i

Algebra II.
doc. Libor Polk

zpracoval Ale
Kenek

11. kvtna 1995

Obsah
1 Idely a faktorov okruhy 1
2 Rozen tles 2
3 Teorie svaz
3
3.1 Dvoj de
nice : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 3
3.2 Mor
smy : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 4
3.3 Nerovnosti : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 5
3.4 Modul rn svazy : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 5
3.5 Booleovy svazy : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 7
4 Univerzln algebra 9
4.1 Pojem  -algebry, kongruence : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 9
4.2 Podalgebry : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 11
4.3 Homomor
smy : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 12
4.4 Souiny : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 13
4.5 Termy a identity : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 16
5 Voln algebry 17
 1

1 Idely a faktorov okruhy

Denice 1.1
Nech R = (R + :) je okruh,
6= I  R nazveme ide
lem, plat -li
a b 2 I =) a + b 2 I
a 2 I r 2 R =) ra ar 2 I
Ide l je zejmna norm ln podgrupa (R +), nejmen
a nejvt
ide ly jsou tzv. nevlastn f0g a R.
Prnik libovolnho nepr zdnho systmu ide l je opt ide l  meme hovoit o generov n .
Um me utvoit faktorgrupu (R=I +) = fa + I j a 2 Rg, s t n de
nujeme (a + I ) + (b + I ) =
(a + b) + I . Podobn de
nujeme n soben (a + I )(b + I ) = (ab) + I . Je nutn ovit korektnost 
nez vislost na volb reprezentanta.
Lemma 1.2
R=I = (R=I + :) je okruh. Zobrazen  : a 7! a + I je surjektivn homomor
smus R ! R=I.
2
Denice 1.3
R=I se nazv faktorov okruh okruhu R podle ide lu I .
Zabvejme se d le strukturou Rx]=(f ), kde R je tleso, f 2 Rx] nekonstantn polynom. De
nujeme
Rx]=(f ) = fg + (f ) j g 2 Rx]g
Klademe g + (f ) = h + (f ), plat -li f j g ; h, tedy g h d vaj po dlen polynomem f stejn zbytek.
Ozname n = deg f . Lze ps t
Rx]=(f ) = fg + (f ) j g 2 Rx] deg g < ng
kde u je kad prvek zastoupen pr v jednou. Zobrazen an;1xn;1 + + a1 x + a0 + (f ) 7!
(a0  : : :  an;1) je zejm bijekce Rx]=(f ) ! Rn. De
nujeme operace s t n a n soben
(a0  : : :  an;1) + (b0  : : :  bn;1 ) = (a0 + b0  : : :  an;1 + bn;1)
(a0  : : :  an;1)(b0  : : :  bn;1 ) = (c0 : : :  cn;1)
kde cn;1xn;1 + + c1x + c0 je zbytek po dlen polynomu (an;1 xn;1 + + a1x + a0 )(bn;1xn;1 +
+ b1 x + b0 ) polynomem f .
Zobrazen  : a 7! a + (f ) je prost homomor
smus R ! Rx]=(f ), budeme ztotoovat R a (R).
R lze potom povaovat za podtleso okruhu Rx]=(f ).
Vta 1.4
Polynom f m koen x + (f ) v Rx]=(f ).
Dkaz: Polynom f 2 Rx] ch peme jako polynom nad Rx]=(f ) s koe
cienty a0 + (f ) : : :  an;1 + (f ).
P mm dosazen m dost v me = f + (f ) = 0. 2
Vta 1.5
Rx]=(f ) je tleso pr v tehdy, kdy f je ireducibiln .
Dkaz: Zprava doleva plyne z Bezoutovy rovnosti, zleva doprava vedeme nep mo, faktory f jsou
dlitel nuly. 2
2 2. ROZEN TLES

2 Rozen tles
Denice 2.1
Okruh R se nazv podtlesem tlesa T, je-li podokruhem a pro kad 0 6= a 2 R plat a;1 2 R
(inverzn prvek ch pan v T). Jinak  k me, e T je roz enm R, p
eme T=R.
Denice 2.2
Nech T je roz
en m R. Prvek a 2 T se nazv algebraick prvek nad R, je-li koenem nenulo-
vho polynomu nad R, v opanm p pad transcedentn.
Vta 2.3
Nech T je roz
en m R, a 2 T algebraick. Pak existuje jedin normovan ireducibiln polynom
f 2 Rx], ktar m a za koen.
Dkaz: Existence. Nech f 2 Rx] je nejmen
ho stupn mezi normovanmi s koenem a. Kdyby
nebyl ireducibiln , dost v me spor s minimalitou stupn.
Jednonanost. Nech g 2 Rx], g(a) = 0. Dlen m dost v me g = qf + r, deg r < deg f . Z g(a) =
f (a) = 0 a minimality stupn f plyne u r = 0. Uvame njak jin f . Mus platit f jf podle
pedchoz ho a z rove f jf . Odtud f = f , protoe oba jsou normovan. 2
Poznmka 2.4 Kone
n tlesa
1. Pro prvo slo p a n 2 N existuje tleso o pn prvc ch.
2. Libovoln konen tleso m pn prvk.
3. Libovoln dv konen tlesa o stejnm potu prvk jsou isomorfn .
Denice 2.5
Pro tleso R p
eme zkr cen Rx1  : : :  xn] = ( ((Rx1 ])x2 ]) ). Polynom f 2 Rx1  : : :  xn]
se nazv symetrick, nemn -li se pi libovoln permutaci promnnch.
Uvame tzv. element
rn symetrick polynomy
1 = x1 + + xn
2 = x1 x2 + + x1 xn + x2 x3 + + xn;1 xn
...
X
k = xi1 : : : xik
1i1 <<ik n
...
 n = x1 : : : x n
Vta 2.6
Kad symetrick polynom lze vyj dit pr v jedn m zpsobem jako polynom v element rn ch
symetrickch polynomech. 2
 3

3 Teorie svaz

3.1 Dvoj denice

Denice 3.1
Nech A = (A
) je uspo dan mnoina. A se nazv sup-polosvaz (spojov, horn ), existuje-li
supA fa bg pro libovoln a b 2 A. Analogisky de
nujeme inf -polosvaz (prsekov, doln ). A je svaz,
existuje-li souasn supA fa bg i inf Afa bg. Svaz je pln, existuje-li sup X i inf X pro libovolnou
X  A.
Vta 3.2
Je-li A uspo dan a pro v
echny X  A existuje inf X . Pak A je pln.
Dkaz: Vezmeme a = inf Y = inf fy 2 A j y  x 8x 2 X g. Je to horn z vora X a kad jin je
prvkem Y , a je tedy sup X . 2
Denice 3.3
Bin rn operace na mnoin A se nazv idempotentn, plat -li a a = a pro kad a 2 A.
Denice 3.4
S = (S :) se nazv algebraicky de novan polosvaz, je-li operace asociativn , komutativn
a idempotentn . L = (L ^ _) je algebraicky de novan svaz, jsou-li (L ^) a (L _) algebraicky
de
novan polosvazy a plat tzv. absorbn z
kony
a ^ (a _ b) = a a _ (a ^ b) = a
Operace ^ _ se bn nazvaj prsek a spojen.
Ozname korespondenci mezi dvoj de
nic polosvazu
A = (A
) 7! As = (A :) ab := supfa bg
Ss = (S
)  S = (S :) a
b , ab = b
Vta 3.5
1. Pro sup-polosvaz A je As algebraicky de
novan polosvaz.
2. Pro algebraicky de
novan polosvaz S je Ss sup-polosvaz a supSs fa bg = ab pro v
echna
a b 2 S .
3. Pro sup-polosvaz A plat (As)s = A.
4. Pro algebraicky de
novan polosvaz S plat (Ss)s = S.
Vta 3.6
Nech A = (A
) je svaz. De
nujeme
Ai = (A ^) a ^ b := inf fa bg
As = (A _) a _ b := supfa bg
Takto de
novan ^ _ jsou v z ny absorbn mi z kony. Naopak nech L = (L ^ _) je algebraicky
de
novan svaz. De
nujeme uspo d n
a
i b () a ^ b = a a
s b () a _ b = b
Uspo d n
i
s jsou stejn , tedy (L
) je svaz. 2
4 3. TEORIE SVAZ

3.2 Morsmy
Denice 3.7
Nech A = (A
) B = (B
) jsou uspo dan mnoiny. Zobrazen  : A ! B se nav isotonn,
plat -li pro v
echna a a0 2 A a
a0 =) (a)
(a0). Isotonn zobrazen je vno en, pokud nav c
plat (a)
(a0) =) a
a0. Konen isomor smus (uspo danch mnoin) je surjektivn vnoen .
Denice 3.8
Nech A B jsou svazy, zobrazen  : A ! B se nazv _-homomor smus (spojov), pokud (a _
a0 ) = (a) _ (a0). Analogicky de
nujeme ^-homomor smus (prsekov). Zobrazen je homor smus
je-li souasn _- i ^-homomor
smus. Konen isomor smus (svaz) je bijektivn homomor
smus.
Lemma 3.9
Nech A B jsou svazy,  : A ! B zobrazen . Potom
1.  je _-homomor
smus znamen , e  je isotonn .
2.  je isomor
smus uspo danch mnoin pr v tehdy, kdy je isomor
smus svaz.
2
Vta 3.10 Slab
Pro libovolnou uspo danou mnoinu A existuje pln svaz B = (B
) a vnoen  : A ! B .
Dkaz: De
nujme (a] := fx 2 A j x
ag. Potom zobrazen  : a 7! (a] je hledan vnoen do svazu
(2A ). 2
Denice 3.11
Nech A = (A
) je uspo dan mnoina. Mnoinu
6= J  A nazv me ide l, plat -li
1. Jestlie a 2 J x 2 A x
a, potom x 2 J (analogie n soben ).
2. Pro v
echna i 2 I je ai 2 J . Potom existuje supfai j i 2 I g (analogie s t n ).
Vta 3.12 Lep
Pro libovolnou uspo danou mnoinu A existuje pln svaz B = (B
) a vnoen  : A ! B
zachov vaj c v
echna existuj c in
ma a suprema.
Dkaz: Pedpokl dejme, e A m nejmen
prvek (pokud ne, pid me takov). Struktura J(A) =
(J(A) ) je pln svaz v
ech ide l v A. Zobrazen  : a 7! (a] je hledan vnoen A ! J (A).
2
Ide ly mohou reprezentovat re ln  sla. Pid me k racion ln m  slm nejmen
prvek ;1,
potom nevlastn ide ly jsou f;1g a Q  f;1g, vlastn jsou ffx 2 Q  f;1g j x
ag j a 2 R g a
ty odpov daj pesn re lnm  slm.
Vta 3.13 O pevnm bodu
Nech L = (L
) je pln svaz,  : L ! L isotonn zobrazen . Pak existuje a 2 L takov, e
(a) = a.
Dkaz: Uvaujme X = fx 2 L j (x)  xg a ozname a = sup X . Z vlastnost suprema a isotonie se
uk e, e (a) je horn z vora X , tedy plat a
(a). Odtud (a)
((a)), tedy (a) 2 X a plat
tak (a)
a. 2
3.3 Nerovnosti 5

3.3 Nerovnosti
Vta 3.14
V libovolnm svazu L = (L ^ _) plat pro a b c 2 L
a ^ (b _ c)  (a ^ b) _ (a ^ c)

distributivn nerovnosti
a _ (b ^ c)
(a _ b) ^ (a _ c)
a
c =) a _ (b ^ c)
(a _ b) ^ c modul rn nerovnost
(a ^ b) _ (a ^ c) _ (b ^ c)
(a _ b) ^ (a _ c) ^ (b _ c) medi ln nerovnost
2
Denice 3.15
Svaz L = (L ^ _) se nazv modul
rn, plat -li pro a b c 2 L a
c =) a _ (b ^ c) = (a _ b) ^ c
distributivn, plat -li a _ (b ^ c) = (a _ b) ^ (a _ c)
Lemma 3.16
Kad distributivn svaz je modul rn . 2
3.4 Modulrn svazy
Lemma 3.17
Svaz je modul rn pr v tehdy, kdy plat a _ (b ^ (c _ a)) = (a _ b) ^ (c _ a). 2
Vta 3.18
Svaz L = (L ^ _) je modul rn pr v tehdy, kdy plat pro v
echna a b c 2 L
a
b a ^ c = b ^ c a _ c = b _ c =) a = b
Dkaz: Zleva doprava plyne z absorbn ch z kon a modul rn rovnosti, sta rozepsat a = a _ (a ^ c).
Obr cen vezmeme x y z 2 L x
z a chceme pro n splnit modul rn rovnost. Do tvrzen vty sta
dosadit a = x _ (y ^ z), b = (x _ y) ^ z a c = y. 2
Denice 3.19
Svaz L = (L ^L  _L) nazv me podsvazem svazu K = (K ^K  _K ) je-li L  K a pro kad
a b 2 L plat
a ^L b = a ^K b
a _L b = a _K b
Modul rn a distributivn svazy lze charakterizovat podle toho, jestli nkter ze svaz z obr zku 1 je
jejich podsvazem. N5 nen modul rn , M5 modul rn je, ale nen distributivn .
Vta 3.20
Svaz L = (L ^ _) je modul rn pr v tehdy, kdy neobsahuje podsvaz isomorfn s N5 .
Dkaz: Zleva doprva je tvrzen zejm. Pokud L nen modul rn , mus podle pedchoz vty existovat
a b c 2 L takov, e a < b a ^ c = b ^ c a _ c = b _ c. Tedy c mus bt s a b nesrovnateln, dost v me
u N5 . 2
6 3. TEORIE SVAZ

1 1

a
c a b c
b

0 0
N5 M5
Obr zek 1: Zlobiv svazy
Lemma 3.21
Svaz L = (L ^ _) je distributivn pr v tehdy, kdy pro kad a b c 2 L plat a ^ (b _ c) =
(a ^ b) _ (a ^ c). 2
Vta 3.22
Svaz L = (L ^ _) je distributivn pr v tehdy, kdy plat pro v
echna a b c 2 L
a ^ c = b ^ c a _ c = b _ c =) a = b
2
Vta 3.23
Svaz L = (L ^ _) je distributivn pr v tehdy, kdy neobsahuje podsvaz isomorfn s N5 nebo M5.
2
Denice 3.24
Nech A = (A
) je uspo dan mnoina. Mnoina X  A se nazv ddin
, plat -li pro
v
echna x 2 X a 2 A
a
x =) a 2 X
Zna me H A mnoinu v
ech ddinch podmnoin mnoiny A, podobn HA = (H A ).
Denice 3.25
Nech L = (L ^ _) je svaz. Prvek a 2 L se nazv spojov ireducibiln, plat -li pro v
echna
b c 2 L
a = b _ c =) a = b nebo a = c
Oznaujeme J L mnoinu v
ech spojov ireducibiln ch prvk svazu L s vyj mkou nejmen
ho (pokud
existuje) a J L = (J L ^ _).
Vta 3.26
Nech L = (L ^ _) je konen distributivn . Pak plat L 
= H(J L).
Dkaz: Hledanm isomor
smem je zobrazen  : a 7! fx 2 J L j x
ag. Pomrn snadno se uk e,
e je to bijekce a zachov v operace ^ _. 2
3.5 Booleovy svazy 7

Denice 3.27
Okruhem mnoin nad njakou mnoinou A je libovoln systm jej ch podmnoin uzaven na
operace \ .
D
sledek 3.28
Libovoln okruh mnoin je isomorfn H(J (L ^ _)) pro vhodn konen svaz (L ^ _).
Dkaz: Libovoln okruh mnoin je distributivn svaz. 2
3.5 Booleovy svazy
Denice 3.29
Svaz L = (L ^ _) se nazv omezen, pokud m nejmen
a nejvt
prvek. Standardn je
zna me 0,1. D le nech a b 2 L jsou prvky omezenho svazu. k me, e b je komplement prvku a,
plat -li a ^ b = 0 a _ b = 1.
Prvek omezenho svazu me m t  dn, jeden i v ce komplement (viz M5). 1 je vdy komplement
0 a naopak.
Denice 3.30
Komplement
rn svaz je omezen svaz, ve kterm m kad prvek pr v jeden komplement.
Boolev svaz je distributivn komplement rn svaz.
Vta 3.31
Nech L = (L ^ _) je distributivn svaz.
1. Kad a 2 L m nejv
e jeden komplement.
2. Nech a
x
b a x m komplement. Potom m x komplement i v intervalu a b] = fy 2
L j a
y
bg.
Dkaz: (1) plyne z vlastnost komplementu, absorbn ch z kon a distributivity. (2) nech y je kom-
plement x ve svazu L. Ozna me z = (y _ a) ^ b. Potom z je komplement x v intervalu a b]  uk eme
x ^ z = a x _ z = b. 2
Denice 3.32
Booleova algebra je
estice B = (B ^ _ 0 1 0), kde (B ^ _) je Boolev svaz a pro kad a 2 B
plat
a_0=a a _ a0 = 1
a^1=1 a ^ a0 = 0
Lemma 3.33
V libovoln Booleov algebe plat
(a _ b)0 = a0 ^ b0
(a ^ b)0 = a0 _ b0
2
8 3. TEORIE SVAZ

Denice 3.34
Pole mnoin nad mnoinou A je okruh mnoin nad A uzaven na operaci rozd lu.
Vta 3.35
Libovoln konen Booleova algebra B je isomorfn (2A \ 
 A {) pro vhodnou konenou A,
pitom operaci komplementu de
nujeme X { = A n X .
Dkaz: De
nujeme relaci pokrv
n
a ; b () 8a b c 2 Aa  c > b ) a = c

Prvky a ; 0 nazv me atomy. Snadno se uk e (vta 3.31), e prvky J B jsou pr v atomy. Tedy
J B je protietzec, kad jeho podmnoina je ddin . Sta vz t A = J B, potom 2A = H(J B) a
tvrzen plyne z pedchoz ch vt. 2
D
sledek 3.36
Libovoln Booleova algebra je isomorfn vhodnmu poli mnoin. 2
 9

Struktura typ op. symboly

svaz (2 2) (^ _)
grupa (2) ( )
grupa s 1 a inverz (2 0 1) (  1 ;1)
vekt. prost. nad R (2 (1)r2R) (+ (
r )r2R)

Tabulka 1: Jazyky konkrtn ch struktur

4 Univerzln algebra
4.1 Pojem
-algebry, kongruence
Denice 4.1
Systm (n )2 nez pornch celch  sel nazveme typem, mnoinu  ch peme jako mnoinu
index. S kadm typem uvaujeme systm operan ch symbol (f )2. Jazykem nazv me uspo-
 danou dvojici ; 
(n )2 (f )2
Algebra typu  ( -algebra) je potom uspo dan dvojice
; 
A = A (fA)2
kde A je mnoina a pro kad  2  je fA n - rn operace na A, kde n- rn operace znamen
zobrazen An ! A, vetn A0 = f
g d vaj c vbr prvku.
Jazyky pro konkrtn algebraick struktury ukazuje tabulka 1. Operace
r znamen n soben skal rem
r 2 R. Je-li tleso R nekonen, je nekonen i dan jazyk.
Denice 4.2
Nech A = (A (fA)2 ) je  -algebra. Relace  na mnoin A se nazv kongruence  -algebry A,
plat -li pro kad  2  a1  b1 : : :  an
 bn
2 A
a1  b1  : : :  an
 bn
=) fA (a1 : : :  an
)  fA(b1  : : :  bn
)
Potom je mon de
novat faktorovou algebru algebry A podle kongruence 
;   
A= := A= (fA=)2 kde fA= (a1]  : : :  an
]) := fA (a1 : : :  an
) 
Korektnost takov de
nice je zaruena poadavkem na kongruenci.
V grup ch kongruence odpov daj norm ln m podgrup m, faktorizovat podle kongruence znamen
tot, jako podle norm ln podgrupy. V okruz ch hraj stejnou roli ide ly. Zna me Con A mnoinu
v
ech kongruenc algebry A a E (A) mnoinu v
ech ekvivalenc na mnoin A.
Vta 4.3
(Con A ) je pln podsvaz svazu (E (A) ).
10 4. UNIVERZLN ALGEBRA

Dkaz: DA := fa a] j a 2 Ag je nejmen
,T A  A nejvt
prvek (Con A ). Uvaujme libovoln

systm i 2 Con A pro i 2 I 6=
. Zejm i2I 2 Con A. D le plat
sup fi j i 2 I g  sup fi j i 2 I g
Con A E (A)
S
Ozname pravou stranu . Sta uk zat, e je to kongruence.  je tranzitivn obal i2I i. Uvame
libovoln  2  a ozname n := n . Vezmme libovoln a1 : : :  an b1  : : :  bn 2 A takov , e a1 
b1  : : :  an  bn . Chceme uk zat
fA(a1 : : :  an)  fA(b1  : : :  bn)
Z konstrukce  plyne
a1 = c11 i11 c12 i12 c13 i1m1 ;1 c1m1 = b1
a2 = c21 i21 c22 i22 c23 i2m2 ;1 c2m2 = b2
... ...
an = cn1 in1 cn2 in2 cn3 in mn;1 c2m2 = b2
kde m1 : : :  mn 2 N c 2 A i 2 I . Z prvn ho  dku dost v me
fA (a1 : : :  an) i11 fA(c12 : : :  an) =)
fA(a1  : : :  an)  fA (c12 : : :  an) =)
fA (a1  : : :  an )  fA (b1  : : :  an )
Z druhho  dku analogicky
fA (a1 : : :  an)  fA(b1  b2 : : :  an)
atd. 2
Poznmka 4.4
Uvaujme-li typ (1), dostaneme tzv. 1-un rn algebry A = (A f ), kde f : A ! A. Ty leze
pomrn pehledn zn zornit diagramem (obr zek 2).
Poznmka 4.5
V p pad svaz plat n sleduj c tvrzen : Nech L = (L ^ _) je svaz. Potom  2 Con L pr v
tehdy, kdy je to ekvivalence a pro v
echna a b c 2 L plat
(a ^ c)  (b ^ c) (1)
(a _ c)  (b _ c) (2)
v e
c d
f x y
a b
u
Obr zek 2: 1-un rn algebra
4.2 Podalgebry 11

Dkaz: P mo z de
nice kongruence  2 Con L pr v tehdy, kdy je to ekvivalence a pro v
echna
a b c d 2 L plat
a  b c  d =) ((aa ^_ cc))  ((bb ^_ dd))
Odsud dosazen m d := c plyne tvrzen .
Naopak pedpokl dejme a  b c  d. Na z klad platnosti (1) a komutativity ^ je mon ps t
(a ^ c)  (b ^ c) = (c ^ b)  (d ^ b) = (b ^ d)
Dkaz pro _ se vede analogicky. 2
Poznmka 4.6
Podobn lze dok zat n sleduj c vlastnosti
a  b =) (a ^ b)  (a _ b)
a
b
c a  c =) a  b

4.2 Podalgebry
Denice 4.7 ;  ; 
Nech A = A (fA)2 je  -algebra. Algebru B = B (fB)2 nazveme podalgebrou algebry
A, jestlie B  A a pro v
echna  2  b1  : : :  bn
2 B plat
fA(b1  : : :  bn
) = fB(b1  : : :  bn
)
P
eme B
A a fB = fAjB n
(tj. fA na B n
dopadne stejn, jako fB, restrikce funkce)
Lze ov
em j t i z druh strany
Denice 4.8
Mnoina B  A se nazv nosi podalgebry algebry A, plat -li pro kad  2  b1  : : :  bn
2 B
fA(b1  : : :  bn
) 2 B
P
eme B
A.
; 
Je-li B
A, potom zejm B
A. Naopak, je-li B
A, potom B (fA jB n
)2
A

Vta 4.9
Mnoina v
ech podalgeber algebry A je vzhledem k  pln svaz.
Dkaz je p moar. 2
Poznmka 4.10
Zaneme-li uvaovat podalgebry, pln se projev form ln rozd l mezi nap. Booleovskmi svazy
a Booleovskmi algebrami.
12 4. UNIVERZLN ALGEBRA

4.3 Homomorsmy
Denice 4.11
Zobrazen  : A ! B se nazv homomor smus  -algebry A = (A (fA )2 ) do algebry B =
(B (fB)2 ) plat -li pro kad  2  a1  : : :  an
2 A
;  ; 
 fA(a1  : : :  an
) = fB (a1) : : :  (an
)
Implicitn pedpokl d me, e ob algebry jsou tho typu. Homomor
smus zna me  : A ! B.
Izomor smem rozum me bijektivn homomor
smus, o dvou algebr ch ekneme, e jsou izomorfn,
pokud mezi nimi existuje izomor
smus.
Poznmka 4.12
Pro libovolnou kongruenci  2 Con A zav d me oznaen nat  pro zobrazen A ! A= takov,
e a 7! a]. Jedn se o surjektivn homomor
smus A na A=.
Poznmka 4.13
Pokud B
A, zna me standardn  : b 7! b vnoen algebry B do A. Je to prost homomor
s-
mus.
Lemma 4.14
Relace ker  := f(a a0) 2 A  A j (a) = (a0)g je kongruence na algebe A.
Dkaz: Z de
nice ker  je zejm, e se jedn o ekvivalenci. Uvame libovoln  2  a pi
me
n = n . Vezmme libovoln a1  : : :  an b1 : : :  bn tak, e a1  b1  : : :  an  bn. Potom (a1) =
(b1 ) : : :  (an) = (bn). Protoe  je homomor
smus, lze ps t
;  ; 
 fA (A1 : : :  an) = fB (a1) : : :  (an) =
;  ; 
fB (b1 ) : : :  (bn) =  fA(b1  : : :  bn)
2
Vta 4.15 O homomorfismu
Nech  : A ! B je homomor
smus. Ozname  : A ker  ! (A) takov, e a]ker  7! (a).
Potom (A)
B (je to nosi podalgebry),  je izomor
smus A=ker  na (A) a plat  =  
nat ker , viz diagram. Nav c, pokud je  surjektivn , B je izomorfn s A=ker .

A ;;;! B
?? x?
nat ker y ?
A=ker  ;;;
! (A)
Dkaz: Z pedchoz ho dkazu je zejm, e m smysl uvaovat ker   je to kongruence. Dokame
d le:
Mnoina (A) je nosi podalgebry. Vezmme libovoln  2  b1  : : :  bn 2 (A). Potom existuj jejich
vzory a1 : : :  an 2 A. Plat
;  ; 
fB(b1  : : :  bn) = fB (a1) : : :  (an) =  fA(a1  : : :  an) 2 (A)
4.4 Sou iny 13

Zobrazen  je bijekce. Zejm je surjektivn a pro libovoln a b 2 A plat (a) = (b) =) a]ker  =
b]ker .
Zobrazen  je homomorsmus. Ozname  := ker . Pro libovoln  2  a1  : : :  an 2 A pi
me
 ; 
 fA= a1 ] : : :  an] 
;  ; 
=  fA(a1  : : :  an) = fB (a1) : : :  (an)
; 
= f(A)  (a1 ]) : : :   (an] )
Zobrazen  je sloen   nat ker . Pro kad a 2 A
(  nat ker )(a) = (  )(a]ker  ) = ((a)) = (a)
2
Denice 4.16
Algebra B je homomorfn obraz algebry A, existuje-li surjektivn homomor
smus A ! B.
D
sledek 4.17
Libovoln homomorfn obraz (A) je izomorfn s faktoralgebrou A=ker .

4.4 Souiny

Denice 4.18 Q A
Nech Ai = (Ai (fAi )2 ) je  -algebra pro i 2 I (i nespoetnou). Na mnoin A := i2I i
de
nujeme pro  2  n - rn operaci fA takto
;  ; 
fA (a1i )i2I  : : :  (ani
)i2I := fAi (a1i  : : :  ani
) i2I
Q A = (A (f A) ) nazveme souinem systmu algeber A .
Algebru A = i2I i  2 i

Poznmka 4.19
Zobrazen i : A ! Ai takov, e (aj )j2I 7! ai je surjektivn homomor
smus A na Ai  pirozen
i-t projekce. Dkaz pro obecnou mnoinu I vyaduje axiom vbru.
Denice 4.20 Q
Nech (Ai)i2I je systm  -algeber. Algebra B
i2I Ai se nazv podp m souin systmu
(Ai )i2I , je-li pro kad i 2 I projekce ijB (i zen na B ) surjektivn . Viz obr zek 3  p klad na
svazech.

Vta 4.21 T ker( jB ) = (diagon ln

Nech B je podp mm souinem systmu (Ai )i2I , I 6=
. Pak i2I i A
relace na A).
T
Dkaz: Nech ((aj )j 2I  (bj )j 2I ) 2 i2I ker(i jB ). Pro kad i 2 I plat ((aj )j2I  (bj )j 2I ) 2 ker(i jB ).
Tedy i ((aj )j2I ) = i((bj )j2I ), tj. ai = bi. 2
14 4. UNIVERZLN ALGEBRA

A1 a  A2 A1  A2
b 
(c )
c (a ) (c  )
 (b ) (c )
(c )

Obr zek 3: Podp m souin

Vta 4.22 T  = . Pak

Nech A = (A : : : ) je  -algebra, (i)
2I  I 6=
systm kongruenc takov, e i2I i A
A je izomorfn s podp mm souinem systmu (A=i )i2I .
Dkaz: Hledanm izomor
smem je Q
 : A ! i2I A=i
a 7! (a]i )i2I
Jedn se zejm o surjekci, dok eme d le v
e potebn.
Zobrazen  je prost.
T Nech (a]i )i2I = (b]i )i2I . Pro kad i 2 I plat a]i = b]i , tedy (a b) 2 i,
to znamen (a b) 2 i2I i = A.
Zobrazen  je homomorsmus. Uvame tradin  2  n = n a1  : : :  an 2 A. Potom podle de
nic
zobrazen , operace na souinu a faktoralgebe meme ps t
;   
fi2I A=i (a1) : : :  (an) = f (a1 ]i )i2I  : : :  (an]i )i2I
 A= ;    
= f i a1 ]i  : : :  an]i = fA(a1  : : :  an) i i2I
i2I
; 
To u je, opt podle de
nice ,  fA(a1  : : :  an) .
Mnoina (A) je podpm sou in. M me uk zat, e zobrazen
Y
i j(A): A=j ! A=i
j 2I

je surjektivn . Vezmme libovoln prvek A=i , tj. a]i pro vhodn a 2 A. To u je ale obrazem (a).
2
Denice 4.23
Algebra A = (A (fAi )2 ) se nazv podp mo rozloiteln , existuje-li systm kongruenc (i)i2I ,
I 6=
takov, e \
i = A a z rove i 6= A pro kad i 2 I
i2I
4.4 Sou iny 15

Nap klad na obr zku 3 je podp m souin t - a typrvkovho line rn ho svazu, t prvkov line rn
svaz je podp mm souinem dvou dvouprvkovch. Oproti tomu M5 je podp mo nerozloiteln.
Vta 4.24 (AC)
Kad netrivi ln 1  -algebra A je izomorfn podp mmu souinu vhodnho nepr zdnho systmu
(A)i2I podp mo nerozloitelnch  -algeber. Pitom kad Ai je faktoralgebrou A.
Lemma 4.25 Zornovo
Nec A = (A
) je takov uspo dan mnoina, e kad etzec v A m horn z voru. Potom
pro libovoln a 2 A existuje maxim ln prvek a v A takov, e a
a .
Toto lemma je ekvivalentn axiomu vbru. Dkaz vty je ponkud o
kliv, oznaen jako nepovinn.
Vyu v pr v Zornovo lemma.
Vta 4.26
Libovoln netrivi ln podp mo nerozloiteln svaz je izomorfn .
Dkaz: Svaz je zejm podp mo nerozloiteln. Jin dvouprvkov neexistuje. Uvame tedy
jLj  3. Existuje a 2 L, kter nen ani nejvt
, ani nejmen
. Pro x y 2 L de
nujme relace  

x  y ()
def
x^a=y^a
z  y ()
def
x_a=y_a
Jsou to kongruence. Nech x y z 2 L, x  y. Chceme uk zat (x ^ z)  (y ^ z) a (x _ z)  (y _ z).
V me, e x ^ a = y ^ a. Tvrzen x ^ z ^ a = y ^ z ^ a je zejm z vlastnost svaz. Z distributivity
plyne
(x _ z) ^ a = (x ^ a) _ (z ^ a) = (y ^ a) _ (z ^ a) = (y _ z) ^ a
Relace  je de
nov na pomoc rovnosti, je tedy zejm ekvivalenc . Du ln se dok e, e  je kon-
gruence.
Zejm plat  \  = L, pitom   6= L, protoe existuj b < a < c, odkud a  c, a  b. Tedy
L je podp mo rozloiteln podle vty 4.22, co je spor. 2
D
sledek 4.27
Z vty 4.24 a pedchoz ho
Q plyne, e kad netrivi ln distributivn svaz je izomorfn K  podp -
mmu souinu systmu i2I
Vta 4.28 (AC)
Libovoln distributivn svaz je izomorfn okruhu mnoin.
Dkaz: Hledanm izomor
smem je
; 
u : K ! 2I  \ 
(ai)i2I 7! fi 2 I j ai = 1g
Zobrazen u je bijekce d ky tomu, e K je podp m souin, operace ^ _ v K odpov daj zejm \ 
v 2I . 2
1 alespo
dvouprvkov
16 4. UNIVERZLN ALGEBRA

Vta 4.29 (AC)

Libovoln Boolev svaz je izomorfn poli mnoin.
Dkaz: Nech (ai )i2I je nejmen
prvek B. Pipustme, e existuje i 2 I tak, e ai = 1. Potom
libovoln prvek v B m na i-t sloce 1  nejedn se o podp m souin, co je spor. Tedy (0)i2I 2 B ,
analogicky (1)i2I 2 B . 2
4.5 Termy a identity
Denice 4.30
Nech  =; (n )2 je typ, (f )2 systm operan ch symbol a M libovoln mnoina. Jazykem
L rozum me  (f )2 . Induktivn de
nujeme mnoinu FL (M )
1. M  FL(M )
2. Pro  2  w1 : : :  wn
2 FL(M ) je f (w1 : : :  wn
) 2 FL(M )
3. Do FL(M ) pat pr v to, co vzniklo v konenm potu krok z 1. a 2.
Prvky FL (M ) nazv me slova nad M . De
nujme d le
fFL(M ) (w1 : : :  wn
) := f (w1  : : :  wn
)
Algebru  ;  
FL(M ) = FL(M ) fFL (M ) 2
nazv me algebrou L-slov, resp absolutn volnou  -algebrou.
Uvame d le X = fx1  x2 : : : g mnoinu tzv. promnnch. Prvky FL(X ) nazv me termy jazyka L,
prvky FL(fx1  : : :  xng) n-
rnmi termy.
Uvame nap klad jazyk 1-un rn ch algeber s p lu
nm fukn m symbolem f . Potom n- rn termy
budou jednak x1  : : :  xn podle 1. a obecn fm (xi) pro m 2 N a i 2 f1 : : :  ng podle 2.
Denice 4.31
Nech A je mnoina. De
nujme eAn i (a1  : : :  an ) := ai pro libvoln n 2 N , a  : : :  an 2 A a
1
i 2 f1 : : :  ng jako i-tou n-
rn projekci na mnoinu A.
Denice 4.32
Nech f 2 AAm  g1  : : :  gm 2 AAn . De
nujeme n- rn operaci, tzv. kompozici f (g1 : : :  gm) 2 AAn
takto ; 
(f (g1 : : :  gm)) (a1 : : :  an) := f g1(a1 : : :  an) : : :  gm(a1 : : :  an)
Denice 4.33 ; 
Nech A = A (fA)2 je  -algebra, p 2 FL(Nn). De
nujeme pAn 2 AAn polynom na A
indukovan termem p jako
(
eAi n  p = xi
pAn := A An
f q1  : : :  qnA
n p = f (q1  : : :  qn
)
 17

Denice 4.34
Uspo danou dvojici term (p q) z FL(n) nazveme identitou (p
eme p l q). ekneme, e algebra
A spluje identitu p l q (p
eme A j= p l q), plat -li pAn = qAn .
Dkaz korektnosti se vede indukc , znamen uk zat, e pro m  n plat pAm (a1  : : :  am ) = pAn (a1 : : :  an).
Denice 4.35
Identitu tvaru f k (xi) l f k+d(xj ) nazv me regul
rn, pokud i = j .
Denice 4.36
Nec  je mnoina identit. T du v
ech  -algeber spluj c ch v
echny identity z  ozna me
Mod . Varieta  -algeber  k me t d tvaru Mod  pro njak .
Nap klad    
Mod f ki (x) l f ki +di (x) j i 2 I = Mod f k (x) l f k+d (x) j i 2 I
nebo    
Mod f ki (x) l f ki (y ) j i 2 I = Mod f k (x) l f k (y ) j i 2 I
kde k := minfki j i 2 I g a d := GCD fdi j i 2 I g.

5 Voln algebry
Tato kapitola je asi to nejzaj mavj
, co v algebe vbec bylo. Bohuel nest h m, ke st tn c m to
poteba nen , take to snad dopln m v ervnu.