1. Sociln patologie a etopedie: zkladn terminologie, utven socilnch hodnot a norem, mravn vvoj lovka interiorizace socilnch norem.

Sociln patologie-pojet normy a normality

I. Statistick (frekvenn) pojet normality normln je to, co je bn, prmrn, frekventovan nejbnj pojet, pouvan intuitivn, na zklad zkuenosti s frekvenc vskytu jev. Vychz z rozloen jev podle tzv. Gaussovy kivky II. Zdravotn pojet normality normln je to, co je zdrav Vychz z vymezen pojmu zdrav = stav pln fyzick, psychick a sociln pohody,) III. Funkn (individuln vztahov) pojet normality normln je to, co odpovd individualit kadho jedince Uvn tohoto pojet normy a normality pat k profesionalit uitele, vychovatele a pracovnka sociln sfry. Vytv pedpoklad prce s lovkem s postienm, tj. toho, kter se vymyk norm statistick. Pro jsme rozdln? A Vnitn dvody genetika, fyziologie B Vnj prosted IV. Sociokulturn pojet normality normln je to, co je v dan spolenosti a kultue obvykl. normou je to, co spoleensk kritria jako normln vymezuj. Takto pojat sociln norma je vdy vzna na sociln skupinu a pedstavuje pravidla souit v jednom socilnm prostoru. Pro jedince vymezuje, co je ve skupin: A Obvykl, osvden B Ppustn C Sprvn D douc Sociln normy pravidla koexistence v jednom soc. prostoru Vychz z hodnot soc. skupiny Vymezuj to, co je ve spolenosti-obvykl,osvden, ppustn zvnitovny v procesu socializace - rzn varianty vymezen, poruovny v kad spolenosti nsleduj sankce existuje urit mra tolerance(tolerann limit) zle na vku (vy u okrajovch vk), kultue, nboenstv Osvojovn, zvnitovn socilnch norem probh bhem vrstn lovka do spolenosti (socializace), souvis s mravnm vvojem lovka. Vznamn vliv m na nj vchova. Chovn odchyln od spoleensky pijatch norem se nazv deviantn chovn, porucha chovn. Odpovdi na otzku co znamen norma v sociln oblasti se vnuje pedevm etika = nauka o mravnosti. Ta normy definuje jako sociln pravidla jednn, kter potebuj lidsk spoleenstv, aby mohla existovat. Norma me mt podobu prvn i mravn. Plnn prvnch norem je vynutiteln, deviace jsou trestny.

- normy zvnitovny v procesu socializace jedinec normu zn uznv chov . Fze zvnitovn normy: I. Znm normu II. Uznvm normu III. Chovm se podle normy Pokrytec: I. lovk normu zn II. Neuznv ji III. Ale chov se podle n Poruuje zkon, sociln patologie: I. Zn normu II. Neuznv ji III. A nechov se podle n Pubescent - revolta: I. Zn normu II. Uznv to III. Ale nechov se tak Mentln postien, mal dt, -je teba konfrontovat i tyto jedince alespo se zkladnmi socilnmi normami - lovk se sociln normy u postupn ve spolenosti je teba mt kvalitn zdroje A. prodn (biologick) procesy prodn prosted, genetick informace B. psych. Procesy interiorizace a stabilizace hodnot a norem C. sociln psych. Procesy vztahy, pozice, role D. sociologick procesy skupiny, instituce, organizace

Mravn vvoj Zkl. vchodiska:

- model ddinho hchu dleitost vchovn intervence -model vnitn istoty dtte spoleensk vlivy dt pokozuj - model tabula rasa- dt nen primrn ani dobr, ani zl

Psych teorie -psychoanalytick teorie - vvoj zprostedkovn identifikac s rodii, vznik superego, pi poruen mravnho kodexu je pociovna vina, problmy pi nedostaten nebo pli vyvinut superego-

teorie socilnho uen (Bandura) odmny a tresty -kognitivn teorie (psych. morlky) Piaget - vychz z respektu jedince k pravidlm Heteronomn morlka (pichz zvenku) Autonomn morlka Postavena na vnjm tlaku autorit Postavena na kooperaci a partnerstv Pravidla vnmna jako ne, plnny Pravidla jsou produkty vzjemn dohody doslovnmnn poadavky vnj autority Stupn morlnho vvoje dle Kohlberga 6 stup 3 hlavn stdia prekonvenn, konvenn a postkonvenn Prekonvenn mal dt pedkolnho vku, respektuje pouze normy, kter se mu vyplat dleit je systm odmn a trest, odmny by mly bt dominantn, nap. pochvala za pozdraven star osoby, dleit je prvek poitku z odmny Konvenn (konformn) puberta a adolescence, jedinec m tendenci se pln ztotoovat se socilnmi normami, kter plat, sociln skupina je skupina vstevnk co me bt problm, zle, do jak se jedinec dostane, Postkonvenn (postkonformn) lovk u m normy utvoeny, ne vechny jsou jako ve vtinov spolenosti, vznikaj odlinosti a tak konflikty ve spolenosti, hlavn ve vypjatch i stresovch situacch P. Krde z lsky k en. postkonvenn Jan neml krst, neb je to zakzan. konvenn Jan mohl krst, protoe ho nikdo nechyt. prekonvenn Jan mohl krst, neb je povinnost manela udlat pro enu ve. mezi kon. A post. Zkladn terminologie Sociln deviace (odchylka) hlavn v sociologii, poruovn soc. norem ( +,-), to, co se vymyk vtinovmu chovn, je vnmno jako deviace, Gaussova kivka Negativn st deviace porucha chovn ,soc. pat jevy - jsou upln nejhor (agrese, ikana,..) Etopedie obor speciln pedagogiky zamen na jedince s poruchami chovn poruchy chovn-negativn odchylky v chovn, porucha socializace Projevy poruch socializace (sociln maladaptace, maladjustace) sociln patologick jevy-jevy zvan poruujc sociln normy delikvence(delikvence) jednn v rozporu s prvnmi pedpisy predelikvence delikvence dt do 15 let kriminalita vskyt zloinnho chovn Dicociln porucha osobnosti (dve psychopatie):-lovk nen schopen pimen sociln adaptace-neschopnost ovldat vlastn reakce-vbunost, agresivita

2. Socializace a jej poruchy, sociln deviace, poruchy chovn jejich piny a dlen. Socializace-proces postupnho, celoivotnho zaleovn jedince do spolenosti prostednictvm sociln interakce a komunikace s druhmi lidmi, pedpokladem je sociabilita. Socializace probh pi vchov. Pi socilnm uen jsou nstroji: napodobovn, identifikace. Vlivy na socializaci: prodn procesy, psychologick procesy, socilnpsychologick procesy, sociologick aspekty (skupiny, instituce) Mechanismy socializace 1, imitace- npodoba vnjch projev mho vzoru- vdom a nevdom 2, identifikace- ztotonn s postoji, normami a hodnotami mho vzoru- svdom 2.vytv. 3, sugesce nekritick pijet postoj vzoru, psob na nae podvdom 4, pesvdovn- je apelace na racionln sloku pouovn mechanismus, kter nejm funguje. 5, sociln innosti -hra- je pevaujc sociln innost dt pedkolnho vku, uen-

zkladn koncepce-Freud-socializace je proces interakce mezi biologickmi pudy EROS THIMOS, interakce probh prostednictvm komunikace Durkheim-proces interakce jedince do nadindividulnho celkukolektivnho vdom Mead-k socializaci dochz mechanizmem pijmn rol v prbhu ontogeneze, vsledkem je utven vdom vlastnho j. Sociln deviace hlavn v sociologii, poruovn soc. norem ( +,-), to, co se vymyk vtinovmu chovn, je vnmno jako deviace, Gaussova kivka Negativn st deviace porucha chovn ,soc. pat jevy - jsou upln nejhor (agrese, ikana,..) Sociologick teorie sociln patologie Teorie anomie: (Durkheim) po rozpadu soc. norem ve spolenosti ve vlkch, revolucch dochz k dramatickmu nrstu socilnch deviac, napklad vt nrust sebevrad po 2. sv.v., vt kriminalita v chud spolenosti, nyn napklad finann krize, u ns napklad konec 80. let, Subkulturn teorie: deviace je vsledkem pilenn k subkultue, kter uznv odlin hodnoty a normy Teorie etiketace: spolenost ozna po prvnm, asto nhodnm pestupku, jedince nlepkou (etiketou, flastr) a pt ji od nj pestupkov chovn oekv (negativn oekvn), v pedagogii dleit mt naopak pozitivn pstup k dtti lep vsledky

Teorie blahobytu: kriminalita v zpadnch zemch vznik nikoli z nouze, ale z tendence stedn vrstvy srovnat ivotn rove s vymi vrstvami, souvis s kriz morlky

Poruchy chovn Piny poruch chovn: I. Predisponujc (ddinost)vrozen II. Preformujc (socializan) III. Provokujc (ztov situace) 1) faktory ddin (vrozen) -1pohlav mui jsou napklad agresivnj, u en zase nap. histerie, psychick labilita, -2disociln porucha osobnosti psychopatick, -3lehk mozkov disfunkce (LMD, ADHD) vznik nap. pi porodu (20 a 30%), povtinou ddin zleitost! (50 70 %), 10% pozdj vlivy. Projevuje se odchylkou aktivity, hyperaktivita, citov labilita, impulzivita, lze rozdlit na 3 skupiny: - zbav se poruch v dtstv - lehk poruchy jim zstanou do dosplosti - zstane jim do dosplosti vtina poruch impulsivnost, agresivita, krdee, drogy! = nedoke pln uspokojit sv poteby touha po droze, snadnji upadne do zvislosti -4snen rove intelektu schz jim rozumov korekce bezprostedn uspokojovn pud (masturbace), nechaj se snadno zmanipulovat, 2) faktory preformujc (sociln) lze tak ci jako faktory vnj, vt nchylnost pi splnn vrozench faktor!, ovlivuj utven osobnosti a vychzej z bezprostednho socilnho okol dtte hlavn je rodina RODINA funkce rodiny jsou: -biologick - materiln socializan vchovn podle rovn plnn tchto funkc dlme rodiny na: - funkn - problematick (problmov) viz nap. ztrta zamstnn lena rod. - dysfunkn zvislost na drogch, alkoholu jednoho z rodi, - afunkn poruchov plnn socializan vchovn funkce rodiny souvis s : - abnormln osobnost rodi - abnormln strukturou rodiny (nap. nepln) - subdeprivac (mrnj forma psych. deprivace neuspokojen psychologickch poteb KOLA Dal socializan prosted je kola. Sehrv klovou roli v ivot lovka. - msto prvn systematick prce celoivotn je zvisl schopnost kooperace s vrstevnky,

- msto budovn sebehodnocen (tolerance nsil, vlastn slabosti,) - msto zaazen dtte do skupiny vrstevnk - msto vzniku prvnch poruch chovn (lhan, krdee, zkolctv, ikana) Vechno to si lovk nese dl do svho ivota dobr i zl. SKUPINA VRSTEVNK - zdroj pozitivnch a nepostradatelnch vztah - zdroj negativnch vztah - zdroj socilnch deviac (zvlt v kombinaci s dysfunkn rodinou) 1. subkultura drogov 2. subkultura rasistick 3. subkultura pseudonboensk 3) Faktory provokujc (ztov situace, obdob) Naruen homeostze, snen frustran tolerance (odolnost vi zti) podmnna: - Vkem - Inteligenc - Dosavadnmi zkuenostmi jedince vvojov aspekty obdob adolescence dospvn Adolescence m nkolik vvojovch kol:-separace od primrn rodiny-dosaen dospl sexuality-zskn pracovn a sociln kompetence-dosaen osobn identity (psychosomatick a sociln identita) krize vv krtkm ase se vyostujc situace, ji postien nen schopen sm pekonat krize ivotnch zmn - zmny v socializaci, rytmu ivota, v socilnch rolch psychosociln problmy adolescent (adolescenn krize) = rozpor mezi aktuln realitou a tm, eho je teba doshnout, me mt dv formy: 1) pasivn forma nikov reakce, tky, zkolctv, sebevrady 2) agresivn forma vandalismus, ikana, terorismus, delikvence 3) kompromisn forma nvykov ltky, nestabilita Dlen poruch chovn 1Dlen podle mry spoleensk zvanosti: 2dlen podle mry naruen (Zikmund): 3dlen poruch podle vkovch obdob: 4dlen dle agrese-agresivn
-neagresivn

1Dlen podle mry spoleensk zvanosti: chovn asociln, disociln, antisociln - asociln chovn v rozporu se spoleenskou morlkou,nap. zkolctv, drogov zvislosti, sebevrada - antisociln protispoleensk chovn, poruujc vechny normy, nap. vrada, krdee, sexuln zneuvn - disociln nepimen chovn zvldnuteln vtinou vchovnmi prostedky, asto jen doasn, nap. negativismus v pubert

2dlen podle mry naruen (Zikmund): - mlde mravn ohroen - mlde mravn naruen - mlde mravn vadn 3dlen poruch podle vkovch obdob: a)poruchy chovn v dtskm vku a dospvn: -lhan -krdee -tky a touln -agresivita a ikanovn b)poruchy dosplho vku: -kriminalita -sexuln deviace -drogov zvislosti -trn, zneuvn a zanedbvn dtte -sociln nepizpsobivost Poruchy chovn v dtskm vku Lhan: zpsob niku z nepjemn situace, obrana vlastn identity, je teba odliit od smylenky konfabulace co je napklad nerozlien pravdy a nepravdy u malho dtte nemlo by bt trestno, cca do vku koln dochzky, le je zmrn sdlen nepravdiv informace Typy l: - le prav mysln sdlovn nepravdy - le bjiv pseudo le uspokojen deprivovanch poteb, - le agresivn zamena na pokozen jin osoby, nejzvanj, nap. pomluva, - patologick lhavost typick u psychopatick osobnosti, Krdee je to zmrn jednn, kterm si nkdo pisvoj ciz vci - v pedkolnm vku neuvdomn si osobnho vlastnictv, nelze povaovat za krde v pravm slova smyslu, dti do 6 to neum dn rozliit - kleptomanie psychopatologick jev souvis s nutkavou neurzou, l se pomoc psychiatrick lby - loupe krde spojena s nsilm nbo vhrkou bezprostednho nsil - agresivn krde - s clem ublit okradenmu Motivace krde:-Dt krade pro sebe: z nouze (dnes se u tolik nevyskytuje) z citov deprivace (poteba hromadn pozornosti) Dt krade pro druh: z nouze (mn frekventovan) z nedostatku prestie dt si nap. kupuje pze, souvis s ikanou i se zaleovnm do njak party, z donucen ikana, me zat u krdee z nedostatku prestie

Dt krade pro partu: inician ritul (nap. krde alkoholu v hypermarketu pro partu) identifikace s antisociln normou skupiny skupina, co vykrd auta,

Zkolctv: poruen povinnosti chodit do koly -neschopnost identifikovat se s rol kolka (V 1.ronku a u dt s LMD)- zle na rodich a na vzjemn domluv -projev obrannho chovn nikovho charakteru nerespektovn socilnch norem -skryt zkolctv -vznamn predikant zvanch socilnch deviac lovk, kter byl zkolk a bylo mu to tolerovno, bude mt patn sociln nvyky i dosplm ivot, nap. bude nezodpovdn, nebude platit alimenty atd. Proto je takov draz na povinnou koln dochzku lovk se formuje prv ve kole.

tky a touln: forma nikovho chovn souvisejc s funknost rodiny Typy tk: - reaktivn, impulsivn tky nik ped momentln neeitelnou situac, dt se chce vrtit zpt dom - chronick tky reakce na dlouhodob problmy, dt se vtinou nechce vrtit, - touln dlouhodob oputn domova navazujc na tk, typick pro dti z dysfunknch a funknch rodin. asto spojeno s dalmi deviacemi nap. z nedostatku penz (krdee, prostituce), vtinou dlouhodob pipravovno Dle lze dlit, zda dt utee samo nebo ve skupin. Tak me utct pouze z touhy po dobrodrustv Velk podnt pro tky je den, kdy dostvaj dti vysvden.

3. Agresivita
Agrese = nsiln zpsob dosahovn cle, je to destruktivn chovn, smujc k fyzickmu, slovnmu nebo symbolickmu toku vi jinmu jedinci (pedmtu), je to jev, kter je u jedince pozorovn agresivita je je zpsob mylen, chovni, pprava na akt agrese Dlen Podle intenzity: - bez vnjch projev (pouze v mylen, pedstavy nsilnho aktu,) - projeven navenek slovn (nadvky, pomluvy,) - destrukce pedmt (zamen na ten pedmt i pouit pedmtu jako zastup za nco nap. kopnut do dve, rozbit vzy pi vzteku na tchyni,) - fyzick napaden druh osoby ublen na zdrav, vrada, podle aktivity: - aktivn - tok - pasivn neast, pehlen Vznik agrese 2 druhy: - pochz z lymbickho systmu v mozku, provzna emocemi, stejn se zvaty, projevuje se hlavn jako obrann tk i tok v njakm stresovm zitku, souvis s pudem sebezchovy, naped se dostav nzk reakce a a pak se peml, proto jsou nejastji vrady v afektu - racionln agrese, pouze u lid, aktivita v mozku v elnch lalocch, vtinou promylen agrese, nap. u njemnch vrah, hlavn u mu maj pomalej vvoj mozku a posledn se vyvj eln laloky , me se vyvjet a do 3. dekdy ivota, souvis statistiky trestn innost, kde jich je nejvc u mu do 30 let vztah agresivity k psychickm potebm: - potvrzen vlastnho osobn socilnho vznamu (sebeprosazen) - psychickho deprivace (subdeprivace) - een nron ivotn situace (agrese, nik) agrese jako reakce na ztovou situaci: - frustrace (bouchnut dvemi u neudlan zkouky) - emocionln rozruen - bolest - nadmrn podnty (hluk, tlaenice, vysok teplota) - verbln, fyzick tok (obrann agrese na ten in)

Stratfordsk experiment v 50-tch letech, zaven student do vzen, rozdlen na 2 skupiny dozorci a vzni, zjistilo se, e existuje velmi siln identifikace s rolemi a vt agresivita

Kniha: Erich From Anatomie lidsk destruktivity velk vliv frustrace u tto teorie jako hlavn spout agrese Etologick koncept (nauka o chovn zvat i lovka) Hlavn pedstavitel byl Konrd Lorenz (dostal Nobelovu cenu za prci Takzvan zlo) Pokou se vysvtlit agresivitu lovka podle chovn zvat v prod mnoho vc ze zvecho svta se vztahuje i na lovka Erich From dlen agrese na benign (nezhoubn) a malign (zhoubn) Benign agresi mme spolenou se zvaty, sebezchovn instinktivistick dvod obrann Malign hlavn u lovka, krutost, ikana, nsiln chovn = agrese se zmrem pokodit nebo zniit (podle Koukolka) epizodick porucha kontroly chovn (tak u LMD poruch) vznik na podkladu impulzivity, dve jednaj ne mysl, potom teba i agrese lituj, trp z toho a zkost a pocitem viny, cca 15 % populace, antisociln porucha osobnosti (tak psychopatie) jeden z vrozench vliv, mnohem zvanj, agresivn projevy, velmi asto zaostv mravn a sociln vvoj, ustrnut na rovni vrazn ho egocentrismu (ve dl pro svj profit), asto nap. njemn vrazi, zcela chyb empatie, bez lsky, asto parazituje na ostatnch, nsilnick menina nebezpen skupina recidivist (cca 6% u recividist), zpsobuje cca 70 % nsiln trestn inosti, nejnebezpenj ze vech, asto fyziologick poruchy na CNS agresivita tendence k tonmu jednn x asertivita schopnost prosadit se bez zjevn agresivity, autoagresivita sebepokozujc jednn, sebevrady =mysln usmrcen sama sebe, porucha pudu sebezchovy, Etologie chovn zvat (zakladatel: Lorenz). lovk je vcemn zve agrese je eln jednn k zachovn ivoinho druhu sebezabit znien vlastnho ivota bez vdomho myslu (nap. vynucen sekty, u dt zkouen nap. oprtky na krk) sebeobtovn dobrovoln a svobodn rozhodnut obtovat ivot sebevraedn pokus parasuicidum, lze ci, e to je voln o pomoc, upozornn na sebe typy: - demonstrativn sebevrada (astj u en, voln o pomoc) - impulsivn sebevrada - skupinov sebevrada (sekty,) - autopunitivn sebevrada (sebemrskai v nboenstv) pny:-ddinost-somatick onemocnn-seznn a klimatick vlivy-sociln psychologick piny motivy: mui konflikty v prci, bda, nik ped trestem eny mezilidsk vztahy

Sociologick pstup k sebevrad Durkheim teorie anomie : o s. altruistick o egoistick o anomick - Masaryk sekularizace spolenosti Vvoj sebevraednho jednn: 1. fze potench vah Mohl bych to udlat?, bilancovn, pemlen o inu 2. fze konkretizace Jak bych to mohl udlat?, promylena cesta, obasn zmnky 3. fze realizace Udlm to!, mnohdy rozhodne nap. drobnost bezprostedn motiv

4. ikanovn
-Je to zvltn (tm, e se opakuje), samoeln, asymetrick (pevaha nad druhm)typagrese. -Je to jakkoliv chovn, jeho zmrem je ublit, ohrozit i zastraovat jinho lovka, ppadn skupinu osob. -Clen nevyprovokovan uit sly jedincem nebo skupinou, obvykle opakovan. -Vyskytuje se na vce ne 20 % skupina na kolch. Pstupy - Z trestn prvnho pohledu jev zsadn naruujc lidsk prva, trestn iny proti svobod s ohroenm ivota, - Z psychologickho pohledu jako projev psychopatologie jedince - Ze sociopatologickho hlediska jak projev patologickch socilnch vztah Z etiologickho hlediska: - ikana jako nemocn chovn - ikana jako zvislost - ikana jako porucha vztah ve skupin Typy ikany: 1) fyzick agrese a pouvn zbran 2) slovn ikanovn a zastraovn zbranmi 3) krdee, nien a manipulace s vcmi 4) nsiln manipulativn pkazy Dvody vzniku ikany: - vysok odlinost od zbytku skupiny a to napklad sociln odlinost, psychick, fyzick, kulturn - sebepojet (sebevdom) jedince kdy si nev, tak se neubrn a nech se ikanovat Ti zkladn typy agresor (Kol): - Typ hrub primitivn, impulzivn, s kzeskmi problmy, m naruen vztah k autorit, nkdy je zapojen do gang pchajcch trestnou innost. ikanuje neltostn a tvrd, uv zastraovn, asto se vyskytuje agrese a brutalita v rodin - Typ kultivovan slun ,zven zkostn, nkdy a se sadistickmi tendencemi i v sexulnm smyslu, jeho agrese probh beze svdk, je clen a rafinovan, v rodin je ast uplatovn nronho pstupu, nkdy a vojensk vyadovn kzn - Typ optimistick vmluvn, dobrodrun, oblben agresor, ikanuje pro pobaven ostatnch i sebe, sna se, aby vynikla humorn strnka vci,

Pt vvojovch stup ikany podle Kole: I. Vznik ostrakismu - charakterizovan zvlt vytsovnm ikanovanho jedince na okraj skupiny II. Fyzick agrese a pitvrzovn manipulace - ostrakizovan jedinec slou asto jako obtn bernek, ventil v ztovch situacch, do konce tto fze je mon, aby celou situaci zvldl nkdo, kdo je povenm vedenm (uitel, vedouc v krouku) III. Vytvoen jdra - vybuduje se jasn hierarchie "plnohodnotnch a bezcennch" len skupin, verbalizace (zatm se moc nemluvilo, zlomyslnosti, neeklo se narovinu, e je tam outsider) IV. Vtina pijm normy agresor - normy agresor se stanou normami vtiny, i ti slun lenov se zapojuj, protoe nechtj odporovat a nechtj, aby byl ikanovn on V. Totalita neboli dokonal ikana - chovn agresor i obti je ritualizovno pedstavuje formu brutlnho nsil, na kterou ob reaguje asto absencemi, tkem do nemoci, psychicky se zhrout a nkdy se dokonce pokus o sebevradu.

5Tran, zneuvan a zanedbvn dtte

Domc nsil-zneuit postaven a moci, kterou pachatel v rodin m. Projevuje se nepimenmi poadavky, vynucovnm podzenosti obti a kontroly nad jejm ivotem. Toho je dosahovno nsilm fyzickm, psychickm i sexulnm. Syndrom tranho, zneuvanho zanedbvanho dtte (CAN) Nsil mezi partnery syndrom tran, zneuvan eny Nsil na seniorech Nsil mezi partnery Vskyt: v 10%-16% partnerskch vztah, v 95% jsou obti eny mezi 25. a 40. Rokem. Clem je nejastji snaha ublit a pokoit partnera. Nsil je asto v rodin generalizovno. Vznik bez ohledu na sociln vrstvu, vzdln, profesi i nboenstv. Interakn model vzniku nsil: komplementarita chovn partner. Rizikov mu Rizikov ena Z psychickch dvod nevhodn pro Nesamostatn, zvisl, s nzkm partnerstv sebehodnocenm Zvisl na drogch, alkoholu Situan zvisl na partnerstv Proil nsil v dtstv Izolace rodiny Syndrom tran a zneuvan eny Biologick, historick, sociokulturn (patriarchln spolenost), nboensk souvislosti. Dle OSN ob kad 10. ena. asto navod dezorientaci, deprivaci, inhibici citovho provn. asto sebezniujc poslen vazeb na partnera, jeho omlouvn stockholmsk syndrom- obt pilne k pachatelovy nsil. Projevy: fyzick ubliovn, sexuln nsil, psychick trn, ekonomick omezovn nebo vykoisovn, sociln izolace. Geneze: drobnj vpady a toky proti partnerovi + projevy ltosti, omluvy stupovn intenzity, miz pokn adaptace na trn (sebezniujc mechanismus) Nsil na seniorech R 3-5% senior, souvislost s prodluovnm ivota, etick otzky. Symptomy patnho zachzen: tlesn trn, materiln/finann zneuvn, zanedbvn druhou osobou (sama sebe), emocionln trn

Syndrom tranho, zneuvanho a zanedbvanho dtte = jakkoli nenhodn preventabiln, vdom (nkdy i nevdom) jednn rodie, vychovatele i jin osoby vi dtti, je je v dan spolenosti nepijateln nebo odmtan a je pokozuje tlesn, duevn i sociln stav a vvoj dtte. Vymezen v rmci sociokulturnho vzorce, prva dtte Syndrom tranho, zneuvanho a zanedbvanho dtte Fyzick ubliovn Psychick ubliovn Aktivn Pasivn Aktiv Pasivn n Trn zanedbvn Trn Zanedbvn Porann Porann Hladovn ikan Psychick oteven zaven a deprivace Krvcen Pohmodnin Nedostaten y oacen Poplenin Otesy Nedostatek y lkask pe zlomeniny

Sexuln zneuvn Dotykov Bezdotykov Obtovn Sexuln obtovn Znsilnn Incest Exhibicionismu s Harassment

6. Delikvence a kriminalita.
Delikvence delikventn chovn : jednn, kter je v rozporu s prvnmi pedpisy spolenosti, vetn pestupk Predelikvence delikvence dt do 15 let, extrmn jednn, pestupky Kriminalita zloinnost, vskyt trestnho chovn, vyjden souborem trestnch in ve spolenosti. Vymezen: I. Sociln etick II. Normativn (trestn prvn) III. Sociologick Druhy kriminality: I. Nsiln viz agresivita II. Majetkov III. Ekonomick Organizovan kriminalita: hierarchicky uspodan dlba innosti, zisk (x teroristick organizace tak nebezpen sociln patologick jev, ale sp funguje s organizovanm zloinem v divn symbiose, terorismu jde o ideov cle, organizovanmu zloinu jde o finann cle, take organizovan zloin dodv finance terorismu Al Kajda + opium), znaky: I. Vysok profesionalita II. Psn sankcionovna, vnitn disciplna III. Vysok finann zabezpeen IV. Vysok informan vybavenost V. Subkultura s pslunm hodnotovm systmem VI. Mezinrodn prosted Sledovn kriminality: policejn statistiky, soudn statistiky (kriminalita oznmen, objasnn, latentn) Delikvence mladistvch vznik: I. Z her a dobrodrustv II. Z poruch chovn dt z nevhodnho rodinnho prosted III. Neurotick pznak IV. Projev asociln poruchy osobnosti V. Na bz LMD VI. souvislosti se snenm intelektu Znaky:organizovanho zloinu I. Recidivismus II. Pchn trestn innosti v part, asto pod vlivem alkoholu a drog III. Delikventn party pevn chlapeck, stejnho vku, ze stejnho bydlit, vy stupe organizovanosti, 75% trestnosti mldee (x nedelikventn party prosociln chovn, astj provozovn sportu, ir zjmy) IV. Nrst agresivity

Delikvence mladch dosplch (do 24-26 let) majetkov trestn innost, loupee, vytrnictv, neoprvnn uvn motorovho vozidla

Reedukace Resocializan ideje monosti zmny antisocilnho chovn zmnou motivace a postoj chovanc, ve 20. Stolet vznik specializovanch stav. Proces resocializace v podmnkch co nejmn odlinch od pirozenho socilnho prosted, dleit je zachovn vazby na rodinu. stavy pln 3 hlavn funkce: I. Podprn (u jedinc z nefunkn rodiny) Test jak je rozdl mezi ochrannou a stavn vchovou ochrann vchova je opraten, ke ktermu soud pistupuje u dt od 12, nejsou trestn odpovdn, od 15 jsou trestn odpovdn. Zvan iny. Ochrann vchova sp chrn spolenost, ne ty dti.

7. Odchylky sexulnho chovn.

Kvalitativn a kvantitativn odchylky od vtinovho sexulnho chovn, odchylky v aktivit a objektu. Dlen podle mezinrodn klasifikace nemoc: I. Asexuln dysfunkce odchylky v jednotlivch fzch sexulnho aktu (hypo a hypersexualita) II. Poruchy sexuln identity nespokojenost s biologickm pohlavm nebo sexuln rol (transvitismus, transsexualita) III. Abnormality sexuln preference (parafine): kvalitativn zmna sexuln motivace pedofilie, fetiismus, zoofilie, nekrofilie, sadomasochismus IV. Psychologick problmy se sexulnm vvojem a orientac pedasn sexuln aktivita, homosexualita (coming-out), pseudohomosexualita ve vzen Sociln problmy sexuln ivota I. Promiskuita typ sexulnho chovn charakterizovan astm nhodnm stdnm sexulnch partner. 2 Prostituce prostitutere = vejn vystavovat, zaprodat se): institucionalizovan forma poskytovn sexulnch sluh za penze dlen: - podle provozujc osoby: ensk, musk i dtsk - podle msta provozovn: poulin a ve spec. zazench (nevstince) - z hlediska sttu: prostituce legln a nelegln historicko - kulturn typy prostituce : - rituln (chrmov) - jako soust ceremonilu pijet hosta - ekonomicky a sociln podmnn

8 Drogov zvislosti
Terminologie Zvislost je : skupina fyziologickch, behaviorlnch a kognitivnch fenomn, v nich uvn njak ltky nebo tdy ltek m u danho jedince mnohem vt pednost, ne jin jednn, kterho si kdysi cenil vce. nejvznamnj zvislosti: - na alkoholu - na drogch - gamblerstv droga: ltka, kter m psychotropn inek a me vyvolat zvislost gamblerstv: patologick hrstv akutn intoxikace: pechodn stav po aplikaci psychoaktivn ltky abstinenn syndrom: rychle (do 24 hod.) se rozvjejc bouliv vegetativn a psychopatologick reakce, vyvolan nedostatkem drogy Diagnostika zvislosti Zvislost na drogch: pi tech a vce symptomech bhem poslednho roku 1) siln touha nebo pocit puzen uvat ltku 2) pote v kontrole uvn ltky 3) somatick odvykac stav 4) prkaz tolerance 5) postupn zanedbvn jinch poten nebo zjm 6) pokraovn v uvn pes jasn dkaz zjevn kodlivch nsledk Patologick hrstv: neustl a opakovan maladaptivn hrsk chovn vyznaujc se nejmn pti z nsledujcch pznak: 1) zaujet hrstvm ( nap. snaha o znovuproit minulch hrskch zkuenost, nsledk hazardu nebo plnovn novho hazardu nebo pemlen o zpsobech, jak zskat penze na hran 2) poteba hrt se stle vtmi stkami penz za elem dosaen vzruen 3) opakovan nespn pokusy kontrolovat, peruit nebo vzdt se hran 4) neklid nebo podrdnost pi pokusu peruit nebo vzdt se hran 5) hran jako zpsob tku od problm nebo snaha zbavit se dysforick nlady, nap. pocit bezmoci, viny, zkosti, deprese 6) po prohe penz se asto dal den vrac, aby je znovu zskal ( hon za penzi) 7) le lenm rodiny, terapeut, nebo jinm aby zastel rozsah svho hrstv 8) pch nelegln iny, jako padln, podvody, krdee nebo zpronevry, aby zskal penze na financovn hrstv 9) hrstvm ohrozil nebo ztratil vznamn ptel, prci, nebo pleitost ke vzdln a karie 10) spolh se na jin, e poskytnou penze a naprav patnou finann situaci zpsobenou hrstvm

Dlen drog podle WHO: 1) alkoholo.-.barbiturtov typ 2) amfetaminov typ 3) kanabisov typ 4) kokainov typ 5) halucinogenn typ 6) opitov typ 7) solvenciov typ (sniffing) 8) tabakismus 9) kofeinismus Stdia zvislosti 1) experimenty s drogou: asto pod vlivem sociln skupiny 2) rekrean uvn: okouzlen drogou, kter hodn dv a nic nebere 3) rozvoj drogov zvislosti: prvn negativn zkuenosti, fze dvojho programu - abstinenn + prodrogov 4) droga na pln vazek: droga nen dleit, ale dovoluje t) 5) drogov stereotyp: droga = ivot Gamblerstv: 1) fze vyhrvac 2) fze prohrvn 3) fze nekontrolovanho hran Piny zvislost Pinm se vnuje genetika, psychologie, psychiatrie, sociologie, antropologie atd. osobn predispozice uen, zpevovn sociopatogeneze rodiny teorie anomie etnografick teorie Motivace k experimentovn: - motivace interpersonln: snaha zskat uznn vrstevnk - motivace sociln: poteba identifikace se sociln skupinou - motivace fyzick: snaha po fyzickm uvolnn - motivace senzorick: touha po vjimen senzorick stimulaci - motivace emocionln: poteba eit osobn problmy - motivace intelektuln: nik nud, atd. Formy terapie drogovch zvislost: Detoxifikan jednotka Ambulant lba: krtkodob, intenzivn Krtkodob stavn lba Stedndob stavn lba Dlouhodob stavn lba Terapeutick komunita

Dolovn a resocializace

Detoxifikan jednotka farmakoterapie individuln terapie psn lebn terapie testovn drog pi vstupu spoluprce s rodinou Ambulantn lba Krtkodob ambulant lba: v ppad krtkodob zvislosti, pedpoklad spnho oddlen od drogov scny vtinou 6 msc vyuvan prostedky: individuln terapie (1-5x tdn) skupinov terapie (1x tdn) spoluprce s rodinou (vchova a volnoasov aktivity) Intenzivn ambulantn lba: v ppad stedn tk zvislosti 40 hod. tdn vyuvan prostedky: individuln terapie skupinov terapie spoluprce s rodinou volnoasov aktivity vchovn a rehabilitan aktivity stavn lba Krtkodob (4-9 tdn) a stedndob (3-6 msc) stavn lba: charakteristika klienta: vysok abstinenn pznaky, poteba intenzivnho lkaskho sledovn, emocionln a behaviorln komplikace, velk odpor k lb, poteba motivovat, neschopnost kontroly uvn drog bez celodennho dohledu, okol lb nebezpen (drogov komunita), vyuit princip terapeutickch komunit vyuvan prostedky: individuln terapie skupinov terapie spoluprce s rodinou volnoasov aktivity vchovn a rehabilitan aktivity lebn reim farmakoterapie Dlouhodob stavn lba: charakteristika klienta: siln abstinenn pznaky, nutnost lkask pe 24hodin denn, tk psychick problmy (nutnost psychiatrick pe), velk odpor k lb, siln poteba podpory motivace

Terapeutick komunita mal zazen nezdravotnickho typu ( kolem 20 klient), pobyt 6-8 msc (stedndob) nebo rok a vce (dlouhodob program) vyuvan prostedky: strukturovan denn reim (rituly) ergoterapie volnoasov aktivity skupinov terapie individuln terapie Systm prevence zvislost primrn prevence: clem je pedchzet problmu u tch, kte jet nezaali uvat sekundrn prevence: clem je zastavit uvn u tch, kte u zaali experimentovat terciln prevence: clem je pedchzen zvanm zdravotnm ohroenm u zvislch Strategie prevence sociln patologickch jev u dt a mldee v psobnosti resortu Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy na obdob 2005 - 2008

9Systm kol a zazen pro dti a mlde s poruchami chovn.

Legislativn vymezen Zkon . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve kolskch zazench a o preventivn vchovn pi ve kolskch zazench, ve znn pozdjch pedpis Zkon . 218/2003 Sb., o odpovdnosti mldee za protiprvn iny a o soudnictv ve vcech mldee a o zmn nkterch zkon (zkon o soudnictv ve vcech mldee) Nhradn rodinn pe osvojen (adopce) - zruiteln a nezruiteln o osvojen rozhoduje soud na nvrh osvojitele, krom v zkon uvedench ppad je k osvojen teba souhlasu zkonnho zstupce osvojovanho dtte, osvojenm vznik mezi osvojitelem a osvojencem takov pomr jak je mezi rodii a dtmi pstounsk pe - zkonnm zstupcem dtte zstv rodi, pstouni nemaj vyivovac povinnost, dt zastupuj jen v bnch zleitostech, stt uplatuje dohled podoba pstounsk pe: individuln nebo skupinov (SOS vesniky) stavn vchova M - li dt nefunkn rodinu a vyaduje-li to zjem dtte, rozhodne soud o jeho nhradn vchov Nhradn rodinn pe m pednost ped stavn vchovou stavy pln ti hlavn funkce podprn (u jedinc s nefunkn rodiny) lebn, vchovn, resocializan represivn, ochrann (chrn spolenost) stavn vchova: vchovn opaten, kter v obanskoprvnm zen naizuje soud nezletilm do 18 let - naizuje se mravn ohroenm jedincm, kte ij v patologickm rodinnm prosted a tud je jejich vvoj ohroen nebo mravn naruenm nezletilcm, u nich byla rodiovsk vchova zanedbna. Me se nadit i z objektivnch dvod, kdy rodie nemohou o dt peovat. U mravn naruench jedinc se stavn vchova naizuje pouze tehdy, nejsou -li splnny podmnky pro uloen ochrann vchovy

Systm stavn vchovy Kojeneck stav Kojeneck stav s dtskm domovem Dtsk domov Domov sociln pe Diagnostick stav

Pokud se u dtte objevuj poruchy chovn, je teba zajistit npravn opaten. Ta mohou probhat formou: ambulantnch opaten - zajiuj Stediska vchovn pe, Krizov centra, pedagogicko psychologick poradny atd. stavnch opaten Ochrann vchova a) opaten, kter ukld soud v trestnm zen mladistvm (15 - 18 let), kte se dopustili trestnho inu, za kter byli souzeni, avak bylo uputno od potrestn nebo zrove s uloenm trestem (nap. podmnenm) b) v obansko prvnm zen ukld soud obligatorn, kdy osoba mezi 12. - 15. rokem spchala in, kter by byl u dosplho posuzovn jako zvan trestn in, za kter je mon uloen vjimenho trestu, nebo fakultativn ve vech ostatnch ppadech, kdy osoba mlad 15let spchala in, kter by jinak byl trestnm inem a uloen ochrann vchovy je nutn k zajitn jej dn vchovy Speciln vchovn zazen Dtsk domov: pro dti s nazenou stavn vchovou bez zvanch poruch chovn Dtsk domov se kolou: a) pro dti s nazenou stavn vchovou maj -li zvan poruchy chovn nebo vyaduj vchovn lebnou pi b) pro dti s uloenou ochrannou vchovou c) pro nezletil matky Vchovn stav : pro dti star 15 let s nazenou stavn vchovou nebo uloenou ochrannou vchovou se zvanmi poruchami chovn Ped zaazenm dvoumsn pobyt v diagnostickm stavu: pro dti a mlde koly D: - diagnostick - vzdlvac - terapeutick - vchovn sociln a sociln prvn - organizan - koordinan - zchytn

10. Xenofogie a rasismus specifika romskho etnika

Terminologie xenofobie: odpor ke vemu cizmu, jeden ze zklad rasismu rasismus: neptelsk postoj vi pslunkm jin rasy, etnika, meniny sociln diskriminace: systematick poruovn principu rovnosti, rovn pleitosti pi zachzen se srovnatelnmi leny minoritnch a majoritnch skupin = sociln patologick jev Vztahy mezi majoritou a minoritami: oddlen (segregace, apartheid) - souvis s nadazenost majority asimilace - spontnn i nsiln genocida - vyhlazovn masov pesthovn integrace - souit pi vzjemnm respektovn Specifika souit s rmskou minoritou nzk rove vzdln Rom nezamstnanost (odhadovna na 50 - 85%) vy nemocnost nevhodn medializace romsk otzky vy zastoupen soc. patologickch jev (zvislosti, kriminalita) dlouhodobost een problm averze majority - xenofobie (a 90%) rasismus majority agrese a vrady s rasovm motivem absence systematickho pstupu k een problematiky ztrta sebevdom a vlastn identity romsk minority pozitivn diskriminace Nvrhy na zlepen situace pedkoln, dostupn vchova ppravn ronky (10 dt, pedagogick - romsk asistent pedagoga) pehodnocen posuzovn koln zpsobilosti zizovn ppravnch td (nejen pro Romy) alternativn programy podporujc romsk ky a studenty multikulturn vchova pro vechny zmna postoje majority kvalitn, bezplatn zazen volnho asu romt asistenti a poradci kvalitn prevence sociln patologickch jev podpora sebeuvdomn etnika budovn romsk elity

11. Problematika sekt

Terminologie Nboenstv: zpsob lidsk existence ze vztahu ke skutenosti, kter je chpna jako posvtn a transcendentn (Anzenbacher,1990,tampach, 1998) Religiozita (lat. religio - nboenstv): nboenskost - lidsk sklon uctvat jednoho Boha (monoteismus), vce boh (polytheismus), i neosobn bostv Spiritualitu: lidsk orientace na duchovn ivot (lat. spiritus - duch) Nboensk spolenost: skupina lid vyznvajcch stejn nboenstv Crkev (z ec. kyriak ekklsi - shromdn Pn): oznaen (nejastji) kesansk nboensk spolenosti, pop. t, kter se crkv sama nazv Nov nboensk hnut (angl. new religious movement): oznaen proudu novch nboenskch skupin, kter vznikaj v poslednch desetiletch ve znamen novho zjmu o nboensk skutenosti a duchovn ivot. Inspiruj se mylenkami z rznch nboenskch tradic, navazuj na evropsk tradice kesansk i pedkesansk (tzv. novopohanstv) i na nauky jinch kultur (indick, nsk). Nemusej bt organizovna jako nboensk spolenosti, jde spe o zjmov skupiny, komunity, kolic centra apod. Synkretismus: sluovn nejrznjch (ne vdy sluitelnch) duchovnch a nboenskch tradic Postaven crkv a nboenskch spolenost upraveno Zkonem 3/2002 Sb. Nov nboensk vlna = specifick reakce na souasnou krizi hodnot ve spolenosti Sekta (z latiny od sequor - nsleduji nebo seco - eu, sekm): mal nboensk skupina odtpen od crkve pro odlin uen nebo obad, izolujc se od njakho hnut nebo od spolenosti vbec a hlsajc nekriticky, a dogmaticky (bez piputn nmitek) urit nereln nzory a zsady ( Klime, 1994) Charakteristiky sekt (podle tampacha) nboensk spolenost, kter vznikla relativn nedvno ve snaze reformovat nauku anebo praktiky vt a star nboensk spolenosti podle nkterch kesan je sekta nboensk spolenost, stojc vslovn mimo kesanstv nebo odmtajc pojet kesanstv jimi preferovan nboensk spolenost, v n pevauj tendence jako autoritstv, uzavenost, fanatizmus, nesnenlivost, selekce informac apod. skupina, kter svm stoupencm kod, obvykle prostednictvm vymvn mozku Dlen sekt podle vyznn, kterm se zakladatel inspiroval 1. Sekty s kesanskm pozadm ( Svdkov Jehovovi, Crkev Jee Krista svatch poslednch dn - mormoni, Crkev sjednocen - Moonist) 2. Sekty s hinduistickm a jinm pozadm (Transcendentln meditace-Mahariiho spolenost, Oshovo hnut, Spolenost pro uvdomovn si Krny- Har Krna) 3. Sekty s magickookultnm pozadm (satanismus, arodjnictv, Woodo, uctvn starch boh (britsk novodruidismus) 4. Sekty s racionlnm pozadm ( Scientologick crkev)

5. Fundamentalistick Islm Dlen sekt podle postoje ke svtu Skupiny, kter se stav ke svtu zporn. Sekty s lhostejnm pstupem ke svtu. Sekty zkrlujc svt Znaky sekt 1. vdce, kter autoritativn vyaduje naprostou oddanost 2. vyznn a hodnoty jsou v protikladu k vyznn a hodnotm pevldajc kultury 3. pocity vlunosti skupiny, kter disponuje pravdou 4. mnostv pravidel a omezen, kterm se mus len poddit 5. draz na pocit viny 6. pocit pronsledovn 7. strach ze sankc a trest za neposlunost 8. tajnstkaen 9. odpor proti organizaci v duchu obvyklch, bnch crkv