Algebraick vrazy a jejich pravy

Mnoholeny
Mnoholen n-tho stupn o promnn x je vraz:
an*xn + an-1*xn-1 + an-2*xn-2 + ... + a1*x + a0, kde x je promnn, ak jsou konstanty a n je cel
nezporn slo. Pro nzornost uvedu pklad mnoholenu:
2*x4 + 4*x3 + 12*x2 + 2*x + 9 ... toto je pklad mnoholenu 4-tho stupn.

Zkladn vzorce pro potn s mnoholeny

(A+B)2 = A2 + 2AB + B2
(A-B)2 = A2 - 2AB + B2
A2 - B2 = (A+B)*(A-B)
(A+B)3 = A3 + 3A2B + 3AB2 + B3
(A-B)3 = A3 - 3A2B + 3AB2 - B3
A3 B3 = (A B)*(A2 2AB + B2)
Pokud Vs zajm odvozen tchto vztah nebo dal vzorce pro vy mocniny navtivte
strnku Pascalv trojhelnk.

Podmnky eitelnosti algebraickch vraz

U vech algebraickch vraz se mus urit podmnky eitelnosti algebraickch vraz.
Pklady jednoduchch podmnek:

vraz pod odmocninou nesm bt zporn

jmenovatel lomenho vrazu se nesm rovnat nule

Operace s lomenmi vrazy

Stn, odtn, dlen, nsoben, umocovn, krcen lomench vraz a roziovn
lomench vraz.

CO JE TO DEFININ OBOR FUNKCE

Jednoduchm pkladem me bt funkce f(x) = 1/x. Definin obor je mnoina vech
ppustnch hodnot, kter kdy dosadme do funkce 1/x, tak zskme platn vraz.
Abychom vdli, co je platn vraz, musme znt vlastnosti funkc a operac. V
na funkci promnnou x dlme, promnn x je ve jmenovateli zlomku. Jakmi
hodnotami meme dlit? Vemi, krom nuly. Nulou neumme dlit, stejn tak nula
nesm bt ve jmenovateli zlomku. Jin omezen dlen nem.
Proto meme za x dosadit jakkoliv reln slo krom nuly. Definin obor je tak
roven: D(f) = {0}. Definin obor obvykle zapisujeme pomoc psmene D a do
zvorek zapeme funkci, jej definin obor potme.
V tuto chvli jsme vypotali nejvt definin obor. Ale protoe jsme si definovali
definin obor jako mnoinu hodnot, kter meme dosadit za x, tak plat, e i jakkoliv
podmnoina defininho oboru bude zase defininm oborem. Obas se nm me hodit
omezit funkci jen pro njak x. Napklad v posloupnostech se omezujeme jen
napirozen sla, v goniometrii se asto pot jen s intervalem 0, 2.
Nicmn pokud budeme mt zadn pkladu, kde se m vypotat definin obor
funkce, obvykle se pedpokld, e mte vypotat nejvt mon definin obor.
Definin obor meme vyst i z grafu funkce. Pro pklad si vezmeme graf
pedchoz funkce f(x) = 1/x.

Graf funkce f(x) = 1/x

Pokud si promtnete graf na osu x, zskte definin obor. Pokud bod x nen prvkem
defininho oboru, tak pokud udlte v tomto bod svislou kolmici k ose x, tak tato
pmka neprotne dn bod grafu. Vidme, e tuto podmnku spluje pouze nula ta
nem nad sebou ani pod sebou dn bod z grafu funkce. Vechny ostatn maj.

VPOET DEFININHO OBORU

Abyste vypoetli definin obor njak sloen funkce, muste znt definin obory vech
funkc, ze kterch se sloen funkce skld. Jinak to nejde. Pokud bych vm zadal
vypotat definin obor funkce f(x) = raz(x) + dva(x), nepochodte, protoe nevte, jak
jsou funkce raz a dva definovan. Ukeme si definin obory nkterch elementrnch
funkc:

Logaritmus m D(f) = (0, ).

Odmocnina m D(f) = 0, ).

Tangens m D(f) = {/2 + K}; K .

Kotangens m D(f) = {K}; K .

Exponenciln funkce m D(f) = .

Linern funkce a kvadratick funkce maj D(f) = .

Pokud mte zadanou pouze jednu funkci, je to velice prost. Zkrtka zjistme, jak

definin obor ta funkce m, koukneme na argument a pak u to jen vhodn dosadme do

(ne)rovnice. Take pklad - urete definin obor funkce log (3x + 2). Argument
logaritmu mus bt nezporn, proto mus platit 3x + 2 > 0. To je linern nerovnice,
kterou jednodue vypotme:

Defininm oborem jsou vechna x, kter spluj tuto nerovnici, take D(f) = (2/3,
).
Vypotte definin obor .
Vypotte definin obor 1/x2.

ROZLOEN SLOENCH FUNKC

U sloench funkc u je situace mrn komplikovanj, protoe musme brt v potaz

vce funkc, kter se navzjem ovlivuj a postupn zmenuj svj definin obor.
Vezmme teba tenhle pklad:

Zde mus platit dv podmnky. Vraz pod odmocninou mus bt vt nebo roven
nule, nesm bt zporn. Proto x 0. Jene odmocnina se nachz ve jmenovateli
zlomku, take mus platit, e ta odmocnina nesm vyjt nula, pak by zase zlomek neml
smysl. Take pedchoz vrok jet zeslme na x > 0.
Obdobn budeme postupovat i u dalch pklad. Dleit ovem je urit
posloupnost vnoench funkc - musme zjistit, kter funkce je vnitn a kter funkce je
vnj. U pedchozho pkladu to bylo evidentn - vnitn funkce byla odmocnina a vnj
zlomek.

Kdybychom

ten

vraz

chtli

spotat

run,

nejprve

bychom

argument xodmocnili a a pot bychom vypotali zlomek. To je docela dobr pomcka

- nejvnitnj funkce je ta, se kterou byste zaali potat, kdybyste to potali run.
Dal pklad:

Meme nyn zvolit opan pstup. Budeme hledat vnj funkce. Vnj funkce
obaluje vnitn funkce. Zde zcela zejm pt odmocnina obaluje vechny zbvajc
funkce. Dle tet mocnina obaluje vsledek logaritmu, logaritmus obaluje tangens a
konen promnnou x obaluje tangens. Jednoduch. Star metodou to meme vzt
takto: kdy znme hodnotu x, jako prvn ji aplikujeme na tangens. Je to tedy nejvnitnj
funkce. Tento vsledek aplikujeme na logaritmus - je to tedy druh nejvnitnj funkce.
Tento vsledek zase aplikujeme na mocninu a na konec to odmocnme.
Rozlote sloenou funkci:

Rozlote sloenou funkci:

DEFININ OBOR SLOENCH FUNKC

Umte-li rozkldat funkce na vnj a vnitn, u pro vs neme bt dn problm urit
definin obor. Ukeme si to rovnou na pkladu:

Zaneme zlomkem. U nj mus platit, e jmenovatel je rzn od nuly. Napeme si

to:

Z vlastnost funkce sinus vme, e hodnoty 1 dosahuje v bod x = /2. Protoe je

to periodick funkce, dostvme mnoinu K = {/2 + 2K}; K . Toto je mnoina
hodnot, pro kter vyjde jmenovatel rovn nule. Tato x nememe do na funkce dosadit.
To ale nen vechno, jet se musme podvat na definin obor funkce sinus. Ten je
ale natst roven , take ns nijak neomezuje. Omezen je dno pouze jmenovatelem
zlomku. Take D(f) = {/2 + 2K}; K .