Vous êtes sur la page 1sur 78

HINDUISTICK MTY A PANTEON:

prazklad indoevropskho nboenskho chpn


hinduistick panteon (rodina boh) je tvoen mnoha
aspekty a funkcemi nejvyho boha (jednotliv
bohov jsou tedy jeho specifickmi projevy, podobami)
hinduismus dajn uznv na 330.000.000 boh,
znich je nejuctvanj Vinu a iva, zenskch
bostev Velk bohyn
vMahbhrat jsou popsny bosk projevy
vpbhu o krli Nalovi a princezn Damajant, kte
se do sebe zamilovali a kdy si budouc nevsta mla
vybrat enicha zastnk obadu svajamvar (zad
pslunk nejvy kasty), zastnili se ho i 4 bohov:
Indra (vldce boh), Agni (bh ohn), Jama (bh
smrti), Varuna (bh vod); kad znich vak na sebe
vzal Nalovu podobu, take mezi astnky bylo 5
Nal, navc se bohov zbavili i svch boskch znak,
take princezna nemohla poznat vyvolenho

teprve na jej nalhn na sebe sv bosk znaky


vzali ty jsou veposu popsny nsledovn:
Nemrkali oima, nevrhali dn stn, nepotili se
a nestli pmo na zemi, nbr se malinko
vzneli nad n.

PANTEON HINDUISTICKCH BOSTEV:


na vrcholku panteonu stoj TRIMRTI
(majc troj podobu), co je oznaen pro
trojici hlavnch hinduistickch boh
jde o troj podobu pna vesmru, nejvyho
projevenho boha, jen m troj povahu:
Brahma-stvoitel, Vinu-udrovatel, iva-niitel
toto pojet vychz pedevm zpvodnho
vdskho nboenstv, kter rjov pinesli
ssebou na indick subkontinent:

Nrjana (bh, jen je milovn) je patrn


vdsk pedchdce Vinua
Rudra (bh, jen bud strach) je patrn vdsk
pedchdce ivy
pitom jsou to pouze aspekty duchovn
substance brahma

vhinduismu jsou dnes 2 hlavn proudy:


vinuismus a ivaismus:
jejich vyznavai povyuj Vinua nebo ivu na
hlavnho boha, knmu se mj. obracej projevy
oddanosti zvan bhakti (dobrovoln utrpen k
poct bostva), aby doshli po smrti spsy
pitom ani jeden ze smr nepopr existenci
ostatnch zstedn trojice boh (ani dalch
bostev), jde jen o jejich vsostnj postaven

Trimrti

Trimrti s manelkami zleva:


Brahma a Sarasvat, Vinu a Lakm, iva a Parvat

Brahma:
stvoitel zosobujc vesmrn princip
duchovn energie brahma
ml vdy nejmn uctva, jakoto stvoitel
u svj kol udlal a do svtskho dn
nezasahuje, take vc nect potebu uchzet
se o jeho nklonnost
jen na 2 mstech Indie se zachoval chrm,
kter mu byl zasvcen
oproti nmu Vinu (udrovatel) a iva (niitel)
se t mimodn oblib
pravovrn hinduista vak mezi jednotlivmi
3 hlavnmi bohy pli nerozliuje (jsou to jen
3 hlavn aspekty a funkce nejvyho bostv)

a nem formu ani tvar (tud ho ani nelze spatit)


bv zobrazovn jako erven vousat mu se 4
hlavami (pvodn jich ml 5, ale 1 mu iva srazil,
dvod se uvd vce, nap. e B. spchal se svou
dcerou incest), m 4 ruce (nkdy i 8), vnich dr 4
vdy, ezlo, dbn svodou Gangy, obtn
nabraku a nkdy i ru perel, luk, kalam a
rkosov pero a lotosov kvt
sedv na lotosovm trnu (viz egyptsk mtus o
stvoen)
pemisuje se na ltajc labuti, kter je jeho
jzdnm zvetem (nkdy i sm na sebe bere
podobu labut)

jako tvrce vesmru povstal sm od sebe vprapvodn


zplav vod, vloil do nich zlat zrodek, znho
vzniklo vejce jasnj ne slunen svit
po roce rozdlil silou svho soustedn vajenou
skopku na 2 plky zhorn se stala nebesk klenba s
planetami a vesmrnmi sframi, zdoln zemsk pevnina
omvan oceny a osdlen bytostmi
aby to ve mohl stvoit, pijal androgyn podobu mue
(Purua) i eny (Vird), zjejich spojen vznikl veker
zdej ivot
kdy pemlel, jak udret vchodu ve, co stvoil, zaal
vzvat bohyni Sarasvat (zvan t Svitr i Gjatr),
kter vyzila zpoloviny jeho tla vpodob krsn dvky
kdy Brahmu pozdravila, zaala ho uctiv obchzet
stvoitel se zahledl na jej pvabn tvary, vzpll kn
lskou a nemohl od n odtrhnout oi, stydl se vak
obracet stle hlavu smrem za bohyn, a tak si stvoil
dal 3 hlavy, m ml celkem 4 (do vech smr)

kdy pak Sarasvat stoupala vzhru (doufala vkryt ve


vi), stvoil si Brahma nahoe jet 5. hlavu (tu mu
pozdji srazil iva)

Stvoen svta:
vklad o nm podvaj tm stejn vechny purny:
na potku existoval vesmr jako nevnmateln
temnota, v n se zjevilo svbytn bostv a silou sv
vle rozehnalo temnoty, take ve mohlo nabt
svbytn podoby ktomu pouila posvtnou
praslabiku AUM (m, amen)
nejprve vznikly vody, oplodnn semenem bostv,
znich vzelo zlat vejce, zc jako slunce
vnm se zrodil Brahma (stvoitel celho vesmru), kter
silou sv mylenky rozdlil vejce na 2 poloviny z1
povstalo nebe, ze 2. zem, mezi nimi vznikla atmosfra
pak vznikl organizujc duch, mysl a ivly
nato stvoil Brahma bohy a vnou ob, pak lidi, 3
vdy a vechno, co se na svt vyskytuje

neexistuje vak jen n svt cel nekonen vesmr se


skld zmnostv svt vytvoench zhrub nebo
jemn hmoty (kad znich m vlastn vznik, trvn i
znik), vesmr je nekonenm etzem vznikn a
optovnho zanikn svt, je po sob nsleduj vdy
znovu a znovu je jako had porajc vlastn ocas (kde
zanik, tam zase vznik, tud je nekonen a por
sm sebe, jde o neustl cyklus)
souasn se stvoenm svta se vak vynoily rzn
pote, kter Brahma eil stvoenm novch bytost,
nadanch uritmi vlastnostmi, kter mly pomoci
odstranit nesnze zpozemskho svta i ze svta bostev:
nap. pelidnn kdy zem zaala pod thou novch
tvor klesat do vod, prosila Brahmu, aby ji zachrnil; a tak
stvoil Smrt: Velkook nn bohyn se vak brnila
zabjet iv stvoen, nakonec souhlasila s podmnkou, e
bude niit ivotn dech tvor jen tehdy, kdy nadejde
jejich konec zpsoben nemoc a zachvt je strach
zdalho it

nebezpem, kter ohroovalo samotn bohy,


nebyli jen dmoni, ale i lid, kte konnm
askeze (odkn a psn duchovn cvien) zskali
slu a schopnost vystoupit do nebe a znepokojovat
tam jeho bosk obyvatele bohov se tomu brnili
snahou pivst smrtelnky na cestu zkzy, eho
mohlo bt dosaeno prostednictvm eny (a u
svdn nebesk vly nebo krsn pozemanky)
a tak Brahma stvoil magickm obadem enu,
jejm kolem bylo svdt mue (tak vznikly
hn, smysln kouzelnice, kter zaaly mue
vzruovat), moc asket byla oslabena a bohov
mli vnebesch zase klid

Podle jinch mytologickch zdroj se mtus o stvoen


svta odehrl jinak (varianta blzk i jinm kulturm):
Prvotn Mu ml tisc hlav, tisc o a tisc nohou, byl
vesmrem a vm, co bylo, je a bude (minulost,
ptomnost i budoucnost existuj souasn), ti tvrtiny
Mue dlely nesmrteln vnebi, jedna tvrtina zstala
na zemi
seli se bohov a obtovali pozemsk tlo Mue:
zrozsekanch kousk se stala zvata, ptci, tvorov
lesa i vesnic, jeho mysl se stala mscem, oko
sluncem, sta ohnm a dech vtrem
popis Mue a jeho tisce hlav, o i nohou znamen v
tomto podobenstv tot, jako ct, e Bh (prvotn
Mu) je vevdouc, vevidouc a vudyptomn
znamen to tedy, e i my vichni jsme soust
Stvoitele (mylenka objevujc se v dochovanch
mtech snad vech archaickch nrod)

Sarasvat (Plynouc):
cho stvoitele Brahmy
podle mytologie povstala zpoloviny Brahmova tla
a jen co pila na svt, jej otec kn vzpll milostnm
citem (snaha o nik nakonec shledala, e osudu
neunikne a stala se jeho enou)
bosk pr pak setrval vmilostnm opojen
uvnitlotosu 100 let, a zplodil syna Manu
(pedchdce vech ivch bytost)
hinduistick bohyn moudrosti, vd a umn,
tvrkyn sanskrtu i sanskrtskho psma tvrch
schopnost
sv vyznavae obdauje bsnickm nadnm,
smyslem pro krsno, schopnost logicky uvaovat
zobrazovna jako slin ena vblm odvu, sedc
na lotosu vrukou dr knihu, ru korlk a strunn
hudebn nstroj, jejm jzdnm zvetem je labu,
papouek i pv

Sarasvat

Brahma se potom seSarasvat oenil, za 100 let


se jim narodil 1. lovk (Manu)
tak vznikl na zemi ivot a trval po dobu 1
Brahmova dne, kter je srovnateln s1
Brahmovm vdechem (je to doba
nepedstaviteln dlouh, dlc se na 1.000
velkch vk zvanch mahjug a kad
mahjuga m 4 vky, tzv. jugy)
Brahma mus asto zashnout, aby od sebe
rozdlil vzjemn se svc dal 2 aspekty
nejvyho bostva Vinua a ivu:

Vinu:
vdy ho oznauj jako Nepemoiteln Udrovatel
(udrovatel a ochrnce vesmru)
u pvodnch pedrijskch obyvatel snad bh rody
nebo druhoad slunen bostvo
vpozdjm brhmanskm kultu vnm zejm
splynul solrn vdsk Vinu s hrdinskou tradic
obklopujc pastorln bostvo Krnu (uctvanho
pvodnm obyv. Indickho subkontinentu)
nelo vak o antropomorfizaci slunenho kotoue,
ale o samu slunen energii (viz slovansk Svarog i
Svantovit vs. Dabog)
Vinu navc sdl vnebesch mimo dosah ptach
kdel i lidskho chpn, kde sdl spolu sIndrou (hl.
bohem ostatnch hinduistickch bostev), obklopen
stdy rohatch krav u studny petkajc medem,
kter zapluje vechny jeho lpje (mlko, mslo a
med pedstavuj ve vdch ivotn slu vesmru)

jeho sdlem protk nebesk Ganga a je tam 5 jezrek


sbarevnmi kvty lotos jeho e je pln pekrsnch
staveb ze zcho zlata a drahokam (viz nebesk e
vEposu o Gilgameovi), sm sedv na trnu zblho
lotosu a z jako neperuovan plamen svtla
po jeho pravici sed jeho ena Lakm bohyn tst a
bohatstv vzor vech enskch ctnost a prototyp
ensk krsy, svho mue doprovz, i kdy se v
lidskch vtlench objevuje vhmotnm svt (aby
napravil zlo a chaos svta)
manelky vak ml 3 Lakm, Sarasavt, Ganga
(vce nap in: Bohov slotosovma oima, s. 146-149,
Astorka)
na konci kadho velevku (Brahmv den) hyne
vekerenstvo vplamenech apokalyptickho poru, po
nm ve zaplav potopa svta na hladin nekoncho
ocenu pak Vinu jako jedin zboh pek Brahmovu
noc uloen ke spnku na ov tle (tiscihlav had)

spc Vinu a Lakm na ov tle (na lotosu Brahma


ped stvoenm vesmru)

Vinu a Lakm po probuzenm Brahmou

Vinu je ten, jen se zaal prvn hbat ve vodch,


kter ped stvoenm svta vyplovaly cel vesmrn
prostor proto si ho vinuist pedstavuj t jako
dt spc na lotosovm kvtu (viz Egypt a
vynoen prvnho pahorku zvod, na nm byl pi
stvoen lotosov kvt sbohem Atum-Re coby
dttem), nebo jako pvabnho 4rukho mladka
tmavomodr pleti, ozdobenho etnmi klenoty,
kter dm na zhybech tiscihlavho hada i,
plujcho vesmrnmi vodami vmezidob klidu (tj.
kdy jeden vesmr zanikne a dal jet nen stvoen),
vtto fzi sp na ov tle pohrouen do vah o
podob ptho vesmru nechv si zpupku
vypuet lotosov poup a vosob Brahmy
zrozenho zkvtu pln stvoitelsk posln
proto je udrovatelem udruje latentn existenci
svta a vesmru po zniku pedchozho a ped
vznikem nsledujcho

bv zobrazovn jako tmavomodr 4ruk mldenec:


vhornch rukou dr zlatou palici (pinejc periodick
znik vesmru a zrove falick symbol, byl pvodn
bohem plodnosti a bhem obdob de kadoron na
4msce usnal a spchodem jara se probouzel), pravou
dla m pozdvienou a jej dla vuklidujcm gestu
(udruje tm svt), nebo vn svr lotosov poup
(symbol slunce, povstala znj i jeho manelka Lakm,
take se jedn i o lno veho tvoen), ve spodnch m
ulitu (pravotoivou, symbol potopy pedchzejc znik
kadho velevku a zrove symbol ensk dlohy) a
toc se ohniv disk (akra metac zbra, kter nic
neodol a je se po zasaen svho cle vrac k majiteli)
bval malovn i na stnch penosnho chrmku
(tzv. kvad), snm indit minesengi putovali po kraji
a opvovali Vinua a dal bostva snm souvisejc
(obdoba Dionsa i Usira)
symbol rozvitho lotosu (akra) je soust indick
vlajky

Vinu s boskmi atributy

Vinu letc na orlu

Vinu na olti coby pvodn prodn bostvo Nrajma

bohov na sebe pi svch sestupech na zemi brvali


rzn vtlen, vnich jsou asto zobrazovni a uctvni
tmto podobm se k avatry
Vinu jako udrovatel chrn ped zkzou nejen bohy,
ale i cel vesmr se vemi jeho svty ped katastrofami
a hrozcm znikem, kemu vyuv sv vtlen,
kterch je dosud znmo 10 (podle nkterch pramen
a 22), mla rzn podoby, nap.:
ryba (potopa svta na konci minulho Brahmova dne),
elva (umonil bohm, aby stlouknm ocenu mlka
zskali npoj nesmrtelnosti), kanec (podsvtn boj proti
dmonovi Hiranjkovi, kter hodlal zniit zemi),
trpaslk (pomohl vrtit bohm jejich svt, kter jim
uchvtil dmon Bali) nebo v lidskch podobch se
objevil jako Paraurma, Rma, Krna a Buddha
vce k jeho vtlovn se nap. in: A. L. Dallapiccolo:
Hindsk mty (str. 2642)

Vinuovy avatry

princ Rma (vlevo), past a krl Krna (vpravo)

jeho 10. avatr vpodob Kalkho (jezdec na blm


okdlenm koni, m soudit nespravedliv a odmnit
dobr) m vbrzku sestoupit ohnm a meem m
zniit star svt a znovu ho obnovit a snm pivst
nov zlat vk boskho du a mravn istoty

Lakm:
Vinuova cho ztlesujc pvab, spanilost a arm
zatmco Vinu peuje o transcendentln dobro a
d, Lakm peuje o svtsk dobro je drkyn k
ivotu nezbytnch de (proto jsou jejmi
prvodci sloni), zjejch rukou pr i zlat mince
(tud vIndii uctvna i jako bohyn tst,
bohatstv, hojnosti)
spodobovna na lotosu, ve 2 rukou dr asto
leknn, nkdy vytv 1 rukou gesto naznaujc
splnn vech pn.
jako cho provz Vinua vnejrznjch
pevtlench Rmova Sta, Krnova Rdha atd.
jej sestra Alakm je naopak ztlesnnm smly
a nezdaru

Lakm

Lakm na olti

iva:
tj. dobrotiv, milostiv
tmto pzviskem se prosebnci ve vdch obraceli
na dsivho boha bou Rudru, aby je nesthal
svm hnvem vpvodn podob snad iva
ztlesoval jeho vldn aspekt, laskavou strnku
jeho povahy
mnoz badatel ho proto povauj za pedrijsk
bostvo
Niitel nen to vak negativn aspekt tvrho
procesu, nebo ivovo oistn nien je
pedpokladem ktomu, aby kolobh mohl dl
pokraovat (co zane, mus i skonit, aby mohlo
zase zat)
uctvaj ho tzv. ivaist

zobrazovn s15 oblieji a 2 pry pa


sklonn dla jeho prav ruky ochrauje jeho uctvae a
lev ukazuje kjeho nohm jako kjedinmu bezpenmu
toiti vcch, prav hoej ruka dr bubnek
(pipomnajc 1. tvr zvuk, jm byl vesmr poat: m),
zatmco lev dr plamen (pedstavuje znik veho
stvoen), kdalm atributm pat smyka (tou chyt a
spoutv provinilce) a trojzubec (znzoruje troj povahu
stvoitele, udrovatele a niitele)
uprosted ela m 3. oko, obdaen niivou silou (symbol
ohn), jeho hrdlo bv temn modr (spolkl straliv
ohniv jed, kter se objevil jako vedlej produkt, kdy
bozi stloukali zocenu mlka npoj nesmrtelnosti, a hrozil
seehnout vechny 3 svty iva zvtzil nad smrt,
protoe jed znekodnil)
kobra, kterou kolem sebe mv omotnu, pedstavuje
smrt (iva ji pekonal), tak vak me pedstavovat had
slu Kundalin
plmsc je symbolem asu a ukazuje ivu jako vldce
asu

iva

pod jeho pravou nohou bv zobrazen pemoen


dmon (znzornn vtzstv dobra nad zlem)
vtinou stoj na lotosovm podstavci a obklopuje
ho kruhov ze lemovan vn plameny (symbol
prody)
jako asketa bv zpodobovn nah, jen sbedern
roukou zke slona (dmona Ganji, kterho porazil)
modrou barvu krku si pivodil tm, e vypil
zhoubn jed, kter vznikl, kdy bohov a dmoni
stloukali ocen mlka, znj se zaal vylvat na zem
jed, kter by ji zniil, kdyby jej iva sty nezachytil
(splil si sice hrdlo, ale zachrnil zemi ped zkzou)
ivv kreativn, tvr kosmick tanec: vechno pi
nm podlh neustlm zmnm a nabv stle
novch podob jen bh a jeho tanec zstvaj
konstantn

iva je nejsvrznj postavou bosk trojice trimrti


a pat knejsloitjm postavm svtov mytologie
je postavou protiklad a rozpor, kter mnohdy
splvaj:
- je hnvivm bostvem, je se vak nechv unet
milost, smenm a odputnm
- je nositelem smrti a vtz nad n (je niitelem i
drcem ivota)
- setkvaj se vnm protikladn aspekty askety i
hospode
- je pnem pohebi a zrove symbolem
regenerace
jakoto asketa se zekl svta a pohrouil do meditac
vb lidi, aby se uvolnili od bnch pout svta a doli
kosvobozen se zkarmickho cyklu
zrove vak tak (podoba hospode) pin ivot
vemu na svt a je mistrem vhudb i tanci, svdn
en asket a manelem Prvat (dcery Himalj)

bv nazvn tak jako Pn asu a kad noc, kdy


nastane plnk, je hinduisty oznaovna jako ivova noc
pi norovm i beznovm plku slav narozeniny,
vtuto noc ivova velk noc tan tanec stvoen
(lape po nevdomosti a ohniv kolo okolo nj
symbolizuje cyklus asu)
jeho povaha niitele je spojena sjeho kosmickm tancem
na konci kadho svtovho obdob zpsob tancem
konec vech svt, aby je po uplynut Brahmovy noci
zase probudil kivotu a uvedl do pohybu
zatmco Vinu sestupuje na zem ve svch vtlench, iva
zstv povznesen vstran, kde se oddv meditacm
(v tichu vrcholk Himalj), lze ho vyvolat dlouhou a
namhavou askezi (asto pak nabz splnn njakho
pn)
spolutvo hinduistickou rodinu: jeho manelky jsou
dobrotiv Prvat a Sat, a bohyn zkzy Kl a Durga
je jsou vak vechny rznmi aspekty bohyn Dv (Velk
bohyn, tj. Zem)

sPrvat m 2 potomky: slonohlavho Ganu (Vjsa


mu nadiktoval Mahbhratu) a vlenka Skandu
sdivokm milovnm ivy a Prvat souvis i
nejznmj neplsk slavnost ivova velk noc (iva
ratr), co je vzpomnka na boulivou svatebn noc ivy a
Prvat:
iva (a se rd oddval dlouhm askezm a meditacm)
zahoel asto vjej blzkosti nezvldnutelnou touhou
kdy nastala jejich svatebn noc, trvala 100 boskch
rok a byla pro vechny svty velmi patnm obdobm:
zem se otsala, meteority srely znebes ltajc
vozidla boh, ztkch zlovstnch mraen prela krev
a zlomky kost, hory se hroutily a siln vichice pustoily
zemi, jejich milovn bylo tak intenzivn, e se oba na as
blahem a rozko pln rozplynuli vprostoru a na zemi
po nich zstaly jen pohlavn orgny lingam (falick
symbol ivovy plodiv a tvr energie, kter vrznch
podobch bv uctvn vIndii, Neplu atd. zvlt
vblzkosti chrm) a jni (plodiv energie Prvat)

lingam symbol tvrch schopnost ivy a symbol


ivota je pedmtem kultu po cel Indii (zejmna u
hinduistickch chrm)

jni

lingam a jni

obtn lingam

uctvn lingamu a jni (symbol plodnosti) se


dodnes dochovalo patrn zdob ped pchodem
rj na indick subkontinent (nlezy obou symbol:
Harappa, Mohendodro)
bhem ivovy velk noci kadoron probhaj za
doprovodu hudby a mmivho dunn zvon
prastar a tajemn obady (viz nap. t antick
Dionsie), kdy se polonah eny a dti peliv
omvaj vkalnch le posvtnch vodch Bgmat
jednou se Prvat kivovi vhrav nlad tajn
zezadu pikradla a dlanmi mu zakryla oi,
vsledek tohoto nevinnho ertku byl katastrofln:
vechny 3 svty (boh, lid i dmon) se ponoily do
tmy a ivot bez svtla a tepla zaal hynout hned se
vak na ivov ele objevilo 3. oko, je zachrnilo
vesmr svm svtlem, od t doby m iva 3 oi a r
vychzejc ztoho 3. je tak siln, e me split
kadho, na koho se upe

iva a Prvat

iva a Prvat olt

Ardhanrvara (Pn napl ena):


bh iva vandrogynn podob nejvy spojen
muskho a enskho tvoivho principu
prav polovina jeho tla je muskho pohlav (v rukou
svr trojzubec, sekeru, me a almun misku zlidsk
lebky), lev polovina je enskho pohlav (kjejm
atributm pat nunice, na ele tilak, vrukou zrcadlo,
erven lotos a renec), m obvykle 24 pae (asto 2
napravo a 1 nalevo)
tato pohlavn kombinace je vyvrcholenm milostn
touhy (tzv. kma), kdy ensk sti nle mnohem
vnivj, vzntlivj a plodnotvornj loha ne t
musk
podle tradinch pedstav by se pi pohledu na toto
spojen protikladnch sil mla lidsk mysl povznst od
objektivn reality do nadsmyslovho svta, kde miz
dvojnost protiklad, omezenost jednotlivce i rozdly
pohlav a kde lovku kyne vysvobozen vjednot
sabsolutnem (se substanc brahma)

Ardhanrvara

Ardhanrvara

Prvat (Horsk):
dcera Himalje ivova manelka, ve svch obmnch
ztlesuje rzn podoby bohyn Dv, je m (podobn
jako Bohyn matka) dobrotiv i hroziv vtlen: na jedn
stran je mrumilovnou Sat, Umou i Prvat, na druh
stran jej hrzn aspekt pedstavuj Kl, Durg a
mund
rozhodla se, e se stane manelkou ivy, ale ten sedl
pohrouen vhloubkovou meditaci a jej krsy si
nevmal a tak se ho rozhodla zskat krutm poknm:
vnepstupnch horch odna jen do kry strom se
100 let ivila erstvm listm, 100 let listm
spadanm a 100 let se postila, avak marn nakonec
za ivou piel bh lsky Kmu sprosbou, aby pemohl
dmona Traku. iva (vytren zmeditace) otevel sv
3. oko a gejzr srcch jisker splil boha lsky na popel
nakonec se vak oddali a nsledovala jejich svatebn
noc (dmona zniil nakonec a ivv syn Skanda)

na rozdl od bohy
dsivho aspektu Bohyn
matky, kter se vivov
blzkosti objevuj jen
krtkodob, aby pinesly
zkzu jeho neptelm,
Prvat je mu stle po
boku, je jeho nebeskou
manelkou
ivot bosk rodiny
vsdle na himaljsk hoe
Kails (zpadn Tibet,
dnen na) je nmtem
etnch mt

Prvat

Gana (tj. Pn Gan):


bh moudrosti, umn, zdaru, odstraovatel
pekek, bv uctvn ped potkem kad cesty a
zsadnho konn
nejoblbenj indick lidov bh hlavn pro svou
chytrost, mazanost, smysl pro humor a ochotu kdykoli
pomoci
ivv syn, ovem nevlastn, pesto vak zddil nkter
znaky ivova asketismu, je vak pli hrav na to, aby
mohl bt seriznm asketou
mtus o jeho narozen: Prvat dlela dlouho doma
sama, zatmco se iva oddval dlouhodobm meditacm,
a jednoho dne se chtla mt a zvonnho oleje, pudru a
neistot setench ped koupel ze svho tla uhntla
muskou figurku oivila ji a poruila oivlmu steit
dvee, nae se odela koupat; tu se iva vrtil dom,
nael u dve neznmho muskho bka, kter ho
odmtal pustit dovnit, a tak se rozltil a usekl mu hlavu

teprve pak zjistil, e zabil Prvatina syna, vyslal


proto sv sluebn polobohy gany, aby mu
rychle pinesli hlavu prvnho tvora, na nho
naraz vrtili se shlavou slona, iva ji piloil
kbezhlavmu tlu a pivedl ho zpt kivotu
bh se slon hlavou byl pijat do ivovy bosk
rodiny a dostal jmno Gana
vzhledem kodvaze, sjakou steil dvee od
komnat Prvat, m vhinduistickm panteonu
lohu strce vchod, proto jeho sochu nebo
vyobrazen nachzme u chrmovch i domovnch
vchod
zobrazovn bv jako otyl muk lut i
rov pleti se slon hlavou a jednm klem
ve 4 pach svr lasturu (nebo vodn lilii), disk,
kyj (ppadn sekeru) a sladk rov kolek (svj
oblben pokrm)

Gana

Vjsa mu 3 roky bez pestvky diktoval Mahbhratu,


kdy se mu ke konci zlomilo pero, ulomil si piku
jednoho klu, aby epos dopsal bez peruen, jak Vjsovi
slbil (bv proto zobrazovn schybjc pikou jednoho
klu, co nen vada zobrazen, nap. soky, kter jsou
vIndii hojn kupovny na domc olte)
jeho ibalsk chytrctv ilustruje ada mt nap. zvod
kolem svta se svm bratrem rychlonohm Skandou:
Skanda ihned vyrazil na svm pvu kupedu, zatmco
bichatec Gana jen obeel dokola sv bosk rodie a
hned uplatnil nrok na vtzstv (tvrdil, e jeho rodie
jsou pro nj celm vesmrem)
jindy se jedouc na sv kryse lekl hada, kter se plazil
pes cestu, a upadl tak prudce, a mu prasklo bicho
pecpan oblbenmi rovmi kolky bez vhn vrtil
kolky do trob a pepsal se onm hadem, aby kolky
nepily nazmar
vychytralost proslulo i jeho jzdn zve krysa nebo my
(schopnost prokousat se kadou pekkou)

Gana olt

Gana s rodii

Ganga (Hbit plynouc):


dcera Himalje, star sestra Prvat a 2. cho
ivova (Prvat na ni rl, Ganga sedv ivovi po
pravici, Prvat po levici a sneskrvanou zt na ni
pohl)
n bohyn personifikujc posvtn veletok vech
hinduist, pvodn tekla po nebi vpodob Mln
drhy (viz nap. t Nil vEgypt), vyvr vnebesch
zlevho Vinuova chodidla na zem ji pivedl jeden
svtec svm vytrvalm poknm, j se vak na zem
nechtlo, pi jejm sestupu znebe musel jej proud
zachytit iva svmi spletenmi kadeemi, Ganga ho
chtla sthnout do podsvt, ale nepodailo se j to
eka nem pramen, vznik soutokem 2 ek, je j
zasvceno msto Varans (nachz se jen na jednom
behu Gangy), hinduist tam konaj pout kad den
je tam spleno a vhozeno do eky na 400 mrtvch
lidskch tl

bv zobrazovna jako ena bl pleti, je sed na


ryb nebo vodn pee, ppadn na prameni
ivovch vlas vrukou svr lotos a ndobu na
vodu
dnes se jedn o 1 ze3 nejzneitnjch ek
svta hinduist do n pohbvaj sv (mnohdy
nepln) splen zesnul, konaj vn posvtn
koupele, obtuj j leccos od kvt, pes mlko a po
oleje, mnoh msta do n vypout stokov odpad a
toxick odpad z tovren
jej voda je vIndii pesto povaovna za elixr
jedin koupel vn um odplavit vechny hchy, kdo
ji denn pije, zsk pr nesmrtelnost, a kdo se vn
dobrovoln utop, zabezpe si msto vrji
pestoe se vak vn hinduist koupou a pitom
mnohdy polknou hlty jej vody, nepropukaj dn
nemoci ani epidemie (obsahuje bakteriofgy
porajc bakterie)

Ganga

Ganga

Ganga

Skanda:
2. ivv syn, zrozen ze ivova vroucho spermatu,
kter spadlo do Gangy, aby se vn ochladilo, ale
Ganga semeno pedala Plejdm, je nsledn
zplodily 6 syn, kte se spojili vjednoho
proto m 6 hlav, 6 st, 12 o i rukou
podle jin verze se 6 Plejd vpodob nymf zrovna
koupalo vjezee vlese, kam Skandu vyvrhla Ganga, a
hdalo se, kter znich tak krsnho chlapce bude
vychovvat proto dostal 6 hlav, aby mohl kadou
znich spoinout na adrech jedn zPlejd
nkdy se tak jako jeho matka uvd Prvat
bh vlky, uctvan nejhojnji na jihu Indie, byl tak
siln, e vychyloval nebesk planety zjejich drah,
pemisoval toky ek i hory a dmona Traku splil
jako stblo trvy
k jeho atributm pat kop a mnostv rznch zbran

Skanda

Hanumn:
opi hrdina Rmjany, kde proslul jako vojevdce
syn boha vtru Vji, po nm zddil slu huriknu a
schopnost ltat, um se podle poteby promovat
(zobrazovn slidskm tlem a opi hlavou)
ve skutenosti ivv syn: iva se jednou oddval
milostnm hrtkm sPrvat vopi podob, ale Prvat
nechtla bt matkou opiho mldte, a tak svila
zrodek Vjuovi, jen ho vloil do lna nymfy
Adany, odsouzen t njak as jako opice kdy
se j Hanumn narodil, vyskoil smrem ke slunci
vdomnn, e je kjdlu, a opravdu by je pohltil, kdyby
mu vtom nezabrnil vldce boh Indra, jen ho zashl
svm hromoklnem do elisti (Hanumn = obdaen
mocnmi elistmi)
bohov ho zahrnuli pzn obdaili dlouhovkost,
nesmrnou silou, nezranitelnost, schopnost ltat
vzduchem a mnit podobu

pobjel dmony a zl samotsk slony


na konci Rmajny si roztrhl hru, aby odhalil, e
ve svm srdci chov podobu Rmy a Sty byl toti
ztlesnnm bezvhradn oddanosti (tzv. bhakti)
vsouasn Indii se t znan popularit je
povaovn za patrona potulnch kejkl a zpasnk

Hanumn

Vous aimerez peut-être aussi