KNIHA PRVNi OBTIZE A METODY PSYCHOLOGIE. NAZORY STARSICH FILOSOFU 0 PODSTATE DUSE A JESICH KRITIKA 1. Diilezitost a obtize psychologie a jeji metody. Pomér duge a téla Védu o dusi pravem asi miZeme pokladati za nejpfed- 402" n¢j8i ze dvou divodd; nebot kaZdou védu povazZujeme za néco krasného a hodnotného, ale jednu vice nez druhou bud’ pro jeji pfesnost, anebo proto, Ze pedmétem jejiho zkouméni jsou véci cennéjsi a podivuhodnéjgi. | A zna- 5 lost duse, jak se 2d, velmi prispiva k pozndni pravdy viibec a zvlésté k poznani pravdy, pokud se t¥ée piirody Vidyt’ duse jest jakoby potatek Zivych bytosti. I pokusime se prozkoumati a poznati jednak priro- venou povahu a podstatu duse, jednak jeji viastnosti, x nichz jedny podle mého minéni jsou vlastnosti dusi vlasini a druhé skrze ni | jsou také v Zivch bytostech. 10 Jest vSak vabec velmi nesnadno nabyti o dusi néjaké spolehlivé znalosti. Nebot je-li postup zkoumani, minim 7koumini 0 podstaté a pojmu véci, je8té v mnoha jinych aaukach tentyZ, snadno by se mohl n’kdo domnivati, Ze k pozmini podstaty toho, co cheeme poznati, vede jedna20 402" opus jakasi cesta, | podobné jako odvozovani nepodstatnych znakii se daje diikazem; bylo by tedy potiebi tuto cestu vyhledati. Neni-li vSak jedna a spoleéna cesta pro to, aby se urdil pojem, jest prisné védecky postup tim nesnadnéj 84; nebot’ potom bude tieba pokaZdé zvla8t’ stanoviti jeho zpiisob. Ale i kdy2 bude jasno, je-li jim dikkaz | &i déleni nebo néjaka jind cesta, zbude jesté mnoho nesnazi a po- chybnosti 0 tom, odkud zkoumani ma vychézeti; nebot’ poéatky jsou ve vem jiné, jako napfiklad u éisel a ploch. Piedné asi je nutno urtiti, ke které kategorii duSe nail 2 a co jest, zda totizZ jest jednotlivinou a podstatou, jakosti nebe kolikosti anebo nékterou | jinou kategorii, jez jsme stanovili, Za druhé 2da nalezi k bytostem mo? nym, éi jest spige druhem skutegnosti; nebot’ v tom jest znaény rozdil. | Mimoto je teba je&té zkoumati, je-li d liteInd, & nedéliteIna, a jsou-li véechny due stejnorodé, Gi ne; anejsou-li stejnorodé, 2da se li8i druhem, nebo ro. dem. Dosud totiz vykladatelé a badatelé priblizeli je- nom k du8i lidské. | Musi vSak byti vysvétleno, zda po- jem duse jest jen jeden jako pojem Zivé bytosti vibce, Gi je-li u kaadé jednotlivé bytosti jiny, jako napti u Koné, psa, tlovéka, boha, a neni-li pak obecny pojem Ziv€ bytosti bud’ viibec nigim anebo jest jen nésim odvo- zenym, a podle toho ovsem stejné u vSeho jingho, co by se 0 ném spoleéné vypovidalo. Dale, neni-li nybr2. jsou-li jenom cisti due, jest otézka, zda je treba | zkoumati celox dusi, ¢ tasti. A tu je zase nesnadno presr sebou svou prirozenou povahou Lisi a za se ly Giisti mii podrobiti zkoumani dive nez jejich vykony, napiiklad mysleni nebo rozum, vnimani nebo vnimavost, steyne tik iu v8ech ostatnich, A maji-ti se zhoumati dive yykony jest opdt | otizka, nemaji li se diive zhounnatr pledinety lad urditi, jak se meri KNIIIA PRYNi jim odpovidajici, napiiklad predmet vnimaini pied vui mavosti a predmét mySleni pfed rozumem. Zdla se vEak, Ze jest nejen prosp&no poznali podstatu ‘aa tim diGelem, aby se vyzkoumaly pFiginy ncpodstatnyeh vlastnosti, jako napfiklad v matematice pojem piimky ak¥ivky nebo ary a| plochy, aby se poznalo, kolika pra vym tahlim se rovnaji hly trojihelnika, nybr? take 1 opak pozndni nepodstatnych vlastnosti ma velky v¥z pro poznani podstaty, Nebot’ dovedeme-Hi na zAklade obrazivosti podati vysvétleni bud’ vSech nepodstatuyeh vlastnostech nebo alespoi o vétiing jich, | dovedeme se pak cela sprivné vyjddfiti také 0 jejich podstaté; poet podstata, takZe vsechny nevysvitne ihned | poznani nepodstat ich odvoditi ani domnénky, kem kazdého ditkazu toti? jes vyméry, z nich: nych vlastnosti, ba nelze 0 jsou zfejmé klamnym a planym mluvenim Nesnaz, jest i v tom, jsou-li vSechny dugevni zmény spolegné také podmétu, ktery ma dusi, Gi zda jest néco, jen dusi | samé; pochopiti to jest sic ° dno, Nebot duse zpravidla ziejmé ani nepfijima dojmi, ani nerozviji Ginnost bez téla, jako napFiklad kdyz ind zlost, odvahu, Zidost a viibee kdy7 citi, Ale jejim ne} viastngjsim znakem jest, jak se 7d, mySten i mysleni jakymsi druhem piedstavovini ancho nedéje li se hez piedstavy, ani ono by nemohlo | byti bez. la vykon nebo stav jest dusiivisini a od lay nena Ti via amostatna, ale bylo by nutne je Ti vfak Jestlize tedy nékter hylo by mozné, aby se oddslovs viibee nic vlastniho, nebyla by fo jako s piimkou, Ker’ jako pfimka m nosti, napviklad, Ze se kovové koule dotyka v jedinem bode, ale ovéem tak, Ze se ji nemiize dotykati v tom munoho zvlist nebot samostatnd neni ik palin s (lem sou sinyshu, [Ze by byla samostatnd em tele je7to je vady ma ne w” © DUS visi i vSechny dusevni zmény, odvaha, klidnost, strach, soustrast, smélost, stein’ i radost, kiska a nendvist; nehot pii nich jest mi 0 zéroveds i Glo, Ditkazem pro to jest, Ze i kdyZ dojmy jsou silné | a zieimé, kdeZto nékdy roz&ilujeme jiz pti dojmech nepatrnyeh a sotva znatel nych, kdy (lo jest silné vzruseno a chova si zlosti. Jest& vice to objasiiuje pozorovain ko piestraxeni, i kdyz se jim neptihodi nic strasné Je-li tomu| tak, je z¥ejmo, Ze pojmy citovych stavii vyja~ diuji vztah k tlesnému. Podle toho se Fidi vyméry, na- piiklad tento: Hnév je druh pohybu tak a tak utvareného nebo mohutnosti, ktery je zpiisoben tim a tim podnétem za tim a tim d&elem. Proto jiz priro: dlovedei nale% badati o dui, a to bud’ o dusi viibec, ane- bo potud, pokud md takové viastnosti Ovsem vymitr ptirodovédce o kaz ssi jiny ne vymér filosofa; | tento vymezi napti jako touhu po odveté za zpisobenou urazku, onen vfak jako var krve nebo | tepla v srdci. Jeden udava stranku druhy tvar a pojem. Pojem totiz je to, dim vee jest, ale ma-li vabec byti, jest nutno, aby byl v urdité lat ce, Naptiklad pojem domu jest, Ze je ochrannym ditalkem pied nebezpedim | vétru, desté a tipalu; ale druhy bude jmenovati kameni, cihly a dievo, kdeZto onen uved! spike icjich (var s urcitym déelem. Ktery z nich je tedy priro- dovédeem? Zda ten, jen? hledi jenom k late, pontvad?. heznai pojmu, Gi spiSe ten, ktery hledi pouze k pojmu? Nejspise asi ten, kdo spojuje oboje Cim tedy je kazdy ztéeh dvou nal Ten, klery se zabyvi ni neodluditeln e zase (ela nebo jeho fe uvedenych? viastnostini hmoty, Mere jsou od 1 pokud jsou neodlucitetné, je prive pii rodovedee, jen? piihlizé ke vSent Cinnusten i staviine ba KNITIA PRYNI kového a takového télesa a takové a takové hmoty. Po- kud vSak nebé7i o jejich vlastnosti viibec, zabyva se jimi jing, jako tiebas jednotlivymi véemi se zabyva odbor- nik v dovednostech, napfiklad stavitel nebo Iékaf. Tim vSak, co je sice neodluéitelng, ale neni vlastnosti urdité- ho télesa | a vyplyva z abstrakce, zabyva se matematik, a pokud je mySleno jako odlougené, metafyzik. Nez musime se zase vratiti k ‘avaze, od které jsme vy- li. Rekli jsme, Ze duSevni stavy, pokud jsou takové jako odvaha a strach, nejsou odluéitelné od prirozené téles- nosti Zivych bytosti, a Ze tedy nejsou toho druhu, jako je tara a plocha 2. Nazory predchitdct o podstaté duse Kdyz uvazujeme o dusi, je nutno, abychom zaroveh uvedli nesnaze, které zkoumdnim maji byti objasnény; proto je také teba, abychom probrali nézory diivé badatela, kte¥i se o dusi néjak vyjAdtili, abychom od nich piijali to, co je spravné, a vyvarovali se toho, co je ne- spravné. Zkouméni musi zaviti tim, | co se zdé dusi od prirozenosti zvlasté ndlezeti A tu, jak se zd4, oduSevnéné bytosti li8i se od neodu- Sevnélych véci hlavné dvéma znaky, pohybem a smyslo- vym ynimanim, Toto dvoje uréeni jsme asi prejali jiZ od piedchiided; néktefi totiZ tvrdi, Ze duse jest hlavné a pre- dev3im hybnym éinitelem. A ponévadz méli za to, | Ze to, co se nepohybuje, nemiiZe pohybovati jinym, domnivali se, Ze due jest néim, co se pohybuje. Proto Démokritos | pravi, Ze due jest n&tim ohnivym a teplym. Podle jeho minéni totiz je neomezené mnozstvi nedélitelnych télisek Gili atoma, z nich? kulaté nazyva ohném a dusi, jako jsou 29 15 20 30 408