Antropo Web

139
OBSAH Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Studie Anthropology as an Inspiration to Food Studies: Building Theory and Practice Agnieszka Siewicz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .143 Maysky s amanismus v teorii a v praxi: pojem s aman mezi byt m a nebyt m Jan Kapusta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Komparativn dimenze antropologie pra va Toma s Ledvinka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Nezeme de lska povahaz ivotn ho zpu sobu spis sky ch Romu : stereotypy a realita Vojte ch Pelika n . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 Etnograe (extre mn ) chudoby: Teoreticke a empiricke implikace vy zkumu bezdomovcu Ondr ej Hejnal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Aspekty socia ln reality v obdob c ervencove monarchie ve Francii (sociohistoricka analy za reprezentac spolec nosti v diskursech intelektua ln ch elit) Pavel Sitek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 oa . . . poc Jom ha-S a tky jednoho sva tku Zbyne k Tarant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Na s na rod Slovensky jest naposledy nepr estanne pilnosti a pracova n oddany Teoreticke koncepcie vy skumu historicky ch stereotypov aplikovane pri analy ze stereotypu pracovitosti Slova kov v 19. storoc Rastislav Molda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 echu Kolektivn ve dom a identita volyn sky ch C pramen c z c esko-ukrajinsky ch vztahu v ora lne -historicke m vy zkumu Lude k Jirka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 Eticky komplex, mora lne emo cie a normy v partnerstve Ta n a Grauzelova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 Test kresby rodiny ako indika tor rodinnej ideolo gie Monika Sirkovska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 Konstruova n z ivotn ho pr be hu jako adekva tn na stroj ve decke ho nahl z en Marie Fritzova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227
Recenze Jean-Claude Kaufmann Cha paj c rozhovor. 2010. SLON. Marie Fritzova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 David Va clav k Na boz enstv a modern c eska spolec nost. 2010. Grada a. s. Jir Nenutil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Karl Christ Krize a za nik r mske republiky. 2010. Vys ehrad s.r.o. Pavel Vaverka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234
140
TABLE OF CONTENTS Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Articles Anthropology as an Inspiration to Food Studies: Building Theory and Practice Agnieszka Siewicz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .143 Mayan shamanism in theory and in practice: The term shaman between being and non-being Jan Kapusta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Comparative dimension of the anthropology of law Toma s Ledvinka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Non-agricultural way of life of gypsies in Spis : stereotypes and reality Vojte ch Pelika n . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 The Ethnography of (extreme) Poverty: Theoretical and Empirical Implications of the Homeless Study Ondr ej Hejnal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Aspects of social reality during the July Monarchy (sociohistorical analysis of representations of the society in discourses of the intellectual elites) Pavel Sitek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Yom HaShoah . . . and the Day of Mourning is Born Zbyne k Tarant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Our Slovak nation is diligent and dedicated to work forever. Theoretical concepts of the research of the historical stereotypes applied on the stereotype of Slovaks diligence in the 19th century Rastislav Molda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Collective Consciousness and Identity of Volhynian Czechs based from czech-ukrainian Relationships in Oral History Fieldwork Lude k Jirka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 Ethical complex, moral emotions and norms in relationship Ta n a Grauzelova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 The family drawing test as an indicator of family ideology Monika Sirkovska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 Can biography serve as an adequate scientic tool? Marie Fritzova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227
Reviews Jean-Claude Kaufmann Cha paj c rozhovor. 2010. SLON. Marie Fritzova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 David Va clav k Na boz enstv a modern c eska spolec nost. 2010. Grada a. s. Jir Nenutil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Karl Christ Krize a za nik r mske republiky. 2010. Vys ehrad s.r.o. Pavel Vaverka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234
139
EDITORIAL
Va z en c tena r i,
jak se jiz stalo tradic , tr et c slo AntropoWebzinu je ve nova no pr spe vku m, ktere zazne ly na na mezina rodn studentske ve decke konferenci AntropoWebu. V por ad jiz sedma konference probe hla 20. a 21. r jna letos n ho roku v prostora ch U v Plzni. Zna Filozocke fakulty ZC my cita t Immanuela Kanta zn : Teorie bez data jsou pra zdne a ves kera empirie bez teoreticke ho zakotven slepa . a tento vy rok se stal i mottem letos n konference, jez nesla na zev ANTROPOLOGIE: TEORIE vs. EMPIRIE. Organiza tor i se rozhodli prozkoumat vztah teorie a empirie na poli antropologie a ostatn ch socia lne ve dn ch discipl n a variabilitu moz ny ch pr stupu k te to problematice. Existuj ota zky, ktere lze zkoumat jedn m c i druhy m zpu sobem a stejne tak mnoho vy zkumn ku ne kdy az velmi vyhrocene preferuje bud jeden c i druhy metodologicky postula t a upr ednostn uje teorii pr ed empiri c i naopak. Stejne tak kaz dy badatel ve sve ve decke c innosti mus op rat svu j vy zkum o jiste teoreticke za klady a metodologii, podobne teorie, ktera nema uplatne n ve vy zkumu, pr esta va by t platnou teori a sta va se intelektua ln hr c kou. Proble m vztahu mezi teori a empiri a pr edevs m proble m jejich funkce a moz nost a limitu uz it v lidske m pozna va n sve ta, ma take mnoho lozocky ch, zvla s te pak epistemologicky ch a metodologicky ch aspektu a z toho du vodu se toto te ma jev jako velmi zaj mave a vhodne k diskusi - v kaz de m oboru se nacha zej badatele zr ad teoretiku , stejne jako odborn ci soustr ede n na empiricky vy zkum c i c i tere nn pra ci. Teorie a empirie sice nemus by t v z a dne m pr pade pouze polem str etu , ovs em sta ly rozpor mezi empiricky m a teoreticky m pr stupem je jiz sa m o sobe velky m te matem, ktere sta le nebylo vyr es eno. Pra ve proto zazne ly na letos n konferenci pr spe vky pokry vaj c cele spektrum teoreticko-empiricke ho vy zkumu. Ne ktere pr spe vky se tak ve novaly pr edevs m teorii, jine naopak vyzdvihovaly vy sledky empiricke ho ba da n , ale ve ts ina pr spe vku v sobe zahrnovala zdravou kombinaci oboj ho. Realizace 7. Mezina rodn studentske ve decke konference AntropoWebu byla umoz ne na d ky podpor e Za padoc eske univerzity v Plzni v ra mci projektu Studentske ve decke konference (SVK2011001) a publikace pr spe vku byla podpor ena projektem Studentske grantove soute z e (SGS2011031) a da le i d ky podpor e veden a pracovn ku Katedry U v Plzni. antropologicky ch a historicky ch ve d FF ZC Na na sleduj c ch stra nka ch Va s tedy c ekaj texty, ktere jsou p semny mi verzemi konferenc n ch refera tu , ktere byly pr ed otis te n m podrobeny recenzn mu posouzen . Monoc slo otev ra se svy m pr spe vkem Anthropology as an Inspiration to Food Studies Agnieszka Siewicz z Jagellonske univerzity v Krakove ; jej pr spe vek se ve nuje nove mu te matu studia v antropologii food studies a na pr kladu vy zkumu B. Malinowske ho, E. E. Evans-Pritcharda a C. Le viStrausse ukazuje ru zne teoreticke koncepce vy zkumu stravy a stravova n . Dals studie se ve nuje mayske mu s amanismu v Mexiku. Jan Kapusta v n rozeb ra problematiku samotne ho konceptu s amanismu v antropologicke teorii a jeho pouz va n pr i popisu magicko-le c itelsky ch praktik ve str edn Americe. Trojici teoreticky zame r eny ch pr spe vku uzav ra Toma s Ledvinka s pr spe vkem Komparativn dimenze antropologie pra va, kde se ve nuje ota zce spravedlnosti, ota zce vztahu pra vn ve dy a antropologie a da le proble mu pra vn ho syste mu a jeho struktury v te chto tr ech dimenz ch se pak autor zame r uje na moz nosti mezikulturn ho srovna n jednotlivy ch pra vn ch syste mu z ru zny ch c a st sve ta. Z empiricke zkus enosti provedene ho tere nn ho vy zkumu vycha zej dals dva pr spe vky. Prvn m z nich je studie Vojte cha Pelika na zaby vaj c se vztahem Romu k pu de a krajine ; tento vztah pak urc uje i nezeme de lsky zpu sob z ivota a zpu soby obz ivy Spis sky ch Romu na Slovensku. Z tere nn ho vy zkumu mezi bezdomovci vycha z text Ondr eje Hejnala, ktery se ve nuje urba nn geograi, lingvisticke antropologii a etnograi extre mn chudoby. Tr et blok pr spe vku je zame r en historicky. Trojice autoru Pavel Sitek, Monika Brys ova a Tereza Hronova nejprve demonstruj uz it sociohistoricke ho pr stupu pr i studiu vztahu francouzsky ch intelektua ln ch elit a de lnictva ervencove v obdob C monarchie skrze rozbor roma nu Eug` ena Suea Tajnosti par z ske . Zbyne k Tarant analy zou oa, Z idovske archivn ch c sel izraelsky ch den ku hleda poc a tky a du vody vzniku Jom ha-S ho sva tku na pr ipom nku holocaustu. Historicky m i souc asny m stereotypu m o pracovitosti Slova ku se sve m pr spe vku ve nuje Rastislav Molda.
140
Posledn m historicky zame r eny m c la nkem je studie Ludka Jirky s na zvem Kolektivn ve dom a identita volyn sky ch echu C pramen c zc esko-ukrajinsky ch vztahu v ora lne historicke m vy zkumu. Dals m pr spe vkem je text Ta ni Grauzlerove , ktery se ve nuje eticky m norma m v modern spolec nosti a emoc m, ktere vyvola va pr ekroc en te chto norem. Analy zu de tsky ch kreseb jakoz to na stroje k pochopen rodinny ch vztahu a identikace autoritativn postavy v rodine , pouz va ve sve studii Monika Sirkovska . Posledn m pr spe vkem tohoto c sla je text Marie Fritzove , ktery vycha z z biogracky ch rozhovoru a ukazuje, z e i analy za konstruova n osobn ho pr be hu mu z e slouz it jako ve decky na stroj. Tr et c slo AntropoWebzinu pak uzav ra trojice recenz vybrany ch kniz n ch publikac . Prvn z nich je recenze knihy Jean-Claude Kaufmanna Cha paj c rozhovor, da le recenze knihy Davida Va clav ka Na boz enstv a modern c eska spolec nost a na za ve r recenze c eske ho vydan knihy Krize a za nik r mske republiky ne mecke ho historika Karla Christa.
Radek Sve tl k a Petr Tu ma prosinec 2011, Plzen
ANTROPOWEBZIN 3/2011
143
ANTHROPOLOGY AS AN INSPIRATION TO FOOD STUDIES: BUILDING THEORY AND PRACTICE

Agnieszka Siewicz Centre for Comparative Studies of Civilizations, Jagiellonian University, Krakow kururu@02.pl
Anthropology as an Inspiration to Food Studies: Building Theory and Practice

AbstractThe aim of this paper is to show the role of anthropological inquiry in the development of a new, interdisciplinary approach to food in culture namely: food studies. Early anthropologists, for example, Bronislaw Malinowski and Edward Evans-Pritchard, stressed the social meaning of food while analyzing the outcome of their eldwork. When the functional approach had been replaced by structuralism, the symbolic meaning of food was given priority. Therefore, Claude Le vi-Strauss constructed his famous culinary triangle to show the connection between culture and nature in human thought; however, the triangle was not based on his own eldwork, but rather many examples from other works were used to support this theoretical approach. This paper shows that without the theoretical and practical contribution of these three anthropologists, the ourishing of food studies as a new discipline would have been seriously delayed. Key Wordsculinary cultures, anthropology, functionalism, structuralism, food studies
OOD-RELATED issues have recently gained much interest not only in the media, but also in the academic discourse. Although it is not a brand new topic and culinary cultures have been already described in the earliest anthropological monographs, food was usually treated as a device enabling scholars to examine some other features of a society, not as a central idea. Every single anthropology student have certainly studied classical theories of Bronis law Malinowski, Edward Evans-Pritchard and Claude Le vi-Strauss and discussed methods used by them. But if we never tried to look at it through the lens of food culture, it is probably because, as Roland Barthes wrote, even or perhaps especially to the scholar, the subject of food connotes triviality or guilt (1999/1961: 28). However, his opinion was presented in an article written in the early sixties, and since then a lot has changed. The classical mind vs. body dichotomy is being overcome and a new discipline emerges. Even if here, in Central Europe, food studies are not well-known yet, we should not forget about its growing popularity in the West, as well as about the presence of incredibly big amount of food-related issues in contemporary mass culture. The academic approach to foodways owes much to the work of early anthropologists
I have mentioned. In this paper I am trying to show how anthropology has contributed to the development of a new, interdisciplinary approach to food in culture namely: food studies, and in this process it has mingled empiricism with theories. Maybe it is a truism, but since food is an essential thing in human life, food cultures have been growing and changing along with the development of humanity. Food has many meanings and functions: social, psychosocial, cultural, economical, religious, artistic, metaphorical (Rozin 1999: 22). I am not able to describe all of them in this short article, so I would only like to emphasize that the social function of food is indicated even by the term com pany itself, being coined from two Latin words: com with , and panis bread , and therefore referring to a group one shares food with (Rozin 1999: 23). In the late modern era as well as in the traditional societies at the beginning of the 20th century, food was and is being used to construct individual and group identities. Food is entangled in relations of power and gender; its also connected with kinship and social structure, so it is no surprise that some elements of food cultures were and are examined by anthropologists. The article presents the legacy of anthropology which helped to establish food studies as a new discipline. As such, it shows the connection between classical schools of anthropology and modern food studies, and is inspired by the opinion of Ivan Karp and Kent Maynard who noticed that lack of familiarity with our ancestry prevents signicant advances in anthropology. An appreciation of the achievements of our predecessors is essential for current thinking (1983: 482). At the beginning of this paper, some crucial terms from food studies are being explained. The main part is an attempt to reexamine writings of three inuential anthropologists in order to point out that indeed our predecessors have had achievements which should be considered to be a rst step toward the development of food studies. HUMAN EXPERIENCE WITH FOOD: BASIC TERMINOLOGY The rst association coming to our minds when we hear food studies may be dietetics or agro-economics, but
144
these disciplines are not food studies simply because food studies is not the study of food itself (Deutsch and Miller 2009: 3). Therefore it is necessary to dene the main topic of my paper. The denition I am using here, taken from a book by Jeff Miller and Jonathan Deutsch, states that food studies is the interdisciplinary eld of study of food and culture, in vestigating the relationships between food and the human experience from a range of humanities and social science perspectives, often times in combination (2009: 3). Scholars doing food studies come from various backgrounds: history, sociology, geography, psychology, marketing to name just a few. Food studies emerged some thirty years ago because scholarship is following wider urban middle class culture, which, since the seventies, has become much more interested in food-related matters of taste, craft, authenticity, status and health (Belasco 2008: 6). Since then, topics like globalization, inequality, changes of family structure, tradition, environment and identity have been discussed within this interdisciplinary eld . To examine them, a broad spectrum of theories and methods was and is being used. In a search for them, food studies have basically no limitations as long as the methodologies and theories are somehow related to food culture. In the paragraph above I have underlined the main interest of the discipline human experience with food and eating. If knowledge, feelings and behavior connected with food are the crucial issue for food studies scholars, it should be obvious that the discipline itself has to be grounded in anthropology. One of the basic terms used in food studies is food culture ; sometimes a synonym culinary culture , is also applied. According to Krzysztof Skowro nski, food culture is a set of practices, habits, norms and techniques, applied to food and eating ; it encompasses food production, distribution and consumption (2007: 362); it also includes foodstuffs and other material artifacts. Therefore, if food culture is not limited to eating practices and manners, but includes numerous issues connected with our daily lives, it is no surprise that even the earliest anthropologists were writing about it however, they did not use food studies discourse yet and in most cases food was not their main point of interest, but rather a mean to discover other features of a given society. There are many anthropological works which include more or less detailed descriptions of various food cultures. I have only chosen three examples and I would like to start with focusing on a book by Bronis law Malinowski as a representative of functional anthropology; then to briey present Edward Evans-Pritchards research, located on the verge between functionalism and more historical approach. In the third part of this article Claude Le viStrauss analysis of cooking methods is recalled HORTICULTURE AS FOOD CULTURE. MALINOWSKIS RESEARCH Bronis law Malinowskis trilogy about Trobriand Islanders marked the beginning of the golden age of functionalist
approach, and is an outcome of an excellent eldwork. The anthropologist lived among the Trobriand people for two years, between 1916 and 1918. Coral Gardens and Their Magic focus on horticulture as a sustenance strategy and the material for this monograph was collected thanks to an application of a new eldwork method participant observation, which is also essential in modern food studies. Highly penetrating, detailed eld studies are now being taken for granted, but they were entirely unknown to the anthropologists of the nineteenth century, who were content to let laymen collect the facts on which they based their theories (Evans-Pritchard 1950: 120). Malinowski was one of the pioneers of participant observation in anthropology and proved that it is a good way to obtain rich, valuable data. With regards to the Trobriand, this new research method has given the insight into their economy, social system and magic, all of these elements being connected with cultivation of gardens. The Trobrianders grow yam, taro, pumpkin, banana, mango, sugar cane, peas, etc. They are rst and foremost gardeners, and neither collecting nor shing nor domestic animals are sufcient when gardens fail (Malinowski 1935: 93). Plants form the main part of their diet, and the gardening cycle structures their sense of time. Crops are used as currency, the surplus becomes a tribute to a chief and a marriage gift. Trobriand Islanders are a matrilineal society, and thus a man, as a legal guard of his sister, is obliged to share his yam with her household in a form of a harvest gift (1935: 277 281). As Malinowski writes, gardening, and effective gardening at that, with a large surplus produce, lies at the root of all tribal authority as well as the kinship system and communal organization of the Islanders (1935: 101). Garden plots in Tobriand islands are divided between families; a chiefs garden plot is a model for everybody a beginning of work in this plant is a signal for all the other villagers to start their work, which has to be preceded by magical rituals. A garden magician performs necessary rites on every stage of gardening work because the magic of gardening is seen as essential condition for success. Malinowski presents a detailed table, containing all magical practices connected with horticulture in the Trobriand Islands (1935: 628637); but as magic is not my point of interest in this paper, I am not going to describe it here. What I would like to emphasize is the meaning of food for the society of Trobrianders. The Trobriand islanders divide food into 3 categories: main food (which was yam), light foodstuffs (wild fruits, sugar cane, ect.) and delicacies (all kinds of protein foods: pork, sh, birds, edible larvae). Yam, as their main staple, is also a mean of display. Storage houses for yam and for other crops are an essential part of every village. Only men who are high on Trobriand social ladder may build huge, decorated yam houses; an average man owns a more modest yam house, but still tries to present the vegetables he had harvested in an aesthetic way, forming impressive piles out of it. Yam is a reason behind private conicts and
AGNIESZKA SIEWICZ: ANTHROPOLOGY AS AN INSPIRATION TO FOOD STUDIES
145
a mean of solving them in a form of gift, given by one village to another (its the butitilaulo gift which implies a need to reciprocate; see: 1935: 270). All these occasions in which food is considered to be something more than merely a fuel for human body were examined by Bronis law Malinowski in a traditional society and denitely are present in contemporary discourse about (post)modern food cultures. To sum up the part about Malinowskis contribution to food studies, the elements of Trobrianders life connected with food culture should be enlisted once again. First of all, phases of collective, tribal life depended on gardening (1935: 93), so food inuences their perception of time. In this horticulture-based economy food is a mean of competitive display and also a source of aesthetic feelings. Obtaining food is strongly entwined with magical practices on one hand, and with communal work on the other. Gifts of food are essential to maintain kinship bonds and the relations of power among the Trobrianders. As Malinowski clearly points out, the gardens of the com munity are not merely a means to food; they are a source of pride and the main object of collective ambition (1935: 101). His detailed study of gardening, which also includes information about cooking and food exchange, makes us notice the variety of functions of food, which are present not only in the so-called primitive societies. BOVINE IDIOM AND THE NUERS DIET Functionalism emerged as an answer to previous approaches evolutionary anthropology and diffusionist anthropology and have criticized them for focusing on speculations about historical progress instead of observing present situation in its context (Evans-Pritchard 1950: 120). Although Evans-Pritchard himself pointed out weak points of functionalist approach: creation of speculative, very general laws and crude teleology (according to functionalists, every habit has a social value and helps to maintain social bonds), and nally withdrew his support for this theory (1950: 120), it does not mean that there is nothing worth saving from functionalism. The Nuer. A description of the modes of livelihood and political institutions of a Nilotic people , one of Edward Evans-Pritchards early works, is an example of this approach and there obviously are some weak points in this book too. For example, no particular relation of a particular man with his ox has been described. Thus, Evans-Pritchard did not develop the notion of intimacy probably because, as he himself admitted, he had faced serious problems with nding an informant (1940: 14). Not everything can be revealed through participant observation, in anthropological research as well as in food studies. Therefore, data triangulation should be used whenever it is possible. As it is the problem of a method, not a theory, it is characteristic not only for structural functionalism. In spite of that, methodological value of functionalism has been commonly appreciated, and the book about The Nuer certainly is an example of it.
Edward Evans-Pritchard has conducted his research among the Nuer between 1930 and 1936, spending eleven months with these people. The difculties he faced still await for an anthropologists or food studies scholar while collecting empirical data. Examples include getting access to the group, hostility of members of the group who may sabotage the inquiry, learning the local language, nding an informant, etc. Evans-Pritchard nally managed to solve his problems, feel himself a member of a community and be accepted as such, especially when he had acquired a few cattle (1940: 13). This remark leads us back to the main topic of this article food culture, because in the thirties the food culture of the Nuer was centered around cattle. Evans-Pritchard writes that relations between the Nuer were expressed in the bovine idiom (1940: 19), which means that families and individuals are bounded not only by blood ties, but also by cattle. Cattle is being used as bride wealth and bloodwealth as well, and the most common cause of wars which the Nuer ght against other ethnic groups is the desire to capture their herds or/and take over their pastures. Possessing cattle is the ultimate and most prestigious form of showing wealth, and cows are the essential food-supply (1940: 1750). However, it is not because of their meat, but rather milk. Cows are chiey useful for the milk they provide states Evans-Pritchard. Dairy products (like sour milk and cheese) are the staple foods of the Nuer (1940: 21). Mens main task is pasturing and they are mostly interested in oxen, whereas women (and children) are in charge for milking cows. Evans-Pritchard writes that men were forbidden to milk cows (1940: 22), and so it is visible that food-provisioning and gender-division are closely entwined. The diet also marks the age-group: the Nuer regarded milk as essential for children, whereas adults drunk it more often during the dry season, as a refreshing drink; sheep and goats milk is drunk by small children only (1940: 2324). The Nuer grow some crops, like millet, and include wild roots, fruits and seeds in their diet but rst and foremost they are herdsmen. Evans-Pritchard noted that upon a cows death, the Nuer use to say The eyes and the heart are sad, but the teeth and the stomach are glad (1940: 26). These people do like meat a lot, but it has to be emphasized that the ocks are not being raised for slaughter, as it happens in modern food industry. Although the Nuer killed their cattle for food only in the times of harsh famine, they ate all the animals which died of natural reasons. They also used to eat coagulated, roasted blood, obtained during bleedings performed for cattles sake (1940: 28). Religious obligations were the most common excuse to feast on meat: an animal, killed as a sacrice for god or for a spirit, was eaten by people. According to the Nuer, a man has no right to kill an oxen, and that is why the Nuer explain their motivations to god and/or to the animal itself before the ceremony of sacricing it (1956/2007: 322325). Nowhere in the Nuerland were cattle ordinarily slaughtered for food, and
146
a man would never kill even a sheep or a goat merely on the grounds that he desired meat (1940: 26). In spite of this attitude, the Nuer may be called the parasites of a cow (1940: 30), as nearly every part of an animal, dead or alive, has a use value for them: leather, bones, cord, tail hair, horns, dung and urine, blood, meat, and rst and foremost milk, an essential part of the Nuer diet. A simple family group is not self-sufcient in terms of obtaining it, because of cows limited ability to produce milk (only after calving) as well as because transferring cattle between groups as a bride-wealth (1940: 25). Thus, milk-based diet required the Nuer to form bigger social groups (villages, tribes). It also enables them to lead half-nomadic lifestyle, gives them mobility and elusiveness because milk requires neither storage nor transport, being daily renewed (1940: 25). The importance of cattle cannot be seen only in terms of pasture-based economy. It is true that various resources were obtained by every single family from its cows and cattle has functioned as the most desired form of wealth. But oxen and cow were also treated as a medium necessary to maintain contact with ghosts and spirits; relations with neighbors were shaped according to the possession of herds; and last but not least identity of an individual was dened with a strong connection to cattle (EvansPritchard, 1940: 1650). What the Nuer ate, inuenced all other aspects of their life, both secular and religious, and it can be clearly seen in Evans-Pritchards writings. One may conclude that cattle shaped relations inside and outside a Nuer tribe; in micro- and macro perspective. Food production in the case of the Nuer, as well as in the case of the Trobriand Islanders described above, is a key to understanding how this society lived. THE PARADIGM SHIFT: STRUCTURALISM AS A NEXT STEP TOWARD FOOD STUDIES When the functional approach has been replaced by structuralism, the symbolic meaning of food was put in the rst place. Claude Le vi-Strauss, one of the founders of structural school, has constructed his culinary triangle to show the connection between culture and nature in human thought. The article explaining this idea was published in 1966 and although it is not as famous as Le vi-Strauss works on myths and kinship, it is denitely worth discussing in the context of anthropologys contribution to the new discipline exploring food cultures. The triangle was not based on Le vi-Strauss own eldwork, but rather many examples from other works were used to support this theoretical approach. The author has joined together ideas and behaviors of such distant communities like the ancient Greeks, Indians of Nothern America (e.g. the Cree) and of Southern America as well (e.g. Guayaki), 18th and 19th century French intellectuals, peasants from Central Europe. . . The underlying idea of his approach (not only in terms of food culture) was that human brain operates according to a deep structure , and thus different cultures have in fact a universal background.
I do realize that I am presenting a simplistic explanation of Le vi-Strausss structuralism and thus I would prefer not to go into detail but rather to leave it for the experts from this eld and go back to the notion of food culture. The questions posed about food and eating from a structuralist perspective have a different emphasis as compared with those posed from a functionalist viewpoint. Rather than focusing upon practicalities and the social processes involved in producing, allocating and consuming food, the structuralist gaze is directed towards the rules and conventions that govern the ways in which food items are classied, prepared and combined with each other (Beardsworth and Keil 1997: 61). After analyzing various cooking techniques Le vi-Strauss came to a conclusion that seeing the difference between the raw and the cooked as a reection of the nature/culture opposition is a universal feature of human thinking (1966). That is why a diagram created by him shows a relation between the unelaborated (raw), the elaborated, transformed naturally (rotted) and the elaborated, transformed by culture (cooked).
Obra zek 1.
The culinary triangle (Le vi-Strauss 1966).
Food serves as a medium between nature and culture, and the activity of cooking is a transformation, a change, a process of civilizing nature . If preparing food, even in a very primitive way, may be seen as a universal feature of human societies, by the same token thinking based on the opposite terms of nature and culture is, according to Le viStrauss, universal (1966: 937). He has suggested including in the diagram the following oppositions: between vegetable and animal foodstuff, between food prepared with and without fat and with or without seasoning, so that the triangle, transformed into a more complex matrix, should include all the characteristics of a given culinary system [. . . ] [Then] it can be superposed on other contrasts of sociological, economic, aesthetic or religious nature: men and women, family and society, village and bush, economy and prodigality, nobility and commonalty, sacred and profane. Thus we can hope writes the author to discover for each specic case how the cooking of a
AGNIESZKA SIEWICZ: ANTHROPOLOGY AS AN INSPIRATION TO FOOD STUDIES
147
society is a language in which it unconsciously translates its structure (1966: 940). The critiques of Le vi-Strauss triangle point out that his main assumption is unjustied: rules discovered by him in the French cuisine and French language may not exist in other societies. Jack Goody argues that: no rationale is provided for constraining the ge neral elements of cooking by geometrical forms, whether triangles, squares, or circles. Their analysis requires a more complex ordering (1991: 217). Moreover, the structural approach tends to overesti mate the unity of cultures and neglects relations be tween consumption, production and the social-economic order (1991: 2527). Peter Farb and George Armelagos write that for example Amharic language, spoken in Ethiopia, has distinct worked for the boiling of solids and of liquids (1980: 105), and so the categories like boiled or grilled may include various range of meals. According to Peter Atkins and Ian Bowler, generalizations made on the basis of habits of primitive peoples are not the best device to describe contemporary food cultures (2002: 6). In spite of this critique one has to admit that in the short article about the culinary triangle, written in the sixties, Le vi-Strauss managed to touch upon many issues which since then have became food studies staples . These include: social divisions (endo and exo-cuisine, aristocracy and lower classes), gender and symbolic meaning of food, not to mention the initial topic of his paper: cooking techniques. Because of this inspiring contribution, Le vi-Strauss structuralism may be seen as one of the cornerstones of the interdisciplinary study of food. SUMMARY Anthropologists were examining food cultures already in the early 20th century, although it has to be admitted that food itself was not their main point of interests in this time. For example Malinowski, as it has just been said, paid more attention to magic surrounding agriculture in the Trobriand Isles, than to food preparation. However, Sydney Mintz is denitely right when he states that: [early] anthropologists were contributing signi cantly to the study of the relationships between food and ritual and food and social structure. They made studies of shing, hunting and gleaning, of horticulture and of pastoralism, particularly in societies of the sort once called primitive [. . . ] Hence when anthropologists rst studied food production, distribution and consumption, they saw these as integral parts of the economic and political order of small systems (Mintz 2008: 27). On the next stage of the development of anthropology the structuralists proposed a new approach to culture and
to food. The work of the three described representatives of these two schools denitely have to be seen as an inspiration to food studies, in terms of topics, theoretical background, and collecting empirical data. An anthropology of food and eating cannot ignore eldwork or go without it (Mintz 1985). To conduct research focused on culinary cultures, food studies scholars use quantitative methods (for example surveys) as well as qualitative ones (ethnography, narrative, etc.). The subject of food enriched research techniques taken from other disciplines, and in this way methodological repertoire of food studies is constructed. Examples include food diaries inspired by methods used by nutritionists, and culinary chats a special type of interview which takes place in a kitchen, when a participant is preparing or eating a meal. This method helps to start a evocative conver sation about life that might have been difcult to elicit in a traditional (non-food focused) interview (Deutsch and Miller 2009:8). The collaboration of anthropology and food studies is therefore visible on the level of methodology. Carole Counihan, a contemporary American anthropologists working in the eld of food studies, when asked about her opinion on the relation between anthropology and the interdisciplinary studies of culinary cultures, said: I think for me, methodologically, I work as an anthropologist. I think in terms of the discipline its anthropologists really read other anthropologists mainly. Food studies people, we read all of each other. And so I think food studies is fundamentally interdisciplinary in subject matter, in thinking, in theoretical and analytical approaches. So I would say in my methodology I feel really grounded in anthropology. In my thinking I feel much more grounded in food studies (in: Deutsch and Miller, 2009: 173174). Contemporary western food cultures are obviously not the same as food cultures of the traditional pastoral and horticultural, described above. Thus, according to Mintz, an anthropological study of contemporary western food and eating may try to answer some of the same questions as are asked by our anthropological predcessors but the data [. . . ] will differ. Transformations of diet entail quite profound alterations in peoples images of themselves, their notions of the contrasting virtues of tradition and change, the fabric of their daily social life (1985: 5, 13). However, the emergence of new approaches and theories does not mean that the older ones are to be treated as completely useless. Firstly, their achievements and shortcomings have to be viewed in historical context. Secondly, as in the case of structural functionalism, some basic notions and methodology can be still used without accepting the whole theory, if it failed to meet new circumstances Although food consumption was not a main eld of interests for the anthropologists mentioned in this article, I would like to emphasize that food production,
148
distribution and preparation denitely were not ignored by them. The way they have shown how food is connected with economy, power, kinship and with human thought is still inspiring for food studies. Nowadays specialized disciplines like nutritional anthropology exist and the new eld of food studies is attracting the attention of more and more scholars, with research projects being developed, degree programs in food studies being offered and journals about food proliferating. This article has been written to show that if anthropologists had not done some research connected with culinary cultures, food studies would have lacked a strong cornerstone.
ITA LITERATURA POUZ [1] ATKINS, P. and BOWLER I. 2002. Food in Society. Economy, Culture, Geography. London: Arnold. [2] BARTHES, R. 1999). Toward a Psychosociology of Contemporary Food Consumption. in: The Anthropology of Food and Body: Gender, Meaning and Power. Counihan Carole, Van Esterik Penny (ed.), Abingdon: Routledge, pp. 2835. [3] BEARDSWORTH A. and KEIL, T. 1997. Sociology on the Menu. An Invitation to the Study of Food and Society. London: Routledge. [4] BELASCO W. 2008. Food. The Key Concepts. Oxford: Berg. [5] DEUTSCH, J. and MILLER, J. 2009. Food Studies. An Introduction to Research Methods. Oxford: Berg. [6] EVANS-PRITCHARD, E. E. 1956/2007. Religia Nuero w. Translated by Baraniecka Kamila, Olszewski Mikolaj. Kety: Wydawnictwo Marek Derewiecki. [7] EVANS-PRITCHARD, E. E. 1940. The Nuer. A description of the modes of livelihood and political institutions of a Nilotic people. Oxford: Oxford University Press. [8] EVANS-PRITCHARD, E. E. 1950. Social Anthropology: Past and Present . The Marret Lecture. Man: 50: 118124. [9] FARB, P. and ARMELAGOS, G. 1988. Consuming Passions. The Anthropology of Eating. Boston: Houghton Mifin Company. [10] GOODY, J. 1991. Cooking, Cuisine and Class. Cambridge: Cambridge University Press. [11] KARP, I. and MAYNARD, K. 1983. Reading The Nuer . Current Anthropology 24(4): 481503. VI-STRAUSS, C. The Culinary Triangle . New Society. 22nd [12] LE December 1966: 937940. [13] MALINOWSKI, B. 1935/1986. Ogrody koralowe i ich magia. translated by Byd lo n Antoni, Warszawa: Pa nstwowe Wydawnictwa Naukowe. [14] MINTZ, S. W. 1985. Sweetness and Power. The Place of Sugar in Modern History. New York: Penguin Books. [15] MINTZ, S. W. 2008. Food, Culture and Energy. in: Food and Globalisation. Consumption, Markets and Politics in the Modern World. Nu tzenadel Alexander, Trentmann Frank (ed.) Oxford: Berg. pp. 2135. [16] ROZIN, P. 1999. Food is Fundamental, Fun, Frightening and Farreaching. Social Research: An International Quarterly. 66(1): 930. [17] SKOWRONSKI, K. P. 2007. Amerykanizacja polskiej kultury kulinarnej. in: Pokarmy i jedzenie w kulturze. Tabu, dieta, symbol. Le nskaBs k Katarzyn(ed.) Opole: Wydawnictwo Uniwersytetu Opolskiego. pp. 361382.
*Pr spe vek je p semnou verz pr edna s ky, ktera zazne la na 7. mezina rodn studentske konferenci AntropoWebu U v Plzni v ra podpor ene ZC mci projektu SVK2011 U v Plzni v ra 001. Publikace textu byla podpor ena ZC mci projektu SGS2011031.
149
S AMANISMUS V TEORII A V PRAXI: MAYSKY AMAN MEZI BYTI M A NEBYTI M POJEM S

Jan Kapusta stav etnologie, Filozocka U fakulta, Univerzita Karlova v Praze kapusta.jan@seznam.cz
Mayan shamanism in theory and in practice: The term shaman between being and non-being
AbstractThis article examines how the general theory of shamanism ts with the specic shamanic practice in contemporary Mayan culture. In this context of the relationship between the universal and the particular, the question of the nature of the phenomenon arises: is shamanism a useful anthropological category or a vacant, ambiguous notion to abandon? The essay begins with a look at the great the Eliadean and neuropsychological theories, suggesting that these approaches ontologize and reduce reality. Then, exploring the way by which anthropologists have tried to describe and dene the Maya shaman, it is argued that no dichotomization can capture the totality of the neuropsychological, social and cultural signicance of this practitioner. Nevertheless, it is maintained that dichotomization can be a good analytic tool if it is used only as a tool for understanding and thinking. Identifying shamanism in Mesoamerica, it is concluded that the term may be used cross-culturally; however, avoidance of ontologization is necassary because of the heterogeneity and multidimensionality of the phenomenon. Key Wordsshamanism, Mayas, anthropology, phenomenon, notion
ktera si za sve motto zvolila vztah empirie a teorie, bych se ra d na pr kladu s amanismu zamyslil nad t m, jak socia ln ve da kategorizuje a teoretizuje tva r v tva r jevu m, ktere v tere nu nale za . Zkoumaj c byt c i nebyt s amanismu jako ve ci, jevu a pojmu, je tato pra ce prima rne teoreticke povahy, ac koliv vycha z z empiricke etnogracke literatury a z my ch tere nn ch zkus enost . CI A JEVY VE V antropologicke akademicke obci nen tr eba zdlouhave vysve tlovat, z e smyslove a rozumove naz ra n na sve t (a s n m spojena problematika vztahu subjektu a objektu) je takr kaj c spojene na dob , resp. z e c love k vn ma sve t v mez ch biologicky dany ch moz nost , stejne jako v mez ch urc eny ch prostr ed m, kulturou a konkre tn situac . love C k je odsouzen ke sve situovanosti, ktera je i nen jeho omezenost : urc ita perspektiva sve t omezuje, tj. redukuje c i zjednodus uje, ale take vymezuje, tedy vytva r kontury, v nichz lze dany aspekt skutec nosti zahle dnout jasne ji. Sve t je souhrnem nesc slne ho mnoz stv jevu , ktere mu se lidske smysly a rozum bra n ; c love k pak ma tendenci kosmos strukturovat, kategorizovat, jednodus e vn mat v ideovy ch/idea ln ch/ideologicky ch mantinelech. Avs ak ve skutec nosti ve sve te z a dnou idea ln ve c nenalezneme: mu z eme matematicky myslet kruh, v pr rode ale dokonaly kruh zme r it nelze. Pr roda pr ed na s neklade idea ln ve ci, ny brz jen partikula rn jevy. Tyto rysy situovanost a nedosaz itelnost ve c o sobe charakterizuj vs echny druhy lidske ho mys len , avs ak ne ktere a mezi nimi socia ln ve da jsou si te chto rysu ve domy. Antropologie se v tere nu setka va s ru zny mi socia ln mi a kulturn mi jevy, popisuje je, snaz se jim dle svy ch moz nost porozume t a na sledne pojmove , konceptua lne c i teoreticky uchopit. Antropologicky pojem (nebo teorie) je vs ak vz dy pouhy m omezeny m a omezuj c m konstruktem, vytvor eny m ve dci pro jejich potr eby; je pomu ckou v pozna n , mys len c i uvaz ova n o sve te ; je spekulativn , neusta le otevr eny diskusi a konfrontaci s novy mi daty; je, jednodus e r ec eno, prost esencia ln platnosti nebo ontologicke ho statutu. Slova jako na boz enstv as amanismus pocha zej z urc ity ch historicko-kulturn ch kontextu a urc ity ch jazyku , v nichz me ly c i maj urc ity vy znam. Antropologie je pr evzala jako ve decke pojmy, oznac uj c jevy, ktere se domn va ve sve te nacha zet, a pr isuzuje jim sve vy znamy.
AK denovat s amanismus? Jaka identikac n krite ria zvolit? Co ma c i nema s aman spolec ne ho s kne zem, le c itelem, c arode jem, kouzeln kem, ve s tcem, ma gem, me diem? Jak uniknout tak velke mu konceptua ln mu zmatku? Arnold van Gennep (in Narby a Huxley 2001: 63) si uz v roce 1903 poste z oval: Z c asu , kdy jes te ve da o na boz enstv nebyla odde lena od obecne historie, pode dili jsme r adu term nu , nanejvy s va gn ch, ktere se mohou aplikovat na vs e a za roven na nic. (. . . ) V ra mci takovy ch va gn ch slov patr s amanismus mezi ty nejnebezpec ne js . Nen to s s amanismem podobne jako s totemismem, ktery byl pro Clauda Le vi-Strausse (1998 [1962]: 15) ume ly m celkem, ktery existuje jen v mys len etnologa a ktere mu mimo ne j nic specicke ho neodpov da ? Tedy: ma pojem s amanismus jakoz to mezikulturn srovna vac kategorie pro antropologii smysl, tj. je s amanismus pozorovatelny m fenome nem, nebo pra zdnou ve deckou kategori ? Tyto ota zky me napadly, kdyz jsem se setkal se s amany v souc asne mayske kultur e. Spor o denici pojmu nutne vede k zhodnocen povahy ve decke kategorie vu bec, tedy toho, co je a k c emu antropologii slouz pojem c i teorie. V tomto pr spe vku, vycha zej c m z konference,
150
Jak zna mo, slovo s aman pocha z z Asie, z kultury a jazyka vne ni tohoto slova uz vat i v jiny ch Evenku 1 . Jsme opra historicko-kulturn ch kontextech, v mezikulturn m srovna n ? A jes te konkre tne ji: je napr . mezoamericky , potaz mo maysky ritua ln specialista s amanem? VELKA TEORIE S AMANISMU PRVNI Prvn a zr ejme take nejzna me js velkou teorii s amanismu pr edloz il slavny rumunsky religionista Mircea Eliade. Pro Eliadeho (1997 [1951]: 2526) je s amanismus v prvn r ade technikou exta ze; avs ak ne kaz dy extatik je s amanem: s aman je odborn kem na trans, s aman je t m, kdo doka z e udrz ovat zvla s tn vztah s duchy, jimiz nen posednut, ny brz je ovla da . Kl c ovou pr edstavou, kterou Eliade s s amanismem spojuje, je kouzelny let, be hem ne hoz s amanova dus e opous t te lo a podnika vy stupy na nebesa a sestupy do podsve t (ibid.: 26); kouzelny let je vy razem autonomie dus e i exta ze za roven (ibid.: 399). S touto za kladn pr edstavou duchovn ho letu souvis i dals eliadovske koncepty jako tr patrova struktura sve ta (horn sve t, sve t tady, doln sve t), Str ed sve ta, Strom sve ta c i axis mundi, osa sve ta, ktera jednotliva patra propojuje. V kaz de m pr pade je to extaticka zkus enost, ktera je pro Eliadeho jevem pu vodn m, historicko-kulturne nepodm ne ny m: trans patr k za kladn m rysu m lidstv (ibid.: 420). V Eliadeho kosmologii je exta ze navozen m illud tempus, onoho zakla daj c ho momentu, kdy jsou nebe a zeme propojeny a kdy c love k mu z e s nebem, resp. s prvotn Nejvys s nebeskou bytost , pr mo komunikovat. Sve t pr edku a duchu , se ktery m se v dnes n m s amanismu setka va me, je druhotny . Podobne poj ma n duchu s amanem do vlastn ho te la c i posednut duchy jsou inovace, ktere nejsou prvky s amanismu ve vlastn m slova smyslu (ibid.: 418); exta ze ma by t voln m aktem, vy sledkem meditace, nikoli halucinogenu apod. Zkra tka, Eliadeho kosmologie je v prvn r ade jeho kosmologi : neodra z ani tak etnogracka a historicka data, jako sp s e jeho teologicka pr a n . Zvolit techniku exta ze za zakla daj c prvek s amanismu je arbitra rn akt; vyvolit pak kontrolovany a meditac n trans a prohla sit ho za prapu vodn techniku s amanismu a na boz enstv vu bec je c ira spekulace. Pr edstava, z e za vs emi na boz ensky mi syste my kdesi v hloubi nalezneme Nejvys s nebeskou bytost, ba co v c, c iste posva tno a byt , ktere se neu navne ve sve te manifestuje na boz ensky z znive mu c love ku, je kra snou teologicko-losockou viz , ktera se vs ak s ve deckou metodou m j . Eliade nab z univerza ln teorii, v n z hierofanie spojuje ves kere na boz enske snaz en a v n z s amanismus naby va ontologicke platnosti. Pokud etnograf v tere nu pop s e s amanisticke c i na boz enske prvky, ktere s eliadovskou viz nesouhlas , je to jednodus e proto, z e se jedna o prvky nove , u padkove , degenerac n . Takovou teorii pr irozene nelze ani potvrdit ani vyvra tit, a nejedna se tak o vy pove d ve deckou, ale na boz enskou.
1 K evropske mu pr ejmut slova s aman a k vy voji pojmu s amanismus viz napr . Flaherty (1992).
Pr estoz e kritici c asto upozorn uj na to, z e Eliadeho informace o s amanismu jsou zprostr edkovane , u trz kovite , mnohdy u c elove selektivn a vytrz ene z kontextu (on sa m samozr ejme z a dny tere nn vy zkum s amanismu na Sibir i neprova de l), z e Eliade pracuje v zjednodus ene evolucionisticke perspektive , kdy pr edpokla da univerza ln vy voj lidstva, univerza ln na boz enskou lidskou mysl c i jaky si archaicky s amansky substra t spojeny s loveckosbe rac sky mi spolec nostmi, pr es toto vs echno je jeho teorie s amanismu neusta le z iva v lidove i akademicke sfe r e.2 NE NE DOMI STAVY VE NADEVS E ZME Denice s amanismu jako techniky exta ze doznala od 60. let 20. stolet bour live ho rozvoje a fenomena ln ho u spe chu. Mnoz vy tec n antropologove pr ikla dali transu za ve sadn vy znam. S dsky antropolog Ake Hultkrantz (1973) se domn val, z e stav exta ze, jakoz to zpu sob nava za n pr me ho kontaktu s nadpr irozeny m sve tem, hraje v s amanismu jednu z u str edn ch rol . Rakousko-kolumbijsky antropolog Gerardo Reichel-Dolmatoff (1975) sva zal s amanismus s uz it m halucinogenn ch la tek. Pro britske ho antropologa Ioana Lewise (1981) je extaticka zkus enost pro s amanismus nezbytna . Pr edstava prova zanosti s amanismu a transu se postupne odde luje od konkre tn ch kulturn ch kontextu a sta va se (zvla s te od 80. let) mo dn m te matem interdisciplina rn ho vy zkumu; s amanska exta ze je pochopena jako druh zme ne ny ch stavu ve dom , tj. ASC altered state of consciousness (Peters a PriceWilliams 1980). amanismus zau S toc il na socia ln ve dy mocnou silou. Pokud slavny britsky antropolog Edmund Leach konstatoval, z e Eliade je s amanem v ha vu ve dce, mu z eme dnes doplnit, z e nebyl sa m. Na prvn m m ste je tr eba zm nit proslule ho americke ho antropologa, ale pr edevs m s amanske ho praktika a uc itele neos amanismu Michaela Harnera. Harner po svy ch zkus enostech s psychotropn m s amanismem u amazonsky ch J varu nava zal na ideje Eliadeho a Castanedy a nahle dl s amanismus jako cestu do nevs edn reality, do tzv. SSC shamanic state of consciousness: Pra ci s amana charakterizuje extaticky nebo zme ne ny stav ve dom a na hled z skany zkus enostmi, ktery oznac uji jako s amansky stav ve dom (Harner 1980: 44). I tady je s amanismus v prvn r ade metoda, v tomto pr pade slouz c k sebezdokonalen a le c en , k dosaz en zdrav a pohody: Pouz ijete-li metody popsane v te to knize, budete m t moz nost z skat zkus enosti se s amansky mi silami a pomoci jak sobe , tak druhy m (ibid.: 14); c lem je, abyste pomohli druhy m dosa hnout zdrav as te st a takte z harmonie s Pr rodou (ibid.: 172). Nen nutne pr lis zdu razn ovat, jak podobna pojet s amanismu souvisej s dobovy m spo amanismus resp. lec ensky m de n m a mo dn mi vlnami. S ty prvky ru zny ch s amansky ch tradic, ktere si za padn neos amani pr isvojili a pr izpu sobili k obrazu sve mu se stal v tanou alternativn spiritualitou, cestou k pozna n , zdrav as te st .
2 K nejnove js kritice Eliadeho z antropologicky ch pozic viz napr . Kehoe (1996) a Sidky (2010).
S AMANISMUS V TEORII A V PRAXI JAN KAPUSTA: MAYSKY
151
amanismus je z neuropsychologicke S ho pohledu denova n pr tomnost zme ne ny ch stavu ve dom , tedy faktu, ktery se zakla da v samotne struktur e fyziologie mozku; stav transu je vlastn c love ku jako biologicke mu druhu, je univerza ln a adaptivn (napr . Winkelman 2000). Zm nit lze v te to souvislosti take jihoafricke ho archeologa Davida Lewis-Williamse (2007 [2002]), jenz interpretuje prastare skaln malby jako vy sledky s amansky ch ritua lu a zme ne ny ch stavu ve dom ; trans tak mohl hra t u str edn roli nejen pr i vzniku ume n a na boz enstv , ale i v evoluci c love ka vu bec. Posazen ASC do centra s amanismu znamena jeho biologizaci a psychologizaci, ktere me ly jev projasnit a zve dec tit, ve skutec nosti ho ale zatemnily a zprimitizovaly.3 Jak r ka Roberte Hamayon (in Mart nez Gonza lez 2007: 137), s amanismus nelze redukovat na jednu techniku, at by byla jaka koli, nebot z a dna technika nedoka z e da t smysl tak komplexn mu fenome nu, zakotvene mu v socia ln m kontextu a urc ite kosmologii. Na ignoraci historicky ch, socia ln ch a kulturn ch souvislost nara z i Jane Atkinson (1992: 311), kdyz p s e: Jiste prome ny ve dom hraj v s amanske praxi kl c ovou roli. Avs ak analyzovat s amanismus prima rne jako fenome n transu je asi jako analyzovat manz elstv jen jako funkci biologicke reprodukce. Pr edstava, z e ja drem s amanismu je exta ze, nen jen de dictv Eliadeho; vzpomenout je moz ne na Tylora, ktery ve zkus enosti snu a viz spatr oval pu vod na boz enstv , a na mys lenkovou linii, ta hnouc se az k Hobbesovi. Jako u Eliadeho, i v pr pade neuropsychologicke teorie nara z me na univerzalizaci a ontologizaci fenome nu, ktera tentokra t nen zaloz ena v jake msi teologicko-losocke m konceptu posva tna a byt , ktere se manifestuje, ny brz v existenci stejne nadc asove biologicke jednoty, umoz n uj c vs em lidem stejne proz va n . V obou pr padech vyvoleny aspekt fenome nu slouz nejen za jeho pravou podstatu, ale i za jeho samotny pu vod, c i dokonce pu vod na boz enstv nebo c love ka vu bec. AMANISMU V MEZOAMERICE TEORIE S Jak eliadovska , tak neuropsychologicka teorie s amanismu prode laly samozr ejme svu j boom i v mezoamericky ch studi ch. Koncept s amanismu se dostal do antropologie Mezoameriky na poc a tku 20. stolet (Dixon 1908),4 napr . Robert Redeld a Alfonso Villa Rojas (1934: 76), kter patr ili k prvn m tere nn m antropologu m mayske ho sve ta, uz vali pro pr eklad yucate cke ho slova h-men pojmu shaman-priest, tedy s aman-kne z. Prvn m systematic te js m pokusem o vymezen s amanismu v Mezoamerice byla pra ce Williama Madsena (1955: 48), jenz denoval s amana jako osobu, ktera obdrz ela s lu le c it a ve s tit pr mo od nadpr irozeny ch bytost prostr ednictv m snu , viz
3 Vy c et dals ch s amanu v ha vech ve dcu by mohl na sledovat; pr ipomen me alespon slavna jme na jako Carlos Castaneda (1997 [1968]), Terence McKenna (1999 [1992]) nebo Jeremy Narby (2006 [1995]). 4 Roland Dixon (1908: 1) pr edkla da velmi s irokou denici, v n z je s amanem ten, o kom se ma za to, z e udrz uje bliz s vztahy s nadpr irozenem nez ostatn lide .
c i posednut duchem. Mezi za kladn charakteristiky pak poc tal: boz vyvolen , iniciac n nemoc, sn atek s duchovn m partnerem, le c en a ve s te n , tresta n neposlus nosti ze strany nadpr irozena, schopnost vstupovat do jiny ch sve tu (ibid.: 54-55).5 Je paradoxem, z e ac koliv se techniky exta ze a uz it halucinogenu u stary ch Mayu pr edpokla daj , nen o nich zna mo tolik, jak by se mohlo zda t; t m me ne je trans du lez ity u Mayu souc asny ch, pokud zde lze o transu vu bec hovor it. Mays t ritua ln specialiste neupadaj do exta ze jako Hultkrantzovi s amani severn Asie, Ameriky a Evropy, neuz vaj drogy c i halucinogeny jako ReichelDolmatoffovi Amazon ane , ani nejsou posednuti duchy jako Lewisovi Afric ane . Zda se, z e pr lis ne generalizace povahu s amanismu neobjasn uj . Mayove pracuj se sny, pij alkohol c i na sobe mohou poc tit duchovn pu soben . Nicme ne sve menta ln stavy nede l na ne jake ve dome , zme ne ne nebo extaticke . Kolik je vlastne druhu (ne)ve dom a jak mezi nimi rozlis ovat? Je zme ne ny m stavem ve dom sne n nebo rutinn vykla da n ve s tebny ch zrn? Jiste je jedno: technika transu c i sebepr esne ji zme r ena excitovana mozkova aktivita nepoda va ani celkove ani za sadn porozume n a vysve tlen mayske ho s amanismu.
AMANSKE PRAXE DICHOTOMIZACE S SOUCASNYCH MAYU Mnoho antropologu , kter se s maysky mi s amany setkali, me lo tendenci uvaz ovat o nich v dichotomi ch.6 Snad prvn m velky m sporem bylo, zda je s aman c love kem psychicky nemocny m (neurotikem, psychopatem, epileptikem apod.), anebo naopak c love kem zdravy m, ba co v c, svy mi dus evn mi schopnostmi pr evys uj c m ostatn c leny komunity. V tere nu je moz ne spatr it oba pr pady, ac koliv ten druhy pr evaz uje; ota zkou ale je, zda se tyto dva pohledy vyluc uj , tj. zda urc ita psychicka nemoc nemu z e by t v urc ite m socia ln m kontextu vlastne moc . Druhy m klasicky m rozporem je, jestli je s aman jaky msi showmanem, podvodn kem, ktery sva vystoupen jen hraje, nebo jestli skutec ne bezvy hradne ve r tomu, co de la , tedy jestli je autenticky . Etnograe ve ts inou ukazuje, z e skutec ny stav lze nale zt ne kde uprostr ed: to, z e s aman uz va ve svy ch ritua lech ne ktere performativn prvky c i triky, ktery mi si poma ha , neznamena , z e by u c innosti ritu a kosmologii, v n z je tento ritus ukotven, neve r il. Dals dichotomie vznika na za klade pr ijmut s amanske funkce. Je s aman ke sve mu u r adu povola n, nebo s amansky u r ad de d ? V mayske m sve te existuj obe varianty.
5 Podrobne ji k de jina m pojmu s amanismus v Mezoamerice viz Mart nez Gonza lez (2007); k obecne js diskusi nad uz it m pojmu v Americe viz Jones (2006). 6 Vzhledem k tomu, z e tento text je teoreticke povahy a nema etnogracke ani srovna vac ambice, nebudu na sleduj c popis vybrany ch prvku souc asne mayske s amanske praxe zate z ovat odkazy na literaturu, diskus nad n , ani konkre tn mi etnogracky mi pozorova n mi. Nicme ne je moz no odka zat na celou r adu vynikaj c ch etnogra , napr . Oakes (1951); Vogt (1976); Tedlock (1982); Marion (1995); Pitarch (2010).
152
amanem se c S love k mu z e sta t ze sve ho vlastn ho rozhodnut (atuz v du sledku zkus enosti s boz m vnuknut m, nebo v du sledku plne n funkce v ra mci socia ln hierarchie), vyskytuj se ale i pr pady, kdy jedinec pokrac uje v d le sve ho otce c i matky. Zvla s te v posledn ch desetilet ch si antropologove kladou ota zku, jaky vztah existuje mezi tradic n m, komunitn m s amanismem a t m (post)modern m, kosmopolitn m. Jsou s amani (pr icha zej c at uz z india nsky ch komunit, nebo americky ch univerzit), kter do sve kosmologie vstr ebali za padn new age spiritualitu, zelene na boz enstv , alternativn medic nu c i duchovn terapii, jes te s amany v prave m slova smyslu? Je neos amanismus pokleslou formou s amanismu indigenn ho? Tuto ota zku lze na za klade pouhe etnograe vyr es it obt z ne ; pr iva d na s nicme ne k dals mu zpu sobu, jaky m se antropologove pokous ej popsat a vymezit s amana: denovat ho vu c i jine mu na boz enske mu/ritua ln mu specialistovi. Snad nejstars dichotomizac tohoto typu je vytva r en rozd lu mezi s amanem a c arode jem v tom smyslu, z e s aman le c (poma ha lidem), zat mco c arode j nemoci zpu sobuje (lidem s kod ). Tato diskuse saha ve ve de hluboko do 19. stolet a je spjata s ve kovity m kr estansky m etnocentricky m de len m na boz enstv versus magie, pr padne kouzelnictv versus c arode jnictv . Jako v jiny ch kultura ch, i v te mayske vs ak etnograe ukazuje hlubokou prova zanost obou vlastnost ; maysky s aman doka z e poma hat i s kodit, coz jsou v ra mci dane kosmologie dve strany jedne mince. To ale neznamena , z e by mayska spolec nost nepr isuzovala urc ity m s amanu m leps c i hors za me ry anebo mens c i ve ts schopnosti. Dals typickou dichotomi je s aman versus kne z, i v tomto pr pade vycha zej c z evropske ho de len na bo aman je povola n nadpr irozenem, s n mz z enstv /magie.7 S udrz uje pr my osobn vztah, zat mco kne z je povola n spolec nost a vztah s nadpr irozenem ma zprostr edkovany . aman jakoz S to ma g pu sob v priva tn sfe r e, pracuje individua lne se svy mi za kazn ky; kne z naopak jakoz to spolec ensky funkciona r pu sob ve ver ejne sfe r e, pracuje pro blaho sve komunity jako celku. To, z e antropologove me li s podobny m de len m v mayske m tere nu nemale pot z e, naznac uj i uz vane pojmy s amankne z c i kne z-s aman. Maysky s aman zpravidla r es individua ln pr pady, se ktery mi za n m za kazn ci pr icha zej , za roven vs ak zasta va spolec enskou funkci v ra mci dane na boz ensko-politicke hierarchie, ktera rozhoduje o de n v komunite .8 Jak jsme vide li v pr pade velky ch teori s amanismu, bylo hlavn m krite riem identikace s amana (oproti ostatn m na boz ensky m specialistu m, pr edevs m kne z m) uz va n transu. Nejve ts diskuse se pak odehra vala nad t m, zda s aman trans ovla da , nebo ne. Na jedne strane se mluv
7 Hlavn roli v rozs ren te to duality v antropologii sehra la evolucionisticka perspektiva a zvla s te pak Durkheimova sociologie. V Americe poda va klasicke de len s aman/kne z Robert Lowie (1963 [1954]). 8 Opom jen politicke ho rozme ru s amanske ho pu soben na u kor toho le c itelske ho je te matem r ady antropologicky ch kritik, viz Thomas a Humphrey (1994).
os amanech, kter trans a duchovn s ly maj pod kontrolou, na strane druhe o me di ch c i c arode j ch, do nichz duch vstupuje, resp. jsou duchem posednuti.9 O tom, z e Mayove extaticka vytrz en typu sibir sky ch nebo africky ch s amanu nezaz vaj , byla jiz r ec . Na druhou stranu mays t s amani interpretuj sny a ru zna znamen , pomoc alkoholu c i odp ra n spa nku me n svu j menta ln stav anebo mohou pr i ve s tebne m a le c ebne m ritua lu na sve m te le poc tit (zas kuba n m svalu, promluven m krve) pu soben du aman a ru chovn ch sil. S zn duchove c i boz stva, s nimiz pr icha z do styku, spolu pr itom komunikuj navza jem; s aman je vzy va a ve dome s nimi pracuje, stejne jako je necha va vte lit a promluvit. V kra tkosti jsme se zastavili u ne kolika pr kladu snahy popsat c i vymezit s amana pomoc dichotomizace, a shledali, jak tvrdos jne te mto generalizac n m snaha m pestra realita vzdoruje; nab z se pak ota zka, zda se vytva r en podobny ch ume ly ch dichotomi nevzdat. Domn va m se, z e nikoli. Ovs em spe cha m dodat, z e jen za toho pr edpokladu, z e tyto dichotomie skutec ne cha peme jako ume le ; totiz z e pro na s jsou jen analyticky mi na stroji. Jen, protoz e v me, z e jsou nas imi konstrukty, odpov daj c mi omezenosti nas eho pozna n ; ovs em jen, protoz e pra ve toto ohranic en na m umoz n uje ve sve te ne co popsat a myslet. Pra ve t m abych uvedl pr klad , z e z reality vyjmeme zkus enost kontrolovane exta ze a nekontrolovane ho posednut , doka z eme o transu v ru zny ch kulturn ch pojet ch pr emy s let. Jak v me od Ferdinanda de Saussura, c love k ma tendenci myslet opozic ne . Ve da pomoc redukce a dichotomizace u c inne odhaluje ru zne aspekty fenome nu; nicme ne mus si by t ve doma toho, z e jednotlivy aspekt c i jednu polaritu nelze ontologizovat, jinak r ec eno, z e nelze prohlas ovat str pek skutec nosti za skutec nost celou. AMANISMU MEZI BYTI M A NEBYTI M POJEM S Mnoho antropologu pote , co rozpoznalo obrovskou variabilitu s amansky ch projevu , vzneslo ota zku, zda je vu bec opra vne ne o s amanismu mluvit. Ve sve tle mnoz stv forem, pr edstav a vy znamu , ktere jsou v s amanismu pr tomny, a ve sve tle esencialisticky ch c i redukc n ch velkoteori typu te eliadovske nebo neuropsychologicke , sta va se s amanismus konceptem sta le v ce zdiskreditovany m. David Holmberg (1983) se univerzalizaci bra n ; ne jaky vs eobecny s amanismus je iluze, a lze maxima lne hovor it o pluralite s amanismu . Michael Winkelman (1990) na za klade rozsa hle ho srovna n etnogracky ch dat vytvor il typologii magicko-na boz ensky ch le c itelu , obsahuj c s a amany many, s amany-le c itele, le c itele, me dia a kne ze. S pak spojuje prima rne s noma dsky mi lovecko-sbe rac sky mi spolec nostmi (ibid.: 309). Homayun Sidky (2010) se domn va , z e s amanismus lze identikovat mezikulturne , ale jen v historickoetnogracke m komplexu severn a str edn Asie a nejse9 Spor exta ze versus posednut je dobr e patrny na odlis ny ch pr stupech Eliadeho a Lewise (1971), jenz jako afrikanista odm ta nekontrolovane vte len ducha z extaticke ho s amanismu vylouc it.
S AMANISMUS V TEORII A V PRAXI JAN KAPUSTA: MAYSKY
153
aman byl identikova verne js ch c a st Ameriky. S n mezi Evenky a spr zne ny mi sibir sky mi kulturami, a prima rne mezi nimi da va takovy pojem smysl (srov. Kehoe 2000); Sidky (2010: 231) pak nab z denici, ktera ritua ln specialisty Latinske Ameriky, Afriky, Austra lie a dals ch ob aman je spolec last vyluc uje: S ensky uzna vany m, na pu l u vazku pracuj c m ritua ln m pr mluvcem, le c itelem, r es itelem proble mu a interpretem sve ta, jehoz povola n je nedobrovolne a zahrnuje transformativn iniciac n krizi. Jeho repertoa r sesta va z dramaticky ch ver ejny ch pr edstaven , zahrnuj c ch bubnova n , zpe v a tanec, v nichz on sa m je hudebn kem. Ma schopnost volne vstoupit do zme ne ne ho stavu ve dom (bez psychotropn ch la tek) a proniknout do odlis ne ho modu interakce s paranorma ln mi bytostmi ru zne ho typu, stejne jako ma schopnost vyda vat se na duchovn cesty. Vte len duchu nema za na sledek nahrazen s amanovy osobnosti nebo ztra tu pame ti. Ma nadvla du nad duchovn mi pomocn ky a te to s ly uz va v prospe ch aman ma za kazn ku . S zvla s tn specializovane vybaven : buben, ode v, pokry vku hlavy, kovove zvonky a kora lky. Konec ne , ovla da te lo pomoc specia ln ch znalost , pr eda vany ch u stne od uc itele k z a ku dle tradice. Slavny americky antropolog Michael Taussig (1987) v ra mci sve dekonstrukce a demytologizace antropologicke ho a obecne za padn ho mys len odhaluje koncept s amanismu jako vynalezenou, za padn kategorii, jako pozu statek kolonizace a pr evahy nad divochy. Podobne Alice Kehoe (1996; 2000) spatr uje za uz va n m pojmu s amanismus za padn mi uc enci i lidovy mi vrstvami latentn rasismus v romantizaci primitivn ch Druhy ch. Jak r ka Cecilia Klein et al. (2002), ve dome c i neve dome si na objekty studia projektujeme sve pr edstavy o primitivn m, prvotn m, neme nne m, spiritua ln m nebo magicke m Druhe m c i Jine m, c ili opak sebe sama, at ten s patny , nebo amanismus je va dobry . S gn za padn kategorie (ibid.: 383) a me li bychom ji opustit a uz vat odst novane js terminologii (ibid.: 400). Ma me se tedy s amanismu jako mezi/nad-kulturn ho pojmu vzda t? Je s amanismus skutec ny fenome n, nebo ume la ve decka kategorie? Je s amanismus jaksi opravdu, nebo si ho ve dci vymyslili? Je zr ejme , z e v ja dru diskuse lez prastary a nikdy nekonc c spor univerzalismu a partikularismu: bud zvol me rigidn obecnost (a uniknou na m jednotlivosti), nebo prostou jedinec nost (a uniknou na m obecne js rysy). Mu z eme libovolne vybrat ne kolik prvku , ktere pravy s amanismus ma m t, a identikovat stejne ho s amana v Nepa lu i v Guatemale, anebo se naopak zame r it na jeden typ praxe v konkre tn m c ase a prostoru a danou skupinu praktiku oznac it jme nem, j mz se sami oznac uj . Tak napr klad maysky kic e jsky praktik se nazy va ajkij, tj. ten, kdo se zaob ra dny/c asem/sluncem, kdo udrz uje den/c as/slunce v chodu, kdo se stara o to, aby komunita nezas la, aby sve t neskonc il.10 Extre mn relativizace (zboz s te n vz dy jedinec ny ch
mnoha maysky ch komunita ch se take uz va s pane lske ho oznac en rezador, tj. ten, kdo se modl .
10 V
empiricky ch dat) upada do podobne bezvy chodnosti jako extre mn generalizace (zboz s te n vs eobecny ch teoreticky ch synte z). Bez jednotlivost mu z e pojem odkazovat ke vs emu a k nic emu za roven ; bez obecnost mu z e jev odkazovat jen sa m k sobe a srovna n ztra c smysl. Kam se ve s ka le mezi obe ma extre my pr ir adit? Sa m vol m opatrny univerzalismus. Domn va m se, z e s amanismus ne jak je, ale jak je, to za vis na kontextu; s amanismus ma mnoho podob, za roven ale mnoho podobnost . Ignorovat je by byla s koda. Jedna z pr edn ch souc asny ch autorit na s amanismus, britsky antropolog Piers Vitebsky (1996 [1995]), se pr ikla n k na zoru, z e jev je obecne js povahy a z e urc ite podobnosti v ru zny ch c a stech sve ta jsou signikantn mluv o latinskoamericke m (srov. Lewis 1981).11 Kdyz s amanismu, doda va : Podobnost se sibir sky m s amanismem je nejsilne js m du kazem pro trvalou platnost s amansky ch mys lenek a idej , ktere pr ez vaj v nejrozlic ne js ch koutech sve ta, bez ohledu na sloz en spolec nosti a historicke epochy (Vitebsky 1996 [1995]: 46). V mayske m sve te nacha z me mnohe z prvku , ktere tradic ne spojujeme s pojmem s amanismus: odus evne ly kosmos, pr my kontakt s boz stvy c i duchy, v cevrstvy sve t, cestova n dus e, pomocn duchove , prome na ve zv re, iniciac n nemoc, sn atek s duchovn m partnerem, uz it snu a vte len , c arova n a le c en , ve s te n apod. I maysky sve t je neobyc ejne ru znorody ; zm ne ne prvky se vyskytuj v ru zne konstelaci, v jedne komunite dany prvek je, v jine nikoli. Jaky je ten bytostny , nechme na s amanech samotny ch. Ani pr i ve dom kulturn rozmanitosti, ani pr i akceptaci nativn ch term nu vs ak nen nutne vzda vat se kriticky uz vane ho pojmu s aman. Nechme pojem z t, aniz bychom mu vnucovali byt .
ITA LITERATURA POUZ [1] ATKINSON, J. M. 1992. Shamanisms today. Annual Review of Anthropology 21: 307330. [2] CASTANEDA, C. 1997 [1968]. Uc en dona Juana. Praha: Volvox Globator. [3] DIXON, R. 1908. Some aspects of the American shaman. Journal of American Folklore 21 (80): 112. amanismus a nejstars [4] ELIADE, M. 1997 [1951]. S techniky exta ze. Praha: Argo. [5] FLAHERTY, G. 1992. Shamanism and the eighteenth century. Princeton: Princeton University Press. [6] FREIDEL, D., SCHELE, L., PARKER, J. 1993. Maya cosmos: Three thousand years on the shamans path. New York: William Morrow. [7] FURST, P. T. 1965. West Mexican tomb sculpture as evidence for shamanism in prehispanic Mesoamerica. Antropolo gica 15: 2980. arode [8] GINZBURG, C. 2002 [1966]. Benandanti: C jnictv a venkovske kulty v 16. a 17. stolet . Praha: Argo. [9] HARNER, M. 2010 [1980]. Cesta s amana. Praha: DharmaGaia. [10] HOLMBERG, D. 1983. Shamanic soundings: Femaleness in the Tamang ritual structure. Signs 9 (1): 4058. [11] HULTKRANTZ, A. 1973. A denition of shamanism. Temenos 9: 2537. [12] JONES, P. N. 2006. Shamanism: An inquiry into the history of the scholarly use of the term in English-speaking North America. Anthropology of Consciousness 17 (2): 432.
11 Diskusi o pozoruhodne nad-kulturnosti s amanismu oz ivil take Carlo Ginzburg (2002 [1966]), jenz prostr ednictv m studia novove ky ch evropsky ch benandantu nalezl mezi Evropou a Asi vy znamne paralely.
154
[13] KEHOE, A. B. 1996. Eliade and Hultkrantz: The European primitivism tradition. American Indian Quarterly 20: 37792. [14] KEHOE,A. B. 2000. Shamans and religion: An anthropological exploration in critical thinking. Illinois: Waveland Press. [15] KLEIN, C. F. et al. 2002. The role of shamanism in Mesoamerican art: A reassessment. Current Anthropology 43 (3): 383419. VI-STRAUSS, C. 1998 [1962]. Totemizmus. Bratislava: Chro[16] LE nos. [17] LEWIS,I. M. 1971. Ecstatic religion: An anthropological study of spirit possession and shamanism. Harmondsworth: Penguin. [18] LEWIS, I. M. 1981. What is a shaman? Folk 23: 2535. [19] LEWIS-WILLIAMS, D. 2007 [2002]. Mysl v jeskyni: Ve dom a pu vod ume n . Praha: Academia. [20] LOWIE, R. H. 1963 [1954]. Indians of the Plains. Garden City: Natural History Press. [21] MADSEN, W. 1955. Shamanism in Mexico. Southwestern Journal of Anthropology 2 (1): 4857. [22] MARION, M. O. 1995. La voz de lo innito: Una contribucio n a la redenicio n del chamanismo en el mundo maya. In Galinier, J. et al. (eds.). Chamanismo en Latinoame rica: Una revisio n conceptual. Me xico, D. F.: Editorial Plaza y Valde s: 65-84. NEZ GONZA LEZ, R. 2007. Lo que el chamanismo nos [23] MARTI dejo : Cien aos de estudios chama nicos en Me xico y Mesoame rica. Anales de Antropolog a 41 (2): 113156. [24] MCKENNA, T. 1999 [1992]. Pokrm bohu : Hleda n pu vodn ho stromu pozna n . Praha: DharmaGaia. [25] NARBY, J. 2006 [1995]. Kosmicky had. Praha: Rybka Publishers. [26] NARBY, J., HUXLEY, F. (eds.). 2001. Shamans through time: 500 years on the path to knowledge. London: Thames and Hudson. [27] OAKES, M. 1951. The two crosses of Todos Santos: Survivals of Mayan religious ritual. Princeton: Princeton University Press. [28] PETERS, L. G., PRICE-WILLIAMS, D. 1980. Towards an experiential analysis of shamanism. American Ethnologist 7 (3): 398418. [29] PITARCH, P. 2010. The jaguar and the priest: An ethnography of Tzeltal souls. Austin: University of Texas Press. [30] REICHEL-DOLMATOFF, G. 1975. The shaman and the jaguar: A study of narcotic drugs among the Indians of Colombia. Philadelphia: Temple University Press. [31] REDFIELD, R., VILLA ROJAS, A. 1934. Chan Kom: A Maya village. Washington: Carnegie Institution of Washington. [32] SIDKY, H. 2010. Ethnographic perspectives on differentiating shamans from other ritual intercessors. Asian Ethnology 69 (2): 213 240. [33] TAUSSIG, M. T. 1987. Shamanism, colonialism, and the wild man: A study in terror and healing. Chicago: University of Chicago Press. [34] TEDLOCK, B. 1982. Time and the highland Maya. Albuquerque: University of New Mexico Press. [35] THOMAS, N., HUMPHREY, C. (eds.). 1994. Shamanism, history, and the state. Ann Arbor: University of Michigan Press. [36] VITEBSKY, P. 1996 [1995]. Sve t s amanu . Praha: Kniz n klub, Pra h. [37] VOGT, E. Z. 1976. Tortillas for the gods: A symbolic analysis of Zinacanteco rituals. Cambridge: Harvard University Press. [38] WINKELMAN, M. J. 1990. Shamans and other magico-religious healers: A cross-cultural study of their origins, nature, and social transformations. Ethos 18 (3): 308352. [39] WINKELMAN, M. J. 2000. Shamanism: The neural ecology of consciousness and healing. Westport: Bergin & Garvey.
155
DIMENZE ANTROPOLOGIE PRA VA KOMPARATIVNI

Toma s Ledvinka Institut doktorsky ch studi , Fakulta humanitn ch studi , Univerzita Karlova v Praze tomas.led@seznam.cz
Comparative dimension of the anthropology of law

AbstractThis article examines three comparative dimensions which need to be examined by anthropology of law with due prudence: the dimension of jurisprudence and anthropology, the dimension of legal systems and their structure, and the dimension of justice. These dimensions are confronted with recent diversion from comparison within anthropology and the validity of critiques of the comparison is demonstrated with respect to the development of the anthropology of law. Key Wordslegal antropology, comparison, comparative anthropology, legal pluralism
a relevantn , kdyby nepr edstavovaly materia l pro komparaci. Pra ve tento posledn bod je pokla da n za kl c ovy pro opra vne nost antropologie jakoz to socia ln ve dy (Kuper 2002: 144). Tyto za kladn disciplina rn charakteristiky byly v postkolonia ln m a globalizac n m obdob podrobeny prudke kritice. Kuper tuto kritiku shrnuje na sledne ; zu c astne ne pozorova n bylo odm ta no pro svoji subjektivnost a pro narus ova n du stojnosti pozorovany ch populac , nebot jejich c lenove byli vn ma ni jako objekty. Da le, fakticky dos lo k znac ne univerzalizaci vy zkumu, ktery byl dr ve limitova n pouze na neza padn spolec nosti. Dr ve pouze pozorovane populace se pokous pome rne u spe s ne etablo avelkova vat sve vlastn antropology (S 2011). Na akademicke m poli tak docha z k jiste mu vyrovna n sil. Kritika komparativn metody vs ak byla vedena z pozic, ktere byly samotne komparativn metode pone kud ciz . Da se r ci, z e kdybychom nepr ijali teoreticky ra mec, z ne hoz tato kritika vycha z , pak by z a dna kritika komparace nebyla moz na . Adam Kuper tuto argumentaci shrnuje sice zjednodus ene , ale pome rne velmi pr esne : Skutec ne moz nosti srovna va n byly zpochybn ova ny. Pokud zde nen z a dna zevs eobecn uj c socia ln ve da, pokud objektivita je iluze, pak srovna va n mus by t opus te no jako relikt pr ez ite ho pozitivismu (Kuper 2002: 144). Komparace, at uz jako teorie, nebo metoda, byla tedy odm ta na a kritizova na v du sledku rostouc nedu ve ry k objektivisticke hardscience methodology, a pro jej spojen s velky mi teoriemi (Gingrich, Fox 2002: i). V antropologii tak zac al v tomto pozdn m obdob dominovat ne zcela opra vne ne protiklad mezi intenzivn m tere nn m vy zkumem a analyticky m popisem na jedne strane a komparac na strane druhe . S touto dichotomi se mu z eme setkat jiz v rane vy vojove fa zi antropologicke discipl ny, kdy komparativn metoda byla spojova na te me r vy hradne s kabinetn antropologi (Kuper 2004: 54). Antropologie se vs ak po poc a tec n ch letech evoluc n synte ze zaloz ene na komparaci stala vu c i te to orientaci protikladnou discipl nou koncentrovanou na tere nn vy zkum. Posle ze dos lo ke stabilizaci za kladn ho pojet oboru, ktere do sebe zahrnulo i komparaci. Tento ne pr lis opra vne ny protiklad se vs ak vra til do za kladn ho poj ma n antropologicke ho r emesla. James Peacock k tomu napr klad uva d , z e Periodicky, c i dokonce plynule, avs ak kol save , se snaz me sklidit plody etnogracke pra ce. Pracujeme vs ak v oblez en . Nas i nepr a tele jsou pr emrs te ne kritic t , jin pr emrs te ne ve dec t , a jes te dals pr emrs te ne byrokratic t
O KOMPARACI V ANTROPOLOGII OBECNE pr OMAPARATIVNI stup je integra ln souc a st antropologicke ho oboru. Po dlouhou dobu byl povaz ova n dokonce za u helny ka men te to discipl ny. V neda vne dobe , pr ibliz ne od 80., resp. 90. let 20. stolet se razil trend odm ta n komparace. Jes te pr ed touto kritickou vlnou stac il Ladislav Holy vydat Srovna vac antropologii (Holy 1987), ktera se zame r uje pr edevs m na vztah mezi etnogracky m popisem a antropologicky m zobecne n m. Dnes mu z eme zaznamenat urc ite pra ce naopak indikuj c renesanci komparativn metody v antropologii, jako napr . Antropologie komparac (Gingrich, Fox 2002), ktere se zaby vaj ru znorodost srovna vac ch metod a stylu , a jejich pluralitou, a snahou denovat novou pozici komparace v globalizovane m sve te . Tato pra ce napr klad upozorn uje, z e kvantitativn komparace je sta le me ne moz na a vy voj antropologicke discipl ny se pr ikla n sta le v ce ke kvalitativn komparaci (Gingrich 2002: 232). Z interpretativn ho obdob antropologie nicme ne pr etrvalo vysoke hodnocen ne-komparativn ho analyticke ho popisu. Tento odklon od komparace byl da le jes te pos len dekonstrukc (Melhuus 2002: 81). Du vody tohoto odklonu od komparace nebyly nicme ne zcela opra vne ne a te me r vu bec neplat pro pra vn antropologii. Adam Kuper upozorn uje na to, z e jes te neda vno by ortodoxn pojet antropologie jakoz to socia ln ve dy zahrnovalo tr i za kladn charakteristiky oboru, ktere garantuj jej sve bytnou hodnotu mezi ostatn mi discipl nami, a sice (1) metodu zu c astne ne ho pozorova n jako ja dro tere nn ho vy zkumu patentovanou Bronis lawem Malinowskim, (2) vzda lene exoticke oblasti, v nichz se tere nn vy zkum prova d , a (3) informace z skane tere nn m vy zkumem v takovy ch destinac ch by pro na s nebyly jakkoliv podstatne
156
a pragmatic t (Peacock 2002: 54).1

KOMPARACE ZABLOKOVANA
NI ANTROPOLOGICKA KOMPARACE A MEZIOBOROVA VNITR KOMPARACE
V pojedna n ch o komparaci se obvykle zdu razn uje, z e srovna va n je povaz ova no za integra ln souc a st kaz de ho pozna vac ho procesu. Richard G. Fox a Andre Gingrich ji povaz uj pod vlivem interdisciplina rn ho studia mysli a jej ch procesu (cognitive science) za fundamenta ln lidskou pozna vac aktivitu (lide sta le srovna vaj ) (Fox, Gingrich 2002: 6, 8). Dalibor Antal k (orientalista, biblista a historicky religionista) spojuje srovna n s nejrane js fa z vy voje osobnosti d te te a dokonce tvrd , z e nelze vylouc it, z e se jedna o nejstars , nejarchaic te js a za roven obecne rozs renou intelektua ln dovednost. (Antal k 2005: 9) V anticke i nove js literatur e skutec ne nalezneme r adu zm nek na te ma komparace. (Gingrich 2002: 225226) Antal k da le patrne pod stejny m vlivem jako Fox a Gingrich doslova p s e: Stac si jen uve domit, c m kaz dy jedinec ve sve m u tle m ve ku procha z : jako nemluvne porovna va hmatove (rozd ly mezi jemny m a hruby m), zrakove (tmavy m a sve tly m), chutove (sladky m a slany m) vjemy, zac na rozlis ovat tvary a barvy. (Antal k 2005: 9). Pokud pr ijmeme tyto premisy pr irozenosti a samozr ejmosti komparace, lze pr edpokla dat, z e existuj jake si vne js vlivy, ktere maj potencia l komparaci blokovat anebo alespon deformovat. Srovna n mu z e by t v podne tne m socia ln m prostr ed , ktere preferuje svobodny a tvu rc rozvoj lidske osobnosti, v jine m socia ln m prostr ed se vs ak mu z e d t pravy opak. Dobr e to ve d napr klad rodinn psychologove , kter se zaby vaj zneuz va n m de t . Srovna vaj , jak dovednost mu z e by t tedy potlac ena nebo utlac ova na. Vy sledkem je ve ts inou nerealisticke vide n sve ta nebo deformovane vide n reality2 (Pernerova 2000: 4056). Takov rodic e ve ts inou bra n de tem, aby vide li, jak je tomu v jiny ch rodina ch, a udrz eli se tak sta vaj c pome ry v jejich rodinne skupine . Tyto strategie mu z eme vide t take u ma , zloc inecky ch gangu , ru zny ch subkultur c i urc ity ch sta tu . To, co plat v urc ity ch socia ln ch skupina ch s patologicky mi rysy, je neme ne za vaz ne u proponentu akademicke ve dy. Jednou takovou rodinou, ktera deformuje vide n svy ch studentu , je take pra vn ve da3 . Vyply va to mimo jine ze srovna n s dynamikou jiny ch ve decky ch discipl n, jak jsem jiz naznac il jinde (Ledvinka 2011). Pokud se budeme snaz it o pr ekona n nerealisticke ho c i deformovane ho vide n reality, ktere mu z e m t dals za vaz ne na sledky i v pr pade nerealisticke ho vide n pra va, pak je komparace fundamenta ln moment v te to snaze.
1 Periodically, even continuously if erratically, we try to harvest the fruits of this ethnographic labour. We work under siege. Our enemies vary. Some are excessively critical, others excessively scientic, still others excessively bureaucratic and pragmatic. (Peacock 2002: 54) 2 Pernerova tento proble m tematizuje jako tabu realisticke ho vide n (Pernerova 2000: 4056). 3 V anglic tine je pra vn ve da (jurisprudence) povaz ova na za art, nikoliv science. V c eske m, ale take ne mecke m a rakouske m kontextu je spojen pra vn ve da pozu statkem silne pozitivisticke tradice, avs ak oznac ovat pra vn odve tv , napr . obc anske pra vo, za socia ln ve du, je pone kud nadsazene a neadekva tn .
Pra vn ve da je hlavn m zdrojem nas eho nativn ho cha pa n pra va. Kulturne podm ne ne vide n pra va je take vy chodiskem, ktere je samozr ejme nutne ove r ovat, pro pra vn antropologii. Tato skutec nost se mu z e projevit nejen ohledne denova n pra va, ny brz i v jemny ch kontextua ln ch detailech antropologicke pra ce. V pr pade antropologie pra va tato skutec nost tedy vyz aduje nejen vnitr n srovna n mezi jednotlivy mi c a stmi antropologicke discipl ny4 , ny brz i interdisciplina rn komparaci ve d ty kaj c ch se pra va. Suverenita r es ene ho proble mu nad ve dou, resp. nad jej mi de l c mi pr c kami, si vyz aduje du kladnou komparaci situace te chto discipl n. Jaka tedy je situace pra vn ve dy na jedne strane a antropologie a jiny ch socia ln ch ve d na druhe strane ? Pra vn ve de dominuje dodnes debata mezi naturalismem a pozitivismem, ktera pocha z z formativn ho obdob te to ve dy. Teorie pra va (de facto teorie sta tn ch za konu ) a pra vn losoe inklinuj k tomu pojem pra va redukcionisticky dekontextualizovat a za roven univerzalizovat. Urc ite pra vn subdiscipl ny maj dle me ho na zoru vysoky komparativn potencia l, avs ak vyuz vaj jej zcela zr dka. Srovna vac pra vo, napr klad, srovna va pouze pra vo sta tu . Srovna va tedy etatizovane pra vo s jiny m etatizovany m pra vem. R mske pra vo, tedy pra vo na m pr edcha zej c civilizace, je studova no samo pro sebe a nacha z se, jak r ka Hamza ve skve le izolaci (Hamza 1991: 2). V pra vn ch de jina ch pr evaz uje evolucionismus 19. stolet a jeho ru zne mo dn varianty. Na dogmatu, z e pra vo se vyv j urc itou evoluc n stezkou t m, z e reaguje na me n c se potr eby spolec nosti, se nic podstatne ho, snad krome terminologie, neme n . V na vaznosti na srovna vac pra vo se take na ru zny ch m stech zac ala rozv jet discipl na nazy vana srovna vac pra vn kultury. Pojem pra vn kultury byl take zaveden do sociologie pra va. Jedna se o ver ejne ve de n o pra vu a vzory chova n orientovane na pra vn syste m. (Friedman 1975: 193). Sociologie pra va pr es souslednou r adu svy ch paradigmat, s kol, a sme ru nedoka zala dodnes reektovat pozitivisticke pojet pra va v za padn kultur e a z tohoto pojet vycha z jako z axiomu. Jedinou me zna mou vy jimku pr edstavuje snaha po sebereexi v koncepc pra vn ho pole u Pierra Bourdieu (Bourdieu 1986). Tvrdou variac na pra vn pozitivismus v sociologii pra va pak pr edstavuj sociologove pracuj c s konceptem autopoiesis. Mu z eme tedy shrnout, z e pra vn ve da jako celek, ostatne , jak to o sobe sama tvrd , vykazuje vysokou m ru dogmatic nosti a take rigidity. Je to zvla s te patrne pr i porovna n s dynamikou socia ln ch ve d od jejich formativn ho obdob dodnes. Z hlediska pra vn antropologie pak maj vs echny tyto discipl ny spolec ne to, z e dodnes kriticky reektovali pojet pra va jakoz to autonomn ho socia ln ho u tvaru v ra mci monoliticke spolec nosti sloz ene z jednotlivcu .
4 Strathern hovor doslova o an internal comparison between different parts of the anthropological enterprise. the uniqueness of anthropological reection. (Strathern 2002: xiii)
S LEDVINKA: KOMPARATIVNI DIMENZE ANTROPOLOGIE PRA VA TOMA
157
Za kladn poz adavek pra vn antropologie zaloz eny na mezikulturn komparaci, cha pat pra vo jako integra ln souc a st kultury dane spolec nosti, tedy nebyl vstr eba n do naturalisticko-pozitivisticke ho archetypu pra vn ve dy (term n Eliadeho) pra vn ve dy. Pr i z ska n jistoty a suverenity vu c i tomuto archetypu hra la nemalou roli jak mise pra vn antropologie spoc vaj c v ove r ova n platnosti za padn ch teori o pra vu do odlehly ch konc in sve ta nedotc eny ch za padn ch civilizac , tak pra ve komparativn zpu sob ove r ova n , ktery vedl k radika ln mu odm tnut pozitivisticke ho pojet pra va, at uz v explicitn , nebo implicitn forme . Tento zpu sob z ska va n a ove r ova n poznatku vs ak rozhodne pr edstavuje pa dne js argument, nez -li jsou teoreticko-losocke diskuse. I v ra mci antropologicke ho oboru vs ak zu stala antropologie pra va pome rne vza cnou discipl nou. Navzdory tomu, z e je povaz ova na (samozr ejme pr edevs m pra vn mi antropology) za nejdu lez ite js antropologickou subdiscipl nu, nebot pra vo stanov , jak se lide mus chovat (Posp s il, osobn sde len ). Za vaz nost te to discipl ny je vs ak nicme ne podtrhova na napr . konstrukc jej ho vztahu k debate ve me ste Valladollid (15501551). V ra mci te to debaty Juan Gine s de Sepu lveda obhajoval zapoc atou kolonia ln praxi v neda vno obsazene Mezoamerice ve sve knize Democra tes 1545?, tedy cely m na zvem Demokrate : O spravedlivy ch du vodech k va lce proti india nu m, zdu razn oval a neusta le se vracel k urc ity m du vodu m. Vycha z m zde z Wallersteinova shrnut te chto du vodu a pokus m se je reinterpretovat ve sve tla antropologie pra va a jes te jednou v tomto sve tle shrnout. Wallerstein (2004) shrnuje Sepu lve dovu argumentaci do c tyr okruhu , a sice (1) barbarstv , zv rectv , pr irozene poddanstv , tedy chybe j c nebo pr inejmens m obludna autorita; (2) na prava a trest za zloc iny proti pr rodn mu a Boz ske mu za konu (s lo zejme na o vykor ene n modla r stv a lidsky ch obe t ), tedy chybe j c nebo pr inejmens m vadna sankce; (3) osvobozen nevinny ch osob od hrozby, z e budou obe tova ni, tedy chybe j c reciprocita, vza jemnost, solidarita c i huma nnost mezi india ny; (4) nutnost zajistit bezpec ne s ren kr estanstv , tedy prosazova n universa lnosti kr estansky ch hodnot. Jak se tedy argumenty antropologie pra va doty kaj te to fundamenta ln debaty, ktera stoj u zrodu modern doby a na poc a tku formativn ho obdob modern ho pra va? Vypor a da n se s te mito argumenty, je ja drova oblast antropologie vs ude tam, kde se zaby va tzv. proble mem druhy ch. Tato debata je podrobne js a pome rne sloz ita . Napr klad na podporu teze o barbarske m chova n india nu se c asto pouz val poukaz na to, z e india ni nemaj psany jazyk. Z toho lze dovodit, z e tedy nemaj ani psane pra vo (nehlede uz na to, z e to ani tehdy nebyla vz dy pravda). Kdyz se Bartolome de Las Casas chte l s touto tez vypor a dat, navrhl, z e by pr ece bylo moz ne jazyk india nu kodikovat a sepsat, a moz na bychom spatr ili, z e tento jazyk nen o nic me ne raciona ln a promys leny nez jaky koliv jiny jazyk v p semne forme zachyceny , napr klad latina.
Kdyz Karl Nickerson Llewellyn a E. Adamson Hoebel prova de li pra vne -antropologicky vy zkum publikovany pozde ji jako Cheyenne Way (Llewellyn, Hoebel ajenu 1941) u americky ch india nu S , p semne zaznamenali obrovske mnoz stv soudn ch rozhodnut a podar ilo se jim vyabstrahovat z nich pra vn pravidla, jejichz soubor si nic m nezadal komplikovanost a komplexnost s pra vem r msky m. V na vaznosti na Llewellyna a Hoebella Leopold Posp s il v roce 1967 uva d celkem pe t atributu pra va (jeden z nich forma ln ). Vedle principu vyabstrahovany ch z rozhodnut triba ln ch autorit, se jedna zejme na o autoritu, sankci, obligatio (pr edstava vza jemne ho reciproc n ho vztahu mezi pra vn mi subjekty) a u mysl universa ln aplikace (Posp s il 1967). Podobnost mezi Posp s ilovy mi atributy pra va a te mi atributy, ktere Sepu lveda shora uvedeny m india nu m up ral, je patrna . Pokud tuto podobnost jes te zvelic me, mu z eme nav c konstatovat, z e intelektua ln zdu vodne n , proc india nu m jejich plnopra vne postaven up rat, spoc val v tom, z e neme li pra vo nebo z e jejich pra vo bylo barbarske . Jak na to upozorn uje Wallerstein, variace na takovou argumentaci nacha z me dodnes (Wallerstein 2004). V roce 1984 Jerome A. Offner zpracova va knihu, ktera ma za c l pr eklenout podstatne nedostatky v oblasti azte cky ch studi a antropologie pra va. Tato prvn komplexn studie o historii a kultur e Texcoco, druhe ho nejdu lez ite js ho azte cke ho me sta, je vu bec prvn modern analy zou pra vn ho syste mu ne jake ho azte cke ho sta tu. Zaby va se detailne ru zny mi pra vn mi instituty a jejich prova za n m s bl zky mi kulturn mi oblastmi; za konem r zeny mi institucemi a procesy, ktere maj za sadn vy znam ve vs ech azte cky ch spolec nostech, jako je napr klad rozde len pu dy, de de n , pr buzenske vztahy, podnika n , obchod a m stn a imperia ln spra va. Tato analy za azte cke ho pra vn ho syste mu vyjasn uje do te doby jen mlhave cha pane socia ln struktury a politickou dynamiku v ru zny ch azte cky ch sta tech. Offner se zame r uje na objevova n vztahu vyply vaj c ch z azte cke dat, nikoli na interpretaci dat ve sve tle evoluc n teorie. Prezentuje tak azte cke pra vo v komparativn m kontextu jiny ch vy znamny ch spolec ensky ch a kulturn ch subsyste mu (Offner 1984). Cheyenne Way a Law and Politics in Aztec Texcoco jsou dle me ho na zoru dve nejdu lez ite js pr padove studie z oblasti antropologie pra va inspirovane komparac a odpov daj c tak na argumentac n materia l debaty ve me ste Valladollid obsaz eny ch v Sepu lvedovy ch kniha ch Democra tes Primero a Democra tes Sekundo, zcela jednoznac ne . Pra vn antropologie se t mto zpu sobem vyrovnala s dogmaticky m pra vn m argumentem nerozluc ne ho svazku sta tu a pra va, ktery se prom tl na antropologicke rovine do tvrzen , z e segmenta rn m, tedy nesta tn spolec nostem se nedostalo dobrodin pra va, na za klade mezikulturn komparace, at uz implicitn , c i explicitn . Srovna vac teorie pra va Jiny m pr kladem vyrovna n se s dogmaticky m pozitivismem je antropologicka teorie pra va zaloz ena na mezi-
158
kulturn m srovna n m. Je jiste pravda, z e tato teorie byla prezentova na jako hard-science methodology. Zpu sob, jak se dospe lo k te to srovna vac teorii, dnes souhrnne oznac ovane jako pra vn pluralismus, byla poprve a nejsilne ji formulova na Leopoldem Posp s ilem na za klade pome rne vlivne komparativn metody, zejme na v obdob 50.70. let 20. stolet (Posp s il 1973). V poda n Leopolda J. Posp s ila je to pone kud mechanicka pr edstava o komparaci a dala by se charakterizovat jako ods krta va n jednotlivy ch poloz ek na seznamu. Jej m u c elem je hleda n universa li a jejich odlis en od kulturn ch zvla s tnost . V dane m pr pade pra vn ch a ekonomicky ch. V detailu pouz va n te to komparativn metody vs ak vid me, z e podstatou tohoto srovna va n je tvu rc c innost ve shora uvedene m kognitivn m smyslu par excellence, nacha zej c se v cele m sve m rozsahu mimo zavedenou praxi. Dals m bodem, ktery dle me ho na zoru bra n tomu, aby te to teorii byla pr ipisova na charakteristika hard science, je skutec nost, z e se vyrovna va s ortodoxn , doktrina ln pra vn ve dou, jej m pozitivismem a jeho dogmaty. John Grifths nen u plne precizn , kdyz hovor o tom, z e pra vn pluralismus naznac uje autenticke pojet pra vn , zat mco pra vn centralismus je ideologie. Grifths napr klad uva d , z e pra vn centralismus je my tus, zat mco pra vn pluralismus je faktem (Grifths 1986: 4). Skutec nosti, ktere Grifth popisuje jako ideologii pra vn ho centralismu, by v ra mci sociologie me ly by t cha pany jako velice tvrda socia ln fakta v Durkheimovske m smyslu explikovane m v Pravidlech sociologicke metody (Durkheim 1895). Maj tedy vne js velmi silne donucovac charaktery na akte ry pra vn ho pole, popr . mohou by t charakterizova ny, jak uz jsem vy s e naznac il, jako Eliadovsky archetyp. Vliv te chto pozitivisticky ch a naturalisticky ch pra vn ch dogmat na antropologicke mys len vy stiz ne charakterizuje Bourdieu: Pouz ijeme-li bez pr emy s len svu j navykly zpu sob mys len , vz dycky t m svu j pr edme t hluboce zme n me. Zme na mu z e j t az k u plne destrukci a zu stat pr itom s velkou pravde podobnost nepozorova na. a jestliz e pojmy, ktere zda nlive , jak r ka Kant, chte j platit universa lne , aplikujeme mimo historicke (anachronismy) socia ln (tr dn etnocentrismus) podm nky jejich platnosti, de je se tote z , protoz e na m t m unika specic nost podm nek, ze ktery ch vznikly. (Bourdieu 1999: 121). Zme na referenc n ho bodu z pra va cele , monolitn spolec nosti skla daj c se z jednotlivcu na pra vo konkre tn socia ln skupiny a jejich autoritativn struktury a vztahy s jiny mi socia ln mi skupinami, naznac uje, z e nes lo o mys lenkove tak na roc ne a sloz ite r es en dane ho proble mu, pr esto se uka zalo, z e podniknout tento pr esun perspektivy, tedy vzepr t se dogmatu, c inil nepr ekonatelne pot z e po dobu dels nez 200 let, a c in proble m dodnes. Zda se, z e slepa ulic ka, do ktere dovedly pra vn teorii a losoi tendence stupn ovane v modern m pra vu v prvn polovine 20. stolet , byla pr ipravena vlastn histori modern ho pra va od zaloz en osv censke ho projektu v 18. stolet . Uzna vat nebo vytva r et jine zpu soby mys len o pra vu nez v ra mci jusnaturalisticke ho-juspositivisticke ho dizkursu, nebo dokonce tvrdit, z e neevropske spolec nosti
(snad s vy jimkou vysoky ch civilizac ) znamenalo velmi dlouhou dobu spolec ensky se znemoz nit, by t povaz ova n za podiv na, odpadl ka, kac re, nebo dokonce staromilce a zatvrzelce. Vzpomen me jen, s jakou opatrnost Montesquieu vyda val sve Perske listy a s jakou opatrnost poloz il svou slavnou ota zku: Jak je moz no by ti Pers anem?, nebo jake taktiky se pouz valy pr i psan etnogracky ch studi , aby se autor vyhnul pr me konfrontaci s pr evla daj c m mocny m determinismem (Gusinde 1937). Jako by tedy jiste za padn teorie a pra vn doktr ny c asto ztotoz n ovane s pra vem samy m skutec ne me ly nadc asovou platnost, pr ekona valy od jiste doby nejen historicke , socia ln c i geogracke limity, a t m ex post facto prokazovaly svoji ne jiz na rokovanou, ny brz postupne dosahovanou universalitu, ale take pr ekona valy i snahy te nejkritic te js mysli. Vz dyt i sociologie pra va c asto brala aktua ln podobu pra va za sve samozr ejme vy chodisko. I v tomto proudu vs ak nalezneme vy razne vy jimky od Eugena Ehrilicha po Pierra Bourdieu, svy m pome rne dosti vyrovnany m pr stupem zpochybnili souc asnou, sta le dominantn podobu pra vn ve dy nejvy razne ji. Je zna mo, z e kaz dy antropolog se mus pr i studiu pra va vy razne vyrovna vat se svy m osobn m zaujet m (personal bias), ktere na jednu stranu c asto motivuje se danou problematikou zaby vat, na druhe strane vs ak take mu z e bra nit v pochopen c i zkreslit fakta o ciz pra vn kultur e. Obt z nost pr ekona vat tyto decentn , diskre tn my ty a determinismy o pra vu, ktere se do te m ry vz ily, z e se staly r a dem sve ta, ba dokonce sama tato jejich decentnost mu z e pr edstavovat vysve tlen te to na roc nosti antropologie pra va, ale i determinovanost jiny ch discipl n, napr . sociologie pra va. Samozr ejme , z e antropologickou komparaci pra vn ho syste mu lze explicitne zjemnit t m, z e se srovna vac pozornost zame r na me ne proponovane dimenze pra vn ch syste mu ; napr klad na struktura ln (latentn ) souvislosti pra va s jiny mi spolec ensky mi fenome ny jako moc, spravedlnost, na partikula rn a universalisticke dimenze pra vn ch syste mu , na retributivn a restitutivn pojet pra va, na vztah pra vn ch pravidel k nepra vn m, na determinovanost pra va a pra vn ve dy a determinuj c pu soben pra va na vn ma n spolec nosti a utva r en osobnosti, na regulace a deregulace cti a komerce, na emancipac n a substancialisticke konstrukce kategori v modern ho pra vu a pra vn ve de a na destrukci niz s ch pra vn ch rovin, na pra vn syste my bez sta tu a jine alternativy ke sta tn mu pra vu, na souvislost intraskupinovy ch a interskupinovy ch pravidel (proble m vztahu kolektivn a individua ln odpove dnosti a zastupova n ), na personalismus a anonymnost pra vn ch syste mu , c i na kongurace pra va v dane kultur e apod. KOMPARACE A SPRAVEDLNOST Bogdan Alexandrovic Kistakovskij jiz v roce 1908 ve sborn ku Ve chi (Miln ky) konstatuje, z e pra vo nemu z e by t pr irovna va no k takovy m duchovn m hodnota m, jako je ve decka pravda, mravn dokonalost c i svatost na boz enstv . Jeho vy znam je relativne js , jeho obsah je zc a sti utva r en prome nlivy mi socia ln mi a ekonomicky mi podm nkami.
159
Relativnost pra va je pr c inou toho, z e ne kter teoretici mu pr isuzuj jen velmi malou hodnotu. Jedni spatr uj v pra vu jen eticke minimum, druz povaz uj za jeho ned lnou sil souc a st donucen , tj. na sil (Kistakovskij 2004). U o vys s a absolutn idea ly mu z e ve st, jak na to Kistakovskij poukazuje, k pohrdnut pra vem jako druhor adou hodnotou. Na druhe strane tote z u sil mu z e ve st i k pr izpu sobova n pojet pra va k obrazu te chto absolutn ch idea lu , napr klad svatosti na boz enstv . Podobne nesluc itelne s relativn povahou pra va je absolutisticke pojet lidsky ch pra v. Dnes jiz mezina rodne uzna vany standard pouz vany jako me r tko pro hodnocen pra vn ch r a du cely ch sta tu , ale take pra vn institut ver ejny ch subjektivn ch pra v, ktere ho se lze dovolat vu c i sta tu. V za padn nativn konceptualizaci lidsky ch pra v se tato pra va cha pou jako nedotknutelny za klad cele ho pra vn ho r a du. Souvis to s t m, z e na Za pade se za u c el pra va obvykle pokla da vy kon spravedlnosti. Toto pojet je velmi vlivne a vnesene take do jiny ch kultur. Nicme ne takove pojet vztahu pra va a lidsky ch pra v, ktere je sp s e losocko-teoreticky m postula tem, nez li empiricky m zjis te n m, ma sve inherentn limity. Pr es znac ne rozs ren lidsky ch pra v zejme na prostr ednictv m psany ch mezina rodn ch dohod, jsou v praxi sta le v mnoha zem ch pra vne nezaruc ena nebo ignorova na. Komparativn m pohledem antropologie pra va lze konstatovat, z e lidska pra va nejsou ani tak souc a st pra vn ch syste mu jako sp s e urc ite ho pojet spravedlnosti spojovane ho sp s e s rovnost (Posp s il 1973: 231).V pra vn antropologii byly popsa ny dosud dva pra vn syste my, ktere vznikly v reakci na nespravedlnost sta vaj c ho pra vn ho syste mu, a to ekvitn syste m a odvolac syste m, ktery je dnes nejdominantne js . Posp s il srovna va vy voj (1) ekvitn ho pra vn ho syste mu jako samostatne ho pra vn ho syste mu anglicke ho pra va s vlastn mi pra vn mi autoritami, ktery vznikl jako reakce na nespravedlnosti syste mu Common law. Pozde ji se vyvinul v komplexn pra vn syste m. Na konci 19. stolet byl tento syste m transformova n na odvolac syste m, byts urc ity mi zvla s tnostmi. Anglic t soudci tedy aplikuj dva pra vn syste my, equity a common law vedle sebe, ktere by me ly by t komplementa rn , nicme ne v pr pade rozd lnosti ma pra vn syste m equity pr ednost. Tento syste m Posp s il srovna va s vy vojem (2) institutu odvolan se k r mske mu c sar i v du sledku nespravedlnosti me stske ho obc anske ho pra va (jus quiritium) a pozde ji r s ske ho obc anske ho pra va (jus gentium). C sar , resp. c sar ska kancela r , vs ak intervenoval pr mo do soudn ch r zen a da val soudci za vazne pokyny, jak postupovat. V tomto syste mu se tedy nevyvinuly autonomn pra vn autority, ny brz vys s instance soudn soustavy (Posp s il 173: 241243). Ve srovna n s te mito dve ma pra vn mi syste my pr edstavuje mezina rodn syste m ochrany lidsky ch pra v tr et zna my syste m reakce na nespravedlnost sta vaj c ch pra vn ch r a du . Jeho teritoria ln jurisdikce je vs ak navzdory tvrzene univerzalite regiona lne limitova na. Tento syste m napr klad v Evrope spoc va v moz nosti z alovat suvere na, mluvu o ochrane tedy sta ty, ktere ratikovaly evropskou U
lidsky ch pra v a za kladn ch svobod vyhla s enou v roce 1950 trasburku, u Mezina rodn ho soudu pro lidska pra va ve S pokud jejich vnitrosta tn pra vn mechanismy zajis tova n lidsky ch pra v selz ou. Lidska pra va jsou v souvislosti s antropologickou komparac tematizova na take ve studii Anthropologys Comparative Consciousness: the Case of Human Rights (Hastrup 2002: 2743). V te to souvislosti je tr eba zm nit take Rudolfa Stammlera, ktery pr ispe l do vy voje pra vn antropologie ideou, z e princip spravedlnosti je v za sade vs ude stejny , ale jej konkre tn obsah (hodnoty a pravidla) se spolec nost od spolec nosti lis (Posp s il 1973: 264 ). Stammler, ktery se soustr edil na aspekty pra va, ktere maj univerza ln charakter, tvrdil, z e vztah mezi stranami sporu mus vykazovat vza jemnost, tedy z e oba subjekty jednaj svobodne , resp. z e se jeden nepodr izuje libovu li druhe ho. Strany sporu tvor dle Stammlera tzv. zvla s tn spolec enstv . C lem pra va vs ak nen vyrovna n jejich protichu dny ch za jmu , ny brz uspor a da n vztahu dle idea lu tzv. cele ho spolec enstv , pra vn spolec nosti. Pra vo je tedy vne js regulace, ktera nepracuje s individua ln mora lkou. Spravedlive je pak takove pra vo, ktere napln uje vys s socia ln idea l. Zat mco obsah tohoto spolec enske ho idea lu spravedlnosti je relativn , metoda spravedlnosti, tedy srovna n tohoto vys s ho socia ln ho idea lu se sta le se me n c m pozitivn m pra vem je absolutn a universa ln . Jedna se tedy o srovna n dvou hodnotovy ch syste mu . To se potvrdilo mezikulturn m srovna n m (Posp s il 1973: 261264). Obsah tohoto vys s ho spolec enske ho idea lu spravedlnosti pak mohou pr edstavovat napr klad lidska pra va. Lidska pra va by proto neme la by t spojova na s universa liemi (jak to na rokuje naturalisticka koncepce pra va), ny brz s metodami a obsahem spravedlnosti. Dle Posp s ila je relevantn a smysluplne je hodnotit dohromady jak sociologicky stupen internalizace pra vn ch pravidel, tak soulad c i nesoulad pra vn ch pr edpokladu s pra vn mi hodnotami (Posp s il 1973: 272). Spravedlnost mu z e by t take pome r ova na pomoc pra vn ch pr edpokladu (jural postulates) obsaz eny ch ve spolec ensky ch instituc . Pra vn pr edpoklady jsou hodnoty, o ktery ch lide pr edpokla daj , z e je pra vo bude prosazovat. Maj podobu idea lu , c i zobecne ny ch tvrzen nebo evidentn ch, samozr ejmy ch c i pr irozeny ch pravd, ktere jsou sde lova ny informa tory, nebo jsou to hodnotove orientace instituc , ktere vyply vaj z jejich opatrne analy zy. Hoebel demonstruje, jak mohou by t identikova ny v ru zny ch spolec nostech, pr ic emz kaz de takove identikaci pr edcha z opatrny na c rt cele spolec nosti. Smith a Roberts rovne z vypracovali analyticky koncept pra vn ch hodnot, tedy hodnot prosazovany ch pra vem. Posp s il navrhuje srovnat pra vn pr edpoklady s pra vn mi hodnotami, aby se urc ilo, ktera pravidla jsou spravedliva a naopak (Posp s il 1973: 269 272).
R: POROZUME NI ESNE NI VE A UPR JAKO DU SLEDKY ZA KOMPARACE
C le komparativn metody jsou c asto kontrastova ny s historickou metodou, jej mz c lem ma by t poda n vy-
160
sve tlen urc ite ho jevu na za klade po sobe jdouc ch uda lost . Komparativn metoda na druhou stranu poskytuje porozume n a take moz nost na za klade tohoto porozume n formulovat proble my a ota zky (Boas 1886). V kontextu napr klad interpretativn ch a dekontruktivn ch prac , bych vs ak chte l zdu raznit, z e zejme na pr ina s upr esne n a umoz n uje eliminovat ru zna faux pas5 . Opac ny m pr kladem naopak rozume j c komparace mu z e by t Bakanu v postr eh, z e otroctv je pra vn kce, z e urc ita osoba je majetek. Korpora tn pra vnicka osoba je pra vn kc , z e majetek srovna n , byt je urc itou osobou (Bakan 2004)6 . Takove zjednodus ene , je zaloz eno na tr ech pevny ch bodech, tedy na osobe , majetku a pra vn kci. Umoz n uje tak vytvor it hranic n problematiku mezi dve ma kategoriemi, ktere na prvn pohled spolu nic m nesouvisej , a pr itom nejde o pouhou metaforu, ny brz , dalo by se r ci, sp s e o konguraci. Upr esne n komparac se take mu z e ty kat ota zky, do jake m ry okcidenta ln , tj. antiza padn projekty jako ru zne druhy nacismu a komunismu nekriticky pr ejaly pra ve za padn premisy a vy chodiska. Mnohe napov da , z e m ra te to akceptace byla nemala . Je dobr e zna mo, z e napr klad marxisticka teorie vznikla v polovine 19. stolet a pochopitelne vycha zela z dobove podm ne ne ho stavu ve de n o mimoevropske m sve te . Tato ideologie tak v sobe zakonzervovala i stav tehdejs ho ve decke ho pozna n . Leopold Posp s il konfrontoval marxisticke teorie pra va a socia ln kontroly s empiricky mi fakty nashroma z de ny mi antropologicky m studiem soudoby ch a minuly ch spolec nost a kultur, tak jak se jev sto padesa t let po vzniku marxisticke losoe. Bylo moz ne se domn vat, z e se jednalo o rigidn mocensky vliv, d ky ne muz byl vy voj v te to oblasti pozna n zakonzervova n. Je vs ak pozoruhodne , z e tyto my ty a determinismy o pra vu, ktere do sebe marxisticka teorie vstr ebala, prokazuj neby valou z ivotnost i obecne v te ch nejvyspe lejs ch sta tech sve ta. Jiste vysve tlen tohoto jevu poskytuje Zygmunt Bauman, kdyz tvrd , z e marxismus, a zejme na vize socialismu, ktera byla stejne tak jeho vy tvorem jako motivem a zdu vodne n m, byl kontrakulturou kapitalismu. Kontrakultury spoc vaj v tom, z e bez diskuse akceptuj zjevne i zamlc ene pr edpoklady a hodnoty, jakoz i nab dky a pr sliby dane kultury, protestuj vs ak proti nab zeny m zpu sobu m jejich realizace. (Petrusek 1997). Sve dc to o tom, z e urc ite determinismy a my ty je tr eba zkoumat v hlubs ch sfe ra ch lidske ho ve dom , a sp s e v horizontu dvou set az pe tiset let, nez -li takove zkouma n omezovat jen na relativne aktua ln u stavn a spolec enska zr zen a jejich odlis nosti. Edward Hall realisticky hodnot moz nosti a potencia l psychoanaly zy vystihnute pravde podobne nejle pe ve stati Psychopatologie vs edn ho z ivota (Freud 1990) a r ka , z e podstatny m nedostatkem psychoanaly zy je
5 Jako kdyz Jaques Derrida ve studii S la za kona (Derrida 2004) tvrd , z e za padn kultura je ohledne z ivoc is ne ho pru myslu kulturou ritua ln vraz dy. Derrida nezna komparativne zaloz enou klasikaci na kultury ritua ln ch vraz d a na kultury masakru (Todorov 1996), a patrne proto se dopous t te to fundamenta ln za me ny. 6 Slavery is the legal ction that a person is property. Corporate personhood is the legal ction that property is a person (Bakan 2004).
neporozume n kulturn matrici, v n z jsou vs echny lidske mys lenky um ste ny (Hall 1971: 218).
ITA LITERATURA POUZ K, D. 2005. Jak srovna [1] ANTALI vat nesrovnatelne : Strategie mezina boz enske komparace. Praha: Oikoymenh. [2] BAKAN, J. 2004. The Corporation: The Pathological Pursuit of Prot and Power. New York: Free Press. [3] BOHANNAN, P. 1997. Ethnography and Comparison in Legal Anthropology. In NADER, L. 1997. Law in culture and society. Oakland: University of California Press. le [4] BOURDIEU, P. 1986. La force du droit. E ments pour une sociologie du champ juridique. Actes de la recherche en sciences sociales 1986: 64. [5] BURUMA, I., MARGALIT, A. 2004. Occidentalism: a Short History of Anti-Westernism. London: Atlantic Books. [6] DERRIDA, J. 2002. S la za kona: mysticky za klad autority. Praha: Oikoymenh. [7] DONOVAN, J. M. 2003. Anthropology and Law. New York: Berghahn Books. [8] EHRLICH, E. 1913. Fundamental Principles of the Sociology of Law. New Brunswick: Transaction Publishers. [9] FREUD, S. 1990. Psychopathology of everyday life. New York: W. W. Norton & Company. [10] GUSINDE, M. 1937. Die Indianer Feuerland. Wien: Anthropos. [11] GINGRICH, A., FOX, R. 2002. Anthropology, by Comparison. London: Routledge. [12] GLUCKMANN, M. 1997. Concepts in the Comparative Study of Tribal Law. In NADER, L. 1997. Law in culture and society. Oakland: University of California Press. [13] GRIFFITH, J. 1986. What is Legal Pluralism. Journal of Legal Pluralism 24: 155. [14] FRIEDMAN, L. M. 1975. The Legal System: a Sociel Science Perspective. New York: Russell Sage Foundation. [15] HALL, E. 1970. The Paradox of Culture In LANDIS, B. and E. S. Tauber (Eds.) In the Name of Life. Essays in Honor of Erich Fromm New York: Holt, Rinehart and Winston. [16] HASTRUP, K. 2002. Anthropologys comparative consciousness: the case of human rights. In GINGRICH, A. a FOX, R. 2002. Anthropology, by Comparison. London: Routledge. , L. ed. 1987. Comparative anthropology. Oxford: Blackwell. [17] HOLY AKOVSKIJ, B. 2004. Na obhajobu pra AKOV[18] KIST va. In KIST SKIJ, B. (Ed.) 2004. Ve chi (Miln ky) Sborn k c la nku o ruske inteli erveny genci. C Kostelec: Pavel Mervart. [19] KUPER, A. 2004. The Social Anthropology of Radcliffe-Brown. London: Routledge. [20] LEDVINKA, T. 2011. Cultural Determination of Jurisprudence and the Anthropology of Law (pr ipravuje se). [21] LLEWELLYN, K. N., HOEBEL E. A. 1941. The Cheyenne Way. Norman: University of Oklahoma Press. [22] MONTESQUIEU, Ch. 1989 [1721]. Perske listy. Praha: Odeon. [23] MOORE, S. 2001. Certainties undone: fty turbulent years of legal anthropology, 19491999. The Journal of the Royal Anthropological Institute 7: 95116. [24] MOORE, S. 1997. Comparative Studies, Introduction. In NADER, L. 1997. Law in culture and society. Oakland: University of California Press. [25] OFFNER, J. 1984. Law and Politics in Aztec Texcoco. Cambridge: Cambridge University Press. [26] PEACOCK, J. 2002. Action comparison: efforts towards a global and comparative yet local and active anthropology. In GINGRICH, A. a FOX, R. 2002. Anthropology, by Comparison. London: Routledge. , R. 2000. Tabu v rodinne [27] PERNEROVA komunikaci. Praha: Porta l. [28] PETRUSEK, Z. 1997. Deset ota zek profesoru Zygmuntu Baumanovi. Sociologicky c asopis. 2/1997: 203216. S IL, L. 1974. Anthropology of Law: a Comparative Theory. [29] POSPI New Haven: HRAF Press. S IL, L. 1985. Empirical Critique of Marxist Theories of Law [30] POSPI and Social Control. Windsor yearbook of access to justice 5: 315. S IL, L. 1963. The Kapauku Papuans of West New Guinea [31] POSPI (Case studies in Cultural Anthropology). New Haven: HRAF Press. [32] ROSSUM, W. a BOCKER, A. 2009. Death and Resurrection of Anthropology of Law. Legal Anthropology from the Low Countries, Special Issue Recht der Werkelijkheid 2009.
161
AVELKOVA , L. 2011. Souc [33] S asn Iroke zove : severoameric t india ni a utva r en jejich identit. Pardubice: Univerzita Pardubice. [34] STRATHERN, M. 2002. Foreword: not giving the game away. In GINGRICH, A. a FOX, R. 2002. Anthropology, by Comparison. London: Routledge. [35] WALLERSTEIN, I. 2006. European Universalism: The Rhetoric of Power. New York: New Press. [36] TODOROV, T. 1996. Dobyt Ameriky: proble m druhe ho. Praha: Mlada Fronta. [37] URFUS, V. 2000. Historicke za klady novodobe ho pra va soukrome ho: r mskopra vn de dictv a soukrome pra vo kontinenta ln Evropy. Praha: C.H. Beck. [38] WAGNER, H., PARISH, H. 1967. The Life and Writings of Bartolome de Las Casas. Albuquerque: University of New Mexico Press.
162
163
DE LSKA IVOTNI POVAHA Z HO NEZEME SKY CH ROMU SOBU SPIS : ZPU STEREOTYPY A REALITA
Vojte ch Pelika n Katedra environmenta ln ch studi , Fakulta socia ln ch studi , Masarykova univerzita v Brne pelikan@fss.muni.cz
Non-agricultural way of life of gypsies in Spis : stereotypes and reality

AbstractOpposition to he majoritys agricultural way of life could be according to some anthropologists (e.g. M. Stewart) the most tting interpretative frame for gypsy identity. My contribution tries to nd out whether this perspective is appropriate for the context of gypsy settlements in Slovakia. The study is based on eld research. It concentrates rst on the issue of major stereotypes, where the term gypsy represents the most complex image of stranger. Gypsies are considered that way mainly because of the missing connection to land and soil. In the settlements, the study looks for the roots of the relative absence of agricultural patterns. It describes aspects contradicting the major way of life and it tries to show differences between traditionally settled Roma and traveling ones. The text concludes with a discussion about three areas that might have a connection with agriculture: the strategy of solving everyday problems, the relationship to conservation and the dynamic of consumption. Key WordsRomanies, Gypsies, Spis , Slovakia, nature, agriculture, stereotypes, way of life
zpu IVOTNI sob Romu /Cika nu se na poli souc asne ve dy nahl z v za sade ze dvou pozic podobny ch, ze Z ktery ch by vaj studova ny i kulturn hodnoty c i identita.
1
Prvn skupina autoru , dominantne romiste (Hu bschmannova 1998, 1999, Rishi 1976), odvozuje zpu sob z ivota pr edevs m z pravde podobne ho indicke ho pu vodu od chude kasty takzvany ch nedotknutelny ch, pa riu . Tato kasta se nez ivila zeme de lstv m, naopak byla odka za na na okoln , dominantne rolnicke obyvatelstvo a vyznac ovala se permanentn m pohybem (Nec as 1999: 1112). Romy/Cika ny dotyc n autor i denuj z hlediska jejich spolec ny ch esencia ln ch znaku . Zpu sob z ivota nahl z ej krite riem jeho tradic nosti zdu razn uje se kulturn kontinuita. Mezi antropology dominuje odlis ny pohled (viz napr . Jakoubek 2008). Ten je v ce konstruktivisticky (viz Berger
1 V textu pouz va m oboj oznac en , pr i obecne js rovine argumentace souc asne . S ve dom m debaty, jez se na toto te ma vede (napr . Jakoubek in Jakoubek 2008: 924, Salo tamte z : 199240) se zejme na kvu li vy znamovy m konotac m pr ikla n m k zavedene mu ve decke mu oznac en slovensky ch tradic ne usedly ch Rumungru jakoz to Romu s ve dom m, z e tento term n nepostihuje vs echny cika nske skupiny na sve te . Cika n se objevuje coby zauz vany pr eklad anglicke ho Gypsy c i s pane lske ho Gitano, v souvislosti se studiem stereotypu a coby oznac en historicke .
a Luckmann 1967) a vycha z z na zoru, z e vhodny ra mec interpretace z ivotn ho zpu sobu tkv ve zkouma n identity v kaz dodenn m (a tedy prome nlive m) vymezova n hranic (viz Barth 1969) s majoritou, ktera tvor souc a st nejen socioekonomicke ho, ale i kulturn ho syste mu Romu /Cika nu . Zasta nci te to perspektivy oponuj stoupencu m esencia ln ho pojet , z e je tr eba ve novat pozornost sp s e interpretaci znaku (srov. Geertz 1973) nez znaku m samy m a z e rozd ly mezi skupinami se odv jej od jejich vza jemne ho vztahu (srov. Bateson 2006). Takov to autor i neup raj Romu m/Cika nu m do jiste m ry spolec ny pu vod, avs ak romstv (tedy soubor hodnot a chova n tvor c ch identitu, tzv. romipen) odvozuj zejme na od urc ite typicke situovanosti vu c i majorite (Gay y Blasco 1999, Okely 1983, Stewart 2005, Sutherland 1986, Williams 2003). S urc itou m rou zjednodus en lze tuto diskusi pokla dat i za jednu z rovin zna me ho sporu, zda pr evla da vrozene nad z skany m, c i naopak, zna me ho jako nature vs. nurture.2 Jakkoli oba diskursy pu sob znac ne protikladne , vyznac uj se jisty mi spolec ny mi znaky. Salo (in Jakoubek 2008: 207) napr klad upozorn uje, z e socia lne -ve dn teorie zaby vaj c se Romy/Cika ny se dominantne soustr ed na vztahy v ra mci ve ts ch spolec ensky ch celku : na vazbu s majoritou, me ne uz mezi romsky mi/cika nsky mi skupinami navza jem. Opomenut tak mnohdy zu sta va tr eba m stn kontext c i vnitroskupinova dynamika. Jak jsem dr ve upozornil (Pelika n 2010a, 2010b), jednu z pozapomenuty ch oblast pr edstavuj i specika vztahova n se Romu /Cika nu k pr rodn mu sve tu. Drtiva ve ts ina textu doty kaj c ch se tohoto te matu pozby va krii automaticky a bez argumentac n tic nosti3 jejich autor opory zpodobn uj pr edme t sve ho za jmu jako etnikum
2 Vedle uvedene dvojice existuj i dals , me ne rozs rene interpretace. Relativne vlivna je napr klad teorie tzv. kultury chudoby (Lewis 1966). Jej zasta nci (napr . Nova k in Jakoubek a Podus ka 2003: 3140 c i Tos ner tamte z : 4156) povaz uj z ivotn zpu sob ve slovensky ch osada ch za vynuceny ; sp s e nez kulturn m projevem je pro ne socia ln m proble mem, modern m du sledkem zchudnut (polemika napr . Pelika n 2010b: 209 210). 3 Jedinou nalezenou vy jimkou, ktera se pokusila osobitost romske ho vztahu k pr rode systematic te ji zpracovat, je popularizac n c la nek pocha zej c pra ve z prostr ed slovensky ch osad. Jeho autory jsou plzen s t kulturologove Budilova a Jakoubek (2004) a nese provokativn na zev My tus o pr rodn ch Romech. Jeho za ve ry jsou nicme ne znac ne schematicke (viz Pelika n 2010b).
164
z podstaty bliz s pr rode .4 Dosavadn vy sledky (Pelika n 2010b) pr itom dokla daj relevanci ve decke ho studia te to oblasti. Vedly mimo jine k hypote ze, z e romska etnicita se ustavuje nejen skrze vymezova n vu c i majorite , ny brz pra ve i prostr ednictv m sve bytne ho vztahu k pr rode . Jednou z pozoruhodny ch dimenz vztahu Romu /Cika nu k pr rode je problematika zeme de lstv . I te to oblasti se pr itom ty ka zm ne ne opomenut . To se mu z e jevit jako pome rne zara z ej c . Jen ma lo ve c se totiz zda by t v ostr ejs m kontrastu k z ivotn mu zpu sobu majority, nez ty, za nimiz lze pr mo c i nepr mo tus it souvislost se zeme de lstv m. Jeho prakticky naprosta absence je jednou z prvn ch ve c , ktera snad kaz de ho vy zkumn ka pr ekvap pr i vstupu do osad. I mne samotne ho za hy napadlo: Proc se tu nikdo, az na pa r chovatelsky ch vy jimek, neuchyluje k samoza sobitelstv ? Pr edloz ena studie soustr ed pozornost na kontext romsky ch osad na slovenske Spis i. Vycha z ze za ve ru empiricke ho vy zkumu, jenz se uskutec nil mezi lety 2007 a 2011 v s esti lokalita ch. Celkem trval pr ibliz ne c tyr i ty dny a podstatnou c a st zjis te n shrnuje diplomova pra ce Romove a pr roda (Pelika n 2010a). Pr i vy zkumu jsem participoval na z ivote osady, ve ts inou jsem hostoval u ne ktere z rodin a pr evaz uj c technikou bylo zu c astne ne pozorova n dopln ovane nestrukturovany mi rozhovory. Zame r il jsem se pr itom na dve roviny vztahu k pr rode , ktere se nicme ne v mnoha ohledech prol naj : 1) na vztah ke krajine odkazuj c kz ivotn mu zpu sobu c i kaz dodenn mu chova n , jenz se doty ka zejme na ota zek produkce a spotr eby a 2) na vztah k pr rode coby principu, jenz se zaby va obrazem a klasikac sve ta a zrcadl se v instituci ritua ln nec istoty . C lem te to studie je zame r it se na prvn z pr edloz eny ch rovin a zodpove de t ota zky: Jak si lze praktickou absenci zeme de lstv vysve tlit? Jake aspekty z ivotn ho zpu sobu spis sky ch Romu mohou m t se zeme de lstv m souvislost?
DE LSKOU PERSPEKTIVOU MEC U VAH NAD ZEME RA
Hledisko pr edloz ene stati se pr i snaze o zodpove zen uvedeny ch ota zek op ra o druhe z pojet nast ne ny ch v u vodu, konstruktivisticke . Proti esencialisticke mu pr stupu k interpretaci z ivotn ho zpu sobu hovor zejme na jeho static nost nevysve tluje odlis nosti mezi jednotlivy mi romsky mi/cika nsky mi skupinami, a zejme na nepostihuje vztah s majoritou. Zato pro britske ho antropologa Michaela Stewarta (2005) je vazba na ve ts inovou spolec nost za kladn m interpretac n m ra mcem. Zprostr edkovane se dosta va i k roli zeme de lstv , a nacha z dokonce explicitn souvislost: pra ve neagra rn charakter dle ne j pr edstavuje nejpr ile have js charakteristiku romske identity a zpu sobu z ivota.
4 Kupr kladu podle indicke ho historika W. R. Rishiho splynuli s pr rodou a jsou opravdovy mi de tmi pr rody (1976: 20). Podobne uvaz uje Rolland Vernon v environmentalisticke m c asopise Resurgence (1994): Anglic t Cika ni (Travellers) zobrazuj nas e ztracene pr rodn ja (s. 4) a z ij s naprostou pokorou po boku pr rody (s. 5).
Stewart zkoumal jednu z madarsky ch skupin usazeny ch Olachu . Nezpochybn uje spolec ny pu vod, avs ak odlis nost a relativn odolnost romske kultury vysve tluje sp s e z ivotn m zpu sobem (napr . s. 209). Jeho dlouhodoby tere nn pobyt vyu stil v za ve r, z e romipen se vytva r uz va n m romske ho jazyka a urc itou negac hodnot a z ivotn ho zpu sobu venkovske spolec nosti, kterou mus kaz dy Rom neusta le potvrzovat. Madars t Romove si dle ne j vytva r ej velmi pevny identitn syste m v bezprostr edn reakci na roln ka, ktery vlastn pu du, akcentuje pec livou, efektivn a systematickou pra ci, vzy va neoka zalost, udrz uje nabyte bohatstv , vyhy ba se obchodova n a sp s e spole ha na vlastn vy pe stky. Zato Stewartovi respondenti se zeme de lstv m ani nechte j zaby vat, za jedine c iste povaz uj pen ze z skane obchodova n m a pr i cika nske pra ci (roman i but i) se osve dc uje zejme na inteligence, s te st a mazanost. Opozice tedy zahrnuje nejen pr stup k produkci c i spotr ebe , ale i ota zky eticke (Stewart 2005: 2533). Stewartovo hledisko je v urc ity ch ohledech diskutabiln . Zac ne me se samotny m kl c ovy m pr edpokladem, z e bytostny za klad romske kultury tkv v potr ebe negace majority. Tento pohled podsouva mys lenku, z e jde o pouhou pasivn funkci kultury neromske , coz pr ece jen up ra Romu m osobitost. Uskutec ne ny vy zkum (Pelika n 2010a, 2010b) pr itom vede k na zoru, z e u Romu mu z e j t sp s e o sve bytnou, aktivn a plastic te js reexi pravidel ve ts iny. Za roven se nab z zamys len , z e mnohe fenome ny pr isuzovane Stewartem opozici k majorite se vyskytuj i u spolec nost , u nichz nelze tak silnou interakci s evropskou zeme de lskou kulturou pr edpokla dat. Otazn k vis i nad relativne silny m Stewartovy m konstruktivismem. Jak upozorn uje Eriksen (2007: 142 163), intelektua love obecne m vaj tendenci akcentovat svobodnou moz nost volby a pozapom naj na roli vazeb dany ch zevnitr i zvenku. Mnohdy se pr itom jedinec rade ji m sto vy be ru mu z e ve dome uchy lit k jistote zvyku , konformity a na podoby c i ke zkus enosti. K diskusi je i ota zka, nakolik u zce by va zpu sob z ivota ovlivne n hodnotovy mi postoji. Jak upozorn uje napr klad Krajhanzl (2010), chova n nen vy luc ne kulturne hodnotovy m projevem, ny brz vlastn vztah c i postoje odra z pouze c a stec ne . Jeho pr c iny jsou komplexn , znac ny vliv maj fyzicke a charakterove vlastnosti jednotlivce c i vliv okol ; do u vah je tr eba zahrnout i faktory demogracke c i technologicke . V za sadn m ohledu se vs ak Stewartu v pohled jev by t mimor a dne trefny . Ukazuje, z e sp s e nez se snaz it hledat zdroje kulturn koheze uvnitr romske spolec nosti je adekva tne js soustr edit se na vazbu k majorite . Podobny postoj zasta va is pane lska badatelka Paloma Gay y Blasco (1999). Na pr kladu madridsky ch Cika nu (Gitanos) dokla da , z e jejich identita je identitou minority kl c ova je pro ne podobna situovanost vu c i zbytku sve ta a oddanost za konu m romipen. Relativn homogennost a stabilitu kultury Romu /Cika nu tak lze odvozovat z vnitr n ho uspor a da n (romipen) i z pocitu ohroz en identity, respektive od tzv. Simmelova pravidla soud c ho, z e
CH PELIKA DE LSKA IVOTNI CH ROMU N: NEZEME POVAHA Z HO ZPU KY SOBU SPIS VOJTE
165
vnitr n soudrz nost skupiny je odvisla od m ry vne js ho tlaku (cit. dle Eriksen 2007: 73). Segregace od majority c i vlastn minulosti je pr edevs m dobrovolna a souvis s pr esve dc en m o vrozene odlis nosti posilovany m pr edstavou o ritua ln nec istote gadz ovske ho sve ta (podobne Gmelch in Jakoubek 2008: 344381). Pr esve dc en , z e vysve tlen romske ho z ivotn ho zpu sobu, a to nejen na zkoumane Spis i, bude velmi pravde podobne komplexne js nez Stewartovo interpretac n sche ma, posiluje zkus enost z tere nu. Ta pr edest ra mnohem plastic te js a ambivalentne js obraz. Na jeho jedne strane stoj du raz na mechanismy vymezova n , jejichz studium v odborne m diskursu dominuje (napr . i Okely 1983, Sutherland 1986). Du lez ity mi atributy je pr edstava Romu o vlastn vy luc nosti5 c i vysoky status dodrz ova n za konu romipen. Na druhe stranu se paradoxne te s vysoke mu statutu i majorita (zejme na v oblasti materia ln ) a c asta je na podoba c i snaha o integraci.6 Podobna dvojznac nost plat i pro vne js prezentaci lav ruj c mezi akcentem na rovnost a pra vem na osobitost. Romove svou identitu mnohdy skry vaj , zat mco v jiny ch pr padech ji demonstruj (srov. napr . Gmelch in Jakoubek 2008: 355356, Silverman tamte z : 33). Urc ite vysve tlen pr edkla da Eriksen (2007). Argumentuje, z e z a dne skupinove vymezen nen permanentn a pr irozene , a hranice mezi skupinami jsou prome nlive , prostupne a situac n (vznikaj tehdy, kdyz jsou tr eba). Ru zne situac n strategie pr itom kombinuj prvky vytva r en distance i srovna n a na podoby. Sp s e nez pta t se, jestli a vu c i komu se spis s t Romove vymezuj , ma tedy ve ts smysl zkoumat kdy, za jaky ch okolnost z ska va urc ita (v nas em pr pade nezeme de lska ) distinkce na relevanci. V tomto duchu je tr eba vn mat i pr edloz enou studii. Je psa na s ve dom m, z e hledisko konstrukce nezeme de lskosti zr ejme nab z jen parcia ln vysve tlen . Nav c ma sp s e sonda z n charakter a zaby va se pouze s esti, v c etny ch ohledech sve bytny mi, osadami na Spis i. Kla st si na rok na jakousi univerzalitu by tedy byl znac ne nepatr ic ny . A to uz jen proto, z e jak upozorn uje Johannes Ries (2008) dosavadn teorie o Romech/Cika nech maj maxima lne str edn dosah. Logicky proto nemu z e by t c lem te to state vysve tlit komplexne pr c iny a souvislosti vazeb k majorite a zeme de lstv ; nezast ra m, z e existuje r ada dals ch vlivu krom vytva r en symbolicke distance. Jsem nicme ne pr esve dc en, z e v mnoha ohledech se tento pr stup jev by t velmi pr ile havy . Uz jen proto, z e vysve tlen , ktera tuto perspektivu opom jej (napr . zm ne na teorie kultury chudoby), znac ne ztratila na pr esve dc ivosti pr i konfrontaci s mou vlastn tere nn zkus enost .
5 Signikantn je samotne oznac en Roma. To znamena podobne jako dals autoetnonymum Manus romsky muz (v mn. c . lide ). Jak upozorn uje Claude Le vi-Strauss (1999: 1519), podobne nazy va n sebe sama u pln , lide c i dobr je pome rne be z ne a odkazuje na pr edstavu, z e ostatn nejsou autentic t lide (pozemske opice, vaj c ka vs ) a jsou ne c m nedostatec n (rozumem, dus ). 6 Pr edstavu jednoho odlis ne ho romske ho lidu, ktera opom j prvky integrace (napr . nanc n u spe ch, interetnicke svatby) a nejednoznac ne skupiny c asto s mahem hodnot jako ztra cej c autenticitu, kritizuj napr . Acton (1974) c i Salo (in Jakoubek 2008: 206240).
OVNY IVOTA VS. USEDLY ZPU SOB Z KOC
Pr i studiu spis sky ch Romu je tr eba podrz et v patrnosti ne kolik du lez ity ch specik tamn ho kontextu. Z hlediska z ivotn ho zpu sobu je zejme na kl c ove odlis it koc ovn ky od tradic ne usedly ch. V osada ch na Spis i ma usedly zpu sob z ivota hluboke kor eny. Za prvn doklad o pr tomnosti Romu na u zem Slovenska by va pokla da na zm nka rychta r e Ja na Kuncha o usazen cika nske rodiny roku 1322 pra ve v tomto regionu. Tradic ne usedl z skali za stalet u zkou vazbu na majoritn spolec nost, tvor enou zejme na sedla ky, kter je vyuz vali k sezonn m prac m a odkupovali jejich r emeslne produkty (Nec as 1999: 42). Vza jemne vztahy jsou silne prova za ny nejen ekonomicky, ale tr eba take instituc kmotrovstv (Kandert 2004: 99107). Sedla ci me li sve Cika ny a Romove sve gadz e a uz z tohoto du vodu nelze hovor it o naproste izolaci. Ta se posiluje az po roce 1989. Situace koc ovny ch Romu /Cika nu je v mnoha ohledech jina . Nejde pr itom jen o elementa rn rozd l mezi usedlost az ivotem v pohybu. Olas ske skupiny se tradic ne z ivily obchodem (typicke bylo handlova n s kon mi, ne kdy s prasaty), pr ekupnictv m, podomn m prodejem c i pr edva de n m cvic eny ch zv rat (medve du c i opic) a bylo pro ne zahanbuj c vykona vat fyzickou pra ci (but i). Pokud se k n ne kdo sn z il, ztratil uvnitr komunity respekt a u ctu. Koc ovnicka identita se zakla da na absenci vazby s m stem, izolaci a ostre m vymezen vu c i majorite . Meziskupinove kontakty jsou tak mnohem me ne odsuzovane nez vztahy s gadz i (viz napr . Sutherland 1986). Pra ve (doneda vna) koc ovne skupiny jsou pr edme tem za jmu ve ts iny zahranic n ch antropologu vc etne zm ne ny ch Stewarta (2005) a Gay y Blasco (1999, da le napr . Sutherland 1986, Okely 1983, Williams 2003). Jak upozorn uj autor i ve nuj c se slovensky m Romu m (napr . Hu bschmannova 1998, 1999, Jakoubek 2004, Marus iakova 1988), jejich identita se na rozd l od koc ovn ku vymezuje mnohem sp s e vu c i ostatn m (ritua lne nec isty m) rodina m c i subetniku m a gadz ove jsou povaz ova ni za bliz s partnery: Vzt ahy medzi jednotlivy mi skupinami Ciga nov s odlis ny m spo sobom z ivota su teda ovel a hors ie nez s okolity m obyvatel stvom. (Marus iakova 1988: 66) Marus iakova si tuto situaci vysve tluje romsky m komplexem me ne cennosti (Tamte z ). Jako pr ile have js mi vs ak ope t pr ijde rozlis ovat, zda lze tento poznatek generalizovat na vs echny roviny. I zde lze totiz oc eka vat situac n charakter: zat mco v oblasti spolec enske ho statusu c i u ekonomicky ch vztahu lze logicky pr edpokla dat uz s vazbu na ve ts inu, v ota zka ch identikace c i prestiz e se naopak sp s e nab z odkazova n se k jiny m (olas sky m) skupina m.
NY Z IVOTNI PROME HO ZPU SOBU HISTORICKE
Vzhledem k m rne js mu vymezen slovensky ch Romu vu c i sedla ku m bychom mohli oc eka vat i urc itou na podobu zeme de lsky ch z ivotn ch vzorcu . V za sade je vs ak tr eba konstatovat, z e u koc ovn ku i usedly ch zu sta va
166
pra ve kolektivn a soustavna nerolnicka zkus enost zr ejme nejvy razne js m aspektem zpu sobu z ivota. Navzdory kriticky m hlasu m je tak Stewartu v postr eh v za sadn m ohledu velmi pr padny : je skutec ne zara z ej c , v jak oc ividne m kontrastu k majorite stoj nezeme de lsky charakter romske spolec nosti (jakkoli by bylo zjednodus uj c denovat Romy vy luc ne na za klade tohoto aspektu). Nen pr itom du vod nevzta hnout Stewartovu perspektivu i na Slovensko i zde je zeme de lstv doposud do znac ne m ry kl c ovy znak. Vz dyt nakonec cela evropska spolec nost me la az doneda vna vy razne agra rn charakter a pu da byla pokla da na za zdroj bohatstv a identity. Od vrcholne ho str edove ku determinovalo z ivot ve ts iny obyvatel pevne pouto k vrchnosti a pu de ; migrace byla minima ln (viz napr . Himl 2007). Zato ani usedl Romove nikdy u zky vztah k m stu, natoz pak k zeme de lstv , nez skali. Podstatny vliv na to neme ly ani vlny repres , ani osv censke snahy o sedentarizaci.7 Marie Terezie stejne jako Josef II. touz ili pr ipodobnit Cika ny ostatn m obyvatelu m koc ovn ci me li by t usazova ni na sta ly ch m stech, pr inuceni k zeme de lske pra ci, dohl z elo se na plne n na boz ensky ch povinnost , r a dne oble ka n a dodrz ova n osobn hygieny. Romove vs ak ve velke m re zeme de lske usedlosti opous te li a vraceli se k dr ve js mu zpu sobu z ivota (Nec as 1999: 3441). I kdyz se v minulosti Romove pohybovali v sedla cke m prostr ed , zasta vali ve ts inou dopln kove pra ce8 a sami te me r nehospodar ili. Symptomaticke pro vztah Romu k majorite je uz samotne oznac en gadz o. Pocha z z madars tiny, kde znamena roln k i hloupy (Stewart 2005: 107).9 Pr ile havou odpove d ilustruj c neve domost a neza jem o zeme de lstv zmin uje Nec as (2008: 49): Cika ni neobs vali, nepracovali. Ptal se pa n, proc pole neobde la vaj . Odpove de li: Velmoz ny pane hrabe , to je moc stara zem, ta nikdy nebude rodit. Soupis z roku 1893 (dle Tka c ove in Vas ec ka 2002: 39) pak pr znac ne ukazuje, z e ze c tvrt milionu uhersky ch Cika nu (1,8 % obyvatel) pu dou disponovalo c i ji me lo v uz va n sotva deset tis c (cca 4 %), pr ic emz hospodar ili na 0,011 % (!) obde la vane c a sti Uher.10
HO CIKA NA STEREOTYP POTULNE
mohou by t i samotne stereotypy. Evidenci tomuto pr ed pane pokladu doda va tr eba vy zkum realizovany ve S lsku (Pe rez et al. 2007): z obou stran dokla da vymezova n , vytva r en socia ln distance na ose pr roda-kultura c i podsouva n anima ln ch vlastnost . Podle za konitost , jez formuloval Said (2008) ve studii o orientalismu, je vymezen majority vu c i nerolnicky m Romu m logicke . Spolec na imaginace totiz podle Saida vytva r vnitr ne jednotny obraz druhe ho jako toho, co nejsme, skrze ne jz denuje sebe sama. Obraz, ktery si sedla cka spolec nost o Cika nech vytva r ela, byl takte z vnitr ne koherentn . Pozoruhodne je, z e prakticky nereektoval tradic n sedentarizaci a jeho osou je symptomaticky vymezova n vu c i koc ovn ku m, tula ku m. Krite rium neusedle ho nezeme de lske ho zpu sobu z ivota (sp s e nez kupr kladu odlis ny vzhled) bylo pro charakterizaci Cika nu naprosto kl c ove minima lne az do konce 18. stolet .12 Cika nem se c love k v oc ch majority sta val, nebyl j m od narozen (viz Himl 2007). Cika ni, ostatn neusedl a dals lide mimo hierarchic ova ni za potencia lne nebezpec ne kou strukturu13 byli povaz a nezna me cizince. Na m ru, jakou se vymezovala sedla cka majorita, odkazuje i skutec nost, z e ve folklo ru tvor ene m vesnickou spolec nost jsou Ciga ni zdaleka nejc aste js m a nejpropracovane js m obrazem cizince. A je tomu tak pra ve proto, z e nemaj vztah k pu de ani nechte li nikdy hospodar it (Krekovic ova 1999: 17). Ilustrativn je rozs reny pope vek o l ny ch Ciga nech: A cigan i n eoraju,/a Cigan i n es eju,/a Cigan i chleba jedza/na dojednim ves ez u. (Tamte z : 129) Zaj mavou transformac procha z obraz Cika na be hem romantismu. Pra ve do Cika nu si mnoz autor i prom taj obdiv k divoke mu a exoticke mu. Asociuj je s nezkaz enost ; z ij podle nich jednoduchy a nespoutany z ivot vu zke m kontaktu s pr rodou. Charakteristicky mi d ly jsou Pus kinovi c i Ma chovi Cika ni z roku 1824, resp. 1835. Avs ak i ma chovsky stereotyp Cika na je (podobne jako zm ne ny Grellmannu v) koncipova n jako kontrastn a jednodus e nesluc itelny s charakterovy m prototypem ve ts inove ho c love ka. Jde tedy o analogickou dichotomizaci vystave nou ope t pr edevs m kolem krite ria neusedle ho zpu sobu z ivota, tentokra t vs ak s opac ny m hodnotic m zname nkem (Strakova 2008).
ASNOST ROMSKE DE LSTVI HO (NE)ZEME SOUC
Absence vztahu k m stu a k zeme de lstv se stala nejvy razne js rovinou, na n z prob hala stereotypizace ze strany majority. Jak patrno, ne/zeme de lska distinkce tedy funguje jemne analogicke v urc ity ch ohledech oboustranne .11 Vza
7 V dobe osv censtv tvor ili neusedl sta le jes te drtivou ve ts inu. Pod l sedentarizovany ch vzru sta az v 19. stolet . 8 Dopln kovy m zeme de lsky m prac m pro sedla ky se ve novaly zejme na z eny; muz i se m sty ve novali pastevectv . 9 Obdobny vy znam ma s pane lske payo (buransky vesnic an, sedla k) c i paisano (vlastn k pu dy; Gay y Blasco in Jakoubek 2008: 81). 10 Ani jeden romsky vlastn k nez il kupr kladu na Liptove . Zaj mave je take to, z e podle te hoz sc ta n bylo jiz na Slovensku usedly ch 92 % Cika nu (Tamte z : 3637). 11 Nemus pr itom j t jen o rovinu stereotypu . Jak dokla da Barth (1969), ve vza jemne interakci se vyv jej vs echny skupiny. Da se proto pr edpokla dat, z e majorita se obdobne vymezuje i vu c i romsky m hodnota m az ivotn mu zpu sobu.
Obra t me-li svou pozornost do souc asny ch osad, historicky obraz se pr lis neme n . Citujme reprezentativn sborn k Su hrnna spra va o Ro moch na Slovensku (Vas ec ka 2002): Pre va c s inu Ro mov nie je doma ce hospoda renie
12 Zaj mave se toto hodnocen projevuje u moz na prvn ho romisty Heinricha M. G. Grellmanna (*1753). Ten pr icha z s de len m na usedle a koc ovne Cika ny. Cestuj c skupiny u dajne z ily jako zv rata ve stanech c i pr rodn ch obydl ch, jako byla jeskyne c i nora. Jejich reakce se r dily instinkty a za kony pr rody. Usedly m Cika nu m pak v souladu s osv censkou perspektivou pr isuzoval vys s kulturn u roven . Netr eba pr ipom nat, z e zrcadlovy rozpor s realitou bije do oc , nebot status neusedly ch Romu by va vy razne vys s (Willems 1997: 22-92). 13 Napr ide klad Z c i jinove rci.
167
typickou c innost ou. (. . . ) Ro movia zo segregovany ch lokal t nechovaju z iadne doma ce zvierata , no tento doplnkovy zdroj potravy nie je typicky ani pre Ro mov z integrovany ch a separovany ch komun t. Vy nimkami su psy a mac ky. (s. 621) Pr edevs m bohats rodiny vlastn c i mohou obhospodar ovat mens plochy c asto relativne kvalitn pu dy. Ve ts inou tak vs ak nec in a pu da slouz prakticky jen coby pr edme t spekulace. Dominantne vs ak Romove svu j majetek koncentruj ve ve cech, typicky ve zlate . 14 Kdyz uz se ne kter drobne mu hospodar en ve nuj , pak ti, u nichz ma ne jakou tradici ve ts inou jde o rodiny bohats , integrovane js . I to ale zahrnuje sotva polovinu vlastn ku pu dy. Zaj mave jsou argumenty pro odm ta n pe ste n : nen tu dobra zem (jakkoli ne-Romove tute z pu du obde la vaj ), chovat zv rata se nevyplat , nen je c m krmit a za co koupit, nema me pr i dome ohrazenou pu du. Jindy se Romove odvola vaj na chudobu: Ako mo z em obra batpo du, ebesta in kednema m traktor ani kon a. (Kompan kova aS Vas ec ka 2002: 621) Takovy cita t mimo jine naznac uje, z e si zeme de lstv zr ejme pr lis nespojuj se zahra dkar en m. Dals argument dotvrzuje historicke rozde len : je to pra ce pro gadz e. To, z e zeme de lstv dosud pr edstavuje znac ne neprestiz n pra ci, dokla daj i olas s t Romove , kter opovrhuj usedly mi pra ve kvu li pra ci na poli (napr . Podlaha a Jakoubek in Jakoubek a Hirt 2004: 345). Na druhou stranu mnoho Romu vskutku pu du nevlastn a kolem osady by va ma lo prostoru, ve ts inou nav c ve svahu c i na degradovane pu de . S obdobny mi pozorova n mi pr icha z i sborn k s estna ctky antropologicky ch sond do slovensky ch osad (Jakoubek a Hirt 2008). Deklarovany mi pr c inami pro zdrz enlivost k zeme de lstv by va krome chudoby zejme na neznalost zeme de lsky ch praktik a na vazna obava, z e by se stali terc em posme chu majority. V lokalita ch na Spis i jsem pe stova n nezaznamenal ani v jedine m (!) pr pade . Zato jin vy zkumn ci se se te sporadicky m pe ste n m setkali: Napr klad S pa n Bolf (in Jakoubek a Hirt 2008: 406) zmin uje vy jimec nou osadu v Dluhos i (okres Sabinov), kde ne kter Romove zr ejme jiz od jej ho vzniku obde la vaj nejen zahra dky u domu , ale posledn dobou i pr ilehla pol c ka. Ivana Hythova zase popisuje lokalitu Fric ka, kde pry za komunismu hojne fungovalo samoza sobitelstv (Tamte z : 671672).15 Kdyz jsem na zeme de lske te ma zavedl r ec , respondenti ve ts inou uva de li, z e by jim u rodu sklidil ne kdo jiny , anebo z e nemaj pen ze na sadbu. Nepodar ilo se mi ani proniknout do majetkovy ch pome ru , tedy zda ne kter Romove pu du vlastn Obvodny pozemkovy u rad Spis ska Nova Ves podobny mi u daji nedisponuje. Stejne tak se mi nepodar ilo dohledat informaci, zda byly Romu m rozde leny
14 U olas sky ch Romu je tento fenome n jes te patrne js , coz je nakonec pro koc ovne populace obecne typicke (Hu bschmannova 1999: 24). 15 Jine pr klady obc asne ho pe ste n jsem vystopoval v pame tech dvou Romek: Elena Lackova vzpom na , z e si pronaj mali kousek pole na brambory (1997: 43), Hilda Pa s ova vzpom na na Romku, ktera me la u domu malou zahra dku s ovocny mi stromy (in Krama r ova a Sad lkova 2007: 141, 143).
ne jake pozemky v restituci.16 Pr ece jen odlis na situace panuje v pr pade drobne ho chovatelstv : Zde je tr eba korigovat za ve ry Su hrnne spra vy ebesta in Vas (Kompan kova aS ec ka 2002: 621622) vy razne ji. Podobne jako jin autor i (ope t odkazuji zejme na na sborn k Jakoubek a Hirt 2008) jsem se s na znaky drobne ho chovu setkal ne kolik rodin me lo slepice, prasata c i kozy. Mezi ritua lne nec isty mi Romy je relativne be z ny i chov psu (viz i Jakoubek 2004: 5356). V jedne z osad dokonce v posledn dobe poc et zv rat naru sta , coz respondenti s nadsa zkou okomentovali: zac na me gazdovat (tere nn vy pove d 12. 3. 2011). Pr i hleda n du vodu neagra rn ho zpu sobu z ivota si zasluhuje specia ln pozornost i samotny vztah k zemi. Pouhy dotek hl ny (napr . vy roba nepa leny ch cihel valek) se totiz mu z e pokla dat za ritua lne nec isty (Hu bschmannova 1999: 50).17 Podobne se vn ma vs e, co se zeme dotkne zejme na pak j dlo: U na s co padlo na zem, to se vyhodilo. Jenom nejve ts deges ove jedli, co padlo na zem. Maminka r kala: I kdyby mi na zem upadla zlata lz ic ka, tak ji vyhod m! (Hu bschmannova 1998: 58)18
STRATEGIE I. FLEXIBILNI
Pomineme-li samotne strategie obz ivy, lze vystopovat i dals prvky, za nimiz lze tus it souvislost s postojem k zeme de lstv , potaz mo k majorite . Pr i participaci na z ivote osady jsem vysledoval tyto tr i: exibiln strategii pr i r es en vs ednodenn ch ota zek, dynamiku spotr eby a pohled na konzervaci. Flexibiln strategi nazy va Stewart sice okrajove , zato vs ak vy stiz ne pr stup Romu k r es en kaz dodenn ch situac (2005: 27, pozn. 3). Podobne jako Okely (1983: 77) c i Jakoubek s Krausovou (in Jakoubek a Podus ka 2003: 6982) je pr ipodobn uje k Le vi-Straussovy m bricoleuru m (c esky snad kutilu m c i vs eume lu m; takte z na s. 27). Claude Le vi-Strauss takto oznac il pr slus n ky pr rodn ch na rodu , jejichz pr stup k r es en vs edn ch proble mu je podle ne j urc ita forma intelektua ln ho kutilstv (1996: 38). Kutil vyuz va to, co je, ma omezeny repertoa r symbolu . Vyznac uje se tvu rc m, asociac n m a hravy m zpu sobem mys len . Tito vs eume love stoj v opozici k technicke mu uvaz ova n a abstraktn ve de . Tato analogie se zda by t znac ne pr ile havou i pro spis ske Romy, jakkoli i zde by se jiste dalo uvaz ovat
16 Ries (2008: 275) uva d pr klad z Rumunska, kde pr slus n ci skupiny Tigani dostali po revoluci pu du. Za hy ji vs ak prodali. 17 Jak vypra v Elena Lackova : Na vy robu valek se specializovala jedna romska rodina. To ovs em nebyli amare Roma nas i Romove a nepovaz ovali jsme je za z uz e Roma za c iste Romy. Bydleli na druhe m konci obce, pod Bikos em, a jedli zdechliny. My se jich s t tili. (1997: 41) Vy robci nepa leny ch cihel byli spojeni s n zkou spolec enskou prestiz i v nas spolec nosti. Ilustrativn je pu vod slova ba chorka od nepa leny ch ba choru (Janec ek 2006: 320). 18 Frydry s kova (2010: 35) ukazuje, z e pr edstava o ritua ln znec istitelnosti hl ny se objevuje i v Indii. Nen vs ak tr eba chodit tak daleko. Dr ve totiz bylo otev ra n zeme (napr . hornictv ) znesve cuj c c innost i v nas kultur e: samotna orba a obde la va n se povaz ovaly za ty ra n , zna siln ova n krdlant 2005: 127130). Koma zeme (Neubauer a S rek zase zmin uje vy mluvny pr klad India nu odm taj c ch orat, aby to Zemi nebolelo (2008: 111).
168
o prima rne ekonomicke motivaci. Domn va m se ovs em, z e ta dostatec ne nevysve tluje kupr kladu s irokou s ka lu r es en c i podobne postupy i v jiny ch nez vy hradne funkc n ch ota zka ch. Oproti zeme de lske mu pr stupu, ktery vyz aduje pla nova n , pr edv datelnost c i opakova n , vyuz vaj respondenti co je po ruce, jejich z ivot je jaka si nekonec na improvizace (Budilova a Jakoubek 2004: 17). V osada ch se tak lednic ky snadno sta vaj skr n kami c i kamny, autosedac ka gauc em, fritovac hrnec rychlovarnou konvic , cestovn kufr k na kolec ka ch voz tkem-koc a rkem. Snad nejvy razne ji se kutilsky pr stup projevuje pr i stavbe domu. Ten ve ts inou vznika postupne kolem sehnany ch komponent a z dostupne ho materia lu (jenz c asto pocha z z opus te ny ch vesnicky ch staveb apod.). Nen nic m mimor a dny m setkat se s pouz it m matrac a kobercu jako izolace c i igelitu m sto okna. Ostatne , pr izpu sobivost a nova torstv by vaj zmin ova ny jako nejdu lez ite js romske vlastnosti (podobne napr . i Acton et al. 2000: 22).
EBY DYNAMIKA SPOTR
KONZERVACE S dynamikou spotr eby u zce souvis i postoj ke konzervova n , potaz mo k minulosti. Jak ope t upozorn uje Gay y Blasco (1999) na pr kladu z Madridu, romska identita se tvor v pr tomnosti. Potvrzuje to i ma zkus enost s informa tory: pr lis neznaj minulost, at uz vlastn rodiny, c i m sta, kde z ij . V kontrastu s t m, nac jsem zvykly , je nijak za sadne nezaj ma vzpom na n , nelp ani na pr enosu de dictv pro budouc generace. Dals zvla s tnost z ivotn ho zpu sobu spis sky ch respondentu je, z e si prakticky nevytva r ej za soby a neuchova vaj ve ci. Se zavar eninami a marmela dami na zimu se tak vy zkumn k nesetka .20 Nepr ipravuj si ani za sobu dr eva (lze to vysve tlit nedostatec ny mi skladovac mi prostory?). Az ho ztop , i v pu lce zimy vyra z ej do za ve j . Snad jedinou vy jimku pr edstavuj za soby (napr . mouky, cukru a soli) pro pr pad, az dojdou pen ze, aby bylo moz ne navar it ne co k j dlu. Budilova s Jakoubkem vid za absenc konzerva m vace pravidla ritua ln nec istoty (2004: 15).21 Domn se vs ak, z e du vody, proc respondenti ve ci pr lis neuchova vaj , je vhodne nahl z et jes te v dals souvislosti: Latinske conservare c i anglicke conserve na m totiz na rozd l od c es tiny naznac uj s irs vy znam konzervace slys me zde jak zachova n , tak i trvanlivost, konzervatismus a v neposledn r ade i ochranu pr rody (nature conservation) c i konzervova n ve smyslu akcentu na vzpom na n c i zachova n de dictv minulosti. V za kladu takove hoto pr stupu c t me zeme de lske uvaz ova n s jeho nutnost rozvrhnout si spotr ebu c i du razem na jistotu. Akcent na uchova n pom jive ho se vs ak plne rozv j az v novove ku (Koma rek 2008: 183). Mys lenka konzervace je tedy znac ne netrivia ln , obdiv k minulosti a snaha o jej zachova n se objevuje prakticky az v romantismu22 a souvis s n m paraleln za jem o konzervaci pama tek, pr rody i folklo ru (Koma rek 2008: 239246). Zu sta va ota zkou, zda je pr lis odva z ne hledat v tomto fenome nu jeden z kor enu prakticky absentuj c ch proenvironmenta ln ch postoju spis sky ch Romu (viz Pelika n 2010a: 99106).
Druhou oblast z ivotn ho zpu sobu, v n z lze vystopovat urc ity kontrapunkt k zeme de lske majorite , je dynamika spotr eby. Paloma Gay y Blasco (1999: 173180) zar azuje k nejvy znamne js m odlis nostem romske /cika nske identity neza jem o materia ln kulturu madrids t Gitanos ve ci te me r neshromaz duj , nesystematizuj ani neuchova vaj , naopak je obratem konzumuj c i vyme n uj . Zcela obdobny za ve r pr inesla i vy zkumnicka sonda do spis sky ch osad. Zat mco v pr stupu zeme de lce je patrna logicka tendence ke shromaz dova n a uchova va n kdyby se to hodilo, zkoumany vzorek respondentu se vyznac oval oc ividny mi tendencemi k obchodu, vy me ne a celkove mnohem ve ts m spotr ebn m kolobe hu. Da se s urc itou nadsa zkou r ci, z e oc maj Romove spotr ebn ho zboz me ne , o to dynamic te js je jeho uktuace. Nebylo vy jimec ne , pokud se mezi dve ma nas imi na vs te vami za sadne prome nil interie r i vne js podoba chy s ek, dos lo k pr este hova n jinam c i se ra zne prome nila skladba a um ste n ve c . Lze konstatovat, z e pokud informa tor i ne co shromaz duj , pak zvla s te prestiz n pr edme ty (ryba r ske na c in , hodinky, bible), mnohdy bez zr etelne uz itne hodnoty. Urc itou prestiz s sebou nicme ne nese i zboz , jez by va sme n ova no (napr . elektronika). Respondenti take velmi vy razne preferuj pokud to nanc n situace dovoluje ve ci nove ; i nepatrne obnos ene c i pos kozene s atstvo nespravuj (srov. Lackova 1997: 24, Fonseca 1998: 4344) a mnohdy vyhazuj . Zat mco ne kde oblec en m z charit c i od humanita rn ch organizac opovrhuj (Budilova a Jakoubek 2004: 17), od na s se setkalo se vstr cny m pr ijet m. Spotr ebn dynamika ma i zr etelne pru vodn znaky: navzdory relativn chudobe totiz vznika pr ekvapive mnoz stv odpadu.19
19 Ne kter zahranic n autor i popisuj , z e Cika ni/Romove hojne vyuz vaj modern jednora zove , pap rove c i plastove na dob a prost ra n c i balene potraviny. Avizovany m du vodem jsou obavy ze znec is te n (napr . Okely 1983: 8385, i Sutherland 1986: 154-159).
REC NE VE RESUME ZA
Pr edloz ena studie je pr edevs m sondou otev raj c dosud prakticky neproba danou oblast ve decke ho za jmu. Nekladla si za c l nacha zet jasnou a pr mou symbolickou souvislost mezi konkre tn mi aspekty z ivotn ho zpu sobu spis sky ch Romu a jejich vztahem k zeme de lstv , potaz mo majorite ,
20 Jak me upozornil Marek Jakoubek (os. sde len 20. 10. 2011), z jeho zkus enosti vyply va , z e ne kter Romove konzervuj , nicme ne zavar eniny za hy sne d . 21 Ohr va n j dla by va u ritua lne c isty ch zpravidla nemyslitelne a nedojedene zbytky rade ji vyhod . Jak vzpom na jedna Romka: Nab dnout hostovi ohr a te j dlo! To byla ura z ka. Hostitel pon z il hosta i sa m sebe. V osade ho pak pomlouvali. Star Romove r kali, z e v nedojedka ch s dl e je on nemoc, kirme, c ervi. Z ucha vaj mule. (dle Hu bschmannova 1998: 57) 22 Zr ejme nen na hodou, z e i samotna technologie zavar ova n , tedy uchova n potravin pomoc tepla (sterilac ), pocha z z te z e doby od Nicollase Aperta (Koma rek 2008: 182).
169
c i pr ij t s obecne platny mi hypote zami. Na druhou stranu jej vy sledky zr ejme nemus by t zcela specicke a parcia ln . Lze pr edpokla dat, z e situace v jiny ch slovensky ch osada ch nebude dramaticky odlis na (viz napr . Vas ec ka 2002, Jakoubek a Hirt 2008). Pozoruhodne vy sledky by takte z mohla pr ine st komparativn sonda do me stske ho prostr ed . Domn va m se za roven , z e pr i interpretaci tere nn ho pozorova n by bylo pr lis reduktivn soustr edit se jen na kontrastn prvky. Nelze opomenout uz jen pome rne c astou podobnost s majoritou (viz Kandert 2004). Podobne by bylo odva z ne opomenout jine faktory, ktere maj na podobu z ivotn ho zpu sobu vliv, jako je pu soben okol , demogracke aspekty, tradice c i ekonomicke souvislosti (viz Krajhanzl 2010). Nakolik lze tedy z uskutec ne ne ho vy zkumu usuzovat, co lez za nezeme de lsky mi aspekty z ivotn ho zpu sobu spis sky ch Romu ? Je to opovrz en vu c i pra ci pro gadz e? Nebo se tamn Romove neorientuj v hospodar en a chyb jim potr ebny kapita l c i znalosti? Anebo lez du vody v symbolicke rovine v tom, z e nemaj zeme de lskou tradici a rolnicky pr stup ke krajine jim jaksi nen vlastn ? Z dosavadn ho pozna n je moz no vyvodit, z e ve vy sledku zr ejme pu jde o kombinaci vs ech tr moz nost . Lze za roven pr edpokla dat, z e omezen se na pouze jednu z nich by vy znamne redukovalo komplexitu reality, se kterou jsem se v osada ch setkal. Uskutec ne na sonda nicme ne dokla da , z e mnohe z projevu z ivotn ho zpu sobu mohou m t u zkou souvislost s vytva r en m symbolicky ch hranic, a mohou tak pr edstavovat jednu z rovin jakkoli moz na leckdy relativne margina ln pro realizaci etnicke identity silne denovane v kontrastu k majorite .
KOVA NI PODE
Velke pode kova n patr prof. RNDr. Hane Librove , CSc., za cenne rady a pr ipom nky z pozice s kolitelky i vedouc vecove diplomove pra ce a Anez ce S za spolupra ci a podporu pr i vy zkumu.
ITA LITERATURA POUZ [1] ACTON, T. A. 1974. Gypsy Politics and Social Change. London, Boston: Routledge & Kegan Paul. [2] ACTON, T. et al. 2000. Romove . Praha: Svojtka & Co. [3] BARTH, F. (ed.) 1969. Ethnic groups and boundaries. Boston: Little, Brown and comp. [4] BATESON, G. 2006. Mysl & pr roda : nezbytna jednota. Praha: Malvern. [5] BERGER, P. L. a LUCKMANN, T. 1967. The social construction of reality : a treatise in the sociology of knowledge. London: Penguin Press. , L. a JAKOUBEK, M. 2004. My [6] BUDILOVA tus o pr rodn ch Romech. EkoList. 9 (3): 1417. [7] ERIKSEN, T. H. 2007. Antropologie multikulturn ch spolec nost : rozume t identite . Praha: Triton. [8] FONSECA, I. 1998. Pohr bi me vestoje : cika ni a jejich pout . Praha: Slovart. S KOVA , K. 2010. Ritua [9] FRYDRY ln c istota u Romu . Diplomova stav jiz pra ce. Praha: Semina r romistiky, U n a centra ln Asie, Filozocka fakulta, Univerzita Karlova. [10] GAY Y BLASCO, P. 1999. Gypsies in Madrid : sex, gender and the performances of identity. Oxford, UK; New York, NY: Berg.
[11] GEERTZ, C. 1973. The interpretation of cultures : selected essays. New York: Basic Books. [12] GELLNER, E. 2001. Pluh, mec a kniha : struktura lidsky ch de jin. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. echa [13] HIML, P. 2007. Zrozen vagabunda : neusedl lide vC ch 17. a 18. stolet . Praha: Argo. aj pes dovakeras/Mu BSCHMANNOVA , M. 1998. S [14] HU z eme se domluvit. Olomouc: Univerzita Palacke ho. BSCHMANNOVA , M. 1999. Ne [15] HU kolik pozna mek k hodnota m eske , H. (ed). Romove Romu . In LISA vC republice : (19451998). Praha: Sociopress: 1666. [16] JAKOUBEK, M. (ed.) 2008. Cika ni a etnicita. Praha: Triton. [17] JAKOUBEK, M. 2004. Romove konec (ne)jednoho my tu : tractatus culturo(mo)logicus. Praha: BMSS-Start. [18] JAKOUBEK, M. a HIRT, T. (eds.) 2004. Romove : kulturologicke ene etudy. Plzen : Ales C k. [19] JAKOUBEK, M. a HIRT, T. (eds.) 2008. Ro mske osady na vy chodnom Slovensku z hladiska tere nneho antropologicke ho vy skumu. Bratislava: Open society foundation. KA, O. 2003. Romske [20] JAKOUBEK, M. a PODUS osady v kulturologicke perspektive . Brno: Doplne k. erna EK, P. 2006. C [21] JANEC sanitka a jine de sive pr be hy : souc asne eske pove sti a fa my v C republice. Praha: Plot. [22] KANDERT, J. 2004. Kaz dodenn z ivot vesnic anu str edn ho Slovenska v s edesa ty ch az osmdesa ty ch letech 20. stolet . Praha: Karolinum. REK, S. 2008. Pr [23] KOMA roda a kultura : sve t jevu a sve t interpretac . Praha: Academia. [24] KRAJHANZL, J. 2010. Charakteristika osobn ho vztahu k pr rode vod do teorie a pojmoslov : U . Disertac n pra ce. Praha: Filozocka fakulta Univerzity Karlovy v Praze. alo vodi : OVA R , J. a SADI LKOVA , H. (eds.) 2007. C [25] KRAMA R. Brno: Muzeum antologie prozaicky ch textu romsky ch autoru z C romske kultury. OVA , E. 1999. Medzi toleranciou a barie [26] KREKOVIC rami : obraz idov v slovenskom folklo Ro mov a Z re. Bratislava: Academic Electronic Press. , E. 1997. Narodila jsem se pod s [27] LACKOVA t astnou hve zdou. Praha: Tria da. VI-STRAUSS, C. 1996. Mys [28] LE len pr rodn ch na rodu . Liberec: Dauphin. VI-STRAUSS, C. 1999. Rasa a de [29] LE jiny. Brno: Atlantis. [30] LEWIS, O. 1966. The Culture of Poverty. Scientic American. 215 (4): 1925. IAKOVA , J. 1988. Vztahy medzi skupinami Ciga [31] MARUS nov. Slovensky na rodopis. 36 (1): 5877. [32] MILLER, C. 1975. American Rom and the Ideology of Delement. In REHFISCH, F. (ed.) Gypsies, tinkers and other travellers. London; New York: Academic Press: 4154. eske AS, C. 1999. Romove [33] NEC v C republice vc era a dnes. Olomouc: Univerzita Palacke ho. pal AS, C. 2008. S [34] NEC c ek romsky ch miniatur. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. KRDLANT, T. 2005. Skryta [35] NEUBAUER, Z. a S pravda Zeme : z ivly jako archetypy ekologicke ho mys len . Praha: Mlada fronta. [36] OKELY, J. 1983. The Traveller Gypsies. Cambridge: Cambridge University Press. N, V. 2010a. Romove [37] PELIKA a pr roda. Diplomova pra ce. Brno: Katedra environmenta ln ch studi , Fakulta socia ln ch studi , Masarykova universita. Pr stupne na: < http : //is.muni.cz/th/102931/f ssm / > N, V. 2010b. Vztah spiss [38] PELIKA ky ch Romu k pr rode ve sve tle antropologicky ch teori . AntropoWebzin. 3: 205210. REZ, J. A. et al. 2007. The taboo against group contact: Hypo[39] PE thesis of Gypsy ontologization. British Journal of Social Psychology. 46 (2): 249272. [40] RIES, J. 2008. Writing (Different) Roma/Gypsies : Romani/Gypsy Studies and the Scientic Construction of Roma/Gypsies. In RIES, J. a JACOBS, F. (eds.) Roma-/Zigeunerkulturen in neuen Perspektiven : Romani/Gypsy Cultures in New Perspectives. Leipzig: Leipziger Universita tsverlag: 267291. [41] RISHI, W. R. 1976. Roma : The Panjabi emigrants in Europe, central and middle Asia, the USSR, and the Americas. Patiala, India: The Punjabi University Press. [42] SAID, E. W. 2008. Orientalismus : za padn koncepce Orientu. Praha: Paseka.
170
as Cika [43] STEWART, M. 2005. C nu . V Olomouci: Barrister & Principal. , Z. 2008. Obraz Cika [44] STRAKOVA na v c eske beletrii prvn poloviny 19. stolet (K. H. Ma cha). Bakala r ska pra ce. Praha: Fakulta humanitn ch studi , Univerzita Karlova v Praze. [45] SUTHERLAND, A. 1986. Gypsies : The hidden Americans. Prospect Heights, Illinos: Waveland Press. ac KA, M. (ed.) 2002. C EC [46] VAS ipen pal o Roma : su hrnna spra va o Ro moch na Slovensku. Bratislava: Ins titu t pre verejne ota zky. [47] VERNON, R. 1994. In Defence of the Travellers. Resurgence. 164: 46. [48] WILLEMS, W. 1997. In search of the true gypsy : from Enlightenment to Final Solution. London ; Portland, OR: F. Cass. [49] WILLIAMS, P. 2003. Gypsy World : The Silence of the Living and the Voices of the Dead. University of Chicago Press.
*Studie vycha z z vy zkumu shrnute ho v diplomove pra ci Romove a pr roda (Pelika n 2010a) obha jene na Katedr e environmenta ln ch studi Fakulty socia ln ch studi Masarykovy univerzity. Text byl pr ipraven v ra mci grantove ho projektu specicke ho vy zkumu Environmenta ln aspekty z ivotn ho zpu sobu II, r es ene ho te z na FSS MU pod ev. c . MUNI/A/0872/2010, a v ra mci projektu Fondu rozvoje vysoky ch s kol Stereotypy o Romech v environmenta ln perspektive , evidovane ho pod c . 734/2011/G5. *Pr spe vek je p semnou verz pr edna s ky, ktera zazne la na 7. mezina rodn studentske konferenci AntropoWebu U v Plzni v ra podpor ene ZC mci projektu SVK2011 U v Plzni v ra 001. Publikace textu byla podpor ena ZC mci projektu SGS2011031.
171
MNI ) CHUDOBY: ETNOGRAFIE (EXTRE A EMPIRICKE IMPLIKACE VY ZKUMU TEORETICKE BEZDOMOVCU

Ondr ej Hejnal Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, Fakulta lozocka , Za padoc eska univerzita v Plzni ohejnal@seznam.cz
The Ethnography of (extreme) Poverty: Theoretical and Empirical Implications of the Homeless Study
AbstractThis article aims to propose new possibilities of the anthropological study of homeless people. The secondary objective is to investigate both the empirical and theoretical levels of these possibilities. Drawing from my own eldwork of street people , I suggest four possible ways to look at future research topics: (a) urban adaptation (the traditional and problematic one); (b) urban geography of reciprocity; (c) squat becoming a place and (d) linguistic anthropology analysis. Finally, I will discuss the relationship of theory, empirical material and the validity of ethnographic research. Key WordsHomelessness, adaptation, urban geography, reciprocity, linguistics, validity
VOD U N bezdomovectv ENOME lze zkoumat z ru zny ch perspektiv. Historie bezdomovectv (Hasegawa 2006; Levinson a Ross 2007), adaptace na urba nn prostr ed (Dalton a Pakenham 2002; Johnson a Chamberlain 2010), demogracke charakteristiky (Tous ek a Strohsova 2010), etnogracky pr stup (Hopper 2003), media ln obraz (Min 1999), metodologicke poznatky c i strategie vy zkumu (Snow, Anderson, a Koegel 1994; Elliott et al. 2006), mladistv bezdomovci (Fitzpatrick 2000), nutric n pr jem (Lee a Greif 2008), ver ejna politika (Arnold 2004), socia ln exkluze (Hradecky a Hradecka 1996), socia ln s te a vazby (Tous ek 2009; Rowe a Wolch 1990), stigmatizace (Phelan et al. 1997), ver ejny prostor (Baxter a Hopper 1981), biograe (Jasinski et al. 2010; Pinder 1994), drogy (Bourgois a Schonberg 2009; Johnson et al. 1997; Neale 2001), urba nn geograe (Rollinson 1998; Rowe a Wolch 1990), identita (Snow a Anderson 1987), kriminalizace chudoby (Marsh a Kennett 1999), zdrav c i medikalizace (Lyon-Callo 2000; Mathieu 1993), vn ma n prostoru a c asu (Doorn 2010), rodina (Leland a Dail 1988; Nunez 2001) c i hleda n struktura ln ch pr c in bezdomovectv (Susser 1996) to jsou jen ne ktera z te mat c i moz ny ch perspektiv, z jejichz zorne ho pole lze na bezdomovectv pohl z et.
Tato stat si klade za c l navrhnout dals moz nosti antropologicke ho studia bezdomovectv na u rovni teoreticke a empiricke . Na za klade vlastn ho dlouhodobe ho tere nn ho vy zkumu lid z ij c ch na ulici pr edkla da m c tyr i moz ne sme ry, ktery mi se mu z e analy za bezdomovectv ub rat. Na sleduj c r a dky tedy nutno cha pat jako sve ho druhu reexi moj tere nn praxe mezi bezdomovci. Zaprve lze tento fenome n nahl z et optikou adaptace bezdomovcu na urba nn prostr ed . Vy zkum tohoto typu provedla M. Fl ato (2010), pr ic emz vyuz ila konceptu Harvesting Economy. Jedn m z atributu te to subsistenc n strategie je reciprocita, resp. sd len zdroju . Avs ak konkre tn m projevu m reciprocity, jakoz i k negativn m sankc m za jej porus en , docha z v za sade vz dy na urc ity ch ne kolika m stech. Tyto c a sti urba nn ho prostr ed lze tedy popsat nikoli pouze jako fyzicky prostor, ale skrze kaz dodenn socia ln praxi bezdomovcu , kter se v te chto segmentech ver ejne ho prostoru zdrz uj . Tento pr stup nazy va m urba nn geogra reciprocity. Z obdobne perspektivy lze pohl z et i na ned lnou souc a st bezdomovecky ch denn ch tras tj. squat1 . Analy za se v tomto smyslu op ra o aplikaci teorie A. Preda (1984), ktera povaz uje rod c se m sto (v tomto pr pade squat) za historicky kontingentn proces strukturace. Posledn mnou pr edkla dana moz nost vy zkumu bezdomovcu nen pr lis obvykla , nebot spada pod lingvistickou antropologii. Jestliz e je sd len zdroju souc a st subsistenc n strategie, sd len slov c i fra z pak diferencuje bezdomoveckou skupinu jakoz to celek. Konkre tn sloz ky bezdomovecke ho sociolektu totiz signalizuj jak inkorpo ervenou raci jedincu , tak i vnitr n c lene n te to skupiny. C nit te chto pr stupu je pr edpoklad, z e etnograe (extre mn ) chudoby mus stave t jak na sbe ru dat tj. na empirickometodologicke sloz ce , tak i na explicitn m vyja dr en teoreticke pozice badatele.
A ADAPTACE BEZDOMOVECTVI
S ve dom m nutne redukce lze na bezdomoveckou problematiku aplikovat koncept harvesting economy, tj. ekonomickou/subsistenc n strategii, kterou v urba nn m prostoru
1 Term n squat zde nepouz va m jako vy raz urc ite ho z ivotn ho pr esve dc en c i formu politicke ho protestu. Squatem oznac uji m sto, ktere urc it jedinci nelega lne obsadili, aniz by t m nutne vyjadr ovali svou z ivotn losoi.
172
praktikuj osoby s nedostatkem zdroju jakoz to raciona ln odpove d na marginalizovanou pozici (Fl ato 2010; Glasser a Bridgman 1999: 68). V ra mci te to strategie nen c asovy u sek mezi produkc a spotr ebou pr lis dlouhy . Term n produkce je avs ak v tomto pr pade pone kud zava de j c , nebot bezdomovci ve ts inou (kra tkodobe ) hromad , uz vaj a sd lej jiz existuj c zdroje. Produkovat tedy znamena sehnat zdroje c i zmocnit se zdroju . Akte r i sve zdroje doslova prona sleduj , coz vyz aduje mobilitu a schopnost adaptace na me n c se prostr ed (Hill a Stamey 1990: 316). Model harvesting economy je ovlivne n loveckosbe rac sky mi subsistenc n mi strategiemi. Jedinci z ij z momenta lne dostupny ch zdroju a c asto jsou ohroz eni jejich nedostatkem. Pokud ne jake zdroje sez enou, mus se o ne co nejrychleji rozde lit, protoz e je nemaj kde skladovat c i uschovat. Toto skupinove sd len pr estoz e nerovnome rne je cesta, jak se chra nit pr ed vs udypr tomnou hrozbou nedostatku. Sp s e nez alternativu k hlavn mu proudu ekonomie, ji cha pejme jako jaky si pr vaz ek (Fl ato 2010: 91 92). Bezdomovci mnohdy napr klad nemaj bankovn u c ty c i obecne z a dna m sta, kde by mohli schran ovat pen ze. V tomto ohledu je tedy raciona lne js pen ze utratit nebo se o ne rozde lit. V pr pade , z e si bezdomovec obnos ponecha , vystavuje se riziku, z e pen ze ztrat , popr . bude okraden (Fl ato 2010: 93). Harvesting economy produkuje vza jemnou du ve ru, pr estoz e dar v mnoha pr padech nen oplacen. Pokud se bezdomovci adaptuj na tuto ekonomickou strategii, jejich s ance na na vrat do mainstreamove spolec nosti znac ne klesa . Bezdomovci se up naj na tady a ted a nepla nuj budoucnost, nebot je c asto nestabiln z ivotn situace nut pr emy s let, jak uspokojit pr edevs m za kladn a momenta ln potr eby (Rowe a Wolch 1990: 190). Podobny postr eh pr ina s i B. R. E. Wright. Nadto doda va , z e samotna snaha o pla nova n sve budoucnosti v c ase rapidne klesa (Wright 1998: 282). L. van Doorn (2010) p s e v tomto smyslu dokonce o odlis ne bezdomovecke temporalita, ktera odpov da cyklicke variante . Darova n , barterova sme na a sd len jsou tedy hlavn mi denic n mi znaky harvesting economy. Darovac strategie je nejleps cesta, jak se vyhnout vlastn mu nedostatku zdroju . Pokud nelze zdroj rovnome rne rozde lit, poc ta se s t m, z e se scha zej c kousek vra t jakoz to protidar c i souc a st protidaru (Bourgois a Schonberg 2009: 82). Nicme ne takto popsany sve t bezdomovcu by byl v ce nez zidealizovany . Empiricke zkus enosti a to jak mnoha badatelu , tak i me vlastn odpov daj sp s e stavu, kdy lide bez domova balancuj na hrane vza jemnosti a zrady (Bourgois a Schonberg 2009: 5; dialektika vza jemnosti a sobectv viz Gudeman 2008) Du kazem toho budiz c aste kra dez e mezi bezdomovci, popr . vza jemne nespla cen dluhu c i proste obvin ova n z kra dez , ktere lze poj mat jako efektivn cestu k dosaz en svy ch c lu (Bourgois a Schonberg 2009: 84). Krom toho bezdomovci namnoze bojuj o zdroje s dals mi stigmatizovany mi socia ln mi skupinami c i kategoriemi - v USA jsou to napr klad Hispa nci (Bourgois a Schonberg 2009: 180; Hill a Sta R pove mey 1990: 310), v C ts inou Romove .
Koncept adaptace aplikovany na me stske prostr ed je vs ak problematicky i z jiny ch du vodu . Za prve , jak jsem jiz upozorn oval, model vycha z ze strategi lovcu a sbe rac u . Prostr ed , z ne hoz byl abstrahova n, je diametra lne odlis ne od urba nn ho environmentu. Zu sta va tedy ota zkou, zdali koncept harvesting economy nen pr lis hruby m sche matem, jehoz vy pove dn hodnota pone kud pokulha va . Za druhe je tr eba zm nit, z e tento model vycha z z racionality jedna n . S dostatec nou znalost vne js ch okolnost lze vs ak racionalitu nale zt prakticky kdekoliv. Adaptace je raciona ln odpove d na prostr ed , pr ic emz ona racionalita je funkc adaptace. Raciona ln jedna n tak vysve tluje samo sebe. T mto zracionalizova n m ovs em vytrha va me socia ln jedna n z podm nek jeho produkce. Nebezpec ne se tak bl z me k hledisku, ktere P. Bourdieu (1990: 32, 1998: 153) nazval scholasticky m. Za tr et existuje metodologicky proble m. Semi-strukturovane rozhovory, ktere jsou pr i vy zkumu bezdomovcu nejc aste ji vyuz va ny (viz pra ve Fl ato 2010), se jednoznac ne (alespon v me m pr pade ) neosve dc ily. Respondenti sice velmi ochotne hovor ili o pravidlech sd len , ale dlouhodoby tere nn vy zkum pouka zal na skutec nosti, ktere se solida rn m idea lem maj prama lo spolec ne ho (napr . schova va n v na, zamlc ova n momenta lne vlastne ne nanc n hotovosti, kra dez e atd.). Polo-strukturovana interview tak mohou by t vhodny m dopln kem, d ky ne muz se rychle a nara z dozv me spoustu informac ; nemohou by t ale v tomto typu vy zkumu dominantn , ner ku-li jedinou metodou.
STO ANTROPOLOGIE, PROSTOR A ME
Dals dve moz nosti studia bezdomovcu se ty kaj vztahu k prostoru. Prostor je tradic ne povaz ova n za formu vne js smyslovosti, tj. za apriorn podm nku pozna n (Kant 1992). Toto pojet vs ak ignoruje fakt, z e i prostor ma svou socia ln dimenzi (Berger a Luckmann 1999: 32). V prostoru se vza jemne provazuj aspekty sociality (napr . Bourdieu 1990: 76; Ru z ic ka 2011: 281), moci (Foucault 2003; Rabinow 2003), kontroly (Edensor 1998), ideologie (Lefebvre 1991), klasikace (Sibley 1995: 80), politiky a te lesnosti (Auge 2009) a samozr ejme c asu (Low 1996: 401). M stem, kde se tato propojen projevuj ve velmi kondenzovane podobe , je me sto, ktere se t m pa dem sta va jakousi laborator . Vy zkum tohoto typu spada pod etiketu urba nn antropologie, ktera je cha pa na sp s e jako antropologie ve me ste , nez li antropologie me sta (Eames a Goode 1977: 3035). Antropologie ve me ste se soustr ed na socia ln vztahy a symboly urba nn reality. Me sto zkouma z hlediska procesuality, tj. procesu, v ne mz se propojuj makrorovina politicke ekonomie s lidskou zkus enost , ktera na tyto struktura ln aspekty reaguje. Etnogracky pr stup k me stu pak klade du raz na historicky vznik me st, socio-politickou a ekonomickou strukturaci, vzorce socia ln ho vyuz va n me sta a vy znamy, ktere plod urba nn zkus enost, resp. kaz dodenn praktiky obyvatel me st (Low 1996). V tomto smyslu tedy (urba nn ) prostor necha pu pouze jako na dobu pro socia ln vztahy, fyzicky a inertn ra mec socia ln interakce, ale aktivn souc a st propletene ho
EJ HEJNAL: ETNOGRAFIE (EXTRE MNI ) CHUDOBY ONDR
173
komplexu urba nn reality (Ru z ic ka 2006). (Socia ln ) prostor je (socia ln ) produkt (Lefebvre 1991 :26).
EJNY NNI GEOGRAFIE RECIPROCITY A VER PROSTOR URBA
Ve ts ina aspektu socia ln ho z ivota bezdomovcu prob ha v ra mci ver ejne ho prostoru. Ver ejny prostor se cha pe jako prostor, do ne hoz maj vs ichni obc ane umoz ne n vstup. Archetypa ln mi ver ejny mi prostory jsou na me st , ulice c i park. Zvys uj c se poc et bezdomovcu vs ak obvykle vede (nejen) obecn autority k regulaci tohoto prostoru. Ver ejny prostor tak pr esta va by t z denice ver ejny m (Gregory et al. 2009: 602). Dominantn aktivity bezdomovcu ve ver ejne m prostoru jsou spjaty zejme na s ekonomicky mi aspekty z ivota na ulici. Tyto aktivity do jiste m ry denuj socia lne vyjedna vany (ver ejny ) prostor. Jak jsem jiz uvedl, ekonomicky mo d produkce bezdomovcu stoj na sd len , resp. reciprocite . Reciprocitou se rozum vza jemny vztah akce (obdarova n ) a reakce (protidar). V tomto ohledu lze vyj t z M. Mausse (1999), ktery tvrd , z e dar vytva r u obdarovane ho za vazek. Dary jsou sice forma lne dobrovolne , ale tato dobrovolnost tkv v pr slovec ne poznane nutnosti. M. Sahlins (1972: 185230) da le rozpracoval reciprocitu do tr bodove ho sche matu: generalizovana , balancovana a negativn . Generalizovana reciprocita odkazuje k solida rn mu extre mu (Sahlins 1972: 193) a pr edpokla da se, z e je altruisticka . Oc eka vat pr me materia ln navra cen je nevhodne , pr estoz e je c i mu z e by t implicitn m aspektem tohoto vztahu. Balancovana reciprocita je v za sade pr ma vy me na. Idea ln m pr edpokladem je vyva z enost sme n ovane ho na obou strana ch a nulova c asova prodleva. Obc as je samozr ejme problematicke , zdali konkre tn projev akte ru spada pod generalizovanou c i balancovanou reciprocitu, nebot napr klad darova n cigarety, byt zamy s leno jako dar, vyz aduje te me r okamz ite splacen tr eba formou jednoho loku v na. Negativn reciprocita je pokus dostat ne co beztrestne za nic (Sahlins 1972: 195). Rovne z velmi c asty zpu sob jedna n ne ktery ch jedincu na ulici (byt socia lne netolerovany ). Jedna n bezdomovcu (nejen) ve ver ejne m prostoru je tedy prodchnuto pravidly a normami, ktere sice vs ichni berou za sve , nicme ne kaz dy jedinec ma pone kud odlis nou taktiku c i odlis ny vy klad pravidel. Nicme ne jaky koli prohr es ek proti generalizovane a balancovane reciprocite je tvrde (mnohdy i bruta lne ) tresta n. Pr kladem, v ne mz se propojuj (me stsky ) prostor a (bezdomovecke ) socia ln praxe reciprocity, je m sto na terc i. Toto m sto je leva strana konkre tn lavic ky uvnitr mens ho travnate ho prostranstv v ra mci ver ejne ho prostoru. Sednout si na toto m sto znamena , z e mus te vs em ostatn m pr sed c m ze sve ho bal c ku taba ku ubalit cigarety. Tato a j podobne socia ln praxe prob haj te me r zcela vy luc ne ve ver ejne m prostoru, c mz spoluvytva r jeho ra z. Sensu stricto ani jinde prob hat nemu z e. Jak trefne poznamenal J. Waldron (1991), libertaria nsky ra j, v ne mz vs e ne komu patr (tj. ver ejny prostor neexistuje), je peklem pro bezdomovce, kter t m pa dem nemaj kde by t, kde z t. Nicme ne takovy to ra j nen pouhou utopi c i dystopi .
D. Mitchell a L. A. Staeheli (2006: 152153) napr klad popisuj praxi, kdy se z ver ejne ho prostoru sta va pseudopriva tn prostor, tj. prostor forma lne vlastne ny sta tem (ergo obc any), ktery se vs ak sta va subjektem kontroly a regulace ze strany priva tn ho sektoru. T m docha z k prostorove purikaci (Sibley 1995: 77) a k v te zstv estetizace prostoru na u kor lid , kter mus a/nebo chte j v tomto prostoru (pr e)z t. Ver ejny prostor v lokalite , kde realizuji svu j vy zkum, je prostorem v ceme ne mrtvy m. Takr ka jedina vy jimka, ktera ver ejny prostor oz ivuje, jsou pra ve bezdomovci. Jejich socia ln a subsistenc n praxe je na tomto prostoru za visla . Pokud tedy existuje ne co ve smyslu urba nn spravedlnosti; to, co H. Lefebvre nazval pra vem na me sto (Mitchell 2003: 5), pak jsou bezdomovci vhodny m vy zkumny m vzorkem. Ver ejny prostor nebyl nikdy garantovany . Naopak musel by t vyjedna vany , stejne jako socia ln kategorie, ktere produkuje. Z denice patr vs em obc anu m. Jsou tud z bezdomovci obc ane ?
CI SE MI STO SQUAT JAKO RODI
Teorie m sta jako historicky kontingentn ho procesu strukturace A. Preda zdu razn uje instituciona ln a individua ln praktiky, stejne jako struktura ln rysy, s nimiz jsou tyto praktiky prova za ny (Pred 1984: 280). Tato teorie zdu razn uje tr i aspekty: (a) existuj dominantn instituciona ln projekty, ktere pr eme n uj krajinu a maj konkre tn dopad na denn cesty (daily paths) a z ivotn dra hy (life paths) participantu ; (b) prob ha utva r en partikula rn ch biogra jako souc a st procesu strukturace; (c) existuje jake si ve dom m sta jako jevu, ktery je souc a st utva r en individua ln ho ve dom a procesu produkova n m sta. Na za kladn u rovni tato teorie rezonuje s dichotomi strategie/taktika M. de Certeaua (2002). Strategie je vy c et mocensky ch vztahu , ktere produkuj m sto. V ra mci dane ho m sta umoz n uje usme rne n objektu skrze produkci pr pustny ch forem jedna n . Taktika je oproti tomu soubor kaz dodenn ch praktik, ktere maj do urc ite m ry formu v ce c i me ne ve dome rezistence vu c i prostorove mu r a du. A. Pred vyuz va (zobecne lou) teorii strukturace, kterou spojuje se jme ny A. Giddense, P. Bourdieuho, R. Bhaskara, a shrnuje ji do pe ti kroku : (1) socia ln reprodukce je trvaly proces, neodde litelny od kaz dodenn performance instituciona ln ch aktivit; (2) pravidla chova n jsou absorbova ny skrze socializaci a pokla da ny za dane , nutne ; (3) lidske ve dom je tvarova no spolec nost , zat mco spolec nost je tvarova na lidsky m ve dom m; (4) dialekticka povaha vztahu jednotlivec/spolec nost pr edpokla da za jem o materia ln kontinuitu a dialektiku praxe/struktura; (5) struktura ln aspekty socia ln ho syste mu se projevuj skrze kaz dodenn praxi, ktera za roven generuje a reprodukuje makro i mikrostruktura ln vlastnosti socia ln ho syste mu (Pred 1984: 180181). Model empiricke ho postupu analy zy nab z A. Pred sa m (Pred 1984: 291292). C lem je popsat a vysve tlit existenci squatu jako rod c ho se m sta. Analyticky proces lze rozde lit do pe ti subte mat: (1) pu vodn dominantn
174
projekt m sta pr edt m, nez se stal squatem; (2) nyne js dominantn projekt m sta potom, co se stal squatem; (3) z ivotn dra hy bezdomovcu pr ed t m, nez se us dlili na squatu; (4) denn cesty bezdomovcu , ktere produkuj squat; (5) squat jako m sto versus squat jako (nyne js dominantn ) projekt. Prvn oblast se zame r na to, co byl, me l by t a k c emu slouz ilo m sto (tj. budouc squat) z pohledu dominantn ho projektu a kdy dos lo ke zlomu. Druha oblast se pokus popsat dnes n dominantn projekt. Tr et oblast pr edstav z ivotn dra hy budouc ch obyvatel squatu a c tvrta pak denn cesty bezdomovcu /squatteru , ktere produkuj squat. Pa ta oblast proti sobe postav squat jako m sto a squat jako projekt dominantn ch projektantu .2 Metodologicky arzena l je v tomto vy zkumu velmi rozmanity : studium dokumentu me stske ho u r adu, obsahova /diskursivn analy za media ln ch sde len , rozhovory s lidmi, kter jsou ve vztahu k bezdomovcu m relevantn (pracovnice/pracovn ci socia ln ho odboru, zame stnanci neziskovy ch organizac atd.), rozhovory se samotny mi bezdomovci/squattery a pr edevs m zu c astne ne pozorova n . Z vy s e r ec ene ho vyply va , z e tento typ vy zkumu je c asove pome rne na roc ny .
b le ho v na) a fa ra n (tzn. prob ra n kontejneru ). Neznalost te chto slov, resp. jejich vy znam a aktivn vyuz va n v kaz dodenn interakci indikuje bud (prozat mn ) nezac lene n jedince mezi bezdomovce, anebo rezistenci vu c i praktika m, ktere implikuj . Oznac en mloci, popr . c olci se pouz va pro organismy, ktere lze nale zt ve studni (c i sp s e kana lu) ne kolik metru od squatu. Poz va n te to vody pr ina s specicke (zejme na z aludec n ) pot z e. Slova sama o sobe signalizuj , z e informa tor pravde podobne z ije na squatu a vc lenil se mezi tamn obyvatele. Pokud nav c squat oznac uje eufemisticky jako bara k, c i dokonce Hilton, je jasne , kde pr espa va . Mens skupinka bezdomovcu , kter jsou v socia ln hierarchii na nejvys s pozici, pouz vaj slovo origina l (ve smyslu skutec ny , pravdivy ). Nikdo jiny ho nepouz va (resp. nepouz val). Podobny m zpu sobem lze uvaz ovat i o dals ch slovech (napr . ve c ka jako ver ejne prospe s ne pra ce, al ky jako alimenty atd.), ktere maj v tomto smyslu socia lne signikantn u lohu. Nav c je moz ne skrze ne/sd len slov pozorovat zme ny v socia ln s ti bezdomovcu v diachronn perspektive . Tento lingvisticky pr stup je tud z moz ny m (minima lne metodologicky m) dopln kem analy zy socia ln ch s t , ktera byla v posledn dobe ve vztahu k bezdomovcu m kritizova na (napr . Tous ek 2009b).
RU: EMPIRIE, TEORIE A VALIDITA VE ISTO ZA M
ANTROPOLOGIE BEZDOMOVCI A LINGVISTICKA
Jazykovou u rovn , resp. verba ln konstrukc identity bezdomovcu se zaby vali D. A. Snow a L. Anderson (1987), kter idea lne typicky kategorizovali vzorce tzv. identity talk. Mu j pr stup si oproti tomu vs ma cirkulac ru zny ch slov, souslov c i ve tny ch konstrukc , skrze ne z lze sledovat m ru inkorporace do bezdomovecke skupiny, jako i vnitr n s te pen c i socia ln hierarchizaci. Iniciac n pohnutkou pro tento typ studia bezdomovcu bylo zvla s tn a mezi ru zny mi informa tory koluj c vyja dr en c asovosti na hned a na okamz ite . Analy za komunikace zpravidla vyde luje tr i jednotky: situace, uda lost a akt. Komunikac n situace je kontext, v ne mz komunikace prob ha . Komunikac n uda lost je denova na jednotny m souborem komponentu : u c elem komunikace, za kladn m te matem a stejny mi participanty, kter uz vaj stejnou lingvistickou varietu a dodrz uj stejna pravidla interakce. Komunikac n akt lze ztotoz nit s interakc n funkc : napr . referenc n m sde len m, z a dost , pr kazem atd. (Saville-Troike 2002: 2324) Komunikac n situac je pro mne poseda va n s bezdomovci v ra mci ver ejne ho prostoru (popr . na squatu); komunikac n uda lost jsou jednotlive u seky komunikac n interakce mezi informa tory a komunikac n akty ztotoz n uji s konkre tn mi c a stmi krats ch promluv. Touto optikou jsem byl schopen sledovat ru znou m ru zac lene n jednotlivy ch bezdomovcu a socia ln vazby mezi nimi. Ned lnou souc a st bezdomovecke ho slovn ku jsou term ny plasta k (plastova dvoulitrova lahev ve ts inou
2 Tento modelovy postup byl navrz en ve spolupra ci s P. Vas a tem (osobn e-mailova korespondence, 10. 8. 2011, 13:32).
V tomto textu jsem se snaz il projednat ne ktere moz ne pr stupy ke studiu bezdomovcu za stupcu extre mn chudoby par excellence, ktere vykrystalizovaly be hem me ho tere nn ho vy zkumu. Vs echny c tyr i implikuj , z e dichotomie teorie versus empirie je fales na , pr inejmens m zava de j c . Ma -li tato dvojice ne jaky smysl, pak jedine jako pr mka, na n z lze jednotlive pr stupy um stit. Ovs em ani lokalizace na te to s ka le ner ka nic o tom, zdali je ten ktery postup leps c i hors . M ra teoretic nosti a empiric nosti odpov da (c i by me la odpov dat) vytc ene mu c li. Problematika teorie/empirie se u zce poj s validitou antropologicke ho/etnogracke ho vy zkumu. R. Sanjek (1992) ve sve stati O etnogracke validite popisuje za sady, podle nichz bychom me li antropologicke vy stupy hodnotit. Te mito krite rii jsou teoreticka otevr enost, etnografova cesta a evidence z tere nn ch pozna mek. Teoretickou otevr enost Sanjek m n , z e etnograf by me l vz dy vyloz it (teoreticke ) karty na stu l, tj. explicitne vyja dr it, ktere teoreticko-konceptua ln podhoub formovalo jeho vy slednou interpretaci. Tento vy klad je vy slednic tere nn ho vy zkumu, be hem ne hoz etnograf pozna va sta le nove informa tory, nove kontexty. Struc ne r ec eno procha z svou (etnograckou) cestou, ktera by se dle Sanjeka me la rovne z sta t explicitn souc a st c la nku c i knihy, stejne jako explanac n vztah mezi tere nn mi pozna mkami a etnogra , ktera je na nich zaloz ena . asto se ma C za to, z e ve decke teorie a koncepty a priori zna siln uj realitu. Ovs em jaky koli popis v textua ln podobe je do jiste m ry pokr iven m reality, ktera je sama o sobe nepoznatelna , resp. nepr evoditelna (jako takova )
EJ HEJNAL: ETNOGRAFIE (EXTRE MNI ) CHUDOBY ONDR
175
na pap r. Etnograf je te me r vz dy zave s en do pavuc iny vy znamu , kterou si sa m neupr edl. Rozlis ovat mezi pr stupy, ktere zna siln uj realitu, a ktere nikoli, je tud z scestne . Nab z se ope t s ka la jako v pr pade teorie versus ka empirie. S la, jej mz prvn m extre mem je zna silne n reality a druhy m oboustranne pr jemna souloz .
ITA LITERATURA POUZ [1] ARNOLD, K. R. 2004. Homelessness, Citizenship, and Identity: The Uncanniness of Late Modernity. NY: State University of New York Press. , M. 2009. Non-Places: An Introduction to Supermodernity. [2] AUGE London: Verso. [3] BAXTER, E. a K. HOPPER. 1981. Private Lives/Public Spaces: Homeless Adults on the Streets of New York City. NY: Community Service Society. [4] BERGER, P. L. a T. LUCKMANN. 1999. Socia ln konstrukce reality: Pojedna n o sociologii ve de n . Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. [5] BOURDIEU, P. 1998. Teorie jedna n . Praha: Karolinum. [6] BOURDIEU, P. 1990. The Logic of Practice. Stanford: Stanford Univ Press. [7] BOURGOIS, P. a J. SCHONBERG. 2009. Righteous Dopeend. LA: University of California Press. [8] CERTEAU, M. de. 2002. The Practice of Everyday Life. Berkeley: University of California Press. [9] DALTON, M. M. a K. I. PAKENHAM. 2002. Adjustment of Homeless Adolescents to a Crisis Shelter: Application of a Stress and Coping Model. Journal of Youth and Adolescence. 31(1):7989. [10] DOORN, L. van. 2010. Perceptions of Time and Space of (Formerly) Homeless People. Journal of Human Behavior in the Social Environment. 20(2): 218238. [11] EAMES, E. a J. GOODE. 1977. Anthropology of the City: An Introduction to Urban Anthropology. New Jersey: Prentice Hall. [12] EDENSOR, T. 1998. The Culture of the Indian Street, in Images of the Street: Planning, Identity and Control in Public Space. Ed. N. R. Fyfe. London & New York: Routledge. [13] ELLIOTT, M. N., D. GOLINELLI, K. HAMBARSOOMIAN, J. PERLMAN a S. L. WENZEL. 2006. Sampling with Field Burden Constraints: An Application to Sheltered Homeless and Low-Income Housed Women. Field Methods. 18(1): 4358. [14] FITZPATRICK, S. 2000. Young Homeless People. Palgrave Macmillan. [15] FL ATO, M. 2010. Economic Strategies among Long-Term Homeless: The Concept of Harvesting Economy. European Journal of Homelessness. (4): 89109. [16] FOUCAULT, M. 2003. Mys len vne js ku. Praha: Herrmann & synove . [17] GLASSER, I. a R. BRIDGMAN. 1999. Braving the Street: The Anthropology of Homelessness. NY: Berghahn Books. [18] GREGORY, D., R. JOHNSTON, G. PRATT, M. WATTS a S. WHATMORE. 2009. The Dictionary of Human Geography. Oxford: Wiley-Blackwell. [19] GUDEMAN, S. 2008. Economys Tension: The Dialectics of Community and Market. NY: Berghahn Books. [20] HASEGAWA, M. 2006. We Are Not Garbage!: The Homeless Movement in Tokyo, 19942002. Routledge. [21] HILL, R. P. a M. STAMEY. 1990. The Homeless in America: An Examination of Possessions and Consumption Behaviors. Journal of Consumer Research: An Interdisciplinary Quarterly. 17(3): 30321. [22] HOPPER, K. 2003. Reckoning With Homelessness. NY: Cornell University Press. , I. a V. HRADECKA . 1996. Bezdomovstv [23] HRADECKY - extre mn vylouc en . Praha: Nade je, o. s. [24] JASINSKI, J. L., J. K. WESELY, J. D. WRIGHT a E. E. MUSTAINE. 2010. Hard Lives, Mean Streets: Violence in the Lives of Homeless Women. Boston: Northeastern University Press. [25] JOHNSON, G. a C. CHAMBERLAIN. 2010. From Youth to Adult Homelessness. Australian Journal of Social Issues. 43(4): 564582. [26] JOHNSON, T. P., S. A. FREELS, J. A. PARSONS a J. B. VANGEEST. 1997. Substance Abuse and Homelessness: Social Selection or Social Adaptation?. Addiction. 92(4): 437445.
[27] KANT, I. 1992. Prolegomena ke kaz de pr s t metafyzice, jez se bude moci sta t ve dou. Praha: Svoboda-Libertas. [28] LEE, B. A. a M. J. GREIF. 2008. Homelessness and Hunger. Journal of Health and Social Behavior. 49(1): 319. [29] LEFEBVRE, H. 1991. The Production of Space. Oxford: WileyBlackwell. [30] LELAND, A. J. a P. W. DAIL. 1988. The Changing Character of Homelessness in the United States. Family Relations. 37(4): 463469. [31] LEVINSON, D. a M. ROSS. 2007. Homelessness Handbook. Great Barrington: Berkshire Publishing Group. [32] LOW, S. M. 1996. The Anthropology of Cities: Imagining and Theorizing the City. Annual Review of Anthropology. 383409. [33] LYON-CALLO, V. 2000. Medicalizing Homelessness: The Production of Self-Blame and Self-Governing within Homeless Shelters. Medical Anthropology Quarterly. 14(3): 328345. [34] MARSH, A. a P. KENNETT, eds. 1999. Homelessness: Exploring the New Terrain. Bristol: Policy Press. [35] MATHIEU, A. 1993. The Medicalization of Homelessness and the Theater of Repression. Medical Anthropology Quarterly. 7(2): 170 184. [36] MAUSS, M. 1999. Esej o daru, podobe a du vodech sme ny v archaicky ch spolec nostech. Praha: Sociologicke nakladatelstv . [37] MIN, E. 1999. Reading the Homeless: The Medias Image of Homeless Culture. Westport: Praeger Publishers. [38] MITCHELL, D. 2003. The Right to the City: Social Justice and the Fight for Public Space. NY: The Guilford Press. [39] MITCHELL, D. a L. A. STAEHELI. 2006. Clean and Safe? Property Redevelopment, Public Space, and Homelessness in Downtown San Diego, in The Politics of Public Space. Ed. S. M. Low a N. Smith. NY: Routledge. [40] NEALE, J. 2001. Homelessness Amongst Drug Users: A Double Jeopardy Explored. International Journal of Drug Policy. 12(4): 353 369. [41] NUNEZ, R. 2001. Family Homelessness in New York City: A Case Study. Political Science Quarterly. 116(3): 367379. [42] PHELAN, J., B. G. LINK, R. E. MOORE a A. STUEVE. 1997. The Stigma of Homelessness: The Impact of the Label Homeless on Attitudes Toward Poor Persons. Social Psychology Quarterly. 60(4): 323337. [43] PINDER, R. 1994. Turning Points and Adaptations: One Mans Journey into Chronic Homelessness. Ethos. 22(2): 209239. [44] PRED, A. 1984. Place as Historically Contingent Process: Structuration and the Time-Geography of Becoming Places. Annals of the Association of American Geographers. 74(2):279297. [45] RABINOW, P. 2003. Ordonnance, Discipline, Regulation: Some Reections on Urbanism, in The Anthropology of Space and Place: Locating Culture. Ed. S. M. Low a D. Lawrence-Zunigais. Oxford: Wiley-Blackwell. [46] ROLLINSON, P. A. 1998. The Everyday Geography of the Homeless in Kansas City. Geograska Annaler. Series B, Human Geography. 80(2): 101115. [47] ROWE, S. a J. WOLCH. 1990. Social Networks in Time and Space: Homeless Women in Skid Row, Los Angeles. Annals of the Association of American Geographers. 80(2): 184204. IC KA, M. 2011. C asoprostorove Z [48] RU a infrastrukturn aspekty procesu socia ln exkluze. Sociologicky c asopis. 47(2): 273295. IC KA, M. 2006. Geograe socia Z [49] RU ln exkluze. Socia ln studia. (2): 117132. [50] SAHLINS, M. 1972. Stone Age Economics. London: Aldine Transaction. [51] SANJEK, R. 1992. On Ethnographic Validity, in Fieldnotes: The Makings of Anthropology. Ed. R. Sanjek. Ithaca a London: Cornell University Press. [52] SAVILLE-TROIKE, M. 2002. The Ethnography of Communication: An Introduction. Oxford: Wiley-Blackwell. [53] SIBLEY, D. 1995. Geographies of Exclusion: Society and Difference in the West. London a New York: Routledge. [54] SNOW, D. A. a L. ANDERSON. 1987. Identity Work among the Homeless: The Verbal Construction and Avowal of Personal Identities. The American Journal of Sociology. 92(6): 13361371. [55] SNOW, D. A., L. ANDERSON a P. KOEGEL. 1994. Distorting Tendencies in Research on the Homeless. American Behavioral Scientist. 37(4): 461475. [56] SUSSER, I. 1996. The Construction of Poverty and Homelessness in US Cities. Annual Review of Anthropology. 25(1): 411435. EK, L. 2009. Problematika vytva [57] TOUS r en relac n ch dat: pr klad analy zy socia ln ch s t bezdomovcu . AnthropoWebzin. (2-3): 3541.
176
EK, L. a K. STROHSOVA . 2010. Sc [58] TOUS ta n bezdomovcu v Plzni: Pr ehled za kladn ch zjis te n . Demograe (revue pro vy zkum populac n ho vy voje). 52(1): 6569. [59] WALDRON, J. 1991. Homelessness and the Issue of Freedom. UCLA Law Review. 39: 295324. [60] WRIGHT, B. R. E. 1998. Behavioral Intentions and Opportunities Among Homeless Individuals: A Reinterpretation of the Theory of Reasoned Action. Social Psychology Quarterly. 61(4): 271286.
*Pr spe vek je p semnou verz pr edna s ky, ktera zazne la na 7. mezina rodn studentske konferenci AntropoWebu U v Plzni v ra podpor ene ZC mci projektu SVK2011 U v Plzni v ra 001. Publikace textu byla podpor ena ZC mci projektu SGS2011031. *Tento text vznikl za nanc n podpory SGS2011074 U) Kriminalizace chudoby v C R: me (ZC dia, marginalizovan akte r i a strategie pena ln ho sta tu.
177
LNI REALITY V OBDOBI ASPEKTY SOCIA ERVENCOVE MONARCHIE VE FRANCII C ANALY ZA REPREZENTACI (SOCIOHISTORICKA NOSTI V DISKURSECH INTELEKTUA LNI CH SPOLEC ELIT)
Pavel Sitek*, Monika Brys ova , Tereza Hronova *Katedra sociologie, Fakulta lozocka , Za padoc eska univerzita v Plzni pavelsitek@volny.cz Centrum historicky ch ve d, Fakulta lozocka , Za padoc eska univerzita v Plzni
Aspects of social reality during the July Monarchy (sociohistorical analysis of representations of the society in discourses of the intellectual elites)
AbstractThis research into the issue of the July Monarchy (18301848) discusses the discourse of the intellectual elites using an almost unknown method sociohistory. As the primary reliable source we have used a novel written by Eug` ene Sue, The Mysteries of Paris. Its credibility has been supported by the studies of the correspondence between the author and his readers by French historian Judith LyonCaen. This text continues her work, as well as presenting our own results. The text is divided into three parts: a description of sociohistory, the historical context and the social aspects of the rst half of the 19th century. Key Wordsdiscourses, French history, July Monarchy, sociohistory, social reality, 19th century
TEORIE Koncept sociohistorie a symbolicka moc OCIOHISTORIE je velice zaj mavy a propracovany koncept pocha zej c z intelektua lne produktivn ho francouzske ho ve decke ho prostr ed , ktery je zaloz en na vybrany ch mys lenka ch francouzsky ch ve dcu , jako byl mile Durkheim, Maurice Halbwachs, Gabriel napr klad E Tarde, Marc Bloch, Michel Foucault c i Pierre Bourdieu. Tento koncept vs ak svou intelektua ln za kladnu neuzav ra pouze do francouzske ho intelektua ln ho ra mce, ale op ra se i o d la Maxe Webera, Norberta Eliase nebo Jacka Goodyho. Sociohistorie je historicka metoda, ktera kombinuje vybrane mys lenky sociologie a historie a ktera si jako obecne pr edme ty za jmu zvolila fenome ny, jejichz analy za je v souc asne dobe z a douc . Mu z eme uve st napr klad studium minulosti v pr tomnosti, tedy jaky m zpu sobem urc ite fenome ny minulosti pu sob na danou pr tomnost,
vztahy na da lku, c ili vztahy, ktere vs ak nevznikaj v ra mci interakc tva r v tva r , a mocenske vztahy (jak v optice solidarity, tak dominance). Uvedene fenome ny nacha z me ve velice rozlic ny ch oblastech lidske aktivity. To znamena , z e sociohistorie mu z e by t aplikova na na analy zu ota zek ekonomicky ch, socia ln ch, kulturn ch i politicky ch. V sociohistoricke perspektive mohou by t analyzova ny napr klad vy voje ru zny ch aspektu globalizace, byrokratizace sta tu nebo u lohy/role me di v ra mci vytva r en reprezentac , analy zy ver ejne ho m ne n , ota zky spojene s na rodn mi sta ty a na rodem, zkouma n vy voje diskursu . Sociohistorie klade du raz na historickou perspektivu, reektuje souc asnou povahu uvedeny ch fenome nu a pec live analyzuje dany historicky moment, dany kontext, at jiz jde o souc asnost, obdob neda vna , nebo c asove vzda lena do minulosti. To znamena , z e tyto vztahy nejsou zkouma ny pouze v proz vane pr tomnosti, ale take v minulosti. Lze tedy zkoumat, co v c asove m pru r ezu pouta dohromady z ive a mrtve jedince, a tud z jak minula pr tomnost pu sob na pr tomnost pra ve proz vanou. Tato oblast vy zkumu je moz na take d ky tomu, z e v sociohistorii jsou vztahy pr enositelne i prostr ednictv m ve c , ktere spojuj ru zne jedince, kter se vza jemne neznaj . Sociohistorie se da le pokous mapovat skutec nosti, ktere vedly k rozvoji vztahu na da lku, tedy k propojova n velke ho mnoz stv jedincu , mezi nimiz neexistuj vztahy tva r v tva r . To znamena , z e se soustr ed na vy zkum vy voje prostr edku pu soben na da lku, jako je napr klad p smo, pen ze, tisk c i televize. (Noiriel 2006, Sitek 2011)
Symbolicka moc Z te to pestre s ka ly fenome nu a specicke ho sociohistoricke ho pr stupu k jejich zkouma n jsme v nas em vy zkumu vyuz ili pr edevs m poznatky, ktere se vztahuj k sociohistoricke mu zkouma n kulturn ch fenome nu a vztahu na
178
da lku. Dals oblast jsou pak vztahy moci, nebot symbolicka moc, ve smyslu konceptu P. Bourdieua (1982), stoj v centru vztahu na da lku, ktere umoz n uj konstrukci ru zny ch publik. Diva ci, posluchac i nebo c tena r i c asto vn maj ume lce, sportovn s ampiony, spisovatele nebo novina r e jako reprezentanty a mluvc pove r ene bra nit jejich c est nebo du stojnost. (Noiriel 2006: 94) Obecne se pak sociohistorie pokous reektovat ota zky mocensky ch vztahu v perspektive Michela Foucaulta. Podle G. Noriela sd lela generace P. Bourdieua, J. Derridy a M. Foucaulta, pr es vza jemne odlis nosti, jednu spolec nou ota zku: osve tlit u lohu, kterou hraje jazyk v mocensky ch vztaz ch. Ten, kdo disponuje moc ver ejne pojmenova vat ostatn , pr isp va za sadn m zpu sobem k vytva r en jejich individua ln a kolektivn identity, a sme ruje tedy i smysl jejich existence. Bourdieu se zaby val uvedeny m te matem z pohledu sociologie, coz jej pr ivedlo k vytvor en konceptu symbolicke moci, ktery je v jeho d le za sadn . (Noiriel 2006: 44) Koncept symbolicke moci je u zce sva za n s jazykem. V prve r ade jde o to, z e prostr ednictv m jazyka (promluv) docha z k vytyc en hranice mezi ver ejny m a soukromy m: Ti, kdo disponuj moc nad komunikac n mi prostr edky, maj za roven moc symbolicke povahy, nebot se obracej na ver ejnost. To znamena na velky poc et ru zne rozprostr eny ch jedincu , kter se neznaj , ale pr ij maj stejne informace. Kaz dy ver ejny diskurs tak umoz n uje vytyc it linii mezi realitami zviditeln ovany mi pr ede vs emi, a to jednodus e pouze t m, z e jsou ozna meny, a mezi realitami, ktere zu sta vaj neviditelne , protoz e neopous te j sfe ru soukrome ho jazyka. Jedinci disponuj c privilegii denovat identity, proble my a normy socia ln ho sve ta tak vnucuj ota zky, ktere akte r i spolec nosti musej bra t vu vahu. Z tohoto du vodu jsou v centru za jmu sociohistorie pojmenova n , oznac ova n a kategorizace. (Noiriel 2006: 56) V druhe r ade lze na symbolickou s lu jazyka pouka zat prostr ednictv m kra sne literatury, ktera stoj v centru nas pozornosti: Na pr kladu kra sne literatury se ukazuje, z e p smo mu z e by t velmi u c inny m prostr edkem pu sob c m na da lku, kdyz vy znamne pu sob na emoce c tena r u , jako je tomu napr klad u roma nu. (. . . ) Jedinci c asto pr ij maj oznac en a symboly oznac uj c skupiny nebo kategorie, s nimiz jsou spojova ni, a ztotoz n uj se s te mi, kdo mluv jejich jme nem. Jazyk se vs ak za roven mu z e sta t i pr c inou stigmatizace nebo nena visti vu c i sobe same mu, a to v pr pade , kdy jsou ru zn jedinci oznac ova ni negativn m c i pejorativn m zpu sobem. (Noiriel 2006: 6) V ra mci konceptu symbolicke moci Pierre Bourdieu da le zdu raznil skutec nost, z e jedinci zac len uj normy pr ena s ene institucemi do te m ry, z e se sta vaj souc a stmi jejich vlastn identity. Podle Bourdieua tak dominance spoc va v uzna n . Vy zkumy, ktere realizoval na te ma ru zny ch kategori mluvc ch (politici, novina r i, intelektua love ), pr edstavuj logicke vyu ste n postupu urc ene ho k leps mu pochopen u lohy, kterou hraje jazyk v ovla da n c love ka c love kem. (Bourdieu 1996) Vs ichni, kdo disponuj privilegiem hovor it za ostatn , pr isp vaj k existenci skupin,
a to tak, z e je pojmenova vaj na ver ejny ch m stech, denuj proble m, o ne mz vs ichni musej hovor it, nab zej za soby legitimn ch argumentu , o ktere se ovla dan musej op rat, aby vyja dr ili sve protesty. (Noiriel 2006: 45 46) Nicme ne ne kaz dy jedinec, komunita c i uskupen disponuje takovy mi privilegii, aby se proti stigmatizuj c m ver ejny m diskursu m, pr edevs m proti vlastn m kulturn m praktika m, mohla bra nit, coz vysve tluje, proc jsou tyto praktiky c asto diskreditova ny nebo pop ra ny. (. . . ) Stereotypy pr ena s ene v textech autoru opovrhuj c ch lidovy mi tr dami, z enami c i domorodci se prosadily tak lehce z toho du vodu, z e tyto skupiny nebyly na poc a tku ustaveny jako c tena r ska publika. (Noiriel 2006: 9192) Kultura, recepce de l a hlavn ota zka Sociohistorie vn ma kulturu jako vs echny c innosti, ktere maj za c l nab dnout nove popisy sve ta. (. . . ) Kultura tak mu z e by t denova na jako soubor diskursu a praktik, ktere usiluj o vymane n se dve ma hlavn m forma m na tlaku (ekonomicke a politicke ) (. . . ). (Noiriel 2006: 8889) Sociohistorik cha pe ru zne oblasti kulturn ho z ivota jako kongurace spojuj c akte ry (spisovatele, ume lce, sportovce atd.), kter si vza jemne konkuruj , aby z skali na klonnost urc ite ho publika. (. . . ) Ten, kdo drz pero, vyra b c tena r ske publikum, na ne mz je za visly , pr ic emz hraje na rozpty lene a rozs rene tuz by jedincu , kter jsou jeho souc a st . (Noiriel 2006: 8889) V oblasti kulturn ch praktik se sociohistorie zame r uje take na recepci de l ru zny ch autoru . Pod vlivem historiku kultury se rozv jela nova historie knihy, jej z hlavn pr edme t vy zkumu spoc va ve zkouma n vztahu rozv jeny ch prostr ednictv m tis te ne ho textu mezi autory a jejich c tena r i. (Noiriel 2006: 97) To znamena , z e sociohistorie se v ra mci recepce de l nezaby va pouze t m, jak jsou ru zna d la ru zny ch autoru pr ij ma na, ale take jaky m zpu sobem ovlivn uj reakce c tena r u samotne ho autora a jeho dals psan : Jestliz e tedy spisovatel ovlivn uje sve c tena r e, recepce de l reciproc ne ovlivn uje jeho psan a nova c tena r ska publika utva r ej nove texty. (Noiriel 2006: 96) Pra ve do te to oblasti vy zkumu je situova n pr edkla dany text, ktery se pokous nava zat na neda vne vy zkumy Judith Lyon-Caen (Lyon-Caen 2006). Tato francouzska historic ka se v sociohistoricke perspektive zaby vala analy zou korespondence Honore de Balzaca a korespondence Eug` ena Sua s jejich c tena r i. Uvedene analy zy uka zaly, do jake m ry se s popisem a vn ma n m socia ln reality, kaz dodenn ho z ivota, obrazu druhy ch i sebe sama ztotoz n ovali. Na za klade te chto skutec nost jsme se pokusili odpove de t na na sleduj c ota zku: Jake byly aspekty socia ln reality, se ktery mi se ne kter c tena r i ztotoz n ovali a poj mali je jako rea lny a pravdivy popis proz vane reality? EMPIRIE Francouzska spolec nost v obdob c ervencove monarchie Je obecne zna mo, z e Velka francouzska revoluce pr edstavuje velice za sadn bod v de jina ch francouzske , potaz mo
ERVENCOVE OVA , T. HRONOVA : ASPEKTY SOCIA LNI REALITY V OBDOBI C MONARCHIE VE FRANCII P. SITEK, M. BRYS
179
evropske spolec nosti, a to at jiz je na zor na tento komplexn historicky moment jaky koliv. To vs ak neznamena , z e bychom me li opom jet dals revoluce, ktere do francouzske spolec nosti uvedly nemale zme ny, ktere ji ovlivnily na ne kolik desetilet . Mezi skutec nosti podobne ho charakteru mu z eme r adit i ty, ktere jsou pr znac ne pro kontext pr ed a po c ervencove revoluci. V dals m vy kladu se tak velice schematicky zame r me na ne ktere body, ktere povaz ujeme za du lez ite pro nalezen odpove di na vy s e uvedenou ota zku. ervencove C monarchii pr edcha zel rez im prvn a druhe restaurace (181418151830), ktery byl svrz en v pru be hu tzv. tr slavny ch dnu 28., 29. a 30. c ervence roku 1830. Tato revoluce ve skutec nosti pr inesla dominuj c postaven libera ln burz oazie a znac ne zu z en mane vrovac ho prostoru pro aristokracii a c rkev. (Carpentier a Lebrun 2000: 271) Francouzska spolec nost se na poc a tku 19. stolet vyznac ovala jistou m rou nostalgie idea lu francouzske revoluce. Maurice Agulhon vyjadr uje mys lenku, z e rok 1830 navra til francouzskou spolec nost do urc ite m ry na cestu, ktera zapoc ala v roce 1789. (Agulhon 2005) Francouzske revoluce nechala v roce 1789 vzniknout tr barevnou vlajku, ktera byla v pru be hu revoluce ocia lne pouz va na. Avs ak restaurace v roce 1814 pr inesla ope tovny na vrat Bourbonu na francouzsky kra lovsky tru n. ervencova C revoluce, ktera vynesla do c ela francouzske ho kra lovstv ve vodu z Orle ansu, tedy kra le Ludv ka Filipa, navra tila do hry zmin ovany symbol. V obdob c ervencove monarchie docha z takte z k vytvor en Rudovy sochy pr edstavuj c Marsaillaisu. Tuto sochu mu z eme nale zt na jednom z pil ru V te zne ho oblouku v Par z i. V obdob c ervencove monarchie takte z docha z k zasve cen Panthe onu slavny m osobnostem. (Agulhon 2005: 428429) Nav c ve voda Orlea nsky neabsolvoval tradic n korunovaci v Remes i, jako napr klad jeho pr edchu dce Karel X., nebot sloz il pr sahu pr ed poslanci, kter byli v te dobe voleni c a st francouzske spolec nosti. (Agulhon 2005: 430 431) Nemale zme ny doznala i ocia ln u prava vyzna va n urc ite ho na boz enstv . Zat mco restaurace v roce 1814 uc inila z katolicke verze kr estanstv ocia ln na boz enstv prostr ednictv m takzvane Charty, v roce 1830 se uvedena verze kr estanstv stala na boz enstv m ve ts iny Francouzu (Agulhon 2005: 430431). Du lez ity m rysem Francie poc a tku 19. stolet byl jej pr edevs m zeme de lsky charakter. V ce nez 80 % obyvatelstva z ilo na venkove . Francouzska revoluce nav c znac ne pr ispe la k pr ipouta n venkovske ho obyvatelstva k pu de , coz zpu sobilo, z e migrace mezi me sty a venkovem byly znac ne oslabeny. (De mier 2000: 3844) To ve skutec nosti vedlo k izolaci venkova od z ivota ve me ste . (De mier 2000: 83) V porevoluc n dobe byli v centru pozornosti elit, pr edevs m te ch par z sky ch, vesnic ane -zeme de lci, kter podle velke c a sti vzde lane ver ejnosti nepr edstavovali souc a st civilizace, a tud z docha zelo k rozs ir ova n jejich velice negativn ho obrazu. Vesnic ane tak byli popisova ni jako rasa hlupa ku , s nepochopitelny m jazykem, jako lide bl zc zv ratu m. (Noiriel 2007: 54) Ke kontaktu mezi me stem a venkovem pak pr isp valy jen pracovn s ly
souvisej c s na ru stem francouzske ho pru myslu a c a stec ne industrializace francouzske spolec nosti mezi lety 1815 1820. V ra mci industrializace bylo totiz zapotr eb novy ch pracovn ch sil, ktere c asto pocha zely pra ve z venkova. (De mier 2000: 83) Mezi lety 18251845 docha z k pr esunu pozornosti z vesnic anu na par z ske chude , nejc aste ji de lnicke obyvatelstvo. Ota zka divne ho vesnic ana samozr ejme sta le existovala, ale jiz nebyla tolik v centru za jmu elit, nebot ji nahradily ota zky spojene s de ln ky a se socia ln problematikou s nimi spojenou. Za jem o tyto socia ln ota zky se odrazil v psane m projevu, napr klad i v kra sne literatur e, kde nova generace spisovatelu reektovala ve svy ch textech kaz dodennost chudy ch vrstev. (Noiriel 2007: 5657) Ve 40. letech byly ve francouzske spolec nosti jasne vyry sovane dva protipo ly odde lene hranicemi. V oc ch dobovy ch elit, pra ve tato vrstva me la moz nost vyjadr ovat se ve ver ejne m prostoru a zdu razn ovala pr edevs m proble my spojene se za vaz ny m trestn m jedna n m (Noiriel 2007: 56), s lo pr edevs m o to, z e na jedne strane se nacha zely kulturn vzde lane elity, tedy ti, co ve skutec nosti s rili diskursy o rozde len spolec nosti. A na strane druhe ti, co ke vzde la n pr stup neme li, a byli tedy povaz ova ni za nekulturn , tedy nejprve vesnic ane -zeme de lci a pozde ji chude de lnicke obyvatelstvo z vybrany ch c a st me st. Obe tyto spolec enske vrstvy byly elitami povaz ova ny za nebezpec nou spolec enskou hrozbu. Avs ak jiz revoluce 1848 uka zala, z e se z te chto nevzde lany ch a nebezpec ny ch vrstev spolec nosti staly vrstvy, ktere postupne dosahovaly urc ite m ry vzde la n . D ky vzde la n , mys leno pr edevs m c ten a psan , se mohly chude vrstvy spolec nosti c a stec ne bra nit proti ver ejny m diskursu m elit a bojovat proti poniz uj c m obrazu m sebe sama v nich obsaz eny ch. (Noiriel 2007: 5961) Z pr edcha zej c ch bodu by me ly by t patrne dve za sadn skutec nosti: 1) V prvn polovine 19. stolet docha zelo ve francouzske spolec nosti k zintenzivn ova n problematizace socia ln ch ota zek, ktere byly sta le v ce zviditeln ova ny, a to pr edevs m ve vztahu k de ln ku m a jejich kaz dodennosti. (De mier 2000, Noiriel 2007, Corbin 2006). 2) Vzhledem k enormn mu na ru stu poc tu obyvatel ve me stech, mezi lety 18211846 vzrostl poc et obyvatel ve me stech o 31 %, oproti 16,2 % celkove mu poc tu obyvatel (Barjot 1995: 57), zpu sobene mu, i pr es znac nou mortalitu, zejme na pr chody obyvatelstva z venkova, se tak nutne dostal fenome n problematizace nejchuds ch vrstev do popr ed za jmu francouzske spolec nosti (Barjot 1995: 6465), pr ic emz za jem o socia ln problematiku se stal jedn m z pil ru nove francouzske modern spolec nosti, o ktery se zaj mali i ne kter intelektua love . (De mier 2000: 114, 127) De ln ci a socia ln ota zky Celkove postaven de ln ku a jejich kaz dodenn realita vedly v ru zny ch, zejme na velky ch, me stech k nepokoju m,
180
ktere byly jedn m z aspektu naru staj c ho na sil . De ln ci se vs ak neomezovali pouze na protesty prostr ednictv m kolektivn mobilizace, ale usilovali i o prosazen urc ity ch poz adavku , ktere byly s reny mluvc mi1 (napr klad v Par z i protestovali de ln ci za sta ly plat a sn z en pracovn doby)(De mier 2000: 123), hlavn boje se pak konaly o sazebn ky a denn mzdy. (De mier 2000: 129) V du sledku c ervencovy ch a dals ch uda lost (otevr en socia ln ota zky v s irs m ver ejne m prostoru) dos lo k postupne mu spolec ne mu stmelen de ln ku a byly pr edloz eny nove poz adavky za rozsa hlejs novinky. De lnictvo se odklonilo od l dru z doby c ervencove revoluce a novy mi vu dci se stali krejc Grognon a obuvn k Efrahem, pocha zej c pr mo z r ad de lnictva. Ti pr is li s na vrhem, aby dos lo ke spojen za c lem vytvor en de lnicke ho spolku a pustili se do politicke ho boje s c lem vytvor it lidove vla dy (gouvernement populaire). Do diskuse se pak da le prosadilo te ma samotne jednoty de lnictva, sjednocen organizovane na ba zi odboru (syndicat) de ln ku vs ech profes . Tento na zorovy proud se za hy mezi de ln ky prosadil a zac aly vznikat prvn na rodn de lnicke spolky. De ln ci se pak daj rozde lit na dve skupiny: na ty, kter pracuj v d lna ch (tato skupina je v ce informovana , progresivn , m rna a spojovana s mravnost ), a na de ln ky z fabrik (ti jsou v ce frustrovan a zmocne ni hne vem). (De mier 2000: 128129) De mier ne kolikra t upozorn uje na skutec nost, z e se francouzska spolec nost prvn poloviny 19. stolet zac ala politicky orientovat vy razne levicove . Jak zazne lo vy s e, socia ln proble my tak byly jiz v pru be hu c ervencove monarchie te me r vs udypr tomne . D ky vyda va n knih vzde lany ch jedincu byla poprve socia ln ota zka uchopena v psane m textu a pr edstavena ve ver ejne m prostoru. Do diskuse da le zasa hl z poc a tku pr edevs m tisk, z ve ts ch novin jmenujme alespon Globe a National, ve ktery ch se k aktua ln m uda lostem vyjadr ovali tak vy znamn intelektua love c ervencove monarchie jako napr klad Thiers, Guizot a Dubois, ktery vy razne ovlivnil mlads generaci libera ln burz oazie. (De mier 2000: 109) De lnictvo nav c zac alo vyda vat sve vlastn noviny, ve ktery ch prezentovalo sve cho de la fabrique v Lyonu, socialisticke na zory a c le: LE LArtisan, La Ruche a dals . (De mier 2000: 129) Jedn m z prvn ch intelektua lu , kter se zasadili o prosazen socia ln ota zky do ver ejne ho prostoru, byl baron Ge rando. Ten se osobne vydal mezi chudinu a sve poznatky popsal v knize vydane roku 1826 Le Visiteur des Pauvres. Upozornil tak na r adu za vaz ny ch proble mu spojeny ch s chudobou me stske ho de lnicke ho obyvatelstva. Mezi c asto zmin ovane a zdu razn ovane proble my de lnicke ho obyvatelstva patr ila hrozba s ren r ady epidemi ,
1 Vy znamny m mluvc m z r ad samotny ch de ln ku se stal P. Charnier z Lyonu, mys lenkove se bl z il k royalisticke mu proudu. Postavil se do c ela nove vznikle organizace de ln ku v lyonsky ch tova rna ch na hedva b (Socie te de secours mutuel). De lnicke hnut se v du sledku politicky ch uda lost sjednotilo a roku 1831 probe hla r ada vzpour (povsta n ), nejvy znamne js pak 20. az 22. listopadu 1831 organizovane pra ve P. Charnierem v c ele. Z poc a tku se na stranu de ln ku postavili i ne kter pr edstavitele politicky ch elit, Casimir Perier, ktery projevil vu li se za de ln ky postavit, ale po radika ln ch uda lostech v Lyonu a v kontextu na rodn ch hnut v Evrope se odklonili sp s e k r es en m kompromisn m. (De mier 2000: 126)
pr edevs m cholery, coz samozr ejme vedlo i k u vaha m nad hygienou. Touto ota zkou, tedy dodrz ova n m za kladn hygieny, se zaby val napr klad le kar Perent-Duch atelet (1827 De la prostitution dans la ville de Paris). (De mier 2000: 114) Tento za jem o socia ln ota zky se odrazil i v kra sne literatur e, kde nova generace spisovatelu reektovala ve svy ch textech kaz dodennost chudy ch vrstev. (Noiriel 2007: 5657) Tota ln chudoba nove de lnicke socioprofesn skupiny vedla k r ade patologicky ch socia ln ch de ju . Jejich res en m se me ly podle libera ln burz oazie sta t tr i za kladn pil re: vzde la n (rozs ir ova n pr stupnosti s kolstv , domovy mla dez e, uc ilis te ), patronace a pomoc (lidem z ve zen , nemocny m, sirotku m, prostitutka m. . . ), pr edv davost (s et ren , zacha zen s pene zi). Realizac uvedeny ch skutec nost se zac ala zaby vat libera ln burz oazie. Ta se zas titovala pr edevs m lantropisticky m zpu sobem mys len a zasadila se o altruisticke r es en proble mu , ktery m se do te doby ve novala v podstate vy hradne c rkev a jej charita. Tito lide se vs ak vy razne od c rkve distancovali a zdu razn ovali vlastn altruismus, ktery odm tali jakkoli spojovat s c innost c rkve. (De mier 2000: 113114) Na tomto m ste je nutne pr ipomenout, z e s lo o obdob , kdy se mezi s irs ver ejnost stala velice obl bena romanticka vypra ve n v za vislosti na d lech autoru , kter spe do svy ch prac prom tali principy romantismu. U ch romantismu spatr uje Alain Corbin mimo jine v touze porazit socia ln chaos, do ktere ho chte li lide vne st sve tlo. Tento chaos nebyl samozr ejme zpu soben pouze na ru stem socia ln ch proble mu , ale take uda lostmi pr elomu 18. a 19. stolet , ktere rozvra tily tehdejs spolec ensky r a d. V obdob c ervencove monarchie docha zelo take k zintenzivne n socia ln mobility, a to jak sme rem nahoru, tak i dolu. (Corbin 2006: 9) Pr estoz e byla spolec nost sta le rozde lena na bohate a chude , docha z v obdob kolem c ervencove monarchie ke zme ne pohledu na socia ln postaven . Dosavadn syste m byl narus en a rozrostl se poc et tzv. heterogenn ch skupin. Spolec nost se vy razne otevr ela. Tato nova mobilita se pak odrazila v prosazova n vlastn ch individua ln ch schopnost a moz nosti zleps en socia ln ho postaven , ktere v politicke m du sledku c ervencovy ch uda lost vedlo ke zme ne volebn ho syste mu a vynutilo si novy za kon o vzde la n . (Barjot 1995: 77; De mier 2000: 131) Potr eba a touha liberalizace pome ru tak pr edstavuje dals vy znamny faktor souvisej c s problematikou de lnictva. (srov. Barjot 1995: 17; De mier 2000: 110) Pra ve v du sledku socia ln ch zme n prob haj c ch ve francouzske spolec nosti se objevil novy fenome n c love ka jako jedince. Ned lnou souc a st nove francouzske libera ln svobodne spolec nosti se stal individualismus, ktery se vy razne ji zac al prosazovat od 20. let 19. stolet . (De mier 2000: 110) Pra ve na pr be hu jedince pak pr edstavovali spiso tena vatele s irs socia ln problematiku. C r se tak mohl na za klade individua ln ho pr be hu s postavou identikovat, proz t jej osud a d ky te to zkus enosti z skat a zvnitr nit znalost dane ho socia ln ho proble mu. Tato hypote za ma pro na s vy zkum znac ny vy znam, jelikoz potvrzuje pr edpoklad
181
kra sne literatury jako prima rn ho pramene pozna n vybrane ho fenome nu. (srov. Barjot 1995: 6667)
NOVA FIKTIVNI REALITA A JEJI RECEPCE ROMA
Roma n jako zrcadlo spolec nosti Historic ka Lyon-Caen uka zala, z e vztahy mezi Honore de Balzacem, Eeg` enem Suem a jejich c tena r sky m publikem se staly me ne rovnocenny mi nez v obdob osv censtv , a to bez pochyby proto, z e c tena r ske publikum bylo lidove js . (Noiriel 2006: 97) Lyon-Caen, slovy G. Noiriela, da le uka zala na to, z e pisatele te chto dopisu se identikovali s roma novy mi postavami a sd leli jejich utrpen . Te me r vs ichni poda vali realistickou interpretaci te chto kc a nacha zeli v nich rea lne proble my sve spolec nosti. Uveden romanopisci tak sehra li za sadn u lohu v objeven se dobove denice socia lna. V dobe , kdy politicke strany v souc asne m slova smyslu jes te neexistovaly, byl spisovatel vn ma n jako ten, kdo mluv jme nem nes tastny ch jedincu , jejichz utrpen mohl podle m ne n te chto nes tastn ku popisovat hlavne proto, z e je schopen se postavit spe na jejich m sto. U ch Tajnost par z sky ch Eug` ena Sua, ktere vycha zely v letech 18421843 nejprve jako roma nfejeton v respektovane m Journal des De bats, lze vysve tlit rozporuplny mi reakcemi na toto d lo a intenzitou skanda lu, ktery vyvolalo. Stoupenci konzervativn ch mys lenek se pohors ovali nad t m, z e v popisech spolec enske spodiny si lid libuje a za roven docha z k vnuknut nebezpec ny ch mys lenek. Jin c tena r i, na lez ej c ke stejne mu prostr ed , naopak v te chto roma nech vide li realistickou vy pove d o zkaz enosti mravu lidovy ch tr d. Dokonce i na zory de ln ku byly rozd lne . Jedni uc inili Eug` ena Sua svy m mluvc m, zat mco jin hovor ili o c lene manipulaci nes te st lidu a snaze o veleben lantropie jako prostr edku k r es en socia ln ota zky, a to m sto politicky ch reforem. Vedle te chto rozd lny ch na zoru daly roma ny E. Suea u vs ech skupin c tena r u vzniknout take touze jednat, ktera se konkretizovala v podobe c etny ch projektu socia ln reformy, ktere byly adresova ny spisovateli. Reciproc ne se spisovatel, aby mohl da le s rit svu j ve hlas, musel pr izpu sobit obrazu, ktery si o ne m jeho c tena r ske publikum utva r elo. V obdob c ervencove monarchie, v kontextu poznamenane m radikalizac francouzske ho politicke ho z ivota, tak pr ijal prol angaz ovane ho spisovatele, ktery se leckdy choval jako mluvc sve ta de ln ku . (Noiriel 2006: 9798) Z pr edcha zej c ho vy kladu je patrne , z e pravda obsaz ena v te chto roma nech byla c tena r sky m publikem obvykle pr ij ma na jako platna a tito se v n nacha zeli, rozpozna vali a identikovali se s osudy hrdinu jednotlivy ch roma nu . Jednodus e r ec eno: Lyon-Caen uka zala, z e roma ny obdob c ervencove monarchie, ktera je ne kdy povaz ova na za zlate obdob roma nu, mohou by t v za vislosti na tom, jak byly ve sve dobe vn ma ny, pr ij ma ny, kritizova ny a respektova ny, poj ma ny jako zdroj legitimn ho ve de n o popisu spolec nosti, ktere me lo vliv na utva r en identit i reprezentac reality. (Lyon-Caen 2006) U roma nu E. Suea Tajnosti par z ske byl tento za sadn vliv na c tena r e vy razny i proto, z e, jak jiz bylo
naznac eno vy s e, francouzska spolec nost se v obdob pr ed c ervencovou revoluc poty kala pr edevs m se znac ny mi ekonomicky mi a socia ln mi pot z emi. Nav c v ra v trvanlivost politicky ch rez imu byla vy razne podlomena. Z tohoto du vodu docha zelo na u rovni pra vn , krimina ln , policejn , demogracke c i na u rovni zeme de lstv c i kulturn ho de dictv k s etr en , ktera sme r ovala ke zmapova n francouzske spolec nosti. (Corbin 2006: 910) Z uvedeny ch skutec nost je patrne , z e s lo o obdob urc ite ho kolektivn ho u sil o z ska n poznatku kolektivn m my ve francouzske spolec nosti. Francouzskou spolec nost v na mi sledovane m obdob lze rozde lit na c a st, ktera zu sta va tradic n , a na c a st, ktera novou epochu teprve vytva r , ale je dynamicka a zaloz ena na kapita lu, ktery svou ohromnost pr ekvaa puje nebo znepokojuje. (Barjot 1995: 78) C st souc asne francouzske historiograe povaz uje toto obdob hleda n my ve spolec nosti za utopisticke , snaz c se naj t r a d nove leps spolec nosti. (Barjot 1995: 6869) V tomto obdob hleda n pak byly horlive c teny roma ny, ktere se vy razne pod lely na utva r en smy s len ver ejnosti, nebot romanopisci byli v pozici, ktera jim zaruc ovala hodnove rnost, a tud z byly jejich popisy spolec nosti sd leny velky m mnoz stv m jedincu . (Corbin 2006: 11) Lze r ci, z e roma nu byla obecne pr isuzova na autentic nost, ve rohodnost, coz pr isp valo k jeho vlivu na uve dome n si a utva r en sebe sama ru zny ch jedincu (Corbin 2006: 1112) a roma ny nab zely obraz, ktery utva r el s iroce uzna vanou pravdu o stavu francouzske spolec nosti. V za vislosti na te chto poznatc ch Corbin usuzuje, z e roma n byl jako zrcadlo nastavene c tena r i. (Corbin 2006: 13) Z uvedeny ch skutec nost je evidentn , z e je zcela neopodstatne ne povaz ovat ne ktera d la vybrany ch francouzsky ch romanopiscu , v dane m historicke m momentu za neve rohodny historicky pramen, jak tomu obvykle by va . Vide li jsme, z e konkre tne pro obdob c ervencove monarchie je pr edpoklad o neve rohodnosti mylny . Pro roma ny vznikle v te to dobe , tedy velice hodnotne zdroje popisu socia lna, byly motivem a inspirac nejen neu nosne z ivotn podm nky chude ho me stske ho obyvatelstva, ktere autory inspirovaly k vytvor en postav charakterizuj c ch danou socia ln problematiku (a tedy i na tuto problematiku upozorn uj c ch), ale take popis a denice jednotlivy ch majetkovy ch vrstev. V te chto d lech je c asto pr edstavova n patologicky obraz nemocne ho me sta se vs emi jeho nemocemi. Romanopisci a autor i divadeln ch her tak vytva r eli postavy s obecnou charakteristikou pr slus ne socia ln skupiny. Na tomto m ste je tr eba poloz it si ota zku, zda tyto pone kud zjednodus ene charaktery nemohou ve st k pouze jednoduche mu pohledu na vybrany fenome n. Je vs ak nutne konstatovat, z e pra ve v literatur e jsou podchycena du lez ita data a statistiky o stavu spolec nosti, socia ln fenome ny a za kladn popisy psychologie jedince jako souc a sti spolec enske struktury. (srov. Barjot 1995: 6567) Zopakujme tedy, z e roma n vy znamne pu sobil na s irokou ver ejnost, na utva r en sebe sama, upozorn oval svy m vlastn m zpu sobem na socia ln realitu, ktera byla c asto v evokovane podobe sd lena. (Corbin 2006: 15)
182
Na za klade te chto vy sledku jsme pr istoupili k roma nu E. Suea Tajnosti par z ske , ktery je klasicky m pr kladem, jako ke zdroji specicke ho ve de n vytva r ej c ho urc itou verzi kolektivn ch pr edstav o realite . Nelze samozr ejme hovor it o reprezentativnosti, ktera by byla platna pro celou spolec nost. Nicme ne jde o du lez itou souc a st vn ma n reality v dobe c ervencove monarchie, coz pr edstavuje du lez ity aspekt pro pozna n tohoto obdob . Z uvedeny ch du vodu jsme se za vyuz it sociohistoricke ho pr stupu pokusili analyzovat diskurs vybrane ho intelektua la (E. Sue) v pr esne vymezene m obdob (c ervencova monarchie) a charakterizovane m kontextu, coz , jak se domn va me, na m umoz nilo vyzdvihnout urc ite aspekty socia ln reality.
Proble m odloz eny ch de t , de t toulavy ch a z ebraj c ch v par z sky ch ulic ch lze demonstrovat na osudu jedne z hlavn ch postav. Jde o postavu prostitutky. Hned na zac a tku roma nu je c tena r sezna men s jej m pohnuty m de tstv m, ve ktere m sama hrdinka l c , jak byla jes te vu tle m ve ku odloz ena u zle z eny s jedn m okem. Jelikoz se autor snaz z skat u c tena r e sympatie pro tuto postavu prostitutky, necha va ji, aby byla zlou z enou ty ra na za to, z e nevyz ebrala dost pene z, necha va ji hladove t a mrznout: V noci jsem spala v jedne ku lne ; byla jsem jako drobec ek, lehko jsem podlezla pod stary mi dv rky a shrabala jsem se do hromady ku ry. Hlady se mi sv ral z aludek: zkusila jsem trochu z vy kat ku ru, abych ho utis ila, ale nes lo to, jenom br ezova byla trochu kr ehc . (Sue 1992: 21) Podle Suea je velmi c asty m na sledkem takove ho de tstv pa d na same spolec enske dno. Toulave de ti totiz c ekalo ve zen (odsouzen za potulku), po propus te n pak obt z ne zac lene n se mezi poctive se z iv c osoby. Mnohy m mlady m muz u m tedy nezbylo nez da t se cestou zloc inu, mlady m z ena m pak nechat si ude lat kn z ku a z ivit se prostituc . Jestliz e Sue popisuje kaz dodenn z ivot de lnicky ch vrstev, zame r uje se pr edevs m na l c en jejich bezu te s ne chudoby, otr esny ch hygienicky ch podm nek c i poukazuje na pracovn dobu, ktera se obvykle nepohybuje pod deset hodin denne . D ky gura m jako s vadlenka, ale pr edevs m brusic diamantu se ma c tena r dozve de t, jaky m zpu sobem mohou z t par z s t de ln ci. Protoz e se autor ope t snaz pr ime t sve c tena r stvo, aby s roma novy mi postavami souc tilo, zobrazuje je v te ch nejnuzne js ch pome rech. Brusic ovu rodinu (choromyslnou tchyni, manz elku, pe t maly ch de t ) i brusic ovu d lnu usazuje Sue do jednoho pokoj ku. Na s pinave , kluzke podlaze nepojmenovatelne barvy se tu a tam povaluj u lomky shnile sla my, uva lene hadry a obrovske kosti, jak si je chud lide kupuj v nejb dne js ch kra mc ch se zkaz eny m masem, aby ohryzali chrupavky, ktere na nich jes te zbyly. (. . . ) ve vlhke , hnij c sla me se krc de ti; pla te ny povlak jim tak slouz za proste radlo i pr ikry vku. Z jedne strany se chve j zimou dve de vc a tka, jedno z nich te z ce nemocne , z druhe tr i chlapci. Vs ichni sp oblec en , mu z e-li se pa r b dny ch hadr ku nazy vat s aty. (. . . ) Na dals m slamn ku v koute brlohu za de tmi mala tne lez brusic ova z ena, vyc erpana dlouhy mi horec kami a bolestivou nemoc , ktera j uz ne kolik me s cu nedovoluje vsta t. (Sue 1992: 151153) K brusic i diamantu , potaz mo k jeho nejstars dcer i, lze pak vzta hnout i dals proble m, j mz je postaven sluz ebny ch d vek v bohaty ch me s tansky ch doma cnostech, a to ponejv ce te ch, v nichz z ije pouze muz se svy m sluz ebnictvem. Sue v prvn r ade poukazuje na nevhodne
Aspekty socia ln reality v pru be hu c ervencove monarchie Sa m na zev roma nu Tajnosti par z ske (18421843) da va tus it, z e se jeho autor Eug` ene Sue bude snaz it poodhalit sve mu c tena r i ne co, co mu dosud zu sta valo skryto. Nejedna se vs ak o tajnosti v podobe klepu , ktere koluj v par z ske spolec nosti o m stn bohate smeta nce, jak by se mohlo na prvn pohled zda t. Pra ve naopak. Sue obrac c tena r ovu pozornost sme rem dolu a ukazuje mu tajemna m sta, za kout a tajemnou realitu par z ske spodiny. Tato spodina, v kolektivn ch reprezentac ch intelektua ln ch elit dosud cha pa na jako obrovska homogenn masa, vs ak nen pro Suea takovy m jednolity m celkem. Nebere ji jako spolek, do ne hoz jsou bez rozd lu r azeni nejen nejhors zloc inci, vrazi, uprchl galejn ci, drobn zlode j c ci, prostitutky, ale i obyc ejn de ln ci a chude obyvatelstvo vu bec. Roma n je sice zar azen do tohoto prostr ed , ale du vodem, proc tomu tak je, je pra ve Sueu v za jem odde lit poctive de ln ky a poctive obyvatelstvo, byt chude , od zloc incu a vrahu , a poopravit tak reputaci te chto poctivy ch chudy ch ve slus ne spolec nosti. Jak jiz bylo vy s e zm ne no, byli de ln ci vn ma ni jako ti, s nimiz jsou spojeny nepokoje a na sil . Sue ale pr edstavuje de ln ky jako tvrde pracuj c lid, ktery dr e od sv ta n do soumraku, za svou pra ci vs ak nen spravedlive odme ne n, z ije v b de a nehygienicky ch podm nka ch. Kaz dodenn realita de ln ku je jedn m ze socia ln ch proble mu , ktery m Sue ve nuje v roma nu pozornost. Nez k tomuto bude bl z e pr istoupeno, je potr eba vyjmenovat hlavn okruhy socia ln ch proble mu , ktere jsou v roma nu popisova ny. (De j roma nu je velmi spletity , nebude mu proto ve nova n ve ts prostor, bude zm ne n pouze v ra mci pr be hu jednotlivy ch postav, na jejichz osudech maj by t socia ln proble my ilustrova ny.) Socia ln proble my, ktere je moz no v roma nu sledovat, jsou na sleduj c : 1) Odloz ene de ti a de ti vyru staj c na ulici. 2) Prostituce. ivotn 3) Z podm nky de lnictva chudoba, nama hava pra ce, pracovn doba, nedostatec na hygiena, nemoci. 4) Postaven sluz ebny ch v bohaty ch me s tansky ch doma cnostech.
183
chova n zame stnavatelu k mlady m sluz ebny m. Hovor o zna siln ova n te chto d vek, v pr pade jejich na sledne ho ote hotne n take o hrozbe vyhozen na ulici, kdyby se sluz ka dovola vala, aby se zame stnavatel k otcovstv pr iznal. O tom, z e by postiz ena mohla cht t i pod l na vy z ive sve ho budouc ho potomka, se Sue ani nezmin uje. Krome tohoto Sue poukazuje te z na nedostatec nou stravu, ktera byla sluz ka m poskytova na (na cely den pouze kus chleba, voda a v no). Jake du sledky plynou z te chto socia ln ch proble mu ? Z c etby Sueova roma nu se lze dobrat za ve ru, z e pro chude ho, ktery si chce zachovat svoji poctivost, je du sledkem z ivot v b de a nemocech; zac arovany kruh chudoby plod c jen dals chudobu. Pro chude ho, ktery upr ednostn uje jine hodnoty nez by t poctivy , je du sledkem zloc in. Sue dokonce zmin uje cele zloc inecke rodiny, ve ktery ch jsou jiz male de ti vedeny k tomu, aby se staly krimina ln ky jako jejich rodic e i prarodic e: Stras live pr pady rodin, v nichz se zloc innost de d z rodic u na de ti, nejsou nic vy jimec ne ho. Mus tomu tak by t. Spolec nost tresta , ale neuvaz uje, jak zlu pr edcha zet. Zloc inec je odsouzen doz ivotne na galeje. . . Druhe mu setnou hlavu. . . Zbudou po nich de ti. . . Zaj ma se spolec nost o tyto sirotky? O tyto sirotky, ktere sama ude lala? (. . . ) Az bude na s c love k prohnily az k srdci, az z ne ho bude zloc innost pry s tit vs emi po ry, (. . . ) potom de dice zla vyle c me. . . jako jsme vyle c ili toho, kdo mu je odka zal. Galeje nebo s ibenice, m stec ko bude po otci jes te teple . . . (Sue 1992: 255256) es R en socia ln ch proble mu , ktere Sue ve sve m roma nu nab z , je moz nost patronace (by t patronem a dobrodincem) a moz nost pomoci potr ebny m. Tato pr edstava se prom ta v charakteristice hlavn postavy roma nu pana Rudolfa. Ten ma by t pro c tena r ske publikum pr kladem takove ho dobrodince a ochra nce chudy ch, stejne jako je pr kladem i pro roma nove postavy, zejme na pro postavu velmi vlivne s lechtic ny, ktera se take rozhodne by t patronkou a dobrode jkou chudy ch navs te vuje ve zenkyne , vyb ra si ty d vky, ktere jes te nejsou u plne zkaz ene a poma ha jim naj t spra vnou cestu. Hlavn m c lem tohoto roma nu je nejen odhalit tajnosti par z ske , tj. socia ln proble my, ale take naznac it ne ktera z moz ny ch r es en , c mz autor vy znamne pr ispe l k uchopen socia ln reality a upozornil na jej do te doby ma lo problematizovane aspekty.
ITA LITERATURA POUZ [1] AGULHON, M. 2005. 1830 in 1515 et les grandes dates de lhistoire de France. A. Corbin (Ed.) Paris: Seuil. [2] BARJOT, D. et al. 1995. La France au XIXe si` ecle 18141914. Paris: PUF. [3] CARPENTIER, J. a LEBRUN, F. 2000. Histoire de France. Paris: Le Seuil. [4] CORBIN, A. 2006. Pre face. in La lecture et la Vie. Les usages du roman au temps de Balzac. J. Lyon-Caen. Paris: Tallandier.
[5] DEMIER, F. 2000. La France du XIXe si` ecle: 18141914. Paris: Le Seuil. [6] LYON-CAEN, J. 2006. La lecture et la Vie. Les usages du roman au temps de Balzac. Paris:Tallandier. [7] NOIRIEL, G. 2007. Immigration, antise mitisme et racisme en France (XIXe-XXe si` ecle). Discours publics, humiliation prive es. Paris: Fayard. [8] NOIRIEL, G. 2006. Introduction a ` la socio-histoire. Paris: La De couverte. tat, nation et immigration. Mesnil-sur-lEstre [9] NOIRIEL, G. 2001. E e: Gallimard-Folio. [10] SITEK, P. 2010. Obraz druhe ho: pr klady z francouzsky ch de jin (kontext a prome ny). AntropoWebzin 3: 150156. vod do sociohistorie. Praha: [11] SITEK, P. 2011. Doslov. in Noirel, G.U Slon. [12] SUE, E. 1970. Tajnosti par z ske . Praha: Odeon.
184
185
OA JOM HA-S
A TKY JEDNOHO SVA TKU . . . POC
Zbyne k Tarant Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, Fakulta lozocka , Za padoc eska univerzita v Plzni persi@centrum.cz
Yom HaShoah Subtitle: . . . and the Day of Mourning is Born

AbstractIf one looks at the calendar, one will nd there International Holocaust Rememberance Day on 27th of January. This day was set by the UN General Assembly in 2005 and it refers to the anniversary of Auschwitz liberation. However, if one looks at the Israeli calendar, or any of the Jewish Luakh haShannahs, one will nd there another day of mourning that is actually far older. The Yom HaShoah was set according to the Hebrew calendar and refers not to the liberation of Auschwitz, but to the Warsaw ghetto uprising. Today, this day of mourning is an interesting relict of the pioneer, upbuilding era that preferred the stories of heroes to those of victims. This article attempts to map the very beginning of the Yom HaShoah commemoration, by using Hebrew sources that were never published before in the Czech language. The story of Yom HaShoah in the context of the young state of Israel in the 1950s is an interesting case-study on the issue of how the contemporary political and public discourse affects the collective memory of future generations. Key WordsYom HaShoah, Holocaust, Israel, Knesset, collective memory, labour Zionism, Zionism, 1950s, Yad Vashem
T Izrael se ve vztahu k uda TA lostem holocaustu nacha z v pone kud paradoxn pozici. Na jedne strane je s te mito uda lostmi nezpochybnitelne spjat v rovine osobn a symbolicke . Na strane druhe k holocaustu dos lo pr ed vznikem sta tu Izrael, a nav c mimo jeho u zem . Vedle znac ny ch proble mu pro legislativu a jurisdikci, ktere naplno vynikly napr klad pr i rozprave o opra vne nosti sta tu Izrael soudit Adolfa Eichmanna (viz Rosenne 1961: 179 305), to pr edstavovalo i znac nou vy zvu pro jake koliv symbolicke , pietn uchopen nacisticke genocidy evropske ho z idovstva. Pokud se totiz holocaust nestal na u zem sta tu Izrael, tak na ktere m m ste v Izraeli bychom si jej vlastne me li pr ipom nat, chceme-li tak uc init? Neme ne obt z nou je pak ota zka, kdy si vlastne holocaust pr ipom nat? Ktere z vy roc miln ku holocaustu vybrat? Osvobozen Osve timi? Kr is ta lovou noc? Den vy roc schva len Norimbersky ch za konu ? Paradoxne by asi ani jedno z te chto dat dobove ho Izraelce v 50. letech ani nenapadlo. T m nejve ts m paradoxem ve vztahu mlade ho z idovske ho sta tu v 50. letech k uda lostem holocaustu je totiz fakt, z e jaka koliv pieta sme rem k obe tem znamenala
pr ipom nat si poniz uj c osudy a bezmocnost v dobe , ktera si z a dala chrabrost, udatnost a aktivn odpor. Pr be h oa v Izraeli je tak pr o vzniku Jom ha-S be hem o pr ekona va n vs ech te chto rozporu . Charakteristikou dobove ho diskursu bylo, z e chceteoa (dosl. Katastrofe li hovor it o S ), mus te vz dy hovor it ve spojen bud s hrdinstv m (hebr. gibora) c i znovuzrozen m (hebr. tkuma). Pojmem hrdinstv byl zpoc a tku cha pa n boj z idovsky ch voja ku v r ada ch Spojenecky ch arma d a pozde ji sta le vy razne ji odboj be hem povsta n ghett, pr padne v ra mci partyza nsky ch odd lu (Ofer 1996). Pojmem znovuzrozen se rozume l vznik sta tu Izrael a v te zstv v koniktu z roku 1948, ktery dnes Izraelci cha pou jako Va lku za neza vislost (Milchemet ha-Acmaut). Pr ipom nka holocaustu bez znovuzrozen c i alespon hrdinstv neme la podle dobove ho zpu sobu mys len smysl. Kdo by si chte l pr ipom nat onen poniz uj c a zbytec ny masakr evropske ho z idovstva? Abba Kovner me l dokonce z a dat, oa zcela odde aby bylo te ma hrdinstv od S leno (Ofer 1996). A doba si z a dala hrdiny takove , jako byl napr klad vu dce povsta n Vars avske ho ghetta Mordechaj Anielewicz, jehoz socha z d lny Nathana Rappaporta od poloviny 50. let ve vod kibucu, zasve cene mu jeho pama tce. Rappaport zpodobnil Anielewicze podle vzoru Michelangelova Davida a skrze ne j pak pr edstavil dobovy idea l dokonale ho z ida kra sne ho, statec ne ho, hrde ho. A pra ve v kibucu, pojmenovane m po Mordechaji Anielewiczovi, stejne jako v dals m kibucu, zasve cene m pama tce bojovn ku ghet Kibucu Lochamej ha-Gitaot se jiz od konce va lky pravidelne scha zely poc etne za stupy, aby si pr ipom naly (slovy Mordechaje Anielewicze): hrdinstv z idovsky ch muz u v boji. Pietn setka n se konala na vy roc povsta n Vars avske ho ghetta a hrdinstv z idovsky ch bojovn ku v nich bylo hlavn m te matem. Setka n se konala v term nu podle sekula rn ho, gregoria nske ho kalenda r e tj. 19. dubna. Hovor ilo se pr i nich o s esti milionech obe t , o hru zny ch masakrech, o nacisticke zvu li, ovs em vz dy jen v rovine obecne . Konkre tn zm nky byly v te chto poc a tc ch urc eny pr edevs m bojovn ku m ghett. Slova jako Osve tim c i plynove komory se v nich te me r vu bec neobjevovala. Prvn u vahy o tom, z e by uda lostem nacisticke ho holocaustu me la by t ve nova na ne jaka systematicka pieta, lze v izraelske m hebrejsko-jazyc ne m tisku doloz it minima lne do roku 1947, ac koliv lze souc asne pr edpokla dat, z e na osobn a individua ln rovine se podobne u vahy odehra valy
186
jiz be hem va lky.1 Impulsem k jedne z prvn ch diskus o tom, kdy a kde si pr ipom nat uda losti holocaustu se stal v roce 1947 tradic n pu st na 9. avu (pr elom srpna/za r ). Na stra nka ch hebrejsko-jazyc ne ho labouristicke ho den ku Davar z tohoto postn ho dne, be hem ne hoz si z ide po cele m sve te pr ipom naj znic en prvn ho i druhe ho Jeruzale mske ho chra mu (tzv. Churban) a poc a tek diaspory lze zaznamenat jednu z prvn ch ver ejny ch debat na te ma ocia ln ho pietn ho dne za obe ti holocaustu: Uz uplynuly dobre dva roky od pa du zvrhle ho nacisticke ho rez imu v okupovany ch zem ch a ve shroma z de n Izraele jes te sta le nedos lo ke shode mezi jeho pr edstaviteli, vu dci, rab ny a intelektua ly ohledne ustanoven ocia ln ho pietn ho dne.2 Deva ty den v me s ci avu se sice pr mo ak neprosadil se. Jedn m z du vodu byla teonab zel,3 avs logie Mipnej chataejnu (Pro nas e hr chy), ktera je s t mto pu stem neodmyslitelne spojena. Dne 9. avu si totiz z ide maj pr ipom nat katastrofy, ktery mi byl lid podle tradice postiz en za sve hr chy a tento konkre tn den pu stu ma by t pr edevs m dnem poka n (Young 2004: 439). Takovy to kontext c in 9. av pro ve ts inu ve r c ch k pr ipom nce holocaustu pochopitelne obt z ne pr ijatelny m. V konec ne m du sledku je tedy holocaust v tento den pr ipom na n pouze v ne ktery ch ultra-ortodoxn ch kruz ch, ktere uda losti 2. sv. va lky podle vy s e uvedene teologie interpretuj (Porat 1992: 695729). Debora Segel proto napr klad navrhovala um stit pietu na 20. den v me s ci sivanu, ktery je jiz z minulosti dnem pu stu na pr ipom nku prvn ch pr padu krevn pove ry ve Francii (1171) a rovne z masakru Bohdana Chmelnicke ho (1770) v Polsku. Jiz existuj c maly postn den, ktery je ve skutec nosti dodnes drz en pouze v ortodoxn ch komunita ch c i v m stech, jichz se geogragicky doty ka , se me l nove podle tohoto na zoru sta t i dnem pama tky obe t oa: S est dnu S pr ed 20. sivanem, od 13. do 19. v me s ci, budiz s esti pietn mi dny. To podle s esti milionu bratr , kter byli vyhlazeni. Jeden den za kaz dy milion. A podobne jako byly um ste ny modlitby na s abat zchor (s abat vzpom nek), ktery je pr ed Purimem [v ne mz si pr ipom na me slova:] Nezapomen na to, co ti provedl Ama lek! (Dt 25, 17), budiz vloz eno s est pr ipom nek v te chto pietn ch dnech: Nezapomen na to, co ti uc inilo Ne mecko a jeho posluhovac i! Tyto pr ipom nky budou c teny v s esti dnech v kaz de s kole, synagoze a dals ch ver ejny ch m stech. Kaz dy den budou zapa lena sve tla k pr ipom nce kaz de ho milionu zmasakrovany ch z idu .4 vahy pan U Segel se nikdy nedoc kaly realizace, ovs em pr esto jsou zpe tne zaj mave . Objevilo se v nich totiz ne ko1 Du kazem toho budiz tr eba jen snahy o systematickou dokumentaci abat, zpracoprob haj c ch uda lost , jakou byl napr klad archiv Oneg S vany roku 1943 ve Vars avske m ghettu. 2 Davar, 27. c ervence 1947. 3 Davar, 27. c ervence 1947. 4 Davar, 27. c ervence 1947.
lik prvku , s nimiz se budeme setka vat i nada le. Pr edevs m je to symbolika c sla s est, zpodobn ovana pomoc s esti sve tel. Autorka da le uvaz ovala sepsa n liturgicke ho textu os esti kapitola ch, urc ene ho k pr edc ta n v synagoga ch (viz Megillat Hashoah 2004), jakoz i pr ipom na n konkre tn ch znic eny ch komunit a jejich vy znamny ch osobnost . Pr ibliz ne 10 me s cu od vyda n te chto u vah vznikl sta t Izrael a vypukla Va lka za neza vislost. Z hory Sijo n v Jeruzale me se tehdy z bezpec nostn ch du vodu musel odste hovat tamn rab nsky soud. Jeho budova zu stala opus te na a vystavena na pospas jorda nsky m ostr elovac u m. V jej m sklepen , bezpec ne m pr ed kulkami, pak pr ez ivs holocaustu s as kena zsky m, ortodoxn m za zem m, zr dili jiz v roce 1948 male muzeum a pama tn c ek obe tem. M sto je dnes zna me jako S n holocaustu (angl. Chamber of the Holocaust) a funguje dodnes jako souc a st jes ivy, ktera byla po sjednocen Jeruzale ma v roce 1967 zr zena ve znovu pr stupny ch c a stech budovy. Patrne jde o vu bec nejstars muzeum holocaustu na sve te stars nez muzeum v Kibucu bojovn ku ghett, stars nez Jad Vas em c i Jad Mordechaj. Hora Sijo n se pak stala jedn m z kl c ovy ch m st, na ne mz se lide za u c elem pr ipom nky holocaustu scha zeli. Bylo to i proto, z e stare me sto v Jeruzale me zu stalo z idu m v letech 19481967 nepr stupne a hora Sijo n, navazuj c Sijo nskou bra nou na jiz n c a st jeho hradeb, byla nejsvate js m m stem, na ne z se z ide mohli dostat. Dals na vrh na to, kdy by se mohla konat pieta na pama tku obe t holocaustu pr is el z ortodoxn ch kruhu . Navrhl jej vrchn rabina t, a to na den, v ne mz si ortodoxn z ide pu stem pr ipom naj poc a tek oble ha n Jeruzale ma Nabuchadnessarem II. Tento den, 10. tevet, pr ipadaj c pr ibliz ne na pr elom prosince a ledna podle gregoria nske ho kalenda r e, je rovne z podle tradice dnem pr ipom nky te ch zesnuly ch, jejichz datum u mrt (jorcajt) nen zna mo. Pozu stal , kter neznaj jorcajt svy ch bl zky ch maj na tento den vykona vat u kony spojene s pr ipom nkou zesnuly ch tj. zejme na zapa lit pame tn sv ci (ner zikaron) a recitovat aramejskou modlitbu Kadis jme nem te chto zesnuly ch. Vzhledem k tomu, z e pr esne datum u mrt ve ts iny obe t holocaustu pozu staly m zna mo nen , zda l se by t na vrh tohoto dne velmi logicky m. V roce 1949 pr ipadl 10. tevet na 11. leden. Vrchn rabina t sestavil jeho program pr edevs m s du razem na liturgicke detaily. Ve vs ech doma cnostech a synagoga ch me la by t zapa lena pame tn sv ce. Vrchn rabina t pr ipravil zvla s tn vzpom nkovou modlitbu, ktera me la by t vloz ena do s achritu (vec ern modlitby). Me la by t recitova na modlitba El Male Rachamim (Boz e plny milosrdenstv ), ktera je jinak urc ena pro za dus n bohosluz by. Po cely den, tj. v z idovske m kontextu od vec era do vec era, me l by t dodrz ova n pu st. Da le se me li ve r c ve novat studiu tr mis en, ktere rabina t k te to pr lez itosti vybral a ktere se vs echny vztahuj k te matu theodiceje.5 Do modliteb me ly by t vkla da ny zvla s tn refre ny a recitova ny z almy. Ve c tyr i
5 Konkre tne se jednalo o na sleduj c mis ny: Brachot 9:5, Sota 5:5, Ukcin 3:12.
K TARANT: JOM HA-S OA ZBYNE
187
odpoledne 11. ledna se me li vs ichni ve r c sej t ve svy ch synagoga ch na mimor a dne spolec ne modlitbe . Hlavn pietn program se me l konat v Tel Avivu v 19:30 za u c asti ministra s kolstv Ha-Cohen Fishmanna a vrchn ho rab na, rebbe Untermana. Za u c elem organizace pietn ch aktu byla na ministerstvu zr zena zvla s tn pracovn skupina.6 Ac koliv samotne vyhla s en Dne Kadis e pr ita hlo znac nou media ln pozornost ne ktere z den ku mu ve novaly celou stra nku zpe tne se toho pr lis o u c asti a u spe s nosti akce nedozv da me. Snad jen v den ku ha-Arec nacha z me na sleduj c reexi: Byl jsem si jisty , z e synagoga Jis urun, ktera je nejve ts v Jeruzale me , bude plna az do posledn ho m stec ka. Na pietn akt jsem tedy posp chal. A hle, co ke sve mu zde s en nevid m! Asi tak dva idu sed u stolec ku a s eptem studuj minjany7 z pasa z e z Mis ny a to je vs e! (. . . ) Nemysl m si, z e bychom snad uz zapomne li pama tku nas ich milovany ch bl zky ch a litovali jedne ztracene hodinky c asu. (. . . ) Zda se, z e vs echny zu c astne ne organizace, jako Rada zemske ho rabina tu pro Erec Jisrael, (. . . jmenuje zu c astne ne ortodoxn instituce. . . ) se staraly o program dne, avs ak neume ly, nebo proste zapomne ly ude lat akci reklamu. A nebo je moz na pr c inou to, z e za program byly zodpove dne pra ve tyto instituce.8 Den k ha-Arec, z ne hoz reakce pocha z , ma vy razne levicovou a sekula rn orientaci. Dodnes na jeho stra nka ch mu z eme nale zt tvrde vy pady proti ortodoxn m instituc m a zpu sobu z ivota, ktery reprezentuj . Tenty z den k ha-Arec, ktery hovor o neu spe chu 10. tevetu, popisuje 22. dubna 1949 velka mnoz stv lid u c astn c ch se pama tky povsta n ghetta ve Vars ave .9 Labouristicky Davar kra tkou notickou informuje o tis cove m shroma z de n .10 Pr ipom nka obe t holocaustu na 10. tevetu se objevuje i v na sleduj c ch letech. Ne kdy se j zac na zkra cene r kat Jom kadis , Jom kedos im, c i dokonce oa, event. Jom ha-Zikaron. Oznac Jom ha-S en Jom haoa tehdy jes S te neme lo tak konkre tn vy znam jako dnes. Vy roc povsta n ghett v roce 1950 bylo ope t, jako v pr edchoz m roce, drz eno podle sekula rn ho, gregoria nske ho kalenda r e, tedy 19. dubna. Vs echny hlavn den ky mu ve novaly celostra nkove rubriky. Jme no Osve tim c i pojem plynove komory bychom v nich ale sta le hledali marne . Te matem byla odvaha, schopnost vz t svu j osud do vlastn ch rukou a pouc en m z holocaustu bylo budova n vlastn ho sta tu. Ve zpra va ch se doc ta me o tis cove m aktu v Kibucu Jad Mordechaj, jakoz u c asti11 na pietn
6 Ozna men bylo otis te no paralelne v ne kolika nejve ts ch den c ch. Zde vycha z me z Cherut, 10. ledna 1949. 7 Tj. 20 osob. Minjan je podle tradice minima ln poc et 10 z idovsky ch dospe ly ch muz u (dospe ly ve smyslu bar micva) potr ebny ch k tomu, aby se mohla c st To ra. 8 Ha-Arec, 13. ledna 1949, CZA: S71/634. 9 Ha-Arec, 22. dubna 1949. 10 Davar, 21. dubna 1949. 11 Palestine Post, 20. dubna 1950.
i v Kibucu bojovn ku ghetta.12 Ve druhe m jmenovane m kibucu, v pu sobive m exterie ru vy chodn Galileje, v bl zkosti starove ke ho r mske ho akvaduktu, byl dne 19. dubna 1950 poloz en za kladn ka men Domu bojovn ku ghetta (hebr. Bejt lochamej ha-gitaot), v por ad druhe ho muzea holocaustu ve sta tu Izrael.13 Znovu byl pr ipom na n 10. tevet.14 Den ky hovor oa.15 Na hor e Sijo n, v syo tomto dni jako o Jom ha-S nagoze soused c se S n holocaustu se ses lo pietn shroma z de n , v jehoz ra mci byly do S ne holocaustu uloz eny u trz ky ponic eny ch svitku To ry, pr ivezene z Vars avy a zapa leno 31 sve tel za 31 uren s popelem, uloz eny ch v krypte , z nichz kaz da pocha z z jednoho z koncentrac n ch c i spolec nost pote sestoupila vyhlazovac ch ta boru .16 Cela do sklepen , kde bylo zapa leno 31 ve c ny ch sve tel, podle mnoz stv uren, ve sklepen uloz eny ch. Po chvalozpe vech bylo na svaz ch hory Sijo n zapa leno velke mnoz stv ve c ny ch sve tel, viditelny ch po cele m Jeruzale me .17 Po cele zemi se v tento den konalo te me r 70 ipom nka holocaustu na den ru zny ch pietn ch setka n .18 Pr 10. tevetu se zac nala uj mat a vypadalo to, z e se ve sta tu Izrael ustavuj dva ru zne sva tky, nazy vane m sty oa jeden, mens shodne Jom ha-S , pro obe ti, podporovany vrchn m rabina tem a organizacemi nove pr choz ch (olim chdas im), a druhy , ve ts , pro kibucn ky, partyza ny a bojovn ky ghett, ktery me l podporu tehdy vy razne levicove ho, labouristicke ho Knesetu. Na te to dualite by nebyl ve ts proble m, pokud by nebyla pouhy m projevem daleko hlubs ho koniktu mezi generac starousedl ku , kter znali holocaust pouze z novin, pr padne byli zasaz eni nepr mo (napr . ztra tou v s irs rodine ), a nove pr choz ch, kter si c asto sami holocaustem pros li. Hlas te chto lid zac al silne ji zazn vat pr es novou pietn iniciativu Les muc edn ku (Jaar ha-Kedos im). C lem te to iniciativy, ktera vzes la z organizace Keren Kajemet le-Jisrael, bylo vysadit s est milionu stromu za e vy sledny les s est milionu obe t .19 Odhadovalo se, z pokryje cca 30 000 dunam, nebo-li 30 km2 . Nosnou mys lenkou bylo v ra mci tohoto lesa zasve tit kaz dy z 19 u seku kaz de z evropsky ch zem , okupovany ch nacisty.20 Otevr en tu Belgicke , tu Jugosla vske , tu Bulharske c a sti se v na sleduj c ch letech stane pr lez itost pro prezentaci uda lost holocaustu z pohledu obe t a c asto se pozde ji setka s pr ipom nkou desetilete ho vy roc znic en te c i one komunity. Na pu de Knesetu se ota zka pame ti holocaustu dostala na por ad jedna n poprve 12. dubna 1951. Po velice silne m projevu pr edkladatele na vrhu, Mordechaje Nuruka
27. dubna 1950. Post, 20. dubna 1950. 14 Ha-Arec, 29. listopadu 1950. 15 Ha-Boker, 11. prosince 1950, Ha-Cofe, 14. prosince 1950, Ha-Arec, 11. prosince 1950, Cherut, 30. listopadu 1950 a tenty z 11. prosince 1950 apod. 16 Palestine Post, 18. prosince 1950. 17 Palestine Post, 13. prosince 1950. 18 Ha-Cofe, 20. prosince 1950. 19 Ha-Arec, 7. br ezna 1951. 20 Jerusalem Post, 22. dubna 1952.
13 Palestine 12 Ha-Arec,
188
(Mapaj) pr ijal Kneset na sleduj c usnesen : Prvn Kneset urc uje a stanovuje 27. den v me s ci nisanu kaz de ho roku oa a povsta jako Den S n ghett celosve tovy pietn den lidu Izraele.21 Kneset pr ijal usnesen ve stoje a jed t Izrael se tak ocia lne pr ihla sil k pietn m nohlasne .22 Sta iniciativa m, ktere jeho obc ane , politicke strany a ru zne za jmove spolky provozovali jiz ne kolik let. Nove byl datum vy roc stanoven podle z idovske ho kalenda r e, coz vedle pos len z idovske ho prvku v te to piete me lo i prakticke du vody 19. duben se totiz c asto kryl se sva tkem Pesach. oa podle z Bylo sice uvaz ova no ponechat Jom ha-S idovske ho kalenda r e skutec ne pr esne na datum povsta n ghett, tj. v pr edvec er Pesachu,23 avs ak nakonec bylo zvoleno datum 27. nisanu spadaj c s est dnu po konci Pesachu a ty den pr ed Den neza vislosti sta tu Izrael. Rozhodnut Knesetu z 12. dubna 1951 zat m bylo pouhou deklarac a neme lo charakter za kona. Rovne z take nepr edepisovalo z a dne konkre tn detaily ohledne pru be hu pietn ch aktu . V Jeruzale me se pietn akt na vy roc povsta n ghett toho roku odehra l na hor e Sijo n u S ne holocaustu. Proslovy politicky ch pr edstavitelu , jako byl starosta Jeruzale ma, se str daly s modlitbami a c ten m z dobovy ch dokumentu . Bylo zapa leno ve c ne sve tlo a pronesena modlitba Ani maamin.24 V Kibucu Jad Mordechaj byla odhalena bronzova Anielewiczova socha v nadz ivotn velikosti. Mluvc Knesetu, Yair Sprintzak, prohla sil v dedikac n m projevu, z e by 27. nisan me l by t navz dy pr ipom na n, stejne c astnila jako je pr ipom na n churban na 9. avu.25 Aktu se zu r ada c eln ch sionisticky ch osobnost jako Berl Locker, Jicchak Gruenbaum, jakoz i Abba Kovner slavny ba sn k z idovske ho odboje, vu dce partyza nske ho hnut ve Vilniusu a pravde podobny autor vy roku o ovc ch, jdouc ch na pora z ku. Uda losti se podle Jerusalem Post zu c astnilo pr es 10 tis c osob. Z Haify a Tel Avivu byly vypraveny zvla s tn vlaky.26 Na boz ensko-sionisticky den k Ha-Cofe si vs ma i pietn ch aktu v zahranic . Vedle Par z e a Vars avy zmin uje take Osve tim, kde se 20. dubna 1951 ses lo v ce nez 50 tis c lid , mezi nimi stovky by valy ch ve zn u z Madarska a eskoslovenska.27 C Podruhe se ota zka pame ti holocaustu dostala na por ad jedna n v Knesetu v roce 1953, kdy byl projedna va n Za kon o pr ipom nce Katastrofy a hrdinstv , zna my take mco v roce 1951 se jedna n jako Za kon Jad Vas em.28 Zat o pietn m dni odehra vala ve vysoce pietn a slavnostn atmosfe r e, kolem za kona Jad Vas em se strhly m sty ne lo o to, jaky vkusne dohady. Hra lo se o hodne . S m zpu sobem budou uda losti holocaustu pr edstaveny z idovske mla dez i, u loha jaky ch hnut v odboji bude a nebude zm ne na, zda bude holocaust prezentova n pouze skrze odboj, nebo zda budou uzna ny pasivn formy odporu, c i
Kneset, str. 16551657 (zaseda n 12. dubna 1951). Kneset, str. 16551657 (zaseda n 12. dubna 1951). Reakce me di viz napr .: Ha-Boker, 13. dubna 1951. 23 Cherut, 12. br ezna 1951. 24 Ha-Arec, 3. kve tna 1951. 25 Jerusalem Post, 4. kve tna 1951. 26 Jerusalem Post, 4. kve tna 1951. 27 Jerusalem Post, 4. kve tna 1951. 28 Divrej Kneset, str. 13101314 (zaseda n 12. kve tna 1953).
22 Divrej 21 Divrej
dokonce c istota nevinny ch obe t . Stranicka pr e se zme nila ve vza jemna obvin ova n kdo poma hal uprchl ku m, kdo kolaboroval. . . Pr edkladatel za kona ministr s kolstv BenZion Dinur si pr a l, aby nove vzniknuvs instituce zdu razn ovala pr edevs m sionisticke a socialisticke za zem odboja r u (antisionisticky , na rodne -socialisticky Bund, c i naopak revizionisticka ultra-pravicova hnut ve sve m vy c tu jaksi opomenul). Revizionisticky Cherut vyuz il cele te ma k napaden vla dy z kolaborace za to, z e nava zala diplomaticke vztahy s pova lec ny m Ne meckem. V tomto kontextu se rozvinula velmi ostra diskuse na te ma, zda by jako pachatele me li by t oznac eni Naciste , nebo Ne mci. A do toho vs eho vystoupil poslanec z ortodoxn ho hnut Agudat Jisrael s velice silny m projevem, v ne mz vznesl ota zku, zda vu bec ma sve tsky sta t Izrael pra vo budovat muzea uda lost , jako je holocaust a pr ij mat o te chto uda lostech za kony po boku za kona o bankrotu a o zdane n taba ku. Nen moz ne zr dit na rodn sva tky sve tsky m zpu sobem, a nen moz ne ustavit Jad Vas em sve tsky m zpu sobem.29 Mysl m si, z e je dobr e, z e budeme m t za kon, pr itaka vala naopak Beba Idelson vla dn mu na vrhu. Takovy to za kon povede jen ke znesve cen obe t , hr mal z po dia Jochanan Bader z revizionisticke ho Cherutu, pote co v za kone nenalezl sva te mata. Za kon stanovil, z e v Izraeli s dl c Jad Vas em bude u str edn instituc , ktera by me la shromaz dovat ves kere poznatky a sve dectv o uda lostech holocaustu. Na jedne strane to da va z hlediska metodologicke ho smysl jedna instituce by me la by t ta u str edn a sb rat kopie vs eho, co se v dane m oboru vyba da . Do vzniku Jad Vas em byly materia ly k uda lostem holocaustu roztr s te ny v ne kolika paraleln ch archivech. Podobnou klauzuli ostatne nalezneme ve statutech na rodn ch knihoven v r ade zem sve ta. lo Ovs em, tehdy v Knesetu s lo pr eci jenom o ne co v ce. S o to pos lit u lohu mlade ho sta tu, jakoz to jedine ho centra z idovske pame ti: Mus me pr esve dc it diasporu Izraele, z e nen u str edn ho memoria lu pro tento lid krome jednoho (. . . ) toho v Izraeli, nale hal Elimelech Rimalt. Ti, kdoz pla nuj pama tn ky v diaspor e pod patronac pr edstavitelu Go ju dnes n ho sve ta ubliz uj nejhlubs cti nas eho na roda, hr mal ope t radika l z Cherutu. Objevovaly se ale i sm rlive js hlasy, ktere snad em,30 poprve na pu de Knesetu hovor ily o Kidus ha-S o spravedlivy ch mezi na rody, o proste m kaz dodenn m hrdinstv obyc ejny ch lid , a dokonce i o z enske m rozme ru. Znovu a znovu bylo zdu razn ova no, z e tento za kon nen urc en pro mrtve , ny brz pro z ive . Podle jednoho z r ec n ku Barucha Azanjahu (Mapaj) me l tento za kon pr edevs m pomoci pr eklenout propast mezi generac , ktera c t vinu za to, z e nemohla pomoci, a generac , ktera si jiz z ivot v Evrope nepamatuje. Za kon byl projedna va n s pr esta vkami od br ezna do srpna roku 1953. Dne 19. srpna 1953 byl nakonec schva len, jak r ka za znam z Knesetu: te me r jednomyKneset, str. 13311343 (zaseda n 18. kve tna 1953). posve cen Jme na Hospodinova. Term n pocha z z obdob Makabejske ho povsta n .
30 Dosl. 29 Divrej
189
slne .31 Jako pachatele jsou v ne m oznac eni Naciste a jejich pr isluhovac i, tj. byla nakonec zvolena m rne js varianta, da vaj c prostor pro budouc usm ren s pova lec ny m Ne meckem. V paragrafu 2, odst. 3 za kona nacha z me i klauzuli, podle n z je Jad Vas em opra vne no: Pevne zakotvit v Izraeli a mezi cely m lidem den, urc eny Knesetem jako pietn den za Katastrofu a jej hrdiny, a navrhnout zpu sob spolec ne pr ipom nky hrdinu a obe t . (Martyrs and Heroes. . . 1953) T mto paragrafem se Jad Vas em stalo oa. U str mekkou pro pr ipom nku Jom ha-S edn pietn akty za u c asti c elny ch politicky ch pr edstavitelu sta tu Izrael se dodnes odehra vaj pra ve na pu de te to instituce a je to tato instituce, ktera svy mi pietami da va vzor podobny m ceremonia lu m jinde v Izraeli a v zahranic . Zpu sob vzpom na n na holocaust se v letech 1953 1959 zac nal pomalu prome n ovat s t m, jak pr lez itost k pietn m setka n m pr iby valo. Byly otev ra ny dals nove oblasti Lesa muc edn ku , jako napr klad Belgicka a Holandska .32 V media ln m diskursu 50. let pak sehra la svou u lohu i desetileta vy roc prvn ho transportu, znic en konkre tn obce, osvobozen konkre tn ho ta bora. . . Vy roc se stala pr lez itost k obsa hlejs m reporta z m, rozhovoru m s pame tn ky, na vs te ve m st po deseti letech apod. Napr klad v Tel Avivu se roku 1954 ses li madars t z ide , aby si pr ipomne li deset let od prvn ho transportu do Osve timi. Byla zapa lena c tyr i sve tla za c tyr i velke synagogy v Madarsku, ktere byly nacisty znic eny. Noviny Jediot Acharonot informuj , jak se pieta prome nila ve strkanici pote , co jeden zr ec n ku oslovil shroma z de n madarsky.33 Jiny den k se vrac k desetilete mu vy roc osvobozen nejve ts ho vyhlazovac ho ta bora s provokativn m nadpisem: Zdalipak si ch novinovy ch jes te pamatujete na Osve tim?34 Ve stovka vy str iz ku , ktere me l autor tohoto textu k dispozici, je to snad od konce 2. sv. va lky poprve , co se jme no Osve tim objevuje v nadpisu. Poc et c la nku ve novany ch tematice holocaustu se mezi lety 19491955 te me r ztrojna sobil a i pote da le stabilne naru stal.35 Pr edevs m ale zastoupen tohoto te matu na stra nka ch novin pr estalo by t omezeno na vy roc povsta n a 10. tevet. Noviny p s o tehdy e Prager nove objevene m den ku Anne Frankove 36 , Mos vyda va na pokrac ova n svou studii Pravda o moz nostech oa za chrany apod. Dualita az rivalita mezi Jom ha-S a Jom Kedos im mezit m pokrac ovala. Oba pietn dny se objevovaly paralelne , i kdyz 10. tevet jiz pomalu ustupuje do pozad a i v m re media ln pozornosti je to patrne . Na
Kneset, str. 2409 (zaseda n 19. srpna 1953). 13. dubna 1954. 33 Jediot Acharonot, 2. dubna 1954. 34 La-Merchav, 11. u nora 1955. 35 Uva d me pr ibliz ny na ru st na za klade poc tu c la nku a vy str iz ku , ktere str systematicky shromaz dovaly U edn sionisticke archivy v letech 19491960. Nejsou uva de na pr esna c sla, nebot neexistuje za ruka, z e ne ktere jednotlive poloz ky nebyly vynecha ny. Obecny trend na ru stu poc tu je vs ak patrny (viz sloz ky: CZA: S71/634, CZA: S71/1448, CZA: S71/2871, CZA: S71/3321, S71/3321, CZA: S71:3695). Trend na ru stu lze pozorovat i v jiny ch databa z ch, napr . v digita ln databa zi z idovske ho tisku izraelske na rodn knihovny, ktera sice zat m zdaleka nepokry va vs echny den ky, ale v ra mci te ch, ktere jiz pokryte ma , lze na ru st zastoupen te matu holocaustu vysledovat www.jpress.org.il. 36 Napr .: Ha-Maariv, 26. za r 1952.
32 Ha-Boker, 31 Divrej
jeden c la nek o 10. tevetu pr ipadaj v polovine 50. let 23 c la nky k povsta n ghett. Nemu z eme pr eci uchopen takto velike hru zy, ktera se nas emu lidu stala, ponechat na improvizac ch, prohla sila Beba Idelson: Mus zde by t za kon, ktery zava z e tuto zemi i cely na rod, na vs ech u rovn ch k soustrasti s hroznou mava katastrofou, ktera se nas emu lidu pr ihodila.37 Zaj diskuse se vedla ohledne ocia ln ho na zvu pietn ho dne. oa ve-haPojem Den holocaustu a hrdinstv (Jom ha-S Gibora) se jiz ne ktery m poslancu m zda l ma lo hrdinsky . Pojem gibora, nebo-li hrdinstv pu vodne v hebrejskojazyc ne m diskursu ve vztahu k uda lostem holocaustu jednoznac ne odkazoval na hrdinstv aktivn ho odboje povstalcu a partyza nu . Ovs em v roce 1959 uz mezi vy znamy tohoto pojmu vstoupilo i te ma pasivn ho odporu hrdinstv kaz dodenn ho boje o vlastn pr ez it c i hrdinstv em. Bylo proto navrz ve smyslu Kidus ha-S eno, z e se den bude ocia lne jmenovat: Den Katastrofy, hrdinstv a povsta n , tak aby byl prvek povsta n explicitne pr tomen. Za kon nove stanovil, z e be hem pietn ho dne budou vlajky staz eny na pu l z erdi a z e bude vybra n c as v dopoledn ch hodina ch, be hem ne hoz budou drz eny 2 minuty ticha za zesnule . Od roku 1961 tento c as ohlas uj sire ny. Lide toto vola n skutec ne respektuj . Auta v tu chv li zastavuj dokonce i na hlavn ch da lnic n ch taz ch, ridic i vystupuj a stoj u otevr eny ch dv rek. Zastavuj se i Mizrachim c i ne kter arabs t Izraelci. Na co asi v takove chv li oni vzpom naj ? (Young 2004: 447) oa bylo stanoveno na 27. nisanu Datum Jom ha-S podle z idovske ho kalenda r e. Aby nedos lo ke kolizi se oa s abatem, bylo rozhodnuto, z e pokud by Jom ha-S pr ipadl na pa tek, pak se posune na c tvrtek, pokud by pr ipadl na nede li, pak se posune na ponde l , a pokud by pr ipadl pr mo na s abat, pak bude odsunut o ty den pozde ji. Ke stanoven term nu zaznamena va den k Maariv dobovou studentskou anekdotu: V pr edvec er Pesachu ozna mil prof. Fleischman svy m studentu m na Filosocke fakulte Hebrejske university, z e dos lo k pr esunu testu na 24. dubna. Proc tak brzy? podivuje se jeden ze studentu . Du vod je prosty , odpove de l profesor: Na tento term n byl stanoven Den Katastrofy.38 Za kon rovne z stanovil, z e za bavn podniky, rozhlas, divadla, kina apod. maj pr izpu sobit program pietn mu rez imu. Za bavn podniky jsou otevr ene dokor a n, ra dia hraj noc n a tanec n hudbu, jakoz i za bavne a humoristicke z oval si Mordechaj por ady a vy lohy obchodu za r ,39 ste Nuruk z Na rodne -na boz enske strany. Podle nove u pravy me la ra dia a kina zar adit pouze va z ne por ady. Den k Maariv odpove de l karikaturou, zobrazuj c mlad ka, odcha zej c ho nas tvane z kina pote , co byl na zev lmu Vesela vdova upraven, v souladu s pietn mi poz adavky
Kneset, str. 1387 (zaseda n 10. br ezna 1959). 26. dubna 1960. 39 Divrej Kneset, str. 1386 (zaseda n 10. br ezna 1959).
38 Maariv, 37 Divrej
190
na pouhe : Vdova. Podtitul se pta , zda tedy vu bec bylo potr eba ne co vys lat?40 Pietn ceremonia ly prob haly v roce 1959 na pe ti hlavn ch m stech: Har Zikaron (Jad Vas em), hora Sijo n, Les muc edn ku (Jaar ha-Kedos im), Kibuc Jad Mordechaj a Kibuc Lochamej ha-Gitaot. Vedle te chto m st vs ak jiz paralelne prob haly mens akty v kaz de m ve ts m me ste . Minima lne na jednom m ste Jad Vas em hovor dobove den ky o zapa len s esti sve tel za s est milionu obe t .41 *** V roce 1960 vytvor ila Zahara Schatz, dcera zna me ho Borise Schatze zakladatele Akademie Becalel, pro u c ely pietn ch ceremonia lu v Jad Vas em zvla s tn , s estiramenny sv cen. Vycha zela sice z prastare ho z idovske ho symbolu, ktery m byl sv cen sedmiramenny , ovs em tento, nazvany Menorat ha-Zikaron (Pame tn menora) me l skutec ne sve tel s est. Kaz de ze sve tel bylo urc eno k pr ipom nce jednoho milionu obe t . Pozde ji se tento sv cen se s esti sve tly stal souc a st loga institutu Jad Vas em. C slo s est se stalo jedn m z podprahovy ch symbolu piety za zesnule v holocaustu. Poprve jsme schopni jej doloz it do vy s e citovane ho c la nku z roku 1947. Symbolika s esti sve tel se ta hne jako c ervena nit od te chto prvn ch u vah, pr es pravidelne ceremonia ly v Jad Vas em, az po dnes n Pochod z ivy ch (Tarant 2010: 225-232). Symbol s esti sve tel pozde ji vedle pietn ch ceremonia lu samotny ch nacha z me na uc ebnic ch o holocaustu, na str es e jedne ze synagog na prostranstv u Za padn zdi v Jeruzale me za velky m na pisem Pamatuj c i na sv cnech a dlaz dic ch v S ni holocaustu. Az bude oa prvn roku 2003 vyda n Megilat ha-S va z ne js pokus oa, bude rozde o liturgicky text pro potr eby Jom ha-S len pra ve do s esti kapitol, reprezentuj c ch s est rozd lny ch osudu be hem holocaustu s t m, z e kaz da kapitola ma by t pr edc ta na pr ed zapa len m jednoho sve tla za kaz dy milion Megillat Hashoah 2004). V pr edchoz m historicke m vy c tu byly zm ne ny i dals , alternativn , podobne utvor ene symboly, jako napr klad 4 sve tla za 4 znic ene velke synagogy v Madarsku c i 31 sve tel za 31 koncentrac n ch ta boru . Zapalova n pame tn ch sve tel (ner zikaron, event. ner nes ama) je tradic n z idovsky zvyk. Sv ce jsou zapalova ny za mrtve v doma cnosti c i synagoze na jorcajt a pietn den za obe ti holocaustu je de-facto jorcajtem vs ech te chto obe t . Jak jsme vide li, na 10. tevet to bylo dokonce ocia lne v Izraeli vyhla s eno vrchn m rabina tem. Teoreticky by me la by t za kaz de ho jednoho mrtve ho zapa lena pra ve jedna sv ce. Ovs em z a dna z velky ch historicky ch rab nsky ch autorit, z jejichz pra vn ch na zoru dnes n z idovska liturgie vycha z , nepoc tala s t m, z e by v jeden den bylo potr eba zapa lit sv ce za 5,76,5 milionu dus souc asne . Abstrakce na s est sve tel jedno za kaz dy milion je ve skutec nosti v ra mci judaismu velmi tradic n m a de-facto logicky m zpu sobem pr izpu soben liturgie. Vy s e citovane pr klady 4 c i 31 sve tel pak ukazuj , z e to, co se v ra mci liturgie
6. kve tna 1959. 30. dubna 1959 (viz program v pozva nce na str. 12), Davar, 5. kve tna 1959 (str. 2).
41 Davar, 40 Maariv,
postupne sjednocovalo, bylo abstrahovane te ma, nikoliv zpu sob abstrakce samotne . V posledn dobe si symbol s esti sve tel zac al takr kaj c z t vlastn m z ivotem a lze se s n m uz setkat i mimo 27. nisan, kdy si pr ipom na me oa. Napr Jom ha-S klad c es t z ide si zapalova n m s esti sve tel v Majselove synagoze v Praze kaz doroc ne pr ipom naj Mezina rodn den obe t holocaustu, stanoveny Valny m shroma z de n m OSN od roku 2005 na vy roc osvobozen Osve timi, nebo-li 27. ledna. Na symbolu s esti sve tel lze dokonce sledovat dialektiku mezi universalisticky m a partikularisticky m cha pa n m uda lost holocaustu. V ne ktery ch universalisticky smy s lej c ch s kola ch, organizac ch a komunita ch totiz by va zapalova no jes te jedno sedme sve tlo ve novane obe tem ostatn ch nacisticky ch genocid. Poprve se tak stalo na progresivn s kole Kadima v Izraeli v roce 1985 a vzbudilo to tehdy v pedagogicky ch i politicky ch kruz ch va s nive diskuse. (Levi a Tamar 1998: 2744)
R VE ZA
V biblicke knize Zacharja s ove c teme: Toto prav Hospodin za stupu : Pu st c tvrte ho, pu st pa te ho, pu st sedme ho a pu st desa te ho me s ce se judske mu domu obra t v radostne vesel a ute s ene slavnosti. Jen milujte pravdu a pokoj! (Zch 8, 19). V z idovske tradici neexistuje klasic te js a v ce tradic n zpu sob pr ipom nky historicke uda losti, nez je ustanoven vy znamne ho dne v kalenda r i (Young 2004). Od pu stu , jaky m je s abat zachor, 9. av c i 10. tevet, jejichz historie saha az do starove ku pr es 20. sivan, do jehoz ra mce byly dodatec ne vloz eny odkazy na konkre tn pr pady prona sledova n ve str edove ku az po. . . Den Katastrofy. Pr ipom nat si uda losti holocaustu v jeden konkre tn den, ne jaky m konkre tn m zpu sobem je v tomto ohledu velmi z idovske . Ota zkou zu sta va : Kdy? Kde? Jak? Den 27. nisanu vzes el z urc ite politicke objedna vky. Odsoudit tuto politickou objedna vku je samozr ejme snadne . Te z s je pr edstavit si, jak obt z ne bylo v obdob 50. let nale zt v uda lostech holocaustu ne co inspirativn ho, co by mohlo pomoci sjednotit roztr s te ny lid pod modro-b lou vlajkou nove ho sta tu. A o tento sta t a jeho vratkou jednotu oa pr s lo pr edkladatelu m na vrhu na Jom ha-S edevs m. Byl to pu vodne izraelsky pietn den. Byl ustaven izraelsky m parlamentem a jeho c lem bylo uchovat vzpom nku na holocaust uvnitr izraelske spolec nosti, rozde lene kulturn mi, generac n mi a ideovy mi konikty. O z a dne m pu soben na vne js sve t nepadlo tehdy v Knesetu slovo. Vne js sve t, vn many jako barbarsky a nepr a telsky , tehdy nebyl pro oa podstatny pietu Jom ha-S . Od poc a tku zde byly alternativy a ne ktere z nich oa. byly dokonce oznac ova ny ty mz na zvem Jom ha-S Tou nejva z ne js byl 10. tevet. Vrchn rabina t jej vyhla sil jako univerza ln jorcajt pro ty pozu stale , kter byli vedle sve ho smutku ze ztra ty, prona sledova ni ve dom m, z e svy m bl zky m vlastne ani nemohou ve novat tradic n pietu, nebot nev kdy. K ota zce rivality mezi 10. tevetem a 27. nisanem podoty ka Joel B. Wolowetsky, z e
191
oa v onom ocia 10. tevet neme l by t Jom ha-S ln m, ceremonia ln m smyslu, jak to zna me dnes v pr pade 27. nisanu a jak se pr ipom nka 10. tevetu vyv jela v prvn ch letech. Wolowetsky se domn va , z e Vrchn rabina t od poc a tku sme r oval svou iniciativu sme rem k individua ln , osobn piete (Wolowetsky 1989). V na vaznosti na jeho tvrzen pak mu z eme uvaz ovat, z e ony tis cove ocia ln ceremonia ly, o nichz hovor dobove den ky, se na 10. tevet zkra tka nabalily v situaci, kdy jes te neexistoval jednotny na zor na to, kam podobne akty um stit. Pote , oa, svou koncepc co byl vyhla s en ocia ln Jom ha-S a symbolikou bliz s organiza toru m te chto masovy ch setka n , se jejich pozornost zame r ila jiz vy hradne na 27. nisan. I pr esto, z e byl 10. tevet zast ne n t mto sekula rn m aktem, v ortodoxn ch komunita ch je pr ipom na n dodnes, a to pr edevs m proto, z e pr ipom nka holocaustu na vy roc povsta n vars avske ho ghetta zasahuje do Pesachu, resp. do me s ce nisanu, ktery by me l by t podle c aste ho vy kladu tradice zasve cen vy hradne radostny m sva tku m. Ne kdy pak pr ipom na n tohoto sva tku mu z e by t i cha pa no jako urc ita alternativa v anti-sionisticky ch ortodoxn ch kruz ch v situaci, kdy to, co pozde ji budeme zna t jako Jom haoa, nepostra S da vy razny sionisticky podtext. oa byl svy Jom ha-S m charakterem pu vodne urc en pro ocia ln , sekula rn shroma z de n , na nichz jsou modlitby zp va ny nejleps mi kantory sp s e pro svou muzika ln estetiku nez pro duchovn vy znam. Staz ene vlajky, sire ny a dve minuty ticha me ly zase pomoci pr ine st pietu i do te ch m st, kde by jinak v ruchu vs edn ho dne zapadly. Ve ts ina m st, na nichz se lide v 50. letech za u c elem vzpom nky na holocaust scha zeli, me la sekula rn az ateisticky charakter kibucy, zalesn ovane pahorky, muzea, pama tn ky. . . V tom oa v 50. letech. vlastne spoc val nejve ts paradox Jom ha-S Jeho jednotlive prvky mohly sice vycha zet ze z idovske tradice, avs ak vy sledkem byl sekula rn az ateisticky pietn den, nav c inspirovany ceremonia ly v za padn m sve te , jejichz koncepce vycha z z tradice kr estansky ch sva tku . S postupem c asu pr estane by t tento paradox tak viditelny oa si nakonec nalezne cestu i do synagog. To a Jom ha-S uz je ale jiny pr be h.
ITA LITERATURA POUZ esky eska [1] Bible. C ekumenicky pr eklad. C biblicka spolec nost 2004. oa be-ejnajjim mitkadmot [2] LEVI, G., TAMAR, B. 1998. Jom ha-S Atanijot, maamad, ve-chinuch be-jisrael in Politika Barakai, T. (ed.) Jeruzale m: Machon le-jachasim bejn-leumijjim, str. 2744. [3] Megillat Hashoah the Shoah Scroll. A Holocaust Liturgy. 2004. Jeruzale m: Schechter Institute of Jewish Studies. [4] NOVICK, P. 2000. The Holocaust in American Life. New York: Marinner Books. [5] OFER, D. 1996. Linguistic conceptualization of the Holocaust in Palestine and Izrael, 1942 1953. Journal of Contemporary History. 31/3:567595. [6] PORAT, D. 1991. Attitudes of the Young State of Israel toward the Holocaust and its Survivors. A Debate over Identity and Values in New Perspectives on Israeli History The Early Years of the State. New York, str. 163. [7] PORAT, D. 1992. Amaleks Accomplices Blaming Zionism for the Holocaust: Anti-Zionist Ultra-Orthodoxy in Israel during the 1980s. Journal of Contemporary History 27/4: 695729. . (ed.) 1961. 6.000.000 Accusers The Opening of the [8] ROSENNE, S Eichmann Trial. Jeruzale m: Jerusalem Post.
[9] SEGEV, T. 1991. The Seventh Million Israelis and the Holocaust. Henry Holt & Co.: New York. [10] SEGEV, T. 1998. 1949 The First Israelis. New York: Henry & Holst [11] TARANT, Z. 2010. Pochod z ivy ch Odpove d na Pochody smrti? Antropowebzin. 3/2010: 225232. [12] WOLOWETSKY, J. B. 1989. Observing Yom HaShoa. Tradition. 24(4), Summer 1989. Rabbinical Council of America. [13] YOUNG, J. E. 2004. When a Day Remembers: A Performative History of Yom Hashoah in Textures and Meaning: Thirty Years of Judaic Studies at the University of Massachusetts., Eds. L. Ehrlich, S. Bolozky, R. Rothstein, M. Schwartz, J. Berkovitz, J. Young. University of Massachusetts, Department of Judaic and Near Eastern Studies.
PRAMENY ARCHIVNI
Vytr de ne vy str iz ky z dobove ho tisku k tematice holocaustu z let 19491960. Central Zionist Archives. Jeruzale m. Sloz ky: CZA: S71/634, CZA: S71/1448, CZA: S71/2871, CZA: S71/3321, S71/3321, CZA: S71:3695. Materia l pokry va den ky: Davar, Cherut, Ha-Arec, Ha-Cofe, Jediot Acharonot, Maariv, Mis mar, Jerusalem Post, Palestine Post. Martyrs and Heroes Rememberance (Yad Vashem) Law 57131953. Schva len Knesetem 19. sprna 1953, publikova n ve sb rce za konu (Sefer ha-Chukim) 28. srpna 1953, str. 144. Divrej Knesset. Za pisy jedna n Knesetu z let 1951, 1953 a 1959.
*Pozna mka k pr episu hebrejsky ch term nu : Pr i pr episu hebrejsky ch term nu do c es tiny vycha z autor z osve dc ene ho u zu, stanovene ho publikac : SIVAN, G. NEWMAN, J. 2004. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer. Tam, kde se hebrejsky pojem objevuje jako do latinky pr epsana souc a st anglicko-jazyc ne ho na zvu, je respektova n u zus anglicke ho origina lu. *Pr spe vek je p semnou verz pr edna s ky, ktera zazne la na 7. mezina rodn studentske konferenci AntropoWebu U v Plzni v ra podpor ene ZC mci projektu SVK2011 U v Plzni v ra 001. Publikace textu byla podpor ena ZC mci projektu SGS2011031.
192
193
S NA ROD SLOVENSKY JEST NAPOSLEDY NA ESTANNE PILNOSTI A PRACOVA NI ODDANY NEPR KONCEPCIE VY SKUMU TEORETICKE CH STEREOTYPOV APLIKOVANE PRI HISTORICKY ZE STEREOTYPU PRACOVITOSTI SLOVA KOV ANALY V 19. STOROC I
Rastislav Molda Katedra histo rie, Filozocka fakulta, Katol cka univerzita v Ruz omberku moldarastislav@gmail.com
Our Slovak nation is diligent and dedicated to work forever. Theoretical concepts of the research of the historical stereotypes applied on the stereotype of Slovaks diligence in the 19th century
AbstractThe artical offers the theoretical concepts and methodological guidelines for research of the historical stereotypes of the major European theorists from the various social science disciplines. For us an important methodological and theoretical interpretation of the ethnic and other stereotypes formulated by Professor Hans Hening Hahn as well as other Central European researchers. We use the presented theoretical and methodological guidelines to analyse the stereotype of Slovakian diligence. The primary source of the textual analysis is ethnographic travelogue and diverse literature of Slovak origin, which is a rich source for scientic interpretation of stereotypes. Writers resorted to an idealization and generalization of character, physical or other characteristics of the population of Ungarn and the Habsburg monarchy and so there were constructed ethnic/national, cultural, confessional, gender, as well as other auto/heterostereotypes. We deal with the stereotype of Slovak s diligence with specic attention on the situation in which they were formulated, we point out their tasks and the reciprocal interaction with other auto- and heterostereotypes. Key Wordsstereotyp, Picture, 19th century, working nation, autostereotype, heterostereotype
implementovanie auto- a heterostereotypov u slovensky ch el t. Stereotypy fungovali a sta le funguju ako syste movy na stroj na vymodelovanie a upevnenie predsta v o na s a ty ch druhy ch. Zaradili jedincov do vopred zadenovany ch rovn c, vdaka c omu rozlis ujeme medzi my a oni. Autostereotypy dalej napomohli k stotoz neniu sa vs etky ch vrstiev slovenskej spoloc nosti so slovensky m na rodom, a to aj tak, z e vytvorili menta lne hranice medzi etnikami Habsburskej monarchie. Medzi c asto zmien ovane stereotypne oznac enia 19. storoc ia mo z eme zaradit aj stereotyp o slovenskej pracovitosti, ktore ho gene zu a funkc nost postupne nac rtneme.
RNA CHARAKTERISTIKA STEREOTYPU PRIMA
VOD U D KONCA 18. storoc ia s nepokojom sledovali slovensk vzdelanci madarizac ne tendencie vo verejnom z ivote Uhorska. Nedisponovali politicky mi moz nostami ako napr klad Chorva ti, a tak na silneju cu madariza ciu reagovali hlavne publicisticky. P sali na rodne zli k stereotypiza obrany, v ktory ch postupne skl cii. Nacionaliza cia verejnosti mala v 19. storoc za sadny vplyv na
Stereotypy su su borom emociona lne podmieneny ch a neovereny ch presvedc en (Berting a Villain 1995: 1418), ktore nacha dzame pri sku man vlastny ch dej n i pri analy ze dej n iny ch. Pr tomne su vo vs etky ch na rodny ch, s ta tnych c i konfesiona lnych spoloc enstva ch (Kamenec 2007: 120126). Stereotyp je nositelom emociona lnych na bojov a za roven ho vn mame ako socia lny produkt, ktory vo va c s ine pr padov nema rea lne za klady, je len reprodukciou, s tyliza ciou a zjednodus en m spoloc enske ho prostredia a reality. Pri sku man stereotypu spozna vame spoloc nost, v ktorej stereotyp po sob a je akceptovany . Analy za stereotypu prezra dza c osi nielen o subjekte c i objekte, na ktory sa vztahuje, ale poskytuje informa cie aj o samotnom po vodcovi, nositelovi a s ritelovi stereotypu (Uhl kova 2001: 5053; Hahn 2007: 1617). Stereotypy mo z eme povaz ovat za operat vnu katego riu a samotny vy skum stereotypov za transdisciplina rny, pretoz e sa nim zaobera viacero vedny ch discipl n (psycholo gia, sociolo gia, etnolo gia, histo ria, literatu ra, jazykoveda). (Hahn 2007: 2324)
194
Term n stereotyp bol verejnosti prvy kra t predstaveny v roku 1922, ked ho pouz il novina r, media lny kritik, lozof a sociolo g Walter Lippmann vo svojej knihe Public Opinion (Lippmann 1922). V publika cii Lippmann prima rne denoval stereotyp ako pictures in our head, c o do slovenc iny mo z eme volne preloz it ako obrazy v nas ich hlava ch. Pojem ma po vod v gre ckom slove stere os, ktore v origina li znamena : tvrdy , pevny a vo vy raze ty pos, teda: podoba, forma, ale aj nemenny , strnuly tvar (Klener 1996: 749). Prima rne vlastnosti stereotypu denoval Lippmann a na sledne ich dals autori doplnili. Predpokladal, z e stereotypy su do lez itou su c astou vn mania spoloc nosti, skup n a jednotlivcov. Nemecky historik Hans Henning Hahn (su hlasne s Lippmannom) denuje stereotypy ako zovs eobecnenia, pric om dalej rozv ja tu to teo riu a zdo razn uje, z e stereotypom nemus byt kaz de zovs eobecnenie, tak ako na s pohz ad na svet nie je identicky so svetom samotny m (Hahn 2007: 19). Stereotyp, ako tvrd Hahn, je sprostredkovatez om hodno t a emo ci osoby, ktora s n m operuje (Hahn 2007: 19). Ako Lippmann, tak aj slovenska etnologic ka Eva Krekovic ova prisudzuju stereotypu pozit vny alebo negat vny emociona lny rozmer (Lippmann 1922: 7995; Krekovic ova 2005: 811). Ako znakovy syste m je stereotyp prena s any k jednotlivcovi a skupine, pric om tento priebeh mo z e bytdvojaky . Ak je stereotyp prena s any prostredn ctvom oso b, ktore su su c astou jeho z ivota, prebieha socializa cia z genera cie na genera ciu a hovor me o socia lnej gene ze. Ak stereotyp vznika ako rec ova alebo obrazova formula cia vo forme a obsahu v priebehu historicke ho vy voja, ide o historicku gene zu. V kr zovy ch etapa ch vy voja jednotlivy ch skup n vznikaju stereotypy obzvla s t c asto a maju dlhu z ivotnost (Hahn 2007: 18). Hahn rozvinul za kladne charakteristiky stereotypov a tvrdil, z e sa s nimi streta vame v ro znych forma ch, c i uz v literatu re (kucha rske knihy, pra vne predpisy, publicistika, encyklope die, cestovn sprievodcovia), v architektu re, historiograi, karikatu rach, ale aj vo forme vy s iviek (Hahn 2007: 1617), alebo ako tvrd Krekovic ova vo folklo re (z udove pr slovia, porekadla a politika) (Krekovic ova 2005:2082). Osoba pri pouz van stereotypu mo z e vyuz vat niektore re toricke gu ry (napr. metafora a iro nia), pric om tie so stereotypmi identicke nie su , ale mo z u posilnit u c inok samotne ho stereotypu (Hahn 2007: 17). Stereotypy sa vyznac uju vy raznou odolnostou vo vztahu ku kognit vnym a raciona lnym argumentom, ktore by ich mohli vyvra tit (Berting a Villain 1995: 1418). Postupne sa z nich mo z u stat velmi stabilne prvky, preto sa vs eobecne prij mane stanovisko len taz ko upravuje. Do lez ite je zdo raznit, z e stereotypy iba zriedka vystupuju samostatne, pra ve naopak, su vy sledkom splynutia viacery ch stereotypov do jedne ho. Aj preto si pri stereotypnej predstave o pracovitosti Slova kov vs mame aj ine druhy stereotypov (konfesiona lne, socia lne, politicke , genderove stereotypy c i stereotypne zobrazenia mesta a vidieka).
Stereotyp o slovenskej pracovitosti nacha dzame v cestopisnej a na rodopisnej literatu re slovenskej proveniencie 19. storoc ia. Ide o rozsiahly litera rny fond, ktory sa l s il nielen rozsahom, ale aj kvalitou spracovania, v ktorom nacha dzame viacero zovs eobecn uju cich obrazov o ro znych etnika ch a na rodnostiach oby vaju cich geogracky priestor Habsburskej monarchie. Slovensk autori sa tradic ne pozit vne vyjadrovali o Slova koch a ostatny ch Slovanoch. Prispeli tak k ins trumentaliza cii a rozs irovaniu autostereotypov, rovnako ako aj ku tvorbe pozit vneho sebaobrazu Slova kov.
KOV STEREOTYP O PRACOVITOSTI A USILOVNOSTI SLOVA
Slovenska pracovitostbola povaz ovana za najpozit vnejs iu na rodnu vlastnost, bytostne su visela so z ivotom Slova kom, boli na n u na lez ite hrd a prirodzene sa o nej c asto zmien ovali v cestopisnej a na rodopisnej literatu re. Pracovitost nacha dzali vo vs etky ch povolaniach, a to tak pri manua lnych, ako aj intelektua lnych. Stereotyp pracovitosti sa vytva ral na reciproc nom previazan slovensky ch a madarsky ch stereotypov. Teda, ked Slova ci o sebe tvrdili, z e su usilovn a pracovit , za roven kons tatovali, z e Madari napracuju tak vela, tak dobre a tak taz ko ako oni. V madarskom prostred sa taktiez vedelo a hovorilo o slovenskej pracovitosti. Tu is lo o ironizovanie prevaz ne manua lnych pra c Slova kov (napr.: Slova ci boli madarsky mi naciona lnymi elitami povaz ovan za stroje vhodne len na vy kopove pra ce). Pri tomto heterostereotype sa zdo razn ovala slovenska nevzdelanost, nekvalikovanost a pracovitost mala byt konzekvenciou obmedzenej menta lnej vy bavy Slova kov (Holec 2009: 51).
ZA REPREZENTATI VNEJ PREDSTAVY GENE
Kreovanie dane ho autostereotypu vy razne ovplyvnil geogracky charakter u zemia, ktore bolo oby vane etnicky mi Slova kmi. Prevaz ne is lo o polnohospoda rske oblasti s n zkou bonitou po dy, c o si prirodzene vyz adovalo va c s iu na mahu a starostlivost polnohospoda rov. Ani klimaticke podmienky v Hornom Uhorsku nepriali obyvatez om kopcovity ch seversky ch regio nov, kde prevaz ovalo chladne , veterne poc asie s celoroc ne niz s ou teplotou vzduchu nez v dolnouhorsky ch oblastiach. Pra ve tieto argumenty vzdelanci najc astejs ie pouz vali pri zdo vodn ovan pracovitosti. Slova ci podla nich museli pri obra ban pol vynaloz it az desatkra t va c s ie u silie ako to hovor s tu rovsky ba snik Mikula s Dohna ny: jako druz , na rovina ch bydl c na rody, ale jej pra ce nekormaut on je spokojny s t m co ma , a obra bi v potu tva r i kamenistau svau rolic ku. (Dohna ny 1843: 5). Zrodenie analyzovane ho zovs eobecnenia o Slova aplovic koch vy razne ovplyvnili c la nky Ja na C a. Ten bol stotoz neny s predstavou o kra snom kraji s neu rodnou po dou v Hornom Uhorsku. Krajina a zem v severny ch oblastiach Uhorska bola protikladom krajiny a zeme v dol aplovic nom Uhorsku, ktoru C aj ostatn slovensk vzdelanci charakterizovali ako s karedu madarsku pu s t, ale
JEST NAPOSLEDY NEPR ESTANNE S NA ROD SLOVENSKY PILNOSTI A PRACOVA NI ODDANY RASTISLAV MOLDA: NA
195
s u rodnou po dou. Za roven aj pri zobrazovan horny ch a dolny ch Uhor (krajiny) platilo pravidlo antonymne ho nazerania na skutoc nost, ako v pr pade videnia Slova kov a Madarov. Od tohto zovs eobecnenia sa odv jal stereotyp slovenskej pracovitosti a madarskej lenivosti. Za roven aplovic podla C ovy ch slov sa Slova ci svojou pracovitostou a usilovnostou doka zali vzopriet pr rode, pretoz e aj za nepriaznivy ch podmienok vypestovali dostatok obz ivy pre seba. Dokonca z nej aj c osi predali, a tak vytva rali zisk. aploAko modelovy pr klad ty chto tvrden uva dzame C vic ove, Bo rove a Hurbanove kons tatovania: Tam, kde vol akedy boli neu rodne piesoc nate pu s te, hemz sa dnes blahobytny mi Slova kmi, ktor nakazili cele okolie svojou podnikavost ou a aj ty mto urobili dobre sluz by vlasti. aplovic (C 1975: 45) Kraj okolo je s ce neu rodny , ale pra ca vez ka a usilovnostto prema ha [. . . ] z e ba r aj bu rka i v chrica c asto ich pra cu pokaz , oni predsa to druhy aj ud je tret raz opravit nezmes kaju .(Bo r 2010: 3940) L zdravy , c erstvy , usilovny , a to, c o mu pr roda vzala, doha n a usilovnostou. (Hurban 2010: 28). Vys s ie uvedene sentencie nestratili na svojej aktua lnosti ani koncom 19. storoc ia, ked znova nacha dzame v dielach viacery ch cestopiscov podobne zovs eobecnenia o neu rodnom kraji a po de, ale o to va c s ej pracovitostludu. Pavol Dobs insky publikoval na stra nkach Slovensky ch Pohz adov v polovici osemdesiatych rokov popula rne na uc ny spis o Vysoky ch Tatra ch. Autor v su lade s vyprolovany mi tvrdeniami o slovenskej pracovitosti op sal z ivot v podtatranskom regio ne a podobne ako jeho predchodcovia kons tatoval nasleduju ce: Ale t to i tu v skala ch es te c o viac rol n ci a preukazuju vy sledok: premrvia, prekypria, c o es te da sa; zu rodnia neu rodnostaspon pre svoje z ivenie sa. Rod to skromny ; ale hl a, vyz ije aj na skale. (Dobs insky 1884: 256). Podobne na zory ake rozs iroval Dobs insky a jeho predchodcovia v predrevoluc ny ch rokoch, nacha dzame aj v cestopisnej c rte Michala Kissa z prelomu 19. a 20. storoc ia. Tento pra vnik a publicista nap sal viacero lozocky ch, hospoda rskych a politicko-pra vnych u vah, ktore publikoval v slovensky ch i madarsky ch periodika ch. Kiss vydal svoj cestopis na stra nkach obnovene ho c aso asopis pre hospoda pisu Obzor s podtitulom C rstvo remeslo a doma ci z ivot. Periodikum vyda vali v Ruz omberku, redigoval ho Juraj Babka. Autor cestopisu, takisto ako jeho predchodcovia, v podobny ch opisoch ciest podtatranskou kotlinou kons tatuje, z e obyvatelia tohto regio nu sa aj napriek nepriaznivy m pr rodny m a teplotny m podmienkam nevzda vaju , a es te viac a usilovne pracuju doma aj na poli (Kiss 1900: 910). Stereotyp sa vytva ral aj prostredn ctvom iny ch argumentov, a to hlavne na za klade poc etny ch slovesny ch kons trukci opisuju cich pilnost slovensky ch ru k. Sila stereotypu sa zdo razn ovala ro znymi citovo zafarbeny mi jazykovy mi formula ciami. Tieto slovne varia cie pouz vala vzdelanostna elita v ro znych situa cia ch a na rozmanity ch pr kladoch. Na jednej strane sa pri deskripcii pracovitosti vyuz vali kvetnate fra zy a na strane druhej, pri charakteristika ch po dy jej boli pripisovane negat vne atribu ty aplovic ako napr klad v C ovom diele: . . . na tom ku sku
zva c s a macos skej po dy alebo sko r kamenia, na ktorom aplovic z iju , nepomreli od hladu, (C 1975: 34). Rozoberane , emot vne zafarbene vy povede sa nenacha dzali len v analyzovany ch cestopisny ch a na rodopisny ch dielach. Nacha dzame ich aj v iny ch litera rnych druhoch. Ako pr klad moz no uviest ka zen Ja na Kolla ra Dobre vlastnosti udov na roda slovanske ho c i predna s ky Jozefa L ta Ho idovstvo. tu udov lubyho Obra zky zo Slovenska a L ta S ra Z tu S r sa vo svojom vy klade nevenoval priamo pracovitosti slovenske ho na roda, ale na za klade ambivalentnosti stere idoch otypov rozs iroval zauz vane negat vne stereotypy o Z a za roven kreoval obraz o slovenskej pracovitosti. Kolla r vo vys s ie spomenutej ka zni vyuz il svoj ba snicky talent a o usilovnosti na roda nap sal: kra sokvitnu ci veniec na hlave tohto na roda je pilna pracovitost [. . . ] pracuju uz od staroda vnych c ias [. . . ] slovanske mozole pracuju aj za iny ch a pre iny ch [. . . ] najviac z ich tela pot tec ie. . . (Kolla r 1972: 222223). Kolla r dalej v ka zni hovoril o pracovitosti Slova kov uz minuly ch storoc . Vyzdvihol aj to, z e medzi sebou netrpeli lenivy ch dareba kov a zaha lac ov (Kolla r 1972: 223). V pribliz ne rovnakom c ase ako aplovic odznela Kolla rova ka zen vyda val Ja n C vc asopise Hesperus se riu c la nkov nazvany ch Slowaken in Ungarn. aplovic Za usilovny ch boli Slova ci C om povaz ovan aj v su vislosti s rozvojom priemyslu a vy robou produktov. aplovic C e argumenty vyply vaju z kompara cie Slova kov s Anglic anmi. Autor tvrdil, z e Slova ci boli tak isto ako Anglic ania podnikavy mi obchodn kmi, vynaliezavy mi vy robcami, s ikovny mi a usilovny mi roz n kmi. Kaz dy Slova k ma sta le na mysli pr slovie: Kto chce jesti, mus le zti, c o sa aplovic odra z a na kaz dom kroku pracovite ho Slova ka. (C 1975: 34).
V TVORBE SLOVENSKY CH ELI T PRACOVITOST
Tie iste formula cie a zdo razn ovania pilnosti nacha d aplozame u viacery ch autorov (Braxatoris, Kolla r, C vic , Nosa k-Nezabudov, Dohna ny, Hurban, Bo r, ZechenterLaskomersky , Kiss, Dobs insky , Holuby. . . ). Na potvrdenie vy rokov o nepresta vaju cej celoroc nej pra ci vyuz vali vys s ie zmienen autori s pecicke charakteristiky o Slova koch. Dany stereotyp sa zdo raznil zovs eobecn ovan m jednotlivost z regiona lneho a uz s ie determinovane ho javu. Ako pr klad mo z eme uviest rukopisny text etnograckej monograe Ondreja Braxatorisa (otca zna meho romanticke ho ba snika Andreja Braxatorisa Sla dkovic a) Uhers t Slova ci v Hontskem a Zvolentskem kraji, ktory op sal etnogracke a na rodopisne charakteristiky obyvatelov hontianskeho a zvolenske ho regio nu, pric om autorov opis akcentoval pra ve pri zmienkach o pracovitosti ty chto obyvatelov, ktor pracovali es te aj v zime, opravovali a pripravovali na radie na nadcha dzaju cu sezo nu. Podobne to bolo aj pri charakteristika ch z ien, ktore okrem starostlivosti o hospoda rstvo pripravovali odev a poc as dlhy ch zimny ch vec erov priadli konope (Braxatoris 1987: 282). Pribliz ne o pa trokov nesko r ako Braxatoris nap sal spom nany spis, predniesol Kolla r v Pes ti svoju najzna mejs iu ka zen Dobre vlastnosti slovanske ho na roda. V nej nacha dzame velmi
196
podobne zovs eobecnenia, autor vyzdvihuje hlavne to, z e . . . pracuju vz dy, v zime, ako aj v lete, ba v letnom obdob temer i v noci. Ine na rody aspon v zime radi odpoc vaju , slovanske ruky ani vtedy nezahal uju . . . (Kolla r 1972: 223). Tie iste argumenty, ktore vyuz vali vys s ie uveden autori pri kreovan stereotypu nacha dzame aj o 25 rokov nesko r v spise Mikula s a Dohna nyho. Tento s tu rovsky ba snik tak isto ako Kolla r p s e o tom, z e Slova ci su neprestajne piln a pracuju od svitu do mrku. Dohna ny podobne ako Kolla r prezentoval dany stereotyp na za klade antonymne ho obrazu seba a iny ch, ked tvrdil: . . . Jin na rodove aspon v noci si odpoc vaji, a s ve c er em se na lu z ko ukladaji, ale nas i Slova ci i v noci pracuj . Zna kaz dy na Slovensku v obyc ej jsauc prjatki, kde sejdauce se de vc ata a z eny pr edau, rozpravkami a zpe vem se bavice az erty provazej ce; pr i me s c ku trau (tr ej ) konope a jine vec ern roboty. (Dohna ny 1843: 56). Aj tento pr klad, teda, moz no povaz ovat za potvrdenie hypote zy o komplementa rnom charaktere stereotypov, ked sa stereotyp o slovenskej pracovitosti utva ral na za klade kons tatovan , alej pri z e ostatn nepracuju tak usilovne ako Slova ci. D analyzovanom stereotype moz no potvrdit te zu Martina Ka novske ho, ktora hovor o socia lnom po vode stereotypov, pretoz e pocha dzaju z urc ity ch s truktu r ideolo gie (Ka novsky 2001: 911). Dany stereotyp podobne aj ako ostatne pozit vne autostereotypne zobrazenia Slova kov sa generovali v s truktu rach ideolo gie slovenske ho na rodne ho hnutia. Tento fakt potvrdzuje aj to, z e sa viacere zdo vodnenia zovs eobecnen opakovali. Tie iste argumenty vytva raju ce stereotyp ako prezentovali Braxatoris, Kolla r, Dohna ny nacha dzame aj na udov konci 19. storoc ia v diele Jozefa L ta Hollubyho: . . . pracuju od svitu do pozdne ho vec era a v najva c s ej horu c osti, v noci vs ak pri mesiac ku kosia, viaz u alebo sva z aju svoje obil c ko. . . (Holuby 1897: 84). Podobne stereotypne predstavy nacha dzame aj v cestopisny ch a na rodopisny ch dielach druhej polovice 19. storoc ia. Zdo razn ovanu pracovitosta usilovnostreektujeme vo viacery ch cestopisoch Gusta va Kazim ra ZechanteraLaskomerske ho, Svetoza ra Hurbana Vajanske ho, Antona udov Svobodu, Michala Kissa, Jozefa L ta Holubyho, ale aj iny ch. Autori podobne ako ich predchodcovia vyzdvihovali dane zovs eobecnene predstavy. Zanechaju c tento chudobny , ale pracovity ac istotny na rod k. . . (ZechenterLaskomersky 1969: 40) . . . to pracovna ruka pilny ch gazdov vynahrad . (Svoboda 1885: 384) Ten l ud dobry [. . . ] vsta val a bral sa do novej pra ce. (Svoboda 1885: 386) O lenivosti l udu slovenske ho mo z e hovorit len nena vist ou zaslepeny c lovek. Ba naopak, je to l ud vel mi pracovity a usilovny . (Holuby 1897: 84).
SLOVENSKY IEN CH Z PILNOST
len ako o najkrajs ch, ale aj ako o velmi pracovity ch. . . . tu sa vs etko hy be, rob , pracuje, i mlady i stary , i bohaty i chudobny , i zdravy i chory , i muz ske iz enske pohlavie. . . , (Kolla r 1972: 223) nap sal Kolla r. O s estdesiat rokov nesko r publikoval cestopis Anton Svoboda, ktory podobne ako Kolla r zdo raznil pracovitost Sloveniek. Na preddomiach vidno gruppy po 36 z ien, ktore chceju c pouz itpekne ho c asu trepu konope usilovno, st a za vod. (Svoboda 1885: 386). Pracovitost slovensky ch z ien sa zdo razn ovala hlavne v spojitosti so stereotypom Slovenska ako drota rskej krajiny, pretoz e drota ri z chudobny ch hornouhorsky ch stol c odcha dzali na dlhe cesty za pra cou aj na niekolko mesiacov a na manz elku drota ra pripadla aj muz ska robota na hospoda rstve. Podobne kons tata cie sa vytva rali aj v spojitosti s odchodom liptovsky ch mura rov za robotou, ako aj pri mnohopoc etnom vystahovalectve za pra cou, prevaz ne do Ameriky.
CH NA SLOVENSKU PRACOVITOST AD INY POHL
Stereotypne predstavy o Slova koch sa stali vs eobecne akceptovany mi v celouhorskom priestore. V madarskom prostred bola postava pracovite ho Slova ka prezentovana aj v karikatu re, pric om mala viacero rozmanity ch podo b. Raz boli Slova ci zobrazen ako mravce, v inej karikatu re rozkopa vali pra ve dokonc ene ulice, pretoz e si slovensky preda k v niektorom z vy kopov zabudol fajku. Ako sme uz spomenuli, pracovitost bola c asto vn mana posmes ne, pretoz e pra ve n ou bola nahra dzana nevzdelanost. Ako pr klad uva dzame karikatu ru z decembra 1891: minister dopravy a verejny ch pra c Ga bor Baross je na nej zobrazovany v slovenskom kroji, c m sa zdo raznil jeho etnicky po vod. Minister nahradil nedostatok z eleznic ny ch vago nov desiatkami Slova kov, ktor na fu rikoch zva z ali ro zne komodity (Holec 2009: 5152). Karikatu ra na m s ce hovor o pracovitosti, no za roven ironicky doda va, z e slovensky lud nie je schopny inej ako manua lnej pra ce a submis vneho prij mania nariaden .
VER ZA
pecikom pri tomto stereotype bolo zdo S razn ovanie pracovitosti slovensky ch, ale aj slovansky ch z ien. Aj ty mto spo sobom chceli autori dopomo ct k u plnej akcepta ci dane ho stereotypu a jeho ukotveniu v spoloc nosti. A tak sa o slovensky ch/slovansky ch z ena ch nehovorilo a nep salo
Stereotypy 19. storoc ia su produktom s pecicky ch historicky ch okolnost , na rodnostny ch a politicky ch vztahov v Uhorsku poc as tohto dlhe ho storoc ia. Prezentovali a rozs irovali sa v ro znych rec ovy ch a obrazovy ch forma ch. Kedz e sa vyv jali a modikovali v priebehu historicke ho vy voja, hovor me o historickej gene ze stereotypov, no za roven sa vytva rali aj v s truktu rach slovenske ho na rodne ho hnutia, preto mo z eme hovorit aj o socia lnej gene ze stereotypov. Svoju dlhu z ivotnost nadobudli z do vodu modika cie sa vo vyostreny ch a vza jomne si konkuruju cich na rodny ch hnutiach Uhorska, ako aj v nepriaznivy ch etapa ch formovania moderne ho slovenske ho na roda. Stereotypne predstavy o Slova koch zohra vali s pecicku u lohu v ideolo gii slovenske ho na rodne ho hnutia a su c asne kons truovali a upevn ovali na rodne povedomie Slova kov. Ty m, z e sa dostali aj do kolekt vnej pama te obyvatelov, pretrvali poc as cele ho 19. storoc ia.
JEST NAPOSLEDY NEPR ESTANNE S NA ROD SLOVENSKY PILNOSTI A PRACOVA NI ODDANY RASTISLAV MOLDA: NA
197
R, J. 2010. Z cestovne [10] BO ho denn ka Janka Bo ra. In Elia s M.(Ed.) Pu t po Otc ine. Martin: Vydavatelstvo Matice slovenskej. [11] BRAXATORIS, O. 1987. Uhers t Slova ci v Hontskem a Zvolentskem kraji. In Urbancova V.(ed.) Slovenska etnograa v 19. storoc . Martin: Matica Slovenska v Martine. APLOVIC , J. 1975. O Slovensku a Slova [12] C koch. Tatran: Bratislava. , P. 1884. Vysoke INSKY [13] DOBS Tatry. Slovenske pohl ady. 4(3): 246269. NY, M. 1843. Na [14] DOHNA rodn povaha Slova ku . Arch v Literatu ry a Umenia SNK, Stary fond C Na uc ne a ine pra ce. Spoloc nosti. sign C 860. . 1897. Obra [15] HOLUBY, J. L zky zo Slovenska. Slovenske pohl ady. 17(2): 8496. [16] HURBAN, J. M. 2010. Precha dzky po povaz skom svete. In Elia s M. (ed.) Pu t po Otc ine. Martin: Vydavatelstvo Matice slovenskej. asopis pre hospo rta z cesty. Obzor. C [17] KISS, M. 1900. Dokola, C da rstvo remeslo a doma ci z ivot. 12(1): 911. R, J. 1972. Dobre [18] KOLLA vlastnosti na roda slovanske ho. In Pama ti z mlads ch rokov z ivota. Bratislava: Tatran. [19] SVOBODA, A. 1885. Vy let na Chmelovu . In Slovenske pohl ady. 5(5): 386384. , G. K. 1969. Priechod cez C er[20] ZECHENTER-LASKOMERSKY tovicu. In Vy lety po Slovensku. Bratislava: Slovenske vydavatelstvo kra snej literatu ry. Obra zek 1. Karikatu ra slovenskej pracovitosti. (Prevzate z Holec 2009: 51)
Prostredn ctvom kladne ho, v niektory ch pr padoch az glorikovane ho vyjadrovania sa o Slova koch a ostatny ch Slovanoch prispeli k rozs irovaniu autostereotypov. Hlavne slovenske mu vidieckemu ludu, ktory bol nositelom slovenskosti, sa pripisovali tie najleps ie vlastnosti. Slova kov vykreslovali ako dobrosrdec ny , pracovity , mravny , mierumilovny , spevavy a zboz ny na rod. O slovenskom na rode sa c asto hovorilo ako o velmi chudobnom, ale c m bol chudobnejs , ty m viac ho autori prezentovali ako pohostinnejs , pracovitejs a usilovnejs . Aj preto analyzovany kladny autoobraz o Slova koch pretrval poc as cele ho storoc ia a v spoloc nosti je pr tomny dodnes.
ITA LITERATURA POUZ [1] BERTING, J. a VILLAIN-GANDOSSI, Ch. 1995. Rola i znaczenie stereotypo w narodowych w stosunkach miedzynarodowych: podejscie interdyscyplinarne. In Narody i stereotypy. Walas, T. (Ed.) Krako w: Miedzynarodne Centrum Kultury. [2] HAHN, H. H. 2007. 12 Thesen zur Stereotypenforschung. In Nationale Wahrnehmungen und ihre Stereotypisierung Mitteleuropa Osteuropa. Oldenburger Beitra ge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Bd. 9. Hahn, H. H. a Mannova , E. (Eds.) Frankfurt a. M. u. a.: Peter Lang. [3] HOLEC, R. 2009. Biedny, nes tastny , utla c any Jano. Ako videla Slova kov madarska karikatu ra pred rokom 1918. Histo ria revue o dejina ch a spoloc nosti. 9(3-4): 4954. [4] KAMENEC, I. 2007. Stereotypy v slovensky ch dejina ch a v slovenskej historiograi. In Slovenska ota zka dnes. Szigeti, L. (Ed.) Bratislava: Kalligram. , M. 2001. L NOVSKY udske [5] KA druhy a ludska mysez - kognit vne za klady etnicky ch klasika ci a stereotypov. In Etnicke stereotypy z pohledu ru zdnych ve dnych odboru . Toncrova , M. a Uhl kova , L. (Eds.) Brno: Etnologicky u stav. . Praha: Karo[6] KLENER, P. 1996. Velky sociologicky slovn k II. P-Z linum. OVA , E. 2005. Menta [7] KREKOVIC lne obrazy, stereotypy a my ty vo stav etnolo folklo re a v politike. Bratislava: U gie SAV. [8] LIPPMAN, W. 1922. Public Opinion. New York: Macmillan. KOVA , L. 2001. Ne [9] UHLI kolik pozna mek ke vzniku a za niku etnicky ch stereotypu . In Etnicke stereotypy z pohledu ru zdnych ve dnych odboru . Toncrova , M. a Uhl kova , L. (Eds.) Brno: Etnologicky u stav. Archivn prameny
200
201
DOMI SKY VE A IDENTITA VOLYN CH KOLEKTIVNI ECHU ESKO-UKRAJINSKY CI ZC CH PRAMENI C -HISTORICKE LNE M VY ZKUMU V ORA VZTAHU
Lude k Jirka Filozocka fakulta, Univerzita Pardubice; Filozocka fakulta, Univerzita Karlova v Praze ludek.jirka@seznam.cz
Collective Consciousness and Identity of Volhynian Czechs based from czech-ukrainian Relationships in Oral History Fieldwork
AbstractChangeability of czech-ukrainian relationships in multiethnic Volhynia is different envisaged from specialized literature and from respondents narration. Czechs were comming into this area from 1868 and in spite of tsarist benets (like nonpayment of taxis, not enter the army forces, buying farm land for cheap value) created poor inhabitants and they have to begged from Ukrainians. Agricultural knowledges and workability improved economic position of Czechs and means creation wealthier walk of life to the prejudice of Ukrainian in short temporal period. In spite of that, it didnt provocate conicts. Moreover, tsarist goverment prevented to rising economical position of Ukrainians, eg. by prefering collective economical development and inhibiting bussines enterprising. Social structure was etabled as disadvantage for Ukrainians and advantage for Czechs. Furthermore, Czechs inhabitants brought higher culture. Consciousness of higher social position can be seen in narration in oral history research. Respondents borned in 19181927 on the west Volhynia saw their life in system of social superiority (economicaly, culturaly) and these feelings are also aplicated in their history. USSR fanned nationalist movements after arrival to the West Volhynia in 1939. Activity of ukrainian nationalist atomized czech-ukrainian relationships. In spite of setting nationalist policy to USSR regime by specialized literature, respondents mentioned it to the Nazi regime. Differences between specialized literature and oral history research is explainable, feelings and experiences from czech-ukrainian relationships in Volhynia are showing, how was created collective consciousness and identity of respondents. Key WordsVolhynia, czech-ukrainian relationships, narration, mentality, ukrainian nationalist, confrontation
vn maj sve ukrajinske prote js ky a vysve tlit vy znamne faktory ovlivn uj c zme ny ve vza jemne m vztahu. ECHU SKY TKA HISTORIE VOLYN CH C KRA Oblast Volyne prode lala pr ekotny historicky vy voj. Pod carske Rusko se dostala uz ve tr et m de len Polska v roce 1795 a pra ve Rusove byli vla dnouc politickou moc echu echu v dobe pr chodu C na Volyni. Prvn obec C , tzv. Luthardovka, byla zaloz ena jiz v roce 1863, ale organizovany pr chod prob ha az v letech 18681880. Tato emigrace vyply vala z repres proti polske mu obyvatelstvu Volyne po poraz en protiruske ho povsta n v roce 1863 a na sledny m levny m proda va n m pu dy. Pola ci byli na Volyni ve ts inou velkostatka r i, a jelikoz se ne mec t koloniza tor i neprosadili jako heterogenn prvek, byli carskou es vla dou pozva ni C i, aby rozbili tradic n polskou sou echu druz nost. Tento pr slib pr chodu C neplynul pouze ze Slovanske ho sjezdu v roce 1867 v Moskve , kde carska strana z a dala c eske pr edstavitele o nove koloniza tory, ani kdyz se pote v c esky ch zem ch objevili propaga tor i odjezdu do Ruska, ale take z pustos ive Prusko-rakouske ech va lky, ktera se dotkla zejme na obyvatel severn ch C es a kvu li ktere si mnoz C i uve domovali potr ebu nove ho zac a tku. Mnoho z nich volilo odjezd do carske ho Ruska. Nutno dodat, z e Volyne byla pouze jednou z moz ny ch echy, dals destinac pro odchoz C mi moz ny mi kraji byl Kavkaz nebo Da lny vy chod (Vacul k 1997). V literatur e nen reektova n panslavismus, i tento mezi obyc ejny mi obyvateli c esky ch zem ma lo rozs reny sme r slovanske soudruz nosti byl v mysl ch ne kolika jednotlivcu urc ite c a stec ny m du vodem pro odchod do Ruska. Po poc a tec n ch vy hoda ch ze strany carske ho Ruska se rez im zhors il. Od 80. let 20. stolet prob hala rusikace echu volyn sky ch C , ktera se zastavila d ky vs eobecny m protestu m proti carske mu zpu sobu vla dnut v roce 1905. Be hem prvn sve tove va lky se na Volyni vystr dalo ne kolik rez imu , postupne zde byla carska , ne mecka a rakouskouherska , bols evicka , polska , bols evicka a nakonec ope t polska nadvla da. V tomto mezidob se dokonce vyskytly i autonomn ukrajinske vla dy, Skoropadske ho vla da dosazena okupac n mi mocnostmi Rakousko-Uherska a Ne mecka nebo vla da Symona Petljury, poprve v samostatne m tzv. Direktoriu, podruhe po dosazen Pola ky. Po prvn
VOD U LEM pr I spe vku je ota zka prome ny c esko echu ukrajinsky ch vztahu od pr chodu C na Volyni esko-ukrajinske do reemigrace v roce 1947. C vztahy jsou v literatur e a v narac ch respondentu z r ad volyn sky ch echu C interpretova ny odlis ne , pro oba zdroje jsou za sadn m prvkem z ivota na Volyni, pr esto jim pr ikla daj odlis ny du raz. Pr spe vek ma objasnit, jak respondenti
202
sve tove va lce byla Volyne dne 18. 3. 1921 rozde lena tzv. Riz sky m m rem na za padn c a st spadaj c pod Polsko a na vy chodn c a st patr c pod Sove tsky svaz. Za echy t mco v za padn c a sti i pr es snahu polonizovat C existovaly demokraticke tendence a rez im se zhors il az s nacionalistickou politikou Jo zefa Becka, ve vy chodn c a sti panoval dikta torsky rez im. Dne 17. 9. 1939 probe hlo c tvrte de len Polska, za padn c a st Volyne obsadila vojska Sove tske ho svazu a obe c a sti Volyne se tak spojily pod jeho rez imem. Toto obdob je charakterizova no zava de n m kolchozu a odva z en m obyvatel na nucene pra ce do ta boru na Sibir i nebo do jiny ch nehostinny ch kraju . Po dvou letech, 22. 9. 1941 napadla Sove tsky svaz arma da nacisticke ho Ne mecka a obe c a sti Volyne se dostaly pod nacistickou vla du. Dne 13. 7. 1943 dos lo k vypa len eske echy stejnou C ho Mal na, ktery ma pro volyn ske C eskoslovensko Lidice c symboliku jako pro C i Lez a ky. echu Bylo zavraz de no 374 osob. Ne kter z volyn sky ch C poukazuj na skutec nost, z e v samotny ch Lidic ch bylo eske zavraz de no me ne osob, nez vC m Mal ne . V celkove m poc tu obe t nejsou zapoc teny obe ti z Protektora tu, ktere se eske pr ed nacisty skry valy pra ve vC m Mal ne , v takove m pr pade je celkovy poc et obe t 377 lid (Hofman et al. 2004). Pro ne mecky rez im je da le signikantn m likvidace z idovske ho obyvatelstva a snaha o nucene nasazen vs ech obyvatel Volyne . V u noru 1944 se na Volyni dosta valy prvn jednotky Rude arma dy a s nimi pr is la take 1. c eskoslovenska samostatna briga da, ktera se d ky na boru echu volyn sky ch C zreorganizovala v 1. c eskoslovensky arma dn sbor. Do c eskoslovensky ch jednotek nastoupilo echu 26,3 % procent (minima lne 10 526 lid ) vs ech C na Volyni a tvor ily te me r dve tr etiny cele ho sboru (Hofman et al. 2004). Po krvavy ch bitva ch dos lo v roce 1945 k prvn echu reemigraci volyn sky ch C -voja ku . V roce 1947 je na es sledovali jejich rodinn pr slus n ci, starci, de ti a jin C i, kter nenarukovali do arma dn ho sboru. Druha nejmasivne js reemigrace tak c tala celkem 33 077 lid (Hofman et al. 2004). V letech 19911993 probe hla tr et reemigrac n vlna tzv. c ernobylsky ch krajanu , kter se vra tili do sve vlasti kvu li zasaz en c ernobylskou hava ri (Ornst 2009). Tato reemigrace se ty kala zejme na vesnic Malinovka, Komarovka a Mala Zubovs c ina. Vs echny tyto vesnice totiz patr ily do Kyjevske oblasti a reemigrace v roce 1947 se ty kala pouze Volyn ske oblasti. KONSTRUKT NARACE Pr ed samotny m pr edstaven m a vy vojem c eskoukrajinsky ch vztahu je vhodne si uve domit urc itou diskrepanci mezi literaturou a samotny m vypra ve n m respondentu a du sledky z n vyply vaj c . Literatura echy na Volyni (neplacen zmin uje carske vy hody pro C dan , na boz enska svoboda, nenastoupen vojenske sluz by), ale zmin ova na je take poc a tec n pauperizace, bydlen v zemljanka ch a podr adne postaven vu c i Ukrajincu m kvu li sluz ebny m prac m. Zmin ova ny jsou take te z ke poc a tky, kluc en lesu nebo nutnost obydl . Po es poc a tec n pauperizaci se C i snaz ili vyleps it svou pozici,
budovali si bytelne js obydl , rozs ir ovali chov dobytka a v zeme de lstv se jim dar ilo d ky vyspe ly m technika m. Vypra ve n respondentu se v za sadn podobe od literatury neodlis uje, ac koliv jsou vzpom nky na pr chod pr eda va ny ora lne od rodic u c i prarodic u , zr ejme proto, z e r ec eno v durkheimovske m smyslu literatura s volyn skou tematikou formuje jejich souc asne pr edstavy, ktere pote ovlivn uj vypra ve n (Mu cke et al. 2007). Ovs em narace ma romantizuj c na dech, ktery mu z e by t pouze upraveny na u zus be z ne r ec i podle pravidel socia ln interakce ve ts inove spolec nosti (Halbwachs 2009). To je dobr e vide t napr . u respondenta c . 5: Ale tenk, v te dobe tam bylo carske Rusko. To asi [kas el] v te, z e car vyzval echy. To bylo vlastne C na jake msi sne m Slovanske m nebo ne co takove ho. Byl v Moskve nebo v Petrohra, Pete rburgu, nepamatuji, jak to bylo. (. . . ) Ale tam se dohodli, protoz e ten car proj z de l nas zem a moc se jim l bilo, jak nas i hospodar tady, tak dohodli, z e s, Palackej e pr echy na u tenkra t byl na tom sne mu. Z ijme C zem az e jim proda velmi levne pu du tam. Vypra ve n je tak, at uz ve dome , c i neve dome , zjednodus ova no, aby vs e r ec ene cha pali i lide bez patr ic ne historicke zkus enosti. Svou roli samozr ejme hraj i jine faktory, napr . zapamatovatelnost c i c asova u spornost. Pr i samotne analy ze vs ak nejde o kritiku narac respondentu ani o pr esnost ve faktech, ale o vy znam r ec ene ho konstruktu. Narace a literatura se sice mu z e lis it ve faktogracky ch u daj ch, ale rozd lne interpretova na je take pauperizace, pr estoz e se jednalo sp s e o krats c asovy u sek echu v pome ru k celistve historii volyn sky ch C . U respondentu se tento u sek nereektuje. Mu z e to by t zpu sobeno stylizac vypra ve n , nezver ejn ova n m b ly ch c i tichy ch m st, ovlivne n minulosti souc asny mi postoji (Mu cke et al. 2007), pocitem superiority cele minority vu c i ve ts inove spolec nosti c i intergenerac n m pr eda va n m od rodic u c i prarodic u . ECHU LNA MENTALITA C A UKRAJINCU ROZDI Vs echny tyto subjektivn podm nky sme r uj k upraven narac s c lem uchovat tva r skupiny i respondenta, tedy es k vytvor en pr edstavy o leps ch C ch a hors ch Ukrajinc ch. Jedna se o komparaci rozd lny ch mentalit s du razem na konativn c innost obou na rodu . Ukrajinci jsou leniv , s patn zeme de lci, neznaj vyspe le zeme de lske techniky es a jsou nevzde lan a nekulturn na rod, zat mco C i jsou jejich pravy m opakem pracovit , dobr zeme de lci, znaj vyspe le techniky zeme de lstv a jsou vzde lan a kulturn . Tyto rozd lnosti jsou pr kladem subjektivn ch u prav ve vypra ve n , ale vedle toho mohou existovat i objektivn rozd ly mentalit obou na rodu , Ukrajinci z ili v carske m Rusku a carsky u tlak spolu se zaostalost Ruska a n zky m hospoda r sky m a kulturn m vy vojem zpu sobil pra ve onu ukrajinskou lenivost. Nesnaz ili se o jaky koliv politicky nebo ekonomicky vzestup v ra mci rodiny ani v ra mci skupiny, stac ily jim pouze za kladn z ivotn potr eby. Dobr e es to ilustruje na sleduj c pr klad: C i pr inesli s sebou ze zahranic lehke c eske pluhy, mla tic ky, fukary, r ezac ky
K JIRKA: KOLEKTIVNI DOMI SKY CH C ECHU VE A IDENTITA VOLYN LUDE
203
ech zora atd. Pa rem urostly ch kon s lehky m pluhem C 1 k (Ukrajinec J. V.) pa rem denne dve desjatiny ; roln svy ch vyza bly ch herek s te z ky m pluhem obde la za den ech 34x pr sotva pu l desjatiny. C eora svou pu du, muz ik echa je ve pouze jedenkra t. Proto i u roda C ts inou c tyr ikra t ech za dva ty ve ts . Na sve mla tic ce C dny vymla t sve obil a proda je. [. . . ] Roln k (Ukrajinec J. V.) celou ech jede do svou zimu mla t obil cepy. V trz n dny C me sta na pe kne m z elezne m kryte m voze zapr az ene m pa rem urostly ch, silny ch kon , proda mnoho dru bez e, kra sne ho c iste ho obil , c erstve ho von ave ho ma sla; koup kone za 300 rublu , kra vu za 150 rublu . Roln k (Ukrajinec J. V.) jede pa rem vyza bly ch kon c ku na dr eve ne m voze, proda pracne s patne vyc is te ne obil , nekvalitn ma slo, kupuju kone za 78 rublu .(Volynskije eparchalnyje vedomosti 1891: 25 in Vacul k 1997: 3940) Takova mentalita Ukrajincu byla zapr c ine na du sledky carske politiky, mj. zrus en m nevolnictv v carske m Rusku az v roce 1861 nebo redistribuc n m pr eda va n m pu dy carsky m rez imem, jakmile ne kdo z Ukrajincu ne jaky m zpu sobem z skal v ce pu dy (Vacul k 1997). Tyto du vody sva d k oznac en carske ho Ruska jako zaostale ho. Lenivost Ukrajincu vs ak zpu sobila skutec nost, z e mimo pra ce me li spoustu volne ho c asu pro sve vlastn potr eby, za bavy a sdruz ova n . Nab z se zde dokonce analogie se spolec nost blahobytu, jak ji nast nil Lee a De Vore ve sve klasicke publikaci Kalahars t lovci a sbe rac i (Soukup 2009) s t m rozd lem, z e Ukrajinci na rozd l od !Kungu netra vili c as hrami a za bavou, ale sdruz ovali se s jiny mi Ukrajinci a spolec ne pop jeli, sede li u domu, c i jinak tra vili volny c as. Ota zkou take je denice blahobytu: z pohledu za padn civilizace ovlivne ne faustovsky m duchem, kdy se jedinec individua lne snaz nashroma z dit materia ln za zem a bohatstv , a snaz se v konkurenci vyniknout nad ostatn mi (Spengler 2011), je pr c inou blahobytu synonymum pro bohatnut , zat mco pouz it m emicke ho pr stupu je v prelitera rn ch spolec nostech pr c inou blahobytu nashroma z de n pouze tolika zdroju , aby slouz ily jako za kladn potr eby pro z ivot, a volny c as se mu z e tra vit zm ne nou za bavou c i jiny mi c innostmi nesouvisej c mi s prac . Blahobyt je tak v za padn ch i v prelitera rn ch spolec nostech ve sve m mys lene m vy sledku i ve zpu sobu jeho dosaz en rozd lny . A i tato rozd lna mentalita mohla echu hra t svou roli u C a u Ukrajincu , v naraci respondentu i v literatur e. Jsou zde vs ak i jine faktory. Pokud rozlis me geogracke rea lie, z ili Ukrajinci ve sve male vesnici bez styku s okoln mi ve ts mi me sty c i vzda lene js mi vesnicemi, a tak zde nebylo moc s anc pro rozvoj, i dals modernizac n tendence, napr . tisk a noviny jako prostr edek komunikace a socia ln interakce nebyl rozs ren, i vzde la n a industrializace byly na velmi n zke u rovni; politicke rea lie pak mohou by t jasne denova ny jako carsky u tlak a strach s n m spojeny . Naproti tomu c eske zeme byly nejpru myslove js zem v rakouske monar es chii, C i me li vzde la n a tisk byl rozs ren. I modernizac n prvky v obou zem ch tak byly odlis ne . Pravde podobne
1 Desjatina
zde gurovaly vs echny tr i pr c iny v koherentn m spojen odlis na mentalita, nemodernost a carsky u tlak. Vy sledkem tak bylo pr evrstven obou na rodu : Mino es ritn C i se stali elitou spolec nosti d ky hospoda r ske mu a kulturn mi vy voji, zat mco majoritn Ukrajinci byly v inferiorn m postaven . Tento princip superiority a inferiority spolu s principem kulturn ch a vzde lany ch a nekulturn ch a nevzde lany ch vedl k denova n prome n vza jemne ho vztahu. Zat mco respondenti zmin uj trvaj c superioritu echu C na Volyni, literatura sice po poc a tec n pauperizaci echu take zmin uje elitn postaven volyn sky ch C , ale v momente na boz enske , jazykove as kolske rusikace jsou ope t es C i na u rovni Ukrajincu . Po pr eklenut rusikace v 80. letech 19. stolet a v souvislosti s reformami v carske m es Rusku se volyn s t C i ope t dosta vaj do elitn ho postaven , ktere bude trvat az do roku 1941. Z rusikac n ch opatr en zmin uj respondenti pouze na boz enstv , jelikoz osve tluje jejich souc asne postoje, kdy je velka c a st vo echu lyn sky ch C pravoslavny ch. Naproti tomu se etnicka minorita vz dy identikuje vu c i majorite a snaz se sama sebe utva r et do leps ho postaven (Prelic 2011).
ESKO-UKRAJINSKY OBDOBI C CH VZTAHU KONFLIKTNI
Za polske ho rez imu na za padn Volyni bylo ve dom o elit echu n m ekonomicke m a kulturn m postaven C v mysl ch respondentu dogmatizova no. Avs ak jiz v roce 1940 dos lo k rozde len Organizace ukrajinsky ch nacionalistu na dve kr dla: um rne ny ch melnikovcu nazy vany ch podle Andreje Melnyka a radika ln ch banderovcu nazy vany ch podle Stepana Bandery. Obe hnut si kladla za c l vytvor en samostatne Ukrajiny, melnikovci s pomoc nacisticke ho Ne mecka, banderovci vlastn mi silami. Obe ma skupina m pomohl pr chod nacisticke ho Ne mecka, rasova predestinace z ne mecke ho pohledu upr ednostn ovala Ukrajince (Baberowski a Doering Manteuffel 2008). Ne mecko vs ak s vyhla s en m samostatne Ukrajiny nesouhlasilo, a tak byla vytvor ena Ukrajinska povstalecka arma da2 a c l samostatnosti me l by t dosaz en na silny mi akcemi a terorem na obyvatelstvu neukrajinske na rodnosti. Poz adovalo se napraven multietnicky ch vztahu ve prospe ch Ukrajincu . ec R eno jazykem Ernesta Gellnera, ve vy chodn Evrope se nekryl sta t s na rodem, ale sta t vznikal az pomoc na silne ho koniktu (Gellner 2003). Na silne akce si vyz a dalo pr ibliz ne 200 000 zabity ch Pola ku , a pr estoz e banderovci echu nebyli prima rne zame r en proti C m, bylo i tak zabito na 376 c esky ch obyvatel, coz je srovnatelne v pome ru eske k poc tu zabity m v C m Mal ne (374, respektive 377 echu echu C ); (Hofman et al. 2004) a mens nez poc et C odvezeny ch na Sibir (spolu s Ne mci, Litevci a Rusy ne kolik tis c). Poc et zabity ch tak nebyl pr c inou nena visti k banderovcu m, pr esto je dodnes k banderovcu m pocitova na velka nesna s enlivost. Proc tomu tak bylo? Ne mecky rez im kontroloval pouze nejdu lez ite js komunikace a ve ts me sta. Na ostatn ch c a stech Volyne pano2 Ukrajinska povstalecka arma da (UPA) je zjednodus ene nazy va na jako banderovci. Protoz e respondenti hovor o banderovc ch, budu UPA i v tomto pr spe vku oznac ovat jako banderovce.
= 1,0925 ha.
204
valo bezvla d a pra ve takova politicka situace se doty kala i echu C na Volyni, protoz e byli ve velke ve ts ine zeme de lci a z ili na vesnic ch. V pr pade bezvla d se ve ts inou vytvor ne kolik skupin s pra vem uzurpovat politicky rez im. Objevili se tak sove ts t partyza ni Kovpakovci a Medve de vovci, polska Armija Krajowa a ukrajins t melnikovci a banderovci (v UPA gurovali banderovci i melnikovci). Ve skutec nosti bylo na Volyni jes te v ce skupin. Ze vs ech popsany ch skupin vykona vala na silne akce pouze Ukrajinska povstalecka arma da, jejich akce byly zame r ene proti polske mu obyvatelstvu, kdy na boz enska pr slus nost ke katolictv byla zr ejme nevy znamne js m motivem. To se brzy rozneslo po cele Volyni a pochopitelne si jich es vs mali i volyn s t C i, kter se tak banderovcu oba vali jako nejnebezpec ne js ho prvku v obdob bezvla d . Strach byl zr ejme prima rn m du vodem nena visti k banderovcu m, a protoz e ne mecky rez im rozdmy chal nacionalismus vs ech na rodnostn ch skupin na Volyni a teror vznikal pra ve z vu le banderovcu , probe hla generalizace z te to skupiny na Ukrajince a naopak. T m pa dem se brzy dostalo Ukrajincu m oznac en pro banderovce. Respondent c . 7: Te me r kaz dej na dvor e me l studnu na te ch vesnic ch. A voni taky do jednej studny naha zej vosmdesa t lid . Postr lej to, povraz d e j. A to es te , co ja vim v jednom pr pade , zastr elej kone , i kone tam hodili navrch. Aby ne kdo, jo , nemoch vyle zt. To byli zkur*ci jedny banderovsky no . Na me no jim nepr idu. K pochopen c esko-ukrajinsky ch vztahu je nutne uve st i vztah superiority a inferiority te chto dvou na es rodnost . C i v obdob let 19391947 ztratili sve vy sadn postaven a elitn hospoda r ske a kulturn postaven bylo utlumeno a likvidova no kvu li partyza nsky m akc m es banderovcu . Jiny mi slovy, elitn postaven C i ztratili, protoz e v obdob let 19391947 nebylo hospoda r ske a kulturn postaven du lez ite a elita r stv se dostalo pomoc otevr ene ho teroru a na sil do rukou Ukrajincu . Zme na postaven skupin v celkove etnicke struktur e Volyne tak byla vytvor ena rozd lny mi pr c inami a nyn se na rodnosti es v elitn m postaven vystr daly. C i tak ztratili sve elitn postaven ve prospe ch Ukrajincu . Nena vist vu c i banderovcu m je i dodnes ve ve dom respondentu hluboce zakor ene na, dokonce je silne js nez k Ne mcu m (Noskova 1999). I to je signikantn , pokud si uve dom me, z e do arma dn ho sboru vstoupilo minima lne echu 10 536 volyn sky ch C a vlastenectv v arma de se pe stovalo zvla s te v kontrastu k nena vide ny m Ne mcu m. echu Dokonce se i v dnes n dobe u ne ktery ch volyn sky ch C objevuje strach z banderovcu i kvu li skutec nosti, z e se po va lce ne kter z nich probojovali na za pad. Z respondentu te me r vs ichni vyjadr ovali nena vist vu c i banderovcu m a dva respondenti prozradili, z e maj z banderovcu dodnes strach. ESKO-UKRAJINSKE EM VZTAHY PRIMA RNI M KLI C C
K POCHOPENI
echu du lez itou roli u volyn sky ch C , nejsou jejich hlavn m identikac n m prvkem. Literatura se zame r uje pr edevs m echu na u lohu volyn sky ch C vzhledem k politice vla dnouc ho rez imu. Takove zame r en je znamen m ohrani echu c enosti volyn sky ch C jako skupiny s maly m nebo chybe j c m du razem na jedince. Je to pochopitelne , pokud si uve dom me snahu postihnout de jiny volyn sky ch echu C jako celku, ale pra ve chybe j c ho jedince a jeho vn ma n , proz itky c i historickou zkus enost mohou postihnout hloubkove rozhovory. Z narac respondentu je tak oproti literatur e moz ne vypozorovat jasne vymezova n echu vu c i Ukrajincu m. Pr chod C na Volyni, zeme de lstv , kultura, budova n hospoda r stv , mys len a jine prvky jsou vz dy v kontrastu k Ukrajincu m. V obdob polske vla dy 19211939 i v obdob me n c ch se rez imu v letech 1939 1947 jsou Ukrajinci jedn m z kl c ovy ch prvku v narac ch, o pomyslne prvn m sto se de l pra ve pro charakteristiku politicky ch rez imu . Prome na c esko-ukrajinsky ch vztahu se odra z od c eske ho pocitu elity na Volyni, pr es ztra tu elitn ho postaven az k nena visti vu c i banderovcu m (Ukrajincu m). echu I tak je vs ak pocit superiority u volyn sky ch C sta le eskoslovenska tento pocit zakor ene n. Po pr chodu do C ztratili, nebot ekonomicky , kulturn i zeme de lsky pokrok eskoslovensku na Volyni v ceme ne stagnoval, zat mco v C es se vyv jel, a proto se respondenti i dals volyn s t C i vrac do minulosti, aby si pocit du lez itosti neusta le obnovovali. echy se vy Literatura psana samotny mi volyn sky mi C luc ne zame r uje na historii pr ed druhou sve tovou va lkou, zat mco es jine publikace o volyn sky ch C ch se zame r uj i na pova lec nou historii te to minority.
SEZNAM RESPONDETU ena, narozena v Mlynove Respondent c . 5. Z , 86 let esky Respondent c . 7. Muz , narozen v C ch Novina ch, 88 let
ITA LITERATURA POUZ [1] BABEROWSKI, J. a DOERING MANTEUFFEL, A. 2008 The Quest for Order and the Pursuit of Terror: National Socialist Germany and the Stalinist Soviet Union as Multiethnic Empires. in Geyer M. a S. Fitzpatrick (eds.) Beyond Totalitarism: Stalinism and Nazism Compared. Cambridge: University Press. echu , D. 1999. Noskova [2] BITTNEROVA , H., Na vrat C z Volyne : stav pro soudobe Nade je a skutec nost 19451954, Praha: U de jiny R. Lide AV C me sta 1/1999: 176179. [3] GELLNER, E. 2003. Nacionalismus. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. [4] HALBWACHS, M. 2009. Kolektivn pame t . Praha: Sociologicke nakladatelstv . [5] HOFMAN, J. et al. 2004.Kolektivn pame t . Praha: Sociologicke es esky nakladatelstv . Volyn s t C i v prvn m a druhe m odboji. Praha: C svaz bojovn ku za svobodu. CKE P. et al. 2007. Naslouchat hlasu [6] MU m pame ti: Teoreticke stav pro soudobe a prakticke aspekty ora ln historie. Praha: U de jiny. eska [7] ORNST, J. 2009. C kolonie Mala Zubovs c ina na Ukrajine . echu Praha: Sdruz en C z Volyne a jejich pr a tel. M. 2011. Conceptualization and Symbolization of Ethnic [8] PRELIC, esky Identity: Serbs in Hungary, C lid 3/2011: 230261. [9] SOUKUP, M. 2009. Za klady socia ln a kulturn antropologie. Praha: Akademie ver ejne spra vy, o.p.s.
Ac koliv jsou pro literaturu c esko-ukrajinske vztahy a jejich historicka prome na velice podstatny m faktorem a hraj
K JIRKA: KOLEKTIVNI DOMI SKY CH C ECHU VE A IDENTITA VOLYN LUDE
205
[10] SPENGLER, O. 2011. Za nik za padu. Praha: Nakladatelstv Academia. [11] Volynskije eparchalnyje vedomosti. 1891. in Vacul k J. 1997. echu echu De jiny volyn sky ch C I. Praha: Sdruz en C z Volyne a jejich pr a tel echu K, J. 1997. De [12] VACULI jiny volyn sky ch C I. Praha: Sdruz en echu C z Volyne a jejich pr a tel.
206
214
207
KOMPLEX, MORA LNE EMO CIE A NORMY ETICKY V PARTNERSTVE

Ta n a Grauzelova stav etnolo U gie, Slovenska akade mia vied, Bratislava tgrauzlerova@gmail.com
Ethical complex, moral emotions and norms in relationship

AbstractThis project is focused on exploring the relationship between the set of dominant ethical norms in a given society and moral emotions which emerge as an effect of breaking these norms. The domain which I focus on are norms from the area of partnership. In this paper, I use the theory of ethical complex of anthropologist Richard Shweder and the theoretical model of social intuition of psychologist Jonathan Haidt. The main purpose of the eldwork is the examination of the social intution model, which stresses the role of social persuasion in making moral judgements. In this connection, I want to explore which ethical complex is prevalent in a given society, and which partnership norms are referred to. I try to show the behaviour of the model in empirical examples, and explore particular factors that affect it. Research methods are participant observation, informal interviews, semi- and formal interviews (in the form of model situations), and also notation of nonverbal emotional communication. In this paper, I focus on presenting empirical data relating to ethical complex. Key Wordsethical comlex, moral emotions, social persuasion, gossip
o deti a doma cnostvyvola va mora lne emo cie, a teda vedie k mora lnemu hodnoteniu. Ta to s tu dia je spojen m teoreticky ch vy chod sk, ktore mienim pouz it na svoj vy skum a ich doplnen m empiricky mi da tami, ktore som z skala poc as predvy skumu, a ktore , ako to uz by va, vy skumny projekt modikuju . Hoci prima rnou te mou vy skumu su mora lne emo cie a normy v partnerstve, pri predvy skume v lokalite a z skavan klu c ovy ch respondentov som nazbierala relevantne da ta nielen o samotnej vy skumnej lokalite, ale k viacery m teoreticky m vy chodiska m, ktore budu rozoberane v nasleduju cich c astiach. Hlavny vy skum bude zamerany na mora lne emo cie, ktore vznikaju pri porus en noriem, a na popis fungovania modelu socia lnej intu cie pri tvorbe u sudku. V tejto s tu dii sa ale budem predovs etky m venovat ty m c astiam, ktore z pohladu z skavania da t predcha dzaju hlavne mu vy skumu, konkre tne eticke mu komplexu, a procesom, ktore su pr tomne vo vy voji mora lnej intu cie. Teoreticky model, ktory chcem v pra ci vyuz it, je model socia lnej intu cie ako pr stup k sku maniu tvorby stredny mora lnych u sudkov. U m bodom tohto modelu je te za, z e mora lne u sudky su zapr c inene ry chlou mora lnou intu ciou a dalej nasleduje (v pr pade potreby) proces pomale ho, ex post facto odo vodn ovania racionaliza cie (Haidt 2001). Prostredn ctvom modelu socia lnej intu cie Haidt tvrd , z e mora lne odo vodnenie ma kauza lnu u lohu v procese tvorby mora lneho u sudku, len ak su do tohto procesu zapojen aj in ludia. Tento model predpoklada proces socia lneho presviedc ania, ktore by mohlo mat vplyv na u sudky ostatny ch lud . Viac o procesoch, ktory mi je model tvoreny , uvediem v teoretickej c asti. Pretoz e model pri tvorbe mora lneho u sudku poukazuje na klu c ovu rolu socia lneho prostredia, je do lez ite vs mat si socia lne procesy, ktore indikuju porus enie noriem. Ako na sledok mora lnych emo ci , ktore boli vyvolane porus en m socia lnych noriem predpoklada m klebety a zmeny spoloc enskej reputa cie. V tejto su vislosti sa zameriam na to, ake vlastnosti su visiace s vys s ie uvedeny mi oblastami z ivota su uz ien a muz ov povaz ovane za dobre alebo za zle , respekt ve z iaduce a nez iaduce. Za na stroj manipula cie s reputa ciou povaz ujem najma klebety, pric om predpoklada m, z e sa budu ty kat predovs etky m nez iaduceho spra vania. Pri denovan pojmu mora lka budem vycha dzat
VOD U udalosti alebo c IEKTORE innosti, ktore sa lud priamo ty kaju , alebo take , ktore mo z u pozorovat, pr padne o nich len vedia, maju ludia tendenciu posudzovat z mora lneho hladiska. Psycholo g Jonathan Haidt, z ktore ho teo rie predovs etky m vycha dzam, tvrd , z e za kladom hodnotiacich u sudkov (nie len mora lnych) su emo cie z brucha, iny mi slovami afekt vne intu cie. Z vy skumov (Bjo rklund et al. 2000; Haidt 2001), ktore sa uskutoc nili na overenie tohto tvrdenia mo z eme usudzovat, z e za mora lny u sudok mo z e prima rne emo cia a nie racionaliza cia, ktora je socia lnym produktom lud . Jeho te za znie, z e nie rozum, ale emo cie su spu s tac om mora lky a raciona lny proces mora lneho zdo vodnenia je len post hoc javom, ktory m si chceme nas e spra vanie ospravedlnit. Emo cie su za kladom mora lnych intu ci , ktore sa formuju vplyvom kultu ry, pric om vy sledkom formovania je s pecializa cia intu ci na urc ity su bor eticky ch pravidiel, na tu oblast, ktora sa v danej kultu re posudzuje z hladiska mora lneho dobra alebo zla. Cielom pra ce je presku mat, porus enie ktory ch noriem v oblasti partnerske ho z ivota, starostlivosti
208
z funkcionalistickej teo rie mora lneho spra vania.1 Pretoz e z vy skumov zamerany ch na vn manie mora lnych pravidiel vyply va, z e predstavy o mora lke sa l s ia medzi kultu rami, triedami, politicky mi zriadeniami a ro znymi historicky mi obdobiami, pokus o denovanie mora lky nemal predstavovat zoznam oblast , ktore patria pod mora lnu dome nu, ale mal by sa snaz it o analy zu spoloc enske ho syste mu z hladiska funkcie konkre tnych vec a c innost , ktore su v n om obsiahnute . To, z e oblast mora lky v predstava ch lud zahr n a takmer vs etky oblasti z ivota (s mnohy mi odkazmi pra ve na socia lnu sfe ru) potvrdzuje, z e nie je moz ne stupn ovat a oznac ovat veci za vec mora lky alebo konvencie podla toho, c i sa ocita na takom alebo inom zozname, ale sko r podla toho, aku funkciu pln dana vec v socia lnom z ivote akejkolvek spoloc nosti (Graham et al. 2010). O socia lnych norma ch moz no hovorit ako o za va zny ch nep sany ch pravidla ch. Mo z eme hovorit o princ poch, konvencia ch c i eticky ch pravidla ch. Podla Ehrlicha su normy reprezentat vne alebo typicke vzory a pravidla spra vania sa v danej skupine lud , c asto podporovane a udrz iavane pra vnymi c i iny mi sankciami (Ehrlich 2005). Do lez ite v tomto pr pade je, z e na za klade zdielanej normy posudzujeme, c o je zle alebo dobre , c o by sa malo c i nemalo robit. Term n norma v tomto pr pade pouz vam ako vs eobecny term n, obsahuju ci malo by to byttak presvedc enia (explicitne c i implicitne ), ktore maju vplyv na u sudky. V tomto projekte su pre funkcionalisticku analy zu klu c ove mora lne emo cie. Haidt tvrd , z e aka kolvek emo cia mo z e byt mora lnou, ak je vyvolana udalostami, do ktory ch jednotlivec nemus byt priamo zainteresovany a ma za na sledok motiva ciu jednotlivca k prosocia lnym c inom. Mora lna emo cia sa na rozdiel od non-mora lnej vyznac uje ty m, z e ju vyvola vaju aj veci, ktore priamo nesu visia s nositelom emo ci objavuje sa ako reakcia na udalosti presahuju ce jednotlivca (trage die na druhom konci sveta, nespravodlivost pa chana na iny ch a pod.). Vs etky emo cie su odpovedou na vn mane zmeny, hrozby alebo pr lez itosti okolo na s, ale vo va c s ine pr padov je to ja, kto je ovplyvnene ty mito udalostami. Emo cie sa analyzuju na u rovni ich jednotlivy ch zloz iek, aky mi su udalost vyvola vaju ca emo ciu, vy raz tva re, fyziologicke zmeny, motiva cia vyvolana emo ciou a tendencia konat. Dve zloz ky su klu c ove pri rozozna van mora lnej emo cie, pretoz e sa ty kaju za ujmu spoloc nosti alebo druhy ch lud : vyvola vaju ca udalost a tendencia konat. Tri hlavne mora lne emo cie su hnev, pohr danie a odpor, pric om ich spoloc ny m znakom je urc ita miera odsu denia, voc i posudzovanej udalosti c i osobe. Vs etky tri maju za na sledok zmenu vztahu k tomu, kto ich vyvolal. Hanba ako emo cia sebauvedomenia su vis s pocitom na lez itosti ku skupine a funguje ako kontrola toho, aby sa z na s nestal objekt hnevu, pohr dania c i odporu. Hanba je mora lnou emo ciou,
1 Mora lne syste my su vza jomne previazane su bory hodno t, cnost , noriem, prakt k, ident t, ins titu ci , technolo gi a psychologicky ch mechanizmov, ktore spolupracuju na potlac en c i regulovan sebecke ho spra vania a tak umoz n uju socia lny z ivot (Graham et al. 2010).
pretoz e akcie n ou motivovane umoz n uju ludom byt konformny mi s ostatny mi a dodrz iavat socia lny poriadok. Mora lny u sudok je denovany ako zhodnotenie (dobro vs. zlo) c innosti alebo charakteru osoby. Tento u sudok spravidla res pektuje su bor hodno t, ktore su povaz ovane za za va zok v danej kultu re alebo subkultu re (komplex eticky ch noriem). Ta to den cia vycha dza z empiricke ho pr stupu beru c do u vahy fakt o ludskom spra van , z e v kaz dej spoloc nosti ludia hovoria o c innosti iny ch lud a posudzuju ju. Tieto vyhodnotenia su klu c ove , ich na sledkom je miera budu cej interakcie (Haidt 2001). Mora lna intu cia je podla Haidta denovana ako vo vedom na hle sa objavuju ci mora lny u sudok, ktory zahr n a afekt vny postoj (dobre/zle, pa c i/nepa c i). Tento proces neobsahuje vedome kroky hladania, zvaz ovania do kazov a na slednu inferenciu ries enia. Haidt tvrd , z e o mora lnej intu cii moz no povedat, z e ked jednotlivec poc uje o nejakej socia lnej udalosti alebo vid nejaku socia lnu udalost, jednoducho c ti jej prijatie alebo zamietnutie (Haidt 2001). Klebety cha pem ako hodnotiace rec i o niekom, kto nie je pr tomny . Podla M. Gluckmanna su klebety taky m na strojom socia lnej kontroly, ktory podnieti jednotlivca c o najpresnejs ie dodrz iavat socia lne normy, pripom naju c lenom skupiny vy znam skupinovy ch noriem a hodno t. Budem sa snaz it zachytit, do akej miery pr padna klebeta ovplyvn uje reputa ciu nepr tomne ho a interakciu s n m v budu cnosti. Pretoz e sa zameriavam na mora lne zhodnotenie urc itej situa cie, do lez ity bude najma obsah klebety (porus enie konkre tnej normy v danej dome ne) a reakcie na n u (Barkow et al. 1992; Eder a Enke 1991).
VY CHODISKA TEORETICKE Mora lna psycholo gia sa snaz vysvetlit, prec o ma me socia lne motiva cie k svojim pohnu tkam a prec o tieto motiva cie siahaju za osobny za ujem. Cielom su c asny ch vy skumov je u loha emo ci pri rozhodovan a hodnoten . LNEJ INTUI CIE PRI STUP KU SKU MANIU MODEL SOCIA LNEHO U SUDKU TVORBY MORA
Z vy skumov, ktore sa uskutoc nili na overenie te zy, z e za u sudok su zodpovedne emo cie, nie racionaliza cia, vyplynulo niekolko do lez ity ch faktov: zistili sa implicitne reakcie na pr behy, ktore obsahovali porus enie predstavy o mora lne dobrom spra van , pric om nastalo urc ite mora lne zarazenie vieme, z e niec o je zle, ale nevieme raciona lne vysvetlit prec o. Najzna mejs ie sce ny pouz ite v ty chto vy skumoch sa ty kali incestne ho vztahu su rodencov, konzuma cie zrazene ho psa a pouz itia rozstrihanej vlajky na c istenie toalety. Za kladnou te zou modelu socia lnej intu cie teda je, z e mora lny u sudok je zapr c ineny ry chlou (automatickou) mora lnou intu ciou (je to dobre /zle , pa c i sa mi to/nepa c i sa mi to), ktora je (v pr pade potreby) nasledovana pomaly m, ex post facto mora lnym zdo vodnen m. Model socia lnej intu cie je zaloz eny na princ pe intuit vneho prvenstva, teda emotions rst, pric om odo vodn ovanie rozhodnutia nasleduje vz dy az po afekt vnej
A GRAUZELOVA KOMPLEX, MORA N : ETICKY LNE EMO CIE A NORMY V PARTNERSTVE TA
209
reakcii a je n ou c asto ovplyvnene . Haidt a jeho spolupracovn ci spochybn uju kauza lny vztah medzi mora lnym zdo vodnen m a mora lnym u sudkom. Podla nich su v procese tvorby mora lneho u sudku zapojene dva kognit vne procesy zdo vodn ovanie a intu cia, pric om v minulosti sa bralo ako klu c ove pra ve zdo vodnenie raciona lny proces. Zdo vodn ovanie je vs ak c asto motivovane a je post - hoc kons trukciou (ilu zia objekt vneho zdo vodnenia). Podla Haidta je mora lne konanie (spra vanie) viazane viac na mora lne emo cie ako na zdo vodn ovanie. Podla Haidta ma mora lne zdo vodnenie pri tvorbe mora lneho u sudku kauza lnu u lohu len vtedy, ked sa uskutoc n uje pod vplyvom mienky iny ch lud . Iny mi slovami, l udia v procese zdo vodn ovania, ktory sa odohra va len na za klade vlastne ho uvaz ovania, zvyc ajne nenahradzuju po vodne intuit vne u sudky iny mi nespochybn uju vlastne postoje alebo predstavy. Ak ma zdo vodnenie nahradit po vodny u sudok zapr c ineny intu ciou, mus byt pr tomny socia lny faktor. V modeli socia lnej intu cie su klu c ove s tyri procesy, s ktory mi Haidt nara ba. Proces intuit vneho u sudku tento model predklada , z e mora lne u sudky sa objavuju vo vedom automaticky a bez na mahy ako vy sledok mora lnej intu cie. Proces post hoc odo vodenia mora lne zdo vodnenie ako nama havy proces, ktory sa zac ne az po vytvoren mora lneho u sudku. Podla Haidta jednotlivec prostredn ctvom tohto procesu hlada argumenty podporuju ce uz vytvoreny u sudok. Uvediem Haidtov zna my pr klad pr beh o incestnom vztahu su rodencov. Ju lia cestuje zo s koly na letne pra zdniny do Francu zska spolu so svoj m bratom Markom. Jednej noci si povedia, z e by mohlo byt zauj mave a za bavne , keby sa spolu milovali. Ju lia uz va antikoncepc ne pilulky, ale Mark pre dvojitu istotu pouz ije kondo m. Napriek tomu, z e obom sa to pa c ilo, rozhodnu sa, z e to uz nikdy neurobia, z e si tu to noc nechaju ako s pecia lne tajomstvo, a tak su si bliz s ako predty m (Bjo rklund et al. 2000). Respondenti vz dy hladali raciona lne odo vodnenie nemora lnosti tohto pr behu, vs etky argumenty vs ak boli non-mora lneho charakteru a v pr behu boli vyjasnene . Proces odo vodnene ho presviedc ania (reasoned persuasion link) model predpoklada , z e mora lne zdo vodnenie je dalej verbalizovane a posunute dalej, aby podoprelo uz hotovy u sudok ostatny ch. Odo vodn ovanie podla Haidta obc as mo z e ovplyvnit iny ch lud , no pri mora lnych ota zkach je to velmi zriedkave . Haidt tvrd , z e raciona lne presviedc anie funguje nie na za klade su periacich argumentov, ale sko r vyvolan m novy ch intu cii u poslucha c a. Proces socia lneho presviedc ania Haidt tvrd , z e ludia su naladen na vznik skupinovy ch noriem. Tento model ukazuje, z e skutoc nost, z e si priatelia, zna mi a pr buzn jednotlivca vytvorili mora lny u sudok o nejakej udalosti, ma priamy vplyv na ostatny ch, bez dals ieho raciona lneho presviedc ania. Taka to socia lna sila s ce mo z e mat za na sledok konformitu s na zormi druhy ch len navonok, no v mnohy ch pr padoch sa ukazuje, z e su kromne u sudky su priamo formovane u sudkami ostatny ch (Haidt 2001).
VOJ MORA LNEJ INTUI CIE VY
Podla Haidta su mora lne syste my vza jomne prepletene su bory hodno t, cnost , noriem, prakt k, ins titu ci , technolo gi a psychologicky ch mechanizmov, ktore spolupracuju aby potla c ali, c i regulovali sebectvo a tak umoz n ovali fungovanie socia lneho z ivota. Mora lnymi teda nazy vame tie proble my a u sudky, ktore su v za ujme skupiny zdiela ich ak uz nie cela spoloc nost, tak aspon vy znamna skupina lud , ktorej sa ota zka nety ka u plne priamo cela spoloc nost, pr padne jej vy znamna c ast ma za ujem proble m posudzovat. Haidt a Craig tvrdia, z e ludia sa rodia s intuit vnou etikou teda maju vrodenu pripravenostc titsu hlas c i nesu hlas vztahuju ci sa na urc ite vzorce v udalostiach, ktore tyri vzorce su sa ty kaju aj iny ch lud . S podla vy sledkov analy z rozozna vane najviac: utrpenie, hierarchia, reciprocita a c istota. Intu cie, umoz n uju ce rozozna vat a posudzovat tieto vzorce, vytva raju mora lny syste m danej kultu ry vra tane cha pania cnosti a charakteru (Haidt a Craig 2004). Mora lna intu cia, ktorej princ py su vrodene , sa podla Haidta poc as z ivota v danej kultu re formuje a modikuje na za klade troch procesov. Vy sledkom je intu cia s pecializovana na jeden, pr padne dva eticke komplexy, ktore su v danej kultu re podporovane . Tri podmien ovacie procesy su selekt vna strata intu cie (selective loss of intutition), imerzia v komplexe zvyklost (immersion in custom complex) a socializa cia s rovesn kmi (peer socialization) (Haidt 2001). Selekt vna strata intu cie Proces selekt vnej straty intu cie moz no prirovnatk vrodenej schopnosti rozozna vat medzi stovkami fone m, no ak sme niekolko rokov vystaven len s pecicke mu jazyku, pr padne dvom, strat me schopnost tvorit urc ite hla sky. Analogicky ku kultu rne podmieneny m mora lnym intu cia m Haidt tvrd , z e kultu ra, ktora by podporovala vs etky mora lne intu cie, ktore je ludska mysel pripravena vytvorit, by riskovala spustenie mnoz stva navza jom koniktny ch mora lnych intu ci pri kaz dej posudzovanej udalosti. Zda sa ale, z e kaz da kultu ra s pecializuje ludsky mora lny potencia l len na urc itu podmnoz inu intu ci , vztahuju cich sa na s pecicke udalosti. V su lade s funkcionalistickou den ciou budem vycha dzatz teo rie velkej trojice mora lnej etiky, v ktorej Richard Shweder (2002) navrhuje zovs eobecnenie jednotlivy ch predsta v (kultu rne zdielane predstavy o tom, c o je hodnotne a z iadane z mora lneho hladiska) o mora lnom dobre a rozc lenenie ty chto predsta v do troch eticky ch komplexov. 1) Etika autono mie je zaloz ena na mora lnych pojmoch ako ubl z enie, pra vo a spravodlivost. Eticke normy v oblasti autono mie ochran uju jednotlivcov pri dosahovan ich potrieb. 2) Etika komunity sa zaklada na pojmoch povinnosti, hierarchie a vza jomnej za vislosti. Normy v tomto su bore poma haju jednotlivcom dosiahnuta zachovat
210
si do stojnost a postavenie na za klade ich poz cie v spoloc nosti a moci, ktora z tejto poz cie vyply va. 3) Etika boz skosti je zaloz ena na pojmoch prirodzene ho poriadku, nezrus itelny ch posva tny ch pravidiel, sva tosti, hriechu a nec istoty. Normy etiky boz skosti udrz iavaju celistvostspiritua lnej stra nky ludskej povahy. Podla Shwedera sa kultu ry odlis uju dominanciou s pecicke ho eticke ho komplexu (pr padne komplexov), ktore ho normy a vyz adovane hodnoty su za kladom socia lnych prakt k a vy voja mora lnej ideolo gie (Shweder 1997).
Imerzia v komplexe zvyklost Komplex zvykov v danej kultu re je klu c ovy pre vy voj v ra mci dane ho kontextu. Podla DAndrade (Haidt 2001) je kultu rna znalost ovela viac ako su bor zdedeny ch predsta v o dobrom a zlom spo sobe ako sa spra vat. Je to sko r komplexna siet znalost explicitny ch, implicitny ch, zmyslovy ch, afekt vnych, kognit vnych a motoricky ch schopnost (DAndrade, 1984, in Haidt 2001). Kultu rny komplex podporuje intu cie v urc ity ch oblastiach, napr klad v oblasti sva tosti a c istoty. Mora lne intu cie su teda rozv jane a tvarovane participa ciou v tomto komplexe.
v tomto procese, s c m su visia aj ota zky ty kaju ce sa klebiet a reputa cie. V tejto c asti sa vs ak budem venovat len ota zkam ty kaju cim sa eticke ho komplexu, kedz e tie sa c iastoc ne podarilo zodpovedat predvy skumom. Predpoklada m, z e normy v ra mci prevla daju ceho eticke ho komplexu (komplexov): etika c istoty, hierarchie, boz skosti (a etika lojality) reguluju viacero dome n, pric om jednou z nich je aj partnersky z ivot a starostlivost o deti a doma cnost. Vy skumne ota zky vztahuju ce sa k eticke mu komplexu: Aky eticky komplex prevaz uje v danom prostred ? Ake druhy spra vania (a udalost ) v ra mci dome ny partnersky z ivot budu patrit do prevla daju ceho eticke ho komplexu? Materia l overuju ci prvy okruh vy skumny ch ota zok bude teda pozosta vat zo za znamu rozhovorov, z analy zy zhodnotenia modelovy ch pr behov aj zo za znamu pozorovania prejavov emo ci . Predpoklada m vy skyt dvoch druhov pravidiel prosocia lne pravidla , ktore vyvolaju mora lne emo cie, a ich vy sledkom bude aj motiva cia k prosocia lnej c innosti, teda budu zasahovatdo z ivota spoloc nosti alebo posudzovatela. Ostatny druh pravidiel budu pravidla , ktore nezasahuju do z ivota spoloc nosti.
SKUMNA LOKALITA VY
Socializa cia s rovnocenny mi Model socia lnej intu cie prezentuje lud ako vysoko socia lne bytosti, ktory ch mora lne u sudky su do velkej miery utva rane u sudkami ostatny ch lud . Harris (1995) navrhuje teo riu skupinovej socializa cie, podla ktorej si ju deti osvojuju , vra tane mora lnych hodno t, od svojich rovesn kov. Harris vycha dza zo s tu die, ktora uka zala, z e japonske deti vo veku 9 15 rokov, ktore z ili niekolko rokov v Kalifornii, si osvojili niektore charakteristiky miestneho spra vania svojich rovesn kov, ako spo sob interakcie s kamara tmi alebo spo sob ries enia proble mov c i zdo verovania sa. Deti pred ty mto vekom alebo deti stars ie ako 15 rokov si ponechali zvyky svojej po vodnej kultu ry (podla Haidt 2001). Model socia lnej intu cie podla Haidta mo z e stavatna tom, z e mora lny vy voj je za lez itostdozrievania jednotlivca a kultu rneho tvarovania endoge nnych intu ci . ludia mo z u nadobudnu t explicitnu znalost dobra a zla v dospelosti, ale ta to znalost je vy sledkom participa cie v komplexe zvyklost , ktora vyz aduje senzoricke , motoricke a ine formy implicitny ch schopnost , ktore su poc as adolescencie zdielane s rovesn kmi a tak jednotlivci nadobu daju fyzicky a psychicky pocit evidentnej pravdivosti mora lnych tvrden (Haidt 2001).
SKUMNE OTA ZKY A PREDPOKLADY VY
Vy skumne ota zky su zamerane na tri oblasti. Su nimi prevla daju ci eticky komplex, model socia lnej intu cie, reputa cia a klebety. V ota zkach zamerany ch na model socia lnej intu cie sa zameriavam na osoby relevantne
V tejto c asti zhrniem priebeh a predbez ne vy sledky predvy skumu, ktory trval mesiac. Miesto tere nneho vy skumu bolo zvolene viac-menej na hodne, to znamena , nemala som poz iadavky na s pecicke charakteristiky miesta, ha dam len, z e to mala byt mens ia obec. Vy skumnou lokalitou je obec nacha dzaju ca sa na severoza pade Slovenska v Pu chovskej doline, v bl z eskou republikou. Ma kosti hran c s C 693 obyvatelov, prevaz ne evanjelicko-augsburske ho vierovyznania. Je tu aj kostol, ktory je spa dovy aj pre evanjelikov okolity ch obc , katol cky kostol sa nacha dza vo vedlajs ej dedine. V tejto s tu dii je na zov obce aj okolity ch obc zmeneny . V auguste som realizovala predvy skum, ktory bol zamerany na zistenie prevla daju ceho eticke ho su boru a na z skanie respondentov, teda cielovej skupiny. V prvom rade ale is lo o zozna menie sa s lokalitou a s miestnymi obyvatelmi. Moja poz cia bola ulahc ena dvoma vecami. V prvom rade sa mi podarilo ubytovat sa priamo v doma cnosti. Po druhe , miestny starosta mi predstavil niekolko obyvatelov, takz e som za nimi nes la ako cudzinka. So stars mi obc anmi som sa zozna mila prostredn ctvom starostu a potom vdaka efektu snehovej gule, s mlads mi som sa zozna mila, ked ma (v ra mci na vs tevy s mojou doma cou) zavolali na cirkevne stretnutie evanjelickej mla dez e, zvane mla dez . Rozhovory som zatial robila len so stars mi obc anmi, resp. s ludmi, ktory ch mi sami odporuc ili a s miestnym kantorom organistom. V tejto fa ze vy skumu v ra mci oboznamovania sa s lokalitou som si pres tudovala miestnu obecnu kroniku, kvo li rea lia m aj kvo li te mam na rozhovor, a pres tudovala monograe, ktore
211
o obci vys li. Druha c astboli samozrejme rozhovory, najma poloforma lne a u c ast na dostupny ch aktivita ch v obci, o ktory ch ma informovali c i uz starosta, respondenti alebo moja doma ca. Tieto aktivity pozosta vali z vycha dzky do bl zkej osady, ktora bola organizovana miestnou neziskovou organiza ciou, dalej to bol Den vc ela rov vo vedlajs ej obci a sku s ka spevokolu. Kaz dy piatok som navs tevovala mla dez . Zu c astnila som sa svadby netere mojej doma cej. Do lez itou su c astou boli neverejne aktivity, ktore som absolvovala s doma cou, najma pomoc v za hrade a pri pr prave jedla, dalej na vs tevy jej rodinny ch pr slus n kov a na vs tevy cintor na. V tejto fa ze som robila rozhovory viac menej formou z ivotny ch pr behov, ktore sa ty kali rodinne ho prostredia, detstva respondentov a respondentiek, vzdela vania, zamestnania, ale aj na boz enstva. Kedz e v celkovom vy skume po jde o partnerske vztahy, neobis la som v rozhovore tu to oblast, odpovede vs ak neboli vz dy velmi priame, c asto som sa dozvedela sko r pohlad na vztahy z historicke ho hl adiska, no k utvoreniu podla moz nosti komplexne ho obrazu je to dobry zac iatok. Z historickej perspekt vy boli zauj mave najma rozhovory s ludmi, ktor sa zauj maju o histo riu obce a zvyky, ako aj o histo riu evanjelickej cirkvi v tejto obci. Na tomto mieste sa budem podrobnejs ie venovat prve mu okruhu vy skumny ch ota zok vztahuju cich sa na prevla daju ci eticky komplex. V doterajs om vy skume som eticke pravidla mohla obsiahnut v podstate najma vdaka odkazom na ne v poloforma lnych rozhovoroch a zaznamena van m dostupny ch kaz dodenny ch situa ci . V su vislosti s partnersky mi vztahmi a eticky mi pravidlami chcem pouka zat na historicke zmeny vo vn man manz elstva sc lovekom ine ho vierovyznania a nemanz elsky ch det . Vy skumna lokalita (na zov je zmeneny ) je podla za znamov v kronike aj podla monograi takmer c isto evanjelicka . Podla slov miestneho cirkevn ka: Lehota aj Leho tka su sta le prevaz ne evanje o sa ty licke . C ka toho, z e su tu katol ci, je to hlavne tak, z e sa priz enili zo Soboty. V Leho tke sa budovalo druz stvo, postavili sa bytovky, prist ahovali sa nov l udia. Do kazom toho, z e to bolo naozaj silno protestantske je, z e ta to cirkev tu existovala pribliz ne 100 rokov bez kn aza. Ale za sadna vec bola, z e l udia mali doma Tranovske ho kanciona l, z e spievali doma piesne, mali doma ce poboz nosti, toto v katol ckej cirkvi nebolo a toho sa nechceli vzdat . Takz e aj napriek tomu, z e tu nebol fara r, z e tu nebola cirkev, potom ked v roku 1781 pris iel toleranc ny patent, tak tu bolo dost evanjelikov na to, aby si tu mohli postavit chra m, teda viac ako 100 rod n, a vlastne si zachovali tu vieru. Ako som sa dozvedela od respondentky (nar. 1935), jej otec bol z Lehoty, mama z Leho tky. Uviedla aj, z e ludia sa soba s ili medzi ty mito dvoma obcami, pretoz e:
toto boli dve evanjelicke dediny, c iz e tie zva zky sa akosi uzatva rali v ra mci Lehoty, Leho tky, tvrtku, to boli evanjelicke Za bory a S dediny. Zo Soboty sa uzatva rali (manz elstva ) podstatne menej, pretoz e to bola katol cka dedina a vtedy sa vel mi dbalo na to, z e ked si zobral katol c ku, tak to bolo velice zle . Ani mu to nedovolili jednoducho. Dievc ata m nedovolili jednoducho, rodic ia mali pevnu autoritu, z e povedali tohoto nie, lebo to je katol k. Ale to je genera cia mojej mamy a es te predty m tak 10 rokov, to sa na to tvrdo dbalo, ale teraz to uz neplat . als D ia respondentka (nar. 1948) uva dza (reprodukovane z tere nneho denn ka), z e jej vs tepovali, aby si nevzala katol ka, z e za jej c ias to bolo vel mi silne . Jej rodic ia to az tak neries ili, ale z e sa vedelo, z e na za bavu v Sobote sa stnesmie, lebo tam su katol ci. Ked ju rodic ia pustili, tak tam s li aj jej kamara tky, a potom im ich rodic ia pris li znadat , z e c o ju tam pustili. Ona sama ma za muz a katol ka (su ale rozveden ). Spom nala tiez , z e kedchodila do s koly do Pu chova, tak postupne, ako si tam zo spoluz iac kami vs elic o hovorili, zistila, z e okrem nej su vs etky katol c ky. Niekedy sa rozpra vali o tom, z e ako niektora povie na spovedi, z e sa bozka vala s nejaky m chlapcom, ona take to spovede nepoznala. Niektore dievc ata od nej kvo li tomu, z e je evanjelic ka, zac ali boc it . Jedna jej tak povedala, z e je celkom norma lna, z e prec o nie je katol c ka, a ked doma povedali, z e v s kole maju evanjelic ku, rodic ia im zaka zali sa s n ou rozpra vat . Vraj si skoro predstavovali, akoby mali evanjelici roz ky. Vraj toto bola najma za sluha fara rov, lebo to bol v podstate v tej dobe jeden z ma la, a vel mi vy znamny zdroj informa cii. Takz e ako moz no vidiet, aj nesko r bolo na kr z ne2 manz elstva nazerane z nevo l ou, boli vs ak pr pustne . als D proces, ktory sa c asom menil, bolo zoznamovanie mlady ch lud . Vohlady ako uva dza respondentka (nar. 1935) v podstate sa to ty kalo len sedliackych rod n, lebo vel mi tvrdo sa od seba l s ili z ivot sedliackych rod n a tzv. dedinskej inteligencie. Uc itel ske rodiny, nota rska rodina a aj obchodn ci, to z ilo taky m pansky m z ivotom. Respondent (nar. 1927) si spom na na svoje c asy vohladov (cca 40-te roky minule ho storoc ia) takto: ked som mal 16 rokov, povedali stars mla denci, z e chlapc e, uz si dost s ikovny , mohol by si byt medzi nami. Na spev som ale nebol. Tak ma zobrali do osady k jednej dievc ine, no tak to som prvy raz videl jeke si ty vohl ady. Rec
2 Vy raz
respondentky
212
plno. . . jejej. Najleps ie bolo, ked sa kupovali tzv. ty jalovic ky, to sa chodilo s kvitom na Boz ie narodenie. Tak sme pris li s kvitom, gazdina spravila c aj, dalo sa do toho kvitu, zaspievalo sa, niekedy sa chodilo aj s harmonikou, harmos ka hned hrala. Ja som chodil s nimi, ale vzal som si susedku, raz mi otec povedal: ej, ty sprosta k, z enu ma s nabl zku a chod s po celej doline. n Respondentka (nar. 1935) dopl a, z e sa vedelo, kto ku komu chod , mla dez n ci sa streta vali v mlieka rni pri c akan na separa t, ale z iadne chodenie vo dvojiciach. Mamy mali v merku, s ky m chod dce ra, ak to vyhovovalo, tak to bolo v poriadku, ak nie, tak sa proti tomu bu rili. Z vy poved aj iny ch respondentov vyply va, z e najma pre deti zo sedliackych rod n bolo prvorade gazdovstvo, v podstate pomocou rodic om tra vili va c s inu svojho c asu, za bavy boli sko r pr lez itostne a tak mliekaren , kam nosili mlieko na odstredenie deti a mla dez , tak aj studn a, kde bolo treba nabrat vodu pre dobytok, boli aky msi spoloc ensky m centrom. Postupny vznik jednotne ho roln ckeho druz stva priniesol v tejto su vislosti zmenu v tra ven c asu a ty m aj ine moz nosti vy beru partnera/partnerky. Miesto zozna menia sa uz nespa jalo s pra cou a pr sne vymedzeny m c asom. Respondentka (nar. 1966) miesta zozna menia v Leho tke pribliz uje takto: take centrum bolo Doprastav v Leho tke, tam bola krc ma a obchod a bol tam taky pl ac, kde sa hral bedminton a s loptou sa tam hra vali. Tam boli vz dy mla denci aj dievky. Najviac boli tam a potom si dohodli rande alebo tak. No a za bavy by vali, poz iarnicka za bava kaz doroc ne, tak chodili vs etci vyobliekan . Takisto zoznamovanie mohlo trvat dlhs ie. V tej dobe uz fungovali cirkevne stretnutia mlady ch a kaz du sobotu sa tam streta valo aj do 30 lud . Toto malo vel ku vy hodu toto streta vanie mlady ch l ud . My sme spolu chodili rok (s manz elom pred svadbou), predty m sme sa dlho poznali, teda sko r tak pozorovali. Ale chodili sme spolu iba rok, lebo som vedela o koho ide, aj on mn a poznal, chodili sme na stanovac ky, na vy lety, na vs elic o. Zmena nastala aj vo vn man nemanz elsky ch pa rov a ich det , i ked krst dietata je sta le vyz adovany m ritua lom. Respondentka (nar. 1935) prezerala stare cirkevne arch vy, ale aj si pama ta , z e mat nemanz elske dieta znamenalo pre z enu hrozne postavenie. V arch voch sa dozvedela, z e raz za nejake obdobie pris la na cirkevny zbor kontrola a pa n ast fara r musel podat podrobnu spra vu o vs etkom. C ou tej spra vy bolo, kol ko je taky chto prespa nok a kol ko je nemanz elsky ch det . Odsudzovala ich cela obec, najma tie cirkevne . . . . Aj v monograi sa moz no dozvediet, z e zac iatkom minule ho storoc ia sa mravne padnuty m panna m v kostole vyhradzuje posledna lavica (Monograa obce,
1998), to znamena , z e nemohli sediet pri svojej rodine v rodinnej lavici. Respondent (nar. 1979) uva dza, z e v dnes nej dobe sa to asi tak neries i, ako kedysi, maxima lne sa o tom kdesi poklebet (o nemanz elskom zva zku), alebo z e je niekto v druhom stave. Pozna m l ud , ktor su rozveden , ktor es te nemaju soba s a su evanjelici a chodia do kostola. A chcu pokrstit deti, ale to az keby sa zosoba s ili je moz ne . Dnes uz to nie je, z e by nimi niekto opovrhoval, pretoz e uz , moz no u tej vys s ej genera cie, ktora uz ale nema taku silu, z e to zoskupenie nie je take silne , ale nie je to v kostole tak, akoby som povedal odsu deniahodne . Na druhej strane respondentka (nar. 1948), pri prezeran nov n na strane venovanej novorodencom poznamenala, z e teraz sa rod stras ne vela nemanz elsky ch det , teda nezosoba s eny m pa rom. Pri dietati bolo uvedene meno matky aj otca (pri viacery ch detoch). Povedala, z e podla nej je svadba to hlavne , ak maju mat dieta, ale tak z e je to vec na zoru. Ona sama je rozvedena . Takisto aj rozvod ne je niec o, c o bolo v minulosti nemysliteL (v su vislosti s odsudzovan m) a dnes je to bez na , tolerovana vec.
VER ZA
Ta to pra ca je v podstate jednou zo za kladny ch c ast hlavne ho vy skumu, ktory sa bude zaoberat emo ciami a mora lnymi normami z oblasti partnersky ch vztahov. Preto je nevyhnutne obozna mit sa c o moz no najobsiahlejs ie s vy skumnou lokalitou a jej histo riou, ktora je v tomto na pr pade neoddeliteL od cirkvi, ako vyply va z dals ch vy poved , tak aj od folklo ru. Obe hLadiska su samozrejme do lez ite aj pre su c asny z ivot obce. V doterajs om vy skume ovateticke som zac ala postupne odhaL normy, prejavuju ce sa ako verba lne v rozhovoroch, tak aj v kaz dodennosti. adiska noriem je es Z hL te nevyhnutne presku mat (za tiaL sa to podarilo len ma lo) hodnoty, v aky ch boli respondenti a respondentky vychova vane a pr padne ake hodnoty vs tepuju oni svojim detom. Zameratsa treba aj na vy chovu vo vztahu k opac ne mu pohlaviu. V predvy skume sa mi tiez s pecikovala vy skumna vzorka, a to su jednak stars obyvatelia, ktor budu tvorit kontrolnu vzorku. Ako hlavna cielova skupina sa po na vs teve tere nu ukazuju pr slus n ci cirkevnej mla dez e, ktor pravidelne docha dzaju na stretnutia, su tu ako manz elske pa ry, tak aj randiaca mla dez . V dals ch fa zach vy skumu je nevyhnutne pokrac obit rozhovory, vypracovat s vat a prehl ka lovane modelove pr behy a nadalej sa c o najviac zapa jat do dostupny ch aktiv t. Odhalenie fungovania samotne ho modelu socia lnej intu cie a faktorov, ktore vn om po sobia, si vyz aduje ovela dlhs ie vy skumne po sobenie, a predpoklada m, z e bude moz ne az po analy ze vs etky ch dostupny ch c iastkovy ch da t, teda na za ver tere nneho vy skumu.
213
ITA LITERATURA POUZ [1] BARKOW, J. H. 1992. Beneath new culture is old psychology: Gossip and social stratication. In J. H. BARKOW et al. (Eds.), The Adapted mind: Evolutionary psychology and the generation of culture (pp.627637). Oxford: Oxford University Press. [2] EDER, D. a J.L. ENKE 1991. The structure of gossip: Opportunities and constraints on collective expression among adolescents. American Psychological Review. 56(8): 494508. [3] EHRLICH, P. R. a S.A.LEVIN 2005.The evolution of norms. Plos Biology 3(6): 09430948. [4] GRAHAM, J. et al. 2010. Mapping the moral domain. Retrieved from www.moralfoundations.org RKLUND, F. et al. 2000 . Moral dumbfounding: When intuition [5] BJO nds no reason. University of Virginia. (unpublished manuscript). [6] HAIDT, J. 2001. The emotional dog and its rational tail: A social intuitionist approach to moral judgement. Psychological Review. 108(4): 814834. [7] HAIDT, J. 2003. The moral emotions. In R. J. Davidson, K. R. Scherer & H. H. Goldsmith (Eds.). Handbook of affective sciences (pp. 852870). Oxford: Oxford University Press. [8] HAIDT, J.a J. CRAIG. 2004 . Intuitive ethics: how innately prepared intuitions generate culturally variable virtues. Daedalus. Fall: 5566. [9] MAHAPATRA, M. et al.1997. The Big Three of morality (autonomy, community, divinity) and the Big Three explanations of suffering. In A. Brandt & P. Rozin (Eds.), Morality and health(pp. 119169). New York: Routledge. [10] SHWEDER, R. A. a J. HAIDT. 1993. The future of moral psychology: Truth, intuition, and the pluralist way. Psychological Science. 4(2): 360365. [11] SHWEDER, R. A. 2002. The nature of morality: The category of bad acts. Medical Ethics. (9)1.
*Tento pr spevok bol realizovany s podporou projektu VEGA 2/0092/11. *Pr spe vek je p semnou verz pr edna s ky, ktera zazne la na 7. mezina rodn studentske konferenci AntropoWebu U v Plzni v ra podpor ene ZC mci projektu SVK2011 U v Plzni v ra 001. Publikace textu byla podpor ena ZC mci projektu SGS2011031.
215
Test kresby rodiny ako indika tor rodinnej ideolo gie

Monika Sirkovska stav etnolo U gie, Slovenska akade mia vied, Bratislava monika.sirkovska@gmail.com
The family drawing test as an indicator of family ideology

AbstractAuthor in the contribution devote to research of authority and subordination in the family from the perspective of visual anthropology. Everyday family life is controlled by a set of culturally specic values and norms that determine the appropriate family ideology. Research of the family dynamics can provide the basic image of the various forms of relationships. Author realized research of power manifestations in the mountain village at the north of Slovakia which is characterized by frequent occurrence of the patriarchal family. The authority in the patriarchal family ideology is attributed to older men belonging to the paternal lineage; it is typically associated with patrilineality, patrilocality and focusing on ancestors. The question is how can we explore the subjective perception of authority in the case of children. It seems to be very helpful to apply the special projective technique - the family drawing test. Aim of this contribution is to show not only interface between theoretical concepts and practical collection of empirical data in the eld, but also the interpretation of specic childrens drawings. End-of-conference, author would like to highlight that anthropologist has to detect the specic socio-cultural environment of studied families, because its knowledge plays the key role in the complex interpretation of visual material. Key Wordsfamily, patriarchal family ideology, child psychology, childrens drawing
O JE TEO ITA RIA DO LEZ ? PREC
Es te predty m, nez sa budem podrobnejs ie venovat uvedenej technike, vzhladom na te mu konferencie by bolo vhodne poloz it si nasleduju cu ota zku: Aky vy znam ma vlastne teo ria pre kvalitat vny vy skum? Kaz de vedecke zistenie by sa zvyc ajne malo posudzovat vo vztahu k teoretickej perspekt ve, z ktorej bolo vyvodene a ku ktorej mo z e prispiet. To znamena , z e nazbierane da ta v tere ne su s ce zauj mave , ale vz dy musia byt podradene urc ity m teo ria m (Silverman 2005). Teo ria predstavuje urc ity su bor konceptov, pouz vany ch na denovanie alebo interpretovanie urc ite ho javu; prostredn ctvom empiricke ho vy skumu na sledne overujeme, c i teoreticke vy chodiska platia v realite. Bez teo rie by sme nielenz e neboli schopn ukotvit mnohe fenome ny pozorovane v tere ne, ale bez teo rie by v podstate neexistovalo nic , c o by sa mohlo na sledne sku mat. Pred kaz dy m vy skumom je teda nevyhnutne zadenovat si pojmy, s ktory mi antropolo g na sledne dalej pracuje. V tomto ohlade na m pra ve nas tudovanie relevantnej literatu ry k te me poskytne konkre tne pojmove den cie, a teda su bor vy skumny ch proble mov a za roven prehlad o doterajs ch pokusoch o ich ries enie. Vzhladom na uvedenu te mu by som rada na konkre tnom pr pade vyuz itia meto dy testu kresby rodiny uka zala, ako prebiehalo uchopenie a interpretovanie empiricky ch da t, nazbierany ch v tere ne, prostredn ctvom teoreticky ch vy chod sk, o ktore som sa opierala pred zac at m vy skumu.
VOD U VODOM mo jho pr spevku by som si dovolila v kra tkosti nac rtnu t te mu mojej bakala rskej pra ce, ktorej c ast vy skumu na dals ch strana ch podrobnejs ie predostriem. Cielom tejto pra ce bolo prispiet k objasneniu ota zky, ako su vis status c lena rodiny so subjekt vnym prez van m vztahov a vlastnej poz cie v rodine. Ako je autorita vn mana u jednotlivy ch c lenov rodiny a aky m spo sobom kultu rne praktiky a zvyklosti toto vn manie ovplyvn uju . Kvalitat vna sonda do z ivota s tyroch rod n trvala necely mesiac. Uskutoc nila som ho v jednej horskej dedine na severe Slovenska, ktora sa vyznac uje c asty m vy skytom patriarcha lnej velkorodiny. Vek detsky ch respondentov sa pohyboval v rozpa t od 8 do 15 rokov. Jednou z pouz ity ch vy skumny ch meto d bola aj projekt vna technika kresba rodiny, na ktoru v tomto pr spevku prima rne zameriavam svoju pozornost.
SANE PRAVIDLA HRY V RODINE NEPI
Vztahova dynamika v kaz dej rodine je urc ovana su borom pravidiel, ktory mi sa riadi kaz dodenny z ivot. Tieto pravidla sa ty kaju ro znych sfe r z ivota. Na najza kladnejs ej u rovni sa k nim pribl z ime vtedy, ked si uvedom me, z e ide o tie za sady, ktore maju niec o do c inenia so slovom treba. Pri rozhovoroch s rodinami sa spravidla ako prve objavia tie pravidla , ktore su visia s nanciami a rodinny m rozpoc tom, s plnen m povinnost c i s uspokojovan m ro znych potrieb. Z hladiska sku mania vztahov autority a podriadenosti su vs ak zauj mave viacere ota zky: Kto stanovuje pravidla v rodine? Z c oho tieto pravidla pozosta vaju ? Z c oho tieto pravidla pozosta vaju ? o sa stane v pr C pade, ked sa nedodrz ia?
216
Spolu s nimi sa vyna raju dals ie ota zky. Ako v danej rodine vznikaju pravidla ? Odkial tieto pravidla pocha dzaju ? Preberaju ich rodic ia od po vodnej rodiny? Antropolo g doka z e v tere ne pomerne jednoducho odhalit pozadie ty chto pravidiel. Okrem nich vs ak existuje dals ia skupina pravidiel, ktore su vu zad a odhaluju sa ovela taz s ie. Ide o pravidla , ktore maju mnoho spoloc ne ho so slobodou prejavu. Mo z u ludia doma slobodne hovorit o tom, c o si myslia, c o c tia? Mo z u vyjadrovat pocity bezmocnosti, hnev, strach? Komu mo z u o svojich pocitoch, prianiach, tu z bach povedat? S ty mito nevysloveny mi pravidlami sa velmi c asto spa jaju typicke fra zy typu: Si es te pr lis maly na to, aby si tomu rozumel. alebo Poc kaj, ky m vyrasties . Predcha dzaju ce pozna mky mali c itatelovi naznac it pribliz ny ra mec, z ktore ho som pri vy skume vycha dzala. Zameriavam sa predovs etky m na dve za kladne u rovne cha pania autority. Prvou u rovn ou je autorita ako su c astrodinnej ideolo gie a druhou je autorita ako faktor vztahovej dynamiky v rodine. Do kladny vy skum mocensky ch vztahov, resp. vztahovej dynamiky v rodina ch, na m doka z e poskytnu t podrobny obraz o ro znych podoba ch vztahov.
pokial ide o s tylizovane za bery, mo z u c o-to prezradit o rodinnej ideolo gii.2 Iny prostriedok, ktory m moz no zachytit rodinnu ideolo giu, predstavuju projekt vne techniky. Projekt vne techniky pocha dzaju zo psychodynamicky orientovany ch vy skumny ch a terapeuticky ch pr stupov. Jednou z taky chto techn k je napr klad meto da kresby rodiny, ktoru som pri svojom vy skume pouz ila. Uvedena meto da je urc ena detom a dospievaju cej mla dez i.
KRESBA DETSKA
IDEOLO GIA RODINNA
Rodinna ideolo gia je neoddelitelnou su c astou kaz dej rodiny. Predstavuje su hrn kultu rne s pecicky ch predsta v, hodno t a noriem ty kaju cich sa toho, ako by mali byt usporiadane vztahy v rodine. Ako pr klad na m poslu z i patriarcha lna rodinna ideolo gia. Ta je orientovana na predkov, typicky sa spa ja s patrilinealitou, patrilokalitou a s usporiadan m, pri ktorom su fakticky plnopra vni muz i. V tejto rodinnej ideolo gii sa autorita pripisuje stars m muz om patriacim do otcovskej l nie. Pr buzn z matkinej strany (aj muz i) nie su vn man ako plnohodnotn pr buzn . Autorita v idea lnom pr pade, ktory denuje pr slus na rodinna ideolo gia, je tak zretelne stanovena . Rodinna ideolo gia pln funkciu ake hosi su boru predpisov, ako by sa c lovek mal spra vat, kto ma koho poslu chat atd. Za roven vs ak predklada urc ite zdo vodnenie toho, prec o je pra ve take spra vanie, ake predpisuje, z elatelne . Taky mto zdo vodnen m v pr pade patriarcha lnej rodinnej ideolo gie je, z e dedic stvo stary ch otcov treba zachova vat . Predstavy sa teda legitimuju s odvolan m na trad ciu, na predkov. az T ko by sme hladali rodinnu ideolo giu sp sanu v podobe ake hosi ko dexu. Su to mnohe kultu rne praktiky, prostredn ctvom ktory ch docha dza k jej reprodukcii. Medzi take to kultu rne praktiky, ktore vedu k reprodukcii rodinnej ideolo gie, patr napr klad zasadac poriadok als pri stole.1 D ou kultu rnou praktikou je fotografovanie rodinny ch pr slus n kov a s ty m spojena tvorba rodinny ch fotoalbumov. Kompoz cie rodinny ch fotogra , obzvla s t
1 Prostredn ctvom zu c astnene ho pozorovania mo z e antropolo g zachytit, kto sed na c estnom mieste za vrchstolom. Kde sedia ostatn c lenovia rodiny? Kto ma svoje pridelene miesto po pravej strane a kto po lavej?
Detska kresba je viazana na aktua lny psychicky stav, na s truktu ru osobnosti. Okrem ine ho odra z a aj intelektua lnu u roven dietata, emociona lnu rovnova hu, c i poukazuje na jeho povahove c rty. Predstavuje nielen urc itu formu tvorivej aktivity, ale za roven ponu ka reprezenta ciu vnu torne ho sveta pocitov dietata (Golomb 2004). Neda sa povedat, z e vy ber a kvalita vy skumnej meto dy c i nazbierane empiricke da ta predstavuju najdo lez itejs iu c ast tere nneho vy skumu. Vypoveda aj o socia lnom prostred , v ktorom dieta z ije, ako aj o vplyvoch vy chovy jeho rodic ov. Na detsku kresbu je potrebne nazerat v prvom rade symbolicky, nakolko n ou dieta odhaluje nielen vedome , ale aj nevedome priania, tu z by, za ujmy c i tra penia. Z toho do vodu by vaju detske kresby pravdepodobne najviac exploatovanou technikou v detskej psycholo gii a psychoterapii: Forma a obsah kresby dovol uje priestorovo zna zornit a odkrytvnu torne za z itky, ventilovatemot vne tenzie nielen pri individua lnej, ale i pri skupinovej produkcii aj reprodukcii. Ide o vyuz itie kanaliza cie emo ci a afektov, ktore su obvykle zodpovedne za psychoge nne spracovanie ro znych koniktov, resp. su zdrojom poru ch a kresleny m prejavom sa mo z u redukovat psychopatologicke zmeny projikovane v kreslenom prejave (Poga dy 1993: 94).
KLADNY CH SYMBOLOV V KRESBE POPIS ZA
iary C Bliz s ie informa cie o charakterovy ch vlastnostiach dietata na m mo z e poskytnu tsamotny spo sob kreslenia c iar. Osty chave , introvertne dieta s pocitom menejcennosti zvyc ajne kresl slabe , tenke c iary, zatial c o agres vne deti sa vyznac uju zobrazovan m silny ch, velmi hruby ch c iar. Podl a Roseline Davido je do lez ite vs mat si aj c aste pres krta vanie c i gumovanie, ktore svedc o: . . . nedostatoc nej sebado vere alebo aj o snahe potlac it to, c o by mohlo vyjst najavo (Davido 2001: 29).
2 Na fotograa ch si treba vs mat jednotlive pr znaky: Ako su c lenovia rodiny na fotograi usporiadan ? Stoja volne pri sebe? Alebo tesne pri sebe? Drz ia sa za ruky, okolo ramien? Pri pra ci s rodinny mi fotograami vy skumn k predpoklada , z e rodinne fotograe komunikuju dovnu tra aj navonok posolstvo, ktore moz no vyjadrit ako Pozrite sa, aka sme harmonicka rodina, drz me pohromade.
: TEST KRESBY RODINY MONIKA SIRKOVSKA
217
o osobnosti dietata ako aj o jeho vn man okolite ho sveta, t. j. pr stres ie, rodinne teplo, otvorenie sa vonkajs iemu Pri kreslen zohra va do lez itu u lohu aj vy ber a pouz itie kon svetu atd . Podobne ako strom, aj dom reprezentuje telo kre tnych farieb. Tie poukazuju na vztah medzi kreslen m c loveka, pric om vonkajs ie zobrazene prostredie poukazuje a osobnostou dietata: . . . jasne , teple farby svedc ia o vy ciu s okol m a na jeho otvorenost, resp. rovnanosti, zatial c o tmave farby poukazuju na tendenciu na jeho komunika uzavretost voc i vonkajs m podnetom. Dom je za roven k smu tku, u zkosti, pr padne na odpor k niekomu alebo u zko prepojeny s rodinou. Zatial c o rodina predstavuje niec omu. Blede odtiene vyjadruju citovu nevyrovnanost duchovne centrum la sky, ochrany a do very, dom predstaalebo zly zdravotny stav (Davido 2001:38). vuje jej materia lne stelesnenie. Pred interpreta ciou kresby je do lez ite , aby sa vy skumPri interpreta cii kresby domu je do lez ite vs mat si n k presvedc il, c i dieta nema poruchy farebne ho videnia jednak jeho stva rnenie, s do razom na okna , dvere c i (slabozrakost, pr p. farboslepost na ro zne farby). samotnu vy zdobu, a jednak aj bezprostredne okolie domu (ploty, stromy, za hrady, pr stupove cesty atd.). Aj vynecha vky su do lez ite , pretoz e nepr tomnost urc ity ch symSituovanie kresby bolov mo z e poukazovat na nejaku problematicku stra nku V pr pade detskej kresby zohra va vy znamnu u lohu aj n dietata. Dom, ktory zapl a cely papier, resp. ho presahuje, jej umiestnenie na papieri. Podla sku senost terapeutov poukazuje na potrebu dietata po va c s ch prejavoch la sky vrchna c ast papiera zastupuje intelektua lnu a duchovnu alebo po leps ej adapta cii v rodinnom prostred (Davido oblast, kontakt dietata s okolity m prostred m. Spodna 2001). Na kresba ch domu by vaju okna zobrazovane va c c ast naopak poukazuje na nevedomie jedinca, jeho pudy, s inou ako otvorene a dvere su vyobrazovane aj s kluc kou. eroticke predstavy a sexua lny vy voj. lava strana zastupuje Aj okna , aj dvere predstavuju komunikac ny prostriedok, minulost, introverziu, egoizmus, va zbu k matke, zatial vypovedaju ci o otvorenosti dietata. Uzatvorene okna alebo c o prava strana vyjadruje pokrok, budu cnost, extroverziu, dvere bez kluc ky, pr padne nepr tomnost cesty vedu cej altruizmus, autoritu a puto k otcovi. k domu svedc o uzavretosti dietata alebo jeho pr padnej u zkosti, absencii hlbs ch citov c i prejavov na klonnosti. dieta kresl Situa cia, ked dom mens , t. j. taky , ktory Slnko a mesiac nezabera celu plochu papiera, male alebo nepr tomne okna Aj pr tomnost vyobrazenia slnka, resp. mesiaca symbo- a v okol je mnoz stvo prvkov, resp. sa v n om vyskytuju licky vyjadruje s pecicke vy znamy. Slnko sa vo vs eobec- pr lis velke stromy, poukazuje na poruchy afektivity dienosti spa ja s teplom, la skou, optimizmom, radostou zo tata (Davido 2001). z ivota, pozit vnou energiou. Pr tomnostslnka na kresbe sa spa ja s konkre tnym vy znamom - s vplyvom otca v rodine. Je to predovs etky m muz sky symbol. Kra sne a z iarive Kreslenie posta v slnko na kresbe predstavuje idea lneho otca: . . . Je to a postavy lud su vo vs eobecnosti jedny mi z namuz sky symbol, a na niektory ch kresba ch, kde sa vyskytuje Zvierata jobl u benejs ch objektov detsky ch kresieb. Kresby posta v len z enska postava a z iadna d als ia postava tam nie je, vs ak vypovedaju o autorovi podstatne viac nez ine symsa c asto objavuje slnko ide o pr tomnost muz ske ho deti kreslit spredu, pric om zvierata faktoru, vo va c s ine pr padov otca. Svojimi lu c mi vytva ra boly. Postavy zvyknu zna zorn uju sko r zboku (Poga dy 1993). slnko postava m aureolu a doda va im do lez itosta hodnotu. Dieta mo z e postavy nakreslit cele , ale mo z u sa vyPreto by va hrdina niekedy zobrazovany so slnkom, skytnu t aj pr pady, ked dieta niec o pri kreslen vynecha , ktore urc ity m spo sobom naznac uje jeho sla vu. Slnko pr padne sa vyskytuju nadbytoc ne prvky. Su to pra ve teda predstavuje autoritu - niekoho, kto druhy ch vy razne vynecha vky, ktore by vaju velmi pr znac ny mi signa lmi, z e ovplyvn uje (Davido 2001: 45-46). niec o nie je v poriadku: Pra ve nevedome vynecha vky Dieta, ktore ma s otcom dobre vztahy, nakresl hrec s inou poukazuju na proble my diet at a, pretoz e okrem jive z lte slnko s lu c mi. V opac nom pr pade by va slnko va zabudnutia z roztrz itosti existuju aj take vynecha vky, ktore zobrazovane ako vyblednute , v niektory ch pr padoch ho su ovel a pr znac nejs ie a vyjadruju jeho citove alebo dieta mo z e schovat za oblak alebo za kopec, pr padne ho lne proble my. Ak napr klad na kresbe domu chy baju nezobraz vo bec (Davido 2001). Dieta, ktore svojho otca socia dvere alebo cesta, znamena to, z e je diet a uzavrete do nedoka z e akceptovat alebo ma z neho strach, obyc ajne ch nakresl slnko agres vnou, vy raznou farbou, alebo pouz ije seba a zle komunikuje (Davido 2001:50). Deti v kresba c asto vynecha vaju tie postavy c i symboly, ktore su zdrofarbu, vyvola vaju cu u zkost c i depresiu. Zobrazenie mesich vztahov, pocitov hanby, nedostatku c i aca mo z e poukazovatna u zkostdietata, n zku sebado veru, jom koniktny iny ch proble mov. pr padne mo z e svedc it o negat vnej udalosti v rodine. Vzhl ad a oblec enie vyobrazeny ch posta v Pri interpreta cii kresby rodinny ch pr slus n kov je velmi do lez ite vs mat si najma spo sob ich oblec enia. Ten totiz
Aj farby su do lez ite
Kresby domu Dom by va velmi oblu beny m na metom. Prostredn ctvom symboliky obsiahnutej v kresbe domu sa da vela dozvediet
218
velmi dobre komunikuje city dietata, ktore k zobraze aty posta ny m postava m prechova va. S v v sebe skry vaju mnoz stvo vy znamov. C m viac doplnkov a detailov dieta postave nakresl , ty m viac si ju va z i a vzhliada k nej. Napr. hodnota otca mo z e byt zvys ovana zobrazen m niektory ch konkre tnych muz sky ch atribu tov ako su fajka, cigareta, kravata, palica, da z dnik, s picaty klobu k, ro zne zbrane, a pod. Podla Flugela si dieta, ktore nakresl cigaretu alebo fajku, za roven posiln uje svoje sebavedomie. Za dals ie symboly, zvys uju ce hodnotu zobrazovanej postavy, sa vo vs eobecnosti pokladaju vrecka , gomb ky c i detailne nakreslene s nu rky na topa nkach. Pokial je vs ak poc et gomb kov alebo vreciek pr lis velky , podla Davido ide o poukaz na pocity za vislosti. V pr pade zobrazovany ch posta v z enske ho pohlavia docha dza k zvys ovaniu ich do lez itosti a hodnoty napr klad nakreslen m husty ch, kuc eravy ch vlasov, velky ch mihaln c, na us n c, prsten ov, kabeliek, topa nok na vysoky ch podpa tkoch, mas l , stu h do vlasov, sponiek c i iny ch ozdobny ch predmetov.
NY CIA PREDBEZ CH VY SKUMNY CH OTA ZOK FORMULA
Nakresli svoju vlastnu rodinu. Po dokonc en druhej kresby nasleduju kra tke rozhovory s detmi o ich kresba ch. Tu sa mo z e uka zat, z e pri prvej kresbe detsky respondent nakresl ako idea lnu rodinu obra zok, ktory zodpoveda rodinnej ideolo gii a ktory pouz va podobne kompozic ne prostriedky, ako s tylizovane rodinne fotograe. Pri druhej kresbe, kde ma nakreslit vlastnu rodinu, sa vs ak uz dosta va k vyjadreniu subjekt vne vn manie vztahovej dynamiky, a teda aj vztahov autority a podriadenosti. Uka z ka analy zy detsky ch kresieb Krite ria analy zy su prebrane od klinicky ch psycholo gov. Predbez na kvalitat vna analy za pozosta va z prezretia si obra zkov a na sledne ho urc enia za kladny ch prejavov autority, napr.:
Po nas tudovan teoreticky ch konceptov sa dosta vame do bodu, ked formulujeme prve predbez ne ota zky. V tomto pr pade su nasleduju ce: 1) Ako sa v ro znych situa cia ch rodinne ho z ivota prejavuju znaky autority a poslus nosti v rodine? 2) Ak pr slus na rodinna ideolo gia predpisuje konkre tne rozdelenie autority a podriadenosti v rodine, budu to tak vn mat aj jednotliv c lenovia rodiny? 3) V aky ch kaz dodenny ch situa cia ch sa prejavuju znaky autority a podriadenosti? Po spresnen vy skumny ch ota zok bolo do lez ite stanovit si materia l; t. j. na akom materia li sa poku sim uvedene ota zky spresnit, resp. ake druhy da t budem v tere ne zbierat a pomocou akej vy skumnej meto dy? Test kresby rodiny som zvolila za u c elom snahy o detekovanie pr slus nej rodinnej ideolo gie z hladiska subjekt vneho vn mania dietata. V tomto ohlade spoc val mo j vy skumny predpoklad v domnienke, z e patriarcha lna rodinna ideolo gia sa bude v detsky ch kresba ch prejavovat dominantny m postaven m otca alebo ine ho stars ieho rodinne ho pr slus n ka muz ske ho pohlavia (vycha dzaju c z den cie patriarcha lnej rodinnej ideolo gie). Nebolo totiz iste , z e k odzrkadleniu pr slus nej rodinnej ideolo gie mus v tomto pr pade do jst a z toho do vodu bolo potrebne uvedeny predpoklad empiricky overit.
SENOSTI Z TERE NNEHO VY SKUMU SKU
Kto je na obra zku? Su tam obaja rodic ia? Kolko je tam det /su rodencov? Ake maju na sebe oblec enie? Ktora z posta v je na obra zku dominantna ac m? Vytva raju postavy urc ity uzavrety u tvar (harmonicky celok) alebo ide iba o rozostavenie? Ak ide o uzavrety u tvar, kto ho uzatva ra? Otec? Matka? Stary otec? Niekto iny ? Ak obra zok zachyta va spoloc ne stolovanie, kto sed za vrchstolom? Atd.
V pr pade va c s ej vy skumnej vzorky je moz ne vytvorit si tzv. ko dovac ha rok, kde su vymenovane jednotn live pr znaky a vypl a sa ich pr tomnost/absencia, resp. poc etne c i ine kvantitat vne zastu penie.
. 1 RESPONDENT C DETSKY
(dievc a, 11 rokov; su rodenci: 7-roc ny brat, 10-roc na sestra) Kresba idea lnej rodiny Obr. c . 1 (pr loha) Respondentka spoc iatku nevedela, c o ma pod pojmom rodina presne nakreslit. Po chv li premy s z ania zac ala ako prve ho kreslit svojho mlads ieho brata, c o vza pa t okomentovala vetou: To bude mo j brat. Tri vla sky, s tyri. ena, 1996) zasmiala sa. Po n (Z om zac ala kreslit svoju mlads iu sestru. Ked ju dokonc ila, pod jej postavou zac ala kreslit samu seba. Vetou: Osem na s je. respondentka naznac ila, z e pozorne sleduje, koz ko posta v jej na dokreslenie es te zosta va, c o je vcelku do lez ity moment. Niektore deti nie vz dy nakreslia vs etky ch c lenov rodiny, resp. vs etky ch svojich su rodencov, c o mo z e naznac ovat su rodenecku rivalitu. Po nakreslen svojej postavy nasleduju postavy otca, mamky, babky a nakoniec stary ch rodic ov. Pri kreslen babky poznamenala: Babka ma take vra sky. ena, 1996). Nesko (Z r povedala: Janka nezna s a sukne, ena, 1996). Pri podrobnejs tak jej da m nohavice. (Z om prezret kresby pozorne mu oku neunikne, z e pri kreslen
Pouz itie projekt vnej techniky pozosta va z nakreslenia dvoch kresieb. Detom sa rozdaju c iste papiere forma tu A4, pric om ich u lohou je nakreslit dve kresby. Zadanie prvej u lohy znie: Nakresli rodinu. Aku kolvek. Po dokonc en prvej kresby dostanu respondenti druhe zadanie so znen m:
219
svojej sestry jej respondentka gumovala tva r a uz jej nedokreslila nos. Pri kreslen postavy matky zdo raznila: ena, 1996). Taktiez Mamka ma aj prsten na ruke. (Z jej nakreslila vez ke mihalnice, c m zvy s ila jej hodnotu. Pri kreslen vlasov starej mamy poznamenala, z e ked si ich rozpust , tak je pekna a za verom zhodnotila, z e: Stara ena, 1996). Stara mama je najkrajs ia tu zo vs etky ch. . . (Z mama pri jednom z rozhovorov o detskej respondentke prezradila, z e respondentka je na n u vez mi naviazana . Starka je jej mila c ik a dokonca s n ou spa va v jednej posteli, zatiaz c o stary otec ma oddelenu postez . Ako si mo z eme pri pohz ade na kresbu vs imnu t, stary otec so starou mamou su na kresbe mierne dis tancovan od zvys ku rodiny. Na kresbe sa okrem c lenov rodiny nacha dza aj ich dom. Nechy baju mu okna ani dvere s kz uc kou. Dom je situovany na pravej strane papiera, ktora podz a Davido symbolizuje vy voj, autoritu a va zbu na predkov. Respondentka zaplnila kresbou celu plochu papiera. Uz samotna skutoc nost, z e respondentka nakreslila svoju vlastnu rodinu na prvej kresbe, poukazuje na jej dobru adapta ciu v rodine. Kresba rea lnej rodiny Obr. c . 2 (pr loha) Vzhz adom na to, z e respondentka nakreslila ako idea lnu rodinu svoju vlastnu rodinu, dostala pri druhej kresbe za u lohu nakreslit svoju rodinu poc as vianoc ny ch sviatkov. Do prostriedku papiera situovala vyzdobeny vianoc ny stromc ek. Pod neho nakreslila osem bal c kov - pre kaz de ho c lena rodiny jeden darc ek. Naz avo umiestnila malu skrinku s telev zorom a vpravo sa nacha dza jeda lensky sto l s o smymi stolic kami, s o smymi taniermi a s o smymi lyz icami. Respondentka si starostlivo prepoc tavala poc et stolic iek. V strede stola je umiestnena vez ka misa so s ala tom, polievka a kola c e. V miestnosti nechy ba ani luster. V z avom spodnom rohu stoj es te jedna stolic ka. Na za ver respondentka nakreslila koberec. Ak by sme chceli zhrnu tprvu kresbu, v tomto pr pade za roven aj kresbu vlastnej rodiny, mo z eme si vs imnu t, z e vs etky ch muz sky ch c lenov rodiny umiestnila najvys s ie zo vs etky ch posta v. Pod nimi nasleduju postavy z enske ho pohlavia. To je kz u c ovy pr znak toho, z e je to pra ve muz ska autorita, ktoru respondentka vn ma v rodine najintenz vnejs ie. Svoju matku situovala do stredu celej kresby. Dokreslen m mihaln c a prsten a pouka zala na do lez itost role, ktoru v jej z ivote matka zohra va; matku obdivuje. Za roven vid me zniz ovanie hodnoty v pr pade mlads ej sestry (t. j. nedokreslenie jej tva re). Celkove usporiadanie, ake vid me, vez mi presne kop ruje rodinnu ideolo giu patriarcha lnej rozs renej rodiny (stars maju moc nad mlads mi a muz i nad z enami) a akcepta ciu ty chto vztahov, t. j. pribliz ne take rozloz enie autority, ake mo z eme vyvodit z tejto kresby.
. 2 RESPONDENT C DETSKY (chlapec, 10 rokov; su rodenci: dve stars ie sestry, dvaja stars bratia)
Kresba idea lnej rodiny Obr. c . 3 (pr loha) Ako idea lnu rodinu nakreslil malu rodinku, pozosta vaju cu z rodic ov a jedne ho dietata syna. Kresba po sob pozit vnym dojmom, pouz il na n u mnoz stvo farbic iek. Obloha je modra , nacha dza sa na nej aj slnko. Modra farba, ktora zabera va c s inu papiera, odra z a socia lne vztahy. Rodina je centra lnym bodom kresby, es te viac zdo raznena jej vyvy s en m na kopci. Vs etky postavy sa usmievaju , c o es te viac prida va na celkovom pozit vnom po soben kresby. Dieta sa nacha dza medzi rodic mi, c o mo z e vyjadrovat tu z bu po dostatoc nej pozornosti a na klonnosti rodic ov venovanej svojmu dietatu. Mo z eme si vs ak na obra zku vs imnu t, z e syn stoj bliz s ie sko r k otcovi a od matky ho oddez uje kvet. Tu to symboliku moz no interpretovat ako tu z bu detske ho respondenta po tom, aby mal k otcovi bliz s ie, nez ako k nemu ma v su c asnosti. Tu z i mat otca, ktory bude pren ho vzorom. Obidvom rodic om navys e nakreslil opasky, c m zvy s il ich hodnotu a pridal im na do lez itosti. Kresba rea lnej rodiny Obr. c . 4 (pr loha) Kresba skutoc nej rodiny sa od tej predcha dzaju cej paradoxne vy razny m spo sobom odlis uje. Respondent nakreslil ako prve ho sa m seba. Postavy su na papieri vez mi nerovnomerne rozmiestnene . Ty m, z e sa vyobrazil az v rohu kresby, da va najavo, z e sa mo z e v rodine c tit menejcenne a nesmelo. Hned vedz a neho stoj jeho stars ia, 13-roc na sestra. Nakreslil jej opa tky a stuz ky vo vlasoch, c o vyjadruje jeho pozit vne emo cie k nej - vzhliada k nej a va z i si ju. Opa tky tiez okrem toho mo z u poukazovat na to, z e si respondent zac na uvedomovat a vs mat dospievanie svojej sestry, z ktorej sa postupne sta va z ena. Spomedzi vs etky ch su rodencov je to pra ve najmlads ia sestra, s ktorou respondent zvykne tra vit najviac c asu poukazuje na to aj v kresbe, sestra stoj pri respondentovi najbliz s ie. Ostatn su rodenci uz maju svoj z ivot, svoje za ujmy, c o sa odzrkadz uje aj na nakresleny ch postava ch. Od respondenta a jeho najmlads ej sestry maju na kresbe plne dis va c s odstup. U tancovane stoja rodic ia, dokonca ani nestoja bl zko seba. Respondent svojmu stars iemu bratovi nakreslil vrecka a gomb k na nohaviciach. Po vodne ho e je na vs ak nechcel nakreslit vo bec: Petra nekresl m. Z dovolenke. (Muz , 1997). Podobne aj najstars iemu bratovi nakreslil opasok. Za n m nasleduje najstars ia sestra, ktoru nakreslil na takmer rovnakej u rovni, ako zobrazil otca. Zvla s tne jej vs ak nakreslil oc i. Postava po sob dojmom, akoby s ku lila. Za postavou sestry nasleduje vo va c s ej vzdialenosti matka rodiny, umiestnena o niec o niz s ie nez sestra a otec. Otca nakreslil ako posledne ho a u plne ho takpovediac vytlac il na okraj pravej strany papiera, ktora podz a psychoterapeutov vyjadruje autoritu a puto k otcovi. Za roven si treba vs imnu t, z e ho umiestnil najvys s ie zo vs etky ch posta v, c iz e otec je pre respondenta jednoznac nou autoritou v rodine. Vzhz adom na postavenie matky
220
a otca respondent nevn ma rodic ov ako rovnocenny ch. Pomery vy s ok, ako aj vzdialenost respondenta od vyobrazenej postavy otca naznac uje otca ako autoritu, pric om vs ak maju s detsky m respondentom bud ochladene vztahy, pr padne c aste konikty (vyz aduju sa dopln uju ce ota zky adresovane dietatu). Sta va sa, z e deti pri kreslen svojho rodic a znehodnotia, c i uz vy raznejs mi zmenami na postave, alebo zobrazen m nejakej preka z ky medzi dietatom a rodic om, napr. mo z e medzi nimi sta t kus na bytku, pr padne je medzi nimi vez ka vzdialenost. Vtedy sa da predpokladat, z e medzi dietatom a jeho rodic om docha dza kc asty m, opakovany m koniktom (Davido 2001). Aj kresby detske ho respondenta c . 2 priam c tankovo vyjadruju patriarcha lnu rodinnu ideolo giu. Respondent vn ma otca ako jednoznac nu autoritu, hoci sa mu vzdaz uje (zrejme ho es te len c aka puberta lny vzdor - tzv. zvrhnutie otca z tro nu); ambivalentny vztah ma voc i stars iemu bratovi. Na jednej strane ho zjavne obdivuje, na strane druhej voc i nemu prechova va agres vne pocity. V tomto bode prez vania registrujeme konikt vztahuju ci sa na/typicky pre vy chodoeuro psku rozs renu rodinu; t. j. bratia su si navza jom pra vne rovn , ty m pa dom su si navza jom rivali v za pase o dedic stvo. Za roven je vs ak stars brat v nadradenom postaven nad mlads m. V tejto tradic nej rodinnej ideolo gii nie je miesto pre sestry ako pr padne konkurentky v boji o majetok. Poc ta sa s ty m, z e sa vydaju von z rodiny a budu z it vlastny z ivot v rodine svojho muz a. Tieto su vislosti umoz n uju leps ie pochopit ro zne vztahy detske ho respondenta k svojim su rodencom, ktore moz no vyc tat z kresieb. Na do vaz ok stoj za zmienku do lez ity fakt; v uvedenej rodine deti doteraz vykaju svojim rodic om.
. 3 RESPONDENT C DETSKY (dievc a, 10 rokov; su rodenci: dvaja mlads a traja stars bratia)
Po vodne jej kreslila nohavice, nesko r ich vs ak prekreslila na sukn u. Na tric ko jej nakreslila vez ku kvetinu. Ty mito dvomi prvkami a vyzdoben m zdo raznila z ensku stra nku jej osobnosti.
Kresba rea lnej rodiny Obr. c . 6 (pr loha) Pri druhej kresbe nakreslila ako prve ho najmlads ieho brata, c o je v kontraste s ty m, ako kreslili kresbu svojej rodiny jej bratia. T svojho najmlads ieho su rodenca kreslili ako posledne ho. Respondentka kreslila jednotlivy ch c lenov rodiny poc nu c od najmlads ieho az po najstars ieho. Za n m nasleduje stars brat, ktore mu nakreslila s nu rky na topa nkach. Na jeho postave je moz ne vidiet stopy po gumovan . Po n om nakreslila seba. Do vlasov si nakreslila gumic ky a nakreslila si aj male na us nice, ktore su menej oka zale ako na us nice dievc ata z prvej kresby. Svoju postavu taktiez niekoz kokra t gumovala. Po dokreslen prvy ch troch posta v sa zastavila a chv z u premy s z ala. Na sledne nakreslila dals ie dve postavy - svojich stars ch bratov. Po nej nasleduje jej o dva roky stars brat, ktore mu nakreslila s iltovku na hlavu a opasok. Vedz a neho stoj jeho stars brat, ktore ho zobrazila s vez ky m u smevom a s nu rkami na topa nkach. Nesko r robila dodatoc ne u pravy obtahovala mu nohy, nakreslila mu kopac ky a na tric ko mu vyobrazila vez ku inicia lu jeho krstne ho mena. Z kresby uvedenej postavy je jasne , z e si brata va z i a ma ho rada. Ked mala respondentka na kresbe zobrazeny ch pa t oso b, prepoc tala si ich a vypoc tala si, koz ko z ud jej es te zosta va na dokreslenie. Pokrac ovala nakreslen m postavy svojho najstars ieho brata. Na nohavicu mu nakreslila za platu. Vedz a neho nakreslila svoju matku. Ozdobila ju na us nicami, nakreslila jej tielko a pa sikave kra tke nohavice. Otca nakreslila respondentka ako posledne ho a podobne ako predcha dzaju ci respondent, situovala ho do pravej c asti papiera. Nakreslila mu s iltovku, niekoz ko gomb kov, za platy na nohaviciach a s nu rky na topa nkach. Otca vn ma ako pracovitu osobu, ktora je pre n u za roven aj vez kou autoritou. Tu to skutoc nost umocn uje jeho zobrazenie akoby ho vyzdvihla do vzduchu. Nakreslen m za platy na nohaviciach jej najstars ieho brata (tretia postava sprava) respondentka naznac ila, z e aj on uz pracuje a poma ha otcovi. Matka rodiny v jednom nas om rozhovore uviedla, z e dvaja najstars bratia chodia poma hat otcovi a obyc ajne sa z pra ce vracaju domov az podvec er. Respondentka si po dokreslen es te raz vs etky postavy prepoc tala a kontrolovala ich.
Kresba idea lnej rodiny Obr. c . 5 (pr loha) Respondentka kreslila vy hradne ceruzkou. Kresbu idea lnej rodiny situovala na spodnu c ast papiera, mierne naz avo. Ako prve ho nakreslila otca rodiny. Tomu nakreslila mihalnice a aj s nu rky na topa nkach. Za n m nasleduje kresba dce ry. Dievc atu nakreslila mnoz stvo doplnkov, cez na us nice, na hrdeln k, az po ozdobne stuhy vo vlasoch. Nakreslila jej pa sikave tric ko, na ktorom je vyobrazene usmiate slnko. Domnievam sa, z e vyobrazenie postavy dievc ata moz no cha pat ako projekciu samej seba. Po nej nasleduje su rodenec. Nakreslila mu opasok, ako aj s nu rky na topa nkach, c m zna sobila jeho hodnotu. Dodatoc ne, ku koncu kreslenia mu dokreslila vez ky u smev, ktory navys e aj zafarbila. Za touto postavou nasleduje dals su rodenec, ktore mu rovnako nakreslila mihalnice, opasok a s nu rky na topa nkach. Nesko r mu respondentka dokreslila na tric ko vez ku osmic ku. Za verom nakreslila matku rodiny. Nakreslila jej dlhe vlasy, mihalnice, na us nice, na hrdeln k, na ramok na ruke, prsten a obula jej topa nky na podpa tkoch.
. 4 RESPONDENT C DETSKY
(chlapec, 15 rokov; su rodenci: s tyria mlads bratia a jedna mlads ia sestra - respondentka c . 3)
221
Kresba idea lnej rodiny Obr. c . 7 (pr loha) Respondent situoval svoju prvu kresbu sko r na z avu stranu papiera. Vyobrazil s tvorc lennu rodinu, pozosta vaju cu z matky, otca a dvoch det . Matka a otec sa drz ia za ruky, ako prejav la sky a harmo nie. Matka ma po svojom boku syna, otec zas dce ru. Syn je vs ak pri matke ovez a bliz s ie zobrazeny , nez dce ra a otec. Aj matke, aj dce re nakreslil sukn u. Rodina po sob harmonicky a spokojne. iary Respondent kreslil len ceruzkou, ale c asto gumoval. C nie su ani pr lis hrube , ani pr lis tenke . Kresba rea lnej rodiny Obr. c . 8 (pr loha) Druhu kresbu zac al respondent nakreslen m svojho najmlads ieho brata. Respondent nakreslil jednotlivy ch c lenov svojej rodiny v rovnakom porad , ako jeho sestra respondentka c . 3. Za najmlads m bratom nasleduje stars brat, po n om jeho sestra. Potom nakreslil svojho o tri roky mlads ieho brata so s irs m u smevom. Nasleduje druhy najstars brat, ktory ma va z ny vy raz v tva ri. Podobne ako jeho sestra, aj on mu nakreslil kopac ky. Po n om nakreslil sa m seba, pric om si po vodne vygumoval hlavu a nakreslil ju nanovo. Vedz a svojej postavy nakreslil matku so zvla s tnym vy razom tva re. Obliekol jej sukn u. Rodinu dotva ra samotny otec, ktore ho zobrazil najvys s ie zo vs etky ch (situovanie vpravo). Na kresbe si mo z eme vs imnu t, z e medzi najmlads m bratom a ostatny mi c lenmi je trocha va c s priestor. Respondent nakreslil, z e sa s matkou drz za ruku, no aj medzi rodic mi a n m je badatez ne va c s odstup. Relat vne bl zko seba stoja aj traja najstars bratia; po sob to dojmom, akoby traja najstars bratia drz ali spolu, zatiaz c o ostatn su rodenci do ich skupinky nepatria. Ostatn traja mlads su rodenci uz tak bl zko seba nestoja. Postavenie c lenov naznac uje, z e respondent ma bliz s ie sko r k svojim dvom stars m bratom, nez k ostatny m trom mlads m su rodencom. Ked sa na kresbu leps ie pozrieme, vid me, z e sa situoval do stredu papiera, c m sa na seba snaz upriamit pozornost. Navys e, na papieri po sob es te mohutnejs ie nez jeho otec. Aj z jeho kresby je c itatez ne , z e ako najva c s ia autorita v rodine guruje otec. V tomto pr pade opa tovne hovor me o patriarcha lnej rodinnej ideolo gii. Najva c s ia autorita sa teda pripisuje otcovi, v tomto pr pade vs ak ide sko r o patriarcha t nepr tomne ho patriarchu. Otec je s ce vzor, ale sko r teoreticky, nepresvedc ivo. Je moz ne , z e vla dne sko r tvrdou rukou, nez prirodzeny m res pektom.
SLEDKY ANALY ZY DETSKY CH KRESIEB VY
je vyjadrena dominantny m postaven m otca rodiny ako vodcu s atribu tmi, zvys uju cimi jeho hodnotu. Taktiez sta le pretrva vaju vztahy medzi su rodencami, ktore obsahuju zmes rovnosta rstva (a z nej vyply vaju ceho su taz enia) a hierarchie (stars maju va c s vplyv nez mlads , mlads m sa c asto zniz uje hodnota). Star rodic ia sa s ce na obra zkoch objavuju pomerne c asto, nie vs ak uz v idea li rodiny na kresba ch rea lnej rodiny sa s ce objavuju , ale za lez sko r od individua lnych vztahov, t. j. aku u lohu v rodine zohra vaju . SKALIA POUZ ITIA PROJEKTI VNEJ TECHNIKY U Ako kaz da vy skumna meto da, aj uvedena projekt vna technika ma svoje u skalia. Pri kritike im by va najc astejs ie vyty kana sporna validita. Pripomen me si es te raz, z e projekt vne techniky su zamerane prevaz ne na zachytenie dynamicky ch charakterist k osobnosti (potreby, za ujmy, postoje, proble my, konikty, interpersona lne vztahy atd.) Dieta prostredn ctvom kresby odhaz uje obsahy pomocou symbolov, do ktory ch c asto s ifruje svoje proble my. Symbol premostuje zna me a nezna me, c o v psychologickej rovine vyjadruje vedomu stra nku s nevedomou. Symbol nikdy nenadobu da jediny vy znam, ktory je moz ne uchopit. Vyznac uje sa mnohoznac nostou, z c oho vyply va, z e neexistuje z iaden univerza lny ko d na presne interpretovanie detsky ch kresieb. Vy skumn k, pouz vaju ci uvedenu techniku, mus pripustit a zohz adnit skutoc nost, z e jedina kresba nemus odhalit vs etky va zby c i proble my; z toho do vodu nie je moz ne vyvodzovat una hlene za very. Interpreta cia taky chto obra zkov je vez mi zloz ita , pohz adov pri analyzovan materia lu mo z e byt viac. Pra ve ta to skutoc nost je jednou z hlavny ch kriticky ch vy c itiek validity projekt vnej techniky. Na druhej strane vo vs eobecnosti plat nep sane pravidlo, z e validita projekt vnych techn k rastie so sku senostami vy skumn ka, resp. psychoterapeuta.
VER ZA Dovolila by som si tento pr spevok ukonc itpozna mkou, z e test kresby rodiny je zauj mavou, doplnkovou meto dou, no analy za a interpreta cia detsky ch kresieb bez hlbs ej znalosti konkre tneho sociokultu rneho prostredia sku many ch rod n by mohla bytvy razne skreslena a nepresna . Z toho do vodu je nemyslitez ne interpretovat jediny obra zok bez znalost podrobnejs ch su vislost . Ako mal c itatez moz nost vidiet, uka z ky interpreta ci kresieb boli c iastoc ne doplnene o da ta, nazbierane prostredn ctvom rozhovorov nielen s detsky mi respondentmi, ale aj s ostatny mi c lenmi rod n, no vez a dals ch da t sa mi podarilo zachytit prostredn ctvom zu c astnene ho pozorovania v doma cnostiach. Ako sme mali moz nost vidiet na pr klade konkre tnej vy skumnej meto dy, teo ria a emp ria su navza jom u zko prepojene . Neda sa povedat, z e vy ber a kvalita vy skumnej meto dy c i nazbierane empiricke da ta predstavuju najdo lez itejs iu c ast tere nneho vy skumu. Aky koz vek kvalitat vny vy skum je v prvom rade odka zany na mnoz stvo teoreticky ch stanov sk. Teo ria by v z iadnom pr pade nemala
Vs etky detske kresby priam uka z kovo vyjadruju ro zne varia cie na te mu patriarcha lna rodina v s ta diu postupne ho prechodu na rodinu nuklea rnu. Aj nadalej pretrva va postavenie rodic ov ako autority, hoci aj vzdialenej a vzdaz uju cej sa. Pr znaky patriarcha lneho vzoru v detsky ch kresba ch boli vy razne : patriarcha lna rodinna ideolo gia
222
kla st obmedzenia; teo ria ma vy skumn kovi ponu knut viacero moz ny ch smerov, ktory mi sa mo z e vy skum uberat. Ako na hle raz ma me zvoleny konkre tny pr stup, treba ho povaz ovat za aku si skrinku s na rad m, ktora ba datez ovi poskytne su bor konceptov nielen na konkretizovanie predpokladov a voz bu meto d, ale aj na neskors ie objasnenie analy zy empiricky ch da t (Silverman 2005).
ITA LITERATURA POUZ KOVA , M. et al. 1997. Trad [1] BOTI cie slovenskej rodiny. Bratislava: Veda, Medzina rodne stredisko pre s tu dium rodiny. [2] DAVIDO, R. 2001. Kresba jako na stroj pozna n d te te. De tska kresba z pohledu psychologie. Praha: Porta l. [3] GOLOMB, C. 2004. The Childs Creation of a Pictorial World. London: Lawrence Erlbaum Associates, Inc., Publishers. [4] HENRY, W. 1961. Projective Tests in Cross-Cultural Research, in Studying Personality Cross-Culturally. Ed. Bert Kaplan. New York: Harper & Row, Publishers. [5] LANGMEIER, J. et al. 2000. De tska psychoterapie. Praha: Porta l. NY , I. 2008. Rodina a spolec [6] MOZ nost. Praha: SLON. , B. 1993. Psycholo [7] PIAGET, J., INHELDEROVA gia diet at a. Bratislava: SOFA. DY, J. 1993. Detska [8] POGA kresba v diagnostike a v liec be. Bratislava: Slovak Academic Press. [9] SATIR, V. 2006. Kniha o rodine : za kladn d lo psychologie vztahu . Praha: Prah. [10] SEGALEN, M. 1986. Historical Anthropology of the Family. Cambridge: Cambridge University Press. [11] SILVERMAN, D. 2005. Ako robitkvalitat vny vy skum. Bratislava: Ikar. I PEK, J. 2000. Projektivn [12] S metody. Praha: ISV Nakladatelstv . lovek v rodine. in Vy ULOVA , L. 1998. C [13] S rost, J. a Slamen k, I.(Ed.) Aplikovana socia ln psychologie I. Praha: Porta l.
*Pr spevok bol realizovany s podporou projektu VEGA 2/0092/11. *Pr spe vek je p semnou verz pr edna s ky, ktera zazne la na 7. mezina rodn studentske konferenci AntropoWebu U v Plzni v ra podpor ene ZC mci projektu SVK2011 U v Plzni v ra 001. Publikace textu byla podpor ena ZC mci projektu SGS2011031.
223
PR ILOHY
Obra zek 1.
Respondent c . 1, kresba idea lnej rodiny
Obra zek 2.
Respondent c . 1, kresba rea lnej rodiny
224
Obra zek 3.
Obra zek 4.
225
Obra zek 5.
Obra zek 6.
226
Obra zek 7.
Obra zek 8.
227
IVOTNI HU NI Z HO PR KONSTRUOVA IBE DECKE ENI TNI NA STROJ VE HO NAHLI Z JAKO ADEKVA
Marie Fritzova Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, Fakulta lozocka , Za padoc eska univerzita v Plzni mmaja.fritzova@gmail.com
Can biography serve as an adequate scientic tool?

AbstractIn my contribution I will focus on the analysis of three narrative interviews made in Palestine during my eld research there in 20092011. People in the area of Bethlehem live their lives in a complicated political and economic environment. Their lives are inuenced both by internal and external factors. The basic question I want to answer in my contribution is, whether it is possible to use a biography of an individual as a representative of the whole group of people researched. What needs to be kept in mind by the researcher, if they want to make use of this theoretical approach? What benets can they expect from it? Is biography as such an adequate scientic tool at all? In the introduction of the article I discuss the narrative interview as a methodological tool, which is often employed to collect biographical data, and which I often use in my research. This tool, however, is not the only one to be employed by the researcher. The narrative interview should always be supplemented by other data collection methods, so as to have a possibility to distinguish the narrative ction of the interviewee and his or her reality . It is also important to recognize the interpretation of the interviewees life events which help him / her to create a meaningful life story. The second part of the article focuses on a concrete paradigmatic example. In it, I look for a common aspect in the three biographies. Using this aspect as a basis, I explore the whole researched group. Key Wordsbiographical interview, biography, narrative construction, eld work, methodology
VOD U ENTO pr spe vek je zame r en na jednu ze za kladn ch ota zek sbe ru, tr de n a analy zy tere nn ch dat, pr esne ji biogracky ch dat. Budu se zde ve novat na stroju m a vyhodnocen m, ktere se ty kaj specicky me ho vy zkumu vedene ho v oblasti Betle ma v Palestine od roku 2009. Jake jsou vy hody a u skal biogracke ho zkouma n a jak pr istupovat ve vyhodnocen k te mto datu m? To jsou dve za kladn ota zky, nad ktery mi bych se chte la zamyslet.
RU DAT STROJ SBE ROZHOVOR JAKO NA
na stroju a asi kaz dy zac naj c vy zkumn k v socia ln ch ve da ch, nebo zkra tka student jako ja nebo vy, sa hne po r ene m a nanc ne nena roc ne m rozhovoru1 , jako po ove prostr edku k z ska n dat. Je to vs ak metoda, ktere se na m po jiste dobe jev jako me kka , vlastne az pr lis pr stupn , a pra ve proto ne kdy a priori podezr ela . (Kaufmann 2010: 11) I pr es tuto nevy hodu tento pra ve citovany francouzsky antropolog Jean-Claude Kaufmann ve sve neda vno vydane knize Cha paj c rozhovor, ze sve sp s e sociologicke pozice, tuto metodu velice ocen uje. Proc ? Proc pra ve metoda rozhovoru, tato me kka metoda, je jedn m ze za kladn ch na stroju nejen pro antropology, ale take c a st sociologu , psychologu aj.? Odpove d mus me hledat v jednoduche m pr stupu, tedy v samotne ota zce, kterou se v urc ite m te matu zaby va me. Za lez tedy pr edevs m na c li, ktere ho chceme dosa hnout. Pokud ve sve m vy zkumu chceme sp s e pochopit, nez systematicky popsat c i zme r it (Kaufmann 2010: 37), mus me volit kvalitativn metody. Pokud tedy rozhovor cha peme jako okno do individua ln subjektivity a kolektivn souna lez itosti, jako na stroj jak pochopit vnitr n sve t jedince a okoln sve t, ktery ho obklopuje, je rozhovor na strojem adekva tn m, ba dokonce v ce nez to. V metode , at uz pouz va me biogracky rozhovor, den ky, dopisy atd., tedy nejde pr edevs m o metodu samotnou, ta jako takova zu sta va neutra ln , a ve ve ts ine pr padu ji mu z eme povaz ovat za adekva tn . Validita vy zkumu, za lez pr edevs m na tom, jak tento na stroj pouz ijeme a take na dals ch kroc ch, t m nejdu lez ite js m je analy za dat a zapracova n konkre tn ho pr padu/vy zkumu do teoreticke ho ra mce.
IVOTNI I HU NI Z HO PR BE POJEM KONSTRUOVA
Jak tvrd Peter Berger a Thomas Luckmann ve sve m fenomena ln m d le Socia ln konstrukce reality, na s kaz dodenn z ivot se skla da z bezpoc tu realit (Berger, Luckmann 2000: 27) jedna realita vs ak vysta va a zda se by t rea lne js nez ostatn reality. To je realita nas eho kaz dodenn ho z ivota. Tuto z itou realitu pak jedinec pr eva d do pro ne j smysluplne ho z ivotn ho pr be hu, ktery je zhmotne n v nas
1 Rozhovor jako takovy mu z e m t ru zne formy, v tomto pr pade ma m na mysli rozhovor vedeny formou dialogu, tedy nestrukturovany c i semistrukturovany typ rozhovoru. Semistrukturovany rozhovor je typ rozhovoru, kdy ma me pr edenovana urc ita te mata, a ota zky s otevr enou odpove d , v ce v Research methods in Antropology (Bernard 1995: 208 236).
Rozhovor je okno do individua ln subjektivity a kolektivn souna lez itosti. (Madison 2005: 26) Abychom vu bec ne jaky z ivotn pr be h z skali, mus me nejprve sa hnout po ne ktere m z metodologicky ch
228
biograi. Je vs ak tato vykonstruovana realita pr esny m odrazem nas kaz dodenn reality? Ve sve m pr stupu bych ra da na sledovala Eleono ru Hamar a interpretativn obrat, ke ktere mu se hla s . Ve sve m d le Vypra ve na z idovstv uva d : Moje cha pa n narativn konstrukce reality je naopak vy razne poznamena no zjis te n mi interpretativn ho obratu. Usiluje tud z o pochopen toho, jak jsou prvky, vztahy c i subjekty socia ln reality interpretova ny v narativn podobe , c ili jake narativne vy znamove ko dy reguluj jejich konstituova n . Narativne konstruovanou realitu cha pu pr itom jako realitu objektivn , protoz e je c i mu z e by t intersubjektivne sd lena a protoz e zakla da sd lene vy klady a reprezentace sve ta. (Hamar 2008: 19) Eleono ra Hamar prima rne vycha z z losoe Paula Ricoeura, kde narativum, je souc a st osobn identity jedince a z ivotn pr be h jako vy znamotvorny narativn r a d je prima rn m prostr edkem, jenz uspor a da va a modeluje zkus enost subjektu do souvisle ho obrazu, na ne mz se pak mu z e zakla dat osobn identita. (Hamar 2008: 45) Podle Petera Alheita, ne mecke ho sociologa, ma v sobe vy zkum biogra velky potencia l, protoz e biograe v sobe obsahuje ru zne aspekty socia ln ho sve ta: strukturu a jedna n , perspektivy subjektu a objektu, spolec nosti a jedince. (Alheit 2002: 19) Biograe tedy mu z e by t vstupn branou do pozna n zkoumane spolec nosti, protoz e formuj c struktura je pr mo propojena s jedincovy m z ivotem. Toto prvn vy chodisko je du lez ity m odrazovy m mu stkem pro n z e uvedeny modelovy pr klad vy zkumu s pouz it m konstruova n pr be hu jako ve decke ho na stroje. Je to tedy moz nost, kterou na m biograe nab z , kaz da moz nost ma ale sva u skal . Anthony Giddens r ka , z e biograe je interpretativn histori sebe sama a Hayden White, z e c love k je v biograi sa m sobe historikem (Hamar 2008: 48, 53). S na prvn m pohledem shodny m na zorem pr icha z i Pierre Bourdieu, kdyz tvrd , z e c love k se v biograi sta va ideologem vlastn ho z ivota. (Bourdieu 1998: 57) Nicme ne Bourdieu jde ve sve kritice mnohem da le. V d le Teorie jedna n v dodatku Biogracka iluze (Bourdieu 1998: 5663) se zamy s l nad podstatou toho, co jin oznac uj za z ivotn dra hu jedince. A tvrd , z e biograe jsou iluzemi, ktere se snaz z ity z ivot zrcadlit jako koherentn logicky celek. (Bourdieu 1998: 57) Skutec nost je diskontinua ln , sesta vaj c z prvku bezdu vodne poloz eny ch vedle sebe, z nichz kaz dy je jedinec ny a jez je t m obt z ne js zachytit, z e vyvsta vaj vz dycky nec ekane , v nepravou chv li, na hodne . (Robbe-Grillet 1984: 208 in Bourdieu 1998: 58) Ota zku, jestli vide n z ivota Bourdieuvsky ma oc ima je u plne pravdive , ponecha m v tomto pr spe vku stranou. Co je pro mu j zvoleny modelovy pr pad relevantn , je na sledna Bourdieuva kritika vy zkumu biogra . Tedy jednotlive uda losti informa torova z ivota nelze vide t pouze pod u hlem jeho vypra ve n , ale pr edevs m v s irs m ra mci socia ln ch pol , ve ktery ch byl jedinec v urc ity c as zapojen (Bourdieu 1998: 62). Jakkoli je tato kritika opra vne na , nutno podotknout, z e pokud se snaz me pochopit informa -
toru v vnitr n sve t, jde pra ve o to, jak svu j z ivot v naraci konstruuje a jaky ch interpretac vol , aby pra ve sve mu z ivotu dodal smysl. Nestac tedy pouze nekriticky pr ij mat informa torovy informace, je tr eba maximalizovat moz nosti ve de n o informa torove z ivote , vyuz it m vs ech dostupny ch zdroju . Je tr eba vide t biogracke jedince v urc ite m c ase na urc ite m m ste , tj. vide t celek objektivn ch vztahu , jimiz byl dotyc ny c initel spjaty s ostatn mi c initeli (Bourdieu 1998: 63). Abychom mohli vu bec pr ij t na to, jak informa tor svu j z ivotn pr be h konstruuje, mus me hledat, ktere roviny jeho vypra ve n se shoduj s dals mi dostupny mi pohledy na danou uda lost, kterou popisuje pod svy m u hlem pohledu. Jednodus eji r ec eno, mus me striktne odde lovat vypra ve ny z ivot od z ivota z ite ho - rea lne ho. (Fischer-Rosenthal: 2001)
PR CE S BIOGRAFIEMI IKLAD PRA MODELOVY
Lide nejsou pouhy mi nositeli struktur, ale jsou aktivn mi tvu rci socia lna, a t m stra z ci vy znamne ho ve de n , ktere je tr eba pochopit zevnitr , prostr ednictv m hodnotove ho syste mu jedincu . (Kaufmann 2010: 30) Konstruova n z ivotn ho pr be hu mi tedy ve vy zkumu pr ina s urc ite vy zvy, omezen , ale take moz nosti. V tomto modelove m pr kladu bych chte la vyuz t tr z biogra , na jejichz sestaven prozat m pracuji v ra mci sve disertac n pra ce, ktera se zaby va mens skupinou r ecko-katolicke c rkve v betle mske oblasti v Palestine . Tato skupina c ta necely ch 800 c lenu a uvedeny pr klad je pouze uka zkou, jak lze biograe vyuz t pr i hleda n kulturn ch a spolec ensky ch rysu zkoumane skupiny. Biograe jednotlivcu bych tedy chte la pouz t jako urc ity pru zor, jimz se chci pod vat na celou zkoumanou spolec ne skupinu. Uva d m tedy tr i biograe z en2 , ktere konstruujeme od roku 2009. S kaz dou informa torkou bylo provedeno ne kolik biogracky ch rozhovoru . Tyto rozhovory byly da le doplne ny informacemi od c lenu rodiny, dals r adou osobn ch rozhovoru , zu c astne n m pozorova n m (ru zny mi spolec ny mi aktivitami, korespondenc , rozhovory nad fotograemi a dals mi osobn mi materia ly).3 Za kladn m metodologicky m na strojem zu stal biogracky rozhovor, ostatn informace mi me ly pomoci v rozlis en narativn konstrukce jedincova z ivota od skutec ne z ivotn reality.
BIOGRAFIE: LAMA IBN TALJA 4 PRVNI
Prvn slova Lami ibn Talji po vyzva n , aby ve struc nosti pr edstavila, tedy aby zac ala tzv. biogracky m zhodnocen m (Fischer-Rosenthal: 2001).
2 Biogracke rozhovory byly zaznamena ny na kameru a na sledne ko dova ny, analyzova ny pomoc hleda n jednotlivy ch kl c ovy ch rovin. Pote porovna va ny s vy pove dmi z tere nn ho den ku. Da le porovna ny s vy pove dmi od rodinny ch pr slus n ku , pr a tel, dvou kne z a dals ch c lenu skupiny. Jme na informa torek jsou z eticky ch du vodu pozme ne na. 3 Tere nn vy zkum prob hal: za r r jen 2009, za r listopad 2010 a dals dva 14denn vy zkumne pobyty be hem roku 2011. 4 Jedna se prozat m o tzv. kl c ove ho informa tora v cele m vy zkumu.
IVOTNI I HU : KONSTRUOVA NI Z HO PR BE MARIE FRITZOVA
229
R jen 2009: Jmenuji se Lama ibn Talja, je mi 29 let, jsem uc itelkou ve s kole, ma m magistersky titul z pedagogicke fakulty se zame r en m na anglicky jazyk a opravdu miluju svoji pra ci, ma m i jine za jmy v ra mci sve c rkve . . . mu j z ivot je zde velice norma ln . R jen 2010: Kdyz mi bylo okolo patna cti let, byla jsem norma ln d vka, ktera chce milovat a by t milova na . . . studentkou m stn s koly . . . tra v c c as se svoj rodinou a bratranci a ostatn mi. . . Za r 2011: Jsem norma ln d vka, ktera ra da cestuje a pozna va ostatn zeme , miluje svoji pra ci v c rkvi, ra da uc , ale je c asto nervo zn , ale nikdy jsem nikoho nena vide la . . . sn c tak moc. . . Vy s e uvedene u ryvky zde nejsou zvolene samozr ejme na hodne . Ve vs ech se totiz objevuje jedno za kladn tvrzen , a to, z e Lama vz dy upozorn na to, z e jej z ivot je velice norma ln , a t m pa dem, z e i ona je be z ne norma ln c lenkou skupiny. Pokud vs ak mu z u neza visle posoudit Laminu roli ve zkoumane skupine , jej role pra ve na opak vu bec nen norma ln . Toto tvrzen vyjadr uje pouze skrytou rovinu informa torc ini narace, tedy touhu po tom by t pr ij mana skupinou jako norma ln . Hned si vysve tl me proc . Lame je 32 let, ale sta le jes te nen vdana , to v m stn skupine (a mu z eme r ci obecne v arabske spolec nosti) nen pr ij mana pozice, pra ve naopak. I kdyz informa torka tvrd , z e je se svy m z ivotem spokojena , z dals ch rozhovoru je patrne , z e informa torka ra da opustila tento na prvn pohled emancipovany zpu sob z ivota a stala by se norma ln vdanou z enou. Domn va m se tedy, z e za kladn m c lem z ivota te to biograe je manz elstv a rodina.
BIOGRAFIE: MARIETA DRUHA
zu stala uzavr ena. Hlavn c l z ivota, jako kdyby byl naplne n jiz kdysi da vno v tomto jedine m roce. Hlavn m c lem biograe je tedy take manz elstv .
ETI BIOGRAFIE: LUBIJA TR
Lubija je dvaadvacetileta mlada pan . Vdala se pr ed dve ma lety. Nepracuje, je pr eva z ne doma a c eka , az se rodina zac ne rozru stat. Zdaleka nejdu lez ite js uda lost jej ho z ivota byla a sta le jes te je jej svatba. Dlouze mi ne kolikra t vypra ve la o svatebn ch pr prava ch, ukazovala vs echny svatebn alba. V biogracky ch rozhovorech se ke svatbe neusta le vracela, de tstv a dosp va n , jako kdyby nebyly nic m zaj mave . Hlavn na pln kaz de ho dne je udrz ova n rodinny ch vztahu , pr edevs m prostr ednictv m na vs te v a ukl zen doma cnosti. Tato biograe je typic te js nez pr edchoz dve biograe. Jeden z hlavn ch c lu informa torc ina z ivota manz elstv je jiz splne n, tento c l je rozv jen druhy m bodem, a t m jsou de ti.
R VE ZA
Marieta je pe tas edesa tileta , by vala uc itelka z m stn s koly. Dlouho bydlela se svy mi rodic i, nyn bydl u rodiny sve ho bratra, poma ha s hl da n m de t a doma cnost . Marietin pr be h je na prvn pohled odlis ny od prvn biograe. Marieta ve sve m z ivote byla vdana , ale pouze kra tce. Zamilovala se do Evropana, ktery zde poma hal s inz eny rsky mi pracemi jedne rozv jej c se rme . Po roce s tastne ho manz elstv a sha ne n v z do Ne mecka bylo te me r vs e pr ipravene k jejich spolec ne mu odchodu z Palestiny. Kdyz me la Marieta za svy m muz em pr ilete t, dozve de la se, z e me l autonehodu a za ne kolik dn zemr el v nemocnici. Za r 2009: To byl konec, pr edt m o me me lo za jem hodne muz u a ja je odm tala a odm tala, ale pak jsem potkala jeho a r ekla si, to je on, to byla moje s ance, to je cele . Marieta se jiz nikdy nevdala, zu stala cely z ivot v jednom me ste a uc ila cely z ivot v m stn s kole. Ve sve m vypra ve n se neusta le tematicky vrac k tomuto jednomu roku spokojene ho z ivota. Dalo by se tedy r ci, z e se jedna o jaky si biogracky kruh, ve ktere m informa torka
Modelovy pr klad tr biogra ze zkoumane skupiny na m pr ina s zaj mavy vy sledek. Kaz da z biogra je autenticky m a sve bytny m z ivotn m pr be hem. Nicme ne po hlubs m vhledu do jednotlivy ch biogra lze konstatovat, z e hlavn z ivotn c l vybrany ch jedincu (z en) je shodny . Lze tedy pr edpokla dat, z e tato velic ina bude vy znamna pro celou skupinu.5 Za kladn m spolec ny m znakem vs ech biogra je du lez itost manz elstv , at jiz ve sve podobe romanticke la sky, tak i du lez itosti nalezene v opac ne m tvrzen (Lama), c i klasic te js m pr be hu Lubiji. Rodina a manz elstv jsou tedy ve vs ech tr ech biogra ch um ste ny nejvy s e v pomyslne m z ebr c ku c lu z ivota. I kdyz vzorek uvedeny ch biogra nen dostatec ne reprezentativn , dovol m vyslovit hypote zu, z e zkoumana na boz enska skupina si udrz uje v tomto zkoumane m aspektu sta le prvky tradic n kultury. Tato hypote za da le odkry va celou r adu moz nost a ota zek, ty kaj c ch se napr klad vy zkumu rozd lu mezi modern spolec nost a tradic n spolec nost .6 Toto je samozr ejme pouze jeden za ve r, ktery slouz jako uka zka toho, jaky m zpu sobem lze k biogra m pr istupovat a jak bych s nimi chte la nada le pracovat. Dostala jsem se tedy k samotne ota zce, kterou jsem si na zac a tek poloz ila: Je konstruova n z ivotn ho pr be hu adekva tn m na strojem ve decke ho nahl z en ? Moje odpove d, i podle vas eho oc eka va n , je ano, avs ak pouze za urc ity ch okolnost . Za kladn m pr edpokladem k adekva tnosti vy zkumu je samotny c l vy zkumu. Pokud je my m c lem pr edevs m pochopit a vysve tlit, nikoli vypoc tat a statisticky zhodnotit, biogracka studie je jednou z cest, kterou se vy zkumn k mu z e pustit.
5I 6 V ce
kdyz toto tvrzen mus by t da le saturac ne prove r eno. (pozn. autorky) napr . v Anthony Giddens. Du sledky modernity, 1998. s. 93101.
230
Da le vs ak, pokud chci popisovat objektivn realitu, je nezbytne vyuz t dals ch dostupny ch informac a dals ch metodologicky ch pr stupu , aby mohlo doj t k spra vne mu odlis en vypra ve ne ho z ivota od z ivota rea lne ho. Nezbytne je m t na pame ti Bourdieuovu kritiku a snaz it se jedince vide t v ra mci socia ln ch pol , v ktery ch je a byla jeho z ivotn dra ha zapojena. V modelove m pr kladu jsem se snaz ila pouka zat na to, jak jednotlive z ivotn pr be hy mohou pomoci v hleda n za kladn ch kulturn ch rovin zkoumane spolec nosti. Biogracka konstrukce mi pomohla v prvotn m sezna men s tere nem, pomoc hermeneuticke ho kruhu, pohybu od jedince k spolec nosti a naopak, mohu tak da le utva r et komplexne js obraz zkoumane skupiny.
ITA LITERATURA POUZ [1] ALHEIT, P. 2002: Identita nebo biogracita? Koncept vy voje identity ve sve tle biogracky ch ba da n v oblasti ve d o vzde la va n . Biograf. 29: 62 odst. < http : //www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek = 2902 >. [2] BERGER, P. LUCKMANN, T. 1999. Socia ln konstrukce reality. Brno: CDK. [3] BERNARD H. R. 1995. Research Methods in Antropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Walnut Creek: Altamira Press. [4] BOURDIEU, P. 1998. Teorie jedna n . Praha: Karolinum. [5] FISCHER-ROSENTHAL, W., ROSENTHAL, G. 2001. Analy za narativne -biogracky ch rozhovoru . Biograf. 24: 34 odst. < http : //www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek = v 2402 > [6] GIDDENS, A. 1998. Du sledky modernity. Praha: Sociologicke nakladatelstvi SLON. [7] HAMAR, E. 2008. Vypra ve na z idovstv : o narativn konstrukci druhogenerac n ch z idovsky ch identit. Praha: Sociologicke nakladatelstv SLON. [8] KAUFMANN, J.-C. 2010. Cha paj c rozhovor. Praha: Sociologicke nakladatelstvi SLON. [9] MADISON, D. Soyini. 2005. Critical Ethnography: Method, Ethics, and Performance. Thousand Oaks: SAGE Publications.
RECENZE
231
Jean-Claude KAUFMANN Cha paj c rozhovor. 2010. SLON.

Marie Fritzova
Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, Fakulta lozocka , Za padoc eska univerzita v Plzni, mmaja.fritzova@gmail.com
NIHA souc asne ho francouzske ho sociologa JeanaClaudeho Kaufmanna se v ce nez zdar ile snaz objasnit u skal rozhovoru jako hlavn ho metodologicke ho na stroje vyuz vane ho pr i sbe ru dat. Asi kaz dy zac naj c vy zkumny pracovn k c i student sociologicky ch, antropologicky ch c i dals ch humanitn ch sme ru se jiste s te mito u skal mi ne kdy setkal, pr edevs m be hem obhajoby sve pra ce. Podle jaky ch krite ri jste vyb ral vzorek? Je reprezentativn ? Jak na m doka z ete, z e to, co tvrd te, je pravda? (s. 11) Tyto ota zky jsou poloz eny c asto celkem opra vne ne . Be z nou, ale nepr iznanou praktikou totiz je, z e vy zkum, je nejdr ve ne jak veden a az pote je metodologicky dolade n. To jsou be z ne praktiky, skryte metody, se ktery mi vy zkumn k c asto pracuje (s. 10). Autor zde vs echny tyto neduhy tere nn ho vy zkumu odkry va a bere je za pr edme t sve ho zkouma n . Odkry va vlastn praktiky zkouma n , ktere c asto zda nlive porus uj ra mec metodologicky ch doporuc en . Dopous t se tak kr iz ova n sebe same ho, ale ukazuje na m tak novou, nebo pro ne ktere staronovou metodu vy zkumu, ktera ve dome a nezakryte bere v potaz ve ts inu na strah pra ce v tere nu s hlavn m metodologicky m na strojem rozhovorem. Vycha z zde ze svy ch vlastn ch bohaty ch zkus enost z tere nu a odhaluje zde na stroje, ktere pouz va pr i sestavova n metodologie. Da le pr edstavuje c tena r i jednotlive etapy vy zkumu a prakticky c tena r i rad , jak a co ktere etapa vy zkumu potr ebuje. Kaufmannu v mys lenkovy tok pramen , v souladu s cha paj c m pr stupem sociologie, z vn ma n jedincu jako aktivn ch tvu rcu socia lna, nikoli pouhy ch nositelu struktur. (s. 30) Autor zasta va stranu kvalitativn ho pr stupu a inspiraci c erpa jak z nove zformovane ho sociologicke ho proudu grounded theory, tak z etnometodologicke pra ce s informa tory a polor zene ho rozhovoru. Nicme ne klade prvotn du raz pra ve na analy zu rozhovoru . . . . a v tom tkv originalita te to knihy, kvalitativn data sebrana in situ jsou soustr ede na v promluva ch zaznamenany ch na diktafonu, jenz se sta va hlavn m prvkem vy kladu. (s. 12) Jeho vy zkumny pr stup bych si dovolila nazvat trojrozme rny m, s vysokou snahou o plasticitu sestavovane ho vy sledku s vnitr n m propojen m tr rovin tere n-metoda-teorie. Ambic cha paj c ho rozhovoru je, nab dnout u zke propojen tere nn pra ce s konkre tne vypracovanou teori . (s. 31) Kaufmann sice v u vodu mluv o cha paj c m rozhovoru jako o metode obra cene ho konstruova n objektu, vycha zej c ho ze zdola z tere nu, v dals ch c a stech knihy nicme ne konstatuje, z e vy zkumn k by do tere nu jiz me l j t s urc itou vy zkumnou ota zkou a dobrou teoretickou vy bavou. Zpoc a tku me tento zda nlivy protimluv pr ekvapil, posle ze jsem ale zac ala cha pat, co t mto obratem ma autor namysli. Z tere nu sice ma vzej t konec ny vy sledek nas pra ce, nicme ne ten se mus formovat z teoreticky ch ve domost vy zkumn ka a tere nu, je tedy nezbytne teoretickou vy bavou disponovat. Kaufmann da le poukazuje na to, z e v souc asnosti sociologie trp pr lis nou industrializac , kde se vy zkumn ci necha vaj zahltit daty a informacemi, aniz by se pokous eli o jejich hlubs interpretaci a teoreticky vhled. Naopak vyzdvihuje v souladu s Millsem pr stup ve dce, jako intelektua ln ho r emesln ka, ktery um pouz t a ovla dnout na stroje, jako jsou metoda a teorie, v konkre tn m vy zkumne m projektu. (s. 19) Kniha je rozde lena do pe ti na sebe navazuj c ch c a st . V prvn c a sti autor jasne denuje svu j ve decky na stroj cha paj c
rozhovor v ra mci metodologicky ch a teoreticky ch vy chodisek. Prostr ednictv m te to u vodn c a sti tedy c tena r rychle pochop autorova jasne denovana vy chodiska a pr stupy k samotne sociologicke teorii a metodologii. Dals c a sti knihy se ve nuj pr mo jednotlivy m etapa m vy zkumu za pouz it cha paj c ho rozhovoru jako hlavn ho metodologicke ho na stroje. Jak jiz bylo r ec eno, autor hojne vyuz va pr kladu ze svy ch dvou dlouhodoby ch tere nn ch vy zkumu , kde tento metodologicky na stroj vyuz il. Jedna se o vy zkumy, ktere pracovne nazy va Te lo a Pr edivo. V Te le se zaby va muz sky mi pohledy na naha n adra na pla z i, v Pr edivu analyzuje manz elske pa ry skrze jejich pra dlo (s. 13). D ky dokresluj c m pr kladu m z te chto vy zkumu se sta va text velice zaj mavy m, z ivy m a pochopitelny m. V druhe c a sti, ktera se ve nuje pr prava m a zac a tku samotne ho vy zkumu, me nejv ce zaujala podkapitola ve nuj c se tomu, jak ma by t rozhovor spra vne veden. Autor zde vystupuje proti ne ktery m be z ny m pravidlu m, ke ktery m je vy zkumn k pr i veden rozhovoru naba da n. Cha paj c rozhovor je proto jiny nez be z ne sociologicky vyuz vany neosobn rozhovor. V cha paj c m rozhovoru nejde o nezu c astne ne kladen ota zek, aby na hodou nebyl informa tor ovlivne n, ale naopak o empaticky vedeny rozhovor, ktery ma vy zkumn ka dove st pod povrch bana ln ch odpove d . kolem vy U zkumn ka je vytvor it konverzac n linii, ale za roven drz et sme r a tvar rozhovoru, tazatel mluv o sve m z ivote , a proto mus c tit, z e vy zkumn ka zaj ma to, co r ka . Kaufmann proto naopak vyzy va vy zkumn ka k souhlasny m projevu m, ota zka m a diskusi. Pokud se vy zkumn kovi podar prolomit poc a tec n distanc u dotazuj c ho, rozhovor plyne v ra mci tzv. hry o tr strana ch tazatel ta zany samotny pr edme t hovoru (vy zkumu) (s. 63). Tato hra ma vs ak jes te jednu prome nou a tou je ta zane ho osobn z ivotn pr be h. Tuto skutec nost jsem si dr ve uve domovala pouze mlhave , v souc asnosti, kdyz se v ce zaby va m rozhovory a biograemi, vid m tuto situaci podobne jako Kaufmann. Kaz dy ta zany ma totiz pouze u lomky sestavovane ho objektu (s. 63), pro ne j osobne je du lez ite js jeho z ivotn pr be h, ktery se snaz konstruovat. Aby tato hra mohla fungovat a aby se hovor dotkl i du lez ity ch, skryty ch skutec nost , mus vy zkumn k vyuz t ru zne nty, ale pr edevs m mus z skat respondentovu du ve ru. Ve tr et c a sti, kterou autor nazval status materia lu, upozorn uje na to, z e pro cha paj c rozhovor je podstatne teoreticke vn ma n , ktere du sledne pracuje s pojmem socia ln konstrukce reality, ale za roven striktne odm ta de len na subjektivn a objektivn , jedince a spolec nost (s. 69.) Tato c a st se da le zaby va ne ktery mi dals mi aspekty cha paj c rozhovoru. Proc a jak lide mluv , jak si ne ktera sde len mu z eme vysve tlit a jak na ne ktere situace zareagovat. Tato c a st je ope t mistrny m spojen m teoreticke ho za kladu a prakticke ho dokreslen pr mo z autorovy ch vy zkumu . tvrta C c a st nazvana vytva r en teorie, se ve nuje tomu, co tvor ve deckou pra ci doopravdy ve deckou, a to analyzova n rozhovoru , propojova n sebrany ch materia lu s teori , a vytva r en tak novy ch konceptu , hypote z, a dokonce i novy ch teori . Autor hovor o te to etape jako o skutec ne m zac a tku vy zkumu (s. 87). Je tedy v ce nez na m ste , z e te to kapitole je ve nova n pome rne rozsa hly prostor. V kapitole o analy ze materia lu Kaufmann odhaluje sve dlouholete prakticke zkus enosti s veden m pozna mek, ope t hovor o sve m vlastn m pr stupu, a c in tak text velice rea lny m a prakticky m. V druhe kapitole se zaby va vznikem konceptu a hypote z, v ceme ne odkazuje na to, co jiz pr edeslal v u vodu knihy, z e za kladem dobre ho vy zkumu je ume n propojit teorii s prax . On sa m, byt do urc ite m ry zasta nce grounded theory, upozorn uje na moz ne limity tohoto pr stupu. Jeden z hlavn ch limitu vid v pr lis ne m spole ha n na indukci. Ta sice mu z e by t dobry m vy choz m startem, kde se tere n pr mo sty ka s hypote zami, tento zpu sob pra ce vs ak v jiste m bode pr esta va fungovat, dosa hne sve ho stropu. Pokud vy zkumn k chce opustit induktivn a v ceme ne pr edevs m popisnou rovinu, mus
232
nutne zac t hledat dals spojitosti s etablovany mi teoreticky mi pr stupy, jedine tak mu z e dosa hnout hlubs ch hypote z a novy ch teori (s. 106107). Za ve rec na pa ta c a st se ve nuje na ln m u prava m ve decke ho text. Stejne tak jako vytvor it dobrou ve deckou pra ci je ume n m tuto pra ci i prodat. Le pe r ec eno, Kaufmann zde apeluje na vy zkumn ka, aby nepodcen oval konec nou fa zi vy zkumu, kdy maj by t nove z skane poznatky zhmotne ny ve smysluplny , ale take zaj mavy ac tivy text. Hlavn pr nos te to knihy nevid m v tom, z e by na m autor sde loval za zrac ne nove postupy a metody, ale v tom, z e otevr ene popisuje svu j zpu sob pra ce s vyuz it m pr esny ch demonstrac n ch pr kladu z tere nu. P s e pravdive o tom, jak vy zkum v tere nu rea lne prob ha (s. 10). Systematicky pr edstavuje jednotlive fa ze vy zkumu a upozorn uje na jednotlive rea lne proble my, ktere v tu a tu chv li mohou vyvstat. Tuto knihu bych vr ele doporuc ila vs em zac naj c m vy zkumn ku m v tere nu i s irs mu publiku, ktere se o tuto problematiku zaj ma .
ITA LITERATURA POUZ [1] KAUFMANN, J.-C. 2010. Cha paj c rozhovor. Praha: Sociologicke nakladatelstv SLON.
David Va clav k Na boz enstv a modern c eska spolec nost. 2010. Grada a. s.
Jir Nenutil
Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, Fakulta lozocka , Za padoc eska univerzita v Plzni j.nenynenutil@seznam.cz
ENSTVI BOZ a modern A c eska spolec nost je term n, ktery ac koli v mnohy ch reex ch a diskus ch soudobe c eske spolec nosti guruje, nebyl dosud systematicky zpracova n. Kniha Davida Va clav ka je tedy cenny m pr spe vkem, ktery si klade c l za kladn orientace v proble mu, ktery se zda by t jedn m z nekontroverzne js ch te mat modern c eske historie. Pone kud problematicka je latentn tendence, denovana na oba lce: C lem je podat plasticky obraz na boz enske ho z ivota c eske spolec nosti a zpochybnit ne ktere hluboce zaz ite my ty (. . . ). Jakkoli je tato formulace prac vydavatele, velmi dobr e vystihuje jednu ze silny ch tendenc d la. Tr et a rozhodne velmi zaj mavou lini knihy je ve decka metoda dekonstrukce a na sledna terminologicka archeologie. David Va clav k se narodil v Liberci 24. c ervna 1975, vystudoval religionistiku na Filosocke fakulte Masarykovy univerzity, kde se v roce 2010 habilitoval prac Na boz enstv a modern c eska spolec nost. Pr edme tem jeho odborne ho za jmu jsou nova na boz enska hnut , etnicke kulturn a na boz enske mens iny a metodologie religionistiky. Pr ednost knihy je zcela jiste pr ehledny a srozumitelny pru r ez tematikou, ktery je determinova n autorovy m oborem. vodn U metodologicka studie Modern spolec nost a na boz enstv je ve cny m a zdar ily m vymezen m pojmu a paradigmat, ktery m se autor ve nuje. Jista povrchnost je nutnou dan za s iroky za be r te mat, nicme ne rozs ren o aspekty teologie a kulturn ch de jin by pr idalo za be r, ktery by se zu roc il i v na sledne m vy kladu. Samotny vy klad otev ra kapitola Bu h a na rod/ Na boz enstv es a C i v dlouhe m 19. stolet , da le na sleduje kapitola Na rod vzdaluj c se Bohu a Na rod odlouc eny od Boha. Tyto kapitoly pojedna m v celku, neb se vyznac uj stejny mi projevy. Va clav k
zde pr edkla da pozitivisticky vy klad de jinny ch procesu religiozity. Silnou stra nkou je vyzdviz en pozapomenuty ch momentu , a zdu razne n opom jene kontinuity. Nicme ne v okamz iku bor en my tu c i marginalizace tradic n ch tez napr . Husu v na rod je snad az pr lis samozr ejme oc eka va na znalost tradic n mytologie, a ve chv li jej ho problematizova n se tak v textu ztra c informace o jej pu vodn relevantn va ze. Tato tendence marginalizace na rodn ch my tu ale nen Va clav kovou chybou, je sp s e neblahy m trendem soudobe ho c eske ho humanitn ho diskursu. Jestliz e ve druhe a tr et kapitole docha z k jiste mu zplos te n vy kladu za cenu pr ehlednosti, od kapitoly c tvrte se jedna o interpretaci statisticky ch dat. Dlouha r ada statistik dokazuje a ilustruje vy voj c eske spolec nosti v jej m vztahu k na boz enstv . Perzekuce nacisticky m a pote komunisticky m rez imem, persona ln i ideove vyc erpa n ru zny ch proudu , inspirace na boz ensky mi hnut mi ze zahranic , toto vs e spolu s daty vy zkumu tvor pestry obraz religiozity c eske spolec nosti v druhe polovine 20. stolet . Vu c i te mto nezpochybnitelny m faktu m nelze vzne st vy hrady, zdar ile pr edznamena vaj ingredience pro polistopadovou na boz enskou pole vku a metodicky pr eva de j c tena r e z narativne zpracovane ho stolet 19. pr es statistiky stolet 20. k soudobe mu stavu. Nejsilne js je analyticka kapitola Na rod hledaj c Boha/ Na boz enstv v rod c se pluralitn spolec nosti, ktera zpracova va religiozitu po pa du komunisticke ho rez imu. Latentn tendence, ktere nebylo jiz moz no interpretovat v politicke m u hlu, se vydraly napovrch, vc etne novy ch na boz ensky ch hnut apod. Zde dosahuje Va clav k sevr ene ho a hluboke ho vy kladu, ktery m si pr edpokla da pr edposledn kapitolu Co da l?. Vzhledem k dosud pozitivisticky lade ne mu vy kladu na hle spekulativn progno za, jakkoli pr esve dc iva , pone kud rozostr uje sevr eny tvar, lze ji vs ak vn mat jako nutny pr spe vek k budouc diskusi. V za ve ru David Va clav k formuluje tezi, z e prudkou sekularizaci c eske ho na roda zpu sobila homogennost c eske ho na boz enske ho prostr ed , za roven se vznikem a zpu sobem vzniku republiky. Na boz enska uniformita c eske spolec nosti totiz neumoz nila r es it sv zelnou situaci rychle modernizace hleda n m alternativ v jiny ch na boz ensky ch skupina ch a proudech, ale vedla k postupne formalizaci na boz enske pr slus nosti, ktera nakonec pr erostla v lhostejnost a nedu ve ru. Na boz enstv a c eska spolec nost neme lo za c l vyc erpa vaj c deskripci ani snahu o normativn vy klad, pr ic emz tyto c le si klidne kla st mohlo. Z hlediska metody ba da n bylo shroma z de n mimor a dne ho souboru dat, krokem, ktery zaruc uje, z e z a dna budouc pra ce k te matu nemu z e tuto Va clav kovu knihu pr ehle dnout a pro r adu studentu bude ky z eny m vy choz m bodem k pozna va n vs ech prome n a za krut religiozity c eske spolec nosti. Slabinu vid m v absenci pr edstaven ideove kontinuity zm ne ra ny ch te mat. At uz jde o Husa, Balb na, Masaryka, S mka, Toma s ka, nebo Bonhoeffera, kaz dy dosa hl jiste ho ohlasu v sledovane oblasti a domn va m se, z e zm ne n te chto pr esahu by pozvedlo knihu jes te o u roven vy s e. Jestliz e si Va clav k napr . v pozna mce pod c arou vs ma Jira skova vlivu, chyb mi pr me zhodnocen instrumentace toho vlivu komunistickou propagandou. Stejne tak snad az pr lis velke oc eka va n bud i pone kud nadnesene na zvy kapitol, ostatne i titul knihy. Tyto vy hrady jsou vs ak sp s e teoreticke ho ra zu vzhledem k metodologii, tedy pokud by Va clav k chte l a mohl prove st skutec ne hlubokou dekonstrukci a archeologii, tedy setrval na vs ech c lech vytyc eny ch vu vodu s ves kerou va z nost . Pak by vs ak, zr ejme za cenu ztra ty pr ehlednosti vy kladu, narostl rozsah a za be r knihy. Toto vs e jsou vy tky, ktere nemohou zastr t, z e se jedna o d lo ucelene , obsaz ne a c tive . Tato pec liva a srozumitelna studie prome n religiozity c eske spolec nosti v posledn ch dvou stalet ch si sve c tena r e po pra vu jiste najde.
ITA LITERATURA POUZ CLAVI K, D. 2010. Na [1] VA boz enstv a modern c eska spolec nost. Praha: Grada a. s.
RECENZE
233
Karl Christ Krize a za nik r mske republiky. 2010. Vys ehrad s.r.o.
Pavel Vaverka
Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, Fakulta lozocka , Za padoc eska univerzita v Plzni pavel.vaverka@seznam.com
v c OPRVE es tine vycha z d lo ne mecke ho historika Karla Christa, ktery se zaby val prima rne starove kou histori . Ve ve ts ine pr padu obdob m r mske republiky, c sar stv s pr lez itostny mi odboc kami do jiny ch te mat. V s iroke m u vodu a dev ti kapitola ch se autorova kniha zaby va pr edevs m komplexn m zpracova n m obdob let 20030 pr . n. l. Jak v pr edmluve Christ podoty ka , jeho d lo je urc eno pr edevs m studentu m, nikoliv odborn ku m (kter tam nenajdou nic nove ho), nenab z z a dne vlastn origina ln pojet , hlavn m c lem bylo zprostr edkovat nezbytne informace a rozs rit pohled na danou epochu r msky ch de jin. Karl Christ se narodil ve me ste UIm, 6. 4. 1923, zemr el 28. 3. 2008 v Marburgu. Vystudoval starove kou historii a geograi na univerzite v Tu bingenu a Curychu. Promoval doktorskou prac na te ma Nero Claudius Drusus. Christ pote pracoval v ra mci AEK (Kommission fu r Alte Geschichte und Epigraphik) a DAI (Deutschen Archa ologischen Institut) na ru zny ch historicky ch a numismaticky ch te matech. V roce 1988 byl za svoje za sluhy jmenova n profesorem na univerzite v Marburgu a v roce 1993 me l c estnou promoci na Svobodne univerzite Berl n. Karl Christ je povaz ova n v Ne mecku za pru kopn ka oboru starove ke historie a c eln ho pr edstavitele te to discipl ny. Nyn pr istupme tedy k ota zce, zda se studentovi vyplat , aby investoval do knihy Krize a za nik r mske republiky, pr padne jak moc se dar autorovi plnit stanovene c le. Jak uz bylo r ec eno v pr edmluve , Christ zamy s l nejen pr edstaven jednotlivy ch uda lost a jejich komplexn rozbor v ra mci dane ho obdob , ale povaz uje za du lez ite pouka zat i na na zory ostatn ch badatelu k jednotlivy m proble mu m a te matu m. Tak, aby stare na zory nezanikly a byl dobr e vide t posun ve vn ma n te mat. Coz je hodnotny pr davek, ktery m kniha z ska va na zaj mavosti. Autor pove ts inou pracuje (dle odkazu na bibliograi k jednotlivy m kapitola m) pr eva z ne s literaturou z let 60., 70., mens c a st tvor knihy z let 80. a 90. (Pr ipom na m, z e poprve vys el recenzovany titul v roce 1979, doc kal se posle ze dals ch vyda n 1984, 1993, 2000 reektuj c nova fakta.) V ra mci citova n ostatn ch odborn ku dojde nejen na za padn c a st sve ta, ale i na tehdejs NDR, SSSR a v nas ich konc ina ch dobr e zna me ho historika Pavla Olivu. Jakkoliv si vs ak cen m tohoto faktu, tak se oba va m, z e nova c ek v oboru pr lis neocen odkazy na ru zne klasiky historie, jako je Gibbon, Mommsen, Burckhardt, Syme a dals , kter da vaj jaky si obecny mys lenkovy ra mec pro pra ci autora. Autor se (dle vlastn ch slov) snaz abstraktn teorie a u vahy naplnit empiri . Proto ve nuje du kladnou pozornost socia ln mu sloz en r mske ho sta tu, jednotlivy m vrstva m a jejich existenc n m proble mu m. Je deklarova no jiz vu vodu, z e v knize uz nezby va tolik m sta na zahranic ne politicke ota zky, r msky imperialismus, kulturn de jiny a mnoho dals ho. Christ se snaz dohledat pr c iny krize a pa du r mske republiky v co nejs irs m kontextu. Tedy popsat a snaz it se uka zat dezintegraci jedne spolec nosti, jej kulturn a hospoda r ske zme ny, fenomena ln expanzi jedne velmoci, vztah mezi socia ln mi reformami a politickou reprezentac , konikt mezi partikula rn mi za jmy a za jmy celku. D lo zac na kapitolou o expanzi R ma na Pyrenejske m poloostrove , kde R mane pr evzali sta vaj c kartaginske doly, statky, zac ali rovne z vyma hat od osad a kmenu pravidelne poplatky. Vy s e te chto odvodu zac ala by t pocitova na tak silne ,
z e zanedlouho vypuklo povsta n . Ac koliv si R m vu bec nemohl ste z ovat na nedostatek pene z. R m totiz rozs ril te z bu v dolech, kde pro ne pracovalo 40 000 otroku , ostatne denn pr jem z dolu Hispa nie c inil 25 000 dena ru ! (Coz ma me ne jaky ch 1700 kg str bra). (Polybios, 2010) Boje s Keltibery a Lusita nci trvaly az do roku 133 pr . n. l. kdy bylo vyvra ceno me sto Numantia, centrum odporu. Topomachia = guerillova va lka, vs ak brancu m pr lis nevone la. Voja ci museli sna s et extre mn poc as (velke vy kyvy teplot, za plavy, sucha, prudky severoza padn v tr), nedostatek j dla. Jejich souper i se az na vy jimky du sledne vyhy bali r a dny m bitva m c elo na c elo. M sto toho na ne c ekaly pr epady, na strahy, le c ky, skoro z a dna kor ist, legie me ly pravidelne te z ke ztra ty, pora z ky a kapitulace nebyly vy jimec nou uda lost . Pra ve tato va lka je pro de jiny R ma velmi du lez ita , ani ne tak pro u spe s ne zakonc en , rozs ren sta vaj c ho u zem , jako sp s e proto, z e tzv. vrstva sta totvorne ho malorolnictva utrpe la te z ke ztra ty v dlouhe va lce, c asto pr is la o pozemky, zchudla atd. Pra ve tato vrstva dle autora drz ela sta t nejv ce pohromade . Coz je docela zaj mava mys lenka, kterou ale autor zase tak moc du kladne nerozva d , kdyz uva z me, z e po vs ech moz ny ch vyhrany ch va lka ch a ru zny ch de dictv ch me l R m nejen dostatek u zem pro tyto lidi, ale zejme na nanc n ch prostr edku . Kolonie byly sice zakla da ny v Ita lii i mimo ni, jenz e sta le docha zelo k jevu m jako skupova n pozemku aristokraty a spekulanty, vrstva chudy ch obyvatel se sta le rozru stala, ac koliv sta t bohatl. Je zara z ej c , z e i pr es podrobne vykreslen agra rn politiky R ma nebo uka za n jak fungoval maly statek, str edne velky statek a velkostatek, vila, kolik me l otroku , kolik bylo tr eba pu d, plodin a dobytka, sta le nen moz ne se nikde dozve de t, jak vlastne vypadal sta tn rozpoc et na jeden rok. Co byl zamy s leny politicky ra mec na vrhu sena tu, aby zabezpec il svoje obyvatelstvo? Rovne z nen moz ne se dozve de t, co se stalo s te mi tis ci a tis ci talenty zlata z skane ve va lka ch a de dictv ch. V samotne m R me totiz skoro nedocha zelo k budova n velky ch ver ejny ch staveb. Pr ide len pu dy kolonistu m se obes lo skoro vz dy bez nanc n ch na kladu sta tu, protoz e jednodus e zabral nebo rozs ril u zem ne koho jine ho. Jak se vlastne vytvor ila ta obrovska vrstva chudiny v R me , ktera musela by t z ivena na sta tn u traty a nejen dle Mommsena, vytvor en tohoto davu, dalo posle ze podne t k rozkladu republiky, nebot kdo se zal bil davu, mohl do znac ne m ry, pr es hodnost v comitti ch nebo tribuna lidu souper it se sena tn mi nar zen mi. Bohuz el tyto ota zky zu sta vaj z velke c a sti autorem nezodpove zeny, pr padne pr i ve ts mys lenkove na maze je nab ledni, z e nab zene odpove di jaksi nepr edstavuj kompletn res en . Naprosto cha pu, z e autoru v prima rn za jem spoc va na vykreslen r mske republiky, pr esto zamrz chyby, jako napr klad zmatena chronologie Tr et makedonske va lky. Nicme ne mus m ocenit mys lenku autora, z e podne t k rozkladu hele nisticky ch sta tu nepr is el ani tak zevnitr nich samy ch a jejich socia ln ch proble mu . Dos lo k tomu v du sledku neusta le ho vme s ova n R ma (ktery podporoval jejich vnitr n rozbroje, kaz dou chv li me nil sve postoje, podle toho, jak se mu to hodilo, ats lo o monarchie, nebo jina sta tn zr zen ). S t m rovne z souvis proble m poplatku R mu, pr padne u platky pro sena tory a ru zne u r edn ky, kter rozhodovali o osudu te chto sta tu do znac ne m ry. Rovne z tento druh politiky pr isp val k tomu, z e ru zn demagogove a politic t oportuniste vystupovali v R me r ms te ji nez sami R mane . Dals vy zvou pro c tena r e je autorova teze, z e politika r mske republiky vlastne nebyla nikdy pla nova na dopr edu. Udivuje me zejme na pasa z ze str. 63, kterou vezmu jako parafra zi: R mska expanze nebyla vla dou nad sve tem proti sve vu li ani imperialismus, byt republika vyuz vala potencia l provinci pro sve u c ely. Zahranic n politika se uskutec n ovala z roku na rok, podle toho, kdo byl do jaky ch hodnost zvolen. Kaz dy konzul mohl pojmout zahranic n politiku po sve m. Mu z eme sice sledovat rozd ly v chova n a prostr edc ch konzulu , at uz je to ecka a na Titus Flaminius a jeho m rne podroben R sledne vy-
234
hla s en svobody pro me sta Hele nu , nebo Aemilius Paulus a jeho ecku (150 000 deportovany tvrdy postup proti Makedonii a R ch, peiros byl pustinou az naprosto znic eny jiz n E do c sar sky ch dob Augusta), nebo Publius Cornelius Scipio Aemilianus Africanus Numantinus a znic en Kartha ga a Numantie na rozkaz sena tu. Jenz e na sledky pro poraz ene sta ty a spolky jsou v ceme ne stejne , ztra ta samostatnosti, skoro vz dy hospoda r sky u padek, nebo sp s e ve ts socia ln nerovnost, v mnoha pr padech kvu li nelidsky vysoky m dan m, ktere generovaly dluhy a nic ily i ty nejvy nosne js podniky a provincie, uvrha valy lidi do ztra ty majetku a do otroctv . Dluhy a z it na dluh byly publika ny a obchodn ky s otroky ivotopisy velmi preferova ny, ostatne stac si pr ec st Plu tarchovy Z eku slavny ch R a R manu , zejme na kapitoly Lukullus, Sulla. (Plu tarchos 2007) Autor nen schopen ve rohodne vysve tlit, z e kdyz R m u dajne nevedl va lky pro nove otroky, nanc n zdroje a suroviny, proc je tedy vedl, jen pro sla vu? Pokud bych na tuto mys lenku byl ochoten pr istoupit, ac koliv v knize nen nikde explicitne r ec ena, mus me se pta t, zda vyuz il nabyte prostr edky R m ke sve mu prospe chu a prospe chu svy ch spojencu , nebo va lec ne u spe chy a expanze me ly za na sledek oslaben sta tu, socia ln ho sm ru a samotne ho zr zen republiky. Na to si zde asi kaz dy mus odpove de t sa m. Proto me zara z , z e v mnoha kapitola ch, kde jsou shroma z de na zaj mava fakta ekonomicke ho, socia ln ho ra zu, klesa jejich hodnota ve sve tle za ve ru . Napr klad role publika nu se mus cha pat v kontextu doby, tedy republika neme la apara t na spravova n provinci a impe ria, proto potr ebne c innosti pr enechala soukromn ku m, ve ve ts ine pr padu zr ad jezdcu , tito lide vytvor ili konsorcia, zaplatili sta tu c a stku na rok pr edem a pote se ujali vyb ra n dan . Toto se da pochopit bez proble mu , avs ak problematicky je autoru v na zor, z e roli publika nu bychom neme li de monizovat. To jde dost te z ko, protoz e tady nejde o excesy, ale o to, z e prima rn zdroje uva d asi sotva dve osoby, ktere excesy nede laly, byly neza konne , a sta tn apara t, zejme na soudy, sena t, jim nebyl schopen zabra nit, korupce dosahovala znac ny ch rozme ru vr ada ch r mske nobility, ac koliv ideove me la z t naprosto opac ne . Autor sice cha pe neschopnost r mske nobility se souc asny m stavem ne co de lat, na druhou stranu je znac ne provokativn mys lenka, z e si za to sena t mohl c iste sa m, pr padne tvrdit, z e starorepublikove ideje, ctnosti, tzv. Katonismus, tedy z ivotn pr klad sena tora jme nem Markus Porcius Kato, je mimo spolec enskou realitu a nema s anci na u spe ch. Vz dyt pokud autor zasta va tento na zor, nepr mo r ka , z e republika se ideove vypra zdnila a nema na rok na dals existenci, protoz e nen schopna uskutec n ovat stare ideje ani si zvolit nove , pr padne naj t nove ideje, ktere prospe j rozvoji sta tu. V dals ch kapitola ch je brilantne vykreslena situace v Ita lii aR me , za dob bratr Grakchu , kter se snaz ili prosadit potr ebne pozemkove reformy, proti sena tu, ktery nakonec pochopil, z e aby reformisty porazil, mus nab dnout jes te v ce, ac koliv nic z toho nehodlal uc init. Je ope t na m ste pozna mka, proc se r mska u stava nevyv jela po velke expanzi v 3 a 2. stol., a zejme na, proc sena t nebyl schopen efektivne r es it proble my sta tu a jeho obyvatel? Coz potom da valo pr lez itost nejen upr mny m idealistu m, ale i ru zny m dobrodruhu m, kter mysleli jen na svou politickou karie ru. Az potud je vs e v por a dku, ale potom jaksi docha z (nev m, zda pr ekladem, nebo za me rem autora) k chybe kolosa ln ch rozme ru , z e bratr i Grakchove byli zloc inci, protoz e chte li pr ehlasovat opakovane pr es lidove shroma z de n a tribunske pravomoci sena t. To me la by t ta revoluce, coz se da cha pat z hlediska sena tu, ovs em z hlediska pochopen historie a doby je to nesmysl. Pr ipom na m, z e sena t me l absolutne nejvys s moc a autoritu ve sta te , napr . sena t i pr es opakovany nesouhlas shroma z de n voja ku a lidu odhlasoval va lku s makedonsky m kra lem Filipem V. v roce 200 pr . n. l. Z autorovy teze je nasnade , z e sena t proste nehodlal
pr ipustit, aby ne kdo r es il za vaz ne proble my proti jeho pr a n m, coz je pochopitelne , na druhou stranu, zde nen konstatova no, z e pra ve sena t porus il zavraz de n m obou bratru a jejich pr znivcu to nejcenne js , c m se mohla republika chlubit, nena silne r es en proble mu obc anu , nikdy do te doby nebyla v R me obc anska va lka (jev, ktery m se asi z a dny anticky sta t nejen ve Str edomor nemohl pochlubit). Hranice politicke ho mys len a jedna n byla prolomena a pra ve sena tem, a hlavne jeho neschopnost ne co de lat s proble my obyc ejny ch lid . Takto du lez ity jev a nen v ce rozebra n, coz je nepochopitelne . Autor se pote ve nuje politicke mu z ivotu, ste z uje si, z e cha peme politicky boj v R me pr lis zjednodus ene , rozde leny na strany a frakce, s lechticke rody. Da va konkre tn a podrobne pr pady ru zny ch klientsky ch a rodinny ch vazeb a to, jak se projevily ve volba ch. Bohuz el celou mys lenkovou konstrukci autora ve na le sra z dve ve ci. Jednak uz dobov autor i cha pali rozde len do stran a frakc jako skutec nost, ktera ma ve ts inou pr ednost pr ed te mito vazbami, s t vztahu mezi lidmi byla sice sloz ita , ale jedna n za jmovy ch skupin velmi jednoduche . V dals vy tce je nutno poznamenat onu skutec nost, z e c love k si nutne v sena tu musel vybrat ne jakou stranu, protoz e sa m za sebe me l minima ln moz nost se prosadit v politice. V sena tu byla jednak hierarchie podle ve ku, za sluh apod. Ne kaz dy tam mohl kdykoliv mluvit a pr ekla dat na vrhy, natoz pro ne z ska vat podporu pouze t m, z e j m navrhovany za kon je prospe s ny . Nen proble m, pokud ne kdo prezentuje na zory a hypote zy odlis ne od my ch, ale mus to by t ne jaky m zpu sobem podloz eno solidn mi fakty a du kazy, pr padne rozlis eno, co autor prezentuje jako fakt a jako hypote zu, a to v te to knize ne kolikra t chyb . Pr padne me l autor asi k dispozici zdroje leps nez ostatn , protoz e napr klad v pr pade Katilinova spiknut , je du vodne se domn vat, z e tajemny dopis s jeho za me ry poslal Ciceronovi Markus Krassus, ktery ho nanc ne podporoval, ale s jistotou to nev me, proto bych to nevyda val za fakt. Dals pr klad nezvla dnute pra ce s prima rn prameny je vyl c en osudu r mske ho velitele Sertoria a jeho pu soben v Hispa nii, kdy se jako pr znivec Maria, pokous el prosadit proti Sullove frakci. Celou dobu jsou l c eny jeho kroky a snahy, ktere vs ak jak spra vne autor podoty ka , nemohly uspe t. Protoz e bylo nemoz ne skloubit za jmy loka ln ho obyvatelstva a uprchly ch R manu , ac koliv Sertorius de lal, co mohl, aby z skal legitimitu a nejen lega lnost pro svoje c iny, nakonec byl zrazen vlastn mi lidmi. Jes te pr edt m se dozv me, z e poslal pontske mu kra li Mithridatovi VI. jednu osobu, s jehoz propagandistickou pomoc obsazoval Malou Asii. Ano tak nebyla to pouze jedna osoba, i kdyz nutno pr iznat, z e Markus Marius byl vysoky vojensky du stojn k, doprova zen du stojn ky a poddu stojn ky, kter pomohli s vy cvikem pontske arma dy, dobyt m Male Asie a znic en m r msky ch arma d. Tolik tedy informace nejen z Plu tarchova z ivotopisu Sully. A tohle jsou jen vybrane pr klady, ktere podra z dle me ho du ve ryhodnost cele knihy. A to mu z e v hlava ch studentu , kter jes te nec etli prima rn zdroje a odborne js pra ce na jednotlive kapitoly, zpu sobit por a dny zmatek. Vu bec ne ktere uda losti 1. stol. pr . n. l. jsou ne kdy vyl c eny velmi zkratkovite , povs echne a bohuz el zkreslene . Napr klad Ciceronovo zmatene jedna n a nerozhodnost vedla k jeho smrti, nejen vypsane proskripce Markem Antoniem a Oktavia nem. Cicero totiz mohl pohodlne uprchnout k vojsku m Kassia Longina ecku, kdyby neusta a Marka Bruta v R le neva hal, zda zu stat ecka. Pra v Ita lii, nebo odjet do Brindisi a vyplout do R ve proskripc n seznamy jsou dals naprosto za sadn uda lost republiky, uz nejen roln ci poslus n sena tu nebudou tvor it vrstvu, ktera je oporou sta tu. Jezdci a sena tor i budou pobiti v tak velke m mnoz stv , z e uz nebude m t kdo obnovit republiku, nebude dost mocny ch, kter by mohli ha jit jejich idea ly. Dals uda losti, ktere jsou probra ny velmi s patne . Nevyrovnane pu sob ic a st, kde je popsa na Krassova va lka s parthskou r s . Nevad , z e nen vyl c ena do nejmens ch podrobnost , jen za ve ry jaksi neodpov daj faktu m. Fakt prvn , Krassovo taz en bylo vn ma no
RECENZE
235
negativne kvu li osobe stru jce, Krassus nebyl z mnoha du vodu popula rn (napr klad skupoval pozemky, budovy, podniky velmi na tlakovy mi metodami), z e by ne kdo miloval Parthy nebo o ne me l starost, to je licha domne nka. Da le jestliz e byl Krassus proklet na odchodu z R ma a byly nad n m vyr c eny kletby, s lo o akci tribuna lidu, ktery chte l Krassa kdysi zatknout a jaky mkoliv prostr edky ho znic it. Prima rne to vn mat jako mora ln postoj r mske ho lidu, ktery si nepr a l nespravedlivou va lku, je m rne r ec eno sme s ne , R m porus oval smlouvy a upravoval, kdykoliv se mu to hodilo. Te z kou hlavu si s posva tny mi du vody v mnoha pr padech nede lali ani vysoc vojens t velitele , napr . utopen posva tny ch kur at pr ed na mor n bitvou v prvn punske va lce, vyrabova n mnohy ch chra mu atd. Za rub a l c r mske politiky, chova n a cha pa n bychom me li bra t pr evaz uj c pr pady, a ne proklamovanou ideologii, ktera byla neusta le porus ova na a slouz ila pr ece jen k tomu jak vykreslit vlastn sta t a chova n v te ch nejleps ch barva ch, to je naivn pr stup. Byt neop ra m, z e i rozbor sta tn ideologie a na boz ensky ch zvyku na m mu z e poskytnout du lez ite informace o dane spolec nosti a jej ch postoj ch, ale mus me je da t do kontextu s historicky mi uda lostmi a prakticky m jedna n m. Krassovu pora z ku zapr c inilo pr edevs m jeho chova n , a nikoliv smys lena zrada arme nske ho kra le Artavzda, ktery jako jin navrhoval bezpec ne js trasu taz en nez pous t , navrhoval postup horami pr es sve u zem . Sa m chte l R manu m pomoct, nepr a l si by t poddany m parthske ho kra le. Jeho rady byly ignorova ny, po napaden kra lovstv odes el bra nit svu j sta t, jak to mu z e ne kdo vn mat jako zradu? Krassus byl neschopny vojensky velitel, jelikoz se nenama hal zjistit, jaky m zpu sobem bojuje parthska arma da, podle toho me l zvolit strategii a sloz en sve arma dy. Nikoliv oc eka vat, z e ustupuj c nepr tel je slaby , a t m pa dem je tr eba ho jen donutit k bitve a vs e bude hotovo. Zcela ignoroval fakt, z e Parthove spole haj na j zdu, jejich arma da je jezdecka , jejich kone kvalitativne pr evys uj jeho vlastn jezdectvo. To byly va z ne chyby a podcene n . Dals r msky velitel, ktery je vykreslen velmi pr znive (oproti skutec nosti), z e jen kvu li zrade arme nske ho kra le Artvazda prohra l, je Markus Antonius. Ten si poc nal d ky svy m velitelu m velmi u spe s ne na taz en proti Parthu m, pak vs ak nerozumne vta hl be hem zimy do Me die, nechal svu j tre n bez r a dne ochrany, ten byl takto pr epaden nepr a teli, musel se vzda t. Nikdo se tedy rozutec en spojencu a velke demoralizace vlastn arma dy nedivil. Prima rn chyba, nebyla v tom, z e Artavazdos opustil taz en se svy m kontingentem te z ke a lehke j zdy, ale v Antoniovi. De lal be hem taz en jednu amate rskou chybu za druhou, nezajistil dostatec ne za sobova n , tre n, s pomalejs arma dou stave nou sp s e pro pe s str etnut chte l porazit vysoce mobiln a dobr e organizovanou arma du nepr tele, ktera me la asi 4050 000 jezdcu . Tolik k rozboru dane uda losti, jez je dostatec ne popsa na v Plu tarchove z ivotopisu Marka Antonia, pr padne v edic n r ade Osprey, titulu Parthians and Sassanid Persians. Nechci vzbudit dojem kritiky za kaz dou cenu. Pr nosna je bezpochyby kapitola kulturn a duchovn de jiny, je zpracova na velmi pr ehledne a na minimu prostoru se podar ilo zachytit to nejdu lez ite js . Autor rozhodne splnil svu j c l v tom, z e tematicky pokryl zamy s leny okruh proble mu . Pr lohy a mapky jsou pr esne a uz itec ne , stejne jako pr ehledova tabulka uda lost . Jazykove je kniha patr ic ne na vy s i, bez chyb, snadno srozumitelna a celkem c tiva . Avs ak d lo ma znac ne vady na kra se v tom, z e sice poskytuje rozbor a vy c et mnoha uda lost , ale ne kdy v pokr ivene podobe (zejme na uda losti z 1. stol. pr . n. l.). Pr padne je na m ste se pta t, zda je vu bec moz ne pr ijmout mnohe autorovy za ve ry jako sme rodatne pro problematiku. Svu j d l na tom ma i ta skutec nost, z e autor ne kdy pouze zlehka pr edestr e ve struc ne podobe uda losti nebo za ve ry pro ne ktery proble m a kapitolu. Jenz e ve ts inou neposkytuje vhled nebo dostatec ne podrobnosti a okolnosti okolo jednotlivy ch fenome nu , ktere by umoz nily jeho stanovisko bl z e pochopit, kdyz ne pr ijmout. Jako by uz
poc tal s pr edznalost dane problematiky, ale pokud je d lo urc ene studentu m, tak to pr edstavuje za vaz ny proble m. Proto bych studentu m, kter se chte j dozve de t ne co bliz s ho o r mske republice v obdob jej krize a za niku, sp s e doporuc il knihu Toma Hollanda Rubikon. Ta i pr es svou narativn formu poskytuje fascinuj c podrobnosti a porozume n r mske spolec nosti, historie, osobnost a jej ch idea lu , rozporu . Pr padne kdo chce c iste klasicke ve decke d lo, atsi vybere ne kterou z prac Michaela Granta.
ITA LITERATURA POUZ [1] CHRIST, K. 2010. Krize a za nik r mske republiky. Praha: Vys ehrad s. r. o. ivotopisy slavny eku TARCHOS. 2007. Z [2] PLU ch R aR manu I. a II. Praha: Baset. [3] POLYBIOS. 2010. De jiny. Perseus Digital Library. Pr stupne na: http : //www.perseus.tuf ts.edu/hopper/text?doc = P erseus%3atext%3a1999.01.0234 sta hnuto, 25. 12. 2010.
AntropoWebzin
C slo 3/2011 ISSN 18018807 Vycha z tr ikra t roc ne . U v Plzni V Plzni vyda va AntropoWeb pr i Katedr e Antropologicky ch a historicky ch ve d pr i FF, ZC Editor: Bc. Petr Tu ma Vy konna redakce: Mgr. Pavla Hrdlic kova , Bc. Pavl na Cha nova , Bc. Zuzana Tra vn c kova U v Plzni) Redakc n rada: Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc. (Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, FF ZC Doc. PhDr. Petr Charva t, DrSc. (Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, Katedra bl zkovy chodn ch studi , FF U v Plzni), ZC U v Plzni), Mgr. Lenka Jakoubkova Budilova , Ph.D. (Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, FF ZC PhDr. Marek Jakoubek, Ph.D. (Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, FF ZCU v Plzni), Doc. PhDr. Oldr ich Kas par, CSc. (Katedra socia ln ch ve d, FF, Univerzita Pardubice), Michaela Kuzmova, Ph.D. (Katedra bohemistiky, Filologicka fakulta, Jihoza padn Univerzita Neota Rilske ho v Blagoevgradu), Doc. Petr Lozoviuk, Ph.D.(Institut fu r Sa chsische Geschichte und Volkskunde, Dresden), Mgr. Martin Palec ek, Ph.D. (Katedra lozoe a spolec ensky ch ve d, FF, Univerzita Hradec Kra love ), stav pro folklor Bulharske Doc. Vladimir Penc ev, Ph.D. (U akademie ve d, Soa), R, v.v.i.), Doc. PhDr. Lydia Petra n ova , CSc. (Etnologicky u stav AV C U v Plzni), Mgr. Michal Tos ner, Ph.D. (Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d, FF ZC PhDr. Jir Woitsch, Ph.D. (Etnologicky u stav AV CR, v.v.i.) Vyda va n c asopisu je v roce 2011 podporova no grantem AntropoWebzin 20112012 pr ide leny m v ra mci Studentske U pod c grantove soute z e ZC slem SGS-2011-031. prava a sazba: Petr Tu U ma, Radek Sve tl k vanda Cover: David S
AntropoWeb
Katedra antropologicky ch a historicky ch ve d Sedla c kova 15 301 25 Plzen www.antropologie.zcu.cz e-mail: redakce@antropoweb.cz, p.tuma@antropoweb.cz AntropoWeb 2011

Antropo Web

Transféré par

Informations du document

Titre original

Copyright

Formats disponibles

Partager ce document

Partager ou intégrer le document

Options de partage

Avez-vous trouvé ce document utile ?

Ce contenu est-il inapproprié ?

Droits d'auteur :

Formats disponibles

Antropo Web

Transféré par

Droits d'auteur :

Formats disponibles

139

Radek Sve tl k a Petr Tu ma prosinec 2011, Plzen

ANTHROPOLOGY AS AN INSPIRATION TO FOOD STUDIES: BUILDING THEORY AND PRACTICE

Anthropology as an Inspiration to Food Studies: Building Theory and Practice

AGNIESZKA SIEWICZ: ANTHROPOLOGY AS AN INSPIRATION TO FOOD STUDIES

The culinary triangle (Le vi-Strauss 1966).

AGNIESZKA SIEWICZ: ANTHROPOLOGY AS AN INSPIRATION TO FOOD STUDIES

S AMANISMUS V TEORII A V PRAXI: MAYSKY AMAN MEZI BYTI M A NEBYTI M POJEM S

S AMANISMUS V TEORII A V PRAXI JAN KAPUSTA: MAYSKY

S AMANISMUS V TEORII A V PRAXI JAN KAPUSTA: MAYSKY

DIMENZE ANTROPOLOGIE PRA VA KOMPARATIVNI

Comparative dimension of the anthropology of law

a pragmatic t (Peacock 2002: 54).1

NI ANTROPOLOGICKA KOMPARACE A MEZIOBOROVA VNITR KOMPARACE

S LEDVINKA: KOMPARATIVNI DIMENZE ANTROPOLOGIE PRA VA TOMA

S LEDVINKA: KOMPARATIVNI DIMENZE ANTROPOLOGIE PRA VA TOMA

S LEDVINKA: KOMPARATIVNI DIMENZE ANTROPOLOGIE PRA VA TOMA

Non-agricultural way of life of gypsies in Spis : stereotypes and reality

OVNY IVOTA VS. USEDLY ZPU SOB Z KOC

NY Z IVOTNI PROME HO ZPU SOBU HISTORICKE

MNI ) CHUDOBY: ETNOGRAFIE (EXTRE A EMPIRICKE IMPLIKACE VY ZKUMU TEORETICKE BEZDOMOVCU

EJ HEJNAL: ETNOGRAFIE (EXTRE MNI ) CHUDOBY ONDR

ANTROPOLOGIE BEZDOMOVCI A LINGVISTICKA

EJ HEJNAL: ETNOGRAFIE (EXTRE MNI ) CHUDOBY ONDR

Yom HaShoah Subtitle: . . . and the Day of Mourning is Born

K TARANT: JOM HA-S OA ZBYNE

K TARANT: JOM HA-S OA ZBYNE

K TARANT: JOM HA-S OA ZBYNE

RNA CHARAKTERISTIKA STEREOTYPU PRIMA

K JIRKA: KOLEKTIVNI DOMI SKY CH C ECHU VE A IDENTITA VOLYN LUDE

K JIRKA: KOLEKTIVNI DOMI SKY CH C ECHU VE A IDENTITA VOLYN LUDE

KOMPLEX, MORA LNE EMO CIE A NORMY ETICKY V PARTNERSTVE

Ethical complex, moral emotions and norms in relationship

A GRAUZELOVA KOMPLEX, MORA N : ETICKY LNE EMO CIE A NORMY V PARTNERSTVE TA

VOJ MORA LNEJ INTUI CIE VY

A GRAUZELOVA KOMPLEX, MORA N : ETICKY LNE EMO CIE A NORMY V PARTNERSTVE TA

A GRAUZELOVA KOMPLEX, MORA N : ETICKY LNE EMO CIE A NORMY V PARTNERSTVE TA

Test kresby rodiny ako indika tor rodinnej ideolo gie

The family drawing test as an indicator of family ideology

O JE TEO ITA RIA DO LEZ ? PREC

SANE PRAVIDLA HRY V RODINE NEPI

IDEOLO GIA RODINNA

KLADNY CH SYMBOLOV V KRESBE POPIS ZA

: TEST KRESBY RODINY MONIKA SIRKOVSKA

Aj farby su do lez ite

: TEST KRESBY RODINY MONIKA SIRKOVSKA

: TEST KRESBY RODINY MONIKA SIRKOVSKA

: TEST KRESBY RODINY MONIKA SIRKOVSKA

Respondent c . 1, kresba idea lnej rodiny

Respondent c . 1, kresba rea lnej rodiny

Respondent c . 2, kresba idea lnej rodiny

Respondent c . 2, kresba rea lnej rodiny

: TEST KRESBY RODINY MONIKA SIRKOVSKA

Respondent c . 3, kresba idea lnej rodiny

Respondent c . 3, kresba rea lnej rodiny

Respondent c . 4, kresba idea lnej rodiny

Respondent c . 4, kresba rea lnej rodiny

Can biography serve as an adequate scientic tool?

IVOTNI I HU NI Z HO PR BE POJEM KONSTRUOVA

IVOTNI I HU : KONSTRUOVA NI Z HO PR BE MARIE FRITZOVA

Jean-Claude KAUFMANN Cha paj c rozhovor. 2010. SLON.

Vous aimerez peut-être aussi