Sv.

Klement msk
Sv. Klement msk poval v kesanskm starovku velk vnosti, a se z jeho pera
zachoval jen jeden psemn dokument. Z jeho ivota toho vme mlo. Sv.: Pavel v list
Filippanm (4,3) uvd Klementa mezi svmi spolupracovnky. Nelze ovem s uritost
ci, e by tento Pavlv Klement byl toton s nam Klementem mskm. Npisy z
Pavlovy doby ve Filippch ukazuj, e toto jmno tam bylo dost ast. Popt to nen
ovem tak mon. Vezmeme-li toti za podklad Klementovu smrt r. 99 a Pavlv pobyt
ve Filippch na druh apotolsk cest r. 52 i na tet r. 57, mohl by tu Klement poznat
apotola jet jako chlapec i mlad mu. Kdyby jm byl tento Pavlv Klement, dalo by
se z toho soudit na jeho pohansk pvod a pravdpodobn narozen ve Filippch i v
blzkm okol. Podle pozdjch daj, pramencch z pseudo klementinskch spis, byl
ztotoovn s konsulem Titem Flaviem Klementem, jen ml bt r. 85-96 pro sv
piznn se ke kesansk ve popraven. Podle zprvy sv. Irenea z druh poloviny 2. st.
(Adver. Haer. 3,3,3) byl tetm nstupem sv. Petra na mskm biskupskm stolci (r. 90999). Podle zprvy u Tertulliana z konce 2. st. jej vysvtil sm sv. Petr (Praescr. 32).
Pozdj zprvy (u Simeona Metafrasta z 2. pol. X. stol.) uvdj, e jej Trajn poslal do
vyhnanstv na Chersones, kde v moi nalezl svou smrt. Jeho dajn ostatky nalezl za
podpory chersonskho klru r. 861 jeden ze soluskch brat sv. Cyril. Oba svati brat
Cyril a Metodj ostatky pak pinesli do ma.
O vnosti Klementov, jakou poval v kesanskm starovku, svd mnostv spis
uvdnch jeho jmnem tzv. pseudo klementiny. K listu adresovanmu Korinanm o
65 kapitolch, kde o Klementov autorstv nen pochybnost, je v pekladu pipojen i tak
zvan 2. Klementv list Korinanm, u nho jsou urit pochybnosti vzhledem k jeho
zcela veobecnho obsahu. Podle Eusebia (H. E. III,38) nebyl v kesanskm starovku
citovn ani pouvn, je vak tm vdy uvdn spolu s prvnm listem.