hlubiny skrytho bostv, a m jeho vra je ivj a samo zejmj, tm pohled nazrn je pronikavj.

5 V tom smys lu m pravdu svat Jan od Ke, kdy tvrd, e jedin vra je bezprostedn a mrn prostedek ke spojen due s Bo hem. Jde ovem o vru ivou, kter se za pomoci dar moud rosti a rozumu stv vidouc a tak se bl, pokud mono zde na zemi, blaenmu paten astnch nebean. Vsledkem tto vry vidouc je tak ono tm zkuenost n provn ptomnosti Bo. Radost z Boha, kterou m po ciovat kesan a kter je plodem lsky, je nemon bez vry, vidouc Boha. Radovat se mono jen z toho, co lovk vid, co m, a u vrou nebo uchopenm ve vnm paten. Vra vidouc tedy zjednv lovku radost z Boha, ptom nho vude. Kesan, ijc touto vrou, setkv se s Bohem na kadm kroku. Vid jej v krse prody, kter oslavuje svho Tvrce, vid jej ve svm blinm, pat na nj zvlt ve svm srdci, kter je chrmem nejsvtj Trojice. Ve kera mystika Starho Zkona je obsaena ve slovech, tak asto opakovanch o vech velkch osobnostech: krel ped Hospodinem. To jest: ml Boha stle na mysli, il tak, e se nikdy nemusil za sv skutky stydt ped Bohem, jen ho pozoroval. A svat Pavel opakuje nejednou svm kesa nm: Nevte, e jste chrmem Bom a e Duch svat pe bv ve vs?" (1 Kor. III, 16.) Tm Apotol poukzal na pravou velikost kesana a naznail zrove, jak nutn je peovat o istotu due, kdy je chrmem nekonenho Boha. Je to vak zase vra, kter dv lovku vidt Boha v dui, u ho t v jeho ptomnosti a pipravuje mu slastipln za kouen jeho blzkosti. lovk duchovn, jeho vra je iv a vidouc, kr tmto svtem, ani se emu div; nic ho nepekvap, nad nim ne nak, pod nim nekles, protoe v pozad veho vid ve mocnou ruku Bo. Svt se mot leckdy zpsobem velmi m lo pochopitelnm lovku, ktermu chyb vra. Ano, i ud losti v ivot jednotlivce jsou mnohdy takovho rzu, e lovk, uvaujc ve svtle pirozenho rozumu, ocit se ne jednou na kraji zoufalstv. Dovede-li vak vidti ve svtle nadpirozen vry, zjev se mu ve v nekonen moudrch 5 Cf. Garrigou-Lagrange, Perfection chrtienne et contemplation, Saint-Maximin 1923, str. 410.