (Darwinismus obhjen), podobn jako Da niel Dennett v knize Darwin 's Dangerous Idea (Darwinova nebezpen mylenka). Co na Dawkinsov a Soberov analogii nen sprvn? Tm vechno. Vydv se za analogii prodnho vbru, co vyaduje funkci vybrn. Jak funkce tu vak psob u nesprvn kombinace psmen? Dejme tomu, e po chvli oten kotoui bychom mli polovinu psmen sprvn, na pklad ve sledu BOCLRBXTKBMTQECEPKH (kad druh psmeno by bylo sprvn). Analogie tvrd, e tu jde o zdokonalen oproti nahodilmu etzci psmen, kter nm me njak pomoci zmek otevt. Kdyby vak v ivot zvisel na oteven zmku, jeho heslo by znlo MOHLABYTOBYTVEVERKA a vyzkoueli byste kombinaci BOCLRBXTK BMTQECEPKH, byla by to pro vs jist cesta do hrobu. Kdyby na oteven zmku zvisela vae reprodukn schopnost, pravdpodobn bys te zstali bez potomk. Sober a Dawkins mus elit ironick skutenosti, e kombinace na zmku pedstavuje vysoce specifikovan, nezjednodui teln sloit systm, kter krsn ilustruje, pro se u takovchto systm k dan funkci nelze pibliovat postupn. Stoupenci evolun teorie nm kaj, e evoluce nen zena clem. Potom vak, jestlie zaneme u nahodilho sledu psmen, pro skonme u MOHLABYTOBYTVEVERKA, a nikoli u SEMINOKALISTGROXCLI nebo u POIUKLGASDNKFOAFVUH? Kdo pi oten kotoue roz hoduje, kter psmena ponechat a pro? Dawkinsv a Soberv scn ve skutenosti nen analogi prodnho vbru, nbr pkladem pravho opaku: inteligentnho initele, dcho sestavovn nezjednoduiteln slo itho systmu. Tento initel (zde Sober) m na mysli clov vraz (kom-

234

235

Darwinova ern skka binaci psmen na zmku) a d vsledek tmto smrem, podobn jako hada osudu usmruje spiritistickou tabulku. St to lze povaovat za pevn zklad, na nm by bylo mon budovat filozofii biologie. Osudov problmy tto analogie jsou snadno viditeln. Vtipn je vy pchl Rober Shapiro, profesor chemie na New York University, ve sv knize Origins: A Skeptic's Guide to the Origin of Life (Potky: Skep tikv prvodce potky ivota), kter vyla sedm let ped Soberovou knihou. Skutenost, e uznvan filozof pehl prost logick probl my, kter chemik vid bez obt, svd o tom, e svten nvtva bio chemick laboratoe by mon nebyla marn. Dra v oku V diskusch o elnm uspodn podle zmru inteligentnho initele se dn nmitka neobjevuje tak asto jako argument zaloen na nedoko nalosti. Lze ho strun shrnout: Pokud existuje inteligentn initel, kter uspodal ivot na zemi, pak by byl schopen vytvoit ivot bez jakchkoli zjevnch vad a tak by to tak udlal. Zd se, e tento argument m po mrn znanou odezvu. Jde vak o obrcenou stranu Diogenovy argu mentace: protoe nco nezapad do na pedstavy, jak by vci mly vypadat, je to dkazem proti elnmu uspodn. Tento argument znovu a znovu opakuj pedn vdci a filozofov, ale obzvlt vmluvn ho pedkld Kenneth Miller, profesor biologie na Brown University: Dalm zpsobem, jak reagovat na teorii elnho uspodn svta podle zmru inteligentnho initele je pozorn prozkoumat sloit biologick systmy a vyhledat v nich chyby, kter by se dn inteligentn tvrce nedopustil. Protoe inteligentn eln uspodn zan na nepopsanm pape, mlo by vytvet organismy, kter by mly bt optimln uzpso ben pro koly, je maj plnit. Vezmeme-li to z druh strany, vzhledem k tomu, e evoluce je vzna na pravu ji existujcch struktur, jej tvor ba nemus bt nutn dokonal. Jak to tedy je? Odpov nabz oko, dajn pklad elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele. Ji jsme opvovali pednosti tohoto mimodnho orgnu, ale jet jsme se nezabvali specifickmi aspekty jeho uspodn, jako je nervov spojen jeho svtloivch jednotek. Tyto fotoreceptorov buky, umstn na stnici, pedvaj impulzy ad vzjemn propojench

Co nm ern skka k ? / Otzky ohledn elnho uspodn bunk, kter nakonec pedvaj informaci bukm zrakovho nervu, ve doucho do mozku. Inteligentn tvrce, kter by pracoval se soustmi tohoto spojen, by vy bral orientaci, kter vytvo co nejvy kvalitu vidn. Nikdo by napklad nenavrhl, aby nervov spoje byly umstny ped fotoreceptorov buky - m by blokovaly pstup svtla k nim - a nikoli za stnici. Je to neuviteln, ale stnice lidskho oka je vytvoena prv takto... Objevuje se zde jet jeden vnj nedostatek, protoe nervov spojen mus pronikat pmo stnou stnice, aby mohlo do mozku penet nervov impulzy vytven fotoreceptorovmi bukami. Vsledkem je slep skvr na na stnici - oblast, kde tisce bunk penejcch impulzy odsunuly smyslov buky stranou... Nic z toho by nemlo bt chpno jako tvrzen, e oko funguje patn. Je to skvl zrakov nstroj, kter nm slou mimodn dobe... Klem k teorii elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele... nen, zda dan orgn i systm funguje dobe, nbr zda jeho zkladn struktura je zejmm produktem plnovit innosti. Struktura oka jm nen. Miller elegantn vyjaduje zkladn zmaten pojm; klem k teorii el nho uspodn podle zmru inteligentnho initele nen, zda zkladn struktura je zejmm produktem plnovit innosti". Konstatovn inteli gentnho elnho uspodn fyzikln spolupsobcch systm spov na pozorovn vysoce specifikovan, nezjednoduiteln sloitosti - sea zen jednotlivch dobe uzpsobench soust s clem doshnout funkce, kter pesahuje sousti samotn. Akoli zrazuji, e k tomu, abychom mohli dokzat eln uspodn, musme zkoumat molekulrn systmy, vyuijme Millerv esej jako odrazovho mstku k studiu dalch probl m argumentace na zklad nedokonalosti. Nejzkladnjm poblmem je, e tato argumentace vbec poaduje do konalost. Je jasn, e tvrci, kte maj schopnost dosahovat lepch v tvor, to tak nutn nedlaj. Napklad ve vrob je celkem bn zabudovan zastarvn" - produkt je zmrn vyroben tak, aby nevy drel tak dlouho, jak by mohl, co m dvody, kter pesahuj prost cl technick dokonalosti. Jin pklad je osobn: nechci svm dtem dvat nejlep, nejluxusnj hraky, protoe je nechci rozmazlovat a protoe chci, aby poznvaly hodnotu penz. Argumentace na zklad nedokona losti pehl skutenost, e tvrce me mt celou adu rznch motiv,

236

237

Darwinova ern skka piem technick dokonalost asto hraje a druhoadou roli. Vtina lid v djinch navzdory nemocem, smrti a dalm zejmm nedokonalostem povaovala ivot za vsledek plnovit innosti. Dal problm argumentace na zklad nedokonalosti spov v tom, e je znan zvisl na psychoanalze neidentifikovanho tvrce. Avak dvody, pro tvrce nco udlal nebo neudlal, v podstat nememe znt, pokud nm tvrce konkrtn neekne, o jak dvody jde. Sta na vtvit galerii modernho umn, a hned narazme na vsledky innosti njakho tvrce, jejich el je plnou hdankou (alespo pro mne). Ry sy, kter ns v danm uspodn zarej jako podivn, tam tvrce mohl (nebo tak nemusel) vloit za njakm elem - z umleckch dvod, v zjmu rznosti, z touhy vyniknout, za njakm dosud nezjitnm praktickm elem, ppadn z njakho neuhodnutelnho dvodu. Pes vekerou svou zvltnost mohou odpovdat zmru inteligentnho initele. Pedmtem vdeckho zjmu nen vnitn stav tvrcovy mysli, nbr to, zda meme vystopovat eln uspodn. V pojednn o tom, pro by mimozeman mohli sestavovat uml struktury, kter bychom mohli po zorovat ze zem, fyzik Freeman Dyson napsal: Nen teba, abych zde hovoil o otzkch motivace, o tom, kdo by nco takovho chtl nebo pro. Pro lidstvo nechv vybuchovat vodkov bomby a posl rakety na msc? Je tk pesn ci, pro.17 V vaze, zda by se mimozeman snaili pinst ivot na jin planety, Francis Crick a Leslie Ogel napsali: Psychologie mimozemskch civilizac nen poznna lpe ne psychologie pozemsk. Mimozemsk civilizace docela dobe mohly zamoit jin planety z pln jinch dvod, ne jak jsme pedloili.18 Tito autoi ve svch spisech sprvn dospli k zvru, e plnovitou in nost lze zjistit i bez informac o tvrcovch motivech. Dalm problmem je, e stoupenci argumentace na zklad nedokona losti asto pouvaj sv psychologick hodnocen tvrce jako pozitivnho dkazu nepm evoluce. Jejich uvaovn lze zapsat jako sylogismus: 1. Tvrce mohl vytvoit oko obratlovc bez slep skvrny. 2. Oko obratlovc m slepou skvrnu. 3. Oko tud vytvoila darwinovsk evoluce.

Co nm ern skka k? / Otzky ohledn elnho uspodn Pesn pro takovto sudky byl vymylen vraz non sequitur, nevypl v". Vdeck literatura neobsahuje dn dkaz toho, e prodn vbr me pomoc mutac vytvoit oko se slepou skvrnou nebo oko bez slep skvrny, on vko, oku, stnici, rhodopsin nebo retinal. Diskutr k svmu zvru ve prospch darwinismu dospl vlun na zklad svho pocitu ohledn toho, jak by vci mly vypadat. Objektivnj pozorovatel by pouze konstatoval, e oko obratlovc nevytvoil jedinec, na nho dl dojem argumentace na zklad nedokonalosti; extrapolace na jin inteli gentn initele nen mon. Ken Miller svj lnek nepsal pro Reader 's Digest, nbr pro Techno logy Review. Jeho teni jsou technicky vzdlan, schopn poradit si s abstraktnmi vdeckmi pojmy a zvykl na sledovn obtnch argu ment vedoucch k spolehlivm zvrm. Skutenost, e tmto tenm pedkld argumentaci zaloenou na psychologii a pocitech, a nikoli na tvrd vd", pin opan sdlen o relativnch pednostech elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele versus evoluce, ne jak ml autor na mysli. Co to dl? Argument, e dn tvrce by to takhle neudlal", m jet jednu zvlt n kategorii, kter vyaduje odlinou odpov. Zastnce tto kategorie nek, e uiten struktura obsahuje nedostatky, kter by obsahovat ne mla, nbr poukazuje na nkter rys, kter nem dn viditeln vyui t. Tento rys asto pipomn nco, co se u jinch druh pouv, a tak se zd, e dve k nemu slouil, ale dnes ji svou funkci ztratil. Pedn lohu v tto argumentaci pln zakrnl orgny. Napklad evolun biolog Douglas Futuyma uvd jako dkazy evoluce rudimentrn oi jeskyn nch ivoich; drobn, neuiten nohy mnoha hadovitch jetrek; [a] pozstatky pnve u krajty". Protoe jsem biochemik, dvm pednost molekulrnm verzm tto argumentace. Ken Miller hovo o nkolika ge nech, kter u lid vytvej rzn formy hemoglobinu: Je pt gen tohoto komplexu elegantnm vtvorem elnho uspodn, nebo adou chyb, kter vyuila evoluce? Odpov nm me dt samotn shluk, nebo pesnji est B-globinov gen v tomto shluku. Tento gen je... tm toton s ostatnmi pti geny. Zvltn vak je, e tento gen...

238

239

Darwinova ern skka nehraje pi vrob hemoglobinu dnou lohu. Biologov takovmto ob lastem kaj pseudogeny", co vyjaduje fakt, e i kdyby sebevc pipomnaly funkn geny, ve skutenosti jimi nejsou.20 Miller svm tenm k, e pseudogen postrd nleit signly, jimi by informoval zbytek bunnho mechanismu o tom, e z nho m vyro bit blkovinu. Dochz pak k nsledujcmu zvru: Teorie elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele neme objasnit existenci nefunknch pseudogen, pokud nepipust, e dan tvrce uinil zvan chyby, kdy promrhal miliony bz DNA na vkres pln nesmysl a mranic. Evoluce je naproti tomu me vysvtlit jako pouh nespn experimenty v nahodilm procesu genov duplikace, kter petrvvaj v genomu jako evolun pozstatky.21 Tato argumentace je nepesvdiv ze t dvod. Za prv, to, e jsme dosud neobjevili vyuit njak struktury, jet neznamen, e toto vyui t neexistuje. Mandle byly kdysi povaovny za zbyten orgn, ale zjis tilo se, e pln dleitou funkci v oblasti imunity. Pnev krajty mon dl nco uitenho, o em dosud nevme. Tot plat i na molekulrn rovni; pseudogeny hemoglobinu a dal pseudogeny se sice neuplatuj pi vrob protein, ale mon slou k nemu jinmu, o em nevme. V tuto chvli m napad nkolik monch zpsob vyuit, mimo jin vazba na aktivn hemoglobinov geny bhem replikace DNA za elem stabilizace DNA, zen dj pi rekombinaci DNA a azen proteinovch faktor pbuznch aktivnm genm. Na tom, zda hemoglobinov pseu dogeny pln nkterou z tchto funkc, nyn tolik nezle. Dleit je, e Millerovo tvrzen vychz z pouhch domnnek. Druhm dvodem, pro Millerov argumentaci chyb pesvdivost, je to, e i kdyby pseudogeny nemly dnou funkci, evoluce ohledn jejich vzniku nic nevysvtluje". K vrob by jen pseudokopie genu je zapo teb ada sloitch protein: k oddlen dvou vlken DNA, k sprvnm umstn koprovacho mechanismu, k pospojovn nukleotid v jedin vlkno, k vloen pseudokopie zptky do DNA a jet mnoho dalch. Miller nm ve svm lnku nek nic o tom, jak tyto funkce mohly vzniknout v rmci darwinovskho postupnho procesu, ani nepoukazuje na lnky ve vdeck literatue, kde bychom se o tom mohli nco dozv dt. Neme to udlat, protoe tyto informace nikde nalzt nelze.

Co nm ern skka k ? / Otzky ohledn elnho uspodn Lid jako Douglas Futuyma, kte uvdj zakrnl orgny jako dkaz evoluce, maj stejn problm. Futuyma nikde nevysvtluje, jak se vyvinula skuten pnev nebo oko, aby z nich pak mohly vzniknout zakrnl org ny, vysvtlen si d jak funkn, tak zakrnl orgn. Nepedstrm, e o elnm uspodn nebo o evoluci vm vechno - ani zdaleka ne; jenom nemohu pehlet dkazy ve prospch elnho uspodn. Kdy nap klad do koprky vlom dopis a ta vyrob deset dobrch kopi a jednu, kter na sob bude mt velk mouhy, neponal bych si sprvn, kdybych patnou kopii pouval jako dkaz toho, e koprka vznikla nhodou. Argumenty zaloen na domnlch nedostatcch nebo na zakrnlch genech a orgnech se vystavuj stejnmu nebezpe jako Diogenova argu mentace, e stdn ronch obdob svd o elnm uspodn podle zmru inteligentnho initele. Je vdecky nesprvn init jakkoli ped poklady o tom, jak by nco mlo vypadat. Ped dvnmi asy Tet dvod, pro se Millerova argumentace mj inkem, je v podstat docela pochopiteln. Souvis se zmatenm dvou odlinch mylenek teorie, e ivot byl eln uspodn inteligentnm initelem, a teorie, e zem je mlad. Protoe nboensk skupiny, kter drazn obhajuj ob tyto mylenky mly v poslednch desetiletch znanou publicitu, vtina veejnosti si mysl, e tyto dv pedstavy spolu nutn souvis. Argumen tace Kena Millera ohledn pseudogen implicitn obsahuje - a jeho zv ry absolutn vyaduj - mylenku, e tvrce musel vytvoit ivot teprve nedvno. To nen soust teorie elnho uspodn podle zmru inteligentho initele. Zvr, e nkter rysy ivota jsou vsledkem plnovit innosti, lze uinit i bez znalost o tom, kdy k tto innosti dolo. Dt, kter se dv na relify na hoe Mt. Rushmore, okamit v, e byly nkm utvoeny, a nemus nic vdt o jejich historii; v jen, e mohly bt vytvoeny, kdy jet samo nebylo na svt, nebo e tam jsou ode dvna. V umleckm muzeu me bt vystavena bronzov socha koky, dajn vytvoen ped mnoha tisci lety v Egypt - dokud socha nen prozkoumna nejnovjmi technickmi metodami a nezjist se, e jde o modern padlek. Kadopdn je vak jist, e socha byla vytvoena podle zmru njakho inteligentnho initele.

240

241

Darwinova ern skka Nezjednoduiteln sloit biochemick systmy, o nich hovom v t to knize, nemusely vzniknout nedvno. Na zklad pozorovn samotnch tchto systm je docela dobe mon, e byly vytvoeny ped miliardami let a e se do dnen doby zachovaly bnmi procesy bunnho roz mnoovn. Jako ilustrace tto mylenky by mohl poslouit jeden sepkulativn scn. Dejme tomu, e ped necelmi tymi miliardami let urit tvrce vyrobil prvn buku, kter ji obsahovala vechny nezjednodui teln sloit biochemick systmy, o nich jsme zde hovoili, a jet mnoh dal. (Lze pedpokldat, e projekty systm, kter se zaaly pouvat pozdji, jako napklad sren krve, ji existovaly, ale jet nebyly realizovny". U dnench organism je spousta gen na njak as mimo provoz", nkdy cel generace, a uplatn se a pozdji.) Krom toho si pedstavme, e tvrce vloil do buky jet njak dal systmy, u nich nememe uvst dostatek dkaz, abychom mohli konstatovat, e jsou vsledkem elnho uspodn. Buka obsahujc eln uspodan systmy pak byla ponechna, aby se samostatn rozmnoovala, mutovala, porala a byla porna, narela na skly a snela vechny rozmary ivota na zemi. Bhem tohoto procesu, ani bych se chtl dotknout Kea Millera, mohly tu a tam vzniknout pseudogeny a njak sloit ogn se mohl stt nefunknm. Tyto nhodn dje neznamenaj, e poten bio chemick systmy nebyly eln uspodny inteligentnm initelem. Bu nn vady na krse, kter Miller povauje za dkaz evoluce, mohou bt jednodue dkazem st. K rozvinut prostch mylenek je nkdy zapoteb pekvapiv mnoho asu. Jednm zpsobem, jak jednoduch mylenka me bt odstavena stranou, je jej spojen s njakou vedlej mylenkou. Pokud uvaujeme pouze o teorii elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele - oprotn od logicky nesouvisejcch mylenek - je vidt, e m dosta tek sly, aby se argumentaci na zklad nedokonalosti snadno ubrnila.

Co nm ern skka k ? / Otzky ohledn elnho uspodn busem. Pi odlupovn list z bambusovch vhonk je panda uchop do tlapy s kostnatm vnlkem, kter vystupuje z jejho zpst; je zde za stoupeno i normlnch pt prst. Gould tvrd, e tvrce by byl pand dal skuten palec, kter lze postavit proti ostatnm prstm, a tak dochz k zvru, e pandin palec vznikl evoluc. Gouldv zvr vak el tm problmm, o jakch jsem ji hovoil. Pedpokld, e tvrce by jednal stejn jako on a e palce pandy by mly" vypadat jinak. Gould svou mylenku nikdy vdecky nepodepel: neukzal ani nevypotal, jak mi nimln prodlouen zpstn kosti by mohlo pand pomoci; neopodstatnil zmny v chovn, kter by byly nutn, aby bylo mon vyut zmnu kostern stavby; a neuvd, jak se pandy ivily pedtm, ne zskaly pa lec. Pouze utkal pbh. Zkusme vak tyto otzky na chvli opominout; dejme tomu, e se tento pbh skuten odehrl. Je potom Gouldv scn s pandou nesluiteln s teori elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele? Palec pandy je ern skka. Je beze zbytku mon, e pi tvorb pandina palce nebyly v buce zapoteb dn nov nezjednoduiteln sloit systmy. Je mon, e systmy, kter tam ji byly - systmy, kter vyrbj sva lov blkoviny a nervov vlkna, kter tvo blkovinu zkladn mezibunn hmoty kostn tkn, kter vyvolvaj a pak zase zastavuj bunn dlen - staily. Je mon, e tyto systmy byly naprosto dostaten k vytvoen kostnho vnlku, kdy njak nhodn dj naruil jejich normln fungovn, a je mon, e prodn vbr pak tuto zmnu uped nostnil. Teorie elnho uspodn nem co ci o biochemickm i bio logickm systmu, pokud nejsou znmy vechny jeho sloky a pokud nen prokzno, e tento systm se skld z nkolika st, kter na sebe na vzjem psob. Teorie elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele me s palcem pandy docela pokojn spoluexistovat. ijeme v sloitm svt, kde se me dt spousta rznch vc. Pi urovn, jak rzn skly zskaly svj souasn tvar, me geolog zva ovat celou adu faktor: d, vtr, pohyb ledovc, innost mech a li ejnk, sopenou aktivitu, jadern vbuchy, vliv asteroid nebo dlo sochae. Tvar jedn skly me bt dn pedevm jednm mechanismem, tvar jin mechanismem odlinm. Monost nrazu meteoru neznamen, e lze opomjet sopky; existence socha neznamn, e mnoho skal nen

Sloit svt
Tvorba uritch biologickch vylepen pomoc mutace a prodnho v bru - evoluc - je s teori elnho uspodn podle zmru inteligent nho initele zcela sluiteln. Stephen Jay Gould z Harvardovy univerzity vnoval znanou pozornost pandinu palci". Obrovsk panda se iv bam-

242

243

Darwinova ern skka utvoeno poasm. Podobn evolun biologov poznali, e na vvoj i vota mohla psobit cel ada faktor: spolen pvod, prodn vbr, migrace, velikost populace, zakladatelsk" inky (inky, je mohou bt zpsobeny omezenm potem organism, kter zakldaj nov druh), genetick posun (rozen neutrlnch", neselektivnch mutac), genov tok (vleovn gen do jedn populace z odlin populace), zetzen gen (vskyt dvou gen na stejnm chromozomu), meiotick hnac sla (preferenn vbr jedn ze dvou kopi genu zddnch po rodich da nho organismu, k nmu dochz pi tvorb pohlavnch bunk), transpozice (penos genu mezi hodn odlinmi druhy nepohlavnmi prostedky) a mnoh dal. To, e nkter biochemick systmy mohly bt eln uspodny inteligentnm initelem, neznamen, e jakkoliv z dalch faktor nen funkn, bn i dleit.

Co nm ern skka k? / Otzky ohledn elnho uspodn urovat, kter systmy jsou vsledkem elnho uspodn a kter moh ly vzniknout jinmi mechanismy. K tomu, aby bylo mono konstatovat vliv elnho uspodn, bude nutno rozpoznat jednotliv sloky propo jenho molekulrnho systmu a lohu, kterou kad z nich pln, a tak urit, e dan systm nen sloeninou nkolika samostatnch systm. Abychom mohli dospt k silnmu pesvden o absenci vlivu elnho uspodn, bude nutno prokzat, e dan systm nen nezjednoduiteln sloit a e vztah jeho jednotlivch st nen pesn vymezen. Rozhod nut u meznch ppad bude vyadovat experimentln i teoretick zkou mn model, jimi dan systm mohl vzniknout spojitm zpsobem, nebo nalezen bod, kde vvoj danho systmu byl nutn nespojit. Budouc vzkum se me ubrat nkolika smry. Lze podniknout kroky k uren, zda informace pro fungovn eln uspodanch systm mohly dlouh obdob zstat nevyuit, nebo zda musely bt dodny tsn pedtm, ne dan systm zaal fungovat. Protoe nejjednodu mon scn elnho uspodn pedpokld jedinou buku - vytvoenou ped miliardami let - kter ji obsahovala vechny informace k vrob pozdjch organism, dal vzkum me tento scn provit tm, e se pokus vypotat, kolik DNA bylo nutno k zakdovn tchto informa c (pitom nesmme zapomenout, e mnoho tchto informac mohlo bt implicitnch). Kdyby samotn DNA nestaila, bylo by mon zat zkou mat, zda tyto informace nebylo mon uloit v buce jinak - napklad jako pozin informace. Jin prce by se mohla zamit na otzku, zda se vt, sloen systmy (obsahujc minimln dva nezjednoduiteln slo it systmy) mohly vyvinout postupn, nebo zda jsou nezjednoduiteln sloit jako celek. Ve uveden pklady jsou jen zejm otzky, kter vyplvaj z teorie elnho uspodm. Nen pochyb o tom, e s narstajcm zjmem vd c o eln uspodn se objev jet vce takovchto otzek a e budou lpe formulovan. Teorie elnho uspodn podle zmru inteligentn ho initele slibuje nov poslen vdnho oboru, kter zstal stt na mrt vm bod, protoe postrdal ivotaschopn een obtnch problm. Intelektuln konkurence vytvoen objevem elnho uspodn pinese do odborn vdeck literatury ostej analzu a bude vyadovat, aby se jednotliv tvrzen oprala o prokazateln daje. Tato teorie podnt expe-

Co udl vda?
Objev elnho uspodn roziuje poet faktor, kter by vda ve sna ze o objasnn ivota mla brt v vahu. Co rznm vdnm odvtvm pinese vdom elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele? Biologov, kte pracuj na bunn rovni i ve, mohou ve svm v zkumu pokraovat, ani by elnmu uspodn vnovali vt pozor nost, protoe nad bunnou rovn organismy pedstavuj ern skky a prokzat tam eln uspodn je obtn. Take ti, kdo pracuj na poli paleontologie, srovnvac anatomie, populan genetiky a biogeografie, by se elnho uspodn dovolvat nemli, dokud molekulrn vdn obory neodhal, e eln uspodn psob i na tchto vych rovinch. Samozejm, monost elnho uspodn by mla vzkumn pracovn ky v biologii pimt k urit zdrenlivosti, ne prohls, e dan bio logick rys byl ve sv podstat vytvoen jinm mechanismem, jako je prodn vbr nebo transpozice. Msto toho by se mly sestavovat detail n modely, kter by opodstatovaly tvrzen, e urit mechanismus dan rys skuten vytvoil. Na rozdl od darwinovsk evoluce je teorie elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele pro modern vdu nov, take je ped nmi ada otzek, kter je teba zodpovdt, a mnostv prce, kterou je nutno vykonat. Pro ty, kdo pracuj na molekulrn rovni, bude kolem peliv

244

245

Darwinova ern skka rimentln metody a nov hypotzy, kter by jinak zstaly nevyzkouen. Jasn formulovan teorie elnho uspodn podle zmru inteligentn ho initele bude uitenm nstrojem pro vdeck pokrok v oblasti, kter ji cel desetilet skomr.

Kapitola jedenct

Vda, filozofie, nboenstv

Dilema V poslednch tyiceti letech modern biochemie odhaluje tajemstv bu ky. Za tento pokrok se draze plat. Vydal si desetitisce lid, kte vnovali nejlep dl svho ivota namhav prci v laboratoi. Postgra duln studenti v rozvzanch teniskch zstvaj po sobotch v labora toch dlouho do noci; docenti pracuj trnct hodin denn nkolik dn v tdnu; profesoi zapomnaj na sv dti a msto toho let a peleuj nvrhy na stipendia v nadji, e zskaj trochu penz od vlivnch politik s velkmi volebnmi obvody - to jsou lid, kte posunuj vdeck v zkum vped. Poznn, kter te mme o ivot na molekulrn rovni, bylo pospojovno z bezpotu experiment, pi nich byly itny bl koviny, klonovny geny, poizovny elektronov mikrofotografie, psto vny buky, urovny struktury, porovnvny sekvence, pozmovny parametry a provdny kontroly. Byly otiskovny lnky, provovny vsledky, psny recenze, zkoumny slep uliky a ztvrovna nov vo dtka. Vsledkem tohoto hromadcho se sil o prozkoumn buky - o pro zkoumn ivota na molekulrn rovni - je hlasit, jasn, pronikav vo ln eln uspodn!". Tento vsledek je tak jednoznan a natolik vznamn, e ho musme chpat jako jeden z nejvtch spch v dji nch vdy. Tento objev se vyrovn objevm Newtonovm a Einsteino vm, Lavoisierovm a Schrodingerovm, Pasteurovm a Darwinovm.

246

247

Darwinova ern skka Pozorovn elnho uspodn ivota podle zmru inteligentnho ini tele je stejn vznamn jako zjitn, e zem se ot kolem slunce, e urit nemoc je zpsobena bakteriemi nebo e radiace je vyzaovna v kvantech. Podle velikosti tohoto vtzstv, zskanho za tak vysokou cenu vytrvalm silm v prbhu destek let, by se oekvalo, e v labo ratoch po celm svt bude bublat ampask. Tento triumf by ml vyvolat vkiky Heurka!" z desetitisc hrdel, bouliv potlesk a po plcvn po ramenou a mon by ml bt dvodem i ke dni dovolen. dn ampask se vak neotvr a potlesk se nekon. Absolutn slo itost buky msto toho obklopuje nepochopiteln, rozpait ticho. Kdy se toto tma objev na veejnosti, lid zanou oupat nohama a ztkne jim dech. V soukrom jsou trochu uvolnnj; mnoz vslovn pipust, co je zejm, ale pak se dvaj do zem, potsaj hlavou a u toho z stanou. Pro se vdeck obec chtiv nechop svho pekvapivho objevu? Pro se s pozorovnm elnho uspodn zachz v intelektulnch rukavi kch? Dilema spov v tom, e zatmco jedna strana slona se oznauje jako eln uspodn podle zmru inteligentnho initele, druh by mohla bt oznaena jako Bh. lovk, kter nen vdec, by mohl poloit zejmou otzku: no a co? Mylenka, e existuje nkdo jako Bh, nen nepopulrn - ani zdaleka ne. Przkumy veejnho mnn ukazuj, e vce ne 90 procent Amerian v v Boha a e zhruba polovina jich pravideln navtvuje bohosluby. Politici se velice asto dovolvaj Boho jmna (obvykle v dob blcch se voleb a tsn po nich). Mnoz fotbalov treni se spolu se svmi mu stvy ped kadm zpasem modl, hudebnci skldaj duchovn psn, ma li maluj obrazy s nboenskou tmatikou, podnikatelsk oganizace se schzej k modlitbm. Nemocnice a letit maj kaple; armda a Kongres Spojench stt zamstnvaj sv duchovn. Chovme v ct takov lidi, jako byl Martin Luther King, jejich iny byly hluboce zakoenny ve ve v Boha. Pro je i pes toto veejn potvrzen pro vdu tak tk pijmout teorii, kter podporuje to, v co mnoho lid v tak jako tak? M to nkolik dvod. Tm prvnm je problm, k nmu jsme nchyln mnoz - prost ovinismus. Dal dvody zvis na historickch a filozo-

Co nm ern skka k? / Vda, filozofie, nboenstv fickch vztazch, kter jsou vd vlastn. Tyto rzn dvody jsou sloit provzny, ale pokusme se je rozplst.

Oddanost
Lid, kte vnuj svj ivot nemu ulechtilmu, jsou tomu asto horli v oddni. Napklad rektor koly me veker sv sil zasvtit rozvoji sv koly, protoe vzdlvn lid je ctyhodn sluba. Karira armdnho dstojnka pispje k rozvoji jeho odvtv sluby, protoe obrana zem je chvlyhodn cl. Nkdy vak vrnost urit instituci vyvolv stet zjm s elem, jemu dan instituce slou. Dstojnk me hnt sv jednotky do boje, aby si vojsko mohlo pipsat vtzstv, pestoe by mon bylo moudej vyslat k prvnmu deru letectvo. Rektor me pesvdit lena Kongresu za svj stt, aby vyhradil federln penze na vstavbu nov budovy koly, pestoe jinde by tyto penze mohly vzdln poslouit lpe. Prodn vdy pedstavuj ulechtilou vc, kter me zrodit horlivou oddanost. Clem prodnch vd je objasovat fyzick svt, co je velice vznamn innost. Objasovnm soust svta se vak zabvaj i jin akademick disciplny (pedevm filozofie a teologie). Akoli tyto obory jdou vtinou kad svou cestou, obas na sebe naraz. Nkte oddan lid pak postav svj obor ped cl, jemu m slouit. Nzorn pklad vdnho ovinismu lze najt v pkn knize Roberta Shapira Origins: A Skeptic's Guide to the Creation of Life on Earth. Po velice tiv a siln zdrcujc kritice vdeckho zkoumn pvodu ivota Shapiro vyhlauje svou neochvjnou vrnost - nikoli cli objasovn fyzickho svta", nbr vd: Jednoho dne se me stt, e vechny rozumn chemick pokusy prov dn s clem objevit pravdpodobn pvod ivota definitivn ztroskotaj. Nov geologick dkazy navc mohou ukzat na nhl vznik ivota na zemi. A konen mon prozkoumme cel vesmr a nikde nenajdeme dn stopy ivota ani procesu, kter by k ivou vedl. V takovm ppad se mon nkte vdci rozhodnou zat hledat odpov v nboenstv. Jin se vak - a j budu mezi nimi - budou snait vytdit zbvajc mn pravdpodobn vysvtlen, v nadji, e vybereme jedno, kter pesto bude pravdpodobnj ne ostatn.

248

249

Darwinova ern skka Shapiro pak odvn k, e situace v tuto chvli nevypad tak ponue, m znan protie vemu, co a dosud napsal. Ponechv si jistotu, e nikdy nenastane as, kdy vechny experimenty definitivn ztroskota j", tak jako nikdy nepijde chvle, kdy bude existence lochnesk obludy naprosto vylouena. A doba, kdy vesmr bude pln prozkoumn, je bez pen daleko. Nestrann pozorovatel by si mohl pomyslet, e kdyby neuspla dn z nejpravdpodobnjch vdeckch hypotz, vyvstala by nutnost njak ho zsadn odlinho vysvtlen. Konec konc je pravda, e vznik ivota byl historickou udlost - nikoli jako napklad snaha o nalezen zpsobu, jak lit rakovinu, kde se vda me snait, dokud neuspje. Mon k vzniku ivota prost nedolo nepmmi chemickmi reakcemi, jak douf Shapiro. Konstatovn elnho uspodn vak pro aktivnho astnka hledn me bt hluboce neuspokojiv. Mylenka, e by po znn mechanism pouitch pi vytven ivota mohlo bt navdy mimo jejich dosah, je pro mnoho vdc pirozen frustrujc. Nicmn si mus me dvat pozor, abychom nedovolili, e by nm nechu k urit teorii znemonila nezaujat porozumn dajm. Vrnost vi instituci je chvlyhodn, ale pouh loajalita nen argu ment. Celkem vzato je vliv vdeckho ovinismu na teorie o vvoji ivota dleit sociologick jev, jm je teba se zabvat, ale jeho intelektuln vznam pro tma elnho uspodn podle zmru inteligentnho ini tele je v konenm dsledku nulov. Pouen z historie Druhm dvodem, pro se vda zdrh vypodat se slonem, m svj pvod v djinch. Od doby, kdy byla Darwinova vvojov teorie poprv pedloena, se kvli n stetvaj nkte vdci s nktermi teology. Pes toe si mnoz vdci a teologov mysleli, e darwinovskou evoluci bude mon pomrn snadno smit se zkladnmi pesvdenmi vtiny nbo enstv, publicity se vdy dostvalo konfliktu. Tn byl definitivn uren pravdpodobn tehdy, kdy asi rok po vydn Darwinovy pvodn knihy angliknsk biskup Samuel Wilberforce diskutoval s Thomasem Henrym Huxleym, prodovdcem a silnm zastncem evoluce. Uvdlo se, e biskup - dobr teolog, ale chab biolog - ukonil svou e otzkou:

Co nm ern skka k ? / Vda, filozofie, nboenstv Rd bych vdl, jestli Huxley hls svj pvod z opice skrz svho d deka, nebo babiku." Huxley si zamumlal nco jako: Hospodin mi ho dal do rukou," a pednesl poslucham a biskupovi erudovanou pedn ku z biologie. Na konci svho vstupu Huxley prohlsil, e nev, zda je s opicemi spznn skrze svho ddeka, nebo babiku, ale e radji bude pochzet z lidoop, ne aby jako lovk vlastnil dar rozumu a pouval ho tak, jako to toho dne dlal biskup. Dmy omdlvaly, vdci jsali a no vini spchali otisknout titulek: Vlka mezi vdou a teologi". V Americe obecn vnmn vztahu mezi vdou a teologi ovlivnil Scopesv ppad. Roku 1925 John Scopes, uitel biologie na stedn kole v msteku Dayton ve stt Tennessee, oznmil, e pjde dobrovoln do vzen za to, e poruuje do t doby neuplatovan zkon svho sttu, kter zakazoval vyuovn evoluce. Psoben vznanho prvnka Clarence Darrowa v roli obhjce a trojnsobnho nespnho kandidta na prezidentsk ad Williama Janningse Bryana jako alobce zaruilo me diln cirkus, kter nsledoval. Pestoe Scopesv tm u soudu prohrl, jeho odsouzen bylo z formlnch dvod zrueno. Dleitj ovem je, e publicita tohoto ppadu nastolila tn antagonismu mezi nboenstvm a vdou. Scopesv ppad a debata mezi Huxleym a Wilberforcem se odehrly u dvno, ale konflikt piivuj i nedvnj udlosti. V poslednch nko lika desetiletch skupiny, kter z nboenskch dvod zastvaj nzor, e zem je relativn mlad (dov deset tisc let), usiluj o to, aby toto jejich stanovisko bylo jejich dtem vtpovno i ve sttnch kolch. So ciologick a politick faktory, kter tu hraj svou roli, jsou dosti sloit - jde o potenciln vbunou sms takovch tmat, jako je nboensk svoboda, rodiovsk prva, dohled sttu nad kolstvm a jednotliv stt versus federln prva - a jejich emotivn nboj je jet zvyovn tm, e se zde bojuje o dti. Vzhledem k tomu, e st zem lze odvodit z fyziklnch men, mnoz vdci pirozen zskali pocit, e nboensk skupiny pronikly na jejich pole psobnosti, a zaali je volat k zodpovdnosti. Kdy tyto sku piny pedloily fyzikln dkazy, kter podle jejich nzoru hovoily ve prospch mlad zem, vdci je umleli jako nekompetentn a zaujat. Vn planuly na obou stranch a narostlo mnoho zl vle. st tto zl

250

251

Darwinova ern skka vle dostala podobu instituce; napklad ped vce ne deseti lety - kdy nkolik americkch stt vydalo urit zkony pzniv vi kreacionismu - bylo zaloeno Nrodn stedisko pro vdeck vzdlvn, aby bylo mon zatoit na kreacionisty, kdykoli se pokus ovlivovat politiku sttnho kolstv. Tyto konflikty doznvaj dodnes. Roku 1990 asopis Scientific Ameri can podal autora vdeckch stat Forresta Mimse, aby napsal nkolik lnk pro rubriku Vdec-amatr" tohoto asopisu. Vdec-amatr" se zabv takovmi tmaty, jako je men dlky blesk, vstavba penos nch slunench observato a vroba domcho seismometru pro sledo vn pohyb zem - zbavnmi projekty pro ty, jejich konkem je vda. Dohoda znla, e pokud se redaktorm a tenm budou jeho lnky lbit, bude Mims pijat jako stl dopisovatel. Vechny zkuebn lnky dopadly dobe, ale kdy Mims pijel do New Yorku na zvren pohovor, zeptali se ho, zda v v evoluci. Mims odpovdl, e ne a e v v biblickou zprvu o stvoen. asopis ho odmtl pijmout. Scientific American se bl, e kdyby se jednm z jeho zamstnanc stal kreacionista, pokodilo by to jeho povst mezi vdci, pestoe Mims ml pro tuto prci vechny pedpoklady a o evoluci pst nehodlal. Nen pochyb o tom, e redaktorm asopisu probhly hlavou scny z filmu Inherit the Wind (esky uvdnho pod nzvem Kdo seje vtr - pozn. pekl.), voln natoenho na motivy Scopesova ppadu, a televizn zprvy o bojch mezi kreacionisty a jejich politickmi odprci. Tyto iroce publikovan minikonflikty, jako je Mimsova afra, sice pmo nikterak nesouvis s intelektulnmi otzkami ohledn vzniku ivota na zemi, ale pilvaj olej do ohn historickho konfliktu mezi vdou a nboenstvm a pesvduj mnoho lid o tom, e je nutn patit bu do jednoho tbora, nebo do druhho. Historick udlosti, v nich se vdci stetvaj s nboenskmi skupi nami, jsou skuten a vyvolvaj skuten emocionln reakce. Vzbuzuj u mnoha lid, vedench dobrmi mysly, pedstavu, e mezi obma stra nami je nutno zachovvat demilitarizovan psmo, kde nen dovoleno dn braten se. Avak podobn jako tomu je u vdeckho ovinismu, dleitost historickch stet pro skuten vdeck pochopen vvoje i vota je v podstat nulov. Nejsem tak naivn, abych doufal, e na hod-

Co nm ern skka k ? / Vda, filozofie, nboenstv nocen biochemickch objev dn stny djin nedopadaj, ale do maxi mln mon mry by tomu tak mlo bt. Filozofick argumenty, kter se sna odvrtit zvr o elnm uspo dn podle zmru inteligentnho initele, jsou na rozdl od ovinistickch a historickch argument podstatn; zabvaj se danou problematikou na intelektuln, a nikoli pouze emocionln rovin. Jde tu o nkolik rznch filozofickch otzek. Podvejme se na n. Pravidlo Richard Dickerson je pedn biochemik, zvolen len elitn Nrodn akademie vd Spojench stt americkch, kter se specializuje na rent genov krystalografick vzkum blkovin a DNA. Spolu s dalmi pra covnky ve sv laboratoi vznamn pispli k naemu poznn struktury molekul ivota. Nen nejvznanj vdec ve Spojench sttech a jeho pnos nedosahuje nejvyho lesku, ale v mnoha smrech je vzorem od danho vdce. Je lovkem, jeho odborn psoben a vsledky maj ped oima tisce postgradulnch student, kdy dnem a noc pracuj v labo ratoi a sn o tom, a i oni budou uznvanmi leny vdeck obce. Dickersonovy publikovan nzory pkn vystihuj pohled mnoha vdc na svt nboenstv. Ped nkolika lety Dickerson napsal krtkou esej, shrnujc jeho nzory na vdu tv v tv nboenstv, a uveejnil ji v Journal of Molecular Evolution (sekulrn vdeck asopis) a krom toho v Perspectives on Science and Christian Faith (asopis vydvan Americkm vdeckm sdruenm, co je organizace vdc, kte jsou zrove evangeliklnmi kesany). Meme tedy celkem s jistotou ped pokldat, e Dickerson svmi poznmkami nemil pouze k lidem, kte ji sdleli jeho pedstavy - upmn se snail lidem protichdnch nzor pedloit, co sm povaoval za rozumn a pesvdiv stanoviska. Dky svmu souznn s pohledem vtiny vdc na vdu me Dickersonova esej poslouit jako odrazov mstek pro vahy, nakolik teorie elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele zapad do vdy: Vda je v podstat hra. Je to hra s jednm hlavnm a urujcm pravidlem: Pravidlo . 1: Dvejme se, jak dalece a v jakm rozsahu meme vysvtlit chovn fyzickho a materilnho svta z hlediska ist fyzickch a mate rilnch pin, ani bychom se dovolvali na nadpirozeno.

252

253

Darwinova ern skka Akceschopn vda nezaujm dn stanovisko ohledn existence i ne existence nadpirozena; pouze poaduje, aby tento faktor nebyl uplatovn ve vdeckch vysvtlench. Vypotvn zzrak vykonanch za zvlt nm elem jako vysvtlen je uritou formou intelektulnho podvd n". achista klidn me uprosted turnaje fyzicky odstranit soupeova krle z achovnice. Tm by se vak nestal vtzem, protoe by nedodrel pravidla. Bec me bt v pokuen zkrtit si tra pes hit uvnit ovl n drhy, aby clovou ru pekroil dve ne jeho rychlej kolega. Ne udl to vak, protoe by tm nezvtzil podle pravidel dan disciplny2 Pokusme se Dickersonovo pravidlo parafrzovat nsledujcm zpsobem: Vda se mus dovolvat pouze pirozench pin a pi vysvtlovn od kazovat pouze na prodn zkony. Tato formulace objasuje, co vyplv z vrazu dvejme se, jak dalece". Dickerson tedy ve sv eseji nek, e vdeck dkazy prokzaly, e nadpirozeno nikdy nemlo na produ dn vliv (ti, kdo si dlaj starosti s definic nadpirozena, si zde mohou dosadit vraz vy inteligence"). Spe tvrd, e vda by se ho zsadn nemla dovolvat. Z toho jasn vyplv, e se ho nemme dovolvat, a ji je skuten nebo ne. Pro nae hodnocen jeho argumentace je vznamn, e Dickerson je lenem Ame rickho vdeckho sdruen, a tud v v Boha. Nem dn pedem dan dvod myslet si, e nad prodou nic neexistuje, ale domnv se, e nen dobr, aby vda nabzela nadpirozeno jako vysvtlen njakho pi rozenho dn. (Mimochodem, vdci, kte v v Boha nebo v existenci neho nad prodou, jsou mnohem bnj, ne jak to obvykle vykresluj sdlovac prostedky - nen dvod si myslet, e daj, kter uvd, e 90 procent americk populace v v Boha, se u vdc njak vrazn li. Ken Miller, jeho argumentaci na zklad nedokonalosti prody jsem rozebral v minul kapitole, je podobn jako j msk katolk a ve svch veej nch vystoupench poukazuje na to, e vra v evoluci je docela dobe sluiteln s jeho nboenskmi nzory. Souhlasm s nm, e jsou sluitel n. Tato sluitelnost nebo nesluitelnost vak nikterak nepispv k vy een otzky, zda je darwinovsk teorie o evoluci biochemickch systm pravdiv.)

Co nm ern skka k ? / Vda, filozofie, nboenstv Je dleit si vimnout, e Dickersonv argument nen sm o sob vdeck - nebyl objeven pi njakm pokusu v latoratoi; nen vsledkem smchn chemikli ve zkumavce; nen ovitelnou hypotzou. Spe jde o filozofickou argumentaci. Mon to je dobr filozofie, mon ne. Po dvejme se na ni podrobnji. Vtinu lid by pekvapilo, kdyby se dozvdli, e vda je vpodstat hra". Daov poplatnci, kte financuj vdu celkovou stkou nkolika destek miliard dolar ron, by jist byli pekvapeni. Pravdpodobn si mysl, e sv penze vynakldaj na hledn zpsob lby rakoviny, AIDS a srdench onemocnn. Oban znepokojen nemocemi, kter je suuj nebo kter je mohou postihnout ve st, chtj, aby vda byla schopna vylit nemoc, a nikoli aby si hrla hru, kter nikterak nesouvis s realitou. Pochybuji, e Darwin, Newton nebo Einstein vnmali vdu tmto zpsobem. Velikni vdy byli vedeni touhou poznvat skuten svt a nkte (jako napklad Galileo) za sv poznn zaplatili vysokou cenu. Prodovdeck uebnice nepedkldaj studentm vdu jako hru, nbr jako ulechtil hledn pravdy. Vtina lid, od obyejnch daovch po platnk a po pedn vdce, nechpe vdu jako hru, ale sp jako aktivn snahu formulovat pravdiv vroky o fyzickm svt. Tvrzen, e vda je hra, neobstoj ani pi zbnm pohledu. Nikdo by tento postoj vn nezastval dlouho, kdyby musel elit jeho zpochybo vn. Sm Richard Dickerson by sv prohlen pravdpodobn rychle sthl zpt, kdyby ho musel hjit ped skeptickmi posluchai. Je jasn, e Dickerson m na mysli nco jinho. Mon chce ci, e vda podobn jako hry pedstavuje innost vzanou uritmi pravidly. I jin serizn innosti, jako napklad soudn pelen a politick kampan, maj urit pravidla. M je tak vda? Pokud ano, o jak pravidla jde? Zamme se na druhou z tchto otzek. Dickerson zmiuje pouze jed no pravidlo - to, kter vyazuje nadpirozeno. Kde ho nael? Je zapsno v njak uebnici? Lze ho najt ve statutech vdeckch spolenost? Ne, samozejm e ne. I kdybyste prostudovali vechny uebnice, kter se pouvaj pi vuce prodnch vd na vech vtch americkch univer zitch, dn hlavn a urujc pravidlo" byste v nich nenali. A nenali byste tam ani dn jin obecn pravidla, kter by pedepisovala, jak se

254

255

Darwinova ern skka m vda provozovat (krom bezpenostnch pravidel, nabdn k pocti vosti a podobn). Pesto si polome otzku, co nm Dickersonovo pravidlo pin. k nm, na jak tmata vda nesta? Poskytuje nm vodtka pro odliovn vdy od pseudovdy? Formuluje definici vdy? Odpov na vechny tyto otzky je zporn. Ped nkolika lety byl v jednom prestinm vdeckm asopise uveejnn lnek jednoho nositele Nobelovy ceny; tento lnek z hlediska evolunch reproduknch metod rozebral uvaovn lid, kte se vzdaj monosti mt dti, aby mohli pomhat druhm (jako napklad matka Tereza). Takovto vda" Dickersonovo pravidlo neporuuje. Dickersonovo hlavn a urujc pravidlo" by spokojen tolerovalo frenologii (snahu o rozpoznn inteligence a charakteru lid podle tvaru jejich lebky), provozovanou v devatenctm stolet, kter ji byla dvno zpo chybnna. Jeho pravidlo nm nic nek o legitimit marxismu a freudismu jakoto vdeckho zkoumn" djin a mysli. Toto pravidlo nm nepomh pedem stanovit, zda nemocnm pome, kdy jim nasadme pijavice nebo kdy jim pustme ilou, aby jim klesla teplota. Zd se tedy, e podle Dickersonova pravidla si na oznaen vda" me init nrok mnoho vc, pokud se odvolvaj pouze na materiln sly, jakkoli neuri t a tko postiiteln. Ve skutenosti se Dickersonovo pravidlo podob spe profesionlnmu aforismu - jako je napklad zsada, e zkaznk m vdycky pravdu". Vyjaduje, podle eho sta pofesionlov ili a co povauj za funkn, a shrnuje uritou moudrost, kterou chtj pedat mlad generaci pra covnk v danm oboru. V pozad Dickersonova pravidla jsou mlhav pedstavy Viking, kte pipisovali hromy a blesky psoben boh, a a man, kte se snaili vyhnt z nemocnch zl duchy. Ble k modern vd jsou vzpomnky na Isaaca Newtona, kter sm pedpokldal, e Bh as od asu zasahuje do slunen soustavy, aby ji stabilizoval. Panuje zde obava, e kdybychom nkter jevy zaali vysvtlovat zsahy nadpiroze na, vymklo by se nm to z rukou a pomoc nadpirozena by se pak asto objasovaly mnoh jevy, kter ve skutenosti maj pirozen vysvtlen. Je to opodstatnn obava? Chovn lidskch bytost nikdo pedvdat neme, ale zd se mi, e obava z plinho vskytu nadpirozena ve vd je siln pehnan. Kdy-

Co nm ern skka k? / Vda, filozofie, nboenstv by ke mn do pracovny piel postgraduln student, kterho vedu, a ekl mi, e jeho bakteriln kulturu zabil andl smrti, moc bych mu nevil. Nen pravdpodobn, e by asopis Journal of Biological Chemistry otev el novou rubriku vnovanou duchovnmu zen innosti enzym. Vda za poslednch pt set let poznala, e svt velkou vtinu asu funguje se znanou pravidelnost a e vtinu fyziklnch jev lze objasnit prostmi zkony a pedvdatelnm chovnm. Historici vdy zrazuj, e vda se zrodila z nboensk kultury - ve stedovk Evrop - jej nboensk tradice potaly se vztahovm Bohem, kter stvoil vztahov a pochopi teln svt, vzan uritmi zkony. Vda i nboenstv oekvaj, e svt se bude tm vdy otet podle pevn danho gravitanho zkona. Jsou tu samozejm tak vjimky. Nkdy je nutn k vysvtlen urit ho jevu pout ojedinl historick udlosti. Zkamenliny nm ukazuj, e asi ped 60 miliony let bhem geologicky krtkho obdob vymeli vichni dinosaui. Podle jedn teorie, pedkldan jako vysvtlen, se teh dy se zem srazil velk meteor, m se vysoko do atmosfry dostala mrana prachu a odumelo mnoho rostlin, take se naruil potravn et zec. Ve prospch tto hypotzy hovo nkter nepm dkazy - v hor ninch z tohoto obdob se nachzej vrstvy iridia, kter se na zemi vyskytuje zdka, ale v meteorech astji. Tuto hypotzu pijm mnoho vdc. Pesto se nikde neprojevila tendence objasovat pomoc meteor i vechny mon dal jevy. Nikdo nek, e meteory zpsobily vznik Velkho kaonu nebo vymen kon v Severn Americe. Nikdo nek, e pinou astmatu je prach z drobnch, neviditelnch meteorit nebo e meteority vyvolvaj tornda. Hypotza o vlivu meteoru na vyhynut di nosaur byla zhodnocena na zklad fyziklnch dkaz souvisejcch s danou historickou udlost. Mme vechny dvody oekvat, e i ve vech ostatnch ppadech, kdy se historick udlosti budou vysvtlovat pomoc meteor, budou dkazy peliv hodnoceny. Podobn je nutn ppad od ppadu hodnotit i hypotzy o vlivu inte ligentnho initele na vvoj ivota. Jak jsme uvedli v 9. kapitole, u n kterch biochemickch systm jsou dkazy jasn vmluvn, u jinch nezjistiteln. Pokud vdec pedlo teorii o vlivu inteligentnho initele u njakho dalho jevu, pak je na nm, aby sv tvrzen podepel pozo-

256

257

Darwinova ern skka rovatelnmi dkazy. Vdeck obec nen tak kehk, aby se jej zdrav skepticismus promnil v naivn dvivost. Dal obava, kter mon stoj v pozad Dickersonovy eseje, souvis s vdeckou metodou". Hypotza, peliv provovn, opakovatelnost - to ve vd dobe slou. Jak ale meme provit inteligentnho tvr ce? Je mon njakho tvrce vloit do zkumavky? Samozejm e ne. Stejn tak vak nememe dt do zkumavky vyhynul spolen pedky. Poblm spov v tom, e kdykoli se vda sna objasnit njakou ojedi nlou historickou udlost, peliv provovn a opakovatelnost z pocho pitelnch dvod nelze uplatnit. Vda me bt schopna zkoumat pohyb dnench komet a provovat Newtonovy zkony pohybu, kter popisuj, jak se tyto komety pohybuj. Vda ale nikdy nebude moci sledovat kome tu, kter se ped mnoha miliony dajn srazila se zem. Me vak po zorovat petrvvajc inky tto srky na dnen zemi. Podobn me vda vidt vliv, kter m dan tvrce na ivot. Nakonec bych chtl k argumentaci Richarda Dickersona ci, e i kdy to jist neml v myslu, vede ns k ustraenosti. Sna se vdu omezit na jedny a tyt postupy, piem znemouje jakkoliv zsadn odlin ob jasnn. Sna se uloit realitu do hledn krabiky, ale svt se do krabice uloit ned. Potek svta a vvoj ivota jsou zkladn fyzick konstruk ce, dky nim pak vzniklo nepebern mnostv vdomch initel. Ne mme dn pedem dan dvod myslet si, e tyto nejzkladnj jevy je nutno vysvtlovat stejn jako ostatn jevy v prod. Vda nen hra a vd ci by mli jt po stopch fyziklnch dkaz, a vedou kamkoli, bez se bemench umlch zbran.

Co nm ern skka k ? / Vda, filozofie, nboenstv oddanost, kter vymezuje, jak vysvtlen ohledn fyzickho svta budou pijmat. Nkdy to vede k ponkud zvltnmu chovn. Jet asi ped sedmdesti lety si vtina vdc myslela, e vesmr je svm vkem a velikost nekonen. Tento nzor zastvali nkte et filozofov ve starovku i rzn nboensk skupiny a ti, kte se domn vali, e nic nad prodou neexistuje. Naproti tomu judaismus a potom kesanstv se domnvaly, e svt byl stvoen v ase a e nen vn. Protoe sta id mezi sebou nemli mnoho vdc, nesnaili se pedkl dat dkazy o konenosti svta a pedn stedovk teolog Tom Akvinsk kal, e jen skrze vru lze vdt, e svt ml potek. as vak kr dl. V prvn polovin dvactho stolet Einstein objevil, e jeho obecn teorie relativity pedvd nestabiln vesmr - takov, kter se bude bu rozpnat nebo smrovat, ale nezstane nemnn. Einstein ml k takov mu svtu silnou nechu, a tak do svch rovnic zapracoval korekn fak tor", aby vsledkem mohla bt pedpov nemnnho, vnho vesmru, co pozdji oznail jako nejvt chybu sv vdeck drhy. Jak to asto slchme od rodi a uitel, le m krtk nohy. Krtce nato astronom Edwin Hubble pozoroval, e kamkoli na obloze zamil svm dalekohledem, zdlo se, jako by se hvzdy vzdalovaly od zem. (Ve skutenosti nevidl pohyb hvzd. Spe na jejich pohyb usuzoval zje vu oznaovanho jako Dopplerv posun", pi nm hvzdy, kter se vzdaluj od pozorovatele, vyzauj svtlo ponkud del vlnov dlky m rychleji se pohybuj, tm vce se vlnov dlka zmn.) Navc rychlost, kterou se hvzdy vzdalovaly, byla mrn jejich vzdlenosti od zem. To byl prvn dkaz zskan na zklad pozorovn, kter vypovdal o tom, e Einsteinovy nepikrlen rovnice pedpovdaly rozpnn vesmru sprvn. A nejen raketov odbornci (akoli i tch u bylo mnoho) si pak mohli odvodit, jak toto rozpnn psobilo v minulosti, a dospt k zv ru, e v urit dob byla vechna hmota vesmru nahromadna ve velice malm prostoru. To byl zatek hypotzy velkho tesku. Pro mnoh byl velk tesk zaten nznaky nadpirozen udlosti stvoen, zatku svta. Pedn fyzik A. S. Eddington pravdpodobn ho voil za mnoh, kdy vyjdil svj naprost odpor k tto mylence: Z filozofickho hlediska m pedstava nhlho zatku nynjho du p rody odpuzuje, a myslm, e mnoh dal tak. A i ti, kte by pivtali

Krotitel duch tvrt a nejsilnj dvod, pro se vda zdrh pijmout teorii elnho uspodn podle zmru inteligentnho initele, tak vychz z filozofic kch vah. Mnoz lid, vetn mnoha vznamnch a uznvanch vdc, prost nechtj, aby nad prodou nco existovalo. Nechtj, aby produ ovlivovala njak nadpirozen bytost, i kdyby toto jej psoben bylo jen krtk a naprosto konstruktivn. Jinmi slovy, podobn jako kreacionist prosazujc teorii mlad zem i oni vnej do sv vdy apriorn

258

259

Darwinova ern skka dkaz o zsahu Stvoitele, pravdpodobn vezmou v vahu, e pouh uve den do pohybu v njak vzdlen dob nepedstavuje vztah mezi Bohem a jeho svtem, kter by skuten uspokojoval mysl lovka. Nicmn i pes sv nboensk dsledky byla hypotza velkho tesku vdeckou teori, kter pirozen vyplvala z pozorovn, a nikoli z po svtnch spis i transcendentlnch vidn. Vtina fyzik teorii velkho tesku pijala a upravila podle n sv vzkumn programy. Nkterm se podobn jako dve Einsteinovi nelbily jej mimovdeck dsledky, a proto zaali hledat alternativn een. V polovin dvactho stolet prosazoval astronom Fred Hoyle dal teorii vesmru, oznaovanou jako teorii stlho vytven nov hmoty. Hoyle pedpokldal, e vesmr je nekonen a vn, ale tak pipoutl, e se rozpn. Protoe vesmr, kter by se rozpnal nekonen dlouh obdob, by se stal nekonen dkm, i kdyby na potku bylo nekonen mnostv hmoty, Hoyle musel vysvtlit, pro je n souasn svt pomr n hust. Tento pedn vdec pedloil teorii, e ve vnjm vesmru ne petrit vznik nov hmota, a to rychlost asi jeden atom vodku na kilometr krychlov za rok. V tomto okamiku je teba zdraznit, e Hoy le pedpokldal vytvoen vodku z nieho a bez piny. Hmota jednodu e vznikala poadovanm tempem. Pro tuto teorii pedkldal, kdy pro ni neml dn dkazy zaloen na pozorovn? Ukazuje se, e Hoyle se podobn jako Eddington domnval, e teorie velkho tesku pli siln vypovd o nadpirozenu, a tuto vyhldku povaoval za krajn odpu divou. Hoylova teorie stlho vytven nov hmoty mla vdy pote s ob jasovnm mnoha dkaz zaloench na astronomickm pozorovn. V 60. letech tuto teorii konen sprovodili ze svta astronomov Penzias a Wilson svm pozorovnm reliktnho zen. Vidli, e mikrovlny bom barduj zemi z kadho smru a s pekvapiv stejnomrnou intenzitou. Pedpokldalo se, e toto reliktn zen je nepmm vsledkem velkho tesku. Pozorovn reliktnho zen bylo a dodnes je povaovno za hlavn chloubu teorie velkho tesku. Nelze popt, e teorie velkho tesku je nesmrn plodnm fyziklnm modelem vesmru, a e i kdy zbv zodpovdt adu nelehkch otzek (jako tomu je v zkladn vd vdy), tento model podepraj daje zskan

Co nm ern skka k ? /Vda, filozofie, nboenstv z pozorovn. Vdci jako Einstein, Eddington a Hoyle se ve snaze ubr nit se vdeck teorii, kter pirozen vyplvala z daj, uchlili k pi krlovn a pekrucovn, protoe si mysleli, e budou muset pijmout nepjemn filozofick nebo teologick zvry. Nemuseli - mli i jin alternativy. Nestavte kolem m plot spch modelu velkho tesku s jeho nboenskmi dsledky nikterak nesouvis. Zdlo se, e odpovd idovsko-kesanskmu dogmatu o po tku svta; zdlo se, e je v rozporu s jinmi nboenstvmi, kter v, e svt je vn. Tato teorie se vak opr o daje z pozorovn - rozp nn vesmru - a neodvolv se na posvtn texty i mystick zkuenosti svtc. Tento model vyplynul pmo z dkaz zaloench na pozorovn; nebyl pizpsoben podle Prokrustova loe nboenskho dogmatu. Tak bychom si vak mli vimnout, e teorie velkho tesku sice je vi nboenskmu hledisku ptelsk, ale nikomu tento nzor nevnucuje. Od nikoho se ned, aby pomoc logiky pouze na zklad vdeckch pozorovn a teori dospl k njakmu konkrtnmu nadpirozenmu z vru. To je vidt u na Einsteinov a Hoylov snaze pedloit alternativn modely, kter by odpovdaly dajm z pozorovn a zrove by se vy hnuly nepjemn pedstav potku svta. Kdy byla teorie stlho vy tven nov hmoty konen zpochybnna, objevily se dal teorie, kter se chtly zbavit filozofickch nepjemnost spojench s absolutnm za tkem. Nejpopulnj alternativou byla pedstava cyklickho vesmru, jeho rozpnn, kter zaalo velkm teskem, se nakonec zpomal a vli vem gravitan sly se vechna hmota opt zhrout v rmci velkho kra chu". Pot me dojt k dalmu velkmu tesku, piem nekonen opakovn tohoto cyklu vysvtluje produ, kter je v ase nekonen. Je zajmav (i kdy z vdeckho hlediska nepodstatn), e pedstava cyklic kho svta by byla sluiteln s mnoha nboenstvmi, vetn vry starch Egypan, Aztk a Indin. Zd se, e v dnen fyzice ji pedstava cyklickho svta nen v oblib. Bylo pozorovno nedostaten mnostv hmoty, kter by mohla zpsobit budouc gravitan kolaps - a i kdyby takov hmota existovala, vpoty ukazuj, e nsledn cykly by se stle prodluovaly a nakonec by se svt

260

261

Darwinova ern skka pln pestal smrovat. I v ppad zpochybnn tto monosti jsou k dispozici dal hypotzy s clem otupit ost teorie velkho tesku. Pod le jedn teorie z nedvnj doby je vlastn vesmr mnohem vt ne ten, kter pozorujeme, a st svta, kterou vidme, je pouze bublinou" ne konenho vesmru. A fyzik Stephen Hawking piel s mylenkou, e svt je sice konen, ale neml by potek, pokud by skuten existovalo to, co ve svch matematickch rovnicch oznauje imaginrn as". Pod le dal teorie existuje nekonen mnoho svt a vesmr, v nm se na chzme, nhodou m zce vymezen podmnky nutn k ivotu. Tato mylenka byla popularizovna pod nzvem antropick princip". Antropick princip vpodstat k, e existuje velmi mnoho (i nekonen mno ho) svt s rznmi fyziklnmi zkony a e jen v tch, kter maj podmnky vhodn pro ivot, ivot skuten vznikne, mon vetn vdo mch pozorovatel. Snad tedy nkde existuj miliardy pustch svt, za tmco my ijeme v jet dalm, protoe m fyzikln vlastnosti, kter jsou s ivotem sluiteln. Antropick princip zar vt lid jako hol nesmysl, pravdpodobn proto, e dost dobe nevd, kam by vechny ty svty umstili. Ten, kdo se i nadle odmt dovolvat nadpirozena, vak m k dispozici jet dal teorie. V kvantov fyzice existuje nzor, e mikroskopick entity ozna ovan jako virtuln stice" mohou vznikat tm, e si vypj energii ze svho okol (oznaovanho jako vakuum", co je ponkud matouc, i kdy ve fyzice se toto slovo nepouv ve vznamu nic"). Nkte fyzici tuto teorii ponkud rozvinuli a pili s mylenkou, e takto jedno due vznikly i cel svty, a to nikoli z njakho okol, nbr absolutn z nieho - kaj tomu kvantov fluktuace z nebyt v byt" - a bez p iny. Ukazuje to, jak se nkte vdci nauili myslet ve velkm ve srov nn s dobou, kdy Fred Hoyle skrom pedpokldal obasn a nim nezapinn vytvoen atom vodku. Na podporu pedstavy bublinovch svt, imaginrnho asu i miliard antropickch svt nebyl uinn dn pokus. Ve skutenosti se zd, e dn experiment by je zjistit v podstat ani nemohl. Vzhledem k tomu, e je ani jejich inky nelze pozorovat, pedstavuj jen metafyzick pos tulty, kter nejsou o nic pstupnj experimentlnmu zkoumn ne

Co nm ern skka k? / Vda, filozofie, nboenstv nepochybn nadpirozen bytost. Nikterak vd neprospvaj. Slou jen jako nouzov prlez z nadpirozena. Hlavn mylenkou ve uvedenho pojednn je, e i kdy se hypotza velkho tesku me na prvn pohled jevit jako oprn bod pro uritou nboenskou pedstavu, dn vdeck teorie nikomu neme na zklad pouh logiky vnutit vru v njak nboensk dogma. Pro vysvtlen ves mru tedy lovk me postulovat nepozorovateln, jako napklad teorii o existenci nekonen mnoha svt a teorii, e ten n je jen bublinou ve vtm vesmru. Nebo lze chovat nadji, e teorie, kter dnes vypadaj jako nepijateln, jako napklad teorie stlho vytven nov hmoty ne bo teorie oscilujcho svta, mon ztra - po proveden novch vpot a men - budou vypadat pijateln. Nebo lze jednodue opustit princip pinn souvislosti, jak je tomu v teorich, kter pedpokldaj, e svt zaal existovat bez piny. Mnoho dalch lid me tyto mylenky ne brat vn, nicmn nejsou v rozporu s dkazy zaloenmi na pozo rovn.

Mimozeman a cestovatel v ase kat, e svt zaal existovat pi velkm tesku, je jedna vc, avak kat, e ivot byl uspodn podle zmru njakho inteligentnho initele, je nco jinho. Vraz velk tesk sm o sob vzbuzuje pouze pedstavy v buchu, a nikoli nutn njak osoby. Vraz eln uspodn podle z mru inteligentnho initele se jev jako nalhavj a rychle vyvolv otzky, kdo tmto initelem mohl bt. Nechaj se lid s filozofickmi zvazky namenmi proti nadpirozenu zahnat touto teori do slep uli ky? Ne. Lidsk pedstavivost je pili siln. Sir Francis H. C. Crick je po vech strnkch chytr lovk. Ped vce ne tyiceti lety jako postgraduln student na cambridgesk univerzit spolu s Jamesem Watsonem na zklad daj zskanch z rentgenov krystalografie odvodili dvouroubovicovou strukturu DNA, co byl spch, za kter pozdji obdreli Nobelovu cenu. Crick pak pispl k ob jasnn genetickho kdu a pedloil provokativn pojmov otzky ohled n fungovn mozku. I ve svch vce ne sedmdesti letech posunuje vdu dle a rychleji, ne to vtina z ns bude zvldat na vrcholu naich sil.

262

263

Darwinova ern skka Francis Crick se tak domnv, e ivot na zemi mohl zat pot, co sem mimozeman vyslali raketu obsahujc zroden buky, jimi oseli" zemi. A tato jeho mylenka v dnm ppad nezahl; Crick ji poprv pedloil spolu s chemikem Leslie Orgelem roku 1973 v lnku nazvanm Directed Panspermia" (zen panspermie), kter vyel v od bornm vdeckm asopise Icarus. O deset let pozdji Crick napsal knihu Life Itself (Sm ivot), v n tuto teorii formuluje znovu; a v interview z roku 1992 v asopise Scientific American, pozenm v pedveer vy dn jeho nejnovj knihy, Crick optovn potvrdil, e tuto teorii pova uje za rozumnou. Hlavnm dvodem, pro se Crick hls k tomuto neortodoxnmu nzo ru, je to, e nezen vznik ivota povauje za fakticky nepekonatelnou pekku, ale chce pirozen vysvtlen. Pro ns je nyn zajmav loha, kterou Crick pipisuje mimozemanm, o nich se domnv, e vyslali na zem vesmrn bakterie. Se stejnm mnostvm dkaz by vak mohl tvrdit, e mimozeman ve skutenosti sestrojili nezjednoduiteln sloi t biochemick systmy ivota, kter sem poslali, a e tak vymysleli nezjednoduiteln sloit systmy, kter se vyvinuly pozdji. Jedin roz dl tu spov v pechodu k teorii, e mimozeman sestrojili ivot, za tmco Crick pvodn uvaoval o tom, e ho sem pouze poslali. ci, e civilizace schopn poslat rakety na jin planety tak mohla sestrojit i vot, vak nepedstavuje pli velk skok - zejmna pokud tato civilizace nikdy nebyla pozorovna. Mohli bychom poukzat na to, e k sestrojen ivota nen nutn zapoteb nadpirozench schopnost; spe je k tomu poteba velk mnostv inteligence. Jestlie dnen postgraduln student v pozemsk laboratoi doke naplnovat a vytvoit umlou blkovinu, kter me vzat kyslk, pak nm z logickho hlediska nic nebrn myslet si, e vyspl civilizace jinho svta mohla vytvoit pln novou umlou buku. V tomto scni zstv bez odpovdi otzka, kdo vytvoil tvrce jak vznikl ivot pln na potku? Je te filozofick naturalista v pasti? Nikoli. Otzku vytvoen tvrce lze odsunout stranou nkolika zpsoby. Lze ji odrazit poukazem na nepozorovan entity: mon je pvodn ivot pln jin ne my a skld se z pohybujcch se elektrickch pol nebo plyn; mon k jeho zachovn nen zapoteb nezjednoduiteln sloitch

Co nm ern skka k? / Vda, filozofie, nboenstv struktur. Dal monost je cestovn v ase, o nm v poslednch letech s plnou vnost hovo rzn odbornci v oblasti fyziky. Scientific Ame rican ve svm beznovm sle z roku 1994 informoval sv tene o tom, e zdaleka nen logickou absurditou... teoretick monost vletu do svho dvjho ivota, protoe je nevyhnutelnm dsledkem zkladnch fyzi klnch zkonitost. Mon tedy biochemici budou v budoucnosti poslat na ranou zemi bu ky, kter budou obsahovat informace pro vytvoen nezjednoduiteln slo itch struktur, kter pozorujeme dnes. V tomto scni mohou bt lid svmi vlastnmi mimozemany, svou vlastn vysplou civilizac. Samo zejm e cestovn v ase vede k zjevnm paradoxm (kdy napklad vnuci postlej sv ddeky, jet ne se ddekm narod potomci, ale alespo nkte fyzici jsou ochotni je pijmout. Vtina lid bude podobn jako j povaovat tyto scne za zcela neuspokojiv, ale pro ty, kdo se chtj vyhnout nepjemnm teologickm dsledkm, jsou k dispozici. Richard Dawkins ve sv knize The Blind Watchmaker svm tenm k, e i kdyby jim zamvala socha Panny Marie, nemli by dochzet k zvru, e byli svdky zzraku. Mon se jen vechny atomy tvoc pai sochy nhodou v jednom okamiku pohnuly tm smrem - samo zejm je tento jev mlo pravdpodobn, ale dojt by k nmu mohlo. Vtina lid, kte by vidli, jak socha oila, by Dawkinsovi ekla, e mezi nebem a zem je toho vc, ne co si jeho filozofie doke pedstavit, ale k vstupu do angliknsk crkve by ho nutit nemohli. t a nechat t A ani by se o to snait nemli. Oddlenost vdeckch obor od filozofie a nboenstv je v pravm slova smyslu takov, jak by mla bt. Kad lovk m k dispozici daje, kter mu zprostedkovvaj jeho smysly, a obvykle se na tchto dajch me shodnout i s dalmi lidmi. Lid rznch filozofickch a teologickch smr se do znan mry mohou shodnout tak na vdeckch teorich, jako je napklad teorie gravitace, deskov tektonika nebo evolun teorie, jejich pomoc si mohou tdit zskan daje (i kdyby tyto teorie byly v konenm dsledku chybn).

264

265

Darwinova ern skka Naproti tomu zkladn filozofick principy, kter usiluj o popis skute nosti, a nboensk zsady i jejich nedostatek, je lze zskat z filozofie a historick zkuenosti, si v podstat vybr jedinec sm. lovk mus mt svobodu k hledn dobrho, pravdivho a krsnho. Neochota poskytnout druhm prostor pro jejich zkladn nzory a pe svden vede znovu a znovu ke katastrof. Netolerance se neprojevuje tm, kdy si myslm, e jsem nael pravdu. Dochz k n jedin tehdy, kdy si myslm, e se mnou kvli tto pravd mus vichni souhlasit. Richard Dawkins napsal, e kad, kdo popr evoluci, je bu nevzd lan, hloup nebo duevn chor (i zlomysln - ale o tom bych radji neuvaoval)". Od oznaen nkoho jako zlomyslnho nen daleko k n silnm opatenm s clem uinit tto zlomyslnosti ptr. John Maddox, redaktor asopisu Nature, ve svm asopisu napsal, e se mon bl doba, kdy provozovn nboenstv bude nutno povaovat za protivdeck". Filozof Daniel Dennett ve sv nedvno vydan knize Darwin's Dangerous Idea (Darwinova nebezpen mylenka) pirovnv nboen sk vc - 90 procent obyvatelstva Spojench stt - k div zvi, kte rou je teba pozavrat do klec, a k, e rodim by se mlo brnit (zejm pomoc ntlaku) v tom, aby sv dti patn informovali o pravdivosti evoluce, o n je sm zcela pesvden.12 To nen recept na to, jak doma zajistit klid. Snait se nkoho o nem pesvdit polemikou je jedna vc, ale vyvjet na ty, kdo s vmi nesouhlas, ntlak je nco docela jinho. Vzhledem k tomu, jak vrazn se posunuje vha vdeckch d kaz, bychom na to mli pamatovat obzvlt pozorn. Richard Dawkins .13 ekl, e Darwin lidem umonil bt intelektuln naplnnmi ateisty" Selhn Darwinovy teorie na molekulrn rovni mon zpsob, e u se nebude ctit tak naplnn, ale nikdo by se ho neml snait zadret v jeho hledn. Vdeck obec m ve svch adch mnoho vynikajcch vdc, kte si mysl, e existuje nco nad prodou, a mnoho vynikajcch vdc, kte jsou pesvdeni o opaku. Jak se tedy vda oficiln" postav k otzce identity tvrce? Bude se v uebnicch biochemie muset vslovn pst, e to udlal Bh"? Ne. Otzku identity tvrce vda prost eit nebude. Djiny vdy jsou pln ppad, kdy se zkladn, ale obtn otzky od souvaly stranou. Napklad Newton odmtl vysvtlit, co vyvolv gravi-

Co nm ern skka k? / Vda, filozofie, nboenstv taci, Darwin nepedloil vysvtlen vzniku vidn nebo ivota, Maxwell po zpochybnn teru odmtl specifikovat mdium svtelnho vlnn a kosmologov obecn opomjej otzku, co zpsobilo Velk tesk. I kdy je existence elnho uspodn v biochemii buky snadno vidi teln, identifikace tvrce vdeckmi metodami me bt nesmrn obt n. Stejn tak mohl Newton snadno pozorovat pitalivost, ale urit jej pinu bylo otzkou vzdlen budoucnosti. Kdy je nkter otzka pro vdu v dan dob pli obtn, lze na ni s klidnm svdomm zapome nout a mezitm se vnovat jinm, snadnji eitelnm problmm. Pokud se o jej zodpovzen chtj zatm pokusit filozofie a teologie, my vdci bychom jim mli popt hodn zdaru, ale zrove bychom si mli vyhra dit prvo vstoupit do jejich rozhovoru, jakmile k nmu vda bude mt vc co dodat. Stle podivnj Zdrhn vdy pijmout zvr o elnm uspodn podle zmru inte ligentnho initele, jeho pravdivost prokzala svm dlouhm a nro nm silm, nem dn ospravedlniteln zklad. Vdeck ovinismus je pochopiteln pohnutka, ale neml by mt prostor pi een vnch intelektulnch otzek. Historie arvtek mezi nboenstvm a vdou je politovnhodn a zapinila negativn pocity na vech stranch. Zdd n hnv vak nen zkladem pro vdeck soudy. Filozofick argument (vyslovovan nktermi teisty), e vda by se mla vyhbat teorim, kter narej na nadpirozeno, pedstavuje uml omezovn vdy. Je jich obava, e nadpirozen vysvtlen zaplav vdu, je neopodstatnn. Krom toho pklad teorie velkho tesku ukazuje, e vdeck teorie s dsledky tkajcmi se nadpirozena mohou bt docela plodn. Filozo fick oddanost nkterch lid zsad, e nic nadpirozenho neexistuje, by nemla mt monost brnit teorii, kter pirozen vyplv z pozoro vatelnch vdeckch daj. Prvo tchto lid vyhbat se zvru o exist enci nadpirozena by mlo bt zkostliv respektovno, ale jejich averze by nemla bt smrodatn. Kdy se nyn blme ke konci tto knihy, zstvme prakticky bez brann ped zvrem, kter se jev jako velice zvltn - e ivot byl eln uspodn inteligentnm initelem. Svm zpsobem vak veker

266

267

Darwinova ern skka vdeck pokrok za poslednch nkolik set let smoval k podivnm zv rm. Lid a do stedovku ili v pirozenm svt. Nehybn zem byla stedem veho; slunce, msc a hvzdy nekonen obhaly kolem n, aby j ve dne a v noci poskytovaly svtlo; lid od starovku znali tyt rost liny a zvata; krlov panovali boskm prvem. Pekvapen nebylo mnoho. Pak se objevila absurdn mylenka, e se pohybuje i zem a e se ot kolem sv osy, zatmco obh slunce. Rotaci zem nikdo nectil a nikdo ji nevidl. A pesto rotovala. Z naeho dnenho vhodnho hlu pohledu je tk vbec postihnout, jakho toku na lidsk smysly se dopustili Kopemik a Galileo; v podstat kali, e lid se ji nemaj spolhat ani na svdectv svch o. A bhem let se situace stle zhorovala. S objevem zkamenlin vylo najevo, e znm poln a lesn ivoichov na zemi nebyli vdy a e svt obvali obrovt neznm tvorov, kte ji neij. O nco pozdji Darwin otsl svtem tvrzenm, e znm rostlinn a ivoin ivot byl v pr bhu lidsky nepedstaviteln dlouh doby odvozen z bizarnho, ji zanik lho ivota. Einstein nm ekl, e prostor je zakiven a e as je relativn. Modern fyzika tvrd, e pevn pedmty jsou z velk sti prostor, e elementrn stice nemaj pesn vymezen postaven a e svt ml potek. Nyn se znepokojivmi informacemi pichz vda, kter zkoum ivot na nejzkladnj rovin, modern biochemie. Ukzalo se, e jednodu chost, kter mla tvoit zklad ivota, je pouhm fantomem; msto n se v buce nachzej nevslovn sloit a nezjednoduiteln systmy. V sledn zvr, e ivot byl eln uspodn njakou inteligentn bytost, znamen pro ns, lidi dvactho stolet, kte si ji dvno zvykli chpat ivot jako vsledek jednoduchch prodnch zkon, obrovsk ok. V ji nch stoletch vak lid provali jin oky a nemme dvod pedpokl dat, e my takovmto pekvapenm unikneme. Lidstvo peilo, kdy se sted vesmru posunul ze zem nkam za slunce, kdy se djiny ivota prodlouily, aby se do nich veli i dvno vyhynuli plazi, i to, kdy se ukzalo, e vn vesmr je smrteln. A my peijeme oteven Darwi novy ern skky.

Dodatek

Chemie ivota
elem tohoto dodatku je poskytnout zjemcm pehled biochemickch zkonitost, kter jsou zkladem ivota. Pro pochopen argument uvede nch v tto knize nen nutn dodatek st, ale zasad tyto argumenty do irho rmce. Pohovom zde o bukch a stavb nkolika hlavnch td biomolekul - blkovin a nukleovch kyselin, piem strun popu t lipidy a sacharidy. Pak se zamm na otzku, jak jsou vyjadovny a pe neny genetick informace. Na tak malm prostoru mus bt popis samo zejm jen letm, a proto bych tm, koho mechanismy ivota zaujmou, chtl doporuit, aby si v knihovn vypjili nkterou uebnici zklad bio chemie. ek tam na vs fascinujc trpasli svt. Buky a membrny Lidsk tlo se skld ze stovek trilion bunk. I jin velc ivoichov a rostliny pedstavuj konglomerty nesmrnho mnostv bunk. Se sni ujc se velikost organismu vak kles i poet bunk; napklad mal hlst C. elegans obsahuje jen asi tisc bunk. Cestou dol po stupnici velikosti nakonec narazme na jednobunn kmeny, jako jsou kvasinky a bakterie. Na ni rovin u dn forma nezvislho ivota neexistuje. Zkoumn stavby buky ukazuje, pro je zkladn jednotkou ivota. Urujcm rysem buky je membrna - chemick struktura, kter odd luje vnitek buky od okolnho svta. Dky ochran, kterou j membrna poskytuje, si v sob buka me zachovvat jin podmnky, ne jak pe vldaj v okolnm posted. Napklad v sob buky mohou hromadit iviny, aby byly k dispozici pro vrobu energie, a mohou brnit odpla-

268

269

Darwinova ern skka vovn nov vytvoench strukturnch ltek. Pokud by buka membrnu nemla, rychle by v n ustaly nejrznj metabolick reakce nutn k za chovn ivota. Bunn membrny se skldaj z amfifilickch molekul, kter se v ur itch smrech podobaj mdlm a isticm prostedkm pouvanm v domcnosti. Slovo amfifilick pochz z eckho slova, kter znamen miluje oboj"; amfifilick molekula tedy miluje" dv rzn prosted: olej a vodu. Svm tvarem se tyto molekuly zhruba podobaj lztku s dv ma dvky, vynvajcmi na stejn stran. Tato dvka" obvykle ob sahuj molekuly uhlovodku (tvoen atomy uhlku a vodku) a podobn jako jin uhlovodky, jako napklad benzn, se moc dobe nems s vo dou. Tato st molekuly m rda olej. Oznauje se jako hydrofobn, podle eckho slova, kter znamen bojc se vody". Kulika lztkov mole kuly naproti tomu obsahuje chemickou skupinu, kter se podobn jako stoln sl nebo cukr rda nachz ve vod. Tyto oblasti se nazvaj hydrofiln (vodomiln"). Tyto dv opan sti membrny jsou chemicky spojeny dohromady a jako siamsk dvojata mus navzdory svm nestej norodm vlastnostem putovat spolen. Jestlie vak jedna st molekuly chce bt ve vod a druh tam bt nechce, kde se tato molekula usad? Amfifilick molekuly sv dilema e spojenm s dalmi amfifilickmi molekulami. Kdy se pospojuje velk poet tchto molekul, vechny hyd rofobn ocsky se natsnaj k sob a vytla vekerou vodu, zatmco hyd rofiln hlaviky se vody dotkaj. innm zpsobem, jak se ocsky mohou uchrnit ped vodou, ani by vodomilnm skupinm zabrnili v pstupu k vod, je vytvoen dvou plt (obr. D-l), nazvanch lipidov dvojvrstva. Kdyby vak tyto dva plty zstaly ploch, uhlovodky na jejich okrajch by zstaly vystaven vod. Proto se tyto plty uzavraj, asi jako mdlov bublina. Dky tomu, e prostedek membrnov dvojvrstvy je olejnat, mnoho molekul, kter vrazn upednostuj vodn prosted (jako napklad soli a cukry) nemohou membrnou proniknout. Mme zde tedy strukturu s uzavenm vnitkem, kter se me liit od okolnho prosted - prvn krok pi vytven buky. iv svt obsahuje dva zsadn odlin typy bunk: eukaryontn, v nich druh membrna, lic se od bunn membrny, obklopuje jd-

Dodatky / Chemie ivota ro buky, a prokaryontn, kter tento rys nemaj. Prokaryontn organis my jsou vdy jednobunn a v mnoha smrech jsou jednodu ne eu karyontn. Obrzek D-l
Segment lipidov dvojvrstvy.

Krom bunn membrny je na fotografich prokaryot vidt jen nkolik dalch rys. Jednm z nich je nukleoid, mnostv bunn DNA (deoxyribonukleov kyseliny), pohodln uloen uprosted cytoplazmy (roz pustnho bunnho obsahu). Krom membrny maj prokaryontn buky jet druhou strukturu, kter je obklopuje, oznaovanou jako bunn stna. Na rozdl od membrny bunnou stnu tvo polysacharid, kter je neohebn a voln propout iviny a mal molekuly. Propjuje buce mechanickou pevnost a chrn ji, aby se pod tlakem neprotrhla. Z mem brny mnoha prokaryontnch bunk vynv nkolik struktur. Funkce vlasovitch pili je z velk sti neznma. Bakteriln bik slou k pohybu; biky rychle rotuj jako vrtule, m posunuj buku uritm smrem. Druhou kategorii bunk tvo eukaryota, z nich se skldaj vechny mnohobunn organismy a tak nkter jednobunn organismy, jako

270

271

Darwinova ern skka napklad kvasinky. Eukaryontn buky obsahuj adu mench prostor, kter jsou svmi vlastnmi membrnami oddleny od cytoplazmy; ozna uj se jako organely, protoe pipomnaj orgny, je se nachzej v tle ivoich. Organely eukaryontn buce umouj vykonvat specializova n funkce ve specializovanch oddlench. Prvn specializovanou organelou je jdro, kter obsahuje DNA buky. Membrna obklopujc jdro je vysoce specializovan struktura s velkmi osmistnnmi otvory, zvanmi jadern pry. Tyto pry vak nejsou ne inn a funguj jako aktivn strn". Bez sprvnho hesla" tudy nem e projt dn velk molekula (jako jsou blkoviny i RNA). Molekuly, kter pat do cytoplazmy, tak zstvaj vn jdra a obrcen. Cytoplazmu prostupuje ada dalch organel. Mitochondrie jsou elek trrny" buky; specializuj se na chemick reakce, pi nich se kaloricky nabit vivn molekuly mn v takovou podobu energie, kterou buka me pmo pout. Mitochondrie maj dv membrny. zen spalov n" vivnch molekul vyvolv rozdl mezi kyselost prostoru uzave nho vnitn membrnou a prostoru mezi vnitn a vnj membrnou. zen tok kyseliny mezi dvma oddlenmi vyrb energii, podobn jako tok vody pes pehradu vyrb elektrickou energii. Lyzozomy jsou mal organely vzan jedinou membrnou. V podstat jde o mchky enzym, jejich kolem je odbourvat molekuly, kter ji pestaly bt uiten. Molekuly, kter maj bt zpracovny v lyzozomech, tam jsou dopravovny v malch, potaench vcch (viz 5. ka pitola). Kyselost v lyzozomu je sto a tisckrt vt ne v cytoplazm. Vlivem zven kyselosti se pevn zabalen blkoviny otevou a na tyto oteven struktury pak mohou odbourvac enzymy snadno toit. Endoplazmatick retikulum (ER) je rozshl, zplotl a spirlovit membrnov systm, kter se dl na dv odlin sousti: hrub ER a hladk ER. Nerovnosti hrubho ER jsou zpsobeny etnmi ribozmy, kter jsou k nmu pipojeny; ribozmy pedstavuj bunn me chanismus, kter syntetizuje blkoviny. Hladk ER syntetizuje lipidy - mastn molekuly. Golgiho apart (nazvan podle Camilla Golgiho, kte r ho objevil) je sloupec vyrovnanch membrn, kde je upravovno mno ho blkovin vyrobench v ER.

Dodatky / Chemie ivota Buky zdaleka nemus mt kulovit tvar (napklad buka spermie) a me svj tvar mnit podle zmn prosted. Tvar buky zpevuje cytoskelet, kter, jak vyplv z jeho nzvu, funguje jako strukturn kostra buky. Cytoskelet se skld ze t hlavnch stavebnch materil: mikrotubul, mikrofilament a stednch filament. Mikrotubuly vykonvaj adu funkc. K tm pat vytven mitotickho vetnka - zazen, kter pi bunnm dlen vkld do kad dceinn buky po jedn kopii kadho z chromozom. Mikrotubuly tak tvo pte eukaryontnch asinek, kter mohou podobn jako vesla pohybovat bukou v jejm prosted. A kone n mohou mikrotubuly psobit jako eleznin trat", po nich moleku lov motory dopravuj nklad do vzdlench mst buky. Mikrofilamenta, ten ne mikrotubuly, jsou z blkoviny aktinu, kter je tak hlavn slo kou svaloviny. Mikrofilamenta se navzjem zachycuj a klouou, m se stahuj. Buka tak zskv tvar skldnm bunn membrny na sprv nch mstech. Stedn filamenta, kter jsou silnj ne mikrofilamenta, ale ten ne mikrotubuly, zdnliv funguj jen jako strukturn podpry (jako ocelov nosnky). Stedn filamenta pedstavuj nejrozmanitj strukturu cytoskeletu. Ve popsan organely obsahuj tm vechny eukaryontn buky. Rostlinn buky vak obsahuj jet nkolik dalch organel. Chloroplast je mstem, kde dochz k fotosyntze. Chloroplasty se v mnoha smrech podobaj mitochondrim, protoe i tam dochz k vrob energie. Chlo roplasty obsahuj barvivo chlorofyl, kter funguje jako antna pro za chycovn svtla. Svteln energie pak prochz nesmrn sloitm molekulrnm zazenm, kter nap membrnami chloroplastu vytv rozdly v kyselosti. Rostlinn buky tak maj velk, prhledn prostor ohranien membrnou, jemu se k vakuola. Vakuola funguje jako n dr pro odpad, iviny a barviva a tak pln uritou stavebn roli. Vakuola zaujm zhruba 90 procent objemu nkterch rostlinnch bunk a je vy stavena vysokmu osmotickmu tlaku. Tento tlak, psobc na pevnou stnu rostlinn buky, buku znehybuje.

Stavba blkovin
Ve popsan buky a organely jsou sice podle bnch mtek docela drobn, ale ve srovnn se stavebnmi ltkami, z nich se skldaj, jsou

272

273

Darwinova ern skka hodn velik. Stavebn ltky bunk a vnitrobunnch struktur se v ko nenm dsledku skldaj z atom, spojench v molekuly. Chemick vaz ba i kovalentn vazba se vytv pot, co kad ze dvou atom poskytne elektron, kter pak mohou mezi sebou sdlet. Sdlenm zporn nabitch elektron atomy innji chrn sv kladn nabit jdro. Molekula ped stavuje spojen dvou nebo vce atom kovalentn vazbou. V biologickch molekulch se kupodivu nachz jen nkolik typ ato m. Tm vechny biomolekuly jsou tvoeny atomy esti prvk: uhlku (C), kyslku (O), dusku (N), vodku (H), fosforu (P) a sry (S). Nkter dal prvky (jako napklad chlr, sodk, vpnk, draslk a elezo) se v biologickch systmech vyskytuj jako ionty. (Ionty jsou elektricky na bit stice, kter se vcemn voln pohybuj ve vod.) Atomy C, H, O, N, P a S spolu mohou vytvet vazby. Uhlk se me vzat a s tymi rznmi atomy najednou a tak biologick fosfor na sebe me vzat tyi rzn atomy (tm vdy tyi atomy kyslku). Dusk me vytvet ti vazby (ve zvltnch ppadech tyi) a kyslk a sra mohou vytvet vazby dv. Vodk se me vzat jen s jednm ato mem. Uhlk je mezi tmito prvky jedinen tm, e me vytvet stabiln vazby s jinmi atomy uhlku a vytvet dlouh etzce. Protoe uhlk uprosted etzce m vyuit jen dv ze svch vazeb - jednu pro spojen s uhlkem napravo a druhou po spojen s uhlkem nalevo - me vytvoit jet dv dal vazby. Jednu me vyut napklad pro spojen s atomem dusku a druhou teba pro spojen s dalm etzcem uhlkovch atom. Mnostv molekul, kter lze sestavit z uhlku a dalch biologickch prvk, je skuten obrovsk. Biologick systmy vak nepouvaj mnoho zcela odlinch molekul. Spe se vytv omezen poet molekul, pi em velk makromolekuly" ivota - jako napklad blkoviny, nukleov kyseliny a polysacharidy - se sestavuj rznm spojovnm molekul z tohoto omezenho souboru. Meme to pirovnat k vytven nesmr nho mnostv rznch slov a vt z ticeti ty psmen abecedy. Stavebn kameny blkovin se nazvaj aminokyseliny. Dvacet rznch aminokyselin, z nich se skldaj v podstat vechny blkoviny maj spo lenou stavbu. Na lev stran molekuly je skupina obsahujc dusk, zva n amin, a vpravo je k aminu centrlnm atomem uhlku pipojena skupina kyseliny karboxylov (odtud nzev aminokyselina). Krom atomu

Dodatky / Chemie ivota vodku je k centrlnmu uhlku pipojena jet dal skupina, oznaovan jako postrann etzec (obr. D-2). Bon etzec se u rznch typ ami nokyselin li. Prv postrann etzec aminokyselin propjuje jej kon krtn charakter. Obrzek D-2
(Nahoe) tyi aminokyseliny. Aminokyseliny se li pouze svmi postrannmi etzci. (Do le) Tyto tyi aminokyseliny byly chemicky spojeny. Blkoviny jsou dlouh etzce mnoha chemicky spojench aminokyselin.

Aminokyseliny lze utdit do nkolika kategori. Prvn skupina obsahuje uhlovodkov postrann etzce (postrann etzce jen s atomy uhlku a vodku). Tyto postrann etzce jsou olejnat, jako napklad benzn, a spe se vyhbaj kontaktu s molekulami vody. Dal skupinu tvo elektricky nabit aminokyseliny se temi kladn a dvma zporn nabit mi leny. Nabit postrann etzce upednostuj kontakt s vodou. Do

274

275

Darwinova ern skka dal skupiny pat polrn aminokyseliny. Polrn molekuly sice nejsou pln nabit, ale obsahuj sten nabit atomy. K tomu dochz, kdy jeden atom tla na elektrony silnji ne jeho partner v chemick vazb, m se k nmu elektrony dostvaj ble. Atom se lvm podlem elektro n m ponkud zpornj nboj, zatmco atom s nedostatkem elektron m sten kladn nboj. Interakce mezi kladn a zporn nabitmi e tzci a mezi sten kladn a sten zporn nabitmi atomy polrnch postrannch etzc mohou hrt vznamnou roli ve stavb blkovin. Pi syntze blkovin se chemicky spoj dv aminokyseliny, kdy aminoskupina jedn aminokyseliny reaguje s karboxylovou skupinou jin aminokyseliny, m se vytv nov skupina, oznaovan jako peptidov vazba (obr. D-2). Nov molekula m na jednom konci stle jet volnou aminoskupinu, take se k n me pipojit dal aminokyselina, kdy jej aminov konec vytvo dal peptidovou vazbu. Tento proces se me neuritou dobu opakovat, dokud se nevytvo makromolekula, obsahujc stovky i tisce aminokyselinovch zbytk" (st, kter zstane po che mick reakci spojujc dv aminokyseliny). Takov molekuly jsou znmy jako polypeptidy i blkoviny. Typick blkovina obsahuje od padesti a po zhruba ti tisce amino kyselinovch zbytk. Aminokyselinov sekvence blkoviny se oznauje jako jeho primrn struktura. Hotov blkovina m na jednom konci jet volnou aminoskupinu, zvanou N-koncov zbytek, a na druhm konci vol n karboxyl, oznaovan jako C-koncov zbytek. Aminokyselinov sek vence blkoviny se bn zapisuje od N-konce k C-konci. Atomm blkoviny spojenm v ad od konce N ke konci C se k proteinov pte; pat sem vechny atomy krom tch, kter tvo postrann etzce. erstv vyroben blkovina neplave jako voln visc etzec. Pozoru hodnm procesem se vpodstat vechny biologick blkoviny skldaj v samostatn a velice pesn struktury (obr. D-3), kter se u rznch blkovin mohou dosti liit. Dje se to automaticky prostednictvm rz nch interakc, kdy napklad kladn nabit postrann etzec pitahuje zporn nabit postrann etzec, dva hydrofobn postrann etzce svm tsnm spojenm vytlauj vodu, velk postrann etzce nejsou vpoutny do malch prostor apod. Na konci procesu skldn, kter obvykle trv od nkolika zlomk sekundy a po celou minutu, mohou bt dva rzn

Dodatky / Chemie ivota proteiny sloeny v struktury, jejich pesnost a vzjemn rznost odpo vd maticovmu kli a lupenkov pilce. A podobn jako tomu je u to hoto nad, pokud je jejich tvar vrazn pokozen, pestvaj plnit svou funkci. Kdy se blkoviny skldaj, nen to, jako kdy v ruce zmakte kus provzku; skldn probh podle pravidel. Ne se blkovina slo, jej polrn atomy ptee - atomy kyslku, dusku a vodku v kad peptidov vazb - vytvej tak zvan vodkov vazby s molekulami vody. Vodkov vazba vznik, kdy se sten zporn nabit peptidov atom kyslku nebo dusku tsn spoj s sten kladn nabitmi vodkovmi atomy vody. Kdy se vak blkovina skld, mus vytlait vechnu (nebo tm vechnu) vodu, aby se olejnat postrann etzce mohly inn sloit. Vznik tak jeden problm: polrn peptidov atomy si ve sloen blko vin mus najt partnery s opanm nbojem, protoe jinak se blkovina nesbal. Blkoviny tento problm e dvojm zpsobem. Za prv, segmenty blkoviny mohou vytvet a-helix (i a-roubovici). V tto struktue se proteinov pte svine do spirly. Geometrie spirly psob, e atom kys lku peptidov skupiny m pmo k vodku peptidov skupiny, kter se v etzci nachz o tyi aminokyselinov zbytky zpt, a vytv s nm vodkovou vazbu (obr. D-3). Dal zbytek vytv vodkovou vazbu s n sledujcm zbytkem o tyi jednotky dl a tak podobn. Ne roubovicov struktura (ne vak nutn proteinov etzec) skon, m a-helix obvykle asi tak pt a dvacet pt aminokyselinovch zbytk, a-helix umouje, aby se blkovina sloila v kompaktnm tvaru a dl vytvela vodkov vazby s peptidovmi atomy. Druh struktura, kter umouje pravideln vytven vodkovch vazeb s peptidovmi atomy, se nazv skldan list nebo b-heben. V tto struktue pte blkoviny stoup a kles, podobn jako sklady listu papru, a peptidov atomy vynvaj v pravm hlu ke smru proteinovho etzce. etzec pak st, vrac se a atomy kyslku v peptidov skupin vracejcho se vlkna vytvej vodkov vazby s peptidovou skupinou prvnho vlkna. Podobn jako tomu je u a-roubovic, i skldan listy umouj, aby polrn atomy ptee vytvely vo dkov vazby.

276

277

Darwinova ern skka Obrzek D-3

tyi rovn proteinov struktury.

Dodatky / Chemie ivota lrn nebo maj urit nboj a chtj zstat ve vod. Vzorec olejnatch a polrnch postrannch etzc v aminokyselinov sekvenci a poteba, aby pi skldn proteinovho etzce zstaly hydrofobn skupiny uvnit proteinu a aby vtina hydrofilnch skupin zstala na vnj stran, po skytuj informace, podle nich se konkrtn blkovina slo v konkrtn strukturu. Specifinosti skldn blkovin napomh jet dal faktor. U vech sbalench blkovin se nkter polrn postrann etzce nutn skryj i zano. Jestlie zanoen polrn atomy nenajdou partnery pro vytvoen vodkovch vazeb, blkovina ztrc svou stabilitu. U vtiny protein asi 90 procent atom skrytch polrnch postrannch etzc vytv impro vizovan vodkov vazby s jinmi postrannmi etzci nebo s proteinovou pte". Skldn typick blkoviny - s poadavky na uspodn hydro fobnch a hydrofilnch skupin a na tvorbu st vodkovch vazeb - lze pirovnat k trojrozmrn skldace puzzle". asto se velice specifickm zpsobem spoj nkolik samostatnch polypeptid a vytvo sloeninu, kter funguje jako jeden celek. V tchto ppadech je zvykem hovoit o tchto sdruench polypeptidech jako o jedn blkovin tvoen nkolika podjednotkami". Napklad blkovina hemoglobin, kter pen kyslk, se skld ze ty polypeptid, piem blkovina vznikl jejich spojenm je schopna vzat kyslk, co jej jednot liv sloky nemohou. Tato funkn biologick blkovina je tedy komple xem ty polypeptid. Specifick uspodn samostatnch polypeptid v proteinu se oznauje jako jeho kvartrn struktura (obr. D-3). Stavba nukleovch kyselin Nukleov kyseliny jsou podobn jako blkoviny polymery malho potu stavebnch kamen, zvanch nukleotidy. Samotn nukleotid se skld z nkolika st. Prvn st je sacharid, bu ribza (v RNA) nebo deoxyribza (v DNA). K ribze je pipojena jedna ze ty bz, bu adenin (A), cytosin (C), guanin (G) nebo uracil (U). Pokud je danm sacharidem deoxyribza, pak je U nahrazen podobnou bz, zvanou thymin (T); A, C a G se uvaj i u deoxyribzy. K odlin sti sacharidovho kruhu (k 5'-OH i 5'- koncov hydroxylov" skupin. Sachari do fosftov st nukleotidu je obdobou ptee aminokyselin, zatmco bze je obdobou

Copyright Irving Geis. Reprodukovno se svolenm autora.

a-helixy a fi-hebeny jsou znmy jako sekundrn struktura protein. U typick blkoviny se asi 40 a 50 procent jejch aminokyselinovch zbytk podl na stavb roubovic a list. Ostatn zbytky se podlej na tvorb ohyb mezi stmi sekundrn struktury nebo vytvej nepravidel n struktury. roubovice a listy pak spolu tvo ve vtin ppad kom paktn kulovitou blkovinu. Pesn zpsob, jak dochz k balen prvk sekundrn struktury, se nazv tercirn struktura (obr. D-3) proteinu. Hnac sla balen roubovic a list pochz z olejnat povahy mnoha pro teinovch postrannch etzc. Podobn jako se olej oddluje od vody a vytv svou vlastn vrstvu, dochz k tsnmu spojen hydrofobnch postrannch etzc, kter tak uvnit blkoviny tvo bezvod psmo. Vzpomeme si vak, e nkter postrann etzce blkovin jsou bu po-

278

279

Darwinova ern skka aminokyselinovho postrannho etzce. Jednotliv nukleotidy se od sebe li pouze svou bz. Dva nukleotidy se mohou chemicky spojit reakc fosftu jednoho nu kleotidu s 3'-OH skupinou druhho nukleotidu (obr. D-4). Na jednom konci tak zstv voln fosftov skupina a na druhm je voln 3'-OH skupina, kter mohou dle reagovat s dalmi nukleotidy. Opakovnm tohoto procesu mohou vznikat opravdu velice dlouh polynukleotidy. Bu nn RNA m zhruba sedmdest a asi padest tisc nukleotid za sebou. Jedna molekula DNA m nkolik tisc a miliard nukleotid. Sekvence polynukleotidu se bn zapisuje ve smru od 5'-konce k 3'-konci. Bunn RNA se nachzej v jednoduchch polynukleotidovch etz cch. Existuje nkolik biologickch td RNA. Prvn se nazv meditorov RNA (mRNA); pslunci tto tdy se vytvej vrnm pepisovnm gen DNA; genetick informace penen mRNA pak za zen na syntzu blkovin te jako pokyn pro vrobu proteinu. Druh typ RNA se nazv ribozomln RNA (rRNA). Polynukleotidy tto tdy se spojuj s velkm potem rznch protein a vytvej ribozm, hlavn motor syntzy blkovin. Posledn hlavn kategorie RNA se jmenuje trans ferov RNA (tRNA). lenov tto skupiny jsou pomrn mal, o dlce sedmdesti a devadesti nukleotid, a slou jako adaptry" mezi mRNA a rostouc blkovinou, kter je vyrbna psobenm ribozmu. Bunn DNA se vyskytuje jako dvouvlknov molekula - jako dva propleten polynukleotidy (znm dvouroubovice), kter jsou pevn spo jeny vodkovmi vazbami. Chceme-li pochopit dvod thoto uspodn, musme se podvat na strukturu bz nukleotid (obr. D-4). Nukleotidy lze rozdlit do dvou kategori: na puriny (A a G), kter obsahuj vt bze (sloen ze dvou spojench kruh), a na pyrimidiny (C a T), kter maj jen jeden kruh. Kdy jsou A a T sprvn nasmrovny, mohou spo lu vytvoit dv vodkov vazby, piem G me vytvoit ti vodkov vazby s C. Kdekoli je v bukch v jednom DNA vlknu G, je v druhm vlknu C a obrcen; a kdekoli je v jednom vlknu A je v druhm vlk nu T a obrcen. O danch dvou vlknech se tedy k, e jsou navzjem komplementrn". Aby dv vlkna mla sprvnou orientaci pro tvorbu vodkovch vazeb, mus mit opanm smrem: jedno mus od 5' k 3' mit zleva doprava a druh zprava doleva. DNA eukaryontnch bunk se

Dodatky / Chemie ivota skld ze dvou komplementrnch linernch vlken, ale DNA mnoha bakteri se pekvapiv skld ze dvou komplementrnch kruhovch vl ken. Mnostv DNA v buce se znan li podle sloitosti organismu. Bak terie maj zhruba nkolik milion nukleotid DNA. Mnostv eukaryontn DNA se pohybuje od nkolika destek milion nukleotid u hub a po nkolik set miliard u nkterch kvetoucch rostlin. Lid pak maj kolem t miliard nukleotid. Lipidy a polysacharidy Dv dal velk kategorie biomolekul tvo lipidy a polysacharidy. Poly sacharidy jsou polymery molekul cukru nebo jejich derivty a zastvaj nejrznj lohy. Mohou slouit jako stavebn materily, jako napklad celulza v devnatch rostlinch a stromech, a jako zsobrna energie, jako napklad glykogen, kter je skladovn v jtrech. Lipidy, na rozdl od blkovin, nukleovch kyselin a polysacharid, nejsou polymery vytvo en z jednotlivch stavebnch kamen; kad molekula lipidu mus bt syntetizovna z velice zkladnch vchozch surovin. Lipidy nejsou mak romolekuly, ale mohou se spojovat a vytvet velik struktury, jako na pklad membrny.

Transkripce DNA, skladit genetickch informac, je polynukleotid. Informace, kte r obsahuje, vak buce kaj, jak vyrbt polypeptidy - blkoviny. Jak se tyto informace pekldaj z jednoho polymerovho jazyka" do druh ho? Krtce po objevu dvouroubovicov struktury DNA fyzik George Gamow piel s velice nechemickou mylenkou, e genetick informace se skladuj v zakdovan podob a e k jejich vyjden je teba dekdo vat dan polynukleotid a peloit zprvu do polypeptidovho jazyka bl kovin.3 Ohledn konkrtn povahy kdu se sice mlil, ale jeho intuice byla prorock.

280

281

Darwinova ern skka Obr. D-4

sek DNA obsahujc tyi nukleotidy.

Dodatky / Chemie ivota Potkem edestch let byl kd rozlutn. Nositel Nobelovy ceny Marshall Nirenberg, Severo Ochoa, H. Gobind Khorana a jejich spolu pracovnci ukzali, e ti sousedn nukleotidy v genetickm kdu odpov daj jedn aminokyselin (obr. D-5). Vzhledem k tomu, e ze ty bz lze vytvoit edest tyi rznch trojic, je tu k dispozici vc ne dost permutac k zakdovn vech dvaceti aminokyselin. Buka vyuv vechny mon kodny", sloen ze t bz, take genetick kd je redundantn, co znamen, e k oznaen te aminokyseliny me po slouit nkolik kodn. Napklad ACU, ACC, ACA i ACG kduj aminokyselinu threonin. Vtinu aminokyselin oznauj dva nebo vce ko dn; nkolik jich vak m jen jeden kodn. Aminokyseliny oznauje celkem edest jedna kodn z monch edesti ty; zbvajc slou jako stop" kodny. Kdy dekdovac zazen naraz na jeden z tchto specilnch signl, zastav vrobu blkoviny. Velk poet krok potebnch k zskn informace obsaen v DNA lze rozdlit na dv pojmov skupiny, oznaovan jako transkripce a translace. Strun eeno, pi transkripci buka vytv RNA kopii ma l sti sv DNA (zvan gen), kter kduje blkovinu; pi translaci se k vrob blkoviny pouvaj informace v RNA. Transkripce genu zahrnuje adu rozhodnut, z nich prvn se tk otz ky, na kterm mst obrovskho etzce DNA zat. Poten pozice je obvykle naznaena nkolika specilnmi sekvencemi DNA, oznaovanmi jako promotory". U prokaryontnch bunk se ve vzdlenosti asi ticet pt nukleotid ped genem vyskytuje sekvence nukleotid DNA (obvykle TCTTGACAT), nazvan jako oblast -35"; jin sekvence (obvykle TATAAT), zvan Pribnowv box", se vyskytuje pt a deset provch bz ped potenm mstem transkripce. Eukaryontn buky maj krom po dobnch signl jet DNA sekvence oznaovan jako enhancery" (ze silovae), vzdlen tisce provch bz od msta zatku transkripce; enhancery mohou znan ovlivnit rychlost, jakou je gen pepisovn. Transkripce zan u eukaryontnch bunk tm, e se na DNA nave enzym zvan RNA-polymerza. RNA-polymerza se skld z pti polypeptidovch etzc. Nejdve se enzym ve voln a pohybuje se podl DNA jako autka na toboganu, dokud nenajde promotorovou oblast ge nu. Kdy se tak stane, jedna z proteinovch podjednotek, zvan a, roz-

Guanin

Pevzato z Conn, E. F., Stumpf, P. K., Breening, G. a Doi, R. H., Outlines of Biochemistry (1987), 5. vyd., John Wiley & Sons, New York, obr. 6.1. Pouito se svolenm.

282

283

Darwinova ern skka poznv promotorovou sekvenci DNA. Jakmile RNA-polymerza najde promotorovou sekvenci, odpluje, protoe jej kol kon. Za neptom nosti vytvo RNA-polymerza s DNA dosti pevnou vazbu a u se neme pohybovat voln. Nyn zan jej prce. RNA-polymerza roz pout" asi deset provch bz DNA a v tto oblasti od sebe oddluje polynukleotidov vlkna DNA. To je nutn k tomu, aby RNA etzec, kter se vytvo, mohl pest" chemick vzor DNA podle spojen vo dkovmi vazbami. Polymerza pak ve aktivovanou formu ribonukleotidu, kter je komplementrn s prvn DNA bz, kde transkripce zan. Dle ve druh ribonukleotid, komplementrn s druhou bz DNA. Obr. D-5 Genetick kd
UUU fenylalanin UUC UUA UUG CUU leucin CUC CUA CUG AUU AUC isoleucin AUA AUG methionin GUU GUC valin GUA GUG UCU UCC serin UCA UCG CCU prolin CCC CCA CCG ACU ACC threonin ACA ACG GCU GCC alanin GCA GCG UAU tyrosin UAC UAA stop UAG CAU histidin CAC CAA glutain CAG AAU asparagin AAC AAA lysin AAG GAU kyselina asparagov GAC GAA kyselina glutamov GAG UGU cystein UGC UGA stop UGG tryptofan CGU CGC arginin CGA CGG AGU serin AGC AGA arfinin AGG GGU GGC glycin GGA GGG

Dodatky / Chemie ivota o jednu pozici chemickho vzoru DNA dl, vlivem eho vlkna DNA zstvaj oddlen. Na tet pozici nave odpovdajcm aktivovanm ribonukleotidem a pipoj je k narstajcmu etzci. Tyto kroky se velmi vysokou rychlost, piblin dvacet a padest nukleotid za sekundu, opakuj po cel dlce genu. Transkripce vyvolv jeden problm: pohyb polymerzy skrze splete nou, roubovicovou DNA psob plin napt DNA ped polymerzou.4 Transkripce by se tak zpomalila nebo pln zastavila, pokud by DNA nerozpltala jin blkovina, zvan topoisomerza. Dl to pomoc sloitho kroku - pestihne jedno vlkno spleten DNA, prothne druh vlkno vzniklou mezerou a pak toto peruen opt zacel. Transkripce se zastavuje, kdy RNA-polymerza naraz na zvltn sekvenci DNA. U prokaryontnch bunk to je palindromov oblast, ob sahujc zhruba est a sedm dvojic bz GC, po nich nsleduje stejn dlouh sek bohat na dvojice bz AT. Nkter, by ne vechny, geny potebuj jet blkovinu zvanou p, kter psob, e polymerza odpadne od DNA. Genov regulace Typick bakteriln buka obsahuje tisce gen a typick sav buka jich obsahuje desetitisce. Jak buka pozn, kdy m transkribovat gen, a jak vybere konkrtn gen z tch tisc, kter m k dispozici? Problm geno v regulace" je pedmtem intenzivnho vzkumu. ada detail u byla odhalena, ale mnoh zstv nejasn. Jednm z nejjednoduch pklad genov regulace je zen ivotnho cyklu bakteriofga X. Bakteriofgy - prokaryontn obdoby vir - jsou kousky DNA zabalen v proteinovm plti. Aby mohly vzniknout jeho kopie, mus si bakteriofg najt vhod nou bakteriln buku, pipojit se k n a pedat svou DNA hostiteli. DNA z fga je dosti mal, kduje jen asi padest gen. To nesta k tomu, aby si fg mohl vytvoit sv vlastn replikan zazen, a tak se chyte zmocn mechanismu hostitele. Fg je tedy parazit, neschopn pln se o sebe po starat. Kdy bakteriofg X napadne buku, ta nkdy vytvo tolik kopi bakteriofgu X, e praskne. Toto se nazv lytick cyklus. Jindy vak bakte riofg X vlo svou DNA do bakteriln DNA a ze dvou molekul vytvo

Jakmile jsou prvn dva sprvn ribonukleotidy sladny s chemickm vzo rem, RNA-polymerza je chemicky spoj. Polymerza pak postoup

284

285

Darwinova ern skka jednu. Tam me l-DNA v klidu odpovat, nechat se pi dlen buky replikovat spolu se zbytkem bakteriln DNA a ekat na svj as. To se nazv lyzogenn cyklus. Kdy bakterie, teba i o mnoho generac poz dji, naraz na njak problm (zpsoben napklad vysokmi dvkami ultrafialovho zen), l-DNA v bakterii pepne reim na lytick cyklus. Fg a te vytvo tisce svch kopi, buka praskne a nov bakteriofgy se vylej ven. Co zpsob, e bakteriofg X pejde z lyzogennho cyklu na lytick? Kdy bakteriofgov DNA vstoup do buky, RNA-polymerza se nav e na transkripn promotor bakteriofga X. Jeden z prvnch gen, kter jsou vyjdeny, kduje enzym zvan integrza", kter chemicky vkld X-DNA do bakteriln DNA. Dl to tak, e pestihne kruhovou l-DNA na specifickm mst, je m podobnou sekvenci jako sek hostitelsk DNA, kterou integrza tak pestihne. Oba vznikl seky DNA tak maj komplementrn, pilnav" konce, kter pak spolu vytvo vodkov vazby. Integran enzym se potom k tmto sekm DNA pipoj. Dal X-gen kduje blkovinu zvanou represor". Represor se pevn ve na sekvenci X-DNA, kterou mus vzat RNA-polymerza, aby mohl zat lytick cyklus. V ptomnosti X-represoru ji vak RNA-polymerza vzat neme, take lytick cyklus je vypnut. Represor m k dispozici v podstat ti vazebn msta - vechna v ad. Na prvn msto se represor ve pevnji ne na druh a na tetm mst je vazba jet slab. Tet msto se pekrv s promotorem pro gen, kter kduje samotn represor. Toto uspodn umouje neustlou syntzu represoru, dokud se tet msto nezapln; v tomto bod se syntza zastavuje. Jestlie koncentrace represoru klesne na hladinu, kdy se oddl od tetho msta, represorov gen je znovu uveden v innost. Pomoc tohoto mechanismu X-represor reguluje svou vlastn tvorbu. Za ptomnosti uritch chemickch ltek, ultrafialovho zen nebo ji nch niivch initel se vak zapne gen pro enzym, jeho kolem je niit l-represor. Kdy je represor odstrann z prvnho msta, aktivuje se gen pro blkovinu zvanou Cro. Tato blkovina se pevn ve na tet vazebn msto l-represoru, m ho navdy vyad z provozu, a uvede bakterio-

Dodatky / Chemie ivota fg do lytickho cyklu. Vechny geny nutn k vrob kopi l-DNA a je jich balen do proteinovch pouzder jsou nyn transkribovny. zen ivotnho cyklu bakteriofga X je jednm z nejjednoduch p klad genov regulace. U jinch genovch systm, zejmna v eukaryontnch bukch, jsou do tto regulace zapojeny destky blkovin. M se vak za to, e vtina gen je zena obdobnmi systmy jako bakterio fg X, s mechanismy zptn vazby a adou faktor, je se podlej na rozhodovn, zda se m dan gen uvst do chodu.

Translace
Jakmile se vytvo meditorov RNA, dalm kolem je translace zprvy do blkoviny. Tento proces lze nejlpe pochopit u prokaryontnch bunk. Transkribovan mRNA je vzna stic zvanou ribozm. Ribozmy jsou obrovsk komplexy, tvoen dvaapadesti samostatnmi blkovinami (z nich nkter se vyskytuj v mnoha kopich) a temi seky RNA o dl ce 120, 1 542 a 2 904 nukleotid. Ribozm lze snadno roztpit na dva velk seky, oznaovan jako podjednotka 30S a podjednotka 50S.6 Je neuviteln, e ribozm se sestavuje sm. Experimenty ukzaly, e kdy se ribozmy rozlo na jednotliv soustky, kter se pak promchaj, za sprvnch podmnek se tyto soustky samovoln opt slo v ribozmy. Ribozm m podobn problm jako RNA-polymerza: ribozm si v mRNA mus najt bod, kde m zat translaci. U prokaryot je toto ms to oznaeno oblast zvanou Shine-Dalgarnova sekvence, kter se nachz asi o deset nukleotid ve ne msto, kde m translace zat. K zahjen dochz u prvn nsledujc sekvence AUG. (AUG kduje aminokyselinu methionin.) U eukaryot iniciace obvykle zan jednodue u prvn AUG sekvence od 5'-konce mRNA. Ribozmy se samy o sob nemohou vzat pmo na mRNA; k tomu je zapoteb nkolik dalch faktor. Prokaryontn buky zde potebuj ti blkoviny, zvan jako inician faktory: IF-1, IF-2 a IF-3. Translace za n tak, e IF-1 a IF-3 se navou na ribozomln podjednotku 30S. Tento komplex se pak nave (1) na ji dve vytvoen komplex mole kuly tRNA, obsahujc methionin a navzan na IF-2, a (2) na molekulu mRNA na inicianm mst. Dle se na tento rostouc komplex nave ribozomln podjednotka 50S a zpsob, e od nho odpadnou IF-1, IF-2

286

287

Darwinova ern skka a IF-3. U eukaryot se translace spout podobnmi kroky, ale inicianch faktor me bt deset i vce. Pi dalm kroku do procesu vstupuje druh molekula tRNA, spojen s blkovinou oznaovanou jako elongan faktor Tu (EF-Tu); obsahuje od povdajc aminokyselinu a ve se na ribozm. Mezi dvma aminokyseli nami na ribozmu se vytv peptidick vazba. Prvn molekula tRNA te ztrc svou aminokyselinu a dv kovalentn navzan aminokyselinov zbytky se spojuj s druhou molekulou tRNA. V tomto bod se prvn tRNA oddluje od ribozmu, druh tRNA smuje k mstu, kter na ribozmu pedtm zaujmala prvn tRNA, a ribozm se po mRNA posunuje pesn o ti nukleotidy dol. K tomuto pemstn je zapoteb jet jedn blko viny, oznaovan jako EF-G, kter zda pln dosud neznmou funkci. Tyto kroky se opakuj, dokud ribozm nedoshne sekvence t nukleo tid, kter odpovd stop-kodnu. Na stop-kodn se pak ve dal bl kovina, zvan uvolovac faktor, kter brn tomu, aby se sem dostal ribozm. Uvolovac fator navc mn chovn ribozmu. Msto aby po uze sedl na mRNA a ekal, a se uvolovac faktor pohne, ribozm odstihne dokonen polypeptidov etzec od posledn molekuly tRNA, k n je stle jet pipojen, a blkovina voln vpluje do roztoku. Neinn ribozm se pak oddl od mRNA, odpluje a me zahjit dal kolo pro teinov syntzy. Pro fungovn translanho systmu jsou nutn jet dal faktory, ale je jich pli mnoho, ne abychom se zde o nich mohli zmiovat. Pat k nim enzmymy, kter chemicky umsuj sprvnou aminokyselinu na sprvnou tRNA, rzn mechanismy pro kontrolu sprvnosti translace, chemick energie v podob aktivovanho nukleotidu GTP v kad fzi translace. I tento nstin vak me teni poskytnout uritou pedstavu o vyjadovn genetickch informac a o sloitosti tohoto procesu.

Dodatky / Chemie ivota Roku 1957 Arthur Kornberg prokzal, e urit enzym me polymerizovat aktivovan formy deoxynukleotid za vzniku nov molekuly DNA, kter je pesnou kopi jakkoli matrice" DNA, kterou Kornberg vloil do reakn smsi. Tento enzym nazval DNA-polymerza I (Pol I). Vdeck obec byla tmto zjitnm nadena. Bhem let se vak ukzalo, e zkladn lohou Pol I nen syntza DNA pi bunnm dlen, nbr oprava DNA, kter byla pokozena tm, e byla vystavena ultrafialovmu zen, chemickm mutagenm nebo jinm poruchm prosted. Pozdji byly objeveny jet dv dal DNA-polymerzy, Pol II a Pol III. Role Pol II zstv nejasn: mutujc buky, kter tento enzym postrdaj, ne vykazuj dn pozorovateln vady. Pol III byla identifikovna jako hlav n enzym, kter se podl na replikaci DNA v prokaryontnch bukch. DNA-polymerza III je v podstat komplex sedmi rznch podjednotek, jejich dlka se pohybuje zhruba od 300 do 1 100 aminokyselinovch zbytk. Vlastn chemick pipojovn nukleotid provd pouze jedna z tchto podjednotek; dal podjednotky pln dleit pomocn funkce. Napklad polymerizujc podjednotka m sklon po pipojen pouhch de seti a patncti nukleotid od matrice odpadnout. Kdyby k tomu v buce dochzelo, polymerza by se musela stotisckrt vrtit, ne by replikace skonila, m by se cel proces nesmrn zpomalil. pln Pol III - se vemi sedmi podjednotkami - vak neodpadne, dokud se nezkopruje cel matrice DNA (kter me bt dlouh vce ne milion pr bz). Je ironi, e krom polymerizujc schopnosti m Pol III jet 3'=> 5'nukleasovou funkci. To znamen, e me tpit polymerizovanou DNA na voln nukleotidy, piem zan u volnho 3'-konce a postupuje zpt n k 5'-konci. Pro um polymerza tak tpit DNA? Ukazuje se, e nuklezov aktivita Pol III je velice dleit pi zajiovn pesnosti pro cesu koprovn. Dejme tomu, e by se do narstajcho etzce DNA za lenil chybn nukleotid. Nuklezov funkce Pol III umouje vrtit se o krok zpt a chybn, neprov nukleotid odstranit. Sprvn sprovan nukleotidy jsou vi nukleasov innosti odoln. Tato aktivita se nazv kontrola sprvnosti"; bez n by se do koprovn DNA vloudilo tisckrt vc chyb. Replikace DNA zan v urit sekvenci DNA, znm jako potek replikace", a pokrauje podl rodiovsk DNA obma smry najednou.

Replikace DNA V ivot kad buky jednou pijde as, kdy zane pomlet na dlen. Jednm z hlavnch kol pi bunnm dlen je zajistit, aby genetick informace byly zkoprovny a pedny v neporuenm stavu; zkoumn tohoto kolu vdci vnuj znan sil.

288

289

Darwinova ern skka Prvnm kolem bhem replikace je stejn jako pi transkripci oddlen dvou vlken rodiovsk DNA. To m na starosti blkovina DnaA. Po oddlen vlken se na n vou dv dal blkoviny, DnaB a DnaC. K na rstajc bublin" oteven DNA se pak pidvaj jet dv blkoviny: SSB (single strand binding protein = blkovina, je ve jedin vlkno), kter zajiuje, aby vlkna rodiovsk DNA zstala pi koprovn odd len; a gyrza, kter rozpltnm vlken povoluje napt vznikajc pr chodem komplexu dvouvlknovou DNA. V tomto bod me DNA-polymerza zahjit syntzu. Zde vak vzni k nkolik problm. DNA-polymerza neme zat syntzu pipojenm dvou nukleotid stejnm zpsobem, jako RNA-polymerza zan trans kripci; DNA-enzym me nukleotidy pidvat jen na konec ji existuj cho polynukleotidu. Buka proto zamstnv jet dal enzym, kter na matrici DNA, na ni psob, vytv krtk sek RNA. Tento enzym me zahjit syntzu z dvou nukleotid. Jakmile je etzec RNA dlouh asi deset nukleotid, DNA-polymerza me RNA pout jako primr" a na jeho konec pipojovat deoxynukleotidy. Druh problm nastv pi otvrn replikan vidliky". Syntza jed noho vlkna nov DNA me probhat bez obt; jde o vlkno, kter polymerza (podobn jako to dlaj vechny ostatn) vytv ve smru 5' => 3' pi ten matrice ve smru 3' => 5'. Jak ale syntetizovat druh vlkno? Kdyby to mlo probhat pmo, polymerza by musela st mat rici ve smru 5' => 3', a tud syntetizovat vlkno ve smru 3' => 5'. Pestoe neexistuje dn teoretick dvod, pro by to tak nemohlo bt, dn znm polymerza ve smru 3' => 5' nesyntetizuje. Msto toho se po oteven seku DNA vytvo blzko vidliky RNA-primer a syntza DNA postupuje zptn od replikan vidliky, ve smru 5' => 3'. Dle mus syntza tohoto opodnho" vlkna ekat, dokud replikan vidli ka neoteve dal sek DNA; pak se mus vytvoit dal RNA-primr a syntza DNA postupuje zpt smrem k seku syntetizovanmu pedtm. Potom je nutno odstranit RNA-primry, mezery po nich zaplnit DNA a konce sek DNA pitisknout k sob". K tomu je zapoteb jet n kolik dalch enzym.

Dodatky / Chemie ivota Ve uveden popis prokaryontn replikace DNA byl postupn odha lovn za nesmrnho sil ady laborato. Replikace eukaryontn DNA je, jak se zd, mnohem sloitj, take toho o n vme mnohem mn.

290

291

Dodatky / Poznmky
3. Eldredge, N. a Gould, S. J. (1973) Punctuated Equilibria: An Alternativ to Phyletic Gradualism" in Models in Paleobiology, ed. T. J. M. Schopf, Freeman, Cooper and Co., San Francisco, str. 82-115. 4. Beardsley, T., Weird Wonders: Was the Cambrian Explosion a Big Bang or a Whimper?" Scientific American, erven 1992, str. 30-31. 5. Ho, M. W. a Saunders, P. T. (1979) Beyond Neo-Darwinism - An Epigenetic Approach to Evolution", Journal of Theoretical Biology 78, 589. 6. McDonald, J. F. (19983) The Molecular Basis of Adaptation", Annual Review of Ecology and Systematics 14, 93. 7. Miklos, G. L. (1993) Emergence of Organizational Complexities During Metazoan evo lution: Perspectives from Molecular Biology, Paleontology and Neo-Darwinism", Memoirs of the Association of Australasian Paleontologists, 15, 28. 8. Orr, H. A. a Coyne. J. A. (1992) The Genetics of Adaptation: A Reassessment", Ame rican Naturalist, 140, 726. 9. Endler, J. A. a McLellan, T. (1988) The Process of Evolution: Toward a Newer Synthesis", Annual Review of Ecology and Systematics, 19, 397. 10. Yockey, H. (1992) Information Theory and molecular Biology, Cambridge University Press, Cambridge, Velk Britnie, 9. kap. 11. Kaplan, M. (1967) Welcome to Participants" in Mathematical Challenges to the NeoDarwinian Interpretation of Evolution, ed. P. S. Moorhead a M. M. Kaplan, Wistar Institute Press, Philadelphia, str. vii. 12. Schtzenberger, M. P. (1967) Algorihms and the Neo-Darwinian Theory of Evoluti on" in Mathematical Challenges to the Neo-Darwinian Interpretation of Evolution, ed. P. S. Moorhead a M. M. Kaplan, Wistar Institute Press, Philadelphia, str. 75. 13. Kauffman, S. (1993) The Origins of Order, Oxford University Press, Oxford, Anglie, str. xiii. 14. Smih, J. M. (1995) Life at the Edge of Chaos?", New York Review, 2. bezna, str. 28-30. 15. Mivart St. G. (1871) On the Genesis of Species, Macmillan and Co., London, str. 21. 16. Aneshansley, D. J., Eisner, T., Widom J. M. a Widom, B. (1969) Biochemistry at 100 C: Explosive Secretory Discharge of Bombardier Beetles", Scince, 165, 61; Crowson, R. A. (1981) The Biology of the Coleoptera, Academie Press, New York, 15. kap. 17. Hitching, F. (1982) The Neck of the Giraffe, Pan, London, str. 68. 18. Dawkins, R. (1985) The Blind Watchmaker, W. W. Norton, London, str. 86-87.

Poznmky
Pedmluva
1. Cameron, A. G. W. (1988) Origin of the Solar System", Annual Review of Astronomy and Astrophysics, 26, 441-472. 2. Johnson, P. E. (1991) Darwin on Trial, 5. kap. (esky vylo pod nzvem Spor o Dar wina, Nvrat dom, Praha 1996.) Mayr, E. (1991) One Long Argument, Harvard Uni versity Press, Cambridge, MA, str. 35-39.

1. kapitola
1. Pod pojmem biochemie mm na mysli vechny vdn obory, kter zkoumaj ivot na molekulrn rovni, i kdy se dan vdn obor jmenuje jinak, jako napklad molekulrn biologie, genetika i embryologie. 2. Zde pedloen nstin djin erp pedevm z knihy C. Singera (1959) A History of Biology, Aberlard-Schuman, London. K dalm pramenm pat: Taylor, G. R. (1963) ne Science of Life, McGraw-Hill, New, York; a Magner, L. N. (1979) ,4 History of the Life Sciences, Marcel Dekker, New York. 3. Popsno in Weiner, J. (1994) The Beak of the Finch, Vintage Books, New York. 4. Darwin, Ch., O vzniku druh prodnm vbrem, pel. E. Hada a A. Hadaova, Nakla datelstv eskoslovensk akademie vd, Praha 1953, str. 128. 5. Dobr shrnut biochemie vidn podv Devlin, T. M. (1992) Textbook of Biochemistry, Wiley-Liss, New York, str. 938-954. 6. Napklad jako oekvan vzorec v dsledku udlost vedoucch k vzniku druh, k nim dolo v izolovanch populacch. 7. Farley, J. (1979) The Spontaneous Generation Controversy from Descartes to Oparin, John Hopkins University Press, Baltimore, str. 73. 8. Mayr E. (1991) One Long Argument, Harvard University Press, Cambridge, 9. kap.

2. kapitola
1. Mann, C. (1991) Lynn Margulis: Science's Unruly Earth Mother", Science, 252, 378381. 2. Eldredge, N. (1995) Reinventing darwin, Wiley, New York, str. 95.

292

293

Darwinova ern skka

19. Eisner, T., Attygalle, A. B., Eisnr, M., Aneshansley, D. J. a Meinwald, J. (1991) Chemical defense of a Primitive Australian Bombardier Beetle (Garabidae): Mystropomus regularis", Chemoecology, 2, 29. 20. Eisner, T., Bal, G. E., Roach, B., Aneshansely, D. J. Eisner, M., Blankespoor, C. L. a Meinwald, J. (1989) Chemical Defense og an Ozanine Bombardier Beetle from New Guina", Psyche, 96, 153. 21. Hitching, str. 66-67. 22. Dawkins, str. 80-81. 23. Dawkins, str. 85-86. 24. Darwin, Ch., O vzniku druh prodnm vbrem, pel. E. Hada a A. Hadaova, Na kladatelstv eskoslovensk akademie vd, Praha 1953, str. 130. 25. Dawkins, R. (1995) River Out of Eden, Basic Books, New York, str. 83.

Dodatky / Poznmky
S. R. a Kara-Ivanov, M. (1993) The Bacterial Flagellar Motor", International Review of Cytology, 147, 97-164. 9. Voet a Voetov, str. 1260 (esky na str. 1287).

4. kapitola
1. Dobr veobecn vod do problematiky sren krve podvaj D. Voet a J. G. Voetov (1995) Biochemistry, 2. vyd., John Wiley & Sons, New York, str. 1196-1207 (v eskm pekladu 1. vyd. pod nzvem Biochemie na str. 1228-1237). Podrobnj popisy viz in: Frie, B. a Frie, B. C. (1988) The Molecular Basis of Blood Coagulation", Cell, 53, 505-518; Davie, E. W., Fujikawa, K. a Kisiel, W. (1991) The Coagulation Cascade: Initiation, Maintenance, and Regulation", Biochemistry, 30, 10363-10370; Halkier, T. (1991) Mechanisms in Blood Coagulation, Fibrinolysis and the Complement System, Cambridge University Press, Cambridge, Velk Britnie. 2. Sufix -ogen oznauje inaktivnho pedchdce aktivn molekuly. 3. Slovo faktor se asto pouv bhem vzkumu tehdy, kdy nen jist povaha zkouman ltky - zda jde o blkovinu, tuk, uhlohydrt nebo nco jinho. I po jejm uren se vak nkdy i nadle pouv jej star oznaen. V procesu sren krve jsou vechny fakto ry" blkoviny. 4. Gen je st DNA, kter buce dv pokyny, jak vyrobit blkovinu. 5. Doolittle, R. F. (1993) The Evolution of Vertebrate Blood Coagulation: A ase of Yin and Yang", Thrombosis and Haemostasis, 70, 24-28. 6. Blkoviny, kter se podlej na sren krve, se asto oznauj mskmi slicemi, jako napklad faktor V a faktor VIII. Doolittle tuto terminologii pouv i ve zmiovanm lnku v asopise Thrombosis and Haemostasis. V zjmu jasnosti a dslednosti jsem v citaci pouil bnch nzv danch blkovin. 7. TPA m celkem pt domn. Dv z nich jsou vak stejnho typu. 8. Pravdpodobnost se nezmenuje, jestlie se domny propojuj v rznm ase, kdy se domny 1 a 2 spojuj v jednom okamiku, pozdji se k nim pipoj domna 3 a tak dle. Pedstavte si, s jakou pravdpodobnost byste vythli tyi ern kuliky z ndoby obsa hujc kuliky ern a bl. A ji byste vythli tyi kuliky najednou nebo je vytahovali po dvou i po jedn, na pravdpodobnosti, e nakonec budete mt tyi ern kuliky, by se tm nic nezmnilo. 9. Teno vpoet je nadmru velkorys. Pedpokld, e tyi typy domn by byly ve sprv nm linernm poad. Aby vak dan kombinace mohla fungovat, musela by bt ums tna v aktivn oblasti genomu, musely by bt k dispozici sprvn signly pro genov sestih, aminokyselinov sekvence ty domn by musely bt navzjem kompatibiln a vsledek by ovlivovaly jet dal faktory. Ovem ji samotn tyto tyi podmnky znan sniuj pravdpodobnost tohoto procesu.

3. kapitola
1. Dobr veobecn vod o asinkch obsahuje uebnice D. Voeta a J. G. Voetov (1995) Biochemistry, 2. vyd., John Wiley and Sons, New York, str. 1253-1259. esky vylo 1. vydn tto knihy pod nzvem Biochemie, pel. A. Kotyk a kol., Victoria Publishing, Praha 1995 (pojednn o asinkch je zde na str. 1280-1286). 2. V tomto systmu jsou i jin spojujc prvky. Napklad kontakty dyneinovch ramen a mikrotubuly tak slou jako spojujc lnky. Jak jsme ji uvedli, systm me bt sloitj ne nejjednodu pedstaviteln - a asinka je pkladem takovho systmu. 3. Cavalier-Smith, T. (1978) The Evolutionary Origin and Phylogeny of Microtubules, Mitotic Spindles, and Euakryote Flagella", BioSystems, 10, 93-114. 4. Szathmary, E. (1987) Early Evolution of Microtubules and Undulipodia", BioSystems, 20, 115-131. 5. Bermuds, D., Margulis, L. a Tzertinis, G. (1986) Prokaryotic Origin of Undulipodia", Annals ofthe New York Academy of Science, 503, 187-197. 6. Cavalier-Smith, T. (1992) The Number of Symbiotic Origins of Organelles", Biosystems, 58, 91-106; Margulis, L. (1992) Protoctists and Polyphyly: Coment on ,The Number of symbiotic...' by T. Cavalier-Smith". BioSystems, 28, 107-108. 7. Science Citation Index ukazuje, e kad z tchto lnk je v prmrn citovn mn ne jednou ron. 8. Dobr veobecn vod o bakterilnm biku lze najt v uebnici Voetovch na str. 12591260 (v eskm vydn na str. 1286-1287). Podrobnj pojednn o bikovm motoru obsahuj nsledujc stat: Schuster, S. C. a Khan, S. (1994) The Bacterial Flagellar Motor", Annual Review ofBiophysics and Biomolecular Structure, 23, 509-539; Caplan,

294

295

Darwinova ern skka

10. Je dobr mt na pamti, e krok" me docela dobe pedstavovat tisce generac. Mutace mus zanat u jednoho jedinho ivoicha a pak se rozit v cel populaci. Aby k tomu mohlo dojt, potomci nositele dan mutace mus nahradit potomky vech ostatnch ivoich.

Dodatky / Poznmky
6. Farries, T. C. a Atkinson, J. P. (1991) Evolution of the Complement System", Immunology Today, 12, 295-300. 7. K pkladm pat: DuPasquier, L. (1992) Origin and Evolution of the Vertebrate Im mune System", APMIS, 100, 383-392; Stewart, J. (1994) The Primordial VRM System and the Evolution of Vertebrate Immunity, R. G. Landes Co., Austin; Sima, P. a Vt vika, V. (1993) Evolution of Immune Reactions", Critical Reviews in Immunology, 13, 83-114.

5. kapitola
1. Alberts, B., Bray, D., Lewis, J., Raff, M., Roberts, K. a Watson, J. D. (1994) Molecular Biology of the Cell, 3. vyd., Garland Publishing, New York, str. 556-557. 2. Kornfeld, S. a Sly, W. S. (1995) I-Cell Disease and Pseudo-Hurler Polydystrophy: Disorders of Lysosomal Enzyme Phosphorylation and Localization", in The Metabolic and Molecular Bases of Inherited Disease, 7. vyd. ed. C. R. Scriver, A. L. Beaudet, W. S. Sly a D Valle, McGraw-Hill, New York, str. 2495-2508. 3. Pryer, N. K., Wuestehube, L. J. a Schekman, R. (1992) Vesicle-Mediated Protein Sorting", Annual Review of Biochemistry, 61, 471-516. 4. Roise, D. a Maduke, M. (1994) Import of a Mitochondrial Presequence into P. Denitrificans", FEBS Letters, 337, 9-13; Cavalier-Smith, T. (1987) The Simultaneous Symbiotic Origin of Mitochondria, Chloroplasts and Microbodies", Annals of the New York Academy of Science, 503, 55-71; Cavalier-Smith, T. (1992) The Number of Symbiotic Origins of Organelles", BioSystems, 28, 91-106; Hartl, F., Ostermann, J., Guiard, B. a Neupert, W. (1987) Successive Translocation into and out of the Mitochondrial Mattrix: Targeting of Proteins to the Inner embrane Space by a Bipartite Signal Peptide", Cell, 51, 1027-1037. 5. Alberts a kol., str. 551-651.

7. kapitola
1. RNA je tvoena tymi nukleotidy A, C, G a U. 2. Bude zde uito jet nkolika dalch zjednoduen. Na obr. 7-1 nebudou naznaeny atomy vodku tto molekuly a ani o nich nebudeme hovoit. Atomy vodku se pi syntze AMP z velk sti jen pohybuj spolu s ostatnmi, take jim pro srozumiteln vyjden dan mylenky ve skutenosti nen nutn vnovat pozornost. Krom toho zde nebudeme rozliovat dvojit a jednoduch vazby, protoe ns zajm pouze pojivost. 3. Zubay, G., Parson, W. W. a Vance, D. E. (1995) Principles of Biochemistry, Wm. C. Brown Publishers, Dubuque, IA, str. 215-216. 4. Akoli se dve pedpokldalo, e tento krok ATP nevyadoval, novj vzkum ukzal, e k tomu, aby reakce mohla probhnout za fyziologickch koncentrac hydrouhliitanu, je ATP nutn. Voet, D. a Voetov, J. G. (1995) Biochemistry, 2. vyd. John Wiley & Sons, New York, str. 800. 5. Hal, R. H. (1971) The Modified Nucleosides in Nucleic Acids, Columbia University Press, New York, str. 26-29. 6. Or, J. (1961) Mechanism of synthesis of Adenine from Hydrogen Cyanide Under Plausible Primitive Earth Conditions", Nature, 191, 1193-1194. Nemli bychom zapo mnat, e jen adeninov bze je tvoena reakcemi amoniaku a kyanovodku. Vyrobit nuk leotid AMP za pijatelnch pozemskch podmnek je nesmrn sloit, jak o tom hovo Joyce, G. F. (1989) RNA Evolution and the Origins of Life", Nature, 338, 217-224. 7. Citovno in Joyce, G. F. a Orgel, L. E. (1993) Prospects for Understanding the Origin of the RNA World", in The RNA World, ed. R. F. Gestland a J. F. Atkins, Cold Spring Harbor Laboratory Press, Cold Spring Harbor, NY, str. 18. 8. Krom degradac ATP, kter nejdve mus bt vyrobena z AMP. 9. Creighton, T. (1993) Proteins and Molecular Properties, W. H. Freeman and Co., New York, str. 131. 10. Alberts, B., Bray, D., Lewis, J., Raff, M., Roberts, K. a Watson, J. D. (l994)Molecular Biology ofthe Cell, 3. vyd., Garland Publishing, New York, str. 14.

6. kapitola
1. Dobr vod do problematiky imunitnho systmu lze najt v uebnici Voetovch (1995) Biochemistry, 2. vyd. John Wiley & Sons, New York, str. 1207-1234 (v eskm pekla du 1. vyd. pod nzvem Biochemie na str. 1238-1265); a in Alberts, B., Bray, D., Lewis, J., Raff, M., Roberts, K. a Watson, J. D. (1994) Molecular Biology ofthe Cell, 3. vyd., Garland Publishing, New York, kap. 23. 2. U savc dozrvaj B-buky v kostn deni. 3. Buka vynakld velik sil na genov sestih - vyuv k tomu velice sloit mechanis mus, kter nleitm zpsobem seazuje konce a spojuje seky. S vjimkou gen proti ltek vak dvod samotn existence peruovanch gen" zstv zhadou. 4. Krom bunk, kter tvo zvltn tdy protiltek. O tto dal komplikaci zde hovoit nebudu. 5. Bartl, S., Baltimore, D. a Weissman, I. L. (1994) Molecular Evolution of the Vertebrate Immune System", Proceedings of the National Academy of Sciences, 91, 10769-10770.

296

297

Darwinova ern skka

11. Ferris, J. P. a Hagan, W. J. (1984) HCN and Chemical Evolution: The Possible Role of Cyano Compounds in Prebiotic Synthesis", Tetrahedron, 40, 1093-1120. Mli by chom mt na pamti, e u slouenin popisovanch v tomto lnku nen uveden jejich zklad. 12. Bloom, A. (1987) The Closing of the American Mind, Simon and Schuster, New York, str. 151. 13. Horowitz, N. H. (1945) On the Evolution of Biochemical Syntheses", Proeedings of the National Academy of Sciences, 13, 153-157. 14. V zjmu dslednosti vi ostatnm popism jsem v Horowitzov lnku prohodil psme na A a D. 15. Kauffman, S. (1993) The Origins of Order, Oxford University Press, New York, str. 344. 16. Smith, J. M. (1995) Life at the Edge of Chaos?" New York Review, 2. bezna, str. 28-30.

Dodatky / Poznmky
Origin" Rhetoric Society Quarterly, 24, 27-50. Urit to plat o zpsobu, jakm vdec k obec nakld s otzkami vzniku ivota. 8. Schlesinger, G. a Miller, S. L. (1983) Prebiotic Syntheses in Atmospheres Containing CH4, CO a C02", Journal of Molecular Evolution, 19, 376-382. 9. Niketic, V., Draganic, Z. D. Neskovic, S. Jovanic, S. a Draganic, I. G. (1983) Radiolysis of Aqueous Solutions of Hydrogen Cyanide (pH 6): Compounds of Interest in Che mical Evolution Studies", Journal of Molecular Evolution, 19, 184-191. 10. Kolb, V. M., Dworin, J. P. a Miller, S. L. (1994) Alternative Bases in the RNA World: The Prebiotic Synthesis of Urazole and Its Ribosides", Journal of Molecular Evolution, 38, 549-557. 11. Hill, A. R. Jr., L. D. Orgel, L. E. a Robins, R. K. (1989) Cyclization of Nucleotide Analogues as an Obstacle to Polymerization", Journal of Molecular Evolution, 28, 170171. 12. Nguyen, T. a Speed, T. P. (1992) A Derivation of All Linear Invariants for a Nonbalanced Transversion Model", Journal of Molecular Evolution, 35, 60-76. 13. Adell, J. C. a dopazo, J. (1994) Monte Carlo Simulation in Phylogenies: An Applica tion to Test the Constancy of Evolutionary Rates", Journal of Molecular Evolution, 38, 305-309. 14. Otaka, E. a Ooi, T. (1987) Exymination of Protein Sequence Homologies: IV. Twenty-Seven Bacterial Ferredoxins", Journal of Molecular Evolution, 26, 257-268. 15. Alexandraki, D. a Rudeman, J. V. (1983) Evolution of - and -Tubulin Genes as Inferred by the Nucleotide Sequences of Sea Urchin cDNA clones", Journal of Molecular Evolution, 19, 397-410. 16. Kumazaki, T., Hoi, H. a Osawa, S. (1983) Phylogeny of Protozoa deduced from 5S rRNA Sequences", Journal of Molecular Evolution, 19, 411-419. 17. Wagner, A. Deryckere, F. McMorrow, T. a Gannon, F. (1994) Tail-toTail 0'rientation of the Atlantic Salmon Alpha-and-Beta-Globin Genes", Journal of Molecular Evolution, 38, 28-35. 18. Nkter blkoviny, o nich v tto knize hovome, jsou svmi sekvencemi nebo tvarem opravdu podobn jinm blkovinm, napklad protiltky maj podobn tvar jako blko vina zvan superoxiddismutza, kter pomh chrnit buku ped pokozenm kyslkem. A rhodopsin, kter m svou funkci ve vidn, je podobn blkovin bakteri, zvan bakteriorhodopsin, kter je zapojena do vroby energie. Nicmn nm tyto ppady podo bnosti nic nekaj o tom, jak se vidn nebo imunitn systm mohly vyvinout krok za krokem. lovk by doufal, e nalezen blkovin s podobnmi sekvencemi povede k vytvoen mo del monho vvoje sloitch biochemickch systm. Naproti tomu skutenost, e toto

8. kapitola
1. Atmosfra zem v jejch potcch je dnes pokldna za zcela odlinou, ne jak pedpo kldal Miller; v tomto novm pojet je pravdpodobnost vroby aminokyselin atmosf rickmi procesy vrazn ni. 2. Dose, K. (1988) The Origin of Life: More Questions than Answers", Interdisciplinary Science Reviews, 13, 348. 3. Shapiro, R. (1986) Origins: A Skeptic's Guide to the Creation ofLife on Earth, Summit Books, New York, str. 192. 4. Cech za svou prci obdrel Nobelovu cenu. Mezi ocennmi zsluhami se uvd vliv echova dla na zkoumn vzniku ivota. Cech sm vak v souvislosti se svou prac zmiuje vznik ivota jen zdkakdy. 5. Joyce, G. F. a Orgel, L. E. (1993) Prospects for Understanding the Origin of the RNA World", in The RNA World, ed. R. F. Gestland a J. F. Atkins, Cold Spring Harbor Laboratory Press, Cold Spring Harbor, NY, str. 19. 6. Joyce a Orgel, str. 13. 7. Pestoe mnoh vroky v asopisech a knihch vdeck obce jsou pesimistick, veejn prohlen pro sdlovac prostedky bvaj obvykle dosti sebevdom. John Angus Camp bell, enk University of Memphis, zaznamenal, e obrovsk mylenkov konstrukce - jako napklad pozitivismus - ve skutenosti nikdy nevymou. Pemliv lid je po stupn opoutj a dokonce je mezi sebou zesmuj, ale sousti uiten k pesvdo vn si ponechvaj, aby jimi mohli zastraovat neinformovan". Campbell, J. A. (1994) The ComicFrame and the Rhetoric of Science: Epistemology and Ethics in Darwins

298

299

Darwinova ern skka

porovnvn sekvenc nm v pochopen vzniku sloitch biochemickch systm nepo mh, je zvanm agumentem proti teorii postupnho vvoje. 19. Do tto kategorie jsem zapotal lnky uveden v rejstku asopis pod nzvy Molecular Evolution" (Molekulrn evoluce), Protein Evolution" (Vvoj blkovin) apod. 20. Kimura, S. A. (1983) The Neutral heory of Evolution, Cambridge University Press, New York. 21. Kauffman, S. A. (1993) The Origins of Order: Self-Organization and Selection in Evo lution, Oxford University Press, New York. 22. Selander, R. K., Clark, A. G. & Whittam, T. S. (1991) Evolution at the Molecular Level, Sinauer Associates, Sunderland, MA. 23. Cold Spring Harbor Symposia on Quantitive Biology (1987), ro. 52, Evolution of Catalytic Function, Cold Spring Haror Laboratory Press, Cold Spring Harbor, NY. 24. Lehninger, A. L. (1970) Biochemistry, Worth Publishers, New York, str. 17. 25. Lehninger, A L., Nelson, D. L. a Cox, M. M. (1993) Principles of Biochemistry, 2. vyd., Worth Publishers, New York, str. viii. 26. Lehninger a kol. (1993), str. 244. 27. Conn, E. E., Stumpf, P. K., Bruening, G. a Doi, R. H. (1987) Outlines of Biochemis try, 5. vyd., John Wiley & Sons, New York, str. 4. 28. Voet, D. a Voet, J. G. (1995) Biochemistry, 2. vyd. John Wiley & Sons, New York, str. 19 (v eskm pekladu 1. vyd. pod nzvem Biochemie na str. 21). 29. K jejich chvle nutno zmnit, e text Voetovch obsahuje na zatku standardnho po jednn o millerovskm scni vzniku ivota urit dementi, kter uvd, e vi tomu to scni existuj oprvnn vdeck nmitky".

Dodatky / Poznmky
(Dembski, 1996), kde se sna kvantifikovat hypotzu elnho uspodn z hlediska toho, co oznauje jako pravdpodobnostn zdroje" systmu. 6. Dawson, K. M., Cook, A., Devine, J. M., Edwards, R. M., Hunter, M. G., Rap, R. H. a Roberts, G. (1994) Plasminogen Mutants Activated by Thrombin", Journal of Biological Chemistry, 269, 15989-15992. 7. Recenzovno in Gold, L., Polisky, B., Uhlenbeck, O. & Yarus, M. (1995) Diversity of Oligonucleotide Functions", Annual Review of Biochemistry, 64, 763-797. 8. Joyce, G. F. (1992) Directed Molecular Evolution", Scientific American, prosinec, str. 90. 9. Benkovic, S. J. (1992) Catalytic Antibodes", Annual eview of Biochemistry 61, 29-54. 10. Dawkins, R. (1995) River Out of Eden, Basic Books, New York, str. 17-18.

10. kapitola
1. Citovno in Barrow, J. D. a Tipler, F. J. (1986) The Anthropic Cosmological Principle, Oxford University Press, New York, str. 36. 2. Barrow a Tipler, str. 36. 3. Paley, W. Natural Theology, American Tract Society, New York, str. 9-10. 4. Dawkins, R. (1985) The Blind Watchmaker, W. W. Norton, London, str. 5. 5. Paley, str. 110-111. 6. Paley, str. 199-200. 7. Paley, str. 171-172. 8. Paley, str. 184-185. 9. Dawkins, str. 5. 10. Dawkins, str. 6. 11. Sober, E. (1993) Philosophy of Biology, Westview Press, Boulder, Co, str. 34. 12. Sober, str. 34-35. 13. sober, str. 37-38. 15. Shapiro, R. (1986) Origins: A Skeptic's Guide to the Creation ofhife on Earth, Summit Books, New York, str. 179-180. 16. Miller, K. R. (1994) Life's grand Design", Technology Review, nor/bezen, str. 29 a 30. 17. Dyson, J. F. (1996) The Search for Extraterrestrial Technology" in Perspctives in Modem Physics, ed. R. E. Marshak, John Wiley and sons, New York, str. 643-644.

9. kapitola
1. Kauffman, S. A. (1991) Antichaos and Adaptaiton", Scientific American, srpen, str. 82. 2. Kauffman, S. (1993) The Origins of Order, Oxford University Press, Oxford, Anglie. 3. eln uspodn u vzorc hzen minc a dalch systm, kter se navzjem fyzikln neovlivuj, se uruje jinmi zpsoby. Viz Dembski, W. (1996) The Design Inference: Eliminating Chance Through Small Probabilities, disertan prce, University of Illinois. 4. Zde se pohybujeme na tenkm led. Nikdo neme dokzat, e dan funkce je jedinou, kter mohla bt zamlena - nebo dokonceje zamlena. Nae dkazy vak pesto mohou bt dosti pesvdiv. 5. eln uspodn je tk kvantifikovat, ale nen to nemon a budouc vzkum by ml postupovat tmto smrem. Vborn zatek uinil Bili Dembski ve sv disertan prci

300

301

Darwinova ern skka

18. Crick, F. H. C. a Orgel, L. E. (1973) Directed Panspermia", Icarus, 19, 344. 19. Futuyma, D. (1982) Science on Tral, Pantheon Books, New York, str. 207. 20. Mller, str. 31-32. 21. Miller, str. 32. 22. Gould, S. J. (1980) The Pands Thumb, W. W. Norton, New York. 13. Dawkins, R. (1986), str. 6.

Dodatky / Poznmky
12. Dennett, D. Darwin's Dangerous Idea, Simon & Schuster, New York, str. 515-516.

Dodatek
1. Prokaryontn buky lze rozdlit do dvou kategori: archebakterie a eubakterie. Pro n el popisu vnitn stavby bunk toto rozliovn nehraje dnou roli. 2. Protoe buky jsou tak mal, k jejich pozorovn jsou teba siln mikroskopy. Nejpod robnj obrzky" bunk lze zskat elektronovm mikroskopem, v nm se pro osvtlen msto svtla pouvaj elektrony. 3. Gamow, G. (1954) Possible Relation Between Deoxyribonucleic Acid and Protein Structure", Nature, 173, 318; gamow, G. a Ycas, M. (1958) The Cryptographic Theory in Biology", ed. H. P. Yockey, R. L. Platzman a H. Quastler, Pergamon Press, New York, str. 63-69. 4. Tento problm lze pochopit na nsledujcm pkladu: Obtote tkaniku od bot nkolikrt kolem druh a podejte nkoho, aby obma rukama pevn drel jejich konce. Nyn vezmte tuku, vlote ji mezi tkaniky u jedn ruky a tlate tuku smrem k druh ruce. Tkaniky ped pohybujc se tukou pak budou svinuty tsnji. Tkaniky za tukou bu dou, uijeme-li vrazu z biochemickho slangu, rozputn". 5. Palindrom je slovo nebo vta, kter se te zpedu stejn jako odzadu, jako napklad slovo melem. V souvislosti s DNA palindrom znamen sekvenci nukleotid, kter se ve smru 5' => 3' stejn na obou vlknech dvouroubovice. 6. Zkratka S pedstavuje Svedbergovy jednotky, jimi se vyjaduje rychlost usazovn stic v tekutin.

11. kapitola
1. Shapiro, R. (1986) Origins: A Skeptic's Guide to the Creation of Life on Earth, Summit Books, New York, str. 130. 2. Dickersonovu esej lze najt v asopisech Journal ofMolecular Evolution, 34, 277 (1992) a Perspectives on Science & Christian Faith, 44, 137-138 (1992). 3. Toto nov formulovan pravidlo je v podstat toton s tm, co v rmci procesu z roku 1981, kdy lo o stanoven stavnosti arkansaskho zkona Balanced Treatment for Creation-Science and Evolution-Science Act", peripatetick filozof Michael Ruse potvrzoval jako urujc rysy vdy. Vyjden soudce Williama Overtona ve prospch zruen tohoto zkona se z velk sti opr o Ruseovy mylenky. Jin filozofov vdy tento posudek oste kritizuj jako nejapn. Mnoho prvnch dokument souvisejcch s tmito otzkami lze najt in Ruse, M., ed. (1988) But Is It Science? Promtheus Books, Buffalo, NY. 4. Sluitelnost evoluce" a nboenstv" samozejm zvis na tom, jak si tyto pojmy de finujete. Kdy lovk zastv nzor, e k evoluci nejen e dolo neruenm psobenm prodnho zkona, ale e tento proces je v metafyzickm smyslu bez jakhokoli cle" a nepedvdan", pak se evoluce dostv do stetu s mnoha nboenskmi vyznnmi. Phillip Johnson vykonal obdivuhodnou prci, kdy poukzal na to, kolika rznmi zp soby se slova evoluce pouv a jak posuny v jeho definicch mohou vyvolvat zmatek ve veejn diskusi o tto otzce. Johnson, P. E. (1991) Darwin on Trial, (esky vylo pod nzvem Spor o Darwina, Nvrat dom, Praha 1996). 5. Simon, H. (1990) A Mechanism for Socil Selection and Successful Altruism", Science, 250, 1665-1668. 6. Vliv rznch nboenskch kultur na vvoj vdy popisuje Jaki, S. (1986) Science and Creation, Scottish Academie Press, Edinburgh. 7. Reakci vdy na teorii Velkho tesku, vetn Eddingtonovy a dalch pednch vdc, uvd Jaki, S. (1980) Cosmos and Creator, Regnery Gateway, Chicago. 8. Jaki, S. (1986). 9. Dawkins, R. (1985) The Blind Watchmaker, W. W. Norton, London, str. 159. 10. Dawkins, R. (1989) New York Times, 9. dubna 1989, rubrika 7, str. 34. 11. Maddox, J. (1994) Defending Science Against Anti-Science", Nature, 368, 185.

302

303

Podkovn
K sepsn tto knihy vrazn pisply rozhovory s mnoha lidmi. Tomu Bethellovi a Philu Johnsonovi dkuji za povzbuzen a za to, e mi jako vdci, kter se vtinu asu pohybuje v laboratoi, ukzali, jak si ponat pi psan knihy. Jsem vdn svmu redaktorovi Brue Nicholsovi, e knihu uchrnil ped pemrou odbornch vraz a e mi ukzal, jak uspo dat jednotliv argumenty tak, aby byly snadno pochopiteln. Tak bych rd podkoval Del Ratzschovi a Paulu Nelsonovi, kte mi pomohli podept argumentaci a co nejlpe se vyvarovat mnoha filozofickch n strah. Dky pat t mm kolegynm z Lehigh University Lind LoweKrentzov a Lynne Cassimerisov za kontrolu odbornch pas v pkladovch kapitolch. Tak oceuji pnos, kter mi poskytli Bili Dembski, Steve Meyer, Walter ReMine, Peter van Inwagen, Dean Kenyon, Robin Collins a Jonathan Wells. Za dobr strnky tto knihy vdm jejich pomoci. Veker jej nedostatky padaj na mou hlavu. Jsem rd, e mm pleitost veejn podkovat sv manelce Celeste za jej neutuchajc podporu a povzbuzen a za to, e sama nesla radostn, ale nron kol dohlen na nae dti, zatmco jsem trvil veery a v kendy v klidu kancele a ukal do klvesnice. Omlouvm se Grace, Benovi, Clare, Leovi, Rose a Vincentovi za vlety na hit, k nim nedolo, a za hry, kter jsme si spolu nezahrli. To se te zmn.

Doslov

Doslov k eskmu pekladu knihy

Souhrn debat, kter probhly po uveejnn knihy Kniha M. Behea Darwinova ern skka se v poslednch letech stala v USA bestsellerem a byla ji vydna v 10 jazycch (anglicky, francouz sky, panlsky, holandsky, polsky, maarsky, turecky, nsky, japonsky a korejsky). Vyvolala velkou polemiku jak mezi vdci, tak i mezi laiky. Zabvala se j ada znmch asopis, vetn Wall Street Journal, New York Times a Newsweek. Na jejich strnkch se objevily jednotliv kri tiky - kladn i zporn. Bylo by pomrn snadn vybrat z nich jednu nebo dv a tvrdit, e Beheova kniha za nic nestoj, anebo e je skvl. Redakce Boston Reviews2 tento jednoduch postup nepouila, msto toho v r. 1997 pozvala 12 vznanch vdc, aby se k tto knize vyjdili. Pokusm se shrnout jejich diskusn pspvky a dle uvedu nzory nkte rch instituc a jednotlivc, kte se k problematice obsaen v knize M. Behea vyjdili zpsobem, kter se mi zdl zajmav.

Otzky evoluce v Boston Reviews

Mezi tmi, kte s M. Bhem nesouhlas, jsou H. A. Orr, J. A. Coyne, R. F. Doolittle, M. Ruse a D. J. Futuyama, k sympatizujcm pat R. Di Silvestro, D. Berlinski, P. E. Johnson a J. A. Shapiro. Dal ast nci jako D. Dennet, R. Dawkins a R. Berwick se zabvali jinmi prob-

304

305

Darwinova ern skka lemy; bylo pro mne pekvapenm, e R. Dawkins nevyuil pleitosti ke kritice knihy M. Behea. Jednm z hlavnch oponent Beheovy knihy je H. Allen Orr, podle kterho kniha obsahuje chytr argumenty, je odborn na rovni, ale jej zvry jsou chybn. Orr pipout, e na rznch rovnch, vetn mo lekulrnch, existuj neredukovateln komplexn systmy. Pedstavuje si vak, e tyto systmy mohly vzniknout tak, e k jedn sti byly postupn pidvny dal, kter byly z potku vhodn, pozdji se vak staly ne zbytnmi. Podle nho lze s pouitm jednoduch logiky pedpokldat, e njak st (A) mla njakou funkci (neplnila ji ale moc dobe); pozdji byla pidna jin st (B), protoe pomhala sti A, ale nebyla nezbytn. V prbhu dalho vvoje se st A mohla zmnit takovm zpsobem, e B se stala nezbytnou. Tento proces mohl pokraovat, a vechny sti vytvoily komplexn systm vyadujc vechny sti. Behe s Orrovou kritikou nesouhlas a pt se, co to znamen, e st A mla uritou funkci. O jak sti neredukovateln komplexnho sys tmu Orr mluv? Takov systm by nemohl fungovat. Chpe Orrovy n mitky a uvd, e koncepce neredukovateln komplexnho systmu je nov a tko pochopiteln pro ty, kte vdy pedpokldali (ani by se to snaili experimentln dokzat), e jakkoliv biologick struktura me vzniknout dky malm kontinulnm zmnm. Kdy Behe vysvtluje sv nzory na podobnosti v aminokyselinovch sekvencch protein, k, e tyto podobnosti mohou svdit o existenci spolenho pedka, ale nejsou dkazem toho, e se systm vyvinul dky prodnmu vbru. Vechny buky v naem tle pochzej z jedinho oplodnnho vajka. Rozdly mezi nimi (a jejich blkovinami) vak nevznikly prodnm vbrem, ale dky dmyslnmu programu, zabudovanmu v bukch. V polemice Be he - Orr dala redakce Boston Reviews posledn slovo Orrovi. Ten Beheovu kritiku odmt, opakuje znovu svoji mylenku postupnho vzniku neredukovateln komplexnho systmu a tvrd, e Behe tuto mylenku nepochopil. Podle J. A. Coynea se po biblickch kreacionistech nyn objevili aka demit anti-evolucionist, kte jsou respektovanmi vdci; ad mezi n M. Behea, P. E. Johnsona a D. Berlnskho. Vytk jim vak, e jim

Dodatky /Doslov k eskmu pekladu knihy chyb formln vcvik v evolun biologii. Soud, e M. Behe ml publi kovat svoje nzory v profesionln vdeck literatue a e jeho koncepci biochemick komplexity nelze vdecky testovat, M. Behe s nm vak ne souhlas. J. A. Coyne nen spokojen s tm, e M. Behe pli zdraznil uritou st jeho dvj kritiky neodarwinist, m j dal jin smysl. R. Di Silvestro odsoudil Orra, e nejprve sprvn odmtl pehnan zjednoduen vysvtlen a pak je sm nabdl. Vznik neredukovateln komplexnho systmu pomoc malch postupnch zmn zahrnuje adu velmi nepravdpodobnch udlost. Vytk Orrovi, e podobn jako ada dalch biolog zmiuje, e biologick systmy mly spoustu asu k to mu, aby v nich mohla v prbhu evoluce probhnout spousta zmn. Pi tom vak nedv do vztahu as potebn (k tomu, aby se probhnut ur it srie udlost stalo pravdpodobnm) s asem, kter byl k dispozici. Pokud nebudou tyto vztahy znmy, prohlen o dlouhch asovch ob dobch a biologickch zmnch mnoho neznamenaj. M. Ruse pochybuje o tom, zda ml M. Behe jako vdec prvo brt v vahu zsah vy inteligence (intelligent design, ID). Jeho lnek se tk nejen M. Behea, ale i Berwickovy kritiky knihy R. Dawkinse Climbing Mount Improbable" (Vstup na Horu nepravdpodobnosti), kde Ru se souhlas s kritikem i s kritizovanm. Svoji vahu kon otzkou, zda by nebylo lep skonit filozofick dohadovn a obrtit se radji ke sku ten vd (real science). Dialog hluchch? Podle J. A. Shapira je probhajc diskuse dkazem neochabujcho zjmu o kontroverze v otzkch evoluce. Existuje mnohem vce nezodpovze nch otzek neli odpovd tkajcch se darwinistickch evolunch pro ces. Souasn molekulrn biologie poskytuje adu novch informac a nabz prbn nov monosti v chpn evoluce (Shapiro, 1997). Bo huel vtina ten nen asi o tomto intelektulnm ven informovna a vm si pedevm diskus mezi darwinisty a kreacionisty, kter me povaovat za filozofick dialog hluchch". V poslednch desetiletch nae znalosti o organizaci biologickch sys tm na molekulrn rovni neobyejn vzrostly. Pesto oteven disku se o vznamu novch objev pro lep pochopen evoluce jsou velmi

306

307

Darwinova ern skka vzcn a monost vzniku nedarwinistick vdeck teorie evoluce nebyla a dosud vbec uvaovna. Vzrstajc konvergence mezi biologickmi a informanmi vdami otevr cestu vdeckm zkoumnm programova nch bunnch proces v evoluci. Souasn vvoj v biologii meme snad pirovnat k dob ped pechodem od klasick fyziky k relativistick a kvantov fyzice. Evolun biologie dosud ek na podobn odhalen, jakmi byly nap. objev struktury DNA a deifrovn genetickho kdu v molekulrn biologii.

Dodatky / Doslov k eskmu pekladu knihy kojivou odpov, nebo potenciln stupn volnosti a vzjemn propojen jsou pli poetn. (b) reparan schopnosti bunk. Vechny buky, od bakterilnch a po lidsk, obsahuj ady reparanch systm, kter slou k odstraovn rznch typ mutac a jejich pin. Tyto systmy dokou korigovat chy by, kter nezbytn vznikaj pi replikaci DNA, a jsou schopny rozpoznat nov syntetizovan etzce DNA od rodiovskch. Dal reparan syst my kontroluj chemick zmny a odstrauj modifikovan nukleotidy u nereplikujc se DNA, zatmco jin monitoruj zsoby prekursor, z nich odstrauj potenciln zdroje mutac. Je pozoruhodn, jak dklad n jsou buky chrnny prv proti nhodnm genetickm zmnm, o kterch je pedpokldno, e pedstavuj zdroje evolun variability. (c) mobiln genetick elementy a pirozen genetick inenrstv. Bu ky obsahuj poetn nstroje pro pirozen genetick inenrstv, tedy pro provdn kon jako sthn a spojovn molekul DNA. Tyto nstroje zahrnuj enzymy, kter bn pouvme v laboratoch pi genovch ma nipulacch (nukleasy, ligasy, polymerasy, reversn transkriptasy apod.), i dal blkoviny, kter mezi sebou interaguj a vytvej molekulrn stro je zajiujc mobilnost rznch st genomu. Nejastji meme pozo rovat projevy tohoto pirozenho genetickho inenrstv jako aktivitu mobilnch genetickch element; tyto seky DNA, nachzejc se v rz nch typech bunk, mohou v genomu mnit sv pozice. Mobiln gene tick elementy jsou asto taxonomicky velmi specifick. U lovka tyto elementy zahrnuj retrotransposony i zddn fragmenty gen. Tyto frag menty jsou vyuvny lymfocyty, kter je denn sestavuj, aby mohly vytvoit aktivn genetick lokusy, kdujc klov molekuly naeho imu nitnho systmu, schopn rozpoznat kodliv ltky (antigeny), ohroujc n organismus. Podobn jako jin bunn funkce jsou i systmy piro zenho genetickho inenrstv spojeny s kontrolnmi okruhy, kter je mohou ponechat v klidu, nebo je mohou v uritm ase aktivovat. Tato aktivace me bt programovan podobn jako v imunitnm systmu, ne bo me pedstavovat odpov na uritou krizovou situaci. Existence uvedench biochemickch aktivit (schopnch rozpoznat ur it sekvenn motivy peskupovanch molekul DNA) naznauje, e ge netick zmny mohou bt specifick, probhat v genomu souasn na vce

Nov poznatky o molekulrnch procesech v buce mohou ovlivnit nazrn na evoluci Pokusm se velmi strun shrnout nejdleitj poznatky moleku lrn biologie, kter by mohly bt dleit pro nalezen novch cest k vahm o biologickch procesech uplatujcch se v evoluci. Vtina z nich je zmnna v Shapirov lnku a tkaj se pedevm: (a) organi zace genomu, (b) reparan schopnosti bunk, (c) mobilnch genetickch element a pirozenho genetickho inenrstv, (d) zpracovn informa c v buce. (a) organizace genomu. Na rozdl od dvjch pedstav, e jeden gen odpovd jednomu enzymu, dnes vme, e genetick lokus pedstavuje modulrn soubor regulanch a kdujcch motiv, piem mnoh z nich jsou sdleny jinmi lokusy. Genom meme pirovnat ke staveb nici Lego, tvoen bohatm repertorem zkladnch sekvennch elemen t, z nich mnoh nekduj blkoviny, ale zajiuj jin dleit funkce. Rzn genetick lokusy jsou organizovny hierarchicky a vytvej dyna mick st, v nich genetick lokusy jsou aktivn v rznch asovch in tervalech. Molekulrn biologick vzkumy ns pesvdily, e buky maj molekulrn mechanismy, ktermi mohou samy sebe chrnit a reor ganizovat. Otzka, jak bhem historie ivota na Zemi tyto komplikovan systmy, zahrnujc modularitu, komplexitu, integrovanost atd., vznikly, pedsta vuje jeden z stednch problm evoluce. Lokalizovan nhodn mutace a postupn modifikace jednotlivch funkc mohou st poskytnout uspo-

308

309

Darwinova ern skka mstech a vytvet nov funkn architektury. Jinmi slovy, tyto zmny mohou bt masivn a nemus bt nhodn, co je v rozporu s nzory publikovanmi neodarwinisty typu R. Dawkinse. (d) zpracovn informac v buce. V poslednch letech se stle vce stv zejmm, e buky obsahuj molekulrn regulan st (podobn potaovm), kter zpracovvaj informace o vnitnch procesech i ex ternch podmnkch buky a umouj rozhodovat o pohybu, diferencia ci, rstu apod. Ve zvltnm sle asopisu Scientific American (z 1996) me ten nalzt pehled souasnch znalost o rakovin. Toto onemocnn je nyn povaovno za poruchu rutinnch proces molekulr nho zpracovn informac, zajiujcch uspodan bunn chovn a rst ve zdravm organismu. Sprvn chod tchto proces je podmnn sprvnou funkc kontrolnch mst (checkpoints) a dcch center (decision points). Ztrta kontrolnch mst nebo selhn dcch center me vst ke vzniku rakoviny. Jako pklad velmi dleit sousti tohoto systmu je mono uvst protein p53, kter bv asto nazvn strcem genomu", molekulrnm strnm andlem" apod. Tento protein pat k nejdlei tjm soustem systmu, kter v ppad pokozen DNA (kter by mohlo vst ke vzniku rakoviny) bu zastav bunn dlen na dobu, za kterou me bt DNA opravena, nebo vyvol programovanou smrt bu ky (apoptzu) a zabrn tak vzniku rakoviny. U vce jak 50 % pacient, kte onemocnli rakovinou (kolem 90 % v ppad rakoviny plic), je tento protein pokozen (pokozen, mutantn protein m asto zamnnou jedinou aminokyselinu), co svd o obrovskm vznamu tohoto protei nu pro zdrav lovka. Zd se, e brzy budeme moci pistupovat k zvanm otzkm evoluce z hlediska odlin vdeck perspektivy, oprajc se vce o experimentl n zjitn fakta neli o mlo podloen spekulace. Tento nov potencil vdy vak st nalezneme v debatch mezi kreacionisty a darwinisty. Odmtn novch vdeckch poznatk je pochopiteln u kreacionist, kte se za vdce nepovauj. Naproti tomu neochota neodarwinist Dawkinsova typu akceptovat tyto poznatky je v ostrm rozporu s jejich snahami prohlaovat se za vdce a nazvat svoje argumenty vdeckmi.

Dodatky / Doslov k eskmu pekladu knihy P. E. Johnson (jeho kniha Spor o Darwina byla publikovna v es km pekladu, vyd. Nvrat dom, Praha 1996) vyjaduje nesouhlas s kritikou Beheovy koncepce neredukovateln komplexnch systm vy slovenou H. A. Orrem a J. A. Coynem a pirovnv ji k mvn es nekem proti uprm. Na zvr uvd citt z knihy D.J. Futuyamy Evolutionary Biology: Spolu s Marxovou materialistickou t ori historie a spolenosti a s Freudovm pisuzovnm lidskho chovn vlivm, nad ktermi nemme tm dnou kontrolu, Darwinova evolun teorie byla kritickm lnkem v mechanistick a materialistick zkladn - krtce v zkladn vdy - kter byla podkladem vtiny mylenek zpadn civi lizace" (peloil E. P.). Johnson dodv, e marxismus a freudismus jsou ji na smetiti, za tmco darwinismus pev. Uveden nzory Futuyamy a Johnsona mohou bt vnmny jako krajnosti; dovedly ns vak k otzkm, kter v naem polistopadovm vvoji negativn ovlivnily vztah mnohch lid k vd a zpsobily etn nedoro zumn, dky neopodstatnnmu spojovn marxistick filozofie s prod nmi vdami. Je skuten marxistick materialismus zkladem vdy? V em spov nedorozumn?

Dickersonovo pravidlo Ve sv knize (esk peklad s. 253) uvd M. Behe nzory znmho biochemika, lena Nrodn akademie vd USA R. Dickersona (Dickerson, 1992), podle kterho je na vdu mono nahlet jako na hru, kter m jedno dleit pravidlo, jemu je ve podzeno: Nedleitj pravidlo: Pokusme se zjistit, jak daleko a do jak mry m eme vysvtlit chovn fyziklnho, materilnho vehomra Universe) ve smyslu ist fyziklnm a materilnm, ani bychom uvaovali dvody nadpirozen." Dickerson k tomu dodv, e vda (operational science) nezaujm dn stanovisko k existenci i neexistenci nadpirozenosti, pouze poaduje, aby tento faktor nebyl uvaovn pi vdeckch vkladech. Dovolvat se spe cifickch zzrak za elem vysvtlen uritho jevu je ve vd povao-

310

311

Darwinova ern skka vno za uritou formu intelektulnho izen". Uvd rzn pirovnn, nap. bec me dobhnout do cle dve, pob-li k nmu pmo, na msto aby bel po stanoven ovln drze - zkrcen cesty mu vak vtzstv nepinese. Pijmeme-li Dickersonovo pravidlo, zmiz dvody k tomu, abychom vdu spojovali s filozofickm materialismem. Meme si uvdomit, e materialistick strnka vdy je dna faktorem omezujcm pedmt jejho zkoumm a je nezbytnou soust jej metodiky. Prodn vdy pedstavuj urit zpsob lidskho mylen, oprajc se o urit pravidla, kter nm pomh systematicky roziovat nae vdn o materilnm svt. Toto vdn nm pak umouje, pokud s nm dokeme sprvn zachzet, pe konvat ivotn obte, bojovat innji s bdou, hladovnm, chorobami a dalmi svzelemi naeho svta. Skuten vda vak nen ideologi, a ji materialistickou, idealistickou i jinou a je zbyten ji z tohoto hledis ka kritizovat. Je vak mono kritizovat ty vdce, kte se sna vydvat za vdeck ty poznatky i teorie, kter nejsou vdecky podloeny. Dickersonovo pravidlo poruuje R. Dawkins, kdy se opakovan sna vdecky" dokazovat neexistenci nadpirozench sil pi vzniku svta. Toto pravidlo by mohl poruovat i M. Behe, pokud by tvrdil, e vy inteligenc" v jeho koncepci je Bh, nebo pokud by se v dalch krocch ukzalo, e tato vy inteligence" se vymyk jakmukoliv vdeckmu zkoumn. Ve svm lnku v New York Times M. Behe k, e jeho teorie by mohla znamenat, e pln a konen vysvtlen ivota je mimo dosah vdy. Povauje vak takov zvr za pedasn.

Dodatky /Doslov k eskmu pekladu knihy o pvodu vesmru, Zem a ivota i dkazy svdc ve prospch biolo gick evoluce. Na zvr svho vodu k tto knize prezident NAS prof. Bruce Alberts uvd: Vdci, podobn jako jin lid, jsou pohnuti ctou a obdivem, kdy pozoruj sloitost prody a nalzaj jej d. Vskutku, mnoz vdci jsou hluboce vc lid. Ale vda a nboenstv pedstavuj v lidsk zkuenosti dv odlin e. Poadavek jejich kombinace je ke kod obou." Tento nzor je v dobrm souhlasu s Dickersonovm pra vidlem" zmnnm ve a je vtinou akceptovn jak vdci, tak i teology a vcmi. Pesto vak vuka evoluce na americkch kolch je stle pedmtem kontroverz. Nkte lid se domnvaj, e evoluce je v rozporu s prvnmi dvma kapitolami Genesis v Bibli, a pej si, aby vda o stvoen" (creation science, o n se domnvaj, e pin vdeck dkazy o tom, e vesmr a iv organismy byly stvoeny v jejich dnench formch) byla vyuovna spolu s evoluc jako dv alternativn vdeck teorie. S tmto nzorem nesouhlas vdci, protoe dkazy pedkldan vdou o stvoe n" nemohou povaovat za vdeck. Vda m sv pravidla, kter mus bt dodrovna (viz odstavec o vd na s. 11a Dickersonov pravidlu" - ve). V souhlasu s tm Nejvy soud U.S.A. vynesl v r. 1987 rozsu dek, podle nho kreacionismus je nboenstvm, a nikoliv vdou, a ne me bt tedy ve kolch jako vda vyuovn. Po peten tchto dk si mon ten ekne, k emu tedy ta cel polemika o evoluci je? Vda a nboenstv mohou rozkvtat vedle sebe, ani si navzjem pekej, a svt kolem ns bude, dky obma, stle lep. Opravdu? Jako vdy, zjistme, e skutenost se dosti li od idea lizovanho obrazu. Dlu Nrodn akademie vd lze st nco vytkat. V seznamu doporuen literatury vak ten najde na prvnm mst jm no R. Dawkinse, tedy autora, kter nedb nzoru Prezidenta NAS ani Dickersonova pravidla a sna se s pomoc vdy dokazovat, e Bh ne existuje. R. Dawkins v americk televizi R. Dawkins byl 8. 11. 1996 interviewovn Benem Wattenbergem v rmci americkho TV poadu Think Tank". vodem tohoto poadu Wattenberg k, e vtina Amerian v, e Darwin ml pravdu, e se lovk

Debata pokrauje
Polemikou v Boston Reviews debata o knize M. Behea a otzkch evolu ce nejene neskonila, ale zd se, e jej intenzita se dle zvyuje. Nrodn akademie vd USA K otzkm evoluce zaujala nedvno stanovisko Nrodn akademie vd Spojench Stt (National Academy of Sciences, U.S.A., NAS) ve sv knize Science and Creationism" (Sciences, 1999). Kolektiv vdc od vedl skvlou prci, kdy strun shrnul dosavadn vdeck poznatky

312

513

Darwinova ern skka vyvinul z tzv. primordiln (prvotn) polvky. Vtina Amerian je ale vcch a pedpokld, e tuto polvku stvoil Bh. V nsledujcm roz hovoru s Dawkinsem zmiuje Wattenberg knihu M. Behea a k, e jej autor nen kreacionistou, Dawkins jej vak peruuje a tvrd, e Behe kreacionistou je, i kdy mu Wattenberg oponuje. V dal debat o neredukovateln komplexit bakterilnho biku se Dawkins piznv, e na rozdl od M. Behea nerozum biochemii a d, aby M. Behe pestal bt ln a pustil se do pemlen o tom, jak se bakteriln bik vyvinul. O tom, e by on sm pestal bt ln a nauil se biochemii, neuvauje. Bylo by to snad snadnj ne vysvtlit, jak se vyvinul bakteriln bik podle neodarwinistickho schmatu. Pozdji v rozhovoru Wattenberg zmiuje studii uveejnnou asopisem US Today, uvdjc statistick daje, z nich vyplv, e vc lid jsou zdravj a ij dle. Souasn se pt Dawkinse, zda pipout, e tato studie me bt vykldna jako darwinistick bonus pro vc. Dawkins odpovd kladn, tuto studii zn a mohla by odpovdat pravd. Watten berg se potom v ertu te, zda me ct divkm, e to, co Dawkins k, je pravda, ale je to kodliv. Dawkins souhlas a k, e radji bude t krat dobu a znt pravdu o tom, jak se vyvinul. Snad se stane prvnm muednkem pro Darwina. Poselstv papee Jana Pavla II. Na zvr svho poadu Wattenberg upozoruje divky, e se nedvno pape Jan Pavel II. zabval otzkami evoluce ve svm Poselstv Pontifikln akademii vd. Jeho projev byl uveejnn v Quarterly Review of Biology (John Paul II, 1997) spolu s komenti ty vdc: I. D. Pellegrina, M. Ruse, R. Dawkinse a E. C. Scotta (Pellegrino, 1997; Ruse, 1997; Scott, 1997; Dawkins, 1997). Pape zde vyslovuje svj respekt vi teorii evoluce, kdy k, e ji povauje za vce ne pouhou hypo tzu, uvd vak, e meme mluvit o vce teorich evoluce. Jejich plu ralita spov na jedn stran v rznch vysvtlench mechanism evoluce a na druh stran v rznch filozofich, na nich jsou interpretace zaloeny. Existuj interpretace materialistick, redukcionistick a spiritu ln.

Dodatky / Doslov k eskmu pekladu knihy Komente ty vdc jsou zajmav a s vjimkou R. Dawkinse se vy slovuj k papeovu poselstv pozitivn. Dawkins nesouhlas s mylenkou, e vda a nboenstv nejsou v konfliktu, a polemizuje s nzory J. Goulda, kter tuto mylenku zastv, a v zvru svho lnku k, e je po titeln mt v boji proti fundamentalistickmu kreacionismu za spojence papee. Povauje za zbavn vidt, jak je podtren koberec pod nohama katolickch kreacionist, jakm je M. Behe. Ostr toky a ironick poznmky nejsou u R. Dawkinse vjimkou. Zd se vak, e tentokrt trochu pestelil. Podle popisu uvdnho preziden tem NAS, prof. B. Albertsem, M. Behe kreacionistou nen, protoe ne tvrd, e vesmr a iv organismy byly stvoeny v dnen podob, a protoe jeho kniha vdeckm zpsobem upozoruje na to, e evoluci neredukovateln komplexnch systm vda nedoke na molekulrn rovni vysvtlit s pomoc neodarwinistickho schmatu. Uvdomil: si roz pory mezi teori a pozorovnm a upozornit na n je bn vdeck po stup, kter me vst k vznamnmu pokroku ve vd. Tmto zpsobem postupuje vtina vdc. Jedinm prohekem M. Behea by tedy mohla bt skutenost, e k, e nelze vylouit, e se vdeck vysvtlen nepo da najt. Ve vdeck obci pevld v souasn dob nzor, e kreacionismus je nevdeck a pokud se sna do vdy zasahovat nebo ji suplovat, je hodn odsouzen. R. Dawkins by rd M. Behea nenpadn zaadil mezi kreacionisty a zbavil se tak problmu, jak reagovat na argumenty biochemika, kdy sm, jak k, biochemii nerozum. Tento trik mu asi nevyjde. Po kud by vak byl spn, mohl by ve svch dsledcch velmi prospt kreacionismu a pispt ke zmn jeho podstaty. Dawkins vak pro svoji popularitu potebuje naivn, fundamentalistick kreacionismus, nad kte rm ve svch publikacch hrav vtz. Sm tak k, e (kreacionistick) fundamentalismus je mu milej ne katolick crkev. (Dawkins, 1997). Ani se mu nedivm. On a jemu podobn pispli ke vzniku a for movn fundamentalistickho kreacionismu a fakticky pedstavuj jeho protipl, jen zdnliv zaloen na vd.

314

315

Darwinova ern skka Neredukovateln komplexn systmy na pd americkho Kongresu V kvtnu 2000 M. Behe, S. Meyer, C. Colson, N. Pearceyov a P. John son byli pozvni na Capitol Hill (sdlo Kongresu Spojench stt), aby seznmili se svmi nzory nkter leny Kongresu a jejich spolupracov nky. Hostiteli byli pedseda stavnho podvboru a Thomas Peti, kter je pedpokldanm ptm pedsedou Vboru pro kolstv. Stoupenci koncepce inteligentnho zsahu v biologick evoluci zdraz nili, e Darwin inil sv pozorovn v podmnkch vdeckho poznn 19. stolet, kdy nebyla znma obrovsk komplexnost ivch organism v prod, jak ji dnes vda ukazuje. Dle uvedli, e informace pedstavu je dal fundamentln entitu, krom hmoty a energie; domnvaj se, e informace me bt vytvoena pouze v mysli. Podle Meyera lze ID pi rovnat k nov ekonomii, zaloen na znalostech, kde hodnoty plynou z informac a nikoliv z materilnch zdroj. Tm vichni enci cito vali vrok Billa Gatese, e DNA pedstavuje extrmn komplexn po taov kd. N. Pearceyov zdraznila, e americk prvn d je zaloen na morl ce a citovala knihu M. Sandela (z Harvardovy univerzity) Democracy's Discontent", v n je modern spolenost zobrazena jako boj mezi lidmi, kte si mysl, e morlka je k niemu, a tmi, kte ji povauj za danou. P. Johnson spatuje problm v tom, e v na kultue existuj dv de finice vdy: (1) vda je nestrann empirick testovn a pozorovn, sle dujc dkazy, a vedou kamkoliv, bez ohledu na pedsudky; a (2) vda je aplikac materialistick filozofie, jako je marxismus a freudismus, kte r chce uplatovat svoji autoritu. Vdci jsou podporovni veejnost, po kud jednaj podle prvn definice. Ti, kte skryt jednaj podle druh definice by mli uvolnit cestu ID. enci vyslovili pekvapen nad pz nivm pijetm teorie ID oficilnmi nskmi mdii. Tak vznikl vtip, kter by se u ns mohl vykldat asi takto: Jak je rozdl mezi USA a nou? V n je monost zpochybovat darwinismus, ale ne vldu. V USA je mono zpochybovat vldu, ale ne darwinismus." Zvrem bylo konstatovno, e ID neznamen, e navrhovatelem je biblick Bh. Teorii ID lze pirovnat k velkmu stanu, pstupnmu pro irok publi-

Dodatky / Doslov k eskmu pekladu knihy kum, vetn id, kesan i agnostik, kter spojuje vra v existenci objektivn pravdy. V r. 1997 uveejnil American Scientist lnek R. Dorita, kter m v hrady ke knize M. Behea. Svj lnek uzavr takto: asto jsem se divil, pro jsou vahy o zsahu vy inteligence (v evoluci) tak pitaliv pro inenry a chemiky. Mm podezen, e tento pstup je odvozen z jejich kadodennch zkuenost. Ineni a chemici vd, e nedoshnou dou cho vsledku - pevnho mostu nebo purifikovan sloueniny, dky kom binaci nhody a asu. V tchto profesch neexistuje dn nvrh bez navrhovatele (no design without a designr), dn douc vsledek bez pelivho a inteligentnho plnovn. Osobn zkuenost nemus vak bt vdy nejlepm vodtkem" (peloil E. P.). Tato vta m zaujala. Nevm, zda si pisatel uvdomil, e j lze pomoc men pravy snadno dt opan smysl: asto jsem se divil, pro jsou neodarwinistick vahy tak pitaliv pro biology. Mm podezen, e tento pstup je odvozen z jejich kadodennch zkuenost. Biologov v d, e sta nechat zemi ladem a stejn tam za as nco vyroste, nebo nechat stdo pst a za as se narod mlata. V tchto profesch nen teba navrhovatele, vsledek se dostav i bez nho. Osobn zkuenost ne mus vak bt vdy nejlepm vodtkem." Mezi kritiky knihy M. Behea se vedle neodarwinist objevili i kreacionist a teologov. M. Gray z Calvin College v Michiganu cituje Bibli a k, e dkazy stvoen jsou zejm v Bom dle a uloeny v lidskch srdcch a dn molekulrn biologick argumenty o njakch nereduko vateln komplexnch systmech nejsou potebn. Vda a nboenstv Zabvejme se nyn otzkou, zda vda a nboenstv zaujmaj zcela od lin nepekrvajc se oblasti, jak uvd shodn NAS a pape, nebo zda jsou v konfliktu, jak tvrd R. Dawkins. Souhlasm s nzorem publikova nm NAS, ale dodvm, e konflikty mohou vznikat, kdy se lid, kte se domnvaj, e hj nboenstv, zanou plst do vdy (jako fundamen talistit kreacionist) nebo kdy jin, kte se zatiuj vdou, se zanou plst do nboenstv (jako R. Dawkins). Srovnvme-li vdu a nboen stv, je dobe si uvdomit nkolik vc: Nboenstv provzej lidstvo ji

316

317

Darwinova ern skka tisce let, psoben vdy se vraznji projevuje eknme 100-150 let, nej vce vak v poslednch nkolika desetiletch a jej vliv neustle sl. Vda pomh lovku eit jeho odvk problmy, jako hlad a nemoci, pomh vak tak eit problmy, kter vznikaj dky aplikaci novch technologi, zaloench na vdeckm pokroku. Nboenstv vychz ze zjeven a uzn v nadpirozen jevy, tyto jevy vak vda nebere v vahu. Zasvtil jsem vd vt st svho ivota a chci ct, e vdu miluji (nkdy jsem vak znepokojen zpsobem aplikac nkterch vdeckch poznatk, a nemus jt jen o konstrukci jadernch zbran). Laik si jen st dovede pedstavit pocity vdce, kdy zkoum a nachz nov, dosud neznm jevy. Me vak souasn vda nahradit nboenstv a nabd nout lovku pevn morln hodnoty? Zkuenost ns u, e tomu tak nen. Monosti vdy v tto oblasti plynou z definice vdy uveden v vo du knihy NAS: Vda je urit zpsob dozvdn se o svt. Vdeck vysvtlen jsou omezena na ta, kter se zakldaj na pozorovnch a experimentech a mo hou bt uskuteovna jinmi vdci... Vdci si nikdy nemohou bt jisti, e dan vysvtlen je pln a konen. Nkter z hypotz vytvoench vdci se ukzaly bt nesprvn, kdy byly podrobeny dalm testm a po zorovnm..." Tato tvrzen by bylo mono zajist doloit zajmavmi pklady z historie vdy. Je tedy zejm, e vda nboenstv nahradit neme. Zkusme si ertem poloit otzku typu science-fiction. Jak by si ponala vda, kdyby eknme v sekvenci DNA rozlutila slova obsaen v Bibli, jako teba: Hle, j ustanovuji svou smlouvu s vmi a vam potomstvem..." Odha duji, e by se rychle nala jin alternativn vysvtlen a o jejich sprvnost by byly vedeny spory. Nemyslm, e takov vta bude nalezena. Bylo by to pli jednoduch. Dokonce pochybuji, e se dokm toho, e se po tvrd teorie ID M. Behea. Ji nyn je vak zejm, e nastolen otzky evoluce neredukovateln komplexnch systm nezstalo bez povimnut a e jej een se dostv na poad dne.

Dodatky / Doslov k eskmu pekladu knihy Odpovdi M. Behea na kritiku jeho knihy Ve sv obrn odpovdi kritikm M. Behe dle uvd, e bhem 4 let po sv publikaci byla jeho kniha diskutovna ve vce ne 80 asopisech a n kolika knihch. Posudky ze strany laik byly vtinou pzniv, naproti tomu vtina odbornch posudk vyjadovala nmitky. Ve sv odpovdi M. Behe tyto nmitky rozebr a poukazuje na jejich slabiny. NAS namt, e dovolvn se nadpirozench intervenc pi vzniku ivota nebo druh, jak to in M. Behe a jin, nepat do vdy, protoe tyto intervence nelze testovat pomoc vdeckch metod. Cel zleitost je vak trochu sloitj. M. Behe ve sv knize pipout (orig. viz str. 203 a 204), e neredukovateln komplexn biochemick systmy by mohly bt v budoucnu vysvtleny zpsobem nezahrnujcm ID, nikoliv vak dne nm darwinistickm schmatem. Zcela nedvno M. Behe napsal odpov na kritiku sv knihy z ad odbornk (Behe, 2001). V tto sv prci M. Behe navrhl zpsob, jak jeho teorii vdecky tes tovat. Jak M. Behe ve sv knize uvd, je bakteriln bik nereduko vateln komplexn systmem, kter se nemohl vyvinout na zklad nhodnch mutac a prodnho vbru. Tento nzor lze testovat podle M. Behea tak, e bakteriln druh postrdajc bik vystavme seleknmu tlaku, eknme pro mobilitu, nechme rst po 10 000 generac a budeme sledovat, zda se bakteriln bik vyvinul. Pokud k vvoji biku dojde, bude Behev nzor jednoznan vyvrcen. Pokud ne - v tom je asi hlav n pot - co s negativnm vsledkem? Takov vsledky se toti patn interpretuj a publikuj. Jednou z nejzvanjch je nmitka prof. Doolittlea (Dootlittle, 1997), experta na krevn sren, kter upozornil na prci Bugge et al. (1996) (publikovanou a po zveejnn Beheovy knihy) a uvedl, e po zken myi zbaven genu pro plasminogen s my zbavenou genu pro fibrinogen bylo zskno normln potomstvo. Doolittle uinil zvr, e v rozporu s proklamovanou neredukovatelnou komplexnost systmu krevnho sren se ukzalo, e cel soubor protein nen potebn. Hudbu a harmonii me poskytnout i men orchestr (Doolittle, 1997). Behe prci Bugge et al. (Bugge, 1996) prostudoval a uvedl, e potom stvo my zbavench gen pro plasminogen a fibrinogren normln neby-

318

319

Darwinova ern skka lo, nemlo toti dn funkn systm krevnho sren. Podle M. Behea prce Bugge et al. nepodporuje mylenky darwinistickho vvoje systmu krevn srlivosti ani neme bt vyuita jako argument proti neredukovateln komplexnosti systmu krevnho sren. Neml jsem as ani p leitost sm prostudovat prci Bugge a spol. (Bugge, 1996), nemohu tedy zaujmout vlastn stanovisko. Dal vnou nmitku pedloil K. Miller (Miller, 1999), kter upo zornil na prci profesora Halla, ukazujc experimentln evoluci systm vyuvajcch laktzu u bakteri E. coli (Hal, 1982b; Hal, 1997; Hal, 1998; Hal, 1999). Na zklad detailnho rozboru Hallovch prac Behe uvd, e Hallovy vsledky nejene nepodporuj mylenku darwinistick evoluce tohoto systmu, ale naopak ukazuj nezbytnost inteligentnho z sahu experimenttora (pidn chemiklie IPTG) k tomu, aby tento systm fungoval. Behe souasn navrhuje, e by Hallv systm (kter je rovn citovn Futuyamou jako pklad schopnosti prodnho vbru vytvoit komplexn systm) mohl bt plodnou oblast pro dal diskuse o prod nm vbru ve srovnn s ID. Nkolik Beheovch oponent cituje literaturu o podobnosti protein i organism, ukazujc evolun ady smujc ke spolenm pedkm. Be he zdrazuje, e tato literatura nepedstavuje dn dkaz o loze p rodnho vbru v evoluci; znalosti sekvenc aminokyselin, struktury a funkce uritch protein samy o sob nejsou dkazem toho, e darwinistick evoluce vytvoila urit komplexn systm. I dal nmitky svch oponent Behe ve sv prci vyvrac. Samozejm, je teba si uvdomit, e se jedn o sloit vdeck problmy, jejich diskuse nen ukonena. Vynen soud by bylo pedasn. Li Vda se me ocitnout v situaci, kdy si mus piznat, e urit jevy ne me vysvtlit. Odprce M. Behea J. A. Coyne cituje vrok J. B. S. Haldanea: Mm podezen, e vesmr nen jen podivnj (queerer), ne pedpokldme, ale e je podivnj, ne MEME pedpokldat." Coy ne dle uvd: elme nejen nedostatku daj, ale tak stranmu faktu, e my sami jsme tvorov (evolved creatures) s omezenou kognitivitou a pedstavivost." Na jinm mst Coyne pe: Jestlie nm historie vdy nco ukazuje, pak je to skutenost, e nieho nedoshneme tm, kdy

Dodatky / Doslov k eskmu pekladu knihy svoji nevdomost nazveme Bh." Souhlasm s J. Coynem a myslm si, e stejn tak nieho ve vd nedoshneme tm, kdy na zklad na nev domosti budeme existenci Boha poprat a init neopodstatnn zvry, kter do vdy nepat, jako to dlaj neodarwinist typu R. Dawkinse. Zde: Na potku bylo SLOVO!" tu. Ale jak dle? Nesnz hned je tu. Nelze mi slovo pec tak v ct mti, musm to jinak peloiti; ali e duch m dn osvtil, stoj tu: Pojem na potku byl. Dobe si rozva prvn dku, neukvapuj se na potku! e vznikla by z pojmu vechna dla? M stti: Na potku byla SLA! Le jet jsem to ani nenapsal, a cos m nutk, abych hledal dl. A nhle, osvcen, zm do hlubin. J napu: Byl na potku IN! J. W. Gthe, Faust, 3. scna (pel. Otokar Fischer)

Zvr
M. Behe napsal knihu, kter byla veejnost pzniv pijata; s jejm ob sahem lze sice vdecky polemizovat, ale nelze jej odbt mvnutm ruky. Autor nev, e vznik neredukovateln komplexnch systm" je mono vysvtlit na zklad neodarwinistickch schmat, a chce, aby vda ptrala po jinch mechanismech, pipout vak i monost, e se to na zklad souasnch vdeckch pstup nemus podait, a navrhuje jako vysvtle n vzniku sloitch systm zsah inteligentnho initele. Tento jeho n vrh, ve vd neobvykl, je zejm hlavn pinou obrovskho zjmu o jeho knihu. I kdy se evolun biologov ujiuj, e dal a dal daje bjen souhlas s neodarwinistickou koncepc evoluce, pro laik, se tato koncepce asto me jevit jako mlo podloen a tko straviteln, a ne-

320

321

Darwinova ern skka lze se tedy divit jeho zjmu o dobe promylen alternativn vysvtlen, kter se nezdaj bt v rozporu s vdeckmi poznatky. J. A. Shapiro, kter se zabv novmi aspekty molekulrn-biologickch poznatk, rovn poukazuje na slabiny ortodoxn evolun teorie, je vak mn skeptick a o monosti, e by se problmy evoluce nedaly vdecky vyeit, neuvauje. Odmt dogmatismus ve vd a doporuuje vnovat vt pozornost faktm, kter modern vda pin, a hledat dal monosti, ktermi se evoluce mohla ubrat. Odhaduji, e vtina vdc, kte svou kadodenn prac pispvaj k rozen naeho poznn, odmt naivn kreacionismus i ideologizujc neodarwinismus, anebo nechce s t mito -ismy ztrcet as. Propagtoi obou smr budou asi nenavn pok raovat v dialogu hluchch". Obraz svta, kter nm dnen vda pedkld, se dramaticky li od obrazu, kter ml k dispozici ped asi 150 lety Charles Darwin. Evoluce ivch organism, tj. jejich zmny v ase, se zdaj bt nesporn; vznam prodnho vbru v tomto procesu lze st zpochybovat. Byly vak prodn vbr a nhodn mutace postaujcmi initeli v evoluci? Na tuto otzku neznme jednoznanou odpov. Vsledky molekulrn bio logickch studi z posledn doby naznauj, e by mohly bt ve he i jin faktory. Je zejm, e iv organismy jsou neobyejn sloit systmy, o kterch dnes vme mnohem vc ne ped 150 lety, zdaleka vak ne vechno. Tvit se, e u vechno vme, je sice jednoduch, ale ne zrovna ro zumn. Nezvidm R. Dawkinsovi jistotu, s kterou tvrd, e v, jak se vyvinul (viz. s. 8). Co teba vme o innosti lidskho mozku, o lidskm vdom? Obvm se, e o jejich fungovn vme velmi mlo a o jejich vvoji nevme skoro nic. Vzhledem k tomu, e R. Dawkinse nelze pode zvat z prostornslnosti, nezbv ne se domnvat, e jeho tvrzen vy chz z jasnozivosti obyejnm smrtelnkm nedostupn anebo, e ve svch vahch zapomnl, e m lidsk mozek, kter (jak souasn vda ukazuje) ml tak mlo asu ke svmu darwinistickmu vvoji. Darwinova teorie vznamn stimulovala biologick vzkum a je stle jednou z nejzvanjch biologickch teori. Jej aplikaci v oblasti huma nitnch vd, a zvlt v sociologii, kde jej interpreti asto dochzej k z vrm, kter mohou vyznvat rasisticky a nemorln, lze st hodnotit

Dodatky / Doslov k eskmu pekladu knihy jako spnou. Podobn jako souasn vesmr a souasn iv organismy je asi i lidsk morlka produktem evoluce. V jej evoluci vak sehrl dleitou roli lidsk mozek. Redukovat jeho lohu v evoluci lidsk mo rlky na nhodnou modifikaci s prodnm vbrem by bylo asi dosti naivn, obvm se vak, e se mohou najt dogmatit neodarwinist, kte se o to pokus. Asi jim nebude vadit, e nevme, jak program je uloen v mozku narozenho dtte, jak se mozek vyvj a jak reaguje na rzn podnty atd., atd. Navzdory tmto naim neznalostem se v rznch mdich stle astji objevuj recepty na to, jak maj lid t a co je dobr a co ne, bez ohledu na pravidla a zvyklosti, kter se vytvoily bhem stalet a tiscilet. V robci tchto recept, kte vtinou nejsou vdci, ale tv se, e se o v du opraj, si nedlaj starosti s tm, e spoust vc nerozumme a o dalch pravdpodobn nemme ani pont, podobn jako Darwin ne ml ani tuen teba o existenci DNA, nemluv o jej struktue a funkci. Tento pstup pedstavuje jeden z dvod, pro v ivot lidsk spolenosti stle vce nabvaj na vznamu tendence, kter jsou v rozporu jak s De saterem, tak i s Darwinovm prodnm vbrem. Ostrov Ugljan (Chorvatsko), srpen 2000 Emil Paleek
Poznmky: 1. O jejm anglickm vydn jsem psal v asopise Vesmr (. 2, 1998, str. 103). 2. Tento asopis je vydvn znmou americkou univerzitou - Massachussetts Institute of Technology (MIT), Cambridge, Mass., USA.

Literatura Behe, M. J. 1996. Darwin's Black Box: The Biochemical Challenge to Evolution, Free Press, New York. Behe, M. J. 2001. Reply to my Critics: A Response to Academie Review of Darwin's Black Box: The Biochemical Challenge to Evolution, pipra vovno pro tisk. Bugge, T. H. 1996. Loss of Fibrinogen Rescues Mice from the Pleiotropic Effects of Plasminogen Deficiency, Cell. 87:709-715.

322

323

Darwinova ern skka Dawkins, R. 1997. III. Obscurantism to the Rescue, Quarterly Review of Biology. 72:397-399. Dickerson, R. 1992. Game of Science, J. Mol. Evolution. 34:277. Doolittle, R. 1997. A Delicate Balance, Boston Review, feb/march: 28-29. Hal, B. G. 1982b. Evolution on a Peti Dish: The Evolved b-galactosidase System as a Model for Studying Acquisitive Evolution in the Laboratory", in M. K. Hecht, B. Wallace, and G. T. Prance (eds.),Evo lutionary Biology: 85-150. Hal, B. G. 1997. On the Specificity of Adaptive Mutations, Genetics. 145:39-44. Hal, B. G. 1998. Adaptive Mutagenesis: a Process That Generates Almost Exclusively Beneficial Mutations, Genetica. 102-103, 109-125. Hal, B. G. 1999. Experimental Evolution of Ebg Enzyme Provides Clues about the Evolution of Catalysis and to Evolutionary Potential, FEMS Microbiology Letters. 174:1-8. John Paul II. 1997. The Pope's message on evolution and four commentaries, Message to the Pontifical Academy of Sciences, Quarterly Re view of Biology. 72:381-383. Johnson, P. E. 1996. Spor o Darwina, Nvrat dom, Praha. Miller, K. R. 1999. Finding Darwin's God: a Scientiss Searchfor Common Ground Between God and Evolution, Cliff Street Books, New York. Pellegrino, E. D. 1997. /. Theology and Evolution in Dialogue, The Quarterly Review of Biology. 72:385-389. Ruse, M. 1997. II. John Paul II. and Evolution. The Quarterly Review of Biology. 72:391-395. Sciences, National Academy of Sciences 1999. Science and Creationism: a Viewfrom the National Academy of Sciences, National Academy Press, Washington,DC. Scott, E. C. 1997. IV. Creationists and the Pope's Statement, The Quarterly Review of Biology. 72:401-405. Shapiro, J. A. 1997. Genome Organization, Natural Genetic Engineering and Adaptive Mutation, Trends in Genetics. 13:98-104.

Index
Blkoviny edice knih, 124 aminokyseliny jako jejich Antennapedie, 51 stavebn kameny, 19, Antihemofiln faktor, 94, 98, A->B->C->D proces ltkov 104 61-62, 99, 153, 274-276 vmny, 161-168 funkce, 61-62 Antropie, princip, 262-263 Abiotick syntza, 166 inteligentn uspo antihemofiln faktor Abzymy, 216 dn, 215 Antithrombin, 97, 104 Adenin (A), 279, 282 Akvinsk, Tom, 259 molekulrn mechanismy a, syntza, 160-161, 163, 164 Arestin, 30 60-61 ADP, 169-170 Argumenty proti inteligentn protiltky a, 138 Agrese (hrozba), 127-130 mu uspodn na zklad RAG, 148 Akcelerin 92, 97 nedokonalosti, 236-239 regulan, 146 Aktivan jednotka, 144 Aristoteles, 14, 15 rentgenov krystalografie Aktivovan antihemofiln Armstrong, Frank, 194-195 a, 20 faktor, 98 Asimilace s darwinovskm etzce, 61 Alberts, Brue, 125, 163 evolunm pohledem na svt, single Strand bindng 2-antiplazmin, 98 192-197 (SBB), 290 Amin, 275 Asparagov kyselina, 159 skryt, 146 Aminokyseliny Atomy, 154, 274-276 sloen, 277, 279 biochemick odkazy na, 61 ATP, 72, 73, 156, 157, 169, struktura, 274-279 oznaovn kodon, 283 170 syntza, 117-118 protiltky a, 130 Autokatalytick pochod, systm sren krve, jako stavebn kameny sren krve jako, 92 88-90, 99-100, 104-107, blkovin, 19, 61-62, 200-213 99, 153, 274-276 transkripce DNA a, jejich struktura, 274-276 281-285 sekvence, 99 v bakterilnm biku, 82 Bakteriln bik, 74, 79-82, skupiny, 275 v hemoglobinu, 186, 220 271 etzce, 61, 153-154 v asince, 82 Bakterie, jejich DNA, 283 ve vzkumu vzniku ivota, v systmu komplementu, Bakteriofgy, 285-286 178, 180-181 142-144 Bakteriorhodopsin, 299 pozn. vlastnosti rznch, 61 vazebn schopnost, 18 Amfifilick molekuly, 270 134-136 Baltimore, David, 147-148 Amoniak, 157-159, 161 vnitrobunn transport, Bze, 279 Analogie s kosmickou 113 B-buky, 132-134, 137-138 sondou, 113-117 ze zdvojench gen, 104 P-heben, 277, 278 Analogie se spiritistickou ta zabijck, 146 bulkou, 234-236 Annual Review of Biochemistry (ARB)

324

325

Darwinova ern skka

Biochemick uspodn, 206, 213-222 viz t Inteligentn uspo dn, pklady, 213-216 Biochemick zkony, 269-291 blkovin, 274-279 bunk a membrn, 269-273 DNA, 281-291 regulace, 285-287 replikace, 288-291 transkripce, 281-285 translace, 287-288 lipid, 281 nukleovch kyselin, 279-281 polysacharid, 281 Biochemie darwinovsk evoluce a, jej zpochybnn, 3, 23, 31 definice, 3 imunitnho systmu, 137-140 inteligentn uspodn a, 206, 213-222 obtnost rozliovn, 219-222 makroevoluce a, 22-23 mikroevoluce a, 22-23, 216 molekulrn jev, 4 molekulrn machanismy a, 11-12, 60-61, 141, 168 mnohobonn struktury a, 56 mutace v, 50-51 neodarwinismus a, 33-34, 35 pokrok od poloviny 50. let, 10, 11 ran zkoumn, 18-21 samovoln vznik a, 32-33 uebnice, 192-197 vidn, 28-32 Biochemiklie, tvorba novch, 215 Biologie evolun syntza (neodarwinismus) v, 33-34 mikroskopick rove, 1618 teorie samovolnho vzniku a, 32-33 Biomolekuly, 274 Biosyntza AMP, 153, 154-155 A->B->C->D proces ltkov vmny a, 161-168 darwinovsk evoluce a, 161-168, 171-173 popis, 156-160 inteligentn uspodn a, 221-222 molekuly podlejc se na, 154-155 regulace, 168-169, 170 selhn, 170-172 shrnut, 160 Blind Watchmaker, The (Dawkins), 43, 226, 231, 265 Bloom, Allan, 165 Blueprint for a Cell (de Duve), 166 Buka, 269-274 B, 132-134, 137-138 biochemick zkony, 269-273 eukaryontn, 111, 201, 271-273 inteligentn uspodn, 247-248 jdro, 17, 18, 112, 272 jako ern skka, 17-18, 23 jako dynamick systmy, 112, 124 molekulrn mechanismy a, 11-12 plazmatick, 134 pomocn T, 134 prokariontn, 271, 283, 285 replikace DNA, 288-291 translace DNA, 287-288 rostlinn, 273 Schleidenv a Schwannv vzkum, 17 sloitost, vnitrobunn transport a, 110-113 sousti, 112 stavba, 270-273 stavebn kameny, 153-173 Viz t Biosyntza AMP darwinovsk evoluce, 171-173 popis, 153-155 kroky pi sestavovn, 156-160 velikost organismu a, 269-270 Bryan, William Jennings, 251 Bunn stna, 271 Bunn teorie ivota, 17 Bunn membrny, 219-220, 269-273 Creighton, Thomas, 162-163 Crick, Francis H. C, 20, 198, 238, 263-264 Cytidin (C), 279 Cytoplazma, 271, 272 Cytosin, 282 Cytoskelet, 259 jako nedostaten rmec pro pochopen pvodu sloitho biochemickho systmu, 188 jej pijet, 40 kreacionismus a, 12, 42, 252

Dodatky / Index
Dialogues Concerning Natural Religion (Hume), 230-231 Dickerson, Richard, 253-258 Diogenes, 224, 236, 241 DNA, 281-291 biochemick zkony, 281-291 replikace, 288-291 zen, 285-287 transkripce, 281-285 translace, 287-288 inteligentn uspodn a, 216-217 nukleotidy, 153, 279, 281 polymerasa RNA, 283-285 peruen", 138 pseudogeny a, 240 spojovn a peskupovn, 99-100, 138-140 stavba bunn, 280-281 umstn, 272 urovn sekvenc, 186 geny protiltek v, 132, 137-138 zmna, 50-51 Doexyribza, 279 Doolittle, Russell, 100-107, 189 Dopplerv jev, 259 Dose, Klaus, 179 Duplikace gen, 99, 104 Dynein, 69, 71, 72-73 Dyson, Freeman, 238 Drha komplementu, 142-147 Dusk, 156-158, 159-160

Campbell, John Angus, 298 pozn. 7 Causes of Molecular Evolution, The (Gillespie), 191 Cavalier-Smith, 78 C-koncov zbytek, 276 C3-konvertza, 144 C5-konvertza, 144, 145 Cech, Thomas, 182 Cestovn v ase, 265 Cvy, 95 cGMP, 29-30 ll-cis-retinal, 28, 30, 48, 93 Closing of the American Mind, The (Bloom), 165 Cox, Michael, 193 Coyne Jerry, 38

makroevoluce, 22-23 mikroevoluce, 22-23, 215 minimln funkce a, 55-56 stice pro rozpoznvn neodarwinismus, 33-34, 35 signlu, (SRP), 117, 122 nezjednoduiteln sloitost ern skka, a, 49-55, 120-121, buka jako, 17-18 189, 172 definice, 13 odmtnut, 35-39 pota jako, 13-14 omezen, 10-13, 36-40, reakce lidsk mysli na, 32 152-153 vidn, 28-30, 31 popis, 10-11 vnitek ern skky, procesy ltkov vmny, 16-17 161-168, 170-173 oky, vdeck vyuit, prskavec a, 40-46, 47 16-17 prodn vbr a, 10-11, pavek, viz amoniak 12, 37, 49, 55 asinka a, 76-78, 82 sren krve a, 98-103 kritika, 103-106 vezikulrn transport a, 126 Darrow, Clarence, 251 vidn a, 24-26, 48 Darwin, Charles, 10-13, 24vznam molekulrn 27, 33-34, 184, 266, 268 evoluce a, 188, 189, 192Darwinova evoluce 193, 199 (teorie postupnho vvoje), kulturn asimilace, 192-197 alternativy, 200-205, 216 Darwin 's Dangerous Idea Viz t Inteligentn (Dennett), 266 uspodn. Dawkins, Richard, 43-44, biochemie a zpochybnn 46-48, 216, 227, 231, 234, darwinismu, 10, 23, 31 235, 265-267 biosyntza AMP a, de Duve, Christian, 166, 167 161-168, 171, 172-173 Djiny, vda a, 250-253, 267 Dawkinsova podpora, Dennett, Daniel, 235, 266 43-44, 46-48 Deoxynukleotidy, 289 fyzit versus pojmov Deoxyribonukleov kyselina, pedchdci, 53-55 viz t DNA hradlov transport, 118 Devlin, Thomas, 194-195 imunitn systm a, Diabetes, 150, 170 134-136, 147-150

c
v

Eddington, A. S., 259 Einstein, Albert, 259-260, 268 Ektodermln lzy, 41 Eldredge, Niles, 36

326

32"

Darwinova ern skka

Elektricky nabit aminokyseliny, 276 Elektrick zazen, 11-12 Elektron, 276 jeho objev, 18 Elektronov mikroskop, struktury objeven jeho pomoc, 18, 68-71, 81, 88 Elongan faktor Tu (EF-Tu), 288 Endler, John, 38 Endoplazmatick retikulum (ER), 112, 116, 272-273 Energetick tabletky, 156, 159, 164, 169 Enhancery (sekvence DNA), 283 Enzymov katalyztory, 61 biosyntza AMP a, 156-160, 169-170 kaskda sren krve a, 90-94, 97 u prskavce, 41, 42-43 Eukaryontn buky, 111, 201, 271-273, 281, 283 Evoluce, definice, 4-5 Viz t Darwinovsk evo luce (teorie postupnho v voje); vzkum molekulrn evoluce Evolun syntza, 34 Evolution at the Molecular Level (Selander, Clark a Whittam), 191 Exploze v Kambriu", 36 inteligentn uspodn a, zdvojen (duplikace), 99, argumenty proti, 252-261, 104 Genetick informace, 267 kdovn, 281-282 vda a, 266-267 Fischer, Emil, 19 Genetick posun, 244 Flagelin, 79 Genov tok, 244 Flagelinov vlkno, 81 Gesner, Conrad, 16 Fonetick abeceda, jej Gillespie, John, 191-192 vytvvoen, 223-224 Gla (gama-karboxyglutamtoFormit, 157, 164 v) zbytky, 92-93, 146 Fosfodiesterza, 28, 29, 30 Glutamin, 156, 158 Fosfor, 156 Glycin, 156-157 Fosilie, viz Zkamenliny GMP, 169, 170 Fotosyntza, 273 Goldschmidt, Richard, 35-36, Fox, Sidney, 181 50 Fungovn systmu, Golgiho apart, 111, inteligentn uspodn a, 117-118, 272-273 209, 218-219 Gould, Stephen Jay, 36-37, Futuyma, Douglas, 239, 241 243-244 Fyzick pedchdce, 53-55 Grew, Nehemiah, 16 GTP, 28, 169-170 Guanin (G), 279, 282 Guanyltcyklza, 30 Gyrza, 290 GDP, 28-29, 169, 170 Galn, 15 Galileo, 16, 268 y-karboxyglutamtov zbytky (Gla), 92-93, 146 Gamow, George, 281 Gen(y), 283. Viz t DNA; RNA introny v, 187 inzuln, 215 mutace, 50-51, 99, 137, 215 protiltka, 132-133, 138 pseudogeny, 239-240, 241, 242 regulace, 285-286 replikace, 288-291 tpen, 99 transkripce, 281-285 translace, 287-288 Horowitz, N. H., 165-166, 173 Hoyle, Fred, 260-261 Hubble, Edwin, 259 Hume, David, 230-233 Huxley, Thomas Henry, 250251 Hradlov transport, 118, 119, 120 Hydrofiln oblasti molekul, 270 Hydrofobn oblasti molekul, 270 Hydrochinon, 41, 42, 43, 44, 45 rozmanitost protiltek a, 137-138, 140-143 vazebn vlastnosti blkovin a, 135-136 zdravotn pote zpsoben vadami v, 147 Imunoglobuliny, 148 IMP, 159, 170 Inzuln, 215 Integrza, 286 Inteligentn uspodn, 200-268 analogie se spiritualistickou tabulkou, 234-236 argumenty proti citov, 258-261,224-226 filozofick, 253-261, 267 historick, 250-253, 267 Chemick vazba, 274 Humeovy, 230-233 Chemie ivota na zklad nedokonalos Viz Biochemie ti, Chinon, 41, 42 236-239 Chlorofyl, 273 nboensk, 261-263 Chloroplast, 273 Soberovy, 231-233 Christmasv faktor, 93, 94, ovinistick, 249-250, 98, 100, 104 267 zbyten rys, 239-241 biochemick plnovit in nost, 206, 213-222 Icarus (asopis), 264 nov biochemiklie, 215 Imaginrn as, 262 pote pi zjiovn pl Imunitn systm, 127-150 novit innosti, jednotli agrese a, hrozba, 128-130 v ppady 219-222 darwinovsk evoluce a, pklady, 213-215 134-136, 147-150 blkoviny a, 215 drha komplementu a, budouc vzkum, 245-246 142-147 buky a, 247-248 fungovn, 130-134 cestovn v ase a, 264-265 jeho biochemie, 137-140 Dawkinsv nzor na, 226nezjednoduiteln sloitost, 227 140-141, 146, 150 definice, 206 odborn literatura o, doba v djinch, 241-242 147-149 evoluce a, 242-243 pokoka a, 129 pekky, 149-150 funkce systm a, 209, klonln selekce a, 134-136 218-219

Dodatky / Index
inzulnov gen a, 215 jednoduch pedstavy a, 223-224 jeho zjiovn, 206-210. 219-222 mechanick pedmty a, 208 mikroevoluce, 215 mimozeman a, 263-265 otzka pvodu ivota a, 179, 268 Paleyho nzor na, 225-229 jeho vyvrcen, 229-230 podoba systmu a, 211-213 protiltky a, 215-216 peddarwinovsk pedstavy o, 224-230 pklady, 206-208 proda a, prodn zkony, 217-218 prodn sousti, 208 asinka a, 218 sloitost svta a, 242-244 sren krve a, 213-215, 218-219 syntza AMP a, 221-222 tvrce a, 210, 238, 264, 266 umle vytvoen pedmty a, 208-210 umleck dlo, 206-208 usuzovn na, 207-211 ve spoleensk situaci, 207-208 vda a, 245-246, 248 vnitn transport a, 218 219 Interleukin, 134 Introny, 187 Iontov kanl, 30 Ionty vpnku, 30

CH

Fibrin, 89, 90-91, 96, 97, 104 Fibrin stabilizujc faktor (FSF), 97, 98 Fibrinogen, 88-90, 91, 95, 96, 105 Filozofie,

Haeckel, Ernst, 33, 111 Hagmanv faktor, 93, 94 Harvey, William, 16 Hawkins, Stephen, 262 a-helix, 277 Hemofilie, 98 Hemoglobin, 19, 186, 220-221, 240 Heparin, 97 Hexokinza, 61 Hitching, Francis, 43, 46-48, 56-57 Hippokrat, 14 HMK (protein), 93 Ho, Mae-Wan, 37 Hooke, Robert, 16

Jadern pry, 272 Jdro, 18, 111, 272

328

329

Darwinova ern skka

Jednovlknov vazebn protein (SSB), 290 Jockey, Hubert, 38 Journal of Molecular Evolution (JME), 176-189, 253 chybjc podrobn modely, 188-189 jeho minulost, 176-177 matematick modely evolu ce, 185-186 porovnvn sekvenc, 186187 vzkum pvodu ivota, 177-185 Joyce, Gerald, 182-183, 216 Juveniln diabetes, 150 Kornberg, Arthur, 289 Kovalentn vazba, 274 Kreacionismus, 12, 42, 252. Viz t Nboenstv. Krevn destiky, 95 Krevn obh, 15 Krevn plazma, 88 Ke, ochrana, 129 Kvartrn struktura proteinu, 278, 279 Kyanovodk, 261 Kyselina mraven, 157 Kyslink uhliit, 158 Kyslk, 156, 157, 158, 274 vazba na hemoglobin, vz jemn spoluprce a, 220-221

Dodatky / Index

McDonald, John, 37 Maddox, John, 266 Magainin, 129 Makroevoluce, 22-23 Malpighi, M., 16 Manza-6-fosft (M6P), 117 Margulisov, Lynn, 35, 201202 Matematick modely evoluce, 185-186 Maxwell, J. C, 267 Meditorov RNA (mRNA), 117, 280, 287-288 Mechanick pedmty, inteli gentn uspodn a, 208 Mechanochemick proteiny, 71, 75 Meiotick hnac sla, 244 Kalikrein, 93 Membrna asinky, 69 Kaplan, Martin, 38 Membrny, viz Bunn Laboratoe Cold Spring HarKarboxylov kyseliny, 275 bor na Long Islandu, setkn membrny Kaskdovit systm Metabolismus, 19 pod ztitou, 191 drha komplementu jako, Metarhodopsin, 29, 30 Ltkov vmna, 161-173 146 Metarhodopsin II, 28-30 A->B->C->D, 161-168 sren krve jako, 90-94, Miklos, George, 38 regulace, 168-170, 171 97, 106, 107 Mikroevoluce, 22-23, 215 selhn, 170-172 Kauffman, Stuart, 39, Mikrofilamenta, 273 Leeuwenhoek, Anton van, 167-168, 190-191, 202-205 Mikroskop 16, 20 Kendrew, J. C, 20 elektronov, 18, 19, Lehninger, Albert, 192-193, Khorana, H. Gobind, 283 68-71, 81, 88 195 Kimura, Motoo, 191 jeho omezen, 17 Lesch-Nyhanv syndrom, Klasifikace bezobratlch, Mikrotubuly, 70-71, 73, 75, 171 14-15 76, 273 Liebig, Justus von, 19 Klathrinov proteiny, 117 Miller, Kenneth, 236-237, Life Itself (Crick), 264 Klonln selekce, 134-136 239-240, 241, 242 Koagulace krve, viz Sren Linn, C, 16 Miller, Stanley, 161, 177 Lipidov dvojvrstva, 270 krve 178, 180 Lipidy, 281 Kodny, 283 Mims, Forrest, 252 Lytick cyklus, 285, 286 Kolagen, 61 Minimln funkce, 55-56, Lyzogenn cyklus, 286 Kolo, jeho vynlez, 223 140-141 Kontrola sprvnosti, 288, 289 Lyzozomy, 112, 116-117, Mitotick vetnko, 273 123-124, 272 Konvertin, 94 Mitochondrie, 18, 35, 112, Kooperativita, 220-221 201, 202, 272 Kopernk, 268

Mivart, St. George, 40 Molecular Biology of the Cell (Alberts, Watson a kol.), 125, 163 Molekulrn mechanismy, 1112, 60-61, 141, 168 Molekuly amfifilick, 270 biomolekuly, 274 definovan, 274 hydrofiln oblasti, 270 hydrofobn oblasti, 270 magainin, 129 nov, tvorba, 153 polrn, 276 v syntze AMP, 154-155 vda a molekulrn jev, 3-5 Mt. Rushmore, jej eln uspodn, 211, 241 Mukolipidza, 123-124 Mutace, 50-51,99, 138, 215 teorie sloitch systm a, 203 Myoglobin, 20, 221

Neodarwinismus, 34 Neutral Theory of Molecular Evolution, The (Kimura), 191 Newton, Isaac, 266-267 Nexin, 69, 71, 72, 73 Nezjednoduiteln sloitost, viz t sloit Biochemick systmy bakterilnho biku, 80, 82 darwinovsk evoluce a, 49-55 definice, 49 fyzick pedchdce a, 53-55 imunitnho systmu, 140-141, 146, 150 jako problm pro darwinismus, 172, 189 minimln funkce a, 56 pasti na myi, 52, 57 pojmov pedchdce a, 53-55 Rube Goldbergova zazen, 84-86, 96, 232 asinky, 76, 82 sren krve, 87, 96-97, 105-106, 232 urovn, 52-55 Nboenstv vnitrobunnho transpor inteligentn uspodn a, tu, 119, 120-123, 125-126 argumenty proti, 261-263 Nirenberg, Marshall, 283 kreacionismus a, 12, 42, N-koncov zbytekm 276 252 Nuklern magnetick Paley a, 225-230 rezonance (NMR), 20-21 vda a, 250-258, 265-267 Nukleoid, 271 Nadpirozen vysvtlen, nukleotidy, 153-154, 159, vda a, 258-263, 267-268 279-280, 281, 282, 283 Nrodn stedisko pro nukleov kyseliny, 153, 179vdeck vzdlvn, 251-252 180, 279-281 Naruovn sloitch systm, 203 Natural Theology (Paley), 225-226, 227-228 Neck of the Giraffe, The (Hitching), 43, 46-47 O vzniku druh prodnm v Nelson, David, 193 brem (Darwin), 17, 24

Ochoa, Severo, 283 Oko, viz Vidn Organely, 272, 273 Orgel, Leslie, 183, 238, 264 Origins: A Skeptic's Guide to the Origin of Life (Shapiro), 236 Origins of Order, The (Kauf fman), 190 Oro, Juan, 178-179 Osobn zkuenost, poznn skrze, 197 Otzka pvodu ivota, aminokyseliny a, 178, 180181 chemick procesy a, 177-184 faktory ovlivujc, 243-244 inteligentn uspodn a, 180, 267-268 Journal of Molecular Evo lution, lnky o, 177-185 pesimistick pehledy vzkumu, 180 vzkum RNA, 182-185 vda a, 183-185 Overton, William, 302

Paley, William, 225-229 Palec pandy, Could o jeho evoluci, 242-243 Past na myi, nezjednoduiteln sloitost, 52 Pte, proteinov, 276 Pauling, Linus, 186 Penzias (astronom), 260 Peroxid vodku, 41, 42, 44, 45, 46, 57 Peroxizm, 112

330

331

Darwinova ern skka

Perspectives on Science and Christian Faith, 253 Perultz, Max, 20 Philosophy of Biology (Sober), 231, 234 Pikosekunda, 28 Pili, 271 Pln. Viz Inteligentn uspo dn Plavn, poadavky pro, 62-65. Viz t asinka Plazma, krevn, 89 Plazmatick buky, 134 Plazmin, 97-98, 213-214 Plazminogen, 97-98, 105, 213-214 Pozin hodnota slic, vyui t, 224 Potae a ern skky, 1314 Pojmov pedchdce, 54-55 Pol I (DNA-polymerza I), 289 Pol II (DNA-polymerza II), 289 Pol III (DNA-polymerza III), 289 Polrn aminokyseliny, 276 Polymery, 153 Polynukleotidy, 281 Polypeptidy, 276, 281 Polysacharidy, 271, 281 Pomocn T-buka, 134 Postrann etzec, 275-276 Postupn vvoj, Viz Darwinovsk evoluce (teorie postupnho vvoje) Poznn molekulrn evoluce, zklady pro, 194-199 Prameny, poznn zskan z, 197 Prekalikrein, 93 Pribnowv box, 283 Primrn struktura proteinu, 276-278 Proakcelerin, 92, 94, 95 Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), 165, 189-190 Proenzymy, 90, 97, 105 Prokaryontn buky, 271, 283, 285 replikace DNA v, 288-290 translace DNA v, 287-288 Prokonvertin, 94, 100 Promotory (sekvence DNA), 283 Protezy, 72 Protein C, 97-98 Protein Cl, 142-144, 146-147 Protein C2, 144-145 Protein C3, 144, 145, 146 Protein C4, 144, 145, 146 Protein C5, 146 Protein Cro, 286 Protein MHC, 134 Protein NSF, 117-118 Protein SNAP, 118 Protein t-PA, 97-98 Protein t-SNARE, 117 Proteinoidy, 181 Proteiny, viz Blkoviny Proteiny DnaA, DnaB a DnaC, 290 Proteiny RAG, 148 Protiltky, 130-134, 137 aminokyseliny a, 130 B-buky, 132-134, 137-138 blkoviny a, 138 drha komplementu a, 142147 funkce, 130 inteligentn uspodn a, 215-216 jejich omezen, 141-142 jejich geny v DNA, 132, 137 klonln selekce, 134-136 narstajc, 139-140 plazmatick buky, 134 pomocn T-buky, 134 RNA a, 138-139 rozmanitost, 137-142 vazebn msto, 130-132 Protrombin, 90-91, 92-93, 95, 100, 105 Prskavec, jeho vvoj, 40-46, 57 Prvky, 274 Pedchdce tromboplastinu krevn plazmy (PTA), 93-94, 214 Pedchdci, fyzick versus pojmov, 53-55 Pedstavy, jednoduch, 223224 Prodn vbr, 3, 10-11, 13, 37, 49, 55 Prodn zkony, 217 Pseudogeny, 239-240, 241, 242 PTA (pedchdce trombopla stinu krevn plazmy), 93, 94, 214 Puriny, 280 Pvod replikace, 289 Pyrimidiny, 280 Represor, 286 Rhodopsin, 27, 48, 61 Rhodopsinkinza, 30 Ribonukleotidy, 284 Ribza, 279 Ribozomln RNA (rRNA), 280 Ribozmy, 117, 272, 287 RNA biologick tdy, 280 inteligentn uspodn a, 215 ke a, 129 otzka pvodu ivota a, 182-185 echv vzkum, 182 Joycev a Orgelv vzkum, 182-183 protiltka a, 138, 139 sesthan a opraven zpr va v, 138

Dodatky / Index
nezjednoduiteln sloitost, spoluprac a symbizou, 201-202, 217 75-76, 82 teorie sloitch syst n, popis, 68 39, 202-203, 217 proteiny, 82 odborn literatura o, 76-78 vda a, 4 oddlen od bunk, 72-74 Skldan list, 277 struktura, 68-71 Skryt blkoviny, 146 Smith, John Maynard, 39, 167 Sober, Elliot, 231-235 Sodkov ionty, 29-30 Sokrates, 224 Saunders, Peter, 37 Solrn energi pohnn me Scn epidemie spalniek, chanismy, 11 108-110, 123 Spoluprce a symbiza, 201Scn sren krve podle jin 202, 217 ajang, 101-103 Spoutc faktory, 287 Scientific American, 204, Sren krve, 86-107 252, 264, 265 autokatalick rys, 92 Scopes, John, a Scopesv blkoviny v, 88-90, 99, ppad, 251 103-107, 213-214 Sekundrn struktura darwinovsk evoluce a, 98RNA-polymerza, 284-285, proteinu, 278 103 287, 290 Selektivn pstovn, 216 kritika, 103-107 Rostlinn buky, 273 Shapiro, Robert, 181, 236, Doolittlovo vysvtlen, Rozpoznvac jednotka, 144 249 100-107 Roztrouen sklerza, 150 Schleiden, Matthias, 17 jeho nedostatenost, rRNA (ribozomln RNA), Schwann, Theodor, 17 103-107 280 Singer, Charles, 16 funkce, 95 Rube Goldbergovo zazen, Slibn stvra" (teorie), 35, inteligentn uspodn a, 83-86, 98, 107, 232 50, 106 213-215, 217-219 Ruse, Michael, 235 Sloit biochemick systmy. jako kaskdovit systm, Viz t Sren krve; stavebn 90-94, 96, 106 kameny buky; imunitn sys jednoduch systmy, 95-96 tm; vnitrobunn doprava; nezjednoduiteln sloitost, nezjednoduiteln sloitost 87, 93, 106-107, 232 funkce, 209-210 prplavov analogie, 96-97 v inteligentn uspodn, pesnost poadovan u, 87viz Inteligentn uspodn 88 asinka, 68-81 jejich podoba, 211-212 Rube Goldbergovo bakteriln bik ve srovn naruen systmu, 203 zazen, 94-95, 107 n s, 79-81 utven zen, 97,98 fungovn, 72-76 absence podrobnho scn typu jin a jang, 01inteligentn uspodn, vysvtlen, 187-188 103 217-218 as v jeho djinch, spoutn, 94 jej evoluce, snahy o vytv 241-242 tok krve a, 87 en modelu, 74-79, 82

Reaplikace DNA, 288-291 Regulace syntzy AMP, 168-170, 171 selhn, 170-172 DNA, 285-287 Regulan proteiny, 146 Relativita, Einsteinova teorie, 259-260 Reliktn zen, 260 Rentgenov krystalografie, 19-21, 263

332

33

Darwinova ern skka

zdravotn pote zpsoben vadnm, 98 Srovnvac imunologie, 147 SRP (stice pro rozpoznv n signlu), 116-117, 122 SSB (single strand binding protein), 290 Stavebn kameny buky, 153173. Viz t Biosyntza AMP kroky pi sestavovn, 156160 popis, 153-155 Stelluti, 16 Stedn filamenta, 273 Stuartv faktor, 92-97, 98, 100, 105 Superoxiddismutza, pozn. 18 Svtloiv on skvrna, 47, 57 Swammerdam, Jan, 16 Swift, Jonathan, 20-21 Symbiza, spoluprce a, 201202, 205 Systmy dopravy nkladu, problmy, 110-11 Teorie sloitch systm, 39, 202-203, 217 Teorie stlho vytven nov Vazebn msto protiltky, hmoty, 260, 261 130-132 Teorie svta RNA, 182-183 Vda, Terciln struktura blkovin, filozofie a, 265-267 278, 279 historie a, 250-253, 267 THF (vitamn), 157 inteligentn uspodn a, Thomson, J. J., 18 244-246 Trombin, 90-94, 96, 98, molekulrn jev a, 3-5 104, 213 molekulrn mechanismy a, Trombomodulin, 97 11-12 Thrombosis and Haemostasis nboenstv a, 250-258, (asopis), 100 265-267 Thymin (T), 279, 282 nadpirozen vysvtlen a, Tkov faktor, 94 258-263, 267-268 Topoisomerza, 285 oddanost vi, 249-250, TPA, 103, 105-106 267 Transducin, 28, 30 otzka pvodu ivota a, Transferov RNA (tRNA), 183-184 280, 287-288 sloit systmy a, 4 Transkripce, DNA, 281-285 Vdeck metoda, 258 Velk tesk, teorie, 37, 260Translace, DNA, 287-288 Transmembrnov transport, 261, 262, 263, 267-268 Vnj drha, 93-94 118-119 Vnitrobunn transport, Transpozice, 244 108-126 Trans-retinal, 28, 30-31 analogie s kosmickou son Trans-retinol, 31 dou, 113-117 Trvic enzymy, 90 v blkovin, 113 inteligentn uspodn a, 217-219 ovinismus, vdeck, metody 249-250, 267 hradlov, 118, 119, 120 Uhlk, 274 transmembrnov, Uhlovodkov aminokyseliny, 118-119 275 vezikulrn, 118-119, Umle vyroben pedmty, 125, 126 TCR, 148 inteligentn uspodn jim nezjednoduiteln sloitost, Teorie bublinovitho svta, pipisovan, 208-210 119, 120-123, 125-126 262 Umleck dlo, inteligentn proces, 117-118 Teorie cyklickho vesmru, uspodn v, 208 scn epidemie spalniek 261 a, 108-110 Teorie molekulrnch hodin, slov publikuj, nebo bude sloitost buky a, 111-113 odsouzen k zniku", 199 186 Teorie peruovan rovnov Uvolovac faktor, 288 hy, 36

Dodatky / Index

zdravotn pote zpsoben vadnm, 123-124 Vnitn drha, 93-94 Vodk, 274, 275 Vodkov vazby, 277, 280-281 Vymovac lalky brouka, 41 Vymovac mchky, 111 Vzkum molekulrn evoluce darwinovsk evoluce a, 187, 188, 191-192, 199, 200 vlenn do kultury, 192-197 knihy o, 190-192 poznatky o molekulrn evoluci, jejich zklady, 197-199 Proceedings of the National Academy of Sciences, 190

publikuj, nebo bude od souzen k zniku", 199 v Journal of Molecular Evolution, 176-189 chybjc podrobn mode ly, 188-189 matematick modely evolu ce, 185-186 vchodiska, 165-166 vzkum porovnvn sek venc, 186-187 vzkum vzniku ivota, 177-185 Vzkum porovnvn sekven c, 185-187

Wilberforce, Samuel, 250 Wilson (astronom), 260 Whler, Friedrich, 19, 213

Zabijck blkoviny, 146 Zakladatelsk inky", 244 Zen, reliktn, 260 Zasloff, Mike, 129 Zkamenliny, 31, 36 Zetzen gen, 244 Zuckerkandl, Emile, 186

Warfarin, 93 Watson, James, 20, 125, 163, 198-199, 263

334

335

Vyobrazen a tabulky v textu

obr. 1-1 Typy o obr. 1-2 Prvn krok k vidn obr. 1-3 Biochemie vidn obr. 1-4 Kalvn a Hobbes obr. 2-1 Obrann systm prskavce obr. 2-2 Past na myi obr. 3-1 Vzjemn vazba blkovin obr. 3-2 Pn ez asinky obr. 3-3 Bakteriln bik a model otivho motoru obr. 4-1 Rube Goldbergovo zazen obr. 4-2 erven krvinka zachycen v sti fibrinovch vlken obr. 4-3 Kaskda pochod sren krve obr. 5-1 Sousti ivoin buky obr. 6-1 Schematick nkres molekuly protiltky obr. 6-2 Schematick nkres B-buky obr. 6-3 Systm komplementu obr. 7-1 Biosyntza AMP obr. 7-2 Regulace biosyntzy AMP tab. 8-1 Odkazy na evoluci v rejstcch uebnic biochemie obr. 9-1 Strategie vroby nov blkoviny obr. D-l Segment lipidov dvojvrstvy obr. D-2 Vzorce aminokyselin obr. D-3 tyi rovn proteinov struktury obr. D-4 sek DNA obsahujc tyi nukleotidy obr. D-5 genetick kd ...25 ...27 ...29 ...32 ...41 ...53 ...63 ...69 ...81 ...85 ...89 ...91 ...112 ...131 ...133 ...143 ...155 ...169 ...195 ...214 ...271 ...275 ...278 ...282 ...284

Obsah: vod st I. Skka se otevr 1. Biologie trpasli 2. Zkladn princip st II. Oven obsahu krabice 3. Vlet parnkem 4. Goldbergovy kreslen filmy a sren krve 5. Odtud tam 6. Nebezpen svt 7. Smrt na silnici st III. Co nm ern skka k? 8. Publikuj, nebo bude odsouzen k zniku 9. Plnovit innost inteligentnho initele 10. Otzky ohledn elnho uspodn 11. Vda, filozofie, nboenstv Dodatek: Chemie ivota Poznmky Podkovn Doslov k eskmu pekladu Index Vyobrazen a tabulky v textu

Nvrat dom pro vs dle pipra\ : Phillip E. Johnson: Spor o Darwina Autor knihy, kter je odbornkem v oblasti prva, se podrobn zabv zpsobem argumentace zastnc evolun teorie. Zkoum, zda je znm mechanismus, kter me uskutenit tak rozshl zmny, je naturalistic k evoluce pedpokld. ISBN 80-85495-57-0, 214 stran, peklad A. Koeluhov, pevn vazba, rejstk. Nancy Pearceyov, Charles B. Thaxton: Due vdy Autoi tto publikace ns poutavm zpsobem uvdj do historie vdy a jejho vztahu k nboenstv a ateismu. Pro mnoh tene bude jist pekvapiv, e neptelsk vztah mezi vdou a vrou tu nebyl od potku a e kesanstv mlo zsadn vznam pro vytvoen toho, emu kme modern vda. Mlokdo si dnes uvdomuje, jak siln vliv mla kesan sk vra v dob vzniku a utven vech prodnch vd. ISBN 80-85495-73-2, 306 stran, peklad A. Koeluhov, mkk vazba, bibliografie, rejstk. Pipravujeme: ed. J. P. Moreland a J. M. Reynolds: Ti pojet stvoen a evoluce Tato odborn publikace pedkld irok spektrum nzor kesanskch vdc na otzky pvodu vesmru a ivota v nm. Kniha pin i vklad prvnch kapitol Bible (knihy Genesis) v kontextu vdy: teorie mlad zem a stvoen, teorie star zem a stvoen, teistick evoluce. V samm z vru je kniha komentovna R. H. Bubem a P. E. Johnsonem. Knihy dejte u svch knihkupc, nebo na telefonnm sle: 02-572 159 58 (redakce Nvratu dom)

Darwinova ern skka

Vydal Nvrat dom jako svou 120. publikaci. Pvodn vydal: The Free Press A Division of Simon & Schuster lnc 1230 Avenue of the Americas New York, NY 10020 jako Darwin 's black box. Peloeno a vydno se svolenm nakladatele. Autor: Michael J. Behe Peklad: Karolina Jelnkov, Alena Koeluhov Odpovdn redaktor: Pavel tika, Alena Koeluhov Odborn recenze: RNDr. Jan Kantorek, CSc Doslov: RNDr. Emil Paleek, CSc. Redakce, index: Miroslav Hora Grafick prava, sazba: Petr Plaansk Grafick zpracovn obrzk: GTP Oblka: CALDER, Eva Filov Vroba: Miroslav Hora Tisk: Mack Sedlany