SU JOK

Metoda vypracovan jihokorejskm vdcem, profesorem Park Jae Woo. Jej podstata se opr o to, e jak na ucho, tak na chodidlo a
ruku meme ve zmenenm mtku promtnout lidsk tlo.Nejzkladnjm pravidlem v Su-Jok je, e nejinnj body na
energetickch drahch jsou ty, kter jsou nejvzdlenj od stedu tla, tj. na rukch a na nohch. Kdy vznikne v tle disbalance,
bol body na pslunch projekcch tla na rukch i na nohch. V mst se vytvo citliv energetick kulika a jejm rozmasrovnm
njakm pedmtem vznikne bolest, kter jde do mozku a nastartuje autoregulan proces, spust naeho vnitnho lkae.
V Su-Jok pouvme standardn systm, systm hmyzu a minisystmy, vechny vzjemn kombinujeme dle poteby. Pro
harmonizaci potom vyuvme schopnost rostlinnch klivch semen jejich tvaru, jejich barvy a jejich biologick sly, prun
masn prstnky pro harmonizaci projekc na prstech, moxy, barvy, magnety, lancety. Semnka se obvykle lep na projekce orgn
na noc. Masnm prstnkem se masruje 20 minut denn projekce tla v systmu hmyzu na prstech; je vborn inn nejen na
onemocnn konetin, ale m ozdravn vliv na cel organismus. Moxovnm se tepeln stimuluj jak zkladn energetick body na
ruce, tak potebn body v systmech, je to vynikajc zdroj energie. Z barev zelen (vtr) je na poslen innosti, erven (teplo) na
chipky, srdce, cvy, oranov (horko) na celkov poslen, urychlen hojen, lut (vlhko) na lymfu, kee, hnd (sucho) na plce,
stevo, ki, prjmy, zpomal funkci a ern (chlad) pi zven teplot, otocch, plinm vyluovn stavc funkce. Magnety
pouvme okov, hvzdikov, tyinkov a prstencov. Podle toho, jak je pilome, odsvaj bolest nebo dodvaj energii.
Obvykle se nedoporuuj magnety na noc, protoe berou nebo dvaj stle, na rozdl od semnka, kter pracuje pomaleji, ale jen
dokud je to poteba. Vechny magnety se pokldaj na projekce, pouze prstencov magnet pmo na postien msto, na otok,
modinu, znt, bolest. Tyinkov magnety psob rychleji ne semnka nap. v ppad zcpy. Magnety se nesm pouvat u lid, kte
maj defibriltor, kardiostimultor. Lanceta se pouv nap. u mozkov mrtvice a vech tko vstebatelnch hematom, kdy na
projekci pslunho orgnu najdeme bolestiv bod, jeho propchnutm snme krevn tlak, nedojde k otoku, proist se cvy, a i star
hematomy po tchto pravidelnch oeten miz. V Su-Jok se psob nejen na dan bod bolesti, ale oetuj se i mn bolestiv
souvisejc body v okol, souvisejc orgn, inervace z mchy a centrum mozku. Nedlnou soust terapie je i dodrovn pitnho
reimu (30 ml na 1 kg vhy lovka, v lt vce, v zim mn) a dodrovn zsad zdrav vivy. Su-Jok funguje pi poruchch
funkc pohybovho apartu, pi akutnch stavech, pi zntlivch neinfeknch onemocnnch, pi zven nebo snen tlaku, pi
poruchch spnku, zanesench elnch dutinch, u nosnch mandl u dt, e rzn rmy, kael, srden zstavu, stevn problmy,
bolestiv menzes, bolesti ptee, artrozu, zastaven krvcen pi razu i pi porodu.. Nevyl plsn, bakterie ani viry (infekn
onemocnn), nevyl lupenku, ale dostane ji pod kontrolu.

AKABANEHO TEST je vynikajc diagnostick a terapeutick systm tepelnch disbalanc akupunkturnch drah.
Vyrovnnm tepelnch disbalanc se d lit velk mnostv nemoc. Psobenm na tonizan a pepoutc
akupunkturn body se vyrovnv jen drha, kter je nejvce rozhozena, ostatn drhy se obvykle vyrovnaj samy.
Dalm dleitm ukazatelem je pomr prmr tepla a chladu v organismu. Jsou nutn minimln 3 sezen, z jednoho
men nelze vyvozovat jednoznan zvry, ale za ti sezen se pacient vtinou zharmonizuje a pi tvrtm sezen ji
obvykle namme asy na lev i prav stran tm stejn. Akabaneho test odhal momentln stav organismu.
Jestlie se stejn disbalance objevuj i pi druhm a tetm men, lze pak usuzovat na hlub zdravotn problm. Test
meme u tce nemocnch opakovat za 2-3 dny, u jinch pacient sta test opakovat za tden. Ve stavu zdrav je
dobr z preventivnch dvod provdt test 1x za pl roku. Ppadn harmonizan zsah tak pedchz nejrznjm
chorobm a zrove l mnoh zdravotn problmy v ppad jejich vskytu.

Ve m souvislosti

Vdom nebo podvdom usilujeme o tst, dokonalost a harmonii, kter v prvn ad vyaduj dobr tlesn a
duevn zdrav. Vude na svt se od pradvna hledaly cesty k jejich dosaen a staly se soust vech kultur. Vznikla
situace, e se stejn nemoci spn lily rznmi zpsoby. Nejprve pouze na zklad praktick zkuenosti empirie,
pozdji za pomoci objev modern medicny. Na zklad hlubokch znalost vchodn filozofie a medicny,
shromaovanch tisce let, i medicny zpadn, zpracoval jihokorejsk profesor Park Jae Woo (filozof, vdec a lka)
pehled lebnch metod alternativn medicny a vytvoil v nich systm a d. Jeho hlavnm pnosem i patentem je
komplexn pstup, jasn, srozumiteln a vdeck sjednocen t kol indick, nsk a egyptsk. Dky nmu me
zpadn medicna snadno pochopit a aplikovat teorii a praxi vchodn lkask vdy.
Systm vychz z obecn platnho principu pro cel vesmr, tedy i pro lovka. Je to princip holografie, podobnosti:
Kad st celku nese informace o celku, ve m sv souvislosti. Proda vytvoila v evolunm vvoji jako nejvy
bytost lovka a vybavila ho mechanismy samoregulace. Tuto roli maj v organismu tisce systm podobnosti
(analogie). V nich promt tlo lovka na zny tla, orgny a vzniknou nap. mikrosystm unho boltce, jazyka,
temene hlavy, oblieje, oka apod. Profesor Park zpracoval (r. 1984) mapy analogickch systm podobnost ruka
noha (odtud nzev Su korejsky ruka, Jok noha od kotnku a na chodidlo). Ruka a noha jsou vcerovov
systmy, kter mohou slouit k pirozen stimulaci bod, smrovan na prevenci i lbu nemoc lovka. Pochopenm
projekce orgn na ruce a noze se d psobit na urit body pro clenou lbu orgn, tkn, kloub i smyslovch
orgn.
Su Jok terapie pouv mikrosystmy rukou i nohou k zen bioenergetickch proces na dlku, odstrauje disharmonie
v energetick nerovnovze, k nm dochz pi vech fyzickch a emocionln mentlnch poruchch a zpravidla jsou
jejich pinou. Klinick zkuenosti lka vce ne 40 zem len mezinrodn asociace ONNURI Su Jok terapie,
jejm prezidentem je prof. Park Jae Woo, svd o vysok innosti tto metody pi lb lid s akutnmi i chronickmi
nemocemi, vetn velmi vnch chorob.

Princip terapie Su Jok

Mikrosystm ruka noha poskytuje informace o tle a jeho energetickm stavu. Pi porue orgnu vznik patologick
elektromagnetick (signln) vlna, neboli forma informace, kter smuje do kadho mikrosystmu. Jen v ppad
poruchy orgnu vznik citliv, patologick, bolestiv bod (bod podobnosti), kter se li od vech ostatnch histologicky,
fyziologicky, klinicky i fyzikln maj rzn hodnoty mitelnch veliin: teplotu, vodivost, odpor. Pi vzniku problmu
dochz ihned k informan energetick vmn, informace jdou formou vlny do celho tla. Stimulac bolestivho bodu
se zahj informan vmna. Aktivac bodu poslme zptnou lebnou vlnu k mstu, kde porucha vznikla, co vede
k normalizaci energetickho stavu, zlepen funkce, k uzdraven (distann zen bio-energetickho procesu).
Porucha v celkovm mnohorovovm energetickm systmu lovka hraje vznamnou roli pi mechanismu rozvoje
onemocnn. Vrazn lebn efekt pin ovlivovn pomoc Byol meridin a aker v mikrosystmu Su Jok. Jejich
projekci a zpsoby lby propracoval profesor Park Jae Woo.
Su Jok terapii lze provdt podle rovn znalost na rznch stupnch:
1. Len na zklad systmu podobnosti. Fyzicky stimulujeme urit body zn na ruce a chodidle a tm dojde
ke zmrnn bolesti, k lb akutnch i chronickch nemoc. Touto metodou nememe nikdy pacientovi ukodit
2. Metafyzick metody pouvan lkai, kter poskytuj irok monosti lby rznch nemoc.
Systmy podobnosti Pi diagnostice a len v systmu Su Jok pouvme individuln systmy rukou a nohou. Noha
je innj, ruka pohodlnj. Na orgny nad brnic lpe funguje noha, pro orgny pod brnic je vhodnj ruka.
Noha je vborn pro len krevnho tlaku a poruch spnku.
Na obou nikch a nohch existuj ti samostatn anatomick projekce tla na vce rovnch a kadou z nich lze
nezvisle na sob vyuvat Jedn se o projekci orgn do

ruky (nohy) od zpst (kotnku) po prsty zkladn analogick systm (ZAS),

kadho prstu systm hmyzu (SH). Pro len lze vyut najednou nebo postupn vce prst,
poslednch lnk prst minisystm. Vysoce inn systm, ale vzhledem k obtnjmu vyhledvn
aktivnch bod je vhodn zejmna pro akupunkturu aplikovanou lkai.

Zkladn analogick systm (ZAS)

Nejprve si vysvtlme podobnost lidskho tla a ruky. Tlo m trup a pt vystupujcch st hlavu s krkem a tyi
konetiny. Ruka m dla, palec a tyi prsty. Hlava je smrovna na jednu stranu, konetiny na opanou. Na dlani je
palec postaven stranou od ostatnch prst, nen protilehl z hlediska chopu. Konetiny pae i nohy maj ti lnky a
ti velk klouby. Rovn tak prsty. Hlava a krk, stejn jako palec tvo dvoulnkovou vystupujc soustavu. Nejdel
vnitn prsty rukou (prostednek, prstenek) jsou projekc nohou, krajn a krat prsty (ukazovek a malek) jsou
projekc rukou.

Obr. 1: Zkladn

analogick systm
Tlo m pedn povrch (jin) a zadn povrch (jang), analogicky ruka dla (jin) odpovd pedn sti tla, hbet ruky
(jang) odpovd zadn sti tla (obr. 1).
Pedstavme-li si na ruce palec otoen opanm smrem ne jsou ostatn prsty, vidme analogii ruky a tla zetelnji
(ra ivota, pedstavujc horn projekci brnice, se ztoton se zpstn rhou doln projekc brnice. Ob projekce
jsou v obrzcch zakresleny rkovanou arou).
Shrnut

Kad ruka (i noha) tvo samostatn diagnostick a lebn objekt

Pedn strana tla se promt na pedn stranu ruky (ob JIN).
Zadn strana tla odpovd zadn stran ruky (ob JANG).
Pi diagnostice a len orientujeme ruku tak, aby odpovdala poloze lovka, tedy tak, jak sami stojme nebo
vidme pacienta dla je stejn orientovan jako pedn st lovka.
Pi vyhledvn bod pod brnic ruku orientujeme tak, e prsty smuj dol. Pi vyhledvn bod
nad brnic palec smuje nahoru. Jinak eeno: pedn st tla dla vpedu, zda a hbet ruky vzadu,
konetiny smuj dol.
Projekce tla do lev ruky
2. prst lev pae, 5. prst prav pae
2. prst prav pae, 5. prst lev pae
Projekce tla do prav ruky
3. prst lev noha, 4. prst prav noha
3. prst prav noha, 4. prst lev noha

Systm hmyzu (SH)

Na tech lncch kadho prstu obou rukou i nohou se nezvisle na ZAS a souasn s nm promtaj vechny orgny
celho tla. Jejich zobrazen mapa je na obr. 2. Z nho je vidt i orientace projekce orgn a konetin. Opt
plat: pedn strana tla se promt na pedn stranu prst, zadn strana tla odpovd zadn stran prst

Obr. 2: Projekce tla do prst Systm hmyzu

Obecn postup lby - Vyhledn patologickho bodu
Podle mapy orgn vyhledme opatrn nejbolestivj bod. Pouijeme k tomu vhodn nstroj se zakulacenm, tupm
koncem (nap. sirka, hek aj.) Zanme tlakem v okol pedpokldan oblasti a smujeme k nejcitlivjmu mstu.
Oeten patologickho bodu

Akupunktura. Aplikuj ji lkai specilnmi jehlikami a injektory.

Akupresura. Tlak na patologick bod vyvol lebnou vlnu. Na vyvozen tlaku pouvme stimultory:
Pirozen (semnka, kameny). Jsou vysoce inn, nebo krom akupresury psob jet svou pirozenou
energi i barvou. Nejvhodnj jsou erstv semena, such ped pouitm na hodinu a dv namme.
Ze semen pouvme neloupanou pohanku (univerzln stimultor), fazole zelen mungo, erven fazole
adzuky, erven semena kaliny, oranov z hoice, lut z prosa, hnd z jablek nebo hroznovho vna, ern
pep apod. Uml stimultory. Speciln kovov hvzdiky s magnetem nebo bez magnetu.
Akutn onemocnn na bod psobme pes stimultor od nkolika vtein do asi 10 minut
Chronick nemoci stimulujeme jednu a nkolik hodin denn.
Moxovn. Moxy lisovan suen, rzn tvarovan pelynk. K bodu na kter mme psobit piblme
3

zaplenou moxu a prohvme. Jde o univerzln prostedek, kter lze pout vdy, s vjimkou krvcen. Je
mono pout i elektrick zdroj tepla. Moxy psob na patologick bod jednak teplem, jednak lebnm inkem
moxovho oleje. Lze pout i mikromoxu v podstavci, kter se pikld na bolestiv bod. Moxa se zapaluje, kou
jde jejm kanlkem a ovlivuje bod. Na ki se objev skvrna od moxovho oleje, kter m lebn inek.
Mase k oeten bod analogickch systm. Vyuvme pi poruchch zasahujcch vt povrch tla (nap.
pi vyrkch, ekzmech, oparech, spleninch aj.), vt orgny, velk klouby atp. Oetme najednou vce
bod.K masi pouvme masn prstnky, tyinky, vleky atd.Na tonizaci pouijeme intenzvn krtkodobou
mas (1 a 2 min) do zervenn a proht oeten oblasti. Mas projekce dutch orgn (dchac cesty,
aludek, steva, lunk, moov cesty) je ve smru pirozenho pohybu vnitnho obsahu lenho orgnu.
Laser ureno pro lkask pouit.
Rzn dal zpsoby:
Led pikldme v analogickm systmu na pslun bod kostku ledu. Vhodn pi krvcen (nos,
aluden vedy, dloha).
Sekrcen (utaen) bodu pslun oblasti v SH, nap. gumikou.
Psoben barvami na body. Pi pouit barev (bolestiv bod nabarvme) musme respektovat vlnovou dlku
jednotlivch barev (viz pklady pouit). Barvy psob lpe u dt.

Lebn pomcky se po pouit umvaj ti minuty pod tekouc studenou vodou nebo lihem, semnka se vyhazuj.
Praktick poznmky
Psobme na tu ruku i nohu, na jej stran tla se problm vyskytuje.
Rozliujeme umstn problmu (nemoci):

nad brnic body nalezneme nad horn projekc brnice (oblast palce, obr. 1)
pod brnic akupunkturn body nalezneme pod doln projekc brnice.

Nemoc na pedn stran tla psobme na dla, chodidlo. Na zadn stran tla psobme na hbet ruky, nrt.
Pozor na projekci konetin (obr. 1) palce jsou vdy vytoeny smrem ven!

Obr.

3:

Projekce

oblasti Hlava krk do prst

Pklady konkrtnch aplikac terapie
Oblast Hlava krk
Projekce viz

obr. 3. Na obrzku jsou uvedeny zkladn rozmry, je vak nutn vdy respektovat proporce konkrtnho
4

pacienta (posazen u, o atp.).

Psoben na bod nosu:

Rma akutn i senn akupresura bodu nosu nkolik minut pak hnd semnka do zlepen stavu.
Semnka denn mnit
Krvcen z nosu led nebo utahovn gumikou.
Zvten nosn mandle zelen barva, zelen zrnka. Pout 2-4 prsty.
Psoben na body o
Plen, ervenn ern barva nebo semnka.
Svdni, otekl vka, slzen zelen semnka, barva.
Krtkozrakost dlouhodob hnd zrnka na noc.
Dalekozrakost dlouhodob zelen zrnka na noc
Psoben na body u
Akutn znt moxa, ern barva, ern semena.
patn sluch denn moxa a erven semnka, erven barva.
Psoben na body zub
Zuby se promtaj a k um, respektujeme umstn bolavho zubu.
Akutn bolest zub akupresura, moxa, ern semnka.
Paradentza mas v projekci elist, pak dlouhodob erven semnka.
Psoben na body hlavy
Bolesti hlavy respektujeme msto bolesti na hlav, najdeme odpovdajc patologick bod. Jde-li
o bolest v ztylku, hledme bod pod nehtem na vrchn stran prstu, jinak na pedn stran piky prst.
Moxa, aktivn stimulace, erven semnka.
Nespavost bolestiv bod uprosted ela. Jemn mas 7 a 10 minut pak na noc na oba palce
hvzdika s magnetem nebo bez magnetu.
Krevn tlak bod na vrcholu palce uprosted. Vysok jemn mas bodu 7 a 10 minut, pak hvzdika
nebo ern i hnd semnka, denn 1 a 2 hod. Nzk aktivn, velmi intenzivn stimulace bodu 30
a 40 s, pauza 5 a 10 min, opakovat tyikrt Pak rychl mas piek prst. Chronicky nzk
tonizace hvzdikou s magnetem 1 a 2 hodiny denn, erven semnka.
Psoben na body krku
Hlasivky pedn strana palce uprosted. Akutn znt zelen barva, semnka, akupresura
hvzdikou. Chronick porucha hlasu erven semnka nebo aktivace hvzdikou dlouhodob.
Koktn na zatku slov zelen barva, semnka.
Chrpn na noc na bolestiv body hlasivek erven semnka.
Psoben na body krn ptee
Krn pte Pi bolestech vdy mo

V prvn sti serilu jsme se seznmili se vznikem a principem Su Jok terapie a jednotlivmi lebnmi systmy
(zkladn analogick systm, systm hmyzu a minisystm). Dle jsme uvedli obecn postup lby a pklady
konkrtnch aplikac metody Su Jok v oblasti HLAVAKRK. Pi zalamovn text k obrzkm se nm podailo pehodit
popisky u obrzk ruky (obr. 1), za co se autorkm i tenm omlouvme.
Oblast hrudnku v zkladnm analogickm systmu (ZAS)
Pi vyhledvn bolestivch bod (patologickch, signlnch) hrudnku je vhodn dret ruku palcem nahoru, co je
poloha odpovdajc vertiklnmu postaven tla lovka. Lze pracovat na obou rukou. Srovnn vidme na obr. 1.
Projekce pednho povrchu hrudnku v ZAS je na dlani mezi rhou palce u jeho kloubu a rou ivota na jin povrchu
ruky. Zde vyhledvme body pi potch v rznch vrstvch hrudnku: na ki, pi patologii prsou, pi patologii eber,
meziebernch sval a nerv, pi patologii orgn hrudnho kose: prdunice, prduek, brzlku, plic, srdce, jcnu.

Lze pracovat na obou rukou, piem bon sti hrudnku jsou na rozhran dlan a hbetu ruky mezi palcem a
zpstm. Proto je pohodlnj lev bok pro lep pstup diagnostikovat a lit na prav ruce a prav bok na
bokna levruce
V obr. 2 jsou znzornny:

Projekce brnice dv tetiny ry ivota.

Bifikace (rozdlen) trachey na pravou a levou prdukuna dlani v jedn tetin od rhy palce dol.
Projekce brzlku pod rozdlenm trachey. Brzlk je dleit endokrinn orgn,
hrajc vznamnou roli v zabezpeen imunity dt.
Projekce srdce. Svisl stedn ra od piky palce k e ivota dl hrudnk na pravou a levou plku. Vlevo
od centrln linie nad brnic je srdce. Na lev ruce je v prohlubni nad rou ivota, na prav ruce se promt vc
vlevo, co odpovd umstn srdce v tle.
Projekce sfinkteru (svrae), msta pechodu jcnu do aludku, le uprosted brnice.

Projekce zadn sti hrudnku v ZAS je na hbetu kad ruky. Tam vznikaj patologick body pi poruchch 1.-7.
hrudnho obratle a jejich kloub, kter se promtaj na 1. metakarpln kost (kosti od palce po zpst). Vyhledvme
body ptee, zadn sti eber, sval, nerv, pak zadn a doln sti obou plic Je nutn si pamatovat e
pi problematick ptei budou bolestiv body na 1. metakarpln kosti nejen na jang povrchu, ale i na bonm a obas i
na jin povrchu.
Psoben na bod brzlku
Imunita dt (dti oslaben, asto nemocn) 1-3 denn stimulovat bod brzlku takto: moxa, mas tyinkou s kulatou
hlavikou, me bt i sirka, hek na hkovn atp.. barvolba a akupresura: aplikace zelench fazol na bod.
Semnka mnit jednou denn. Lba probh asi 2 msce, potom ji lze opakovat podle poteby za 2-3 msce.
Obr. 3
Psoben na oblast prduek

Zahlennost prduek: mas hrudnku masnm vlekem, vdy smrem

od brnice k nosu. Mas je indikovna
z jin, jang i bonch povrch, asi 2-3 minuty, a to 2-3 denn. Po masi
odkalvat
Znt prduek, zpal plic: najt bolestiv body, stimulovat je jako
podprnou lbu souasn s bnou lbou.
Bronchiln astma: doporuuje se denn 3-4 mas hrudnku. Dle
aplikovat erven fazole azuky na bolestiv body. Mas ry ivota
(brnice) z obou stran ruky, na dlani i hbetu.
Chronick onemocnn plic a prduek: moxa, stimulace bolestivch bod,
mas vleky od ry ivota nahoru ze vech stran, akupresura
hvzdikami s magnetem k dodn energiestimulan.

Psoben na oblast srdce

Bolesti v oblasti srdce u starch lid: ohvme tuto oblast moxou, eventuln nad svkou nebo jinmi zdroji tepla.
Palcem druh ruky masrujeme oblast srdce. Mase provdme 65-70 za minutu.

Nzk frekvence tepu: mas ve smru hodinovch ruiek.

Vysok frekvence tepu: mas proti smru hodinovch ruiek.
Arytmie: rytmick makn bodu opt 65-70 za minutu.
Omdlvn, nzk tlak akutn stav: mas srdce, mozku (piky palc) a nadledvin.
Patologie prsou: vznikaj bolestiv body vpravo a vlevo od stedn ry na projekci hrudnku, individuln ve
nebo ne (viz obr. 3). Oetujeme nsledovn:
cysty: na bolestiv body aplikujeme asi 1 msc fazole mungo.
mastopatie: na bolestiv body aplikujeme erven fazole azuky. moxujeme a masrujeme.

Psoben na oblast aludku

kytavka, plen zhy: mas bodu zakulacenou tyinkou.

Plen hy dlouhodob: aplikace semnka neloupan pohanky na bod asi 1 msc Semnka mnit jednou za 24
hodin.
Obtn polykn (staen uzvr aludku): Bod moxujeme, masrujeme a aplikujeme ervenou fazoli (opt
denn mnme).

Psoben na celou oblast hrudnku

Poruchy dchn souvisejc se slabost meziebernch sval a sval brnice (u dosplch po obrn, u dt pi mozkov
obrn) provdme mas vlekem hrudnku ze vech stran a mas ry ivota na dlani i jejho pokraovn na bon
sti ruky a hbetu, navc aplikace zelench semnek na bolestiv body celho hrudnku.
Psoben na oblast hrudn ptee
asto jsou dchac problmy a bolesti na hrudnku spojeny s problmy hrudn ptee (1.-7. obratel). Promtaj se
na hbet ruky od kloubu palce po zpst (viz obr. 3). Nap. bolesti u srdce vznikaj pi blocch 3. a 4. hrudnho obratle.

Bolesti, porucha hybnosti ptee: po nalezen bolestivch mst projekce hrudn ptee, a to nejen na hbetu ruky,
ale i na boku, pechodu hbetu a dlan ruky, provdme na vech bolestivch bodech moxovn, mas
tyinkou, masnm vlekem a aplikujeme zelen semnka.

OBLAST HRUDNKU V SYSTMU HMYZU

Systm hmyzu (obr.

4 a, b) je pro len velmi vhodn a pohodln, nebo:

Orgny se promtaj na men plochu, body jsou aktivnj. Stimulac menho potu bod psobme na vt
plochu (plce, srdce).
Poskytuje dobr pstup ze vech stran.
Projekce celho tla v tomto systmu je na kad prst prav i lev ruky. Pi dlouhodob lb je lpe vdy po 24
hod mnit bod psoben, kter najdeme na jinm prstu.
Systm hmyzu je vhodn na akupresuru, lbu barvami, semnky a mase specilnmi masnmi prstnky.

Obr. 4
Je nutn si uvdomit, e projekce na prsty je mnohorovov. Na jin i jang povrchu vidme projekci kon (povrch tla),
vnitn orgny i kostn systm. Situace je zakreslena na rznch prstech v obr. 4a, b, piem se samozejm
souasn promtaj vechny rovn na kad prst
Hrudnk se promt na 2. lnek kadho prstu. Rha, kloub bl ke pice prstu je projekce krku. Rha, kloub mezi 2. a
3. lnkem je projekce brnice.
Lba masnm prstnkem (kolekem) v systmu hmyzu se provd mas prst denn. Je vhodn jako prevence a
lba cel ptee a celkov tonizace pi chronick nav, nzkm tlaku a vyerpn.

Pehled nkterch lebnch pomcek ovanch metodou Su Jok. Tmav plochy magnet jsou ve skutenosti zlat,
bl odpovdaj realit
Oblast pod brnic v zkladnm analogickm systmu
Znovu zdrazujeme: pi diagnostice i len tto oblasti drme ruku prsty dol, dla je orientovan dopedu. Potom
odpovd dla Jin povrchu tla bichu, hbet ruky Jang zadnmu povrchu tla a bon sti dlan bonm stem tla.
Pi vyhledvn orgn pod brnic vyuvme doln projekce brnice, tedy 1. zpstn rhu, odmyslme si palec a cel
dla i cel hbet je vyuit na projekci orgn tla pod brnic.
PEDN POVRCH BICHO
Diagnostiku i lbu meme provdt na obou dlanch rukou.
Pro diagnostiku i len je velmi dleit sprvn poloha ruky a
zejmna dokonal pochopen projekce orgn na levou a pravou
ruku (pozor, nejde o zrcadlov obraz orgn!). Z obrzku 1 ve
snadno pochopme. Je zde znzornno:

umstn orgn v tle lovka

projekce orgn na levou dla (je nakreslena plnou arou)

Obr. 1projekce orgn na pravou dla (jej palec je kreslen

rkovan). Vimnme si hlavn, kde jsou jtra, slezina, slinivka,
slep stevo a prav a lev vajenk.

Popis obrzku

Horn st bicha: na horn tetinu dlan (od zpstn rhy) se promtaj vpravo jtra 2 se lunkem 4,
uprosted je aludek 3, vlevo od aludku, mezi aludkem a sle-zinou slinivka bin 5, u levho boku slezina 7.
Stedn st bicha: tenk stevo 8 a tlust stevo, kter zan na hranici stedn a doln sti bicha vpravo
slepm stevem 9. Tlust stevo stoup vzestupn trank 10, ot se a podl hranice horn a stedn sti
bicha smuje doleva pn trank 11, nsleduje sestupn st tranku 12, utvo zatku v doln sti
bicha, nsleduje konenk, jeho horn tetina m projekci na dla, doln dv tetiny vetn itnho otvoru
na Jang povrch hbet ruky, mezi prostednkem a prstenkem.
Doln st bicha: doln tetina dlan je projekce pnevnch orgn:
U en mezi klouby 3. a 4. prst je projekce dlohy 13, moov mch se nachz bl k pedn bin
stn, dloha je za nm. Prav vajenk 14 je na prav ruce mezi klouby druhho a tetho prstu a lev
ruce mezi klouby tvrtho a ptho prstu. Lev vajenk 15 nalezneme na prav ruce mezi klouby 4. a
5. prstu, na lev ruce mezi 2. a 3. prstem. Mezi moovm mchem, resp. dlohou a kon rhou
mezi tetm a tvrtm prstem nalezneme projekci moovch cest, pochvy a vnjch pohlavnch orgn
16.
U mu mezi klouby 3. a 4. prstu na ob dlan se promt moov mch, o jednu tetinu n
prostata, na kon rhu vnj pohlavn orgny (penis a varlata).

Pi oetovn bod urologickho stroj (na dlanch) a konenku (na hbetu rukou) se doporuuje mt ki mezi 3. a 4.
prstem podloenou prstem druh ruky a hledat bolestiv bod v mst projekce jmenovanch orgn.
Obr. 2
Pi problmech s jednostrann umstnmi orgny v horn sti
bicha (hrudnku) je lpe pracovat s body v sekundrnm systmu:

Orgny prav sti tla (jtra, lunk) oetujeme na lev

ruce pacienta.
Orgny lev sti tla (slinivku, slezinu) oetujeme
na prav ruce pacienta.

Projekce zad pod brnic je na hbetech rukou pod zpstn rhou (obr. 2). Nejprve si pipomeme skladbu kostry
(obr. 3). Jak jsme ji uvedli, krn obratle C1-C7 se promtaj na 1. lnek palce (u dlan), 1.-7. hrudn obratle (Thl-Th7)
maj projekci na 1. metakarpln kosti (palce). Brnice je na zadnm povrchu tla mezi 7. a 8. hrudnmi obratli (zpstn
rha na hbetu kad ruky). Pod brnici, mezi metakarpln kost 3. a 4. prstu, se promt dal st ptee takto:

v horn tetin hbetu ruky smrem dol od brnice 8.-12. hrudn obratel
ve stedn tetin 5 bedernch obratl
v doln tetin kov kost a kostr.
Obr. 3
Popis obrzku 3 Na hbetu ruky maj projekci tak ledviny a nadledviny. Pi vyhledvn
tchto dleitch, asto problmovch orgn, svm prstem druh ruky, nejlpe
ukazovkem, vyhledme prohlubn mezi 2. a 3. kost a 4. a 5. kost hbetu ruky (od prst
k zpst), v rovni horn tetiny (10. a 12. hrudnho obratle, asi v 1/3 a 1/4 od zpst).

Pravou ledvinu (17) na prav ruce najdeme mezi 2. a 3. prstem, na lev ruce mezi
4. a 5. prstem.
Levou ledvinu (18) na prav ruce najdeme mezi 4. a 5. prstem, na lev ruce mezi
2. a 3. prstem.
Nad projekc ledvin, smrem k zpst, nahmatme hrbolek. Na nj se promtaj
nadledviny (19). Moovody maj projekci od ledvin - smrem dol. Opakujeme, e doln
st konenku a itn otvor maj sv analogick body na ki mezi 3. a 4. prstem.
Oblast pod brnici v sytmu hmyzu
V systmu hmyzu se promt tlo pod brnic na prvn lnek (od dlan) 2. a 5. prstu,
brnice na kloub mez prvnm (u dlan) a druhm lnkem (obr. 4).
9

Opt rozliujeme povrch pedn Jin a zadn Jang. Pedstavu o umstn orgn tla v tomto
systmu jsme mohli zskat z obr. 2 v prvn sti serilu. Pi vyhledvn patologickch bod
respektujeme proporce tla pacienta. Opt je dleit poloha prstu vdy pikou nahoru, Jin
povrch dopedu, take prav bok se promt na prav ruce na bok ukazovku bl 3. prstu,
na prstenku je prmt pravho boku tla na stran prstu u malku atp.
Pklady konkrtnch aplikac metody Su Jok (problmy pod brnic)
V tto kapitole jsou seazeny problmy a nemoci podle abecedy. Obr. 4

Alergie. Mas nadledvin

Alergie. Mas nadledvin 3-5 denn, erven fazole na body nadledvin 1-2 ms.
Bolesti bicha (nap. prjem). Nejprve musme vylouit akutn bin phody nap. znt
slepho steva apod. Pak lut magnet na sted dlan, mas bolestivch bod projekce
bicha.
Dloha (myomy). Moxa na bolestiv body, erven fazole azuky, 1,5-2 msce, na noc
na ob ruce.
Dlouhodob nemoci. Mas nadledvin 3-5 denn, erven fazole na body nadledvin
1-2 msce.
Hemoroidy. Akutn bolesti mas bol. bod ke mezi 3. a 4. prstem jak hbetu ruky
(pi vnjch hemoroidech), tak na dlani (vnitn hemoroidy), kostky ledu na bolestiv body
3-4 denn, semnka neloupa-n pohanky. Chronick problmy dlouhodob (1-2 msce)
postup jako u akutnch problm, opakovat 1-2 za rok, akupresura bolestivch bod
stimultory (hvzdiky nebo pohanka). Dodrovat hygienu rno a veer studen sprcha
na oblast itnho otvoru.
Chronick nava. Mas nadledvin 3-5 denn, erven fazole na body nadledvin 1-2
msce.
Jtra po loutence, chronick problmy. Moxa na pslun body, dlouhodob (1-2 msce denn) v ZAS,
zelen fazole (mungo) na bolestiv body lpe v SH.
Menstruace, siln krvcen. Dv ern gumiky vloit mezi 3. a 4. prst, prothnout je a k zpst (vytvo se),
dret asi 1-2 min., pomalu poutt Opakujeme 3 denn. Kostka ledu na projekci dlohy, 3 denn.
Menstruace nepravideln, slab. Moxa na body vajenk, erven semnka na stejn body (1,5-2 msce).
Moov mch, akutn znt (nachlazen). Moxa na pslun bod, lut magnet s hvzdikou do zmrnn
pot, urologick aj 3-4 lky denn.
Nzk tlak. Mas nadledvin 3-5 denn, erven fazole na body nadledvin 1-2 msce, intenzivn stimulace
tlakem bodu na pice palce (3-5 denn po dobu 30-40 s).
Omdlvn (akutn pomoc). Mas mozku, tj. piek palce a prst, intenzivn mas srdce nad arou
ivota asi uprosted hrudnku* (provd se stdavm tlakem asi 60-65* za minutu tak, e palcem tlame
na oblast srdce na dlani, ukazovkem naproti na hbetu ruky), intenzivn mas nadledvin-.
Pte bolest pod brnic. Najt bolestiv body na hbetech rukou, pak moxa, intenzivn mas bod projekce
ptee tyinkou, vlekem, akupresura v SH: hvzdiky, erven semnka akutn stav, zelen semnka
chronick problmy.
Pomoovn dt, non. Veer moxa na bod moovho mche, erven semnka na noc
Pomoovn starch lid. Znamen oslaben svra moovho mche, neloupanou pohanku na bolestiv
body moovho mche a moovch cest po dobu 1-2 msce.
Slinivka, akutn bolesti. Magnet lutou stranou nahoru s hvzdikou nebo okov, na bolestiv bod
do zmrnn bolesti.
Slinivka, nedostaten funkce (zven hladina cukru v krvi). Podprn lba. Moxa na bod slinivky, lut
semnka (proso, kukuice) na bolestiv body, ve dlouhodob 1-2 msce. Stimulace bolestivho bodu 3-5
denn tyinkou s kulatou pikou.
Studen zda, konetiny (u starch lid). Moxovn bod ledvin a nadledvin 2-3 tdny denn, masrovn
nadledvin, intenzivn, rychle 3 denn na obou nikch, asi 1-2 min., na noc velk erven fazole (maj tvar
ledvin) na pslun body obou ledvin na ob ruce, klky k sob.
Vajenky cysty. Moxa na body vajenk, na noc zelen fazole na body vajenk po dobu 1-1,5 msce.
Vedy aluden, dvanct nkov. Moxa na pslun body, erven semnka jako podprn lba pi hojen
ved a prevence (na jae a na podzim) u pacient s chronickmi problmy.
Vtoky neinfekn. Hnd semnka na body genitli (na ki dlan mezi 3. a 4. prst).
Zcpa. Mas projekce tlustho steva od slepho steva ke konenku, vlekem na obou rukou. Chron.
problmy: kadodenn mas ve stejnou hodinu (rno nebo veer, kdy se vyprazdujeme). Pravideln rno pt
sklenici vlan vody. Akutn stav: krom mase stimulace bod (moxy, semnka mungo).
Zrak zhoren vkem. Zelen fazole (mungo) na bolestiv body projekce jater, mas oblasti jater
vlekem, bolestivch bod jater tyinkou se zakulacenou pikou, moxa na body projekce jater, zelen
fazole na body o.
ha plen. Akutn stav: masrovat bolestiv bod uprosted brnice (svra aludku). Chron. stav: ern

10

semnka (neloupan pohanka), na bolestiv body v ZAS a SH.

lunk, jtra bolesti. lut magnetick hvzdika na odpovdajc body
lunkov kameny. erven fazole (adzuky) na bod lunku zmkuje a rozpout kmen. Nepouvat
zelenou, ta by vy-volala pohyb kamen neznme velikost, riziko poruchy luovod!
lunk ln pocit thy vpravo pod ebry. Mas vlekem, respektujeme smr odtkn lui (od lunku
k dvanctnku), 3-4 denn intenzivn, rychle, cca 1-2 minuty, lunkov aj 2-3 tdny, denn.

Aplikace metody Su Jok na konetinch

Konetiny v zkladnm analogickm systmu
Na obr.

1 vidme, jak se v zkladnm analogickm systmu (ZAS) promtaj konetiny na prsty rukou:

Souasn projekce konetiny na prsty

prav ruky

lev ruky

prav ruka

2. prst

5. prst

lev ruka

5. prst

2. prst

prav noha

3. prst

4. prst

lev noha

4. prst

3. prst

Hlava, krk i tlo lovka maj Jin pedn a Jang zadn povrch. Rozhran je na bon stran a poznme jej podle
zmny struktury ke i schopnosti se oplit (Jang povrch je z vnj a zadn strany a opaluje se lpe). Tak
na konetinch rozeznvme Jin a Jang povrch (na obr. 1 je znzornn Jin povrch).
Horn konetiny Jin povrch: dla, sti pae se svtlou plet
od dlan k pedlokt, loketn jamce, nadlokt a k ramennmu
kloubu. Jang povrch: hbet ruky, tmav ple na pedlokt, loket,
tmav ple na pedlokt a k ramennmu kloubu. Hranice Jin a
Jang povrchu je v mstech zmny struktury a barvy ke.
Doln konetiny maj rozhran Jin a Jang povrchu na stehnech
a ltkch (v mstech mylench puk kalhot). Jin povrch:
od pednho puku pes vnitn st stehna a ltka k zadnmu
puku, dle na achilovu lachu, vnitn kotnk a chodidlo. Jang
povrch: od pednho puku pes vnj povrch stehna, ltka,
vnj kotnk na nrt.

Obr. 1:
PHK prav horn konetina (pae), PDK prav doln
konetina (noha), LHK lev horn konetina, LDK lev doln
konetina.
Obr. 2: 1 ramenn klouby, 2 pae, 3 lokty, 4 loketn jamky,
5 pedlokt. 6 zpst, 7 dlan (zaujmaj 1/2 lnku),
8 palce rukou, 9 prsty rukou 0/2 lnku), 10 kyeln klouby,
11 stehna, 12 kolenn ky, 13 podkolenn Jamky,
14 paty, 15 ltka, 16 chodidla, 17 palce nohy, 18 prsty
nohou (zaujmaj 1/5 lnku)
Pedstavu projekce konetin na prsty prav ruky zskme
podrobnji z obr. 2. Dleit: palce rukou a nohou jsou
v projekci vdy orientovny ven, malky dovnit.
Obdobn jako u projekce trupu, existuj dva druhy projekc
konetin: kon podobnost (projekce ke konetin na ki prst)
a kostn podobnost (projekce kost a kloub konetin na kosti a
klouby prst). Tto skutenosti vyuvme pi lb. Jde-li se
o povrchov poruchy, orientujeme se na kon rhy.
Pi problmech v hlubokch strukturch se orientujeme podle
11

kost a kloub prst

Konetiny v analogickm systmu hmyzu

V systmu hmyzu (SH) maj konetiny stejnou projekci na bon sti vech prst dle obr. 3.
Projekce levch konetin

Projekce pravch konetin

na lev boky prst

na prav boky prst

Systm hmyzu je velice pohodln pro lbu konetin, zvlt jejich kost a kloub. Systm je miniaturn, kad kloub
se promt na jeden bod a nemusme tedy rozliovat, je-li problm i porucha na Jin nebo Jang povrchu. Jak jsme ji
uvedli, v systmu hmyzu se dobe l i pte.

Obr. 3: 1 ramenn klouby, 2 pae, 3 lokty, 4 loketn jamky, 5 pedlokt, 6 zpst, 7 ruce, 8 kyle,
9 stehna, 10 kolena, 11 ltka, 12 kotnky, 13 nohy
Pklady konkrtnch aplikac metody Su Jok na problmy konetin

Znt kloub: mas, prstnkem nebo vlekem, projekce kloub v ZAS a bod v SH. Akupresura pslunch
bod hvzdikami, semnky hnd barvy (jablko, hroznov vno, neloupan pohanka), lut magnet do zmrnn
bolest.
Artrza, bolesti, porucha pohyblivosti kloub: moxa, bl kulat (okov) magnet na 4 a 6 hodin denn, zelen
fazole mungo 1 a 2 msce v SH, mas pslunho kloubu v ZAS pomoc prst druh ruky. Doporuuje se
vhodn cvien.
Uraz, zlomenina kosti (akutn stav): psobme chladem (led, studen voda) a utahovnm gumiek v mstech
projekce zrann, do 6 hodin po raze. Potom moxa, akupresura stimulace bod 1 krt za 1 a 2 hod. po dobu
1 a 2 min., erven fazole azuky na bolestiv body pro zlepen hojen.
Keov ly na nohch: mas prstnkem nebo vlekem od piek 3. a 4. prst k dlani a hbetu ruky
(od perifrie k centru), moxa, zelen zrnka na bolestiv body.
Zven suchost ke praskn ke na rukou a nohou, ast lmn neht: moxa, erven semnka na noc
Lep je psobit v SH.
Praskn kloub: moxa, erven semnka na pslun body.
Bolestiv body na chodidlech: moxovn pslunch bod na nejvzdlenjch poslednch lncch 3. a 4. prstu.
Mas bod 3 a 4krt denn tyinkou s kulatou hlavikou, erven fazole na odpovdajc body na noc.

Pochopme-li princip jednoduch a velice efektivn lebn metody Su Jok, nen problm kdykoliv a kdekoliv pomoci
sob i druhm. Pi lb v systmech podobnosti stimulac sprvnho bodu vdy vznikne pozitivn, vrazn lebn
inek. Metoda umouje zjistit pesnou lokalizaci patologickch proces, piem m je vraznj bolest v bod
odpovdajcm v danm systmu postienmu orgnu, tm je vraznj porucha orgnu. Citlivmi body na rukou
meme souasn diagnostikovat i lit
Seril, kter prv kon, pedstavuje malou st Su Jok terapie, rozpracovanou jihokorejskm vdcem, lkaem a
filozofem, prof. Park Jae Woo. Na zklad studia zpadn a vchodn medicny, filozofie a vlastnch zkuenost
12

jednodue vysvtlil princip holografick podobnosti analogickch systm v organismu lovka a objasnil diagnostiku a
lbu bez lk, pirozenmi prostedky bez vedlejch nedoucch ink a komplikac. Pat mu za to podkovn a
obdiv.

13