1

1.lekce

Rozhovor

st u umte, take se meme pustit do prvnho smysluplnho textu, kter si v jidi petete.
Nejprve by mon ale nebylo od vci, projt si slovka za textem. Jen tak si je prohldnte,
abyste zhruba vdli, o co v textu jde. Vimte si tak, e u tu mte nkter slova
hebrejskho pvodu, o nich ji byla e v pedchoz lekci. Samozejm je u nich uveden i
fonetick pepis, abyste vdli, jak je st. A se budete slovka uit, nezapomete se u
tchto hebrejskch nauit i pravopis!!!
[sore] [ = moje] =
To jsou vlastn jmna, nco jako Moj a Sra. V textu se vyskytne jet jedno jmno: .
To se te [lea].

. , :
?  . , :
? , :
? . :
.  . :
. ; , :
? ? :
. , :

. .   . .
? .   
. . .   . :
?   :
.  ,   :

! .
!  :
Slovka
Zd se vm seznam slovek na prvn lekci ponkud obshlej? Ale ne, to se vm opravdu
jenom zd. Njak zat pece musme. Kdybychom tu stdali pt slovek, nudilo by vs to.
Radji vyuijeme vaeho potenho elnu a nahustme toho do vs ze zatku trochu vc.
Urit to peijete! No, ale aby se neeklo, pr slovek vm odpustm. Ta, co jsou oznaena
hvzdikou, se nemuste zatm uit aktivn, sta, kdy jim budete rozumt pasivn. Jedn se
o frze, kter budete zanedlouho schopni sami tvoit, take se s nimi zatm nemuste trpit.
Ale ta ostatn slovka se vn naute!
ahoj, dobr den
7

[olem alejchem]

odpov na olem alejchem

[alejchem olem]

co

dlat

jak se m?

 

dobe, dobr,

kam

jt

ty

do knihovny

* 

tak

pojme

*

spolu, spolen

ano

kde

bydlet

te, nyn

pod

s tvm bratrem

v Zelen ulici

* 

ne

u ne

s jeho (svou) enou

v Pask ulici

*  

oni, ony

bt

velmi

spokojen, , spokojen

mt

dt

opt, zase

u mch (svch) rodi

[ba ...]

ale

myslet, mnit

ptelkyn

[chaverte]

jak

ona

jmenovat se

mt pravdu

hezk,

vy

obvykle

my

jt na prochzku

plavat

st

knihy v jidi

nebo

uit se

nco

tady, zde

tedy, no

pozdravuj doma

hezk den (pozdrav pi louen)

odpov na gutn tog

 

on

ono

Mluvnice
Nerozumli jste moc textu, i kdy jste si proli slovka? To bude asi tm, e vm chybla
mluvnice. Nyn se naume nkolik vc tkajcch se pedevm sloves. A si vechna ne
uveden pravidla pkn v klidu projdete, pette si znovu vodn text a zkuste si ho peloit.
Uvidte, e u to nebude dn problm.
1

asovn sloves v ptomnm ase

Pravideln slovesa se v ptomnm ase asuj nsledujcm zpsobem: od kmene odtrhneme

koncov - nebo- a pidme pslun koncovky (jak vm jist dolo, ta slovka u
jednotlivch sel nsledujc tabulky jsou zjmena pslun osoby, kter je teba se tak
nauit, protoe asujeme-li v jidi slovesa, je vdy teba pipojit podmt, tedy podstatn
jmno nebo zjmeno).
mnon slo

jednot slo

)(-

1.

1.

2.

2.

)(-

3.

, , 3.

Pklad:
dlat = 

, ,

Poznmky:

Slovesn tvar 1. os. jedn. . ( ) je shodn s kmenem slovesa ().

Jak u bylo pipodotknuto, slovesn tvar mus bt doprovzen podmtem (osobnm

zjmenem, podstatnm jmnem, osobnm jmnem).

Koncovka - pro 1. a 3. os. mn. . se pouv v ppad, e slovesn kmen kon na -, -,

-, -, -, na samohlsku nebo na dvojhlsku. Vypad to sloit? Ale kdepak, kdy si
dkladn petete pklady, zjistte, e by to jinak prost ani nelo. To se tam toti
vkld kvli vslovnosti. Sledujte:

-
-
-
-
-
-

Pokud slovesn kmen kon na

Nap.:

-, pidvme v 2. os. jedn. . pouze koncovku -.

10

 -
To by urit napadlo kadho, e? Stejn logick je i nsledujc pravidlo:

Pokud slovesn kmen kon na -, nepdvme ve 3. os. jedn. . a 2. os. mn. . u dn

dal koncov -. Nap.:

, - 

Tvar 2. os. mn. . se pouv rovn pro vykn (jako v etin).

2 Zvltn slovesn tvar vznikne, pokud ve vt, v n je podmtem zjmeno , dojde

k pevrcenmu podku slov, take psudek (sloveso) pedchz podmtu (tedy zjmenu ).
V takovm ppad toti splyne slovesn koncovka se zjmenem ve tvar -.Prost se to
napte tak, jak se to vyslovuje:

= + 
K tomuto jevu dochz nejastji v otzkch, nap.:

? 
?
3 Nepravideln slovesa
mt - 


bt -

Poznmky:

V mnonm sle u slovesa existuj dv rovnocenn formy, ze kterch si mete

zvolit, kter je vm sympatitj a tu pouvat. V literatue se setkte s obma.

U slovesa si dejte pozor na vslovnost. Koncovka - se te vdy [bm]!!!

Na dal nepravideln slovesa budete upozornni postupn. Nebojte se jich, nekouou a je jich
malinko!
4 Slovesn zpor
Zpor u sloves tvome pomoc zporn stice nebo . Zase je na vs, kterou si
vyberete. V jidi se pouv stejn jako v etin i nkolikansobn zpor, nap.:
Nemme dn dt - 
Jist jste se sami dovtpili, e znamen dn.

11

Pokud chceme vyjdit, e u nco nedlme, pidme k stici jet slvko .

Nap.:
Tam u nebydlm. - .
Mon je vak ci i podobn jako v etin ( doslova u ne):
.
No nen to jidi roztomil?
5 Podek slov ve vt
Podek slov ve vt nen sice tak voln jako v etin, ale na druhou stranu nen ani tak
pevn jako v jinch jazycch.
V oznamovac vt stoj sloveso vtinou na 2. mst, piem podmt mu pedchz nebo ho
nsleduje. Na prvn msto stavme ten vtn len, kter chceme zdraznit:

. 
. 
. 
V otzkch doplovacch stoj na prvnm mst tzac zjmeno nebo pslovce, pak nsleduje
sloveso a teprve za nm podmt:
? 

Slovka
To j jen, abyste rozumli pkladm v mluvnick sti. Tahle slovka se klidn naute. Nic
tm nezkazte.
zpvat

pt

usmvat se

jst

pracovat

dn

Cvien
1. Vyasujte nsledujc slovesa stn i psemn ve vech osobch:

, , , , , , , , ,
2. Doplte sprvn zjmeno ke slovesnm tvarm (kde je vce monost,
pouijte vechny)

___ , ___ , ___ , ___ , ___ , ___ , ___ ,___

___ ,

12

3. Pelote pedchoz cvien do etiny, a pak zpt do jidi.

4.

a) Dejte slovesa v zvorkch do sprvnch tvar:

. )( 
? )(
. ) (
? )(
. )( 
. )(
. )(
. ( )
. )( 
. )(
. )(
. )(
? )(
b) Pevedte pedchoz vty do zporu.
5. Pomoc znm slovn zsoby vymyslete co nejvce otzek a utvote na n
odpovdi.
6. Urete infinitiv nsledujcch slovesnch tvar:

, , , , , , , ,
,
7. Pelote:
Ahoj. Jmenuji se Lea. Bydlm v Pask ulici. Te jdu do knihovny. Jak se jmenuje? Kde
bydl? Bydl (oni) tady? Ne, oni nebydl tady. Co dl? tu. My teme rdi, ale on nete
rd. Kde jste? Plaveme. Ona u m dt. (Ono) je velmi pkn. Kde pracuj? Nen spokojen.
Pojme do knihovny. Kde je knihovna? U jsou tady. M to (=ono)? Jsme tady. Co j?
Nejm rd. Usmvaj se. Pozdravuj doma! Jdu plavat. Vy jdete na prochzku. teme nebo
plaveme. Nejsem pkn. Jak se m? Jak se mte? Ona je velmi spokojena. Na shledanou. Na
shledanou (odpov). Nemte pravdu. Bydlme spolen. U tu nejsou. Obvykle chod (ona)
do knihovny. Myslm, e nemaj pravdu.

Nco mlo o jidi aneb co je to vlastn je a kde se vzalo?

Jidi je jazyk vchodoevropskch id. Vznikalo piblin od 9. stolet n.l. na zem
dnenho Nmecka (kolbkou mu byla oblast Lotrinska), pozdji (bhem 13. - 15. st.) se spolu
se svmi mluvmi pesunulo prv do vchodn Evropy, pedevm do Polska a na Ukrajinu.
V 19. a 20. stolet ho ekalo jet jedno velk sthovn a sice do Ameriky a Izraele. Pi vech
tchto pesunech bylo ovlivovno jazyky okolnch nrod, take v konen fzi v sob jidi
13

ukrv slova i mluvnick konstrukce nmeckho, slovanskho a samozejm hebrejskho

pvodu. Hebrejtina toti stla na plnm potku a i pro vchodoevropsk idy zstala vdy
lon kojde - svatm jazykem.

14

2. lekce

U umme st, pst, asovat slovesa v ptomnm ase, tak co kdybychom se tentokrt
). Je  nebo podvali na podstatn jmna? Pr u jich znte z minul lekce (teba
tedy na ase trochu si rozit obzory.
)  ( Zaneme opt textem. I tentokrt to bude rozhovor, ovem mezi maminkou

, teme [jankev]). Povdat si budou mimo jin o dalch lenech rodiny, -( a Jankevem
Potebn slovka najdete ] a [ester ]jejich jmna se tou takto: [lojme
samozejm za textem.

: , ?
:  .
: , ,  ?  .
:  , ?
:   .   ,?
:  .
: ,.
 : .
: .   ?
: , ,  . .
:  ?
:   .
: , . , ?
:  .
: , .   .
 :   .
:  ?
: . ,?
 :  , .    ?
:.
 : !    .
: .  , .
15

. !  :
. , :
    , .  :

. 
:
! :
!  . , :
!  :
Slovka
V seznamu opt najdete slovka s hvzdikou. U vte, e ta se nemuste uit aktivn.
Posledn dv slovka v seznamu ji znte z prvn lekce. Jeliko jsou to podstatn jmna, jsou
tu zaazena znovu a jsou doplnna o tvar mnonho sla. U slovesa je uveden tak tvar 1.
os. mn. .. Teoreticky byste ho mli znt z prvn lekce, ale jistota je jistota...Sloveso je
dalm ze slibovanch nepravidelnch sloves. Cel asovn, kter, jak brzy zjistte, vbec
nen tk, mte uvedeno v zvorce za pslunm infinitivem v seznamu.
to

pes

vidt

( )

tam

dva

maminka

, 

auto

,

modr

tak, tedy

zelen

lut

kvtina

slunce

lampa

/ , 

ern

hnd

kniha

,

16

erven

trochu

oranov



bl

vdt

, )

, ,
,
(
kdo

pan, ena

pece

jet

dn

mal

dvka

,

sestra

- ,

moje sestra

zda, uvozuje zjiovac otzku

bratr

spt

chlapec

,

mj chlapec

dobrou noc

odpov na gute nacht

 

dt

,

ptelkyn

[chaverte]

Mluvnice
Slbili jsme si podstatn jmna. V tto lekci zstaneme jen u prnvho pdu, ono toho bude i
tak dost, protoe...
6 Stejn jako v etin rozliujeme u podstatnch jmen i v jidi ti rody (musk,
ensk a stedn) a dv sla (jednotn a mnon). Nedlnou soust podstatnch jmen je

17

len, kter vak me bt nahrazen pivlastnovacm (nap. mj) nebo jinm (tento, vechen,

kad apod.) zjmenem. len je bu urit nebo neurit:

jednotn slo

len urit len neurit

( ;)

ensk rod

( ;)

stedn rod

( ;)

musk rod

mnon slo

len urit len neurit

musk rod

ensk rod

stedn rod

Z pedchozho pehledu vyplv, e velice jednoduch situace je v mnonm sle, kde je len
urit pro vechny rody stejn a len neurit tam neexistuje. Kde bychom tedy v jednotnm
sle pouili len neurit, tam v mnonm sle nebude len dn.
V jednotm sle to tak nen tk: len neurit je pro vechny ti rody stejn, take se
musme nauit jen len urit. Varianta u neuritho lenu se pouv ped podstatnmi
jmny, kter zanaj samohlskou nebo dvojhlskou. V vodnm textu jsme mli nap.

  ale  .
Od zatku naeho vkladu se vm urit neustle dere na mysl otzka, kdy se kter len
pouv. Zodpovme!
len neurit pouvme v ppad, e o dan osob i vci hovome poprv, pro
posluchae i tene je nov, jet o n neslyel, neetl nebo ji nevidl. Jet jednou opakuji,
e v mnonm sle v tchto ppadech nebude len dn:

Tam je (njak) pes. x Tam jsou (njac) psi. = .  x . 

len urit pak pouijeme v ppad, e mluvme o osob i vci ji znm nebo veobecn
znm.

V nkterch ppadech stoj podstatn jmno i v jednotnm sle bez lenu. V prv ad se
jedn o vlastn jmna a nzvy, o nepoitateln podstatn jmna (nap. On pije vodu

) a dle pevn o frazeologick spojen, na kter budete postupn

upozornni.

Do etiny leny vtinou nepekldme. Nkdy si meme vypomoci slvky njak pro
len neurit nebo ten, ta, to pro len urit. Ale to u sami vyctte svm jazykovm citem,
kde se to hod a kde je to zbyten.
Pklady:

. ? . ?  

18

Co je to? To je kvtina. Jak je ta kvtina? Ta kvtina je lut.

7 Mnon slo tvome pidnm rznch koncovek nebo i zmnou kmenov samohlsky.
Jak koncovky tak dal zmny uvdme od tto lekce ve slovnkch za kadm podstatnm
jmnem. Pokud tam u nkterch podstatnch jmen dnou poznmku nenajdete, znamen to,
e dan podstatn jmno se v mnonm sle nepouv. V tto lekci je to nap. slovo
slunce - . Najdete-li ve slovnkch za podstatnm jmnem na msto koncovky jen
pomlku (-), znamen to, e tvar zstv v mnonm sle stejn jako v jednotnm (nap.
zstane i v mnonm sle , nebo takov uitel , kdy se
rozmno, budou z nj - uitel).
Pro super ambicizn studenty nsleduje tabulka monch koncovek mnonho sla . Musm
je vak zklamat, protoe nelze vytvoit pehled, kter by nm kal nco ve smyslu: Je-li
podstatn jmno toho a toho rodu a kon-li na tu a tu koncovku, bude mt v mnonm sle
takov a takov tvar. Takov pehled by nm zabral moc msta a stejn by nebyl
vyerpvajc. Mohu vs vak ubezpeit, e brzy budete sami celkem spn poznvat
(nkdy mon jen odhadovat, ale i to je dobr), jakou koncovku mnonho sla pout. Sta
se jen s jazykem trochu lpe seznmit. Nyn ale u ty slben existujc koncovky mnonho
sla:
peklad pkladu

mnon slo jednotn slo koncovka

dopis

0-

radost

rolnk, zemdlec

maminka

kvtina

chlapec

vnuk





Poznmka:
Nco byste si mli pece jenom hned zapamatovat: koncovky - a - (vyslovujeme [-es]) se
vyskytuj pedevm u slov hebrejskho nebo aramejskho pvodu. Ta prvn pat k
muskmu rodu, ta druh k enskmu. Vimte si prosm, e tam, kde dvme koncovku -,
miz koncov -, kter bylo v jednotnm sle. To plat bez vyjmky!!! Ale i to sami brzo
vypozorujete. Koncovky - a - jsou zase koncovky mnonho sla u vech zdrobnlin. Ale
to j jen tak na okraj.
8 Zpor tkajc se podstatnch jmen tvome pomoc zjmena ( dn), je vm bude
velice sympatick, protoe zstv nemnn ve vech rodech, pdech (o nich bude e v
dal lekci) i obou slech:

dn pes

dn kvtiny

dn kvtina

dn dti

dn dt

dn psi

19

Hezk, e?
9 Jet malikost z jinho soudku: zjiovac otzky
V minul lekci jsme hovoili o otzkch doplovacch, nyn se podvme na druh typ otzek.
Zjiovac otzky jsou ty, na kter odpovdme ano - ne. V jidi se tvo z oznamovacch vt
tak, e na zatek pidme slvko , kter mimochodem pochz ze slovanskch jazyk. Do
etiny ho nen teba nijak pekldat:
Je to pes? - ?  
Prci si lze ovem usnadnit i tak, e dn nepidme a jen patin upravme intonaci
(jako kdy se na nco ptme v etin):

?  
Slovka
voda

 

uitel

-,

e se mte nauit i slovka z kapitolky o mnonm sle (ta u tch koncovek), vs jist
napadlo samotn.
Teorie u bylo a dost, jdeme na cvien!

Cvien
1. Popite, co je na obrzcch. Mete si pomoci otzkami:

?... ?  ? ? ?

2. Doplte do vt sprvn len (vty na jedn dce spolu souvis):

. ___ . ___
. ___ ? ___ . ?  ___
. ___ . ?  ___
. ___ . ___
. ___ ___ ,  ? ___
20

. ___  . ?  ___

? ___ . ___
3. Urete rod a mnon slo tchto podstatnch jmen (cvin si je mete i
peloit, ale to je pro vs jist malikost):

, , , , , , , , , ,
, , , , , ,
4. Utvote z nsledujcch oznamovacch vt zjitovac otzky (nezapomete,
dl se to pomoc ):

.   .   .  .

.  . . .
.  
5. Pevedte vty do zporu:

. 
.
.  
. 
.
. 
. 
.
6. A nyn si zase zapekldme:
Dobr den. Jak se mte? Dobe. Kam jdete? Jdu do knihovny.

Co dl? tu. J netu rd, ale rd plavu.

Co je to? To je auto. To auto je zelen, ale nen pkn.

Kdo je to? To je pan Bl ( )a to je njak chlapec. Ten chlapec je jet mal. M
pravdu.
Jdeme na prochzku. Vidte? Nevidme, teme.
Ted pjde (jde) spt.
To nen pes, to je p.

Kde jste? Jsme v knihovn. A oni? Oni jsou tak tady. A kdo je tam? Tam je njak chlapec a
njak dvka.
M to? Ne, nemm to. Vy to mte? Ano, my to mme.
To nen kniha, ale dopis.
Tady jsou njac rolnci. To nejsou rolnci. (Oni) bydl tam.
Dobrou noc! Dobrou noc! (=odpov)

21

Co takhle zazpvat si nakonec?

Jidi m velice bohat repertor krsnch temperamentnch psn. Spousta je jich tradinch
lidovch, ale existuje i ada nemn ndhernch umlch psn. I kdyby jidi zcela vymelo
jako nstroj komunikace (rouhav to mylenka, e?), v psnch urit peije.
Bulbes




  

22

brambora

nedle

pondl

ter

steda

tvrtek

ptek

sobota

pro zmnu

bramborov knedlk

dle

23

3. lekce

V minul lekci jsme se zaali seznamovat s podstatnmi jmny v jidi. V tto lekci budeme
pokraovat v nakousnutm tmatu a krtce se jet vrtme ke slovesm. Jak je nam
zvykem, zaneme opt rozhovorem. Vzpomnte na Mojeho z prvn lekce? Tentokrt si
nebude povdat se Srou, svou znmou, ale s Leou, svou ptelkyn...

,  .  ...!
, .   .  

?
.
.  .
, . ?
. .
 .   ?
      .  . 
 

.

?
     . 

 .
  .
 .   .  .
  !
   ?   .

. .
Slovka
tu Hvzdiky jako obvykle oznauj slova, kter zatm sta ovldat pasivn. Sloveso
mte vyasovno, jeliko pat k nepravidelnm.

nkdo

) (

zvonit

muset

otevt
24

dvee

moci

][efer

mon

jsi to ty

astn

pijt

pijt na nvtvu

ke mn

chtt

) , ,
, ,
, (


kva

aj

vait

][mojchl zajn

odpustit

][zaj mir mojchl

odpus mi

zvdav

mn

ukzat

][di dire, di dires

byt

kuchyn

nad

stl

pekrsn

 , 

je, existuje

pod

 ,

idle

 ,

vc

25

koka

, 

za

tento, tato, toto

 , ,

koupelna

, 

zchod

, 

dl

pro

host

, 

lonice

, 

vedle

zahrada

, 

okolo

dm

,

velk

vyjd. 2. pdu; od

soused

[ochn, chejnim]

to je koda

  

mu

, 

strom

pn

pipraven

zpt

Mluvnice
V vodu k tto lekci jsme si ekli, e ns ek pokraovn vkladu o podstatnch jmnech a
njak ta poznmka ke slovesm. Zaneme tmi slovesy:
11 Vimli jste si v textu vazby
, pop.
? Tato vazba vyjaduje existenci
nebo vskyt neho. Nejastji se pouv s urenm msta:

.  
.  
Zpor zn  , pop.  .

. 
26

.  
Pokud znte jin jazyky, pak vzte, e v nmin tto vazb odpovd vazba es gibt, v
anglitin there is/are a ve francouztin il y a.
12 Zpsobov slovesa
Jsou to tato slovesa:
muset, potebovat - 
chtt -
smt -
nesmt - 
muset -
moci, umt; znt -
Tato slovesa maj jednu pravidelnou nepravidelnost v asovn: ve 3. os. jednotnho sla
nepibraj koncovku -:

, ,  , , , 
Poznmky:

Sloveso se asuje nsledovn:

, , , , ,

Slovesa a ob znamenaj muset. Rozdl je v tom, e sloveso je mnohem

intenzivnj. Obvykle zle na mluvm, pro kter z tchto dvou sloves se rozhodne.
Pklad:

.  x . 

Zpor od slovesa zn :

? 
. ,.  ,

Slovesem meme vyjdit t uritou nejistotu:

? 
. .  ,

Vazbu ,( je mon, e) si zapamatujte. To ostatn tak.

Vimnte si jet infinitivu od nm ji dobe znme vazby  :

. 
. 

27

Vidte, e  i  nm v tomto ppad zmizely.

13 Skloovn podstatnch jmen
Jidi m pouze ti pdy: nominativ, dativ a akuzativ.

Pehled skloovn:
jednotn slo
musk rod

ensk rod

stedn rod

nominativ

akuzativ

dativ

mnon slo
musk rod

ensk rod

stedn rod

nominativ

akuzativ

dativ

Nominativ odpovd eskmu prvnmu pdu: .  - Tatnek pije.

Akuzativ vyjaduje pm pedmt (bezpedlokov, esk 4. pd): ? - Vid
ten strom?
Dativ se pouv po vech (opravdu vech) pedlokch:  - ped domem
Vimli jste si, e mnon slo m vude stejn tvar? Sympatick, e?
V jednotnm sle se nm jen trochu mn leny. Tabulku si peliv protte a naute se
vechny pdy! A a se vm nepletou!!!
Existuje pr podstatnch jmen, kter pi skloovn nejen, e mn tvar lenu, ale dokonce
pibraj i koncovku -, piem odpad jejich koncov -, a to ve vech pdech krom
nominativu. Nejdleitj z nich jsou:

- 
-
rabn - [rebm] - [rebe]
S podobnm jevem se setkme i u vech vlastnch jmen (u kestnch jmen i pjmen):
nom.

, , ,

dat. + ak.

, , ,

28

Jist vm neulo, e nkde je koncovka pouze -, nkde -. Nepochybuji, e v jazykov cit

je ji natolik vytben, e vm dojde, e koncovku - dvme tam, kde by se samotn - tko
vyslovovalo.
Jet pipomnm, e neurit len , je ve vech rodech nemnn a v mnonm sle
neexistuje (podstatn jmno, kter by mlo v jednotnm sle neurit len, zstv v
mnonm sle bez lenu).

ekli jsme si, e dativ se pouv pouze po pedlokch. Z vodnho textu u jich pr
znme: , , , , , , , , ,, s ostatnmi se seznmme
postupn. Dleit vc, na kterou vs vak jet musm upozornit je, e tvar lenu ( tj.
dativ m. a st. rodu) asto splv s pedchzejc pedlokou v jedno slovo:

= +
= +
= +
= + 
= +
= +
= +
Zd se vm toho veho u a dost? Dme si tedy pohov a vyzkoume si, jak se nm podailo
teorii vstebat!

Cvien
1. Popite za pouit vazby  / a nleitch pedloek pokoj na
obrzku. Aby vm to lo lpe, doume se jet pr jednoduchch slovek:
na

[af, afn]

( = +)

postel

,

telefon

, 

televize

sk

- , 

okno

- ,

koberec

zrcadlo

29

2. Doplte do textu sprvnou pedloku (kde je to mon, sthnte pedloku

se lenem v jedno slovo). Napadne-li vs u nkter vty vce monost, klidn
je pouijte vechny.

.  ___ , ___ . ___ 

.    ___ . ___ .  ___ 
.   ___ . ___ .___   
 ___ . ___
3. Doplte do vt sprvn tvar zpsobovch sloves a vty pelote:

.( ) .)( 
. )( ? )(
. )( 
. ) (  
. )( 
. )( 
3. Pelote:
chci, musme, (oni) nesm, mu, nesm, chce, umte, (ona) sm, chce, znme, (oni) mus,
nesmm, um, (on) me, umme, nesmte, muste, nememe, (oni) nechtj
4. Doplte leny podstatnch jmen ve sprvnm tvaru. Dejte si pozor na
rozlien uritho a neuritho lenu!

. ___ .  ___ ___ .___  ___

30

  ___ ?  ___ . ___ ___

___ . ___  ___ ? ___ . ___

.
5. A na konec tradin peklad:
Nyn pjdeme na nvtvu. Zvonme. Nkdo jde otevt dvee. Je to jedna ptelkyn. Jmenuje
se Sra a bydl tady s maminkou a tatnkem. V kuchyni je stl. Nad stolem je lampa. Vid tu
koku na idli? Meme pt vodu, ale Sra va aj a kvu. Jsme zvdav a chceme vidt byt.
Vedle kuchyn je lonice a pokoj pro hosty. Za tmito dvemi je zchod s koupelnou. Toto je
pokoj pro dti. Jsou tu postele, stl, idle (mn. .) a skn. Na skni je televize a na okn jsou
kvtiny. Za oknem vidme zahradu. Zahrada je kolem domu. Je velmi pkn a velk. Sra
k, e to je zahrada soused. Dti do zahrady nesm chodit. aj a kva jsou hotovy, musme
jt do kuchyn a pt.

Jidi a jeho dialekty

Jidi se bhem svho vvoje rozdlilo do dvou hlavnch dialekt: zpadn jidi a vchodn
jidi. Zatmco zpadn jidi jet bhem stedovku a ranho novovku zaniklo nebo spe
splynulo s nminou, vchodn jidi se nejen dle rozvjelo, ale tak se rozlenilo do dalch
dialekt:

- v Litv, Blorusku a severovchodnm Polsku ili tzv. Litvaci se svm litevskm nem

- na Ukrajin, v Halii a Rumunsku pouvali id ukrajinsk ne

- ve zbylm Polsku a k nmeckm hranicm to zas bylo polsk ne.

V 19. a 20. stolet, kdy dolo k velkm migracm id do Ameriky, vyvstala nalhav poteba
rozttn jidi sjednotit, aby si jeho mluv mezi sebou lpe rozumli. Za tm elem vznikla
v roce 1925 ve Vilniusu organizace YIVO, kter se v roce 1938 pesthovala do New Yorku.
Tato stle existujc a velice aktivn pracujc instituce vydv knihy a asopisy s tematikou
jazyka jidi a kultury, kterou tento jazyk odra pod nejrznj semine, programy a
jazykov kurzy. Je mon ji navtvit i na internetu.

31

4. lekce

Moje s Leou se zase jednou seli. Jejich vztah se pozvolna prohlubuje. Pedstavte si, Moje
bude pozvn Leinmi rodii na nvtvu! Nae znalosti jidi mluvnice se tak budou
!pozvolna prohlubovat. Pedstavte si, budeme mluvit o pivlastovn

: , . ? ?
 : ,. ,   . 

.
:!
.   .

 .   .
.   .   

.    .  .
  .   .
: ,  .  , . ?
: , . !
Slovka
Text nebyl tentokrt nijak dlouh, take ns neek ani moc slovek. Je-li vm to lto,
netruchlete, ono pr slovek pibyde jet u mluvnice a cvien...

jak se m

jak se da

][nikoe

jde to, nen to patn

mj

rodie

)mt (povinnost

ajajaj

zajmav

vyprvt

kvli

tvj

,


][mipoche

rodina
prarodie

32

Praha

jejich

Polsko

jet

do

vdy, stle

v lt

mnoho, hodn

[a sach]

Amerika

vichni

rozum se

drah

rozumt

myslet si, domnvat se

koupit

njak

drek

pomoci

obchod

, 

Mluvnice
U se tte, co to zase bude? U nyn vm mu prozradit, e sam uiten vci!
14 Pivlastovn osobm
Jedn se o to, jak v jidi vyjdit nap. Mojeho dm, maminina kniha, tatnkv pes
apod. ekneme si k tomu nkolik pravidel:

osoba, kter pivlastnujeme pibr koncovku -:

pokud m osoba, kter se pivlastuje urit len, tento len se pevede do tvaru
dativu:

 /  - 
/ -

33

 / - 

kon-li podstatn jmno oznaujc osobu, j se pivlastnuje, na , , , zn

pivlastujc koncovka kvli vslovnosti -:
Horovicv dm - 

nsledujc podstatn jmna maj pivlastnujc koncovku -:

pivlstovat lze jinak i pomoc pedloky :

- 
15 Pivlastovac zjmena
Kdy pivlastovat, tak podn. A k tomu je zapoteb pivlastovacch zjmen. Ta jsou v
jidi velice jednoduch, protoe od kadho existuj jen dva tvary: jeden pro jednotn slo identick pro vechny rody a pdy - a druh pro mnon slo - rovn identick pro vechny
rody a pdy:
jednotn slo

mnon slo

mj

tvj

jeho (m. a st. rod)

jej

jejich

16 Skloovn osobnch zjmen

Kdy u jsme u tch zjmen podvejme se tak na skloovn osobnch zjmen:
nominativ

akuzativ

dativ

ty

on

ona

ono

my

vy

34

oni

17 Vazba po slovese
Sloveso lze pout ve dvou monch ppadech:

. 1.
V tomto ppad vyjaduje jedna osoba, co chce ona sama udlat, a po slovese chtt nsleduje
infinitiv vznamovho slovesa (v naem ppad ).

  2.
Zde chce nkdo po nkom jinm, aby nco udlal. V tomto ppad vyjdme v prvn vt,
kdo chce ()  , a v druh vt kdo (podmt - )m co udlat (pomoc slovesa 
a vznamovho slovesa: ) .
Pro jistotu si uvedeme jet njak pklady:
Chceme, abyste te jeli. - .  
Nechci, aby si to dt hrlo na zahrad. - .   
Chce, abychom dnes pili do koly. - . 
Sloveso pat mezi nm ji dobe znm zpsobov slovesa, tzn., e se asuje jak? Vak
vy dobe vte:







Toto sloveso m jet jeden vznam, a sice mt ve smyslu mt za povinnost:
Co mm dlat? - ? 
Mme jt do koly? - ?
18 Vyjadovn eskho do, k, na
Srovnejte (si v hlav):
Jedu ke svm rodim. - . 
Jedu do Prahy. - . / 
Jedu do knihovny. -.  
Jedu do Ameriky. -. / 
Jedu do koly. -. 
Jedu na konferenci. -.   
35

Zvlt chci upozornit na to, e u nzv mst, stt a kontinent se pouv pedloka
nebo , vyjadujeme-li smr. Odpovdme-li na otzku kde? pouijeme pedloku .
Jdu-li do njak instituce apod. (kola, knihovna), pouiji pedloku . Ptte-li se, pro ve
spojen nen len, tak to je proto, e to je frze a len se tam prost nepouv. To u
se tak muste nauit. Lze vak tak ci  pop. . V takovm ppad vak
nemme na mysli kolu jako instituci, ale koln budovu.
Paklie jedu nebo jdu k njakm lidem, stejn jako v etin se pouije pedloka k - .
No, a kdy se jedn o konferenci i podobnou akci, uchlm se k pedloce .

Slovka
Tak tady jsou ta slben slovka:
mt (za povinnost)

pijt

kola

do koly, ve kole

hrt, hrt si

konference

, 

Nyn u ale piel as na

Cvien
1. Moje se vydal s Leou do obchodu pro drky.  
?Tvote vty podle vzoru a npovdy na obrzcch:

. 
.
. 
.
Slovka:
sladkosti

- , 

hraka

, 

36

2. Pelote:
jeho auto, moje knihy, nai rodie, jejich dti, tvj dm, jej pes, vae koky, moje sestra, tvj
bratr, jeho idle, v stl, nae maminka, mj tatnek, jejich knihovny, jej televize, m
kvtiny
3. Doplte do vt sprvn pivlastovac zjmena (vty na jedn dce spolu
souvis):

.  ___ . 
. ___ .  
.  ___ 
.    ___
? ___ .  
. ___ .  
4. Pelote:
Jdeme k vm. To je od nich. Vid m? (On) je za tebou. Pjdou s nm. Bydlm u n. te to.
Jede s nmi? Musm u tebe pracovat. Nevidm t. Nemme ji. Chce vs mt. Chtj m vidt.
5. Pelote i toto:
Chci, abys mi pomohl. Chce, abychom li s nm. Chce, abych to peetl (etl)? Chceme,
abyste k nm pili na nvtvu. Nechtj, abych chodil do jejich zahrady. Chcete, abychom
jeli s vmi?
6. Doplte sprvnou pedloku:

. ___  .  ___ . ___ 

.  ___ ?  ___ . ___
7. Popite podle rodokmenu na obrzku nsledujc rodinu. Pomozte si
nsledujcmi otzkami:

? 
?/

37

?/
?/ 
Slovka
teta

strc

Vslovnost jmen:
[ klmen], [ chane], [ imen]
8. Pelote:
Moje jde na nvtvu k Leinm rodim. Lea mu vyprv o sv rodin. Jej rodina je velmi
velk. Nkte ij v Amerikce, ale tam Lea se svmi rodii nejezd, je to moc drah. V lt
jezd ke svm tetm a strcm do Polska. Moje chce koupit Leinm rodim, bratrm a
seste drky. Chce tak, aby mu Lea pomohla. Jdou spolu do obchodu. Co mm koupit
tvmu tatnkovi? pt se Moje. Kup mu njakou knihu, rd te. Mamince koup kvtiny.
M je velmi rda. Dtem, Lein seste a bratrm, koup Moje sladkosti a njak hraky.
(Oni) jsou jet mal. Lea m tak psa, ale tomu (jemu) Moje dn drek nekoup. Nyn je
spokojen.

Cesta id do Evropy
Vichni dobe vme, e domovem id je Izrael, Zem zaslben. Star zkon nm velmi
jasn a precizn l djiny celho nroda od jeho vzniku a do potku kestansk ry.
Kdybychom k tomu pietli i proroctv, tak meme ci, e vlastn a do souasnosti...
id ve sv vlasti nezaili mnoho klidnch chvil, velmi asto byli nuceni bojovat s okolnmi
nrody a nejednou byli podrobeni nebo dokonce odvleeni do zajet. Asi nejstranj udlost
vak bylo v roce 70 n. l. znien jeruzalmskho chrmu, kter cel nrod svm zpsobem
sjednocoval a pipomnal mu jejich jedinho opravdovho vldce - Boha. Po tom netst v
roce 70 se id rozprchli po celm svt a postupn dospli i do Evropy.

38

39

5. lekce

Mete si gratulovat. Prv jste se dostali do posledn lekce prvn sti na uebnice. Po tto
lekci vs ek velk opakovn, a pak zane nov st. Dobr pocit, ne? U toho umte
opravdu celkem dost, ale jet nco mlo je teba se nauit, aby vae vyjadovn nebylo tak
pln primitivn a hlavn, abyste dobe rozumli i tm textm v jidi, kter nebyly napsny
pro nai uebnici...
V textu budeme nakupovat. S pan Stejnovou

= 
. :
. :
?  :
.  ,    :
=

.   .  :

?  .   :
.  . :

 . ,   . :

?
.  , :
.    .   :
? :

?    :

Tetokrt vs etm, e? Tak krtk rozhovor jsme snad jet nemli. Ale pro byste si
nemohli jednou odpoinout...

Slovka
pt si

bochnk

, 

chlb

deset

houska, bulka

francouzsk

sr

40

salm
koer

[koer]

jeden

kilo(gram)



maso

vepov

[chazer, chazejrim]

trejfe

[trejfe]

vzt, brt

jablko

erstv

mlko

lhev

,

mouka

co dle, nco dalho?

vechno

kolik

platit

Mluvnice
19 Skloovn pdavnch jmen v pvlastku
Co to je pvlastek? Nevzpomnte si u na sv koln lta, kdy jste ve vtch hledali rzn
podmty, psudky, pedmty i pvlastky? , myslm, e u se vm rozjasnv. Pvlastek
(abychom byli pesn, tak pvlastek shodn) je pdavn jmno, kter pedchz podstatnmu
jmnu a njak ble ho uruje. Teba: mal stl, velk pes, ern koka atd. U vte, e? Tak
to je dobe, protoe nyn si s tmito pvlastky budeme tak trochu hrt.
Z pedchozch lekc vme, e ani v jidi nelze mluvit neustle v prvnm pd (Vid maminka?
Co koupme pro tatnek? ... To zn hloup i v etin, e?). Jenome kdy skloujeme
podstatn jmna, musme skloovat i jejich pvlastky (v etin tak neekneme mm mal
psa i nco podobnho). Take, te si v krsn pehledn tabulce ukeme, jak ono se to v
jidi dl. Princip je jednoduch: to pdavn jmno alias pvlastek prost pibr rzn
koncovky podle toho, jakho je rodu, sla a v jakm je pd. Pokud to zn hroziv, zahledte
se do tabulky, kter vs pesvd o opaku:
jednotn slo
nominativ
musk rod

akuzativ


 

41


 

dativ


 

 

 

 

ensk rod

stedn rod

)mnon slo (plat pro vechny pdy

 

musk rod

 

ensk rod

stedn rod

Pokud si pedchoz pehled pomalu v klidu protete, zjistte, e na tom nen vbec nic tkho
(zvlt jestli mte njak pedsudky nap. z nminy!). Nebudu vm k tomu nic kat.
Pokuste se sami najt si v tom systm a peliv se to naute. Vae jidi se tm stane mnohem
!jidiovatj
Poznmka 1
V doplku (tzn. po slovesech bt, stt se, zstat apod.) je pdavn jmno v jidi, jak u
jste si jist vimnli, nemnn:
/ Ddeek je velk - velk ddeek -

  / Koka je ern -   ern koka -

 / Dm je mal - mal dm -
/ Ddekov jsou velc - velc ddekov -

 / Koky jsou ern -  ern koky -

/ Domy jsou mal - mal domy -

42

Poznmka 2
Pdavn jmno jin se nechov tak pln pesn podle ve vysvtlench pravidel.
Pedchz-li ho neurit len, pivlastovac zjmeno nebo , je ve vech rodech a pdech
jedn. . pln nemnn:

  , 
  , 
  , 
Pedchz-li ho ovem len urit, chov se zas normln, tj. stejn jako vechna ostatn
pdavn jmna v pvlastku:

 , 
 , 
 , 
V mnonm sle je vdy tvar .

Slovka
lovk

Tentokrt ji budete ueteni dalch vklad a pustme se do

Cvien
1. Pelote:
(njak) velk sk, v t velk skni, na tu pipravenou konferenci, s mmi spokojenmi
rodii, vedle tch ervench kvtin, do njakho zelenho domu, v jednom (njakm) drahm
byt, pod (njakou) oranovou knihou, za tm malm domem, u t tastn rodiny, s jeho
ernou kokou, s naimi drahmi prarodii, pro jejich mal dti
2. Doplte do vt sprvn pdavn jmno (podle nabdky):

, , , , , ,

?  _____ 1.
.  _____
. ?  _____
. _____
.  _____
._____ 
3. Nakupujte!

?

43

4. Pelote:
Dnes jdu se svou maminkou do obchodu. Musme nakoupit mnoho vc. Do obchodu chodm
rda. Pracuje tam mil ( )prodavaka. Pod se usmv. Dnes potebujeme lhev mlka,
kilo jablek, bochnk tmavho chleba, njak sr a mon kousek ( ) salmu. (Ten)
salm ale mus bt koer. Trejfe maso nejme, protoe jsme id ( ,) .

Co je koer a pro
Nazen o tzv. koer neboli ist strav pochzej z Bible ze 3. Mojovy, 11.
kapitoly (esk ekumenick peklad, esk biblick spolenost, 1995):
1 Hospodin promluvil k Mojovi a ronovi a ekl jim:
2 "Mluvte k Izraelcm: Ze vech zvat na zemi smte jst tyto ivoichy:
3 Vechno, co m rozdlen kopyta tak, e jsou kopyta rozpolcen pln, pevkavce mezi
zvaty, ty smte jst.
4 Ale z pevkavc a z tch, kdo maj rozdlen kopyta, nesmte jst velblouda, kter sice
pevykuje, ale nem rozdlen kopyta; bude pro vs neist;
5 damana, kter tak pevykuje, ale nem rozdlen kopyta; bude pro vs neist;
6 zajce, kter tak pevykuje, ale nem rozdlen kopyta; bude pro vs neist;
7 vepe, kter sice m rozdlen kopyta tak, e jsou pln rozpolcen, ale nepevykuje; bude
pro vs neist.
8 Jejich maso nesmte jst, jejich zdechliny se nedotknete; budou pro vs neist.
9 Ze veho, co je ve vod, smte jst toto: Vechno ve vodch, v moch a potocch, co m
ploutve a upiny, smte jst.
10 Z veker vodn havti v moch a potocch, ze vech ivoich, kte jsou ve vodch, bude
pro vs hodn opovren vechno, co nem ploutve ani upiny.
11 Budou pro vs hodni opovren. Nesmte jst jejich maso a jejich zdechliny budete mt v
opovren.
12 Vechno ve vod, co nem ploutve ani upiny, budete mt v opovren.
13 Z ltajcch ivoich budete mt v opovren tyto, nesmj se jst, jsou hodni opovren:
orla, orlosupa a moskho orla,

44

14 luka a rzn druhy jestb,

15 vechny druhy havran,
16 ptrosa, sovu, racka a rzn druhy sokol,
17 kulicha, kormorna a vra,
18 sovu plenou, pelikna a mrchorouta,
19 pa a rzn druhy volavek, dudka a netopra.
20 Vechna ltajc hav chodc po tyech bude pro vs hodna opovren.
21 Jen to smte jst z veker ltajc havti chodc po tyech, co m skkav nohy, jimi
ske po zemi.
22 Smte z nich jst tyto: rzn druhy kobylek, jako arbe, solem, chargl a chgb.
23 Ale ostatn ltajc tynoh hav bude pro vs hodnota opovren.
24 Tou byste se poskvrnili. Kad, kdo se dotkne jejich zdechliny, bude neist a do veera
25 a kad, kdo by nco z jejich zdechliny nesl, vypere si aty a bude neist a do veera.
26 Kad zve, kter m rozdlen kopyta, ale ne rozpolcen pln, a kter nepevykuje,
bude pro vs neist. Kad, kdo se ho dotkne, bude neist.
27 Tak vechno ze tynohch ivoich, co chod po tlapch, bude pro vs neist. Kad,
kdo se dotkne jejich zdechliny, bude neist a do veera.
28 Kdo by nesl jejich zdechlinu, vypere si aty a bude neist a do veera. To vechno je pro
vs neist.
29 Dle pro vs bude neist z havti hemc se po zemi: krysa, my, rzn druhy jetrek,
30 gekonici, scinkov a chamelen.
31 Ti jsou pro vs neist z veker havti. Kad, kdo se jich dotkne, kdy pojdou, bude
neist a do veera.
32 Tak vechno, na padne nco z nich, kdy pojdou, bude neist, a to je devn pedmt
nebo odv, ke i pytlovina, cokoli, eho se uv k prci; bude to vloeno do vody a bude to
neist a do veera; pak to bude ist.
33 Kdy nco z nich spadne do hlinn ndoby, bude neist vechno, co je uvnit, a ndobu
rozbijete.
34 Kad pokrm uren k jdlu, kter piel do styku s onou vodou, bude neist.
35 Zkrtka vechno, na padne nco z tch zdechlin, bude neist. Pec i krb budou neist,
mus se zboit; budou pro vs neist.
36 Jen vodn pramen a jmka zadrujc vodu budou ist. Cokoli pijde do styku s tmi
zdechlinami, bude neist.
37 Kdy vak nco z tch zdechlin padne na semeno, uren k set, to zstane ist.
38 Ale kdy bude na semeno nalita voda a padne na n nco z tch zdechlin, bude pro vs
neist.
39 Kdy pojde nkter ze zvat, kter mte dovoleno jst, ten, kdo se dotkne jeho zdechliny,
bude neist a do veera.

45

40 Kdo z t zdechliny nco sn, vypere si aty a bude neist a do veera. T kdo by tu
zdechlinu nesl, vypere si aty a bude neist a do veera.
41 Vechna hav hemc se po zemi je hodna opovren, nesm se jst.
42 Nic z veker havti hemc se po zemi, nic, co leze po bie nebo chod po tyech, ani co
m vce noh, nesmte jst, je to hodno opovren.
43 Neuvdjte v opovren sami sebe pro njakou hemc se hav; nesmte se jimi poskvrnit,
abyste se jimi nezneistili.
44 J jsem Hospodin, v Bh. Posvte se a bute svat, nebo j jsem svat. Neposkvrujte
sami sebe dnou havt plazc se po zemi.
45 J jsem Hospodin, kter jsem vs vyvedl z egyptsk zem, abych byl vam Bohem. Proto
bute svat, nebo j jsem svat."
46 To je d o zvatech, o ptcch a o vech ivch tvorech pohybujcch se ve vodch i o
vech, kte se hem po zemi.
47 Je nutno rozliovat mezi neistm a istm, mezi ivoichy, kte se smj jst, a tmi, kte
se jst nesmj.
K tomuto zkladnmu biblickmu pikzn pistupuj jet dal pravidla odvozen vce i
mn rovn z bible. Jednm z nich je nap. zkon zakazujc pojdn masa a mln stravy
souasn (odvozeno z 2 Moj 23,19 a dalch text). Mezi dal biblick a talmudsk zkony,
je se tkaj jdla, a proto jsou veobecn klasifikovny jako koer pedpisy, pat tak
prohldnut zeleniny, ovoce a oech, aby se zjistilo, e v nich nen hmyz ani ervi, pouvn
schvlenho vna, dozor nad schvlenmi potravinovmi vrobky bhem vroby a nad
koncesovanmi obchody, hotely a restauracemi a vydvn rabnskho osvden i ovovac
peet.
V irm smyslu znamen koer nejen to, co je vhodn jst, ale tak, co je podle idovskho
zkona a zvyk sprvn.

46

OPAKOVN
V tto lekci vs ekaj jen opakovac cvien. Doporuuji vm tak projet si znovu vechna ji
probran slovka a pest si texty minulch lekc. Pokud pi vypracovvn nsledujcch
cvien zjistte, e si v nem nejste jisti, nevhejte a zopakujte si pslunou kapitolu z
mluvnice. Rozhodn to nebude ztrta asu.
1. Urete rod a mnon slo nsledujcch podstatnch jmen:

, , , , , , , , , , , ,

2. Slote vty z nabdnutch slov:

- - -  - - - - - 1.
- - - 2.
- -  - -  - - -  - 3.
- - 4.
- - - - 5.
- - - - 6.
- - - - - -  7.
3. a) pelote:
s mm dttem, pod vam stolem, s naimi rodii, kolem jejich domu, pro tvho otce, k jeho
kv, pod jejm oknem
b) vymyslete vtu s kadm slovnm spojenm ze cvien 3a)
4. Opravte chyby v tchto vtch:

. 
. 
. 
. 
.   
.
.
5. Dopte do vt osobn nebo podstatn jmna uveden v zvorkch:

.(  )1.
.(  )2.
.( )3.
.( )4.

47

 5. )*(.
6. ) (.
7.   )(.
8.  ) (.
9. )(.
6. Doplte koncovky:

___   . ___ ___ .

 ___ .___ ___ ___ ___ .
  ___ ___ .  ___ .
7. Dejte do zporu:

  .   . .

  .   .  .
8. Naute se, jak v kterou denn dobu nejvhodnji pozdravit:
na konec
soboty

veer

v sobotu

rno, pes
den

kdykoliv

pi setkn

/

odpov

 /

 

 

)( 1

pi louen

 

 /
 

 /
 

 

 

)( 1

odpov

9. Vymyslete krtk rozhovory odehrvajc se v rznou denn dobu. Nap.:

,. , . ? . ? .  - .

Slavn idovsk spisovatel 19. st. pc v jidi.

tvar pro vykn tvar pro tykn,

48

  .A na zvr nco pro zasmn



,  ? , .  .   ,  .
   .
Slovka

vyprvt

vtip



takov

 ,

blzen

][talmid, talmidim

student

49

6. lekce

Sobota je pro idy vznamnm svtkem. Ble se o nm dozvte na konci tto lekce, nyn se
podvejme do na znm rodiny, jak si takovou sobotu zahajuj:

) , , , , ,(
: , .     . ,

. , ! , ?
: .
:! !  ,  .
 :  ,   .
: ,     .
  .  !
: , . . .
: , .
 : , . .
: ,  .  . .
Slovka:

][erev abes

rychle

pedveer soboty

][kimt

tm
pinst

ubrus

sobotn ubrus

 ,

svka

zapomenout

tal

hrt si

pestat



oblknout se

vymlet

50

hra

,

vloit

hraka

, 

krabice

,

zat, zanat

pipravovat se

pece

trochu

jdelna

vechno

pipraveno, pipraven

hvzda

- ,

nebe

na nebi

zaplit

modlit se

(sedmiramenn) svcen

[di menojre, di
menojres]

Mluvnice
20 Rozkazovac zpsob
Jist jste si ho vimli v textu. Takov rozmluva rodi s dtmi, to jsou asto jen pkazy a
zkazy (no, ne vdycky, j vm). Take, jak na to v jidi:
Rozkazovac zpsob se tvo naprosto jednodue:
a) 2. os. jedn. . - odtrhneme koncovku - a zapomeneme osobn zjmeno:
! - 
! -
b) 2. os. mn. . - zde sta zapomenout osobn zjmeno:
! - 
! -
Zpor se tvo pomoc nm ji dobe znm stice :
!
!

51

V jidi lze vytvoit rozkaz i pro 1. a 3. osobu jedn. i mn. . Musme si vak pitom pomoci
tvary slovesa ( nechat):
1. os. jedn. .  a jdu (vzniklo z )
3. os. jedn. . / - a jde (on/ona)
1. os. mn. .  - a jdeme (vzniklo z )
3. os. mn. .  - a jdou
21 Slovesa s odluitelnou pedponou
Co je zase tohle? Nkter slovesa v jidi maj (podobn jako v nmin i madartin)
odluitelnou peponu, kter dodv slovesu pesnj vznam. Nap.:

x ( on pichz x on pichz dovnit). Odluiteln pepona se klade pi

asovn sloves v ptomnm ase a v rozkazovacm zpsobu za sloveso. Je-li vta
rozvinutj, mohou se mezi slovesem a odlouenou pedponou vyskytnout dal vtn leny:
  
  
Mon jsou ob varianty.
Neodluiteln pedpony jsou: - - - - - -. Narazte-li tedy na sloveso s
nkterou z tchto pedpon, nebudete nic odluovat! Nap.:
On vyprv pohdku. 
Ona neodpovd.
22 U jen mal poznmka na zvr: po slovesech a me nsledovat
infinitiv + :
. . 
Jedn se o tzv. zvisl infinitiv, kter se objevuje i po dalch slovesech vyjma:
a) zpsobovch sloves: .  
b) soves, kter vyjaduj pohyb ( , , ,):
.    
c) sloves, kter vyjaduj pn, vli apod. ( ,):
.
d) , ,
Ve jasn? Mm dojem, e ne tak zcela. Do vkladu nm proniklo nkolik slovek, kter jste
jet asi nevidli, take hlete:

Slovka
olej

pospit si

52

dve ne

zavt



prosit

mt chu (nco udlat)

Tak, a te u se mete pustit neruen do

Cvien
1. Pikazujte, rozkazujte, zakazujte rznm osobm:
,( ),(  ),(  ),(  )
( ),(  ),(  )
2. Doplte sprvn slovesn tvar do vt:

)( . ) ( . )( 
?  )( . )( . )( .
? ;)( 
3. Pelote:
Maminka dv svky do besovho svcnu. k mi: Jet ty svky nezapaluj! Dti si
pestvaj hrt a dvaj hraky do kartonov krabice pod skn. Tatnek chce, aby se rychle
oblkly. Maminka s Ester va dobr jdlo. Lea vid na obloze prvn hvzdu. Kdy svt prvn
ti hvzdy, zan sobota. Vichni u jsou u stolu a maminka se zan modlit.

bes
Svcen soboty ustanovil Hospodin pot, co stvoil nebe a zemi (1 Moj 2,2-3; 2 Moj 20,8-11;
2 Moj 31,12-17). Zbon id ije cel tden s vhledem k besu. Svten charakter m ji
ptek, nebo bes zan v ptek veer pi vchodu prvnch t hvzd. Kupuj se dobr jdla,
pee se zvltn pleten chlb (chala), zdob se byt, vichni se vykoupou a oblknou do
svtenho odvu. Sobota se vt jako nevsta. Pi domcm svcenm besu m zvln roli
ena, kter zdrav nastvajc sobotu zaplenm dvou besovch svek a vyslovuje nad nimi
poehnn.
Po veern bohoslub v synagoze spch rodina dom, aby pokraovala v slavnosti, kterou
ji vede otec: Pozdrav bes pozdravem pokoje, recituje Chvlu eny (P 31,10-31) a
proslov Kidu, poehnn dne. Pitom pozvedne pohr vna naplnn a po okraj, napije se a
podv jej dl a k nejmladmu dtti.
Po ritulnm umvn rukou a modlitb u stolu zahajuje otec veei: odkrojuje ze abatovho
chleba kousek po kousku a pro sebe a vechny ostatn a rozdluje jej. besov jdlo m bt
co mon nejchutnj a skuten slavnostn. K tomu pat zpvn besovch psn, kter se
uzavr almem 126.
V sobotu se rodina astn synagogln bohosluby. S veernm jdlem se zan co
nejpozdji, aby pokoj a radost soboty byly co nejdel. Otec propout bes obadem
Havdaly. Opt koluje pohr, kad m pivont ke koenitm bylinm; havdalov svka dv
zit svtlu besu do nsledujcho tdne.

53

7. lekce

!Tentokrt se podvme do koly a dme si teba ... teba zempis

 .  
  . 
.  
 .
: ,   !  !
: , .
: . . , ?
: .
: , !? , ?
: .
:  ! , ?
: .
:  : ? ?

: , !  .  .
.
: ,.

Slovka:
,

student, k

sednout si, posadit se

uitel

postavit se

 ,

tabule

vyprvt

;

zempis

zajmat se o

koukat ven

][cholemen zich

snt
54

mm sen, zd se mi, snm [es cholemt zich im]

park

, 

dvat pozor

prominout

[mojchl zajn]

promite

[zajt mir mojchl]

klidn, tich

poslouchat

nachzet se

Hajfa

[hajfa]

Negev

[negev]

blzne, hlupku

blzen, hlupk

, 

na severu, severn

[cofndik]

sever

[der cofn]

Karmel

[karmel]

leet
na jihu, jin

[dormedik]

jih

[der dorem]

kyn
Mrtv moe

[jam hamelach]

na vchod, vchodn

[mizrechdik]

vchod

[der mizrech]

posledn

otzka

, 

Akalon

[akalon]

strc

lto

kad lto

na zpade, zpadn

[majrevdik]

zpad

[der majrev]

Stedozemn moe

55

Mluvnice
23 Zvratn slovesa
Zvratn slovesa...zvratn slovesa... Copak to jsou zvratn slovesa? Mme je i v etin a
vyznauj se tm, e jejich soust je zvratn zjmeno se nebo si. Teba: uit se, vymyslet si
apod. V jidi existuje pouze jedno zvratn zjmeno, a sice , kter vm bude jist velmi
sympatick, protoe je nemnn a tud pro vechny osoby obou sel shodn:

Zvratn slovesa v jidi jsou vtinou zvratn i v etin a naopak, pesto vak vnujte
nleitou pozornost dajm ve slovnku, abyste irou nhodou nepouvali nezvratn slovesa
zvratn a zvratn nezvratn... (nap. ptt se - , smt se - ;a naopak vykiknout, - poslouchat).
Pklady zvratnch sloves v jidi:
mt se - 
posadit se -
hrt si -
uit se -
seznmit se s - 
povalovat se - 
Poznmka: Sloveso nen zvratn v ppad, e studujeme Toru nebo Talmud:

x ,
24 Zjmeno
Tak toto zjmeno v etin pro zmnu nemme. Pouv se jako neurit osobn podmt a do
etiny se pekld nejastji zvratnm slovesem, 1. nebo 3. osobou mn. . (my, oni),
ppadn pojmy lovk, lid apod. Po nsleduje vdy sloveso ve 3. os. jedn. .
Pokud stoj ped psudkem (slovesem), je mono zkrtit ho na pouh . Stoj-li vak za
slovesem, mus zstat pln tvar:
Pracuje se tady. x Tady se pracuje .   x .  /
25 Vynechvn lenu
e je len v jidi nedlnou soust kadho podstatnho jmna, mte ji jist dkladn zaito.
Pichz tedy ta prav chvle, zbavit vs sten iluz. len se toti v nkterch ustlench
spojench vynechv:

56

, , , , , , , , ,


apod.

Slovka
kter se objevila u mluvnice a kter se objev ve cviench (a kter nikomu neubl!)
Pentateuch

[der chume]

Tra

[di tojre]

kyn

sympatick

seznmit se s

piln

ln

bojovat

nosit

odpovat

les

, 

klavr

, 

na klavr

obvk

vas

[bacajtn]

opakovat (si)

[iberhazern]

odpoledne



Cvien
1. Dejte slovesa v zvorkch do sprvnho tvaru:

) ( . ) ( . ) (
. ) ( ! ) (   .
. ( ) ,  ,) (
2. Pelote pomc zjmena \ :
Tady se pracuje. Ve kole se u. To se nesm dlat. To se nek. V Pai se stav nov
muzeum idovsk kultury. V Izraeli se stle bojuje. D se to udlat i takto. To u se nenos. V
divadle hraj njakou novou hru. Dnes nepracujeme, dnes odpovme.

57

3. Pelote:

.  .   .
.  . 
4. Pelote:
Te zan kola. Dti si sedaj a pichz uitel. Uitel se postav ped tabuli a zane
vyprvt. Najednou se zept: Kde je lojme? Josef se podv z okna a ekne: lojme je v
parku ped kolou. Hraje si se svm malm bratrem. Uitel jde k oknu a vykikne: lojme,
co tam dl, te se pece ume! lojme se smje a vysvtluje: Moje maminka je dnes pry
a j se musm starat o svho bratra. Uitel se usmje a ekne: No, dobr, ale ztra pij vas
do koly a dnes odpoledne si opakuj!

Systm vzdlvn u id
Vzdlvn hrlo u id vdy dleitou roli, povaovalo se za nejvy hodnou ivota.
V dobch , kdy vtina lid byla negramotn, umli tm vichni idovt mui a velk st
en st a pst.
Zkladn kola (cheder ) nboensk zkladn kola k vuce Try a zklad
judaismu. Vyvjjela se od stedovku, aby dtem zajistila zkladn vzdln v hebrejtin, Pti
knihch Mojovch a idovskch zkonech a zvycch. Tdu zpravidla uil soukrom uitel
(melamed) v mstnosti svho vlastnho domu i bytu. Pozdji se nkdy pouvalo pstavku
k synagoze a v 19. stol. dolo k pokusm zlepit systm vuky rozenm rozsahu uiva.
V mnoha zpadnch zemch se dnes tohoto termnu pouv pro vednodenn tdy podan
pod ztitou synagogy nebo komunity, kde zskvaj zkladn nboenskou vchovu dti,
kter nenavtvuj denn idovsk koly.
Ti, kdo vychodili cheder, postoupili zpravidla do jeivy , co byla kola vyho
idovskho vzdln, konkrtn uren ke studiu Talmudu. V nkterch mstech byla sprva
jeiv a pe o studenty zleitost obce a mnoho nadanch mladk bylo zvislch na strav,
kterou jim poskytovaly mstn rodiny ve strvn dny () . Nacistick holokaust
zniil star svt akenzskch jeiv, kter nyn prochz promnami zvlt ve stt Izrael.
V souasn dob se odhaduje, e v Erec Jisrael studuje v jeivot vce id ne kdykoli
pedtm od talmudskch dob.

58

8. lekce

!Text je sice krtk, o to vak poutavj. A co teprve mluvnice

Dnes se zastnme veern rozmluvy u na znm rodinky. Povdat si budou:
= , = , = , = , = 

 
    .
:    . .
:  .
:    ?
:   , .
:  ?
:   .
:  ?

 :   ,   
  .
:  !  , !

Slovka
Pozor, pozor! U nkterch sloves najdete v zvorkch tvary, kter jet neznte. Vce vm
!prozrad mluvnice

 ,

veer

doma

) (

sedt

vichni

bavit se o, mluvit o

 ,

den

zde: kter

dnes

prot

unaven

tk, tce

59

vechno

dlat

malovat

psnika, pse

,

jak, jak, jak

rebe, uitel [der rebe, di rabeim]

tancovat

smt se

plakat

Chasid

[chasid, chasidim]

potom

zpvat

( )

Mluvnice
Konen jste se dokali!!! Po tto lekci u nebudete muset popisovat pouze ptomnost nebo
pi troe dobr vle plnovat do budoucnosti (co lze pomoc ptomnho asu), ale budete
schopni vyprvt i o sv minulosti! Naume se toti
26 Minul as
Jidi - k radosti vech jazykoznalc dscch se tto mluvnick kapitoy radji s dostatenm
pedstihem - disponuje pouze jednm jedinm minulm asem. Jeho tvoen je a na
nepravideln slovesa vcemn pravideln, take se vskutku nen teba nieho obvat. V tto
lekci vs navc ekaj jen ona pravideln slovesa!
A jak e se ta ndhera tvo? Potebujete k tomu pomocn sloveso ( nebo ;u
pravidelnch sloves pichz v vahu pouze ), kter se asuje podle osoby a sla, o n je
e. K tomuto pomocnmu slovesu pidte jet pest minul vznamovho slovesa.
Pest minul vytvote u pravidelnch sloves nsledovn:

= -- - :

Od infinituvu odtrhnete koncovku - pop. -, m dostanete kmen slovesa. K tomuto

kmeni pak pidte pedponu a koncovku - a pest minul je na svt.
U sloves, jejich kmen ji kon na - se dn dal - nepidv:

- :

U sloves typu se v pest minulm vkld kvli vslovnosti -:

- :

U sloves s odluitelnou peponou, kter znme z 6. lekce, se pepona vkld mezi

odluitelnou pedponu a zbytek slovesa:

60

 :
Vyasujme si nyn pro ujasnn veho dv pkladov slovesa v minulm ase:
dlat - 
(u)dlali jsme -  

(u)dlal jsem -  

(u)dlali jste -  

(u)dlal jsi -  

(u)dlali -  

(u)dlal -  
pestat -

pestali jsme - 

pestal jsem - 

pestali jste - 

pestal jsi - 

pestali - 

pestal - 

Poznmka
Slovesa sedt ( )a zpvat (), kter se objevila v vodnm textu k tto lekci, pat ke
slovesm nepravidelnm. Tvary, je jste u nich ve slovnku objevili, jsou pest minul. O
nepravidelnch slovesech budeme mluvit vce v pt lekci.

Cvien
1. Jak zn tyto slovesn tvary v minulosti?

, , , , , 
2. Pevete do minulosti:

.  . .
.  .  . 
?  . .
3. Pelote:
Dti se veer piln uily. Pro jste vera na zahrad plakali? Smli jsme se a hrli si. Znal jsi
tu psniku? Pracovali, a pak tancovali. Hodn jste nakupovali! Ta pse vyprv o rabnovi,
kter tancoval, sml se a plakal. A co dlali Chasid? Ti tak tancovali, smli se a plakali. Co
vm vyprvl uitel?

Psnika

61

 
 




 
 

 
 




Slovka

mlet

62

9. lekce

Po minul krtk, snadn, sympatick lekci se u jist nemete dokat t dal. Jak bylo
slbeno, budeme pokraovat ve vkladu minulho asu.

   .
: , ?
: ?
: ,  .  .
:  .    .
 .    .
:

,  .  

 ,   . 
.
   .  - .
 , .     

,  . 
 ,  .    , 
    ,  .   ,
    .    ,
   .  
 , .
: ,     .
: .  .

Slovka
V tto lekce naleznete u mnohem vce sloves, kter budou mt ve slovnku v zvorce dal
tvar. Z minul lekce u vte, e se jedn o slovesa, kter tvo pest minul, potebn
k vyjden minulho asu, nepravideln. Tyto tvary se tedy chca nechca muste nauit. Vce
vm objasn vklad mluvnice.

][golies

Goli



odpoledne

,,

kter, ,

63

zabt

[hargenen]

samozejm

udlost

,

jednou

 

napnav

Izraelci

[di jisraelim]

problm

, 

vldnout

krl

[der mejlech, di
mlochim]

Saul

[saul]

podait se

()

bt

armda, vojsko

, 

Filitnt

[plitim]

obr
izraelsk

[jisraeli]

- ,

vojk
bt se

[mojre hobm]

bojovat

vlastn

pinst

()

jdlo

bt se

zachrnit

ovce

- , 

lev

medvd

nechat

vit (v Boha)

64

pomoci

( )

stlet

( )

kmen

prak

trefit

( )

elo

do ela

spadnout

( ) 

zem

na zem

zabt

vlastn

me

spolehnout se na



vdy

Mluvnice
27 Minul as nepravidelnch sloves
Po minul lekci jist uznvte, e je teba douit se minul as i sloves nepravidelnch. On je
bez nich lovk takov omezen.
Pi tvoen minulho asu nepravidelnch sloves postupujeme prakticky stejn jako u sloves
pravidelnch: Opt potebujeme pomocn sloveso - tentokrt u budeme vn vybrat z obou
i - a k nmu piadme pest minul vznamovho slovesa (vzpomnte? u
pravidelnch sloves to je ten tvar s pedponou a koncovkou -). A prv u pest
minulch nastanou ty nepravidelnosti. Ono m v tomto ppad tak pedponu , avak
koncovka u nen -, nbr - pop. - (zde plat stejn pravidlo jako u infinitivu). Nap.:

-
Jak sami vidte, dochz asto i ke zmn kmenov samohlsky. Ale nedste se! Pest
minul nepravidelnch sloves stejn jako poznmku, kter pomocn sloveso mte pout,
najdete v tto uebnici ve slovkch za texty i ve slovnku na konci knihy. Jinak se uvdj
samozejm v kadm slovnku. Pomocn sloveso se pouv pedevm:
a) u sloves pohybovch (... , ,)
b) u sloves, kter popisuj njakou polohu ( ,, , ,)
c) u sloves: (zemt) ,(zstat) ,(rst) , ,(narodit se)
Pozn. Samozejm i u nepravidelnch sloves plat, e pokud m sloveso odluitelnou
pedponu, klademe mezi tuto pedponu a zbytek slovesa:

65

 - 
Jet musm pipomenout slovesa s neodluitelnmi pedponami, kter v pest minulm
nepibraj pedponu -.
Pklady asovn nepravidelnch sloves v minulosti:
jt -

/

/

/


zat - 

 

 

 

 

 

 

Prvn dvka pest minulch nepravidelnch sloves

Njak se zat mus. Take prozatm se naute pest minul od nsledujcch nejastji
pouvanch sloves. Na dal u nebudete zvlt upozornovni, muste si jich sami vmat ve
slovkch!
vypadat - :
vstt - :
zat - :
zaplit - :
schovat se -  :
prosit - :
jt - :
dt - :
lbit se - :
mt - :
dret - :
jmenovat se - :
pomoci - :
mt - :
stt se - :
vdt - :

66

 : bt -
: vidt -
: pt -
:  bet -
: leet -
: vzt, brt -
: jst -
 :  jet -
: pijt -
: volat -
 :  zemt -
 :  spt -
: darovat -
: pst -
: kiet -
 28 Minul as od
je nahrazen . Zporn tvar , vypustme stici  Tvome-li minul as od spojen
: pouhm
   .  .
  . .

Cvien
1. Piate k infinitivm odpovdajc pest minul:

67

2. Utvote vty v ptomnm i minulm ase ze sloves z pedchozho cvien!

3. ? 
. ________  
?________ 
? ________
? ________ 
? ________
?________
?________ 
. ________
4. Pevete do minulosti:
.  
. 
.  
. 
5. Pevyprvjte psemn pbh od Davidu a Goliovi!

idovsk bible
idovsk bible je toton se tzv. Starm zkonem kesansk bible, avak jej texty jsou jinak
uspodny. id rozliuj tyto celky:
a) Pt knih Mojovch, souhrnn oznaovanch jako Tra, tzn. nauen, Zkon
b) Proroky (vetn djepisnch knih Jozue, Soudc, knih Samuelovch a Krlovskch)
c) Spisy (almy, Pslov, Job a men spisy, jako nap. Daniel, Paralipomenon)
Podle hebrejskch potench psmen tchto t oddl se Psmo u id nazv Tenach.
Tyto celky nemaj pro idy stejnou hodnou. Moj pijal Tru na Sinaji a pedal ji... Tato
vta tradinho idovskho podn pesn vyjaduje, co idovstv povauje za zsadn zjeven.
vechna dal zjeven a vklady Psma, a stn i psemn, je nutno vztahovat ke zjeven na

68

Sinaji a mit je jm. Pt knih Mojovch m proto z biblickch knih pro idy nejvt vhu,
nebo v nich se podv zprva o zjeven na Sinaji.
idovsk Psmo je psno hebrejtinou a sten aramejtinou. Ji ped Kristem byla tato
bible peloena do etiny, svtov ei pozdnho starovku (Septuaginta).

69

10. lekce

?Co takhle vydat se na vlet


 ,    .

  ,    

 ,   .
   ,   .
,  ,  . !
: !     . !

: ,   . ,
  .  
:  ,  .
!
:  ......
: ,  !   . ?

:    .   .
     ,  .
 !

: , ,  , .
. .
: , ,  !

Slovka
,

vlet

vera

teplo

proto

nikdo

) (

zstat

doma
70


 , ,

ten, ta, to

koupat se

 ,

plovrna

onen

)(

sedt

 

(nkdo) jin

domluvit se s

okol

)(

vidt

koukat

nebe, obloha

na nebi

brzy

pr

) (

vtr

fouk vtr

) (

svtit

daleko

vude

]*[meglechkajt

monost

strom

bouka

][afile

nebezpen

 ,

dokonce

][efer

mon
snhov boue
]- se tou vdy [-kajt, -hajtyy -yy koncovky
71

vysmvat se



nco

zcenina

hrad

,

nic

majitel

[der balebos, di
balebatim]

lovk
poklad

[ojcer, ojcres]

zatm, prozatm

najt

( )

mt chu nco dlat

( )

jt zpt

)
(

pozd

kad

dnes

skuten

roztomil

[chejnevdik]

Mluvnice
Tentokrt jsem se rozhodla zahltit vs zjmeny!
29 Zjmena
Zjmena jsou rzn (nkter i jin...). Dky 4. lekci u dokonale ovldte zjmena osobn (j,
ty, on...) a pivlastnovac (mj, tvj, jeho...). Dovolte, abych vm nyn pedstavila dal, a to v
cel jejich krse, tedy i jak se sklouj:
a) tzac: ( kdo) a ( co)
N. 

A. 

D. 

P.* 
*P. = posesiv, neboli pivlastnovac pd ( = )

72

) (nco (nkdo) a b) neurit:

N.

A.

D.

P.

  (vchno), (kad), (kad), (kad), c) veobecn:

)(vichni
se pouvaj samostatn. Nesamostatn tvary (kter se , , Zjmena
, , mus pojit s podstatnm jmnem) jsou:
m. rod

. rod

st. rod

N.

m. rod

. rod

A.
D.

st. rod
N.
A.
D.
P.

 A.

 D.

 P.

N.

) (nic nebo  (nikdo) a d) zporn:

 N.

 A.

 D.

 P.

je nesklonn ve vech rodech a pdech obou sel. Pozn. Nezapomete, e nesamostatn

) (oni (ono), (ona), (onen), d) ukazovac:

73

mn. .
N.
A.

st. rod

. rod

m. rod

D.

P.

Rovn toto zjmeno m nesamostatnou formu:

mn. .

st. rod

. rod

m. rod

N.

A.

D.

Tento, tato, toto mete vyjdit bu pouze pomoc lenu uritho ( , ,), jeho
skloovn u dobe znte, nebo zdraznnm pomoc lenu uritho a stice nebo
pdavnho jmna ( kter pak skoujeme jako kad jin pdavn jmno po lenu
uritm):

 ,  ,
 , , 
K ukazovacm zjmenm pat i tvar ( ped samohlskou ), pro mnon slo ,
kter je nesamostatn (poj se s podstatnm jmnem) a znamen takov:
takov lovk - 
takov ena - 
takov auto - 
takov dti - 
U jste cel uzjmenovan? Ale to snad ne, vdy je to pod tot dokola. Tak to tak
neprovejte, ono se vm to asem zaije!
J si nemu pomoci a musm zmnit jet jedno zjmeno, a to
30 jako podmt
To u ale vn nic nen...
Pokud se ve vt nevyskytuje logick podmt, nahrad ho v jidi zjmeno , kter se pak
uen oznauje jako formln nebo neosobn podmt:
. . 
Pokud vak vta zan jinm vtnm lenem ne podmtem, meme smle vynechat:

74

. . 
Vedle ve zmnnho neosobnho existuje v jidi jet tzv. expletivn , kter
pouijeme, pokud na faktick podmt (kterm me bt v tomto ppad pouze podstatn
jmno, nikoli jin zjmeno - teba j, my apod.) chceme poloit zvltn draz a postavme ho
tud a za sloveso:
.  .    
Pokud je faktick podmt v mn. ., je v mn. . i sloveso:
.
Expletivn se pouv i ve vtch typu:
Pr. - 
Sn. - 
Svt slunko. -
Pozn. Nkdy se msto tvaru pouv .
Tak, prv jste se stali pravmi odbornky na zjmena v jidi. Ty, kte nejsou schopni takov
mnostv informac jen tak vstebat, bych chtla uklidnit a doporuit jim, aby pedchoz
kapitoly brali spe jako takov pehled, kter jim pome, kdy jim sele jejich jazykov
cit...

Cvien
1. Pelote:
kdo, nemu, , emu, koho, nkomu, komu, co, nco, nkdo, nkoho
2. Doplte do vt postupn nsledujc zjmena:
a)
b)
c) 
d)
e) 
f)
g)
h)
.__________
.__________ 

75

.__________ 
.__________   

3. Pelote:
tento mu, o on dvce, s tm meem, onen obr, oni studenti, s tmi uiteli, o tch majitelch
4. Pelote:
Vera cel den prelo. Kad byl doma. Ten si etl, onen se uil, jin pracoval. Vichni byli
rdi, e nemus ven. Venku bylo vechno smutn. Foukal vtr. Dnes je ale hezky. Kad se
t, e u me jt ven. Nikdo nechce zstat doma, vichni jsou ve mst. Ti si hraj, jin se
prochzej, tamti (oni) nakupuj.

Vznamn udlosti v ivot id

1. Obzka
Pro Izraelity je obzka od pradvna nevyvratitelnm znamenm abrahamovskho svazku
mezi Bohem a jeho lidem (1 Moj 17,9-14, 3 Moj 12,3). idovsk chlapec je obezn
zpravidla osm den po narozen.
2. Bar micva
Ve tincti letech je idovsk chlapec povaovn za nboensky zralho, tzn. je u povinen
zachovvat vecky pkazy Try, stv se synem pikzn. Od tto chvle nos ve vedn
dny pi rann modlitb modlitebn emnky (tfilin) a me bt ptn do minjanu, tj. potu
shromdnch, nezbytnho k veejn modlitb. Pi tto pleitosti je poprv v ivot pi
synagogln bohoslub vyzvn k pedtn Try. Ve zbonch rodinch nsleduje
slavnostn hostina, pi n m bar micva pednku. Dvky se povauj za nboensky zral ji
ve dvancti letech, tzn. jsou povinny t podle pravidle Try. V liberln, pop. reformnch,
avak i v konzervativnch obcch s tm bv asto spojena slavnost bat micva (dcera
povinnosti) v synagoze.
3. Svatba
Manelstv je pokldno za samozejm; teprve uzavenm manelstv se id stvaj
skuten plnohodnotnmi leny Boho lidu, kter m bt zachovn tak skrze n.
Oddavky se konaj pod oddavkovm baldachnem (chupa) nesenm tymi tyemi,
symbolem domova svatebnho pru, kter maj povaovat za svatyni. Po poehnn vna a
stavu nevsty se enich a nevsta napij vna. Prohlenm enicha v ptomnosti nejmn
dvou svdk je pak manelsv uzaveno. Pitom navlkne enich nevst prsten na
ukazovek prav ruky. Pet se pedem sestaven a podepsan manelsk smlouva (ktuba).
enich v n slibuje sv en, e ji bude ctt, pracovat pro ni, starat se o jej obivu a e ji
opat vm, co je teba. K tomu se me pipoji promluva. Nsleduje sedmero vrok
poehnn manelstv. Oddavky kon rozbitm e k upomnce na znien Chrm a
blahopnmi ptomnch.
4. Smuten obad
pro ida pat smrt k ivotu tak samozejm jako noc ke dni. Kad dne m bt pipraven.
Zpotku m mrtv zstat nedoten. Ptomn projevuj zrmutek tm, e si natrhnou kus
odvu. Pitom se modl. Pak je mrtvola uloena na zem a zapleno svtlo. Poheb se nesm
konat o besu nebo o idovskch svtcch. Dleitou umodlitbou je Kadi, kter oslavuje
76

Bo jmno. Pohebn rub, prost rakev, zeknut se kvtinov vzdoby a okzalch

nhrobk dosvduj, e ve smrti jsou si vichni rovni.

77

No vida, a jste v plce uebnice! Te u toho umte opravdu hodn. Ovte si tedy, e jste nic
!dleitho nezapomnli, pobavte se nad anekdotami, a pak zas hur do dal lekce

OPAKOVAN


    
 .      .
 , : ,?
 : .
 ?
 .
, ?
 , .

   .
 :    .  ,
 ,  .  ,  .
     .
 :  ?

Slovka


jt kolem

) (

 ,

oko, oiko

bt npadn

) (

aj

citrn

ist

chvle

nk

78

Cvien
1. Rozkazujte podle vzoru:

 : -

-
-
- 
-
-
- 
2. Tvote vty:

- - - - 
- - - -
- - - -  -
- - - - - -
3. Pevete vty z pedchozho cvien do minulosti!
4. Napite dopis svmu pteli, ve kterm mu popete, co jste dlali o
vkendu!
5. Zopakujte si slovn zsobu pedchozch lekc.
6. Pevyprvjte anekdoty z vodu tto lekce.

79

Psnika

Afn pripeik

80



 
       


Slovka
,

kamna

hoet

ohnek

svtnice

pece

vzpomnenout si

skuten

/ 

 psmeno

81

11. lekce

Jste neustle zavaleni spoustou prce? , nenechte se j tak ovldat. V klidu se usate do
svho oblbenho keslka, krom jidi si pipravte k ruce jet nco dobrho a trochu se
zasnte. Budoucnost... Co ns ek? Co vs ek? Svt za padest let. Mte strach? Nebo je
vm jedno, co bude? Nu, tak se zatte do nsledujcch dek, a pokud se vm vod bude
zdt ponkud pesimistick, pak vzte, e pi ten rozhovoru se upokojte. Vdy svt je
krsn a urit mte ped sebou njak krsn vkend...

 

  

;  . 
,  
 .   



 

 ;  . 
,  .
    ,  , ,  
 

:  ?
:  .  .
   . 
 . 

 ,   . 

. 

  .   .

   .

:
:

!

 ,   . 
.

82

,?

Slovka
,

svt

odpov

)(

najt

)(

][maskem zajn

souhlasit

hor

) (

zmizet

 ,

vvoj

vyvinut, rozvinut

 ,

spolenost

pouvat



komunikace

mobiln telefon

 ,

pota

bt schopn

vyvjet se

spokojen

soustedit se na

plnovat

 ,

pln

, ,

nejlep

)(

pomhat

bt voln, mt volno

bt zaneprzdnn

koupat se

 ,

jezero

 )(

prochzet se, jt na prochzku

)(

setkat se, sejt se

ve dv hodiny

83

Mluvnice
31 Budouc as
Ptomn as u umme, minul as u umme, tak jet ta budoucnost. Nic na tom nen: opt
potebujeme pomocn sloveso (tentokrt je jenom jedno) - a inifinitiv vznamovho
slovesa. Tak nap. :
udlm, budu dlat - 
udl, bude dlat - 
udl, bude dlat - 
udlme, budeme dlat - 
udlte ,budete dlat - 
udlaj, budou dlat - 
Pozn.: Chceme-li vyjdit v budoucm ase spojen  , v kladn vt odpadne stice ,
zatmco v zporn nahradme  pouhm :

x 
x 
Jak sami vidte, budouc as je v jidi zleitost v podstat primitivn, take zvldneme jet
nco dalho, a sice
32

slovky

Pr u jich znte, zbytek si snadno doplnte:

- 0
- 16

- 11

- 6

, - 1

- 17

- 12

- 7

- 2

- 18

- 13

- 8

- 3

- 19

- 14

- 9

- 4

- 20

- 15

- 10

- 5

Tvar pouijeme, pokud nco vypotvme ( ,), nebo prost pokud stoj
samostatn. Nsleduje-li vak podstatn jmno, pouijeme tvar :

, , 
Vimte si i dalho pouit tto slovky:
Bh je jeden (jedin) - 
maminka je jedna - 
ta kniha je jedin - 
jeden z mu -
jedna z en -
84

 jedno z dt -
A te potejme dle:

21 

100

22 

101

23 

102

30

103

31

110

40

111

50

120 

60

124 

70

200

79

300

 80

400

90

1000

1648  = slo
 = rok

2000

22900 

3400

425000 

3420 

1000000 

4000000 

3478

10000

140000000 

 asi tisc, tiscovka.  znamen asi sto, stovka, podobn Pozn.:

= 3,5
= 45,19
Aby vae matematika smovala k dokonalosti, doplnme jet nezbytn pojmy k zkladnm
poetnm lohm:

+
x
:
= ,

85

Domnvm se, e te u mte teoretickch vklad a po krk a spe se tte, a si vechny

nabyt znalosti ovte v praxi. Pustme se tedy opt do

Cvien
1. Pevete do budoucho asu:










2. Odpovzte na otzky:
  ?
 ?
   ?
  ?
3. Potejte:
5, 19, 38, 66, 53, 142, 5327, 668 942, 1 293 657, 821, 13, 2004
= 289 : 5

= 247 x 100

= 124 56

= 5 + 28

= 63 : 9

= 39 x 251

= 4 283 27

= 357 + 83

= 5321 : 457

= 5 x 48

= 467 256

= 12 + 5794

= 78 946 : 571

= 79 x 429

= 53 221 894

= 36 + 74

= 125 : 38

= 10 x 578 946

= 67 33

= 3389 + 11
4. Odpovzte:

 ?
 ?
 ?
 ?
 ?
?
   ?

86

? 
5. Pelote:
Je tk pedstavit si, jak bude svt vypadat za padest let. Budeme se mt lpe nebo he?
Budeme jet umt chodit, bhat, hrt si, smt se? Anebo budeme sedt zaveni ve svch
pokojch a komunikovat s okolnm svtem pouze pomoc pota a mobilnch telefon?
Bude jet n svt existovat? Kdo v, a proto mysleme radji na dny, kter provme,
protoe ty nm pat.
6. Napite text na tma Mj ivot za 20 let (

).

ernovick konference

V roce 1908 se konala v rakouskm csaskm mst ernovice konference o jazyce jidi,
kter byla vedena Natanem Birnbaumem () . Na programu jednn byly
nsledujc body: gramatika jidi, pravopis, slovnky a nov slova, loha jidi a dal.
Konference se astnili i odprci jidi, je se snaili propagovat hebrejtinu. Jeden ze
zastnc jidi - Matthias Mieses () , lingvista zabvajc se jidi, prohlsil na
obranu jidi, e je to stejn jazyk jako napklad anglitina, nikoliv argon, jak o nm tvrdili
jin. Reakc hebrejsit byl hlasit kik, kter zcela pehluil Miesesovu e. Zvr konference
pece jen nakonec nevyznl pro jidi a tak zle, jeliko byl pijat nvrh Jizchoka Lejba Pereze
( . .), jm bylo jidi uznno za nrodn jazyk id.

87

12. lekce

Co jsme minule nakousli, je teba nyn dorazit. V tto lekci ns tedy ek dokonen slovek.
e u potat umte? A co takhle adov slovky? A kdy u adov slovky, tak tak
vyjadovn datumu a k datumu pece pat tak msce... No, jak vidte, obzory si opt
!patin rozte
     .

8 - 
   .  
 .    ,

.


20

   . 

9 - 
  . 
   . 

.
 .   ,   , 

  .  ;

 .    .

571 900

.  

10 - 
 .

33

   .   
13  ) 13   
  19

( .

11 - 

88

   . 
 .  !   


12 - 
    . 
    . 
 .   . 
 ,

Slovka
strvit

)(
denk, denek

 - ,

][beerech

asi, okolo

 ,

cesta

trvat

hodina
][kimt

tm

nejdve

bavit se

sympatick

odjet

mnit, myslet

hned

dopoledne

zstat

odpoledne

ukzat

89

centrum

obyvatel

obdivovat

obzvl

[der iker]

gotick

stolet

stavt

dokonit

kino

univerzita

pipravit se

()

kampus (msto, kde je soustedna univerzita)

, 

pedmst

studovat

nakupovat

rodie
prarodie

(pl.)




(pl.)

pipravovat se na

autobus

rozlouit se

slbit

Mluvnice
33 adov slovky
alias prvn, druh, tet atd. (aby bylo jasno)


1.

2.

...

90

3.

...

4.

...

5.

...

6.

...

7.

... 

8.

Podobn se postupuje i od devtky do devatencti - pidnm ppony -- a pslunch

koncovek podle rodu:

9.

10.

11.

20.

30.

40.

100.

atd.

adov slovky od 20 ve se tvo pidnm ppony --:

1000.

U sloench slovek pibr pslunou pponu jen posledn st:



23.

47.

Kolikt =

119.
4683.

e se adov slovky sklouj stejn jako pdavn jmna v pvlastku jist nemusm
zdrazovat, to jidistm vaich kvalit jist dolo samo.
34 Datum
Um-li nkdo adov slovky, nen pro nj dn problm vyjdit, koliktho ono vlastn je,
bylo i bude. Sledujte se mnou:
91

Koliktho je dnes? - ?
Dnes je 26.2. 2002. - .2002

26

Do dopisu, ppadn seitu, denku apod. napeme:

2002

26

Zaneme od 2. bezna. - .

Chceme-li vyjdit, e se nco dje od, do, pop. od-do, ekneme:

Zstaneme tam do 10. bezna. - .

Vstava trv od 1. do 20. bezna. - .

10 

20 1

Nyn vm mon vad, e neumte pojmenovat jednotliv dny a msce. Nen nic
jednoduho, ne se je nauit:
Dny v tdnu:
nedle

pedevrem

pondl

vera

ter

dnes

steda

ztra

tvrtek

pozt

ptek

den

sobota

tden

Vechny dny jsou v jidi muskho rodu

Msce:
leden



kvten

nor

erven

jen

bezen

ervenec

listopad

duben

srpen

prosinec

Rovn vechny msce jsou v jidi muskho rodu.

92

msc - [chado, chadoim] ,

Cvien
1. Pekldejte:
ta prvn ena, pt kola, osm host, dvanct den, padest prvn hraka, st auto, tict
druh kvtina, osmdest est k, devt sobota, dvst tict tvrt auto
2. Odpovdejte:
?

(sobota, 27. 9.) ?

(pondl, 15.6.) ?
(steda 11. 11. nedle 15.11.) ?

3. Doplte chybjc dny a msce:



4. Pelote:
Dnes je 13. jna 2003. V Koln ije 1 milin obyvatel, v Dsseldorfu jen 571 900.
V prosinci pijede Chaja k Se na nvtvu. Sra byla v Dsseldorfu od 8. do 11. srpna. Pt
den strvila s Chajinmi rodii a prarodii. Cesta do Dsseldorfu trvala asi 8 hodin.
V Dsseldorfu se nachz na okraji msta velk univerzita, kde je mono studovat i jidi.
Dsseldorf je modern msto. V Koln se nachz krsn gotick dm.

idovsk tradin kalend

id po stalet pouvali svj kalend, kter v liturgickm ivot peil dodnes, jeliko data
idovskch svtk se stle udvaj podle tohoto tradinho kalende.
Rok podle idovskho kalende sestv z 12 msc, kter maj 29 nebo 30 dn, piem
sedm let v kadm 19tiletm cyklu jsou roky pechodnmi, kter maj 13 msc. Msce
idovskho kalende se jmenuj nsledovn:

93

hebrejsk nzev

poetn nzev

transkripce

odpovdajc msce
naeho kalende

tire

tiri

z/jen

chevn

chevan

jen/listopad

kislev

kislev

listopad/prosinec

teyves

tevet

prosinec/leden

vat

vat

leden/nor

oder alef

adar

nor/bezen

oder beyz1
nisn

nisan

bezen/duben

ier

ijar

duben/kvten

sivn

sivan

kvten/erven

tamez

tamuz

erven/ervenec

ov

av

ervenec/srpen

elel

elul

srpen/z

Dny v msci se v tradinm idovskm kalendi neoznauj arabskmi

slicemi,

ale

hebrejskmi psmeny, kter maj svou selnou hodnotu:

400 300 200 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

219 99 87 54 36

29

23

21

16 15 13 12 11

737

700 600 500

465

Datumy idovskch svtk:

94

rohaana -

jom kipur sukot -

simchat-tora chanuka -

purim pesach -

avuot -
tia beav -

Svtkem ro haana zan v idovskm kalendi nov rok. Svtek se slav dva dny, bhem
kterch se troub na ofar jako vzpomnka na berana, kterho obtoval Abraham msto Izka.
Nejvtm svtkem pro idy je bezpochyby jom kipur den smen, kdy se vyznvaj
spchan hchy (pvodn prbh svtku viz Lv 16).
Chanuka, svtek svtel, pipomn znovuvysvcen chrmu v r. 165 p. n. l. po makabejskm
povstn.
Pi svtku purim se vzpomn na pbh krlovny Ester, kter je popsn ve stejnojmenn
biblick knize.
Pesach se slav na pamtku vyjit z Egypta (Ex 12 a 13).
avuot neboli svtek tdn nsleduje 50 dn. Pvodn to byl den pinen obti z obiln n,
v pobiblick dob se stal pedevm pipomnkou Boho zjeven na Sinaji (Ex 19 20).
Sukot (svtek stnk) pipomn dobu putovn pout po vyjit z Egypta. Posledn den tohoto
svtku je od stedovku svtkem Radosti z Try (simchat tora), kdy je ukoneno celoron

ten Pti knih Mojovch (Try) a znovu se zan od 1. Moj.

pouze v pestupnm roce

95

Potn let je v idovskm kalendi tak odlin. id potaj roky od stvoen svta.
Chceme-li vypotat z naeho letopotu odpovdajc idovsk rok, je teba k naemu roku
pipost slo 3760. Rok 2003 je tedy v idovskm svt oznaovn jako rok 5763
().

96

13. lekce

Sra se vrtila pln zitk z Dsseldorfu a rda by se o n podlila se svou kamardkou

Leou, kterou zn samozejm dky svmu milmu Mojemu. Ovem domluvit si termn
setkn nen vdy tak jednoduch. Sledujte:
 

:
:
:
:

, .

?

, , .

 , .   

:
:
:
:
:
:

,   . 

   .   

.
?

,  . 

 ,  .  ,  ,  .

,   .  

 .

.

-.

97

Uf, tak nakonec to dopadlo dobe...

Slovka
rozhovor

telefon

, 

mt pravdu

zapomenout

( )

tit se na

vyprvn

ztra

voln

volejbal

pozt

(a) do

hudebn kola

hrt na (hud. nstroj)

klavr

, 

hodit se

hod se ti to?

to znamen

blzko, pobl (pedl.)

pozvn

, 

Mluvnice
35

as

Z pedchoz lekce u znme msce a dny, nyn pjdeme jet ne, a sice k hodinm a
minutm:
Kolik je hodin? - ?
V kolik hodin (pijde)? - ?(

 )

(obrzky)
.

98

15

.
.
.

 )

Pijdu v 11.30 (dopoledne). - .(

kola zan ve 2.40 (odpoledne). - .(

Jsou ti hodiny (rno). - .(

2,40

)

11,30

Pijde v 8.30 (veer). - .(

9,30

Pozn.: Vimte si, e se u tchto asovch daj nevyskytuje dn pedloka (oproti

eskmu v)!
rno -
dopoledne - 

odpoledne - 
odpoledne - 

veer - 

noc - 

pes den [ba tog] 

v noci [ba nacht] 

za dv hodiny 
ped pti minutami

pedevrem
vera
99

dnes
ztra 
pozt 
A nakonec jet pr uitench frz:
hodiny jdou

hodiny stoj

hodiny se pedchzej

hodiny se zpouj

vas

36 Vk
Nkdy trochu indiskrtn, ale pesto dleit otzka:
Kolik je vm let? - ?

Kolik je ti let? - ?
24. Je mi 24 let. - .

 . 

37. Pl
Nae esk pl se do jidi pekld podle okolnost rznmi zpsoby:
dv a pl - 

tyi a pl - 

ALE: jeden a pl - 
pl dne - 

 

pl hodiny -

 

pl roku - 

100

 

polovina vech lid -

polovina je vce ne tetina -

 

 

Mimochodem, ostatn zlomky se vce mn pravideln odvozuj od adovch slovek

pponou -:
tetina -

tvrtina, tvrt -

desetina -

'

setina -

tiscina -

Cvien:
1. Kolik je hodin:

2. Vyprvjte, co a v kolik hodin dlte:

......................., , ,  ,  ,

,
3. Pelote:
Pijdeme k vm na nvtvu pozt ve ti tvrt na est. Promi, e jsem nepiel v as,
zastavily se mi hodinky. Kolik je vm let? Moj babice je u 78 let. Zan pracovat ve tvrt
na sedm a vrac se dom v pl tvrt. Pes den jsem vtinou zaneprzndn. Strvili jsme
v Polsku pl roku. kola zan za pl hodiny, musm u jt. S Motlem je tk se sejt:
dopoledne je ve kole, odpoledne chod do hudebn koly, kde se u hrt na klavr, nebo hraje
volejbal s pteli.
101

Jidi pslov
Jidi folklor zahrnuje spoustu prvk pejatch z jinch nrod. O to vt je vak poet
originlnch idovskch pslov, vtip, anekdot, legend a psn vzniklch na zklad biblick
a talmudsk tradick a samozejm i vyplvajcch ze zpsobu ivota id.
Jidi pslov se tkaj vtinou vednho ivota a lidskch zjm. Mnoh z nich jsou zaloeny
na slovnch hkch, nkter se rmuj a jsou tm pdem tko peloiteln do jinch jazyk.
Kadopdn jsou vak zdrojem lidov moudrosti i pobaven, zvlt pak je-li lovk schopen
rozumt jim v originle.
Zajmavou publikac na tma jidi pslov je kniha Magdaleny Sitarz Yiddish and polish
proverbs. Contrastive Analysis Against Cultural Background2.
V nkolika z nsledujcch lekc najdete vdy v zvru namsto reli nkolik jidi pslov,
nad jejich moudrost mete dle libosti pemtat. e se vm nechce ekat do dalch lekc?
Dobr naladm vs u na tomto mst.
. , 
Respektuje-li lovk majetek druhho, dojde i svho vlastnho.
[zikorn] .  
Zlodj mus mt dobrou pam.
. 
Cikn nekrade mezi vlastnmi.

Magdalena Sitarz, Yiddish and polish proverbs, Contrastive Analysis Against Cultural
Background, Nakadem polskiej akademii umiejtnoci, Krakw 2000
102

14. lekce

Pan Goldsteinov je matkou ty dt, na kter je patin pyn a rda o nich vyprv. Tak je
tomu i v nsledujcm textu:
 :

.   , .

 .  , 

 .   .   . 
 . .
.

 .   .
.    ,
  .  
   .    ,
.  .

.  
) ,     ,
 ( . ,    
  .  : . 
 .   , 
 ,  .  ,  ,  
.  ,
103

Slovka

mlad

)(

chytr

)(

nkdy

nejradji

poslouchat

rzn

,
,


)(

][di majse, majses

pohdka
povdka, vyprvn
star

skuten, opravdu

mil

piln

, ,

nejlep

 ,

tda

vborn, vborn

)(

zpvat

studovat

hudba

)(

velk

inteligentn

piln

)(

leet

 ,

rdio

 ,

kazeta

 ,

)disk (hud.

zlobit se na

104

mlo

akoliv

po

nikdy

dodat, pidat

[cugebm]

()

protoe

loni



gymnzium

e, jazyk

, 

francouzsk

anglick

bt zamilovan do

stle

uit se

poslouchat koho, bt poslun

(dat.+)

hlavn vc

, 

astn

souhlasit

[maskem zajn]

svt

na svt

Mluvnice
Po pedchozch lekcch mte jist plnou hlavu rznch sel, pot, vpot a asovch
daj. Nyn se ale vrtme k nemu pln jinmu, a sice k pdavnm jmnm a pslovcm.
Pravda, u s nimi umme rzn kejkle, ke test nm vak jet chyb stupovn!
38 Stupovn pdavnch jmen
2. stupe se tvo
a) pidnm koncovky

k zkladnmu tvaru (neboli 1. stupni) pdavnho jmna.

Skloujeme pak pln stejn jako 1. stupe:

105

b) pomoc nemnnho slvka :

-



c) pomoc kombinace obou pedchozch zpsob:

-
... 
V souasnm jidi je asi nejastji pouvan prvn zpsob, take nevhejte, pkn se ho
naute a pouvejte!
Pi srovnvn se pouv pedloka , ppadn spojka nebo , po nich nsleduje
1. pd (zatmco po nsleduje samozejm dativ!):
.
.
.
Pokud nesrovnvme, pouijeme zkladn tvar s koncovkou -:
Ona je bohat. - .
3. stupe se tvo
a) pidnm koncovky

k prvnmu stupni. Tet stupe je vdy doprovzen uritm

lenem!

106

 : , ,
, kter nezape svj slovansk pvod: b) pomoc nemnnho slvka

: 
c) kombinac obou pedchozch zpsob:

: 
I v tomto ppad se pouv nejastji prvn zpsob.
: Pi srovnvn se pouv pedloka
.
Nechci-li srovnvat, eknu pouze:
.
.
apod.
Pi stupovn dochz u pdavnch jmen asto ke zmn kmenov samohlsky:

star

studen

dlouh

blzk

zk

chytr

zbon

krtk

zdrav

mal

velk

pkn

vysok

dobr

107

patn

Pozn.: znamen nejbli. Existuje i tvar , kter vak

znamen dal.
39 Stupovn pslovc
Jak jste si jist sami vimli, tvary pslovc se vtinou shoduj s tvary pdavnch jmen ( dobr / dobe). Stupnovn je tud t velmi podobn:
dobe-lpe-nejlpe

daleko-dle-nejdle

Rozebereme-li si tvar 3. stupn, zjistme, e se jedn od dativ pslunho pdavnho jmna

m. i st. rodu ve 3. stupni, kter vdy povinn pedchz pedloka .
Vechno jasn? Tak se pusm do

Cvien:
1. Vytvote 2. a 3. stupe (vemi monmi zpsoby) nsledujcch
pdavnch jmen a zrove pslovc. Vymslete s jednotlivmi tvary krtk
vty:

2. Pevete pdavn jmna a pslovce v zvorkch do druhho nebo tetho

stupte (npovdou vm bude vodn text k tto lekci):
, )( . )( 

 , )( . )( ,( )

108

.)( 
3. Jak eknete v jidi:
nejastji
vce
radji
nejspokojenji
chyteji
mn
4. Popite svou vlastn rodinu. Nebojte se jednotliv leny srovnvat
s ostatnmi!
5. Pelote:
Vera jsme byli na nvtv u ptel. Maj velkou rodinu, ale my jsme se vidli jen s rodii a
temi dtmi. Vechny jejich dti jsou velice vesel a krsn, ale kad um nco jinho. Moje
nejlpe zpv, David hraje radji na klavr a Rchel krsn tan. David je nejstar, ale Moje
je vt ne on. Rchel je nejkrsnj a nejpilnj. Cel rodina je velice mil. Kad nco
um, vichni se maj rdi a je opravdu velice pjemn trvit s nimi as.

Zalbila se vm jidi pslov v minul lekci? Podvejme se na nkter dal.

[di tfile gejt aruf, un di groche gejt arop] . , 
Modlitba stoup, poehnn kles.
. ,
Bh ije nahoe a my trpme dole.
.   , 
Bh dal, Bh vzal.
.  ,
Bh v, co dl.
.  
Bh iv dokonce i erva v zemi.

109

15. lekce

Mojeho s Leou najdeme tentokrt mezi starmi fotografiemi. Nejene si nad nimi
!zavzpomnaj, zrove vm i krsn pedstav dv nov kapitolky z mluvnce

: , ?

:     ,   .  
.
:  ?   .:

: ,  .    ,  
  .
:     ...   ?

:   .  ,   . 
 ?
: ,  .  ?
:  , ,  .

:   ,     . ,
.
:  !  ,    . ...
,  .
:?
: , ,  .
: ?  ? ?
:.

110

 :   !   , .

Slovka
 ,

fotografie, fotka

vzpomnat na

vait

 ,

hrnec

)oulet (tradin idovsk jdlo

hork

- ,

spork

 ,

)ka (hraka

hrt si s

doba chanuky

poznat

slena

zda

)(

zavt

 ,

oko

otevt

ob

) (

lzt, plazit se

pekrsn

111

Mluvnice
O pdavnch jmnech u toho po pedchoz lekci vte opravdu poehnan. Tentokrt vm
prozradm jet dva fgly tkajc se sice sloves, ale zroven i pdavnch jmen:
40 Pest minul v pvlastku
Vzpomnte si jet, co je to pest minul? Nepochybuji o tom, e ano, ale pro jistotu
pipomnm, e se jedn o ten tvar, kter vznikne z vznamovho slovesa, kdy tvote
minul as. Nap.:

-
Vezmete-li nyn toto pest minul, oupnete-li ho ped podstatn jmno, piem ho
samozejm opatte pslunmi koncovkami, zstkte krsn slovesn pdavn jmno:
peten kniha - 
Jak jist sami pozorujete, vyjaduje toto slovesn pdavn jmno ukonenost dje a vtinou
pasivitu vi podstatnmu jmnu, ke ktermu se vztahuje:
Hledm tu petenou knihu. - . 
-

kniha u je peten (ukonen dj)

knihu jsem peetla j, pop. nkdo jin, rozhodn se vak nepeetla sama

41 Pest ptomn
Vedle pest minulho existuje v jidi jet pest ptomn. Tvo se jednodue: pidnm
ppony - k infinitivu slovesa:

- 
Vjimkou je sloveso bt:

-
Do etiny toto pest pekldme bu pomoc pechodnk (dlaje, dlajc, dlajce) nebo
pomoc slovesnho pdavnho jmna (dlajcc), pop. pomoc vedlej vty vztan (ten,
kter dl).
Toto pest meme pout
a) jako doplnk, vztahuje-li se vznamov ke stejnmu podmtu jako psudek ve vt a
vyjaduje-li dj probhajc souasn s djem vyjdenm psudkem:

112

Pichz usmvaje se. .

Piel usmvaje se. .
Pijde usmvaje se. .
b) jako psudek:
...... ,  ,
Na rozdl od pest minulho vyjaduje pest ptomn v psudku dj probhajc souasn
s djem cel vty a podstatn jmno, ke ktermu se vztahuje je jeho initelem:
. 
Ta touc studentka (studentka, kter si te), sed tamhle.
- studentka sed a zroven te
- je to prv ta studentka, kdo te
42 Nepm otzky
Ujasnme si nejprve rozdl mezi pmou a nepmou otzkou:
a) otzky pm:
Kdo pchz? ?
Co dl? ? 
b) otzky nepm:
Neslym, kdo pchz. .
Pt se, co dl. .  
Otzky nepm jsou tedy vlastn vedlej vty, uvozen njakm tzacm zjmenem.
Jsou-li tyto nepm otzky uvozen tzacm zjmenem nebo , piem tato zjmena
jsou zroven podmtem vty, pidv se za n jet slvko :

ekni mi, kdo piel. .

Nevm, co se stane. . 
Pokud vak nebo nejsou podmtem vedlej vty, dn nevkldme:

113

  Me si vzt, co che. .
Vm, komu zavolat. .
) m ve 3. a 4. pd tvar je nemnn ve vech pdech, zjmeno (zjmeno

Cvien
1. Tvote vty podle vzoru:

, -  .
, .
 ,   .
 ,   .
 , .
2. Pelote do etiny a s kadm vrazem vytvote vtu (pouijte rzn
pedloky a pdy):


- .

Jme uvaen oulet. uvaen oulet.



 


 

3. Pevete nsledujc pm otzky na otzky nepm:
  ?
   ?
?
   ?

114

? 
:
4. Odpovdejte podle vzoru:
:   ? 

?  
?  
?  
?  
?   
5. Pelote (pokuste se zkracovat vty pomo pest, pokud to bude
mon):
Moje s Leou sedli cel odpoledne v obvacm pokoji a prohleli si star fotografie. Na
jedn nali Mojeho babiku, kter prv vaila oulet na sobotu, na jin vidli Mojeho
tatnka jako malho hrajcho si chlapce. Na dal nalezen fotografii byla mlad slena,
kterou Lea nemohla poznat. Myslela si, e je to Mojeho sestra, ale fotka byla pli star.
Moje Lee vysvtlil, e to nen jeho sestra, nbr jeho maminka, kter v t dob vypadala
tm stejn jako jeho sestra dnes. Potom dal Moje Lee hezk drek fotografii, na kter je
mal lezouc chlapec. Lea se nemusela ptt, kdo je ten plazc se kluk, hned poznala, e je to
Moje. Darovan fotka se j velmi lbila.

Recept
Co kdybychom si uvaili ten v tto lekci nkolikrt zmiovan oulet? Jak jste jist pochopili,
tento pokrm je tradinm sobotnm jdlem. Vte, e v sobotu se nem pracovat, co si id
vykldali (a vykldj) mimo jin i tak, e se v tento den nesm rozdlvat ohe a na nm
vait. Proto vznikl krom dalch i recept na oulet, kter se vail po celou noc z ptku na
sobotu na velmi malm plameni, m zskal svou neopakovatelnou chu a vni.
Pro tyi osoby budete potebovat:
400 g suench blch fazol
1,5 kg hovzho masa
sl

115

mlet bl pep
1 polvkovou lci prkov papriky
1 polvkovou lci penin mouky
125 ml rostlinho oleje
300 g nakrjen cibule
1,5 kg brambor
300 g krup
2 morkov kosti
A jak si z tchto surovin pochoutku pipravte?
Fazole namote pes noc do studen vody. Maso nakrjejte na vt kousky, smchejte se sol,
pepem, paprikou a moukou. V peki rozehejte olej a opete v nm ze vech stran nakrjen
maso. Pidejte cibuli a nechte zezltnout. Oloupan brambory nakrjejte na kostiky, umyjte a
pidejte s scezenmi fazolemi, kroupami a morkovmi kostmi k masu. Pek naplte
studenou vodou, aby bylo ve ponoeno a pivete k varu. Zmrnte ohe a nechte asi 1
hodinu vait. Potom pikryjte pek poklic a nechte dovait v pedeht troub pes noc pi
teplot cca. 100 oC. oulet mus bt stle vlhk, aby se vechny suroviny pomalu dovaili.
Rno troubu vypete a nechte pek a do obda vevnit.

116

OPAKOVN

        
 .    ,
   :
 !   : ?

     
   .  
 : .
 ?  .
 : .

,  .

Cvien

1. Zopakujte si tvoen budoucho asu. Vytvote s nsledujcmi slovesy

krtk (nebo klidn i dlouh) vty v budoucm ase:
 , , , ,, ,  , , , ,,
 ,
2. Vyprvjte, co budete dlat v lt.
  ?

tte nsledujc lsovky:

3.

21, 15, 754, 1368, 5147, 29, 35, 985, 1567, 42, 56, 97, 412, 5678, 10 245, 65 784, 5976
1.; 245.; 56.; 846.; 567.;13.; 79.; 465.; 1579.;368.; 795.; 39.; 46.; 8547.; 68.; 20.; 50679.
4. Odpovzte:

?
117

(nedle, 14. 3.) ?

(tvrtek, 5. 8.) ?
(steda 11. 11. nedle 15.11.) ?

5. Doplte chybjc dny a msce:



6. Pelote:
dva a pl
pl hodiny

tyi a pl
jeden a pl
pl dne
pl roku
polovina vech dt
7. Vyprvjte, co bhem dne v kolik hodin dlte?
... ? 
8. Pelote:
Vypadala nejspokojenji ze vech.
Udlal to chyteji a rychleji, ne jsme si mysleli.
Radji se na to podvm hned.
Nejastji jme v jednu hodinu.
Sndl vce brambor, ale mn masa.
9. Tvote vty pomoc pest ptomnho:
. : -

118

- 

10. Vytvoen pest ptomn z pedchozho cvien pevete na pest

minul a vytvote si nimi vty.


11. Otzky ze tvrtho cvien pevete na otzky nepm:

...
12. Vrate se ke lnkm pedchozch lekc, zopakujte si slovn zsobu,
projete si znovu cvien, kter vm dlala problmy.

Hotovo? Pak vm nic nebrn nakousnout posledn tvrtinu uebnice!

119

16. lekce

Co by bylo, kdyby.... To je jist zajmav otzka nejen z hlediska obsahovho, nbr i

gramatickho. Jak u jist tute, budeme se v tto lekci zabvat podmiovacm zpsobem.
Zanme jako obvykle textem. Tentokrt rozvj sv mylenky mal Jankev a do reality ho
vrac jeho sestra Ester:
:  .
:?    ?
:    , .
: .

:    
 ,  .

:    .
 , .
 :   ,  .

:   .  , o
.

: ...    ,  , 
   , ?
:   .
 : ,  .

 :! ?   
  ,?
 : ?
: ,  ,  .

120

... :
? :

Slovka

neviditeln
slun, dobe vychovan

[nimesdik]

televize

dvat se na

program

, 

andl

[malech, malochim]

mylenka, npad

[hamcoe, hamcoes]

oblben

hrnec

, 

(u) od

pinav

zlobit se

slbit

Mluvnice
43 Podminovac zpsob
Podmnky, pn, touhy - a u splniteln i nesplniteln - pat neodmysliteln k ivotu. V
jidi rozliujeme podmiovac zpsob ptomn a minul, i kdy v souasnm jidi oba
zpsoby splvaj v jeden, a sice v ten, kter nazvme minul. Mete tedy pouvat jen ten a
vbec nic tm nezkazte, vak i v etin pouvme vcemn jen jedne tvar (pro zmnu
ovem ptomn). Pro plnost si vak pedstavme oba dva zpsoby:
a) podmiovac zpsob ptomn
Potebujeme pomocn sloveso - + infinitif vznamovho slovesa:

121

Piel bych -
Piel bys -

Pili bychom -

Pili byste -

Piel by -

Pili by -

b) podmiovac zpsob minul

Potebujeme opt pomocn sloveso - + pest minul vznamovho slovesa.
Byl bych piel -

Byl bys piel -

Byl by piel -

Byli bychom pili -

Byli byste pili -

Byli by pili -

44 Podmnkov vty
Podmiovac zpsob se asto pouv v podmnkovch souvtch. Spojky, kter se v jidi v
tchto vtch pouvaj, jsou

nebo

.

Mete si svobon vybrat, kter je vm v

dan chvli nejsympatit.

.

Kdybys piel (bval piel), zstal bych tam (byl bych tam bval zstal).
.

Kdybys nekiel (bval nekil), dt by se neblo (bylo neblo).

?

    ,  

Co bys dlal, kdybys ml milin dolar?

Cvien
1. Pekldejte:
dlal bych, smli by se, pijeli bychom, to by neudlala, uvail bys, hrli bychom si, nenapsali
byste, etl bych, jeli by, modlil by se, dval bych se
2. Doplte podmnkov vty:
, 
,  
122

    ,
  ,
 ,
  ,
  ,
3. Napite vyprvn na tma: Kdybych byl neviditeln

Vrame se jet jednou k jidi pslovm.

  .
Neohlej se, nebo se stane kusem soli.
 ,  , , .
Kdy lovk chce, me, kdy lovk hled, najde.
 .
M-li lovk chlb, n u najde.
    .
O ztek a se star Bh.
  ,  .
Je-li my syt, je j mouka hok.

123

17. lekce

Venku je krsn poas, kter lk k prochzkm. Bl se przdniny, dti p posledn

domc lohy. Jednou z nich je i nsledujc text, kter napsala Mirijam:
  ,     

     ,  
.  ,  
    .
.

 ,     

. , ,   ,

     ,  
  .    .

   ,   , 

   .

Slovka
 , 

vkend

 ,

prochzka

][bejs

bhem

][chaje, chajes

zve

 ,

rostlina

124

na zatku

[tchiles]

lzt

( ) 

veverka

cesta

brouk

barva

, 

jak...tak, i... i....

sbrat

( )

malina

, 

borvka

,  

louka

, 

vysok

( )

ptk

bohuel

dve ne

slunce

zajt (o slunci), zapadnout

( ) 

hora

, 

stoupat, lzt na

) (

Mluvnice
45 Neskonn pdavn jmna
I takov se vyskytuj. Jsou to ta, ker se tvo od nzv mst. Vyznauj se koncovkou -,
kterou jednodue piplcnete k nzvu msta a jsou vn naprosto nesklonn:

 

125

 

 

 

 

atd.
46 Pslovce msta
V podstat u je asi znte, ale pro ujasnn si neodpustm mal pehled:
kam =

kde =

odkud = 

tam = 
sem = 

nkde =

tam = 

nikde =

zde = 

vude =

odtamtud = 
odsud = 

Tvary , , lze pojit s rznmi pedlokami:

kudy - 
tudy - 
a kam - 
a tam - 
Pokud jste si mysleli, e vs v tto lekci budu etit a zstaneme jen u takovch detail jako
dosud, jste na omylu! Jet ns toti ekaj
47 Pvlastkov vty
Pvlastkov vty jsou vedlej vty, kter v etin uvozujeme vztanmi zjmeny kter,
kter, kter, kte, pop. jen, co apod. V jidi se pouv vztan zjmeno :
. ,  ,
Ten mu, kter sed tam(hle), je mj bratr.
.  ,  , 

126

Ta vc, co le na stole, je kniha.

. ,  , 
Ten mu, kterho vid, je mj bratr.
.  ,  , 
Vc, kerou vid, je kniha.
Chceme-li vyjdit, e nco je n (jeho, jej, jeho, jejich), musme ke vztanmu
zjmenu pidat pslun pivlastnovac zjmeno:
... ,  ,
Mu, jeho dt stoj zde, je...
...,  ,
ena, jej dti si hraj, ...
Pokud potebuji pidat ke vztanmu zjmenu pedloku (s nm, o n apod.), udlm to v
jidi nsledovn:
...,  ,

lovk, s nm hovom, ...

..,   ,
Dti, s nimi jsem si hrla, ...
Vidte, e v takovm ppad je teba dt pedloku a za a navc za n muste pidat
osobn zjmeno (samozejm v dativu, protoe nsleduje za pedlokou), kter odpovd
podstatnmu jmnu, k nmu se vztahuje.

Cvien
1. Vytvote od nzv mst v tabulce pdavn jmna, piate k nim dle
uven vhodn podstatn jmno z druhho sloupce tabulky a se spojenm
vytvote njakou smysluplnou vtu.
Vzor:    -  : - 

127



2. a) Jak byste se zeptali v jidi:

Kde bydl?
Kam jdete?
Odkud pijel?
Kudy mme jt?
A kam jste doli?
b) A jak byste odpovdli?
Bydlm tam a oni bydl zde.
Pijel odtamtud.
Odsud jdte tudy a tam.
Postav se sem.
Nikde tu nen.
Nkde to mus bt!
3. Pospojujte nsledujc dvojice vt do souvt (budete tvoit vztan vty):
. .
.  .    
.  .  
. . 
.     .  
4. Pelote:
Mirijam pozvala (  - ) svou kamardku Malku na prochzku. ly do
nedalekho lesa, kde vidli spoustu zvat: veverky, brouky, rzn ptky. Bylo hezk poas.

128

Dvky si nasbraly maliny a borvky, kter pak sndly na mal louce uprosted lesa. Zstaly
by venku jet dlouho, ale musely se vrtit ne slunko zapadlo za horu, na kterou cel den
koukaly. ekly si, e pt tden na tuto horu vylezou. Pjdou tam s nimi ale i jejich
kamardi, protoe to bude del prochzka.
5. Popite, co jste dlali minul vkend.

YIVO
Institut YIVO (Institut for Jewish Research) byl ji zmnn ve tet lekci. Je to stav pro
idovsk a jidi studia, kter vznikl roku 1925 ve Vilniusu a od roku 1938 sdl v New Yorku.
Tento institut sehrl velice dleitou roli pi standardizaci jidi, k nmu dolo v roce 1937.
YIVO se dosud str o dal rozvoj a vlastn i zachovn jazyka jidi. Disponuje obshlm
archivem orientovanm jak na jidi tak na djiny id ve vchodn Evrop. Pedstavuje
rovn nejvy autorituv otzkch kodifikace jazyka jidi. Vydv rzn uebnice a pruky
tkajc se mluvnice, pravopisu a djin jidi. Institut spolupracujes kolumbijskou univerzitou,
kter pod pravideln kurzy jidi. Zajm-li vs innost YIVOa podrobnji, navtivte jeho
strnky na internetu.

129

18. lekce


 ,     .   
   -  .  

    ,  
.  .  ,


  . , 
  .

     .
 .  1947 - 1920  

 1949 .  

1980  .

Slovka
 ,
,

hlavn msto
][mejlech, mlochim

 ,

krl
armda

][knaan

Kann

)(

zabrat, dobt

krom

zaloit

130

ochraovat

ze

, 

kmen (lidsk)

[ejvet, votim]

rozhodnout se

( )

rozbt, zniit

Babylan
muslim

[bovl]

,

Mluvnice
Vte, co jet neumte? No pece
48 Trpn rod
Trpn rod se v jidi tvo pomoc pomocnho slovesa a pest minulho:
a) ptomn as
jsme dotazovni -

jsem dotazovn -

jste dotazovni -

jsi dotazovn -

jsou dotazovni -

je dotazovn -

b) minul as
byli jsme dotazovni - 

byl jsem dotazovn - 

byli jste dotazovni - 

byl jsi dotazovn - 

byli dotazovni - 

on byl dotazovn - 

c) budouc as
budeme dotazovni -

budu dotazovn -

budete dotazovni -

bude dotazovn -

budou dotazovni -

bude dotazovn -

d) podminovac zpsob

131

  /

 /

byl bych dotazovn

byli bychom dotazovni

 /

 /

byl bys dotazovn

byli byste dotazovni

 /

 /

byl by dotazovn

byli by dotazovni

: initele dje vyjadujeme pomoc pedloky

Je dotazovn uitelem. .
A je to. Trpn rod v podstat nen dn vda...

Cvien
1. Pevete nsledujc vty z innho rodu do trpnho:
 .
.
; .
   .
 ; .
.
.
2. Pevete vty pedchozho cvien do minulho a budoucho asu:
)a
)b
)c
)d
)e

132

)f
)i
3. Dejte slovesa v zvorce v nsledujcm textu do sprvnho asu a rodu:


 )(  . )( :

)( ! )( )(  . 
)( )(  , )(

  .    )( . )(
     . )( .
)( . )(  . )( .

Slovka k textu:

][jericho

Jericho
smrt

][joua

Jozue

vdce

  ,

nrod, lid

)(

pejt

][jordan

Jordn

)(

zabrat, dobt

pevst

eka



oblhat

 )(

foukat

133

ofar

Psnika

134

[ojfer, ojfres]

 ,/

studna

medvd

tehdy

 ,

kolbka

nad

t, ut

 ,

koile

 ,

jehla

hedvb

 ,

ebek

)(

stoupat

hvzda

)(

mlet

135

19. lekce


: ,  .  , .
: ?  ?

:  ; .    ,
 .  , .
: , ! .
:  .

:!   ,  .
.
 :  .
:  .
.......................

: , ,   . 
 ,   , 
.
:   ?
:   . .
 : .
.......................

:  ,  ? 
!    .  .

: ?     

136

 .  , !

tlo -
 , pae -
, rameno -
 krev -
, noha -
, prso -
hru -
, ucho -
 , ucho -
 , tv, obliej -
, chodidlo -
 vlasy -
 , ruka -
  , srdce -
, koleno -
, ret -
, jtro -
, plce -
, ledvina -
 , sta -
, sval -

137

  , je -
 , nos -
 , rameno -
/ , prav/lev bok -
; ,/ aludek -
 , krk -
prst -
,/ jazyk -
 ,/ zub -

Slovka
 ,

lka

ctit se

nemocn

bolet

sotva

pln

dchat

chud; uboh

vst, dovst

)(

kousat

hloupost

chipka

lk

138

odpovat

ovoce

zelenina

aby

[kedej]

vitamn

, 

alespo

kontrola

, 

sport

, 

mezitm

chytr, geniln lovk

, 

Mluvnice
49 Pdavn jmno v psudku
U velmi dobe vte, jak se chov pdavn jmno v pvlastku (ped podstatnm jmnem) a
tak vte, e v psudku, pop. doplku je nemnn. Nap.
. 
.
.
.
Ono je ale tak mon ci:
.  
. 
./ 
.
Je tedy mono dt ped dan pdavn jmno v psudku len neurit (v mnonm sle bez

lenu!) a pdavn jmno pak opatit nleitmi koncovkami, kter se v podastat shoduj s
139

tmi, kter pouvme u pdavnch jmen v pvlastku v prvnm pd po lenu neuritm. Je

teba ale dt pozor na stedn rod, kde v pvlastku nen dn koncovka () ,
zatmco v psudku je koncovka - (pokud pdavn jmno na - u nekon!):

/ 
50 Pehled slovosledu
U z prvnch lekc uebnice vte, e slovosled je v jidi pomrn voln, i kdy zase ne tak
pln jako teba v etin. Pevnm pravidlem nap. je, e asovan sloveso mus bt na
druhm mst ve vt, pokud se nejedn o otzku zjitovac i o rozkaz, pi nich stoj sloveso
na prvnm mst. Nsledujc pehled m za cl ujasnit a pipomenout ji znm pravidla, kter
mon pouvte, ani byste si jich byli vdomi, pop. ponkud rozit vae obzory:
a) oznamovac vty
Obvykl

slovosled

vypad

takto:

psloven

uren

psudek

podmt

pedmty/psloven uren/doplnk:
. 
Samozejm me stt na prvnm mst i podmt:
. 
Pokud se ve vt vyskytne sloen slovesn tvar (minul as, budouc as, podmivac
zpsob, trpn rod), stoj podmt za pomocnm slovesem:
.  
.   
Pokud je pedmt zjmeno a podmt podstatn jmno, me pedmt podmtu pedchzet:
. 
Je-li vak podmt tak zjmeno (vetn ), mus stt ped pemtem:
. 
. 
Psloven uren mohou stt na libovolnm mst. Psloven uren stojc na zatku vty
me bt vynechno, take vta pak zane slovesem:

140

Pak (tu) se zaal uit. - .

Psudek meme zdraznit
a) pedchzejcm infinitivem stejnho slovesa, co je styl ovem ponkud literrn:
Nepijde. - .
Kiet nechtl. - .  
b) tm, e ped psudek postavme jeho druhou st (m-li ji), kter obvykle stoj na konci
vty:
Smli se. - . 
Modr byla obloha. - .
Rovn podmt meme zdraznit, a to nejastji tak, e vtu uvedeme formlnm podmtem

:
.
Chceme-li zdraznit pemdt, postavme ho na prvn msto ve vt:
. 
b) tzac vty
V tzacch vtch, kter nejsou uvozeny tzacm zjmenem i pslovcem, stoj psudek na
prvnm mst. Zpsob vty lze vak odliit i pouhou intonac:
?
? 
V tzacch vtch uvozench tzacm zjmenem i pslovcem stoj psudek na druhm
mst:
?
? 
Chceme-li zdraznit podmt, meme ho postavit na zatek vty ped tzac slovo:
A ty jsi kdo? - ?

141

Kdopak to je rebe? - ?
A kde byla vae vra? - ?
c) rozkazovac vty
Pokud rozakzujeme druh osob jedn. i mn. ., stoj psudek na prvnm mst ve vt:
! 
!
Rozkazujeme-li prvn osob, stoj na prvnm mst ve vt tvar pop. :
! 
!
U tet osoby pouvme opisy , , jejich podmt, je-li vyjden podstatnm nebo
osobnm jmnem, stoj ped nebo za slovesem:
A te Moje. .  . 

Cvien
1. Peformulujte vty tak, aby se pdavn jmna v pvlastku stala
pdavnmi jmny v psudku:
.  
.  ,  
.
.   
.    
2. Pelote (obma zpsoby):
ta kniha je star
ten les je hust
ta profesorka je psn
ti studenti jsou ln
obd je pipraven

142

dopisy jsou napsny

3. Poskldejte vty a pelote je:

- - - - - -  - - - - - 
? . - - - - - - - - -
- - - - - - - - -  - - - 
. - -
. - - - 
? - - 
4. Doplte sti tla. eknte, co koho bol:

5. Pelote:
Lea se dnes nect dobe. Akoliv tm cel den odpovala, bol ji hlava a v krku a je
unaven. Chtla by jt s Mojem do kina, ale nen to mn; ztra bude muset jt k lkai, kter
j jist ekne, e m chipku a d j njak lky. Radji by chodila ven a hrla si se svm
malm bratrem, ale bude muset zstat v posteli a lit se () . Moje nen skoro nikdy
nemocn, protoe hodn sportuje a j ovoce a zeleninu.

143

Jidi noviny a asopisy

Prvnm denkem v jidi byl pravdpodobn , kter vychzel
v Bukureti v Rumunsku v letech 1877 a 1878. Od t doby zaal prudk rozvoj jidi tiskovin.
V letech 1936 a 1937 existovalo napklad kolem 230 jidi periodik jen v samotnm Polsku.
Toto slo zahrnuje 27 denk a 100 tdenk. V carskm Rusku byl zrod jidi tisku dlouhou
dobu potlaovn vldnmi restrikcemi, ve dvactch a edestch letech vak zaaly slit
snahy o zskn povolen k vydvn jidi novin. Teprve v roce 1862 zaal vychzet v Odse

( Kojl mevaser, Oznamujc hlas) jako dodatek k hebrejskmu tdenku. Tento list
je povaovn za dleit milnk v jidi urnalismu, jeliko vychovval modern tene,
obohacoval a standardizoval jazyk a otiskoval texty Mendele Mojchera-Sforima a mnohch
dalch dleitch spisovatel.
V zpadn Evrop se jidi tisk nikdy podn ped zatkem dvactho stolet nerozvinul.
Pokud je znmo, prvnm periodikem vydvanm v jidi vbec byl snad , kter
vychzel v Amsterodamu v roce 1686.
Ze souasnjch novin jmenujme , , 

, kter vychzely v edestch letech 20. stolet ve Spojench sttech americkch.

V souasn dob je nejznmj tiskovinou prv , kter vychz i
v elektronick podob. V Polsku je mono sehnat  . Jinm periodikem
vychzejcm v tto zemi jet krtce po druh svtov vlce byla . V Izraeli
vychz napklad .

144

20. lekce

 - 
  ,  .
,  .   ,

 , ,  ,  .

  ,  ,   .
,     ,  
   ,  .
  ,   , ,

,    ,   ?
 ,  . 
 , .  
 ,  .

,     .
,  ,, .
   ,  : .

Slovka

iv

 ,

e, jazyk

akoliv

 ,

poet

145

mluv

klesat

( )

vude

matesk jazyk

[mamelon]

 

nebezpe

, 

kouzlo, arm

panlsky, panlsk

vdy, stle

[tomed]

stt (zem)

[medine, medines]

ovldat

zpvk

- ,

skupina

psnika

,

pipomnat

vyzaovat; vydvat (i knihu apod.)


()

zvltn, ndhern

atmosfra



internet

zde: tma

, 

asopis

, 

noviny

dvod

146

dlat radost, poten

[hanoe ton]

(  )

51 Dsledkov vty
Dsledek se v jidi vyjaduje bu spojkou , anebo slovosledem celho souvt, a to tak,
e sloveso (psudek) pijde na prvn msto ve vt:
.   ,  
.   ,  , ; 

esky bychom asi ekli: Protoe mu zemeli rodie a zstal sm, zaal pracovat.
Pokud je ve vt, kterou chceme pevst na dsledkovou, podmtem neosobn , je teba ho
pi pevodu vynechat:
. . - 
.  . -
Ve vtch obsahujcch rozkazovac zpsob nebo jeho opis pomoc  , apod.
mus slovesu v tchto tvarech pedchchet spojka :
. 
.   
.    
Stejnou spojku pouijeme i u otzek, je jsou uvozeny tzacm zjmenem:
M u ve, co chce? - ?   , 
Pokud to nen tv sestra, tedy je? - ?  ,

52 elov vty
elov vty uvozujeme spojkou aby, kterou do jidi pekldme jako ()

[kedej cu].

Jak se pouv si ukeme na nsledujcch pkladech:

.  
.  

147

.   
.  
Jak vidte, s elovmi vtami si lze pkn pohrt. Pokud m hlavn i vedlej vta stejn
podmt (prvn ti pklady), pouije se buto spojka

a vedlej vta se zkrt infinitivem

s , kter vak lze vynechat (prvn a druh pklad). Druhou monost je pouit spojky a
pomocnho slovesa , za nm nsleduje infinitiv vznamovho slovesa (tet pkladov
vta). Tmto poslednm zpsobem vyjdme el i v ppad, e ve vedlej vt je jin
podmt ne ve vt hlavn (tvrt pklad).
53 Zdrobnliny
Zdrobnliny jsou v jidi velmi oblben. Lze zdrobovat jak podstatn jmna, tak i pdavn.
Nejastj pponou, kterou se tvo zdrobnliny, je ppona -. Velmi astou pponou je
t ppona -, kter uritou nnost. Podstatn jmna s pponou - jsou vdy stednho
rodu.

erven - erveouk - -
mal - malink - -
stl - stolek, stoleek -  -
mma - maminka - - 
Budete-li st texty v jidi, jist brzy sami vypozorujete dal pouvan ppony pro tvoen
zdrobnlin.

Cvien
1. Dokonete nsledujc vty tak, aby vznikly vty dskedkov:
........................................................... , 

, ..........................................................
........................................................... , 

 , ..........................................................
........................................................... ,

148

2. Pelote:
Bl se bouka, proto radji pojme. To je jej panenka, tak si s n nehraj. Jet nm
nezazpval, a tu tedy jet zstane. Voda v jezee je u tepl, pojme se proto vykoupat.
Mm hlad, uva mi nco k jdlu.
3. Od kterch podstatnch jmen jsou odvozeny nsledujc zdrobnliny?





4. Dokonete nsledujc vty tak, aby vznikly vty elov:
,
,  
, 
, 
,  
5. Pelote:
Pijeli, aby nm ve vysvtlili. Volm ti, abych t potil. Ume se, abychom nali dobrou
prci. Nos brle, aby lpe vidl. Koupila si nov aty, aby ji obdivoval.
6. Pelote i toto:
Jidi nen tk jazyk. Kdo um trochu nmecky, nau se rychle i jidi. Jidi se pe
hebrejskm psmem, a proto, abyste mohli jidi pst, muste se nauit hebrejskou abecedu,
kter se pe zprava doleva. Pestoe jidi dnes u nemluv mnoho lid, je to jazyk iv, a u
v psnch nebo v knihch i novinch, kter se vydvaj nejen v Americe. Jidi ije i na
internetu, kde je mono nalzt mnoho zajmavch strnek.

Jidi na internetu
Mon vs to pekvap, mon ne, ale na internetu jidi ije a da se mu velmi dobe.
Webov strnky se v jidi nazvaj , e-mailu se zase k . Vydte-li se

149

pes njak americk, nmeck, polsk i jin vyhledva, najdete spousty a spousty odkaz.
Pro lep orientaci vyzkouejte strnky, kter doporuuje i kniha Jiddisch, eine kleine
Enzykolpdie od L. Rostena3:
www.uyip.org
www.cs.engr.uky.edu/~raphael/yiddish.html
www.derbay.org
www.library.upenn.edu/friends/freed
www.starkman.com/aviva/yiddish.html
www.ivritype.com/ashkenaz/virtual.html
http://metalab.unc.edu/yiddish
www.yiddishvilnius.com
www.hagalil.com/jiddisch/index.htm

Leo Rosten: Jiddisch, eine kleine Enzyklopdie, Deutscher Taschenbuchverlag, Mnchen

2003
150

OPAKOVN

   .    
.     :  ,
  !
.

!   ,  
!
.

   ,   : 
 !
.   ?   !
  ? .
 ...

Slovka
)(

bet za




ukzat se

psn

emen

pokud ne



zaplatit

 ,

penit pokuta

151

rozzlobit se

 ,

pokuta

      
  .   
 .  '  ,  
.

 ,  , , , 
 ,  .

Slovka
,

psa



stovat si

][zikorn

pam

pilulka

 ,

kapka

][refije

lk

et

tenkrt

pamatovat si

    . ,
 .
  , .
 , , .
  ?

152

,      1914
.

Slovka
 ,

][ponem, penemer

obliej

][meunedik

divn, zvltn

)ztaen, protaen (obliej



stovat si

][meuge

bt blzen, cvok
spovat v


)(

][igoen, igojnes

blznovstv
prv

Cvien
1. Co by se stalo, kdyby... Petvote pbh prvn anekdoty pomoc
podmiovacho zpsobu:
 ....
 ....
    ,    ....
 ....
 ....
2. Pospojujte nsledujc vty tak, aby vm vznikla pvlastkov souvt:

  .  
.
    .  .

  ,   . 

153

. 
.    . 

3. Jak budou znt nsledujc vty v trpnm rod?

.   
.     
.    
.  
4. Pelote:
Mysleli, e se zblznil, protoe il devt let v Americe a v roce 1914 se pesthoval zpt do
Halie. Policista chtl, aby zaplatil pokutu. Nevedl psa na vodtku, protoe nebyl jeho. Lka
mu pedepsal spoustu lk, aby se uzdravil. Pam se mu pravdpodobn zlepila, protoe na
et, kter tenkrt zaplatil, neme stle zapomenout.

Zvr
A je to. Dospli jste na konec sv (doufm mil) uebnice jidi. Osvojili jste si eknme
slun zklady mluvnice a slovn zsoby a nyn u je jen na vs, jak s nabytmi znalostmi
nalote. Bume realisty, ne vak pesimisty. Rodil mluv na konverzaci v naich
zempisnch dlkch najdete jen st. Nov nauen jazyk si vak mete udrovat a
roziovat etbou, poslechem jidi psn a tak na internetu, pokud mte monost si tam as od

asu zalozit. Zkladn vybaven u mte, take chut do toho a lovu zdar!

Na pamtku sv ptelkyn Sabiny Wolff sepsala Irena Maruincov

Pipomnky, vtky, chvly apod. poslejte na adresu: irena.marusincova@email.cz

154