Ar04 2002

OBSAH
Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o.
Adresa vydavatele: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 57 31 73 14
zenm redakce poven: Ing. Ji vec
tel.: 57 31 73 14
Adresa redakce: Na Bernce 2, 160 00
Praha 6. tel.: 22 81 23 19
E-mail: kraus@jmtronic.cz
Ron vychz 12 sel, cena vtisku 36 K.
Roziuje PNS a.s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
-Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13,
57 31 73 12). Distribuci pro pedplatitele tak
provd v zastoupen vydavatele spolenost
Pedplatn tisku s. r. o., Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno;
tel.: (05) 4123 3232; fax: (05) 4161 6160;
abocentrum@pns.cz; reklamace - tel.: 0800
-171 181.
Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax: 02/44 45 45 59, 44 45 06 97 - predplatn,
tel./fax: 02/44 45 46 28 - administratva
E-mail: magnet@press.sk.
Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Mixn pult MC 1200 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
Podvn novinovch zsilek povoleno

eskou potou - editelstvm OZ Praha
(.j. nov 6285/97 ze dne 3.9.1997)
Metaliztor hlasu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Inzerci v R pijm vydavatel, Radlick 2,

150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 14.
Omezova nrazovho proudu transformtoru . . . . . . . . . . . . 14
Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS

Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93.
Za pvodnost pspvku odpovd autor.
Otisk povolen jen s uvedenm pvodu.
Pevodnk VGA na PAL/NTSC. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Indiktor proudov spoteby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Za obsah inzertu odpovd inzerent.

Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit
inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst
asopisu.
Nevydan rukopisy autorm nevracme.
Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn,
chyb nebo vynechn je vylouen.
Veker prva vyhrazena.
Internet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Z historie radioelektroniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Z radioamatrskho svta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
MK R E 3697
ISSN 0322-9572, .j. 46 043
Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
AMARO spol. s r. o.
4/2002
S TAVEBN NVODY
Mixn pult MC1200

Alan Kraus
Jednou z prvnch konstrukc, pipravench v roce 1997 novou redakc pro
Amatrsk radio, byl mixn pult
MC1200. Vychzel z jednoduch konstrukce z obdob 80. let, v t dob jet
osazovan operanmi zesilovai ady
MAA1458. Od t doby jsem uveejnil
na strnkch AR nkolik podstatn
propracovanjch een mixnch
pult. Pvodn konstrukce ji zmizela
v propadliti djin (doslova a do psmene, nebo dokumentace vzala za sv
pi pedloskm vykraden na redakce). Protoe vak stle dostvm dotazy ohledn monost dodvky tto
konstrukce, rozhodl jsem se toto velmi jednoduch zapojen znovu oprit
a mrn modernizovan uveejnit.
Modern obvodov een, pouvan
v novjch konstrukcch, pinej
tak zven finann nroky. A u se
jedn o speciln vstupn obvody (mikrofonn pedzesilovae), nebo sloitj korekn obvody s adou operanch zesilova, vsledn cena
nsoben potem vstupnch nebo
vstupnch jednotek pak pesahuje
finann monosti ady amatrskch
zjemc. Prv pro ty zanajc a mn movit je uren MC1200. Je mn
jasn, e zapojen je skuten "oesno"
na minimum, ponaje nesymetrickm
vstupem pes pouh dvoupsmov
korekce a po nesymetrick vstupy,
ale na druh stran umouje plnohodnotn smchn 8 nebo 12 vstup
(podle verze), pipojen efektovho
zazen (napklad popsanho v minulm sle AR), jedn monitorov cesty
(odposlechu) a stereofonnho vstupu.
Vzhledem k pouit velmi kvalitnch
nzkoumovch operanch zesilova
jsou zvukov vlastnosti pultu na
dobr rovni (odstup s/ i harmonick
zkreslen). Nejdleitj vlastnost pro
adu zjemc je ale asi bezkonkurenn poizovac cena. Proto je pult
navren jet ve dvou odlinch provedench - s bnmi tahovmi potenciometry (100 mm) jako MC1200-F
a v "sporn" verzi MC1200-R s otonmi regultory hlasitosti. Pro iv
hran nejsou oton fadery pli
vhodn, na druh stran pi pouit
napklad ve zkuebn, kdy se s hlasitost jednotlivch vstup nemus asto
hbat, jsou oton regultory dostaujc. A rozdl v cen 100 mm dlou-
Obr. 1. Schma zapojen vstupn jednotky A99626
4/2002
S TAVEBN NVODY
Obr. 2. Rozloen soustek na desce vstupn jednotky A99626
Obr. 3. Obrazec desky spoj A626-DPS (TOP)
Obr. 4. Obrazec desky spoj A626-DPS (BOTTOM)
hho tahovho a otonho potenciometru (x 16 jednotek) ji nen v tto

cenov kategorii rozhodn zanedbateln.
Vstupn jednotka MC1200-F

Schma zapojen vstupn jednotky
je na obr. 1. Jako vstupn konektor
jsem zvolil klasick jack. I kdy
konektory XLR jsou dnes ji cenov
dostupn, vtina pedpokldanch
uivatel jet pouv konektory
jack (kdy u ne ptikolkov DIN...).
Konektor vyuv rozpnac kontakty
pro zkratovn nezapojenho vstupu
na zem. Protoe vstup me bt
pouit jak pro mikrofon, tak i pro lin-
4/2002
Seznam soustek
A99626
R1, R10-11, R14-15 . . . . . . . . . 10 k
R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k
R7, R4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . 5,6 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
R12-13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k
R8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k
R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,9 k
C1, C4, C9 . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V
C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 pF
C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 pF
C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF
C6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 nF
C8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 pF
C10-11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . NJM4580D
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . JACK63PREP
K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW14
P1. . . . . . . . . . . . . . . P16M-100 k/A
P2-3 . . . . . . . . . . . . . P16M-100 k/B
P4-5 . . . . . . . . . . . . . . P16M-50 k/A
P6 . . . . . . . . . . . . P16M-25 k/B-CC
S1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PBS22D02
K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03W
S TAVEBN NVODY
kov rovn (nstroje), je za vstupnm
konektorem tlatkov pepna
MIC/LINE. To je prvn zmna proti
pvodnmu proveden. Zapojen
vstupnho zesilovae s IC1A je zcela
klasick. Potenciometr P1 ve zptn
vazb uruje nastaven zisku. Za
oddlovacm kondenztorem C4 je
dvoupsmov korektor hloubek a vek. Odporov dli R9/R8 uruje fixn
zeslen koreknho zesilovae. To
nahrazuje ztrtu na tahovm regultoru a potenciometru panoramy P6. Za
korekcemi je zapojen potenciometr
odposlechu P4 (MONITOR). Tahov
potenciometr je pipojen konektorem
K2. Pouit typ konektoru je levn
a spolehliv. Za regultorem hlasitosti
je potenciometr efektov sbrnice P5.
Na rozdl od odposlechov sbrnice,
kter nesm bt ovlivovna nastavenm hlasitosti jednotlivch vstup,
Obr. 5. Schma zapojen efektovho modulu A99627
4/2002
S TAVEBN NVODY
Obr. 6. Rozloen soustek ne desce efektovho modulu A99627
je efektov sbrnice a za regultorem

hlasitosti. Pi zeslaben vstupu se tak
zeslab i signl do efektovho zazen.
V opanm ppad by sice nebylo slyet ist signl, ale do vstupu by stle
el signl z efektu. Jako posledn je
potenciometr panoramy P6, kter
umouje smrovn monofonnho
signlu do obou hlavnch vstupnch
kanl (L a R). Pouit typ m
mechanick klik ve stedn poloze.
Stavba
Rozloen soustek na vstupn
jednotce MC1200-F A99626 je na obr.
4/2002
Seznam soustek
A99627
R1, R5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R4, R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k
R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
C1, C3-4, C6 . . . . . . . . . . . 47 F/16 V
C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 pF
C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 pF
C7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . NJM4580L
K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . JACK63PREP
K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW14
P1. . . . . . . . . . . . . . . . P16M-25 k/A
P2 . . . . . . . . . . . P16M-25 k/W+CC
P3. . . . . . . . . . . . . . . . P16M-10 k/A
K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03W
S TAVEBN NVODY
Obr. 9. Schma zapojen signlov sti vstupnho modulu L, R a FB A99628
4/2002
S TAVEBN NVODY
2, obrazec desky s plonmi spoji
A626-DPS ze strany soustek (TOP)
je na obr. 3, ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4.
Dal zmnou proti pvodnmu
proveden je pouit konektor a plochho kabelu na mst sbrnice. Na
deskch jsou dvouadov hlov adresovac lity, na plochm kabelu
konektory PFL14. Toto een je opt
cenov dostupn a podstatn flexibilnj, ne pevn pjen drtov
sbrnice pvodn konstrukce.
Efektov modul MC1200-F

Schma zapojen efektov jednotky
je na obr. 5. Tato jednotka slou pro
pipojen externho efektovho zazen. Signl z efektov sbrnice je
z konektoru K4 piveden pes oddlovac kondenztor C4 na stac zesilova IC1B. Na jeho vstupu je zapojen
potenciometr P3, kterm nastavujeme
vstupn rove do efektovho zazen. Z bce P3 je signl piveden na
konektor jack K2 (EFF OUT). Zpt
z efektovho zazen se vrac signl
konektorem jack K1 (EFF IN). Na
vstupu je jednodue zapojen potenciometr P1 pro zkladn nastaven
vstupn citlivosti. Za nm je rovov
zesilova se ziskem 20 dB. Protoe
vtina efektovch zazen pracuje
s linkovou vstupn rovn signlu, je
zisk tohoto obvodu dostaten. Za oddlovacm kondenztorem C3 je konektorem K3 pipojen tahov regultor efektovho signlu. Z jeho bce
je napjen obvod panoramy s potenciometrem P2. Efektov vstup je z ve
zmnnch dvod maximln jednoduchosti een jako monofonn (s monost smrovn do vstupnch kanl
potenciometrem P2). Protoe vtina
modernch digitlnch efektovch
zazen m vstupy stereofonn, je
v tomto ppad vhodnj pipojit
vstup efektovho zazen do dvou
vstupnch jednotek (pokud jsou k dispozici voln vstupy).
Stavba
Rozloen soustek na desce
s plonmi spoji efektovho modulu
MC1200-F A99627 je na obr. 6.
Obrazec desky spoj A627-DPS ze
strany soustek (TOP) je na obr. 7,
ze strany spoj (BOTTOM) je na
obr. 8. Jednotka obsahuje minimum
soustek, take s osazenm by nemly
bt dn problmy.
Obr. 10. Schma zapojen VU-metru vst. modulu A99628
4/2002
S TAVEBN NVODY
Obr. 11. Rozloen soustek na desce vstupnho modulu A99628
Seznam soustek
A99628
R14-15. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R21 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R23. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,7 k
R8, R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k
R1 R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k
R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k
R3, R2, R5 . . . . . . . . . . . . . . . 5,6 k
R24. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,8 k
R7, R9-10, R16, R18-19 . . . . . 100 k
R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 k
R17, R20 . . . . . . . . . . . . . . . . 200 k

R22 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R*
C1, C3, C7, C9-10, C16. . . 47 F/25 V
C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 pF
C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF
C5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 nF
C8, C11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 pF
C12-13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C14. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF
C15. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 nF
IC1-2, IC4 . . . . . . . . . . . . . NJM4580L

IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM3915
LD1-10 . . . . . . . . . . . . . . . . . LED-VU
D1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
K2-3 . . . . . . . . . . . . . . . JACK63PREP
K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW14
P1-2 . . . . . . . . . . . . . P16M-100 k/B
P3. . . . . . . . . . . . . . . . P16M-50 k/A
JP1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PROP7
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03W
P4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-V/5 k
4/2002
S TAVEBN NVODY
Vstupn modul MC1200-F

Kad pult je osazen temi shodnmi vstupnmi moduly pro prav,
lev a odposlechov kanl. Pro zjednoduen jsou vechny ti moduly shodn a jejich funkce se uruje pouze
osazenm drtovch propojek a zapojenm (i nezapojenm) dvou odpor.
Schma zapojen signlov sti
vstupnho modulu je na obr. 9.
Sbrnice L, R a FB jsou umstny na

vvodech 13, 11 a 7 konektoru K4.
Drtov propojky JP1 a JP3 uruj,
signl kter sbrnice bude jednotka
zpracovvat. Na kad desce je proto
zapojena pouze jedna propojka. Signl
ze sbrnice je pes oddlovac kondenztor C1 piveden na stac zesilova
IC1A. Za nm nsleduje vstupn
dvoupsmov korektor baxandalova
typu s potenciometry vek P2
a hloubek P1 s operanm zesilovaem

IC1B. Za kondenztorem C7 je konektorem K1 pipojen tahov regultor.
Z jeho bce signl pokrauje na vstupn zesilova s IC2B. Vstup z pultu
je nesymetrick, na konektoru jack
K2.
Na kad vstupn jednotce je jet
jeden universln linkov vstup
(AUX), piveden konektorem jack
K3. Jeho rove se nastavuje poten-
Obr. 14. Schma zapojen napjecho zdroje A99629
4/2002
S TAVEBN NVODY
Seznam soustek
A99629
R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,8 k
C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . 2200 F/25 V
C5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V
C3-4, C7-8 . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
Obr. 15. Rozloen soustek napjecho zdroje A99629
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7815
IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7915
D1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N5401
D5-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007
LD1. . . . . . . . . . . . . . . . . LED-VU-INV
LD2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED-VU
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR14W
O1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM
O2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM
O3 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM
ciometrem P3. Z jeho bce je pes

vazebn kondenztor C10 piveden
signl na rovov zesilova IC2A.
Odpory R14 a R15 pivd signl ze
vstupu AUX na hlavn sbrnice L a R.
Na odposlechovm modulu (FB) jsou
osazeny oba odpory (R14 i R15). Aux
vstup je tedy monofonn. Na vstupnch modulech L a R je osazen vdy
pouze jeden odpor (odpovdajc danmu vstupu). Vstupy Aux na vstupnch modulech L a R tak umouj
pipojen dalho stereofonnho zdroje
signlu (nap. magnetofonu). Jeho
rove se reguluje v kadm kanlu
samostatn potenciometrem P3.
Kad vstupn jednotka (L, R i FB)
je vybavena pikovm VU-metrem
s 10 LED. Schma zapojen je na
10
obr. 10. Protoe z dvod jednoduchosti nejsou vstupn jednotky vybaveny ani menm rovn signlu
(PFL), ani pikovm indiktorem, je
pro sprvn nastaven rovn signlu
ve vstupnch jednotkch vstupn
VU-metr pipojen ke sbrnici (tedy
ped tahov regultor (FADER)
vstupnho modulu. Vyjedeme-li tedy
pi zvukov zkouce fader vstupn
jednotky do pracovn polohy (tj. asi 10 dB pod maximem), nastavme
vstupn citlivost tak, aby VU-metry na
vstupnch jednotkch indikovaly ve
pikch nulovou vstupn rove
(meme bt i mrn pod, nebo pi
zapojen vech vstup se celkov rove mrn zv, nehled k tomu, e
rove signlu pi zkouce bv ni
ne pi hran). To nm zaruuje
optimln rove signlu na sbrnici
jak kvli odstupu s/, tak i dostatenou
rezervu pro ppadn pebuzen.
Vstupn obvody VU-metru jsou
tvoeny dvoucestnm usmrovaem
s operanm zesilovaem IC4A
a IC4B. asov konstanty VU-metru
jsou dny kondenztorem C15 a odporem R21 pro rychl nbh a odporem
R22 pro dobh. Hodnota R22 se
pohybuje dov ve stovkch kohm
a uruje "ivost" VU-metru. Na rozdl
od vtiny ostatnch konstrukc jsem
zde pouil monolitick budi LED
LM3915 s krokem stupnice 3 dB.
Dvod byl v omezenm prostoru na
desce spoj, kam by se moje oblben
konstrukce s odporovm dliem
a adou kompartor (tj. minimln
3 pouzdra DIL14, odpory dlie
a proudov zdroj) obtn stsnala.
Stavba
Vstupn moduly jsou stejn jako
vechny ostatn signlov jednotky
navreny na dvoustrann desce
s plonmi spoji o rozmrech 155
x 30 mm. Rozloen soustek na desce
s plonmi spoji modulu A99628 je na
obr. 11, obrazec desky spoj A628-DPS
ze strany soustek (TOP) je na
obr. 12, ze strany spoj (BOTTOM)
je na obr. 13. Dky pouit dvoustrann
desky s prokovenmi odpory nejsou
na desce dn drtov propojky.
Desku osadme bnm postupem, tj.
od nejnich soustek (odpory a diody) pes operan zesilovae a kondenztory. Konektor K4 je opt tvoen
4/2002
S TAVEBN NVODY
Obr. 18. Schma zapojen vstupnho modulu MC1200-R A99630
4/2002
11
S TAVEBN NVODY
Obr. 19. Rozloen soustek

vstupnho modulu MC1200-R A99630.
Obr. 20. Obrazec desky spoj

A630-DPS (TOP)

A630-DPS (BOTTOM)
Seznam soustek
R8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k
R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,9 k
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . NJM4580D
A99630
R1, R10-11, R14-15 . . . . . . . . . 10 k
R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k
R7, R4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . 5,6 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
R12-13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k
C1, C4, C9 . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V

C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 pF
C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 pF
C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF
C6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 nF
C8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 pF
C10-11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . JACK63PREP
K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW14
P1. . . . . . . . . . . . . . . P16M-100 k/A
P2-3 . . . . . . . . . . . . . P16M-100 k/B
P4-5 . . . . . . . . . . . . . . P16M-50 k/A
P6 . . . . . . . . . . . . P16M-25 k/B-CC
P7. . . . . . . . . . . . . . . . P16M-10 k/A
S1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PBS22D02
Pokraovn popisu mixnho pultu MC 1200 na stran 24.
12
4/2002
S TAVEBNI NVODY
Metaliztor hlasu
Pavel Meca
Popsan efekt je spe hrakou pro
efektn zmnu hlasu. Obvod vytv
kovov zvuk, kter ve vsledku vytv
efekt pipomnajc hlas robota, tak jak
je znme z nkterch film.
Schma zapojen
Na obr. 1 je zapojen metaliztoru.
Obvod je uren pro pm pipojen
mikrofonu (IN1) nebo pro pipojen
libovolnho signlu z linkovho vstupu - IN2. Pro zeslen signlu z mikro-
fonu nebo linky je pouit jednoduch

zesilova IC1A. Lze pout obvod
TL072, NE5532 nebo NJM4580.
Zeslen zesilovae lze nastavit trimrem TP1. Pro napjen kondenztorovho mikrofonu je pouit odpor
R2. Pokud se pouije mikrofon
dynamick, pak se odpor R1, R2 a elyt
C1 neosad. Za pedzesilovaem
nsleduje elektronick analogov
spna tvoen jednou st obvodu
4066, kter peruuje signl a dochz
tak k prav signlu. Odpory R6 a R8
pivd polovin napjec napt

(virtuln zem) na neinvertujc vstupy
OZ. Za spnaem nsleduje oddlovac
zesilova. Elektronick spna je ovldn genertorem tvoenm ze dvou
st obvodu 4066. Kondenztory
C8,C9 C10 spolu s odporem R17 a trimrem TP2 uruj kmitoet genertoru
a tak lze mnit barvu zvuku. Napjec
napt me bt v rozsahu 6 a 16V.
Proudov odbr je dov nkolik mA.
Lze pout i k napjen 9V baterii.
Obr. 1. Schma zapojen metaliztoru
4/2002
13
S TAVEBN NVODY
Omezova nrazovho proudu transformtoru pro vkonov zesilovae

Pavel Meca
Kad, kdo nkdy stavl vkonov
zesilova, poznal, e pi jeho zapnut
se nkdy "vyhod" jisti. Je to proto,
e pi zapnut je vnitn odpor transformtoru du jednotek ohm.
K tomu je teba uvaovat velk elektrolytick kondenztory, kter pestavuj pro transformtor krtkodob
tm zkrat. Popsan obvod lze
vhodn pout nap. i pro prodlouen ivotnosti vkonovch halogenovch rovek.
Schma zapojen
Tento obvod by se ml pouvat pro
zesilovae s vkonem od 500 W.
Tvrzen, e jisti vypadne pouze
nkdy, me slouit proti pouit
Konstrukce
Na obr.2 je nvrh desky PS. Ta je
jednostrann o rozmrech 74,5 x
38 mm. Na desce je jedna drtov
propojka. Desku PS je vhodn umstit
do kovov krabiky. Je mono tak
krabiku vyrobit ze zbytk cuprextitu.
tohoto obvodu, ale i obasn shnn,

kde je jisti umstn, doke znechutit.
Vtom vak nen hlavn problm - ten
je ve velkm proudovm nrazu do
usmrovacho mstku zesilovae
a hlavn jde o obrovsk proud do
vybitch elektrolytickch kondenztor. Do vybitho kondenztoru tee
pi "tvrdm" zapnut mikov proud
du destek ampr. Kdo nkdy
vidl rozebran kondenztor, jist si
klade otzku, jak to mohou tyto slab
pvody vydret - je to jako s tm
dbnem a vodou. Pokud chceme
proud pi zapnut omezit, musme
pout pdavn obvod. V principu je
pouit sriov odpor zapojen do
primrn sti transformtoru. Bn
zapojen pouvaj vkonov odpor
Potenciometrem P1 se nastav optimln nezkreslen rove signlu. Pro

pepnn kondenztor genertoru
lze pout lity se zkratovacmi
propojkami nebo posuvn i pkov
pepna. Trimrem TP2 nastavme
nejlep pravu hlasu.
s vkonovou ztrtou 10 a 30 W. Tyto

odpory mus bt velk, protoe mus
vydret velk nrazov proud. Odpor
bv asi za 2 vteiny pemostn
kontaktem rel. V tomto zapojen je
bn vkonov odpor nahrazen
vkonovmi termistory NTC. Vhoda
pouitch termistor proti klasickm
pouvanm vkonovm odporm je
velmi vrazn:
1) termistor snese vt nrazov
proud,
2) v ppad selhn rel se termistor
nepepl a neme zpsobit dn
kody (odpor me zpsobit i por !),
3) termistor je men ne vkonov
odpor,
4) me bt nastaven del as pro
pomal nabit kondenztor.
Seznam soustek
Odpory
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k
R3,R6,R9 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R4,R8,R11 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R12,R13. . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 820
R7,R16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
R14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k
R17 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k
C1,C2,C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 uF
C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 uF
C7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 nF
C9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 nF
C10. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF
C11. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 pF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL072
IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4066
TP1,TP2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
Ostatn
14
Obr. 3. Rozloen soustek
deska PS
lita RM5
lita RM2,5
zkratovac propojky
4/2002
S TAVEBN NVODY
K bodu 2 je teba poznamenat, e
pokud z jakhokoliv dvodu rel
nesepne, pak pi proudu 5A odporem
10 ohm bude na nm vkonov ztrta
250 W, co tento odpor vydr nkolik
vtein a pepl se. Termistor se pouze
zaheje na snesitelnou teplotu, pi n
se jeho odpor zmen pod 1 ohm - spe
vak (podle zaten) na mn ne
0,2 ohmu. Jeho vkonov ztrta bude
max. 3 W. Termistor je vak na tento
vkon stavn. Hlavn je, e zesilova
bude moci bt provozovn. Jist si
nkdo polo otzku, pro se pouv
tedy jet rel. Je to proto, aby termistor nebyl namhn dlouhodob,
co pispje k jeho dlouh ivotnosti.
Termistor po pemostnm kontaktem
rel vychladne a i pi krtkodobm
vpadku sovho napjen bude
nbh zesilovae vdy stejn dlouh.
Cel zpoovac obvod je napjen
pmo ze st. Pro omezen vkonov
ztrty je pouit svitkov kondenztor
C1. S kapacitou 0,33 F je dostupn
proud asi 20 mA. Tento proud je
dostaten pro sepnut rel. Odpor R1
omezuje nrazov proud kondenztorem C1. Odpory R6 a R7 vybjej
kondenztor C1 po odpojen od st.
Vhodou napjen pmo ze st je, e
pokud bude njak problm na sekundrn stran transformtoru (vadn
kondenztor nebo koncov zesilova),
pak bude hlavn transformtor peten a nemus bt k dispozici dostaten napt pro buzen rel, napjenho ze sekundrn strany, a pak se
neperu sov pojistka, ale vkonov
odpor s pknm ohostrojem. Diody

D6 a D7 omezuj napt pro obvod IC1
a rel.
Pro zpodn sepnut rel je pouit
obvod 4060 - IC1, co je osciltor
s binrnm dliem. Je zapojen
standardn. RC len R2 a C2 zajist
RESET obvodu. Pokud se objev na
vstupu 9 log.1, pak se pomoc diody
D8 zablokuje osciltor a sepne rel.
Zpodn je nastaveno s uvedenmi
soustkami asi na 4 a 5 vtein. Del
zpodn je lep ne bn pouvan
2 vteiny. Velk elektrolytick kondenztory se za to odvd dlouhou dobou
spolehlivho provozu. Toto zapojen je
sice sloitj, ale pouvn jednoduchch zapojen pouze s kondenztory a odpory (kter pouvaj
nkte i tuzemt vrobci - i stavebnic) je nedostaten. Pi krtkodobm
vypnut je navc optovn zapnut

s jednoduchm zapojenm tm
okamit. Obvod 4060 zajist, e as
pro sepnut rel bude vdy stejn. Lze
tedy konstatovat, e uveden zapojen
je pikovm profesionlnm eenm
problmu nrazovho proudu transformtoru pro vkony zesilovae od
500 a do 2000 W.
Konstrukce
Omezova je postaven na jednostrann desce PS o rozmrech 84 x
41 mm. Pro pipojen vkonovch
vodi jsou pouity roubovac svorky
do PS. Mon, e m nkdo k nim
nedvru, ale ty pouit snesou proud
a 16 A. Obvod 4060 je umstn do
objmky, protoe pod obvodem je
dioda D8. Odpory R6 a R7 jsou z d-
Obr. 1. Schma zapojen omezovae nrazovho proudu
4/2002
15
S TAVEBN NVODY
vodu rozmr desky PS zapjeny ze
strany PS. Pro vkony kolem 500 W
je mono jeden termistor nahradit
drtovou propojkou.
Plon spoje, kter jsou namhny
velkm proudem, je vhodn pocnovat
tlust vrstvou cnu - zsadn ne
pistolovou pjekou - ta by ji nemla
v dnen dob pijt do ruky elektronika ! Obvod se nemus nastavovat.
pozornn:
Up
Zvr
Omezova proudu je napjen

pmo ze sovho napt a proto je
nutno dvat velk pozor pi oivovn. Zkladn testy je vhodn
provdt z laboratornho zdroje
naptm 22 V, kter se pipoj na
kondenztor C5 !
Popsan omezova proudu lze

objednat jako stavebnici pod oznaenm MS22050 u firmy MeTronix,
Masarykova 66, 312 00 Plze, tel.
019/7267642, paja@ti.cz. Cena
stavebnice je 195,- K.
Seznam soustek
Odpory
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 /2 W
R2,R3,R4 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k
R6,R7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 k
TE1,TE2 . . . . . . . . . termistor 5 / 7A
C1 . . . . . . . . . . . . . . 330 nF/250 V AC
C2,C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C4,C5 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/50 V
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4060
D1-D4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007
D5,D8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
D6,D7 . . . . . . . . . . . . . ZD 12 V/1,3 W
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548B
Ostatn
deska PS
rel 24V/10A
2 ks svorka do PS
Obr. 2. Rozloen soustek.
V minulm sle dolo

nedopatenm k otitn neplnch
lnk v konstrukn sti, jejich
autorem byl Pavel Meca. Zde jsou
uveejnny jejich zbvajc sti.
Oprava:
Na obr. 3 / str. 13 a obr. 3 / str. 29
(AR3/2002) je teba pehodit
polaritu kondenztoru C13 !
Elektronick stereofonn potenciometr

Stavebnici popsanho potenciometru lze objednat u firmy MeTronix,
Seznam soustek
R1,R2 . . . . . . . . . . . . 3,9 k typ 1206
R3 . . . . . . . . . . . . . . . 10 k typ 1206
R4 . . . . . . . . . . . . . . 100 k typ 0204
R5,R6 . . . . . . . . . . . . 10 k typ 0204
C1-C4 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/16 V
C7,C8 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/16 V
16
019 / 72 676 42, paja@ti.cz. Oznaen

stavebnice je MS22040 jej cena je
109,- K.
C5,C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PT2256
ostatn
deska PS - MS22040
3 piny lity RM2,5 mm
6 pin lita RM5 mm
objmka DIL16
4/2002
S TAVEBN NVODY
Zesilova do auta s obvodem TDA1562Q
Stavebnici popsanho zesilovae je
mono objednat pod oznaenm
MS22030 u firmy MeTronix, Masarykova 66, 312 00 Plze, tel. 019/72 426 62,
Seznam soustek
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k
C2,C3,C5. . . . . . . . . . . . 4700 F/25 V
C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/100 V
C1,C6,C7 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
paja@ti.cz. Cena stavebnice je 390,- K

a obsahuje vechny soustky podle
seznamu.
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . TDA1562Q
TP1. . . . . . . . . . . . . trimr 100 kostatn
ostatn
deska PS - MS22030
2 x svorka do PS
3 piny lita RM5 do PS
Zesilova do auta s obvodem TDA1562Q s vhybkou pro subwoofer

Peladn vhybky potenciometrem
P1 je v rozsahu 40 a 200 Hz.
Kondenztory C12 a C15 je vhodn na
desku PS poloit pro jednodu
pipevnn obvodu TDA1562Q na
chladi soustky vhybky. Vechny
svitkov kondenztory, kter jsou pod
C13,C14 a C19 se mus na desku PS
poloit. Na desce PS jsou tyi drtov
propojky.
Zesilova na rozdl od nkterch
finlnch vrobk dod poctiv vkon
55 W minimln. Mnoho zesilova
m deklarovno vkony du stovek
watt, ale reln vkon bv men
ne 20 W.
Popsan zesilova s vhybkou je
mono objednat u firmy MeTronix,
019 / 72 676 42, paja@ti.cz. Oznaen
stavebnice je CAX200 a cena je 595,K. Je mono objednat i vhodn
chladi, ppadn i profesionln
subwooferovou tubu s reproduktorem
a s kobercovm povrchem.
Seznam soustek
R1, R3, R5 . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k
R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 k
R6, R7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k
R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k
R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 M
R14, R15. . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k
R16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 k
R17 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k
4/2002
C3, C4. . . . . . . . . . . . . . . 100 nF/63 V

C6, C7. . . . . . . . . . . . . . . 100 nF/63 V
C8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 nF/63 V
C9, C10, C11 . . . . . . . . . 100 nF/63 V
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/100 V
C2, C12, C15. . . . . . . . . . . 10 F/50 V
C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/16 V
C13, C14, C19 . . . . . . . . 4700 F/25 V
C16 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V
C20. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C17, C18. . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . TL084 (B084)

IC2 . . . . . . . . . . . . TL061 (TL071),741
IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . TDA1562Q
D1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 mm LED
P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 x 25 k/N
TP1 . . . . . . . . . . . trimr 100 k (stojat)
ostatn
deska PS - CAX200
2 x svorka do PS (3 +2)
2 ks CINCH do PS
17
S TAVEBN NVODY
Pevodnk VGA na PAL/NTSC

Upraven zapojen z AR 1/2002
V lednovm sle AR jsem uveejnili
popis pevodnku signlu VGA na
PAL/NTSC s obvodem AD722. Tato
konstrukce vzbudila nebval ohlas.
Na zklad pipomnek nkterch

ten jsme opravili chybu
v zapojen, kdy byly vvody 8 a 12
obvodu IC3 pipojeny na kladn
napjec napt. Opraven schma

i obrazce desky s plonmi spoji je
uvedeno v nsledujcm pspvku.
Obr. 1. Schma zapojen pevodnku
18
4/2002
S TAVEBN NVODY
Obr. 2. Rozloen soustek pevodnku
Obr. 3. Obrazec desky spoj A99610 TOP
4/2002
Obr. 4. Obrazec desky spoj A99610 BOTTOM
19
S TAVEBN NVODY
Indiktor proudov spoteby

Alan Kraus
V nkterch ppadech me bt vhodn znt alespo orientan okamitou proudovou spotebu pipojench
elektrickch zazen. V asopise ELV
jsme nali jednoduch zapojen s indikac pomoc deseti LED. Obvod indikuje maximln proud 20 A (v trvalm provozu 16 A) v krocch po 2 A.
Popis
Schma zapojen je na obr. 1. Indiktor je zapojen do srie s kontrolovanm spotebiem. Prochzejc
proud vytv bytek na sriovm
odporu, sloenm z dvojice drtovch
odpor 0,1 ohmu R2 a R3. Sriov
odpor je tak 50 mohm. Stdav
sloka napt na sriovm odporu je
usmrnna jednou polovinou obvodu
TLC272. Druh polovina tvo zesilova pro nsledujc indiktor LM3914.
Zeslen obvodu je nastaviteln
trimrem P1. Obvod LM3914 bud
10 LED. Pevodn charakteristika
LM3914 je linern, rozsvcen kad
nsledujc LED tedy indikuje zvten proudu o 2 A.
Z dvod jednoduchosti je indiktor napjen pmo ze sovho napt
kondenztorovm dliem se stabilizac napjecho napt Zenerovou
diodou D3.
Stavba
Indiktor je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech aa x bb mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na
obr. 2, obrazec desky spoj ze strany
soustek (TOP) je na obr. 3, ze
strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4.
Stavba indiktoru nen sloit. Protoe
je zapojen napjeno pmo ze st,
musme pi nastavovn pracovat velmi opatrn a dbt bezpenostnch
pedpis. Hotov indiktor vestavme
nejlpe do plastov instalan krabice
s prhlednm krytem. Pvodn kabely vyvedeme kabelovmi prchodkami
s pryovou izolac. Indiktor ocejchujeme s pipojenm spotebiem pomoc bnho multimetru se stdavm
proudovm rozsahem. Ideln je spojit
indiktor s bn prodvanm prodluovacm kabelem s vcensobnou
zsuvkou.
20
Obr. 1. Shma zapojen indiktoru proudov spoteby
4/2002
S TAVEBN NVODY
Zvr
Obr. 2. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji
Popsan zazen dv pehled

o okamitm odbru pipojench
spotebi. Me tak zabrnit peten nkter sti okruhu pi zapojen
vce spotebi nebo naopak upozornit
na zbyten zapnut spotebi.
Seznam soustek
R2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . 0,05 -2 W
R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 -2 W
R5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 k
R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,9 k
R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R11. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k
R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k
R14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M
Obr. 3. Obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP)
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V
C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 F/16 V
C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V
C5-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 pF
C9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 nF
C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 nF
D2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007
D3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
LD1-10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5
IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM3914
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TLC272
D1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD 13 V
R1. . . . . . . . . . . . . . . . PT10-H/2,5 k
K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK110/3
4/2002
Obr. 4. Obrazec desky spoj ze strany soustek (BOTTOM)
21
PROGRAMY PRO ELEKTRONIKU
Pevodnk desek z EAGLE do PADS PowerPCB

Pevodnk desek plonch spoj
z programu EAGLE (v.3.x) do
programu PADS PowerPCB(v.2
a vy) je napsn jako ULP soubor
v makroprogramovacm jazyku
programu EAGLE a spout se tak
pmo z programu Eagle - Layout
Editor (verze Profesional, Standard,
Light, demo).
Protoe vstupem pevodnku je
ascii soubor programu Pads
PowerPCB (.asc), je mon ho pout
nejenom k pevodu desek z programu
EAGLE do programu PowerPCB, ale
i z EAGLE do kadho programu,
kter um PADS PowerPCB ascii
formt natat, nap.:
BestPos - program pro generovn
vstup pro osazovac automaty
PrintLib - program pro zhotoven
titn dokumentace knihovny
pouzder soustek
CAM350 / ECAM / PC-Gerber program pro editaci a ppravu
vstupnch dat pro fotoplotr
a vrobu DPS
BoardSim - program pro analzu
desky s ohledem na penos
digitlnho signlu
PCB Markup - zhotoven pomocn
dokumentace desky pro poteby
vroby, testovn, osazen i opravy
desky
OrCad - nvrh DPS, programy pro
termln analzu desky plonch
spoj, atd.
Mme ji zkuebn verzi v.5

programu PowerPCB a meme ci,
e m celou adu pknch novinek
zamench hlavn na autointeraktivn routovn a na routovn
spoj pro High Speed Design.
Pvodn DRE (Dynamic Route
Editor) byl nahrazen zcela novm
routerem zvanm FIRE, kter je ji
umstn v prosted autorouteru
BlazeRouter. FIRE ji nen orientovan na vrstvy tak jako byl DRE
(nem t.zv. Tacks), navc m monost
odsouvat spoje pohybem kurzoru
kolmo na spoj a odstranit segment
pekejcho, ji poloenho spoje,
kter kiuje cestu prv taenmu
spoji. FIRE um tak routovat 2 spoje
souasn, kter mus mt stejnou
dlku a mus bt taeny spolu, stejn
jako zaklikovat spoje tak, aby mly
poadovanou dlku (spad do High
22
Speed Design modulu). V prosted

autorouteru BlazeRouter je ji tak
monost pohybovat se soustkami
(vechny funkce znm z PowerPCB).
K PowerPCB bude tak mon
dokoupit modul PowerBGA pro
Advanced Packaging, take nen
poteba kupovat cel program
PowerBGA. Novinky verze PowerPCB
v.5 budou pedvedeny na semini
PowerPCB (21.5.2002 v hotelu
Schindlerv Hj u Svitav). Bob
Sadowski z firmy Innoveda (byl na
semini minul rok) bude rovn na

semini ptomen, aby nm podal
informace o novinkch stvajcch
i chystanch a ukzal zase nco
z DxDesigner (kreslen schematu
ViewDraw, DxDataBook, atd.).
Vichni uivatel a zjemci jsou vtni.
Nov verze PowerPCB v.5 bude
k dispozici v lt (slyeli jsme to, ale
nerume za to).
Dal informace naleznete na
www.cadware.cz
4/2002
S TAVEBN NVODY
Pokraovn ze strany 12.
dvouadmi hlovmi adresovacmi
kolky 2x 7 vvod. Trimr P4 slou
k nastaven sprvn citlivosti VU-metru.
Kalibraci provdme a na kompletn
smontovanm pultu.
Napjec zdroj
Tak pi een napjecho zdroje
byla prvoad jednoduchost a pzniv
cena. Zapojen podle obr. 14 je proto
zcela klasick. Sov transformtor
v toroidnm proveden m vyveden
sted sekundrnho vinut. Ten je pipojen na piku SEK2. Diodov
mstek D1 a D4 vytv na kondenztorech C1 a C4 symetrick napjec
napt. To je stabilizovno dvojic

monolitickch regultor 7815 a 7915
(IC1 a IC2). Diody D5 a D8 maj
ochrannou funkci. Zabrauj peplovn nkter vtve napjen v ppad zkratu nebo jin zvady v napjecch obvodech. Napjec napt je
k jednotlivm modulm rozvedeno
z konektoru K1 plochm kabelem. Pro
jistotu jsou napjec vodie zdvojeny.
Zemnc signl je veden jednak dvojic
vodi 5 a 6, ale souasn je pouit
i k vzjemnmu oddlen signlovch
vodi EFF, FB, L a R pro snen
monch peslech parazitnmi
kapacitami mezi sousednmi vodii.
Ptomnost napjecho napt 15 V
je na panelu pultu indikovny dvojic
LED LD1 a LD2.
Stavba
Napjec zdroj je zhotoven na
dvoustrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 77,5 x 30 mm. Rozloen
soustek na desce napjecho zdroje
A99629 je na obr. 15, obrazec desky
spoj A629-DPS ze strany soustek
(TOP) je na obr. 16, ze strany spoj
(BOTTOM) je na obr. 17.
Deska zdroje je jako jedin pipevnna k hornmu panelu mixnho
pultu pomocnm hlinkovm helnkem, kter souasn slou jako
chladi napovch stabiliztor IC1
a IC2 a drk toroidnho transformtoru. V horn sti modulu je na
hornm panelu umstna kombinovan sov zsuvka s pojistkou a ko-
Obr. 22. Schma zapojen efektovho modulu MC1200-R A99631
24
4/2002
S TAVEBN NVODY
Obr. 23. Rozloen soustek efektovho modulu MC1200-R A99631
Seznam soustek

A631-DPS (TOP)

A631-DPS (BOTTOM)
R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . NJM4580L
C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V
C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V
C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V
C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 pF
C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 pF
C7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . JACK63PREP
K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW14
P1. . . . . . . . . . . . . . . . P16M-25 k/A
P2 . . . . . . . . . . . P16M-25 k/W+CC
P3. . . . . . . . . . . . . . . . P16M-10 k/A
P4. . . . . . . . . . . . . . . . P16M-10 k/A
A99631
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k
R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k
4/2002
25
S TAVEBN NVODY
Obr. 26. Schma zapojen vstupnho modulu L, R a FB mixnho pultu MC1200-R A99632
26
4/2002
S TAVEBN NVODY
Obr. 27. Rozloen soustek vstupn

jednotky A99632

A632-DPS (TOP)

A632-DPS (BOTTOM)
R7, R9-10, R16, R18-19 . . . . . 100 k

R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 k
R17, R20 . . . . . . . . . . . . . . . . 200 k
R22 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R*
C1, C3, C7, C9-10, C16. . . 47 F/25 V
C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 pF
C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF
C5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 nF
C8, C11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 pF
C12-13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C14. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF
C15. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 nF
IC1-2, IC4 . . . . . . . . . . . . . NJM4580L

IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM3915
LD1-10 . . . . . . . . . . . . . . . . . LED-VU
D1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
Seznam soustek
A99631
R14-15. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R21 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R23. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,7 k
R8, R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k
R1 R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k
R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k
R3, R2, R5 . . . . . . . . . . . . . . . 5,6 k
R24. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,8 k
4/2002
K2-3 . . . . . . . . . . . . . . . JACK63PREP
K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW14
P1-2 . . . . . . . . . . . . . P16M-100 k/B
P3. . . . . . . . . . . . . . . . P16M-50 k/A
P5. . . . . . . . . . . . . . . . P16M-10 k/A
P4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-V/5 k
JP1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PROP7
27
S TAVEBN NVODY
lbkov sov vypna. Protoe
vechny signlov jednotky jsou k hornmu panelu pipevnny upevovacmi rouby potenciometr a konektor jack a tak tahov potenciometry
jsou piroubovny k hornmu panelu,
spov veker mechanika mixnho
pultu pouze v hornm panelu (s vjimkou pomocnho hlinkovho uhelnku
zdroje). To znan zjednoduuje celkovou mont pultu a konstrukci transportnho kufru.
MC1200-R
Jak ji bylo eeno v vodu, prvn
uvdme t modifikovanou konstrukci, kter msto tahovho regultoru (FADER) pouv bn oton
potenciometr. To m vliv na cenu pultu (vzhledem k tomu, e i u tto nejlevnj varianty jsou pouity studiov
100 mm tahov potenciometry s jemnm chodem a garantovanou ivotnost 300 000 pejezd) a tak vrazn
men vnj rozmry pednho
panelu. Protoe desky s plonmi spoji
verze MC1200-R jsou dlouh pouze
170 mm, je teoreticky mon eit pult
jako jednotku do racku 19" s vkou
4 HE/HU (180 mm). Pokud jde o elektrick obvodov een, je prakticky
identick s typem MC1200-F. Jedinou
zmnou je nhrada konektoru PSH03
pro pipojen tahovho potenciometru
otonm potenciometrem 10 k/A
(logaritmick prbh), kter je umstn na spodnm okraji desky s plonmi spoji.
Schma zapojen vstupn jednotky
pultu MC1200-R je na obr. 18, rozloen soustek na desce s plonmi
spoji vstupnho modulu A99630 je na
obr. 19, obrazec desky spoj A630-DPS
ze strany soustek (TOP) je na obr. 20
a ze strany spoj (BOTTOM) je na
obr. 21. Efektov jednotka MC1200-R
je zapojena podle obr. 22, rozloen
soustek na desce s plonmi spoji
efektovho modulu A99631 je na obr. 23,
obrazec desky spoj A631-DPS ze
strany soustek (TOP) je na obr. 24
a ze strany spoj (BOTTOM) je na
obr. 25.
Na obr. 26 je schma zapojen signlov sti vstupnho modulu
MC1200-R. Zapojen pikovho
VU-metru je shodn s provedenm
MC1200-F podle obr. 10. Rozloen
soustek na desce vstupnho modulu
A99632 je na obr. 27. Obrazec desky
spoj A632-DPS ze strany soustek
(TOP) je na obr. 28, ze strany spoj
(BOTTOM) je na obr. 29. Zdroj je
shodn s provedenm MC1200-F.
28
Zvr
Ob popsan proveden mixnch
pult byla navrena s ohledem na
maximln jednoduchost a tm i pznivou cenu pi zachovn pln funknosti. Pro zjemce o stavbu uvdme
pehled dodvanch dl a sestav,
shrnut v nsledujc tabulce. Axxx
-DPS jsou samostatn desky s plonmi spoji. Sady soustek A99xxx
obsahuj vechny elektrick dly podle
rozpisky soustek vetn desky s plonmi spoji. A99xxx-MOD jsou jednotliv desky, osazen a oiven.
MC1200-x/x-KIT je stavebnice
(sypan) kompletnho mixnho

pultu vetn vech mechanickch
dl, knoflk, transformtoru a hornho panelu s potiskem. MC1200-x/x
-MOD obsahuje vechny osazen
a oiven moduly vetn vech mechanickch dl, knoflk, sovho
transformtoru a hornho panelu
s potiskem.
Doufm, e jsme tmto vyerpvajcm popisem uspokojili vechny
zjemce o pozen opravdu levnho
mixnho pultu.
Objednvky viz tensk servis na
str. 23 Dal informace naleznete na
www.jmtronic.cz
4/2002
INTERNET
Internet, vytvme vlastn strnky IV.

Ing. Tom Klabal
Obr. 1. Jednoduch tabulka
V ji tvrtm pokraovn serilu

o vytven strnek se podvme, jak
na Internetov strnce vytvet tabulky. Vedle klasickho pouit tabulek
pro pehlednou a zhutnou prezentaci dat byly tabulky dlouho jedinm
zpsobem, jak WWW strnku rozlenit do nkolika sekc (sloupc)
a dostat tak na plochu monitoru vce
daj. I kdy to dnes jde udlat pomoc kaskdovch styl (CSS), vtina
autor pesto stle vol jednoduch
een pomoc tabulek, kter navc bez
problmu funguje i ve starch prohlech.
Tabulky
To, e do strnky chceme vloit
tabulku, sdlme prohlei pomoc
znaky <TABLE>. Tato znaka je
prov - tabulky proto musme
ukonit znakou </TABLE>. Sama
o sob toho ovem tato znaka mnoho
nenadl. Vlastn tabulku musme vytvoit pomoc tag pro dky a buky,
kter v n le. Logika vytven tabulek v HTML je jednoduch. Nejprve
4/2002
kami, kter meme pi tvorb tabulek

pout. Pro zhlav tabulky by se mla
pout speciln znaka TH. Pouit
tohoto tagu v tabulce sice nen
povinn, ale meme si jm uetit
prci, protoe na rozdl od znaky TD
obsah buky rovnou zvrazn, take
k tomu nen zapoteb pouvat dn
dal znaky (formtovan textu jsme
se vnovali v minulm sle). Tag TH
je tak prov a funguje stejn jako
znaka pro jednotlivou buku. Znaky
TH, TD a TR jsou sice prov, ale
pouit ukonovacch znaek </TH>,
</TD> a </TR> je nepovinn. Prohle toti podle ostatnch tag doke rozpoznat, kde m hlaviku/dek/buku ukonit. Pesto je pouit
ukonovacch znaek rozumn,
protoe usnaduje pozdj orientaci
v kdu.
Tabulka vytvoen pomoc znaek,
kter jsme se nauili pouvat v pedchozm odstavci, m jednu drobnou
vadu. Sloupce ani dky nejsou nijak
ohranien, take zvlt vt tabulky
napsan jen tmto zpsobem by byly
velmi nepehledn. eenm je pouit
atributu BORDER ve znace TABLE.
Pomoc nho zadme ku ormovn
tabulky (nap. <TABLE BORDER
="5">.Tmto pkazem se ormuj
pomoc znaky <TR> prohlei

sdlme, e m v tabulce zat vytvet
nov dek a nsledn v
tomto dku pomoc
znaek <TD> vytvme
jednotliv buky, do
kterch meme vkldat
text nebo teba obrzky
(pozn. tabulky nen
mon vytvet po sloupcch). Jak znaka TD, tak
znaka TR jsou prov.
Nejjednodu tabulka se
dvma dky a dvma
sloupci tedy bude vypadat
takto: (psmeno oznauje
dek, slice oznauje
sloupec; obr. 1):
<TABLE>
<TR><TD>Buka
A1</TD><TD>Buka
A2</TD></TR>
<TR><TD>Buka
B1</TD><TD>Buka
B2</TD></TR>
</TABLE>
Znaky TR a TD vak
Obr. 2. CELLSPACING a CELLPADDING
nejsou jedinmi zna-
29
INTERNET
Tabulka 1
vechny buky stejn. Pmo

v HTML nejde ormovat jen st
tabulky. K tomu se mus pout kaskdov styly, ale tm se budeme vnovat a v nkterm z ptch pokraovn.
Zarovnvn textu v bukch

Text v bukch tabulky je standardn zarovnn doleva. To lze zmnit
pomoc atributu ALIGN. Tento
atribut je mon pout spolu se
znakou TR, TH nebo TD a z logiky
vci tedy vyplv, e zarovnn je
mon nastavit pro kadou buku
individuln. Vt "slu" m pitom
nastaven na ni rovni. Nastavmeli nap. dkovn pro cel dek

doprava (<TR ALIGN="right">)
a pak pro uritou buku v tomto
dku doleva (<TD ALIGN="left">),
bude text ve vech bukch danho
dku zarovnn doprava, s vjimkou
t buky, kterou jsme nastavili odlin.
Atribut ALIGN me nabvat tchto
hodnot:
- left - zarovnn textu doleva,
- right - zarovnn textu doprava,
- center - horizontln zarovnn
textu na sted,
- justify - zarovnn textu do bloku.
Krom zarovnn textu v dcch
tabulky nebo v jejch jednotlivch
bukch meme atribut ALIGN

pout i k zarovnn cel tabulky. Ta
se standardn zarovnv k levmu
okraji strnky. Pouijeme-li znaku
TABLE spolu s atributem ALIGN,
neznamen to, e se tmto zpsobem
bude zarovnvat text v jednotlivch
bukch tabulky, ale e se pslunm
zpsobem zarovn cel tabulka. Zarovnme-li tedy celou tabulku nap.
doprava a u dk a bunk u dn
zarovnn nenastavme, bude tabulka
u pravho okraje WWW strnky, ale
text v jednotlivch bukch bude zarovnn doleva. V ppad tagu TABLE
me ALIGN nabvat hodnot "left",
"center" a "right". Nicmn pouit
tohoto atributu pro zarovnn cel
tabulky se nedoporuuje (atribut pat
mezi nedoporuovan).
Text v bukch meme zarovnvat
nejen horizontln s pomoc atributu
ALIGN, ale tak vertikln s pouitm
atributu VALIGN. Tento atribut me
nabvat nsledujcch hodnot:
- top - zarovnn textu v buce
nahoru,
- middle - vertikln zarovnn textu
na sted,
- bottom - zarovnn textu k dolnmu
okraji bunk,
- baseline - zarovnn textu nahoe ve
stejn rovni tak, aby nejdel text
konil u dolnho okraje buky.
Obr. 3. Komplexn tabulka
30
4/2002
INTERNET
Obr. 4. Tabulka s vyuitm tag TFOOT, THEAD a TBODY
Atributy znaky TABLE

Tag TABLE meme doplnit celou
adou atribut, jimi doshneme toho,
aby tabulka co nejlpe odpovdala
naim pedstavm. Mezi pouiteln
atributy pat:
- SUMMARY - za atribut uvdme
text, kter by ml co nejlpe vystihnout obsah tabulky. Tento atribut
nem prakticky dn vznam u grafickch prohle, ale je uiten tam,
kde tabulku z njakho dvodu nen
mon graficky zobrazit (nap. na
potai pouvanm nevidomm).
Mnoho tvrc se tmto "pomocnm"
atributm vyhb, ale jejich pouitm
meme pomoci nkterm uivatelm
zpstupnit s minimem nmahy obsah
Internetu. Tvrci by mli pamatovat,
e Internet je st "bez hranic", take
do n pirozen pat i lid s fyzickmi
omezenmi.
- WIDTH - atribut slou k definovn pesn ky tabulky. Me bt
zadn jako absolutn hodnota (v bodech), nap. WIDTH="600" nebo
procentuln vzhledem k ce okna
prohlee. Nap. WIDTH="75%"
4/2002
rozthne tabulku pes ti tvrtiny ky

okna prohlee bez ohledu na to, jak
irok okno je.
- BORDER - jak jsem se zmnil ve,
pomoc tohoto atributu meme
pidat tabulce mku. Velikost ky
okraj tabulky me bt zadna pouze
v celch pixelech. Jistou zludnost je,
e nastavenm hodnoty BORDER na
1 vytvome okraj tlust 2 pixely.
Skuten jednotkov okraj tabulky je
mon vytvoit jen pomoc styl, ale
tm bude vnovn samostatn dl
tohoto serilu.
- CELLSPACING - pomoc tohoto
atributu nastavme odsazen bunk od
okraj tabulky (viz ilustran obr. 2).
- CELLSPACING - pomoc tohoto
atributu nastavme odsazen obsahu
bunk tabulky od okraj tchto bunk
(viz ilustran obr. 2).
- BGCOLOR - vyuitm tohoto
atributu meme zmnit barvu pozad
tabulky; atribut je mon pout
i s tagem TR, TH a TD - pak se ovem
zmn barva pozad pouze pslunho
dku/buky. BGCOLOR pat mezi
nedoporuovan atributy a barva
pozad bunk v tabulce by mla bt
nastavovna pomoc kaskdovch

styl. Barva me bt zadna pomoc
hexadecimlnho zpisu nebo slovn.
Hexadecimln zpis vypad nsledovn: BGCOLOR="#RRGGBB",
kde RR je hexadecimln hodnota
erven sloky poadovan barvy, GG
hodnota zelen sloky a BB hodnota
modr sloky. V HTML je ovem
peddefinovno 16 barev, kter mohou
bt zadny slovn (nap. BGCOLOR
="red"). Peddefinovan barvy uvd
tabulka 1(v zvorce je uveden hexadecimln zpis dan barvy a jej oznaen v etin):
Uveden barvy sprvn zobraz
vechny prohlee. Nkter prohlee ovem um zobrazit i jin barvy
zadan slovn (v Internet Exploreru
mete zkusit teba "cyan - svtle
modr" nebo "redorange - ervenooranov"). I kdy tyto barvy budou
v uritm prohlei fungovat, nemly
by bt pouvny, protoe v jinch
prohlech se nemus zobrazit
sprvn. Pro barvy mimo peddefinovanch estncti bychom mli vdy
pout hexadecimln zpis.
31
INTERNET
Dal tagy, vc se
k tabulkm
Tabulka by mla mt vstin
nadpis. I kdy je to mon udlat
s vyuitm "obyejnho" textu, existuje
v HTML pro nadpis tabulky speciln
prov znaka CAPTION. Standardn
je nadpis tabulky zarovnn nahoe
uprosted nad tabulkou. Pomoc nedoporuovanho atributu ALIGN
meme nadpis zarovnat doleva
(<CAPTION ALIGN=""left">),
doprava (ALIGN="right") nebo pod
tabulku (ALIGN="bottom"). Stejnho
zarovnn jako standardnho bychom
doshli tak tmto zpisem:
< CAPTION ALIGN=""top">.
Komplexn pklad tabulky
v HTML (viz obr. 3):
<TABLE BORDER="1">
<CAPTION>Pehled
prodeje
elektroniky</CAPTION>
<TR><TH>Vrobek</TH><TH
>Prodeje v roce 2000</TH>
<TH>Prodeje v roce 2001
</TH></TR>
<TR><TD>Rdio</TD><TD
ALIGN="center">7</TD><TD
ALIGN="center">11</TD></TR>
<TR><TD>TV</TD><TD
<TR><TD>Video</TD><TD
</TABLE>
Pro zpehlednn tabulek meme
pout jet ti speciln tagy. Jde
o znaky THEAD, TFOOT a TBODY.
Jsou to znaky prov, ale ukonovac
st znaky je ve vech ppadech
nepovinn. Pomoc tchto t znaek
meme tabulku rozlenit na logick
celky. Do <THEAD></THEAD>
uzavrme informaci, kter m bt
hlavikou tabulky. Hlavika me
mt i nkolik dk. Obdobn
<TFOOT> </TFOOT> oznauje patiku tabulky a rovn patika
me sestvat z nkolika dk. Mezi
<TBODY> a </TBODY> pak
uzavrme vlastn tabulku. V rmci
tabulky meme ovem tento tag
pout i opakovan, pokud se tabulka
skld z nkolika logickch celk.
Pklad tabulky s vyuitm tag
TFOOT, THEAD a TBODY (viz
obr. 4; vysvtlen atribut COLSPAN
a ROWSPAN pouitch v pkladu je
uvedeno ne):
<TABLE BORDER="1">
<THEAD>
<TR><TD ROWSPAN="2">
Prodejna/poloka</TD><TD>ro
k 2000</TD><TD>rok 2001
</TD></TR>
<TR><TD>v ks</TD><TD>
v ks</TD></TR>
</THEAD>
<TFOOT>
<TR><TD COLSPAN="3">daje
zpracoval: Klabal</TD></TR>
</TFOOT>
<TBODY TITLE="Prodej elektroniky v prask prodejn">
< T R > < T D > P r a h a /
rdia</TD><TD>10</TD><T
D>8</TD></TR>
< T R > < T D > P r a h a
/TV</TD><TD>20</TD><TD
>12</TD></TR>
</TBODY>
<TBODY TITLE="Prodej elektroniky v brnnsk prodejn">
< T R > < T D > B r n o
/rdia</TD><TD>7</TD><T
D>11</TD></TR>
< T R > < T D > B r n o
>17</TD></TR>
< T R > < T D > B r n o
/video</TD><TD>3</TD><T
D>2</TD></TR>
</TBODY>
</TABLE>
Vimnte si, e pouitm atributu
TITLE u tagu TBODY jsem v tabulce
uvedl informace, jak daje lze v p-
Obr.5. Sloupce v tabulce
32
4/2002
INTERNET
Obr. 6. Sluovn bunk v tabulce
slun sti tabulky najt. Jak je z pkladu patrn, nen tak nutn pst
znaky TBODY, THEAD, TFOOT
v takovm poad, v jakm maj bt
uspodny pslun sti tabulky na
strnce. I kdy je v kdu pkladu
patika uvedena ped vlastnm "tlem"
tabulky, vsledn tabulka m samozejm patiku zcela dole.
Tabulky v HTML se tvo po dcch. Nen tedy problm pracovat
s dkem jako celkem a urychlit si tak
prci. Me ovem nastat situace, kdy
potebujeme narz oetit urit
sloupec tabulky. I pro tento ppad
existuj v HTML znaky. Jsou jimi dva
speciln tagy, a to COLGROUP
a COL. Ty umouj slouit do
logickch celk sloupce tabulky a nastavit jim spolen vlastnosti. Zatmco
u COLGROUP je pouit ukonovac
znaky (</COLGROUP>) nepovinn, v ppad COL je zakzan tento tag je tedy neprov.
U znaky COLGROUP musme
zmnit atribut SPAN, pomoc nho
meme slouit nkolik sloupc do
skupiny a pracovat s nimi narz.
Pokud atribut SPAN nepouijeme,
tk se "nastaven" uveden v COLGROUP vdy jen jednoho sloupce.
Meme tak nastavit teba spolenou
ku sloupc (<COLGROUP
SPAN="3" WIDTH="100">; tmto
zpsobem bychom nastavili ku t
sloupc na 100 bod). Sloupce se
pitom vdy potaj zleva doprava.
Atribut WIDTH me nabvat tak
speciln hodnoty "0*". Touto
hodnotou prohlei sdlme, e
sloupec m mt minimln ku, aby
4/2002
se do nho jet veel obsah jednotlivch bunk bez zalamovn.

Pokud chceme nastavit vlastnosti
sloupc ve skupin individuln pro
jednotliv sloupce, pouijeme znaku
COL v rmci tagu COLGROUP.

Pklad pouit znaek COLGROUP
a COL v tabulce se sedmi sloupci
(vsledn tabulka viz obr. 5):
<TABLE BORDER="1">
<CAPTION>Pehled prodeje elektroniky</CAPTION>
<COLGROUP>
<COL WIDTH="0*" TITLE
="Vrobek">
<COL WIDTH="100" TITLE
="Msto">
</COLGROUP>
<COLGROUP TITLE="Prodeje
v roce 2000">
<COL SPAN="2" WIDTH="75">
<COL WIDTH="50">
</COLGROUP>
<COLGROUP SPAN="2" WIDTH
="50" TITLE="Prodeje v roce
2001"></COLGROUP>
<TR>
<TH>Vrobek</TH><TH>Prodejna</TH><TH>1. tvrtlet
2000</TH><TH>2. tvrtlet
2000</TH><TH>2. pololet
2002</TH></TR>
Obr. 7. Magazn Lupa - vcesloupcov layout
33
INTERNET
Obr. 8. Webov asopis pomoc tabulky
<TR><TD>Rdio</TD><TD>
Praha</TD><TD>2</TD>
<TD>3</TD><TD>11</TD>
<TD>9</TD><TD>15</TD>
</TR>
<TR>
<TD>Rdio</TD><TD>Brno
</TD><TD>5</TD><TD>2<
/TD><TD>15</TD><TD>7<
/TD><TD>10</TD>
</TR>
<TR>
<TD>TV</TD><TD>Praha<
/TD><TD>6</TD><TD>7<
/TD><TD>10</TD><TD>18
</TD><TD>20</TD>
</TR>
<TR>
<TD>TV</TD><TD>Brno</TD
><TD>7</TD><TD>8</TD>
<TD>9</TD><TD>12</TD>
<TD>12</TD>
</TR>
</TABLE>
V uvedenm pkladu mme tabulku se sedmi sloupci, kter jsou rozlenny do t logickch celk. Prvn
celek tvo prvn dva sloupce tabulky,
kde jsou daje o vrobku a mst
prodej. Prvn sloupec v tto skupin
m nastavenu minimln ku,
34
zatmco druh m bt irok 100

bod. Dal ti sloupce tvo skupinu
s daji o prodejch v roce 2000, kter
je nazvan "Prodeje v roce 2000". Pro
prvn dva sloupce v tto skupin je
nastavena spolen ka 75 bod
a tet sloupec tto skupiny je irok
50 bod. Konen posledn dva sloupce shrnuj informaci o prodejch v roce
2001 a oba sloupce maj ku nastavenu na 50 bod. Vslednou tabulku
si mete prohldnout na obr. 5.
V dalm dku tedy mus bt uvedeno

o jednu buku mn (o jednu dvojici
znaek <TD></TD> mn), ne
v pedchozm dku, protoe prvn
buka je "protaena" z pedchozho
dku. Patiku v pedchozm ppad
jsem naopak poteboval rozthnout
pes celou ku tabulky, kter m ti
sloupce. Toho jsem doshl parametrem
COLSPAN="3". dek patiky tedy
obsahuje na rozdl od ostatnch dk
jen jeden pr znaek <TD> a </TD>.
Spolen pouit atribut ROWSPAN
a COLSPAN v jedn buce je tak
mon a ukazuje jej nsledujc pklad
(jde o stejnou tabulku jako v pedchozm pklad, ale pro zjednoduen
je vynechna hlavika a patika
tabulky):
<TABLE BORDER="1">
<TBODY TITLE="Prodej elektroniky v prask prodejn">
< T R > < T D > P r a h a
/rdia</TD><TD COLSPAN="2"
ROWSPAN="2">daje nejsou
k dispozici</TD></TR>
< T R > < T D > P r a h a
/ TV</TD></TR>
</TBODY>
<TBODY TITLE="Prodej elektroniky v brnnsk prodejn">
< T R > < T D > B r n o
/rdia</TD><TD>7</TD>
<TD>11</TD></TR>
< T R > < T D > B r n o
>17</TD></TR>
< T R > < T D > B r n o
/video</TD><TD>3</TD><T
D>2</TD></TR>
</TBODY>
</TABLE>
Vslednou tabulku si mete
prohldnout na obr. 6.
Dal formtovn tabulek

Sluovn bunk
V pedchozm pklad jsem
u znaky TD pouil dva atributy
(ROWSPAN a COLSPAN), s jejich
funkc jsme se dosud neseznmili. Tyto
atributy slou ke sluovn bunk.
Pomoc ROWSPAN sluujeme buky
ve sloupci (pes nkolik dk) a pomoc COLSPAN sluujeme buky
v dku (nap vce sloupci). slo
u tohoto atributu udv, kolik
dk/sloupc m bt spojeno.
V pedchozm ppad jsem pouil
v prvn buce v hlavice tabulky
parametr ROWSPAN="2". Znamen
to, e buka, u n je tento parametr
uveden, m bt vysok dva dky.
Pro lep grafickou pravu tabulky

je poteba, aby bylo mon nastavit
vku a ku jednotlivch bunk.
Doshneme toho pouitm atribut
WIDTH (nastaven ky) a HEIGHT
(nastaven vky) ve znace TD. ku
a vku meme nastavovat pro
kteroukoli buku a tak dek, sloupec
nebo celou tabulku. Vechny buky
v jednom sloupci vak mus bt stejn
irok a vechny buky v jednom
dku stejn vysok. Vku mete nastavit bu absolutn nebo jako procentuln vyjden ky / vky okna
prohlee. I kdy jsou tyto atributy
stle platn, pat mezi ji tzv. nedoporuovan, take vka a ka bunk
by mly bt zadvny pomoc styl.
4/2002
INTERNET
Vcesloupcov layout strnky
Jak ji bylo eeno, tabulky se mohou pout k uspodan a tud pehledn prezentaci njak mnoiny dat
na internetovch strnkch, ale jsou
tak vbornm pomocnkem pro
formtovn cel strnky. V HTML
maj tvrci strnek minimum monost, jak strnku pokroileji formtovat a museli si tedy najt zpsob, jak
omezen obejt. eenm se ukzaly
tabulky. A i kdy je dnes mon elegantn formtovat strnky pomoc
kaskdovch styl, tabulky zatm
vtin strnek kraluj. Kaskdov
styly jet stle nejsou podporovny
vemi prohlei, take vtina tvrc
spolh na osvden tabulky, aby
WWW strnky byly pstupn vem.
Pedevm webov magazny vd
tabulkm za to, e svm tenm
mohou nabdnout informace v pehledn podob, tedy v nkolika
sloupcch, jak je to obvykl i v klasickch tiskovinch. Za pklad meme
vzt napklad znmou Lupu
(www.lupa.cz; obr. 7). Odhldneme-li
od hlaviky, je tituln strnka tvoena
trojic sloupc. V levm je "navigan
menu", v prostednm "anotace" lnk
a konen v pravm sloupci jsou
"krtk zprvy". Zklad cel tto
strnky tvo jednoduch tabulka
o tech sloupcch a jedinm dku.
Zarovnme-li ve vech sloupcch text
nahoru, dostaneme zklad pro
elegantn strnku s trojsloupcovm
layoutem (rozloenm v dan ploe).
Do kad z bunk tto jednoduch
tabulky pak meme vkldat text,
obrzky, odkazy, ale i dal tabulky.
Jako komplexn pklad problematiky
tabulek ukeme, jak s pomoc tabulky
jednodue vytvome tituln strnku
webovho magaznu (obr. 8):
<TABLE CELLPADDING="0"
CELLSPACING="0">
<TR><TD COLSPAN="3" ALIGN
="center"><H1>Internetov
noviny</H1></TD></TR>
<TR>
<TD VALIGN="top" WIDTH
="150">Nae rubriky:<BR>
<A HREF="doma.html">Z domova</A><BR>
<A HREF="svet.html">Ze svta
</A><BR>
<A
HREF="ekonom.html">
Ekonomika</A><BR>
<A HREF="sport.html">Sport
</A><BR>
<A HREF="veda.html">Vda</A>
</TD>
4/2002

="300">Aktuln v tomto sle:
<BR><BR>
<A HREF="clanek1.html">1. lnek</A><BR>
Anotace lnku 1<BR><BR>
<TABLE BORDER="1" WIDTH
="80%" ALIGN="center">
<TR><TD
COLSPAN="2">
Doporuujeme:</TD></TR>
<TR ALIGN="center"><TD>
<AHREF="http://www.lupa.cz">
Lupa</A></TD><TD>
<AHREF="http://www.zive.cz">
iv</A></TD></TR>
</TABLE>
</TD>
="100">Reklama:<BR>
<IMG SRC="reklama.jpg" WIDTH
="99" HEIGHT="265">
</TD>
</TR>
</TABLE>
Nebudu daleko od pravdy, kdy
prohlsm, e tabulky jsou jednm
z dvod, pro Internet vypad tak,
jak vypad. Tabulky najdeme doslova
vude. U jsem uvedl pklad, jak je
vyuvaj internetov asopisy. Ale
tabulky se skrvaj v kdech i dalch
strnek. Dk tabulkm dobe funguje
i nejnavtvovanj strnka eskho
Internetu - vyhledva Seznam
(www.seznam.cz). Pokud v kdu tituln
strnky Seznamu zmnme v tabulkch ku okraje z "0" na "1", hned je
jasn, jak je tato strnka pomoc
tabulek vytvoena. Dobe je to vidt
na obr. 9.
Obr. 9. Seznam a tabulky
35
INFORMACE
Vstava a prezentace PRAHEX 2002

Po loskm vpadku, zapiinnm
zmnami v organizaci firmy Rohde
& Schwarz Praha s. r. o, se opt zatkem
nora t.r. konala prezentace tto firmy,
znm kadmu, kdo se jen troku zajm
o telekomunikan techniku a men s tm
souvisejcm. Matesk firma m ji
dlouholetou tradici, nebo byla zaloena
v roce 1933, m pes 5000 zamstnanc
a poboky i kancele ve vce jak 70 zemch svta.
Od kvtna roku 2001, kdy firma koupila
zvod bvalho podniku TESLA Hloubtn ve Vimperku, podnik i v naem
regionu a tento nov zvod m za cl
doshnout objem vroby pedstavujc
25 % celkov vroby koncernu R&S, ale
o tom pozdji. 13 zamstnanc praskho
zastoupen zajiuje veker obchodn
sluby, servis i systmovou podporu zkaznkm na zem esk republiky a dluno
ci, e je zajiuje na dobr rovni.
Nov poskytuj od jna 2001 tak
kalibran slubu s nvaznost na nae
sttn etalony, zskali oprvnn adu pro
civiln letectv k drb a opravm a certifikt pro systm zen jakosti podle
ISO 9001:2000. Kalibrace se provd
systmem ACS 110 a je dokonce mon ji
realizovat u zkaznka, nebo cel systm
je mobiln. Kalibrace je pedem v jednotlivch fzch naprogramovna a zena
potaem, technik zasahuje pouze v ppadech odchylek, kter je teba korigovat
zsahem v kalibrovanm pstroji. Zatm
se kalibruj radiokomunikan testery,
vektorov analyztory a signln genertory do 3 GHz. Vhodou pro zkaznka
je, e se jeho pstroje kalibruj vdy ped
vyprenm zrun doby, aby ppadn
opravy nebo vmna dl mohly bt
uskutenny v rmci garance. Zkaznkm
je nabzen zdarma u vech pstroj -
pokud pijdou do servisu, tak upgrade

softwarovho vybaven.
Zvod ve Vimperku byl vybaven pikovm strojovm parkem a vyrb nyn
veker transformtory, cvky a kabely pro
koncern Rohde & Schwarz, dle pstrojov skn a osazuje desky s plonmi
spoji. Pro radioamatry je zajmav, e je
schopen reagovat i na individuln objednvky na vrobu toroidnch transformtor od 30 do 1200 W (orientan cena
je pro transformtor o vkonu 360 W asi
740 K, pro 1200 W 1370 K bez DPH pro
primrn a 2 sekundrn vinut). Asi 25 %
kapacity nabz jinm zkaznkm.
Vtina pednek se tentokrte tkala
pstroj rdiovho spektra. Nen divu,
R&S dodv rozhlasov vyslae FM do
20 kW, analogov televizn vyslae do
40 kW, systmy pro vysln digitlnho
rozhlasovho signlu DAB do 1 kW (tak
pro psmo L 1452-1492 MHz) a digitlnho vysln televiznch signl do 10 kW.
Tak n prask pokusn televizn vysla
dodala firma Rohde & Schwarz. Vyslae
jsou pln osazeny polovodii, co pin
sporu msta, a pekvapenm pro neznal
me bt zjitn, e nkter typy polovodiovch jednotek zesilova a do vkonu
2 kW maj vodn chlazen.
Je pochopiteln, e tato vyslac technika
d nov systmy k testovn a men
bhem provozu a analzy penenho i
vyslanho signlu. Proto R&S nabz celou
klu pstroj jako genertor MPEG2
signlu, monitorovac pijma ETX,
tester DVATM a dal.
Pijmae pro monitoring a rdiov
men se doposud vyrbly samostatn,
nebo oba zpsoby pouit maj odchyln
poadavky na vlastnosti pstroj.
Monitorovac pijmae vyaduj pedn
velkou rychlost prohledvn psma a tak
Mi vkonu NRT od firmy Rohde & Schwarz
36
monost nastaven parametr prohledvn, zatmco u micch pijma je

poadovna pedevm velk pesnost
stanoven parametr signlu, co nejvt
mnostv micch funkc a pikov vf
parametry. Nov monitorovac pijma
typu ESMB, kter firma nabz, spluje
vechny vyjmenovan poadavky a str
rozdly mezi jednotlivmi typy pijma.
Pijma m digitln zpracovn signlu,
zen je tak digitln prostednictvm
protokolu TCP/IP, m velmi irok
kmitotov rozsah - 20 MHz a 3 GHz
a jako doplnk lze objednat i rozsah 9 kHz
a 20 MHz. Funkce DIGISCAN umouje
rychlost prohledvn psma a do 20 000
kanl/s, pijma me mt vestavn
panoramatick displej, m vf i nf analogov i digitln vstup a lze jej napjet
z bateri v irokm rozmez 10 a 32 V nebo
z externho sovho zdroje. Na trhu je
teprve od loskho roku a vechna men
jsou podle standard ITU-R.
Mohutn nrst kapacity rdiovch
komunikac, nov typy pouvanch
signl (kdovn, modulace) dvaj stle
men prostor monostem jejich prbnho monitorovn. Proto je stle dleitj automatizovan monitoring, pro
kter R&S nabz systm AMMOS, jeho
srdcem je jednak nkter z dostupnch
pijma ady EMxxx, jednak uniktn
jednotka pro zpracovn signl, kter m
typov oznaen GX400SP. Ta obsahuje
tyi speciln velmi rychl signln
procesory umoujc rozpoznat vlastnosti
signlu a dekdovat jej. Vstup m ku
psma 20 kHz nebo 4 MHz a systm ukld pijman signl pro ppadn dodaten vyhodnocen. Je mon jej podle
poteby flexibiln roziovat.
Ponvad nelze pi zamovn na
krtkch vlnch dostaten rychle natet
antnu, byl vyvinut pro tuto oblast
speciln antnn pepna NVX s rychlost
pepnn 2 ms a monost a 16 vstup
(antn) a 40 vstup (pijma), kter je
mon doplovat potebnmi filtry.
Pepnan je eeno PIN diodami, take
neobsahuje mechanick spnac prvky.
Nov se tak dodv pro ely monitoringu aktivn irokopsmov antna pro
20 MHz a 3 GHz, vyvinut i pro mobiln
pouit v letadlech, kter snese rychlost
vtru do 600 km/h.
Stle ve vt me se dostvaj v posledn dob do poped st pro penos dat
v oblasti krtkch vln. To m svoji logiku.
Jednak pi vyuit kabelovch st se
ned pedpokldat, e se bude asto mnit
umstn uivatel, penosy v psmech
4/2002
INFORMACE
Monitorovac
pijma R&S
typu ESMB pro
psma 9 kHz a
3 GHz
VKV maj omezen dosah, vyuit satelit

je pro nkter ppady ekonomicky
nenosn. Oblast krtkch vln poskytuje
celkem solidn monost penosu a do
vzdlenosti asi 3000 km bez nrok na
vybudovanou infrastrukturu, hlavn nevhodou je pomrn mal rychlost penosu
- zatm maximln 9k6 bit/s. Uzel
krtkovlnn st mus bt vybaven
krtkovlnnou stanic, antnou, utajovaem,
zlonm napjenm a mezilenem i
rozhranm mezi digitlnm informanm
kanlem a krtkovlnnm svtem, kter
dostal nzev radiorouter. Ten pevd
protokol TCP na protokol zen radiostanice a umouje routing IP adres na
fyzick adresy radiostanic. R&S nabz
zatm ti typy radiorouter: POSTMAN,
POSTMAN II a STANAG, kter byl
vyvinut a pouv se pro vojensk poteby
NATO. U vojsk maj KV prostedky stle vt uplatnn, hlavn pi nasazen
jednotek na cizm zem.
Posledn novinkou, o kter je vhodn se

zmnit, jsou utajovae hovor, zcela nov
oblast, ve kter se firma R&S zaala
angaovat a v posledn dob. Principiln
se jedn o dva druhy tchto kryptografickch prostedk - ty, kter jsou ureny
pro sttn sprvu a vyhovuj zkonu
148/98, a jednodu utajovac prostedky
pro jakkoliv uivatele. Z tch prvch
nabz firma zazen ELECTRODAT
v proveden pro ISDN st nebo pro
rdiov a linkov spojen. Jsou aktivovny
vhradn ipovou kartou uivatele
a s jednm typem lze vybavit pracovit
s rznm stupnm utajen vetn psn
tajnch a vetn pouit u NATO. U ns
zatm v zatku roku nebyla certifikace. Je
to vynikajc prostedek nap. pro utajen
videokonferenc, kter nyn vystupuj do
poped s clem, aby se vedouc initel jak
v hospodsk, tak armdn sfe
neshromaovali na jednom mst.
Ze zahraninch radioamatrskch asopis

FUNK 11/2001 - mezinrodn asopis
pro rozhlasovou techniku: Postavme si
sami svj transceiver (KI od fy
ELECRAFT). Popis TH-F7E. Technick
data SD2923 (Pvst. 400 W/30 MHz).
Programtor AVR pod Windows. zen
horizontlnho naten antn. Precizn vf
genertor 1,6-30 MHz. Projekty z QRP
literatury. Elektronick kl pro QRP
zazen. Mobiln Bonsai antna. Jak je
efektivn v antnn systm? APRS a paket
rdio s UI-View. Software pro analzu,
dekdovn a vysln od DL4YHF.
Amatrsk vysln a internet - novinky.
Finsk log-banka pro kadho. Msto QSL
lstk - denk celho svta. Men
parametr pijmae. Na krtkch vlnch
nmecky. Jak se dostat do Honor-rollu?
CQ - panlsk verze 11/2001: PicKeyer
- inteligentn kl. Antna leat quad pro
vechna psma a pizpsobovac len.
Rozbor vcensobnho smovn a zeslen
v jednotlivch mf. Retrospektivn roman-
4/2002
tika - vysla s 3C24 a s 2x 1S5. Antna

MA5B Cushcraft. Motorizovan zvsn
antna. Svt nad 50 MHz, satelity, WJS revoluce v MS provozu.
CQ-DL 12/2001 - msnk DARC:
vodnk k 50. vro vyhlen diplomu
WAE. Pjemn do zahrani s ITHE.
5. ledna - Dtsk den. Report z vstavy
Interradio v Hannoveru. 12. prosinec pekonn Atlantiku. Vsuvn antna pro
QRP. Nov digitln druh provozu WOLF.
Bezkontaktn antnn pepna pro
145 MHz. WLAN - bezdrtov potaov
s pro radioamatry. DARC sluby na
Internetu. Odrazy na 2 m od letadel.
RTTY na Jersey. Nov podmnky WAEDC
pro rok 2002. Ze zahrani - refert
o SP2FAX a SP7GIQ.
QST 11/2001 - asopis ARRL: Aktivace
amatr po toku v USA. Portable
dvouprvkov tpsmov drtov smrovka.
EME odysea 2001. Prce na KV pes
Internet. Pehled Q kd. Modernizace
sZ dalch prostedk pro osobn

potebu lze jmenovat utajova OPTISET
pro klasickou telefonn komunikaci a adu
TopSec urenou pro rzn pouit, vetn
kryptografickho modulu pro mobiln
telefon Siemens S35 i pro GSM st.
To, o em jsem se zde zmnil, byla
v kostce hlavn st prezentovanch
vrobk. Byla vak e i o kombinovanm
spektrlnm analyztoru a micm
pijmai ESPI, analyztoru FSU, kter se
vyznauje parametry, kter zatm nebyly
nikm pekonny, optickm testeru D3371
a monosti nakupovn pedvdcch
pstroj s plnou zrukou, ale za slevnn
ceny. Vyvrcholenm pak bylo vylosovn
deseti astnk, kte si odnesli rzn
ceny - tou hlavn byl digitln multimetr.
Podrobnj informace o jednotlivch
vrobcch si mohou zjemci prohldnout
tak na internetovch strnkch
www.rohde-schwarz.com.
JPK
sardinkovho vyslae W1FB na 80 m.

Program HamAnalyzer 2.0. Omezen
klovacch kliks u MFJ QRP transceiver. Popis a test novho transceiveru
IC-V8 pro 2 m FM. Portable antna MP1
na cesty. Radioamatrsk provoz nvtvnka ny. Veobecn podmnky vech
ARRL zvod.
CQ ZRS 5/2001 - dvoumsnk ZRS
(Slovinsko): Expedice IG9A na ostrov
Lampedusa. Prv slovinsk EME spojen
na 13 cm. Krystalov osciltory. Zesilova
pro 145 MHz s malm umem a vysokm
IP3. Jednoduch interface pro ICOM.
ATV - propojovac monosti na opakovai.
Polohy satelit.
Break-In 5/2001 - asopis novozlandskch radioamatr: Jednodue na
AO-40, st 2. Interface ke zvukov kart
pro digitln mdy. Symetrizace rznmi
baluny. Duplexer 2 m/70 cm. Tester
kontinuity koaxilnch kabel. Antnn
len. Nov licenn podmnky pro amatry.
Dlouhovlnn technick zajmavosti. Je
50 W fyzikln standard? Monitoring
amatrskch psem.
37
Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY
Mikrovlny military a mikrovlny radioamatrsk II

Frantiek Loos, OK2QI
(Pokraovn)
U-2 byl dvoumotorov proudov
jednomstn przkumn letoun.
Dostup 23 100 m, dolet s pdavnmi
ndremi pes 4000 km. Pi sv velikosti je letadlo velmi lehk. Vzletov
hmotnost 7000 kg. fkonstruktr
C. L. Johnson etil na vze a stavl
pevn z pekliky a uml hmoty
prv s clem mimodn velkho dostupu a doletu, co je hlavn pednost
tohoto letounu. Palubn vstroj tvo
fotografick a radiotechnick zazen.
Mal mnostv kovu a speciln
ochrann ntr znesnaduj radiolokan odhalen. Projekt byl zpracovn
v r. 1954, aby nahradil akci MobyDick, v n bylo od r. 1952 vyputno
velk mnostv baln. Za dobu ty
rok, od r. 1956 kad z dvancti letoun U-2 rozmstnch kolem SSSR
startoval asi tikrt v roce k peletu
zem Sovtskho svazu. Postupn
pronikalo mnoho peliv utajovanch
skutenost kolem ernho letounu

na denn svtlo.
1. kvtna 1960 v 7.30 h startoval
U-2 z Pkistnu k przkumnmu
letu na trase Pavr Takent
Aralsk Sverdlovsk Archangelsk
Murmansk Bodo v Norsku.
U-2, ern dma pione, jak ji
Sovti nazvali, ztroskotala u msta
Sverdlovsk. Bylo to prvn a jedin
letadlo, kter se na sovtskm zem
ztilo a stalo se to dva tdny ped
plnovanm summitem prezidenta
Eisenhowera a sovtskho ministerskho pedsedy Chruova. Pilot Gary
Powers byl zajat. Vybaven a film
v letadle nenechaly nikoho na pochybch, e lo o pionn stroj. I kdy
se summit konal, afra se pionnm
letadlem znemonila uinit njak
pokrok v ozdraven mezinrodnho
ovzdu.
Cel operace byla vedena s pedpokladem, e U-2 letc z Pkistnu je
ve vce vt, ne jakkoliv znm
Doplnk k prvn sti v AR 2/2002

FuG 220 Lichtenstein SN-2 s velkmi jelenmi parohy
antn radioloktoru pracoval na vlnov dlce 3,3 m na kmitotu
73/82/91 MHz s impulsnm vkonem 2 kW. Symetrick koncov
stupe vyslae pouval 2x LD15. Splehliv pracoval do vky
12 000 m. Hmotnost pstroje s 29 elektronkami byla 50 kg. Odbr
z palubn st 28 V byl 20 A. Takto vybaven non sthac letouny byly skuten smrtelnm nebezpem pro non nlety RAF.
Dosaiteln literatura uvd, e zatkem roku 1943 bylo s jeho
pomoc sesteleno 130 anglickch bombardr. Ztrty v noci
30. bezna 1944 uvdj, e ze 795 bombardr naltvajcch
na Norimberk bylo sesteleno 94! Potkem roku 1944 se podailo
letadlo a vyhne se prostoru psobnosti

raket. Amerian byli pesvdeni, e
Rusov nemaj anci letadlo sestelit.
Program U-2 bel u nkolik let
a Rusov byli celou tu dobu proti
letadlu U-2 bezmocn. Vyskytly se
spekulace, e Rusm se podailo
letadlo sestelit proto, e se o nm
dozvdli podstatn informace od
Lee Harvey Oswalda.
Edward Epstein v Knize legend
uvedl podrobnosti o innosti letadel
U-2 na zkladn v Acugi v Japonsku
v souvislosti s Oswaldovou osobou.
Oswald jako sedm nejlep v kursu
zskal kvalifikaci leteckho opertora,
kter byla urena pro lidi s nadprmrnm intelektem. Zkladna Acugi
byla domovem letounu U-2 nkolik
kilometr na jihovchod od Tokia.
Dlouh thl letadlo U-2 pipadalo
mladm vojkm jako vystien ze
science fiction.
Tehdy neexistovaly pionn
druice a tento prostedek poskytoval
vyeit problm innosti zdokonalenho FuG 220b, kter dokzal

dovst pilota s pesnost 100 m na cl. Tak se staly star FuG
212 zbytenmi. Zdokonalil se tak pstroj pro vyhledvn
bombardr zachycovnm vysln Monicy. Byl to FuG 227
Flensburg, jeho antny byly na koncch kdel.
FuG 220 byly tak montovny do nonch dvoumotorovch
proudovch letoun Me 262B-1a/U1. Pepadov skupina Me
262 do konce vlky zaznamenala celkem 427 sestel, z toho
vce ne 300 tymotorovch spojeneckch letoun. Chystan
instalace novho mikrovlnnho radioloktoru FuG 240 Berln
s malou parabolickou antnou v aerodynamickm krytu ji nebyla
uskutenna.
FuG 217 Neptun II R, J pracoval na dvou pevnch
kmitotech v psmu 197 a 171 MHz, impulsn vkon 2 kW.
Messerschmitt Bf 110G-4 s antnami radioloktoru SN-2.
38
4/2002
Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY
nedocenitelnou monost proniknout
do sovtskho a nskho vzdunho
prostoru a vrtit se s fotografiemi
a zznamy, kter hovo za vechno.
Vyuit sexu jako lkadla k prozrazen
informac je tak star jako pion
sama. Oswald byl vidn ve spolenosti
npadn eny, tentokrt Euroasiatky.
ekl svmu pteli, e je napl Ruska.
16. jna 1959 dorazil Oswald do
Moskvy, kde na nj ekal pracovnk
Intouristu a zavedl jej do hotelu Berlin. Brzy si vzal za manelku Marinu.
Jin vyslovili podezen, e pinou
byla sabot na zkladn v Pkistnu
Doba pokroila. Pi jednom
przkumnm letu U-2C nad rkem
v r. 1966 nemohl bt vbec rozpoznn
radioloktor starho typu TIGER
SONG prv proto, e byl vrazn
zdokonalen modern elektronikou
a pracoval ve zcela neznmch reimech.
Letoun U-2C uren pro elektronick przkum pipravil cestu pro
dnen letadla U2R/TR-1, co je pln
rekonstruovan projekt starho stroje
U-2.
TR-1A slou na radarov hldkovn ve velk vce. V obou verzch
jsou senzory neseny v pedn a zadn
sti trupu a odnmatelnch pdavnch superkontejnerech. Dlouh
nosn plochy jsou konstruovny pro
let ve velk vce a umouj TR-1A
velk dolet. Proto jsou zvlt vhodn

pro komunikan hldkovn
(Comint).
Iljuin IL-20 Coot A bv
obyejn zachycovn nad evropskmi
vodami, hlavn u Velk Britnie a nad
Baltskm moem. Letoun je modifikovanou verz dopravnho letadla
IL-18. Dnes existuje jen pr stroj.
Odhaduje se, e m velk przkumn
monosti a jsou pravdpodobn
porovnateln s americkmi letadly
typu EP-3E a RC-135. Kontejner pod
trupem obsahuje pravdpodobn
systm SLAR, prostor pro antnu
radioloktoru a zazen na vymovac
ely, zatmco kontejner na boku
disponuje oknem pro infraerven
nebo optick senzory. Mnostv antn
na dalch mstech zaznamenv
elektronick daje. Dv antny na
horn stran stroje slou pravdpodobn k satelitn komunikaci
a umouj letadlu IL-20 podvat
dleit zprvy na pozemn velitelsk
msta tm nepetrit.
IL-20 Coot A pedstavuje
nejdleitj letadlo pro hldkovn
v evropskm vzdunm prostoru,
jeho etn senzorov zazen jsou
zamena proti nejnovjm zpadnm
obrannm systmm.
Dassault Breguet Atlantic.
V Evrop byl typ Atlantic zvolen za
zkladn letadlo, uren pro monitorovn innosti cizho elektro-
nickho przkumu pod nzvem

Friedensgipfel programm (vrcholn
mrov program). Bylo modifikovno
pt stroj. Pod trupem nesou kryt
zazen a dv velk HF sondy pod
nosnmi plochami. Byly nasazeny
hlavn nad Baltskm moem, kde
sledovaly bezpenost mezinrodnho
vzdunho prostoru s clovm zamenm na stty Varavsk smlouvy.
Atlantic slouil k elektronickm
przkumnm kolm tak nad
severnm adem, kde zaznamenval
elektromagnetick emise libyjskho
elektronickho przkumu.
Letoun radioelektronickho przkumu EC-130H je speciln upraven
transportn letoun EC-130. Je uren ke
zjiovn, sbru, technick analze
rdiovch signl a zamovn
aktivnch pozemnch i letounovch
rdiovch vysla, pracujcch
v kmitotovm psmu 0,5 a 18 GHz.
Tyto letouny byly v letech 1989 a 1993
na zklad zkuenost z vlky
v Perskm zlivu doplnny o dal
pijmae s clem pokrt kmitotov
psmo 0,1 a 40 GHz. V ppad
poteby me v uvedench psmech
radioelektronicky ruit.
(Pokraovn)
Messerschmitt Me 262B-1a - non stha s antnami radioloktoru SN-2. Kabina byla zvtena o msto pro radioopertora.
4/2002
39
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Konvertor TV zvuku do psma OIRT FM

pi dlkovm pjmu TV pes sporadickou vrstvu E
Po nedobrch zkuenostech s pijmai, jako je AIR control a podobnmi
pi pjmu TV zvuk na extern antny,
mne napadlo, e bych ml vyvinout
njak jednoduch a levn een
tohoto problmu. Mm doma jet
starou Rigu 103, kter by se dala vyut,
ale nechtl jsem se zbavit monosti
pjmu v psmu OIRT, kter je jet
stle obsazen, o komplikacch s peladnm vstupnho dlu ani nemluv.
Navrhl jsem proto jednoduch
konvertor, kter st psma TV zvuk
od kanlu E2 a po kanl E3 penese
do pvodnho rozhlasovho psma
a zbvajc kanly meme pak pijmat
pmo na Rigu bez konvertoru.
Zapojen je velice jednoduch a nevyaduje tm dn nastavovn. Cvky
vineme drtem prmru asi 0,2 mm na
kostiky s jdrem M4 zskanmi
nap. ze starho TV pijmae. Msto
krystalu podle schmatu je mono pout nap. i krystal 11 164 kHz ze stanice
VXW 010 nebo i jin dle poteby. Ve
je postaveno na zkuebn desce s plonmi spoji v plechov krabice s vvody na IEC konektory.
Pokud jsou ve va blzkosti siln FM
vyslae nebo pouijete jin RX, bude
mon nutno vstupn a vstupn obvo-
Schma zapojen konvertoru TV zvuku do psma FM OIRT.
dy eit jako ladn, ale to je vc individuln a u mne stailo doladit vstup

paralelnm kondenztorem u vstupn
cvky. Je vhodn pout napklad
trimr 25 pF.
Riga m patrn dosti selektivn
vstup a jakkoliv ladn vstupu je na
zvadu, nebo si tm sniujeme citlivost
na okrajch psma. Podobnm zpsobem meme konvertovat v podstat
cokoli a kamkoli a do frekvence asi
200 MHz. Tak by bylo mono pout
obvod MC1496, ale ten vyaduje vce
pasivnch soustek.
Domnvm se, e stejn lze napklad

pevdt ,dvoumetr a leteck provoz
do CB psma a na pjem pout njakou nehomologovanou 400kanlovou
stanici majc vechny druhy provozu,
nebo podobn poslouchat v psmu
50 MHz. Obvod existuje i v proveden
SMD, take je mono cel konvertor
umstit i do zazen. Jeho cena v klasickm proveden DIL je v Brn kolem
100 K, co je pijateln, obzvlt
vzhledem k tomu, co nm poskytne.
Jednoduch aktivn antna pro 0 a 30 MHz

Nsledujc obvod jsem ped jistou
dobou nael na jedn paketov bbsce,
a protoe jeho zapojen je jednoduch,
myslm, e jeho stavba nikomu nebude
dlat vnj problmy. Jedin, na co
je nutn ped stavbou upozornit, je to,
e v zaruenm prosted vm obdobn
antna pli nepome a e podle
pouitch polovodiovch soustek
bude mon nutn nastavit pracovn
body tranzistor jinak, ne je uvedeno
v zapojen, a to vmnou rezistoru 1 k
za jinou hodnotu. Tranzistory BF245
se toti vyrbj v proveden A, B a C
podle protkajcho proudu, a tak by se
mohl zavt tranzistor BC557 pi
pouit jinho typu, ne pouil autor
v pvodnm zapojen.
V kadm ppad bude vhodn po
zapojen zkontrolovat pracovn bod
tranzistoru BC557. Diody na vstupu
jsou pouze ochrann a patrn by zde
40
Schma zapojen aktivn antny pro psmo 0 a 30 MHz
vyhovl i jin typ kemkovch

spnacch diod. Tlumivka u napjec
vhybky by pak mla bt vinuta na
toroidu nebo v hrnkovm jde.
Vhybku meme ostatn umstit
i uvnit pijmae a uetit tak

i zvltn zdroj pro napjen antny.
Vechny kondenztory a na elektrolytick 22 F jsou keramick.
-jse
4/2002
Z RADIOAMATSKHO SVTA
Vte, co oznauje zkratka APRS?

Tento zajmav komunikan systm
m pvod v USA, kde pravdpodobn
v roce 1984 Bob Bruninga - WB4APR
popsal Automatic Position Reporting
System - APRS. Ten sdruoval provoz
paket rdia se satelitnm naviganm
systmem GPS (Global Positioning
System) a umonil tak radioamatrm,
aby ukzali na map, kter je vykreslena
na monitoru PC potae, svou momentln pozici. Pochopiteln jako ve vem,
i zde se vvoj nezastavil, ale systm se
postupn rozvjel i do oblast, kter
nebyly pmo vzny na geografick
koordinty. Nyn systm podporuje
vyhledvn skrytch vysla (ARDF),
podv informace o poas na rznch
mstech, nejrznj telemetrick daje,
pedv informace z DX clusteru
a pochopiteln umouje v neposledn
ad tak penos zprv mezi jednotlivmi astnky. Dnes chpeme APRS
jako zkratku slov Automatic Packet
Reporting System.
Na rozdl od klasickho PR provozu
vyuv z protokolu AX25 pouze nepotvrzovan UI rmce penejc data,
kter se v PR provozu pouvaj v konverzanm provozu (pi konferencch
vce stanic). Provoz je vcelku jednoduch - krom radiostanice (stejn,
jakou pouvme pro PR provoz)
musme mt TNC pipojen k potai
s nainstalovanm programem umoujcm provoz APRS. Ovem firmy
produkujc radioamatrsk VKV
transceivery rychle zareagovaly a dnes
ji nabzej pstroje pmo vybaven
displejem a tak firmware, podporujcm
APRS (TH-D7AG aj.).
Programov vybaven je dnes k dispozici snad pro vechny operan
systmy - ponaje DOS, WIN 3.x
a novj, Linux, ale tak MacOS
a dokonce PalmOS. Prakticky vechny
umouj hlavn funkce systmu APRS
(jsou uvedeny jen nkter):
- Na zvolenm vseku mapy meme
nalzt vechny APRS stanice, kter jsou
aktivn tmto druhem provozu. U tch,
kter jsou mobiln, zjistme smr jejich
jzdy a momentln rychlost, pokud jsou
vybaveny zazenm GPS. Dnes jsou ji
k dispozici pro APRS mapy, pokrvajc
prakticky celou zemkouli.
- Krom automatickho sledovn
pozice me pevn stanice zapsat svj
loktor nebo pesn geografick koordinty, a tak i tyto budou na mapch
lokalizovny.
4/2002
- Zjistme stav poas na rznch

mstech. S pomoc Internetu a meteorologickch satelit zjistme meteosituaci
nebo pmo obrzky.
- Jednotliv spoty DX clusteru se
zobrazuj, ani bychom byli na cluster
pmo napojeni.
- Systm je mimo rdiovou s nd
navzn i na Internet, a tak umouje
poslat a zskvat informace v globlnm
mtku. Prakticky vichni mohou
vidt vechny prochzejc informace.
- Systm umouje podat informace
o vech v danm ase dostupnch druicch.
- Umouje vmnu zprv mezi
dvma pipojenmi stanicemi v relnm
ase.
- Umonuje i posln bulletin vem
stanicm (pro jejich penos jsou
vyhrazeny zvltn asov seky).
- Jednotliv pakety se ukldaj v denku, ve kterm si je meme kdykoliv
pest.
- Umouje zjistit, kdy se kter
stanice pihlsila do systmu a kdy se
odhlsila.
- Kad astnk me dt k dispozici
dan daje, kter se objev na mapch
(monitorech) ostatnch astnk. Me
ukldat i zprvy, kter jsou peneny
na FM pevdch.
Hlavn v USA takto sleduj postup
tornd, velkch lesnch por, zplavov vlny ap. Tm se stv tento systm
mezi ostatnmi komunikanmi prostedky vjimenm a radioamati
obecn pak danmi pomocnky
zchran pi mimodnch situacch.
V Evrop pracuje vtina APRS
pevd na kmitotu 144 800 kHz
s penosovou rychlost 1200 b/s, AFSK.
Ovem v mstech, kde je velk hustota
uivatel, hlavn u pevd na vysokch mstech, kter maj velk plon
dosah, dochz pi hustm provozu
k vpadkm, a tak se pouvaj i dal
kmitoty. Systm ovem pracuje i na
KV, kde se obvykle vyuv 10 151 nebo
14 105 kHz LSB 300 b/s, event. na
29 250 kHz FM rychlost 1k2. Existuj
dokonce programy (nap. AROS), kter
vyuvaj PSK31 jak na 14 MHz, tak
3,6 MHz s penosem informac kadch
5 minut. Tyto a dal kombinace penosu
prostednictvm Internetu zaruuj, e
meme sledovat situaci, jak je nejen
v naem okol, ale teba na Novm
Zland. U ns vak tento provoz zatm
na VKV nem odpovdajc s digi-
pevd; pokud je mi znmo, pracuje

pouze jeden v praskm regionu.
APRS je doslova idelnm systmem
pro vyuit amatrskch satelit od AO16 a po nejnovj stanici ISS. Jeden
z poslednch s nzvem PcSAT (pracuje
od jna 2001) je navren vhradn pro
APRS provoz.
U ARDF protokol APRS umouje
zskat smr nejsilnjho signlu od
vech okolnch APRS stanic - zvlt
tch, kter maj antny s kruhovm
vyzaovacm diagramem. Pokud je
takov neznm stanice mobiln, pak
dokonce um eliminovat vliv Dopplerova efektu.
Bohuel zatm nen u ns zavedeno
jednotn nzvoslov a vtinou se
vychz z anglickch nzv. Zkladn
jednotkou obdobnou, jako je u PR
uivatelsk stanice, je u systmu APRS
TRACKER - eknme sledova. Ten
sestv s GPS soupravy, TNC a rdiovho zazen. GPS pijma zachycuje
signly satelitn navigace pro vpoet
geografickch koordint a pes RS232
je prakticky jednou za sekundu posl
na TNC. Informace jsou ve tvaru ASCII
a udvaj pesn as, mstn koordinty
a vku (upraven protokol NMEA0183). TNC je pedv v UI rmci podle
protokolu AX25. Ty nejjednodu
programy pomoc pijmae sleduj
provoz na kmitotu a v okamiku, kdy
je na kanle klid, pedaj UI rmec.
Fixn stanice, pokud znaj sv koordinty a zadaj je run, ani GPS nepotebuj.
Pijmac st sestv z radioamatrsk stanice, TNC a potae, na kterm
je nainstalovn program pro APRS. Pi
specilnm softwarovm vybaven
potae dokonce nen teba klasick
TNC, ale sta i BAYCOM modem.
Program na pslunm vseku mapy
zobraz pozici stanice, od kter byl pijat
UI rmec. Pro stanice, kter jsou blzko
sebe, by pevd byl zbyten, ale pro
penosy na vt vzdlenosti jsou pevde s linkovm propojenm nezbytn
stejn, jako je to u PR provozu.
Nen vyloueno, e pokud jsou slova
o vyuit radioamatrsk st v mimodnch udlostech u ns mnna vn, e bude clen pokryto cel zem
dostatenm signlem; nebylo by od
vci zajmat se o monost zskn
grantu, co by vak vyadovalo perfektn zpracovan projekt s uvedenm
monho vyuit systmu.
QX
41
Radioamatrsk expedice v dubnu 2002
V dubnu t.r. oekvme velk

expedice na dv vzcn lokality. Jednou
z nich je korlov Mellish Reef, druhou
Republika Howland a Baker.
Mellish Reef - VK9 - expedice do
tto nehostinn sti Korlovho moe
nejsou pli ast. Tyto korlov ostrvky le asi na polovin cest z Brisbane v Austrlii na Novou Kaledonii
v asovm psmu UTC + 10 h. Jsou
v zn 30 (ITU 56), referenn slo
IOTA je OC-072 a pat pod australskou
sprvu. zem tohoto korlovho atolu
je asi 10 km dlouh a 3 km irok,
ovem vyznauje se drobnm nedostatkem - pi plivu se dostv tm
cel pod moskou hladinu, ze kter pak
vystupuje nejve do dvou metr plocha
asi 300 x 60 m pevn zem. Jedinmi
obyvateli jsou mot ptci, dle
krabi, kte ovem z moe vylzaj jen
v noci, a myridy psench blech. Pro
jakoukoliv expedici tedy nepli vbn
spolenost. Nejblim obydlenm
mstem je meteorologick stanice na
ostrov Willis ve vzdlenosti 664 km.
Setkn radioamatr
Velk Mezi 2002
se kon ve dnech
24.-26. 5. 2002
v rekreanm stedisku
Meziko (10 km Z od Velkho
Mezi u msteka Mn (exit
134 z dlnice D1). Podrobnosti
sdl Pepa, OK2SFI,
tel.: 0608 452 318.
OK2KVM
42
Ostrovy Baker a Howland - KH1

pat v Ocenii k nejvzcnjm
radioamatrskm lokalitm - alespo
pro Evropany. Nco z historie: ostrovy
byly osdleny Polynsany ji ve 3.-5.
stolet a pro zbytek svta je objevil
kapitn Michael Baker, kter se k ostrovu, a pozdji nazvanm Baker, dostal
v roce 1832 a pojmenoval jej Nov
Nantucket. Vzpt pak objevil
i ostrov Jarvis a oba prohlsil za americk zem. Ostrvek je to mal, jen
o ploe 1,5 km2.
O ostrov Howland vme a od roku
1842 od kapitna George E. Netchera.
Oba ostrovy pak vyuvala americk
spolenost, kter tam tila guano, ale
ji v 19. stolet byly jeho zsoby vyerpny. V roce 1937 bylo na ostrov
Howland postaveno letit, kter mlo
slouit k doplnn paliva pi plnovan
cest kolem svta, a majk. V prosinci
1941 (jin prameny kaj v noru 1942)
byl ostrov patc USA napaden Japonci, kte zcela zniili letit a vyvradili
obyvatele. Zakrtko vak byl opt
ZAJMAVOSTI
l V Polsku probhala zatkem roku
prostednictvm internetovch strnek
radioamatrskho asopisu MK QTC
anketa, jak by mly bt v budoucnu
organizovny zkouky na radioamatrskou licenci. Zda formou povinnho
testu, nebo otzkami v pohovoru.
l Nkolik len CADXA v Arizon
navtvilo koncem bezna republiku
Myanmar a nkolik dn vyslali jako
XZ1DB, XZ5DB a pod dalmi zna-
obsazen Ameriany, po vlce byl majk

obnoven a nazvn po aviatice Amelia
Earhart. Pistvac letitn plocha nen
dnes pouiteln. Oba ostrovy jsou prohleny za prodn rezervaci pod
sprvou organizace US Fish and
Wildlife Service a jednou ron je tam
provdna kontrola. Na Internetu se
objevily v posledn dob strnky, kter
mluv o osdlen ostrov, vytvoen
sttnho tvaru (republiky - viz mapka
dole), o tom, e k nim byl piazen
i ostrov Jarvis atd. - ve jsou to ale jen
bchorky, kter vznikly pouze ve fantazii neznmho autora tchto strnek.
Leton expedici, jejm clem je
ostrov Baker, organizuje Hrane,
YT1AD. Pedpokldan pjezd na
ostrov lod Princess II je 29. 4., po
estidenn plavb pes 3D2 a T2. Maj
mt velmi dobr vybaven, 3 genertory
a pedpokldaj, e budou mt ti
stanovit po dvou stanicch, kter
budou nepetrit v provozu. Na sv si
pijdou i pznivci digitlnch md
a satelitnho provozu.
QX
kami. Nejednalo se vak o expedici

v pravm slova smyslu, spe o diplomatickou misi, kter by mla pipravit
pdu pro uskutenn velk expedice do
tto pomrn vzcn zem. Jist
pamatujete velk zjem, kter byl ped
lety o expedici Maartiho, OH2BH,
v Myanmaru.
l G5OW, Bill O. Wigg zskal estn
lenstv v klubu HSC. Ve svch 91
letech je stle aktivn, i kdy poprv
shl na kl v roce 1932. V listopadu
loskho roku se zastnil HSC zvodu
a mezi G stanicemi obsadil prv msto!!
4/2002
Atoly Midway - KH4

Jan Slma, OK2JS
Ostrovy Midway byly v poslednch
nkolika letech krtkodob navtvovny
skupinami radioamatr vtinou
z USA a Havaje. Tak nkte jednotlivci,
kte tam krtkodob psobili, odtud po
sv prci vyslali, jako napklad Ted,
NH6YK.
Pro svoji osamocenou polohu v severozpadnm Pacifiku jsou dostupn vtinou pouze letecky. Od San Franciska
na zpad je vzdlen 2800 mil, od
Japonska vchodn 2200 mil. Jeho geografick poloha je 28 s. . a 177 z. d.
Midway tvo dva ostrovy. Vt se
oficiln nazv Sand. Ostrovy vznikly
vulkanickou innost a z leteckho
pohledu je vidt korlov reef s lagunou
uprosted. Svtov linie zmny data je
140 mil zpadn od ostrov. Tamn
obyvatel tak vid kadodenn zpad
slunce na na planet jako posledn.
Oficiln byly ostrovy objeveny 5. 7.
1859. Kapitn Brooks je nazval Brook
Islands. Jejich objeven si vak ponechal
pro sebe. Historikov se domnvaj, e to
drel v tajnosti, aby je mohl prodat
Severopacifick potovn a paroplavebn
spolenosti, kter hledala v tto sti
Pacifiku zchytn bod pro sv lod pi
cestch na vchod. Jeliko stle panovala
nejasnost o poloze ostrov, vyslala americk vlda v roce 1876 kapitna Williama Reynoldse s lod Lukawama, aby
ostrovy nalezl a dn je zakreslil do nmonch map. Stalo se tak 28. 8. 1876.
Ostrovy byly pejmenovny na Sand
a Eastern.
Po vypuzen pirt z tto oblasti americk vojensk nmonictvo v r. 1908
ostrovy obsadilo a byla tam zzena
kabelov stanice Pacifick kabelov
spolenosti. Pozdji bylo rozhodnuto
vytvoit z ostrov vojensk nmon
oprn bod. Po mnoha letech prac byla
v r. 1935 vojensk zkladna dokonena,
ale v r. 1940 zaaly prce na pestavb na
nmon a leteckou zkladnu. Byly
vybudovny pistvac drhy pro letadla
na obou ostrovech.
7. 12. 1941, ve stejn den, kdy Japonci
pepadli Pearl Harbor na Havaji, byly
napadeny i ostrovy Midway. Skupina
japonskch vlench lod ostelovala
ostrovy. Amerian palbu optovali.
V ervnu 1942 se tam pak odehrla jedna
z prvnch velkch nmonch bitev v
Pacifiku. Svaz japonskch vlench lod
se dvma nejvtmi letadlovmi lodmi
4/2002
piplul k ostrovm s clem je dobt

a obsadit. Byl by to pro Japonce velmi
vznamn oprn bod pro jejich dal
expanzi v bojch o Havajsk ostrovy a pro
dal postup k pobe USA. Urputn
bitva mezi Japonci a obrnci ostrova trvala nkolik dn. Palba a nlety z japonskch lod doslova srovnaly se zem
veker budovy na ostrovech. Jejich obhjci vak npor vydreli a Japoncm se
nepodailo ostrovy obsadit. Mezitm
americk vlen lostvo vyuilo momentu pekvapen a zasadilo Japoncm
zdrcujc der. Japonci ztratili jednu
letadlovou lo a mnoho dalch. Byli
nuceni ustoupit a to pro Ameriany
znamenalo obrat ve vlce v tto oblasti.
Po skonen druh svtov vlky
zaala rozshl obnova tto strategick
zkladny. Byly opt opraveny ob pistvac drhy na ostrovech. Nikdy v minulosti nebyla Midway osdlena dnm
domorodm obyvatelstvem, avak po
vlce v dob, kdy byla vznamnou
leteckou a nmon zkladnou, dosahoval
poet vojenskho personlu vetn
civilnch zamstnanc pes 3000 osob.
Dokonce je zaznamenno narozen
prvnho dtte na ostrov 13. 8. 1946.
Na ostrovech byl v roce 1953 zzen
i prvn vojensk rozhlasov a TV vysla,
kter byl pozdji pevzat komern stanic MTH. Byla tam vybudovna rozshl infrastruktura stravovac a ubytovac,
postavena kola a kaple.
Strategick vznam ostrova vydrel a
do 80. let minulho stolet. Po r. 1990
bylo rozhodnuto uzavt vojenskou
zkladnu. Ostrovy je nutno zcela
rekonstruovat a vyistit. Bude nutno mj.

vyzvednout 100 podzemnch ndr, ve
kterch se skladovaly pohonn hmoty.
Sprvu ostrov Midway pevzala 10. 1.
1996 Nrodn organizace ochrany
prody a rybolovu USA.
Poslednm expedinm tmem, kter
navtvil Midway, bylo 5 americkch
radioamatr v lednu 2002. Vyslali pod
znakami AH4/AH7G, AH4/AH6OS,
AH4/NH7YL, AH4/NH7FP a K5XY
/KH4. Byli velmi dobe technicky
vybaveni. Bohuel jejich opertorsk
zkuenosti nebyly zcela nejlep. Vyjma
AH4/AH7G se tm vbec nevnovali
Evropanm. Jejich provoz se zamil na
Severn Ameriku a Japonsko. Akoliv
byli na ostrov cel msc, bylo je mlo
slyet. Pouze AH7G se sporadicky objevoval v psmu 20 m s nepli silnm signlem, akoliv podmnky en v t dob
byly pzniv. Bohuel siln pile-up
Evropan mu dlal pote. Po peladn
na vy psma u jeho signly byly na
hranici itelnosti. Expedice dajn po
msnm pobytu navzala vce jak
15 tisc spojen.
Protoe Midway je stle velice danou
zem do DXCC, byly plnovny vt
expedice z Evropy. Bohuel pila pekvapiv zprva o uzaven vekerho provozu na ostrov a byly zrueny vechny
turistick lety na ostrovy. Vstup maj
nyn povolen jen zamstnanci firem,
kter tam pracuj. Tak ochrncm
prody jsou vydvna povolen k pobytu.
Meme tedy jen doufat, e tato situace
nebude trvat pli dlouho.
43

Ar04 2002

Transféré par

Informations du document

Titre original

Copyright

Formats disponibles

Partager ce document

Partager ou intégrer le document

Options de partage

Avez-vous trouvé ce document utile ?

Ce contenu est-il inapproprié ?

Droits d'auteur :

Formats disponibles

Ar04 2002

Transféré par

Droits d'auteur :

Formats disponibles

OBSAH

Podvn novinovch zsilek povoleno

Inzerci v R pijm vydavatel, Radlick 2,

Omezova nrazovho proudu transformtoru . . . . . . . . . . . . 14

Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS

Pevodnk VGA na PAL/NTSC. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Za obsah inzertu odpovd inzerent.

Mixn pult MC1200

Obr. 1. Schma zapojen vstupn jednotky A99626

Obr. 2. Rozloen soustek na desce vstupn jednotky A99626

Obr. 3. Obrazec desky spoj A626-DPS (TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj A626-DPS (BOTTOM)

hho tahovho a otonho potenciometru (x 16 jednotek) ji nen v tto

Vstupn jednotka MC1200-F

Obr. 5. Schma zapojen efektovho modulu A99627

Obr. 6. Rozloen soustek ne desce efektovho modulu A99627

Obr. 7. Obrazec desky spoj A627-DPS (TOP)

Obr. 8. Obrazec desky spoj A627-DPS (BOTTOM)

je efektov sbrnice a za regultorem

Obr. 9. Schma zapojen signlov sti vstupnho modulu L, R a FB A99628

Efektov modul MC1200-F

Obr. 11. Rozloen soustek na desce vstupnho modulu A99628

Obr. 12. Obrazec desky spoj A628-DPS (TOP)

Obr. 13. Obrazec desky spoj A628-DPS (BOTTOM)

R17, R20 . . . . . . . . . . . . . . . . 200 k

IC1-2, IC4 . . . . . . . . . . . . . NJM4580L

Vstupn modul MC1200-F

Sbrnice L, R a FB jsou umstny na

a hloubek P1 s operanm zesilovaem

Obr. 14. Schma zapojen napjecho zdroje A99629

Obr. 15. Rozloen soustek napjecho zdroje A99629

Obr. 16. Obrazec desky spoj A629-DPS (TOP)

Obr. 17. Obrazec desky spoj A629-DPS (BOTTOM)

ciometrem P3. Z jeho bce je pes

Obr. 18. Schma zapojen vstupnho modulu MC1200-R A99630

Obr. 19. Rozloen soustek

Obr. 20. Obrazec desky spoj

Obr. 21. Obrazec desky spoj

C1, C4, C9 . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V

Pokraovn popisu mixnho pultu MC 1200 na stran 24.

fonu nebo linky je pouit jednoduch

pivd polovin napjec napt

Obr. 1. Schma zapojen metaliztoru

Omezova nrazovho proudu transformtoru pro vkonov zesilovae

tohoto obvodu, ale i obasn shnn,

Potenciometrem P1 se nastav optimln nezkreslen rove signlu. Pro

s vkonovou ztrtou 10 a 30 W. Tyto

Obr. 2. Obrazec desky spoj

Obr. 3. Rozloen soustek

odpor s pknm ohostrojem. Diody

vypnut je navc optovn zapnut

Obr. 1. Schma zapojen omezovae nrazovho proudu

Omezova proudu je napjen

Popsan omezova proudu lze

Obr. 3. Obrazec desky spoj

V minulm sle dolo

polaritu kondenztoru C13 !

Elektronick stereofonn potenciometr

019 / 72 676 42, paja@ti.cz. Oznaen

paja@ti.cz. Cena stavebnice je 390,- K

Zesilova do auta s obvodem TDA1562Q s vhybkou pro subwoofer

C3, C4. . . . . . . . . . . . . . . 100 nF/63 V

IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . TL084 (B084)