Armnsk vyso ina pat k dvnmcentr m lidsk civilizace. Byla trvale osdlen od paleolitu.

. V nejstar ch psemnch pamtkch z dob Chetit je zmnka o nrodu Chajasa v 2. tiscilet p ed na im letopo tem. V tomto obdob ovldli zem Armnie Asy an. M sto Jerevan bylo nejstar m psemn dolo enm m stem na zem n kdej ho SSSR. Spojenm armnskch kmen v 9. stolet p ed n. l. vznikla e Urartu v oblasti Vanskho jezera. V tomto obdob byla zalo ena mnoh opevn n m sta, rozvjela se emesla a p stovn vna. V 6. stolet p ed n. l. Urartsk e zanikla po vpdu mdskch vojsk. V Mal Armnii a na Araratsk rovin vzniklo Armnsk krlovstv a za al se formovat armnsk nrod. Ve 4. stolet si Armnii rozd lili man a Per an. Od 7. do 9. stolet ji ovldali Arabov. Armnsk stt se obnovil v 9. stolet. Armni vynikali jako obchodnci, zakldali kolonie po cel P edn Asii, ale i v Kyjev a Novgorod . Od 11. stolet ovldali zemi Seld uci, od 13. stolet Mongolov. V 17. stolet byla Armnie rozd lena mezi Turecko (p ipadla mu zpadn Armnie) a Persii (vchodn Armnie). Nrodn identitu jim v tomto obdob pomohla udr et jejich kultura, p stovan p ev n emigranty v zahrani . A za tkem 19. sto p ipadla let st vchodn Armnie spolu s vchodn Gruzi carskmu Rusku. Rusk vojska a armn t dobrovolnci roku 1827 ovldli celou vchodn Armnii. Armny ijcch v Tureckem spravovan zpadn Armnii postihl t k osud. V letech 18901922 byli systematicky vyvra ovni. P i tto genocid p i lo o ivot zhruba 1,5 milinu lid, dal ch 100 tisc uteklo p ed pronsledovnm do Ruska a jinch zem. Rozvjela se fakticky u jen vchodn Armnie. Po Prvn sv tov vlce se Armnie dostala na n jakou dobu pod sprvu stt Dohody. 29. listopadu 1920 byla vyhl ena sov tsk vlda a o dva roky pozd ji Armnie vstoupila do Zakavkazsk federace a stala se lenem SSSR. Armnii v roce 1988 postihlo siln zem t esen o sle 7,2 stupn Richterovy stupnice, v d sledku kterho zahynulo nejmn 50 000 lid. Sov tsk moc tajila nsledky zem t esen. Toho samho roku za ala Armnie boj se sousednm zerbjd nem o oblast Nhornho Karabachu, kter se je t vyost il po rozpadu SSSR. Od roku 1994 dodr uj ob zem oficiln p m . V roce 1991 zskala Armnie nezvislost na Sov tskm svazu a stala sou st SNS. Armnsk genocida - jak to v echno za alo...... Oblast Armnie byla v dy p edm tem sporu mezi emi. Armnsk krlovstv bylo nejprve pod nadvldou Per an , pot ek a man . Roku 301 n.l. krl Trdat III. p ijm k es anstv jako sttn nbo enstv (12 let p ed uznnm mem). Vznik Svat armnsk apo tolsk crkev. Nrodn crkev Armn m pomhala k udr en autonomie. U od t doby se o Armnii p elo mnoho sttu, ale dky sv v e a intelektulnosti armnsk nrod nezanikl. Od 18. stolet upad Osmansk e. S rozkladem Osmansk e se rod nrodn uv domovn Armn . Z ad Armn pochzelo mnoho um lc , intelektul a v dc . Turci cht li proti Armn m zashnout nsilm, proto e byli tureckou vldou pov ovni za nebezpe n. Tureck sultanAbdulhamid II. se z obavy ze ztrty vlivu nad tmto zemm rozhodl pohrozit evropskm mocnostem a Armn m tm, e v letech 1895-96 vydal tureck sultn rozkaz k vyvra d n zhruba 200 000 Armn .Mezi ob ma nrody za ala panovat vzjemn nenvist. Tm v podstat za ala srie genocid, jej nsledky jsou vid t i dnes. Dal masark prob hl v roce 1909, kde v Kilkii bylo zabito 30 000 Armn . Organiztorem byla tentokrt tureck strana Jednota a Pokrok (Mladoturci). V roce 1914 se Turecko p ipojilo do 1. sv tov vlky na stran st ednch mocnost (N mecko,Rakousko-Uhersko). V lednu roku 1915 se tureck 3. armda st etla s ruskm vojskem na armnskm zem a byla zni ena. Za tuto por ku podle vldy mohlo armnsk obyvatelstvo. Samoz ejm , e za por ku mohla neschopnost tureckho velen a Armni byli nevinn. 24. dubna 1915 byli zatkni armn t intelektulov, spisovatel a um lci a v eni

p i ve ejnch popravch po padesti a stu lidech. Na t chto zlo inech se podleli tak mnoz Kurdov z jihovchodnch oblast Turecka. Turci vytvo ili vojensk komanda, slo en z bvalch kriminlnk . Tato komanda byla poslna do Armnie, kde drancovali a tyranizovali neskute nm zp sobem zdej obyvatelstvo. Armny deportovali do koncentra nho tbora v Aleppu. V t ina Armn v ak tento transport kv li p ernm podmnkm (hlad,sucho,nemoci) a tvrdmu zachzen nep e ila. Podle vpov d sv dk , lid museli jt p ky, jen s tm mlem, co unesli na zdech. Ti, kdo se opo ovali, byli etnky probodnuti bodky a jejich t la byla svr ena do eky. Ta pak plula do mo e nebo uvzla na m l in mezi skalami, kde pak le ela 10-20 dn a zahnvala. Dok ete si p edstavit hr zu cestujch. Ale nejhor je jak se zachzelo s t hotnmi enami, kter Ture t vojci zabili. Zp sob jak to provedli je nep ectaviteln, pon vad roz zli b cho za iva t hotn eny a vyrvali ji dt ven. Mlad mu i byli odvedeni pry a zast eleni. Mal zbytek Armn , kter tohle v echno p e il byl deportovn do Mezopotmie a ten, kdo p e il i toto, byl vyhnn do pou t tv v tv jist a krut smrti, pop pad za iva uplen. Ka dopdn byla v t ina Armn (bez jakchkoli vyjmek) zavra d na brutlnm a krutm zp sobem. sti Armn se poda ilo uniknout a ti dnes tvo po etnou armnsku diasporu. Celkov po et p e iv ch nep esahuje 600 000 lid. Zavra d nch bylo za to p es 1,5 milionu. B hem genocidy byly vyvra d ny cel rodiny,vesnice i m sta. Jen proto, e se Turci obvali toho, e Armni povstanou a budou mt lep postaven ne oni, a e Turci ztrat vliv ve vchodn Anatolii. Kv li tomu zem elo tolik nevinnch lid. Dnes je celkov po et Armn ve sv t asi 8 milion , ale pouze 3 miliony ij v Armnii. Zbytek ije v diaspo e po celm sv t . Cel Armnie je poseta cha kary, neopakovatelnmi kamennmi k i, z nich mnoh symbolizuj mrtv p i tureck genocid , ale sp je to symbol Armnie. Armnsk komunita ije dodnes v diaspo e, zejmna v USA. N kte emigranti i jejich potomci doshli v novch zemch vznamnho sp chu - nap klad spisovatel William Saroyan nebo skupina Systemof a down, kde len hudebn skupiny, SerjTankian se velmi aktivn sna , aby Turci p iznali genocidu. Byla to prvn genocida 20. stolet. D kazy o n jsou vce ne jasn. Turecko v ak dodnes nep iznalo, e se jedn o genocidu. Kdokoliv o n v Turecku mluv, m e bt odsouzen podle zkona za "napadn tureckosti". V posledn dob je na t st toto ustanoven tureckho trestnho prva p edm tem p ezkoumn a mo nho zru en. Sou asn situace mezi Tureckem a Armni Turecko-armnsk vztahy se pomalu za naj zlep ovat, oficiln to potvrdili minist i zahrani obou zem, kdy podepsali dohodu o obnoven diplomatickch styk a o otev en hranice.V sobotu 10. jna 2009.Protokoly byly podepsny bez ohledu na minulost! Je to prvn krok k vzjemn spoluprci.