Seminrn prce z djepisu

Salcmanov Marie

Rod Colloredo - Mansfeld

Strana 1

Obsah ..................................................................... 2
1 Rod Colloredo-Mansfeld ........................................ 3 - 6
2 Mansfeldov - Pny Dobe
2.1 Od potk a po vldu Marie Terezie.................... 6 - 7
2.2 Za vldy csaovny Marie Terezie a pozdji ............ 7 - 9
2.3 Prvn zmnky o dobskm zmku......................... 9
3 Restituce a potomci a potomci
3.1 Restituce majetku
rodu Colloredo-Mansfeld.................................. 9 -10
3.2 Majetek vrcen v restituce ........................... 10
4 Obrzkov ploha .................................................... 10 - 12
5 Rodokmen rodu Colloredo-Mansfeld ........................... 13
6 Informan zdroje .................................................... 14

Strana 2

1 Rod Colloredo-Mansfeld
Jedn se o velmi starou evropskou lechtickou rodinu.
Pvod tohoto rodu se odvozuje od vzneenho Alemana Liaborda, jako
jeho bratra Jindicha ho povaovali za svho praotce pnov z Waldsee.
Oba brati provzeli pr csae Konrda II. do Itlie, kdeto vak Jindich
se vrtil do e msk, Liabord zstal pod jinm sluncem a ujal se kolem
r. 1025 mstohrabstv Melsu ve Furlansku, je mu svil patriarcha
aquilejsk. Potomci Liabordovi se domohli tu pak vznanho postaven
nejmocnjho lechtickho rodu v zemi. V sedmm pokolen potkem
13.

stolet

byl

Duringo

II.

ji

pnem

na

Venzone,

Monfortu

Sattimberghu. Z jeho syn ti zaloili dal vtve rodu: Jindich III. se stal
praotcem polosti Mels-Albana, Anzuto dal vznik linii Mels-Prodolone a
Glizojo je zakladatelem vtve Mels-Colloredo. Potomstvo Jindichovo
doshlo 1626 od csae Ferdinanda II. stavu panskho a za Josefa I.
v roce 1707 dstojnosti skch hrabat, tato linie ije v Itlii doposud.
Naproti tomu Anzutova vtev Mels-Prodolone vyhasla po mei KarlemErasmem ji roku 1753 a mnoho potomk vzelo pouze z Glizojovy linie.
Glizojv syn Vilm, kter prodal Venzone, se svolenm patriarchy
aquilejskho vystavl na melskm zem hrad Colloredo, po nm cel rod
pak pijal sv jmno. Vilm byl tikrt enat a ml ti syny: Asquina,
Vicarda (Weikarda) a Bernarda, z nich kad stal se praotcem jedn ze
t dnench vtv Collored.
Z Asquinova potomstva byl v XVI.stolet Ludvk ministrem csae Rudolfa
II., jeho r. 1583 provzel na cest do panlska. O pt let pozdji doshl
uznn spolenho pvodu s pny z Waldsee, r. 1483 po mei vymelmi,
jako i piznn jejich vsad. Z manelstv s hrabnkou Pavlou de
Polcenigo ml vce dt. Nejstar syn Jeronm III., narozen 1582, oddal
se vojensk slub, vyznamenal se v bitv u Ltzenu a padl r. 1638 ped
pevnost St. Omer, kdy spchal na pomoc proti oblhajcm Francouzm.
Z ostatnch syn Ludvkovch lze pipomenout alespo Lelia II., je ve

Strana 3

slubch csae Ferdinanda II. byl poven

do stavu skch hrabat,

dalho, rovn Jeronma IV., mstodritele a generlnho marla ve

Slezsku, jen tak doshl roku 1629 stavu hrabskho a ml s manelkou
Barborou de Molcatz syny Claudia a Ludvka. Zvlt vynikl vak Rudolf,
narozen r. 1585, jemu sm csa Rudolf II. byl na ktu kmotrem.
Vstoupil do du maltzskch ryt a stal se jejich velkm pevorem
v echch. Oddal se i drze vojensk a vyznamenal se v ad bitev,
jmenovit v bitv u Ltzenu, kde velel pravmu kdlu a utril sedm
zrann. Po

Valdtejnov zrad velel njak as csaskmu vojsku ve

Slezsku. V roce 1643 thl s Gallasem do Holtnska, ale nejvce se

proslavil jako guvernr msta Prahy svou hrdinnou obranou Starho
Msta praskho v roce 1648 proti vdm, kte se zmocnili Hradan a
Mal Strany. Po uzaven mru vestflskho byl jmenovn csaskm
polnm marlem.
Z potomstva vtve Bernarda, dalho syna Vilma bych rda zmnila
Antonna Theodora, kter se v roce 1777 stal prvnm arcibiskupem
olomouckm. Tet vtv je vtev Vicardova neboli Weikardova, z n tak
vzela knata z Colloredo-Mansfeldu. Vikardovm potomkem v sedmm
pokolen byl Ferdinand Colloredo (1635-1689). Jeden z jeho syn byl
Jeronm,

vlastn

pedek

Colloredo-Mansfeld.

Psobil

jako

zemsk

hejtman na Morav po pozdji po smrti Ludvka, kter pochzel

z Aquinovy vtve zddil panstv v Opon. Ml syna Frantika de Paula
Gundakara I., kter se oenil s Mari Isabellou z Mansfeldu a tak dolo ke
spojen obou rod. Po vymen Mansfeld Frantiek Gundakar I. zddil i
dobsk panstv. V roce 1807

zemel ve Vdni. Jeho prvorozen syn

Rudolf Josef II. se postaral o panstv v Opon a pedevm zvelebil

tamj park. Pi korunovaci Ferdinanda V. zastval t funkci nejvyho
truksae krlovstv.

Jeho bratr Jeronm se vnoval pedevm vojensk

karie. astnil se mnoha bitev ve vlkch proti revoluci ve Francii a proti

Napoleonovi. Byl vyznamenn rytskm dem Zlatho rouna. Ferdinand,
tet bratr, byl velitelem akademick legie ve Vdni, avak pozdji byl
zajat. Jeronmv syn (dal generace) Frantiek Gundakar II. se narodil

Strana 4

ve Vdni a pozdji se tak vnoval pedevm vojensk karie. Jeho

manelkou se stala Kristna z rodu Clam-Gallas, se kterou ml jen dceru
Vilemnu a syna Josefa. Vilemna se pozdji provdala za prince Vincence
Auersperga. Jeho jedin syn Josef byl pinucen zanechat vojensk kariry
a pesdlit se na rodov panstv Siendorf v Rakousku, aby panstv
spravoval. Kne Josef dostal do svho dren i dobsk panstv.
Josefv strc Frantiek Gundakar II. neml syna a proto odkzal vechen
svj majetek jeho synovci kneti Josefu. Kne Josef byl politicky inn a
roku 1868 byl zvolen pedsedou pansk snmovny. Pot, co bankrotoval
podnikatel Stroussberg podailo se Josefu pikoupit panstv na Zbirohu.
K tomu dolo roku 1879. Zemel pak ve Vdni roku 1895. Jeronm Rudolf
Colloredo-Mansfeld

se narodil v roce 1842. Podnikl mnoho cest za

studiem do Francie, Anglie, panlska a pot se usadil na Dobi.

V letech 1868 a 1875 se dokonce stal starostou msta. V roce 1872 byl
sm lenem zemskho snmu a pozdji psobil v letech 1875-1879
v kabinet svho vagra knete Auesperga jako ministr orby. Ml ti syny
a ti dcery spolu se svoji manelkou Aglajou Festeniovou de Tolna.
Zemel dv ne jeho otec, tj. roku 1881. Jeho prvorozen syn Josef se
narodil v Praze roku 1866. Josef vystudoval prva a zajmal se tak o
zahranin diplomacii a to konkrtn v Berln a pot v Pai. V roce 1895
pevzal panstv po svm ddovi, kneti Josefu a v Pai v roce 1903 se
oenil se ofi Yvonnou Sommers-Graham, rozenou Jonquet. V roce 1925
uzavel druh manelstv s Mari de Smit, ale ani s n neml dn
potomky. A po njak dob se rozhodl adoptovat 4 syny svho bratra
Jeronma, narozenho roku 1870 na Dobi. Jeho bratr Jeronm byl
nmonm
v letech

dstojnkem

1904-1905.

zastupoval

Uzavel

satek

Rakousko-Uhersko
s Bertou,

rozenou

v Japonsku
Krakovskou,

z Kolovrat a v letech 1910-1917 se jim narodili tyi synov Josef,

Jeronm, Vicardo a Bedich. Knata Colloredo- Masfeldov se pedevm
vnovali spoleenskm zleitostem nikoli ekonomickm, a tak a do roku
1858 stl v ele dobskho velkostatku editel Kommers, pak Antonn
Bohutnsk (1858-1880) a po nm Oktavian Bohutnsk (1887-1905). Od

Strana 5

1.ledna 1883 dolo k reorganizaci a ke spojen panstv rodu ColloredoMansfeld Dob, Opono a Zbiroh. Sdlem veden byla ustanovena
Dob. K dal zmn dolo v roce 1906, kdy stedn sprva byla
pesdlena do Prahy.
I pes vechnu snahu Colloredo-Mansfeld podlehl i jejich majetek
pozemkov reform. Z velk vtiny jejich panstv byl utvoeny vojensk
stelnice a cviit eskoslovensk armdy. Mezi nejvznamnj zmny
v povlen

dob

Podstatnou

zmnu

patilo

bezesporu

v ekonomice

znrodovn

zaznamenal

vlastnick

majetek

pdy.

Colloredo-

Mansfeld, co zashlo i dobsk panstv. Zbaven majetku samozejm

zstalo v planosti, protoe ke konfiskaci by stejn dolo

po norovm

pevratu roku 1948.

Zmek na Dobi byl pak Colloredo-Mansfeldm vrcen a to Jeronmu
Colloredu-Mansfeldovi,

bratru

poslednho

majitele.

Cel

jednn

navrcen majetk do rukou Colloredo-Mansfeld trvalo piblin 6 let tj.

od roku 1991 a do roku 1997.

2 Mansfeldov - Pny Dobe

2.1 Od potk a po vldu Marie Terezie
V letech 1626-1630 psobil jako krlovsk hejtman na Dobi Ji Vilm
Salt z Kronberka. Hrozba Ticetilet vlky a finann vdaje tak donutily
tehdejho panovnka k prodeji nkolika statk mezi n patilo mimo jin i
dobsk panstv. Kupcem panstv na Dobi se stal Bruno Filip, hrab
z Mansfeldu,

nejvy lov a sokolnk v krlovstv eskm.

Bhem

Ticetilet vlky se stdala ada majitel na dobskm panstv prv

z rodu Mansfeld -

Bruno Filip z Mansfeldu (1576-1644), Frantiek

Maxmilin z Mansfeldu (1639-1692), Karel Frantiek z Mansfeldu (16781717), od roku 1715 kne, Jindich Pavel kne z Mansfeldu (171215.2.1780), Josef Vclav Jan Nepomuck kne z Mansfeldu (173531.3.1780). Roku 1688 byl opraven na Dobi kostelk na dnenm
hbitov, kde byla zzena osobn hrobka rodu Mansfeld. K tomu dolo za

Strana 6

spravovn

dobskho

panstv

knetem

Frantikem

Maxmilinem

z Mansfeldu.
V letech 1700-1780 se i nadle knata z Mansfeldu snaila rozmnoovat
sv panstv koupmi malch pilehlch statk. Tak se roku 1703 dostv
do jejich sprvcovstv rytsk lno turnovsko, bval pansk statek. Na
tomto mst pozdji vznikl pansk dvr v baroknm slohu. Do jejich dren
pot pechz robotn lno Krchovsko, bval hotel Na Knec. Nedalek
statek Svat Pole byl pak odkoupen knetem z Mansfeldu roku 1718 za
28 000 zlatch. Do jejich vlastnictv dle pechz roku 1750 bohat dl na
eleznou rudu v Obecnici. Politick postaven i postaven ve spolenosti se
pak zvyovaly mrn s tm, co vechno Masfeldov dokzali a tak se
v roce 1715 dokal Karel Frantiek titulu knete a roku 1723 byl ad
nejvyho stolnka Krlovstv eskho propjen prv rodu Mansfeld.
Nejpesnj

zprvy

mansfeldskm

panstv

ale

znme

z tzv.

terezinskho katastru z roku 1757. V tom je uvedeno, e dobsk

panstv se v t dob skldalo z celkem 57 obc a mst: Mal Hratice,
Pout, Mokr Vrata, Ryman, Senenice, Nov Ves pod Ple, Chouzav,
Drevnky, Nechalov, Drhovy, Homole, Libice, Rybnky, Koz Hory, Luhy,
Tt, Kalit, Vtrov, Lipiny, Doln Lnice, Neopejov, Jablonn, Jelence,
Nen,

ebrk,

Vestec,

Jablonce,

Obory,

Vpenice,

Ostrov,

Dalek

Dunky, Viov, Oubnice, Skalice, Kontopy, Drsnk, Bule, Radtice,

Dubno, Dubenec, Hje, Jerusalm, Obecnice, Lhota u Pbrami, Rosovice,
Suchodol, Obov, Svat Pole, Lhotka, Stov, Radtice a dal samoty.

2.2 Za vldy csaovny Marie Terezie a pozdji

Na potku vldy Marie Terezie (1740-1780) vtrhlo na podzim roku 1741
do ech vojsko francouzsko-prusk. Vojsko thlo pes Dob smrem na
Mnek a dle na Prahu. Karel Albrecht se nechal korunovat eskm
krlem, a proto se ze strachu z nho se st esk lechty pidala na jeho
stranu. Mezi nimi byl i majitel dobskho panstv t doby, Jindich Pavel
z Mansfeldu. Ale na jae roku 1743, kdy se podailo vytlait francouzsko-

Strana 7

pruskou armdu z ech se lechta, kter csaovnu Marii Terezii zradila,

zaala bt trestu, kter bude nsledovat za zradu vrn csaovny. Tehdy
bylo ale natst odputno dobskmu majiteli panstv, dky pmluv
nejvyho praskho purkrabho Jana Arnota hrabte afgotsche. Sama
csaovna po sv korunovaci na eskou krlovnu v Praze zvolila Dob
jako msto svho odpoinku pi zpten cest do Rakouska. Stalo se to
14.ervna 1743. Za vldy Marie Terezie dochzelo k etnm vlkm
prvn a druh vlka slezsk, vlka sedmilet. Dob v dsledku pomrn
blzkosti Prahy tak utrpla pomrn velk kody. Vojska asto thla pes
Dobsko a u z Prahy anebo opanm smrem.
V roce 1780 vymel tak po mei rod Mansfeld. 15. nora zemel Jindich
Pavel z Mansfeldu a byl pohben v krypt dobskho kostelka poslednm
opatem zbraslavskm Celestinem Stojem.

Jeho nstupce Josef Jan

Nepomuk (syn z prvnho manelstv), kter nezanechal po sob dn

potomky, zemel tho roku ale 31.bezna. Panstv na Dobi tedy zddila
z dcera druhho manelstv Jindicha Pavla Marie Isabella. Marie Isabella
uzavela satek s Frantikem Gundakarem z Colloreda, kter ml ve svm
dren panstv Opono. Potvrzenm csaovny Marie Terezie pak dolo
v listopadu 1775 k rodov mluv spojen titulu a erbu. Marie Isabella
pedala sprvcovstv dobskho panstv svmu manelovi a tak meme
mluvit o tom, e Dob se dostv do rukou rodu Colloredo-Mansfeld.
Dobsk panstv bylo oficiln dreno v rukou rodu Colloredo-Mansfeld
a do roku 1845. Do tto doby byl dobsk velkostatek majetkem
knete Josefa Colloredo-Mansfelda. Protoe jeho syn Jeronm zemel dv
ne kne Josef Colloredo- Mansfeld sm (1881), pevzal sprvcovstv nad
Dobskmi statky Josef, kter spravoval panstv a do let vzniku prvn
eskoslovensk republiky.
Na zatku roku 1914 dochz na Dobi ke zmn v samosprv msta.
Bhem zastupitelstva byl pi tajn volb zvolen do ela msta jako
starosta tehdej majitel panstv kne Josef Colloredo-Mansfeld. Volbu
pijal. Bhem prvn svtov vlky dochz k etnm zmnm i na Dobi a
Dob byla pomrn zpustoena.V kvtnu roku 1918 byla v Dobi

Strana 8

otevena dtsk opatrovna, za pispn 1 500 korun

po pt let od

Colloredo-Mansfelda. Radost z konce vlky ovldla i obany Dobe a

tehdej starosta kne Colloredo-Mansfeld znovu sloil vrnostn slib.

2.3 Prvn zmnky o dobskm zmku

Ke stavb dobskho zmku dolo za obdob vldy Jindicha Pavla
knete z Mansfeldu, kter vldl v letech 1717-1780.
nejsou

dosud

znmy,

ale

sm

panovnk

chtl

Dvody stavby

zejm

vybudovat

reprezentativn sdlo pro sebe i pro jeho nslednky. Stavba byla vedena
italskm stavitelem Giovannim Nicolo Servandonim podle plnu architekta
Julese Roberta de Cotte. Zmek je postaven ve francouzskm pozdn
baroknm klasicismu. Psob reprezentativnm dojmem.

3.1 Restituce majetku Colloredo-Mansfeld a potomci rodu

V roce 1942 byl rod Colloredo-Mansfeld oznaen za neptele Nmecka a
v dsledku toho dolo k zabaven jejich majetku. Majetek byl pebrn na
zklad Beneovch dekret. Mansfeldov vymhali majetek soudn
cestou, ale o pr let pozdji, v roce 1948 se rozhodli emigrovat do
Rakouska. Nrok na panstv na Dobi uplatnil kne Jeronm ColloredoMansfeld jako bratr a nsledn ddic pvodnho majitele dobskho
panstv Vikarda Colloreda-Masfelda, kter zemel v roce 1946. Tomu byl
zmek zabaven v roce 1942 z dvodu neptelstv vi Nmecku a
nepsluenstv nmeck nrodnosti.

Zrove sm Vikard se zapojil ze

2.svtov vlky do protifaistickho odboje.

I po 2.svtov vlce byl

majetek stle zabaven tentokrt kvli mon nmeck nrodnosti, kterou

zvejnil pi stn lidu v roce 1930. V roce 1997 byl do vlastnictv
Jeronmu Colloredo-Mansfeldovi vrcen i zmek na Dobi, s pilehlm
parkem a zbirosk panstv na Rokycansku.

Kne Jeronm Colloredo-

Mansfeld zemel v roce 1998.

Strana 9

Po smrti Jeronma pebral sprvu dobskho panstv jeho nslednk

Jerome Colloredo-Mansfeld. Pevzal t panstv Zbiroh na Rokycansku.
Narodil se v Praze roku 1942 (1941?). Nyn ije v Rakousku.
Kristina

Colloredo-Mansfeldov

je

dcerou

knete

Josefa

Colloreda-

Mansfelda, jemu patilo ped vlkou Opono. Jej otec zemel v roce
1990. Soudnm zenm zskala zpt panstv v Opon v roce 2003. Spolu
s jejm bratrem Jeromem zskala zpt asi 70 obraz, nadle se ale soud o
obrazrnu a sbrku historickch zbran, umstnou prv v Opon.
Nejstarm

vnukem

knete

Josefa

Colloredo-Mansfelda

je

Leonard

Collored-Mansfeld, kter adoptoval ti syny sv dcery Kristiny a tak dl

nesou jmno rodu Colloredo-Mansfeld.

3.2 Majetek vrcen v restituce

1.Dob v roce 1998 byl oficiln pedn do rukou Jeronma ColloredoMansfelda, dnes je spravovn synem restituenta Jerome
2. Opono v roce 2003 bylo navrceno Kristin Colloredo-Mansfeldov
(nebyl

nalezen

dkaz,

Jeronm

Colloredo-Mansfeld

ztratil

eskoslovensk obanstv a kolaboroval s nacisty)

3. Zbiroh zmek byl vrcen Jeronmu Colloredu-Mansfeldovi, ale dnes
v dren u nen

Strana 10

11

4 Obrzkov ploha

Zmek Dob
Zmek Zbiroh

Strana 11

11

Erb rodu Colloredo-Mansfeld

Zmek Opono

Strana 12

11

5 Rodokmen rodu Colloredo- Mansfeld

Strana 13

11

6 Informan zdroje
Dob msto na Zlat stezce
(1.vydn , prof. Miloslav Oli a kolektiv, 1998)
www.ceskenoviny.cz
(lnek o konfiskaci majetku rodu Colloredo-Mansfeld)

Strana 14

11

Strana 15

11

Strana 16

11