Apostila Pam Stamp

Fakulta strojn, VB-TU Ostrava
Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava

Fakulta strojn

SIMULACE PROCES PLONHO
TVEN V SOFTWARU
PAM-STAMP 2G
Uebn text pedmtu Tvitelnost materilu
a nekonvenn metody ve tven
Ing. Jakub Machlek
prof. Ing. Radek ada, CSc.
Ing. Barbora Frodlov
Ostrava 2012

Tyto studijn materily vznikly za finann podpory Evropskho socilnho fondu
(ESF) a rozpotu esk republiky v rmci een projektu OP VK
CZ.1.07/2.3.00/09.0147 Vzdlvn lidskch zdroj pro rozvoj tm ve vvoji
a vzkumu.

2
Recenze: doc. Dr. Ing. Ren Pyszko (FMMI, VB Technick univerzita Ostrava)
Nzev: Simulace proces plonho tven v softwaru PAM-STAMP 2G
Autoi: Ing. Jakub Machlek, prof. Ing. Radek ada, CSc., Ing. Barbora Frodlov
Vydn: prvn, 2012
Poet stran: 120
Nklad: 10
Studijn materily pro studijn obor Strojrensk technologie Fakulty strojn
Jazykov korektura: nebyla provedena.

Tyto studijn materily vznikly za finann podpory Evropskho socilnho fondu
a rozpotu esk republiky v rmci een projektu Operanho programu Vzdlvn
pro konkurenceschopnost.

Nzev: Vzdlvn lidskch zdroj pro rozvoj tm ve vvoji a vzkumu
slo: CZ.1.07/2.3.00/09.0147
Realizace: Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava

Ing. Jakub Machlek, prof. Ing. Radek ada, CSc., Ing. Barbora Frodlov
Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava
ISBN 978-80-248-2715-5

3
POKYNY KE STUDIU
PAM-STAMP 2G
Pro studium problematiky simulace proces plonho tven nesymetrickch
soust s vyuitm metody konench prvk (MKP) jste obdreli studijn balk obsahujc:
integrovan skriptum pro distann studium obsahujc i pokyny ke studiu,
pstup do e-learningovho portlu obsahujc doplkov animace vybranch st
kapitol,
CD-ROM s doplkovmi animacemi vybranch st kapitol,
Zadn a vypracovan jednotlivch pklad.

Prerekvizity
Pro studium tto opory se pedpokldaj znalosti na rovni absolventa pedmt
Zklady strojrensk technologie, Technologie tven a slvn, vod do MKP.

Cl uebn opory
Clem tto studijn opory je seznmen se zkladnmi pojmy v oblasti tven a
definovn okrajovch podmnek metody konench prvk. Po prostudovn modulu by ml
student bt schopen definovat a simulovat zkladn procesy plonho tven nesymetrickch
soust s vyuitm metody konench prvk, dle vyhodnotit vsledky simulace a provst
analzu lisovatelnosti vtaku s vyuitm diagramu meznch deformac.

Pro koho je pedmt uren
Modul je zaazen do bakalskho studijnho programu Strojrenstv oboru
Strojrensk technologie, ale me jej studovat i zjemce z kterhokoliv jinho oboru,
pokud spluje poadovan prerekvizity.
Studijn opora je rozdlena na kapitoly, kter odpovdaj logickmu lenn studovan
ltky, ale nejsou stejn obshl. Pedpokldan doba ke studiu kapitoly se me vrazn liit,
proto jsou velk kapitoly dleny dle na slovan podkapitoly, kterm odpovd ne popsan
struktura.

4
Pi studiu kad kapitoly doporuujeme nsledujc postup:

as ke studiu: xx hodin
Na vod kapitoly je uveden as potebn k prostudovn ltky. as je orientan
a me vm slouit jako hrub vodtko pro rozvren studia celho pedmtu i kapitoly.
Nkomu se as me zdt pli dlouh, nkomu naopak. Jsou studenti, kte se s touto
problematikou jet nikdy nesetkali a naopak takov, kte ji v tomto oboru maj bohat
zkuenosti.

Cl: Po prostudovn tohoto odstavce budete umt
popsat ,
definovat ,
vyeit .
Nsledn jsou uvedeny cle, kterch mte doshnout po prostudovn tto kapitoly
konkrtn dovednosti, znalosti.

Vklad
Nsleduje vlastn vklad studovan ltky, zaveden novch pojm, jejich vysvtlen,
ve doprovzeno obrzky, tabulkami, eenmi pklady, odkazy na animace.

Shrnut pojm
Na zvr kapitoly jsou zopakovny hlavn pojmy, kter si v n mte osvojit. Pokud
nktermu z nich jet nerozumte, vrate se k nim jet jednou.

Otzky
Pro oven, e jste dobe a pln ltku kapitoly zvldli, mte k dispozici nkolik
teoretickch otzek.

lohy k een
Protoe vtina teoretickch pojm tohoto pedmtu m bezprostedn vznam
a vyuit v praxi, jsou Vm nakonec pedkldny i praktick lohy k een. V nich je hlavnm
vznamem pedmtu schopnost aplikovat erstv nabyt znalosti pro een relnch situac.

Kl k een
Vsledky zadanch pklad i teoretickch otzek jsou uvedeny v zvru studijn
opory v Kli k een. Pouvejte je a po vlastnm vyeen loh, jen tak si samokontrolou
ovte, e jste obsah kapitoly skuten pln zvldli.

5

spn a pjemn studium s tmto uebnm textem Vm pej autoi
Ing. Jakub Machlek, prof. Ing. Radek ada, CSc., Ing. Barbora Frodlov.

6
Obsah
OBSAH
0 PEDMLUVA............................................................................................................... 9
1 SOFTWARE PAM-STAMP 2G................................................................................ 10
2 UIVATELSK PROSTED SOFTWARU PAM-STAMP 2G.......................... 16
2.1 Popis zkladnho uivatelskho prosted softwaru PAM-STAMP 2G............ 16
2.1.1 Roletov nabdka................................................................................................. 18
2.1.2 Standardn panel nstroj.................................................................................. 18
2.1.3 Vlastnosti 3D modelu .......................................................................................... 19
2.1.4 Pracovn plocha ................................................................................................... 19
2.1.5 Vsledky analzy ................................................................................................. 19
2.1.6 Panel modifikace procesu ................................................................................... 20
2.1.7 Stavov dek ...................................................................................................... 20
3 PODKLADY PRO DEFINICI TVEC LOHY................................................ 21
4 NASTAVEN LOHY S OBJEMOVMI PRVKY PI POUIT MAKER
MECAS ESI PRO PAM-STAMP 2G........................................................................ 22
4.1 Popis zkladnho uivatelskho prosted softwaru PAM STAMP 2G......... 22
4.1.1 Nutn pravidla pi prci s objemovmi prvky ................................................. 22
4.1.2 Zmny, kter provedou makra MECAS ESI pro objemov prvky oproti
standardnmu nastaven...................................................................................... 23
5 HLUBOK TAEN S POUITM MECAS ESI MAKER.................................. 25
5.1 Zadn novho projektu v PAM-STAMP 2G...................................................... 26
5.2 Definice limitnch podmnek simulace.................................................................. 27
5.2.1 Tvorba tanku .................................................................................................... 28
5.2.2 Tvorba tanice ..................................................................................................... 30
5.2.3 Tvorba pidrovae............................................................................................. 31
5.2.4 Definice smru taen .......................................................................................... 33
5.2.5 Tvorba pstihu.................................................................................................. 35
5.2.6 Zjednoduen vpotu pomoc rovin symetrie .................................................. 37
5.2.7 Nastaven procesu taen..................................................................................... 39
5.2.8 Ten ..................................................................................................................... 43
5.3 Simulace prostho taen ....................................................................................... 44
5.3.1 Seven pstihu.................................................................................................. 47
5.3.2 Taen vtaku..................................................................................................... 48
5.3.3 Restartovn vpotu se zmnou parametr dotahu........................................ 48

7
Obsah
5.4 Vyhodnocen simulace procesu tven ................................................................ 50
5.4.1 Deformace vtaku.............................................................................................. 55
5.4.2 Ztenen vtaku.................................................................................................. 56
5.4.3 Lisovatelnost vtaku a stupe deformace........................................................ 58
6 HLUBOK TAEN BEZ POUIT MECAS ESI MAKER................................ 61
6.1 Zadn novho projektu v PAM-STAMP 2G...................................................... 61
6.2 Definice tvecch nstroj v PAM-STAMP 2G................................................. 63
6.2.1 Definice pidrovae............................................................................................ 63
6.2.2 Definice tanku................................................................................................... 65
6.2.3 Definice pstihu................................................................................................. 66
6.2.4 Definice roviny symetrie ..................................................................................... 69
6.3 Definice okrajovch podmnek a procesu bez pouit maker ............................ 70
6.4 Definice velikosti prvk a kvalita st nstroj ................................................... 73
6.5 Definice optimlnch velikost deformovan st mass scaling........................ 74
7.5.1 Zsady pro volbu velikosti elementu a potu rovn pesovn................... 76
6.6 Sputn vpotu simulace taen.......................................................................... 79
6.7 Vyhodnocen vpotu simulace taen.................................................................. 80
6.7.1 Tlakov napt ..................................................................................................... 80
6.7.2 Kinematika tven.............................................................................................. 81
6.7.3 Intenzita kontaktu nstroje s vtakem............................................................ 83
7 VPOET ROZVINU VTAKU DO ROVINY.................................................. 87
7.1 Zadn vstupnch parametr pi vpotu rozvinu.............................................. 87
7.2 Vkldn okrajovch podmnek pomoc maker .................................................. 89
7.3 Sputn simulace rozvinu vtaku....................................................................... 89
7.4 Vyhodnocen a prce s vsledky simulace............................................................ 90
7.4.1 Tvorba nstihovch pln ................................................................................ 91
8 VPOET ODPRUEN VTAKU PO TAEN .............................................. 95
8.1 Zadn novho projektu odpruen v PAM-STAMP 2G.................................... 96
8.2 Sputn simulace odpruen vtaku ............................................................... 100
8.3 Vyhodnocen vsledk simulace odpruen vtaku......................................... 101
8.3.1 Analzy odpruen............................................................................................. 102
9 POMOCN FUNKCE PROGRAMU PAM-STAMP 2G..................................... 106
9.1 Objemov prvky................................................................................................... 106

8
Obsah
9.2 Lokln zjemnn st konench prvk............................................................. 108
9.3 Lokalizovn uren oblasti z vtaku na pstih............................................ 111
KL K EEN.................................................................................................. 116

9
Pedmluva
0 PEDMLUVA
Strojrenstv je od potku jednm z nejdleitjch odvtv prmyslu. Povauje
se za jedno z mtek k posuzovn vysplosti jednotlivch stt. Strojrenstv podlh
aktulnm trendm a inovativnm eenm vce ne jakkoli jin odvtv. Snaha obstt v tvrd
konkurenci a bt nejlep ene prmysl mlovmi kroky kupedu. Nov neotel een,
pouit novch technologi a vzkum novch matril jdou ruku v ruce s poadavky na co
nejvy uitn vlastnosti a na bezpenostn nroky z hlediska ochrany majetku a osob. Snaha
bt nejlep v oboru, mt sv know-how, je tanou silou strojrenskho prmyslu. Dky tto
invenci nastv neustl pokrok a poznvn svta kolem ns.
Oblast strojrenstv, kter se neustle nejvce rozvj a za poslednch 100 let doshla
neuvitelnch rozmr, je automobilov prmysl. Postavm Ameriku na kola prohlsil
Henry Ford, kdy zahjil v roce 1908 prvn sriovou vrobu automobilu. Dnes je u na kolech
cel svt a neustle se vyvj a rozrst. Zejmna v tomto odvtv prmyslu, kde je neustl
konkurenn boj, je nezbytn dret krok v oblastech jako je materilov inenrstv, svaovn
materil, konstrukce dl, tven kov atd. Tven automobilovch dl, kter vyhovuj
poadavkm na mechanick vlastnosti, bezpenost a jsou rovn aktuln po strnce designu,
je neustle se zdokonalujc a vyvjejc se oblast automobilovho prmyslu.
S pouvnm nejmodernjch systm a softwar vyuvajcch metodu konench
prvk pro simulace proces tven lze dret krok s vvojskmi a konstruknmi centry
po celm svt.
Tento e-learningov kurz e postup zadvn okrajovch podmnek a nsledn
simulace proces tven s vyuitm metody konench prvk v softwaru PAM-STAMP 2G.
Vysvtlujc text je doplnn videi a animacemi, kter nzorn pedstavuj aktuln stav
zadvn a prbh prce se softwarem. Kad pklad obsahuje v zvru vyhodnocen
simulace pomoc jednotlivch analz (analza lisovatelnosti vtaku s vyuitm diagramu
meznch deformac plechu, analza ztenen plechu po taen, vyhodnocen tlouky plechu
po taen, vyhodnocen kinematiky vtahovn pruby v prbhu taen dlu, vyhodnocen
napt ve vtaku v procesu taen).

10
Software PAM-STAMP 2G
1 SOFTWARE PAM-STAMP 2G
Kapitola se zabv strunm popisem zkladnch vlastnost softwaru, jeho vyuvn
v praxi, filozofi postupu een danho problmu, zpsoby zadvn vstupnch daj, zdroji
kompatibilnch dat a zpsoby vyhodnocovn vsledk simulac.

as ke studiu: 15 minut

Cl: Po prostudovn tto kapitoly budete umt
rozliit, pro kter koly je software PAM-STAMP 2G vhodn a pi jakch
kolech je jej vhodn pout.

Vklad

PAM-STAMP je software vyuvajc metodu konench prvk, kter e
problematiku zaloenou na filozofii penosu informac o zmnch fyziklnch vlastnost mezi
jednotlivmi moduly numerick simulace technologickch proces (virtual manufacturing) a
po simulaci samotnho vrobku automobilu, letadla, raketoplnu, lod nebo mobilnho
telefonu (virtual prototyping). Cel balk PAM je zaloen na stavebnicovm principu, kdy
jednotliv moduly pracuj samostatn, mohou se libovoln roziovat a penet si mezi sebou
informace v jednotnm grafickm uivatelskm prosted na platform operanch systm
UNIX, Windows NT a Windows 2000. V oblasti technologie tven plech se jedn
o programov moduly PAM-Stamp (Unix/WinNT), PAM-QuikStamp Inverse (Unix/WinNT),
PAM-DieMaker/Viking (Unix/WinNT), PAM-QuikStamp Direct (Unix/WinNT), o kterch
bude strun zmnka dle.
Metoda konench prvk (MKP) je povaovna v souasnosti za nejvkonnj
metodu matematickho modelovn v tvecch procesech. Jej nejvt pednost je, e me
bt pouita k analze irok tdy loh bez omezen, kter by vyplvala z geometrie tvench
soust. Pi een loh tven je asto pouvna s modelem tuho-plastickho nebo vazko-
tuho-plastickho materilu. Soustava rovnic teorie plasticity rovnice rovnovhy sil, rovnice
kontinuity toku, konstitun rovnice. Metoda konench prvk (Finite Element Method
FEM) je numerick metoda pro analzu struktur a tles. Zpravidla je mon eit touto
metodou problmy, kter klasickmi postupy nelze spn eit. Metoda pokrv celou i
fyziklnch aplikac: statiku, dynamiku, akustiku, teplo, elektromagnetick pole,
elektrostatiku, piezoelektrick jevy a proudn. FEM e tyto problmy soustavou linernch
rovnic, jejich konstrukce a een lze efektivn provdt za pouit vpoetn techniky.
Zkladnm principem metody konench prvk (MKP) je diskretizace (rozdlen) tlesa
na mal sti (prvky), kter jsou matematicky snadno popsateln.

11
Tvarov sloitost geometrie dl a materily z ad vysokopevnostnch ocel nebo
hlinku (s vt tloukou plechu pstihu) vyaduj dostatenou pesnost a rychlost
numerick simulace. Ve vpotovch simulacch proces plonho tven se vyuv
numerick metoda konench prvk, v n je lisovan soust v prostoru popsna
trojhelnkovmi nebo tyhelnkovmi skoepinovmi prvky. K oven lisovatelnosti
se pouvaj rychl jednokrokov, vcekrokov a inverzn eie, kter e vpoty
energetickch pohybovch rovnic implicitn numerickou metodou (PAM QuikStamp Direct a
Inverse). Zskn vsledk eenm implicitn numerickou metodou je mon dov
v minutch.
Precizn realistick een poskytuj eie pouvajc explicitn numerickou metodu
pro een energetickch pohybovch rovnic (PAM-STAMP). Vsledky explicitn
numerickou metodou lze zskat dov v hodinch. Avak pi pouit optimalizace nkterch
parametr okrajovch podmnek, jako je poet rovn adaptivnho sovn se zjemovnm
konenoprvkov st pstihu v prbhu simulace i nastaven vkonnch algoritm
pro generovn adaptivnho sovn se doba trvn vpotu dostane na asy dov destek
minut. U explicitn metody plat vztah, e m men je nejmen element st, tm probh
vpoet s menm asovm krokem, co je podmnkou stability een, a tm se prodluuje
doba vpotu (Obrzek 1.1).

Obrzek 1.1 Postup simulace v softwaru PAM-STAMP 2G

Programov modul PAM-STAMP je specializovan CAE software pro simulaci
plonho tven technologiemi hlubokho taen, ohbn, lisovn do prye (flexformingu),
hydroformingu plech i trubek, atd. Navazuje na CAD model nstroj, kter je automatickm
genertorem peveden ve vpotovou s CAE modelu. Vpotov s pstihu plechu je
generovna v prosted grafickho pre-procesoru spolu s potebnmi okrajovmi, kontaktnmi
a zatujcmi podmnkami een. asov integran schma een pohybov rovnice
rovnovhy vnitnch a vnjch sil vyuv explicitn formulace metody konench prvk.
Pi een je pln uvaovno s nelinern deforman histori pstihu plechu. Popis
materilovho chovn je zaloen na Hillov formulaci podmnky plasticity (Hill 1948)

12
se smrov zvislou anizotropi plechu. Pro tven hlinku je mon alternativn zvolit
nekvadratickou podmnku plasticity (Hill 1990). Deforman zpevovn materilu plechu
me bt doplnno o citlivost na deforman rychlost.
V dsledku znalosti deforman historie umouje PAM-STAMP zahrnout do vpotu
kritria poruovn soudrnosti materilu plechu v prbhu taen (lokln pekroen mezn
plastick deformace, ztenen, pekroen kivky meznch deformac) s pmou vizualizac
zvlnn pstihu plechu v prbhu zavrn pidrovae a taen. Vpotov simulace taen
v pevnch nstrojch velkch pstih zpravidla zan vpotem deformace vlastn thou
pstihu. Po vpotu jsou vsledky peneseny do simulace prvnho tahu. Vsledky prvnho
tahu se penej do nsledujc operace, kde se tak zohledn ztenen plechu i deforman
napov stav vlisku na potku druhho tahu. Po taen zpravidla nsleduje ostien a
po nm simulace odpruen. Pro svou obecnou formulaci lze program PAM-STAMP pout
pro vpoty simulac libovoln vrobn technologie plonho tven (viz Obrzek 1.1).

CD-ROM
Ukzka prce se softwarem pracujcm metodou konench prvk. Prezentace je
vytvoena v softwaru AutoForm 4.06. Uloeno na prvodnm CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\2_Animace\0_Prezentace_prace_se_softwarem_MKP.avi

Vvoj nstroj pro hlubok tah s konvennmi hlubokotanmi materily plech je
dky zkuenostem konstruktra a pouit numerick simulace dnes u rutina ovem jen do t
doby, ne se spust sriov vroba. Pedpokldejme, e takovchto jednoduchch loh je
z celkovho vvoje nstroj piblin 60 %, zbytek pak vyaduje nronj vvojov proces.
Jde tedy o jednoduch dly, jejich geometrie u sama zkuenmu konstruktrovi napovd,
jak bude proces tven probhat a jak naladit technologick plochy nstroje a tvar nstihu.
Pi een tchto ppad se s spchem pouv numerick simulace, do n se bn zadv
urit materilov ekvivalent (asto bez znalosti pvodu a podmnek men) a konstantn
koeficient ten. Protoe hodnoty tchto a dalch okrajovch podmnek asto nejsou zcela
pesn, dostv se tm vsledek do jinch hodnot a pi vrob se znan odchyluje od reality.
Konstruktr, kter pi vvoji CAD dat nstroje subjektivn sleduje na barevnch
mapch trend ztenen a deformac vlisku z tto numerick simulace, nem o tchto
nedostatcch tuen. Prvn problmy se pak ukazuj u pi zapracovn sriovho nstroje.
Na jeho msto nastupuje nstroja a napravuje to, co zpsobil konstruktr nesprvnm
nastavenm obecnch okrajovch podmnek lohy pro vpoet numerickou simulac
(viz Obrzek 1.2).

13

Obrzek 1.2 Funkce v softwaru PAM-STAMP 2G

Nebudeme se zde zabvat nstroji numerick simulace, u kterch nepome ani
pesn zadn namench materilovch vlastnost, kde lze zadat pouze konstantn koeficient
ten a kde se s vlivem zmny rychlosti deformace vbec nepot. Pojme si pipomenout
pr funkc v programu numerick simulace PAM-STAMP 2G Generation (PS2G), kter
pomhaj eit zmnnou problematiku. Konstruktr toti potebuje nejen simulovat proces
sriovch nstroj, ale mt i monost simulovat prci nstrojae.
Nastane-li situace, e mus nstroja provst pravy na vyrobenm nstroji, jde
nejastji o pravy na u zmnn, nedokonale optimalizovan brzdic lit. Pedtm, ne
nstroja spust brusku i frzku, me konstruktr provst zamlen pravy geometrie
nstroje v programu PAM-STAMP 2G, ani by disponoval upravenmi CAD daty (sta
originln data v IGS formtu), pomoc funkce Morphing. Nsledn provede simulaci
na upravench nstrojch a vyhodnot vsledek.
Pohledov dly karoserie jsou bn podrobeny auditovm testm ihned po vylisovn
a nsledn ve svteln komoe po nalakovn za elem odhalen pohledovch vad, jako jsou
propadliny, stopy po nstroji a nevratnch deformacch po nadmrnm zvlnn. Dky funkci
Surface defect lze v programu PAM-STAMP 2G pohledov dl virtuln nalakovat a
provst simulaci svteln komory.

14

Pojmy k zapamatovn
CAE je vpotov podpora proces plonho tven, kter slou cel ad lisoven,
kde napomh jak ke sniovn nklad na ppravu vroby, tak ke zvyovn odbornosti
technickch pracovnk. Programov moduly PAM-QuikStamp, PAM-DieMaker/Viking,
PAM-STAMP a PAM-Form jsou nasazovny v pprav vroby lisovanch soust pednmi
svtovmi automobilkami (Audi, BMW, Fordem, VW a adou dalch) i jejich dodavateli.
CAD z anglitiny: computer-aided design, esky: potaem podporovan
projektovn, nebo mnno na obecn CAD systm jako computer-aided drafting potaem
podporovan kreslen. Jde o velkou oblast IT, kter zasteuje irokou innost navrhovn.
Jednodue lze ci, e se jedn o pouvn pokroilch grafickch program pro projektovn
bez rsovacho prkna. CAD aplikace vdy obsahuj grafick, geometrick, matematick a
inenrsk nstroje pro kreslen plonch vkres a modelovn objekt a dj relnho
svta. Pokroilej e vpoty, analzy a zen systm (vroby, zazen).

Shrnut pojm 1.1
PAM-STAMP 2G je software, kter e problematiku technologickch proces,
jakmi jsou pedevm tvec procesy, kinematika soust, dynamika, proudn tekutin,
elektromagnetick vlnn atd. Navazuje na CAD model nstroj, kter je automatickm
genertorem peveden ve vpotovou s CAE modelu. Software je postaven na zkladu
metody konench prvk, je je povaovna v souasnosti za nejvkonnj metodu
matematickho modelovn ve tvecch procesech. Jej nejvt pednost je, e me bt
pouita k analze irok tdy loh bez omezen, kter by vyplvala z geometrie tvench
soust. S vhodou se pouv v praxi, pi simulacch tven plechovch vtak
nepravidelnho tvaru a optimalizuje tak technologie vroby soust.

Otzky 1.1
1. Co je to metoda konench prvk (MKP)?
2. Kde se MKP metody vyuvaj a uvete alespo ti pklady vyuit.
3. Co je to CAD a CAE?

Zajmavost k tmatu
Historie metody konench prvk se datuje od roku 1906, kdy lo o pokus nahradit
tleso soustavou elastickch prut. Vlastnosti prut byly voleny tak, aby posunut v uzlech
prut odpovdalo posunut v odpovdajcch bodech tlesa. Tento model postupn peel
v dnes ji dobe znm metody analzy struktur. V roce 1953 byla rovnice tuhosti poprv
popsna v maticovm tvaru, to umonilo jej een na potai. Velk rozmach zaznamenala
metoda konench prvk v leteckm prmyslu. ir aplikace i v ostatnch odvtvch
nastoupily a s napsnm rozshlch program vyuvajcch metodu konench prvk

15
v prbhu 60. a 70. let. Nyn je na trhu mnoho program zaloench na metod onench
prvk rzn velikosti, s rznmi monostmi een a za rzn ceny.

Prvodce studiem slovnk pro zapamatovn

Slovnk zkladnch pojm objevujcch se v softwarech vyuvajc metody
konench prvk.

Tabulka zkladnch anglickch pojm
Nzev anglick esky
Direct zamit, nasmrovat
Inverse opan, pevrcen
Virtual praktick, faktick
Manufacturing vroba
Prototyp prototyp
Drafting vkres, kreslen, nrt

Dal zdroje
Pro rozen znalost popisovan problematiky prostudujte:
[1] http://www.mmspektrum.com/clanek/pocitacova-simulace-tvareni-plechu, Rudolf
Petrmichl, MM Prmyslov spektrum, 25. 6. 2010.
[2] http://www.mmspektrum.com/clanek/seriova-vyroba-plosnym-tvarenim-a-numericka-
simulace, Rudolf Petrmichl, MM Prmyslov spektrum, 25. 6. 2010.
[3] MACHLEK, J. Nvrh technologie lisovn plechov sousti nepravidelnho tvaru :
diplomov prce. Ostrava : VB-TUO, 2009. 112 s.
[4] PETRUELKA, J., SONNEK, P. Tvaitelnost kovovch materil. [Upraven verze
III.] Ostrava : VB Technick univerzita Ostrava, 2006, 184 s.
[5] ADA, R. Tvitelnost materil a nekonvenn metody tven : Plon tvitelnost :
nvody do cvien : skriptum. 1. vyd. Ostrava : VB-TU Ostrava, 2002. 148 s.
ISBN 80-248-0019-5.
[6] PETRUELKA, J. Tvaitelnost a nekonvenn metody ve tven : skriptum. 1. vyd.
Ostrava : VB-TU Ostrava, 2000.
[7] FRODLOV, B. Optimalizace napovch a kinematickch pomr pi taen vtaku
nepravidelnho tvaru z tenkho plechu s vyuitm MKP : diplomov prce.
Ostrava : VB-TUO, 2009. 247 s.

16
Uivatelsk prosted softwaru PAM-STAMP
2 UIVATELSK PROSTED SOFTWARU PAM-STAMP
Kapitola se zabv popisem uivatelskho prosted softwaru tak, aby se uivatel
softwaru snadnji orientoval v zkladnch pojmech a nabdkch, kter software poskytuje.
Jednotliv nabdky a roletov menu jsou podrobn rozebrny a jsou vysvtleny jejich funkce.
2.1 Popis zkladnho uivatelskho prosted softwaru PAM-STAMP 2G


orientovat se v zkladnm uivatelskm prosted a vyznat se v poli zkladnch
nabdek softwaru PAM-STAMP 2G.

Vklad
Uivatelsk prosted softwaru PAM-STAMP 2G je pehledn a pro uivatele, kter
se seznm se zkladnmi pkazy, je ovldn intuitivn. Zkladn nabdka pkaz vlastnost a
voleb zobrazen 3D modelu je zobrazena na Obrzek 2.1. Ve je pln modifikovateln,
jednotliv nabdky a panely se daj pesouvat, skrvat. To ve pro pln komfort jednotlivce,
s ohledem na nroky a poadavky uivatele.
Zkladn orientace a operace v uivatelskm prosted, tj. pohyb s 3D modelem,
pibliovn, uchopen a rotace, klvesov zkratky atd., jsou vysvtleny v Tabulka 2.1.
Veker kony a pohyby jsou analogick jako v jinch 3D softwarech.

Tabulka 2.1 Orientace v prosted PAM-STAMP pomoc myi
Orientace v uivatelskm prosted softwaru pomoc myi
Nzev Proveden
Uchopen a posun modelu Stisknut Ctrl a levho tlatka myi
Rotace Stisknut koleka myi a posun myi
Zoom Rotace kolekem myi
Rychl nabdka Stisknut pravho tlatka myi

17 17

Obrzek 2.1 Popis uivatelskho prosted softwaru PAM-STAMP 2G
Roletov nabdka
Standardn panel nstroj
Vlastnosti 3D modelu
Analyzovan model
USS souadnicov systm
Panel modifikace procesu
Stavov dek
Vsledky analzy
Pracovn plocha
Rychl vkldn
18
2.1.1 Roletov nabdka
Klasick roletov nabdka obsahujc kompletn nabdku vech funkc softwaru PAM-
STAMP 2G spolu se spoutem eie zadan lohy s obyejnou, nebo dvojnsobnou
pesnost. Nejpouvanj nstroje pro zadvn loh a nastavovn limitnch (okrajovch)
podmnek se zobraz v panelech nstroj (viz Obrzek 2.2).

Obrzek 2.2 Roletov nabdka

2.1.2 Standardn panel nstroj
Pomoc panelu nstroj lze nastavit
uivatelsky nejpouvanj nstroje, kter
jsou ihned k dispozici na pracovn ploe
Obrzek 2.3. Jednotliv nstroje lze jednotliv
skrvat, nebo vyvolvat dle jednotlivch
aktulnch poteb uivatele softwaru.
V prvn polovin nabdky nstroj je
k dispozici nabdka uivatelskch nstroj
zobrazujc se po oznaen na horn ploe
uivatelskho prosted v roletov nabdce.
Jedn se o nstroje usnadujc prci
pi zadvn a prav podklad (entit)
pro samotnou simulaci procesu tven.
Druh st nazvan Output se
po oznaen zobrazuje v lev panelov sti
uivatelskho rozhran. Zde jsou nstroje
slouc k pprav lohy tven,
k zobrazovn aktulnch dat, k zadvn
okrajovch podmnek a k zvren analze
simulace.

Obrzek 2.3 Panel nstroj
19
2.1.3 Vlastnosti 3D modelu

Panel vlastnost 3D modelu slou
k zobrazen jednotlivch soust (entit)
vpotu (viz Obrzek 2.4), tj. jednotlivch
vytvoench ploch (nstroj) podlejcch se
na vpotu. Tyto vytvoen entity jsou
zobrazeny v zloce Visibility, kde si me
uivatel podle poteby jednotliv plochy
zobrazit, nebo skrt.
V zloce Project me uivatel,
podle nastavench parametr (viz ne)
zobrazit prbh vpotu v jednotlivch
krocch. Poet tchto krok (stage), na kter
bude rozdlena dan vpotov loha,
uivatel pedem nadefinuje v parametrech
zadvan lohy.
Obrzek 2.4 Vlastnosti 3D modelu
2.1.4 Pracovn plocha
Zobrazuje aktuln prci uivatele s lohou tven. Dv tedy uivateli pln pehled
v jak fzi zadvn okrajovch podmnek, vpotu, nebo analzy se loha nachz
(viz Obrzek 2.1).

2.1.5 Vsledky analzy
V panelov nabdce Vsledky analzy
jsou k dispozici nstroje, kter slou uivateli
k proven sprvnosti zadn tvec lohy a
k oven vech nadefinovanch parametr a
vlastnost. Rovn uivatel najde v tomto panelu
funkce, kter zobraz vstupy (vsledky) vpotu
dan tvec lohy. Tyto vsledky pot me
uivatel analyzovat pomoc velk spousty
nstroj a v nejvhodnjm zobrazen dle poteb
uivatele.
Obrzek 2.5 Panel zobrazujc vsledky analz

20
2.1.6 Panel modifikace procesu
Pomoc panelu modifikace procesu
(zloka Process) je uivatel schopen
s vyuitm ady maker nadefinovat celou tvec
lohu krok po kroku. Tato makra a dal funkce
jsou seazeny postupn tak, e pi jejich pouit je
uivatel schopen intuitivn nastavit okrajov
podmnky tvec lohy.
Dal zloky v tomto panelu
(viz Obrzek 2.6) usnaduj prci uivatele
pi definovn tvec lohy bez pouit maker
(viz definovn tvec lohy bez pouit maker).

Obrzek 2.6 Panel nstroj definujc
proces taen
2.1.7 Stavov dek
Stavov dek slou k zobrazen provedench prav. Kad krok pi zadvn lohy
tven se chronologicky ad do vytvoench krok ve stavovm dku. Pi chybnm zadn
kroku, kter chce uivatel opravit, lze pout funkci Zpt. Tuto funkci lze pout jen
jednou. To znamen, e se uivatel vrt vdy jen o jeden krok zpt. Pi prci s jednotlivmi
pkazy stavov dek rovn vypisuje nabdku krok, kter po uivateli chce, aby byl pkaz
zadn sprvn.

Shrnut pojm 2.1
Po prostudovn tto kapitoly by se ml uivatel umt pohybovat v prosted softwaru
PAM-STAMP 2G. Rovn by ml mt pedstavu, kde se nachz jednotliv panely nstroj a
co obsahuj.


konench prvk.

Nzev anglick esky
Output Vstup (vsledek)
Visibility Viditelnost
Project Projekt, nvrh, kol
Process Prbh, vvoj, postup

21
Podklady pro definici tvec lohy
3 PODKLADY PRO DEFINICI TVEC LOHY


rozliit soubory a jejich vlastnosti exportovan softwarem pi prci s vpotem

Vklad
Program PAM-STAMP 2G, ei Autostamp, pracuje s CAD daty. Tato data jsou
ostatnmi programy exportovna ve formtech *.igs, *.stp. Tyto soubory (plochy v eii
Autostamp) se pot jednodue importuj napklad rychlm vkldnm (viz Obrzek 2.1).
Takto vloen plochy slou jako podklad pro jednotliv tvec lohy. Importovat se dle
mohou nejen zkladn plochy slouc jako podklad pro samotn tah, ale i kivky, kter slou
nap. jako tvary brzdicch eber, vodic lity a dal funkn elementy podlejc se na tvecm
procesu (viz samotn een tvec lohy uveden dle).
Zadn samotn lohy a vsledky simulac se ukldaj do uivatelem peddefinovan
sloky, tj. sloky s aktuln eenm projektem (lohou). V tto sloce se pot ukldaj
veker pomocn soubory dan simulace. Jednotliv pomocn soubory, jejich ppony a
vlastnosti jsou uvedeny v Tabulka 3.1.

Tabulka 3.1 Druhy soubor vytvoench softwarem PAM-STAMP 2G
Druhy soubor vytvoench softwarem pi vpotu
Ppona souboru Vlastnosti souboru
*.pre Nejdleitj soubor obsahujc klov vlastnosti simulace
*.his Soubor vytvejc se bhem simulac, obsahuje vpotov matice
*.out Textov soubor obsahujc identifikaci dan lohy
*.res Soubor odpovd jednomu vsledkovmu stavu lohy
*.rst Dky tomuto souboru lze restartovat lohu a jej vpoet
*.att Textov soubor obsahujc definovan atributy se zadnm lohy
*.msh Pomocn soubor
*.dct Pomocn soubor

22
Nastaven lohy s objemovmi prvky pi pouit maker MECAS ESI
4 NASTAVEN LOHY S OBJEMOVMI PRVKY PI POUIT
MAKER MECAS ESI PRO PAM-STAMP 2G
Kapitola se zabv rozdlem mezi simulac skoepinovmi a objemovmi prvky a
popisem rozdl mezi jednotlivmi lohami pi pouit maker MECAS ESI. Jsou zde popsny
i zmny, kter provedou makra oproti standardnmu nastaven lohy.
4.1 Popis zkladnho uivatelskho prosted softwaru PAM-STAMP 2G


Cl: Po prostudovn tto kapitoly budete znt
postup pi prci s objemovmi prvky s pouitm zjednoduujcch maker.

Vklad
Skoepinov prvek (Shell v 3D programech exportovn jako plocha) nepopisuje
napjatost ve smru tlouky materilu, proto se vyuv pro plon tven, kde se pot
se zjednoduenm taenm bez ztenen materilu. Toto taen bez ztenen materilu (tam,
kde je tlouka materilu zanedbateln k rozmrm a velikosti pstihu) je zejmna vhodn
pro hlubok taen. Objemov prvek (Solid v 3D programech exportovn jako objemov
soust) m pi tvecch simulacch sv opodstatnn v ppadech, jako je tven
se ztenenm stny (mezera mezi nstroji je men ne tlouka plechu), nebo v situacch, kdy
jsou pouity velmi mal rdiusy vzhledem k tlouce plechu.
Velikost skoepinovho (Shell) elementu by nemla bt men ne cca 0,75 tlouky
plechu. V ppadech, kdy je pro popis geometrie nutn volit men elementy, je nutn pout
objemov prvky. Pro tyto dn omezen, co se te velikosti prvku, neplat. Objemov prvky
popisuj proces pesnji, a proto zde neplat dn omezen, ovem tak je jejich popis a
vpotov as mnohem nronj.

4.1.1 Nutn pravidla pi prci s objemovmi prvky
Pi pouit maker pro objemov prvky MECAS ESI je nutn dodret tato pravidla:
normly element nstroj mus bt konzistentn (soudrn) orientovny a
smovat smrem k plechu (je pouit PENALTY kontakt),
na pidrovai by nemly bt stny,
nelze pout materilov data s normlovou anizotropi (materilov data mus
bt izotropn, tedy mus bt znm smr vlcovn a to vdy v jednom smru a
to v jednom pro celou lohu),

23
offsetovn (odsazen) nstroj o hodnotu tlouky plechu (technologick vle
je mon, nen vak zcela nutn ji pout),
s objemovmi prvky lze potat s vlivem gravitace a odpruen pouze
explicitn (pmo). Vpoet vlivu gravitace je asov velmi nron,
doporuuje se proto nahradit jej pesnm umstnm plechu do nstroj, je-li to
mon.
V ppad problm s chovnm konenoprvkov st plechu me uivatel zkusit
v Global object/Advanced parameters/Element zmnit Solid element integration rule
z Uniform na Selective reduced (pouit quazi-pln integrovanho elementu) tm vak
vzroste vpotov as zhruba na tynsobek. U objemovch prvk a jejich vpot nelze
pout mezioperan ostih (trimming).

4.1.2 Zmny, kter provedou makra MECASI ESI pro objemov prvky oproti
standardnmu nastaven
Pro typ kontaktu Penalty je standardn pouita hodnota souinitele ten 0,15 (tato
hodnota odpovd ten bez mazn u Penalty kontaktu) (viz Obrzek 4.1). Hodnota scale
faktoru je zmnna na 0,1 (standardn 0,03, touto hodnotou se zvyuje tuhost kontaktu
obecn, pokud jsou elementy plechu vt, hodnota scale faktoru se vol vy, nemla by
vak peshnout hodnotu 0,3).
Hodnota konstantn kontaktn tlouky je nastavena na 0,005 mm (viz Obrzek 4.1),
Contact acceleration je zmnno z hodnoty 10 (standardn nastaven) na hodnotu 1. Jedn
se o kontakt, kter je vyhledvn v kadm asovm kroku.
Hodnota tolerance v dialogovm okn Autopositioning je zmnna na 0,006
(viz Obrzek 4.1). Za pedpokladu e nstroje jsou napolohovny dle, ne je kontaktn
tlouka.

Obrzek 4.1 Zmna hodnoty tolerance v dialogovm okn Autopositioning

24
Makro automaticky nastav hodnoty rychlost pohybu nstroj 2 m/s pro holding a
10 m/s pro camping. U rychlost jsou nbhy (viz Obrzek 4.2), protoe jinak Penalty kontakt
nefunguje sprvn.

Obrzek 4.2 Nastaven hodnoty rychlost pohybu nstroj

Shrnut pojm 4.1
Po prostudovn tto kapitoly by ml uivatel vdt, jak je rozdl mezi pouitm
objemovch a plonch prvk pi zadvn lohy, na co dvat pozor u objemovch loh
pi pouit MECAS ESI maker.

Otzky 4.1
1. Co je to SOLID?
2. Co je to SHELL?


konench prvk.

Nzev anglick esky
Shell Skopka
Solid Jednolit, celistv tleso
Uniform Jednotn, stejn
Reduced Zredukovan, omezen
Hlubok taen s pouitm MECAS ESI maker
25
5 HLUBOK TAEN S POUITM MECAS ESI MAKER
Kapitola se zabv zadvnm lohy do softwaru, vkldnm podklad pro simulaci
hlubokho taen s pouitm zjednoduujcch maker. Tato makra zjednoduuj vkldn vech
okrajovch podmnek. Dle je zde popsno sputn samotnho vpotu a prce s vsledky a
analzami lisovatelnosti. Ve je doplnno ilustranmi animacemi.


pipravit lohu hlubokho taen sousti s pouitm maker v softwaru PAM-
STAMP 2G,
popsat zkladn sti nstroje pro hlubok tah,
vyhodnotit vpoet hlubokho tahu sousti, porovnat jednotliv analzy
lisovatelnosti a orientovat se v diagramu meznch deformac (FLD),
exportovat obrzky, videa a dal podklady pro dal prci s vsledky simulace
hlubokho taen vtaku z plechu.

Vklad
Pi prci s plechovmi vtaky se pedpokld, e tlouka materilu (plechu) je
zanedbateln vzhledem k velikosti celho tlesa. Proto se dle pracuje s 3D plochami vtaku
(viz Obrzek 5.1) a tlouka materilu se me zohlednit v dalch okrajovch podmnkch
ne.

Obrzek 5.1 Vtaek zobrazen v softwaru PAM-STAMP 2G

26
Hlubok taen s pouitm maker MECAS ESI
5.1 Zadn novho projektu v PAM-STAMP 2G
Pi zadvn novho projektu (vpotov lohy) se mus v roletov nabdce, nebo
v panelu nstroj zvolit:

Project/ New/ Project/ Nzev
projektu

Zadnm nzvu souboru (simulace) a
potvrzenm zadanho nzvu se zobraz
uivatelsk rozhran pro prci s lohou. Tm
je zaloena nov loha (viz Obrzek 5.2).

Obrzek 5.2 Zaloen novho projektu
,
Jako podklady pro simulaci hlubokho taen se v praxi pouvaj CAD soubory, kter
jsou exportovny ve formtu *.igs, nebo *.stp (viz 3). Tyto soubory obsahuj plochy 3D
modelu vtaku, kter mus mt geometrick tvar, jak m vsledn vtaek. Tyto soubory
jsou zpravidla dodny zkaznkem.

Po potvrzen dojde k uloen a
do dialogovho okna novho projektu
se zad:
Process/ Standard stamping
Jedn se o standardn hlubok
taen. Na vbr je dle vlcovn
(lemovn), zakruovn.
V eii (Solver type) se dle
nastav standardn taen:
Solver type/ PAM-AutoStamp
Dle jsou v nabdce ei sovn,
rychl ei (Quick Stamp)
(viz Obrzek 5.3) a rozvin vtaku
(Inverse), kter se vyuv pro zskn
obrysov kontury pstihu.

Obrzek 5.3 Nastaven procesu v novm
projektu

27
Potvrzenm jsou primrn daje nastaveny a uloeny do zkladnch soubor,
do uivatelem zvolen sloky. loha je tak nastavena na technologii prostho taen.
Plochy a ostatn extern data jako kivky brzdicch eber, plochy pstihu
se do softwaru PAM-STAMP 2G importuj vce zpsoby, napklad pomoc pkaz
z roletov nabdky:

Project/Import/ Import tool CAD
Nebo pomoc rychlho importu
(viz Obrzek 5.4), kdy uivatel pomoc
ikony pro rychl vkldn zad:

Import tool CAD

Obrzek 5.4 Rychl vkldn CAD dat
Po zadn pkazu uivatel vybere z uloen pozice CAD soubor a potvrd pkazem
Import & Transfer a potvrd se pomoc pkazu Transfer.
Po naimportovn (naten) plochy vtaku do programu je loha nachystna pro dal
zadvn zpesujcch okrajovch podmnek dleitch pro simulaci lohy hlubokho taen.
5.2 Definice limitnch podmnek simulace
Pro dal simulaci taen je poteba vytvoit k importovanmu vtaku dal plochy.
Tyto plochy pat tanku, tanici, pidrovai a ploe pstihu. Tyto plochy tvo zkladn
schma nstroje pro prost taen (viz Obrzek 5.5).

Obrzek 5.5 Schma nstroj pro prost taen

28
5.2.1 Tvorba tanku
Tank (viz Obrzek 5.5) je soust nstroje aktivn se podlejc na taen vtaku.
M tvar dutiny hotovho vtaku (jedn-li se o jednokrokov tah). Zpravidla vykonv
pmoar vratn pohyb, kter kon tehdy, kdy je materil petvoen ve vsledn vtaek.
Pro tvorbu tanku (i ostatnch tvoench
ploch) se v panelu 3D modelu ozna nabdka
Elements a Edges (viz Obrzek 5.6).
Tyto funkce slou k rznmu zobrazovn
3D modelu, kter uivatel naimportoval (viz 5.1).
Elements je funkc zobrazujc vybran elementy
do viditeln polohy. Edges Funkce zobrazuj 3D
model rozloen na rovnobn elementy.

Obrzek 5.6 Funkce vbru
Pro oznaen plochy tvoc tank v nstroji slou sada nstroj, kter uivatel
pouije pro oznaen ploch na 3D modelu (viz Obrzek 5.7).

Obrzek 5.7 Standardn panel nstroj a nabdka Selection toolbar
Pomoc jednotlivch funkc panelu Selection toolbar me uivatel jednodue
a efektivn vybrat pesn ty entity, kter potebuje k vytvoen dalch objekt
(viz Tabulka 5.1).
Tabulka 5.1 Vlastnosti jednotlivch funkc v nabdce Selection toolbar
Selection toolbar
Zobrazen Vlastnosti
pidvn vybranch objekt
odebrn vybranch objekt
vybr vdy jednotliv objekt
Vbr jednotlivch bod
vbr ploch
vbr hraninch kivek

29
vbr 3D kivek
vbr celho objektu
vbr ploch
vbr entit
odebere vechny entity
pevrcen, inverzn vbr

Uivatel tedy pomoc tto nabdky Selection toolbar ozna vechny plochy
tak, aby jejich oznaenm vznikla cel kontaktn plocha tanku (viz Obrzek 5.8). Tedy
plocha pmo se podlejc na vslednm tvaru hotovho vtaku. Jedn-li se o vtaek
vyrbn hlubokm taenm, pak oznaenou plochou nen jen kontaktn plocha, kter je
kolm na smr taen, ale i okrajov plochy, tedy plochy rovnobn se smrem taen.
Vhodou takovho vybrn element je, e plocha tvoc tank nemus bt jednotn,
lze potat s mstnm odlehenm, vybrnm apod.

Obrzek 5.8 Oznaovn ploch vytvejc kontaktn plochu tanku
Po oznaen ploch, kter tvo
plochu tanku, se vbr ulo jako
samostatn objekt. Vhodou je, e si
uivatel kdykoli bhem vbru me 3D
model natet a jednotliv plochy vkldat
nebo vyjmat. Po vybrn vech entit
uivatel objekt ulo (viz Obrzek 5.9):
/ Add selection to object

Obrzek 5.9 Kontextov nabdka

30
Pidnm oznaench ploch
do objektu a pojmenovnm vytvo
uivatel objekt, kter je samostatn a
nezvisl (nen provzn) na pvodnm 3D
objektu (viz Obrzek 5.10).

referenn plocha tanku/ Add

Obrzek 5.10 Pidvn objekt

Tm je vytvoena plocha tanku (viz Obrzek 5.11) jako samostatn objekt.
V nabdce vlastnost 3D modelu pak uivatel me zobrazovat jednotliv vytvoen
plochy, nebo vbrem ploch s pouitm klvesnice Ctrl se zobrazuj plochy v jednom
dialogovm okn.

Obrzek 5.11 Plocha tanku vytvoen v programu PAM-STAMP 2G

5.2.2 Tvorba tanice
Tanice (viz Obrzek 5.5) je soust nstroje, kter se aktivn podl na tvorb
vtaku. M tvar vnj skoepiny vtaku. Oproti tanku je tedy zvten ve smru tahu
o tlouku materilu vtaku.
Plocha tanice se vytvet nemus, protoe vznikla importovnm zkladnho
modelu (viz Obrzek 5.11 lut 3D plocha). V ppad, e si uivatel peje z njakho
dvodu plochu tanice zmnit, postupuje obdobnm postupem jako v pedchozm
ppad (viz 5.2.1). Dvodem k tvorb tanice mohou bt i neupraven 3D data dodan
jako podklad pro simulaci hlubokho taen.
Pokud je vtaek symetrick podle nkter z hlavch os dle jednotnho
souadnicovho systmu (USS), me uivatel podniknout zjednoduen, kter urychl

31
vpoet a to pomoc rovin symetrie (viz 5.2.6). Korektn zadn rovin symetrie
ve vtaku nem dn vliv na sprvnost vpotu a neovlivuje dnou analzu
lisovatelnosti.
5.2.3 Tvorba pidrovae
Pidrova (viz Obrzek 5.5) m v nstroji funkci sevt pstih k tanici a
nsledn tank deformuje pstih do poadovanho tvaru. Pokud je teba vyvinout
vy stupe pidren, mohou bt v pidrovai navrhnuta brzdic ebra, kter maj
za kol:
zpomalit vtaen pstihu mezi tank a tanici a zabrnit tak vytvoen
vln na okraji vtaku,
zvyuj intenzitu pibrzdn pemisovanho materilu v jednotlivch
stech tanice, eventuln dle i v urit fzi tahu, co zpsobuje
zven tahovho napt na kor tlakovho napt. Se zmenenm
tlakovho napt se tak zmenuje monost vzniku vln i zhyb a
zvyuje se tedy jakost povrchu vtak. Intenzitu brzdn lze ovlivnit
rznm tvarem, uspodnm a potem brzdicch eber,
brzdic ebra pinej do schmat deformace polotovaru, seven
pidrovaem a tanic, vznamn souinitel ohybu materilu. Pi
taen vtak sloitch tvar nov sloka vhodn psob, protoe
vyrovnv nerovnomrnosti pibrzdn polotovaru na rznch stech
obvodu pidrovae,
pi taen vtak sloitch tvar dovoluj brzdic ebra zskat
v jednotlivch mstech vtak potebn stav napjatosti a stupe
deformace za elem maximlnho vyuit zsoby plasticity plechu a
dokonalho tvarovn vtaku,
u sloitch zborcench prostorovch ploch pidrovae brzdic ebra
dovoluj snit nroky na pesnost obroben povrchu pidrovae.

Zajmavost k tmatu
Podle dvj praxe se u vtak sloitjch tvar bez pedchzejcho zkouen
pouvaly brzdic lity (po celm obvodu vtaku). Postupnm zkouenm se dodaten
zjiovalo, ve kterm mst (na jakm seku) nen teba tak intenzivnho brzdn a st
lity se vysadila. Naopak, v mstech s nedostatenou intenzitou brzdn plechu
se umstilo vce brzdicch eber tak, e byla postupn kladena za sebe do doby, ne byla
intenzita brzdn optimln. Pro oven sprvnosti odhadu se vkld mezi plech a
pidrova smirkov pltno, kterm se sten modeluje vliv brzdicho ebra. Podle
vsledk opakovanch zkouek se doporu msta, ve kterch je nutno brzdic ebra
umstit. Aby inek brzdicho ebra byl co nejefektivnj, je nutn brat v vahu krom

32
polohy, tak geometricky tvar brzdcho ebra. Pi nevhodn volb tvaru nebo umstn
brzdicch eber se toti lisovatelnost vtak npadn zhoruje.
Pidrova m znan vliv na prbh taen a jakost vslednho vtaku.
Vhodn tvar pidrovae spolu s optimln volenou pidrovac silou pzniv ovlivuje
cel proces taen a analzy lisovatelnosti. Krom toho u druhho a dalch tah
pidrova usteuje vtaek proti tanici. Sla pidrovae mus bt tak velk, aby
zamezila tvoen vln na vtaku, ale nesm dojt k utren dna vtaku.

Vlastnosti pidrovae:
k deformaci plechu dochz pevn za psoben tahovch napt
(tahov napt jsou pevn v oblasti pidrovae),
pro zskn vtaku bez zvlnn, nebo jinch poruch, je teba plech
brzdit s rznou intenzitou po obvodu tan hrany,
prbh taen lze ovlivovat pomoc technologickch prolis, otvor
v pstihu, orientac pstihu v nstroji, tvarem plochy pidrovae a
nkdy i seskupenm vtak.

Plocha pidrovae je plocha (rovina), ze kter se bude vtaek tvet
do vslednho poadovanho tvaru. Rovina pidrovae je rovina, ze kter se vychz
pi simulacch taen vtak. Z tto roviny, bude vychzet simulace tven do konen
podoby vtaku.
Pomoc standardnho panelu a nabdky Selection toolbar se ozna vechny
plochy tak, aby jejich oznaenm vznikla cel kontaktn plocha pidrovae
(viz Obrzek 5.12).

Obrzek 5.12 Plocha pidrovae v programu PAM-STAMP 2G

33
Po oznaen ploch, kter tvo
plochu pidrovae, je teba vytvoit
plochu pidrovae (viz Obrzek 5.13)
obdobn jako v pedchozch krocch:
/ Add selection to object/
referenn plocha pidrovae/ Add

Obrzek 5.13 Pidn objektu

Tm se je vytvoena plocha pidrovae (viz Obrzek 5.14) jako samostatn
objekt. Zobrazenm vech ploch lze shldnout vechny definovan aktivn plochy
virtulnho nstroje.

Obrzek 5.14 Vytvoen plochy tanku, tanice a pidrovae

5.2.4 Definice smru taen
Po uren vech potebnch ploch je nutn definovat smr taen. Jedn se
o smr hlavnho tahu (zdvih tanku), tj. smr hlavnch tahovch napt.
Smr taen je definovn
vytvoenm novho objeku v zloce
v panelu modifikace procesu
(viz Obrzek 5.15):
Process/ Create object

Obrzek 5.15 Panel modifikace procesu

34

Pi vytvoen novho objektu
(viz Obrzek 5.16) uivatel nastav
v roletovm menu typ objektu nov
souadnicov systm:
Type/ CoordinateSystm/ Ok

Obrzek 5.16 Nabdka novho objektu
Uivatel pot co vybere typ novho
objektu a vytvo tak souadnicov systm,
me tento systm upravit dle svch
poadavk. V poli Origin je popsna
aktuln poloha souadnicovho systmu.
V poli Vector jsou uvedeny polohy a
smry hlavch os souadnho systmu
(viz Obrzek 5.17).

Obrzek 5.17 Definice souadnho
systmu
Smr hlavnho taen, tedy orientaci osy z, je teba nastavit na hodnotu -1, tedy
tak, aby smr taen byl stejn orientovn jako osa z nov vytvoenho souadnho
systmu.
Po vytvoen novho souadnho systmu, se tento souadnicov systm piad
do seznamu nov vytvoench objekt v panelu vlastnost 3D modelu
(viz Obrzek 5.18). V tomto panelu jsou vechny objekty znovu editovateln, proto
me uivatel jejich vlastnosti dle poteb libovoln mnit.

Obrzek 5.18 Vytvoen souadnho systmu v programu PAM-STAMP 2G

35
5.2.5 Tvorba pstihu
Pstih je nedeformovan tvar materilu plechu (viz Obrzek 5.5), ze kterho
se tvenm zskv skuten vlisek. Tento pstih m svj pesn tvar (3D data
od zkaznka), kter se odvj od sloitosti vtaku. Optimalizaci pstih, jejich
velikosti a sporu materilu e nstihov plny poppad ezac plny.
Definice pstihu me v programu PAM-STAMP 2G probhnout dvma
zpsoby. V prvnm se jedn o import (naten) pstihu ji existujcho (formt *.igs,
*.stp):
Project/Import/Import CAD curves/ uivatel vybere vytvoenou kivku
Jedn-li se o jednoduch tvary rovinnch pstih, me uivatel softwaru
vyut pipravenho makra, kter pomoc nkolika krok pome uivateli vytvoit
rovinn pstih (viz ne).
Pi vytvoen pstihu s pouitm
makra mus uivatel nejdve v zloce
Process zapnout ikonu s nzvem Blank
editor:
Process/ Blank editor / +/ Blank/
Surface Blank/Ok
Blank surface, protoe se jedn
o rovinn pstih pro taen bez ztenen
stny vtaku. Nemus se volit objemov
(Volume) pstih (viz Obrzek 5.19).
Obrzek 5.19 Editace pstihu
Nsleduje okno, ve kterm uivatel
nastav mechanick vlastnosti tvoenho
pstihu (viz Obrzek 5.19). V zloce
Material se nastavuje smr vlcovn
dle zvolenho souadnho systmu a
tlouka materilu Thickness.
V zloce Material law je
vytvoen materilov databze, kter
slou k piazen materilovch vlastnost
danmu pitihu. Tato databze obsahuje
vdy oznaen materilu a jeho
mechanick a fyzikln vlastnosti
(viz Obrzek 5.21).
Obrzek 5.20 Mechanick vlastnosti
pstihu

36

Obrzek 5.21- Materilov databze
Zloka Definition slou
k tvarovmu definovn pstihu
(viz Obrzek 5.22). V ppad, kdy je
pstih rovinnho tvaru, je nejvhodnj
definovat tvar pomoc ty okrajovch
bod:
Definition/ Four point/ Mesh size/
Apply
Pomoc Mesh size uivatel
nadefinuje zkladn velikost element,
na kter se vytvoen plocha rozdl,
pro mn zkuenho uivatele je k dispozici
jednoduch kalkultor, kter vypote
zkladn rozmr elementu.

Obrzek 5.22 Vlastnosti pstihu
Pi pouit tvoen plochy pomoc ty bod mus uivatel v panelu 3D
vlastnost vybrat nabdka zobrazen bod a na ploe tanice potom vybrat tyi
okrajov body, kter tvo okrajov body pstihu (viz Obrzek 5.23). Tyto okrajov
body jsou zvoleny na ploe tanku tak, aby vytvoen plocha pidrovae mohla
pidrovat vtaek po vech stranch s dostatenou plochou.

Obrzek 5.23 Umstn pstihu na tanici

37
Definovnm okrajovch bod tvocch pstih a potvrzenm Apply
se vytvo obdelnkov objekt nazvan Blank, tedy pstih (viz Obrzek 5.24) se vemi
nadefinovanmi vlastnostmi (viz ve). Vytvoen pstih lze zobrazit a editovat
rovn v panelov nabdce ve vlastnostech 3D modelu.

Obrzek 5.24 Vytvoen pstih a jeho zobrazen
5.2.6 Zjednoduen vpotu pomoc rovin symetrie
U vtak, kter jsou symetrick, lze pout ady zjednoduujcch krok, kter
et vpotov as i prci uivatele. Napklad u eenho pkladu je zmrn pouita
polovina vtaku a pomoc vytvoen roviny symetrie lze definovat cel tvec proces.
Pro rzn vtaky, me bt rovina symetrie jin, mohou se pout i dv roviny
symetrie (viz Obrzek 5.25).

Obrzek 5.25 Pklady volby rovin symetrie, pouit jedn a dvou rovin
symetrie

38
V tomto ppad je plocha tanice polovin, protoe je ji potno s polovinou
vtaku, proto je teba piadit na hranu vtaku rovinu symetrie (viz Obrzek 5.26).
Pokud by se nevytvoila plocha symetrie, vpoet by nezapotal rovinu symetrie
do vpotu. Hrana by byla povaovna za volnou hranu vtaku a pistih by se v mst
hrany deformoval zcela jinak, ne je tomu s pouitm roviny symetrie:
Process/create object/rovina symetrie/plane

Obrzek 5.26 Definice roviny symetrie

Vytvoen roviny symetrie spov
v definovn tto roviny. V zloce
Definition type (viz Obrzek 5.27) je cel
ada monost jak urit rovinu symetrie.
Tyto monosti vychz z matematickho
definovn rovin:
Definition type /Center and
normal/ okrajov bod/ Normal X=1/
Ok

Obrzek 5.27 Pozice pstihu
Definovnm okrajovho bodu, tedy bodu, kterm bude prochzet vytvoen
plocha symetrie a definovnm normly, tedy osy, na kterou bude dan plocha kolm,
se vytvo plocha symetrie.
Vytvoen plocha symetrie je uloena v nabdce vlastnost 3D modelu jako nov
objekt (viz Obrzek 5.28). Takto vytvoen plocha vymezuje hranici sti vtaku,
po kter se pstih bude tvet (deformovat) tak, jako by dle byla druh st vtaku.

39

Obrzek 5.28 Plocha symetrie vytvoen na okraji vlisku a kolm na osu X
5.2.7 Nastaven procesu taen
V panelu modifikace procesu taen se mus nejdve vytvoit nstroj, tzn.
definovat dal vlastnosti tanku, tanice, pidrovae, pstihu atd. Jedn
se o provzn nstroj mezi sebou tak, jak vypad reln nstroj. Pot uivatel
definuje, jak vpoty pro danou simulaci poaduje (viz ne).
Nyn jsou vechny objekty
vytvoeny a proto se me zat nastavovat
tvec proces, kter zan vytvoenm
nstroj (viz Obrzek 5.29):

Process/ Tool Builder

Obrzek 5.29 Nastaven tven

Pojmy k zapamatovn
Konvenn tvec nstroj tvo vdy zkladn prvky: tanice, tank.
U hlubokho taen je nstroj zpravidla doplnn pidrovaem (viz Obrzek 5.30) a
brzdicmi ebry poppad vodicmi litami. Snahou uivatele je vdy sladit jednotliv
prvky, jejich vlastnosti a interakci tak, aby vsledn vtaek sploval vechny
geometrick vlastnosti pedepsan na vrobnm vkresu.

Obrzek 5.30 Schma nstroje

40

Nabdka Tool Builder slou
k vytvoen nstroj z referennch ploch,
kter doposud uivatel vytvel jako nov
objekty (viz Obrzek 5.31).

Nejprve si uivatel vybere, kterm
makrem (Macro) bude vytvet nstroje.
Je mon vytvoen nstroj z tanice
(viz ne), nebo z tanku.

Obrzek 5.31 Tvorba nstroj
Build tools from die side/ /Punch/+(Add Object)/referenn tank/Ok

Pouitm funkce Add Object (+),
se oteve nabdka piazen objektu
k oznaenmu nstroji (viz ve).
Oznaenm referennho objektu se piad
objekt k danmu nstroji
(viz Obrzek 5.32).
Blank pstih
Punch referenn tank
Blank holder pidrova
Box_die tanice

Obrzek 5.32 Editace objektu

V nabdce Tool Builder jsou dle nabdky parametr taen, kde si uivatel
vol smr tahu to v ppad, e by byl poadovn tah v jin ose ne v ose z jako u tohoto
pkladu. Jinou osu by bylo teba pout napklad u lemovn okraje, pehybu bon
strany vtaku apod.

41
Pouitm funkce Tool Builder a piazenm jednotlivch ploch k nstrojm
se v nabdce vlastnost 3D modelu vytvo nov plochy znzorujc nstroj
(viz Obrzek 5.33). Pro tento nstroj je teba dle definovat tvec proces a jeho dal
vlastnosti.

Obrzek 5.33 Definovan nstroje pomoc maker Tool Builder

Pro vytvoen vazeb mezi jednotliv
vytvoenmi nstroji slou funkce Data
setup macro (viz Obrzek 5.34):

Process/ Data setup macro

Obrzek 5.34 Modifikace procesu
Pi aktivaci funkce Data setup
macro se mus piadit k procesu taen
makro, kter nejlpe pope dan proces
(Obrzek 5.35):
Data setup macro/ +/ Stamp/
Feasibility/ DoubleAction
Mezi dal makra pat:
Blanking,
Position, Holding, Trimming,
Single Action,
Stamping Only Double Action,
Stamping Only Single Action.

Obrzek 5.35 Data setup macro
42

V nabdce zobrazujc vechny druhy
objekt, kter jsou v PAM STAMPu
nadefinovny, si uivatel vybere ty, kter pedtm
sm vytvoil a nadefinoval jejich vlastnosti
(viz Obrzek 5.36). Pokud je uivatel nevybere,
vpoet bude probhat bez tchto objekt:
Blank (pstih),
Die (tanice),
Blank holder (pidrova),
Punch (tank),
Symetry plane (rovina symetrie).

Obrzek 5.36 Vbr objekt

V nabdce AutoStamp, Standard
forming se mus dle nadefinovat (opravit)
dal atributy, kter jsou oznaeny
ervenm zvraznnm (viz Obrzek 5.37):
/ opraven nedefinovanch
atribut
Thickness 0,5; Roling direction
0-1-0; minimum Tool radius 2; Blank
holder 10 kN; friction 0,12
V okn Group jsou definovny
plochy nstroj. Pokud nastane njak
problm s definic, je plocha oznaena.
Tot plat i u okna Material a
Parameters.

Obrzek 5.37 Definice prostho tahu

43
5.2.8 Ten
Dalm parametrem, kter nelze zanedbvat, je koeficient ten. V procesu
plonho tven ve fzi zapracovn sriovch nstroj, napklad pro karosrii
automobilu, nepostauje odhadnut konstantn koeficient ten. Koeficient ten je teba
si pedstavit jako jedno-, dvou- i vcerozmrnou funkci. Koeficient ten je zvisl
na tlaku pidrovae, na rychlosti tven a na dalch fyziklnch vlastnostech plechu a
nstroje.
Typickm pkladem nelinernho prbhu ten jsou brzdic lity. V programu
PAM-STAMP 2G lze simulovat tven s relnou geometri brzdic lity
v kombinaci s nelinernm koeficientem ten. Vsledky simulace analytickho modelu
brzdnch drek s konstantnm tenm se odchyluj od reality.
Z hlediska technologie je nutn dodrovat urit zsady, mezi kter pat:
vka vtaku m bt co nejmen,
upednostovat vtaky rotanho tvaru s rovnm dnem,
rohy hranatch vtak velmi zaoblit,
pruby na vtaku pouvat jen v nevyhnutelnch ppadech,
tolerovat rozmry tak, aby se vtaky ji nemusely kalibrovat,
volit materily s dobrmi tanmi vlastnostmi.

Ke snen ten (a tedy i tan sly) a
ke zlepen kvality povrchu se pouv
mazn. Nemae se cel pstih. Ze strany
tanku je vhodn mt ten co nejvy,
ze strany tanice je teba ten co nejvce
snit (viz Obrzek 5.38).
Mezi pidrovaem a materilem je
poteba co nejlep mazn. Prostedky, kter
se pouvaj pro mazn, nesm pokozovat
povrch nstroje a vrobku, mus lehce
pilnout a vytvoit tak rovnomrnou vrstvu.

Obrzek 5.38 Ten pi taen
plechu

44
Po opraven a pedefinovn vech
erven oznaench atribut, je cel
definice okrajovch podmnek dokonena a
loha je pipravena k vpotu.
Pozdj zmna je mon pi
optovnm pouit pkazu:

Process/ Data setup macro/
zmna atribut/ Apply

Pokud bude provedena zmna
atribut (viz Obrzek 5.39) po proveden
vpotu, mus se vpoet provst
znovu s provedenmi zmnami.

Obrzek 5.39 Definice atribut
5.3 Simulace prostho taen
Definovnm procesu taen jsou vymezeny okrajov podmnky simulace
tven. Sputnm simulace se pstih petvo do konenho tvaru vtaku. Jednotliv
kroky a prbh simulace jsou zaznamenvny tak, aby bylo mono se k jednotlivm
krokm simulace vracet a sledovat jednotliv zmny deformace, ztenen stny,
poruen apod.
Dky diskretizaci vtaku do st konench prvk je mono sledovat i uritou
dl st vtaku a ne pouze cel vtaek jako komplexn dl (viz Obrzek 5.).

Obrzek 5.40 Rozdlen vtaku do st konench prvk

45
Vsledkem simulace taen plechovho vtaku je zskn vlastnost dlce
po procesu tven. Jedn se o lisovatelnost vtaku, ztenen plechu, vskyt zvlnn,
poruen dlu. Tyto vlastnosti jsou rozhodujcm faktorem, kter ovlivuje celkovou
jakost vtaku, jeho pouit a ivotnost. V tto fzi simulace je mon, pokud dl
nevyhov, upravit okrajov podmnky tak, aby dolo k lepm vsledkm. Toto je
bezesporu vhoda program pracujc na zkladn metody konench prvk, protoe a
po optimalizovn okrajovch podmnek (procesnch veliin) se me konstruovat
nstroj. Zvren ladn kritickch rozmr a toleranc sousti je pak mnohem
jednodu.
Pro oven sprvnho nastaven lohy co se te kinematickch pohyb
nstroj, jak s nimi bude software PAM-STAMP 2G potat, slou funkce Kinematic
Check (viz Obrzek 5.40). Tato funkce se nachz v panelu vsledky analzy, pod
zlokou Analysis. Aktivovnm tto funkce si uivatel me pehrt cel
kinematick proces, kter nadefinoval v procesu Tool Builder.

Analysis/ Kinematic Check/ Animation control
VIDEO . 1 uloen na prvodnm CD-ROMu (viz ne).

Obrzek 5.40 Kinematika definovanho nstroje

CD-ROM
Animace zobrazujc kinematiku pohybu vpotu danho vtaku je uloena
na prvodnm CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\1_PAM_STAMP_priklad_bez_maker_kinematika.avi

46
Po oven kinematickch vlastnost
vpotu se me spustit samotn vpoet.

Solver/ Start/ Hosts

Host je nstroj, kter
shromauje data z probhajcho vpotu.
Sta nastavit jednou a pi dalch
vpotech je u peddefinovn a me
se jednodue vybrat z nabdky
Hosts(viz Obrzek 5.41)

Obrzek 5.41 Nabdka sbru dat
K vytvoen novho nastaven sbru
dat z probhajcho vpotu Host slou
nabdka Calculation host
(viz Obrzek 5.42):

Solver/ Start/ Hosts/ +

Pomoc konfigurace Maschine (PC),
Solveru (eie) a Launch (spoute)
se nadefinuje Host, kter se me
vyut i pi dalch vpotech podobnho
charakteru.

Obrzek 5.42 Nastaven novho sbru
dat

47
Vpoet se spout dialogovm
oknem Start a calculation:

Solver/ Start/ Ok

Single host znamen, e
pro kad stav (stage) m program tent
zvolen solver (tedy ei). Multi-host
znamen, e se pro kad stav (stage) me
spustit jin solver. Zpsoby zapisovn
vsledk se mohou ovlivnit funkcemi
v okn Action. Spoutc md (Run
mode), spoutn okamit (immediately),
nebo v sriovm mdu in batch mode
(viz Obrzek 5.43).
V dalm kroku se vybere poet
procesor, na kterch bude vpoet
probhat.

Obrzek 5.43 Dialogov okno vpotu
5.3.1 Seven pstihu
Prvnm vsledkem zadan lohy, dle kinematiky pohybu, je vsledek seven
pstihu Holding. V tomto kroku je vsledkem seven pstihu pidrovaem
k tanici poadovanou silou (viz Obrzek 5.44). V panelu vlastnost 3D modelu,
v zloce Project je vsledek simulace seven pstihu, kdy State end znamen
hodnotu, na kterou pidrova seve pstih. Je to tedy hodnota tlouky plechu, kterou
uivatel peddefinoval v pedchozch krocch.

Obrzek 5.44 Vizualizace vsledku seven (Holding)

48
Simulace seven se po vypoten ulo jako samostatn soubor do sloky
danho projektu s pponou Holding. Po simulaci seven pstihu je automaticky
sputna simulace taen vtaku Stamping.

5.3.2 Taen vtaku
Vpoet taen vraku (Stamping) je rovn uloen do samostatnho souboru,
kter lze kdykoli otevt (viz 3). Vtaek je rozdlen do jednotlivch krok (State),
kter jsou zobrazeny v 3D vlastnostech modelu v zloce Project (viz Obrzek 5.45).
Ke kadmu jednotlivmu kroku je piazena aktuln hodnota tahu. Jedn se o hodnotu,
kter uruje zbvajc hodnotu v [mm] k dokonen taen.

Obrzek 5.45 Vizualizace vsledku taen (Stamping)

Uivatel tak me v kadm kroku sledovat, jak se materil petv
do vslednho vtaku. V kadm kroku lze vyvolat nabdku vsledk simulace
procesu taen (viz Obrzek 5.45) a tak lze sledovat i prbhy napt, ztenen a jinch
analz bhem taen vtaku.
Vpoet lze vdy opakovat tm, e se jednodue restartuje. Restart vpotu se
s vhodou pouv pi vzniklch problmech pi vpotu, kdy se vyskytne jakkoli
chyba, se kterou si uivatel nev rady nebo zmrn zmn nkterou z okrajovch
podmnek. Pi restartovn navc lze pout upednostujcch parametr vpotu, kter
ovlivuj vsledek vpotu.
5.3.3 Restartovn vpotu se zmnnou parametr dotahu
Restartovn vpotu se pouv tehdy, pokud uivatel zmrn zmn nkterou
z okrajovch podmnek ovlivujc vpoet. Restartovanou lohou me program
pepsat stvajc lohu, nebo lze vytvoit novou lohu se zmnnmi podmnkami.

49
Restartovat lze vdy jen vpoet u
jednou probhl. Proto si uivatel oteve
soubor vytvoen pi vpotu
(Holding.psp, Stamping.psp ). Tatu
lohu lze samostatn restartovat
s podmiujcmi podmnkami
(viz Obrzek 5.46):

Solver/Restart /Restart paremete
rs (nastaven parametr)/Ok

Stop criteria to modify jsou
omezujc kritria zastavujc vpoet,
ktermi lze zpesnit vsledky simulace.
Mezi zkladn pat Progression,
Distance to object a Pinch test.

Obrzek 5.46 Nabdka restartu vpotu

Progression (hloubka) uruje, do jak hloubky se m vpoet provdt.
Na vbr je zde uivatelem stanoven jakkoli hodnota (New value), anebo provst
vpoet pes celou hloubku (Turn off). Dalm omezujcm kritriem je Distance to
object (mezera mezi objekty) na vbr jsou rovn 2 monosti. Prvn je hodnota
stanoven uivatelem, druhou monost je Turn off tzn. mezera mezi objekty je
nulov. Pinch test pot znamen, e se proces vpotu zastav, jakmile se tlouka
tvenho materilu rovn mezee mezi tankem a tanic (viz Obrzek 5.47). Pinch
test lze pi restartovn vpotu vypnout.

Tank
Tlouka plechu
Pinch test
Tanice
b) a)

Obrzek 5.47 Pinch test (a zastaven pi zvlnn, b zastaven
pi dosaen tlouky plechu)

50
5.4 Vyhodnocen simulace procesu tven
Vsledkem simulace taen plechovho vtaku je zskn vlastnost sousti
v prbhu procesu tven. Jedn se napklad o lisovatelnost vtaku (formability),
ztenen plechu (thinning), vskyt zvlnn (wrinkling), poruen dlu (max failure). Tyto
vlastnosti jsou rozhodujcm faktorem, kter ovlivuje celkovou jakost vtaku, jeho
pouit a ivotnost v provozu a praxi. V tto fzi simulace je mon, pokud dl
nevyhov, upravit okrajov podmnky tak, aby dolo k lepm vsledkm a proces
restartovat (viz 5.3.3). Toto je bezesporu vhoda program pracujc na zkladn
metody konench prvk, protoe a po optimalizovn okrajovch podmnek
(procesnch veliin) se me konstruovat nstroj. Zvren ladn kritickch rozmr a
toleranc sousti je pak mnohem jednodu a mn nkladn.
Z vslednho souboru, kter se vytvo po proveden vpotu taen, lze zobrazit
rzn vsledky, analzy vpotu. Rovn lze z tchto analz vytvet videa, kter
pibliuj uivateli prbh taen vtaku.
Video (viz Obrzek 5.48) z poadovan analzy uivatel exportuje z PAM-
STAMP 2G ve formtu *.avi, pomoc jednoduchch krok:
Standardn panel nstroj/ Quick states animation/ All the states/ Ok/ Project/
Export/ Animation/uivatel nazve animaci, zad dal podrobnosti a ulo

Obrzek 5.48 Animace v programu PAM STAMP 2G

CD-ROM
Ukzka exportovan animace uloena do formtu avi. Animace zobrazuje
kinematiku pohybu taen sloitho vtaku. Uloeno na prvodnm CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\2_Animace\2_PAM_STAMP_exportovana_animace_tah.avi

51
Jednotliv analzy si me uivatel
vyvolat v dialogovm okn vsledky
analzy v nabdce Contour, kter je
uvedena v panelu vsledky analzy
(Obrzek 5.):
Contours/ Display/ Smoothed/
vbr analzy
Nejpouvanj typy analz:
Thickness tlouka po taen,
Thinning ztenen plechu,
Strain deformace,
Stress napt,
FLD diagram meznch
deformac
Contact kontaktn msta.

Obrzek 5.50 Zobrazen simulace

Analzy si uivatel vybr podle sv poteby. Vsledky jednotlivch analz lze
rzn upravovat tak, aby vsledn obraz vypovdal co nejlpe o stavu vtaku
(viz Obrzek 5.50). Proto i vslednou barevnou mapu lze upravovat tak, aby barvy
urujc stav vtaku byly vyhlazen, pruhovan, normlov, nebo ve tvaru izor.
Samotn legenda urujc numerickou hodnotu analzy se aktivuje pomoc pkazu
show legend.

U kad analzy (viz Obrzek 5.49)
m uivatel na vbr z nkolika hodnot.
Napklad u deformace vtaku m uivatel
na vbr z rznch hodnot (Value), jakmi
jsou hlavn deformace (Major), co je
nejvce vyuvan kritrium, vedlej
deformace, smrov deformace, zpsob
deformace a plastick deformace. Na vbr
je i vizualizace tensoru, tedy smr
hlavnch napt (vektor).
Kad analza m tedy nkolik
variant, kter uivateli nabzej nkolik
pohled na een problm.

Obrzek 5.49 Analzy

52
Pro jednotliv analzy, a u se jedn o ztenen, deformaci nebo napt, je dleit
znt mezn hodnoty v danm stavu vtaku. Jedn se o maximln a minimln hodnotu
sledovan analzy. Tyto hodnoty naznauj kritick msta vtaku. V ppad maximlnch
hodnot se me jednat o msta s hrozcm roztrenm, poppad zvlnnm vtaku. Opakem
tchto hodnot jsou minima, kter naznauj oblasti vtaku, je nejsou dostaten (nebo
vbec) deformovny tvecm procesem, nebo v dan oblasti je materil napchovn. Uivatel
m tak pedstavu o trendu, jakm se vtaek pi tven bude chovat a kde jsou jeho kritick
msta.
Uivatel si kdykoli me zobrazit maximln a minimln hodnoty v danm vtaku
(viz Obrzek 5.50). Tyto hodnoty jsou pesn smovny na dan element vtaku:

Contours/ / Show range/ Highlight the entities that delimit the range

Hodnoty se interaktivn pohybuj s polohou vtaku tak, aby uivatel vidl polohu
danch meznch mst vdy v nejpehlednjm umstn.

Obrzek 5.50 Vizualizace vtaku s analzou ztenen v PAM-STAMP 2G

53

5.4.1 Deformace vtaku
Analza deformace vtaku Max. Strain ukazuje, kter oblast vtaku je nejvce
nchyln na poruen. Oznaenm dan oblasti je mono si vyvolat selnou hodnotu
(viz Obrzek 5.51). Pomoc funkce hledn maxima a minima lze zobrazit minimln a
maximln hodnotu u zkoumanho vtaku.

Obrzek 5.51 Zobrazen vsledk simulace s hodnotami minimln
a maximln deformace vtaku

Soust funkce Max. Strain je zobrazen deformac jednotlivch element
konenoprvkov st jako bod v diagramu meznch deformac (FLD diagramu).

Nejdleitj v tto sti analzy je hodnota maximln deformace (v pkladu
na Obrzku 5.53 jde o selnou hodnotu 0,379). Podle tto hodnoty se posuzuje riziko
poruen vtaku. Pokud by tento vsledek doshnul hodnoty 1, znamenalo by to, e le
na kivce meznch deformac v diagramu meznch deformac a dolo by k poruen vtaku.

Zajmavost k tmatu
54
V praxi nesm toto kritrium nabt
hodnoty 0,8 (80 %-n vyuit zsoby plasticity
materilu pi taen vtaku), protoe pi
zvrenm ladn kritickch rozmr a toleranc
sousti za elem dodren toleranc
pedepsanch na vkresu, me dochzet ke
zmnm nstroje, kter zptn ovlivn deformaci
vtaku. Hodnotou 0,8 je zajitna dostaten
velk rezerva pro plastickou deformaci bez
poruen, protoe pi prav nstroje a
pi neovlivnitelnch vnjch vlivech me dojt
k dalm deformacm vtaku.

Obrzek 5.52 Diagram meznch
deformac

Analza deformac vtaku s vyuitm diagramu meznch deformac se dnes
ustlila na typickm diagramu meznch deformac s osami hlavnch logaritmickch
deformac. Kad element vtaku je v diagramu meznch deformac reprezentovn
jednm bodem (viz Obrzek 5.53). Uivatel tak m pehled o prbhu a rozloen napt
ve vtaku podle zvolenho materilovho modelu. Podle rozloen bod a
doplkovch barevnch map lze snadnji a pehlednji analyzovat vtaek v procesu
tven.

CD-ROM
Animace zobrazujc ukzku FLD diagramu v prbhu taen. Uloeno
na prvodnm CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\3_PAM_STAMP_FLD_diagram.avi

Zkladn faktory ovlivujc polohu kivky meznch deformac v diagramu
meznch deformac pouitho plechu:
m vt je tlouka plechu pouitho k taen, tm je kivka meznch deformac
v diagramu meznch deformac ve poloena (poloha kivky meznch
deformac je ovlivnna vraznji tloukou plechu jen u ocel s mez kluzu nad
330 MPa),
m vy je hodnota exponentu deformanho zpevnn n plechu, tm je kivka
meznch deformac v diagramu meznch deformac poloena ve,

55
m vt hodnotu meze kluzu materil m, tm n je kivka meznch deformac
v diagramu meznch deformac poloena.

Obrzek 5.53 Vizualizace vtaku a analza s vyuitm diagramu meznch deformac
v softwaru PAM-STAMP 2G

Diagramy meznch deformac hodn vypovdaj o napovm stavu vtaku a
jeho rozloen ve vtaku. V kad sti diagram meznch deformac
(viz Obrzek 5.54) lze vyst trend chovn materilu pi psoben nstroj a
doprovodnch element jakmi jsou brzdic ebra, pidrovae apod. Body vyskytujc
se nad kivkami meznch deformac lze oznait a interaktivn tak zobrazit pmo
na modelu vtaku, tm se ukou kritick msta s hrozcm nebezpem poruen.
Jednotliv obrzky a grafy lze samozejm exportovat pro dal prezentace a zpracovn
vsledk.

CD-ROM
Animace zobrazujc analzu popisovanho vtaku, prbhu kivky limitnch
diagram (FLD) v zvislosti na postupu taen danho vtaku. Uloeno na prvodnm
CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\4_PAM_STAMP_analyza_pretvoreni.avi
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\5_PAM_STAMP_analyza_FLD.avi
V prvn animaci je vidt postup taen danho vtaku a mnc se deformace
v jednotlivch krocch v zvislosti na hloubce tahu.

56
Druh animace navazuje na prvn a to tak, e je vidt, jak se v jednotlivch
krocch mn stupe deformace a jak se tvo diagram meznch deformac.

Obrzek 5.54 Diagram meznch deformac vymezujc rzn zpsoby poruen

5.4.2 Ztenen vtaku
Analza ztenen vtaku Thinning ukazuje, o kolik procent se materil
vtaku ztenil, nebo napchoval. Jeliko se jedn o technologii taen se ztenenm
stny, je tento vsledek dleit pi hodnocen lisovatelnosti vtaku. Zporn hodnoty
ve vsledku simulace znamenaj ztenen stny vtaku, naopak kladn hodnoty
znamenaj napchovn stny vtaku v danm mst. Maximln a minimln hodnoty
lze opt vyvolat pomoc funkce zobrazen maximlnch hodnot v simulovan soustav
(viz Obrzek 5.55).

Maximln hodnota ztenen je zde dle simulace taen 0,2259, co
v procentulnm vyjden znamen 22,59 % ztenen materilu v danm mst
(viz Obrzek 5.55) a maximln hodnota napchovn materilu je -0,076 tedy 7,6 %
zvten tlouky materilu.

57

Obrzek 5.55 Analza ztenen vtaku

CD-ROM
Animace zobrazujc analzu ztenen zkoumanho vtaku. Uloeno
na prvodnm CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\6_PAM_STAMP_analyza_ztenceni.avi

Zajmavost k tmatu
V praxi je urena hodnota maximlnho ztenen materilu, kter je jet
vyhovujc. Mezn hodnoty ztenen materilu pouvan v praxi jsou uvedeny
v Tabulka 5.2. Pekroen maximln ppustn hodnoty ztenen ohrouje stabilitu
vtaku a ten pot nemus vyhovovat mechanickm vlastnostem, kter jsou poadovny
zkaznkem.

Tabulka 5.2 Kritria hodnocen ztenen plechu
Vlastnosti soubor vytvoench softwarem pi vpotu
Ztenen (%) Hodnocen
do 20 Vyhovujc
20 30 Nutnost pezkoumn okrajovch podmnek, ppadn jejich prava
nad 30 Nevyhovujc

58
5.4.3 Lisovatelnost vtaku a stupe deformace
Analza lisovatelnosti Formability ukazuje deformace danho vtaku
(viz Obrzek 5.56). Snahou uivatele je doclit u vtaku co nejvyho stupn
deformace pi splnn ostatnch podmnek simulace (eliminace poruen, ztenen,
zvlnn). Vt deformace vtaku znamen vhodnj vlastnosti vtaku vzhledem
k vyladn kritickch rozmr a toleranc sousti za elem dodren toleranc
pedepsanch na vrobnm vkresu.
Pi lisovn zastudena se sniuje plasticita kovu (kov se zpevuje) a snese
bez poruen pouze urit mezn stupe deformace, proto se provd tato analza.
Deformovan hrana vtaku znamen men pravdpodobnost odpruen. Soust tto
analzy je barevn mapa oznaujc stupn deformace jednotlivch prvk st
na vtaku. V Tabulka 5.3 je popsn vznam barevnch oznaen jednotlivch prvk
vtaku.

Obrzek 5.56 Analza stupn deformace vtaku

Tabulka 5.3 Kritria hodnocen stupn deformace materilu vtaku
Lisovatelnost vtaku
Zobrazen Vznam
STRONG WRINKLING TREND Siln zvrsnn (napchovn)
WRINKLING TREND Mrn zvrsnn
INSUFFICIENT STRETCHING Nedostaujc protahovn
SAFE Bezpen deformovan oblast
MARIGINAL ZONE Deformace na okraji kolize
CRACK Prasklina, kolize

59
Stupe deformace m pm vliv na maximln napt ve vtaku, proto lze vidt
u analzy deformace barevnou mapu zobrazujc jednotliv oblasti s vt nebo men
deformac. U analzy maximlnch napt jsou samozejm zaznamenna i vt napt
v oblastech, kde je vt deformace (viz Obrzek 5.57).

Obrzek 5.57 Analza maximlnch napt

CD-ROM
Animace zobrazujc analzu prbhu maximlnho napt zkoumanho vtaku.
Uloeno na prvodnm CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\7_PAM_STAMP_analyza_max_napeti.avi
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\8_PAM_STAMP_analyza_stupne_pretvoreni.avi

Shrnut pojm 5.1
Po prostudovn tto kapitoly by ml uivatel umt vytvoit nov projekt
v softwaru PAM-STAMP 2G, importovat plochu zadanho vtaku a z nj vytvoit
jednotliv plochy nstroje. Jedn se o zkladn plochy tanice, tanku, pidrovae a
pstihu.
Uivatel by dle ml bt schopen vyut zjednoduen vpotu, kter pinesou
zkrcen vpotovho asu pi korektnch konench vsledcch. Uivatel bude umt
samostatn nastavit proces taen dle poadavk a nastavit parametry ten. Dle bude
umt spustit vpoet simulace procesu taen a v ppad poteby jej restartovat.
Uivatel bude umt vyhodnotit vsledek simulace a provst jednotliv analzy,
mezi kter pat vyhodnocen ztenen, stupn deformace, napt a rizika poruen
vtaku zobrazenm deformac v diagramu meznch deformac pouitho plechu.

60

Otzky 5.1
1. K emu slou v nstroji pidrova a uvete minimln ti dvody jeho
pouvn.
2. Jakm zpsobem lze zjednoduit vpoet u symetrickch vtak v programu
PAM STAMP 2G?
3. Jak ovlivuje ten proces hlubokho taen vtak?
4. Jak analzy lze provdt u matematick simulace plonho tven?
5. Co je to diagram meznch deformac a k emu slou?
6. Co je to Pinch test?

lohy k een 5.1.
1. Nakreslete schma nstroje pro hlubok taen a popite princip jeho funkce.

Dal zdroje
[1] ADA, R. Pspvek k een lisovatelnosti vtak nepravidelnch tvar
z hlubokotanch plech : kandidtsk disertace. Ostrava : Vysok kola bsk
v Ostrav, Fakulta strojn a elektrotechnick, 1989. 145 s.
[2] MACHLEK, J. Nvrh technologie lisovn plechov sousti nepravidelnho
tvaru : diplomov prce. Ostrava : VB-TUO, 2009. 112 s.
[3] FRODLOV, B. Optimalizace napovch a kinematickch pomr pi taen
vtaku nepravidelnho tvaru z tenkho plechu s vyuitm MKP : diplomov
prce. Ostrava : VB-TUO, 2009. 247 s.


konench prvk.

Nzev anglick esky Nzev anglick esky
Surface plocha Thickness tlouka
Punch tank Strain deformace
Blank-holder pidrova Stress napt
Holding pidren Insufficient nedostaujc
Stamping vtaek Wrinkling zvlnn
Blank pstih, polotovar Crack prasklina, kolize

61
Hlubok taen bez pouit MECAS ESI maker
6 HLUBOK TAEN BEZ POUIT MECAS ESI MAKER
Kapitola se zabv zadvnm lohy do softwaru, vkldnm podklad
pro simulaci hlubokho taen bez pouit zjednoduujcch maker. Dle je zde popsno
sputn samotnho vpotu a prce s vsledky a analzami lisovatelnosti vtaku. Ve
je doplnno ilustranmi animacemi.


pipravit lohu hlubokho taen sousti bez maker v softwaru PAM-
STAMP 2G,
zvolit optimln disktretizaci prvk a kvalitu st nstroj,
vypotat optimln velikost deformovanho elementu,
vyhodnotit vpoet hlubokho tahu sousti, porovnat jednotliv doplkov
analzy lisovatelnosti a orientovat se v diagramu meznch deformac (FLD),
exportovat obrzky, videa a dal podklady pro dal prci s vsledky simulace
hlubokho taen plechu.

Vklad

6.1 Zadn novho projektu v PAM-STAMP 2G

Pi zadvn novho projektu
(pkladu) se mus v roletov nabdce
(viz Obrzek 6.1) zvolit:
Project/ New/ Project
Zadnm nzvu souboru
(simulace) a potvrzenm zadanho
nzvu se zobraz uivatelsk rozhran
pro prci s lohou.

Obrzek 6.1 Nov projekt

Jako podklady pro simulaci hlubokho taen se v praxi pouvaj CAD soubory,
kter se exportuj ve formtech *.igs,*. stp (viz 3). Tyto soubory obsahuj plochy 3D
modelu konenho vtaku.

62

Do dialogovho okna novho
projektu se nsledn zad:

taen, na vbr je dle vlcovn
(lemovn), zakruovn. V eii
(Solveru) se dle nastav standardn
taen (viz Obrzek 6.2):
Solver type/PAM-Sutostamp
Dle jsou v nabdce ei
sovn, rychl ei (Quick Stamp) a
rozvin vtaku (Inverse).

Obrzek 6.2 Definice novho projektu

Plochy a ostatn extern data
se do softwaru PAM-STAMP 2G
importuj vce zpsoby. Pomoc pkaz
z roletov nabdky:
Project/ Import/ Import tool
CAD
ikony pro rychl vkldn zad.

Obrzek 6.3 Rychl vkldn

Po zadn pkazu uivatel vybere z uloen pozice CAD soubor a potvrd
pkazem Import & Transfer a potvrd se pomoc pkazu Transfer.
Po importovn (naten) plochy vtaku do programu je loha nachystna
pro dal zadvn zpesujcch okrajovch podmnek dleitch pro simulaci lohy
taen.

63
6.2 Definice tvecch nstroj v PAM-STAMP 2G
6.2.1 Definice pidrovae
Pomoc standardnho panelu a nabdky Selection toolbar uivatel ozna
vechny plochy tak, aby jejich oznaenm vznikla cel kontaktn plocha pidrovae
(viz Obrzek 6.4)

Obrzek 6.4 Vbr plochy pidrovae

Pro sprvn vytvoen plochy pidrovae se vyuije funkce Offset, kde
se mus zadat hodnota vzdlenosti x (viz ne):
t x 1 . 0 (Rovnice 1)

Kde jsou: x hodnota vzdlenosti posunu plochy (mm),
t tlouka zadanho plechu (mm),
0,1 konstantn hodnota (10 % tl. plechu) (-).

Funkce Offset se nalezne
v panelu modifikace procesu, kde
jsou i dal funkce pomhajc
upravovat nastaven tvecho procesu
(viz Obrzek 6.5).

Obrzek 6.5 prava procesu

64
Funkc Offset se aktivuje nabdka vlastnost posunu neboli odsazen plochy
pidrovae. Jako uren kontaktu pirovae s tankem je teba zadat pesn typ
Accurate a hodnotu vzdlenosti 10 % tlouky plechu. V dalm kroku je teba urit
smr odsazen (viz Obrzek 6.6) a do jak plochy se m dan objekt uloit Generate
in.

Obrzek 6.6 Pouit funkce Offset pi definovn plochy pidrovae

Jeliko je pidrova v tsnm kontaktu s pstihem a v nkterch operacch
by mohlo dojt ke kontaktu hrany pidrovae s materilem, kter by se tak mohl o tuto
hranu rozznout, nebo jinak pokodit, mus se plocha pidrovae vythnout
do objemovho prvku (viz Obrzek 6.8):

Funkce Walls creation se nalezne
v panelu modifikace procesu.

Definovnm stny pridrovae
uivatel ur hranici pidrovae a v jakm
smru bude pidrova pstih uzavrat
(viz Obrzek 6.7).

Obrzek 6.7 Definice stny pidrovae


Obrzek 6.8 Definice stny tanku

6.2.2 Definice tanku
Pomoc standardnho panelu a nabdky Selection toolbar se ozna vechny plochy
tak, aby jejich oznaenm vznikla cel kontaktn plocha tanku (viz Obrzek 6.9).

Obrzek 6.9 Oznaen plocha tanku

Obdobn jako v pedchozm ppad pomoc funkce Offset je teba vytvoit plochu
tanku, kter bude rovn odsazen o 10 % (viz nahoe) tlouky plechu proti smru taen
(viz Obrzek 6.10).

66

Obrzek 6.10 Tvorba plochy tanku
Tmto jsou vytvoeny plochy tanku, tanice a pidrovae. Obdobn jako
v pedchozm pkladu (viz 5) mus uivatel definovat plochu pstihu a plochu symetrie
pro zjednoduen vpotu (viz 5.2.6).

6.2.3 Definice pstihu
Pokud ji uivatel m pstih definovan z minulch simulac, nebo z externch dat,
me jej jednodue importovat do lohy.

Project/ Import/ Import tool mesh
ikony pro rychl vkldn zad:
Import tool mesh

Obrzek 6.11 Rychl vkldn entit

Pokud uivatel nem data k importu pstihu, mus vytvoit pstih v softwaru
pomoc jednotlivch funkc (viz Obrzek 6.12):
Panel modifikace procesu/ Create object/ New object/ Blank/ Blank Editor

67

Obrzek 6.12 Definice pstihu bez pouit maker

Po potvrzen na volby se pid
objekt pstihu do dialogov nabdky
Vlastnosti 3D modelu nov objekt
pstihu (Obrzek 6.13).
/ Pstih/ Atributes

Obrzek 6.13 Vlastnosti pstihu

V dialogovm okn atribut pstihu se mus definovat zkladn vlastnosti
pstihu. Jedn se o definici samotnho tvaru pstihu s materilovmi vlastnostmi,
dle smr vlcovn polotovaru pstihu a tlouka plechu.

V nabdce Blank editor se nejprve definuj materilov vlastnosti danho
pstihu a pot v zloce Definition se definuje vlastn tvar pstihu.

68
Pro definici jednoduchch tvar
tvercovho, nebo obdlnkovho
prezu slou funkce Four point
(definice dle 4 bod,
(viz Obrzek 6.14). Mezi dal pat:
Outline vnj kivka,
Rectangle tyhelnk,
Disk kruhov tvar,
Tube trubice,
Definice rozdlen pstihu
do st konench prvk se me
provst automaticky anebo pomoc
jednoduch kalkulaky, kde sta zadat
stupe pesovn (viz 6.5).

Obrzek 6.14 Definice pstihu

Potvrzenm vech nastavench parametr se na tanici vytvo pstih, kter m
poadovan vlastnosti a je rozdlen do zkladn konenoprvkov st. U takto
vytvoenho pstihu lze pomoc vlastnost atributu libovoln mnit jeho vlastnosti a
rozmry.

Obrzek 6.15 Pstih vytvoen bez pouit maker

69
6.2.4 Definice roviny symetrie
Rovina symetrie je dal z objekt,
kter uivatel mus pidat pomoc funkce
Create object.:
Panel modifikace procesu/ Create
object/ New object/ Plane/ Symetry plane
Definovn orientace roviny
v prostoru me uivatel provst nkolika
zpsoby. V uvedenm ppad
(viz Obrzek 6.16) pomoc t bod lecch
na hranici roviny symetrie vtaku.

Obrzek 6.16 Definice roviny symetrie

Potvrzenm volby se pid rovina symetrie do prvk nstroje a vytvo tak
samostatn objekt (viz Obrzek 6.17). Dky volb definovn (uren) roviny symetrie
pomoc t bod je tato rovina spolehliv uchycena na vtaek a pi vpotu korektn
pope dan proces.

Obrzek 6.17 Vytvoen rovina symetrie s vyznaenm bod definujc tuto rovinu

70
6.3 Definice okrajovch podmnek a procesu bez pouit maker
Definici okrajovch podmnek bez pouit maker MECAS ESI je sloitj
v tom, e uivatel mus spoustu vc zadat sm bez automatickho procesu makra. M
tak ale vt monosti rznch voleb a pednastaven procesu taen. Pouv se tedy
vtinou pi een nestandardnch proces taen.
Protokol, ve kterm uivatel
definuje jednotlic objekty a proces taen,
se zobraz pomoc funkce Objects
atributes (viz Obrzek 6.18).
Panel modifikace procesu/ Objecst
atributes

Obrzek 6.18 Definice okrajovch
podmnek

Aktivovnm volby Object
atributes se uivatel dostane k listu
vech vlastnost objek
(viz Obrzek 6.19), kter v pedchozch
krocch vytvoil.
V prvnm kroku se mus
aktivovat zobrazen Display mode
tzn. zobrazen vlastnost objektu
ve stromu. A zvolit prvn volbu
u Display list mode. Dle pak
zobrazen vech stupu (All stages).
Tanice, Tank, pidrova,
se nadefinuje:
/ Object type/ Surface tool/
With material

Pstih je definovn
z pedchozch krok jako Surface
blank. I materil a definice tvaru je
dna z pedchozich krok, lze ovem
zkontrolovat, ppadn zmnit.

Obrzek 6.19 Definice atribut

71
V dalch krocch se definuj
vlastnosti objekt vzhledem k procesu
tedy tahu vtaku (viz Obrzek 6.20).
U kadho objektu jsou zkladn
atributy, kter se mus nadefinovat.
Rigid body: striktn zadn tvaru
objektu, mezi dal volby jsou opakujc
se tlesa, zjednoduen a uivatelem
dle definovan tvary. Lze zvolit
automatick.
Cartesian kinematic: jedn se
o uzamen posunu objekt v osch,
v tomto ppad jsou vechny objekty
uzameny proti ohybu, pekladu a rotaci
ve vech osch.
Contact: u jednotlivch prvk
se mus definovat, kter prvek je
s jakm v pmm kontaktu.

Obrzek 6.20 Definice tahu

U pstihu se me
pedefinovat Refinement level,
kter znamen, mru dlen pstihu
do konenoprvkov st
(viz Obrzek 6.21). Plochu symetrie,
kter byla vytvoena, je teba aktivovat.
Global refinement znamen
konenoprvkov pesovn globln
vech ostatnch prvk krom pstihu.
Poslednm definovanm
atributem je Control veden celho
procesu. Uruje, kdy se vpoet
rozbhne, pi jakch podmnkch,
jakm zpsobem a kdy ze zastav,
v jak chvli, za jakch podmnek.

Obrzek 6.21 Definice pstihu

72
Panel Control je vedoucm
prvkem celho procesu taen
(viz Obrzek 6.22). Po definovn
okrajovch podmnek u vech objekt
podlejcch se na procesu tven je
prv tato funkce stejn pro sputn,
veden a ukonen celho procesu
vpotu.
Progression type: uruje, jakm
zpsobem bude probhat taen.
Time: zadnm hodnoty
asu tahu se ur doba
taen vtaku,
Real time: Taen probh
v opravdovm ase, kdy
lze sledovat tah
v zvislosti na uplynul
dob,
Stroke of object: Zdvih
nebo taen do uritho
momentu, tedy
do kontaktu s vytvoenm
objektem, v tomto ppad
tankem.

Obrzek 6.22 Panel ovldajc cel proces
vpotu

Stop kriteria uruj, v jak fzi vpotu se m proces zastavit. Je teba urit
Progression, co je hodnota, do jak hloubky m bt vtaek vysunut (v jak hodnot
od konce se m proces zastavit). Distance, jedn se o hodnotu vzdlenosti mezi
urenmi objekty (tank tanice), v jakm smru a jakho souadnho systmu.
Poslednm kritriem, kter je schopno zastavit proces taen, je Pinch test, kter
po definovn objek (tank tanice) zastav proces vpotu tehdy, kdy pi taen
vtaku mezera mezi tankem a tanic je pln vyplnna materilem.
Atributy zastavovacch kritri lze rovn definovat. Jedn se o zastaven, pokud
definovan tan sla pekro uritou hranici (Press force analysis/Maxima press
force). Dalm kritriem me bt kontakt urit oblasti nstroje (Fluid Cell/Contact
area).

73
Ovovnm dat lze mnit atributy zastaven procesu po kontrole vech dat (Stop
after data check), nebo po potenm testu taen (Initial penetration test).

6.4 Definice velikosti prvk a kvalita st nstroj
Pi definovn tvecch element mus bt sledovn rdius na nstrojch. Tento
rdius by ml bt popsn dostatenm potem element tak, aby vsledek simulace byl
korektn a byl popsn cel tvec proces, kter nebude ovlivnn nepestnostmi
na hranch nstroje. Proto doporuen hodnota pi sovn (meshovn) nstroj
pro maximln hel mezi sousednmi elementy je 7,5. (Pi pouit maker ESI, viz 5, je
nastaven defaultn hodnota 15). Maximln velikost elementu je doporuena 10 mm.
(viz Obrzek 6.23).

Obrzek 6.23 Nastaven maximln velikosti elementu

V panelu nstroj Vsledky analzy v zloce Contour Shell / joining/
angle angle/ between shlells... si uivatel me graficky zkontrolovat velikosti hl
mezi jednotlivmi elementy (viz Obrzek 6.24).

CD-ROM
Animace zobrazujc analzu kvality pesovn pstihu je uloena
na prvodnm CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\ Animace\
9_PAM_STAMP_analyza_urovne_presitovani_pristrihu.avi

74

Obrzek 6.24 Kontrola velikosti hl

U kvality st nstroj je dleit:
dodret vysokou kvalitu konenoprvkov st nstroj, kter je
respektovna pi adaptivnm meshovn,
mus bt zajitna vle mezi tankem a tanic (10 % tlouky plechu),
pidrova mus mt svisl stny.

6.5 Definice optimln velikosti deformovan st mass scaling
Aby se vsledek simulace co nejvce piblil skutenosti, mus bt s element
optimln pro dan vtaek a dan proces taen. Do programu mus bt zadny
vechny okrajov podmnky jako tvar a rozmr pstihu, pohyb a drha nstroj, sla
pidrovae, rychlost tanku, materilov vlastnosti plechu a koeficient ten.
S pedstavuje systm rozdlen oblasti (nstroj, pstihu) na dl na sebe
navazujc 2D buky (elementy) ve dvoudimenzionlnm prostoru. Tato s je zkladem
vpotu. Plat nsledujc pravidla:
vpoet je o to nronj, m vce element se nachz na modelu,
vpoet je o to nronj, m men tyto elementy jsou,
velikost element nstroj m vliv na konen tvar vtaku, ne vak
na pesnost vsledk een,

75
velikost element pstihu m vliv na pesnost a kvalitu vpotu,
m je vpoet nronj, tm vce se prodluuje as vpotu.

Obrzek 6.25 Pklad rozdlen vtaku do konenoprvkov st a jej analza

Optimln nastaven konenoprvkov st (viz Obrzek 6.25) je obtn, protoe
nevhodn zvolen jemnost st znamen bu mnohonsobn naven vpotovho
asu cel lohy, nebo nepesn vsledek procesu z dvodu velmi hrub st.
asov krok mus bt men ne doba, za kterou projde elastick deformace
nejmenm deformovatelnm elementem konenoprvkov st. asov krok me bt
zvten umlm navenm hmoty element, jejich skuten asov krok je men, ne
definovan hodnota. Tato hodnota je oznaovna jako mass scaling. Hodnota mass
scalingu definovan uivatelem koresponduje s charakteristickou dlkou elementu. Toto
zvten asovho kroku vede k redukci potu cykl, tud ke snen vpotovho asu.
Hodnota mass scalingu me bt definovna uivatelem, nebo pomoc wizardu.
Vem elementm s charakteristickou dlkou men ne tato hodnota bude navena
hmota, tedy jejich asov krok odpovd elementu, jeho charakteristick dlka je rovna
hodnot, kter byla zadna uivatelem. Naven hmoty elementu a zmna asovho
kroku elementu je provedena po pesovn (zjemnn st refinementu).

76
6.5.1 Zsady pro volbu velikosti elementu a potu rovn pesovn

ZSADY pro VOLBU FINLN VELIKOSTI ELEMENTU A
POTU ROVN PESOVN
Zjistit z geometrie nstroj hodnotu nejmenho funknho
tanho rdius Rmin
Podle nsledujcch vztah urit finln velikost
elementu d
Odhadnout poten velikost elementu tzn. poet rovn pesovn.
Jestlie je vyadovn vpoet gravitace (v implicitnm kdu) pak je
dleit mt men poet element z dvodu nronosti na operan
pam. Obvykle se vol 45 rovn pesovn (v zvislosti na velikosti a
tvaru pstihu).

77

een pklad
Pklad . 1: Je dna tanice s nejmen velikost tanho rdiusu R
min
= 6 mm
(viz Obrzek 6.26). Plech o rozmrech (470x360) mm a tlouce 0,5 mm. kolem je
navrhnout finln velikost elementu, poet rovn pesovn a hodnotu mass scalingu.

Obrzek 6.26 Tanice
Vpoet finln velikosti elementu (po pesovn) podle vztahu
(viz 6.5.1):
) 5 . 0 ( 5 . 0
min
th R d (Rovnice 2)
) 5 . 0 5 . 0 6 ( 5 . 0 d
3 125 , 3 d mm
Kde jsou: d velikost elementu (mm),
R
min
minimln tan rdius (mm),
th tlouka plechu (mm).

Poet rovn pesovn se vol 4 (viz Tabulka 6.1) v zvislosti
na velikosti pstihu, tedy poten velikost elementu je 24 mm.

Tabulka 6.1 Stupn pesovn
rove pesovn (refinement level)
rove pesovn 1 2 3 4
24 3
Velikost elementu
d (mm)
poten
12 6
finln
Hodnota mass scalingu odpovd charakteristick dlce elementu
pi konen rovni pesovn (viz Obrzek 6.27).

78

Obrzek 6.27 Sovn plechu vlevo zatek vpotu, vpravo v prbhu vpotu
(4. rove pesovn)

een pklad

Pklad . 2: Geometri nstroj je dna vsledn velikost elementu 2,5 mm
pi konen rovni pesovni. Poten velikost elementu je zvolena 10 mm vzhledem
k velikosti nstihu kolem je navrhnout poet rovn pesovn a hodnotu mass
scalingu.

V kad rovni pesovn se zmenuje velikost elementu na polovinu
(viz Obrzek 6.28), tud budou pouity 3 rovn pesovn. Charakteristick dlka
elementu 2,5 mm v posledn rovni pesovn je hodnotou mass scalingu (viz Tabulka
6.2).

Obrzek 6.28 Pklad rozdlen element dle rovn pesovn

Tabulka 6.2 Stupn pesovn na hodnotu mass scaling 2,5 mm
rove pesovn 1 2 3 4 5
40 2,5
Velikost elementu
d (mm)
poten
20 10 5
finln

79
Hodnota mass scalingu odpovd charakteristick dlce elementu 2,5 mm
v posledn rovni pesovn.

Pojmy k zapamatovn
Zvyovn hmoty element vede zrove ke zven setrvanch ink plechu,
co me vzt k chybnm vsledkm. Proto by ml bt mass scaling pouvn
uvdomle a se zvenou opatrnost pedevm u simulac s odpruenm.

6.6 Sputn vpotu simulace taen
Po oven sprvnosti nastaven kinematickch vlastnost vpotu
(viz Obrzek 6.29) je mono spustit samotn vpoet.
Analysis/ Kinematic Check/ Animation control

Obrzek 6.29 Zkouka sprvnosti nastaven kinematiky nstroje

CD-ROM
Animace zobrazujc kontrolu nastaven kinematiky taen vtaku pi vpotu
bez pouit MECAS ESI maker. Uloeno na prvodnm CD-ROMu:

X:\PAM-STAMP_2G\Animace\10_PAM_STAMP_kinematic_check_bez_makra.avi

Vpoet se spout jako v pedchozm pkladu pomoc nabdky:
Solver/ Start/ Hosts

80

Host je nstroj, kter shromauje data z probhajcho vpotu. Sta jej
nastavit jednou a pi dalch vpotech je u peddefinovn a me se jednodue vybrat
z nabdky Hosts(viz Obrzek 5.41).
Funkce Gravity je vpoet, kter pedchz vpotu samotnho tahu, kdy
u tvarov velkch vtak m vliv hmotnost pstihu. Umstn pstihu do tanice
u rozmrnch pstih me mt za nsledek zdeformovn samotnho pstihu. Tato
funkce s tmto ppadem pot a vpoet je potom pesnj.

6.7 Vyhodnocen vpotu simulace taen
Vsledkem simulace taen plechovho vtaku je zskn vlastnost sousti
v prbhu procesu tven. Jedn se napklad o lisovatelnost vtaku posuzovanou dle
stupn deformace, ztenen plechu (thinning), vskyt zvlnn (wrinkling), poruen dlu
(max flailure). Tyto vlastnosti jsou rozhodujcm faktorem, kter ovlivuje celkovou
jakost vtaku, jeho pouit a ivotnost v provozu a praxi.
Vyhodnocen vsledk vpotu u taen bez pouit MECAS MSI maker je
obdobn jako v pedchozm pkladu (viz 5.4), protoe byly nastaveny stejn okrajov
podmnky pro oba vpoty.
Mimo hlavn analzy rozhodujc o jakosti a vlastnostech vtaku jsou
v programu PAM-STAMP 2G k dispozici i dal analzy tven vtaku.

6.7.1 Tlakov napt
Analza maximlnch tlakovch
napt zobrazuje tlakovou napjatost
ve vtaku (viz Obrzek 6.30).
Znalost rozloen tlakovch
napt ve vtaku se me vyut
k jinmu rozmstn brzdicch eber,
nebo zmn pidrovacch sil
na pstih. V idelnm ppad by
tlakov napt mla bt stejn v celm
rozsahu vtaku.
Stress/ Value/ Major

Obrzek 6.30 Analza napjatosti

81
U analzy tlakovch napt je nejdleitj zobrazen intenzity a msta, kde
ve vtaku dochz k nejvtm tlakovm naptm. U taen tvarov nesymetrickch
soust dochz k nejvtm tlakovm naptm na hranch tvarovch pechod
vtaku, zatmco tahov napt jsou indikovna logicky na stnch rovnobnch
se smrem tahu (viz Obrzek 6.31).

Obrzek 6.31 Analza maximlnch tlakovch napt

6.7.2 Kinematika tven
Analza kinematiky tven
(viz Obrzek 6.32) prozrazuje, jakm
smrem a o jakou vzdlenost
od nominln (poten) hodnoty
se vtaek pemstil (vythnul).
V nkterch ppadech prv
uivatele zajm, jak je zvislost
tlakovch napt, potamo deformace
na vzdlenosti (kinematiky)
od poten hodnoty (pstihu).

Kinematic/Displacement/
Vector

Obrzek 6.32 Kinematika

82
U kinematiky pohybu lze zobrazit dva zkladn pohledy. Kinematika pohybu
vektorov (viz Obrzek 6.33) zobrazuje posun jednotlivch element konenoprvkov
st. Kadmu elementu je piazen vektor pohybu, ten je zobrazen a je mu piazena
hodnota posunu od nominln hodnoty.
Dalm zobrazenm kinematiky pohybu vtaku je normlov zobrazen
(viz Obrzek 6.34), kter ukazuje pomoc barevn mapy jen intenzitu pohybu a
maximln a minimln hodnoty posunu tvenho materilu.
Vektorov zobrazen se pouv u tvarov sloitch vtak, kde uivatel chce
vidt, jakm smrem se dan st vtaku posouv a s jakou intenzitou. Rovn
se vyuv tohoto zobrazen pi analzch odpruen (viz 8.3.1).

Obrzek 6.33 Analza kinematiky pohybu tven, vektorov zobrazen

Obrzek 6.34 Analza kinematiky pohybu tven, normlov zobrazen

83
6.7.3 Intenzita kontaktu nstroje s vtakem
V prbhu tven dochz ke kontaktu pstihu s nstrojem, dky tomu dochz
k deformaci pstihu do konenho tvaru vtaku. Sledovn intenzity kontaktu nstroje
(tanku) s tvenm materilem me bt dleit pro optimalizaci tvecho procesu.
Pli intenzivn kontakt nstroje s tvenm materilem me vst ke tvorb
nedoucch defekt na povrchu vtaku. Jedn se napklad o praskliny, zvlnn apod.
Zobrazen maximln intenzity
kontaktu nstroje s vtakem v ase
se provede (viz Obrzek 6.35):

Display/ Contact/ Pressure/
Normal magnitude Max. over time

K dispozici jsou dle vektorov
zobrazen intenzity kontaktu nstroje
v mst interakce nstroje s vtakem
(normlov a tangentn zobrazen).

Obrzek 6.35 Intenzita kontaktu
nstroje

Analza intenzity kontaktu nstroje s vtakem vykazuje minimln hodnoty
v mst pidrovae, zatmco maximln hodnoty v mst, kde tank thne vtaek
do tanice (viz Obrzek 6.36) a pot pak v nejmench rdiusech a u tvarovch
nerovnost.

Obrzek 6.36 Analza intenzity kontaktu nstroje s vtakem

84

CD-ROM
Animace zobrazujc analzu tlakovch napt, kinematiky tven a intenzity
kontaktu nstroje s vtakem jsou uloeny na prvodnm CD-ROMu:

X:\PAM-STAMP_2G\Animace\11_PAM_STAMP_doplnkove_analyzy.avi

Shrnut pojm 6.1
Po prostudovn tto kapitoly by ml uivatel umt vytvoit nov projekt
v softwaru PAM-STAMP 2G bez pouit zjednoduujcch maker MECAS ESI. Proto
bude schopen nastavit i sloitj lohu sm. Dle bude schopen pedefinovat jednotliv
okrajov podmnky pomoc funkce Object atributes. Uivatel bude rovn ovldat
Control panel, kter definuje samotn prbh vpotu, jeho zastaven a sputn.
Uivatel bude efektivn rozhodovat o stupni pestovn pstihu v zvislosti
na sloitosti lohy a jejmu prbhu a v zvislosti na asu vpotu.
Uivatel bude umt vyhodnotit vsledek simulace a provst jednotliv analzy,
mezi kter pat vyhodnocen ztenen, stupn deformace, napt a rizika poruen
vtaku zobrazenm deformac v diagramu meznch deformac pouitho plechu a dal
doplkov analzy jakmi jsou vyhodnocen intenzity tlakovch napt, kinematiky
pohybu a vyhodnocen intenzity kontaktu nstroje s vtakem.

Otzky 6.1
1. Jak velk mezera se vol mezi jednotlivmi nstroji a pro (nap. mezi tankem a
tanic)?
2. Jakm zpsobem ovlivuje velikost pesovn pstihu vsledek simulace?
3. K emu slou Object atributes pi definici okrajovch podmnek?
4. K emu se pouv vektorov zobrazen analz u vsledk simulace?
5. M velikost pesovn pstihu vliv na vektorov zobrazen analzy kinematiky
tveni?
6. Pro se pouvaj stop kritria pi vpotu a jak druhy jsou k dispozici
v softwaru PAM-STAMP 2G?

lohy k een 6.1.
1. Je dna tanice s nejmen velikost tanho rdiusu R
min
= 9,1 mm
(viz Obrzek 6.37). Plech o rozmrech (470x360) mm a tlouce 3 mm. kolem

85
je navrhnout finln velikost elementu, poet rovn pesovn a hodnotu mass
scalingu.

Obrzek 6.37 Zobrazen nejmenho rdiusu na tanku

Dal zdroje
[1] MACHLEK, J. Nvrh technologie lisovn plechov sousti
nepravidelnho tvaru : diplomov prce. Ostrava : VB-TUO, 2009.
[2] ADA, R. Tvitelnost ocelovch plech : odborn knin monografie.
Lektorovali: L. Pollk a P. Rumek. 1. vyd. Ostrava : REPRONIS, 2001.
346 s. ISBN 80-86122-77-8.
[3] FRODLOV, B. Optimalizace napovch a kinematickch pomr pi
taen vtaku nepravidelnho tvaru z tenkho plechu s vyuitm MKP :
diplomov prce. Ostrava : VB-TUO, 2009. 247 s.
4 ADA, R. Plon tvitelnost kovovch materil : skriptum 1. vyd.
Ostrava : REPRONIS, 2001. 346 s. ISBN 80-86122-77-8.
5 HRUB, J., RUSZ, S. a ADA, R. Strojrensk tven : skriptum.
1. vyd. Ostrava : VB v Ostrav, 1993. 160 s. ISBN 80-7078-201-3.
6 ADA, R., FRODLOV, B. Analysis of elements network influence
element na vsledky simulace v programu Dynaform 5.2). In Sbornk
vdeckch prac Vysok koly bsk Technick univerzity Ostrava :
ada strojn. Ostrava : VB-TU Ostrava, 2009, ro. 55, . 1, s. 23-36.
ISSN 1210-0471, ISBN 978-80-248-2051-4.

86


konench prvk.

Smooth vyhladit Constraints omezen
Banded pruhovan Bar prut
Tension tah Transfer pemstit
Directional smrov Tube trubka, roura
Mass hmota, objem Refinement zdokonaleni
Scaling sestaven Default automaticky
Angle hel Which kter, co
Between mezi Fillet vez
Warping zborcen Limit state mezn stav
Yield stress mez kluzu Entities entita
String struna Guide vodic lita
Limit state mezn stav Spring back odpruen
Flattening ustlit, srovnat Creation tvoit, vytvoit
Clearance vle Contours obrys, kivka
Compression tlak Range kla, rozmez

87
Vpoet rozvinu vtaku do roviny
7 VPOET ROZVINU VTAKU DO ROVINY
Kapitola se zabv zadnm lohy rozvinu vtaku do roviny pstihu, definic
specilnch okrajovch podmnek, vyhodnocenm a prac s vsledky simulace a
zvrem vyuitm rozvinu vtaku do roviny.


pipravit lohu vpotu rozvinu vtaku do roviny v softwaru PAM-
STAMP 2G,
spustit a vyhodnotit vsledek simulace,
vytvoit nstihov plny.

Vklad

Vpoet rozvinu vtaku do roviny pstihu, je dleit zejmna u tvarov
sloitjch vtak. U takto tvarov sloitch nesymetrickch vtak nen jednoduch
urit optimln velikost pstihu. Tato velikost je dleit zejmna u velkosriov
vroby, kdy vhodn zvolen velikost pstihu ovlivuje celkov nklady na nstroj a
na samotnou vrobu a cenu vrobku. Pomoc vpotu rozvinu vtaku je mono urit
optimln velikost pstihu a tm optimalizovat nstihov plny pro vrobu.
7.1 Zadn vstupnch parametr pi vpotu rozvinu
Ped zahjenm samotn lohy je
teba nastavit pouvan aplikace pro dal,
tedy novou lohu:
Customize/Licenses/Customize
tokens/ Inverse environment/ Ok ...
Nastavenm reverznho prosted
vpotu (inverse environment)
(viz Obrzek 7.1) je software pipraven
na vpoet rozvinu vtaku do roviny.

Obrzek 7.1 Nastaven lohy

88

Do dialogovho okna novho
projektu se zad:
Project/ New/ Project/ Nzev
projektu/ Uloit / Process/ Standard
stamping

taen, na vbr je dle vlcovn
(lemovn), zakruovn. V eii (Solveru)
se dle nastav (viz Obrzek 7.2) inverzn
taen (rozvin), tzn. rozpnn (rozvin):
Solver type/ Inverse

Obrzek 7.2 Zadn u novho projektu
Plochy a ostatn extern data se do softwaru PAM-STAMP 2G importuj vce
zpsoby. Pomoc pkaz z roletov nabdky:
Project/ Import/ Import tool CAD (*. igs, *.stp), nebo Import mesh (*.bf)
Vtaek me bt importovn do softwaru v podob konenho stavu taen,
nebo ve stavu, kdy je taen vtaku nasimulovno a potom jeho vsledek
naimportovn jako vchoz stav (viz Obrzek 7.3) uren pro simulaci rozvinu
materilu. Rozvin materilu me bt vypotn do roviny uren uivatelem, to
pro ppad, kdy je teba pesn znt pstih v urit rovin. Pro ppad, kdy uivateli
postauje okrajov kivka pstihu na dal zpracovn, software automaticky vtaek
rozvine do primrnho souadnho systmu Global system (viz ne).

Obrzek 7.3 Importovan vtaek, ze kterho se pot rozvin materilu

89
7.2 Vkldn okrajovch podmnek pomoc maker

Po naten modelu do prosted
softwaru je dleit urit zbvajc
okrajov podmnky lohy tak, aby byly
vechny materilov a mechanick
parametry definovny.

Process/ Data setup macro/ Inverse
standard forming /+/ stamp/ Inverse/
Flat_Blank.ksi/ prava dalch
okrajovch podmnek/Apply

Mezi dal vymezujc podmnky
pat uren materilu, tlouky materilu,
ten a uren roviny, do kter se m dan
vtaek rozvinout.

Obrzek 7.4 Definice procesu rozvinu
vtaku
7.3 Sputn simulace rozvinu vtaku
loha je tak pipravena ke sputn rozvinu vtaku do roviny, jsou zadny
vechny okrajov podmnky pro vpoet:
Solver/ Host/ +/ pojmenovat lohu/solver type: inverse solver/Launch:
Binary / Solver-32Bit/pamstamp/ Ok
Nastaven spoutcho skriptu sta natavit jen jednou, pot zstv uloen
v softwaru pro dal pouit. Samotn vpoet se pak spout:
Solver/ Start/ spoutc script (viz ve)/ Ok
Vsledek vpotu je v panelu vlastnosti 3D modelu zobrazen v zloce
Project (viz Obrzek 7.5) jako State 1. Vchoz stav vtaku je druh krok State 2.
Rozvinut vtaku do pstihu je tedy vypoteno na dva kroky, piem
s rovinou pstihu lze dle pracovat. Pro dal prci se me vyut cel plocha
pstihu, nebo jen kontura pstihu.

90

Obrzek 7.5 Vsledek simulace rozvinu vtaku

7.4 Vyhodnocen a prce s vsledky simulace
Vsledkem vpotu rozvinu
materilu je do roviny rozvinut vtaek,
kter m podobu rovinnho 3D modelu.
Z 3D modelu lze vytvoit obrysovou
konturu (viz Obrzek 7.6), se kterou
se vhodnji pracuje pi dalm
zpracovvnm dat:
/Curve manager / Curve 1/
Add to object/ rozvin_kontura/ Close

Obrzek 7.6 Tvorba kontury

Vytvoen kontura pstihu (viz Obrzek 7.7) je uloena jako nov objekt v panelu
vlastnost 3D modelu. Nyn me uivatel jednotliv objekty, a se jedn o model
pstihu, nebo jeho konturu, exportovat jako jednotliv entity:

Project / Export/ Mesh/ vbr format uloen (*.igs, *.bf)/ Save

Tyto entity se dle vyuvaj zejmna pi tvorb nstihovch pln, umstn
vtak do postupovch nstroj, pln pro ezn plamenem i paprskem, konstrukci
nstroj a navrhovn technologi (viz ne).

91

Obrzek 7.7 Extrahovan obrysov kivka rozvinutho vtaku

CD-ROM
Animace zobrazujc kroky rozvinu vtaku je uloena na prvodnm CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\12_PAM_STAMP_rozvin_vytazku.avi

7.4.1 Tvorba nstihovch pln
Pi sthn je velmi dleit vstiky rozmstit na psu nebo tabuli plechu tak, aby
odpad byl co nejmen. Rozmstn vstik na psu plechu je potom oznaovno jako
nstihov pln (viz Obrzek 7.8). Odpad, a u technologick nebo konstrukn, je
nedlnou soust technologie sthn, kter pat mezi hromadn vrobn procesy, proto
se mus rozmstn vrobk vnovat velk pozornost. Materil toti tvo zhruba 60 a
75 % celkovch nklad vroby.

Zajmavost k tmatu
Dve se velikost pstihu stanovovala rznmi zpsoby. Napklad rozvinem
vtaku podle neutrln osy a to u vtak rovinnch s jednoduchmi tvary, podobnmi
metodami dle jsou rozvin vtaku dle SN22 7303, metoda ez, nebo vyuvajc
trajektorie maximlnch smykovch napt.
Metoda dle SN 22 7303: pro stanoven tvaru a velikosti pstihu
se postupuje dle norem SN 22 7301 a SN 22 7303. Vpoet pstihu
rotanch symetrickch vtak stanovuje norma SN 22 7301.
Pi urovn prmru pstihu se pedpokld, e tlouka stn pi taen
se nemn, take plocha pstihu se rovn ploe vtaku. Vzhledem
k anizotropii mechanickch vlastnost plechu je nutn rozmry pstihu
zvtit o (5 7) %. Pro taen sloitch tvarovch vtak nevlcovch

92
ploch (kuel, paraboloid, polokoule atd.) se velikost pstihu pot
podle Guldinova pravidla graficko-analyticky nebo graficky.
Norma SN 22 7303 uruje smrnice pro vpoet pstihu dutch vtak
obdlnkovho nebo tvercovho tvaru. Opt vychz z pedpokladu, e
tlouka stn vtaku se bhem taen nemn, take plocha pstihu
se rovn ploe vtaku. Mus se ovem zohlednit anizotropie mechanickch
vlastnost plechu.
Z tohoto dvodu je pro zajitn zadanch rozmr vtaku nutn zvtit
vku vtaku o technologick pdavek na ostien. Ten se vol podle
velikosti vtaku a ostihovacho zazen v rozmez 2 mm 20 mm.
Metoda ez: Tato metoda se pouv pro zjitn tvaru a velikosti pstihu
vtak libovolnho tvaru. Je vhodn pevn pro velkorozmrn vtaky
a pro vtaky s lenitou eln plochou (plocha tanku), kde se pedpokld,
e nkter plochy bude nutn thnout se ztenenm stny.
Princip metody spov v rozvinovn povrchovch kivek v jednotlivch
ezech, vedench konenm tvarem vtaku. Dlka povrchovch kivek
se upravuje s ohledem na pedpokldan prodlouen vlivem taen.
Maximln prodlouen se pedpokld 25 % a odpovdajc velikost
koeficientu pro pepoet je tedy 0,75. V praxi se pro vpoty doporuuje
hodnota v rozmez 0,75 0,9 [4]. Vzhledem k anizotropii mechanickch
vlastnost plechu se pro zajitn rozmr vtaku zvtuj rozmry
vypotanho pstihu o technologick pdavek na ostien. Ten se vol
v intervalu 2 mm 20 mm podle velikosti vtaku a podle ostihovacho
zazen. Jestlie se konstruuje pstih pro vtaek s prubou, pipotv se
k rozmrm vtaku i jej ka.
Metoda ez je velmi pracn, je nutn vyhodnotit velk mnostv ez, dlka
povrchov kivky se zjiuje obtn a zpravidla je teba mt k dispozici
definitivn tvar tanku pro posledn tah. Problmem je i vhodn volba
polohy ez a vhodn volba koeficient pro pepoet jednotlivch
rozvinutch dlek povrchovch kivek. Z tchto dvod nelze stanovit
optimln tvar a velikost pstihu touto metodou.
Metoda trajektori maximlnch smykovch napt vyuv vzjemn
shodnosti kluzovch ar, kter se objevuj na tlese pi plastickch
deformacch s charakteristikami parcilnch diferencilnch rovnic. Tyto
charakteristiky se nazvaj trajektorie maximlnch smykovch napt
(TMSN). Jde o kivky, jejich smr v kadm bod odpovd smru
maximlnch smykovch napt
max
. S TMSN, kter se sestrojuje kolem
obrysu oblasti kontaktu tanku s pstihem na potku taen, je tvoena
dvma osnovami. TMSN jsou spojit, ortogonln a protnaj smry
hlavnch napt pod hlem 45. Podstatou je, e do st TMSN se zakresluje
obrysov kivka pstihu pi dodrovn podmnky, aby protnala s

93
TMSN pod hlem 45 a aby se plocha takto stanovenho pstihu
shodovala s plochou konenho vtaku.

Volba nstihovho plnu zvis na tvaru a konstrukci vrobku, na dodrovn
zsad konstrukce, na minimlnch vzdlenostech mezi vrobky a od okraje psu.
Nstihov pln me bt bu kusov, kdy se uruje nejvhodnj zpsob sthn
nebo skupinov, kdy se budou sthat rzn tvary a sousti jednoho vrobku. Nstihov
plny mohou mt rzn tvary a podobu (viz Obrzek 7.8), to podle toho jakou technologi
se bude vtaek tvet, jestli se jedn jen o vystihovn, nebo i taen a to jednoduch,
nebo postupov, jedno nebo vceodpadov atd. Ve zvis na sloitosti vtaku, pouitm
materilu a strojovm vybaven.

Obrzek 7.8 Uspodn vtak v nstihovm plnu

Shrnut pojm 7.1
Po prostudovn tto kapitoly uivatel bude schopen pomoc softwaru rozvinout
tvarov sloit vtaek do roviny, vytvoit si tak obrysovou konturu vtaku a exportovat
ji. Uivatel bude schopen konturu vhodn umstit do nstihovch pln a racionalizovat
tak vrobn proces.

Otzky 7.1
1. K emu slou rozvin vtaku?
2. Jak je vznam nstihovch pln?

94

Dal zdroje
1 ADA, R. Plon tvitelnost kovovch materil : skriptum. 1. vyd. Ostrava :
REPRONIS, 2001. 346 s. ISBN 80-86122-77-8.
2 HRUB, J., RUSZ, S. a ADA, R. Strojrensk tven : skriptum. 1. vyd.
Ostrava : VB v Ostrav, 1993. 160 s. ISBN 80-7078-201-3.
[3] ADA, R. Pspvek k een lisovatelnosti vtak nepravidelnch tvar
z hlubokotanch plech (kandidtsk disertace). Ostrava : VB v Ostrav, 1989.
Bez ISBN.
[4] KOTOU, J. Nstroje pro tven za studena : skriptum. 3. vyd. Praha : VUT
v Praze, 1982. 158 s. Bez ISBN.
[5] ADA, R. Tvitelnost ocelovch plech : odborn knin monografie.
Lektorovali: L. Pollk a P. Rumek. 1. vyd. Ostrava : REPRONIS, 2001. 346 s.
ISBN 80-86122-77-8.


konench prvk.

Rigid psn, pevn Default automaticky
Refinement vylepen, zlepen Advanced pokroil
Progression vvoj, rst Perform provst
Stroke zdvih, ostihnout Remove vyjmout
Fluid plynul Hemming lemovn
Initial poten Annotator poznmky

95
Vpoet odpruen vtaku po taen
8 VPOET ODPRUEN VTAKU PO TAEN
Kapitola se zabv zadnm lohy odpruen, definic specilnch okrajovch
podmnek, vyhodnocenm a prac s vsledky simulace a zvrem vyuitm dat
odpruen a pouitm tohoto vpotu v praxi.


pipravit lohu vpotu odpruen vtaku po tahu v softwaru PAM-
STAMP 2G,
spustit a vyhodnotit vsledek simulace,
pout vsledek simulace v praxi.

Vklad
U bnch simulac odpruen provede konstruktr jednu a dv simulace
s pravou dat vzhledem k hodnotm odpruen. Pak u vtinou nastupuje nstroja a
dolauje geometrii nstroje run. PAM-STAMP 2G disponuje funkc Die
kompenztor, kter automaticky nalad geometrii nstroje v zadanm tolerannm poli
odpruen vlisku. PAM-STAMP 2G porovn vsledek simulace odpruen
s poadovanou geometri eenho dlu a navrhne inverzn zmnu geometrie nstroje
podle rznch parametr odetench na vlisku z prvnho vsledku odpruen.
Automaticky se spust dal vpoet a PAM-STAMP 2G vyhodnot, jak se piblil
k poadovan geometrii dlu. Pokud byl nvrh sprvn a vsledek se zlepuje,
pokrauje v pravch a do hodnot nastavench v tolerannm poli odchylky geometrie
dlu. Pokud ne, navrhne jin een a provd opt iteran vpoty.

Obrzek 8.1 Vpoet odpruen v softwaru PAM-STAMP 2G

96
8.1 Zadn novho projektu odpruen v PAM-STAMP 2G
Pi zadvn novho projektu
(pkladu) se mus v roletov nabdce
(viz Obrzek 8.2) zvolit:
Project/ New/ Project
Zadnm nzvu souboru
(simulace) a potvrzenm zadanho
nzvu se zobraz uivatelsk rozhran
pro prci s lohou.
V zloce Process se nastav
standardn taen:

V zloce Solver type
se nastav automatick tah:
Process/ PAM-Auto Stamp

Obrzek 8.2 Nov projekt

Jeliko odpruen vtaku je proces, kter logicky nsleduje a po samotnm tahu
vtaku, mus se do novho projektu definovat parametr, e bude software PAM-
STAMP 2G vychzet u z vypotanho pkladu. Nejprve se tedy vypote prost tah
s pouitm, nebo i bez pouit MECAS ESI maker a pot se zad nov loha na odpruen
vtaku.

Nastaven sbru vypotench dat
z modelu vtaku, pro lohu odpruen,
se nastav pomoc:
Project/ Picking of computed
model

Obrzek 8.3 Nastaven sbru dat
97

V dialogovm okn Picking
se nastav vchoz soubor vpotu.
Vchozmi daty jsou soubory vytvoen
pi vpotu taen bez pouit, nebo
s pouitm MECAS ESI maker
(viz Obrzek 8.4).
Tyto soubory jsou exportovny
softwarem PAM-STAMP 2G ve formtu
*.rst (viz 3).
Picking/ / data*.rst / Otevt

Obrzek 8.4 Vloen vchozch dat
pro vpoet odpruen

Importovnm vypoten lohy
se natou do Objekts vechny
vytvoen entity. Uivatel pot vybere
entitu, kter byla potna a ze kter chce
nsledn vypotat odpruen
(viz Obrzek 8.5).
V monostech pot me uivatel
definovat dal vlastnosti.
Pick nodes velocities proces
bude sledovat jen vybran uzlov body
na vtaku.
Perform annealing proces
provede hn vtaku.
Multiply stress by factor znso-
b napt.
Pick temperature zobraz
teplotu pi odpruen.
Pick attributes zobraz
jednotliv atributy.

Obrzek 8.5 Vbr objektu pro odpruen

Importovanm vtakem je vsledek simulace taen z pedelho vpotu, proto si
uivatel me zobrazit libovoln analzy simulace taen (viz Obrzek 8.6). Me tak
porovnat oblasti, kter vykazuj lokln extrmy pro danou analzu s analzou
po odpruen, nebo jak m vliv deformace vtaku na jeho pozdj odpruen (viz ne).

Obrzek 8.6 Importovan vtaek pro simulaci odpruen

Protokol, ve kterm uivatel
definuje jednotlic objekty a proces
odpruen, se zobraz pomoc funkce
Objects atributes (viz Obrzek 8.7).
Panel modifikace procesu/ Objects
attributes

Obrzek 8.7 Atributy odpruen
Aktivovnm volby Object
atributes se uivatel dostane k listu
vech vlastnost objek
(viz Obrzek 8.8).
V prvnm kroku se mus aktivovat
zobrazen Display mode, tzn.
zobrazen vlastnost objektu ve stromu. A
zvolit prvn volbu u Display list mode.
Dle pak zobrazen vech stup (All
stages).

Obrzek 8.8 Definice odpruen

Aktivovnm nabdky Blank
se uivatel dostane do zmn atribut
vtaku, zde mus aktivovat funkci
odpruen (viz Obrzek 8.9):
Add object attributes/ Springback/
Stage/ Add
Mezi dal atributy, kter se vtaku
mohou piadit, pat:
Pressure tlakov napt,
Thermal tepeln vlastnosti,
Values scalingrozdlen
do stupnic.

Obrzek 8.9 Odpruen vtaku
Vpoet odpruen se nastav
na implicitn vpoet, jedn se toti
o nejrychlej zpsob vpotu odpruen.
Implicit skryt, absolutn,
Explicit oteven vpoet,
Advanced pokroil.

Obrzek 8.10 Vpoet odpruen

V poslednm kroku ped samotnm
sputnm vpotu se mus nastavit okrajov
podmnky (viz Obrzek 8.11), hranice
(okraje) vtaku a ustavovac body.
Uivatel tyto okrajov podmnky
nastav optovnm poutm funkceObjects
atributes (viz Obrzek 8.7).

Object attributes/ Blank/ Add object
attribute/ Boundary conditions on points/
Stage/ Add

Obrzek 8.11 Vlastnosti okraje vtaku

Funkce Boundary conditions on
point slou pro definovn bod, kter
budou fixovny k vchozmu stavu, tzn.,
e vtaek bude odpruen mimo tyto
zchytn body. Tyto body jsou zchytn
a nkdy uivatele me zajmat, jak
se vtaek zachov (odpru), kdy bude
v definovanch mstech ustaven
(zamknut).
V tomto ppad nebude vtaek
nikde ustaven, proto se zvol Isostatic
parametr (Obrzek 8.12), kter znamen,
e vtaek odpru tak, jak bude vytaen
z nstroje.

Obrzek 8.12 Definice zchytnch bod

8.2 Sputn simulace odpruen vtaku
Simulace odpruen se spout
pes standardn panel Start a
calculation (viz Obrzek 8.13)
pro pesnost vpotu se zvol Double
presition explicit gravity springback,
to znamen vpoet odpruen s dvojitou
pesnost vpotu.
Single host znamen, e
pro kad stav (stage) m tent zvolen
ei (solver). Zpsoby zapisovn
vsledk se mohou ovlivnit funkcemi
v okn Action. Spoutc md (Run
mode) lze nastavit na spoutn okamit
immediately, nebo v sriovm mdu
in batch mode.
V dalm kroku se vybere poet
procesor, na kterch bude vpoet
probhat.

Obrzek 8.13 Sputn vpotu
odpruen

8.3 Vyhodnocen vsledku simulace odpruen vtaku
Odpruen materilu je nedlnou soust kad technologie tven zastudena.
Vzhledem k tomu, e nelze doclit stejnho stavu deformace v cel geometrii vtaku,
kad druh vtaku odpru jinak. Odpruen je dno materilovmi vlastnostmi vtaku.
Deformovan materil vtaku se sna dostat do rovnovn polohy. Rovnovn poloha
je spojena s mikrostrukturou materilu, kdy jednotliv atomy navzjem mezi sebou
vyrovnvaj potenciln energii.
Snahou je doclit co nejvt deformace materilu vtaku tak, aby vtaek
po vyjmut z nstroje co nejmn odpruil. V softwaru PAM-STAMP 2G existuje nkolik
zpsob vyhodnocen odpruen.

Zajmavost k tmatu
Po proveden a vyhodnocen simulace procesu taen se v praxi zvol msta, kde
bude sledovno odpruen vtaku. Ze simulace taen je ureno kritick msto, kde je
pedpokldna vysok mra odpruen. Ji ped simulac odpruen se mus na ideln
model vtaku v CAD softwaru nap. Catii definovat ezy, ve kterch bude odpruen
sledovno a porovnvno s odpruenm relnho vtaku. Men se provd pomoc 3D
micho stroje. ezy, definovan na konenm idelnm tvaru vtaku, kter odpovd
vrobnmu vkresu, se oznauj jako nominaln.
Po definovn ez na idelnm tvaru vtaku lze pistoupit k vpotu odpruen
v simulanm softwaru. Jakmile probhne vpoet odpruen vtaku, zsk se nov,
odpruen geometrie vtaku. Tato geometrie se znovu importuje do CAD softwaru a
plochy vtaku se pemodeluj dle odpruench ez (scan).
Pokud vpoet odpruen vtaku v softwarech uke velk odchylky vtaku
od jeho idelnho tvaru, je nutn provst korekci modelu nstroje k zamezen tohoto
odpruen. Problm se e zmenenm i zvtenm hlu, mezi vtakem a nstrojem,
ppadn pemodelovnm sti vtaku tak, aby se dan hrana po odpruen dostala
do poadovan tolerance pedepsan na vkresu a aby ezy na vtaku po vylisovn byly
shodn s ezy definovanmi na idelnm tvaru vtaku. Jedn se tedy o korekci ploch
nstroje na stranu opanou od odpruen plochy ve velikosti takov, jak byla namena
v CAD softwaru. Tm se zamez odpruen mimo pedepsan hranice a vtaek se vylisuje
v tolerancch, kter jsou poadovny na vkresu.
Po tto korekci se tedy ji simulace odpruen neprovd, protoe metodou korekce
ploch nstroje se bezpen zamez danmu odpruen vtaku. Ppadn nsledujc
odchylky se u koriguj pmo na nstroji nstrojaem, kter m na starosti cel nstroj a
jeho funkci. Na zklad volby technologie vroby, analzy simulace procesu tven a
po korekci modelu nstroje je vyroben nstroj pro lisovn vtak. Po jeho funknm
sladn se vylisuje prvn sada vtak, vtinou 8 a 10 kus. Ty jsou pot promeny
na kontrolnm ppravku, kter je speciln vyroben pro tento tvar vtaku

102
8.3.1 Analzy odpruen

U analzy odpruen se tedy
posuzuje jen stav odlin od poslednho
kroku po vytaen.
Display/ Kinematic/ Normal
Zobrazenm maximln a
minimln hodnoty v danm vpotu
uivatel dostane pehled, jak se vtaek
bude chovat po vyjmut z nstroje.
Contours/ / Show range/
Highlight the entities that delimit the
range

Obrzek 8.14 Zobrazen odpruen

Zobrazenm nominln plochy vtaku (viz Obrzek 8.15, ed plocha), i plochy
odpruen dv uivateli pehled, jak se vtaek zachov po vyjmut z nstroje. Hodnota
deformace je dna v [mm]. Jedn se o rozdl mezi odpruenou plochou a nominln.

Obrzek 8.15 Analza odpruen vtaku po taen

Uivatel softwaru PAM-STAMP 2G m i dal volbu zobrazen odpruen vtaku.
Jedn se o zobrazen vektorovho posunu element konenoprvkov st vtaku. Uivatel
pot vid, jakm smrem vtaek odpruil (viz Obrzek 8.16), naznauje tedy trend posunu

103
jednotlivch st vtaku. Toto zobrazen je nejvhodnj u tvarov sloitch dl, kde
uivatel nen schopen na prvn pohled urit smr odpruen.
Display/ Kinematic/ Vector

Obrzek 8.16 Vektorov zobrazen analzy odpruen

Jeliko vstupnmi daty jsou vsledky simulace taen a vsledkem je odpruen,
me uivatel sledovat i ostatn analzy procesu.
Hodnota deformace Strain vak bude nezmnna (viz Obrzek 8.17), protoe
bhem odpruen vtaku nedojde k deformaci materilu. Vtaek se nedeformuje, jen
se ustl na mezi plasticity.

Obrzek 8.17 Analza deformace odpruenho vtaku

104
Hodnota hlavnch tahovch hlavnch napt Major stress vak bude rozdln,
protoe inkem vnitnch napt vtaek odpru (zmn svj tvar). V potenm stavu je
vtaek tm bez znmek tahovch napt (viz Obrzek 8.18).

Obrzek 8.18 Hlavn tahov napt v potenm stavu

Po vpotu odpruen se hlavn tahov napt zmn (viz Obrzek 8.19), vtaek
se ustl, ale zstane v nm vnitn napt. Hodnoty vnitnch napt jsou zde zobrazeny,
nejvt napt se kumuluj kolem rdius a ohybovch hran vtaku.

Obrzek 8.19 Analza hlavnch tahovch napt ve vtaku po odpruen

105

CD-ROM
Animace zobrazujc analzu odpruen vtaku je uloena na prvodnm CD-
ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\13_PAM_STAMP_odpruzeni_vytazku.avi

Shrnut pojm 8.1
Po prostudovn tto kapitoly uivatel bude schopen pomoc softwaru zadat
vpoet odpruen vtaku. Toto je dleit zejmna u tvarov sloitch soust, kdy je
teba znt chovn vtaku po procesu taen. Uivatel bude umt vyhodnotit vpoet
odpruen a exportovat dan plochy vtaku do soubor, se ktermi pracuj dal CAD
systmy.

Otzky 8.1
1. Jak vstupn data je teba mt k dispozici pro sprvn vpoet odpruen?
2. Lze u odpruen sledovat analzu ztenen, hlavnch napt a deformace vtaku?
3. K emu slou ustavovac body ve vpotu odpruen vtaku?

Dal zdroje
[1] MACHLEK, J. Nvrh technologie lisovn plechov sousti nepravidelnho
tvaru : diplomov prce. Ostrava : VB-TUO, 2009. 112 s.
[2] ADA, R. Tvitelnost ocelovch plech : odborn knin monografie. Lektorovali:
L. Pollk a P. Rumek. 1. vyd. Ostrava : REPRONIS, 2001. 346 s. ISBN 80-
86122-77-8.
[3] FRODLOV, B. Optimalizace napovch a kinematickch pomr pi taen
vtaku nepravidelnho tvaru z tenkho plechu s vyuitm MKP : diplomov prce.
Ostrava : VB-TUO, 2009. 247 s.
4 ADA, R. Plon tvitelnost kovovch materil : skriptum 1. vyd. Ostrava :
REPRONIS, 2001. 346 s. ISBN 80-86122-77-8.
6 TINOVSK, B a MDLE, L. Hlubok taen plechu na lisech: 1. vyd. Praha :
SNTL, 1990. Bez ISBN.
7 EVIN, E., HRIVK, A. a KMEC, J. Zskavanie materilovch dajov pre
numerick simulciu. In Zbornk prednok 7. medzinrodnej konferencie
TECHNOLGIA 2001 : I. diel. Bratislava: Slovensk technick univerzita
v Bratislav, 2001, s. 281-284. ISBN 80-227-1567-0.
Pomocn funkce programu PAM-STAMP 2G
106
9 POMOCN FUNKCE PROGRAMU PAM-STAMP 2G
Kapitola se zabv zadnm pomocnch funkc v softwaru PAM-STAMP 2G tak,
aby zjednoduily prci uivateli tohoto softwaru, nebo jej zpesnily i jinak optimalizovaly
vpoet.


nastavit lohu pro objemov prvek (pstih),
zjemnit lokln pesovn pstihu, pro lokln pesnost vpotu,
lokalizovat uritou oblast z vtaku na pstih.

Vklad

9.1 Objemov prvky
Vpoet s objemovmi prvky se pouv tehdy, pokud nelze zanedbat tlouku
pstihu vzhledem k rozmrm vtaku. Pouitm zjednoduen (plochy) dojde
k nepesnostem ve vpotu a vsledek by neodpovdal realit. Pouit objemovch prvk,
kdy jsou pi definici nstroje pouity i vodic lity, je vidt na Obrzek 9.1.

Obrzek 9.1 Tven objemovch prvk

107
Objemov prvky se pouvaj tehdy, pokud tlouka materilu nen zanedbateln
vi dlkovm rozmrm vtaku. Pokud je pstih 10x vt ne tlouka materilu
vtaku, uvauje se o plonm pstihu a nepot se s objemem.

Samotn definovn objemovho
prvku pstihu uivatel provede pomoc
nsledujcch krok (viz Obrzek 9.2):

Blank editor/ Blank/ Objects
attributes
Ostatn definice pstihu zstv
stejn jako v pedchozch ppadech, tzn.
materil vtaku, smr vlcovn a
tlouka materilu.
Pstih je zpotku definovn
jako Surface Blank, tedy plon prvek,
jeho objemov vlastnosti nastav a
uivatel.

Obrzek 9.2 Definice objemovho prvku

Objemov vlastnosti elementu
uivatel nastav pomoc oteven nabdky
Object attributes, kdy v definici
vlastnost pstihu nastav v typu objektu,
objemov prvek.

Objects attributes/ Blank/ Object
type/ Volume Blank

Tmto je nastaven vpoet
s definovanm objemovm prvkem
pstihem.

Obrzek 9.3 Objemov vlastnosti
elementu

108

CD-ROM
Animace zobrazujc kinematiku pohybu nstroje pi nastaven procesu
taen s objemovmi prvky kinematic check a analzy matematickho vpotu jsou
uloeny na prvodnm CD-ROMu:

X:\PAM-STAMP_2G\Animace\14_PAM_STAMP_objemove_prvky_kinematic_check.avi
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\ 15_PAM_STAMP_objemove_prvky_analyzy.avi

9.2 Lokln zjemnn st konench prvk
Lokln zjemnn st konench prvk se provd za elem zpesnn vsledk
v uritm mst. V nkterch ppadech uivatele zajm pouze pesn vsledek
v nkterch oblastech vtaku, zatmco celek nen podstatn. Tmto zpsobem zadn
dochz k podstatnmu urychlen vpotovho asu. Zpravidla se nejprve provede
komplexn matematick vpoet celho vtaku, pot se ur kritick msta, je vykazuj
nesrovnalosti, nebo pekroen meznch hodnot u vsledk a pot se provede nov
vpoet. U novho vpotu jsou zpesnna kritick msta a dkladnji analyzovna.
Uivatel pomoc nabdky Selection toolbar (viz 5.2.1) ozna vechny elementy
plochy tak, aby jejich oznaenm vznikla oblast, kter uivatele bude zajmat z hlediska
pesnho vpotu (viz Obrzek 9.4).
Po oznaen ploch, kter tvo zpesnnou oblast vpotu, se vbr ulo jako
samostatn objekt. Vhodou je, e si uivatel kdykoli bhem vbru me 3D model
natet a jednotliv plochy vkldat nebo vyjmat. Po vybrn vech entit uivatel objekt
ulo (viz Obrzek 5.9:

/ Add selection to object/ zpesnna_oblast_01/ Add

109

Obrzek 9.4 Vybran plochy pro zjemnn st konench prvk

Definice zjemnn koneno-
prvkov st se provede v panelov
nabdce Objects attributes.

Blank editor/ Blank/ Objects
attributes

V atributech objekt, v zloce
Blank, jsou definovny vytvoen
objekty, kterm uivatel mus piadit
sovn:
Objects attributes/ Refinement/
Stamping/ Add
Takto piazenm atributm
uivatel nyn pouze ur, jak pesn chce
mt vpoet (viz 6.5). m vt hodnota
maximlnho stupn se zvol, tm
pesnjho vsledku uivatel doshne.

Obrzek 9.5 Definice zjemnn
konenoprvkov st pstihu

110
Definovan oblasti maj stejn vlastnosti materilu vtaku a chovaj se jako jeden
pstih, rozdl je jen v tom, e v urit definovan oblasti je pesovn pstihu hustj
ne ve zbyl ploe (viz Obrzek 9.6).

Obrzek 9.6 Sov model vtaku s definovanm zjemnnm
Vsledky simulace procesu taen jsou obdobn jako v pedchozch ppadech s tm
rozdlem, e nyn je oblast s jemnj rovn pesovn vce pesn (viz Obrzek 9.7).
Na Obrzek 9.7 je analza deformace vtaku, kde je patrn rozdl v rovni pesovn
vtaku. Zatmco v lev sti vtaku (hrub s) je rove deformace relativn stabiln,
tak pi zpesnn vpotu (jemn s) vpravo, u je patrn riziko roztren vtaku.

Obrzek 9.7 Analza deformace vtaku pomoc zjemnn st konench prvk

111

CD-ROM
Animace zobrazujc vpoet s loklnm zjemnnm konenoprvkov st je
uloena na prvodnm CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\16_PAM_STAMP_lokalni_zjemneni.avi

9.3 Lokalizovn uren oblasti z vtaku na pstih
U tvarov sloitch vtak, kter se vyrb vce tvecmi operacemi, potebuje
uivatel znt msto na pstihu, kde dochz k prasklinm, zvlnnm i jinm defektm.
Urenm tohoto msta na pstihu a nsledujcm technologickm zsahem lze pedejt
nsledujcm defektm. Takovou funkc v softwaru PAM-STAMP 2G je funkce
Flattening. Pomoc tto funkce si uivatel ve vtaku vyzna clov msto a pomoc
zptnch krok toto msto penese do pstihu.
Efektivnm zpsobem lze vyut tuto funkci v kombinaci s pedchozm pkladem
zjemnn rovn pesovn pstihu. Nejprve si uivatel ur msto defektu
(Obrzek 9.8), penese jej do pstihu a zde provede lokln zjemnn rovn st a
provede vpoet znovu. Doshne tak nejpesnjch vsledk s maximlnm vyuitm
vpotovho asu.
Na Obrzek 9.8 znzorujcm analzu maximlnch napt, je zobrazena
maximln hodnota napt pro dan vtaek. Tato oblast bude v nsledujcch krocch
penesena do rovinnho pstihu, tedy do vstupnch dat.

Obrzek 9.8 Uren maximlnho napt ve vtaku

112
Oblast, kterou chce uivatel
vyznait pro penesen do pstihu,
se mus oznait kivkou. Tato kivka
(viz Obrzek 9.9) bude v nsledujcch
krocch penesena na pstih:
/ Curve manager

Obrzek 9.9 Tvorba kivky

Pro vytvoen kivky ohraniujc
oblast zjmu slou jednoduch editor
3D Curve Editor (viz Obrzek 9.10).

Pomoc funkce nov kivka
New, umstn ve struktue On
structure a uzavenm kivky Closed
curve uivatel definuje kivku
na modelu vtaku. Tato kivka bude
pidna jako nov objekt.

kivka/ Add selection to object

Obrzek 9.10 Definice kivky

Kivka uloen jako nov objekt je automaticky pidna do panelu vlastnost 3D
modelu a zobrazena v pracovn ploe (viz Obrzek 9.11).

113

Obrzek 9.11 Vytvoen kivka na vtaku

Takto vytvoen kivka je definovna v poslednm kroku tahu. Uivatel nyn mus
kivku naprojektovat (pichytit) na vtaek tak, aby se zmnou tvaru vtaku se mnil tvar
kivky. K tomu slou funkce Flattening, kter se nachz v panelu Vsledky analzy.

Contours/ Flattening/ 3D curves to project kivka/ Target mesh Blank/
Orthogonal flattening yes/ Apply
Tmto postupem se vytvoen kivka pipoj na elementy konench prvk vtaku
(viz Obrzek 9.12).

Obrzek 9.12 Projektovn kivky na vtaek

114
Nyn je obrysov kontura pevn uchycena k vtaku a me se sledovat prbh
posunu kivky v zvislosti na mncm se tvaru vtaku v jednotlivch krocch
matematickho vpotu (viz Obrzek 9.13). Konturu lze dle poteby uivatele kdykoli
smazat, nebo jinak editovat.

Obrzek 9.13 Obrysov kontura naprojektovan na vtaek

V poslednm kroku je vytvoen obrysov kontura penesena na pstih
(viz Obrzek 9.14). Uivatel softwaru nyn m pehled o mstech vtaku, kter ho
zajmaj.

Obrzek 9.14 Kivka zobrazen na rovinnm pstihu

115

CD-ROM
Animace zobrazujc lokln projekci kontury je uloena na prvodnm CD-ROMu:
X:\PAM-STAMP_2G\Animace\17_PAM_STAMP_lokalni_projekce_kontury.avi

Shrnut pojm 9.1
Po prostudovn tto kapitoly uivatel bude schopen pomoc softwaru zadat
matematick vpoet pro objemov prvky (tj. vpoet s tloukou materilu). Dle bude
uivatel schopen provst vpoet se zjemnnm konenoprvkov st pstihu a pouvat
funkci lokalizovn urit zvolen oblasti z vtaku na pstih.

Otzky 9.1
1. Kdy je vhodn uvaovat o pouit objemovch prvk pstihu?
2. U jakch vtak a pro m vznam pouvat zjemovn st pstihu?
3. Jakm zpsobem lze vyut funkce Flattening (projekce kivky na vtaek)?


konench prvk.

Node uzel Velocity rychlost
Annealing hn, chlazen Factor prvek, okolnost
Compute vypotat Pressure tlak, tlaen
Scaling ven Flattening vyrovnn, zahlazen
Volume objem, mnostv Location poloha, umstn

Kl k een
116

Kl k een
1 Software PAM-STAMP 2G
1. Metoda konench prvk (MKP) je numerick metoda pro analzu
struktur a tles. Zpravidla je mon eit touto metodou problmy,
kter klasickmi postupy nelze spn eit. Metoda pokrv celou
i fyziklnch aplikac: statiku, dynamiku, akustiku, teplo,
elektromagnetick pole, elektrostatiku, piezoelektrick jevy a
proudn. Zkladnm principem metody konench prvk je
diskretizace (rozdlen) tlesa na mal sti (prvky), kter jsou
matematicky snadno popsateln.
2. Metody konench prvk se vyuvaj u cel e fyziklnch
aplikac: statika, dynamika, akustika, teplo, elektromagnetick pole,
elektrostatika, piezoelektrick jevy a proudn.
3. CAE je vpotov podpora proces plonho tven, je slou
cel ad lisoven, kde napomh jak ke sniovn nklad
na ppravu vroby, tak ke zvyovn odbornosti technickch
pracovnk.
CAD z anglitiny computer-aided design, esky potaem
podporovan projektovn, nebo mnno na obecn CAD systm
jako computer-aided drafting potaem podporovan kreslen. Jde
o velkou oblast IT, kter zasteuje irokou innost navrhovn.

4 Popis zkladnho uivatelskho prosted softwaru PAM-STAMP 2G
1. Objemov prvek (Solid ve 3D programech exportovna jako
objemov soust) m pi tvecch simulacch sv opodstatnn
v ppadech, jako je tven se ztenenm stny (mezera mezi nstroji
je men ne tlouka plechu), nebo v situacch, kdy jsou pouity
velmi mal rdiusy vzhledem k tlouce plechu.
2. Skoepinov prvek (Shell ve 3D programech exportovn jako
plocha) nepopisuje napjatost ve smru tlouky materilu, proto
se vyuv pro plon tven, kde se pot se zjednoduenm, taen
bez ztenen materilu.

117
Kl k een
5 Hlubok taen s pouitm MECAS ESI maker
1. Pidrova (viz Obrzek 5.5) m v nstroji funkci sevt pstih
k tanici a nsledn tank deformuje pstih do poadovanho
tvaru. Spolu s brzdicmi ebry m za kol:
zpomalit vtaen pstihu mezi tank a tanici a zabrnit tak
vytvoen vln na okraji vtaku,
zvyuje intenzitu pibrzdn pemisovanho materilu
v jednotlivch stech tanice, eventuln dle i v urit fzi
tahu, co zpsobuje zven tahovho napt na kor tlakovho
napt,
brzdic ebra pinej do schmat deformace polotovaru,
sevenho pidrovaem a tanic, vznamn souinitel ohybu
materilu,
pi taen vtak sloitch tvar dovoluj brzdic ebra zskat
v jednotlivch mstech vtak potebn stav napjatosti a stupe
deformace za elem maximlnho vyuit zsoby plasticity
plechu a dokonalho tvarovn vtaku,
u sloitch zborcench prostorovch ploch pidrovae brzdic
ebra dovoluj snit nroky na pesnost obroben povrchu
pidrovae.
2. U vtak, kter jsou symetrick, lze pout ady zjednoduujcch
krok, kter et vpotov as i prci uivatele. Napklad
u eenho pkladu je zmrn pouita polovina vtaku a pomoc
vytvoen roviny symetrie lze definovat cel tvec proces.
Pro rzn vtaky me bt rovina symetrie jin, mohou se pout i
dv roviny symetrie.
3. Ten je jeden z faktor ovlivujcch tvec proces. Pi vhodnm
mazn lze zlepit jakost povrchu pi stejnch, nebo i nich
provoznch podmnkch. Nkdy je ten nezbytnou soust
vrobnho procesu. Pi taen je ten v oblasti pruby douc
v me, aby se na danm vtaku netvoilo zvlnn apod. Koeficient
ten je jedno-, dvou- i vcerozmrn funkce. Koeficient ten je
zvisl na tlaku pidrovae, na rychlosti tven a na dalch
fyziklnch vlastnostech plechu a nstroje.
4. Jedn se napklad o vyhodnocen stupn deformace vtaku,
ztenen plechu (thinning), vskyt zvlnn (wrinkling), rizika
poruen dlu (max flailure).

118
Kl k een
5. Analza deformac vtaku s vyuitm diagramu meznch deformac
se dnes ustlila na typickm diagramu meznch deformac s osami
hlavnch logaritmickch deformac. Kad element vtaku je
v diagramu meznch deformac reprezentovn jednm bodem
(viz Obrzek 5.53). Uivatel tak m pehled o prbhu a rozloen
napt ve vtaku podle zvolenho materilovho modelu. Podle
rozloen bod a doplkovch barevnch map lze snadnji a
pehlednji analyzovat vtaek v procesu tven.
6. Pinch test je proces, kter zastav vpoet, jakmile se tlouka
tvenho materilu rovn mezee mezi tankem a tanic
(viz Obrzek 5.47).

1. Tank vykonv pmoar vratn pohyb (vektor FT), kdy se bhem
jednoho zdvihu vytvo jeden vtaek (pi jednoduchm taen na jednu
operaci).Tank m tvar skutenho dlu, prmr vtaku DT.
Pidrova dr plech na tanici pomoc pidrovac sly FP a je zvten
o tanou mezeru DDT.

6 Hlubok taen bez pouit MECAS ESI maker
1. Mezi jednotlivmi nstroji se vol mezera, kter je rovna 10 % tlouky
plechu. Pli mal mezera by zapinila poruen vtaku, nebo dal
nedouc defekty.
2. Velikost pesovn pstihu m vliv na pesnost vpotu, jeho dlku.
U simulac nevhodn zvolen velikost pesovn ovlivuje vsledky

119
Kl k een
analz, pi pouit pli velkch element vznik nedostaten popsan
geometrie vtaku zejmna v rdiusech.
3. Object atributes je funkce, kter zobraz vechny definovan
promnn pi zadvn lohy. Dky tomuto panelu lze definovat
materilov, geometrick, kinematick a fyzikln vlastnosti vech
vytvoench objek a jejich vzjemnou interakci.
4. Vektorov zobrazen se pouv u tvarov sloitch vtak kde
uivatel chce vidt, jakm smrem se dan st vtaku posouv
a jakou rychlost.
5. Kadmu elementu je piazen vektor kinematiky deformace.
Zvtenm potu element se zv as vpotu simulace tven.
6. Stop kritria se v softwaru PAM-STAMP 2G vyuvaj pro zastaven
procesu vpotu pi nedoucch okolnostech. Mezi tzv. stop kritria
pat: Progression, Distance a Pinch test.

1. Vpoet finln velikosti elementu (po pesovn) podle vztahu
) 5 . 0 ( 5 . 0
min
th R d , ) 3 5 . 0 1 . 9 ( 5 . 0 d
6 3 . 5 d mm
rove pesovn 1 2
3
4
24
6
Velikost elementu
d (mm) poten
12
finln

Hodnota mass scalingu odpovd charakteristick dlce elementu 6 mm
v posledn rovni pesovn (rove 3).

7 Vpoet rozvinu vtaku do roviny
1. Rozvin vtaku do roviny slou k definici obstihov kontury pstihu.
Tato obstihov kontura se pot zaazuje a uspodv do nstihovch
pln.
2. Nstihov plny slou k racionalizaci vroby tm, e spo nklady
na vchoz polotovary (plechy, psy).

120
Kl k een
8 Vpoet rozvinu vtaku do roviny
1. Vstupnmi daty jsou soubory s pponou *.rst, kter software PAM-
STAMP 2G exportuje pi vpotu prostho tahu.
2. Analzu ztenen NE.
Analzu hlavnch napt ANO,
Analzu deformace vtaku NE.
3 Ustavovac body ve vpotu odpruen slou pro definovn bod,
kter budou fixovny k vchozmu stavu, tzn., e vtaek bude
odpruen mimo tyto zchytn body. Tyto body jsou zchytn a nkdy
uivatele me zajmat, jak se vtaek zachov (odpru), kdy bude
v definovanch mstech ustaven (zamknut).

9 Pomocn funkce programu PAM-STAMP 2G
1. Pouit objemovch prvk se provd tehdy, kdy tlouka materilu
nen zanedbateln vi dlkovm rozmrm vtaku. Pokud je pstih
10x vt ne tlouka materilu vtaku, uvauje se o plonm
pstihu a nepot se s objemem
2. Zjemovn rovn pesovn pstihu se provd u tvarov sloitch
vtak, kde uivatel potebuje znt pesn vsledky simulace jen
v uritch kritickch mstech. Optimalizuje se tm vpotov as a
zvyuje efektivita vpotu.
3. Efektivnm zpsobem lze vyut tuto funkci v kombinaci se zjemnnm
rovn pesovn pstihu. Nejprve si uivatel ur msto defektu
(kritick msto) a penese jej do pstihu. Zde provede lokln zjemnn
rovn st a provede vpoet znovu. Doshne tak nejpesnjch
vsledk s maximlnm vyuitm vpotovho asu.

Apostila Pam Stamp

Transféré par

Informations du document

Copyright

Formats disponibles

Partager ce document

Partager ou intégrer le document

Options de partage

Avez-vous trouvé ce document utile ?

Ce contenu est-il inapproprié ?

Droits d'auteur :

Formats disponibles

Apostila Pam Stamp

Transféré par

Droits d'auteur :

Formats disponibles

Fakulta strojn, VB-TU Ostrava

Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava

Vous aimerez peut-être aussi