Prvn strnka je obsah s nzvy kapitol a slovan strnkovn.

vod

Dlo Miloe Formana bylo podrobeno ji mnoha analzm, co svd k domnnce, e jeho tvr postupy jsou podrobn zmapovny a zalenny do odpovdajcch kategori spjatch s dobovm vvojem svtov kinematografie. Hudebn sloka Formanovch film byla vak dosud spe opomjena, a u ze strany filmovch teoretik, nebo muzikolog. Jedin ucelenj pehled vnujc se tomuto tematickmu okruhu najdeme v diplomov prci Pavly Bergmannov, zamen na podrobn zmapovn tvrch postup v hudebn a zvukov sloce Formanovch film.1 Vzhledem k V zkm soustedn pouze na Formanovo dlo, vak chyb zasazen tmatu do irho kontextu kinematografickho i hudebnho kontextu. Odstavec Pevnou st hudebn stopy ve Formanovch eskch filmech tvo populrn hudba, jejm hlavn zjmem je zashnout bezprostedn co nejvce lid, proto pistupuje k exploataci aktulnch spoleenskch vznam, spe ne k vytven nadasovch umleckch hodnot. Popkulturn dlo reflektuje svj slab a doasn hlas, a proto m silnou tendenci vzat se do vznamotvornch st, posilovat svj hlas jak analogi, tak i zeteln protikladnm smovnm vi hlasu jinmu.2 Populrn hudba me tedy odret ve filmovm dle dobov aktuality a poslit autenticitu filmov fikce. Aby mohl filmov divk dekdovat vznamy, je populrn hudba danho obdob obsahuje, pin, mus bt dkladn obeznmen s kulturnm kontextem, v jeho rmci nm je hudba vznikla. provozovna. Proto se Vzhledem k tomu, nebude tato prce se v tto prci nechci nebudu omezovatr omezena jen na analzu jednotlivch film. Zohlednn Prbn mapovn irho kontextu oblasti hudebn kultury edestch let poslou jako referenn rmec pro objasnn vznam pronikajcch do Formanovch film prv skrze hudebn sloku. Hudba bude nahlena jako dleit stylistick prostedek, kter spoluutvel dobov obraz
1

Pavla Bergmannov, Hudba a zvuk ve filmech Miloe Formana. Diplomov prce. Olomouc: FFUP 1996.
2

Petr. A. Blek, K prci i oddechu: Znakov systm normalizan pop music. In: Petr A. Blek - Blanka intlov (ed.), Tesilov kavalrie: popkulturn obrazy normalizace. Pbram: Pistorius & Olansk 2010, s. 57.

spolenosti. Ve Formanovch filmech je hudba pirozenou soust kadodennho ivota filmovch protagonist a pomh konstruovat iluzi komplexnho socilnho prostoru, kter obvaj. Formanovy filmy jsou pedstavovaly pznanou a nedlnou soust tehdej kinematografick produkce edestch let, kter pinela pichz s mnohha inovacemi, a u ve stylov i obsahov rovin. rovin stylu i obsahu. Filmov hudba rovn prochzela zsadnmi promnami a vyznaovalauje se pedevm rozmanitost zvolench pstup. Zasazen do kinematografickho kontextu edestch let a komparace s tematicky spznnmi filmy, tedy napome upesnit specifinost Formanova pstupu k hudebn sloce.

Analza bude omezena Vysvtlen, pro se vnuji pouze tm filmm, kter Forman natoil Formanovy filmy natoen v eskoslovensku v obdob 1963 1967, je historickho hlediska logick. edestch let, nebo Jeho dlo i v hudebn sfe tvo homogenn celek realizovan spjat s dobovou kulturn identitou tto zem. v identickm kulturnm prosted. Konkrtn se jedn o filmy Konkurs (1963), Kdyby ty muziky nebyly (1963), ern Petr (1964), Lsky jedn plavovlsky (1965), televizn film Dobe placen prochzka (1966) a Ho, m panenko (1967). Akoliv je v tto prci uvmn zasteujc pojem Formanovy filmy, nechci nelze opomenout autorsk vklad mnoha dalch osobnost, jejich osobit nahlen svta vrazn obohatilo vsledn filmov tvar. Akoliv si Forman si sice udroval pomrn stl tvr tm, na jeho filmech se vak podlelo hned nkolik skladatel filmov hudby.3 Proto nelze hovoit o jednotnm pstupu k hudebn sloce, kter by odrel typick rukopis jedinho hudebnho skladatele. Ve Formanovch filmech vystupuj populrn hudebn interpreti, jejich psn tvo neodluitelnou soust hudebn stopy (Pavel Sedlek, Ji Such aj.). Scne tchto film vznikaly, dky vznikaly v kolektivn spoluprci Miloe Formana, Ivana Passera a Jaroslava Papouka, ale aAutorsk podl kadho z nich jednotlivch osobnost nelze zcela jednoznan urit je vak takka nemon zmapovat, proto je v tto prci uvno pouze jmno reisra v jeho koordinan roli a pozici hlavnho autora., kter koordinuje innost tvrch pracovnk, dohl na vzjemn propojen jednotlivch sloek dla a nese tedy jistou zodpovdnost i za cel film.

Ji litr (Konkurs, Kdyby ty muziky nebyly, ern Petr, Dobe placen prochzka), Even Illn (Lsky jedn plavovlsky), Karel Mare (Ho, m panenko).

Prvn kapitola si klade za cl zmapovat zkladn ohniska hudebn kultury edestch let, kter souvis se sledovanm tmatem. Na vod budou strun pedstavenya zkladn kulturn ideologick direktivy, ideologick stanoviska diktovan kulturn ideologi ze Sovtskho svazu, kter ovlivovalynila smovn esk na hudebn scny tvorby po roce 1948. Pozornost bude soustedna jednak na kulturn jevy, je maj ve Formanovch filmech sv pevn msto (televizn a rozhlasov tvorba, divadla malch forem) a tak na jednotliv populrn hudebn nry. Sledovn bude rovn historick vvoj tchto jednotlivch hudebnch nr a jejich potlaovn i naopak propagace protovn ze strany vldnoucho reimu. Stranou zjmu nezstanou ani kulturn proudy, kter ve Formanovch filmech chyb. Prv jejich absence poukazuje na snahu o jejich vytsnn na okraj (alternativn kultury, opozin sloky, sociln fenomn tzv. chulignstv). Faktograficky orientovan pase dopln analzy konkrtnch film, kter ozejmuj, jakm zpsobem Forman zachzel s danm hudebnm nrem i dosah jeho mimofilmovho psoben.nebo jinmi kulturnmi projevy. Nstin kulturn-historickho pozad umouje pistupovat k analyzovanm filmm jako k vzorkm, kter zsti dokumentuj tehdej spoleensk jevy, by nkdy ve zkreslen nebo ne tak, jak byly pvodn zamleny. explicitn podob. Druh exkurzs bude zaclen na promny dobov kinematografie, a to pedevm v oblasti filmov hudby. Podrobnji bude reflektovno inovativn uit tehdy exponovanch hudebnch nr, a tch zavedench a oficiln proteovanch zavedench (lidov pse, budovatelsk pse, dechov hudba), nebo modernch proud zcela novch pronikajcch ze zahrani (rocknroll, twist). Prv pozvolnmu pronikn rocknrollov hudby a jej prezentaci v do eskoslovensk kinematografiie bude vnovna znan pozornost, nebo v 60. letech tento proces indikovala postupnou liberalizaci kulturnho prosted v zbavn sfe, zejmna mezi mlde. v 60. letech. Po uveden do hudebnho a kinematografickho kontextu lze ji pistoupit ke konkrtnmu rozboru spoleenskch fenomn, kter se vyskytuj v prostoru Formanovch film. Jedn se zejmna o tanen zbavy, twist a rozhlasov vysln. Filmov ztvrnn tchto jev oscilujc mezi prostm zachycenm, kter vychz z filmov metody cinma vrit i cinema direct, a konstrukc dodatench vznam, bude tvoit dal st tto prce. Dleit kulturn fenomn tehdy edestch let pedstavovala tvorba Jiho litra a Jiho Suchho, kter vznamn ovlivnila nastupujc generaci a spoluutvela jej styl a vkus.

Semaforsk blok psniek tvoil podstatnou dleitou st tehdej hudebn produkce, ve kter nebo byla zcela vynikal svbytnmi a vynikala svmi literrnmi a bsnickmi kvalitami. melodickmi kvalitami. Psn tto autorsk dvojice tchto autor asto znly i ve Formanovch filmech a jeho debut Konkurs se dokonce odehrval pmo v divadle Semafor. Podrobn bude analyzovna pse ivot je pes z filmu ern Petr, kter zde figuruje jako stedn motiv a tlumo pocity mlad generace. Vrazn msto zaujm v Konkursu pse Modr punochy, na n lze ilustrovat, jakm zpsobem Forman pizpsobiluje semaforskou poetiku svmu vidn skutenosti. V roce 1966 se Forman podlel (spolu s reisrem Jnem Rohem) na televizn adaptaci spnho semaforskho pedstaven Dobe placen prochzka. Pokusm se Clem bude zmapovat vysledovat Formanv podl na celkov vsledn podob tto inscenace a piblit osobitou poetiku Jiho litra a Jiho Suchho skrze charakterizaci hereckch typ.

Specifick a tedy ne zcela obvykl vyuit nediegetick hudby v kontextu Formanovy esk tvorby je dalm tmatem v centru pozornosti. Akoliv podl hudby diegetickho charakteru jasn pevauje, v nkolika okamicch zazn hudba, kter nen soust svta filmovch postav. Nejvraznj pkladem pedstavuje je por ve filmu Ho, m panenko, kter je podbarven kesanskm chrem s mnohovznamovm dopadem vyznnm.

Jak vyplv z ve nastnn uveden struktury tto prce, hlavnm clem nen pouze interpretovat vdom uvan postupy ve Formanovch filmech, ale proniknout i do hlub vrstvy tchto dobovch dokument a odhalit jevy, kter se do nich pronikaj otiskly nevdom. Hudebn stopa kontinuln doprovzejc Formanovy filmy se asto stala stv hlasem, kter hlasit promlouval skrze popov lgry a na prvn pohled konstruuje formoval zvukov nladu atmosfru bezstarostnosti. Avak zrove zde existovaluje i druh hlas mlky upozorujc na nco, o em se nemluvilo nebo nesmlo mluvit. Oba tyto hlasy tedy budou mt v rmci tto prce stejnou dleitost. Primrnm clem ji nen dokument interpretovat, urit, zda k pravdu a jak je jeho vlastn vyjadovac hodnota, nbr pracovat na nm zevnit a rozvjet jej.4

Michel Foucault, Archeologie vdn. Praha: Herrmann & synov 2002, s. 14.

esk hudebn kultura edestch let

Smovn k lidovosti a masovosti

Sovtsk kulturn teoretik A. A. danov, zk Stalinv spolupracovnk kulturn poradce a nzorov arbitr J. V. Stalina, v roce 1934 zformuloval svou teorii socialistickho realismu, indoktrinovanou kter brzy pronikla do vech oblast sovtskho umn. Tato teorie preferovala pedevm vchovnou a politickou funkci umn. danov se ve svch projevech pednesench na stednm vboru KSSS podrobnji vnoval rovn otzkm smovn sovtsk hudby. Vznesl pedevm poadavek na ideov psoben hudby a jej veobecnou srozumitelnost. Dle vyzdvihoval inspiraci lidovou psn a navazovn na domc klasiky. danovovy teze, rychle peloen a vydan i u ns, tak vlastn nepmo integrovaly a kodifikovaly mnoh nzory domc publicistiky v jejm vztahu k populrn hudb a psni.5 Zdenk Nejedl, kter se stal ministrem kultury po norov revoluci, do znan mry uroval ideologick smovn eskoslovensk kultury v e socialismu, piem nekriticky pevzal danovovy danovsk teze. Nejedl preferoval obdob eskho nrodnho obrozen, do nho v nm spatoval svvoln vkldal zrodky budoucch socialistickch idel. Nvrat k tradicm, sjednocovn nroda, zjem o lidovou slovesnost, pomoc sociln znevhodnnm
5

Ji Kotek, Djiny esk populrn hudby a zpvu (1918-1968). Praha: Academia 1998, s. 213.

vrstvm obyvatelstva tyto atributy byly nahleny jako pedpoklady k naplnn ideologickch viz po roce 1948. Nejedlho kulturn doktrna ovlivovala smovn hudebn tvorby a do poloviny padestch let. Poadoval nvrat hudby k masm, nebo odbornci ji ohroovali hudebnm formalismem. Poadavek lidovosti a masovosti se stal obligtnm argumentem, kdykoliv se objevil nov hudebn styl, kter nekonvenoval s poadavky poadavkm tehdejho reimu.

Dechov hudba

Tradice dechov hudby sah podstatn hloubji do na historie, nebo jej potky lze vysledovat ji v edestch letech 19. stolet, v souvislosti s emancipanmi snahami eskch obyvatel, kte usilovali o vt mru autonomie v rmci Rakouska-Uherska. Zakldn rznch eskch spolk a organizac mlo za nsledek i vzrstajc spoleenskou lohu psov tvorby. Dechov orchestry se staly neodluitelnou soust mnoha nrodnch spolk, piem vsadn msto zaujmaly sokolsk dechov orchestry. Frantiek Kmoch psobc v Koln pedstavoval jednu z nejvraznjch osobnost tohoto nru. V reakci na styl rakousko-uherskch pochod skldal psn inspirovan eskou lidovou tvorbou. Do svch skladeb vleoval i esk texty interpretovan sborem nebo samotnmi posluchai. Jeho psn napomohly zpopularizovat a vyhranit tento nr. V dob vzniku samostatnho eskoslovenska zavala dechov hudba mohutn rozmach, a se jednalo jedn o poet kapel, nebo o monosti jejich uplatnn. Dechov hudba byla vyuvna k podpoe nrodnch tradic a doprovzela nejrozmanitj oslavy nebo shromdn. Za doby prvn republiky patila k jednomu z nejoblbenjch nr tehdej hudebn kultury. Po roce 1948 pichzely vznamn zmny tkajc se vojenskch dechovch orchestr. V roce 1951 byl vydn pkaz, kter naizoval snen potu hr v orchestrech na devatenct, co zapinilo znik nronjho repertoru, a jednotliv orchestry tak reprodukovaly pouze tanen a pochodov repertor. Poetn obsazenj orchestry zanaly vznikat v rmci zvodnch klub. Vysok

rozpoty klub se promtaly i do rovn materilnho vybaven tchto kapel. Dechov kapely se staly dky sv bezkonfliktnosti a bezproblmovmu plnn poadavk vldnouc moci, integrln soust dobov reimn kultury a tradin doprovzely stranick oslavy i vojensk pehldky. Zestrunit tento odstavec, jsou tu zbyten detailn informace. Zde nov odstavec. Potkem edestch let byla vtina malch vojenskch hudeb zruena a hri poslili vznamnj vojensk kapely, aby znovu mohly naplovat funkci spojenou s enm nrodn hudebn osvty. V roce 1962 byla v Koln zaloena pehldka dechovch soubor vnovan pamtce Frantika Kmocha pod nzvem Kmochv Koln. Navzdory nstupu novch hudebnch nr na pelomu padestch a edestch let si dechov hudba udrovala stle vysokou popularitu, co dokldaj dobov vzkumy zamen na hudebn vkus eskoslovenskch obyvatel. Josef Kotek ve sv knize O populrn hudb a jejch posluchach sumarizoval vsledky pti relevantnch vzkum uskutennch v letech 1947-1973, a podv tak piblinou zprvu o vvoji hudebnho vkusu eskoslovenskch obyvatel.6

slo vzkumu

1947

1963

1966

1969

1973

tradin populrn huba modern populrn hudba symfonick hudba klasick Opera Opereta

63 16 25

55 68 20 29 29

64

61 64

73 80 27 34 57

25

34

Josef Kotek, O populrn hudb a jejch posluchach. Praha: Panton 1990, s. 125.

Folklr Jazz Rock

50 58

37

52

50 42 37

Z uvedench daj vyplv, e obliba tradin populrn hudby (zejmna dechovky) nekles pod nporem modernho popu a naopak si uchovv stabiln pozici po cel sledovan obdob. Prudk nrst obliby je samozejm zaznamenn v ppad modern populrn hudby, nebo zatmco v roce 1947 vyhledvalo tento nr 16% dotazovanch, v roce 1963 ji celch 68%.7 Nsledujc tabulka se zamuje na hudebn vkus mlad vkov kategorie ve vku 18-29 let.8

18 29 (30) let nr tradin populrn hudba modern populrn hudba symfonick hudba klasick 1947 53 35 21 1973 54 87 23

Opt je na prvn pohled patrn, e obliba tradin populrn hudby nezaznamenala pokles ani v ppad zstupc mlad generace. Modern i tradin populrn hudba tedy existuj vedle sebe, ani by se vzjemn potlaovaly, naopak v rmci tancovaek a dalch mldenickch akc jsou hojn vyuvny oba hudebn nry.
7

V roce 1947 reprezentuje modern populrn hudbu pedevm swing. Josef Kotek, O populrn hudb a jejch posluchach. Praha: Panton 1990, s. 135.

Dechov hudba a modern pop

Mezi nejastji exponovan nry v dob vzniku Formanovch eskch film patily prv modern pop a dechov hudba. Lze se setkat s rozenm nzorem, e tyto dva nry ptomn v jeho filmech symbolizuj generan stet, kter probhal na rovni hudebn sloky. Formanv vztah k dechovce vak nebyl radikln, pestoe nrov hudebn kontrast ve filmech Konkurs a Kdyby ty muziky nebyly by mohl vybzet k tto interpretaci. Dvod, pro byly tyto filmy uvedeny spolen v celoveern metri, byl mnohem prozaitj. Formanv stedometrn debut Konkurs, jeho zjem byl soustedn na soudobou populrn hudebn scnu, byl pli krtk pro uveden v kinech, a proto na nklady dramaturgie natoil reisr dal film Kdyby ty muziky nebyly, kter pojednv o dvou soupecch dechovch orchestrech. Pemostn mezi obma povdkami zajiuje tn slovho saxofonu, kter jako specifick nstroj evokuje bigbt a jazz. odstavec Forman a Passer v krtk vaze nad obma filmy vyjaduj vyjdili svj vztah k dechovce a dobov populrn hudb, piem oba tyto nry nahlejli jako vzjemn koexistujc a kadmu z nich piznali piznvaj urit pednosti. Dechovka dnes sice ji nen vn mld, u dvno nem sv spiklence, kte si pro ni koledovali o vprask, ale pesto neumr. Dez je, pravda, veselej muzika, nervnj a drzej, sp se hod jako doprovod k nejrznjm mladickm nerozvnostem a vidla u jist mnoho svateb. Dechovka je ale zase demokratitj a tak moudej, nebo u vidla mnoho pohb.9 V Konkursu je hudba zce spjata s konkrtnm prostedm (prostor divadla Semafor, bigbtov koncert skupiny Crystal), kde se pohybuj pevn mlad lid, zZatmco ve filmu Kdyby ty muziky nebyly nen hudba jasn napojena na konkrtn vkovou skupinu. Naopak v dechovm orchestru jsou zastoupeni pslunci rznch generac. Pokud je hudba spjata vhradn s konnm mladch hrdin, nen nahlena jako pedmt jejich touhy, ale spe ironizuje jejich vztah k dechovce. Mlad hri dvou konkurennch orchestr se pravideln astn motocyklovch zvod, piem tato aktivita jim oividn skt mnohem vt poten ne zkouen s orchestrem. Jejich sportovn aktivity jsou podbarveny nediegetickou
9

Milo Forman Ivan Passer, Kdyby ty muziky nebyly!. Kino 18, 1963, . 24, s. 3.

dechovou hudbou, jej rytmick charakteristiky napodobuj styl jzdy obou zvodnk, co vyvolv dvoj komick efekt. Vla vykruuje ovl ploch drhy plavn, ve valkovm rytmu, Vaek jede drav a poskakuje po vmolech jako pi rozvern polce. Pi jejich soupeen sledujeme kadho zvodnka zvl v paraleln monti, a se pi pedjdn ob roviny prolnou a oni se objev oba v jednom zbru. Tehdy splynou i ob zvukov stopy v disharmonick slitin.10 Zrove dechov hudba upozoruje na jejich zanedbn zkouky s orchestrem, nebo oba dali pednost motocyklovmu zvodu. Pi pleitosti zahjen festivalu Kmochv Koln je pronesen projev o dleitosti zachovvn tradic, piem vzpt zazn slavnostn dechov pochod. Zanedlouho pot, co kapela zane hrt, se prostednictvm stihu peneseme do djit motocyklovch zvod. Kontrapunkt hudby a obrazu zde funguje jako ironick poukaz k jejich skutenm zjmm, kter se nesluuj s vzneenou vnost nastnn hudebn tradice. Tyto postupy spojen s hudebn slokou, kter spovaj v ironizaci probhajcch udlost a demaskovn patetickch okamik, budou tvoit typickou soust Formanovch film. Zvren tancovaka psob ji smlivm dojmem, nebo ukazuje, e dechov hudba je oblbena jak u star, tak mlad generace. Zpvci i tanenci, streni hudebnm rytmem, s nadenm zpvaj pse Kdyby ty muziky nebyly. Hudba je v tomto okamiku zprostedkovatelem tradin lidsk pospolitosti a dleitou soust na existence, ani by bylo podstatn, zda jde o dechovku i modern pop.

10

Stanislava Pdn, Milo Forman: Filma mezi dvma kontinenty. Brno: Host 2009, s. 39.

Vzneen hudebn tradice a jemn ironick poukaz na skuten zjmy mldee

Hudba jako stmelujc prostedek v zvren tancovace Film Ho, m panenko je velmi asto vykldn jako politick alegorie, pestoe samotn tvrci nezamleli do filmu vloit toto poselstv. Neml jsem v myslu toit politickou alegorii nemm je ve filmu rd jene v tom pbhu o rozkraden tombole eln pedstavitel komunistick strany poznali sami sebe.11 Tento vznam je nicmn filmu podsunut a vede k dekdovn vznam v irm spoleenskm kontextu. Stejn tak hudebn doprovod me navdt k interpretaci vzan s tehdej spoleenskou situac. Vechny skladby, a se jedn o klasick dechovky nebo o psn pinleejc k modernmu popu, jsou ve filmu Ho, m panenko provozovny v dechov prav, piem tento netypick postup pmo vybz k nejrznjm interpretacm. Z hudebn stopy vynv zejmna pse From Me to You z repertoru skupiny Beatles.12 ...dokonce jsem dostal povolen koupit prva v Londn od Beatles na pse From Me to You, co byl ocenn zmr jak vrchlabskou dechovku pedstavit jako soubor, kolem kterho se jen tak nco bez pehldnut nemine.13 Naproti tomu Jan Foll nachz ve filmu zmrn poselstv o tehdej hudebn praxi, kter spovala ve vstebvn modernjch kulturnch proud (bigbt) pokleslmi nry

11

Milo Forman - Jan Novk, Co j vm?. Brno: Atlantis 1994, s. 131.

12

S touto psn je spojen prvn spor tkajc se nezaplacen autorskho poplatku za jej uit ve filmu. (obr. 1).
13

Rozhovor s Karlem Mareem veden Adamem Francem v Pnn dne 15. 12. 2010.

(dechov hudba).14 Avak svdectv Karla Maree15 jednoznanost tto interpretace naruuje a pipomn jin motivace, kter jsou spojeny s relnm mstem naten a jeho aktry. Skladby jsem vybral pro jejich veobecnou znmost, jen nco jsem napsal a nkter sv skladby nechal hrt dechovku, tak aby bylo znt, e orchestr je up to date Snaha tohoto orchestru byla, aby byl modern a podpoil tak touhu hasi bti znalmi svta. Hledat ve vbru skladeb njakou kritiku potlaovn rznch nr je nemstn.16 Draz byl tedy kladen pedevm na co nejvrnj rekonstrukci mstn tancovaky, kter tvoila hlavn inspiran zdroj vslednho filmu.17 Na reln tancovace inkoval mstn dechov orchestr, kter byl zachovn tak ve filmu, s ohledem na uspokojivou orchestrln prezentaci. Snaha o autentinost determinovala i vslednou pravu psn pro dechov orchestr. Tyto motivace jsou samozejm ve vslednm filmu nedohledateln, ale dan pklad potvrzuje dleitost vlivu relnch okolnost na vslednou podobu filmu, kter vznikal jako neustl interakce reality a jejho fiktivnho ztvrnn. Jazz a swing V eskoslovensku se ji bhem druh svtov vlky objevil swing - nov styl populrn hudby ovlivnn jazzem, kter byl uren zejmna k tanci. Povlen popularita swingu stoupala velmi pozvolna. Hlavn okruh poslucha tvoili studenti a mlad inteligence ve vtch mstech. Fascinace americkou kulturou byla vyjadovna provokativnm tancem (jitterburg, boogie) a interpretac swingu. Postupn vznikaly swingov skupiny a bigbandy (poetn obsazen orchestry). Mezi nejznmj patily orchestry Karla Vvlacha, Gustava Broma a Karla Krautgartnera. Avak tento slibn rozvoj naruil norov pevrat. Jazz (tedy i swing) toti nesploval hlavn ideologick poadavky kladen na hudebn tvorbu ani produkci. Jazz byl nastupujcm komunistickm reimem nahlen jako nebezpen nstroj imperialismu. Jeho zhoubn inky na mlde popisuje lnek Teorie rytmu na
14

Jan Foll: Milo Forman. Praha: s. Filmov stav 1989, s. 18.

15

Karel Mare (narozen 1927) psobil jako choreograf a reisr v divadle Semafor. Projevoval mimodnou intuici pi hledn novch talent v oblasti popov hudby (Pavel Bobek, Karel Gott, Eva Olmerov nebo skupina Olympic). Byl tak autorem dobovch popovch lgr (Oliver Twist, Tam za vodou v rkos, Hvzda na vrb, U Kokona) a zkomponoval hudebn doprovod k destkm celoveernch film (Ecce homo Homolka, Jak se krade milin, Romeo a Jjulie na konci listopadu). S Miloem Formanem Mare spolupracoval na filmu Ho, m panenko.
16

Rozhovor s Karlem Mareem veden Adamem Francem v Pnn dne 15. 12. 2010.

17

Nmt vznikl dky tomu, e tvrci nhodn navtvili mstn tancovaku, kter jim poslouila jako vchoz inspiran motiv pi psan scne.

materialistickm zklad. Nech se zpad vrac k ernoskmu primitivismu, ve kterm nachz prostedek k uspvn mas, k potlaovn tdnho boje. My si tento druh umn v obdob zostenho tdnho boje nememe dovolit, my musme proti jazzu bojovat z dvod ideologickch, pro jeho ideovou podstatu a in, kter m na nae masy a pedevm na mlde.18 odstavec Zhoubn role jazzu je rovn tematizovna v dobov filmov produkci, . kKupkladu ve filmu nos (1953) reisr Jna Kadra a Elmara Klose, kter rekonstruoval nos socialistickch oban letadlem, do Erdingu, zosnovan americkmi imperialisty. Film prezentuje jazzov vystoupen na zpadn pd jako pklad zvrhlho a dekadentnho zpadnho umn. Tento odmtav postoj petrvval a do politick oblevy v druh polovin padestch let. Po Stalinov smrti na XX. sjezdu KSSS pednesl Nikita Chruov projev, v nm odhalil zloiny spchan za jeho vldy. Pehodnocen kultu Stalinovy osobnosti vytvoenho kolem Stalina zapsobilo tak na politickou situaci v eskoslovensku. Pozvolna se zaal uvolovat prostor i pro jazz. Jeho pznivci zdvodovali pokrokovost jazzu odkazem na jeho pvod vychzejc z hudebnho projevu zotroench ernoskch dlnk. Snahu o prosazen modern populrn hudby, a v podob jazzu nebo swingu do veejnho ivota, dokumentuje zaloen Kruhu ptel jazzu a modern tanen hudby v roce 1956. Tento klub ml vznamn vliv na popularizaci tchto nr u ir veejnosti, nebo podal od roku 1958 sout pod nzvem Hledme psniku pro vedn den. Psn doprovzel orchestr Karla Krautgartnera a finlov veer se konal v prask Lucern. Mezi vtzn opusy patily kupkladu foxtroty Dva modr balnky a Je po deti. Problmy vak vyvstaly kolem psn Blues pro malho chlapce. Trioly v jej prv tetin oznaila rozhlasov redakce za neppustn rockov a pse mlo znmho Milana mejce z vysln vyadila.19 odstavec Na potku edestch let byl swing ji pln etablovanm nrem, s nm si dominantn postaven udroval orchestr Karla Vlacha. S tmto orchestrem spolupracovali tehdej velmi populrn zpvci Yvetta Simonov, Milan Chladil, Richard Adam nebo Josef Zma. Dolo ke
18

Frantiek Sehnal, Teorie rytmu na materialistickm zklad. Hudebn rozhledy 1, 1949, . 4, s. 76.=
19

Ji Kotek, Djiny esk populrn hudby a zpvu (1918-1968). Praha: Academia 1998, s. 287.

krtkodobmu vzken charlestonu na potku edestch let, kter doshl sv nejvt popularity ve dvactch a tictch letech. Nvrat ivelnho tance signalizoval urit uvolnn v oblasti hudebn kultury. Dky sil odborn fundovanch publicist (Lubomr Dorka, Jan Rychlk, Ivan Poledk) se mn zpotku jednostrann nhled na jazzovou hudbu. Jazz nen schopen zrcadlit skutenost (zejmna nai skutenost) celou a nezkreslen, ale jsou oblasti, kde je pesnj, ne kterkoliv jin typ umleckho vyjden: teba v afroamerickm folklru a starm jazzu svt modrho smutku a vzdoru i prost ivotn radosti nebo v modernm jazzu pocit lovka zazdnho do velkomsta a ijcho ve svt technick civilizace, i jeho nervn a docela nov provn a pojmn. (...) Odpov na otzku, pro u ns poslouchme tuto hudbu, je tedy prost protoe je to dobr hudba, hudba, kter je umleckm odrazem jist sti ivota a svta.20 odstavec V roce 1960 vychz prvn slo rozshlho a informan bohatho sbornku Tanen hudba a jazz a o dva roky pozdji se kon Mezinrodn jazzov festival v Karlovch Vvarech. Znan vliv na domc jazzovou scnu mlo zaloen kapely Studio 5 (1958), kter erpala i z domc tradice a souasn vn hudby. Studio 5 sdruovalo adu vznamnch jazzovch osobnost: Karla Velebnho, Jana Konopska nebo Luka Hulana. Tanen orchestr s. rozhlasu (1960) veden Karlem Krautgartnerem se nevnoval pouze tanen hudb, ale tak aktivitm spjatm s jazzovou hudbou. Avak ve chvli, kdy se jazzu po mnoha letech konen dostalo spoleensk rehabilitace, do ohniska zjmu mldee se dostv jin hudebn styl rockn roll.

Bigbt (rocknroll) Dleitm a po dlouhou dobu tm jedinm zdrojem rocknrollov hudby se stalo rdio Luxembourgh, poetn v dobovm argonu na Laxk. Poslech tto stanice pinel jaksi odlesk tuen svobody panujc na zpad a stimuloval imaginaci poslucha, kte odposlouchvali a zaznamenvali reprodukovan psn. a Nnebyli tedy odkzni pouze na dobovou hudebn produkci, kter nereflektovala aktuln hudebn trendy, nebo je asto pejmala se znanm zpodnm. Oficiln neptelsk postoj k jazzu vystdalo odsouzen rocknrollu jako nov zbran imperialistickho zpadu, opt s odvolnm na danovovy teze.
20

Ivan Poledk, Kapitolky o jazzu. Praha: SHV 1961, s. 137.

Sovtsk reim v nm spatoval prostedek, kter ml za kol tendenci morln naruit mlde ve vchodnm bloku, a povaoval proto za nutn ji ped tmto nebezpem uchrnit. eskoslovensk reim samozejm tento postoj pejal, co nezabrnilo nesmlmu pronikn rocknrollu na nae zem. V praskm Mnesu 17. jna roku 1957 byl podn veer jazzov hudby na rozlouenou s branci. V programu byly inzerovny nejnovj hity Billa Haleyho a Elvise Presleyho. Verek vak peruila Vveejn bezpenost a hlavn protagonist byli zateni. Tato udlost poslouila tehdejmu reimu, nebo mohl veejn odsoudit jednn astnk verku. Postihy tm sp vybudily zjem mldee o tento nov hudebn nr. odstavec V prosinci 1958 se v Praze objevila prvn deska s hrdm nzvem Rock And Roll autor: Presley. Ped maarskm kulturnm stediskem na ni stly dlouh fronty. (Oba daje byly chybn. Jednalo se o Rock Around the Clock.).
21

Rocknroll se vak v naich podmnkch

rozvjel velmi pomalu, piem jeho potky lze vysledovat v rmci psoben Akord clubu v prask Redut, kde Viktor Sodoma interpretoval esk text Jiho Suchho na melodii znm psn Billa Haleyho Rock Around the Clock (pod nzvem Tak jak plyne eky proud). V Akord klubu psobil tak velmi populrn slista Pavel Bobek. Vtina ranch rockovch kapel se rekrutovala z ad student. Kupkladu interpretem kapely Samuels band student Radiotechnick fakulty v Podbradech byl i Pavel Chrastina, pozdj len skupiny Olympic. Rocknroll se il pedevm v padestch letech nejprve v originlnch (i pevzatch) verzch, a to na tancovakch a ajch, a ji byla tato hudba reprodukovna z desek i psk nebo ji hrla iv kapela.22 Zatkem edestch let vznik ji vt poet rockovch skupin, zatmco ze zpadu dorazila mdn vlna twistu. Spoleensk poptvka po doprovodnch rocknrollovch kapelch prudce stoupala, avak jejich existence vtinou nemla dlouhho trvn (Hells Devils, Crazy Boys, EP HiFi). Znan st kapel zpvala neumlou anglitinou, nebo texty zskvaly z nekvalitnho rdiovho vysln, a jen velmi mal mnostv zpvk vldlo anglickm jazykem. Nicmn skupina Sputnici, jej vznik lze datovat do roku 1959, jako jedna z prvnch usilovala o tvorbu eskch text, co pisplo k popularit rockov hudby v eskoslovensku. Jejich tvorba je charakteristick hlednm vhodnch zvukomalebnch ekvivalent k anglickm vrazm. Sputnici v dob sv nejvt slvy v roce 1962 vyprodali
21

Ji ern, Big Beat: Strak nebo kvalita. In: Lubomr Dorka, Tanen hudba a jazz 1966-1967. Praha: Supraphon 1967, s. 84.
22

Miloslav Vank, Byl to jenom Rocknroll?. Praha: Academia 2010, s. 210.

praskou Lucernu, kde jim bylo umonno vystupovat, dky tomu, e zpvali psn v eskm jazyce. Nikdy se vak zcela nezbavili nlepky oficiln, uvdoml kapely mezi etnmi rockovmi fanouky. Jejich tvorba byla vak motivovna snahou o autorskou textovou vpov. 23 Vraz rocknroll byl postupn nahrazen opatrnjm oznaenm bigbt, aby se tak pedelo nedoucm konotacm, kter mohl vyvolvat u vldnoucho reimu. Prvnm, kdo uvedl ve znmost toto oznaen, byl Pavel Sedlek, kter nebo pojmenoval svou skupinu Studijn skupina Big Beatu (1962). Protoe jsme si kali, no nesm tam bejt rocknroll, ale mus to bejt nco americkho, a znali jsme skladbu Big Beat, zpval to Fats Domino a Don Lang, mon jet nkdo. No a tak se nm zalbil ten nzev, proto e jsme tomu s Kaplanem jsme tomu dali nzev Studijn skupina Big Beatu. A to se njakou dobu udrelo, protoe jsme tomu chtli dodat zdn takov akademinosti.24 Tento vraz se brzy dostal do irho povdom veejnosti a pevn zakoenil v esk mluv. V ppad tancovaek nebyla do takov mry centralizovna poadatelsk innost, take nebo tanen zbavu mohl zorganizovat kad, kdo zskal povolen od zkladn organizace SM, co umoovalo vt mru svobody pi vbru hudebnho repertoru.25 Toto ran obdob vstin charakterizuj i slova Miloe Formana: Mnoz stoj bezradn nad tm, e beatov skupiny zpvaj anglicky, a maj proto dobr vysvtlen: paovn a pronikn buroazn kultury mezi nai mlde. Kdy vak mluvte s tmi, kdo ty psniky hraj a zpvaj, zjistte, e tenhle vklad je jen pohodln zminka k obchzen sloitch komplex dorstajc mldee, kter m mimo jin i ctidost bt na svj vk chytej, ne bt me. K emu ji j dopomh i zpvn v anglick ei. Z devadesti procent ani neznaj obsah, dohromady nevd, co zpvaj, jenom maj dojem, e takhle vypadaj chyteji. Samozejm, nen to jen

23

Jak dokld napklad ukzka z textu psn Hrajte mi beat z roku 1962:. Hudba: Tomislav Vaek, text: Eduard Kremar. Nkdo chtl by, aby se jen valo, nkomu je pouh van mlo, przdn van je tak dobr pro psa, sprvn van mus mti obsah; se tam zamot kousek ivota, jen je beat.

24

Bigbt. Rozhovor s Pavlem Sedlkem., Bigbt (s. televize, reie Zdenk Such, 2. dl, 1998).
25

Na maturitnch vercch obvykle vystupovala ji zaveden kapela vlachovskho typu, kter byla akceptovna oficilnmi orgny, avak v druh sti veera vystoupili tak host v podob bigbtovch kapel.

tohle, tak jednoduch to zas nen. Ale je to i tohle.26 Forman ve svm krtkometrnm debutu v Konkursu piblil dominantn proudy tehdej populrn hudebn scny, zaclen pedevm na mlad publikum, vetn stle oblbenjho bigbtu. Hlavnm djitm se stalo stv divadlo Semafor, kde se odehrval fiktivn konkurzs.Nzev filmu je Konkurs se s, ale podle dnen gramatiky se pse konkurz. Zde zaznla pestr sms psn ve stylu modernho popu. Do filmu je navc vlenna dal narativn rovina, kter dokumentuje psoben bigbtov kapely Crystal27, jej existence spad do let 1962-1965. Repertor byl tvoen pevn zahraninmi psnmi s pvodnm anglickm textem.28 Tvrci Konkursu byli astmi nvtvnky koncert tto kapely, a proto se rozhodli angaovat ji do tohoto filmu. Mezi zpvaky tto kapely patila i Vra Kesadlov, kter dostala ve filmu v Konkursu drobnj hereckou pleitost, piem zanedlouho po naten byla je angaovna do divadla Semafor. odstavec Nejprve sledujeme krtkou hudebn zkouku Crystalu, kter probh krtce ped zatkem vystoupen. Mezi nvtvnky koncertu se mihnuly i znm osobnosti dobov hudebn scny.29 Motiv zkouky prostupuje celm filmem a neustle se vrac v rznch podobch. A je to zkouka v divadle Semafor, skupiny Crystal nebo mladch astnk Konkursu. Zkouku pedstavuje ostatn cel naten, kter testuje monosti zanajcch tvrc a tvo zklad pro hledn jejich vlastn poetiky. Pot se Crystal objev ji na samotnm koncert, kde interpretuje pse Mamadu twist30 kter svm rocknrollovm rytmem rozproud vtinu
26

Galina Kopanvov, Vce dvry mldei: Hovome s Miloem Formanem. Film a doba, 9, 1963, . 8, s. 424. Doplnit autora
27

Hudebn projev skupiny Crystal (vedouc Petr Bbroek) se inspiroval tehdej populrn britskou kapelou The Shadows. Crystal, na rozdl od ostatnch bigbtovch kapel, kladl draz tak na vokln projev, v kapele zpvalo dvm vokln trio a dva slist.
28

29

V pozad lze zahldnout rocknrollovho zpvka Mikiho Volka, jak diskutuje s bratry Janem a Karlem Saudkovmi.
30

MAMADU TWIST (autor neuveden) Mamadu twist Papaduo twist Mma dup, brcha dup Tta nadv Hej pod dubem, za dubem buben dupem Mme za lubem Nevte, co to je, a co mi ned pokoje A denodenn, denodenn twist

osazenstva slu. Text psn je intepretovn nejprve v esk verzi a v nslednm pdavku je zazpvna prezentovna tak anglick varianta. Avak text nehraje pli velkou roli, a na dva zkladn vrazy, kter jsou neustle opakovny Twist a RocknRoll. U tato samotn slova vyvolvalaj zjem u mldee zjem, nebo oznauj jako signln znamen pro vzruen...hudebn nr a tanec, kter je jim nebvale blzk. Pestoe cizmu textu nerozumli, nechvajli se strhnout vraznou rytmikou a zvukomalebnost anglickch vraz. odstavec Skupina Crystal vystoupila tak v televiznm filmu Lich steda (1963)31, kde inkuje na tancovace, kterou navtv hlavn hrdinka - mlad studentka konzervatoe.32 Pse Jumping All s anglickm textem opt rozhbe publikum. Krtk detaily nohou pohupujcch se do rytmu, tv, v nich se zra nekritick naden, a dalch nepatrnch detail se velmi podobalyj zpsobu zbrovn v Konkursu. Explicitnjm zpsobem je symbiza mldee s rocknrollem vyjdena v krtkm dokumentu Duana Hanka Uenie (1965), kter autentickou formou zaznamenal mapuje ivot kadenickch unic. V vodu filmu dva chlapci ve koln td hraj na kytaru rocknrollovou pse, kterou interpretuj v anglitin. Vzpt
A denodenn roll Vlej, vlej twist and rock and roll vem si dnsy, dnsy vem si a vlej a vlej twist and King Coal, duj daj,duj daj Mama-do-twist, papa-do-twist! A mama duba, papa duba, everybody twist. Ohevery girl, every boy, everybody twist and rock and roll and you dont know, what is this Thats rock and roll and twist. Everybody, everybody twist Lettake a blue jeans, lets go an old jeans Every child can tell you twist That know twist that dont know to wear Text je zde pevzat z technickho scne bez oprav. Nrodn filmov archiv. FSB 1592-63, srpen 1963.
31

Tento film spolen rerovali Frantiek Sdek a Tom Kulk.

32

Tancovaka dokumentuje nejen tehdej podobu klubu Olympic, kde se odehrv, ale pedstavuje i typick prbh tanench zbav. Nejprve probh recitan psmo, pot Crystal interpretuje jednu ze svch psn a vzpt jsou divci vyzvni, aby upravili sl pro nsledn tanec.

pot, co pse dozn, probhne nsledujc dialog, kter ukazuje, e rocknroll vnmaj spe intuitivn. Jedna z dvek se pt kytaristy, o em byla pse, kterou hrl, avak on nen schopen odpovdt.33 Pesto bhem improvizovanho koncertu dolo k dokonalmu splynut vech zastnnch, jako kdyby komunikovali spe pomoc melodie a rytmiky ne prostednictvm mluvy.pomoc verblnho jazyka. Specifinost jejich komunikace obzvl vynik v konfrontaci s bezprostedn nsledujc situac. O co by se mli mlad lid snait? Tato otzka, kterou jim pokld vyuujc, vyvol pouze automatizovan sled frzovitch odpovd, piem chovn u svd o jejich naprostm nezjmu. Nakonec jedna z unic napovd sv kamardce: Aby se podobali svojim otcom. Zejm rRozpor mezi tmito dvma rovinami komunikace je zejm a upozoruje na uritou propast mezi dvma generacemi. Stejn jako pro kadenici z Formanova Konkursu i pro tyto unice pedstavuje hudba vytren z monotnnho pracovnho rytmu, nebo jej nahrazuj rytmem hudebnm, kter psob jako katalyztor jejich napt, nejistoty, pochyb o sob samch a umouje jim nalzt alespo chvilkov pocit svobody pedtm, ne budou nuceni vrtit se do kadodennho pracovnho stereotypu.

Vystoupen skupiny Crystal ve filmu Konkurs (vlevo) a Lich steda

33

O em to je? o? Tato pse? J nevm. M to btcitovno esky, a nikoli slovensky?

Mlde pijmala bigbt s nadenm a asto se nechvala strhnout jeho draznm rytmem (Konkurs, Lich steda, Uenie) Emblematickou bigbtovou kapelou v eskoslovensku byl ovem nepochybn Olympic34 (1963) veden Petrem Jandou, kteroum prola cel ada osobnost esk populrn hudby. Spoluprce divadla Semafor se skupinou Olympic pedstavovala klovou udlost pro dal vvoj bigbtu. Semafor tehdy pedstavoval nejznmj a alternativn divadeln soubor malch forem v eskoslovensku. a Jjeho obrovsk popularita tak napomohla legitimizaci tohoto nru, kter byl stle oste sledovn reimnmi cenzory. Psmo Ondr podotk propojilo divadeln vstupy s bigbtovmi psnmi a zaznamenalo znan divck spch. irok divck vrstvy dostaly pleitost objevit energick rocknrollov rytmus a zat profesionln vystoupen, kter neodpovdalo poplanm a odsuzujcm zprvm enm v eskoslovenskm tisku ve spojitosti s tmto nrem. odstavec V roce 1964 se konalo zasedn Sekretaritu V KS, kter lze oznait za doposud nejkomplexnj jednn o otzce bigbtov hudby. astnkmlenm tohoto jednn byl uren informan text pod nzvem Zprva o bigbtovch skupinch u ns a nkterch jevech spojench s jej innost. Vnoval se popisu demolin innosti fanouk pi pleitosti bigbtovch koncert, varovn upozoroval na nebezpe en anglickho jazyka a odmtn bnch hudebnch norem u mldee pod vlivem ze strany bigbtovch skupin. Na jednn byla doporuena opaten tkajc se oblasti poadatelsk sluby a organizace
34

Olympic vystoupil ve filmu Flm (1966) reisra Miroslava Hubka, kde pedstavuje bigbtovou skupinu hrajc v kavrn Selekt.

koncert. Ovem to tato opaten ji nezastaviloa stle intenzivnj bigbtovou vlnu, je se v druh polovin edestch let ila. V tto dob dochz k postupn liberalizaci kulturnho prosted, kter byla dsledkem snahy o obrozen socialismu a mrnho uvolnn napt mezi vchodnm a zpadnm blokem. Prvn oficiln vydan nahrvky domcho bigbtu se objevily v roce 1964 zsluhou aktivity, dky aktivit hudebnho publicisty Jiho ernho a skladatele populrn hudby Karla Maree. Jednalo se o srii pti malch gramofonovch desek, jejich prodej byl omezen pouze na tene, kte si zajistili subskripci tehdy nejoblbenjho asopisu v Mladm svt. Desky nesly spolen nzev Big Beat Mlad svt. V jejich repertoru Na deskch se objevila byla kupkladu pse Hey Paula interpretovan Pavlem Sedlkem a Evou Pilarovou, pse From Me to You, v eskm pekladu Adrest neznm, nazpvan Karlem Gottem, a nahrvky bigbtov skupiny Mefisto.35 Tento komplet se dokal reeditace optovnho vydn a celkov poet prodanch desek o rok pozdji doshl 400 000 kus. Na Slovensku mezitm vznikla kapela Beatmen36, jej repertor tvoily jednak psn Beatles, ale i vlastn anglicky interpretovan skladby. Vystoupen tto skupiny v Praze vyvolalo senzaci. Beatmeni uinili pes noc naprost prlom do dosavadnho vsadnho postaven praskho rocku a jejich koncerty provzela beatlemnie tko odkoukan, sp z tisku naten: davy jecch dvat jako v pozdji promtanm Pernm dni.37 odstavec Poet bigbtovch kapel se postupn rozrstal a v druh polovin edestch let dochzelo k jejich postupn profesionalizaci. Mezi nejoceovanj a nejspnj kapely tohoto obdob patily Flamengo, Framus Five, Donald, Synkopy 61, Young Primitives a dal. V roce 1966
35

Skupina Mefisto vytvoila hudebn doprovod k povdkovmu filmu Kad mlad mu (1965) Pavla Jurka, kter pibliuje nkolik moment ze ivota vojk zkladn sluby, a podlela se na hudebn sloce muziklu Kulhav bel (1967) v reii Juraje Herze.
36

Film Nylonov mesiac (1965) reisra Eduarda Grenmera vyuil vyuv v hojn me psn tto slovensk skupiny, nebo jedna z filmovch postav aktivn provozuje bigbt. Jedn se o mladho chlapce, kter zpv v bigbtov skupin. Psn Beatmen vak nezaznly pouze v podn tto kapely, ale i z tranzistork a rdi a vytvely kontinuln hudebn kulisu. Veker psn byly dokonce interpretovny v anglickm jazyce. Na jedn ze zkouek bigbtov kapely je ptomen star mu, kter jejich vystoupen strun okomentuje:A o to znamen vlastn to tvoje hajdu dajdu? Ani aj tak tomu nerozumie. Avak chlapec odpov: Thats all got to do. To je vetko o mus urobit. Chovn publika bhem jejich pozdjho koncertu pipomn davov lenstv, kter pravideln provzelo vystoupen skupiny Beatles.
37

Vojtch Lindaur Ondej Konrd, Big Bt. Praha: Plus 2010, s. 25.

vznikla skupina Matadors specializovan na nr rhytm & blues, jej lenskou zkladnu tvoili zkuen hudebnci. Objevil se zde i pozdji velmi cenn kytarista Radim Hladk. Tato skupina vynikala vysokou technickou rovn interpretovanch skladeb, m se vymezila vi bnmu eskmu bigbtu, nebo zdraznila dleitost instrumentln sloky. Zanedlouho se tato kapela zaadila na vrchol domc scny. Podl na popularizaci bigbtu mly i soute Beat Cup nebo Top Show, jejich organiztorem byl Miloslav imek, kter v divadle Olympik, Slunko a Lucerna poskytoval prostor bigbtovm kapelm. Prbh soute zahrnoval koncerty vech zastnnch kapel a v zvru byl vdy vyhlen vtz. Prvn bigbtov festival v eskoslovensku se uskutenil v roce 1967 na pd prask Lucerny, co by bylo jet ped nkolika lety nemysliteln. Stal se tak protestem vi tehdejmu hudebnmu mainstreamu. Oficiln mocensk sloky msta vak prostednictvm eskoslovensk esk televize zneuilya i tento festival pro sv propagandistick zmry. Report z koncertu mysln zachycovala provokativn vystoupen skupiny Primitives Group provzen oslnivmi pyrotechnickmi efekty. Tato report byla odvyslna v rmci zpravodajstv jako odstraujc pklad adresovan uren mldei. Skupina Olympic se mezitm pokouela o vlastn psovou tvorbu a vydala prvn domc rockovou LP desku pod nzvem elva, kter dky chytlavm melodim a hravm textm zaznamenala znan ohlas nejen ze strany publika, ale tak u zanajcch kapel, pro n se stala jednm z hlavnch inspiranch zdroj. Snahu o propojen rockovho rytmu a eskho textu postupn nsledovaly projevily i dal kapely (Rebels, Apollo Beat, Shut Up). V oblasti hudebn orientovanch periodik se nru bigbtu pravideln vnoval asopis Melodie, kde byly uveejovny zasvcen lnky Jiho ernho, Lubomra Dorky a Jaromra Tmy. Spolenm silm praskch klub Beat Fan Club, Arocola Club a Music F Club zaal vychzet od roku 1968 bigbtov zamen asopis Pop Music Express, jeho grafickou pravu zajioval vtvarnk Karel (Kja) Saudek. odstavec Pestoe v letech 1967-1968 dochzelo k nebvalmu rozvoji na domc bigbtov scn, ekalo tento proces nsiln ukonen zanedlouho po vpdu vojsk varavsk smlouvy na eskoslovensk zem. O dva msce pozdji vychz byl uveejnn v nmeckm periodiku Neues Deutschland lnek Kde je tanen hudba zneuvna, kter zahjil pozvolnou likvidaci bigbtu ze strany novm politickm vedenmnovho politickho veden. Pestoe

proti tomuto lnku vystoupilo mnoho domcch publicist, normalizan proces ji nebylo mon zastavit. Rockov nr byl opt zmrn vytsovn z domc hudebn scny.

Alternativn kultura v eskoslovensku Svtem se c mdn vlna hippies pronikla v druh polovin edestch let i na zem eskoslovenska, ovem v citeln skromnjm mtku, ne tomu bylo v USA nebo v Evrop. Mlad lid vyznvajc alternativn styl ivota byli oznaovni jako mniky, vlasatci i chuligni. Nvtva bsnka Allana Ginsberga v roce 1965 pedstavovala dleit stimul pro rozvoj neoficiln eskoslovensk komunity. Komunistick reim povolil po dlouh dob uspodn oficilnho majlesu, piem na nm byl krlem Majlesu se stal jmenovn prv Ginsberg. Hlavn shromadit pslunk alternativn kultury bylo stanoveno se nachzelo na schodech ped praskm Nrodnm muzeem, kde se jich schzelo obvykle nkolik destek. Vldnouc reim vak pouze nepihlel rozmachu tohoto hnut. Krom tvav kampan v oficilnm tisku uplatoval i represivn metody v podob policejnch zsah pi pleitosti rznch demonstrac. Dne 1. kvtna 1966 rozehnala VB neoficiln prvod mldee. ada astnk byla zatena a odsouzena k nepodmnnm trestm odnt svobody a v srpnu toho roku pijal Nrodn vbor hlavnho msta Prahy vyhlku proti chulignm. V praxi to znamenalo nsiln sthn zadrench, zkaz vstupu do veejnch prostor restaurac, kin, dokonce i ndra!
38

Prv dlouh vlasy se staly velmi

exponovanm a provokujcm symbolem protestu proti establishmentu a oficiln kultue. V dobovm tisku byly dlouh vlasy oznaovny za symbol zvrhlosti a tento vnj znak stail k tomu, aby dotyn zakouel strky v zamstnn nebo ve kole. Nkte lenov alternativnch hnut si svch dlouhch vlas cenili natolik, e nosili sdrov krun, a tak zabraovali nsilnmu a poniujcmu osthn vlas. Aktivity tto komunity vyvrcholily na jae 1968, kdy byla ustavena oficiln organizace sdruujc pslunky hippies pod nzvem Czechoslovakia Hippies Club Soul, kter mla 1100 len ve vku 15-25 let. Klub se aktivn podlel i na veejnch udlostech a jeho na svou innost demonstrovalo upozornil ast nkolika destek len na prvomjovm prvodu, kde kte pedali ptomnmu Alexandru Dubekovi drek na dkaz jejich podpory. K alternativnmu hnut neodluiteln patily undergroundov kapely, jejich hudebn i vizuln projev se inspiroval psychedelickm stylem, kter v zpadnm svt reprezentovala
38

Miroslav Vank, Byl to jenom RocknRoll?. Praha: Academia 2010, s. 232.

pedevm kapela The Velvet Underground. Dodnes nejznmj domc undergroundovou kapelou z tohoto obdob zstv The Plastic People of the Universe. Akoliv se jej lenov oteven hlsili k zpadn undergroundov kultue, jejich inspirace byla spe tuen a intuitivn, nebo informace o tomto hnut byly nepln a mnohdy zkreslen. Texty jejich psn Textov doprovod tvoily pevn vlastn i pevzat bsn. Hudba byla dlem lena kapely Mejly Hlavsy. Umleckm vedoucm Plastic People of the Universe se stal kunsthistorik Ivan Martin Jirous, kter se podlel i na vizuln prezentaci koncert skupiny Young Primitives. Tato kapela poutala pozornost prv svm drazem na vtvarnou a inscenan sloku svch vystoupen a jejich koncerty svm prbhem asto pipomnaly umleck happeningy. Kupkladu na jednom z koncert byla nad publikem zavena s s vycpanmi rybami, bhem koncertu byla na publikum stkna voda a v samotnm zvru dolo k pdu zaven st na publikum, kter bylo symbolicky uvznno. V Marinskch Lznch vznik pod vedenm Milana Knka skupina Aktul sloen z amatrskch hr i hudebnch analfabet. Nstrojov obsazen se neomezovalo pouze na bn hudebn nstroje, ale zahrnovalo i hru na pily, brusky a vrtaky. Vtina undergroundovch kapel definitivn zanik v roce 1972, kdy bylo vydno vldn usnesen, v nm Ministerstvo kultury rozhodlo provst rekvalifikan zkouky, kter znamenaly konec pro vtinu alternativnch, ale i rockovch uskupen.

Chuligni ve Formanovch eskch filmech Zde je nutno njak navzat na pedchzejc kapitolu, aby bylo zdvodnno, pro jste j vnoval takov informativn prostor, provzat to s vlastnm tmatem prce, tedy s Formanovmi filmy! Kdy skote rovnou k chulignovi, vypad to jako samostatn lnek. Ostatn i pedchoz kapitola o skupinch je hodn autisticky sobstan a nen organicky vpojena do celkov struktury. Vraz chulign spojen v prbhu padestch let pevn zakoenil v dobov mluv eskoslovenskch obyvatel jako hanliv oznaen outsidera, nepizpsobivho pslunka mldee, kter se uritm zpsobem odliovala od bnho prmru, a u extravagantnm stylem oblkn, uvolnnm chovnm i napodobovnm zlibou atribut v zpadn kulturye. Takzvan chChuligni pedstavovali tvoili jaksi pokraovn subkultury psk, kter eskalovala v letech 1953-1954.39 Slovo chulign nen vzno na fixovanou, konkretizovanou pedstavu, spe pedstavuje znamenalo urit rmec, do nho si tehdej
39

Viz. poznmka

obyvatel dosazovalipromtali sv individuln pedstavy, vychzejc , podloen obavami z jinakosti a strachuem z neznmho. Na tento strach z neho, co se vymyk z veobecn pijman normality, odkazuje pomrn bohat genealogie tohoto pojmu.40 Vraz chulign jasn vymezoval hranice normality a legitimizoval perzekuci nepizpsobivch oban., kte byli zahrnuti pod tento pojem. Pestoe se jednalo o diverzifikovanou skupinu obyvatel, a samotn definice pojmu byla velmi mlhav. Slouil tehdy pedevm jako zminka pro tehdej mocensk praktiky, kter napomhala soustedn likvidaci alternativnch nzorovch hledisek. Hlavn rozmach ten pojem ovem prodlal v Sovtskm svazu, kde se stal po revoluci normativnm pojmem, samostatnm paragrafem trestnho zkona. Od 20. let se bn pouval a nabyl takov neohranienosti, e se v 50. a 60. letech rozkoatil do pti stup, kdy bylo v podstat mon za chuligna oznait kohokoli. 41 Vnj podoba chulign prochzela kontinulnmi promnami. Spolenm znakem zstvala snaha o vstednost, co vedlo k pestr koli nejrznjch odvnch doplk na tehdejm trhu obtn sehnatelnch. odstavec Pedstavu o chulignovi, kter byla sdlena vtinovou spolenost, do znan mry urovala tehdej mdia. A u se jednalo o anekdoty otitn v satirickm asopise Dikobraz, nebo o nejrznj televizn poady.42 V publicistickch lncch, provolnch, proklamacch, v dopisech a rezolucch se vyskytuje stedn protiklad svazka, dnho poctivho obana, na
40

Vraz chulign pochz z Anglie, kam se v polovin 19. stolet pesthovala rodina Houlihan, piem jejich jmno bylo poanglitno na Hooliganovyi. Tito Irov se oste vymezovali vi Anglianm a pchali rozmanitou kriminln innost. Tato irsk rodina se postupn stala nmtem pouovch psn a kabaretnch vstup, kde ji zskala nabyla fiktivn podobu rysy a symbolizovala nabyla podoby symbolu xenofobnho vztahu Anglian k Irm. Vraz Hooligan se objevuje v oxfordskm slovnku z potku dvactho stolet, kde oznauje poulinho vtrnka. Politick vznam nabylo toto slovo v carskm Rusku za vldy cara Mikule II. Hooligan je transformovn na chuligna, kter a oznaovaluje politicky podezel ivly. Po VSR (Velk jnov Socialistick revoluce) dochz opt ke zmn jeho vznamu, nebo pojem zahrnoval vechny pivnky a obyvatele ttc se prce, a stal se samostanm paragrafem trestnho zkona. Do eskoslovenska slovo proniklo se dostal z Polska, kde bylo vzkeno v padestch letech ve spojen s vtrnky, kte pepadvali non chodce.
41

Vpov Matje Kotalka. In: Tv cyklus Historie.czs, Potpky, pskov, chuligni (re. Vclav Kstek, Vtzslav Romanov, 2010.)
42

Kupkladu poad O mld a romantice z cyklu Zvdav kamera byl zaclen na otzku, koho lze povaovat za chuligna. Ve studiu byly ptomny dv party z Chebu, kter vedly spor o mstn Mlnskou v. Tyto skupiny vak nekonaly pouze prospnou innost v podob renovace zmnn ve, ale pchaly i drobn vtrnosti. Tito chuligni byli v poadu konfrontovni se zstupci Nrodnho vboru a SM. Pedstavitel svazk apeloval na mlde, aby vstoupila do SM, kde bude moci lpe realizovat sv plny. V poadu byl zjevn skryt implicitn propagandistick zmr zredukovat rozmanitost mldenickch skupin a unifikovat je pod ztitou SM.

stran jedn a pska nebo chuligna na stran opan. Ovem mldenick organizace v tom rovn asto vid vlastn rezervy e mus bojovat s odlivem lenstva, e se i formln lenov nezapojuj a netrv voln as podle jejich pedstav.43 Akoliv ve Formanovch filmech nejsou zobrazeni typit pslunci subkultury chulign, s pojmem chulign se lze v jeho eskch filmech setkat pomrn asto. Kdy se hlavn hrdina filmu ern Petr vrac z aje, matka jej podrob je podroben opatrnmu vslechu ze strany sv matky, piem v nm jeden z jejch dotaz se tk i chulign, s obavou, aby se k nim Petr nepipojil. v jednom z jejch dotaz zazn i obvan vraz chulign.44 Starostliv matin vraz vak nijak nespecifikuje, co si pod nm sama pedstavuje. prozrazuje, e se obv, aby Petr nepropadl tmto svodm, avak je otzkou, kdo by ml bt onm chulignem, o nm matka hovo, nebo Ostatn dn z filmovch postav skutenho chuligna nereprezentuje.nen takto specifikovna. Nakonec se obnauje spe przdnota skryt za tmto vrazem a splv s proudem dalch kladench dotaz. odstavec Ve filmu Lsky jedn plavovlsky zazn rovn slovo chulign tentokrt u v podn pslunk mlad generace a v tomto kontextu dostv jist nboj vzpoury Nen ji vyslovovno s iracionlnm strachem, ale naopak s nadenm. Zazn na zatku filmu, kde dvka temperamentn interpretuje pse To co bylo vera, nen kad den, v n slovo chulign zastupuje touhu mlad generace po svobodn existenci. Vyznn Zobrazen tto touhy nepostrd romantick rysy, pestoe pse me na prvn pohled psobit cynicky a vulgrn.45 (A z t velk lsky stal se ze m chulign.). Za chuligna je oznaen tak opil mladk, kter se dostane do sporu s hasiskm sborem ve filmu Ho, m panenko. V nsledujc potyce je mladk vyhozen ze slu za spln jednoho z hasi. co jeden
43

Vpov Matje Kotalka. In: Tv cyklus Historie.cs, Potpky, pskov, chuligni (re. Vclav Kstek, Vtzslav Romanov, 2010.)
44

Matka: S kterejma klucma si tam byl? Petr: Tam ns bylo vc. Matka: Byli to slun kluci? Nebyls tam s kejma chulignama? Petr: Ne.

45

V psni se opakovan zazn objevuje osloven vole, pochzejc z typick v argotu pskovsk komunity, ostatn , kter se zafixovalo zafixovan mezi uritm typem mldee a dodnes. V roce 1953-1954 byla v Dikobrazu uspodna kampa proti pskm, v n piem zde bylo kritizovno i toto osloven, co me poukazovat na jen potvrzuje jeho tehdej rozenost.

z hasi rozezlen komentuje.46 Star generace tedy pron tento vraz s despektem, co odpovd konvenuje s jeho pvodnmum xenofobnmu podtextuem, kter je vyuvanmu v n represlich ze strany komunistickho reimu. a jeho , piem jej sami aktivn dopluj svmi vlastnmi stereotypnmi pedstavami. odstavec Formanovy postavy vyslovuj uvaj slovo chulign tm automaticky v nejrznjch situacch, ani by se staraly o ohlely na vhodnost jeho pouit. aplikace. Tento automatismus poukazuje na postupn znejasnn vznamu tohoto slova, kter se ustlilo v mluv konformnch dosplch se stalo frekventovanou soust dobov mluvy jako . Slovo chulign tak nabv povahy automatickho prostedku pro vyjden automatick vyjden iracionlnch obav. Zatmco pro mladou generaci mlo zskv dky preferovanmu oficilnmu vznamu pchu ehosi zakzanho, a tm pdem i pitalivho.

Nstup malch divadelnch scn47 Zrodek pozdjch malch scn se zformoval v rmci nejrznjch recesistickch studentskch skupin, jejich poetika byla vzdlena oficiln hudebn i divadeln tvorb. Struktura tchto pedstaven vystoupen byla zaloena na krtkch, satiricky zamench scnkch, propojench amatrsky interpretovanou hudebn slokou. Zsadn vliv pipadl ji zmnnmu Akord Clubu, kde ji v padestch letech zaznl rocknroll a kde sv prvn autorsk psn skldal Ji Such. Akord Clubem prolo nkolik vznamnch osobnost esk populrn hudby: Waldemar Matuka, Ji litr a texta Pavel Kopta. Oblben textappealy (1957-1958) byly vsledkem osobit poetiky Ivana Vyskoila. Tyto pravideln poady pedstavovaly originln sms satirickch koment, psn a improvizace. Mlad heret absolventi DAMU se sdruovali v malm divadle divadlku Rokoko (1958), kde provozovali sv kabaretn psma. Hana Hegerov, Helena Vondrkov, Marta Kubiov, Vclav Neck a mnoho dalch interpret zde zskvali sv profesn zkuenosti. Postupn dochzelo ke stylovmu vyhrann jednotlivch divadelnch ansmbl, co vedlo k zakldn vlastnch divadel s osobitou poetikou. odstavec

46

J ti dm posran hasii, ty chuligne jeden! asto se uv tak oznaen divadla malch forem.

47

Kolektiv tvrc psobc v Akord Clubu zaloil v roce 1958 Divadlo na Zbradl, kde byla inscenovna zinscenoval hrua Jiho litra a Jiho Suchho Kdyby tisc klarinet, kter byla pozdji tak zfilmovna. pevedena do filmov podoby. Ji Such vak zakrtko odchz, aby zaloil vlastn divadlo. Hudebn skladatel Vladimr Vodika se stal novm editelem Divadla na zbradl a spolu s Pavlem Koptou skldali psn pro ansonirku Ljubu Hermannovou, kter dostala monost prezentovat sv vyzrl pveck umn v nkolika pedstavench. Nejznmj zstupce malch scn hudebn divadlo Semafor (1959) zaloili zakldaj Ji Such se a Ji litrem a aby si zajistili si tu plnou autorskou kontrolu nad uvdnm repertorem. Po odchodu ze Zbradl jsem se vrtil zptky do Reduty a kal si, e divadlo u dlat nechci. Nebt litra, tak pitom zstalo. Vrtil se tehdy z Bruselu, kde byl na zjezd s Laternou magikou, a kal:Hele my bychom mli zaloit divadlo, ale hudebn. A ponvad jsem si uvdomil, e psniky nm ly, tak jsem kvnul. A v tom divadle jsem byl j ten hlavn, take m nikdo nemohl vytpat z pdia. Napsal jsem honem lovka z pdy.48 Hra lovk z pdy pinesla do divadelnho prosted spontnnost, kultivovan a pitom velmi uvolnn humor a nekolen hereck projev tc prv z on nezatenosti profesionlnmi stereotypy. Hra zaznamenala obrovsk divck spch, k emu velkou mrou pisply i psn, kter postupn zlidovly (Pramnek vlas, Vera nedle byla). Semaforem prola ada osobnost neodluiteln spjatch s domc populrn hudbou, a proto se stal mstem, kter sehrlo zsadn roli v potcch vvoje modernho eskho popu. (Analzou tvorby a osobitou poetikou Semaforu se podrobnji budu zabvat ve tet kapitolea tto prce.) Z dalch progresivnch scnickch vboj t doby jmenujme divadlo Paravan v bvalch prostorch prask Redury. Satirik Ji Robert Pick a dramaturg Milan Schulz se orientovali pedevm na styl literrn-hudebnho kabaretu, kter prezentovali ve svm divadle Paravan v bvalch prostorch prask Reduty. Pro jejich tvorbu bylo charakteristick znan v irokm nrovm nrov rozpt, zahrnujcm ansony, oblast popu, staroprask antny nebo trampsk psn. Paravan nepitahoval pozornost publika takovou mrou jako ji zmnn soubory, nebo jeho tvorba byla zaclena na u okruh kulturn vzdlanch divk. odstavec Mal scny nevznikaly pouze na zem Prahy, ale spontnn se formovaly ve vtch mstech v rmci celho zem eskoslovenska. Brnnsk satirick divadlo Veern Brno strukturovalo
48

Zdenk A. Tich - Vlastimil Jeek, est z edestch. Praha, Radioservis 2003, s. 19.

svou produkci po vzoru novinovho veernku. Pro jJejich pedstaven byla charakteristick fragmentrn formaou, kter v rychlm sledu kombinovala psn, krtk scnky a vere. Npadit prce s hudebnmi nry se projevila v jejich spnm titulu Hamlet IV. Aneb Cirkus Elsinor (1962), k nmu sloil hudbu stl spolupracovnk divadla Ladislav tancl. Jednotliv postavy adaptace byly pitom charakterizovny intonanm okruhem pro n pznanm. Lehkovn Hamlet, tedy nap. obdobou trampsk psniky, hrobnci melodikou mstsk periferie, hrabiv elsinorsk vlada zalykavou kankou.49 Vrcholem tvorby Veernho Brna se stala inscenace Krl Lvra, jej autor Milan Uhde pepracoval pvodn bse Karla Havlka Borovskho do podoby absurdn hry, kde vloen psn interpretovan Ljubou Hermanovou oste komentovaly tehdej spoleenskou situaci. V prbhu edestch let vznikla cel ada dalch divadelnch soubor (ostravsk kabaret tafle, plzesk ALFA), avak jejich existence mla spe krtkodob charakter.

Televizn psniky, recitly a hudebn poady v esk televizi Za prkopnick poin v oblasti hudebn tvorby eskoslovensk esk televize lze povaovat filmov ztvrnn psn Dme si do bytu, kter je oznaovna za prvn esk videoklip. Pse interpretovan Josefem Bekem a Irenou Karkovou si zskala znanou pozornost divk a od sv premiry v roce 1958 se dokala mnoha reprz. Reisr Ladislav Rychman zde zskal prvn zkuenosti s tmto specifickm nrem, kter pozdji zroil pi prci na spnm muziklu Starci na chmelu (1964). Pse zan v kanceli, kde si mlad novomanel vybraj nov byt. V pbhu lze identifikovat dv roviny fikce. V detailu sledujeme nrt budoucho bytu a vzpt se obraz prolne do jinho abstraktnjho prostoru, kter je vtvarn stylizovn prv do podoby tohoto grafickho nvrhu. Prolnut nkolika fiknch rovin oscilujcch mezi realistickou stylizac prostoru a k jeho abstraktnjm formm se objevilo ji v hollywoodskch muziklech.50 Abstraktn, zsti temn prostor, zaplnn jednoduchmi malovanmi kulisami (reprezentacemi bnch pedmt) evokuje kreativn mylenkov proces postupn vizualizace a konkretizace toho, jak by ml byt vypadat. Prostupovn fiknch vrstev tvoilo bnou strukturu televiznch psniek, hudebnch revue nebo zbavnch poad.
49

Ji Kotek, Djiny esk populrn hudby a zpvu (1918-1968). Praha: Academia 1998, s. 317.
50

odstavec Po spchu tohoto hudebn-scnickho minitvaru Dme si do bytu zaaly vzpt vznikat dal videoklipy, pro n se vilo oznaen televizn psnika. Populrn psn divadla Semafor byly nezdka v tto podob zfilmovny pro televizi. vyuvny pro tvorbu televiznch psniek. Tato spoluprce byla vhodn pro ob zastnn strany, nebo zvyovala divckou atraktivitu televiznho mdia a zrove napomhala masovmu rozen semaforsk tvorby v rmci po celmho zem eskoslovenska vetn venkovskch oblast. Stejn jako v obdob prvn republiky se stala i v edestch letech bnou prax synergie mezi rozmanitmi odvtvmi zbavnho prmyslu za elem vzjemn vhodn propagace populrnho lgru, a tm pdem potamo i vtch zisk plynoucch z jeho prodeje na zznamovch nosich nebo jeho uvdn v jinch mdich (televize, rozhlas). Mal kot, Marniv sestenice, Pramnek vlas a dal semaforsk psn zanedlouho zpopulrnly a obliba jejich interpret - Jiho Suchho, Waldemara Matuky, Evy Pilarov, Pavlny Filipovsk - prudce vzrostla. Televize se velkou mrou podlela na prosazen rodcho se popu. Zjem publika se na potku edestch let pesunul pedevm k osob zpvka. Jako zkuen reisi televiznch psniek se zakrtko etablovali Jn Roh a Vladimr Svitek. Jejich televizn psnika Zdvoil Woody, v n vystoupil se objevil Karel Gott v roli kovboje, obsahuje vtipn moment, kdy se ptomn krvy zdnliv roztan za pomoci zptn projekce. Tento zcizujc efekt upozorujc na iluzivnost filmovho mdia, smoval k modernisticky orientovan kinematografii. V dobovch televiznch psnikch vak nebyl ojedinl. Kupkladu vizuln doprovod k psni Mal kot z roku 1962 propojoval animovan scny s hranmi. Zpotku se zd, e sledujeme animovan film, avak po chvli se kamera oddl a divk zjiuje, e animovan film je promtn na pltn, ped nm danou pse zpv Ji Such. odstavec V roce 1960 natoil Ladislav Rychman psmo sloen z nejspnjch televiznch psniek pod nzvem Tisc pohled za kulisy. Jednotliv psn propojuj krtk scnky ze zkulis, kter jsou snmny tak, aby vzbuzovaly dojem dokumentrnch zbr. Televizn poad Tisc pohled za kulisy zskal bronzovou ri na pehldce festivalu televiznch poad v Montreux a stal se prvnm eskoslovenskm televiznm filmem ocennm na mezinrodnm festivalu. Jin hHudebn televizn film Zdeka Podskalskho Ztracen revue (1961), natoen o rok pozdji, byl na tomto festivalu ocenn hlavn cenou. Ve Formanov filmu Lsky jedn

plavovlsky se objevil v pozad scny jako hudebn i obrazov kulisa. Kdy Andula pijd za Mildou do Prahy, setk se s jeho rodii, kte sleduj v televizi tento film. Jejich vzjemn dialog, kter je veden pedevm ze strany zvdav Mildovy matky, podbarvuje tlumen hudba ze Ztracen revue s obasnmi prostihy na jednotliv segmenty dje. Zpletka tohoto hudebnho filmu je velmi prost: - klaun, kter vystoup ze svho plaktu, nabz eskoslovensk televizi svj nmt na hudebn revue, a pitom zav nejrznj peripetie. Ztracen revue kontrastuje s civilnm pojetm Formanova filmu, nebo, jak vyplyne z uvedenho nzvu, jedn se o voln propojen sled revulnch hudebnch sel, jejich spolenm jmenovatelem je zaujet hrou a fantazi. Ji v vodu je naznaen fantazijn rmec celho filmu, v nm sledujeme klauna, kter vysko z plaktu a pot se objev za televizn obrazovkou, z n vystrkuje svou hlavu a ukazuje nzev filmu. Zanedlouho obrazovku opust a vydv se do skuten budovy esk televize, kde chce uplatnit svj scn hudebn revue. Tato sekvence ilustruje prostupnost rznch fiknch rovin, jimi klaun plynule prochz. Ve filmu se objevily tehdej semaforsk hvzdy Waldemar Matuka, Eva Pilarov a Ji Such, kter je tak autorem ty psn obsaench v tto hudebn revue. odstavec Ovem zmnnou scnu v Lskch jedn plavovlsky doprovz pouze stedn jazzov instrumentln skladba, kter nenaruuje dialogy probhajc mezi Andulou a Mildovmi rodii.51 Naopak se zd, jako kdyby existovalo njak pouto mezi touto skladbou a promluvami Mildovy matky. Stdn stejnch motiv (snaha prohledat kufr, neustle stejn dotazy na Andulu) v pravidelnm monotnnm tempu jej ei se podob stdn hudebnch motiv, je zn v pozad. Matka nakonec vyerp oba sv spolenky, kte usnou, ji sp a jej hlas u doprovz pouze hrajc televizi, kterou nakonec vypne, aby tak ukonila jak televizn poad, tak svj monolog grotesku odehrvajc se nejen na televizn obrazovce, ale i v obvacm pokoji. Akoliv zbavn televizn vysln je spe nenpadnm prvkem skrytm v pozad, kter dokresluje atmosfru scny v obvacm pokoji, dokld ast vyuit masovch mdi ve Formanovch filmech. Skrze n Dky tomu do nich pronikaj autentick produkty tehdej hudebn kultury.

51

Scnickou hudbu ke Ztracen revue zkomponoval Even Illn, kter je rovn autorem hudby k Lskm jedn plavovlsky. Illn tedy vyuil vlastn pvodn hudby a uinil z n hudebn podkres Formanova filmu, co mn jej funkci, nebo se stv hudbou archivn.

Fantazijn svt ve Ztracen revue kontrastuje s kadodennost, do v n jsou ukotveny postavy Formanovch film Kadoron vet vydanch desek sttnm gramofonovm vydavatelstvm Supraphon pinel hudebn poad nazvan Album Supraphonu (prvn dl byl uveden v roce 1962). Modertor Vladimr Dvok zde uvdl zkrcen verze populrnch psn, kter byly zpvci pedvedli eny v jednoduchch studiovch kulisch. V nsledujc sti Album Supraphonu 2 se poprv objevilouje jmno Pavla Sedlka, dky nmu pronikl na obrazovky profesionln interpretovan rocknrollov nr. Poad byl v roce 1967 pejmenovn na Gramohit, avak byly ji odvyslny pouh dva ronky. Pse ivot je pes v Sedlkov interpretaci Jiho litra a Jiho Suchho bude podrobnji analyzovna v kapitole zabvajc se tvorbou tohoto autorskho dua Such litr., Nnelze vak opomenout, e tento hit uveden pse, kter se stala dleitou komponentou Formanova filmu ern Petr, existovala souasn i ve form televizn psniky (1963). Ve studiovm prosted, v podob uzaven krychle s mozaikovm vzorem, zde zazil vystupuje Pavel Sedlek se svou kapelou. odstavec Recital Jiho Suchho a Jiho litra odvyslan v roce 1965 vynikl npaditou inscenac prezentovanch psn. Cel vystoupen bylo prostoupeno spontnnm humorem pznanm pro tuto autorskou dvojici. V Recitalu litr zpval Kloko: je to pro nj pleitost k dadaistickmu vtipu s posuvem rytmick struktury (opouje se permanentn za orchestrem); se sravou sebeironi komentuje svj pveck vkon, protoe si to pi svm naturlnm komickm talentu me dovolit.52 Poad zahrnoval dvanct psn ze semaforskch pedstaven bel z Vinohrad a Recital, kter byly nateny ve studiov dekoraci
52

(pz), Hudebn rozhledy 17, 1965, . 8, s. 340.

komponovan ve stylu pop artu. Ticetidln cyklus Vysl studio A (1964-1966), jeho tvrcem byl Jaromr Vata, ml za kol prezentovat televiznm divkm zanajc zpvky, textae a skladatele. Nejvraznjm poinem tohoto reisra se stal hudebn televizn seril Pse pro Rudolfa III.(1967-1968), v nm tehdej hvzdy populrn hudby interpretovaly psn v historickch kulisch. Prostednictvm kouzelnho kesla mohly toti navtvit nejrznj historick epochy. Velmi populrnm se stal poad Nvtvn den Miloslava imka a Jiho Grossmanna z roku 1969, kter byl proloen psovmi vstupy vynalzav aranovanmi Jnem Rohem. Tento reisr vyuval rzn optick efekty, aby ozvltnil ve studiu inscenovan nahrvky. psn natoen ve studiu. Mezi jeho oblben postupy patilo kupkladu psobiv stdn negativu a pozitivu. Bigbt se na obrazovkch soustavnji objevoval a od roku 1968. Jeden z prvnch ucelenjch pokus o zachycen toho, co se dje v oblasti bigbtovho nru, vznikl ji v roce 1964. Krtk dokument Ivana Soeldnera Horeka (1964), natoen za podpory Krtkho filmu, pedstavoval tehdej leny skupiny Olympic, vetn Mikiho Volka, Yvonne Penosilov nebo Pavla Bobka. Bhem let 1968-1969 mli televizn divci monost zhldnout nkolik poad vnujcch se pmo bigbtovmu nru. Poad Kdopak by se beatu bl dokumentoval innost t elnch bigbtovch kapel Framus Five, Blue Effect a George and Beathovens. V esk televizi Brno byl realizovn poad Cesta, kter vede nikam, kde poprv inkovala i brnnsk kapela Synkopy 61. Zahranin vjezd skupiny Olympic je zachycen v dokumentu Olympic v Pai. Reisr Jan Nmec, jeden z pednch elnch pedstavitel esk nov vlny, natoil portrt zpvaky Marty Kubiov Nhrdelnk melancholie a Karla Gotta Gott story. V rmci poadu Hudebn navtvenka byl odvysln dokument o anglick skupin The Shadows. Na potku sedmdestch let se tento vstcn pstup k televizn prezentaci bigbtu zmnil a tento nr byl opt zatlaovn do pozad. Byla stanovena nov pravidla tkajc se vystoupen bigbtovch kapel v televiznm vysln. Msto toho, aby v hudebnch i zbavnch poadech inkovala kompletn kapela, zastupoval ji pouze zpvk, kter musel odzpvat pse z playbacku.

Promny esk filmov hudby v edestch letech

Bhem tto dekdy edestch let dochz k mnoha vraznm inovacm v rmci filmov hudby, piem je obtn tyto zmny shrnout do nkolika hlavnch rys, bez toho, ani bychom se vyhnuli dochzelo ke znanmu zjednoduen. , nebo Uu samotn nrov a tematick rozmanitost tto filmov produkce edestch let brn pehlednmu rozlenn. kolem tto kapitoly bude tedy pedevm upozornit na nov trendy spojen s uitm archivn hudby v dobov kinematografii, kter jsou reflektovny tak ve Formanovch filmech. Na konci padestch let se postupn rozpad jednotn ablona, kter je hojn uplatovna pi tvorb filmov hudby. Tato ablona spovala v nkolika dominantnch stylotvornch postupech. Hudba mechanicky koprovalauje obrazov dn, se zmrem m za kol umocnit zvyovat emocionln in scny, ale dosud se nedokzala osamostatnit jako neprojevuje snahu psobit jako samostatn vrazov prostedek. Rovn dochzelo k redukci hudebnho doprovodu, mizely rozshl orchestrln kompozice a ke slovu se dostvalaj komornj hudebn tlesa. odstavec Tato zmna byla je dsledkem postupnho odklonu od nru budovatelskch dramat k vednmu ivotu obyejnch lid, kter nastal dky politickmu uvolovn po roce 1956. Velk orchestr ji nesupluje patos a monumentalitu, tedy atributy spjat s jednnm kolektivnho hrdiny. Snahy o progresivnj pstup ke zvukov a hudebn sloce lze vysledovat v tvorb Vojtcha Jasnho, Jiho Krejka, Jiho Weisse a dalch generan spznnch reisr v druh polovin padestch let, avak jde spe o sporadick vskyt projevujc se pouze na nemnoha mstech filmovho tvaru. Ji Weiss se ve svm filmu Romeo, Julie a tma (1960) dsledn vyhbal lacin sentimentalit, redukovaluje hudebn doprovod a pro zven dramatinosti vyuval kontrapunktu hudby a obrazu. Bylo dkazem odvn modernizace, e se tm vechny scny sbliovn Pavla s Hanou v Romeovi, Julii a tm obely bez hudby, je by bvala intenzitu chvil, rodc se z napt mezi cudnm milostnm opojenm a neustle ptomnou zkost, zastela pkrovem banalizujc sladkobolnosti.53 Mraziv psob bezelstn trylkovn kanrka rozlhajc se mezi pavlaemi, nebo tvo kontrast k dramatickm udlostem odehrvajcm se ve chvli, kdy jednotky SS kontroluj dm, kde se ukrv idovka Hana. Kovov a neosobn hlas z tlampae pedtajc jmna popravench ve filmu Vy princip (1960) nen pouhou realistickou zvukovou kulisou, ale nabv i abstraktnho vznamu, nebo vzbuzuje pocit odcizenosti a strachu, kter
53

Zdena kapov, Cesta k modern filmov poetice. In: Stanislava Pdn Zdena kapov Ji Cieslar, Dmanty vednosti. Praha: Prask scna 2002, s. 42.

charakterizuje obdob, kdy hodnota lidskho ivota byla redukovna na mechanicky vysloven jmno. Na potku edestch let dochz k vznamn generan promn a inovaci u obmn skladatel filmov hudby, nebo v prbhu tohoto obdob se objevilo 47 novch skladatel mlad a stedn generace. Mezi nejvytenj tvrce patili Zdenk Lika, Svatopluk Havelka, Ji ust, Lubo Fier, Even Illn a Karel Mare. Nastupuje rovn mlad generace reisr dkladn obeznmen s aktulnmi trendy ve svtov kinematografii, je se vymezuje proti dosavadn strnulosti panujc v eskoslovensk kinematografii a obohacuje domc tvorbu o nov formln postupy, nrov okruhy a spoleenskokritick tmata. Toto uskupen oznaovan jako esk nov vlna vak nemlo stanoven dn jednotn program, nebo jeho sla spovala prv v odlinosti jednotlivch tvrc a jejich specifickhomu pstupu k filmovmu mdiu. Jednotliv reisry ovem spojuje odpor ke li, kter zakoenila v eskoslovensk kinematografii padestch let. Odmtalij jednoznan ideologick teze diktovan komunistickm reimem, kter jsou mechanicky ilustrovny v mnoha tehdejch filmech a zamuj se na przkum kadodenn it reality. Za klov osobnosti esk nov vlny lze povaovat Miloe Formana, Vru Chytilovou, Jiho Menzela, Jana Nmce, Evalda Schorma, Jaromila Jiree, Ivana Passera, Pavla Jurka, Jaroslava Papouka a Jana Schmidta.54 Tvrci nov vlny tedy pinej mnoho rznch nhled na okoln realitu, piem pro sv zmry vyuvaj rozmanit hudebn materil. Hudba u tchto tvrc ji nemla nen nositelem vyznaovat jasn urench mylenkyek i emoce., tvrci se zamuj V hlubm zamen na vnitn ivot lovka a vyvstvala tak poteba vyjadovat diferencovanj emotivn stavy, kter zdraznituj subjektivitu a nejednoznanost naeho ve vnmn svta. Domc skladatel optovn navazovaliuj kontakt s nejnovjmi hudebnmi proudy, co se promtlo i do filmov hudby. Jednm z elnch pedstavitel tchto avantgardnch tendenc byl je hudebn skladatel Jan Klusk, oceovan i v zahrani, jeho

54

Je vak teba podotknout, e toto oznaen nezahrnuje tvrce, kte rovn vrazn pispli k obrod na kinematografie, avak patili bu mezi generan star souputnky (Otakar Vvra, Ji Krejk, Karel Kachya, Vojtch Jasn, Frantiek Vlil, Jn Kadr, Elmar Klos, Ji Weiss aj.) nebo se clen vnovali nrov kinematografii (Oldich Lipsk, Vclav Vorlek, Pavel Hobl, Jindich Polk aj.).

tvorba je azena do proudu Nov hudby.55 Klusk uplatovaluje svj kompozin talent tak ve filmov oblasti, nebo asto spolupracovaluje s tvrci esk nov vlny.56 Nov technologick prostedky umoovaly vrazov obohacen filmov hudby o elektronick zvukov efekty. Vcestop magnetofony, stereofonn zvuk a dal inovace v oblasti zvukov techniky nabzely mnohem ir monosti prav zvukovho signlu. Vzrstal tak vznam ruch, kter zajiuj realistickou evokaci danho prosted. V edestch letech se lze setkat s nkolika ppady extrmnho potlaen hudebn sloky ve filmech Dmanty noci (1964), O slavnosti a hostech (1966) nebo Konec srpna v hotelu Ozon (1967). Ruchy se tak stvaj samostanm stylistickm prostedkem, nebo u nepln pouze ilustrativn funkci, ale svou npaditou stylizac dopluj obraz o nov vznamy. Akoliv dochzelo k redukci hudebnho doprovodu velkch hudebnch tles symfonickho charakteru, neznamen to, e se nevznikaly neobjevuj filmy, jejich podstatnou st tvoila prv hudebn sloka. Jej funkce je vak byla odlin, protoe asto figurovalauje jako integrln soust fiknho svta filmu a podlela se na evokaci zvukovho prosted, kter obklopuje filmov protagonisty. Praxe uvn archivn hudby57, zahrnujc slavn dla minulosti, se stala stv dobovm trendem ve svtov kinematografii a ovlivnilauje i eskoslovensk tvrce. 58 odstavec

55

Na potku padestch let se objevuje skupina avantgardnch tvrc, jejich zmrem bylo popt dosavadn tradice spojen s hudebn oblast a komponovat nezvisle na klasickm harmonicko-melodickm pstupu. Experimentuj s elektronickou hudbou, vyuvaj relnch zvuk jako hudebnho materilu, nechvaj do sv tvorby pronikat nhodnost nebo komponuj na zklad matematickch vzorc.
56

J. Klusk sSpolupracovaluje s Evaldem Schormem, Vrou Chytilovou, Jaromilem Jireem, Janem Nmcem a Janem Schmidtem.
57

Oznauje hudbu, kter nevznikla pmo pro poteby konkrtnho filmu, ale existovala ji ped jeho vznikem. Archivn hudba tak do vslednho filmu pin vznamy, kter pochzej z mimofilmov skutenosti nebo z jinho filmovho dla. Me se tak stt, e pvodn filmov melodie ped svou popularitou samotn film a osamostatuje se jako sobstan hudebn artefakt. Pojem archivn hudba je vak teba odliit od dnen, ho bn chpan uvan hudebn diegeze. pojmu diegetick. Tento pojem oznauje vechny elementy pinleejc do fiknho svta filmu, kter mohou bt vnmny filmovmi postavami, co se vztahuje i na hudebn sloku. Pokud m tedy hudba njak viditeln zdroj, nebo ji vnmaj postavy ptomn ve fiknm svt filmu, lze ji oznait za diegetickou, piem nezle na jej pvodnosti jako u hudby archivn.
58

odstavec Tento trend do znan mry formovaly filmy italskho neorealismu, nebo hojn vyuvaly archivn hudby.

Nejsou vak citovna pouze dla nru klasick hudby, ale dochz tak k hojnmu uplatnn populrnch nr. stedn pse z hollywoodskho filmu V prav poledne (High Moon, 1952) vygenerovala znan zisk plynouc z jejho prodeje a upozornila producenty na reklamn potencil, je me sktat zalenn populrn psn do filmu. Elmer Bernstein, jako jeden z prvnch, vychzel pi tvorb filmov hudby k filmu Mu se zlatou pa (The Man with the Golden Arm, 1955) z jazzovho nru. Tyto zmny iniciovan v prbhu padestch let zapinily, e v edestch letech se populrn hudba stala bnou soust hollywoodsk i evropsk kinematografie.

Archivn hudba jako nstroj spoleensk kritiky Tato strategie poukazuje na komplexnj pstup k filmovmu hudebnmu doprovodu, kter zskv svou vlastn autonomii, formuje se jako samostatn stylotvorn prostedek a pijm zskv nov funkce v rmci filmovho narativu. Archivn hudba ji nen omezena na zprostedkovnatele emocionlnho naladn jednotlivch scn na zklad svch melodickch a rytmickch vlastnost. Ddo ohniska zjmu se dostv i historick a spoleensk kontext, v nm dan hudebn dlo vznikalo. Hudba ve filmu ebn dlo me bt i nositelem ideologickho poselstv a probouzet v divkovi soubor oekvn a pedstav, kter konvenuje s reisrovm zmrem. Tuto funkci archivn hudby popisuje Milan Kuna: Tetm typem uit archivn hudby je tzv. ideln sept. Pi nm hudba citov a mylenkov dotv (dopluje, dokresluje) filmov zbry a sekvence Uveme si pklady: film vyprv o husitsk tradici. Zn-li Smetanv Tbor ve vhodnm vztahu k tmto zbrm, me vzbudit mocnj in u divka ne samotn filmov zbr.59 Hudba v tomto ppad dotv a umocuje vyznn obrazov sloky. Pokud archivn hudba vyjaduje urit soubor hodnot, kter je protikladn k tomu, co se odehrv v obrazov a narativn rovin, zskv schopnost upozorovat na promnu spolenosti a kritizovat jej souasn hodnoty. odstavec Tvrce me postupovat tak opanm zpsobem a zmrn naruit ideologick poselstv archivn hudby, tm, e ji konfrontuje s uritmi fakty nebo udlostmi, kter odhaluj jej vykonstruovanost, a dochz tak k jej demytizaci. Hudba tak me poslouit ke kritick reflexi spoleenskch problm, stereotyp, uritch spoleenskch vrstev a kolektivnch
59

Milan Kuna, Zvuk a hudba ve filmu. Praha: Panton 1969, s. 122.

sn, kter se poj s pslunmi konkrtnmi djinnmi seky. psluejcch konkrtnm djinnm sekm.60 Po nstupu komunistickho reimu dochzelo k dslednmu protovn folklorn hudby na kor progresivnjch nr (jazz, rocknroll), piem a tato snaha se odrela i v dobov kinematografii. Kupkladu film Ztra se bude tanit vude (1952) programov tematizoval tmatizuje toto kulturn smovn i v hudebn sloce. Krom optimistickch budovatelskch psn zde zaznly tradin lidov psn a jazz. Zvren sekvence odehrvajc se na III. svtovm festivalu mldee v Berln, pedstavuje pedstavovala vstin pklad tehdej prezentace folkloru, kter je spojena s pragmaticky zvolenmi symboly - s mldm, nvratem k nevinnosti a tradicm. Folklorn soubor tedy reprezentuje nrodn kulturu nenaruenou cizmi vlivy. Mlad protagonist iniciativn sbrali se zjmem sbraj informace tkajc se pvodnch lidovch psn a tanc, zatmco jedin zporn hrdina, kter pozdji emigruje na zpad, holdovaluje jazzu. Vesnick folklorn skupiny ustoupily do pozad, vdy na vesnici zaalo nsiln zdrustevovn. Zaaly se prosazovat mstsk (ale i odborsk, vojensk a jin) soubory lidovch psn a tanc. Jejich vystoupen mla a pli asto ideologick a propagandistick rz a preferovala tzv. novou tvorbu. To je tvorbu podporujc budovn socialismu. Dochzelo k masovmu zneuvn folkloru a jeho protovn na kor jinch kulturnch nr.61 odstavec Tvrci nov vlny na toto zneuvnit folkloru tehdejm reimem oteven reagovaliuj. Folklor ji nebyl nen vyuvn pouze jako prostedek pro symbolick vyjden naeho sept s tradinm zpsobem ivota, ale je reflektovalna jeho stal se i reflex umle zkonstruovanho ideologickho fetie, v neivotn podoba, kupkladu kter se projevuje v rmci na prvomjovch prvodech, v televiznch poadech a mnoha dobovch oslavch. Nejvraznji se tento obrat zrcadl projevil ve filmu Jaromila Jiree ert (1968), kter je natoenho dle stejnojmenn pedlohy Milana Kundery. Hlavn hrdina Ludvk Jahn se po letech vrac do svho rodnho msta, aby zde vykonal dlouho plnovanou pomstu. Dvrn znm msta z jeho minulosti spoutj proces vzpomnn a na povrch opt
60

Kupkladu kolektivn sen o lepch ztcch a astn budoucnosti, kter byl prosazovn pevld v eskoslovensku prvn poloviny padestch let. Akoliv se vtina film z tohoto obdob odehrvala v minulosti nebo v tehdej souasnosti, jejich pohled byl je vdy upen k budoucnostibudoucmu, jej jeho nznaky jsou ji zformovny v ptomnosti.
61

Frantiek Synek, Rozhovor s dr. Janem Kristem k jubileu festivalu MFF Strnice. Folklor 16, 2005, . 3, s. 24.

vyplouvaj traumatizujc proitky. Tyto reminiscence jsou v nkolika ppadech doprovzeny lidovmi psnmi, kter tvo ironick kontrapunkt k obrazovmu doprovodu, nebo Ludvk Jahn vnm zejmna odvrcenou stranu tchto psn. Lidov pse je zde obohacena o dodaten vznam vyplvajc z jej bezohledn exploatace v 50. letech a poukazuje na odlinou podobu souasn vesnice, kter prola mnohmi vynucenmi zmnami. ivot obyvatel ji nen natolik spjat s tradinmi rituly: dochz k nsiln kolektivizaci, potlaovn duchovn oblasti ivota venkovskch obyvatel a jejich spontnn zpvnost je nahrazena stranickmi oslavami. Ludvk zavt na zkouku cimblov kapely a pse Dobr je, dobr je, e u nen pna v nm probouz vzpomnky na vojenskou slubu u Pomocnch technickch prapor, provzenou charakterizovanou tlakem, poniovnm a vysilujc prac. Hudba tak pidv k prezentovanmu vjevu dal vznam a podl se na mnohovrstevnatosti vsledn vpovdi. odstavec Dokumentrn film Karla Vachka Moravsk Hellas (1964) zachytilcuje prbh Strnickho festivalu, piem v nm ukazuje protagonisty tchto slavnost v nepli pznivm svtle, odhaluje jejich finann motivace a vmluvnmi obrazy zprostedkovv neodidealizovan pohled na folklor. tento fenomn. Oproti tomu fFilm Vichni dob rodci se vymknul vymyk z tchto snah, nebo a lidovou hudbua je zde prezentovalna jako pirozenou soust ivota venkovskch obyvatel. Lidov psn jsou spontnn interpretovny pi pleitosti nejrznjch setkn, dokresluj atmosfru pospolitosti a inn podporuj cyklick pojet asu, kter prochz vemi vrstvami filmu. 62 Proteovanm nrem se stalav i dechov hudba, nebo je se mezi eskoslovenskm obyvatelstvem se t znan oblib. piem Jjej pozitivistick, bezkonfliktn charakter a napojen na vlasteneckou tradici druh poloviny 19. stolet, konvenuje cele vyhovoval totalitnmu tehdejmu reimu. odstavec Ve filmu A pijde kocour (1963) byla nNpadit prce s hudebnmi motivy ve filmu A pijde kocour (1963) je do znan mry postavena prv na ve zmnn strategii, nebo psobivost archivn hudby vyplvala ze znalosti historickho kontextu jednotlivch nr. Dechovka je zde vyuita pro ironizaci scny, kdy editel pod hon na kocoura. Tko by se asi nkomu lpe podailo vyjdit smnost situace, kdy editel koly s ostatn sebrankou

62

Svatopluk Havelka sloil k tomuto filmu tak vlastn melodie ve folklornm duchu.

pochoduje s pukou u lce za kocourem a nakonec stl jen do atrapy, ne prv oficiln slavnostnm malomckm lidovkovm pochodem.63 V kinematografii edestch let dochzelo postupn ke kritick revizi pedchozho desetilet,64 kter ji nebylo nen nahleno jako radostn budovn socialistick vlasti., piem Ccharakteristick nr budovatelskch psn neodluiteln spjat s tmto obdobm slouil jako dkaz kolektivn sdlen iluze. Naivita tchto psn me vytvet nechtn komick efekt a vnet ironii do jednotlivch scn. V kKrtkm film Konec jasnovidce (1957/1963)65 obsahuje jeden z prvnch moment, kdy byla je budovatelsk pse vypouita v zmrn ironickm vznamu. Jednoduch zpletka, je postavena na komickm npadu, v nm se skrv i obsahovala opatrnou skrytou kritikua tehdej byrokracie. Dokud jasnovidec vykonv svou praxi jako soukrom osoba, ve funguje ke spokojenosti vech klient. Kdy je vak pinucen k tomu, aby se zalenil do komunlnho podniku, spokojenost klient vrazn kles, vzhledem ke sloit administrativ a nekvalitnm slubm. O zalenn jasnovidc do sttnho sektoru se dozvdme z monte novinovch lnk. Tento moment je byl doprovzen optimistickou hudbou Jiho litra, piem a v zvru tto sekvence se objev zaznla v ironickm podtnu nkolikavteinov citace ze skladby Budujeme, jejm autorem je Vclava Dobie. odstavec Obdobn ironizovna je Vve filmu Vichni dob rodci (1969) zazn skladba Kupedu lev, zptky ni krok, v okamiku, kdy nov zvolen funkcioni aknho vboru Nrodn fronty vypochoduj vychzej z obecnho adu. Hudba zde pedznamenv budouc udlosti nezvisle na obrazov sloce, nebo lze vytuit, e dojde k velkm zmnm, kter negativn dopadnou zapsob na vesnickou komunitu. Duan Hank vytvoil ve svm filmu Priiel k nm Old Shatterhand (1966) pestrou kol hudebnch citac, kter vtipn glosuje situace odehrvajc se v obrazov rovin. Film nahl tehdej spoleenskou realitu v eskoslovensku oima zahraninho nvtvnka, piem odhaluje mnoho absurdnch
63

Milan Kuna, A pijde kocour. Hudebn rozhledy 15, 1963, . 20, s. 863.

64

V dobovch filmech (Kad den odvahu, Bloudn, Ohldnut) se zaalinaj objevovat hrdinov stedn generace, kte prochzej obdobm deziluze, protoe si uvdomuj, e se ve svm mld propjili falenm idelm a uvnit sebe nenachzej nic jinho ne przdnotu. Tomuto tmatu se systematicky vnoval zejmna scenrista a reisr Antonn Ma.
65

Film Konec jasnovidce byl natoen v roce (1957), ale byl zakzn a do distribuce uveden a v roce 1963.

moment, kter pin ivot v socialismu. Budovatelsk pse opvujc lidskou prci podbarvuje zbry dlnk v praskch ulicch, kte pospvaj, stoj openi o sv lopaty a ignoruj pracovn proces. Pse je tak odhalena jako falen konstrukce, kter je zaclena zcela mimo realitu, piem zatmco napt mezi hudbou a obrazem vytv zamlen komick efekt. odstavec Ve filmu Film Skivnci na niti (1969/1990) Jiho Menzla, kter se odehrv v prosted kladenskch ocelren, kam jsou odklzeni lid nevyhovujc tehdejmu reimu, se hojn vyuilo archivn hudby k dokreslen atmosfry na potku padestch let. Z rozhlasu se line zaznv pestr hudebn sms reprezentujc tehdej dominantn hudebn nry. Dechovky jsou stdny budovatelskmi psnmi, kter oste kontrastuj s prostedm skldky eleznho odpadu. Na tomto mst dochz k relativizaci vekerch hodnot, a vci se navracej zpt do nerozlienho chaosu, proto zde vynik naivita tchto optimistickch psn opvujcch budovn novho du. Skrze sugestivn spojen archivn hudby s obrazem je znzornn rozpor mezi iluzivnm obrazem ivota vytvenm oficiln propagandou a konkrtn itou realitou, kter nabv a hrozivch rozmr, nebo pracovnci skldky postupn miz. Budovatelsk psn tak mohou vyvolvat komick efekt nebo ironick odstup, ale zrove v sob obsahuj i tento hroziv aspekt, kter vyplouv na povrch vdy, kdy jsou propojeny s relnmi dobovmi udlostmi. Pestoe Forman tuto funkci archivn hudby pli nevyuval, ve filmu Lsky jedn plavovlsky jsou dv situace, v nich byl je zdraznn historick a spoleensk kontext uit hudby. Prvn moment pedstavuje pjezd vojensk posdky do Zrue nad Szavou, kter je dychtiv oekvna mstnmi dvkami, avak vzpt pichz zklamn, nebo pijdj pouze star zloci. Pochodujc zloci zpvaj vojenskou pse Smr Praha66, kter byla
66

Pse Smr Praha. Hudba: Ervn Toman. Text: Jan Mare.

Pes splenit, pes krvav eky jdou mstc pluky neochvjn dl. Na na stran srdce, prvo, vky, jdem vped jak as, jak pomstyhrozn val. S potomky slavnch ruskch bohatr vnuk husit jde bok po boku vped. Jsme zbra i hrz rodcho se mru, jsme novch dn pedn dern sled.

jakousi hymnou eskoslovensk vchodn armdy, j velel veden generlem Svobodaou, pi jejich cest od Sokolova pes Duklu a na esk nae okupovan zem. Pse symbolizujc hrdinstv a odvahu oste kontrastuje s pochodujcmi zloky a znsobuje trapnost cel situace. Patos psn tak psob ponkud nepatin, nebo je interpretovna ve zcela vednm kontextu, co do znan mry relativizuje dleitost vznamnch historickch udlost, a spe upomn na ubjejcc kadodennost v n ij dvata z textiln tovrny. ij. Takto psob uit tto psn pi sledovn filmu z asovho odstupu. Avak je teba pipomenout, e vzhledem k neustlmu uvdn tto psn v rmci rozhlasovho vysln, dolo ke ztrt jejho pvodnho vznamu. Posluchai ji zaali vnmat zcela automatizovan a stala se pro n tm neslyiteln. neviditelnou. V tomto kontextu se tedy jednalo spe o parodii na dobovou hudebn kulisu. V druhm ppad V druhm pkladu v Plavovlsce je vyuita archivn hudba, kter inn tlumo pocity hlavn hrdinky, pestoe se jedn o instrumentln skladbu spadajc do nru klasick hudby. Na samotn A v zvru dochz k uritmu zduchovnn filmu, ve kterm tvrci a do tohoto momentu tto doby se svmi hrdiny pli nesouctili a sp je sledovali s ironickm nadhledem. Tento obrat nastane se realizuje prv pomoc prostednictvm zvrenho opusu, psn, kter emocionln dotvoil zobrazenou situaci. Jedn se o Ve zhudebnn modlitby Ave Maria, jejm elem bylo jako by se Andule dostvalo dovoln se pomoci nebo ochrany. Marie. Tento modlitebn tText tto modlitby, kter Tato modlitba pat k zkladm liturgie mezi zkladn liturgick texty Novho

Ref : S velikou armdou rvt se jdemse smrt, ns s Rudou armdou nikdo nerozdrt. My svorni a silni pst sv zvedme, spolen v boj, pjdeme vped a nebo spolu padneme. S Uralu z, kde zpad tone v koui, do srdc vrnch por Lidic leh. V vzdorn hlas je nm majkem v boui, sl n krok, horouc vzpory dech. A my u jdem, v pochodu milion, roste n zpv z krve a popele, smrt rozsejem v ozvnu dtskch ston, rozbitch sn odvn mstitel.

zkona67 a Text se dokal se mnoha zhudebnn; piem jedno z nejpopulrnjch, kter bylo je vyuito v tto filmov sekvenci, vytvoil Charles Gounod.68 Andula potaj naslouch za dvemi hdce Mildovch rodi a dozvd se, e Milda povauje jejich krtkodob vztah za bezvznamn. Sledujeme jej pl, a pot piem nsleduje zbr stih z do interntn lonice, kde si hrdinka ped spanm ept se svou kamardkou. Vzpt je odhalen zdroj do t doby nediegetick hudby: pPse je interpretovna mladou zpv nn dvkaou, je m dlouh s dlouhmi vlasy, v jejm projevu je a symbolizuje citlivost a zranitelnost, na rozdl od obhroubl dvky z vodu filmu69,kter s interpretuje rocknrollovou psn pse To co bylo vera, nen kad den. Jako kdyby zde byla prezentovna dvoj tv mlad generace, na jedn stran kter skrv svou nejistotau a obavy pod maskou drsn vize, vzdornho a vulgrnho chovn na stran druh.vulgarism. Instrumentln melodie probouz asociace vychzejc z duchovnho charakteru psn: nevinnost, neposkvrnnost a smen. Tyto atributy jsou vztaeny k hlavn hrdince a probouzej soucit s jejm dlem. Andula zde vystupuje jako ob sv vlastn naivity, kter se sna najt ve svt zenm pedsudky a malomctvm, alespo kousek tst. (V zvrenm zbru Andula vstupuje zpt do pracovnho kolektivu a ztrc svou vsadn roli hlavn hrdinky pbhu, nebo jej pbh se mohl stt komukoliv jinmu. Hudba se svm poselstvm se nyn vztahuje na celou mladou generaci.)

67

Zdrvas Maria, milosti pln, Pn s tebou. Poehnan ty mezi enami a poehnan plod ivota tvho,. Je. Svat Maria, Matko Bo, pros za ns hn, nyn i v hodinu smrti na. Amen.
68

Gounodova prava je hojn vyuvna nejenom v opernm a populrnm nru, ale rovn v oblasti filmov hudby. Gounod vyuil 1. preludium z alba Temperovan klavr J. S. Bacha, kter mu poslouilo jako harmonick podklad, k nmu vytvoil vlastn kontramelodii.
69

Pse zaznla v interpretaci Zdenky Lorencov, pozdj folkov psnikky (objevila se jako slibn adeptka v Konkursu, kde zpvala v duetu s J. Suchm jeho pse Slunko). V vodn sekvenci vystupuje podsadit dvka s krtkmi natuprovanmi neupravenmi vlasy (Ta Zelinkov).

Ta Zelinkov a Zdenka Lorencov - dv tve mlad generace ve filmu Lsky jedn plavovlsky

Autenticita prostoru Konec 50. let pin nov technick objevy v oblasti filmov techniky, kter zsadn ovlivnily zpsob naten film. Pchod lehch 16 mm kamer umonil bezprostednj zznam reality, nebo kameraman byl schopen rychleji reagovat na nhl zmny, je se odehrvaly ped kamerou, sledovat naten subjekt, a tak komplexnji zachytit snman udlosti. Dky vynlezu, kter umooval synchronizovat zvukovou stopu zaznamenanou na magnetofon s obrazovm zznamem kamery, bylo mon natet probhajc udlosti s kontaktnm zvukem. Tyto technick inovace transformovaly pstup filmovch tvrc k dokumentrnmu filmu, piem tento nov smr byl nejastji oznaovn jako direct cinema a cinma vrit. V ppad direct cinema byla zdrazovna monost zachycen neinscenovan udlosti s maximlnm omezenm dalch zprostedkovatel, co obohatilo film o dosud nevidnou bezprostednost. Zatmco termn cinma vrit, kter vznikl ve Francii, oznauje praxi spovajc nejen v prostm zznamu okoln reality, ale i v podncovn a provokaci snmanho subjektu. Formln postupy, kter umonilo nov technick vybaven, vak pronikaj tak do filmu hranho a obohacuj jeho vrazov prostedky., nebo Ttvrci mohou snadnji improvizovat pi naten, natet v relnm prosted nebo zaznamenvat autentickou zvukovou stopu psluejc k danmu prostoru. Tento svtov trend pronikl rovn na zem eskoslovenska, dky nastupujc generaci tvrc esk nov vlny. Absolventsk hran film Vry Chytilov Strop (1961)

pedstavovaluje prvn pokus o uplatnn nkolika formlnch postup, kter vychzelyj z dokumentrnch film ve stylu cinma vrit a cinema direct. Ve filmu Film se odehrvajcm se l v relnch prostedch, je jednou z jeho soust je tak reln rozhovor dvou modelek natoen skrytm mikrofonem., piem klade Hlavn draz byl poloen na vytvoen autentick zvukov kulisy snmanch prostor. Hlavn hrdinka, modelka Marta obdv ve studentsk menze, kde lze zaslechnout um lidskch hlas. V tomto veejnm prostoru zazn je tak interpretovna znm Jekova pse Chlupat kaktus, kterou hraje na klavr Martin kamard. hlavn hrdinky. Vjevy z kadodennho ivota modelky Marty jsou doprovzeny populrnmi psnmi, jejich zdrojem je rdiov vysln nebo reln interpreti. Bhem hdky Marty s jejm ptelem, kter pracuje jako diplomat, zn je tlumen slyet v pozad cizojazyn rdiov vysln, jeho soust jsou jazzov psn. Jindy, ve scn z nonho baru, sledujeme Pi jej nvtv nonho podniku meme pi poslechu zaslechnout rocknrollu a sledovat neuml neobratn tanec starch movitch mu, kte se pokouej o smnou sna o npodobu typickch tanench figur. spjatch s tmto nrem. Archivn hudba, kter m jasn uren zdroj, zde tedy dotv autentick dojem snmanho prosted a dopluje formln postupy dokumentrnho filmu vyuit v obrazov rovin. Ve svm nsledujcm snmku Pytel blech (1962) Chytilov opt rozostovala rozostuje hranici mezi dokumentrnm a hranm filmem., nebo Ddokumentrn zbry, jsou podbarveny propracovanou zvukovou stopou, kter zahrnuje obshly reln ruchy, psn nkolika rznch nr a kontinuln koment vyjadujc subjektivn hledisko hlavn hrdinky. Reflexe popu pronikla je skryta tak do dialogu unic, v samotnch dialozch, kter se s obdivem bav o nebo munm idoluem je - Waldemaru Matukovia. odstavec Chytilov pokrauje pokraovala v tto linii celoveernm filmem O nem jinm (1963), kter konfrontuje ivot eny v domcnosti se ivotem slavn gymnastky Evy Boskov. Zznam trninku tto gymnastky vyuv postup direct cinema, zatmco druh pbh se nese v konvennjm duchu. Eva si pout pi svm rozcviovn rocknroll, klavrista doprovz nacviovn jej gymnastick sestavy a gymnastka asto poslouch hudbu z gramofonu. Hudba je tak organicky vlenna do snmanho prosted jako soust trninku (pi prostnch) a i jako soukrom osobn zliba sportovkyn. hlavn hrdinky. Formanv Konkurs (1963) rovn vyuval postup cinema direkt v zznamu, nebo zachycuje zinscenovanho konkursu do divadla Semafor, jeho astnci vak nejsou nebyli

obeznmeni s touto skutenost. Hudebn vstupy jednotlivch astnk jsou doprovzeny neperuovanm umem davu (zvukov stopa byla zachycena pmo na mst). Film Kdyby ty muziky nebyly rovn doprovz hudba zce spjat s mstem naten, kter je interpretovna mstnmi orchestry.70 Formanv pstup k tto metod je vak jin ne u Chytilov, kter vleuje do svch film urit nzorov hledisko a skrze film pokld filozofick i morln otzky. U Formana jde tak zsti o to, e se pokou natpovat akci na udlost, kter je v podstat nedjov a napt a dramatickho spdu je dosaeno stihem a vloenm charakter do relnho dn.
71

Akoliv Formanovy nsledujc kroky smovalyuj spe

k filmu hranmu, nadle vleovaluje do svch film dokumentrn postupy72, pomoc nich zvyovaluje autentinost fiknho svta, co se projevuje zejmna v sekvencch odehrvajch se na tanench zbavch. Tsn sept hudby s konkrtnm mstem se pro nj stalo stane asto uvanm stylovm postupem, kter specifikuje dan msto ze sociologickho hlediska. Reisr Jaromil Jire zobrazil pichz s ve filmuem Kik (1963), kter pedkld komplexn obraz mstskho prostoru, v nm se pohybuje hlavn hrdina oprav televiz. Kol autentickch byt, ulice zaplnn spchajcmi lidmi, hlavn hrdina chvlemi se ztrcejc v davu, to ve poukazuje na fragmentrnost vnmn, kter je vlastn obyvateli msta. Televize zde pedstavuje vudyptomn element, kter figuruje ve veejnch institucch i domcnostech. Hlavn hrdina sleduje televizi, poslouch rdio, piem tato medializace na zkuenosti se svtem je rovn znakem psluejcm k modernit mstskho lovka. Film Petera Solana Km sa skon tto noc (1965) dodrovaluje pricipy cinema direct s neobyejnou dslednost, nebo film se odehrv pouze na tancovace bhem jedinho veera. Veker hudba, kter zazn ve filmu, je diegetick, co ji ovem nezbavuje funkce vypovdat o vnitnch stavech ptomnch postav. Zlomen mu, kter propije vplaty svch ptel, aby zjistil, jak to je bt bohat, tm cel veer skrv sv vnitn pocity pod maskou tdrosti, blahosklonnosti a lehk pezravosti vi svmu okol. Svj smutek odhal a skrze hru na trubku, kter mu umon vyrovnat se svmi provinnmi: piem hudba ozvuuje znzoruje jeho vnitn boj, nebo jeho falen trouben pipomn ev rannho zvete.
70

Kmochova hudba Koln a Dechov hudba Zvodnho klubu Veejnho pornho tvaru Koln.
71

Gideon Bachmann, eskoslovensk film se pokou eit problmy film pravdy. eskoslovensk kinematografie ve svtle zahraninho tisku 4, 1963, . 7, s. 3.
72

Forman asto vyuval dlouhoohniskovch objektiv, kter zplouj perspektivu, ke snmn detail, a dosahovaluje tak dokumentrn sugestivity i v hranm filmu, v duchu tehdejho dokumentrnho charakteru snmanch zbr, co se stv celosvtovhom trendu.em v edestch a zejmna sedmdestch letech.

Vlivy cinma vrit a cinema direct vak nebyly omezen pouze na zkou skupinu vyjmenovanch film, jim byla vnovna pozornost v nzornm prhledu do esk filmov tvorby 60. let. kter byly pmo zaloeny na tomto pstupu. Jednotliv stylistick postupy se postupn zalenily do hlavnho proudu filmov produkce, co plat i pro hudebn stopu, kter je asto zasazena pmo do fiknho svta filmu. V jednotlivch filmech vystupuj tak samotn kapely nebo filmov postavy, kter interpretuj big beat a psn psluejc k modernmu popu. Hudba zn z gramofonovch desek, televize, tlampa a dalch masovch mdi, a zprostedkovv tak pocit autenticity.

Hudba jako forma vyjden vpovdi mladch generace Hned pi prvnm zshldnut jsem se - piznvm - s trochou nepatin zlomyslnosti radovala, jak se nkter dvky na m psnice odrovnvaj73 V polovin padestch let pichz do kin film Blackboard Jungle (1955), kter do znan mry napomohl zpopularizovat rocknrollov nr, nebo stedn melodie tohoto filmu Rock around Clock vzbudila nebval zjem u dobov mldee a zanedlouho se rozila v mezinrodnm mtku. Pi projekcch tohoto filmu dochzelo k vtrnostem ze strany mladho publika, co bylo zpsobeno prv hudebnm doprovodem. Tento film tak napomohl zviditelnit novou rebelujc generaci, kter odmt konvence nastolen generac jejich rodi, a ml tedy pm vliv na odkryt do t doby nevidnch socilnch jev. Ve filmu jsou zobrazeny nsiln iny mladch delikvent, kte nemaj zjem o vzdln a zpotku nereflektuj ani snahu nov pchozho uitele o vzjemn dialog. Ten vak nNakonec vak zsk dvru svch k, stejn jako film dospv k a je zde nartnuta nadjie na jejich npravu. Dobov mlde vak byla pitahovna pedevm rocknrollem, kter zde figuruje jako symbol generan vzpoury. Tato vazba rocknrollu a emancipanch snah mldee se se upevnilastane bn, a u jako pouh doplnk, jeho clem bylo zvit komern spch filmu, nebo jako nstroj hlub kritiky dobov spolenosti. Rocknroll pedstavovaluje specifick prostedek v rmci filmov hudby, nebo je byl asto vyuvn jako inn prostedek k charakterizaci socilnho prosted, v nm se pohybuj filmov hrdinov, nebo ke specifikaci uritho historickho obdob. Stal se nedlnou soust diegetickho svta
73

Prvn dvn dojem Evy Pilarov, kter si vybavila interpretka kdysi slavnho hitu Oliver Twist, ze sestihov sekvence s adeptkami, snacmi se ji napodobit ve filmu Konkurs. Z rozhovoru autora se zpvakou dne 5. 4. 2011.

filmu, velmi tsn spjat s postavami, kter tanily rocknroll a vyznvaly jej jako ivotn styl.nebo jej pmo interpretuj. V eskoslovensk kinematografii 50. let se vyskytovalo nkolik citac typickho rockn rollovho rytmu spojovanho vhradn s negativnmi jevy. Rocknroll zde slouil jako vstran pznak symptom, neho cizho, nebezpenho nebo neptelskho. V ppad animovanho filmu Stvoen svta (1958) se je rocknrollov rytmus vztahoval vztaen k negativnm inm malch belskch pisluhova, kte vneli chaos do boho dla. Tento krtk ryvek hudebn je interpretovalvn orchestrem Karla Vlacha ve swingov instrumentaci, kter opomjela typick nstrojov obsazen, v rocknrollu bn. vyuvan pi interpretaci tohoto nru. Film Probuzen (1960) zachycuje partu mladistvch delikvent, kte se sna svst na scest slunho mladka. Tato parta je vyuita jako modelov pklad reprezentujc negativn jevy v tehdej spolenosti. Jej lenov jsou nositeli kompletnho rejstku stereotypnch znak pipisovanch tehdej problmov mldei74, mezi n patila i zliba v rocknrollu. Jeden z chlapc asto hraje na kytaru, kterou nos neustle s sebou, piem v sekvenci odehrvajc se na starm vrakoviti zmnn chlapec hraje i ryvek rock nrollovho rytmu, zatmco a ostatn tan. Na rozdl od Stvoen svta, kde zaznl rockn roll v podn orchestru Karla Vlacha, zde je interpretovn ji v typitjm nstrojovm obsazen vetn kytary, co pedznamenv pozdj atomizaci velkch hudebnch tles a vyuvn jednotlivch slovch nstroj na poli filmov hudby. odstavec Podrdnou reakci, kterou projevoval tehdej reim vi jakmukoliv nznaku rockn rollovho rytmu, lze ilustrovat na filmu Miloe Makovce Snadn ivot (1957). V pbhu ze ivota tehdej mldee zazn pse Dme si do bytu, kterou interpretuje studentsk kapela, jejm lenem je tak hr na basu v podn Jho Suchho. Jej aranm vak pipomnalo rocknrollov rytmus, co bylo pinou cenzurnho zsahu do ji hotovho filmu. To byl prvn film, kde jsem vbec vystoupil. Zpvali jsem tam takovou psniku Dme si do bytu, dme si vzu, a pitom se tak velmi vodvazov tanilo. No a ten film ml premiru a dva dni na to napsali v Rudm prvu, e za penze pracujcho lidu se tam ukazujou vstedn njak
74

Na potku padestch let se objeviluje pojem psek, kter oznaovaluje nepizpsobivou mlde vymezujc se vi konvennmu zpsobu ivota. Pslunci tto subkultury si vytvoili vlastn styl oblkn a vyjadovn, kter byl vnmn jako vstedn. Mezi typick vizuln znaky psk patily vlasy vyesan doprosted hlavy a po stranch naopak piesan (eman), zk kalhoty (roury), kravata s exotickmi motivy a sako lahvovitho tvaru (flaka). Do jejich vzjemn komunikace pronikaj etn anglicismy (policejn pslunci jsou oznaovni jako Sunny Boys). Nkter vrazy pskovsk komunity jsou bn dodnes, napklad konstatovn, e je nco hust.

rocknrollov psci, a jak je to mon. A druhej den ze vech tch kopi tuhletu scnu vystihali, take u jsem tam potom nebyl.75

Filmov obraz mlad generace se v prbhu edestch let mnil vlivem politickho uvolnn, co pineslo realistitj nhled na kadodenn existenci mlad generace a jej oblben aktivity, mezi nimi zaujmala eln msto prv hudba.76 ivot mldee byl tak neodluiteln spjat s projevy tehdej populrn hudebn kultury, piem hudba pedstavovala jeden z hlavnch prostedk, pomoc nho mlad komunikovali a vyjadovali svj svtonzor. Debut reisra estmra Mlkovskho Okurkov hrdina (1963) zobrazoval komunitu mladch lid ijcch na malomst, kte sdlej nebval zjem o jazzovou hudbu. Hudbu provozuj nejenom na tancovace, ale i na ulicch a povauj ji za neoddlitelnou soust sv existence. Mnoho len tto mlad komunity ovld hru na hudebn nstroj, piem jejich hra asto slou ke sdlen uritho pocitu. Na spolenm mejdanu zazn improvizovan pse, jej slova77 nesou stopy kolektivn sdlenho generanho pocitu. kolektivnho pocitu sdlenho mladou generac. Je v n V psni je zdrazovna doasnost vekerch hodnot, co souzn se svobodnm jednnm pslunk mlad generace, kter nen omezovno dodrovnm ustlench konvenc a sousted se spe na smyslovost proitku.
75

Rozhovor s Jim Suchm. In: TV cyklus Bigbt. Reie Zdenk Such, 1.dl, 1998.

76

Ve filmu Pt z milionu (1959) byla je ji tato pemna naznaena tato pemna, v pbhu nebo zde vystupuje skupina mladch tramp, kte hraj a zpvaj na kytaru. Hudebn doprovod je zde znan zredukovn. Film alobnci (1961), kter se odehrv ve vesnickm prosted, zachycuje podvodn jednn len drustva. Mlad generace odhal tyto podvody a postav se proti star generaci svch otc, kter je jejich hlavnm pvodcem. zdrojem. Akoliv Sice je zde zachovn tendenn obraz mldee spjat s neochvjnm optimismem a smyslem pro spravedlnost, avak k tmto typickm atributm je piazen tak zjem o dobovou populrn hudbu, kterou je reprezentujeovna tvorbaou Jiho litra a Jiho Suchho. Film Vnice (1962) doclil dramatickho efektu prostednictvm populrn psn Potkal potkan potkana, kterou zpv skupinka mladch lid v horsk chat, zatmco venku zu snhov boue, v n se ztrat nkolik student. Bezstarostnost, s jakou nicnetuc mlde zpv tuto pse, kontrastuje s dramatickmi momenty, kter se odehrvaj venku, co umocuje napt cel situace.
77

Hudba: Lubo Fier Text: Pavel Kopta

A co je vlastn trval? Kdy i my nejsme trval a mrz kopivu nespl. Te jde jen o to, ptm se vs, co bude platit zas a zas. Teba dnes, ztra nebo i pozt...

Msto budovn trvalch hodnot a astn budoucnosti se sna kad okamik prot naplno, nebo ve je doasn vetn lidsk existence. Film Bubny (1965), kter se skld ze t povdek, je tvoen temi povdkami, je pmo zaclen na hudebn aktivity mldee, kter jsou zde nahleny jako stedobod, kolem nho se to jejich mylenky. Parta u ve druh povdce zalo bigbtovou skupinu, avak jeden z len tto kapely zeme pi nehod na motorce. Na jeho nslednm pohbu chlapci zahraj jednu ze svch skladeb, co se setk s nepochopenm okol, nebo je to povaovno za naruen posvtnho klidu tohoto msta., Aavak chlapci jedin tmto zpsobem dok naplno sdlit svj zrmutek a uctt pamtku svho kamarda nm, co dvalo smysl jejich ivotu. Filmov muzikl Starci na chmelu (1964) reflektuje tma generanho rozporu, kter je ptomno v textech interpretovanch psn. Trojice ern odnch mladk s elektrickmi kytarami komentuje prv probhajc pbh svmi psnmi, kter nabvaj podoby kontroverznho dialogu vedenho se star generac. Psov texty se vymezuj vi strnulmu dogmatismu a navrhuj een v podob vzjemn konfrontace rznch nzorovch hledisek.78 Trojice mladk se v jednom ze svch vstup obrac pmo na hypotetick divky v sle a oslovuje generaci svch otc.79 V textu je poadovn dosud nepoznan respekt ze strany star generace. Mlde tak usilovala pedevm o pozici rovnocennho partnerstv v mezigeneran diskuzi. Slovo ale zde figuruje
78

Hudba: Ji Baant, Ji Malsek, Vlastimil Hla. Text: Vratislav Blaek

Nechte ty hochy, vdy jsou to ei, nechte ty hochy, soudruzi. Nco si e, tak a si e a nebrate jim v diskuzi. A dogmatik si co chce k, je jeho nzor nezdrav. Jen tahle zdrav polemika, doke nco napravit, doke nco napravit!
79

Hudba: Ji Baant, Ji Malsek, Vlastimil Hla. Text: Vratislav Blaek

Ten pbh skrv mnoh ale, tak jako vecko kolem ns. dme matky zachoval, aby nm jet daly as. dme otce v tomto sle, a posekaj s diskuz. A zatm spolknou svoje ale, tak jako asto na schzi. Je jedna skepse nerozumn, kterou je nutno vyvracet. My nejsme jeden za osumnct a druh bez dvou za dvacet.

jednak jako symbol pokrytectv, nebo otcov asto skrvaj svj nesouhlas, aby se nedostali do konfliktu s politickou moc, co u i sv syny, a rovn jako vyjden mnohch rozpor doby. Toto sept mldee a hudby vak nen nahleno pouze pozitivn, co dokld Formanv Konkurs, kde je pedstavena i odvrcen tv vlivu modern populrn hudby na mladou generaci. Fiktivn konkurs do divadla Semafor pin sociologick vzorek tehdej mldee, kter pod vlivem obrovsk popularity novch pveckch hvzd80, tou doshnout podobnho spchu. Bez jakchkoliv korekc je zde prezentovna trapnost plynouc z neumlho, a pesto sebevdomho vkonu vtiny adept konkursu.81 Tyto okamiky dokumentuj slu kolektivnho snn o spn karie v populrnm nru, jeho zdrojem bylo soustavn vytven hvzdn aury kolem hudebnch interpret. Hlavnm initelem v tomto procesu se stalo psoben masovch mdi, kter vytvoila z bnch pveckch instrument tm magick pedmty. Na rozdl od stylizovanch filmovch postav se tento vliv odr na relnch astncch konkursu. Jsou natolik uzaveni v tto masov produkovan iluzi spchu, e nejsou schopni sami sebe kriticky reflektovat nebo vnmat odmtav reakce ze svho okol. Bylo a neuviteln, jakou moc m mikrofon. Ty dvky k nmu pistupovaly, jako by to byla kouzeln hlka, kter je obda skvlm hlasem a krsou. Tuctov nanynky se ped tmhle baatm kusem drtu nakrucovaly a iblkovaly, hudebn ploch holky do nho zplna hrdla vyly a upejpav trmistky se ped nm nechaly natahovat na skipec veejn kritiky. Bhem konkursu nastaly chvle, kdy se lovk ctil vyloen nepjemn. Mlad eny se odhalovaly a na samu de svho ctidostivho j a jejich sebelska byla asto tak nestoudn, a se lovk stydl na to koukat.
82

Znan zjem mldee o hudebn aktivity

nebyl nen vdy prezentovn v takto koncentrovan podob, pesto se stal vak stv ustlenm poznvacm znakem mlad generace, kter pronikal i do konvennji zamen dobov filmov produkce. Mlad lid hudbu aktivn provozovali provozuj a schzeli se schzej se ve skupinkch, aby si zazpvali sv oblben psn za doprovodu kytary, nebo zakldalij nejrznj amatrsk kapely. Rocknroll ji nen nahlen jako jednoznan negativn element a stal se stv se bnou soust dobov hudebn kultury, co ovlivnilouje i zpsob jeho prezentace v rmci
80

Waldemar Matuka, Eva Pilarov, Ji Such, Pavlna Filipovsk ad.

81

Pesto psob prbh Kkonkursu do divadla Semafor, zvlt ve srovnn s dnenmi televiznmi poady typu Superstar, spe smvnm dojmem.
82

Milo Forman - Jan Novk, Co j vm?. Brno: Atlantis 1994, s. 106-107.

kinematografie. Rrocknroll zazn jako soust hudebnho repertoru nonho klubu ve filmu Vry Chytilov Strop, avak k opravdovmu zlomu v tomto nhledu nastv dolo a v roce 1963, kdy mlo m premiru nkolik film, kter novm zpsobem piblilyiuj ivot mldee v neobvykle otevenm pohledu.83 Televizn film Lich steda popisuje ivot studentky konzervatoe, kter prostednictvm vnitnho monologu odhaluje sv skryt touhy a pn. Jej rodie dohlej, aby se pravideln vnovala he na klavr, avak dvka je spe fascinovna mdn vlnou twistu. Bhem cvien jej mylenky smuj zcela jinm smrem, nebo chce navtvit tancovaku, k emu potebuje zskat svolen od svch rodi, a to se j nakonec poda. Kdy se ocit na tanenm parketu a tan twist, vyzauje z n dokonal uvolnn. Zatmco hra na klavr byla doprovzena kontinulnm tokem vah mlad dvky, pi tanci je pln soustedna na pohyb tla a subjektivn monolog zde absentuje. Hlavn hrdina dalho filmu Na lan (1963) se vnuje interpretaci vn hudby na kytaru, avak nedostaten materiln podmnky v nefunknm rodinnm zzem, mu nedovoluj rozvjet jeho nepochybn talent. Bigbt je zde vyuit zejmna k typizaci prosted, v nm se pohybuj mlad lid, a je zbaven negativnch konotac, kter doprovzely jeho dvj reprezentaci, co bude platit i pro nsledujc filmy zabvajc se ivotem mldee. V rmci filmov narace jsou astji tematizovny hudebn nstroje, kter se uplatuj pi interpretaci bigbtu. Jde o typick atributy spojen s mladou generac84 a jejmi pokusy o komunikaci s rodiovskou opozic. Otec v ernm Petrovi udluje hlavnmu hrdinovi kzn, nebo zjiuje, e prce v obchod jej nenapluje, piem se zam na jeho hudebn aspirace, kter podrob nemilosrdn kritice.85 Kytaru charakterizuje jako mdn vstelek, kter nedosahuje kvalit harmoniky i housl. Otec nechpe, co znamen pro mladou generaci kytara, akoliv je sm aktivnm hudebnkem. Zajm ho pedevm, zda je mon se hrou na nstroj uivit. Skutenost, e Petr vlastn kytaru, vyplv vhradn z tohoto dialogu, nebo hudebn aktivity hlavnho hrdiny se jinak ve filmu neobjevuj. Formanovy postavy tedy nevyjaduj skrze hudbu ani sv nzorov hlediska, ani ji nevyuvaj jako nstroj generan
83

Konkurs, Lich steda, Na lan.

84

Hlavn hrdina filmu ivot bez kytary je velmi tsn spjat se svou kytarou, kter symbolizuje jeho bezstarostnou a lehkovnou nturu. jednn. V povdkovm filmu Bubny vystupuje mlad chlapec, kter tou po drah souprav bicch, proto nevh prodat svou motorku, aby zskal ken hudebn nstroj, kter pro nj reprezentuje nezvislost a svobodu. Hrou na bic doke lpe vyjdit vlastn j.
85

Koupil jsem ti housle. Jsou na skni. Koupil jsem ti harmoniku. Je ve skni. Jsi se pihnal s kytarou. To je to v md te. Mnoho se na to nemus umt. Brnky, brnky, troku zazpvat. Snad t to upokojilo. Ale s tm se chlape neuiv.

vzpoury, co odpovd jejich pasivnmu zaloen. Pokud se hudbou aktivn zabvaj, slou jim spe jako prostedek obivy86 nebo k dosaen spchu.87 Vjimku pedstavuje vodn scna z filmu Lsky jedn plavovlsky, kde zazn pse To co bylo vera, nen kad den 88 v podn obhroublej dvky s krtkm sestihem. Text tto psn, doprovzen typickm rock nrollovm rytmem hranm na kytaru, prochzel v prbhu let mnoha modifikacemi, nebo se jednalo o dlo neznmho autora. Pse se objevila v prbhu padestch let a postupn se dostala do irho veejnho povdom.89 Prv neoficiln charakter tto psn a jej prbn textov pravy, zviditeluj mnohem lpe ne oficiln schvalovan psn skuten hovorov jazyk tehdej mldee. Ji dokumentrn stylizace vodnho vstupu naznauje, e se jedn o vpov reprezentantky mlad generace. Frontln zbr kamery zachycuje dvku, kter sed na posteli a opr se o ze. V mstnosti je pravdpodobn sama a jej pohled smuje pmo do kamery, piem tento zcizujc efekt naznauje, e se obrac pmo na potencionln divky filmu, kterm je urena nsledujc pse. Upmnost vpovdi je podepena uitm hovorovch vraz chulign a vole, frekventovanch v dobov mluv. Prost syet psn popisuje milostnou schzku chlapce a dvky, kter se ji pokou svst. Ona vak na jeho poetick pmry reaguje vulgrnm vole, vole a neustle jej nut k pm akci. Slova jsou
86

Milda z filmu Lsky jedn plavovlsky se iv jako doprovodn hudebnk na tanench zbavch.
87

astnci konkursu do divadla Semafor ve filmu Konkurs. Dva mlad hrdinov filmu Kdyby ty muziky nebyly.
88

To co bylo vera, nen kad den, a j potkal jsem dvku byla krsn jako sen. A j ji tak rd mm j je je. A j ji tak rd mm j je je. A z t velk lsky stal se ze m chulign. eptm j do ouka, krsn rtky m. Vona na to vole vole pro je nelb. eptm j do ouka, krsn voi m. Vona na to vole vole stejn m kec, eptm j do ouka, krsn vlasy m. Vona na to vole vole pro je necuch. eptm j do ouka, krsnou blzu m. Vona na to vole vole pro ji nesund. eptm j do ouka, krsnou sukni m. Vona na to vole vole pro ji nesvlk. eptm j do ouka, pjdem do kina Vona na to vole vole je to konina.
89

Akoliv byla pse fixovna ve Formanov filmu, ila si dl vlastnm ivotem. V devadestch letech byla opt zpopularizovna skupinou Lucie, kter ji umstila do alba Pohyby pod nzvem Sedla u vody.

zde nahlena jako zbyten, liv, a mnohem vt draz je kladen na skutenou akci, kter obsahuje potencil vzruujcho zitku. Nedvra mldee ke slovnmu vyjden me bt dsledkem zahlcen veejnho prostoru bezobsanmi frzemi, kter pronikalyj do verblnho projevu jejich rodi. Odpor ke vemu organizovanmu a konvennmu je koncentrovn v touze po naruen du. Tuto touhu reprezentuje pm vzva dvky, kter chlapce nabd, aby ji zcuchal vlasy, sundal blzku, zkrtka, aby el rovnou rovnou k vci. Svm typem a zpsobem zpvu (jakoby neurvalm) tato mladistv chulignka s kytarou spn napluje pedstavu neformlnho a spotnnho projevu. Na zvr vodnch titulk pichz humorn sebereflexivn moment, kter vznikl dky propojenm vizuln a hudebn sloky, nebo jet pedtm, ne se zane odvjet vlastn dj, slova psn komentuj film jako koninu.90

Tanen zbavy, twist a rdiov vysln

Hudebn i zvukov sloka ve Formanovch eskch filmech asto psob bezpznakovm dojmem, pirozen vrst do svho prosted a jev se jako pouh kulisa. Pevn st
90

eptm j do ouka, pjdem do kina.

zvukov stopy je tvoena populrnmi psnmi, kter v hojn me ila tehdej masov mdia. Hudba tedy pispv k autenticit fiknho svta filmu. ...rozvoj rozhlasovho a televiznho vysln, stejn jako rozvoj techniky reprodukce hudby (gramofony, kotouov pehrvae magnetofonovch psk), kter spad do pelomu 50. a 60. let 20. stolet, umouje vnmat u od 60. let populrn hudbu jako diskurzivn pozad kadodennch ivotnch innost.91 Psn doprovzej tanen zbavy, znj z rozhlasovch pijma a jsou nkdy intepretovny i filmovmi hrdiny. Pi dkladnj analze lze vysledovat nkolik dalch vznamovch rovin, v jejich rmci me archivn hudba psobit. Forman pracuje s dkladnm naasovnm hudebnho doprovodu, a pestoe hudba nen stihov manipulovna, jej nstup me signalizovat pchod komick situace nebo dleitho okamiku v rmci filmovho narativu. V nkolika ppadech jsou zmrn tematizovny texty prezentovanch psn. Textov sloka psn me ironicky komentovat udlosti probhajc v dji jako dal vznamov vrstva. Archivn hudba je ji hotovm artefaktem a nese sebou spoustu nejrznjch konotac, kter na n postupn ulpvaj bhem jejho ivotnho cyklu. odstavec Pouit znm populrn psn v tomto smyslu pedstavuje spoutc mechanismus, kter vyvol u divka osobn vzpomnky spojen s touto psn. Emocionln odezva tak me bt mnohem intenzivnj, ne v ppad vyuit pvodn filmov hudby. Formanovy filmy v asovm odstupu funguj nejen jako zdroj vzpomnn pro pamtnky, ale souasn podncuj potencionln imaginaci u zstupc generace, kter toto obdob nezaila. Prostednictvm archivn hudby si mohou vytvet urit soubor pedstav o tomto obdob. Hudba mMe zrcadlit i spoleensk klima, nebo populrn psn byly do jist mry ovlivnny aktuln politickou situac, spoleenskou poptvkou a dalmi vnjmi faktory. Psn tedy vypovdaj o konkrtnch dobovch symptomech. Formanovych filmy jsou tud i nezamlenm svdectvm o preferovn uritch hudebnch nr nebo zmrn idylizaci it skutenosti, kter kontrastuje s proitky filmovch hrdin. David Bordwell oznauje tento typ vznamu jako symptomatick.92 Dle jeho definice pronik takov tento vznam do filmu proti autorov jeho vli a me bt vsledkem jeho obses samotnho tvrce nebo dsledkem
91

Petr. A. Blek, K prci i oddechu: Znakov systm normalizan pop music. In: Petr A. Blek - Blanka intlov (ed.), Tesilov kavalrie: popkulturn obrazy normalizace. Pbram: Pistorius & Olansk 2010, s. 60.

92

Soust Bordwellovy metodologie jsou dal ti vznamy, kter me divk rovn konstruovat pi sledovn filmu.

politickch, ekonomickch i socilnch proces93. Tyto symptomatick prvky vznamy jsou rovn nedlnou soust dobovch spoleenskch aktivit spjatch s hudbou. Nepehldnutelnou funkci m i textov sloka prezentovanch psn, v nich je zeteln, jakm zpsobem byl modifikovn obraz mlad generace v populrnch hitech, co se tk zejmna filmu ern Petr. Oblben tanec tehdej mldee, znm pod nzvem twist, nebyl pouhou doplkovou komponentou slouc k dotvoen dobov atmosfry, ale stal se i innm prostedkem k charakterizaci postav a zrove sdloval vznamy, je byly zakdovan v tanench pohybech. S twistem byly jsou zce spojeny tanen zbavy, je tvoily neodluitelnou soust Formanovch film. Zobrazen tancovaky se postupn oprouje od dokumentrnho pohledu, ani by ztrcelo sv sociologick kvality, a postupn nabv charakter metaforickho obrazu plasticky znzorujcho stav tehdej spolenosti. odstavec Rozhlasov pijmae a tranzistorov rdia zaujmaly vrazn msto v kinematografii 60. let. Ve Formanovch filmech byly asto vyuvny k ironizaci udlost ve filmovm narativu. Pokud sledovan filmy nahlme touto optikou, zanaj se rsovat jednotliv tmata inspirovan dobovmi reliemi, kter skldaj dohromady obraz tehdej spoleensk situace. Tanen zbavy Motiv tanen zbavy je neoddlitelnou soust tm vech Formanovch film a velmi zce souvis s jeho tvr metodou, kter se bl pronikav spoleensk analze. Postavy jsou zbaveny sloitch psychologickch pochod a nejvce informac o nich nm poskytuj jejich reakce na dan prosted, anebo jak ostatn reaguj na n samotn. ast vyuit tohoto motivu vak nen spojeno s postupnm oslabenm jeho inku, jak by se dalo pedpokldat, naopak
1.

Relan V tto fzi divk rekonstruuje fikn svt filmu ve sv mysli. Bhem tohoto procesu vyuv referenty jak z relnho, tak z imaginrnho svta. Explicitn Divk se ji pohybuje na abstraktnj rovin a vm si konceptulnch vznam ptomnch v dle. Implicitn Vznik ve chvli, kdy dochz odchylkm v explicitn nebo relan rovin dla, piem divk nen schopen tyto odchylky akceptovat a hled jejich vysvtlen. Implicitn vznam me bt protikladn k explicitnmu, co vytv ironick efekt.

2.

3.

93

David Bordwell, Making Meaning: Inference and Rhetoric in the Interpretation of Cinema. Cambridge: Harvard University Press 1989, s. 9.

v kadm dalm filmu je originlnm zpsobem rozvjen, pepracovvn a stv se nositelem nejrznjch vznam. Je teba rozliit jednotliv druhy tanench zbav, nebo v tto dob existovaly nejen bn veern zbavy, ale i tzv. aje, kter probhaly ji v podveernch hodinch. Jan alman popisoval ti fundamentln aspekty, je se sbhaly na tancovace ptomn ve Formanovch filmech, zaznamenan na filmov mdium: Atmosfrick ( v jakm prosted se lid bav), sociologick (jac lid se bav) a komediln (jak se bav). 94 Nedln tancovaka podan na malm mst nebo na vesnici je tedy pleitost pro analytick vhled do nejrznjch dobovch jev, nebo zde koexistuj nejrznj sociln vrstvy, dochz ke generanm stetm a protnaj se tu rozlin svtonzory spojen s nhledem na morlku, spravedlnost, politickou situaci apod. Vizuln ztvrnn Krtk sekvence tancovaky, kter je soust stedometrnho snmku Kdyby ty muziky nebyly bud dojem jakhosi cvien, v nm jsou testovny zkladn formln postupy vyuit v nsledujcch filmech. dn z astnk tanen zbavy nen vyzdvien ani zvraznn, kamera zaujm neutrln postoj k ptomnmu davu a obrazu dominuj polocelky tanenk i hudebnk. Autentinost je poslena v oblasti hudebn sloky, dky ne zcela dokonal interpretaci produkovanch skladeb, co nadazuje zznam samotn atmosfry spojen s tmto konkrtnm mstem, bn snaze o bezchybnou hudebn produkci nahranou jinm hudebnm orchestrem, na jinm mst a bez jedin chyby. Dojem bezprostednosti filmovho zznamu vyvolvaj figury tanenk, kter defiluj ped kamerou, piem jsou asto rozosten a nkdy zcela zakrvaj vhled na scnu. Hlavn hrdinov Formanovch eskch film tak mnohdy pozbvaj sv centrln postaven v rmci mizanscny, ztrcej se v davu tanenk, co zrove upomn na jejich zamnitelnost. Hlavn linie konflikt mladch hrdin je doplnna drobnmi detaily ponajc opilosti, vypitch kelmk navrench na sebe a unavench tv. Pestoe jejich trvn nepesahuje pr vtein, tvo dleitou komponentu, kter se podl na konstrukci realistickho dojmu. Tyto dokumentrn ladn detaily petrvvaj ve vech nsledujcch Formanovch eskch filmech, vtinou nemaj nic spolenho s akc hlavnch hrdin a kontinuln pipomnaj ptomnost ostatnch astnk tancovaky, kte e sv vlastn nemn dleit konflikty. Simultnnost zachycench dj upomn na neredukovatelnou realitu, piem je zdraznno, e hrdinov jsou soust a produktem svho prosted, nebo formovn jejich charakteru je
94

Jan alman, Umlen film. Praha: Kma 2008, s. 131.

vsledkem vzjemn interakce mezi nimi a spolenost. Toto vrstn hrdin do okolnho prosted se projevuje i frekventovanm vyuitm celk zachycujcch jak figuru jednoho z protagonist, tak okoln dav, kter tvo nenpadn, ale dleit pozad.

Dokumentrn ladn detaily spoluutvej spontnn atmosfru filmovch tancovaek

Vizuln zachycen tanench zbav v jednotlivch filmech opakovan vyuv tyto formln prostedky, kter pispvaj k autenticit zachycenho obrazu, piem v rmci tohoto konceptu dochz k uritm variacm, je co zabrauje streotypnmu uplatovn jednotn ablony. Podveern aj v ernm Petrovi rmuj pedevm celky, kter pedstavuj tento prostor. Hlavn hrdinov jsou zachyceni z odstupu, co konvenuje s odstupem samotnch tvrc a podporuje zmrnou absenci psychologick drobnokresby filmovch postav. Kamera si dr odstup od probhajcho dn a stv se jako decentnm pozorovatelem. Tanen zbava v Lskch jedn plavovlsky je inscenovna kolem t dleitch bod (scny u stol), kter akceleruj dj. Prvnm bodem je stl, kolem nho sed dohadujc se zloci. U druhho stolu je usazena sed Andula se svmi kamardkami a posledn stl je obvn skupinkou mn atraktivnch dvek. Na tchto bodech nejastji ulpv pohled kamery. Komick akce jsou realizovny pomoc vzjemnch (proti)pohled, kter zapiiuj chybnou komunikaci mezi jednotlivmi stoly a stvaj se zdrojem komickch situac. Kamera ji nepistupuje ke snmanmu prosted s takovm ostychem jako v ppad ernho Petra. Sekvence tancovaky je tvoena polocelky, kter zachycuj reakce kompletnho osazenstva jednotlivch stol a detaily tv diskutujcch hrdin. Kdy se zloci vydaj ke stolu, kde sed Andula, prosm vkldejte do nzvu Ho, m panenko rku !!!! u to nebude nadle opravovat jsou obklopeni tancm davem, v nm se tm ztrcej. V jednu chvli kamera odkrv i prostor pod stolem, kdy sleduje drhu cestu kutlejcho se prstenu mezi tanenky. Fyzick oklivost, kter pronik skrze detailn zbry astnk vesnick tancovaky do filmu Ho, m panenko, slou jako metaforick pesah vypovdajc o mravn degeneraci spolenosti. Kamera se tm hmatateln dotk okolnho prosted a dostv se do tsn blzkosti komparsist. Msto toho, aby usilovala o estetizaci skutenosti, ukazuje nedostatky, pistihuje hereck pedstavitele nepipraven a vnik do jejich intimn zny. Vsledkem je nepikrlen obraz tehdej spolenosti, kter je zprostedkovvn skrze prosted bn vesnick tancovaky.

Plynut znzornn pomoc hudby Dojem pirozenho zznamu okoln reality v jej celistvosti asto provz recepci Formanovch film. Tento pocit je konstruovn tak dky psobenm zvukov a hudebn sloky. Signifikantn momenty spojen s tmto poukazovnm na spontnnost a plynulost fikce pedstavuj prv vjevy z tancovaek. Tyto udlosti se odehrvaj striktn v rmci jedinho prostoru (s vjimkou filmu Ho m panenko, kter tento postup modifikuje, ani by oslabil jeho inek), tud se nedokme stih odkrvajcch dal prostory, v nich se odehrvaj paraleln akce, msto toho jsme nuceni setrvvat s postavami a provat s nimi jejich trapn chvilky v relnm ase, bez monosti niku. Pestoe bhem tancovaky je hojn vyuvno stihu, psob zachycen udlost, jako kdyby se odehrvala tady a te bez jedinho peruen. Na rozdl od stihu, kter celkov obraz rozbj do jednotlivch vmluvnch detail, hudba je vdy kontinuln, podbarvuje scnu a nen stihov manipulovna. Reprodukovan skladby se stvaj nenpadnm, avak dleitm pozadm, kter vn do vsledn sekvence dojem reln plynoucho asu. Samozejm, e hudba asto ustupuje promluvm postav, ale vdy zn na hranici slyitelnosti a upomn na celkov djit scny. Hudba tak pomh scelit jednotliv obrazov detaily, a pitom zachovv monost sociologickho mapovn spolenosti pomoc stihov skladby. odstavec Nejmarkantnji se tato vlastnost hudebn sloky projevuje v ppad rozshl sekvence tancovaky (45 minut.) tancovaky ve filmu Ho m panenko. Dslednost, s jakou je zde

tento princip uplatovn, vynik zejmna ve chvli, kdy hudba pronik i do mstnosti za vepem, kde se schz hasisk sbor, aby zde eil nejrznj zleitosti. Pestoe dvee jsou v nkolika momentech zaven, stle slyme tlumen zvuk reprodukovan hudby; kapela pokrauje v interpretaci svho repertoru a kdykoliv se dvee otevou, zvuk hlas i hudby ihned zesl. Oba prostory jsou propojeny hudebn a zvukovou kulisou, co zabrauje tomu, aby stih do mstnosti za vepem psobil jako nsiln peruen dosavadnho plynut asu. Stejn jako hudba i zvuk dokresluje plasticitu snmanho prosted a zaliduje jej indiferentnm umem, jeho zdrojem je vlastn projev astnk tancovaky. ern Petr Na potku edestch let se objevuje Nzev novho tanenho stylu twist, jeho nzev je odvozen od charakteristickho pohybu spovajcho v rotaci kyl kolem vertikln osy. Tanenci provokativn pohybuj pnv, sestupuj do podepu, piem lze i vyskoit a zatleskat na zvr skladby. Twist se zrodil v USA na potku edestch let. Prvn skladbu ve stylu twistu vytvoil ernosk skladatel a zpvk Hank Ballard v roce 1959. Pse s jednoduchm nzvem The Twist byla ptomna na B-stran jeho desky. Pestoe Ballard byl osloven producentem Dickem Clarkem, kter vytuil potencil psn a podal ho, aby ji zaclil na mlad publikum, Ballard nabdku odmtl, nebo neml zjem o tento druh segment publika. Opravdovou popularitu zskala a cover verze tto psn v podn Chubbyho Checkera, kter ji dve prokzal svj talent v imitaci jinch znmch pveckch hvzd. Pse pod nzvem Lets Twist Again se stala nejprodvanjm singlem roku 1960. Zanedlouho twist zskal u mlad generace masovou oblibu. Newyorsk Peppermint Lounge bv oznaovn za klov msto, kde se rodil tento nov tanen styl. Se vzrstajc oblibou twistu se stala tato tanrna vyhledvanm mstem, kter navtvovalo i mnoho tehdejch celebrit, kKupkladu Jackie Kennedyov, Audrey Hepburnov, Truman Capote nebo Marylin Monroeov. S Peppermint Lounge byla je neodluiteln spjata kapela Joey Dee and the Starliters, kter zde inkovala pi tanench zbavch. V roce 1961 byl natoen film Hey, Lets Twist v produkci Paramount Pictures, kter vyprvl o fiktivnch osudech tto kapely a dj se odehrval pmo v prostoru tto tanrny. Znan vliv twistu se promtl i do tvorby nejpopulrnj popov kapely Beatles, jak dokld jejich pse Twist and Shout. Pokud se zamme na twist jako spoleensk fenomn, kter tlumoil pocity mlad generace, jev se mdn vlna twistu jako dsledek uritch socilnch zmn a praktik americk spolenosti edestch let. V tto dob se odehrvaj vznamn spoleensk zmny

iniciovan novou generac, kter zahrnuj boj za obansk prva, uvn drog, vyznvn novch hodnot jako jsou rebelstv, draz na emoce nebo individualismus v rmci ptelsky naladn komunity. Twist byl do znan mry inspirovn pvodnmi tanci ernoskho obyvatelstva, piem v tto dob probhal intenzivn boj za prva ernoch. Urit vznam lze odvodit z faktu, e pi tanci nedochz k jasnmu odlien pohyb eny a mue, co me odret tehdej snahu o zpochybovn tradinch genderovch rol. Tanec, tedy me fungovat jako flexibiln a mnohovrstevnat text, v nm jsou zakdovny tyto mylenky a transformace. Kinestetick a strukturln charakteristiky tance potom vyjaduj nejrznj sociln dsledky a asociace. Vrazn pnevn pohyb vyvolval odmtav reakce irok americk veejnosti a byl vnmn jako obscnn. Odklon od tradinch spoleenskch tanc je symbolizovn tak v rovin interakce mezi tanenky. Msto toho, aby tanenci vykonvali pedepsan tanen figury, kter probhaj ve vzjemnm souladu tancho pru, jsou jsou bhem tance oddleni.separovni. Mezi tanenky nedochz ke kontaktu a kad me tanit sm. Z tohoto dvodu byl twist byl nahlen jako nespoleensk a odcizen tanec. Samotn pslunci mlad generace vak zakoueli pi provozovn twistu zcela jin pocity. Zdraznn, pravideln osminov rytmus produkovan bu za pomoci basy a klavru nebo elektrick kytary a bicch, vzbuzoval u tanenk vrazn smyslov proitek. K provozovn twistu se vzal pocit svobody a nespoutanosti. Twist nelze jednodue interpretovat jako generan vzpouru, nebo byl provozovn v rznch prostedch. Zatmco tanen twistu v newyorsk tanrn Peppermint Lounge patilo k mdnmu trendu. Na mstech, kde dochzelo k represm tohoto tance, jej mohli pslunci mlad generace vnmat jako akt vzpoury. Depending on the circumstances and cultural backrounds of the participants or observers, different aspects of the dancing would emerge as primary. 95 Twist se zanedlouho rozil tak na zem eskoslovenska a byl hojn provozovn v mnoha mstech na tancovakch a ajch. Na naem zem zskal twist svou popularitu nejenom kvli pirozen rytmick pitalivosti, ale jeho atraktivitu zvyoval rovn fakt, e se jednalo o mdn trend pevzat ze zakzanho imperialistickho zpadu. Objevil se ji ve Formanov Konkursu, kde nebo nkte z astnk konkursu doprovzej svj pveck vstup neumlmi pokusy o twistov pohyby. o neumlou interpretac twistu. Twist je zde ptomen vhradn ve svm symptomatickm vznamu jako oblben aktivita mlad generace.
95

Cynthia J. Novack, Looking at Movement as Culture: Contact Improvisation to Disco. In: Ann Dils - Ann Cooper Albright (eds.), Moving History / Dancing Cultures: A Dance History Reader. Middletown: Wesleyan University Press 2001, s. 407.

odstavec Celoveern Formanv debut ern Petr byl natoen v dob vrcholn popularity twistu, pirozen tedy vyuil tento fenomn a zalenil jej organicky do vyprvn. Postavy v ernm Petrovi o sob sdluj minimum informac, jejich reakce nejsou snadno pedvdateln a jejich vlastnosti jsou pouze naznaeny. Sm hlavn hrdina vynik znanou nejistotou a pli neprojevuje sv pocity. Nejvce informac o Petrov charakteru lze zskat z jeho odlinho chovn v rmci rznch prosted. Na podveernm aji dochz k vzjemn interakci mladch hrdin. Z jejich vzjemnch reakc lze vydedukovat nkolik pznanch rys, kter jsou spjat s jejich povahou. Twist jako tehdej spoleensk aktivita je tematizovn ji v samotnm vodu. Nejprve sledujeme nehybn dav nvtvnk, do nho pomalu proud energie skrze twistovou instrumentln skladbu interpretovanou mstn kapelou. Zajmav prvek pedstavuje prv ona poten nehybnost davu, nebo msto toho, abychom byly astnky okamiku, kdy je zbava ji v plnm proudu, ocitme se v pozici pozorovatele, kter m monost spatit i to, co zbav bezprostedn pedchzelo, tedy okamik nehybnosti, ekn zahrnujc i nenpadnou dvku trapnosti. A dky hudb je dav postupn resuscitovn, jako kdyby tento faktor vybudil astnky z jejich pasivity a umonil jim projevit sv pocity v podob rznorodch tanench figur. Pokud pozorn sledujeme tanc dav, lze si povimnout, e kad pistupuje k tanci jinm zpsobem a kad se tak svoj jeho zsluhou stv autonomnm astnkem jedincem v rmci shromdnho davu. odstavec Prv individualistick aspekt twistu ml zskv dleitost jako univerzln sdlen hodnota, kter je penositeln i do naeho kulturnho kontextu. Dky tomu, e twist je spojen s tmto pocitem autonomie, mohl me bt vyuit jako prostedek k charakterizaci postav. V ernm Petrovi odhaluj hlavn hrdinov skrze tento tanec nkter pznan rysy psluejcc k jejich charakteru. Kad z nich hrdin se vztahuje k twistu odlinm zpsobem a nevdomky tm piznv odhaluje sv skryt obavy. Kdy je podrobn pedstaven cel prostor, kde se bude tato sekvence odehrvat, je nae pozornost zamena na hlavn hrdiny filmu, kte paradoxn pli netan. 96 Petr se
96

Tento fakt, lze vysledovat tak v rmci dalch film. Zloci ve filmu Lsky jedn plavovlsky neustle diskutuj o tom, e pjdou vyzvat dvky v tanci, ale stane se tak a po velmi dlouh dob vzjemnho dohadovn. lenov plesovho vboru ve filmu Ho m panenko se tance nezastuj vbec a zabvaj se vhradn organizac plesu.

tance obv, a proto se nabdne, e pjde koupit limo, aby se mu vyhnul. tto aktivit. Nsledn si potaj nacviuje tanen pohyby, kter provozuje velmi nejist a mechanicky. Zde se obnauje jeho strach ze selhn a nedostatenosti. Petr nen natolik silnou individualitou, aby dokzal pirozen vyjadovat sv emotivn stavy bhem tance. Sna se napodobit pouze vnj charakter mdnho tance, nebo chce naplnit oekvn sv dvky Pavly a prosadit se v rmci mlad komunity. V tomto ppad je twist nahlen jako komodita, kterou je teba si osvojit, pokud chceme obstt ve spolenosti vrstevnk. endv kamard Zdenk pod kolemjdouc dvku o tanec a Tta jej bez okolk ihned vyzve, aby pedvedl, co um.zda ovld tanen kroky. Tento Komoditn aspekt zpochybuje jednoznan kladn vyznn twistu a pispv ke komplexnjmu nhledu na tento fenomn. Mlad hrdinov ve Formanovch eskch filmech nejsou pslunky alternativnch subkultur, nedopoutj se vtrnost v prbhu koncert, ani nahlas nevyjaduj vzpouru vi svm rodim a konvennmu uvaovn. Nejsou schopni souvisle a jasn formulovat sv stanoviska a nesouhlas projevuj pouze ve form letmho nznaku, mlen nebo specifickho hudebnho vkusu. Akoliv hlavn hrdinov pesn nerozum symbolickmu vznamu twistu a pejmaj jej spe jako aktuln mdn trend, pesto v jejich neumlm pohybu stle zstv zachycen verbln nepojmenovateln, smyslov pocit, kter tanenky napluje ivotn energi a jakousi vzpurnost, piem prv tento pocit tvo protiklad ke strnulmu pohybu - a u mylenkovmu i tlesnmu - star generace. Ovem Petrova postava stle odolv jednoznan charakterizaci, nebo v rmci tohoto prosted se chov mnohem jistji, ne na svm pracoviti nebo pi domcm vslechu. M ped sebou jasn cl zskat pze Pavly, zatmco v ostatnch ppadech netu, co je jeho clem, a udlostem, kter se ped nm odehrvaj , nerozum. Petrv otec, kter m spoustu pipomnek, nenabz konkrtn een, stejn jako protel vedouc ze samoobsluhy. Oba zahlcuj Petra svmi slovnmi vlevy a strnulmi frzemi. Naopak prosted tanenho slu nabz proitky vrazn smyslovjho charakteru. Pispv k tomu i erotick aspekt twistu. Pi tanci lze zakouet svou vlastn tlesnost a vymanit se z verblnho zahlcen. Petr vak jet nen schopen naplno se oddat tomuto vytren jako a stal se reprezentantem mnoha tehdejch prmrnch, nim neobvyklch vrstevnk. Avak stle je zde monost, e Petrovi se tento zmr poda naplnit. Neuchopitelnost jeho jednn umouje dotven ze strany divka a

posiluje univerzln rysy tto postavy. S Petrem se tak Mme se s n identifikovat mnohem ir spektrum divk, ne kdyby byl Petr jasn ohranienm charakterem. enda nen schopen vyzvat dnou z ptomnch dvek k tanci, nebo je zcela paralyzovn svou nervozitou. Kdy se pokou oslovit dvku osamocen sedc u stolu, svou nejistotu maskuje neustlm upozorovnm, aby jeho akci nkdo sledoval, a mohl tak docenit jeho schopnosti. Avak msto toho, aby ji vyzval k tanci, beze slova sed u jejho stolu. V endov charakteru se naplno zrcadlil pocit bezvchodnosti a bezradnosti, kter pociovala mlad generace. Nelo ji navzat na pasivn postoj star generace, pitom chybl jasn pslib neho novho. Kdy si dvka nakonec zvol jinho tanenho partnera, enda pichz ke svmu zednickmu mistrovi, ktermu pokld banln otzky, za nimi se vak skrv touha zskat konkrtn ivotn cl a zbavit se tak vlastn nejistoty. Dok se vak pouze przdnch frz, stejn jako Petr. enda nen schopen tanit, nebo nedoke naplno vyjadovat sv pocity a nen schopen vymanit se ze strnulch konvenc nastolench generac jejich rodi. Pavla naopak po tanci tou a neustle Petra pesvduje, aby si li zatanit. Mezitm alespo setrvv v dynamickm pohybu, krou kolem Zdeka, kter ji fascinovan pozoruje, a pipravuje se na tanec. Jej povaze dominuje iveln pohyb a nespoutanost, co ji pitahuje k twistu. Tanec v n probouz sebevdom a umouje j pln proctit vlastn tlesnost. Krsa a jistota Pavly, kdy konen me tanit, zdrazuje vt nronost dospvajc dvky a naznauje, e Petr se bude muset rychle zmnit, pokud si ji bude chtt udret.97 Pavla se projevuje jako nejvyzrlej z hlavnch hrdin, co vynikne zejmna pi srovnn s Petrem, jeho obliej bhem keovitho tance nese spe znmky nervozity a bezradnosti. Oproti tomu Pavla je uvolnn a vraz jejch o prozrazuje chvlemi a extatick vytren, kter j pin tanec.

97

Jan alman, Umlen film. Praha: Kma 2008, s. chyb

Hudebn stopa tvo nenpadn pozad, nevstupuje do probhajcch dj a slou spe jako prostedek, kter zajiuje pocit autenticity. Dobov hity vak zanechaly ve filmovm tvaru svj otisk, nebo do fiknho svta filmu vnikly jako pipomnka toho, jakm zpsobem byly vytveny typick psn spadajc do kategorie stednho proudu tehdej populrn hudby. Hudebn sloka tak vnesla do filmu symptomatick vznam obsaen pedevm v textech popovch lgr, kter konstruuj idylick svty, kde neexistuj dobov problmy a pln tak lohu terapeutickho prostedku, pomoc nho lze uniknout z reality. stedn postaven zaujm pse Nej, nej, nej 98 podbarvujc okamik, kdy vstupuje na tanen parket i hlavn
98

Hudba: Zdenk Marat

. Text: Miroslav Zikn, Jindich Zpvk

Nej, nej, nej, nejhez je lska jet plach, kdy se tak s uzardnm o vem monm tlach, On m rd motory a ona sport hory,

hrdina filmu. Hlavnm tmatem psn je smliv pohled na dobu dospvn, kter je vzpt tematizovna jako zptn vzpomnka pinejc radostn pocit. To jen znsobuje nostalgick vyznn tohoto textu a stav jej do kontrastu k psni Suchho a litra ivot je pes. odstavec Petr vak rozhodn idylick dospvn neprov. Do filmu naopak pronikaj kadodenn problmy, kter jsou nuceni hlavn hrdinov eit. Pse tak oste kontrastuje s deziluz filmovch postav. Tmata prvnch mileneckch schzek a rodiovskch kzn jsou v tto psni prezentovna ve znan zjednoduen podob. Rodie sice udluj jejmu hrdinovi pokrn, ale vzpt je tato situace poetizovna jako mil vzpomnka. Druh pse Normln99, reprodukovan v prbhu aje, disponuje velmi podobnm
urit t zdrbnou kantory, na to pak se nejradj vzpomn. Nej, nej, nej, nejsp si pak koup li v kin jak hrab Monte Christo a ta vvodkyn. Ona je doslova jak Jana Brejchov Jean Marais se munjc nechov na to pak se nejradj vzpomn. Cestou z kina nehled na vn hodiny Ale ty stejn nejdou. Klinko si zsm nosy v porci zmrzliny. Nej, nej, nej, nejrychlej as let v dob schzky, pro lovk neme jt z domu bez propustky. To je hned enn pro mal zpodn, rodie se v tomhle nezmn, na to pak se nejradj vzpomn.
99

Hudba: Miloslav Duch. Text: Vladimr Dvok.

M vousy jako Pasteur a dal mi kytku aster a neekl mi nic vc, ne, tu mte. S nm fakticky as let, to stalo se v pl tet A najednou vm koukm je pl dest. Normln li jsme spolu mstem, jak spousta jinch kolem ns, vas oba dva jsme nali hlas a povdali jsme si normln. Pr v roce edestm estm a bude dvno vude mr, tak on e m bt inenr a e by se mnou chtl chodit normln. Kdy jsem la dom, bla jsem se tty, urit ns vidl u dve a on vm nic, jen podval se dlouze a ek mi tta zlat, tak jdi si oht veei.

syetem. Opt popisuje schzku dvou milenc, kte provaj neopakovateln okamiky. Reakce rodi je v tomto ppad smlivj, nebo je zde vykreslen chpajc otec, kter rozum dospvajc generaci. Avak bezobsan a didaktick monology Petrova otce naruuj malebn svt tchto text a pipomnaj, e star generace nen schopna porozumt svm dtem a ztrc se ve svch vlastnch obavch a selhnch. Texty neobsahuj hovorov vrazy typick pro tehdej vyjadovn mldee vetn vulgarit a omezuj se pouze na obecn akceptovateln nespisovn slova zdrbnou, klinko, fakticky. Hlavn hrdinov psn jsou slun, nepat do vrstvy chulign a maj spoustu zlib (motory, sport, hory). Mysl na svou budoucnost, nebo chlapec z psn Normln se chce stt inenrem. Pestoe Petr rovn nen chulignem, neprojevuje ani plin zjem o vzdln, ani neprovozuje smyslupln zliby. Spe se zajm o dvky a zbytek asu trv se svmi kamardy, s nimi vede dlouh debaty o ench. odstavec Charakteristick rys, vlastn obma psnm pedstavuje specifick pojet asu. as zde ubh znanou rychlost, piem zstv hlavnmi hrdiny nepovimnut a pipomene se jim a ve chvli, kdy si uvdomuj, e se mus navrtit do svch domov. Tato figura vytv atmosfru bezstarostnosti, kter je spojovna se ivotem tehdejch chlapc i dvek. V psnch je konstruovn bezkonfliktn obraz mldee, kter je nahlena ve shovvavm pohledu starch a moudejch, ani by zde byla vyvjena snaha o hlub reflexi i skuten piblen k pocitm a problmm dospvajc generace. Text psn me tak vytvet komick kontrapunkt k tomu, co se odehrv v djov rovin. Napklad v situaci, kdy stedn pr z ernho Petra tan twist a soubn se zpv o slavnch filmovch hvzdch (Jean Marais a Jana Brejchov). Akoli texty vtiny tehdejch hit psob dosti naivn, ne-li prostodue, pdech dobovho retrokouzla je zvznamuje i jako tematick paralely k filmovm situacm (napklad psn Normln, Nej, Nej, Nej aj.), v nich odlehen vypovdaj o zatenick nesmlosti milenc, nepovedench tajnch schzkch atd. Do zvukov stopy se tak vepsala minul popov kultura i s pznanmi naivismy, s nimi si Forman pobaven pohrval, stejn jako s nevdomou a bezelstnou komikou neherc. 100

Snad v, e v edestm estm u bude vn vude mr a e chci vc, ne suvenr, no e jsem, prost astn normln.

100

Stanislava Pdn, Chulign Petr tan twist. Film a doba 46, 2000, . 1, s. 24.

Ona je doslova jak Jana Brejchov, Jean Marais se munjc nechov.

Lsky jedn plavovlsky

Nsledujc film Lsky jedn plavovlsky roziuje monosti vyuit diegetick hudby, nebo hudebn sloka zde obohacuje pbh o nov vznamy, co je zvlt patrn v sekvenci tancovaky. Pestoe jako autor hudby k tomuto filmu je uveden Even Illn, hudebn podkres v tto sekvenci je dlem konkrtnho hudebnho tlesa vlachovskho typu. Ve filmu je zachycen orchestr Karla Vacka101 mladho, kter bn doprovzel nejrznj aje, a ve Slovanskm dom nebo v Parku kultury a oddechu Julia Fuka.102 V tomto ppad byl tedy angaovn znm orchestr, kter reprezentoval dleitou soust tehdej hudebn kultury, piem ve filmu zstala uchovna st typickho repertoru tohoto orchestru. Sekvence
101

Jedn se o syna znmho eskho skladatele a interpreta dechov hudby Karla Vacka. Na tancovace zazn jeho spn pse Hej panmmo.
102

Rozhovor s Antonnem Matznerem veden Adamem Francem v Praze dne 19. 1. 2011.

tancovaky tak nabv i dokumentrn hodnotu a naznauje snahu o zalenn relnch prvk do fiktivnho pbhu. Repertor orchestru Karla Vacka mladho poslouil jako vchoz materil pro vbr konkrtnch skladeb, kter konvenovaly tvrm zmrm a umocovaly vyznn obrazov roviny. Dky tomuto tvrmu procesu psob vsledn hudebn materil velmi pirozen. odstavec Pi detailnjm pohledu lze odhalit jistou snahu o manipulaci s hudebn slokou pomoc stihu (v rovin obrazu) a naasovn jednotlivch skladeb, kter je vak provedeno realizovna velmi decentn. Hudba zde ji nen pouhou komponentou k dotvoen autentick atmosfry malomstsk tancovaky ani prostedkem k charakterizaci postav skrze jejich tanen vkony, ale nabv tak podoby nenpadnho autorskho komente. Ve filmu je rozvinut motiv, kter reflektuje sociln situaci na malomst, kde poet unic v mstn tovrn znan pevyuje poet mu. Tuto situaci se sna vyeit editel tovrny tm, e umst vojenskou posdku do tohoto prostoru. Avak msto mladch vojk pijdj pouze zloci. Tento sociln kritick motiv je naplno rozvinut v vodu tancovaky, kde se maj dle plnu vedoucch initel mstn dvky seznmit se zloky. Celou sekvenci zahajuje skladba Hej panmmo103, jej text psob a zlomysln ve spojen s obrazovou slokou filmu. Sta zloci i mlad unice z tovrny rozpait posedvaj u svch stol, trapnost okamiku je stupovna, zatmco neherec Josef Kolb s optimistickm vrazem ve tvi podncuje ptomn ke vzjemnmu kontaktu. Slova psn jsou v pmm protikladu ke skuten situaci a ukazuj, e toto je pouh simulace skutench mezilidskch vztah. Cel akce je podmnna ekonomickmi zjmy, nebo unice pedstavuj dleitou pracovn slu v textilnm prmyslu. Atmosfra je navozena a kamera si povimne trojlstku zlok. Jejich hdka se tk plnu, jak zskat pze t dvek, mezi nimi je i Andula. Po nkolika peripetich se nakonec odhodlaj vyzvat dvky k tanci. Kapela spust skladbu s pznanm nzvem Chi Chi.104 Jako kdyby tato skladba pedznamenvala smch, kter bude nsledovat, a u ze strany
103

Hudba: Karel Vacek. Text: Karel Vacek (vatek).

Hej, panmmo na tu dceru mte, takhle se vnouat u nedokte, hej panmmo dejte poehnn, vdy je to dve k pomilovn.

dvek, pod jejich stolem hled zlok svj prsten, nebo smch samotnch divk. Naasovn skladby je pesn a rmuje celou komickou situaci ve stylu nmch grotesek, nebo zde absentuje zvukov sloka a obraz je doprovzen pouze hudbou, podobn jako za doby nm kinematografie. Tento odkaz na djiny kinematografie nen v rmci Formanovy esk tvorby ojedinl, piem je organicky vlenn do realistickho rmce filmu, ani by psobil ruiv. Podobn motiv se objevuje ve filmu Ho m panenko v sekvenci plesu. Korpulentn dvce se bhem tance petrhnou korle a rozkutlej se pod nedalek stl. Pod stolem se setk dvka i jej tanen partner, kter vyuije tto situace a zan dvku svlkat. Sekvence z obou zmnnch film vstin ilustruj snahu o pravdiv nahldnut spolenosti bez jakchkoliv pkras, kter je vlastn sledovanm filmm. Nen zde zachycovn pouze veejn prostor tancovaky, ale i privtn prostor pod stolem, kter je djitm neho zakzanho, pitom vak naprosto bnho v kontextu tanench zbav. odstavec Ovem v dobov kinematografii byly takov a jim podobn tyto momenty vytsovny, nebo nebyly v souladu s idelnm poadovanm obrazem socialistick spolenosti., kter byl vyadovn vldnoucm reimem. Tancovaku v Lskch jedn plavovlsky zahajuje pse, kter komentuje sociln rovinu filmu. Vzpt je vystdna rytmickou instrumentln skladbou dodvajc dynamiku komick situaci a na zvr pichz pomal zklidnn v podob jazzov improvizace, kter pedznamenv krtk milostn vztah Anduly a Mildy. Milda prostednictvm sv klavrn produkce nenpadn vstupuje do tto sekvence a nladov podbarvuje nalhn zlok na trojici dvek. Vbr skladeb poukazuje na promylenou hudebn dramaturgii. Hudebn doprovod operuje hned na nkolika vznamovch rovnch: rytmizuje jednotliv scny, rozvj sociln kritick tma, uvd na scnu jednu z hlavnch postav a pedznamenv budouc udlosti. Ho, m panenko Film Ho, m panenko je specifick tm, e v nm zcela chyb hlavn hrdina. Stv se jm veker osazenstvo vesnickho plesu. Hudba zde nepejm perspektivu pohledu dn z postav ani nevyjaduje jejich vnitn stavy. Je dleitm prvkem, kter slou k pesn charakterizaci atmosfry jednotlivch situac. O skladbch jsem se rozhodl sm,
104

Autorem tto skladby, kter zaznamenala znan spch na zem Evropy (zejmna v Nmecku), byl americk skladatel, zpvk a producent Barry De Vorzon.

dokonce jsem dostal povolen koupit prva v Londn od Beatles na pse From Me to You, co byl ocenn zmr, jak vrchlabskou dechovku pedstavit jako soubor, kolem kterho se jen tak nco bez pehlednut nemine. Milo mi cel film pedehrl osobn, take nlady scn jsem poznal. Pak se ale natoen psn nkde prohodily, protoe ovnn statist to nkdy podn rozjeli.
105

Vbr skladeb tedy spoval na Karlu Mareovi, kter se soustedil na

veobecn znm psn, piem soust hudebn sloky se stala tak jeho vlastn tvorba. odstavec Draz kladen na precizn ppravu hudebn sloky ve filmu Ho m panenko dokld i samostatn vypracovan hudebn scn nalezen v archivu Filmovho studia Barrandov. V tomto materilu jsou uvedeny pesn nstupy i zakonen jednotlivch skladeb, kter umocuj vyznn obrazov sloky. Akoliv se tedy me zdt, e hudebn sloka plyne zcela pirozen jako soust tanen zbavy, kad hudebn sek je vsledkem promylenho vbru. Propracovan scn uvd u jednotlivch scn konkrtn hudebn nry, je je maj doprovzet, avak konkrtn nzvy skladeb zde uvedeny nejsou. Nejastji je vyuvn valk, kter je doplovn polkou, foxtrotem, fanfrovm pochodem a letkisem.106 Fixn trvn jednotlivch skladeb je pesn dodrovno. Kupkladu pse od skupiny Beatles From Me to You je dle uvedenho ryvku z hudebnho scne interpretovna ve valkovm rytmu a ve zkrcen verzi odpovdajc plnovan dlce.

105

Rozhovor s Karlem Mareem veden Adamem Francem v Pnn dne 15. 12. 2010.

106

Tanec letkis pvodem pochzejc z Finska zskal v letech 1964-1965 znanou popularitu po cel Evrop. Letkis pedstavuje tanec Zamoval se zamen na organizovanou vytven kolektivn zbavuy vech tancch, jakoby v nvratu a navrac se k poetice dtskch her. Jednm z jeho prvk je napklad hra na ivho hada, kter vznik vzjemnm propojenm tanenk do etzce.

Hudebn scn k filmu Ho, m panenko. Zdroj: Barrandov studio a. s., bez oznaen.

Precizn propojen hudebn a stihov skladby je zvlt patrn ve chvli, kdy hasisk sbor usilovn pesvduje jednu z dvek, aby se zastnila pipravovan soute o krlovnu krsy. Zatmco hlda tomboly e situaci s mileneckm prem, mMstn kapela tyto vjevy doprovz idylickou psn U Kokona107, jej text ironicky komentuje dn v obrazov
107

U Kokona. Hudba: Karel Mare. Text: Vclav Fischer (vatek). (Interpretem psn byl Karel Hla.) Znm jednu hezkou hospodu zmeckou, um tam vinice, potok a hj. Znm jednu hezkou hospodu zmeckou, te je ve zvyku kat j rj.

rovin. , nebo Hhasii se mezitm dostanou do sporu s podnapilm ptelem dvky, o ni usiluj, a nakonec se ve zvrhne v typickou rvaku. Akoliv cel situace psob jako pirozen soust vesnick tancovaky, jej vystn odhaluje pesn naasovn a promylenou souhru obrazu i zvuku. Hasii nsiln vyvdj opilho mladka z mstnosti a gradujc zvr skladby, kter upozad do t doby dominantn ruchy prosted, souzn s gradac scny. Nakonec je mladk vyhozen ze dve a zvren akord psn pesn kopruje jeho pd do snhu. Formln prostedky hudebn a zvukov sloky jsou tak postupn zdokonalovny, aby prohlubovaly emocionln psoben jednotlivch scn, ale vdy (v ppad tancovaek) zachovvaj snahu o hladk zalenn do diegetickho svta filmu. Rozhlasov vysln Rozhlasov vysln v edestch letech pedstavovalo hlavn zdroj hudebn produkce na zem eskoslovenska a do znan mry ovlivovalo i hudebn vkus irokch lidovch vrstev. Proto bylo pod kontinulnm dohledem stranickch orgn a stalo se jednm z hlavnch zprostedkovatel dobov hudebn politiky. V roce 1960 byla ustavena speciln komise, jej kol spoval v nastolen nov linie hudebnho vysln eskoslovenskho rozhlasu. Komise zdrazovala pedevm vchovnou funkci novho programovho schmatu, kter mlo formovat hudebn vkus poslucha a piblit nejen vkusnou hudbu tanenho a zbavnho nru, ale i vnou hudbu. Tento tematick pln vak nereflektoval nry modernho popu a
U Kokona, u Kokona, lahviku vna si vypiju rd, u Kokona je Kateina a Kateina pr zn milovat. enkka hbit, chyte se proplt, kadho odmt, zkrtka to zn. Sotva tam vkrom, padnu j do o, svt se zato a u je m. Jednou m mil vno mi nalila, j na to: Ludmila, to je ta m. Ouha, m mil hned cel rliv vc mi Ludmilu nenalv. J, mil, zlat, v zjmu sv outraty vdy jazyk na uzd je teba mt. Ludmila bl, lsku mi zhatila, kde t, vneko, te budu pt Tebe jen, tebe, m Kateino, tebe jen tebe, tebe a vno chci m--t navdy r----d.

bigbtu, pestoe si zskvaly m dl vt oblibu mezi mlde. Rozhlas tedy reagoval na tyto nov trendy se znanm zpodnm. Akoliv v programovm schmatu byly ptomn poady zaclen na populrn hudebn nr, jednalo se pevn o interpretaci tanen a jazzov hudby v podn bigbandovch orchestr.108 odstavec Posluchai mli k dispozici omezen poet rdiovch stanic109, piem jedinou alternativu k oficilnmu rozhlasovmu vysln a jedinm zdrojem svtovch hudebnch trend se staly zahranin stanice, jejich poslech byl povaovn za nelegln. Mezi nejoblbenj patila stanice Radio Luxembourg110, hlavn zdroj informac o nastupujcm rocknrollu v druh polovin padestch let, kter inspiroval mnoho vyznava a interpret tohoto nru v eskoslovensku. Dal stanice AFM Munich, kter byla rovn dostupn na zem eskoslovenska, sdlila v Mnichov a jej vysln bylo ureno pro americk vojensk jednotky umstn v Zpadnm Nmecku. V edestch letech bylo zahjeno vysln pirtskch stanic Radio Caroline a Veronica.111 eskoslovensk rozhlas byl nucen elit zahranin konkurenci, co pisplo k pronikn progresivnjch populrnch nr do rozhlasovho vysln. Prvn poad Dvanct na houpace, kter byl zaclen na modern pop u ns i ve svt, vznikl v roce 1964 ve spoluprci eskoslovenskho rozhlasu a Mladho svta. Jeho tvrcem se stal hudebn publicista Ji ern. Jednalo se o hitpardu sloenou z domcch i svtovch populrnch psn, kter byly vybrny samotnmi autory. V tomto poadu se asto vyslaly technicky nekvalitn, amatrsk nahrvky od domcch skupin a interpret (Sputnik, Petr Novk, Olympic) a rozmanitmi zpsoby zskan nahrvky
108

V poadech vystupovaly znm orchestry Karla Vlacha, Gustava Broma nebo TOR (Tanen orchestr eskoslovenskho rozhlasu) zaloen v roce 1960.
109

V prvn polovin edestch let se jednalo o tyto stanice: Praha, eskoslovensko I, eskoslovensko II, Krajov vysln, Bratislava a zahranin vysln, kter pevn zahrnovalo stanice psluejc k zemm vchodnho bloku.
110

Radio Luxembourg vzniklo jako aktivita lucemburskho radioamatra v roce 1924. Pozdji byla jeho licence odkoupena francouzskm obchodnkem, kter zskal monopol na vysln v Lucembursku. Za druh svtov vlky byla stanice soust Velkonmeckho rozhlasu, kter vyslal nmeckou propagandu. V roce 1944 vak vstupuj do Lucemburska amerit vojci a pizpsobuj program svm vlastnm potebm. Vznik rdio 1212 vydvajc se za nmeckou stanici, kter m za kol naruovat morlku neptele. Vrcholn obdob zav tato stanice v padestch letech, kdy je zahjeno i vysln v nmin.
111

Tyto nelegln stanice vyslaly z lod, kter byly zakotveny na moi. Nabzely alternativu k oficlnm mdim, a dky tomu, e se pohybovaly v mezinrodnch vodch, nepodlhaly zkonm jednotlivch stt.

zahranin hudebn produkce. Kdyby to dlal nkdo jin, zejmna lovk z rozhlasu, urit by vyuil toho, co se nabzelo v prvn ad. Nejen gramofonovch desek, ale pedevm t velk rozhlasov produkce. My jsme naopak mli ctidost dostat do Houpaky to, co na deskch k dostn nebylo a co se ani jinak nevyslalo.
112

Divci pot rozhodovali svm

hlasovnm o tom, kter psn se objev v nsledujcm kole. V rmci programovho bloku Mikrofrum byl vysln poad Desky na erno, kter rovn piblioval poslucham aktuln hudebn trendy, opt prostednictvm Jiho ernho. Tyto poady iniciovaly nov pstup k modern populrn hudb ze strany eskoslovenskho rozhlasu.

112

Jaroslav Riedel, Kritik bez konzervatoe. Praha: Galn 2006, s. 32.

Program rozhlasovho vysln z roku 1965

Dal alternativu k rdiovmu vysln pedstavoval magnetofon, kter umonil koprovn zskanch nahrvek a jejich nsledn en. Toto mdium pinelo tak vt svobodu poslechu, nebo poslucha si mohl pustit svou oblbenou nahrvku, kdykoliv se mu zachtlo. Kufkov magnetofon Sonet Duo, vyrbn spolenost TESLA, se stal prvnm magnetofonem zaclenm na ir okruh uivatel.113 Avak vzhledem k vysok cen magnetofon nedolo k masovmu rozen tto technologie. Jej vyuvn bylo omezeno spe na zk okruh hudebnch fanouk a vtina populace zstala v edestch letech odkzna na rdiov vysln.114 Dleitm milnkem ve vvoji rdiovch pijma se stal vynlez tranzistorovho rdia, kter vynikalo svmi kompaktnjmi rozmry, co umonilo dosud nevdanou mobilitu. uvedeno na trh v roce 1958. odstavec Penosn tTranzistork si brzy zskal znanou popularitu u mldee, nebo pedstavoval kompaktn zdroj hudebn produkce, kter nebyl pipoutn na konkrtn msto, ale naopak umooval poslech a vytven hudebn kulisuy takka kdekoliv. Akoliv na prvn pohled by se tedy mohlo zdt, e tranzistorov rdio pineslo vt mru svobody svm uivatelm, nelze opomenout fakt, e poslucha byl stle ukotven v roli pasivnho pjemce, kter je vystaven nepetritmu proudu oficiln schvlen hudebn produkce. Prv nemonost rovnocennho dialogu mezi vyslaem a pjemcem byla asto diskutovna tmatizovna v kritickch textech vnovanch tomuto mdiu. Kupkladu Dramatik Bertold Brecht ve svm textu Rdio jako nstroj komunikace poadoval od rozhlasovho pijmae pedevm vy mru interaktivity. ...radio is one sided when it should be two. It is purely an apparatus for distributions, for mere sharing out. So here is a positive suggestions: change this apparatus over from distributions to communication. The radio would be the finest possible
115

Prvn eskoslovensk tranzistorov rdio Tesla T58 bylo

113

Tento magnetofon byl vyrbn a distribuovn v letech 1959-1965. V roce 1965 se jeho cena pohybovala okolo 2400 Ks.
114

Pestoe vskyt magnetofonu v dobov kinematografii nen pli ast, lze zaznamenat jeho existenci ptomnost kupkladu ve filmu Neobyejn tda Josefa Pinkavy (1964), kde pln lohu usvdujcho prostedku, nebo m za kol zaznamenat nespravedliv zkouen jednoho z uitel.
115

edest lta se nesla ve znamen miniaturizace spotebn elektroniky, piem futuristick design tchto vrobk byl inspirovn prvnmi spchy v dobvn vesmru.

communication apparatus in public life, a vast network of pipes (...) On this principle the radio should step out of the supply business and organise its listeners as suppliers.116 Rdiov pijmae, tranzistorky nebo obecn tlampae nefiguruj v dobov kinematografii pouze jako zdroj hudebn kulisy, ale je reflektovn tak jejich vliv na tehdej spolenost. Jsou zvznamovny jako prodlouen ruka nstroje moci, kter napomhaj efektivnjmu en ideologickho poselstv v rmci celho zem eskoslovenska. Ve filmu Farv konec (1968) je zobrazena vesnice, kter prochz postupnou transformac, jejm pvodcem je mstn uitel naden iitel komunistickch idel. Zaslou se o zaveden obecnho rozhlasu, piem skrze veejn tlampa dochz k naruen tradinho du vesnick komunity, nahrazenho dem novm, jeho reprezentantem je prv mstn uitel. Vudyptomn zahlcen veejnho prostoru bezvznamnmi informacemi a postupnou degradaci verbln komunikace zachycuje film 322 (1969). Rdiov vysln tvo velmi astou zvukovou kulisu, kter neosobn doprovz vnou ivotn situaci, v n se ocitl hlavn hrdina Lauko.117 Tato konfrontace autentick lidsk existence s iluzivnm svtem rozhlasovho vysln, odhaluje przdnotu pod povrchem tto optimistick rtoriky. Hrdina postupn dospv k novmu nhledu na smysl sv existence, co se projev pi jeho pobytu v nemocnici. V jedn chvli pistoup k rdiu, kter rezolutn vypn, aby se mohl pln soustedit na sv vlastn mylenky a byl schopen znovu poznat svt, u nejen jako pasivn pjemce bezobsanch frz. odstavec Tranzistorov rdio je vrazn do znan mry tematizovno ve filmu tefana Uhera Slnko v sieti (1962), kde slou jednak jako zstupn pedmt pro vyjden vnitnch pocit hlavnch postav a tak jako znak technick civilizace, jej pslunci ztrcej schopnost vzjemn komunikace a nahrazuj ji rozhlasovm i televiznm vyslnm.118 Ve vech
116

Bertold Brecht, The Radio as an Apparatus of Communication. In: Alfonso Gumucio Dagron - Thomas Tufte (eds.), Communication for social change anthology: historical and contemporary readings. New Jersey: CFSC Consortium, Inc. 2006, s. 2.

117

Laukovi je diagnostikovna rakovina.

118

V Slnku v sieti mMlad chlapec Fajolo trv se svou ptelkyna jeho ptelkyn trv svj voln as na stee obytnho domu, kde jejich schzky podbarvuje popov hudebn kulisa, jejm zdrojem je z tranzistorovho rdiao, kter asto nahrazuje vzjemn dialog tchto postav. Fajolo odjd na brigdu do vesnickho prosted, kde stejnou funkci napluje obecn tlampa. Pichz za starm stavitelem stoh, kter bhem

zmiovanch filmech se objevuje motiv sabote i alespo pokusu o umlen rdiovho vysln, a u se jedn o prost vypnut rozhlasovho pijmae nebo toku na obecn rozhlas, co poukazuje na ptomnost jist snahy kriticky reflektovat dobovou propagandu enou skrze masov mdia. Rozhlasov vysln ve Formanovch filmech Rozhlasov vysln ve Formanovch filmech rovn pln vznamotvornou funkci, kter vak nespov v tematizaci samotnho mdia, ale spe v ironizaci obrazov sloky a vynalzav he s konvencemi, kter se poj s uitm filmov hudby. Rann pchod vedoucho do samoobsluhy je doprovzen optimistickou skladbou Vjezd gladitor, jejm autorem je Julius Fuk.119 Nejprve se zd, e hudba nem dn viditeln zdroj a pouze ilustruje pracovn zpal, s nm vedouc kr do zamstnn sv prce, co pipomene podobn motivy v rmci budovatelskch film padestch let. Avak vzpt vstupuje vedouc do samoobsluhy, kde je umstn zdroj hudebnho podkresu rdiov pijma.120 Vedouc Ppistoup k apartu a zeslab do t doby dominantn hudebn motiv. V vodu ernho Petra je tak pedznamenna nejen ironie, kter bude prostupovat celm pbhem, ale i odklon od schematismu typickho pro kinematografii prvn poloviny padestch let. Prv zeslaben povinnho optimismu, msto nho nastupuje zjem o zachycen autentickch lidskch osud, se stane typickm znakem Formanovch eskch film. odstavec Pestoe hudba zde zmrn vytv ironick efekt, je hladce vlenna do diegeze, a navc respektuje skuten harmonogram bnho programu. Kad rno ve vedn den vyslala

jejich rozhovoru sabotuje obecn rozhlas, co komentuje slovy, e to hlu cel den, avak rozhlas se opt rozehraje. Fajolo zan chpat a uml rozhlas kamenem. Fajolova dvka se mezitm schz s jinm mladkem u jezera. Pi jejich schzce opt hraje tranzistork, avak jejich setkn naru star ryb, kter krtce naslouch proudu hudebnch lgr a pot tranzistork znekodn. Hlavn hrdina se vrac jako jin lovk, kter se u naslouchat a vyhledv pirozen zvukov prosted.
119

Julius Fuk (doplnit data ). esk hudebn skladatel a dirigent vojenskch hudeb, jeho dlo tvo vce ne 300 valk, polek a pochod. Vjezd gladitor (1899) je jeho nejslavnj skladbou, kter je interpretovna v celosvtovm mtku.
120

Rozhlasov pijmae byly napojeny na rozhlas po drt (drk), kter byl k dispozici zdarma a znl non-stop ve vech domcnostech, proto vedouc vchz pichz do samobsluhy ji za zvuku rozhlasovho vysln.

stanice Praha rann blok, jeho soust byla hudba k dobrmu rnu, kter mla za kol optimisticky naladit rozhlasov posluchae.121

Vedouc samoobsluhy zeslabuje optimistick hudebn doprovod

Televizn film Dobe placen prochzka zeteln vybouje ze stylizace uplatovan ve Formanovch eskch filmech, nebo se jedn o specifick nr jazzov opery. Pesto i zde se vyskytuj motivy spojen s rozhlasovm pijmaem, kter je zde vyuit v nkolika vznamovch rovinch. Avak rdiov pijma figuruje ji v pvodnm libretu Jiho Suchho, tud nen pmm vkladem Miloe Formana. V pvodn divadeln verzi z roku 1965 je dn tomuto mdiu dokonce vt prostor, ne v televizn inscenaci, nebo hudebn doprovz mnoh scny nebo zdvojuje hlasy hlavnch postav. vodn sekvence se odehrv v koupeln, kde mladk poslouch tranzistorov rdio. Tranzistork tedy pronik i do intimnho prostoru. Nejprve rozhlasov modertor oznamuje pesn asov daj a pot uvd novou operu Jiho litra a Jiho Suchho. Jedn se tedy o pedmt, kter je soust fiknho svta, avak svm zvukovm projevem jej zrove naruuje. Promluva modertora, kter byla obvykle umsna ped vlastn televizn i rozhlasov poad, se stv jeho soust. Tento
121

Rann blok, kter byl vysln od 4:30 do 7:55, v programu zahrnoval nkolik pravidelnch poad Zprvy s. rozhlasu, Rann tlocvik, Poady dne a hudbu k dobrmu rnu.

zcizujc prvek pat mezi typick postupy psluejc k muziklovmu nru.122 Vzpt mladk tranzistork vypne, co vyvolv komick efekt vzhledem k tomu, e zmiovan film prv zan. Pot interpretuje sv hudebn slo.123 Tento humorn moment vyuit v kontextu televizn inscenace znejisuje bn uvan rozlien na diegetick a nediegetick elementy filmovho dla a poukazuje na pomocn charakter tchto pojm, kter nejsou schopny pln postihnout komplexnost situac vznikajcch v rmci filmovho narativu. Rozhlasov vysln zde tak oznamuje pesn as, co konstruuje napt plynouc z pesnho asovho uren dleitch udlost.124 odstavec Akoliv vtina interpretovanch psn nevychz z viditelnho zdroje, vyskytuje se ve filmu situace, kdy hudebn doprovod zajiuje rdiov pijma. Hlavn hrdinka pout rozhlas a sna se svst poka psn Je dusno a tko, kter vytv erotick napt. Avak pok pelad na jinou stanici, kde hraj dixieland. Rozhlas je zde prostedkem ke znzornn jejich zpasu, piem i hudba odr jejich charaktery. Text psn Dusno a tko odhaluje pragmatismus hlavn hrdinky, kter nevh doshnout svch zjm jakmkoliv zpsobem, zatmco rytmick dixieland odr pokovu nevinnost, dtskou hravost a naivitu. Rozhlasov pijma umstn v pokoji, kde se odehrv vtina situac, tedy vstupuje do vyprvn jako rekvizita, kter se aktivn zapojuje do probhajcch udlost. Ve filmu Lsky jedn plavovlsky funguje rozhlasov vysln jako satirick koment esk nrodn povahy, kter je organicky zalenn do fiknho svta filmu.125 Jedn se o situaci, kdy
122

Jedn se o naruovn plynulosti narace v podob tanench vstup, ptomnost vce fiknch rovin v rmci vyprvn a dalch zcizujcch efekt.
123

V divadeln inscenaci je vod odlin. Mladk nejprve zazpv svj song, kter je vystdn uvedenm jazzov opery vetn tvrc a herc, to ve za hudebnho doprovodu rdiovho pijmae. Rdio tedy nen vypnuto jako v ppad televizn verze, ale hudebn podbarvuje i nsledujc situaci pchod advokta.
124

Je doruen dopis, kter hlavnm hrdinm oznamuje, e teta z Ameriky pijede pesn v 18:00. V nsledujcm okamiku zazn z rdiovho pijmae informace, e je prv 18:00.
125

Jaroslav Papouek ve svm filmu Ecce Homo Homolka (1969) vyuv rdiov pijma rovn jako rekvizitu, kter ironicky komentuje konn postav v zvru filmu a pibliuje vznamn rys pinleejc nejen k chovn rodiny Homolkovch, ale tak k irokm vrstvm tehdej esk spolenosti. Ovem podobn jako ve Formanovch filmech je rdiov pijma organicky vlenn do filmov diegeze. V samotnm zvru korpulentn Hedu nak nad zmaenm snem stt se baletkou. Vznikl situace je velmi znejisujc pro vechny ptomn, nebo vyaduje een, kter spov ve skutenm inu, ale k tomu se dn z rodiny neodhodl. Msto toho se uchl ke svmu oblbenmu

Andula i otec bhem nenosn dlouhho vslechu ze strany Mildovy matky pomalu usnaj, a upadnou do hlubokho spnku. Matka odkr do kuchyn a zapn rdio, kter signalizuje dvanctou hodinu, aby nadila budk na pesn as. Po krtkm zavhn otevr Andulin kufr, aby zjistila vce informac o nenadl nvtv. Vzpt zazn sttn hymna. V tomto okamiku dochz k rozporu mezi vizuln a hudebn vrstvou filmu. Sttn hymna je vnmna jako symbol nrodn hrdosti a nrodn pslunosti, zatmco obrazov sloka vypovd o pzemn neomalenosti tto postavy, co je v protikladu k se symbolickmum vznamuem sttn hymny.126 Z tohoto stetu vznik nov vznam, nebo tento negativn in ji nen spjat pouze s individuln postavou, ale nabv moralistn rozmr podobu obecnho svdectv tkajc se o eskhom nrodnhom charakteru. Hymna byla vdy vyslna pesn o plnoci po pravidelnch Zprvch s. rozhlasu. Hudebn motiv tedy respektuje reln program rozhlasovho vysln a umouje nai orientaci v asovm rozvrhu filmovho dje.127 odstavec Filmy ern Petr a Lsky jedn plavovlsky tedy v sob zahrnuj rovn symptomatick odkazy, kter ns informuj o tehdejm rdiovm vysln. Jeho prostednictvm pronik do film dobov fakt, e vtina poslucha mla k dispozici pouze oficiln stanice podzen stranick supervizi a byli tak nuceni poslouchat pevn stanoven program bez monosti vbru. Rann optimistick psn nebo pravideln vysln sttn hymny tvo ve filmov struktue rmec kadodennosti, kterou zavaj postavy Formanovch film, a pispvaj k vytven plastickho obrazu obyejnho ivota tehdejch obyvatel.

Spoluprce s divadlem Semafor

ivot je pes
prostedku, tedy ke he. Pust hudbu z rozhlasu a babika pemlouv Ludvu (Hedin manel), aby si zatancoval s Hedu. Chce tak pomoc hry napodobujc reln spch kompenzovat trpen Hedy. Do hry zapoj i ddu, se kterm se pust tak do tance. Z rdia zn Beethovenova da na radost, kter tvo ironick koment k umle vytvoen falen idylce, jejm hlavnm kolem je zanechat ve v setrvalm stavu. Hlavn hrdiny tak opoutme ve chvli, kdy jsou znovu zabrni do sv hry, a pestoe tan, v jistm smyslu stoj stle na mst.
126

Pokud budeme nahlet na eskou hymnu z hlediska smiotiky, pedstavuje znak, v nm oznaujc je hymna a oznaovanm nrod.
127

asov daj tak poukazuje na dlku vslechu, kter probhal v obvacm pokoji.

Pro se vbec tancuje? Teba te twist? Tedy nemyslete si - j tancuju hrozn rda, ale nedovedu si to vysvtlit. Toti tancuju rda, ale blb. Nemm tu lehkost jako Fred Astaire. A potom nemm taky ty jeho schody. Vte, ty ndhern bl schody a do nebe, z revulnch film. Jedin schody, na kterejch nikdo neupadne a kdy, tak se to vystihne. Nejlp se mi tancuje, kdy neslym u vbec kapelu, nic, jenom ti kytary a bubenk mi bubnuje po celm tle. Tomu se esky k big beat. Bigbt, nebo big beat... to je otzka.128 Tento monolog pron hlavn postava ze hry Jiho Suchho Zuzana nen pro nikoho doma, kter byla poprv pedvedena 7. bezna 1963. Jednalo se o psmo semaforskch psn voln propojench krtkmi hereckmi vstupy. Monolog uvd pse ivot je pes, kter mla v tomto pedstaven premiru. Zanedlouho byla zpracovna Jnem Rohem jako hudebn klip asto vyslan eskou televiz. Stylov spad tato pse do nru bigbtu, kter nebyl pro Semafor pli typick. V textu, jeho autorem je Ji Such, jsou tematizovny tehdej pocity dospvajc mldee, co cel psni dodv jist ndech generan vpovdi.129 Byla to takov
128

Ji Such, Encyklopedie Jiho Suchho 10. Praha: Prask imaginace 2002, s. 27. ivot je pes. Hudba: Ji litr. Text: Ji Such. Vzduch je modrm Nikotinem Nasycen Nov ubrus Starm vnem Polit Mlad mu Si tyk S mscem A vzlyk ivot je pes A j se musm holit

129

Jet vera moje brada Byla hol Kdy tu nhle piel vous Mal a zrzav Koupil jsem si holen A veer msto kolen Holil jsem se potaj Tak jak to hoi dlaj Kdy tu m nhle Prozradily Boty vrzav A ihned bylo veselo Skrz jeden zrzavej vous Vte e mlo schzelo Byl bych je vzteky kous

generan vpov, ale u vlastn troiku jin generace. Pro litra to byl takovej pokus dostat se do hjemstv tehdejho bigbtu. (...) I j jsem ten text myslel pro pt generaci, ponvad to zpval Sedlek a ten byl podstatn mlad, ne j. My se litrem jsme byli swingov generace. On byl u ta btov. Tak jsme udlali pro nj tuhletu psniku. Ale jak to u ns bv vbec nic nebylo myleno tak vn, bylo to tak napl ironicky, s nadszkou a smvn.130 Pse ivot je pes figuruje jako hudebn leitmotiv ve Formanov filmu ern Petr. Mezi psovm textem a samotnm filmem lze nalzt mnoh paralely. V vodu tto psn je nastnna urit zvislost mlad generace na nzorovch vchodiscch vlastnch otc. (nov ubrus starm vnem polit)131. Otcov penej na syny sv vlastn traumata i nezdary. Nut je k poddajnosti a vyaduj poslunost. Tuto charakteristiku lze vzthnout rovn na chovn Petrova otce, kter nen schopen vystoupit ze sv velitelsk pzy a navzat s Petrem smyslupln dialog jako rovn s rovnm. Holen dospvajcho mue zde pedstavuje inician ritul, pomoc nho vstupuje mladk do dal etapy svho ivota, tedy
Pak utkal jsem veerem A nebyl jsem si jist Zda neskon to malrem A trsat budu twist Pak utkal jsem veerem A hledal jsem si klid Te sedm v baru ve kterm Mi mus tie znt: Vzduch je modrm Nikotinem Nasycen Nov ubrus Starm vnem Polit Mlad mu Si tyk S mscem A vzlyk ivot je pes A j se musm holit ivot je pes ivot je pes ivot je Pes
130

Rozhovor autora s Jim Suchm veden autorem 7. 4. 2011. Tento metaforicky vyjden kontrast mld a st tvo frekventovan motiv Suchho

131

bsnickch text. asto se tak jedn o nostalgick povzdech nad tm, jak star pomj , vystdno novm. Napklad i ve veri jin Suchho v jeho psni Klementajn: junge Ffrauen, alter Wwein.

do dosplosti. Tvo ve filmu paralelu k dleitmu momentu v ivot hlavnho hrdiny, kter vstupuje do zahajuje svho prvnho zamstnn a poprv zav krutou deziluzi z ivotn praxe. Nerozum jednn dosplch a nechce se s nm ztotonit, pestoe jin vchodisko nenachz. Bolestn moment dospvni je zdraznn i v samotnm textu (ivot je pes a j se musm holit). Nejistota a zmaten, kter provz hlavnho hrdinu v psovm textu, konvenuj s Petrovmi pocity (pak utkal jsem veerem a nebyl jsem si jist, zda neskon to malrem, a trsat budu twist). Zmnka o twistu anticipuje rozshlou sekvenci tanen zbavy. Pro Petra pedstavuje tancovaka dleit ivotn okamik a . vVyvolv v nm napt, nebo nev, zda se mu poda zskat pze Pavly, a funguje tedy jako spoutc mechanismus Petrovch pocit. Na zvr psn pichz rezignovan smen. Mlad hrdina used v baru, kde pse zanala, a text se opakuje. Cyklick struktura psn znzoruje neustl opakovn tohoto vstupu do dosplosti, kter probh v kad generaci. Tmto zskv vpov nadasov charakter. Pse ivot je pes se objevuje ve filmu na nkolika mstech. Nejprve zazn v podkresu vodn titulkov sekvence. Zde pedznamenv zkladn djov motivy v ernm Petrovi a specifikuje atmosfru celho filmu. Instrumentln verze psn zazn v momentu, kdy Petr pronsleduje podezelho mue, o nm se domnv, e kradl v samoobsluze. Bigbt se poprv napoj na postavu hlavnho hrdiny a demonstruje sounleitost s jeho ivotnmi peripetiemi. Kdy Petr kr na schzku s Pavlou, jeho kroky rovn doprovz tato pse. Na kytaru ji hraje Pavel Sedlek, kter si ve filmu zahrl roli Petrova kamarda.132 Hudba se tedy stv soust diegetickho svta, avak zrove odkazuje ke svmu mimofilmovmu kontextu. Petr se postupn vzdaluje od kamery a zd se, jako by mu pse, alespo na okamik, dodvala uritou mru sebejistoty. Pse svou cyklickou strukturou a jistou nedoeenost podporuje i otevenost samotnho zvru filmu. Petrv otec v polovin vty ustrne ve stop zbru a jeho slova nahrad hlavn hudebn motiv interpretovan muskm sborem.

132

Milo piel s tm, jestli bych si tam nezahrl, a hned zkraje kal: Ty by sis tam mohl na zatek zazpvat ivot je pes. Ta pse byla v t dob populrn. kalo se, e to je prvn bigbtov psnika na naich gramofonovch deskch. I takhle to bylo bran. I to byl tak trochu symbol, e se bigbt nakonec dostal na desky. J jsem to natel a v roce 1963, protoe gramofonov spolenost Supraphon, kter tady byla jedin v t dob, to nahrvala pln nejpozdjc. My jsme dv mli rozhlasov nahrvky, dokonce v anglitin, ne se Supraphon odhodlal vbec nco nahrt. Rozhovor s Pavlem Sedlkem veden autorem 6. 4. 2011.

Petr kr na schzku s Pavlou za doprovodu psn ivot je pes, kterou hraje Pavel Sedlek,

Modr punochy Mn se to lb. Naloil s tm po formanovsku.133

133

Suchho stroh koment Ji Such komentuje uit k jeho sv psni Modr punochy ve filmu Konkurs. V rozhovoru autora s Jim Suchm veden autorem 7. 4. 2011.

Pse Modr punochy

134

pvodn figurovala v semaforsk he Jon a Tingltangl. Ve

Formanov Konkursu je zachycena zkouka tohoto pedstaven prv ve chvli, kdy Ji Such zpv tuto pse. Avak hudebn motiv zde nenapluje funkci pouh hudebn kulisy. Prostednictvm stihu se odpoutv od svho pvodnho kontextu (dokumentrn zznam divadeln zkouky) a je konfrontovn s fiktivn djovou rovinou (pbh mlad pedikrky). V vodu Konkursu je ji pedznamenno stedn tma Modrch punoch. Krtkm detailnm zbrem na podvazkov punochy jedn ze semaforskch hereek. V psni jsou punochy tematizovny jako tajemn pedmt touhy, nebo celmu textu dominuje mladicky naivn pohled. V zvru je vystdn nostalgickm ohldnutm za navdy ztracenm obdobm probouzejc se zvdavosti. V kontextu pedstaven, v nm pse zazn, lze punochy nahlet

134

Modr punochy. Hudba: Ji litr. Text: Ji Such.

Znm skromn Zaoblen ltka Jak jsme zvykl Vdat u sochy V duchu je vidm stle Jinak zdka A lb se mi na nich Modr punochy Nevm koho By to nenapadlo e chodidla jsou Jist rov A prsty jako koln Poitadlo tyi a jedna je No honem kdo to v? Hlsm se j A km hrd pt A pak si znova sedm Do lavice A od tch dob Utekla ada let A s lty pila touha Pesvdit se Protoe najdu Poitadlo st Je teba sundat Modr punochy tyi a jedna je Na tom u nezle Znm skromn Zaoblen ltka Jak jsme zvykl Vdat u sochy

tak jako rekvizitu psluejc k typick atmosfe ji neexistujcch antn a kabaret. Tento zbr koresponduje s poetickm vyznnm psn a zviditeluje jej drdiv, erotick napt. odstavec Avak pse je vyuita tak k vyvoln ironickho efektu a stenmu demaskovn jej poetinosti. Ji Such (v zbru) ji zpv v rmci divadeln zkouky. pse Modr punochy. Nsleduje prostih do kadenictv, kde pracuje jedna z astnic budoucho Kkonkurzsu. Na jedn stran stoj magick divadeln svt, na druh stran kadodenn provoz adovho kadenictv. Mlad kadenice provd pedikru jednomu ze zkaznk. Obnaen lidsk konetina pro ni znamen nco naprosto vednho. Dokumentrn zbry tedy nekoresponduj s psovm textem, co generuje humorn efekt a do jist mry podvrac lyrinost textu. Ltko, chodidla a prsty v psni Modr punochy jsou obesteny bsnickmi pvlastky, kter z nich in cosi neuchopitelnho a magickho. Zatmco konetiny zkaznk z kadenictv vnej do filmu nevbn aspekt tlesnosti.

Dobe placen prochzka135

Tento televizn film zaujm ve filmografii Miloe Formana ponkud neobvykl postaven. Vychz ze stejnojmenn hry Jiho litra a Jiho Suchho, kterou pizpsobiluje vyjadovacm prostedkm televiznho mdia. Forman se v tomto ppad podlil o reii s Jnem Rohem. Angaovn Miloe Formana pedevm zajiovalo profesionln transpozici divadelnho pedstaven do filmov podoby.136 Pesto se i on Forman nepochybn zaslouil o nkolik npaditch zmn, kter mly jist vliv na vslednou podobu televizn verze. odstavec Zkladn zpletku tvo ziskuchtiv boj o ddictv americk tety. Uli a Vanilka se rozvdj. Rozvod zajiuje vychytral advokt. Znenadn pichz pok, aby Vanilce pedal telegram od jej bohat americk tety se zprvou,. V telegramu stoj, e teta zemela a jedinm ddicem jejho milionu se me stt pouze Vanilino a Uliho jejich zatm neexistujc dt. Tato informace spust pval nejrznjch intrik, jejich strjcem je advokt, Uli i samotn Vanilka. Jedin, kdo se tohoto boje neastn, je listono. I kdy je tak zataen do hry, nebo Vanilka se ho sna svst. Pozdji teta neekan pijd a mn svou zv. Kad Vanilino narozen dt m nyn dostat svj dal milin. Zanedlouho vak teta opt zeme a boj o ddictv pokrauje. Ji Such a Ji litr zde inkovaliuj ve svch obvyklch hereckch typech, kter poprv pedvedli. Tuto ideln hereckou polohu poprv nalezli v inscenaci Jon a Tingltangl (1962). Jejich interakce se zakldala je zaloena na stetu dvou protikladnch osobnost. Ji Such se stylizovaluje jako protagonista a interpret a hrdina svch psovch text,
135

Dobe placen prochzka byla poprv uvedena 15. ervna 1965. V divadeln inscenaci inkovali s drobnmi vjimkami stejn heret pedstavitel jako v televizn adaptaci: Ji Such (listono), Ji litr (advokt), Eva Pilarov (Vanilka), Ren Gabzdyl (Uli) a Hana Hegerov (teta). Vjimku pedstavuje Naa Urbnkov, kter v inscenaci alternovala roli tety a Vanilky. Inspicient a herec Vladimr Hrabnek, kter dlouh lta psobil v Semaforu, se objevil v televizn verzi v mal roli nosie zavazadel.
136

Pedstavitelka hlavn ensk role Eva Pilarov kupkladu zmiuje: Podn je civilnj. Vzpomnm si na to, e ns Milo Forman nabdal etit gesty, e nejsme na divadle. Rozhovor s Evou Pilarovou veden autorem 6. 4. 2011.

Vystupuje zde jako jako poetick snlek, kter se pohybuje ve svch vlastnch svtech. Vynik svou hravost a lhostejnost vi vemu, co je vedn a praktick. praktinosti. Dky tomu psob postava listonoe jako zhadn element, kter pipomn spe nehmotn bsnick subjekt ne relnou postavu. Such experimentuje v jazykov rovin a svm dtskm hravm pohledem relativizuje ustlen hodnoty. Jazyk pro nj nepedstavuje instrument, jeho prostednictvm lze komunikovat. Zachz s nm jako se svbytnm vrazovm prostedkem. Zdrazuje jeho rytmick kvality, zvukomalebnost a ozvltuje bn slova specifickm frzovnm, je vychz z jazzovho rytmu.137 Upozoruje na nestlost vznamu jednotlivch slov, kter mohou odkazovat k nkolika rznm referentm, nebo asto vyuv vrazy nehodc se do kontextu dan situace.138 Naruuje ustlen kli, depatetizuje probhajc udlosti a nenucen objevuje nov funkce pedmt. V nkolika momentech je zachycen ve zpomalenm zbru, kter umocuje lyrinost a prchavost jeho subjektu. Podrv tedy jednoznan pragmatismus, jeho hlavnm nositelem se stv Ji litr jako advokt. odstavec litr oproti Suchho listonoi hovo vcn a asto uv ustlen edn formulace. Pro jeho hlasov projev je typick vysok tnina a nemnn intonace. Kamenn vraz, kter zachovv ve tvi v jakkoliv situaci, upomn na hereck projev Bustera Keatona.139 litrova odpoetizovan vcnost tedy tvo protivhu k projevu Jiho Suchho. Pro jeho hudebn tvorbu byla charakteristick poloha parodie. asto citoval ji zaveden nry, kter npadit modifikoval a zmrn umisoval do odlinho kontextu, aby doshl komickho inku. V textech Jiho Suchho pevauje sv lyrick vidn. litrova hudba naproti tomu
137

Listono: Anebo teba chce ta nevyzpytateln teta. Vanilka: Jste hrdina! Listono: Piel jsem si pro boty. Vanilka: A pitom jste mi zachrnil ivot. A est. Listono: est! (Pokynul a chce odejt) Vanilka: Neodchzejte!

138

139

Americk komik Buster Keaton (doplnit data) patil mezi nejoceovanj tvrce a hereck pedstavitele nmch grotesek ve dvactch letech. Svou hereckou strategii zaloil na strnulm vrazu ve tvi, s nm elil nejrznjm absurdnm situacm. Dky tomuto specifickmu rysu zskal pezdvku byl pezdvn Kamenn tv (Stone Face).

vychz spe z vtipn imitace dezovch lgr, anson i tanen hudby. A nutno ci, e je to imitace mistrn. Mlokdo dovede vystihnout budouc spnost lgr a hit, jako on. Chceme pouze naznait, e hudebn st Semaforu m ble k plu parodie ne st textov.140 Ji litr a Ji Such se navzjem doplovaliuj a vytvelij neustl napt mezi ednm jazykem a svm proudem bsnick imaginace. Vizuln gagy byly jsou do znan mry inspirovny poetikou nmch grotesek. Tato inspirace je viditeln tak v dalch Formanovch eskch filmech.141 Pokud pistoupme ke srovnn pvodnho divadelnho libreta a vsledn televizn inscenace, nalezneme nkolik odchylek v obsahov rovin dla. Zatmco na jeviti se vechno odehrvalo v koupeln. Na tom jsem si zakldal, e jsem napsal operu, kter se odehrv cel v koupeln. Tak Forman byl prvn, kdo kal, to by bylo nezajmav do filmu. Musme tam dostat vc prosted.142 Do televizn verze tedy pibyl obvac pokoj a exteriry (pokova jzda na bicyklu). V televizn adaptaci je zcela vyputn pvodn zvr, kter spov ve smen Uliho, Advokta i Vanilky. Vanilka si ji nechce nikoho z ptomnch vzt, ale navrhne, e mohou mt kupu nemanelskch dt, za n tak zskaj milion. Tento nvrh vyhovuje jak Ulimu, tak advoktovi.143 V televizn inscenaci je Kkonec je tedy ve srovnn s divadeln verz vce oteven. Postavy setrvvaj ve sporu o tetino ddictv a situace zstv nedoeena. Pok za doprovodu zvren psn odjd na kole a miz v dlce. Autorem tto zmny byl prv opt Milo Forman, jeho pipomnky byly pln resprektovny ze strany pvodnch tvrc pedstaven.144

140

Radko Pytlk, Fenomenologie humoru. Praha: Emporius 2000, s. 101.

141

Humor asto vyplv z nevyzpytatelnosti pedmtnho svta, kter obklopuje Formanovy postavy. Pedmty jako by disponovaly vlastn vl a dopoutly se nejrznjch schvlnost. Tento postup odkazuje pedevm k nmm groteskm Bustera Keatona a Charlieho Chaplina. Kupkladu zlokv prsten, kter se zakutl pod stl, nebo neposlun roleta v milostn scn v Lskch jedn plavovlsky. Nelze opomenout ani scnu s petrenm nhrdelnkem z filmu Ho m panenko.
142

Rozhovor s Jjim Suchm veden autorem 7. 4. 2011. Ji Such, Dobe placen prochzka. Praha: DILIA 1966, s. 34-35.

143

144

Potom ten konec troiku pozmnil. Ten se mu nelbil, jak byl na divadle. On byl filma a my ne. Take jsme se vdycky ochotn poddili. Navc on to nepikazoval. My jsme byli vlastn vichni kamardi. Rozhovor autora s Jim Suchm veden autorem 7. 4.2011.

Mravn intermezzo ve filmu Ho, m panenko

Pestoe film Ho m panenko tvo formln i obsahov konzistentn celek, objevuj se zde dva okamiky, kter se vymykaj z jednotnho rmce, a u svm hudebnm doprovodem, nebo odlinm vizulnm ztvrnnm. Jejich hlavnm rysem je jaksi protivha vi mravnmu rozkladu astnk pornickho plesu. Prvn okamik zachycuje hoc venkovskou chalupu. Vstran signl peru prbh plesu a cel osazenstvo zam ven k mstu, kde propukl por. Lid sleduj neobratn pokusy mstnch hasi o jeho uhaen a dvaj upmn mnn rady, jak se postarat o starho mue, ktermu chalupa pat. vod tto sekvence doprovz zmnn vstran signl, kter vystd poplan zvuk zvon. A do tto chvle jsou vyuity striktn diegetick zvuky, avak jakmile ustane zvuk zvon, zazn ve zvukov stop bezeslovn zpv enskho sboru. Hudebn podkres pipomn andlsk chr, kter pin do filmu zcela nov tn souvisejc s lidskm porozumnm a ochotou pomhat druhmu. Poten disharmonie v pohybu davu a zmatenho pobhn hasi pozvolna miz, nahrazenya tichou kontemplac vtiny zastnnch. Lid upen hled do plamen, fascinovni tmto hrznm a pitom neobyejn krsnm obrazem. Ohe jako Tato promnliv a neuchopiteln substance podncuje jejich snn a pmo je vybz, aby do nj promtali do plamen sv vlastn subjektivn pedstavy. Pihlejc dav se setkv s nm, co pesahuje rozmr lidsk existence. Kamera detailn registruje nejen por, ale i tve v pihlejcm davu. Dv dvky si navzjem pedvaj lhev piva, mu s plitrem beze slov sleduje por a jeden z mu nabz ddovi koalku. Lidsk pospolitost se projev nejen v semknutosti davu, ale tak ve form pedvn tepla. Teplo rozehv i alkohol, kter lid svorn popjej. Dda jej vak odmt a vnuje se tich modlitb, kter definitivn potvrzuje duchovn rozmr okamiku. Doasn dochz k symbolick oist vech pihlejcch, jejich dosavadn konn nebylo nahleno v pli lichotivm svtle.145 Avak tato kontemplativn rovina je protkna drobnmi epizodami, kter jemn naruuj posvtnost okamiku.
145

Ovem v nsledujc sekvenci se opt projev jejich negativn vlastnosti, nebo sledujeme, jak pomhaj stakovi tm, e mu blahosklonn dvaj losy z rozkraden tomboly.

Obchodnk si pj ddv stl a zalo si zde improvizovan bufet. Lid se dohaduj, zda se m dda dvat na por a jak blzko m bt u ohn. Protiklad ironickch epizod a kontemplativn sloky zajiuje, e ani v tomto okamiku film nesklouzv k jednoznan patetinosti a neustle si udruje satirick tn, nastolen ji v vodu.

Druh sekvence je jakmsi pokraovnm a vystnm t pedchoz. Djit zstv stejn. Po zasnen krajin jsou rozesety kusy nbytku. Dda kr od ohoelho torza sv chalupy, aby ulehl do postele, kde sp hasi s hlavou ovzanou tkem. Scna tak zskv komick pdech, nebo se zd, e sledujeme dlouholetou manelskou dvojici. Komediln vyznn je zprvu podpoeno i zvolenm pochodovm motivem, kter zaznl ji v vodu filmu, kdy hasisk sbor nechval kolovat drek pro jejich zaslouilho lena. Dechov orchestr interpretoval tento motiv v lehce nabubelm proveden, kter pedznamenvalo pozdj komick eskapdy na hasiskm plese. V zvru vak dostala tato skladba intimnj rozmr vyuitm komornjho nstrojovho obsazen, ktermu dominoval zvuk citery. Kdy stak pilh do postele k pekvapenmu pornkovi, vstupuj do stvajcho hudebnho podkresu ozvny andlskho chru, kter u pedtm doprovzel sekvenci poru. Ob scny jsou tedy propojeny prostednictvm hudebnho doprovodu. Tm bylo dosaeno syntzy satirick (pochod) a morln (andlsk chr) sloky filmu. Hasi konen pijal ptomnost staka jako neoddiskutovateln fakt a opt se uloil ke spnku. Andlsk chr nyn pebr vd postaven v rmci zvukov stopy. Jejich spolen spnek uprosted zimn scenrie pedstavuje uritou nadji, e i uprosted veobecnho morlnho rozkladu, kter je symbolizovn osamocenmi kusy nbytku, petrvv poteba lidsk vzjemnosti a pomoci. Zvren scna filmu Ho, m panenko, kdy u vyhoel chalupy le zhroucen dda a star hasi v tku jako bba ulh s nm, by mon nkoho svdla k zvrhl mylence, e jde o komediln konec filmu. J jsem to tak nectil a zvolil jsem opakovn pochodu hranho na citeru, kter

pejde v andlsk chr. Je to citov scna o solidarit a lidsk pomoci. Jin konec jsem si nedokzal pedstavit.146

Zvr

Shrneme-li zkladn poznatky, k nim jsme dospli.. muste zvr pojednat jako resum, jako souhrnnou reflexi badatelskch vsledk vlastn prce! A ne zase opakovat, co u bylo v prci vcekrt v rznch parafrzch. Je teba vyhodit vechny parafrzovan pase. Zde se muste pihlsit ke svmu autorstv i v urit osobn tnin. Po uveden Formanovch film do irho kulturn historickho kontextu, lze konstatovat, e zafixovaly etn stopy hudebn kultury edestch let. Mnoh z nich se sice mohou zdt fragmentrn a vzjemn nesouvisejc, avak prv jejich rozmanitost a koexistence odrej bohatost kulturnho dn. Tyto fragmenty tvo s vznam, ktermi je protkna tehdej hudebn kultura (zejmna populrn) a napomhaj urit jej hlavn tendence. Texty dobovch hit stednho proudu a televizn hudebn poady sdlely nkolik spolench aspekt. Vytvely idealizovan svty, oprotn od zvanjch problm. Konstruovaly bezproblmov a pkladn obraz mlad generace. Vytsovaly existenci kulturnch alternativ a opomjely hovorov vrazy tehdej mldee. V konfrontaci s civilnost Formanovch film zvlt vynikala karovanost tchto produkt populrn kultury. Rozhlasov vysln implicitn urovalo hudebn vkus tehdejch obyvatel. Dochzelo k potlaovn modernjch nr tmi starmi, kter konvenovaly ideologickm poadavkm komunistickho reimu.

146

Rozhovor s Karlem Mareem veden autorem, datum!

Rann rozhlasov vysln v vodu filmu ern Petr pedepisovalo povinn optimismus pro vechny, kte vstvali do zamstnn. odstavec Protiklad k tmto tendencm tvoila bigbtov hudba. U bigbtov hudby Forman vrn zachycoval jej naden pijet ze strany mldee, kter se nechvala unet pedevm draznm rytmem, ani by rozumla anglickmu textu. Film Konkurs byl soust inician vlny film uvedench v roce 1963, v nich bigbt nebyl prezentovn jako negativn element, ale jako bn aktivita mladch lid. Usiloval o komplexn pstup k fenomnm populrn kultury a odhaloval i jejich odvrcenou tv, jako tomu bylo napklad u tehdy mdnho twistu. Twist umooval zakouet radost z pohybu, vymanit se z kadodennosti a demonstrovat svou individualitu. Forman vak tematizoval twist tak jako pouh mdn vstelek, kter ztratil pvodn provokativn vznam. Hudebn stopa Formanovch film do znan mry odrela vkus eskoslovenskch obyvatel v edestch letech, nebo zahrnovala dva nejoblbenj hudebn nry dechovou hudbu a modern pop. Tyto nry byly ve sledovanch filmech dominantn, ani by dochzelo k jejich zmrn konfrontaci. Nelze ci, e dechov hudba byla spojovna pouze s posluchai star generace. Jej obliba spe prochzela nap vkovmi skupinami. Ovem nejvce mladch pznivc mla pirozen na venkov. Hudba bez ohledu na nr pedstavovala pro Formana prostedek k niku z kadodennho stereotypu a spolehliv fungovala jako stmelujc element. Zasazen do irho kinematografickho kontextu napomohlo v tto prci zvraznit postupy charakteristick pro hudebn sloku Formanovch film. Forman kladl znan draz na autenticitu snmanho prostoru, kterou budoval za vydatnho pispn zvukov a hudebn sloky. Hudba mla tm vdy svj jasn definovan zdroj a byla vnmna filmovmi postavami. Zde se projevuje rozpor mezi tm, jakm zpsobem zakouej hudbu postavy uvnit diegeze a filmov divk. Filmov hrdinov hudb nevnuj pli pozornosti. Pedstavuje pro n bnou zvukovou kulisu, kter doprovz jejich kadodenn ivot. Divk vak me v hudebn stop dekdovat, a u zmrn i nezmrn vznamy, je se njakm zpsobem vztahuj ke konn postav nebo k filmov naraci. Rozhlasov pijma nefungoval pouze jako hudebn kulisa, ale specifikoval tak asov zakotven pbhu prostednictvm relnho programu rozhlasovho vysln. Toto zkostliv dodrovn autenticity hudebnho doprovodu bylo v dobov kinematografii ojedinl a tvoilo specifick znak Formanovch film.

odstavec Hudba slouila i jako parodick koment probhajcch udlost, prostednictvm konfrontace vizuln a hudebn roviny a vynalzavho stihu. Forman si peliv vybral psn pevn zakotven v tehdejm hudebnm povdom a pizpsoboval je svm zmrm i ve zcela odlinch kontextech. Nkdy byly pouze prostedkem k nezvazn smvn he jako v ppad psn Modr punochy. Mohly se ale stt i satirickm komentem esk nrodn povahy.147 Pvodn historick kontext archivn hudby nebyl pli akcentovn. Forman vyuval exponovan hudebn motivy a ironicky poukazoval na jejich vyprzdnnost, kter byla zapinna jejich exploatac v masovch sdlovacch prostedcch.148 Ve Formanovch filmech hudba nefiguruje jako prostedek vzpoury i vyjden mlad generace. 149 Jeho filmov hrdinov zaujmali pasivn postoj ke spoleenskm podmnkm. Autor sympatizoval s hudebnmi aktivitami mladch lid, ale nezapomnal zdraznit i problematick aspekty, je byly dsledkem jejich zkho sept s populrn hudbou. Mlad astnci fiktivnho konkursu, kte se dobrovoln ztrapovali svm neumlm zpvem, aby se piblili svm popovm idolm, dokldali slu hvzdnho kultu konstruovanho prostednictvm masovch mdi. Nen prostedkem k charakterizaci filmovch postav a na filmov hrdiny se napojuje jen zdka.150 V nkolika momentech Forman propjoval hudebn sloce vsadn postaven v rmci filmovho narativu. Pse ivot je pes specifikovala pocity hlavnho hrdiny a mla charakter urit generan vpovdi, kter prostupovala v podob hudebnho motivu celm pbhem. Pestoe Forman po vtinu asu sledoval sv postavy z odstupu, v zvru filmu Lsky jedn plavovlsky vyjdil prostednictvm hudebnho motivu svj soucit s Andulinm dlem. Neprosn pohled na mravn rozklad spolenosti, kter dominoval filmu Ho m panenko, sten vyvaovaly dva okamiky, v nich zazn andlsk chr. Hudebn

147

Okamik, kdy matka v Lskch jedn plavovlsky otvr Andulin kufr za doprovodu sttn hymny.
148

Napklad vojensk pse Smr Praha pi pochodu zlok v Lskch jedn plavovlsky.
149

Vjimku tvo pse To co bylo vera, nen kad den, kterou hraje a zpv temperamentn dvka v vodu filmu Lsky jedn plavovlsky. Avak tato scna psob jako samostatn vstup, kter pmo nesouvis s nsledujcm djem a spe naznauje sympatie autora s pslunky mlad generace. Samozejm rmovan jemn ironickm nadhledem.
150

Pse ivot je pes je zce spjata s hlavnmu hrdinou filmu ern Petr. Gounodovo zhudebnn modlitby Ave Maria, kter zazn V lskch jedn plavovlsky, se pmo vztahuje k postav Anduly.

podkres dodval filmu duchovn pesah a naznaoval, e poteba lidsk vzjemnosti jet zcela nevymizela. Formanovy filmy vrn zachycovaly prbh dobovch tanench zbav prostednictvm inovativnch stylovch postup inspirovanch metodou cinma vrit i cinema direct. Tyto sekvence zaujmaj ve Formanovch mstech znan prostor. Draz kladen na hudebn dramaturgii dokld nalezen hudebn scn, v nm je podrobn popsno trvn jednotlivch skladeb a jejich pesn nrov zasazen. Vslednmu dojmu tak napomhalo angaovn skutench kapel, kter hrly na tanench zbavch. Forman jim umonil pehrt svj vlastn repertor, z nho pot vybral vhodn psn. Nezdka se nechal inspirovat konkrtnm mstem naten a angaoval mstn kapelu nebo alespo napodobil jej nstrojov sloen.151 Zpotku bezpznakov hudebn doprovod tanench zbav se vlivem narstajcch zkuenost tvrc mn a smuje k sofistikovanjmu sept s obrazem. Hudba rytmizuje zobrazen udlosti a do znan mry funguje jako nenpadn pozad, kter specifikuje nladu filmovch scn. Akoliv texty psn explicitn nevyjaduj nzory tvrc, nejsou vybrny zcela nhodn. asto humorn kontrastuj s jednotlivmi udlostmi. Pokud je ve filmu ptomno socilnkritick tma, jak je tomu ve filmu Lsky jedn plavovlsky (nedostatek mu na malomst), me text (pse Hej panmmo) implicitn komentovat tyto sociln podmnky. Nikdy se vak nejedn o jasn formulovan kritick hlas, ale spe o jemnou ironizaci dan situace hladce zalennou do diegeze, kter me zstat nepostehnuta. Twist v ernm Petrovi nezastupuje pouze dobov fenomn populrn kultury. Slou tak jako stylotvorn prostedek, kter v letm zkratce nastiuje povahy filmovch postav. Formanovy filmy oplvaj nespornou umleckou hodnotou spovajc ve

specifickm autorskm pstupu. Zrove vrn odrej rozmanitost tehdejch kulturnch jev, kter se promt i do jejich hudebn stopy. Clen snaha o jejich autentick zachycen tvo dleitou komponentu sledovanch film. Paradoxn zahrnuj tak jevy systematicky vytsovan z kinematografick produkce, pestoe je nezobrazuj. Pkladem me bt slovo chulign, kter naznauje existenci alternativnch kulturnch proud a vypovd o jejich vnmn vtinovou spolenost. Pro pln porozumn komplexnosti Formanovch film je tedy uiten zptn rekonstrukce stop zakotvench v tehdej realit, kter inspirovaly zobrazen rozmanitch kulturnch i spoleenskch aktivit. Pluralita hudebnch a kulturnch diskurs podporuje jejich spontnnost a in z nich cenn historick dokument.

151

Dechov instrumentace ve filmu Ho m panenko.