KYBERSOCIALISMUS

W. PAUL COCKSHOTT A ALLIN COTTRELL

V r. 2006 vydalo nakl. L. MAREK, Pekask 18, 602 00 Brno Z anglickho originlu Towards a New Socialism (Nottingham, England: Spokesman, Bertrand Russell Press, 1993) peloil Rudolf Pevrtil Vytiskla tiskrna Centa, Brno 1. vydn, nkladem 500 vtisk

L. MAREK BRNO 2006

Copyright W. Paul Cockshott and Allin Cottrell 1993, 2004 (pedmluva k eskmu vydn) Peklad Rudolf Pevrtil, 2005 ISBN 80-86263-73-8

OBSAH
PEDMLUVA K ESKMU VYDN ..............................................................7 1) Politick pozad knihy........................................................................................7 2) Vznesen otzky ................................................................................................9 3) Kapitalismus a socialismus ..............................................................................10 3.1 Rozpory vlastnickch vztah ................................................................10 3.2 Rozpory v procesu akumulace ..............................................................15 4) Ekonomick pechod k socialismu ..................................................................21 5) Historick slabiny socialismu ..........................................................................24 5.1 Oderpvn nadproduktu .....................................................................24 5.2 Ceny a ekonomick kalkulace...............................................................27 5.3 Mechanismy plnovn: ortodoxie a konzervatismus ...........................29 5.4 Potaov technologie..........................................................................32 6) Na obhajobu pm demokracie .......................................................................33 7) Socialismus versus komunismus......................................................................36 8) Spor o socialistickou kalkulaci ........................................................................38 8.1 Naturln plnovn ...............................................................................39 8.2 Pouvn pracovnch hodnot ................................................................42 8.3 Pouvn trnch cen ............................................................................43 8.4 Lange a neoklasick socialismus ..........................................................45 8.5 Nkter protiargumenty rakouskch ekonom .....................................46 9) Pro pracovn doba?.........................................................................................49 9.1 Hodnota a abstraktn prce ....................................................................49 9.2 Marx a kritika pracovnch penz .......................................................50 Odkazy..................................................................................................................55 VOD...................................................................................................................58 Pro je sociln demokracie nedostaten?......................................................59 V jakm smyslu byl SSSR socialistick? ........................................................61 Jak pouen si lze vzt ze selhn sovtskho socialismu?.............................63 Co je teoretickm zkladem novho socialismu?............................................65 Pehled obsahu knihy.......................................................................................66 1. NEROVNOST..................................................................................................68 Zdroje nerovnosti .................................................................................................68 Vykoisovn ..................................................................................................69 Nezamstnanost ...............................................................................................73 Nemoc a st ...................................................................................................75 Podzen ekonomick postaven en ..............................................................75 Shrnut..............................................................................................................79 2. ODSTRAOVN NEROVNOST................................................................80 Vhody redistribuce pjm .............................................................................83 Kolik vyprodukuje jedna hodina prce .......................................................83

Rovnost je efektivnj ne rst.................................................................. 85 Nerovnost pracovn sly .................................................................................. 86 Platov diferencily za vzdln a schopnosti? .......................................... 87 Nedostatek pracovnch sil konkrtnho typu .............................................. 88 Platov diferencily za osobn kvality?................................................... 91 Kvalifikovan prce jako vyprodukovan vstup ......................................... 93 Srovnn s historicky existujcm socialismem ............................................... 95 Dodatek: nzorn pklad vpotu koeficientu kvalifikovan prce .............. 98 3. PRCE, AS A POTAE ........................................................................ 101 spora asu ................................................................................................... 101 Objektivn sociln etnictv........................................................................ 105 Jak definovat objem prce............................................................................. 106 Problm mtka ............................................................................................ 107 Mylenka komplexity ............................................................................... 108 Zjednoduen problmu pracovn hodnoty ............................................... 109 pikov technick een a een stedn rovn........................................ 111 4. ZKLADN POJMY PLNOVN ............................................................ 114 Plnovn a regulace...................................................................................... 115 Kapitalistick cle druhho du.................................................................... 117 Jak by byly cle prvnho du?..................................................................... 118 rovn plnovn .......................................................................................... 119 5. STRATEGICK PLNOVN.................................................................... 122 Plnovn struktury odvtv .......................................................................... 122 ivotn prosted a prodn zdroje ................................................................ 125 asov dimenze vroby ................................................................................ 129 Trn a netrn distribuce............................................................................... 131 Prva obanstv......................................................................................... 131 Svoboda volby .......................................................................................... 131 Jak se vypodat s nedostatkem................................................................ 132 Nklady men......................................................................................... 132 Zemdlstv ................................................................................................... 133 6. DETAILN PLNOVN ............................................................................ 136 Plnovn v SSSR.......................................................................................... 142 Detailn plnovn a omezenost prostedk .................................................. 144 Nov algoritmus pro bilancovn plnu ........................................................ 146 Funkce harmonie ...................................................................................... 146 Fze algoritmu .......................................................................................... 149 Ekonomick kybernetika v Chile .................................................................. 151 7. MAKROEKONOMICK PLNOVN A ROZPOTOV POLITIKA.. 154 Makro-etnictv zaloen na pracovn dob ............................................... 154 Spoen a vr v domcnostech..................................................................... 158

roky z vklad? ........................................................................................164 Daov politika..............................................................................................165 Pozemkov renta .......................................................................................167 Spotebn da.............................................................................................167 Zdann a akumulace.................................................................................168 8. MARKETING SPOTEBNCH STATK...................................................169 Rovnovn trn ceny...................................................................................170 Spotebn statky a makroekonomick pln....................................................171 Srovnn s kapitalistickmi trhy ....................................................................174 Zvr ..............................................................................................................176 9. PLNOVN A INFORMACE ....................................................................177 Informace a vlastnictv...................................................................................177 Poadavky na statistickou slubu ..................................................................178 Kdovn produkt....................................................................................178 Jednotn zen zsob.................................................................................179 Standardizovan formty sdlen ..............................................................179 Zskvn technickch koeficient............................................................179 Informace: sociln problmy ........................................................................180 Informace, mtka vkonnosti a pobdky.................................................181 Hodnocen vkonnosti podnik ................................................................181 Statistick vyhodnocovn podnik vyrbjcch vrobn prostedky ......182 Proti monopolu ..........................................................................................184 Odmny a sankce? .........................................................................................184 10. ZAHRANIN OBCHOD ...........................................................................187 Technologie a struktura obchodu...................................................................191 Ekonomiky s vysokmi a nzkmi mzdami...................................................192 Vhodnost obchodnch deficit .....................................................................194 Mezinrodn obchod v kontextu socialismu ..................................................195 Poptvka sttu po zahranin mn ...........................................................196 Alternativy k devizm ...............................................................................197 Smnn kurzy, turistika a ern trhy .............................................................200 Nstroje devizov politiky .............................................................................203 Neprodan exporty ....................................................................................204 Zlepen obchodnch podmnek ................................................................205 11. OBCHOD MEZI SOCIALISTICKMI ZEMMI .....................................206 Obchod a vlastnictv ......................................................................................206 Mn rozvinut zem.....................................................................................207 Co zastvme .................................................................................................210 Vznam sttn suverenity...............................................................................212 12. KOMUNA ....................................................................................................213 Aktivity mstskch komun ............................................................................214

Bydlen...................................................................................................... 214 Pprava stravy .......................................................................................... 215 Pe o dti................................................................................................. 216 Nkter rekrean aktivity......................................................................... 216 Pomoc starm obanm ........................................................................... 216 Zkladn zdvodnn z hlediska efektivity ................................................... 216 Systmy plateb a vnjho obchodovn ....................................................... 217 Rozdlovn kol......................................................................................... 222 Prvn postaven komun ................................................................................ 222 Veejn politika ............................................................................................. 223 13. O DEMOKRACII ........................................................................................ 224 Demokracie a parlamentarismus ................................................................... 224 Pm demokracie nebo demokracie sovt? ................................................ 227 Instituce klasick demokracie................................................................... 229 Demokratick centralismus slep ulika ............................................... 231 Je dnes mon demokracie? .......................................................................... 231 Demokracie a plnovn................................................................................ 233 Stt bez hlavy ................................................................................................ 235 14. VLASTNICK VZTAHY........................................................................... 238 Kdo co vlastn?.............................................................................................. 238 Kdovn vlastnickch vztah.................................................................. 239 Co je mon vlastnit? .................................................................................... 240 ist kapitalismus a smen kapitalismus .............................................. 240 Sovtsk model......................................................................................... 242 Podnik jako ohnisko protiklad ................................................................ 243 Navrhovan komunalistick model .............................................................. 244 Individuln vlastnick prva.................................................................... 245 Prva Plnovn a ekonomickch projekt .............................................. 246 Samostatn vdlen innost .................................................................. 252 Vlastnictv pdy........................................................................................ 252 Odboka o Ricardov teorii renty ................................................................. 253 Vlastnictv prodnch zdroj.................................................................... 255 Oddlen kontroly od vyuvn ............................................................... 257 15. O NKTERCH PROTIKLADNCH NZORECH ............................... 258 Distribuce, hodnoty a ceny............................................................................ 258 Trn socialismus?......................................................................................... 261 Diane Elsonov: socializovan trh?.......................................................... 262 Aganbegjan: administrativn a ekonomick metody ................................ 267 Bibliografie ........................................................................................................ 269 Poznmka pekladatele ...................................................................................... 272

PEDMLUVA K ESKMU VYDN

1. Politick pozad knihy
Tato kniha byla napsna koncem 80. let a poprv vydna v anglitin roku 1993 pod titulem Smrem k novmu socialismu. Je poznamenna tehdej situac, obdobm Gorbaova. Sovtsk systm jet existoval, ale byl nesporn v krizi. Reformy zavdn obhjci trnho socialismu u zanaly naruovat ekonomiku a politicky povzbuzovat ty spoleensk skupiny, kter si ply plnou restauraci kapitalismu. V Britnii byla u moci krajn pravicov vlda Thatcherov. Po cel desetilet tato vlda systematicky niila sociln vdobytky, kterch doshla pracujc tda za pedchozch sociln demokratickch vld. Privatizoval se prmysl ve sttnm vlastnictv, zavdly se represivn zkony proti odborm a chud byli zbaveni hlasovacho prva volebn dan. Thatcherovsk program zatlaovn socialismu a upevovn moci bohatch byl zdvodovn kolou ekonomickho mylen, kter dostala nzev neoliberalismus. Jej vedouc teoretikov, lid jako Hayek a Friedman, obhajovali nim neomezovan svobodn trhy, minimln sociln zajitn a redukci ekonomick role sttu na kontrolu inflace. Pinochetova diktatura v Chile poskytla neoliberlm prvn monost, jak uplatnit jejich ideje v praxi, druhm experimentem byl pro n reim Thatcherov. Jejich dalm ekonomickm triumfem se mlo stt Jelcinovo Rusko. Kdy Lenin o stolet dv prosazoval vytvoen rusk komunistick strany, napsal, e bez revolun teorie neme bt revolunho hnut. Meme to zobecnit a ci, e bez adekvtnho teoretickho pochopen se dn sociln skupina neme ustavit jako tda v politickm smyslu. Ped jeden a pl stoletm napsal Marx k zaloen nmeck komunistick strany, e nejbli cl komunist je t jako cl vech ostatnch proletskch stran: ztvrnn proletaritu ve tdu. Ztvrovn ruskch a nmeckch dlnk ve tdu bylo spojeno s propagac revolun interpretace politick ekonomie v Marxov Kapitlu. Sociln demokratick strany, kter vyrostly do sly koncem 19. a zatkem 20. stolet, mly Kapitl za svou bibli. Neetli si v n samozejm vichni lenov, ale jej pohledy formovaly prostednictvm stranickch intelektul sociln demokratick tisk a projevy sociln demokratickch politik. Socialistit pedagogov jako byl John Maclean v Glasgow vyuovali marxistickou ekonomiku v dlnickch akademich. V polovin 20. stolet vypadaly vci pro kapitalismus patn. Tv v tv triumfu stalinismu v SSSR a pak ve vchodn Evrop, a socialismu zavdnmu salmovou taktikou v zpadn Evrop, se pravicov ekonomov jako 7

Hayek obvali o samotn peit liberlnho kapitalismu. Reagovali teoretickm projektem, kter ml pro kapitl udlat to, co Marx udlal pro prci poskytnout mu ucelenou politickou ekonomii pimenou potebm doby. Zatmco Marxv Kapitl byl, abychom parafrzovali Bordigu, stejn tak manifestem pro komunismus jako ekonomickm dlem, Hayekova Cesta do otroctv byla manifestem pro kontrarevoluci. V nsledujcm plstolet opustily ideje neoliberalismu zastren police knihoven, aby ovldly ekonomickou politiku na celm svt. Dokzaly to, protoe vyly vstc tdnm poadavkm a souasn poskytly hodnovrn znjc kritiku existujcho socilnho du. Zskaly hegemonii, protoe definovaly terminologick rmec, v nm probhala debata. Byly oteven pijaty politiky jako Thatcherov, ale svm vlivem psobily tak na bezprostedn okol socialistickho hnut. Vytvoily intelektuln klima, v nm levicov teoretikov naslouchali se sympatiemi kritikm plnovan ekonomiky a obhjcm trhu. Jak na zpad, tak na vchod zaali socialistit ekonomov jako Brus, Kornai, Aganbegjan a Nove obhajovat modely trnho socialismu. Udlost, kter bezprostedn vedla k naemu rozhodnut napsat Smrem k novmu socialismu, bylo pravdpodobn vydn knihy Aleca Noveho Economics of Feasible Socialism (Ekonomika uskutenitelnho socialismu) v roce 1983. Hlubok znalost sovtskch zkuenost a sympatie pro trhy se v n spojovala se sociln demokratickmi nzory. etli ji vedouc politikov Labour Party a tak j byli ovlivnni. Citoval ji Neil Kinnock (vdce Labour Party v letech 1983 a 1992), aby zdvodnil oputn veejnho vlastnictv vrobnch prostedk jako programovho cle strany. Mli jsme pocit, e i kdy Noveho argumenty zn hodnovrn, jsou politicky nebezpen a ve svm zklad myln. Trhy nejsou jedinm zpsobem, jak dit sloitou ekonomiku. Centrln plnovn je nejen ivotaschopn, ale stv se schdnj dky pokrokm potaov technologie. Nae kniha byla vdom koncipovna spe jako vyvrcen Novea ne Hayeka, ale Hayek a Mises stli v pe za Novem. spn revolun hnut potebuje jak ekonomickou, tak politickou vd teorii. Pro star komunistick hnut byly tmito dvma pili Marxova ekonomie a Leninova teorie sttu a strany. Neoliberalismus m teorii svobodnho trhu a ideu zastupitelsk vldy. Mme-li dt odpov na neoliberalismus, nam clem mus bt aktualizace marxistickho ekonomickho mylen a leninskch mylenek o sttu. Na zatku 21. stolet se nememe uspokojit aplikovnm pracovn teorie hodnoty na analzu kapitalismu, musme ji aplikovat na socialismus. Devadest let po Leninov Sttu a revoluci musme pepsat a radikalizovat Leninovu kritiku reprezentativn vldy. Jsme pesvdeni, e je teba spojit ti klov ideje pracovn teorii hodnoty, kybernetic8

kou koordinaci a participativn demokracii jako alternativu k liberln trojici cen, trh a parlamentu. Tato tmata jsme rozvinuli v ad publikac (Cockshott and Cottrell 1989, 1992, 1993; Cockshott 1990). N draz na participativn demokracii me bt v nem poplatn specifick politick situaci Skotska v 80. letech, kdy vlda Thatcherov jednala se zem skoro jako s koloni. Vyvolala tm irok nrodn demokratick hnut pracujcch td a masy inteligence proti thatcherismu a za sebeuren. Toto hnut bylo v hrubch obrysech socialistick a naklonn stavn reform. Byly v nm zasteujc skupiny jako Skott socialist, ke kterm jsme patili (stejn jako Nove), a vce buroazn demokratick Skotsk stavn konvence. Rozhodli jsme se spolupracovat s krajn levicovm kdlem tohoto hnut v pesvden, e pouze pm participativn masov akce me ubrnit lid ped vldou. Toto kdlo nrodnho hnut bylo inicitorem kampan masov obansk neposlunosti proti volebn dani, kterou Skotsku vnutila anglick vlda. Prohlaovali jsme, e na zdann hlasovacho prva je teba odpovdt tm, e odmtneme platit. Na vrcholu kampan pestala platit dan asi polovina pracujcho obyvatelstva Glasgowa a jej domovy chrnily ped vbrmi masov poulin demonstrace. Knihu jsme psali uprosted tto kampan. Masov hnut doshlo naprost spch: opozice vi dani se rozila do Anglie a vedla k odstoupen Thatcherov.

3. Kapitalismus a socialismus 3.1 Rozpory vlastnickch vztah

Bezprostednm zkladem, z nho vychzel n pohled, byla situace 80. let, ale jeho koeny sahaj o desetilet zpt. Intelektuln ns ovlivnily tradice francouzskch althusserovc a italskch bordigovc. Koncem 70. let jsme dospli k pesvden, e dal rozvoj komunistickch politik v zpadn Evrop vyaduje pokroky v marxistick teorii a na druh stran, e k takovmu teoretickmu pokroku me dojt pouze v kontextu otzek vychzejcch z poteb politickho hnut. Zamovali jsme se zejmna na programov otzky souvisejc s pechodem k socialismu v zpadn Evrop a s povahou socialistick ekonomiky. Kdy jsme psali Smrem k novmu socialismu, mli jsme konkrtn pedstavu o tom, co jsou vrobn zpsoby a jak mezi nimi dochz k pechodm. Nkter z tchto mylenek zstvaj v pozad knihy a uruj cesty, po nich jde vklad explicitnch idej. Podle na analzy vykazuje kapitalismus tendenci ke zruen soukromho vlastnictv, kter tedy smuje ke komunismu. Tento vvoj se projevuje nejdv na rovni vlastnickch vztah, kde vznik posloupnost vlastnickch forem odrejcch rostouc socializaci produknch prostedk: drobn vrobci zbo, kapitalistick podniky, akciov spolenosti, sttn kapitl, socialistick vlastnictv. Souasn s vvojem tchto vlastnickch forem se zan pibliovat ke svm vnitnm mezm akumulace kapitlu. Dlnick obyvatelstvo se stabilizuje a doke lpe hjit sv ivotn podmnky. Kapitl nar na pekky akumulace spojen s klesajc mrou zisku. Zaveden veobecnho hlasovacho prva dv dlnick td urit vliv na politiku. inky vech tchto zmn se spojuj a vedou k pravidelnm restrukturujcm krizm. Tyto krize mohou bt eeny bu pokrokovm nebo reaknm zpsobem. Pro vsledek je rozhodujc, zda existuje hnut dlnick tdy se svou vlastn osobitou politickou ekonomi a pojetm ekonomick transformace. Bez osobitho a pokrokovho ekonomickho programu neexistuje monost, jak rozhodnout restrukturujc krize ve prospch dlnick tdy. Klovou politickou otzkou ve vznikajcch krizch je pemna vlastnickch vztah smrem ke komunismu nebo od nj.1 N pstup k analze problmu socialistickch vlastnickch vztah vyel z kritiky empiricistickch vklad toho, co znamenaj vlastnick vztahy. Empiricistick pohled tvrd, e podstatou kapitalistickch vlastnickch vztah je soukrom vlastnictv vrobnch prostedk a e podstatou komunistick
1

2. Vznesen otzky
Redaktoi eskho vydn ns podali, abychom v nov pedmluv zodpovdli adu otzek, kter lze shrnout takto: 1. Spov n pohled na njakch konkrtnch pedpokladech o dynamice kapitalismu? 2. Jak je n nzor na proces pechodu mezi existujcm ekonomickm systmem a socialistickou ekonomikou? 3. Jak je n nzor na slabiny sovtskho modelu socialismu? 4. Jak odpovme na kritiku, e nmi obhajovan pojet pm demokracie je naivn a nedovolilo by socialistickmu stte pet dn vnj vnitn nebo vnj politick ntlak? 5. O co lo v debat o socialistick kalkulaci? 6. Jak je nae koncepce vztahu mezi socialismem a komunismem? Jin teni ns krom toho podali o vysvtlen, pro jsme zvolili jako zklad pro n nvrh socialistick ekonomiky kalkulaci pracovn doby. V nsledujcm se pokusme dt odpov na nkter z tchto otzek.

Zda krize povede nebo nepovede k revoluci ve smyslu vynucenho svren sttn moci je relativn samostatn otzka, kter souvis s pomrem politickch a vojenskch sil ve stt.

10

revoluce je jeho zruen. Tato formulace m dva teoretick dsledky: opomj rozliovn mezi rznmi formami kapitalistickho vlastnictv (nap. individuln vlastnictv, vlastnictv s omezenm ruenm2, sttn vlastnictv a drustevn formy vlastnictv) a jejich vzjemn ekonomick a politick sklouben. Redukuje tak otzku vstavby komunismu na jedin akt zruen. Proces zruen kapitalismu je ale naopak teba vidt jako nco, co prochz posloupnost vlastnickch forem, kter samy o sob maj tendenci ke zruen soukromho vlastnictv. Aby bylo mon porozumt pechodu od kapitalismu ke komunismu, nen nutn zamovat se na invariantn vlastnick vztahy kapitalismu, ale pochopit spektrum jejich promnlivosti za kapitalismu a pi pechodu ke komunismu. Takov zkoumn m zsadn vznam pro sprvn pochopen jakkoliv konkrtn situace, pro vypracovn komunistickho programu, a tm i pro uren cl komunistickch opaten. Pi zkoumn vlastnickch vztah se nezan od vlastnictv v jeho jevov podob, od prvnho vrazu vlastnickch vztah. Namsto toho je teba vidt vlastnick vztahy jako zvltn typ vztah reprodukce. V dsledku toho je teba chpat vlastnick vztahy v kontextu forem spoleensk reprodukce, k nim vlastnick vztahy pat. Kontinuita spolenosti zvis na neustle opakovan vrob materilnch statk potebnch pro peit. Jednota spolenosti vyrst ze vzjemnho propojen a zvislosti rznch aspekt spoleensk vroby. V dsledku toho mus bt vchozm bodem jakhokoli zkoumn spolenosti proces jej materiln reprodukce, stejn tak jako je pro vdeckou biologii vchozm bodem reprodukce druhu. Materiln reprodukce spolenosti mus probhat organizovanm zpsobem v rmci vytvenm jednou nebo vce formami spoleensk reprodukce, kterm dal Marx nzev vrobn zpsoby. Vrobn zpsob vyaduje navzjem skloubenou strukturu vrobnch sil, tj. specifickou technickou organizaci jednotlivch prvk pracovnho procesu. Tato organizace vytv mezi rznmi prvky urit technick vztahy. Aby mohly bt suroviny a dal pracovn pedmty zpracovny na konen produkty, vyaduj vhodn pracovn prostedky. Typ technickch vztah vytvejcch systm vrobnch vztah je urovn hlavn pouvanmi nstroji. Ty uruj, jak zdroje jsou k dispozici jako pracovn pedmty, jak typy fyzickch operac musej vykonvat dlnci, jak jsou mon typy kooperace a dlby prce. Co je nejdleitj, systm vrobnch sil uruje rozmry

V originle limited liability property, co zahrnuje nejen podniky typu eskch s.r.o., ale tak akciov spolenosti a dal druhy podnik, za n vlastnci nenesou neomezenou odpovdnost. (Poznmka pekladatele.)

a vlastnosti zkladnch vrobnch jednotek a tm tak uruje, jak druhy vykoisovn jsou sluiteln s hladkm prbhem vroby. Vrobn jednotky jsou stednm bodem pro pochopen vlastnickch vztah. Vrobn jednotky jsou seskupen pracovnk a vrobnch prostedk, uvnit kterch probhaj jist organicky propojen pracovn procesy. Rzn odlin pracovn procesy jsou uvnit vrobn jednotky navzjem pmo propojeny a stoj vi sob v jasnch technickch vztazch, piem vstup jednoho procesu se stv bezprostednm vstupem jinho. Jak k Bettelheim: Materilnm zkladem vrobn jednotky je seskupen pracovnch prostedk sloucch k reprodukovn uritho pracovnho procesu. Vrobn jednotka existuje pouze potud, pokud pokrauje reprodukovn shluku pracovnch proces. Existence vrobn jednotky v ase nen nim jinm ne existenc za sebou nsledujcch cykl tho pracovnho procesu vyuvajcch tyt vrobn prostedky. (Bettelheim, 1971, str. 94). Rozliujeme ti funkce vykonvan vlastnickmi vztahy: Vlastnick vztahy rovn 1 psob tak, e zajiuj reprodukci vrobnch jednotek. Vlastnick vztahy rovn 2 zajiuj oderpvn nadprce. Vlastnick vztahy rovn 3 ovldaj rozdlovn nadprce. I kdy jsou tyto funkce analyticky rozlieny, neznamen to, e by konkrtn typ vlastnickho vztahu musel vykonvat pouze jednu z tchto funkc. Mon zmny existujcho konkrtnho souboru vlastnickch vztah jsou v kadm danm okamiku omezeny pouze na ty, je jsou sluiteln s pokraujc materiln reprodukc spolenosti. Jen v takovm rozmez odchylek mohou efektivn politick boje mnit vlastnick vztahy. Pohyby uvnit tohoto rozmez jsou vslednic dvou druh sil: systmu vrobnch sil, zejmna v jeho technologickm aspektu, a tdnho boje. Zmny v systmu vrobnch sil zpsobuj posouvn mez nebo okraj rozmez odchylek. Tak napklad vvoj velkho strojrenskho prmyslu je pedpokladem pro to, aby se dominantn formou kapitalistickho vlastnictv staly bu spolenosti s omezenm ruenm3 nebo sttn kapitalismus. V prbhu asu se tedy stvaj dominantnmi rzn vlastnick formy. Nyn jsou takovmi formami spolenosti s omezenm ruenm a sttn kapitalismus, piem souasn konfigurace vrobnch sil vyluuje dominaci vlun prostednictvm vlastnictv. Nemonost nvratu k tto form dominace je potvrzovna opakovanmi porkami reaknch populistickch hnut drobn buroazie od doby, kdy se zaalo rozvjet strojrenstv. To poukazuje na dru3

Viz poznmka . 2.

11

12

hou slu, kter vstupuje do transformace vlastnickch vztah, na tdn boj. Jakmile se ustav nov systm vrobnch sil a vztah, zmny uvnit tohoto pole jsou urovny politikou. Politick tdn boj je vdy bojem kolem sttn moci a o ni, ale sttn moc je prostedkem, kterm lze mnit nebo ruit konkrtn vlastnick vztahy. Zmny ve vlastnickch vztazch jsou strategickmi cli vdomho tdnho boje. Dvaj boji strategick obsah. Bez konkrtnho pochopen rozpt, v nm je tento boj veden, a vznamu rznm monch transformac, nen vbec mon vst tdn boj na vdeckm zklad. Imanentn tendenc kapitalistickho vrobnho zpsobu je smovn ke zruen vekerho osobnho soukromho vlastnictv. Nejdv jsou vyvlastnni pm vrobci a degradovni na nemajetn prolete. Pak koncentrace kapitlu a vznik akciovch spolenost ru osobn vlastnictv soukromho kapitalisty. V takov spolenosti s omezenm ruenm je vlastnictv oddleno od zen. Kapitalista jako organiztor a vedouc vrobnho procesu je degradovn na placenho funkcione (i kdy dobe placenho), zatmco kapitalista jako majitel je degradovn na nefunknho rentira. Osobn vlastnictv rentira se tak stv prvn fikc, istm vztahem rovn 3 tkajcm se vlun rozdlovn nadhodnoty a odlouenm od jakhokoli efektivnho ovldn vrobnch prostedk. Vzhledem k tomu, e je rentirsk vlastnictv pro chod kapitalismu funkn nadbyten, me vymizet. Toto mizen je vak nco jinho ne zruen. Dominance rentirskho vlastnictv je redukovna, aby ustoupila z cesty novm formm kapitlu, ale akciov vlastnictv petrvv z nsledujcch dvod: 1. Vvoj technologie i proces koncentrace kapitlu probh nerovnomrn. V nkterch oblastech je koncentrace pomalej. Nov vznikajc kapitly v novch technologickch oblastech rekapituluj vvoj kapitlu jako celku. Nadle existuj nkter kapitly v ranjch stdich vvoje. 2. Akciov vlastnictv zstv standardn prvn formou kapitalistickho vlastnictv. V tomto ohledu se kapitalismus chov konzervativn, zachovv tut prvn formu se zmnnm ekonomickm obsahem. Spolenosti jsou nadle ustavovny jako pedmty soukromho vlastnictv prostednictvm vlastnn jejich akci, ale konkrtn postavy vytvejc subjekty tohoto vlastnickho vztahu se mn. Namsto rentir nastupuje hrstka velkch finannk a jet men skupina neosobnch finannch instituc, bank, pojiovacch spolenost a investinch trust. Soukrom akcion nen pmo zruen nebo vyvlastnn, ale jen postupn odsouvn stranou. Neustl depersonalizace kapitalistickho vlastnictv vak nenaruuje kapitalistick charakter vroby. Nezahajuje dn nov vk manaerstv nebo technokracie, pouze potvrzuje neosobn povahu zkon ovldajcch tento 13

vrobn zpsob. Modern kapitalismus zptn potvrzuje Marxovu tezi, e osobnosti, kter se pohybuj na ekonomickm jeviti, jsou osobnostmi pouze jako jednatel nebo personifikace objektivnch funkc urovanch vrobnm zpsobem. Kapitalismus jako vrobn zpsob zstv prvn mon i bez akciovch spolenost nebo vlunch vlastnk. Proto nen smn abstraktn Bettelheimovo tvrzen, e Sovtsk svaz byl kapitalistick. Rozhodujc otzkou ale je, zda se vrobn jednotky reprodukuj prostednictvm zbonch vztah. Aby tomu tak bylo, aby zkon hodnoty mohl vykonvat regulan funkci, mus existovat monost bankrotu. Pesun vlastnictv od soukromch vlastnk ke sttu podkopv bankrot v loze regultoru. Prv to byla jedna z klovch nmitek rakouskch ekonom proti socialismu.4 Uzaven firmy se stv politickm rozhodnutm vystavenm politickmu tlaku dlnk, nen automatickm aktem njak autonomn ekonomick domny. S postupem kapitalismu tvo stle vt st firemnch aktiv intelektuln vlastnictv patent, autorskch prv, obchodnch znaek. Tento vzestup vznamu intelektulnho vlastnictv je dsledkem technologickch zmn. Informan technologie, chpan v nejirm smyslu jako technologie umoujc koprovn a penen informac, se staly v poslednch 40 letech nejdynamitj oblast technickho vvoje. Telekomunikace, fotokoprky, faxy, software, internet, digitln hry, digitln kino vechny tyto technologie nesmrn snily nklady na koprovn a distribuci informac. S tm, jak se zlevovala distribuce informac, stle vt st obyvatelstva byla pitahovna do povoln spojench s produkc informac jako je psan software, vroba materil pro televizi a video, vydavatelstv. Vem tmto oborm je spolen to, e i kdy si prvotn vroba informace me vydat velk mnostv prce u filmovho trhku jsou to miliony lovkohodin , prce potebn na jej replikaci se stv zanedbatelnou. Podobnm ppadem je farmaceutick a biotechnologick prmysl. Zde si me vydat spoustu prce objeven a vyzkouen lku, ale jakmile je pochopeno jeho sloen a zpsob pouit, dal nklady na masovou vrobu tablet jsou obvykle velmi nzk. Nazvme informace potebn k replikaci tchto vrobk zahrnut informace.5 Tyto zahrnut informace maj svou hodnotu, a to prci potebnou na jejich prvotn produkci. Za kapitalistickch vlastnickch vztah je reprodukce firem innch v tchto oborech mon jedin tehdy, pokud dostanou zkonem vynucovan monopoln prva, kter jim umon zptn zskat nklady na produkci nebo objeven zahrnutch informac. Dlaj to tak, e prodvaj pslun vrobek za siln nadhodnocenou cenu. To je ve sv podstat
4 5

Viz st 8.5. tto pedmluvy. (Poznmka pekladatele.) V originle embodied information. (Poznmka pekladatele.)

14

nestabiln situace. Kapitalistick prvn vlastnictv se zde dostv do ostrho rozporu s potencilem vrobnch sil. Vynucovn vlastnickch vztah zan bt problematick. Vidme to ve stle dalch a dalch oblastech. Exploze koprovn soubor pes internet umouje lidem obejt monopol filmovch a nahrvacch spolenost. Vrobci levnch generickch lk potenciln umouj pacientm s AIDS pstup k lkm, kter jim zachrn ivot a kter jim farmaceutick monopoly odpraj. Ve vtin mst existuj obchody, v nich se prodv nelegln vyroben software. Pokusy velkch medilnch firem kdovat kanly placen televize a nahrvac formty jsou skoro okamit obrceny vnive dekodry prodvanmi na ernm trhu. Zkladnm problmem kapitalismu je dnes to, e vvoj technologie mluv proti soukrommu vlastnictv. V minulosti bylo vlastnictv koneckonc vdy spojeno s fyzickmi objekty, na jejich vlastnictv se dalo dohlet mnohem snz ne na vlastnictv informac. Avak pokud nelze soukrom vlastnictv informac vynutit, nepinej dn dchod a jejich produkce je nerentabiln. Souasn jsme svdky zrodu komunistickch forem anti-vlastnictv vytvench tout technologickou revoluc hnut otevench zdroj a vzdvn se autorskch prv.6 Znan st internetu se nyn provozuje na software s otevenmi zdrojovmi kdy, jako je operan systm Linux a webov server Apache. Toto software napsan nikoli pro zisk, ale pro prost uspokojen z vytven uitenho produktu, je pedzvst budoucnosti, v n se produktivn spoleensk prce stane sama o sob elem. Jsou to poslov ukazujc, e se soukrom vlastnictv stalo pekkou ve vvoji technologie. V socialistick ekonomice kontinentlnch rozmr bude mon pokrt reijn nklady na produkci informac a to budou videa, software nebo nov liva ze veobecnch dan, co umon bezplatn en informac.

3.2 Rozpory v procesu akumulace

Krom ve rozebranch zmn vlastnickch vztah dochz tak k dlouhodobm strukturlnm zmnm, kter podporuj postupn pronikn socialistickch prvk do kapitalistickho systmu. Kapitalismus je postaven na akumulovn vlastnnch hodnot. Clem vech firem je zven vlastnho zkladnho jmn a hodnoty obratu. Tento proces vak m sv vnitn hranice, jejich psobenm vechna obdob kapitalistickho rstu, a jsou jakkoli dlouh, kon ve stagnaci a recesi. Na toto tma existuje obrovsk marxistick literatura, kterou se zde nememe zabvat, ale nkterm klovm pojmm lze porozumt pomrn snadno.

Vezmme v vahu typickou firmu v rozvjejc se kapitalistick ekonomice. Pedpokldejme, e tato firma dosahuje ze svho obratu 10 % zisku. Pedpokldejme, e polovinu zisku spotebuje majitel a druh polovina je ponechna na vnitn investice. Potom by v idelnm ppad mla firma rst o 5 % za rok. Prv to se dje v rychle se rozvjejc kapitalistick ekonomice jakou je na. Kapitalistick sektor hospodstv me vykazovat trval rst tto velikosti po nkolik desetilet. S tm, jak typick firma roste, pibr nov pracovnky, kupuje dal zsoby surovin a poizuje si vt prostory. Pedpokldejme, e poet dlnk roste stejnm tempem jako obrat, tedy o 5 %. Jestlie nco roste o 5 % za rok, zhruba za kadch 14 let zdvojnsob svou velikost. Pedpokldejme, e v roce 1990 bylo zamstnno ve zmnnch nskch firmch 200 milion lid. V roce 2004 by jejich poet vzrostl na 400 milion. Je jasn, e ani v nejlidnatj zemi svta by takov tempo rstu nemohlo pli dlouho pokraovat. Tak prudk rst zamstnanosti je zvisl na existenci nadbytenho obyvatelstva oderpvanho ze zemdlstv. V minulosti vykazovaly zemdlsk populace vysokou porodnost nutnou vzhledem k vysok dtsk mrtnosti. Prvn fze modernizace byly obvykle doprovzeny hygienickmi opatenmi sniujcmi dtskou mrtnost jako jsou okovac kampan, huben kdc a zajitn dodvky ist vody. To vytvoilo v celosvtovm mtku obrovskou nadbytenou populaci, kterou lze potenciln vthnout do kapitalistickho pracovnho procesu. Kdy se lid sthuj do mst a z rolnk se stvaj nmezdn dlnci, dochz ke zmnm ve struktue rodiny. Rodina pestv bt vrobn jednotkou, v n dti pedstavuj dodatenou pracovn slu. Industriln spolenost vyaduje, aby dti chodily do koly a byly finann podporovny rodii. U po jedn generaci se dlnick rodiny zanaj zmenovat, rst obyvatelstva se zpomaluje a migrace do mst zan slbnout. Obr. 1 ukazuje, jak se tento proces rozvj v n, kde byl uveden historick posun urychlen politikou rodiny s jednm dttem, ale stejn inek ml tento demografick posun ve sv dob tak v zemch, kde kapitalismus nastoupil dve. V Britnii byla migrace z venkova do mst prakticky dokonena ped 100 lety. S tm, jak se proletsk obyvatelstvo postupn stabilizovalo a status prolete se zaal ddit, ily se odborov organizace a stvky a pracovn spory byly astj. Pro zamstnavatele bylo obtnj zvtovat poet pracovnk pi dosavadn rovni mezd. Rostouc nklady na pracovn sly a omezen zdroje novch pracovnk zpsobuj, e investice jsou kapitlov intenzivnj. Mn se zpsob akumulace kapitlu z extenzivnho na intenzivn. Pomr kapitlu a prce roste (Cockshott, Cottrell and Michaelson, 1995).

V originle open-source movement a copy-left movement. (Poznmka pekladatele.)

15

16

100

80

60

40

stvku prohrt. Pokud pedpokldme reprezentativn firmu, pak maj tyto odchylky tendenci navzjem se ruit. Tento obecn zvr ilustruje obr. 2 ukazujc, jak maj v USA podniky s vysokm pomrem mezi kapitlem a prac tendenci k nzk me zisku. Podobn daje jsou k dispozici tak pro Spojen krlovstv, co je dokladem toho, co Marx nazval zkonem o klesajc tendenci mry zisku. Protoe intenzivn akumulace kapitlu vede k vymu pomru mezi kapitlem a prac, m mra zisku klesajc tendenci. To plat jak s postupem asu, tak nap jednotlivmi odvtvmi. Kapitlov intenzivnj obory jsou mn ziskov, a jak postupn roste kapitlov nronost stle dalch obor, oekvan mra zisku typick firmy m tendenci klesat s asem. (viz obr. 3 a tab. 1).
10

20

0 1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

2020

2030

2040

2050

Pedpokldejme, e peneseme nai typickou firmu o stolet zpt do Anglie roku 1904. Pi ronm obratu 100 000 vyplatil majitel na mzdch 20 000 , na suroviny a odpisy z jeho tovrny pilo 60 000 , take mu zstalo 20 000 zisku. To mu dalo mru zisku 20 % z obratu a 25 % ze zlohovanho kapitlu. Protoe nen schopen najmout dal dlnky, rozhoduje se investovat 10 000 ron do novch stroj a budov. V roce 1912 tak m kapitl 160 000 a mnohem modernj tovrnu, ale co se stalo s jeho ziskovost? Nadle vydlv pouze 20 000 . Pro? Protoe zisk dosahovan firmou nezvis ani tak na kapitlu uvdnm do pohybu, jako na potu zamstnanch dlnk. Pidan hodnota vznik ve vrob zamstnvnm dlnk, nikoli stroj. Tato pidan hodnota se pak rozdluje mezi mzdy a zisk. Podl pidan hodnoty plynouc do zisk kols od firmy k firm a z roku na rok, ale jeho stedn hodnota se pohybuje piblin kolem 50 % (Farjoun and Machover, 1983). V dsledku toho stoup pomr kapitlu k vdajm na prci, ale souasn maj firmy tendenci ke sniovn mry zisku ze svho kapitlu. N kapitalista bude pod mt ron pidanou hodnotu piblin 40 000 , rozdlenou na 20 000 zisku a 20 000 mzdovch vdaj. Me mt samozejm tst a prodat sv zbo za ponkud vy cenu, nebo potlait stvku a vyplcet ni mzdy. Me ale tak mt smlu a muset prodvat levn, nebo 17

mra zisku
0.1 1 10 100 organick skloen kapitlu Obr. 2: Vztah mezi organickou skladbou kapitlu a mrou zisku pro 47 odvtv v USA, 1987. Klesajc ra znzoruje oekvanou mru zisku vychzejc z pedpokladu, e zisky odvtv jsou mrn potu zamstnanch pracovnk. Vodorovn ra znzoruje oekvn zaloen na pedpokladu, e vechna odvtv maj stejnou mru zisku z kapitlu. Mra zisku m tendenci klesat u firem s vym organickm sloenm. Zdroj: Cockshott a Cottrell (2003). 0.01 0.1

Obr. 1: Nrst podlu nezemdlskch pracujcch na celkovm potu pracujcch v n. Hodnoty po roce 2001 zskny projekc pomoc logistick kivky. Pvodn data z Maddison (1998).

18

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 Obr. 3: asov prbh vvoje organickho sloen kapitlu a mry zisku pro cel prmysl Spojenho krlovstv, 19241973, z Cockshott, Cottrell and Michaelson (1995) organick sloen kapitlu mra zisku (%)

prmr 18711900 c/(s+v) (s+v)/c s/(s+v) s/c 184% 54% 34% 19%

prmr 19712000 305% 33% 21% 7%

% zmny 66 -40 -38 -61

Tabulka 1: Rostouc organick sloen kapitlu: vdsko, daje za prmyslovou vrobu a tbu nerost. Zdroj: Edvinsson (2003, Tab. 7.5). c = konstantn kapitl, v = variabiln kapitl, s = nadhodnota

Pokles mry zisku s rostoucm organickm sloenm je potenm pznakem nesluitelnosti soukromho vlastnictv s dlouhodobm vvojem technologie. Je jednm z dvod, pro ml kapitalismus 20. stolet tak patn vsledky v rozvjen kapitlov vysoce intenzivnch obor jako je eleznice. Jejich chronicky nzk ziskovost pinutila mnoho kapitalistickch stt, aby pevedly eleznice do veejnho vlastnictv. Pokusy britsk konzervativn vldy o zvrcen tohoto trendu v 80. a 90. letech 20. stolet napklad soukrom vybudovan tunel pod kanlem La Manche a privatizace eleznin 19

st to jen potvrzuj. Spolenost budujc tunel pod La Manche opakovan upadala do platebn neschopnosti a projekt peil pouze pot, co pvodn akcioni pili o vtinu svch investic a na jeho dokonen byly poskytnuty podpory z veejnch prostedk. Pokud jde o britskou eleznin pepravu jako celek, je ivotaschopn v soukromch rukou pouze dky masivn podpoe z veejnch prostedk. Bez toho by rentabilita obrovskch stek vynaloenho kapitlu byla pli nzk na to, aby pilkala soukrom kapitl. Zklady zkona klesajc mry zisku senzan zpochybnil Oshikio (1961). Sv nmitky vznesl v souvislosti se sporem o to, zda dochz k rstu organickho ssloen z dvod technickch spor za podmnek vyrovnvn mry zisku. Poprme, e by se pedpoklad vyrovnvn mry zisku dal pmo aplikovat na reln kapitalistick ekonomiky (Cockshott and Cottrell, 2003), stejn jako pedstavu, e stedn mra zisku se d pout jako srovnvac hodnota, podle n firmy rozhoduj o investicch. My se domnvme, e tuto roli sehrv rok, a pokles mry zisku zdvodujeme ist na zklad dynamiky akumulace ve srovnn s dynamikou rstu obyvatelstva. Domnvme se, e pokud jsou roky ni ne mra zisku vznamn sti kapitl, akumulace bude pokraovat. Tento trend kon, kdy je teba v zjmu udren ekonomiky dret roky blzko nuly, jak je tomu v souasnm Japonsku. K poklesu mry zisku s asem dochz pouze v dlouhotrvajcch obdobch akumulace kapitlu, avak pokles je souasn faktorem omezujcm schopnost kapitalismu udret akumulaci. Pokud je akumulace trval, mra zisku kles a m tendenci uspit dlouhodobou recesi. V socilnm vvoji kapitalismu to vyvolv dlouhodob cykly krize a prosperity. Obdob ekonomick krize, jakmi byla 30. lta nebo 70. a 80. lta 20. stolet, peruuj proces akumulace kapitlu a vyvolvaj politick a tdn boje o restrukturalizaci ekonomiky. Podle toho, jak je politika, mohou bt tyto krize eeny pokrokovm nebo reaknm zpsobem. Pkladem pokrokov restrukturalizace byl New Deal v USA 30. let a povlen rekonstrukce hlavnch evropskch ekonomik. Pkladem reakn restrukturalizace byl evropsk imperialismus 90. let 19. stolet, nacismus v Nmecku 30. let 20. stolet, nebo thatcherismus ve Spojenm krlovstv. Progresivn restrukturalizace m tendenci pozmovat vlastnick vztahy v neprospch zjm rentir. Reakn restrukturalizace jdou opanm smrem. Tak napklad neoliberln politiky 80. let 20. stolet se snaily eit problm nzk mry zisku nsledujcmi zpsoby: 1. Zven podlu obyvatelstva zvislho na kapitalistickch vrobnch vztazch privatizovnm sttnch slueb. To vedlo k obdob rozshl akumulace kapitlu do aktivit s pomrn nzkm pomrem kapitlu k prci. 2. Vestrann oslabovn odbor s clem sniovn mezd. 20

3. Bylo umonno ruen celch kapitlov intenzivnch vrobnch odvtv. 4. pravy pravidel mezinrodnho obchodu umoujc vy mezinrodn mobilitu kapitlu. 5. Jako prvoad politick cl bylo vytyeno svren socialismu na Vchod. Prvn ti z tchto opaten jsou ve svch dopadech pomrn krtkodob a mohou bt inn maximln asi dv desetilet. Body 4 a 5 ovem dvaj silm reakce dlouhodobj monosti. Ve skutenosti otevely velk prostor pro extenzivn akumulaci kapitlu, protoe nov vthly do sfry kapitalistickho obyvatelstvo celch kontinent. S globalizac kapitalismu pestaly bt pekkou akumulace pedchoz nrodn historick procesy kapitalistickho vvoje. Britskm nebo americkm vldcm u tak moc nevad, e jejich domc obyvatelstvo roste pomalu, pokud existuje elastick nabdka pracovn sly v n, Indii, Rumunsku nebo nkde jinde. Dnen velk politick sla reakce je zaloena na faktu, e zatmco v metropolch u kapitalismus ztratil svou pokrokovou djinnou roli, v celosvtovm mtku tomu tak nen. Pokud nov socialistick revoluce opt nevytrhnou kontinentln ekonomiky z kapitalistickho svtovho systmu, extenzivn akumulace kapitlu me pokraovat po nkolik mlo desetilet. Pak se ale prosad zkon rostoucho organickho sloen kapitlu jako celosvtov historick omezen. Dojde k tomu nerovnomrn. Oblasti vchodn Evropy nyn zalenn do EU budou postieny mnohem dv ne napklad Indie, protoe jsou u relativn urbanizovan a zprmyslnn. Ale i v n, jak je vidt z Obr. 1, je bod, kdy kapitalismus dozraje, vzdlen od zatku 21. stolet jen nkolik desetilet. Je tedy nevyhnutn, e dojde k nov restrukturalizan krizi. Tentokrt ale bude vnitn, bez monosti exportu kapitlu. Do poped opt vystoup objektivn nutnost zruen soukromho vlastnictv.

4. Ekonomick pechod k socialismu

Jednou z nejzejmjch mezer knihy Smrem k novmu socialismu je, e se systematicky nezabv procesem pechodu od kapitalistick ekonomiky k socialistick, tj. pechodu od ekonomiky regulovan smnou statk za penze a oderpvnm pebytk jako nadhodnoty k ekonomice regulovan in natura plnem a plnovitm oderpvnm nadproduktu. Tento nedostatek se nyn pokusme odstranit. Vcelku eeno si tento pechod pedstavujeme tak, e se uskuten prostednictvm doasnch forem drustev a sttem vlastnnch kapitalistickch podnik, a to ve tech fzch.

V prvn fzi pechodu bude oputn systm akciovho kapitalismu a zavedena kombinace sttnho kapitalismu a podnik vlastnnch pracujcmi. Obsahem druh fze bude pechod k pln plnovan ekonomice. Bude pitom teba zajistit kontinuitu materiln vroby pi zmn vlastnickch vztah. Protoe v kapitalistick ekonomice je zmna vlastnictv podnik zcela bnou vc, nemus ani tato zmna sama o sob ohrozit kontinuitu vroby. V minulosti u dolo k mnoha spodanm pechodm podnik od soukromho vlastnictv ke sttnmu a opan. Hladk pechod vyaduje na rovni vroby zbo jedin to, aby zamstnanci zstali v prci a aby podniky mly k dispozici jasn, sttem zaruen vr na placen obchodnch faktur za nkup surovin. Nedvnm pkladem takovho pstupu bylo faktick optovn znrodnn eleznin st ve Spojenm krlovstv, kdy vlda skoro pes noc a bez jakchkoli specilnch zkon nechala prohlsit soukromou spolenost provozujc eleznice za insolventn a jej aktiva nechala pevst na novou neziskovou spolenost. V tomto procesu mli akcioni, tak jako akcioni jakkoli jin spolenosti v likvidaci, nrok pouze na zlomek hodnoty, kterou podle svho domnn vlastnili. lo ovem o zvltn ppad, protoe pebran spolenost byla v platebn neschopnosti a zvisela na vldnch objednvkch. Pokud jde o vytven drustev pracujcch, bylo by pomrn snadn stanovit zkonem, e dc orgny spolenost s omezenm ruenm budou bu zcela, nebo dejme tomu ze 75 % voleny zamstnanci. Za tchto podmnek zstvaj podniky likvidn, uchovvaj si sv aktiva, mn se jen jejich sprvn a dozor rady. Vytven neziskovch spolenost a spolenost zench zamstnanci znamen ztrtu pro pvodn majitele akci. V ppad zaveden zkona umoujcho vytven spolenost zench pracujcmi je situace ponkud nejasn: prva akcion jsou do jist mry omezena, ne vak docela zruena. Je ale zejm, e sprvn rada zvolen zamstnanci bude pravdpodobn vyplcet ni dividendy, ne rada volen akcioni. Nevyhnutelnm dsledkem bude drastick pokles ceny podnikovch akci. Tam, kde vlastnictv spolenost pebr pmo stt, nutn vyvstv otzka odkodnn akcion. Labouristick vldy mly ve Spojenm krlovstv takovou praxi, e financovaly znrodovn spolenost vydvnm vldnch dluhopis nkdejm akcionm. ist nklady pro sttn pokladnu v pjmech i na kapitlovm tu mohou bt zanedbateln. Na kapitlovm tu je nrst zvazk sttu vyrovnn zskanmi akciemi a pokud jde o pjmy, me bt povinnost platit roky z dluhopis vyvena oekvanmi zisky novchm sttem vlastnnch firem. Lze si pedstavit analogick prvn ustanoven, kter vytvo podniky ve vlastnictv zamstnanc, piem se akciov podly promn na dlun pisy. 22

21

Podobn opaten by umonila pomrn hladk pechod od kapitalismu rentirskho vlastnictv ke kapitalismu sttnho a zamstnaneckho vlastnictv, ze stedndobho hlediska by vak mla tu nevhodu, e by zatovala firmy ve vlastnictv zamstnanc a sttu kadoron vplatou rok td rentir. Je jasn, e pi takovm scni by petrvvaly podstatn rozdly v pjmu a majetku. Po obdob, kdy budou v ekonomice pevldat tyto pechodn formy, budou potebn njak alternativy k omezen, ale reln roli, kterou dosud sehrval trh cennch papr jako zdroj novch investinch prostedk. Zejmm vchodiskem je zde poslen role bank, mon zejmna sttn banky, jako zdroje pro financovn investic. Po tto fzi pechodu bude ekonomika pod jet kapitalistick, znan ale bude omezena vlastnick role individulnch kapitalist. K nejvnjmu ekonomickmu zlomu dojde ve finannm odvtv, kde drasticky poklesne ziskovost maklskch firem a investinch bank. Tento pokles se vak bude dt zvldnout, protoe nebude hor, ne strukturln zmny, k nim dolo za poslednch dvacet let v mnoha oborech tkho prmyslu. V druh fzi budou vytvoeny kapacity pro detailn plnovn administrativn systm, mechanismy demokratick kontroly, potaov st a software potebn pro chod plnovacho systmu, o kterm pojednvme v na knize. Na zatku budou tyto plny pouze indikativn, zvaznmi se stanou a po ustlen systmu. Tet fze zahrnuje faktick zruen penn smny a pechod na placen pracovnmi poukzkami.V tomto bod se dostvaj do ostrho konfliktu tdn zjmy zbytkov tdy rentir a masy zamstnanho obyvatelstva. Zaveden systmu placen pracovnmi poukzkami je nesluiteln s placenm rok, protoe penze, v nich tyto platby probhaj, pestvaj bt zkonnm platidlem. V tomto bod se u stane obecn zejmou v zsad parazitn povaha tdy rentir, protoe ti ztrat jakkoli pozstatky produktivnch funkc. Znan komplikace zde vznikaj z toho, do jak mry zvis penzijn systm dan zem na finannch aktivech cennch paprech a akcich. Pokud zvis mnoho lid na penzijnch systmech, jejich aktiva mohou nhle ztratit vekerou cenu, pak pechod k pracovnm poukzkm naraz na znan politick odpor. Ovem penzijn systmy oprajc se o trh cennch papr maj beztak vn problmy s likviditou. Mlo by bt mon pijt s atraktivnm programem pechodu k veejnmu a na trhu cennch papr nezvislmu penzijnmu systmu, pokud by byl pevod aktiv perspektivnch penzist zaloen na zsad mrnosti. Pokud by se tak uinilo jet ped pechodem na pracovn poukzky, jedin, kdo by na tom perspektivn prodlal, by vlastn byla tda kapitalist.

Politick pitalivost definitivnho zruen penz pro naprostou vtinu obyvatelstva by se oprala o dvoj perspektivu. Za prv by to znamenalo souasn zruen vech dluh. Protoe jsou obyvatel v pevn vtin istmi dlunky, a u prostednictvm kreditnch karet nebo hypotk na byty, zskal by program znanou politickou oporu a ti, kdo by na nm zskali, by pehlasovali meninu, kter by na nm ztratila. Za druh by pechod k egalitskmu systmu plateb znamenal pro vtinu obyvatelstva vrazn zven pjmu.

5. Historick slabiny socialismu

Zhroucen socialismu sovtskho typu bylo zpsobeno poznatelnmi pinami vzcmi v jeho ekonomickm mechanismu, kter vak nemus bt vlastn vem monm socialismm. V tto sti budeme zkoumat nkter z dobe znmch rozpor uvnit ekonomik dve existujcho socialismu a zvraznme nkter klov aspekty, v nich se nae nvrhy li od politiky a praxe sovtskho typu.

5.1 Oderpvn nadproduktu

V pozdjch dnech SSSR za Gorbaova se mechanismus oderpvn nadproduktu postupn zhroutil. Tento debakl zvrazuje klov bod: marxistick ekonomika povauje metodu oderpvn nadproduktu za rozhodujc rys odliujc jednotliv zpsoby vroby. Specifick ekonomick forma, v n se z bezprostednch vrobc dm nezaplacen prce, uruje vztah nadvldy a poroby, jak vyrst pmo z vroby a sm zase na ni m zptn urujc vliv. A na tom je zaloeno cel utven ekonomickho spoleenstv, vyrstajcho z vrobnch vztah samch, a tm zrove jeho specifick politick podoba. V bezprostednm vztahu vlastnk vrobnch podmnek k bezprostednm vrobcm ve vztahu, jeho kad forma vdy pirozen odpovd uritmu vvojovmu stupni zpsobu prce, a tud jej spoleensk produktivn sle v tom nachzme nejhlub tajemstv, skryt zklad cel spoleensk konstrukce, a tud i politick formy vztahu vrchnostenstv a zvislosti, krtce kad specifick formy sttu. (Marx, 1972, str. 791; esk peklad: Marx, Kapitl III-2, SNPL 1956, str. 339) V socialistick ekonomice probh oderpvn nadproduktu prostednictvm politicky urovanho rozdlovn materilnho produktu na spotebn statky a ostatn produkty, kter je zakotveno ve sttnm plnu. To je ono nejniternj tajemstv, skryt zklad veker spoleensk struktury socia24

23

lismu. Systm oderpvn pebytku se zcela li od systmu za kapitalismu v nsledujcch ohledech: Rozdlen produktu je stanoveno pmo v materiln podob a ne nepmo jako vsledek vztah smny. Rozdlen produktu je stanoveno centrln a ne prostednictvm velkho potu vyjednvn o cen pracovn sly, pracovn dob atd. Konkrtn rove mezd v pennm vyjden ztrc vznam, protoe nabdka spotebnho zbo je pedem stanovena plnem. Vy penn objem mezd nem nutn za nsledek zven relnch mezd. Krom toho m znan st reln mzdy formu neplacench nebo dotovanch statk. Tato forma oderpvn nadproduktu vyrst z vysoce integrovanho a socializovanho charakteru vroby za socialismu. Vyplv z n absolutn nutnost podzen jednotlivch tovren centru a pomrn mal dleitost jejich individuln ziskovosti. Dle odtud plyne centralizovan charakter sttu a nemonost toho, aby mstn orgny mohly autonomn disponovat zdroji. To vechno jsou invariantn charakteristick rysy socialismu. Toto nejniternj tajemstv uruje vztahy mezi vldnoucmi a ovldanmi nsledujcm zpsobem. Vezmme v vahu dv monosti: bu tvo vldnouc a ovldan dv odlin skupiny, nebo jsou jednm a tmt. Pokud jsou jako v dosud existujcm socialismu odlin, pak kdokoli, kdo ovld plnovac ad, je faktickm majitelem vrobnch prostedk a tm tak vldcem. Tito vldci (v praxi stedn vbor komunistick strany), i kdy jsou asto platn, nemohou plnit svou sociln funkci nestydatm buroaznm sledovnm vlastnho zjmu. Namsto toho jsou nuceni pijmout vysoce sociln a veejnou roli organizovn politickho a ideologickho ivota spolenosti takovm zpsobem, aby bylo zajitno dodrovn plnu. Jednm z nejinnjch prostedk, jak toho doshnout, je kult charismatickho vdce oprajcho se ve vt nebo men me o sttn teror. Kulty osobnosti, v nich je vdce prezentovn jako ztlesnn Obecn Vle, nejsou nim nhodnm, ale efektivnm pizpsobenm se protikladnm poadavkm socialistickho vrobnho zpsobu (kter diktuje nadvldu politina nad obanskou spolenost) spojenho s institucemi reprezentativn vldy. Me se zdt divn, e hovome o reprezentativn vld v souvislosti se socialismem sovtskho typu, ale tento pojem se pro nj docela hod. Reprezentativn vlda vybr urit lidi, obecn nazvan politiky, aby zastupovali neboli reprezentovali ostatn v procesu tvorby politickch rozhodnut. Pesn to dl vldnouc leninistick strana. Jedn jako pedstavitel dlnick tdy a pijm politick rozhodnut jejm jmnem. Jako takov nen o nic mn reprezentativn formou vldy ne parlamentn systm. Jsou zde rozdly v tom, 25

kdo a jak je reprezentovn, ale reprezentativn princip zstv stejn: rozhodnut nepijmaj ti, koho se tkaj, ale jsou monopolizovna skupinou profesionlnch vldc, jejich nazen jsou legitimizovna tm, e vldci maj njak reprezentativn posln. Vbr takovch vldc prostednictvm voleb v systmu vce stran neme nijak vylepit jejich reprezentativn charakter, ani zruit rozdl mezi vldnoucmi a ovldanmi. Protieiv charakter socialistick reprezentativn vldy je zcela zejm. Pedstavitel proletaritu protoe maj v rukou plnovn a tedy metodu, kterou se oderpv nezaplacen nadprce od pmch vrobc , se stvaj lidmi fakticky ovldajcmi pro tem vrobn prostedky. Jejich individuln tdn postaven jako takov se mn a jejich schopnost nadle zastupovat proletarit je zpochybnna. Pouze tehdy, kdy je zruen rozdl mezi vldnoucmi a ovldanmi, kdy masy samy rozhoduj o vech podstatnch otzkch prostednictvm instituc participativn demokracie, pestv bt toto totalitn vnitn tajemstv socialismu protieiv. Pouze tehdy, kdy masy v referendech rozhoduj, jak nakldat se svou kolektivn sociln prac kolik m jt na obranu, kolik na zdravotnictv, na spotebn statky atd. , me politick ivot socialismu pestat bt podvodem. Vrame se ale k otzce oderpvn nadproduktu. Za socialismu je to ve sv podstat totalitn proces, podzen sti celku, tovrny plnu, individua kolektivu. Vyrb se nikoli pro soukrom zisk, ale pro celek spolenosti. Za systmu participativn demokracie me tento totalitn konformismus nabt sp tvrnost vcarsk demokracie ne nmeckho faismu, ale nebude o nic mn reln. Gorbaov podkopal cel proces oderpvn nadproduktu tm, e zatoil na tento totalitn princip. Jednm z jeho prvnch opaten bylo, e povolil podnikm, aby si podrely vt st svch zisk. mahem tak zavedl antagonistick buroazn princip oderpvn nadproduktu: usilovn jednotlivch tovren o zisk. Uvrhl tm cel systm do chaosu. Od zaveden plnovan ekonomiky a do Gorbaovovy doby byla hlavn prvn formou, na jejm zklad se financoval stt, da z obratu. V jazyce kapitalismu to znamenalo, e vtina sttnch vdaj (nov investice do infrastruktury, vzdlvn, socilnho zajitn, obrany, vdeckho vzkumu, dchody atd.) byla financovna ze zisk znrodnnch prmyslovch odvtv. Dalm velkm zdrojem pjm byla da z vodky. Oba spolen zaruovaly stabiln daov vnos a do t doby, kdy Gorbaovova abstinenn kampa a souasn pijat rozhodnut povolit podnikm, aby si podrely vtinu svho zisku, destabilizovaly sttn finance a znehodnotily rubl.

26

Ale tyto dan byly (jak si svho asu uvdomil tak Keynes) pouhm administrativnm opatenm nutnm k udren mnov stability.7 Dan nezajiovaly tvorbu nadproduktu ani neurovaly jeho velikost. Skuten velkost nadproduktu byla urena plnem, tm, e stanovil, kolik spoleensk prce bude alokovno na vrobu spotebnch statk a kolik m bt alokovno na jin innosti. Jakmile pln uril, kolik pracovnk m budovat nov ocelrny a eleznice, vyrbt tanky a bombardry, byl tm dn pomr nadprce k nutn pracovn dob. Vroba nadproduktu na rovni cel spolenosti byla vsledkem vdomch a jasnch politickch rozhodnut. Na rozdl od sttu nonho hldae kapitalistick spolenosti se socialistick stt nemohl uspokojit s prostm vybrnm dan z autonomn vyrobenho nadproduktu. Stt se musel promnit v mechanismus pro faktickou vrobu a zen tohoto nadproduktu. Takov je vnitn logika socialistickho vrobnho zpsobu, jeho zkladn pohybov zkon. Tak jak je vytven nadhodnoty prostednictvm koup a vykoisovn pracovn sly vnitnm tajemstvm kapitalismu, v konenm dsledku urujcm cel charakter kapitalistick spolenosti, je veejn, plnovan sociln pivlastovn nadproduktu vnitnm tajemstvm socialismu. Z vykoisovn nmezdn prce pramen tdn protieen kapitalismu. Z toho, e nadprodukt nutn vystupuje v penn form, pramen finann krize, recese a ekonomick cykly, kter prostupuj cel djiny kapitalismu. Z plnovitho pivlastovn nadproduktu za socialismu pramen tdn antagonismy a tdn boje socialistickho obdob. Z nutn politick formy oderpvn nadproduktu pramen politick cykly socialismu: stachanovstv, velk istky, destalinizace, Velk skok vped, kulturn revoluce. Pot co Gorbaov podkopal daovou zkladnu systmu, uchlil se stt zbaven hlavn formy svch pjm k tiskaskm strojm. Tovrny mly voln penze, ale protoe rozdlovn socilnho produktu bylo nadle urovno plnem, nemohly jednat jako soukrom firmy a promnit tyto nov penze v produktivn kapitl. Socialistick systm oderpvn nadproduktu byl odsabotovn beztoho, e by jej nahradil buroazn systm, a zem se dostala do prudk inflace a padku.

5.2 Ceny a ekonomick kalkulace

Dve existujc socialismus byl omezovn nedostatenm systmem ekonomick kalkulace. Na to upozoruj vichni jeho pravicov kritikov. Prvem poukazuj na to, e cenov systm pouvan v SSSR znemooval racionln ekonomickou kalkulaci. Hovo o tom poetn anekdoty:
7

Tento odkaz na Keynese se tk jeho broury Jak zaplatit vlku (Keynes, 1940), v n doel k obdobnmu zvru ve vztahu k financovn vlenho sil v Britnii.

Zde je jeden z mnoha pklad. Ped njakou dobou bylo rozhodnuto upravit ceny bavlny a obil v zjmu pstovn bavlny, zavst pesnj ceny obil prodvanho pstitelm bavlny a zvit ceny bavlny dodvan sttu. Nae hospodsk veden a plnovai pedloili v tomto smru nvrh, kter nemohl ne ohromit leny stednho vboru, protoe stanovil cenu tuny obil prakticky na stejn rovni jako tuny bavlny a co vc, cena obil byla stanovena jako ekvivalent ceny tuny upeenho chleba. V odpovdi na pipomnky stednho vboru, e cena tuny chleba mus bt mnohem vy ne tuny obil kvli pidanm nkladm na mlet a peen, a e bavlna je obecn mnohem dra ne obil, co potvrzuj i ceny obou komodit na svtovm trhu, nedokzali autoi tohoto nvrhu ci nic kloudnho. (Stalin, 1952) Za njakch tyicet let od doby, co Stalin uinil tuto poznmku, se cenov politika zlepila tak mlo, e Gorbaov mohl uvst pklad prasat, kter kolchoznci krmili chlebem, protoe jeho cena byla ni ne cena obil. Kdy se relativn ceny systematicky odchyluj od relativnch vrobnch nklad, lid nedok volit rentabiln metody vroby. Na zklad toho meme ci, e na rozdl od kapitalismu dve existujc socialismus neml zabudovan mechanismus pro eten vyuvanou pracovn silou a tm pro zvyovn produktivity. Zkladnm ekonomickm oprvnnm kad nov vrobn technologie m bt jej schopnost vyrbt vci s menm silm ne dve. Jedin neustlm vyuvnm takovch objev v cel ekonomice meme zskat vce asu bu k volnmu pouit, nebo pro uspokojovn novch a nronjch zlib. Z toho plyne, e v socialistick vrob mus pracujc vdy usilovat o eten asem. To je, jak ekl Adam Smith, ona pvodn mna, za kterou si kupujeme od prody vechna nae pn a poteby; kad zbyten promarnn chvilka je navdy ztracena. Socialistick systm bude historicky nadazen kapitalismu pouze tehdy, kdy doke lpe hospodait s asem. Bohatstv kapitalistickch spolenost je samozejm rozdleno nerovnomrn, ale jejich vnitn tendence zvyovat produktivitu prce je oporou, dky n kapitalistick ekonomick vztahy nadle sehrvaj pokrokovou roli. Kdyby kapitalismus ztratil tento potencil nkte marxist si myslili, e se tak stalo ve 30. letech 20. stolet, u by v souti se sovtskm blokem dvno prohrl. V kapitalistick ekonomice jsou vrobci hnni touhou po zisku k tomu, aby minimalizovali nklady. Soust tchto nklad jsou mzdy. Firmy asto zavdj nov technologie s clem zmenit poet pracovnk a snit nklady na prci. Je velmi naivn formou socialismu kritizovat technick zmny pod 28

27

zminkou, e vyvolvaj nezamstnanost. Kapitalismu lze v tomto ohledu reln vytat, e zavd opaten na sporu prce pli pomalu, protoe pracovn sla m umle nzkou cenu. Ovem SSSR si v tomto ohledu vedl jet h. Stt dotoval potraviny, njemn, dtsk oacen a dal ivotn poteby. Dotace na zkladn statky byly kompenzac za nzk penn mzdy. Avak dotace a sociln sluby bylo teba platit ze zisk podnik ve vlastnictv sttu. Aby byly tyto podniky ziskov, bylo teba udrovat nzk mzdy a nzk mzdy znamenaly, e bylo teba zachovvat dotace! Nejhorm aspektem toho veho bylo, e levn pracovn sla vedla podniky k tomu, aby j pltvaly. Kdy byla prce tak levn, pro se mly zavdt modern automatizovan stroje?

5.3 Mechanismy plnovn: ortodoxie a konzervatismus

Z ideologickch i technickch dvod se Sovti nedostali k vybudovn systm, kter jsme ukzali jako nezbytn v prci Smrem k novmu socialismu. Na zatku byl sovtsk plnovac systm nepochybn docela efektivn. Sovti dokzali vybudovat zkladnu tkho prmyslu a zejmna zbrojn vrobu schopnou porazit nacistickou vlenou mainrii, a to za mnohem krat dobu, ne kterkoli kapitalistick ekonomika, i kdy za velmi vysokou cenu. Hrub plnovac metody v tomto vvojovm stadiu docela vyhovovaly: hospodstv bylo technicky mnohem mn sloit ne dnes a plny urovaly pomrn mlo klovch cl. I tak v obdob prvnch ptiletek dochzelo asto k hrubmu nesouladu mezi nabdkou a poptvkou. Pes tyto odchylky od rovnovhy se vak obrovskm nasazenm pracovnch a materilnch zdroj dailo dosahovat klovch cl. Ran sovtsk plny nebyly vytveny podle schmatu popsanho v na knize. Propracovat se od seznamu poadovanch clovch vstup dsledn a do podrobnost zpt a poadovanmu seznamu hrubch vstup bylo naprosto mimo schopnosti Gosplanu. Namsto toho plnovai asto vychzeli z cl stanovench jen v hrubch objemech: tolik a tolik tun oceli v roce 1930, tolik tun uhl v roce 1935 atd. Tato ran zkuenost mla patrn kodliv vliv na pozdj ekonomick mechanismus. Vedla ke vzniku jakhosi produkcionismu, pi nm se vroba rekordnch mnostv rozhodujcch prmyslovch meziprodukt stala samoelem.8 Ve skutenosti je ale z hlediska vztahu mezi vstupy a vstupy douc meziprodukty co nejvce etit.
Stoj za zmnku, e Stalin (1952) povaoval za nutn vyjdit nesouhlas s mylenkou, e zkladnm elem ekonomick innosti za socialismu je sama vroba (viz jeho kritika soudruha Jaroenka). Tak jako u Stalinovy kritiky pehmat nucen kolektivizace zemdlstv v Zvrati z spch (1930, petitno ve Stalin, 1955), jde nepochybn o opodn tok na nzor nebo praxi, kterou Stalin pedtm prosazoval.
8

Clem by mla bt vroba minimlnho mnostv uhl, oceli, cementu atd. zaruujcho poadovan objem konench vstup. V kadm ppad bylo po obdob povlen rekonstrukce stle zejmj, e plnovac systm zddn z 30. let nedoke vytvet dynamickou a technologicky pokrokovou ekonomiku, kter by uspokojila poptvku po spotebnm zbo. Nkter prioritn odvtv, jako byl vzkum vesmru, sice dosahovala pozoruhodn spchy, ale zdlo se, e systm ze sv vlastn povahy nedoke tyto spchy zeveobecovat. Opanou strnkou upednostovn privilegovanch odvtv bylo odsunut vroby spotebnho zbo do role toho, kdo ml nrok jen na zbytky zdroj. Opakovan pokusy o ty i ony reformy v 60. a 70. letech byly v podstat nespn, co vedlo k nechvaln znm stagnaci v pozdjch letech Brenvova obdob. Pro to tak dopadlo? Technickm zdvodnnm, kter se nabz samo od sebe, je tehdej stav sovtskch potaovch a telekomunikanch slueb. Ukzali jsme, e je mon efektivn a podrobn plnovat s pouitm souasn zpadn potaov technologie, ovem technologie, kterou mli k dispozici sovtt plnovai v 70. letech, byla ve srovnn s tm velmi primitivn. To je dleit argument, k nmu se jet vrtme, ale je to jen jedna st skutenosti a zdraznn si zasluhuj i nkter jin pohledy. Je dobe znmo, e pekkou vyuvn racionlnch plnovacch metod bylo v SSSR tak oficiln vyznvn marxistick ortodoxie. Nov pstupy k plnovn se veobecn setkvaly s podezvavost, vetn tch, kter nijak nesouvisely se zavdnm trnch vztah. Pokud jde o metodu vstup a vstup, Augustinovics (1975, str. 137) uvd dvojnsob ironick fakt, e tato metoda byla obvinna z paovn hnho sovtskho plnovn do svobodn demokratick ekonomiky a hn buroazn ideologie do socialistick ekonomiky. Tak Treml (1967, str. 104) pipomn, e oficiln strcov pravovrnosti vytkali samotn mylence zanat plnovac proces od poadovanch koncovch vstup, e se orientuje na spotebu, a povaovali ji proto za jaksi buroazn. Podobn byla po dlouhou dobu odmtna Kantoroviova prkopnick prce o linernm programovn. Zdlo by se, e nejhor projevy tohoto ideologickho odmtn teoretickch inovac byly kolem roku 1960 u pekonny. Avak i kdy se analze vstup a vstup i linernmu programovn dostalo asem uritho oficilnho poehnn, zstaly tyto techniky v sovtskm plnovn okrajovou zleitost. Bylo to zsti zpsobeno ji zmnnmi problmy s potai, kvli kterm nemohly metody vstup a vstup nastoupit na msto mnohem hrubch vpot materilnch bilanc (kter samy o sob pokrvaly jen malou

29

30

st celkovho souboru vyrbnch statk).9 Zmnme se ale jet o nkterch dalch pinch. kodliv psobila pedevm propast mezi rutinnmi innostmi sttnch plnovacch orgn Gosplan a Gossnab (kter nemly potebn teoretick zklad a byly ovlivovny ad hoc politickmi tlaky politbyra) a matematickm teoretizovnm ve vzkumnch stavech, kter bujelo a do nadpozemskch vin. Tato odtrenost mla dv strnky. Praktit plnovai se vzpouzeli inovacm, i kdy jejich odpor nebyl racionalizovn ideologickm zpsobem. Pejt k nmi doporuovanmu systmu, kter vychz z plnovn koncovch vstup, by pro Sovty znamenalo znan odklon od tradinch procedur, do eho se Gosplanu zejm nechtlo. Jak podotk Kushnirsky, protoe v sovtsk ekonomice je poptvka po zbo a slubch nahrazena uspokojenou poptvkou, odvozovanou z rovn vstup, plnovai se domnvaj, e dok stanovit vrobn plny pesnji ne sloky koncov poptvky (Kushnirsky, 1982, str. 118). eeno srozumitelnji: pro plnovae je snadnj vyrbt to, co se jim zlb, ne to, co chtj lid. Pklad podobnch postoj by bylo mono uvst velk mnostv, podrobnosti viz Cottrell and Cockshott (1993). Druhou strnkou tohoto odtren byla abstraktn povaha vtiny prac vzkumnch stav. Ty sice pily s nktermi dobrmi npady pro plnovn na mikrorovni (pkladem je Kantoroviovo linern programovn), ale mnoho prac o optimlnm plnovn systmu jako celku bylo beznadjn abstraktnch v tom smyslu, e vyadovaly nejdv stanoven njak funkce spoleenskho blahobytu nebo obecn mry spoleensk uitenosti.10 Ve svm donkichotskm sil se teoretikov optimlnho plnovn moc daleko nedostali, zato ale pispli k ochlazen zjmuo metody vstup a vstup, kter popisuj Tretyakova a Birman (1976, str. 179): Pozornost si zasluhovaly jen takov modely a metody, kter vedly k optimlnm vsledkm. Protoe bylo skoro okamit jasn, e optimln model nelze vytvoit na zklad metody vstup a vstup, mnoz o ni prost ztratili zjem. Stoj za pipomenut, e S. atalin autor v roce 1990 chvilku oslavovanho, ale neproveditelnho a absurdnho ptisetdennho plnu na rychl zaveden kapitalismu v SSSR, byl ve svm pedchozm vtlen autorem stejn nereln koncepce optimalizace plnu. (Podrobnji o tom pe Ellman,
9 Pokud jde o omezenou velikost systm vstup a vstup, kterou byli plnovai schopni v rznch dobch podle svho vlastnho nzoru zvldnout, viz Treml (1967), Ellman (1971), Yun (1988), Treml (1989). 10 Krom problm tohoto druhu se Kushnirsky zmiuje o patn kvalit studi souasnho stavu plnovac technologie, provdnch vzkumnmi stavy v rmci projektu ASPR. Zjistil, e pslun vzkumn zprvy se nedaj algoritmicky prezentovat a e bylo tk zjistit el tchto materil (1982, str. 124).

1971, str. 11, kde se cituj atalinovy nzory na metodu vstup a vstup i metodu optimlnho plnovn a jeho tvrzen, e pouze druh z nich je skuten vdeck.) Vc je v tom, e nae vlastn nvrhy v knize Smrem k novmu socialismu i kdy nepochybn vyaduj pouit velmi sofistikovanch informanch systm jsou pomrn robustn a jednoduch. Nepokoume se v nich definovat kritrium spoleensk uitenosti nebo optimlnosti a priori. Spoleensk uitenost se vyjevuje spe (a) prostednictvm demokratickho rozhodovn o celkov alokaci zdroj do jednotlivch odvtv a (b) u spotebnch statk prostednictvm komplexu podl trn rovnovnch cen a pracovnch hodnot. Dal pinou nespchu pokus o reformu sovtskho plnovacho systmu v obdob od zatku 60. do zatku 80. let byla pedstava zejm sdlen vedenm KSSS , e vyuit novch matematickch metod nebo pota nabz prostedek, jak bezbolestn zlepit fungovn ekonomiky bez zsadnho naruen existujcho systmu (v protikladu k rozshlmu zaveden trnch vztah). Ve skutenosti ale pokroil technick metody mohou bt opravdovm pnosem pouze tehdy, kdy dojde k pezkoumn ekonomickho systmu jako celku, kter mimo jin zahrnuje nov posouzen a vyjasnn cl a logiky plnovn, jako i reorganizaci systmu hodnocen vkonnosti podnik a jejich odmovn. Vezmme v vahu systm plnovn toho typu, jak nartvme v 8. kapitole knihy Smrem k novmu socialismu, pi nm se roziuje vroba produkt vykazujcch nadprmrn podl rovnovn trn ceny (vyjden v pracovnch poukzkch) k pracovn hodnot a omezuje vroba produkt, u nich je tento podl podprmrn. Takov systm inn odmuje (zvenmi pdly pracovn sly a vrobnch prostedk) podniky, kter vyuvaj zvl efektivn spoleenskou prci. Podniky jsou tak pobzeny k vyuvn vech metod, kter by jim umonily etit na pracovnch vstupech (jak pmch, tak nepmch) pipadajcch na jednotku vstupu. Njak podobn systm by bval zapoteb k prolomen tradin sovtsk praxe, kde podniky usilovaly pouze o zajitn snadno dosaitelnch plnovanch vstup a nemly dn zjem na zvyovn vlastn efektivity.

5.4 Potaov technologie

Schdnost nmi navrhovanho zpsobu plnovn jsme zdvodovali odkazem na nejnovj generaci zpadnch superpota a nen pochyb, e ve srovnn s nimi byly potaov technologie dostupn Sovtm primitivn. Goodman a McHenry (1986, str. 329) pi popisu stavu sovtskho potaovho prmyslu v polovin 80. let konstatuj, e znan zaostvn za Zpadem je zsti dsledkem izolace tto zem: dn potaov komunita, ani 32

31

ve Spojench sttech, by nebyla schopna jt vped nynjm tempem, pokud by byly psn omezeny jej kontakty se zbytkem svta. Nicmn i kdy jsme vzali jako standard pro nae vahy superpotae, na jinm mst jsme ukzali (Cockshott and Cottrell, 1989, dodatek), e stejnho cle by bylo mon doshnout pomaleji, ale stle jet v asovch mtcch vhodnch pro praktick plnovn pomoc distribuovan st osobnch pota na rovni podnik, komunikujcch s pomrn skromnm stednm potaem. Z tohoto pohledu byla nejvnj technickou pekkou v sovtskm ppad zaostalost telekomunikanho systmu. Goodman a McHenry (1986) upozoruj na pomalost a nespolehlivost sovtsk telefonn st a na problm, jak najt spoje vyhovujc pro penosy dat. Cituj tak pozoruhodn statistick daj, e v roce 1985 mlo ve mstech telefon jen 23 % rodin. Opt ovem pipomnme, e nechceme pehnt vznam technologie. Ekonomick informan systm, kter vyvinul Stafford Beer v Allendov Chile (popsan v Beer, 1975) ukazuje, co vechno lze udlat s omezenmi zdroji, pokud existuje politick vle a teoretick jasnost co do elu systmu. Pokud by bylo Sovtm stejn jasn, eho chtj doshnout nasazenm pota v plnovn, pak i kdyby ze zatku nemohli doshnout vech doucch cl, byli by schopni vyuvat novch pokrok v potaov a komunikan technologii, jakmile by se objevily. Ve skutenosti se samozejm ukzalo, e sovtt ekonomov v kadm ppad ti, kterm naslouchalo politick veden za Gorbaova mli na vyvjen takovch algoritm a potaovch systm jen mal zjem. V polovin 80. let u zejm ztratili vru v monosti efektivnho plnovn a mnoz naskoili do vlaku oivujc se ekonomiky volnho trhu, symbolizovan administrativami Reagana a Thatcherov.

6. Na obhajobu pm demokracie
Oderpvn nadproduktu cestou plnovn je potenciln protieiv proces, kter me proti sob postavit sttn aristokracii a pracujc tdu a tm vst ke vzniku tdnch antagonism. Proces boje mezi tmito tdami je charakterizovn sloitou dynamikou, v n se neustle rod tendence k restauraci kapitalismu. Sttn aristokracie, i kdy byla nchyln ke korupci a soukrommu vyuvn sttnch zdroj, byla ovem schopna osobn spotebovat jen malou st pebytku. To se vrazn li od situace ve zralch kapitalistickch ekonomikch, kde znan st nadhodnoty kon ve financovn osobn spoteby vych td. Sttn aristokracie mla monost uvat veejn zdroje jedin z titulu svho postaven funkcion sttu prohlaujcho se za rovnostsk. Jej soukrom spoteba se tak jevila jako nco, za co se je teba stydt a co lze zdvodovat, pokud je to vbec mon, pouze jejmi vlasteneckmi a revolunmi zsluhami. Jak odchzela revolun generace, jej nstupci touebn pokukovali po kapitalistickm svt, kter poskytoval lidem 33

jako oni nejen mnohem lep ivotn styl, ale tak ivot, v nm byl luxus legitimn a ne ostudn. Tendence k restauraci kapitalismu drela na uzd politika a to byla moc sovt, tyranie, diktatura komunistick strany nebo revolun naden mas. Domnvme se a kme naprosto bez obalu, e revolun tdy v socialistick spolenosti nedokzaly objevit sttn formu schopnou dlouhodob chrnit a rozvjet socialismus. Charakteristickou sttn formou byla dosud revolun tyranie nebo revolun aristokracie. Tyranie je funkn pouze po tu dobu, co ije pvodn hrdina-krl. Jak ukazuje Castro, nkdy to me bt hodn dlouho, ale takov vkon nen snadn napodobit. Revolun aristokracie neboli vedouc loha komunistick strany nezvisl na smrtelnosti jednotlivc peila dle. Leninsk strana zaala svou vldu jako nejuvdomlej a nejobtavj pedstavitelka utlaovanch, ale podle eleznho zkona padku aristokracie se promnila v sobeckou oligarchii. Proti tmto formm postavili reformtoi a revolun nadenci dv alternativy. 1. Ze sociln demokratick pravice pila obhajoba dn uspodan parlamentn demokracie. Tato dsledn a poctiv pozice socilnch demokrat sah zpt a ke Kautskho kritice rodcho se SSSR. Namsto socialistick monarchie nebo stranick diktatury obhajovali svobodn a oteven parlamentn volby. 2. Z krajn levice pila obhajoba sttu typu Pask komuny. V n byli delegti voleni v obvodech, mohli bt odvolni svmi volii a pobrali pouze prmrnou dlnickou mzdu. Domnvme se, e existuj pesvdiv rozumov i zkuenostn dvody k tomu, abychom odmtli ob tyto alternativy ve prospch pm demokracie. Parlamentn systm vldnut legitimizovan pravidelnmi volbami je prezentovn modernmu svtu jako prost demokracie bez pvlastk. N pohled je jin. Povaujeme ji tak jako Lenin za nejdokonalej formu vldy bohatch. Myslme si, jak uil Aristoteles, e volby jsou vdy a vude spe znakem aristokratickho ne demokratickho sttu. Zkuenost ukazuje, e zvolen lid nejsou nikdy a nikde pedstaviteli tch, kdo je volili. A se podvme na jakkoli ukazatel tda, pohlav, etnick pslunost, majetek nebo vzdln , ti, kdo byli zvoleni, maj vce privilegi ne ti, kdo pro n hlasovali. Zvolen lid jsou vdy spe pedstaviteli dominantnch td spolenosti, ne masy obyvatelstva. Jakmile jsou zvoleni, maj vdy maj sklon pedstavovat zjmy td, z nich pochzej. Tento fakt lze vysvtlit stovkou konkrtnch dvod, kter ale lze koneckonc vechny pevst na tot. Rysy, kter lovku pomohou ke zvolen, jsou tyt rysy, ktermi se vyznauje jako jeden nebo jedna z vyvolench spolenosti, jako jeden nebo jedna z jejich lepch lid. 34

Nepekvapilo ns proto, e zaveden svobodnch a poctivch voleb vedlo ve vchodn Evrop k okamitmu nastolen buroazn moci, symbolicky vyjden aktem, kterm maarsk vlda odzbrojila zvodn milice. Sovtsk svaz byl jin ppad. Tam zvltn sklon obyvatelstva dvat pednost komunistickm kandidtm znamenal, e cesta k demokracii musela jt pes Jelcinv zkaz KSSS a nsledujc nasazen tank, kter palbou svch dl odkzaly rusk parlament do zapomnn. Ti, kdo prosazovali oteven parlamentn volby v socialistickm bloku, byli hlavn vdommi zastnci kapitalistick restaurace, k nim se pipojilo nco mlo naivnch socilnch demokrat. Ti, kdo obhajovali stt typu komuny, chtli naopak reformovat a zabezpeit socialistick systm. Jejich jedin problm byl, e ped nimi doel do stejnho bodu u Stalin. Stt typu komuny si vzala za vzor u stalinsk stava SSSR : byl to stt lidovch rad s volenmi delegty podlhajcmi odvoln. Tato stavn forma nebyla samozejm nim jinm ne maskou pro vldu komunistick strany. Z jakho jinho dvodu byl tak pornm obhjcem stylu komuny Lenin? Stejn tak, jak Lenin vidl v parlamentn republice ideln formu vldy buroazie, vidl stt rad, sovtskou republiku, jako ideln formu diktatury dlnk. Ale stedn vznam pro toto obnoven blanquistick heslo m blanquisticko-leninsk revolun strana. Stejn tak, jak mlo dominantn postaven blanquist a internacionalist klov vznam pro mocensk nrok Pask komuny, bylo ovldnut sovty boleviky conditio sine qua non efektivn moci sovt. Zroden stty rad se prudce vynouj ve vtin revolunch kriz, eho nedvnm pkladem je Portugalsko roku 1975. Jejich existence vede k hlubok krizi legitimity, kterou je nutno rychle vyeit bu ve prospch parlamentu nebo rad. Jestlie jsou rady ovldny revolun stranou a souasn dochz k vojenskm vzpourm, me to vst k socialistick revoluci. Bez vzpour nebo nadvldy revolun strany vyhrv parlament. Levicov pedstava o vyuit sttu rad k pemoen aristokracie existujcho socialistickho sttu byla, pokud vme, vyzkouena pouze v jedinm pokusu, kter podnikla anghajsk levice za kulturn revoluce v n. I kdy tento pokus zpsobil nejvt otes, jak kdy zaznamenala socialistick aristokracie, nakonec selhal. Revolun vbory vytvoen v prbhu kulturn revoluce byly nakonec ovldnuty komunistickou stranou stejn tak, jako kdysi rusk sovty. Myslme si, e v socialistick zemi s pevn zavedenou komunistickou stranou mus bt reprezentativn orgny na zkladn rovni nutn ovldnuty bu komunistickou stranou, nebo pedstaviteli reakce. Pevn vtina pesvdench socialist bude v komunistick stran, a jejich politick zkuenosti a disciplina jim umon snadn ovldnut organizac na zkladn rovni, naladnch celkov pro socialismus. V ppadech, kdy byly organizace na zkladn rovni dsledn proti komunistick stran, byly asto 35

ovldny vrstvami inteligence stednch td naklonnmi kapitalismu, eho vraznm pkladem byla polsk Solidarita. Ti, kdo obhajovali ideln stt rad jako protiklad souasnho sovtskho sttu, se pokoueli obsadit politick prostor, kter nemohl existovat: aby mohl existovat stt rad, musela by bt zruena komunistick strana. Trockij ml dostatek zdravho rozumu, aby vidl tyto dsledky u v Krontadtu. O njakch 70 let pozdji nkte jeho samozvan a mn rozumn nsledovnci najednou oslavovali Jelcinv zkaz KSSS. Abychom pokroili dl, musme uznat vyprzdnnost nrok volench instituc na titul demokracie. Nezle na tom, zda si takov instituce k parlament nebo rada. Pokud jsou jej lenov vybrni ve volbch, mete si bt jisti, e takov reprezentanti budou nereprezentativn. Instituce bude obsazena dominantn spoleenskou skupinou tdami podnikatel a profesionl v buroazn spolenosti, nebo revolun aristokraci a stranou v socialistick spolenosti. Jsme pesvdeni, e jedinou schdnou alternativou je pm demokracie.

7. Socialismus versus komunismus

Nae kniha dostala titul Smrem k novmu socialismu, ale je v podstat rozpracovnm toho, co Marx nazval prvn stadiem komunismu. e se ve svm nzvu odvolv na socialismus a ne na komunismus, je pizpsobenm se politickmu klimatu na doby. Anglick vydn vylo v dob nejvtho propadu socialismu. V nsledujcm desetilet se postup neoliberalismu zpomalil. Vzniklo mezinrodn antikapitalistick hnut, i kdy zatm ne nov mezinrodn socialistick hnut. Je nepochybn, e ucelen alternativa ke kapitalismu bude nachzet stle vce ten. Zatkem devadestch let ale bylo dost obtn najt vydavatele ochotnho vytisknout knihu obhajujc by jen socialismus. Usoudili jsme, e titul vslovn doporuujc komunismus by znemonil vydn knihy, nebo by podstatn omezil poet jejch ten. Socialismus byl bernm rouchem pro naeho komunistickho vlka. Dnes nm ale z toho plyne povinnost vysvtlit, co chpeme pod socialismem a komunismem. Zopakujme, e to, co zastvme v knize, je prvn stadium komunismu. Nazvali jsme je socialismem kvli politick vhodnosti. Odmtme ortodoxn sovtsk pohled na socialismus jako na dlouh obdob, v nm se buduj vrobn sly pro budouc pchod komunismu. Nae nmitky nesmuj proti mylence, e sovtsk systm byl socialistick, ani proti snaze rychle rozvjet vrobn sly, ale spe proti koncepci komunismu, kter je obsaena v tomto pohledu. Kdy pilo na promlen komunismu, KSSS a zpadn trockistick strany mly spolenou problematiku. Komunismus je nahlen jako fze nsledujc po socialismu, fze, j byla pisouzena materiln hojnost 36

s volnou distribuc spotebnch statk. Vvojov linie m zde podobu kapitalismus socialismus komunismus. To je nco jinho, ne formulace pedloen Marxem, kter mla podobu kapitalismus diktatura proletaritu prvn fze komunismu druh fze komunismu. Lenin v knize Stt a revoluce ztotonil prvn stadium komunismu se socialismem (Lenin, 1964) a chpal oboj jako synonym pro veejn vlastnictv vrobnch prostedk. Tuto formulaci pak pijaly za svou vechny proudy, kter se zakldaj na leninismu. Podle naeho nzoru to byl neastn krok, protoe pedstavoval plin zjednoduen toho, co kal Marx. Socialismus definovan jako veejn vlastnictv vrobnch prostedk nen ekvivalentn Marxov prvn fzi komunismu, protoe ta pedpokldala zruen penz a pechod na kalkulaci pomoc pracovn doby. Socialismus v podob definovan Leninem me bt zcela sluiteln s pokraujc existenc penz. SSSR byl po kolektivizaci socialistick v Leninov smyslu, ale penze petrvvaly stejn tak jako mzdy a zbon forma. Toto pokraovn penz nebylo povaovno za krtkodob jev, kter bude trvat mon pt a deset let, ale za nco, co bude petrvvat po desetilet a co tak skuten petrvalo pl stolet. Dsledkem Leninovy formulace bylo, e se zneviditelnily specifick rysy Marxovy prvn fze komunismu. Zmizela pedstava o kalkulacch a platbch na zklad pracovn doby a s n tak vechny programov koncepce zamen na dovren prvn fze komunismu jako na samostatn cl. Mlo by bt jasn, e placen penzi umoovalo vznamn disparity v hodinovch platech. Veker pjmy lid bylo mon ideologicky prezentovat jako odmovn podle prce, i kdy diferencovan podle jej kvality. Akoli tyto ekonomiky nemly formy pjm z majetku jako je rok, renta nebo dividendy, pedstava, e znan rozdln penn mzdy byly vechny odmovnm podle prce, byla stejnou ideologickou fikc, jako idea buroazn ekonomie, e mzdy, ceny a zisky jsou si navzjem ekvivalentn jako platby faktorm vroby. Co zstalo z komunismu v leninskm pohledu, byla Marxova druh fze: od kadho podle jeho schopnost, kadmu podle jeho poteb. Cesta k tomuto cli mla vst pes poskytovn zcela bezplatnch nebo dotovanch spotebnch statk a k situaci, kde by bylo veker rozdlovn bezplatn a neomezen. S touto koncepc oste nesouhlasme. Myslme si, e spov na nesprvnm chpn rozdlovn podle poteb a e mla zhoubn dsledky. 1. Ve spojen s pennm odmovnm prce vedla k zaveden systmu ekonomick kalkulace, kter systematicky brzdil vvoj produktivity prce. 37

2. Udlala z komunismu neustle ustupujc pelud, protoe a vzrostla produktivita prce jakkoli, nikdy nebyla tak velk, aby umonila bezplatn rozdlovn vech statk. Rozdlovn podle poteb nen tot, co neomezen bezplatn rozdlovn. V britsk Nrodn zdravotn slub je nutn lkask oeten bezplatn.11 Avak toto bezplatn rozdlovn funguje jedin dky tomu, e existuje njak relativn objektivn hodnocen nutnosti provdn lkai, spojen s ekacmi listy na lebn zkroky (a navc s prvkem privatizace). To je nco zcela jinho ne tvrzen, e bezplatn rozdlovn dejme tomu odv bude zleitost principu kadmu podle jeho poteb. Jestlie by byly rozdlovny bezplatn veker spotebn statky, vedlo by to bu k rozmailmu pltvn, nebo alternativn, jestlie by bylo pltvn omezeno, k uniformit spoteby ve vojenskm stylu. Marx nemluv o bezplatnm rozdlovn, k kadmu podle jeho poteb. To je bli modelu, kterm se d sociln demokratick sociln stty a v nm se vyplcej dodaten pspvky zdravotn postienm lidem, studentm, velkm rodinm atd. Placen podle poteb pedpokld uritou proceduru zajiujc spoleensk posuzovn potebnosti. V tomto ohledu je kapitalismus socilnho sttu pedzvst komunismu, ale pedzvst v penn ekonomice s velkmi pjmovmi rozdly. Mezera mezi prvn a druhou fz komunismu je dnes mnohem men ne v Marxovch dnech, kdy neexistoval dn sociln stt. Princip rozdlovn podle poteb u byl akceptovn pro nkter odvtv ekonomiky v Kanad a ve vtin evropskch kapitalistickch zem, a mnoh z toho by pelo i do komunismu. Lid se specifickmi potebami by bu zdarma dostvali specifick statky a sluby, kterch by mli zapoteb, nebo by se jim pipisovala pracovn doba navc, aby mohli zskat to, co potebuj, v socilnch obchodech.

8. Spor o socialistickou kalkulaci

V tto sti nabzme strun popis debat o socialistick kalkulaci, kter probhly ve 20. a 30. letech 20. stolet, a naznaujeme nkter souvislosti mezi argumenty uvdnmi v t dob a naimi vahami v knize Smrem k novmu socialismu. Podrobn rozbor tohoto historickho sporu lze nalzt v Cockshott and Cottrell (1993a). Zde se soustedme na vystoupen Ludwiga von Misese, odpov Oskara Langeho a dal reakce Misese a Hayeka. V roce 1920, kdy bolevici zvtzili v rusk obansk vlce a Evropou opt jednou obchzelo straidlo komunismu, piel Mises se svm klasickm lnkem Ekonomick kalkulace v socialistickm spoleenstv. Jeho tvrzen
S vjimkou lkaskch pedpis mimo nemocnici. Za ty se plat paul, kter nezvis na trn hodnot poskytovanch lk.
11

38

byla jednoznan a pokud by se dala udret, zejm pro vc socialismu zniujc. Pevldajc marxistick koncepce socialismu poadovala zruen soukromho vlastnictv vrobnch prostedk a zruen penz, ale Mises dokazoval, e kad krok, kter ns odvd od soukromho vlastnictv vrobnch prostedk a pouvn penz, odvd ns tak od racionln ekonomiky (1935, str. 104). Plnovan ekonomika Marxe a Engelse nevyhnuteln skon tpnm v temnotch a bude vytvet absurdn vstupy nesmyslnho apartu (106). Marxist postavili proti dajn anarchii trhu racionln plnovn, ale podle Misese je takov nrok neopodstatnn. Zruen trhu by naopak zniilo jedin vhodn zklad ekonomick kalkulace, toti trn ceny. I kdyby mli socialistit plnovai nejlep mysly, nemli by prost jakoukoli zkladnu pro pijmn rozumnch ekonomickch rozhodnut: socialismus nen nim jinm ne zruenm racionln ekonomiky. Jak piel Mises k tomuto zvru? Jeho argumentace je zaloena jednak na vkladu, co je to vlastn ekonomick racionalita, a za druh na dajn vyerpvajcm vtu monch prostedk racionlnho ekonomickho rozhodovn. Misesovm clem je pak ukzat, e za socialismu nelze pout dn z tchto prostedk. Pokud jde o povahu ekonomick racionality, Mises ml na mysli problm vytvoen maximlnho uitenho efektu (uspokojovn poteb) na zklad danho souboru ekonomickch zdroj. Problm lze formulovat i opanm zpsobem: jak zvolit nejefektivnj metodu vroby, aby se vytvoil dan uiten efekt s minimlnmi nklady. Ve sv kritice socialismu se Mises opakovan vrac k druh z uvedench formulac na pkladech stavby eleznice nebo domu:12 jak mohou socialistit plnovai stanovit nejmn nkladnou metodu dosaen tchto cl? Pokud jde o prostedky racionlnho rozhodovn, Mises identifikuje ti mon kandidty: naturln plnovn, plnovn pomoc objektivn poznateln jednotky hodnoty nezvisl na trnch cench a penzch, jako je pracovn doba, a ekonomickou kalkulaci zaloenou na trnch cench. Tmito temi monostmi se budeme postupn zabvat.

8.1 Naturln plnovn

Problm je rozhodnout, jak nasadit dan zdroje tak, aby se maximalizoval vsledn uiten efekt. To pedpokld njak druh hodnotovho soudu (tj. posouzen uitenho efektu). V ppad koncovch spotebnch statk (v Misesov terminologii statk niho du) je to zcela jednoduch a dn skuten kalkulace jako takov nen zapoteb: lovk s ustlenmi
Pklad se eleznic je v Mises (1935, str. 108). Pklad se stavbou domu je v Human Action (Mises, 1949, str. 694).
12

nzory je obvykle schopen hodnotit statky niho du (1935, str. 96). A ve velmi jednoduchch ekonomickch systmech lze toto bezprostedn urovn hodnoty rozit i na vrobn prostedky: Pro rolnka v ekonomick izolaci by nebylo obtn pijt na rozdl mezi dvma zpsoby vyuit pastviny pstovnm plodin nebo roziovnm lovi. V takovm ppad jsou pslun vrobn procesy relativn krtk a pslun vdaje a pjmy lze snadno mit (1935, str. 96). Nebo stejnm zpsobem: Tak napklad v zkm rmci domck ekonomiky, kde otec doke dohlet na vechno ekonomick zen, je mon urit vznam zmn ve vrobnch procesech bez takovch mylenkovch pomcek [jako je penn kalkulace], a to s vt nebo men pesnost (1935, str. 102). V tchto ppadech meme hovoit o naturlnm plnovn bez jakhokoli zprostedkovn pomoc etn jednotky jako jsou penze (nebo pracovn doba). Vc je v tom, e na rovni subjektivn uitn hodnoty lze srovnvat jablka s hrukami a e v ppadech, kde je okamit zejm souvislost mezi alokac vrobnch prostedk a vrobou konkrtnch uitnch hodnot, me tato zejmost stait k dosaen efektivity. Meze naturlnho plnovn jsou dny stupnm sloitosti vrobnch proces. V uritm bod zan bt nemon udret si jasn pehled o podstatnch vzjemnch vazbch. Za touto hranic vyaduje racionln alokace zdroj pouvn njak objektivn jednotky, v n lze vyjdit nklady a pnosy. Je zajmav, e nemonost naturlnho plnovn u sloitch systm Mises vslovn zdvoduje omezenou schopnost lidsk mysli: mysl jedinho lovka, by jakkoli zkuenho, je pli slab na pochopen vznamu kterkoli jednotlivosti mezi nesetnmi statky vyho du. dn lovk sm o sob nedoke nikdy zvldnout vechny monosti vroby, kter jsou bezpoetn, aby byl schopen pmoae init jasn hodnotov soudy bez pomoci njakho vpoetnho systmu (1935, str. 102, nae zvraznn). Bylo by tedy mon naturln plnovn v komplexnch systmech s vyuitm jinch prostedk ne lidskch mysl? Hlavn argumentace na knihy ve prospch plnovn vychz z vyuit pracovn doby jako etn jednotky (a proto nespad do kategorie istho naturlnho plnovn), ale nicmn se

39

40

domnvme, e pokroky v uml inteligenci, zejmna nejnovj prce o neurlnch stch, mohou bt pro tuto otzku relevantn.13 Mises vlastn k, e optimalizace sloitch systm vyaduje nutn aritmetiku, a to ve form explicitn maximalizace njak skalrn clov funkce (paradigmatickm pkladem je zisk za kapitalismu). Aritmetick vpoty lze ale chpat jako zvltn ppad irho jevu provdn vpot nebo simulace. To, co potebuje dc systm, je schopnost provdt vpoty, a je tmto dcm systmem soubor firem psobcch na trhu, plnovac ad, autopilot v letadle nebo nervov systm motla. V dnm ppad ale nen nutn, aby se pi vpotech pouvaly aritmetick prostedky. Dleit je, aby byl dc systm schopen modelovat dleit aspekty zenho systmu. Firmy to dlaj prostednictvm zen zsob a skladovho etnictv, v nich znaky na pape modeluj umstn a pohyb komodit. Pprava tchto znaek se d zkony aritmetiky; aplikovatelnost aritmetiky na tento problm vyplv z teorie sel jako modelu vlastnost komodit.14 Vezmme na druh stran pklad neurlnho dcho systmu. Letc motl mus ovldat sv prsn svaly tak, aby se pohyboval ke svm clm, ovoci nebo kvtm, kter mu pravdpodobn poslou jako zdroj energie. Kdy to dl, mus vypotvat, kter z mnoha monch pohyb kdel ho pravdpodobn donesou ble k nektaru. Rzn sekvence svalovch pohyb maj rzn nklady v podob spoteby energie a rzn pnosy v podob nektaru. Nervov systm motla m za kol optimalizaci vzhledem k tmto nkladm a pnosm, a to s pouitm nearitmetickch vpotovch metod. Pokraujc peit druhu je dokladem jeho vpoetn zdatnosti. Ukazuje se, e neurln st jsou schopny vytvet optimln (nebo pinejmenm vysoce efektivn) chovn, i kdy si mus poradit s mimodn sloitmi situacemi, a to bez redukovn problmu na maximalizaci (nebo minimalizaci) njakho skalru. Plnovac ad bude podle veho iroce pouvat aritmetiku a je samozejm, e pokud nkdo chce dlat lokalizovan rozhodnut o optimlnm vyuit zdroj aritmetickmi prostedky, pak je Misesv argument o nutnosti pevdt pro ely vpotu rzn produkty na njakho spolenho jmenovatele zcela sprvn. Jestlie ale nkdo chce provdt globln optimalizace v rozsahu cel ekonomiky, mohou bt vhodnj jin vpoetn techniky, je maj mnoho spolenho s tm, co se v o fungovn nervovch systm, a kter se v zsad obejdou bez aritmetiky.
Vsledky dosaen v teorii neurlnch st, znm tak jako paraleln distribuovan zpracovvn, jsou uvedeny v Rumelhart et al. (1986) Uiten souhrn pslun problematiky pedloil Narayanan (1990). 14 Vta se zd bt v originlu nejasn: In preparing these marks the rules of arithmetic are followed; the applicability of arithmetic to the problem relies upon number theory being the model for the properties of commodities. (Poznmka pekladatele.)
13

Bylo by samozejm anachronick vinit Misese z toho, e nevzal v vahu pokroky ve vpoetnch vdch, k nim dolo dlouho po napsn jeho lnku. On i Hayek mli podle veho pravdu, kdy tvrdili, e nvrhy na naturln plnovn, s nimi pili roku 1919 na zklad vlench zkuenost lid jako Neurath a Bauer, byly v mrovch podmnkch vysoce problematick.15 Prvem lze ale pipomenout soudobm kritikm socialismu, kte asto se zpalem recykluj Misesovy argumenty, e by nemli nekriticky opakovat vroky o naturlnm plnovn vysloven pedtm, ne byla vdecky pochopena podstata vpoetn techniky.16

8.2 Pouvn pracovnch hodnot

Pot, co Mises odmtl naturln plnovn, zvauje monost, e by socialistit plnovai vyuvali pro ekonomick vpoty njakou objektivn poznatelnou jednotku hodnoty, tj. njakou mitelnou vlastnost statk. Jedinm kandidtem na takovou jednotku je pro Misese obsah prce, jak je tomu v Ricardov a Marxov teorii hodnoty. Mises ovem pracovn dobu jako jednotku hodnoty odmt. Uvd pro to dva argumenty vyznvajc v tom smyslu, e obsah pracovn doby neme bt vhodnou mrou vrobnch nklad. Zaprv tvrd, e stanoven hodnoty jako zvcnl pracovn doby nebere v vahu nklady spojen s vyuvnm neobnovitelnch prodnch zdroj. Dle k, e pracovn doba nen homogenn a e je nesprvn pipotvat dodaten pracovn hodiny z dvodu dovednosti nebo intenzity. V kapitalistick ekonomice vytv trh prce spektrum mzdovch rovn, kter umouje vzjemn srovnvn prce rzn kvality, zatmco v socialistick ekonomice bez trhu prce takov racionln srovnvac prostedek neme existovat. Misesova tvrzen o tchto otzkch jsou soust pozad, z nho vychz nae argumentace v knize Smrem k novmu socialismu. Nai odpov na otzku vyuvn prodnch zdroj mete najt v kapitolch 5 a 14. Otzku kvality prce probrme v kapitole 2 a jejm dodatku, kde ukazujeme, jak lze eit Misesv problm tm, e se do vpot zavedou koeficienty kvalifikovan prce.
15 Viz Hayek (1965, str. 30-31). Mises se zmiuje o Neurathovi na str. 108 te prce. Oba odkazuj na knihy Neuratha a Bouera (Durch die Kriegswirschaft zur Naturalwirtschaft prvnho autora, Der Weg zum Socialismus druhho, ob vydan roku 1919), kter podle veho nejsou k dispozici v anglickm pekladu. 16 Cockshott (1990) pichz s konkrtnm nvrhem bilancovn ekonomickho plnu pi omezench ve form zsob konkrtnch vrobnch prostedk, kter vyuv mylenku simulovanho vyztuovn pevzatou z literatury o neurlnch stch. Jeho nvrh fakticky pot s vyuitm aritmetiky v zsad jde o minimalizaci jist ztrtov funkce ve vztahu k poadovanmu vektoru koncovch vstup ale ukazuje cestu k vyuit technik uml inteligence pro koly ekonomickho plnovn.

41

42

Stoj za zmnku, e Misesova kritika vyuvn pracovn doby jako jednotky hodnoty je velmi strun a zbn. Asi dv strnky podstatn argumentace se nachzej v Mises (1935) a jsou reprodukovny v Mises (1951). Ve knize Human Action (Mises, 1949) je tma vyzeno dvma vtami. To nepochybn odr skutenost, e i kdy Marx a Engels kladli velk draz na plnovn ve form alokovn pracovn doby, v dob, kdy psal Mises, u zpadn socialist tuto koncepci vce mn opustili. K tomuto bodu se jet vrtme.

8.3 Pouvn trnch cen

Kdy Mises pojednv o trnch cench, jde mu o prokzn dvou bod: vhodnosti trnch cen jako prostedku racionln kalkulace za kapitalismu a zsadn nemonosti jejich dosaen za socialismu. Je jasn, e trn ceny za kapitalismu poskytuj zkladnu pro kalkulace. Pomoc cen jsou firmy schopny rozhodovat o technologich minimalizujcch nklady a volit mezi vrobou rznch produkt na zklad jejich ziskovosti. Nepoprme Misesovo tvrzen, e systm cen umouje pimen racionln koordinovn hospodskch aktivit, ovem jen do uritho bodu. Jak pipomnme ne v oddlu 9.2, oteven to uznvali, ba zdrazovali i Marx a Engels. Pes svou kritiku anarchie trhu Marx vidl, e systm cen vede k pizpsobovn nabdky komodit poptvce (pizpsobovn, kter je sice nedokonal, ale lep ne nhodn) a k prosazovn takovch metod vroby, kter nevyaduj vc ne spoleensky nutnou pracovn dobu. Netvrdme ani, e minimalizace pennch nklad na vrobu nebo maximalizace zisku nem nic spolenho s dosahovnm efektivity uspokojovn lidskch poteb. Ale tato dv kritria nejsou vymezena zdaleka tak zce, jak se domnv Mises. Vezmme nsledujc pas: Kdokoli chce provdt vpoty tkajc se sloitho procesu vroby, okamit si vimne, jestli pracoval ekonomitji ne ostatn, nebo ne. Jestlie zjist s pihldnutm ke smnnm hodnotm zskvanm na trhu, e nebude schopen vyrbt se ziskem, ukazuje to, e jin um lpe vyuvat pslun statky vyho du (Mises, 1935, str. 9798). lovk, o kterm se zmiuje Mises, si me okamit vimnout, jestli pracoval s vtm ziskem ne jin nebo ne, ale implicitn ztotonn toho, co je nejvce ziskov s tm, co je nejekonomitj, je neoprvnn.17 Kapitalist zajist nemohou dosahovat zisk, budou-li vyrbt nco, co nikdo nechce,
To dl zcela vslovn v knize Socialismus: Zamovat vrobu na zisk prost znamen zamovat ji na uspokojovn poptvky ostatnch lid Mezi vrobou pro zisk a vrobou pro poteby nen dn protiklad (Mises, 1951, str. 143).
17

anebo bezdvodn vyrbt technicky neefektivn, ale to na dkaz Misesova tvrzen nesta. Copak nen mon sniovat penn nklady na vrobu bezohlednm vykoisovnm prodnch zdroj, kter jsou zatm levn, ale jednou se vyerpaj? Jestlie se vroba luxusnch automobil uke jako ziskovj ne vroba autobus pro veejnou dopravu, dokazuje to, e automobily pedstavuj lep vyuit zdroj? Bod, kter socialist asto nalhav zdrazuj jako popen dajn totonosti sil o zisk a uspokojovn poteb, se tk nerovnosti pjm za kapitalismu. Misesova odpov na tento argument je zajmav: tvrd, e sm pojem distribuce pjm za kapitalismu je matouc, protoe pjmy vznikaj jako vsledek trnch transakc, kter jsou nerozluiteln spjaty s vrobou (1951, str. 151).18 Vbec nejde o to, e by se nejdv vyrobil vstup a pak by se distribuoval. Pouze za socialismu bychom mohli mluvit o distribuci pjm, urovan politicky a oddlen od vrobnho plnu. Pijmout Misesovo stanovisko e alokace kupn sly za kapitalismu je vnitnm prvkem vrobnho systmu znamen pipustit, e vroba zbo pro zisk se ned maximlnm uspokojovnm lidskch poteb, pokud by se nkdo nepokusil tvrdit, e tak samotn lidsk poteby vznikaj v njak zzran souvislosti s pennmi pjmy. Dostvme se k nemonosti existence cen jako prostedk ekonomick kalkulace za socialismu. Mises uznv, e v socialistick ekonomice mohou existovat trhy a tedy i trn ceny pro spotebn statky, ale problm vznik s vrobnmi prostedky. Vrobn statky jsou v socialistickm spoleenstv vlun spolen. Jsou nezcizitelnm vlastnictvm spolenosti a tedy res extra commercium, pe Mises (1935, str. 91). A protoe dn vrobn statek se nikdy nestane pedmtem smny, bude nemon urit jeho penn hodnotu (str. 92). Pro Misese jsou smyslupln ceny nutn vsledkem ryzch trnch transakc mezi nezvislmi vlastnky. Klovm rysem ceny nebo smnn hodnoty je, e povstv ze vzjemnho psoben subjektivnch ohodnocovn innch vemi, kdo se astn smny. Pouze dky tomuto faktu smnn hodnota nastoluje kontrolu nad sprvnm vyuvnm statk (str. 97). V tom bychom s Misesem souhlasili. Mohou existovat i jin prostedky kontroly nad sprvnm vyuvnm statk, ale akceptujeme jeho pojem ceny jako podmnky, za n jsou vlastnci ochotni vzdvat se komodit nebo je zskvat. Oskar Lange si ovem myslel, e prv v tto otzce je Mises zraniteln a udlal z n vchoz bod svho toku.
To nen nepodobn Marxovu nzoru, e distribuce pjm je urovna vrobnm zpsobem (konkrtn distribuce vrobnch prostedk viz napklad Marx, 1974, str. 348). V obou ppadech vede argumentace k odmtavmu postoji vi projektm radikln redistribuce pjm za kapitalismu.
18

43

44

8.4 Lange a neoklasick socialismus

[V]raz cena, k Lange, m dva vznamy. Me znamenat bu cenu v obvyklm smyslu, tj. smnn pomr dvou komodit na trhu, nebo me mt zobecnn vznam podmnek, za nich se nabzej alternativy... Pouze ceny v tomto zobecnnm smyslu jsou nutn potebn k een problmu alokace zdroj (1938, str. 5960). Lange zakld svou obranu socialismu na mylence, e v socialistick ekonomice me psobit cenov systm v tomto zobecnnm smyslu, napodobujc jistmi zpsoby fungovn trnho systmu, ovem beztoho, e by existovaly skuten trhy vrobnch prostedk. Nartneme hlavn rysy Langeho stanoviska, abychom ukzali, v em se odliuje od naich vlastnch nvrh a abychom vytvoili kontext pro protiargumenty rakouskch ekonom. Lange vychz z princip walrasovsk veobecn rovnovhy, piem zdrazuje, e vektor rovnovnch cen je v ekonomice zaloen na konkurenci urit, pokud vyvauje nabdku a poptvku pro vechny komodity, piem (a) jednajc subjekty chpou ceny jako dan a mimo jejich kontrolu, a (b) optimalizuj uritm zpsobem vzhledem k tmto cenm. Pokud plat (a) a (b), kadmu cenovmu vektoru odpovd urit vzorec nadmrnch poptvek nebo nabdek pro vechny komodity, a pouze jedinmu cenovmu vektoru odpovd nulov vektor nadmrnch poptvek.19 Podle Langeho nen dn dvod, pro by tento princip nemohla vyuvat tak socialistick ekonomika. Nutn je, aby plnovac ad stanovil pro vechny vrobn prostedky etn ceny a vydal manaerm podnik urit pokyny: povaujte etn ceny za dan; zvolte takovou kombinaci vrobnch initel,kter minimalizuje vrobn nklady za danch cen; a stanovte objem vstupu tak, aby marginln nklady bylo rovn cen vstupu. Souasn by se manaei ve vech odvtvch mli dit poslednm z uvedench pravidel jako principem, kter je povede pi rozhodovn, zda rozit vrobu (stavbou novch tovren nebo zvtovnm existujcch), nebo ji omezit (1938, str. 7677). Spotebitel a pracujc pitom in sv vlastn rozhodnut ohledn poptvky20 a nabdky pracovn sly na zklad existujcch cen a u rovn mezd. Samozejm neexistuje zruka, e rozhodnut uinn na zklad jakhokoli danho vektoru etnch cen budou navzjem sluiteln. V ppad nesluitelnosti bude plnovac ad sehrvat roli walrasovskho draebnka, zv etn ceny statk s pevisem poptvky a sn ceny statk s pevisem

nabdky.21 To by mlo vst po uritm potu iterac ke veobecn socialistick rovnovze. Nepoprme dmyslnost tohoto een. Nen tak obtn vidt, e pin taktick vhody: zd se, e neoklasit ekonomov naklonn walrasovsk teorii jako sprvnmu popisu fungovn kapitalistickch ekonomik budou nuceni mutatis mutandis akceptovat tak sprvnost langeovskho socialismu.

8.5 Nkter protiargumenty rakouskch ekonom

Po tomto strunm nrtu Langeho stanoviska prozkoumejme nkter nmitky, kter proti nmu vznesli jeho rakout kritikov. Najdeme v nich ti hlavn body: tvrzen, e Langev nvrh zpochybuje zkladn pedpoklady socialismu, e Langeho teorie je svou povahou statick, a problm pobdek. Mises (1949, str. 701702) prohlauje, e ve sv tradin definici socialismus nutn zahrnuje naprost vylouen trhu a katalaktick22 soute. Pedpokldan nadazenost socialismu se opr o unifikaci a centralizaci obsaenou v pojmu plnovn. Nen tedy nim jinm ne plnm uznnm sprvnosti a nevyvratitelnosti analz ekonom a zniujc kritiky pln socialist, e intelektuln vdcov socialismu nyn usilovn vytvej projekty v nich m bt zachovn trh, trn ceny pro vrobn faktory i katalaktick sout. Akoliv se zde Langeho jmno nezmiuje, zd se bt jist, e terem jsou prv projekty jeho typu. I kdy uznvme, e znan st pozdj trn socialistick literatury skuten zpochybuje socialismus, na obranu Langeho lze ci nkolik vc. Lange za prv zdrazuje, e v jeho systmu podlh distribuce pjm spoleensk kontrole a e se bude zcela liit od kapitalistick. Za druh k, e socialistick plnovn bude brt v vahu extern nklady a vnosy, kter soukrom firmy zcela ignoruj (akoliv pesn nek, jak toho doshnout). Za tet, i kdy jeho systm napodobuje uritmi zpsoby ekonomiku zaloenou na konkurenci, pipomn, e ve skutenm kapitalismu pevld oligopol a monopol (1938, str. 107), co sniuje kvalitu alokace zdroj. Nakonec pipomeme Langeho esej (1967), ve kterm pezkoumv sv argumenty zped ticeti let. Sv pvodn nvrhy s trnmi prvky v nm pojm v podstat jako prostedky na een soustavy rovnic (popisujcch obecnou rovnovhu). Pro dnes, kdy jsou k dispozici elektronick potae, k Lange, neeit tyto rovnice pmo? Trn proces s jeho tkoZde se odvolv na Lona Walrase, kter ve svch Elments dconomie politique pure z roku 1874 zavedl teoretickou fikci draebnka psobcho v cel ekonomice. 22 V originlu catallactic patrn antonym ke katalytick souti, tedy souti napomhajc i konkurentovi. (Poznmka pekladatele).
21

Lange si uvdomuje e za uritch podmnek mohou vyvstat problmy nejednoznanosti een a nestabiln rovnovhy, ale pedpokld, e normou je jedin a stabiln celkov een. 20 Zejm poptvky po spotebnch statcch. (Poznmka pekladatele.)

19

45

46

pdnm tpnm se jev jako zastaral. Lze ho vskutku povaovat za vpoetn zazen pedelektronickho vku (1967, str. 158). V tomto svtle je asi vhodnj oznaovat Langeho ideje jako neoklasick socialismus a ne trn socialismus: je jasn, e uvaoval o trhu dokonce i o svm umlm trhu z roku 1938 jen jako o jednom z monch prostedk uritho druhu optimalizace. Druh nmitka rakouskch ekonom se tk statick povahy Langeho een. Lavoie (1985, kapitola 4) tvrd, e Lange dal odpov na otzku, kterou Mises povaoval za triviln, ale nedokzal se pustit do obtnho problmu dynamiky. Podle ns sice nen pochyb o tom, e Lange pouv teorii statick rovnovhy, ale jeho metodou je komparativn statika, piem on sm popisuje pizpsobovac mechanismus, kter by ml zajistit konvergenci k celkov rovnovze po jakkoli parametrick zmn (nap. zmn technologie nebo preferenc spotebitel). Je pravda, e Mises popral, e by za statickch podmnek ekonomick kalkulace pedstavovala njak problm. Ovem vrazem statick podmnky mysl Mises skutenou stasis, kdy v ekonomickm ivot se opakuj neustle tyt udlosti (1935, str. 109). A u m Langeho systm jakkoli problmy, sotva lze tvrdit, e ho Mises u pedem vyvrtil. Podstatnj pipomnka, kterou vznesli Mises a Hayek a pozdji zdraznil Lavoie, se tk rychlosti pizpsobovn po parametrickch zmnch. Tak napklad Hayek pot, co poznamenv, e v relnm svt je pravidlem neustl zmna, prohlauje: Zda a jak se nco doke dostaten piblit douc rovnovze, zvis na rychlosti, s jakou se to doke pizpsobovat (1949, str. 188). Hayek pak pokrauje argumentem, e centrln diktovan ceny nedok reagovat na zmny tak prun, jako trn ceny. Tato otzka svm vznamem pesahuje posouzen Langeho dl argumentace. Obecnji eeno, jestlie vpoty potebn pro socialistick plnovn trvaj pli dlouho ve srovnn s tempem zmn v poptvce spotebitel a v technologii, dostv se plnovn do pot. V kapitolch 3 a 6 ukazujeme, e se souasnou potaovou technologi lze provdt potebn vpoty dostaten rychle. Snad bychom mohli zstat u tto otzky o nco dle. Obvinn, e statick povaha zbavuje Langeho systm jakkoli opory v realit, je stednm bodem modernho oiven rakousk kritiky, a i kdy se nae kniha svm obsahem podstatn li od Langeho nvrh, me se zdt, e je tak zraniteln uvedenou nmitkou. Zvl relevantn pro nae mylenky je Misesovo a Hayekovo tvrzen, e socialistit plnovai nemohou mt v nestatick ekonomice k dispozici pln a aktuln informace o monostech vroby, kter maj zapoteb. Pokud jsou takov tvrzen zaloena na omezench monostech komunikanch prostedk a zazen pro ukldn dat, dnes u prost zastarala. Maj ale jet njak jin zklad? Lavoie k, e problm nespov ani 47

tak ve sbru potebnch dat, jako v jejich vytven. Je pravda, e pokud se technologie a spotebitelsk poptvka mn s asem, nejlep zpsob, jak doshnout danho cle nen vdy (nebo dokonce nikdy) znm pedem. Mus se experimentovat. V t me, v jak kapitalistit podnikatel provdj takov experimenty, pln dleitou spoleenskou funkci. Ovem mylenku, e takovou funkci jsou schopni vykonvat jedin kapitalistit podnikatel, povaujeme za neopodstatnnou.23 Socialistick ekonomika by si mohla vytvoit inovan rozpoet, v nm by byla vnovna urit st spoleensk pracovn doby prv takovm experimentm s novmi procesy a vrobky. O stky z tohoto rozpotu by mohly dat existujc podniky nebo skupiny lid s novmi npady. Rozpoet by mohl bt rozdlen mezi dv nebo vc soubn psobcch agentur, take by perspektivn inovtoi mli vce anc na zskn fond (m by se snilo riziko zkostnatn tohoto procesu). Jakmile by byly k dispozici vsledky tchto experiment, spn nov vrobky by mohly bt zalenny do dnho plnu a spn technologie registrovny jako dn prvek celkov struktury ekonomickch vstup a vstup. Dal podrobnosti o tchto otzkch lze nalzt v kapitolch 6 a 9. Tet nmitka se tk motivace v souvislosti se spoleenskou funkc kapitalist. Aby doshli optimln alokace zdroj, mus Langeho socialistit manaei dodrovat urit pravidla. Mises odpovd, e i kdy se me zdt oprvnn poukazovat na podobnosti mezi takovmi socialistickmi manaery a placenmi manaery kapitalistick akciov spolenosti, argumentace jako celek pehl ivotn dleitou roli samotnch kapitalist, kter neme bt nahrazena placenmi funkcioni. Dynamick pizpsobovn se kapitalistick ekonomiky vyaduje, aby byl kapitl stahovn z uritch vrobnch obor, konkrtnch prac a podnik, a uplatovn v jinch oborech To nen vc, kter pslu manaerm akciovch spolenost, je to v zsad vc kapitalist, kte kupuj a prodvaj cenn papry a akcie, poskytuj pjky a zskvaj je zpt, kte spekuluj se vemi druhy komodit (Mises 1951, str. 139). Mises dle k, e dn socialista nebude poprat, e funkce, kterou za kapitalismu vykonvaj kapitalist a spekulanti je vykonvna jedin proto, e jsou motivovni, aby si uchovali svj majetek a doclili zisku, kter tento majetek dle zvt, nebo jim aspo umon t beztoho, e by spotebovvali svj kapitl (str. 141). Mon ano, ale vznam tohoto argumentu nen zcela
23 Sprvn poznmka, e dynamick ekonomika mus neustle vyhledvat nov metody a produkty a e tedy vrobn funkn informace nejsou dny jednou provdy, m u Misese a Hayeka tendenci pechzet v nco, co by se dalo nazvat mystikou podnikatele v radikln subjektivismus, pro kter nenalzme vdeck zdvodnn.

48

jasn. Na jedn rovin Mises argumentuje proti socialismu tvrzenm, e trn systm neme fungovat bez kapitalist. To me bt pravda, ale jak jsme uvedli ve, nlepka trn socialismus se na Langeho systm pli nehod. Mises podle veho tak k, e velk investin rozhodnut o ruen nebo roziovn podnik atd. nelze redukovat na uplatovn jednoduchch pravidel. To je tak pravda a mon to hovo proti Langemu. Jestlie ale Mises chce tvrdit, e takov een mohou pijmat vdom, s potebnm zetelem k rizikm a pitom bez nadmrnho konzervativismu pouze jednotlivci motivovan perspektivou velkho osobnho bohatstv (v ppad spchu) nebo osobnho finannho zruinovn (v ppad nespchu), pak kategoricky nesouhlasme.

9. Pro pracovn doba?

Na konferenci zorganizovan z iniciativy Vclava Klause v Paretov institutu v Lausanne jsme byli jedinmi ekonomy, kte hjili plnovan hospodstv. Skutenost, e pouvme pracovn teorii hodnoty, tam byla kritizovna jako forma naturalismu. Podle jinho tam vyslovenho nzoru nem tvrzen, e zkladem hodnoty je prce, o nic vc smyslu ne tvrzen, e jejm zkladem je ropa. Jedna ze soust naeho vzkumnho programu v poslednch deseti letech mla za cl pispt k optovnmu potvrzen vdeck platnosti pracovn teorie hodnoty. Dnes je k dispozici stle vce empirickch vzkum potvrzujcch pracovn teorii hodnoty a jsme vce ne kdy pedtm pesvdeni o sprvnosti tohoto pstupu.24 Nastoleny byly tak dva dal problmy, tentokrt levicovmi ekonomy. Za prv vyvstv otzka, zda je sprvn pouvat kategorii pracovn hodnoty v socialistick ekonomice. Nemli bychom povaovat hodnotu a abstraktn prci, na n je hodnota zaloena, za nco specifickho pro kapitalismus? Za druh, nebyl Marx psnm kritikem mylenky pracovnch penz a nenavrhujeme tedy nco, proti emu prv Marx toil?

Myslme si, e tato pedstava smuje nadhistorick kategorie s jejich historickou jevovou formou. Vrobn nstroje jsou nadhistorickou kategori, kapitl je historicky specifick forma, v n mohou nstroje vystupovat. Za podobnou nadhistorickou kategorii povaujeme lidskou prci. Prv adaptabilitou lidsk prce se odliujeme od ostatnch zvat. Na rozdl od mravench dlnk a velch dlnic nejsme zrozeni pro jedin kol: ume se v ivot rolm a jsme schopni pechzet z jednch do jinch. Je to tato abstraktn, polymorfn schopnost lidsk prce, co umouje existenci lidsk spolenosti. Vechny spolenosti jsou omezeny potem hodin v jednom dni a velikost populace. Odliuj se v prostedcch, ktermi jsou jednotliv lid vedeni od nediferencovan dtsk existence k postaven produktivnch initel plncch konkrtn role. Ve spolenostech zaloench na kastch se abstraktn potencil kadho jednotlivce nemus realizovat, ale pesto je zde. Neexistuje vznamn genetick rozdl mezi dttem z kasty nedotknutelnch a dttem brahmn, ale strnulost socilnch zvyklost me zpsobovat, e se rozdly tohoto druhu jev aktrm takov spolenosti jako skuten. Kapitalistick spolenost, kter v zsad umouje kad osob, aby se nechala najmout na jakoukoli prci, pro n byla vykolena, vyjevuje abstraktn polymorfismus lidsk prce jasnji ne pedchoz vrobn zpsoby. Samozejm vme, e v kapitalistickch zemch existuje diskriminace na zklad barvy pleti, nboenstv nebo pohlav, ale tato diskriminace je v rozporu s principem mobility prce vlastnm kapitalismu a kapitalistick spolenost m tendenci podobnou diskriminaci omezovat. Abstraktn promnlivost lidsk prce je v kapitalistick spolenosti dle omezovna tdnm rozdlenm, kter omezuje kolen a vzdln poskytovan dlnickm rodinm. Ale prv tato zbvajc omezen abstraktn prce zru socialismus, kter poskytne vem dtem stejnou monost volby zamstnn. To je podstatn rys socialismu: promuje abstrakci lidsk rovnosti v sociln skutenost.

9.2 Marx a kritika pracovnch penz

Jsme vinni tm, e navrhujeme projekt pracovnch penz toho druhu, na jak toil Marx? Krtk odpov zn ne. Nicmn Marxovu (a Engelsovu) kritiku projekt pracovnch penz nesprvn pochopila ada spisovatel od Karla Kautskho a po antikomunistickho historika ekonomie Terence Hutchisona, take v tto sti se pokusme uvst vc na sprvnou mru. Zkladn pedmt Marxovy a Engelsovy kritiky lze popsat jako naivn socialistick pisvojen si ricardovsk teorie hodnoty. Pokud bychom mohli nastolit situaci, kdy se vechny komodity skuten smuj podle prce, kter je v nich ztlesnna, kali tito reformtoi, pak by bylo vyloueno vykoisovn. Odsud vychzej projekty ponaje Johnem Grayem v Anglii pes dlouh seznam anglickch ricardovskch socialist a k Proudhonovi ve Francii 50

9.1 Hodnota a abstraktn prce

Pokud jde o prvn otzku, mylenka, e pojem pracovn hodnoty je specifick pro kapitalismus, m uritou poten pitalivost. Nechceme zopakovat chybu klasickch a neoklasickch ekonom a myln povaovat pechodn historick formy jako je mzda a kapitl za vn rysy vech ekonomik. Kdy bude za socialismu zruena zbon vroba, nezmiz s n i samotn hodnota?

Viz Ochoa (1989), Petrovic (1987), Shaikh (1984), Valle Baeza (1994), Cockshott and Cottrell (1987), Cockshott, Cottrell and Michaelson (1995), Cockshott and Cottrell (2003).

24

49

a Rodbertusovi v Nmecku, jejich clem je prosadit smnu v souladu s pracovnmi hodnotami.25 Z hlediska Marxe a Engelse pedstavuj tyto projekty, a byly mysly jejich propagtor jakkoli poctiv, utopick a ve skutenosti reakn pokus vrtit as zpt do svta jednoduch zbon vroby a smny mezi nezvislmi vrobci vlastncmi sv vlastn vrobn prostedky. Utopist pracovnch penz nejsou schopni uvdomit si dv vci. Za prv, ke kapitalistickmu vykoisovn dochz prostednictvm smny zbo podle jejich pracovn hodnoty (piem hodnota specifickho zbo, pracovn sly, je urena prac obsaenou v prostedcch obivy dlnka). Za druh, i kdy obsaen prce uruje za kapitalismu dlouhodob rovnovn smnn pomry zbo, mechanismus prbnho pizpsobovn vroby zmnm poptvky a mncm se technologim se v trnm systmu opr o odchylky trnch cen od jejich dlouhodobch rovnovnch hodnot. Takov odchylky zpsobuj diferencily mry zisku, kter pak vedou kapitl do vrobnch odvtv s nedostatenou nabdkou a vytlauj jej z odvtv s pevisem nabdky tak, jak to analyzovali Adam Smith a David Ricardo. Jestlie by takov odchylky byly vyloueny zsahem njak vy moci a tm by byl vyazen signln mechanismus trnch cen, nastal by chaos s nedostatky a pebytky rznch zbo na vech stranch.26 V marxovsk kritice se opakovan objevuje nsledujc bod: podle pracovn teorie hodnoty d rovnovn ceny spoleensky nutn pracovn doba a nikoli pouh obsah surov prce (Marx, 1963, str. 2021, 66, 204205). Ale ve spolenosti zaloen na zbon vrob se to, co je spoleensky nutnou prac, vyjevuje pouze prostednictvm konkurence na trhu. Prce je pedevm soukrom (vykonvan v nezvislch podnicch) a je potvrzovna nebo ustavovna jako spoleensk pouze prostednictvm smny zbo. Spoleensk nutnost prce m dva rozmry. Zaprv jsme odkazovn na technick podmnky vroby a fyzickou produktivitu prce. Neefektivn nebo ln vrobci, ppadn vrobci pouvajc zastaralou technologii nedok realizovat trn cenu odpovdajc jejich souasnm pracovnm vstupm, ale jen cenu odpovdajc menmu mnostv vstup definovanmu jako nutn (bu ve vztahu k prmrn produktivit nebo nejlepm pracovnm technikm Marx nek vdy dsledn, o kterou z monost pesn jde). Zadruh
Marx kritizuje Proudhonv projekt ve sv Bd filosofie ([1847] 1963) a o Johnovi Grayovi pojednv v knize Ke kritice politick ekonomie z roku 1859 (pslun st tohoto textu je petitna v Appendix to Marx, 1963), zatmco Engels se pout do Rodbertusovy varianty ve svm vodu k prvnmu nmeckmu vydn Bdy filosofie z roku 1884 (opt v Marx, 1963). Od Marxe roku 1847 po Engelse roku 1884 zjiujeme, e tok proti tmto nvrhm je veden dsledn po stejn linii. 26 To je sotva nutn dokldat pmmi citacemi. Viz nap. Marx (1963, str. 1720, 6061, 6669, 203206).
25

je spoleensk nutnost prce je v jistm smyslu vztaena na pevldajc strukturu poptvky. Jestlie se nkterho zbo vyrb v pomru k poptvce pli mnoho, nedoke realizovat cenu odpovdajc jeho pracovn hodnot i kdy je vyrobeno s prmrnou nebo vy technickou efektivitou. Zastnci pracovnch penz chtj tento proces nahradit zkratkou, jednat jakoby veker prce byla bezprostedn spoleensk. Dsledky ve spolenosti se zbon vrobou pak mus bt nutn katastrofick. Ovem kzn o krsch mechanismu nabdky a poptvky za kapitalismu a blhovosti svvolnho stanovovn cen podle skutenho obsahu prce, kter dlali Marx a Engels socialistm hlsajcm pracovn penze, se docela lb kritikm socialismu. Tak napklad Terence Hutchison (1981, str. 1416) vychvaluje Engelse za to, e uznv zsadn roli konkurennho trnho mechanismu, co pr ukzal ve sv kritice Rodbertuse. Mises a Hayek, pe Hutchison, by sotva dokzali argumentovat silnji. Ale protoe Hutchisonova chvla je spe jen vodem k odsouzen Engelse za to, e si neuvdomil, e tato kritika bere pdu pod nohama jeho vlastnm i Marxovm nvrhm na socialistick plnovn, musme si dt dobr pozor, abychom vymezili hranice marxistick kritiky pracovnch penz. Zd se, e vt vznam pro djiny tohoto sporu m okolnost, e tak Kautsky chpal kritiku pracovnch penz jako zpochybnn marxistickho cle pm kalkulace pomoc pracovn doby, take ve 20. letech 20. stolet Kautsky, veobecn uznvan jako autoritativn strce marxistickho odkazu na Zpad, fakticky opustil tuto stedn zsadu klasickho marxismu.27 Tyto souvislosti vysvtluj, pro mohlo Misesovi projt strun a dost ledabyl odmtnut plnovn pomoc pracovnch hodnot. Z naeho popisu kritiky pracovnch penz by tak mlo bt zejm, kde jsou jej hranice. Co odmtali Marx a Engels, byla koncepce urovn cen podle skutenho obsahu prce v rmci zbon ekonomiky, kde je vroba soukrom. V ekonomice, kde jsou vrobn prostedky pod spoleenskou kontrolou, se ale prce stv pmo spoleenskou v tom smyslu, e je podzena pedem stanovenmu stednmu plnu. Dleitm prvkem plnovacho proVe sv knize The Social revolution (1902, str. 129133) m Kautsky strunou a spe nejasnou pas o zkonu hodnoty, v n spojuje klasick marxovsk teze s podivn neladnmi poznmkami o nevyhnutelnosti penz. Ve sv pozdj prci The Labour Revolution (1925, str. 261270) jsou Marxovy a Engelsovy formulace vyputny ve prospch obecn argumentace o nutnosti penz a cen. Tyto argumenty jsou zejm zsti inspirovny kritikou pracovnch penz, o n jsme hovoili ve. Opraj se tak o mylenku, e men pracovnho obsahu je neuskuteniteln nebylo by ho mon doshnout ani nejkomplikovanj pedstavitelnou sttn maineri (str. 267). Mimochodem, Kautsky je velmi kritick vi Neurathovu naturlnmu plnovn z velmi podobnch dvod, jako Mises a Hayek.
27

51

52

cesu je zde vpoet obsahu prce ve statcch. Pesouvn zdroj v souladu s mncmi se spoleenskmi potebami a prioritami zde neprobh prostednictvm reakc firem usilujcch o zisk na odchylky trnch cen od dlouhodobch rovnovnch hodnot, take kritika pracovnch penz je zde prost irelevantn. To je kontext Marxova nvrhu na rozdlovn spotebnch statk pomoc pracovnch poukzek. Tento nvrh se objevuje v nejplnj podob mezi Marxovmi kritickmi poznmkami ke Gothajskmu programu Nmeck sociln demokratick dlnick strany z roku 1875 (Marx, 1974, str. 343348).28 Nejdv Marx poznamenv k poadavku, aby kad pracujc dostal nezkrcen vtek prce, e socialistick29 spolenost mus pidlit podstatnou st celkovho produktu na hradu spotebovanch vrobnch prostedk, pirku na rozen vroby, rezervn nebo pojistn fond, sprvn vdaje, spolen ukojovn poteb (koly, zdravotn opaten atd.) a na fondy pro lidi neschopn prce. Nicmn zbv st celkovho produktu k rozdlovn pro osobn spotebu. Pokud jde o povahu tohoto rozdlovn, Marx hovo o dvou fzch vvoje komunismu. Nkdy v budoucnu, a vechny zdroje kooperativnho vlastnictv potekou plnjm proudem30, bude mon pekroit zk obzor mckho prva a zavst slavn princip kad podle svch schopnost, kadmu podle jeho poteb, ale v prvn fzi komunismu Marx pedpokld situaci, v n jednotlivec dostv zpt po ve zmnnch srkch to, co dal spolenosti. To, co dal spolenosti, je jeho individuln mnostv prce. Individuln pracovn doba jednotlivho vrobce je ta st spoleenskho pracovnho dne, kterou dodal, jeho podl na nm. Od spolenosti dostane potvrzen, e dodal tolik a tolik prce (po srce z jeho prce pro spolen fondy), a na toto potvrzen si ze spoleensk zsoby vezme prv tolik spotebnch produkt, kolik stoj stejn mnostv prce (str. 43 uvedenho eskho vydn). Pracovn poukzky, o kterch zde hovo Marx, se zcela li od penz. Neobhaj, namsto toho se pi zskn spotebnch produkt se stejnm obsahem prce ru. A lze je pout pouze na spotebn produkty nelze za n kupovat vrobn prostedky nebo pracovn slu, nemohou tedy fungovat jako kapitl.
V etin Marx Engels: Kritiky program, Svoboda, Praha 1949, str. 3945. (Poznmka pekladatele.) 29 V uvedenm eskm vydn komunistick. (Poznmka pekladatele.) 30 V uvedenm eskm vydn vechny zdroje kolektivnho vlastnictv potekou plnm proudem. (Poznmka a zvraznn pekladatele.)
28

Logika Marxova stanoviska je jasn: ve spolenosti se zbon vrobou jsou pracovn penze utopickou a negramotnou koncepc, ale za socialismu je pidlovn spotebnch statk prostednictvm pracovnch poukzek nco zcela jinho. Je to mon zpsob rozdlovn jist sti spoleenskho produktu v systmu, kde byl sm zpsob vroby promnn zespoleentnm vrobnch prostedk a zavedenm plnovn. Navc je to zpsob rozdlovn, kter obhajuje sm Marx. W. Paul Cockshott a Allin Cottrell, ervenec 2004

53

54

Odkazy
Augustinovics, Maria 1975. Integration of mathematical and traditional methods of planning. In Bornstein, M. (ed.) Economic Planning, East and West, Cambridge, MA: Ballinger. Beer, S. 1975. Platform for Change. London: Wiley. Bettelheim, Charles 1971. Calcul conomique et formes de proprit. Paris: Maspero. Bettelheim, Charles 2001. Stalinist ideological formation. Research in Political Economy 19: 233289. Cockshott, W. P. 1990. Application of artificial intelligence techniques to economic planning. Future Computing Systems 2: 429443. Cockshott, W. P. and A. Cottrell 1989. Labour value and socialist economic calculation. Economy and Society, 18: 7199. Cockshott, W. P. and A. Cottrell 1993. Towards a New Socialism. Nottingham: Bertrand Russel Press. Cockshott, W. P. and A. Cottrell 1993a. Calculation, complexity and planning: the socialist calculation debate once again. Review of Political Economy 5: 73112. Cockshott, W. P. and A. Cottrell 1997: Labour-time versus alternative value bases: a research note. Cambridge Journal of Economics 21: 545549. Cockshott, W. P. and A. Cottrell 2003: A note on the organic composition of capital and profit rates. Cambridge Journal of Economics 27: 749 754. Cockshott, W. P., A. Cottrell and G. Michaelson 1995: Testing Marx: some new results from UK data. Capital and Class 55: 103129. Cottrell, A. and W. P. Cockshott 1993. Socialist planning after the collapse of the Soviet Union. Revue Europenne des Sciences Sociales 31: 167 185. Edvinsson, R. 2003. A Tendency For the Rate of Profit to Fall? Presented at the economic-historical meeting, Lund, 1719 October. Ellman, Michael 1971. Soviet Planning Today: Proposals for an Optimally Functioning Economic System. Cambridge: Cambridge University Press. Farjoun, E. and M. Machover 1983. The Laws of Chaos. London: Verso. Goodman, S. E. and W. K. McHenry 1986. Computing in the USSR: recent progress and policies. Soviet Economy 2/4. Hayek, F. A. von 1949. Individualism and Economic Order. London: Routledge and Kegan Paul. 55

Hutchison, T. W. 1981. The Politics and Philosophy of Economics: Marxians, Keynesians and Austrians. New York: New York University Press. Kautsky, K. 1902. The Social Revolution. Chicago: Charles Kerr. Kautsky, K. 1925. The Labour Revolution. London: George Allen and Unwin. Keynes, J. M. 1940. How to Pay for the War. London: MacMillan. Kushnirsky, F. I. 1982. Soviet Economic Planning 19651980. Boulder, CO: Westview. Lange, O. 1938. On the economic theory of socialism. In B. Lippincott (ed.) On the Economic Theory of Socialism. New York: McGraw-Hill. Lange, O. 1967. The computer and the market. In C. Feinstein (ed.) Socialism, Capitalism and Economic Growth: Essays Presented to Maurice Dobb. Cambridge: Cambridge University Press. Lavoie, D. 1985. Rivalry and Central Planning: the Socialist Calculation Debate Reconsidered. Cambridge: Cambridge University Press. Lenin, V. I. 1964. The State and Revolution. Collected Works, vol. 25. Moscow: Progress Publishers. Maddison, A. 1998. Chinese Economic Performance in the Long-Run. Paris: OECD Development Centre. Marx, K. 1963. The Poverty of Philosophy. New York: International Publishers. Marx, K. 1970. Capital, vol. I. London: Lawrence and Wishart. Marx, K. 1972. Capital, vol. III. London: Lawrence and Wishart. Marx, K. 1974. Critique of the Gotha Programme. In D. Fernbach (ed.) Karl Marx: the First International and after (Political Writings, Volume 3). Harmondsworth: Penguin/New Left Review. Mises, L. von 1935. Economic calculation in the socialist commonwealth. In F. A. Hayek (ed.) Collectivist Economic Planning. London: Routledge and Kegan Paul. Mises, L. von 1949. Human Action: a Treatise on Economics. New Haven: Yale University Press. Mises, L. von 1951. Socialism. New Haven: Yale University Press. Narayanan, A. 1990. On Being A Machine. Volume 2: Philosophy of Artificial Intelligence. New York: Ellis Horwood. Nove, A. 1983. The Economics of Feasible Socialism. London: George Allen and Unwin. Ochoa, E. M. 1989. Values, prices and wage-profit curves in the US economy. Cambridge Journal of Economics 13: 413429. 56

Okishio, N. 1961. Technical changes and the rate of profit. Kobe University Economic Review 7: 8599. Petrovic, P. 1987. The deviation of production prices from labour values: some methodology and empirical evidence. Cambridge Journal of Economics 11: 197210. Rumelhart, D. E., J. L. McLelland and the PDP Research Group 1986. Parallel Distributed Processing: Explorations in the Microstructure of Cognition (Vols. 1 and 2). Cambridge, MA: MIT Press. Shaikh, A. 1984. The transformation from Marx to Sraffa. In A. Freeman and E. Mandel (eds) Ricardo, Marx, Sraffa. London: Verso, pp. 4384. Stalin, J. V. 1952. Economic Problems of Socialism in the USSR. New York: International Publishers. Stalin. J. V. 1955. Works, Volume 12. Moscow: Foreign Languages Publishing House. Treml, V. 1967. Input-output analysis and Soviet planning. In J. P. Hardt (ed.) Mathematics and computers in Soviet economic planning. New Haven: Yale University Press. Treml, V. 1989. The most recent Soviet input-output table: a milestone in Soviet statistics. Soviet Economy, 5/4. Tretaykova, A. and I. Birman 1976. Input-output analysis in the USSR. Soviet Studies XXVIII/2. Valle Baeza, A. 1994. Correspondence between labor values and prices: a new approach. Review of Radical Political Economics 26: 5766. Yun, O. 1988. Improvement of Soviet Economic Planning. Moscow: Progress Publishers.

VOD
Socialismus byl vyzkouen. Rozsudek djin sedmdest let po bolevick revoluci zn, e selhal. Vichni, kdo maj v devadestch letech dvactho stolet pod jet sklon kat si socialist, mus na tento iroce sdlen nzor nabdnout njakou odpov. Na odpovd je tato kniha. Nejdv ovem me bt uiten odliit n nzor od nkterch odpovd, s nimi se setkvme na levici na Zpad. Pravdpodobn vtina socialist bude trvat na tom, e sociln systm, o kter usiluj, se podstatn li od sovtskho modelu. Zdvodnn tohoto poadavku ale me bt rzn. Rozliovat je teba pedevm mezi socilnmi demokraty a tmi, koho bychom mohli nazvat idealistickmi marxisty. Prvn z nich by mohli argumentovat, e selhn sovtskho socialismu m mlo co ci k budoucnosti dejme tomu sociln demokracie skandinvskho stylu. To me bt pravda. Je sice skutenost, e obdob krize sovtskho socialismu se asov shoduje se zuivm tokem na sociln demokratick ideje a instituce, k nmu dolo zejmna, nikoli vak vlun v Britnii a USA, ale lze namtnout, e tato spojitost je nahodil, nebo pinejmenm e nen logicky nutn. I v ppad, e krize sovtskho systmu je smrteln, lze si pedstavit, e se politick kyvadlo na Zpad zase pehoupne zpt k sociln demokracii. Jak ovem uvidme, v tomto ohledu existuj urit dvody k pochybm. Idealistit marxist na druh stran thnou k tvrzen, e selhn ve vchodnm bloku nesvd proti marxismu, protoe sovtsk systm pedstavoval spe zradu ne uskutenn Marxovch idel. Zatmco sociln demokrat kaj, e sovtsk socialismus nebyl ten druh socialismu, kter si pli, tito marxist kaj, e SSSR (mon po smrti Lenina) nebyl vbec socialistick. Sociln demokrat mohou souhlasit s tvrzenm, e sovtsk systm byl rozhodn marxistick, a pitom odmtat marxismus; idealistit marxist lp na sv teorii s tm, e zatm jet nebyla uskutenna v praxi. Nae stanovisko se odliuje od obou tchto nzor. Za prv namtme, e sociln demokracie zrazuje historick aspirace socialismu; pedstavuje nedostaten radikln een zel, ktermi trp modern kapitalistick spolenosti. Na rozdl od socilnch demokrat jsme pesvdeni, e klasick marxovsk projekt radikln pemny spolenosti si zachoval mnoho hodnotnho. Na druh stran odmtme idealistick pohled, kter chce uchovat istotu socialistickch idel za tu cenu, e je odtrhne od djinn reality. To znamen, e uznvme, e spolenosti sovtskho typu byly v dleitm smyslu socialistick. Samozejm nepedstavovaly uskutenn idel Marxe a Engelse, ba ani Lenina, ale koneckonc kter konkrtn historick spolenost byla kdy vtlenm njak Ideje? Kdy pouvme vraz socialismus jako spoleensko-vdn pojem, abychom odliili specifickou formu organizace spolenosti 58

57

na zklad jejho specifickho zpsobu vroby, musme uznat, e socialismus nen utopi. Je zcela nevdeck tvrdit, e jeliko sovtsk systm nebyl demokratick, nemohl bt ani socialistick, nebo obecnji zabudovvat rzn rysy spolenosti, kter nkdo povauje za nanejv douc, do samotn definice socialismu. Nae stanovisko lze shrnout nsledujcm zpsobem: 1. Sovtsk spolenost byla nepochybn socialistick. 2. Tato spolenost mla mnoho nedoucch a problematickch rys. 3. Problmy sovtsk spolenosti zsti souvisely s krajn obtnmi historickmi okolnostmi, za nich se bolevici pustili do pokusu vybudovat socialismus, ale to nen ve: dolo k vnm politickm chybm (je jsou stejn mon v socialistick spolenosti, jako v kapitalismu). Navc problmy sovtskho socialismu zsti odrej vn slabiny samotnho klasickho marxismu. 4. Selhn sovtskho systmu tedy v dnm ppad nen irelevantn pro marxovsk socialismus. Musme se peliv zamlet nad tm, jak pouen je teba z tohoto selhn vyvodit. 5. Nicmn na rozdl od tch, kdo si libuj v hlsn naprost historick porky marxismu, jsme pesvdeni, e je mon jin typ socialismu nadle zeteln marxovsk, ale podstatn peformulovan. Sovtsk svaz byl socialistick, mon jsou vak jin formy marxovskho socialismu. 6. Toto tvrzen lze udret jen tak, e socialist objasn do mnohem vtch podrobnost ne dosud jak povahu ekonomickch mechanism, tak formy politickho uspodn, kter povauj za douc a uskuteniteln. Prv o to se pokoume v tto knize. V tomto vodu zanme pedkldat nkter odpovdi na urit otzky, kter vyvstvaj z pedchozch tvrzen. Pro je sociln demokracie nedostaten? V jakm smyslu byl SSSR socialistick? Jak dalece vyplynuly nedostatky sovtsk spolenosti z politickch chyb a mezer v marxistick teorii, jak to byly chyby a mezery? O co se opr tvrzen, e obrozen socialismu je mon a tak douc? Na tyto rozshl otzky zde ovem nememe dt dnou podrobnj odpov; nam myslem je nartnout tyto odpovdi v hrubch obrysech a odkzat pak na kapitoly, v nich je rozpracujeme podrobnji.

PRO JE SOCILN DEMOKRACIE NEDOSTATEN? Sociln demokracie tradin zastv smenou ekonomiku, zmrovn nerovnost kapitalismu pomoc systmu progresivnho zdann a socilnch podpor, parlamentn demokracii a obansk svobody. Ve svch nejspnjch obdobch sociln demokratick strany nepochybn dokzaly zlepit i59

votn podmnky pracujcch td ve srovnn s neregulovanm kapitalismem; v Britnii je nejtrvalejm pamtnkem tohoto druhu zlepen Nrodn zdravotn sluba (National Health Service). Nicmn velmi zvan problmy zstvaj neeeny. Zaprv, kapitalistick ekonomick mechanismus m tendenci vytvet hrub nerovnosti pjmu, bohatstv a ivotnch anc (o em pojednme v kapitole 1) a sociln demokracie m na tyto nerovnosti mal vliv, co se za posledn desetilet dle zhorilo. Relnou perspektivu odstrann tchto hrubch nerovnost nabz pouze radikln zmna ve zpsobu rozdlovn osobnch pjm, jako je ta, kterou zdvodujeme v kapitole 2. Zadruh, smen ekonomika je problematick ze dvou dleitch dvod. V dosud existujcch smench ekonomikch zstvaly socialistick prvky podzeny kapitalistickm prvkm. Znamen to, e zbon a mzdov formy zstaly primrnmi formami organizace vroby a placen lidsk prce. Socialistick aktivity musely bt financovny z vnos dan vytench z kapitalistickho sektoru, co znamenalo, e monosti roziovn socilnch opaten a bezplatnho poskytovn zkladnch slueb zvisely na zdrav kapitalistickho sektoru a sle daov zkladny. Sociln demokratick vldy jsou schopny dodvat zbo pouze tehdy, jestlie kapitalistick sektor vykazuje siln rst. Tmto zpsobem si sociln demokratick vldy samy inherentn omezuj vlastn schopnost petvet tdn strukturu spolenosti: pokusy o radikln redistribuci vdy hroz, e zni kapitalistick stroj tvorby bohatstv, na kterm jsou tyto vldy koneckonc zvisl. S pedchozm souvis okolnost, e pokud je smen ekonomika sms kapitalistickch a socialistickch prvk, bylo zatm jen mlo vnch pokus o definovn princip, podle nich funguje socialistick sektor. V celosvtovm kontextu, v nm se plnovan ekonomiky rozpadaj, se tm cel mylenka smen ekonomiky stv zranitelnou. Zastnci nim neomezovanho trhu mohou fakticky argumentovat tm, e pokud je plnovn zavrhovno v jeho mateskch zemch, pro by se mlo tolerovat na Zpad, by jen jako podzen prvek systmu? Pokud zpadn sociln demokrat nemaj promylenou pedstavu o tom, jak maj vlastn vypadat plnovan a nezbon formy vroby a jak lze posuzovat jejich efektivitu, nejsou zpsobil obhajovat svj oblben mix jinak, ne velmi vgnm a moralizujcm zpsobem. Z tohoto hlediska lze n pokus o definovn princip socialistickho ekonomickho mechanismu chpat jako vytven socialistick ptee, kter tak npadn chyb souasn sociln demokracii: i ti, kdo nesouhlas s na obhajobou pln plnovan ekonomiky, mohou najt nco cennho v naich argumentech potud, pokud osvtluj onu nedostaten vyvinutou sloku mixu smen ekonomiky.

60

V JAKM SMYSLU BYL SSSR SOCIALISTICK? Zde se oprme o klasickou marxistickou analzu spolenosti. Nejzkladnjm rysem, podle nho se rozliuj rzn zpsoby sociln organizace, je podle Marxe zpsob, jakm se zajiuje dobvn nadproduktu od pmch vrobc. To vyaduje mal vysvtlen. Nutn produkt je podle tto teorie produkt potebn k uchovn a reprodukci samotn pracovn sly. Ten nabv podoby spotebnho zbo a slueb pro pracujc a jejich rodiny, a tak investice do tovren, zazen a tak dle, kter jsou prost zapoteb pro udren vrobnch prostedk spolenosti v dnm provozu. Nadprodukt je na druh stran ta st spoleenskho produktu, kter je pouita k uchovn neproduktivnch len spolenosti (nesourod mnostv lid, sahajc od bohatch zahale pes politiky a ozbrojen sly a k pracujcm v dchodu) a tak st vnovan na roziovn arzenlu vrobnch sil. Kad spolenost, kter je schopna podporovat sv neproduktivn leny a vytvet program netto investic pispvajcch k pokroku ekonomiky, mus mt urit mechanismus, kterm nut nebo jinak pimje pm vrobce, aby produkovali vce, ne potebuj k zachovn sebe sama. Pesn povaha tohoto mechanismu je podle marxistick teorie klem k pochopen spolenosti jako celku ne pouze ekonomiky, ale tak veobecn formy sttu a politiky. Tvrdme, e sovtsk systm zavedl takov zpsob dobvn nadproduktu, kter se zcela li od kapitalistickho zpsobu. K tomu, abychom toto tvrzen uvedli do souvislost, se mon bude hodit obecnj historick exkurz. Vezmme nejdv v vahu rozdl mezi feudln a kapitalistickou spolenost. Za feudalismu bylo dobvn nadproduktu pro vechny zcela oividn. Mlo rzn specifick formy, ale jedna z obvyklch metod spovala v tom, e rolnci pracovali na vlastnch polch urit poet dn v tdnu a zbytek tdne pracovali na panskm. Alternativou byla povinnost rolnk odevzdvat st sklizn i vnosu ze svch vlastnch pol pnovi. Aby se takov spolenost mohla reprodukovat, pm vrobci mus bt dreni v njak form pm podzenosti nebo poddanstv; politick rovnost a rovnost ped zkonem je vylouena. Velmi uiten je tak nboensk ideologie hovoc o tom, e kad lovk m na tto zemi sv vlastn msto, e znt sv vlastn msto je ctnost, za n ti, kdo pln svoji lohu v pozemskm du stanovenm Bohem, budou odmnni na nebesch. Na druh stran za kapitalismu se dobvn nadproduktu stv neviditeln tm, e dostv formu smlouvy o mzd. Smluvn strany jsou si prvn rovny, kad z nich pin na trh sv vlastnictv a svobodn s nm nakld. V tovrn nezazvon dn zvon, aby ohlsil konec t sti pracovnho dne, kter pipad na vrobu ekvivalentu mzdy pracovnk, a zatek vroby zisku po zamstnavatele. Nicmn mzdy pracovnk jsou podstatn ni ne celkov hodnota produktu, kter vytvej: to je zkladem Marxovy teorie
61

vykoisovn. Skuten stupe vykoisovn zvis na boji mezi pracujcmi a kapitalisty v jeho rozmanitch podobch: boji o vi mezd, intenzitu vroby a dlku pracovn doby, o technologick zmny urujc, kolik pracovn doby je zapoteb k vrob mnostv zbo, kter pokryje mzdy. Sovtsk socialismus zejmna v obdob po vyhlen prvn ptiletky za Stalina koncem 20. let 20. stolet zavedl nov nekapitalistick zpsob dobvn nadproduktu. Tato skutenost je ponkud zastena faktem, e dlnci nadle dostvali mzdu v rublech a e se v plnovanm hospodstv nadle pouvaly penze jako etn jednotka, ale spoleensk obsah tchto pennch forem se drasticky zmnil. V sovtskm plnovn bylo rozdlen spoleenskho produktu na nutnou st a pebytek vsledkem politickho rozhodovn. Podnikm pidlovaly fyzicky vtinu zbo a pracovnch sil plnovac ady, kter tak zajiovaly, aby podniky mly dost penz na zaplacen relnho zbo, kter jim bylo pidleno. Pokud njak podnik produkoval penn ztrtu a musel proto k vyrovnn sv bilance dostat dotaci, nebyl to problm. Na druh stran vlastnn penz jako takovch nedvalo dnou zruku, e se za n poda zskat reln zbo. Stejnm zpsobem byly centrln rozdlovny tak zdroje uren na produkci spotebnho zbo. Pedpokldejme, e pracujc doshli zven mezd v rublech: samo o sob by to nic neznamenalo, protoe tempo vroby spotebnho zbo by nezareagovalo na zven objem penz utracench spotebiteli. Vy mzdy by prost znamenaly vy ceny nebo nedostatek zbo v obchodech. Koeficient tvorby pebytku byl stanoven u dve, kdy plnovai pidlovali zdroje na investice do tkho prmyslu a do vroby spotebnho zbo. Ve zcela obecn rovin je tento pechod k plnovanmu systmu, v nm je rozdlen produktu na nutnou st a pebytek vsledkem vdomho politickho rozhodnut, zcela v souladu s Marxovmi nadjemi. Marx si jen pedstavoval, e toto sociln rozhodovn bude radikln demokratick, take vroba pebytku bude mt svou vlastn pirozenou legitimitu. Lid, kte se rozhodli vnovat urit mnostv sv spolen prce na ist investice a podporu tch, kdo neprodukuj, budou ochotn uskuteovat sv vlastn rozhodnut. Sovtsk spolenost vak mla v dob zavdn hospodskho plnovn k demokratinosti daleko, a to jak z vnjch, tak vnitnch pin. Jak potom mli bt pracujc vedeni nebo nuceni k plnn plnu (kter pr byl sestaven v jejich zjmu, ale urit bez jejich asti)? Vme, e tyto plny byly vcelku splnny. Ve 30. letech 20. stolet vyrostla bezprecedentn rychlost zkladna tkho prmyslu, kter prola tvrdou zkoukou za spnho odporu proti nacistick invazi. Jsme si tak dobe vdomi charakteristickch rys Stalinovy ry, na jedn stran s jej zvltn kombinac teroru a nucench prac, a na druh stran s opravdovm pionrskm zpalem. Jestlie vyjdeme z otzky, jak bylo v tomto plnovanm, ale 62

nedemokratickm systmu mon dobvat nadprodukt, jev se kult Stalinovy osobnosti nikoli jako chylka, ale jako integrln soust systmu. Stalin inspirujc vdce, kter svou rozhodnost, odvahou a houevnatost vyvaoval to, co mu chyblo na vmluvnosti, schopn it vdom asti na velkm historickm sil, a souasn stroh a naprosto bezohledn likvidtor vech, kdo se na tomto sil nechtli i nedokzali podlet (a tak mnoha dalch). Stalinv kult se svmi populistickmi i stralivmi aspekty byl stednm prvkem sovtskho zpsoby dobvn nadproduktu.

JAK POUEN SI LZE VZT ZE SELHN SOVTSKHO SOCIALISMU? Krize sovtskho socialismu podle veho vychz ze dvou zdroj. Na jedn stran je to odvrat irokch vrstev od nedemokratickch a autoritskch praktik sovtsk politiky starho stylu, na druh pak iroce rozen pocit, e zkladn ekonomick mechanismy fungujc od 30. let 20. stolet se ji peily a e lpn na nich by odsoudilo obyvatele nkdejho SSSR ke stagnaci ivotn rovn a chronickmu nedostatku spotebnho zbo. Ve srovnn se zejm neochabujc vitalitou pokroilch kapitalistickch ekonomik se tyto okolnosti stvaly pro lidi stle nesnesitelnj. Tyto dv otzky spolu do urit mry souvisej. S pechodem SSSR ze Stalinovy ry do ry Brenva se zmroval dvj systm teroru a donucovn. Souasn ale tak erodoval pionrsk duch, kter oduevoval irok vrstvy obyvatelstva SSSR v prvnch letech socialistick vstavby a za odporu vi faismu. Jinmi slovy, podkopny byly oba pile sovtskho zpsobu dobvn nadproduktu (v plnovanm a pitom nedemokratickm systmu). Je tak teba poznamenat, e Stalin nebyl proti vyuvn znanch mzdovch diferenc jako prostedku ke stimulaci pracovnho sil, zatmco Brenv prosazoval vce rovnostskou politiku. Rovnoststv mohou socialist samozejm uvtat, ale pokud jsou podkopny individualistick penn pobdky, vznik poteba jinch druh pobdek napklad pobdek pramencch z vdom demokratick asti na spolenm sil. A pokud se dobr prce nem odmovat podstatn vym platem, mus se odmovat pleitostmi k osobnmu rozvoji a postupu (a mus bt tak tak vnmna). V korupn a cynick politick kultue Brenvova obdob byly ovem podobn alternativn pobdky naprostou vzcnost. Veobecn se rozila apatie. Zatmco pedchoz generace znala socialismus jako vzneen idel v Sovtskm svazu jen nedokonale realizovan nebo mon i tce deformovan, ale stle hodn nsledovn, za Brenva vyrostla cel generace, pro n byl socialismus prost ztotonn se Sovtskm svazem tak, jak to tvrdila jeho vlastn propaganda. Jestlie tito lid nenvidli sovtsk systm, nenvidli tak socialismus.
63

Tato diagnza zatm vede k ponkud nejasnm zvrm. N draz na problmy, kterm musel elit SSSR jako nedemokratick systm jakoby naznaovaly, e ke znovuoiven sovtsk spolenosti a hospodstv mohly stait hlubok demokratick reformy. Jinak eeno, pokud by namsto nedemokratickho plnovn nastoupilo plnovn demokratick, dalo by se vyut naden obyvatelstva k modernizaci hospodstv pi zachovn obecnho rmce plnovanho a nekapitalistickho systmu. Tento nzor se dnes veobecn povauje za vyvrcen drsnmi fakty nejnovjch ruskch djin: reforma se nezastavila na glasnosti ani na perestrojce chpan jako pestavba socialistick ekonomiky, ale pokraovala dl, zejm nevyhnuteln, a k naprostmu znien starho plnovanho systmu a k projektu pechodu k trnmu hospodstv. Tyto udlosti lze interpretovat nkolika zpsoby. Jednm z nich je prost antisocialistick nzor, e centralizovan plnovn a socialistick vlastnictv jsou ve srovnn s trnm systmem svou vlastn podstatou mncenn a e pokud maj lid svobodu volby bez politickho anebo ideologickho donucovn, automaticky si zvol trh. Demokracie nevyhnuteln vede k odmtnut socialistickho ekonomickho mechanismu. Tato kniha pin soubor argument, je maj ukzat, e takov zvr je neoprvnn, tj. e me existovat efektivn a produktivn mechanismus socialistick ekonomiky, ktermu je teba dt pednost ped kapitalismem (v kadm ppad z hlediska vtiny tvoen pracujcmi). Pokud je to ovem pravda, jak vysvtlme odmtnut socialistick ekonomiky v SSSR a jinch zemch? Zde jde pedevm o dva body. Zaprv, jak jsme ji ekli, socialismus dnes pro mnoho sovtskch oban neznamen nic jinho, ne Brenvv systm. Prv to jim kali ad nauseam a oni sami maj jen mlo dvod k pochybnostem. Pedstava, e je mon a douc velmi odlin druh socialismu, zvis na klasickch argumentech, nvrzch a idelech zakladatel socialismu. Ti, kdo se s tmito idely seznmili pouze v podob strnul oficiln apologetiky, mohou takovou pedstavu vyznvat jen st. Zadruh lze sotva pochybovat o tom, e ekonomick stagnace, kter postihla Sovtsk svaz v pozdnm obdob starho ekonomickho mechanismu, nebyla pouze a prost dsledkem neexistence demokratick participace. Tento mechanismus trpl vnmi technickmi a ekonomickmi problmy; ukeme ale, e tyto problmy nejsou vlastn socialistickmu plnovn jako takovmu. Pokud by toti v sovtskm systmu dolo k zsadn demokratizaci spojen s podstatnmi reformami plnovacho mechanismu, mohla podle naeho nzoru v zsad vzniknout pleitost k jeho obrod. Bohuel se zd, e takovou monost dodnes vyluuje jako praktickou politickou variantu historick zkuenost beztnch desetilet neschopnho a dikttorskho panstv, ideologicky podpranho zkostnatlm marxismem. Pro nkter sovtsk obany 64

je tato mylenka pod atraktivn, ale pli mnoho jich nyn poaduje naprost rozchod s komunistickou minulost.

CO JE TEORETICKM ZKLADEM NOVHO SOCIALISMU? Zsadnm zkladem post-sovtskho socialismu mus bt radikln demokracie a inn plnovn. Jak je nyn jasn, demokratick prvek nen dn luxus nebo nco, co lze odloit a na dobu, kdy budou zvlt pzniv podmnky. Jak jsme u ukzali, bez demokracie budou vdcov socialistick spolenosti tlaeni k donucovn a pokud se donucovn zmrn, systm bude mt sklon ke stagnaci. Navc pokud nebude existovat voln sout idej, bude nejsp nemon vyvinout inn plnovac systm. Skutenost, e sovtsk komunismus nebyl v poslednch letech schopen pijt se ivotaschopnmi nvrhy na socialistickou reformu, je svdectvm neblahch ink systmu, kter oceoval konformitu a poslunost. Kapitalistick spolenosti jsou schopny dosahovat hospodskho pokroku za politick diktatury, protoe i za tchto podmnek je oblast soukrom ekonomick innosti relativn neregulovan a funguj normln procesy hospodsk soute, piem potlaen organizac dlnick tdy ppadn umon zvit mru vykoisovn. Za socialismu je takov oddlen utlaovatelskho sttu od svobodn ekonomiky nemon. Pokud navc ve sluebnm postupu manaer nebo dokonce v ekonomicko-politickch diskusch dominuj kritria politick sprvnosti, jsou dlouhodob vyhldky rstu a efektivity samozejm slab. Pokud jde o demokratick instituce a inn plnovac mechanismy, musme ci, e problmy sovtskho systmu jsou dokladem uritch slabin klasickho marxismu. Marx, Engels i Lenin byli mnohem silnj v kritice kapitalismu, ne v pozitivnm teoretickm rozpracovn socialistick spolenosti. Ve vci demokratickch instituc se bolevici nejdv jako na pednostn formu upnuli na sovty dlnickch a vojenskch zstupc. I kdy to mohlo bt takticky obratn, podle ns je forma sovt vnitn nedostaten a dokonce nebezpen, take principy socialistickho demokratickho du je nutn hledat jinde. Pokud jde o plnovac mechanismy, Marx a Engels pili s nktermi zajmavmi nvrhy, kter ovem nikdo nikdy nerozpracoval nad rove velmi vgnch obecnch tvrzen. Sovtt plnovai dospli improvizac k vlastnmu systmu, kter ve sv dob vyhovoval jistm potebm, ale rozvoj jejich mylen o socialistickch ekonomickch mechanismech byl omezovn vlastnmi pedstavami o poteb konformity s marxistickmi knony co je nutilo odmtat a dokonce pranovat vechny teoretick metody, kter se zdly bt poskvrnny buroaznmi implikacemi, jako napklad marginln analzu. Zpadn marxist dokazovali, e tato tendence vychzela z nesprvn interpretace Marxe. To je docela mon, ale tento nesprvn vklad byl umonn prv faktem, e se Marx vbec nepokusil po65

drobnji vysvtlit principy, podle kterch by mla plnovan ekonomika fungovat. A je tomu jakkoli, socialismus neme opt zskat dvryhodnost jako ekonomick systm, pokud nedokeme tyto principy formulovat do dostatench podrobnost.

PEHLED OBSAHU KNIHY Ve zbytku tohoto vodu uvedeme strun pehled hlavnch argument, kter budou dle rozvdny, a to ve svtle problm a otzek vytyench ve. Kapitoly 1 a 2 se zabvaj otzkami spojenmi s nerovnost a nespravedlnost. Prvn z nich podv pehled koen nerovnosti v kapitalistick spolenosti koen, kter, jak jsme se ji zmnili, sociln demokratick vylepen nedok odstranit. Druh ukazuje, jak lze podstatn odstranit nerovnost pomoc dslednho socialistickho platovho systmu. Platov systm nartnut v kapitole 2 vychz z mylenky, e lze vypotat celkov objem prce obsaen v kadm vrobku i slub. Toto tvrzen se zdvoduje v kapitole 3, kde se tak argumentuje ve prospch mylenky, e ekonomick vpoty provdn na zklad pracovn doby jsou racionln a technicky pokrokov. Kapitoly 4 a 9 pak rozpracovvaj rzn aspekty efektivnho systmu hospodskho plnovn, kter je schopen zajistit, aby se ekonomick rozvoj podizoval demokraticky konstruovanm potebm lid. V kapitole 4 se zavdj nkter zkladn pojmy a priority, a tak rozlien nkolika rznch rovn plnovn, jmenovit strategickho plnovn, detailnho plnovn a makroekonomickho plnovn. Tyto rovn se pak podrobn zkoumaj v kapitolch 5, 6 a 7. V kapitole 8 se nartv konkrtn mechanismus zajiujc, aby struktura produkce do podrobnost odpovdala preferencm spotebitel, a tm zabraujc vzniku nadmrnch front a nedostatku zbo. Kapitola 9 zkoum, jak nroky na informace m plnovac systm nmi navrhovanho typu a vytv vazbu mezi problematikou pesn informovanosti a individulnmi pobdkami a sankcemi. V tchto kapitolch upozorujeme na adu rozdlnost mezi systmem, kter navrhujeme a systmem, kter podle obecnho nzoru selhal v Sovtskm svazu. Zatmco kapitoly 4 a 9 se zabvaj plnovnm jedin izolovan ekonomiky, kapitoly 10 a 11 roziuj argumentaci na problematiku vyplvajc z obchodu s jinmi ekonomikami, co m v dnenm svt vzrstajc vzjemn zvislosti velk praktick vznam. Hranice ekonomie pekrauj kapitoly 12 a 14 zabvajc se irmi socilnmi a politickmi otzkami. Kapitola 12 vytyuje vzjemn vazby mezi socialistickmi cli a problematikou, kterou nastoluje feminismus. Zkoum monosti domc komuny jako alternativy k nuklern rodinn domcnosti a ukazuje, jak by takov komuny mohly fungovat v rmci ir struktury plnovan ekonomiky. Kapitola 13 se zabv politickou sfrou. Navrhuje radi66

kln formu demokratickho politickho systmu, kter d obyejnm lidem skutenou monost urovat si svj vlastn ivot. Jak ji bylo uvedeno, jsme kritit k sovtskmu modelu demokracie. Stejn kriticky se dvme na parlamentn systmy a nae vlastn nvrhy vychzej z pezkoumn mechanism klasick (athnsk) demokracie v modernm kontextu. Kapitola 14 zkoum otzku majetkovch vztah a rozpracovv specifick formy vlastnictv, kter se mus stt zkladem ve uvdnch ekonomickch a socilnch forem. V zvren kapitole rozebrme nkter protiargumenty, s nimi pili v poslednch letech skeptit socialist. V tomto kontextu odpovdme na argumentaci ve prospch trnho socialismu jako alternativy k tomu druhu plnovn, kter zastvme my. Hlavn tma, kter prostupuje celou knihou a vemi podrobnjmi vahami je, jak doufme, jasn. Jako konen cl jsme si stanovili co nejvy mon naplnn potencilu kad lidsk bytosti jako jednotlivce i jako lena spolenosti. Takov naplnn vyaduje dstojnost, bezpe a podstatnou rovnost (je ovem samozejm, e ne uniformitu) stejn jako efektivitu produkce. Pedpokld tak, e lid naleznou udriteln zpsoby ivota v rovnovze s celkovm ivotnm prostedm na planet. Dokazujeme, e tyto cle lze nejlpe doshnout prostednictvm kooperativn, plnovan formy sociln ekonomiky psobc v radikln demokratickm politickm systmu prostednictvm post-sovtskho socialismu.

KAPITOLA 1 NEROVNOST
Jednm z hlavnch cl socialismu je pekonn hrubch nerovnost v pjmech, prvech a pleitostech, kter jsou spojeny s kapitalismem. Socialismus se obrac pedevm k tm, kdo trp nerovnostmi kapitalismu nejvc. Naopak ti, kdo maj skuten nebo domnl prospch z nerovnosti a privilegi, se vtinou stavj proti socialismu. Bohat snadno dospvaj k pesvden, e snahy o dosaen spoleensk rovnosti jsou marn, ne-li zcela zcestn, ale jejich chud spoluoban k tomu nkdy potebuj trochu domluvy. Za tm elem se argumentuje, e nerovnost je funkn a tak nezbytn. Nerovnost v pjmech je zapoteb, aby lid mli pobdky k usilovn a efektivn prci; dokonce i socialistick zem bez ohledu na sv pvodn zmry zjiuj, e mus zavdt nerovnost, aby fungovala ekonomika. Je zajmav, e si obhjci spoleensk nerovnosti mysl, e bohat reaguj na zcela jin pobdky, ne chud. Pokud je teba o nutnosti pracovat pesvdit bohat, potebuj jako stimul pslib jet vtho bohatstv: z toho plyne prvoad vznam sniovn dan z vysokch pjm. Kdy se ale jedn s chudmi, pedpokld se naopak, e nen lep pobdky k prci ne perspektiva jet vt chudoby: odtud prvoad vznam psnho omezovn poitk, na kter maj nrok. Zsadn nesouhlasme s obma tmito tvrzenmi. Chceme ukzat, e akoli trocha ekonomick nerovnosti me bt nevyhnuteln, jej mra je nepatrn ve srovnn s tm, co existuje dnes. Myslme si, e je mon uspodat spolenost tak, aby byla efektivn, humnn a v zsad rovn. V tto kapitole nartneme hlavn principy udritelnho ekonomickho mechanismu, kter by takovou spolenost vytvoil.

ZDROJE NEROVNOSTI Tm, kdo trp nynjm omezovnm nen teba kat, jak patn je stav vc; to u vd sami. Dleit jsou nsledujc dv otzky: jak jsou piny souasnho protikladu mezi chudobou a bohatstvm a co se s tm d dlat. Z nich je logicky dleitj prvn. Co je skutenou pinou nerovnost v souasn spolenosti? Nejdleitj piny jsou: 1. vykoisovn tch, kdo pracuj 2. ddn bohatstv meninou lid 3. nezamstnanost 4. nemoc a st 5. podzen ekonomick postaven en 6. rozdly ve zkuenostech a schopnostech.
67 68

Vykoisovn
V bn ei hovome o vykoisovn, kdy siln vyuvaj slab. Ekonomick vykoisovn se tk lid, kte jsou nedostaten placeni za vykonanou prci. Me jt o enu nucenou posluhovat bezplatn svmu manelovi nebo zamstnance pracujcho k obohacen svho zamstnavatele. Ve vykoisovatelskm vztahu vykoisovan osoba nezskv zpt ekvivalent toho, co do vztahu sama vkld. Tato mylenka je ponkud nejasn a nepesn pokud jde o osobn vztahy, ale v pennm vztahu mezi pracovnkem a zamstnavatelem nabv zcela pesn vznam. Pracujc jsou vykoisovni, pokud mzda, kterou dostvaj, je men ne hodnota produktu, kter vytvej. Je to velmi jednoduch mylenka. Nejlpe ji objasnme, kdy si nejdv pedstavme situaci, v n neexistuje vykoisovn. Pedpokldejme, e pracujc je zamstnn 40 hodin tdn. Pokud nem bt vykoisovn, pak by mu mzda, kterou za svou prci dostane, mla umonit nkup zbo a slueb, na jejich produkci bylo tak teba 40 hodin. I kdy se na zbo neuvd jeho obsah prce podobnm zpsobem, jako je na balku s cereliemi napsno, kolik m kalori, lze tento obsah prce v zsad vypotat. Je zejm, e v takovm ppad k vykoisovn nedochz. Tden prce kuchae anebo idie autobusu by se prost vymnil za stejn mnostv prce tch, kdo zsobuj zamstnance tm, co chtj a potebuj: zemdlc, textilk, peka, herc atd. V kapitalistick spolenosti se tak ale ve skutenosti nedje. Akoli je pracovn smlouva mezi zamstnavatelem a zamstnancem formln svobodnou dohodou, jej podmnky fakticky diktuje zamstnavatel. lovk, kter byl po njakou dobu nezamstnan, nebo kter se boj nezamstnanosti, rd pijme jakoukoli prci a nebude pli trvat na podmnkch. Zamstnavatel takov omezen nezn. O kadou prci je obvykle hodn uchaze, take kdy se nkdo sna vyjednvat o vlastn mzd, najde se nkdo jin, kdo se bude podbzet a podraz ho. Ve vzcnch ppadech kdy je pracovn sly nedostatek a mzdy rostou na rove, kter u neznamen vykoisovn, maj zamstnavatel monost ponechat svj kapitl v bance a vydlvat na rocch. Tto alternativ daj pednost ped najmnm pracovn sly na mzdov rovni, kter by ohrozila jejich zisky. Mohou tak zvit pesun svho podnikn do zahrani, do rozvojov zem s mnohem ni rovn mezd. Vechny tyto faktory se spikly, aby nutily zamstnance prodvat se za nzk mzdy, kter znamenaj vykoisovn. Jak dol jdou, lze vidt na rozboru britskho nrodnho dchodu uvedenm v tabulce 1.1. U kadho odvtv ekonomiky zkoumme, jak se hodnota pidan prac rozdluje na mzdy a zisky. Pidanou hodnotou rozumme rozdl mezi celkovm objemem prodeje 69

podniku a nklady na vstupy do produknho procesu krom pracovn sly: na energie, suroviny, odpisy stroj atd. Tyto daje jsou pevzaty z Modr knihy o nrodnm dchodu a vdajch (National Income and Expenditure Blue Book), kterou vydal stedn statistick ad v roce 1983. Ve dvou sloupcch jsou uvedeny celkov mzdy a zisky za jednotliv hospodsk odvtv. Celkov pidan hodnota se rovn soutu mezd a zisk. Jak vidme, podl pidan hodnoty jdouc na mzdy je v jednotlivch odvtvch znan rozdln. V energetice dostali pracujc v roce 1982 pouze 27 procent celkov pidan hodnoty. To znamen, e pracujc v energetice pracovali kadou hodinu 16 minut na sebe a 44 minut z hodiny na zisky svch zamstnavatel. V jinch odvtvch je mra vykoisovn ni. Napklad v hromadn tovrn vrob (manufacturing) jde na mzdy piblin 75 procent pidan hodnoty. Abychom dospli k odhadu prmrn rovn vykoisovn zamstnanc v ekonomice jako celku, musme nejdv sest mzdy a zisky rznch kapitalistickch hospodskch odvtv. Kdy se podvme na celkov objem mezd a pjm z majetku, zjistme, e pouze asi 60 procent celkov pidan hodnoty dostali pracujc, kte ji vytvoili.
Odvtv, sektor Energetika Hromadn tovrn vroba (manufacturing) Stavebnictv Distribuce a stravovn Doprava Komunikace Bankovnictv atd. Pronjem Ostatn sluby Zemdlstv, lesnictv, rybstv Celkem Hrub mra vykoisovn (minuty za odpracovanou hodinu) Mzdy 7241 44337 7774 21526 7443 4359 15205 0 11176 2044 121105 (= 57%) pro sebe 34,4 (57%) Zisky a dal pjem z majetku minus zhodnocen cennch papr 18769 14105 5706 8445 2868 2494 13835 14690 3367 3708 88014 (= 43%) pro jin 25,6 (43%)

Tabulka 1.1: Vpoet mry vykoisovn pro rok 1982

Dal rozpis bankovnch a finannch slueb: Mzdy a platy 15205 Poplatky za sluby 10589 70

Obchodn zisk

4614

Pedpokldejme, e plat za prci zamstnanc bank in 60% vytvoen hodnoty. Pjem z poplatk za sluby je pak rozdlen nsledovn: Mzdy a platy 6353,4 Nadhodnota 4235,6 Celkem 10589,0 Upraven pspvek odvtv bankovnictv: k celkovm mzdm 6353,4 k celkov nadhodnot 22686,6 Upraven celkov souty: Mzdy a platy Pjem z majetku 112253,4 96865,6 pro jin 27,8 (47%)

Upraven mra vykoisovn pro sebe (minuty za odpracovanou hodinu) 32,2 (53%)

Vechny seln daje jsou v milionech . Zdroj: National Income and Expenditure, 1983 edition, Central Statistical Office.

Bli zkoumn ukazuje, e objem mezd je v tomto ppad nadhodnocen. Jde o to, e banky a finann instituce nelze povaovat za tvrce hodnoty ve stejnm smyslu slova, jako tovrn vrobu nebo stravovn. Finann sektor zskv pjmy ze dvou zdroj: z poplatk za sluby tovan majitelm t a z roku z pjek. Prvn z nich se nazv obchodn pjem, druh neobchodn pjem. Finannictv poskytuje sluby jako je vplata ek a veden t. Hodnota tchto slueb je dna v poplatk za n. Poplatky za sluby po odeten pslunch mzdovch nklad tvo hrub obchodn zisk uvdn v oficilnch statistikch. Tento obchodn zisk nelze smovat s celkovm ziskem banky, kter je vt o neobchodn pjem ve form roku. Hrub obchodn zisk je ve finannm sektoru trvale zporn, co ukazuje, e bn nklady banky jsou pouze sten kryty jejich obchodnm pjmem. To znamen, e na poskytovn nabzench slueb pipad pouze st pracovn doby vynaloen v bance; zbvajc vynaloen prce je dodaten nklad, kter vznik bance pi vyizovn a sprv pjek a vybrn rok. Tento nklad nese ta st obyvatelstva, kter produkuje bohatstv, prostednictvm placen rok. Pi vpotu celkovho objemu mezd za kapitalistick sektor musme zapotat pouze mzdy tch zamstnanc bank, kte zajiuj nabzen sluby; zbytek mezd v bankovnictv je teba povaovat za nadhodnotu. Tyto pravy 71

provdme ve spodn sti Tabulky 1.1. Upraven hodnoty dvaj ponkud vy odhad celkov mry vykoisovn. Z tchto vsledk meme odvodit, jak velk st pjmu se skuten vrt zamstnancm produkujcm bohatstv. Plyne to z upravench hodnot objemu mezd a pjmu z vlastnictv. Zjistme, e pracujc v kapitalistickch odvtvch hospodstv dostvaj zpt pouze 53 procent hodnoty pidan jejich vlastn prac. Fakticky kadou odpracovanou hodinu pracuj 32 minut pro sebe a 28 minut pro rzn vykoisovatelsk nebo neproduktivn spoleensk skupiny. Vykoisovn zamstnanc je spojeno s hrubmi nerovnostmi pjmu a bohatstv.31 Prostedky zskan vykoisovnm jdou na dva hlavn ely. Bu jsou rozdleny jako dividendy nebo vplaty rok, nebo je podnik pouije na financovn akumulace vlastnho kapitlu. V kadm ppad z toho maj prospch majitel akci, dluhopis a dalch finannch aktiv. Pokud se zisk vnuje na dividendy, maj prospch pmo. Pokud je smrovn na akumulaci kapitlu, akcioni zskvaj nepmo prostednictvm zhodnocen svch akci. Akcie jsou mezi obyvatelstvem rozdleny velmi nerovnomrn. Podle zprvy Krlovsk komise pro rozdlen pjm a majetku (Royal Commission on the Distribution of Income and Wealth) z roku 1975 vlastnilo dolnch 80 procent obyvatelstva mn ne 4 procenta akci. Dokonce i dnes v zemi s tak vyvinutm trhem cennch papr jako je Britnie nem vtina pslunk tdy pracujcch vbec dn akcie. Jejich hodnota u tch pracujcch, kte je maj, vtinou nepesahuje nkolik set liber, take pjem z akci tvo jen nevznamnou st jejich celkovch pjm; stka, kterou zskaj z akci bude men, ne kolik zaplat na rocch za osobn pjky a hypotky. Mimo toho, e je vykoisuj jejich zamstnavatel, jsou konec konc zcela nezvisle vykoisovni tak finannmi institucemi. Nerovn rozdlovn pjm se udruje samo od sebe. Vtinu akci vlastn velmi mal st obyvatelstva. Krlovsk komise ve sv zprv udv, e zhruba 330 000 lid vlastn 55 procent vech akci a 58 procent veker pdy. Tato st obyvatelstva me t z pjmu z vlastnictv. Jej pslunci se tak mohou rozhodnout pracovat a zskat tak dal pjem ve form editelskch odmn atd. V kadm ppad maj dost pjm, kter mohou z velk sti opt investovat do dalch akci nebo jinch finannch aktiv. Protoe si mohou dovolit uetit mnohem vt st svho pjmu ne prmrn zamstna31

Nebylo by zcela sprvn tvrdit, e nerovnost je zpsobena vykoisovnm. Oba jevy se podporuj navzjem. Zkladem je nerovn vlastnictv vrobnch statk, kter nut vtinu tch, kdo je nevlastn, aby se nechali vykoisovat tm zpsobem, e prodvaj svoji pracovn slu majitelm, co pak vyvolv rozshlou nerovnost pjm.

72

nec, tato tda bude trvale, z jedn generace na druhou, dritelem vtiny nrodnho finannho kapitlu.32 Tato mal menina je konenm pjemcem vtku plynoucho z toho, e pracujc obyvatelstvo je systematicky patn placeno. To zstane hlavnm zdrojem ekonomick nerovnosti tak dlouho, jak bude trvat souasn trn systm.

Nezamstnanost
Druhotnm, ale pesto dleitm zdrojem ekonomick nerovnosti je nezamstnanost. Ti, kdo maj prci, snadno zapomnaj nebo si vbec nedok pedstavit, jak hluboce klesnou pjmy lovka, kdy pijde o zamstnn. Destky bnch drobnch vdaj, kter pipadaj zamstnanmu jako malikosti koup lku kvy, jzda veejnou dopravou, nvtva kina se najednou jev jako urliv drah. Ti dlouhodob nezamstnan, kte vyerpaj sv omezen spory, nebo nikdy nemli pleitost zskat placen zamstnn, zvis na sttnch dvkch obratn vypotanch tak, aby vystaily pouze na hol peit. V nkterch kapitalistickch zemch, v rostouc me tak v Britnii, jsou i tyto podpory nedostupn celm velkm skupinm nezamstnanch. Tyto skupiny jsou tlaeny do podsvt zloinu, prostituce a zvislosti na dobroinnosti. Rozdly v postaven zamstnanch a nezamstnanch pitahuj znanou politickou pozornost. Politikov hovo o vzniku nov podtdy dlouhodob nezamstnanch. Princov vyjaduj ifrovanm jazykem znepokojen nad vnitnmi msty. Nicmn nezamstnanost zstv druhotnm zdrojem nerovnosti. Jednm dvodem je, e postihuje jen meninu pracovn sly; poet nezamstnanch kols, ale obvykle je ni ne jedna sedmina prceschopnho dosplho obyvatelstva. Dleitj je, e nezamstnanost pomh udrovat vykoisovn zamstnanch lid. Nezamstnanost zpsobuje, e trh prce je trhem kupujcho; na kad voln msto je nkolik uchaze. Ti, kte nemaj alternativu, nebudou zpochybovat vykoisovatelsk mzdy. Odbory budou vhat se stvkami za vy mzdy, jestlie vd, e si zamstnavatel snadno najme stvkokazy z ad nezamstnanch. Tak lze propustit i cel osazenstvo podniku a najmout jin pracovnky za ni mzdy. Nezamstnanost je regultorem vykoisovn a vldn politika ji udruje za tmto elem. Hospodsk opaten, kter vedou k pln zamstnanosti, jsou dobe znma. V Britnii se provdla po druh svtov vlce zhruba dv desetilet, piem nezamstnanost byla stlaena na 1/30 nebo 1/40 celkov

pracovn sly. Takovou politiku lze aplikovat i dnes. Dvod, pro aplikovna nen, tkv prv v tom, co se stalo za zmnnch 20 let. Byly to doby, kdy konzervativn pedseda vldy (Harold Macmillan) mohl poctiv ci pracujcm tdm, e se nikdy nemly tak dobe. Pln zamstnanost pinesla bezprecedentn obdob stlho rstu relnch mezd. Po pl stolet stagnace se reln ist mzda skoro zdvojnsobila.33 Avak za tut dobu podl celkovho objemu produkce podnik pipadajc na zisky klesl na polovinu z 23,4 procenta roku 1950 na 12,1 procenta v roce 1970 (Bacon and Eltis, 1978). Jinmi slovy, zamstnanci vyuili nedostatek pracovnch sil, aby omezili sv vykoisovn. Pokusy podnik udret podl zisku zvyovnm cen vedly k inflaci. Ponaje polovinou 70. let dvactho stolet pijali politikov obou elnch politickch stran nzor, e politika pln zamstnanosti je neschdn a e pokud by se v n pokraovalo, vyvolala by opt inflaci. Hospodstv zaloen na systematickm vykoisovn zamstnanc vyadovalo vytvoen pevisu nabdky na pracovnm trhu, a to vyadovalo nezamstnanost. Neexistuje logick dvod, pro by nezamstnanost mla mt za dsledek chudobu a deprivaci. Pokud nen k dispozici prce, civilizovan spolenost by mohla tm, kdo doasn nepracuj, ale pracovat chtj, zajistit slun pjem. Pokud nkdo zstane bez prce bez vlastnho zavinn, pro by ml bt postien snenm platu? Pokud by byly zdrojem nezamstnanosti, jak se mnoz lid nesprvn domnvaj, technologick zmny, zavdn robot a pota, takov racionln a humnn politice by nic nestlo v cest. Avak nezamstnanost zpsobuj zmny veejn politiky. Jakmile vldy akceptovaly nezamstnanost jako trvalou nutnost slouc regulaci trhu prce, vydaly se cestou degradovn nezamstnanch. Reln rove dvek vyplcench nezamstnanm rok po roce eroduje, podmnky pro jejich zskn jsou neustle psnj. Zraniteln skupiny jako jsou mladistv o prvo na dvky pily docela; pspvky na obleen a vybaven domcnosti byly nahrazeny pjkami, nezamstnan podlhaj volebn dani atd. Tm, e vlda odsoudila nezamstnan k absolutn chudob, stlauje doln konec mzdov kivky. Pokud jsou mladistv nuceni pracovat v tom, emu se velkomysln k kolic programy, za 25 tdn, jak div, e poten mzda dosplch in pouhch 1,70 za hodinu? Navc se tato mzda asto uplatuje u stench vazk o rozsahu jedn nebo dvou destek hodin tdn. Chudoba nezamstnanch je brnou k chudob zamstnanch.

Na tom nic nemn fakt, e pm vlastnictv relnho prmyslovho kapitlu je hlavn v rukou neosobnch podnik a ne jednotlivch kapitalist. K tomu viz Cottrell (1984).

32

Historical Abstracts of Labour Statistics 1886-1968, Department od Employment and Productivity, 1971.

33

73

74

Nemoc a st
lovk nemus bt chud jen proto, e je star, m zdravotn pote nebo je nechopen prce z jinch pin. Dchodci z vych td s dostatenm majetkem ij bohatm ivotem. Do tkost upadaj ve st nebo po razu pouze ti, kdo nemaj majetek a zvisej na prodeji sv vlastn pracovn sly. Protoe se v tto situaci nachz vtina obyvatelstva, vtina starch a hendikepovanch lid ije v pomrn stsnnch podmnkch, v zvislosti na skrblick sttn penzi. Nzk rove starobnch dchod je vsledkem politickho rozhodovn. Oficiln politikou je vst lidi k tomu, aby se zamili na soukrom penze a pojitn, k emu ovem budou mn ochotni, pokud se budou moci spolhat na pimenou penzi ze zkona. To vyvolv tlak na stlaovn rovn sttnch penz. Politikov pijmajc takov rozhodnut vd, e osobn budou mt pi svm odchodu do dchodu dostaten rezervy, o n se budou moci opt. Pestoe tento fakt na n m nesporn vliv, nejednaj z istho sobectv. Kdy prosazuj zavdn soukromch penz, sleduj tm logiku kapitalistickho soukromho vlastnictv. Soukrom dchodov pojitn prodluuje na obdob dchodu pjmov diferencily vytvoen za dobu, kdy lovk pracoval; tm pouze zvyuje bezpenost a stabilitu zkladn tdn struktury. Navc pro stedn tdy vytv pobdku k eten. Stedn tdy tak svmi sporami szej na kapitalistick finann systm a tm zskvaj politick zjem na jeho pokraovn. Situace by byla rozdln, kdyby soukrom penze neexistovaly a kdyby rozhodnut o rovn sttnch penz byla pijmna lidmi, kte vd, e na nich jednou budou sami zviset. Potom by se dalo oekvat, e zkladn sttn penze budou ve srovnn s prmrnmi vdlky vy ne dnes.

Podzen ekonomick postaven en

Sociln systm zpadoevropskch stt je tvoen nkolika rozdlnmi ekonomickmi formami. Socialist si tradin nejvce vmali kapitalistickho a sttn kapitalistickho sektoru. Kdy lid mluv o smen ekonomice, maj na mysl prv sms tchto dvou sloek, kombinaci soukromch a znrodnnch podnik. Vedle soukromho a sttn kapitalistickho sektoru existuj a asto se s druhm z nich neprvem smuj ist socialistick prvky ekonomiky (jako je Nrodn zdravotn sluba a sti vzdlvacho systmu). Tato forma se povauje za nejdleitj sloku smen ekonomiky. Ve uveden nzory ovem pehlej znanou roli, kterou v naem socilnm systmu stle hraje ekonomika domcnost. Jsme pesvdeni, e tak jako kapitalistick ekonomika vytv jeden soubor ekonomickch nerovnost mezi bohatmi a chudmi , tak nese ekono75

mika domcnost konenou odpovdnost za jin soubor nerovnost mezi enami a mui. Pro ekonomiku domcnost je charakteristick neplacen provdn pracovnch slueb v rmci rodiny. Vtinu osob pmo produkujcch tyto sluby tvo vdan eny; neprodukujcmi osobami, kter tyto sluby vyuvaj, jsou dti a manel. Dalm rysem ekonomiky domcnost je, e za vsledky prce ani za prci samotnou se neplat. Kdy ena uva pro svou rodinu jdlo, nedostane zaplaceno za as, kter pitom odpracovala a neprodv se ani samotn jdlo. Pokud jde rodina do restaurace, me si dt jdlo se stejnou vivnou hodnotou, jeho sociln povaha bude ovem zcela odlin. Jdlo se kupuje jako zbo a je vyrobeno placenmi zamstnanci restaurace. Protoe ekonomika domcnost je v zsad nepenn, jej pspvek k domcmu produktu se neobjevuje v oficilnch statistikch. Pokud bychom vak jako jeho mtko pouili vynaloen sil, pak by obrovsk poet en v domcnosti a dalch zainteresovanch a mnostv jimi odpracovanch hodin mohly zpsobit, e by se ekonomika domcnost stala vbec nejvtm hospodskm odvtvm. Relativn vznam ekonomiky domcnost v epoe kapitalismu dlouhodob kles. Kdy klasit autoi psali o ekonomii neboli oikonomii, mli na mysli zen domcnosti, organizaci domc produkce (viz Tribe, 1978). V domcnosti se odehrvala tak velk st ekonomickch aktivit, e Aristoteles povaoval vydlvn penz za nepirozenou innost. Svou povahou se povaovalo za protiklad normlnch produktivnch aktivit probhajcch v rmci domcnosti. Kdy Adam Smith formalizoval buroazn mylen, dolo k naprostmu pevratu. Za charakteristickou formu ekonomick innosti se zaala povaovat vroba pro trh. Tento pohled na ekonomickou aktivitu jako primrn zamenou na trh odr skutenost, e kapitalistick systm je reln nadazen ekonomice domcnost. V obdobch svho prudkho rstu se kapitalistick ekonomika roziovala na kor domcho sektoru. Historicky nejvznamnj fz tohoto procesu bylo nahrazen domc produkce potravin kapitalistickm zemdlstvm. V Britnii byl tento proces dovren zatkem 19. stolet, ale v jinch stech Evropy pokraoval a do posledn tvrtiny 20. stolet. Je ironi djin, e k socialistickm revolucm obecn dochzelo v zemch jako je na, kde v produkci potravin stle jet dominovala ekonomika domcnost. V pokroil kapitalistick zemi je rozsah ekonomiky domcnost mnohem men. Omezuje se na nsledujc oblasti: (1) konen pprava stravy; (2) pe o dti v pedkolnm vku; (3) st pe o dti kolnho vku; (4) st itn a drby prostor domcnosti; (5) st pe o star a nemocn. Jak je vidt, v obdob kapitalistickho vvoje ztratila ekonomika domcnost skoro pln sv postaven v nkolika oblastech produkce: (1) pstovn 76

plodin; (2) chov domcch zvat; (3) mlynstv; (4) poren a zpracovn zvat; (5) konzervace potravin; (6) peden a tkan; (7) stavba dom. Vechny tyto innosti pely do kapitalistickho sektoru. Uveden proces pokrauje. Pkladem je en restaurac a prodeje hotovch nebo pedvaench jdel. To dle omezuje rozsah produkce stravy v domcm sektoru. Jinm pkladem jsou interntn koly, jejich sluby si kupuj rodiny z ad buroazie a vych stednch vrstev. K tmto pesunm mezi sektory dochz pedevm proto, e trn sektor je efektivnj. Je pravda, e v nkterch ppadech bylo ke spojovn pozemk a vylouen domckho zemdlstv pouvno donucen (ohrazovn pozemk v Anglii, prvo prchodu ve Skotsku), ale k padku domckho zemdlstv dolo i tam, kde se donucen nepouvalo. Ve vech oblastech, kter organizuje, pin kapitalismus technick pokrok. Konkurence mezi vrobci vede k zavdn nejefektivnjch technik, stoup produktivita prce. Oblasti, kter kdysi byly soust ekonomiky domcnost, nyn vyaduj vynaloen mnohem menho mnostv prce. Uvolnn pracovn sla je k dispozici cel palet novch odvtv a vrobnch obor, kter vyrostly v modern e. I kdy se v domck vrob pod jet vynakld hodn prce, fyzick objem produkce je pomrn mal. V protikladu k tomu fyzick produktivita trn ekonomiky neustle roste. Kapitalistick sektor nabz stle vce zbo, zatmco produktivita sektoru domcnost relativn stagnuje. Nestagnuje docela; domck vrobn prostedky se v prbhu asu znan zdokonalily. Spalovn deva nebo kravskho lejna nahradil plyn nebo elektrick kamna, studn nahradil vodovod, msto necek jsou k dispozici praky, take provdn stejnch kon dnes vyaduje mnohem mn prce. Ale tato zdokonalen se zrodila mimo domckou produkci, jsou dsledkem importu kapitalistickch technologi. Ekonomika domcnost sama o sob nikdy neprojevovala mnoho schopnost k inovaci. Ekonomika domcnost prohrla i se socialismem. V prmyslovch zemch je bn, e stt zajiuje bezplatn a povinn vzdlvn dt. To ovlivuje ekonomiku domcnost dvma zpsoby. Do jist mry to sniuje nroky na prci matky, kter u nem na starosti dti po cel den. Na druh stran to zbavuje domck sektor potenciln pracovn sly, protoe dti zstvaj ve kole do mnohem pokroilejho vku, ne v jakm by mly zat produktivn pracovat v pedchozm ekonomickm systmu. Jednm z tragickch nsledk nvratu k domckmu zemdlstv v n je tendence rolnickch rodin brt dti ze koly; je uitenj, kdy pracuj na poli. Domck pracovn sla je ovem pli asto negramotn. V nedvnj minulosti na sebe stt pevzal tak st pe o star lidi. Na rozdl od neoprvnnch zsah kapitalistickho sektoru, k nim dochz 77

spontnn, nhrada domck prce bezplatnmi veejnmi slubami vyaduje pm politick rozhodnut. Souasn konflikty mezi socialistickm a domckm zpsobem produkce probhaj v oblastech jako je viva dt (bezplatn stravovn ve kolch) a pe o mal dti (zajitn kolek). Existuje znan prostor pro rozen sten socialistickho sektoru na kor domckho sektoru v oblastech vivy, itn a klidu a pe o dt. Jak ji bylo eeno, pro domck systm je charakteristick, e vdan eny vykonvaj neplacenou prci pro sv manele a dti. Tato specifick forma vykoisovn se skrv za adou mystifikac. Protoe je zahalena do ideologie sexuln a matesk lsky, lid maj sklon pehlet ji. Vzhledem k jej velmi soukrom povaze maj tdn protiklady mezi vykoisovatelem a vykoisovanm tendenci projevovat se ve form osobnch antagonism. Ekonomick tdn boj se projevuje hdkami, morlnm ntlakem, bitm en, tky od rodiny a rozvody. Ekonomick tdn boje, dokonce i boje mezi zamstnavateli a zamstnanci, se astnkm jev v zsad jako soukrom spory. Souhrn soukromch spor se stv tdnm konfliktem, kdy v nm vystoup tda jednotlivc se spolenmi postoji, proti nim stoj jin tda jednotlivc. Prv proto, e zjmov konflikty mezi manelem a manelkou nebo mezi zamstnavatelem a zamstnancem se neobjevuj pouze jednou nebo dvakrt jako izolovan jevy, ale vyskytuj se soubn v milionech ppad, musme je povaovat za konflikty mezi tdami lid. astnkm tchto spor se stv zejmm, e jde o zleitost tdn, pokud se spory zpolitizuj. To znamen, e se jedna nebo druh strana obrt na stt se dost o akci, kter povede k nprav. Plat to zejmna o tdnch rozporech v domcnosti, protoe pouze na politick arn mohou eny navzjem spolupracovat ve velkm potu a tak bojovat proti vykoisovn. V tomto ppad tak jako v ostatnch je v zjmu vykoisovatel udret rozpor v privtn a osobn poloze. Kad politick tdn boj vyaduje jak tdn uvdoml veden, tak program poadavk, kolem kterch lze tdu sjednotit. Pro politick boj en byl dosud pravdpodobn nejvznamnj otzkou boj o prvo na potrat. Pokud bude trvat domck zpsob produkce, zstane kontrola plodnosti zkladn vc pro eny, kter si pej mt kontrolu nad svou vlastn pracovn dobou. Boj en jako tdy proti vykoisovn domcnost me zskat revolun charakter pouze tehdy, kdy se jeho clem stane nhrada domck ekonomiky pokroilej formou vrobnch vztah. Pokud nebude existovat systematick propaganda alternativnch zpsob vzjemnho souit lid, ppravy stravy, pe o dti a vzjemnho poskytovn citov podpory, nebude mon pozvednout rozpor mezi enami a mui z rovn osobn politiky na rove po-

78

litickho tdnho boje. V tomto lze povaovat protiklad mezi mui a enami za zatm jet stle potlaovan a latentn rozpor britsk politiky. Jsme pesvdeni, e bojm en lze dt revolun obsah nejlpe tm zpsobem, e bude navrena konkrtn pedstava komunlnho zpsobu ivota, kter doke vytlait souasnou patriarchln rodinu. Tmto kolem se budeme zabvat v kapitole 12.

KAPITOLA 2 ODSTRAOVN NEROVNOST

Clem na knihy je popsat soubor princip a ekonomickch mechanism, kter mimo jinch pnos zamez vzniku nerovnost, je jsme popsali v pedchoz kapitole. Jsme pesvdeni, e nerovnosti zpsoben kapitalistickm vykoisovnm zamstnanc a nezamstnanost lze inn odstranit. Jsme pesvdeni, e by odstrann tchto nerovnost mezi ekonomicky aktivnm obyvatelstvem vytvoilo pzniv politick podmnky pro odstrann mnoha ekonomickch omezen, ktermi strdaj star lid. Myslme si, e postupn rozvjen novch forem komunln rodiny me do znan mry odstranit nerovnost mezi pohlavmi. Myslme si tak, e akoli mohou existovat urit zbytkov ekonomick nerovnosti souvisejc s rozdly ve schopnostech nebo vzdln, lze je snit na pouh zlomek toho, m jsou dnes. Ekonomick principy tchto opaten nejsou nov. Pochzej z ranch dn socialismu na zatku 19. stolet a v jistm smyslu sahaj a ke klasickm ekonomm ranho kapitalismu, Adamu Smithovi a Davidu Ricardovi. Zkladn mylenkou je, e spravedlivou spolenost lze vytvoit pouze na zklad principu, podle nho ti, kdo pracuj, maj nrok na cel vtek sv prce. To byl po dlouhou dobu nejvraznj a nejpopulrnj socialistick princip. Usiloval o npravu vykoisovn pracujcch tm, e jim piznval prvo dostat ve form denn mzdy nazptek ve, co za tento den vynaloili ve form svho sil a asu. Soubn s tm platil druh princip: pouze prce je legitimnm zdrojem pjmu. To vyluovalo vechny zdroje pjmu jako je renta, dividenda nebo rok, je vyplvaj z vlastnn majetku a ne z osobnho sil jeho pjemc. Vylouen nezaslouench pjm je zejm nutnm dsledkem prvnho principu, protoe ve spolenosti, v n maj vrobci prvo na cel vtek sv prce, nezbude nic na poskytovn pjm nepodloench prac. Tyto socialistick principy jsou star, podle nkterch zastaral. Avak st samo o sob neme ekonomickou doktrnu znehodnotit. Nov pravice, kter se dnes dovolv prv ekonomickho uen Adama Smitha vzniklho v 18. stolet, nem dn prvo kritizovat jako archaismus oivovn socialistick doktrny, je vznikla jako odpov 19. stolet na dsledky Smithova kapitalismu laissez faire. Velkou pednost tchto princip je, e vytvej pevnou zkladnu pro cel systm zahrnujc nejen organizaci ekonomiky, ale tak nov prvn, morln a sociln d. Implikuj mnov systm zaloen na ase a nikoli na nhodnch a nesmyslnch mnovch jednotkch jako jsou libry, dolary nebo eura. Namsto penz budou lidem na konci tdne pipsny odpracovan ho80

SHRNUT V tto kapitole jsme zamili pozornost jak na zvan nerovnosti vyvolvan trn ekonomikou, tak na nkter jejich piny. Prozkoumali jsme ekonomick koeny nerovnosti, kter spovaj ve vykoisovn pracovn sly. Odmtnut vykoisovn a snaha o jeho odstrann je morlnm jdrem kad socialistick politick ekonomie. V nsledujcch kapitolch ukeme, e dslednm uplatovnm principu, podle nho je lidsk prce jedinm zdrojem hodnoty, lze vybudovat ekonomick systm, kter bude spravedliv a zrove tak efektivn.

79

diny. asovmi jednotkami se tak bude platit za statky a sluby. Za aty, jejich vroba si vydala dv hodiny prce, zaplatte dvma hodinami sv vlastn prce. Ekonomika zaloen na asovch cench (time-prices) bude 34 mt v sob zabudovn demokratick pedpoklad rovnosti lid. Marx nartnul typ systmu, kter mme na mysli, nsledujcm zpsobem: Proto dostv jednotliv vrobce po srkch pesn to, co spolenosti dv. To, co j dal, je jeho individuln mnostv prce. Spoleensk pracovn den je napklad soutem individulnch pracovnch hodin; individuln pracovn doba jednotlivho vrobce je ta st spoleenskho pracovnho dne, kterou (tento vrobce) dodal, jeho podl na nm. Od spolenosti dostane potvrzen, e dodal tolik a tolik prce (po srce z jeho prce pro spolen fondy), a na toto potvrzen si ze spolen zsoby vezme prv tolik spotebnch prostedk, kolik stoj stejn mnostv prce. Tot mnostv prce, jak dal spolenosti v jedn form, dostane zptky v jin form. (Marx Karel, Engels Bedich, Kritiky program, Svoboda, Praha 1949, str. 43.) Vimnme si, e tato potvrzen o vykonan prci se zsadn li od penz. Lze je zskat pouze za prci a vymnit pouze za spotebn zbo. V jin pasi Marx dokazuje, e takzvan pracovn penze Roberta Owena vbec penzi nejsou: Zde jet jen poznamenvm, e nap. Owenovy pracovn penze maj s penzi tak mlo spolenho, jako nap. lstek do divadla. Owen pedpokld bezprostedn zespoleentnou prci, tj. formu vroby diametrln protikladnou zbon vrob. Pracovn stvrzenka jen zjiuje individuln podl vrobcv na spolen prci a jeho individuln nrok na st spolenho vrobku, urenou ke spoteb. Ale Owena ani nenapadlo, aby pedpokldal zbon vrobu a zrove aby se snail odstranit jej nezbytn podmnky njakmi kejklemi s penzi. (Marx Karel, Kapitl, dl I, SNPL, Praha 1954, str. 112.) Jestlie Marx k, e pracovn potvrzen nejsou penzi o nic vc, ne lstek do divadla, meme z toho vyvodit jist dsledky: 1. Potvrzen neobhaj, lze je pouze pmo smovat za spotebn zbo.

Jak jsou implikace etnictv zaloenho na odpracovan dob pro demokratickou kontrolu ekonomiky, zkoumme v kapitole 13.

34

2. Podobn jako mnoh vstupenky budou potvrzen nepenosn. Me je pout pouze ta osoba, kter vykonala prci. 3. Hned po prvnm pouit budou znehodnoceny stejn jako vstupenka pi vstupu do divadla. Pot, co si jednotlivci odnesou statky z obchodu, budou jejich kupny zneplatnny. Obchody jako komunln organizace nebudou muset statky kupovat, ty jim budou pidlovny, take pracovn kupny budou obchodm slouit pouze pro evidenci. 4. Nebudou slouit k ukldn hodnot. Mohlo by na nich bt datum exspirace. Pokud si jednotlivci do konce roku nevyberou svj podl na pslunm ronm produktu, bude se pedpokldat, e jej nechtj. Pokud se neutrat vechny pracovn kupny, pak nebudou statky obsahujc pslunou prci vyuity. Mnoho statk m krtkou dobu trvanlivosti a bude je teba njakm zpsobem likvidovat. Dnes nen nutn uvaovat o paprovch certifiktech za vykonanou prci. Msto toho meme potat s vyuvnm njak formy pracovnch kreditnch karet, kter budou prbn zaznamenvat mnostv prce, kterou jste vykonali. Vbry z vaeho kreditnho tu spoleensk prce bude mon provdt vyplnnm pkazu k hrad nebo pomoc terminlu pro pm vbry. Marx nm pedkld sice jen v koste, ale zcela jasn model socialistick spolenosti, v n neexistuje zbo (tj. statky vyroben specificky pro smnu na trhu). Lid jsou odmovni za vykonanou prci pracovnmi kredity. Provdj se odpoty na spolen poteby. Statky se rozdluj na zklad obsaen prce s pslunmi vbry z kreditnch t jednotlivc. Vroba je organizovna na pmm spoleenskm zklad, piem polotovary nikdy nenabvaj formu zbo. Od doby, kdy byl poprv navren socialistick princip placen ve form odpracovan doby, byly proti nmu vzneseny vn vhrady. Podle prvn z nich si lidsk bytosti nejsou rovny, take nen spravedliv ani ekonomicky efektivn platit je stejn. Tento argument podrobn prozkoumme pozdji. Namtalo se tak, e kalkulace na zklad odpracovan doby se sice vborn hod pro ostrov, na nm ije njak Robinson Crusoe, ale v reln ekonomice je nebude nikdy mon zavst pro jejich obrovskou sloitost. Nae odpov zn, e modern potaov technika bude schopna urovat pracovn obsah vyrbnch vc bez vtch obt. Tuto otzku zkoumme v kapitole 3. Dal vhrada proti pouvn pracovnch cen, kterou vyslovil Marx ve sv kritice Proudhona (viz Marx, Karel Bda filosofie, Praha: Svoboda 1950, str. 6465) zn, e pracovn penze jsou nesluiteln s trhem. Pokusy fixovat ceny statk pomoc vynaloen prce ztroskotaj na fluktuacch nabdky a poptvky. Tento argument prozkoumme v kapitole 8. 82

81

Nejdve ale prozkoumme, jak by byly praktick vhody socialistickho platebnho systmu.

VHODY REDISTRIBUCE PJM O co lpe by na tom byl prmrn jednotlivec, kdyby se zavedl socialistick platebn systm?

Kolik vyprodukuje jedna hodina prce?

Podle naeho odhadu vyprodukovala v Britnii roku 1987 jedna hodina prce statky za piblin 7,50 . To znamen, e plat ve form pracovnch penz by byl ekvivalentn hodinov mzd 7,50 v cench roku 1987. Ekvivalent za pracovn tden dlouh 40 hodin by tedy inil asi 300 , samozejm ped zdannm. Pslun vpoet je znzornn v tabulce 2.1 a je zaloen na dajch z Nrodnch t Spojenho krlovstv (United Kingdom National Accounts), vydn 1988. Vychzme z hrubho domcho produktu zem, od nho odeteme spotebu kapitlu. Spoteba kapitlu je rovna ronmu bytku zkladnch prostedk zem (capital stock) v dsledku opoteben nebo chtrn; prozravost vyaduje, aby se na jeho obnovu vylenila pslun st hrubho nrodnho produktu. To se v poslednch letech dsledn nedlalo, take se zhoril stav nkterch soust infrastruktury zem, jako je dopravn systm, kanalizace a bytov fond. Politika kudlen s obnovou kapitlu pin krtkodob spory, ale nakonec vyjde draho. Poteby budoucnosti je teba brt vn; z tohoto dvodu jsme odeetli spotebu kapitlu a tm jsme zskali ist domc produkt. Tato hodnota byly v roce 1987 k dispozici na pokryt celoronch poteb spolenosti. Tabulka 2.1: Hodnota vytvoen hodinou prce roku 1987:
Hrub domc produkt Spojenho krlovstv v trnch cench minus spoteba kapitlu rovn se istmu domcmu produktu Poet zamstnanch osob tedy: ist produkt na zamstnanou osobu Poet odpracovanch hodin za tden Tdn v roce tedy: celkov poet hodin odpracovanch za rok tedy: hodnota vytvoen za hodinu = 14 474 /1920 420 miliard 48 miliard 372 miliard 25,7 milionu 14 474 40 48 1920 7,53

Tuto stku pak vydlme potem zamstnanch osob, take dostaneme domc produkt na jednoho zamstnanho, inc zhruba 14 500 . To je prmrn hodnota vyprodukovan kadou zamstnanou osobou roku 1987.35 Po vydlen tto stky prmrnm potem hodin odpracovanch za rok pichzme k zvru, e hodina prce vytv hodnotu piblin 7,50 . Pi 40-hodinovm pracovnm tdnu to znamen tdenn pjem 300 ped zdannm. Netvrdme, e vichni lid budou mt monost utratit kad tden celou uvedenou stku. V socialistick ekonomice me bt rove osobnho zdann, z nho se financuje kolstv, zdravotnictv, veejn investice, vdeck vzkum atd., vy, ne je tomu v souasnosti. Na druh stran bude v socialistick ekonomice s plnou zamstnanost zapoteb mn daovch zdroj na financovn socilnho zabezpeen. Rozdlovn nrodnho dchodu prostednictvm daovho systmu se vak zsadn odliuje od vykoisovn, protoe daov systm me bt podroben demokratick kontrole. V demokracii mohou oban ovlivovat rove zdann, take dan budou pedstavovat zdroje alokovan na veejn ely se souhlasem lid. Naopak rozdlovn pjm, kter probh v trn ekonomice, nen a nikdy neme bt vsledkem demokratickho rozhodovn. Jestli je rovnostsk pjem 300 liber tdn ped zdannm hodn nebo mlo, je vc hlu pohledu. Pokud si myslte, e je to mlo, bu neberete v vahu celkovou inflaci, k n dolo od roku 1987, nebo nemte pedstavu, jak bdn platy m vtina lid. Nov pehled vdlk (New Earnings Survey)36 zaznamenv, e medinov tdenn pjem pracujcch en v roce 1987 byl 145 . Medinov pjem je stedov bod v rozloen pjm: polovina en vydlvala mn ne 145 tdn, polovina vydlvala vce.

Poznmka: Hodnota vytvoen hodinou prce je v tomto vpotu ni, ne ve skutenosti, protoe st pracovn sly m jen sten vazky a pracuje mn ne 40 hodin tdn.

Mli bychom mt na pamti, e v obdobch vysok inflace podobn sla rychle zastarvaj. ten by si ml uvdomit, e v okamiku, kdy te tyto dky, je u hodnota vytvoen jednm pracujcm podstatn vy. 36 Vydv jej kad rok vlda Spojenho krlovstv.
35

83

84

/tden 350 300 250 200 150 100 50 0 Hodnota vytvoen za tden = rovnostsk pjem 25% vydlv mn ne 50% vydlv mn ne 75% vydlv mn ne

Mui manuln pracujc

Mui nemanuln pracujc

eny manuln pracujc

eny nemanuln pracujc

Obr. 2.1: Skuten vdlky ve srovnn s rovnostskm pjmem, 1987

Podrobnj pohled na strukturu vdlk nabz obrzek 2.1. Vyplv z nj, e vce ne 75% manuln pracujcch en vydlvalo mn ne 145 tdn. Dokonce i mezi nemanuln pracujcmi enami pouhch 25 procent vydlvalo vce ne 213 tdn. Pokud by ale byl zaveden rovnostsk plat 300 tdn, polovin pracujcch en by se pi odmovn podle socialistickch princip plat minimln zdvojnsobil. Dal tvrtin by vzrostl pjem zhruba o 50 procent a dokonce i u horn tvrtiny zamstnanch en by pravdpodobn dolo ve vtin ppad k podstatnmu vzrstu plat. Je zejm, e pro eny by zaveden plat podle socialistickch princip zaloench na odpracovan dob znamenalo nesmrn pnos. Plat tot i pro mue? Obrzek 2.1 ukazuje, e akoli maj mui obecn asi o tetinu vy platy ne eny, velk vtina by zavedenm socialistickho principu odmovn podle prce tak zskala. Jedinou kategori vydlvajc vce ne 300 tdn byla horn tvrtina nemanuln pracujcch mu. Prv to ale ukazuje, e velk vtina zamstnanch lid je vykoisovna. To, co by zskala odstrannm vykoisovn, by podstatn pevilo ppadnou erozi platovch diferencil, kterou by mohla utrpt po zaveden rovnostskho platovho systmu. Velmi znan prstek pjm u skoro vech zamstnanch je umonn tm, e v socialistickm platovm systmu je zruen pjem z majetku. Zamstnan lid za socialismu zskvaj na kor akcion a jinch majetkovch vlastnk.

relnou ivotn rove lid s nzkmi platy lze lpe zvyovat cestou rstu cel ekonomiky. Pi hospodskm rstu budou mt i lid dole prospch z bohatstv, kter k nim proskne shora. sla ale ukazuj, e tento argument je falen. Dlouhodob prmrn rst britsk ekonomiky in 2,5 procenta ron. Kolik let by potebovala ena s medinovm platem, aby se pi tomto tempu dostala na rove 300 tdn? Odpov, kterou si mete ovit na sv kalkulace, zn: 30 let. To, co by za tchto podmnek trvalo vt a lep st celho pracovnho ivota, by socialistick redistribuce doshla narz. Pracujc si za socialismu mohou opravdu dopt plod sv prce. Redistribuce jim vem pinese jednorzov zven pjm, ale protoe se ekonomick rst nezastav, budou se nadle tit kadoronmu rstu vdlk. Zastnci kapitalismu na to odpovdaj, e nerovnost je podstatn pro hospodsk rst, protoe vytv pobdky. Jako dkaz uvdj dopad zvench nerovnost v Britnii od poloviny 80. let. Britsk vlda prohlauje, e v dsledku politiky zamen na zvyovn nerovnost se tempo rstu trvale zvilo na 3 procenta ron. Ve skutenosti toto obdob netrvalo dlouho, i kdy tempo rstu bylo trochu vy ne v pedchozch letech. Pipusme, e zmnnho pl procenta ron navc je plodem nerovnosti (a ne tby ropy v Severnm moi). Jak dlouho by trvalo, ne by tato polovina procenta ron vedla ke stejnmu vsledku, jako redistribuce pjm? Trvalo by to 150 let. To je est generac en. A opomj se pitom fakt, e pracujc eny mvaj ni rst pjm, ne je tomu u vych pjmovch kategori. Je otzkou, zda by pracujc eny s medinovmi pjmy zskaly by jen st ze zmnn poloviny procenta.

Rovnost je efektivnj ne rst

Pochopit tento bod je velmi dleit, protoe se asto namt, e socialistickou redistribuc pjm lze zskat jen mlo. Zastnci kapitalismu tvrd, e 85

NEROVNOST PRACOVN SLY Dosud jsme pedpokldali, e pracovn sla je v zsad homogenn. ekli jsme, e socialismus pvodn vychz z demokratickho pedpokladu, e lidsk bytosti jsou si rovny a e podobn je teba pistupovat i k jejich prci. Implicitn pedpokldme, e kad hodina prce vytv stejn mnostv hodnoty a e vichni pracujc by z toho dvodu mli bt odmovni stejnou sazbou, dejme tomu jednou pracovn poukzkou za hodinu. Ovem i kdy meme filosofickmi argumenty dokazovat, e vichni lid jsou si rovni, nememe popt, e existuj reln rozdly v jejich pracovnch schopnostech. Prozkoumejme tedy dsledky tto nerovnosti pracovn sly. Chceme zjistit, co z n vyplv pokud jde o sociln nerovnost: mus rozdly ve schopnostech nebo vzdln vst ke tdnm rozdlm? Myslme si, e nikoli. Pracujc se navzjem li pinejmenm ve dvou ohledech co do vzdln a ppravy, a co do osobnch kvalit jako je ochota tvrd pracovat, schopnost spolupracovat s kolegy atd. Z tchto dvou aspek86

t vyplvaj dva problmy. Jednak jde o to, zda maj bt lpe placeni lid s vtmu schopnostmi a dovednostmi. Druhou otzkou je, zda nebude kad socialistick ekonomika, bez ohledu na vekerou svoji filosofii lidsk rovnosti, nakonec nucena respektovat rzn typy pracovn sly pi plnovn a rozdlovn. Tmito dvma otzkami se nyn budeme zabvat.

Platov diferencily za vzdln a schopnosti?

Prozkoumejme nejdv vzjemn vztah mezi rovn vzdln nebo schopnost a individuln odmnou za prci. V kapitalismu jsou relativn dovednj nebo vzdlanj pracovnci celkov placeni lpe. Z jakho dvodu? Do jak mry to m platit tak v socialistick ekonomice? Jedno obecn pijman vysvtlen, kter zdvoduje pinejmenm st tohoto pdavku k platu, k, e jde o nhradu za vdaje na vzdln nebo kolen a za ul vdlek. Rozsah, v jakm si pracujc v kapitalistickch ekonomikch mus sami financovat vlastn vzdln je rzn, ale prvek ulho vdlku zde vystupuje v kadm ppad vzhledem k tomu, e lid, kte po skonen zkladnho vzdln nastupuj pmo do zamstnn, mohou vydlat ze zatku vce, ne kolik dostanou v prbhu dalho vzdlvn. Aby byla vytvoena dostaten nabdka vzdlan pracovn sly, mus bt vzdlanj pracovnci po nstupu do prce zaplaceni lpe, uzavr tento druh argumentace. Jak je ale realistick? Znamen studentsk ivobyt opravdu sebeobtovn ve srovnn s nkm, kdo po skonen koly pracuje na stavb? Ve srovnn s vtinou dlnickho dorostu maj studenti snadn ivot. Maj istou prci, kter nen pli nron, dobr spoleensk zazen a bohat kulturn ivot. Vyaduje vbec takov zpsob ivota finann nhradu v pozdjm ivot? I kdyby tato argumentace ve prospch nhrady pesn odrela realitu kapitalistickch zem, neznamen to, e by odborn pracovnci mli mt nrok na stejn platov diferencily tak v socialistickm systmu. Nklady na vzdln a odbornou ppravu v tomto ppad pln ponese stt. Nejene bude vzdln bezplatn, jak tomu doposud bylo v Britnii, ale studenti mohou po dobu studia pobrat dnou mzdu. Studium je plnohodnotn a spoleensky nutn forma prce. Jako svj vstup vytv kvalifikovanou pracovn slu a podle toho mus bt tak odmovna. U student tedy nemus dochzet k dnm individulnm vdajm nebo ztrt vdlku, kter by vyadoval njakou nhradu. V souasn spolenosti znemouje tdn systm znan sti obyvatelstva, aby vbec doshla svho plnho potencilu. V dlnickch sdlitch vyrstaj dti beztoho, e by si vbec uvdomily monosti, kter jim vzdln nabz. Jejich ivotn aspirace jsou omezovny od nejtlejho vku. Vtina 87

pedpokld s uritou dvkou realismu , e jedinou perspektivou je pro n nekvalifikovan prce, a k emu je u n vzdln? Nco z toho je pouhm odrazem pracovnch monost rodi, jak je vnmaj jejich dti, a tyto monosti se ovem samy od sebe nezmn, i kdyby spoleensk revoluce zavedla rovn platy. Stejn odmovn nezv vzdlanostn a kulturn rove lid z jednoho dne na druh; ale demokratick princip, kter stoj za nm, bude pracovat tmto smrem dlouhodob. Rovn platy jsou morlnm postultem, kter k, e dan lovk m stejnou hodnotu, jako kdokoli jin. k: Oban, v och spolenosti jste si vichni navzjem rovni; mete dlat rzn vci, ale u nejste rozdleni na vy a ni tdy. Prohlen o rovnm pstupu ke vzdln jsou przdn ei, pokud vm tvrd ekonomick realita pipomn, e vs spolenost povauje za mncennho. Vedle sv kupn sly je plat tak symbolem socilnho postaven; vyrovnn plat pak vyvol revoluci sebedvry. Vt mra pohodl a bezpenosti masy pslunk pracujc tdy bude doprovzena zvenm ivotnch oekvn jich samotnch i jejich dt. Pokud spolenost oceuje lidi stejn v pennm vyjden, vybz je k tomu, aby aspirovali na rovnost tak co do vzdln a kultury. Vzdln je obohacenm, kter pekrauje penn hranice, i kdy je zatm pstup ke vzdln vzn na penze. Jakmile pslunci pracujc tdy doshnou ekonomick rovnosti, zskaj potebnou sebedvru, aby usilovali pro sebe a sv dti o rovnost tak v oblasti kultury a vzdln. V tomto procesu se uvoln obrovsk ekonomick potencil. Lidsk tvoivost a vynalzavost je naim nejhlubm zdrojem rozvjejte ji pomoc vzdlvn a vsledkem bude hospodsk pokrok.

Nedostatek pracovnch sil konkrtnho typu

Krom veobecn tendence k lepmu odmovn z titulu vzdln dochz obas v podmnkch kapitalismu k doasnmu zvyovn plat u specifickch profes (nikoli nutn s nejvym vzdlnm) z dvodu jejich nedostatku na trhu prce. Tyto pplatky jsou vlastn rentou plynouc ze vzcnosti zdroje. Termn renta pouvme jako analogii k rentm vybranm z pdy. V ekonomii je vraz renta metaforou oznaujc monopoln cenu, kterou me poadovat vlastnk njakho vzcnho zdroje. Podstatu renty vystihuje rada Marka Twaina: Investujte do pdy. U ji pestali vyrbt. Protoe pdy je nedostatek a protoe je v soukromm vlastnictv, majitel mohou od lid, kte ji potebuj k hospodaen nebo bydlen, vymhat zvltn poplatek. Pokud existuje vzhledem k poptvce nedostaten nabdka njak specifick dovednosti nebo kvalifikace, lid, kte ji maj, se podobaj majitelm pdy.

88

Ekonomika neme bez jejich dovednosti existovat, take mohou za svou prci poadovat pplatek. Za uritch okolnost me tento pplatek pithnout do nedostatkovho oboru nov pracovnky. V jinch ppadech me platov zvhodnn petrvvat. Pro vstup do profese mohou existovat urit pekky. Sdruen americkch lka (The American Medical Association) m znan vliv na lkask kolstv vychovvajc nov lkae a na pravidla platc pro imigraci lka z ciziny, a toto sv postaven vyuv ke kontrole potu novch pchozch do oboru. To umouje lkam, aby si tovali vy odmny. K nedostatku specifickch dovednost pi dan poptvce me samozejm dochzet i v socialistick ekonomice a proto v n mus existovat mechanismus, kter zv nabdku. V socialistickm systmu vzdlvn, zvyovn kvalifikace a rozmisovn pracovnk by mlo bt snaz jak pedvdn potencilnho nedostatku pracovnch sil, tak zskvn zjemc o potebn specializace pslibem vtho vbru pracovnch projekt, pokud se vydaj na poadovanou profesn drhu. Pokud toto opaten nezajist dostaten pliv novch lid do pslun profese, pak bude teba shnout bu k zen pracovnch sil nebo k vyplcen renty nad zkladn sazbu v pracovnch poukzkch. Termn zen pracovnch sil zn drakonicky, a tuto pedstavu dotvrdilo vyuvn nucen prce na stavbch v Sovtskm svazu ve 30. a 40. letech minulho stolet (i kdy irok vyuvn nucen prce lo ruku v ruce s rstem mzdovch diferencil a pobdek, kter mly pesvdit lidi, aby dobrovoln pechzeli do novch prmyslovch profes). Jak mzdov pobdky, tak zen pracovnch sil byly motivovny tout potebou realokace pracovn sly v obdob rychl industrializace. Ob opaten byla nepopulrn, take se Chruovova vlda v podstat vzdala zen pracovnch sil a podstatn omezila mzdov rozdly.Toto omezovn mzdovch diferencil pokraovalo i za Brenva (viz Lane, David Soviet Economy and Society, New York: New York University Press, 1985). V socialistick spolenosti budou asi lid vdy nelib nst pokyn, aby pijali njak konkrtn zamstnn nebo vyplcen velkch mzdovch diferencil. Oban socialistick zem maj sklony k silnmu rovnostskmu ctn. Dokazuje to tak veobecn odpor, kter v Rusku dajn vyvolvaj vy pjmy len novch drustev. zen pracovnch sil v jemnj podob je kadodenn prax kapitalistickch zem. Pracujc ze severn Anglie mus jezdit za prac do Londna a sv rodiny vid pouze o vkendech. Pracovn ady maj pokyn, aby odebraly podpory lidem, kte odmtnou nabzenou prci. Nek se tomu sice zen pracovnch sil, ale vsledek je stejn: lovk zjist, e nem jinou monost, ne pijmout konkrtn nabdku prce. K tomuto skrytmu donucovn do89

chz vdy, kdy je nedostatek pracovnch mst. Nezamstnanost vs pak pinut vzt to, co se nabz. Star sovtsk techniky zvltnch mzdovch pplatk a otevenho zen pracovn sly byly nutn vzhledem k pln zamstnanosti. Kdy za Brenva tato opaten neexistovala, lid mli tendenci k astmu stdn zamstnn, take podniky mly pote s udrovnm stabilnho kdru pracovnk. Podobn situace existovala ve Velk Britnii v 60. letech minulho stolet, kdy byla velmi nzk nezamstnanost. Pokud je vc pracovnch mst ne pracovnk, nkte zamstnavatel jsou ochotni vyplcet pobdky, aby odlkali lidi z jejich dosavadnch zamstnn. Odbornosti, kterch je zvl velk nedostatek, budou mt zvl vysok kurs. Pokud k tomu dojde v kapitalistick zemi a nkter skupiny manulnch pracovnk zanou dostvat plat na rovn odbornk, vyvol to na krtkou dobu mediln senzaci. Hospodsk pln v socialistick ekonomice by ml bt vypracovn tak, aby pln vyuil existujc zdroje pracovn sly bez pevisu poptvky nebo nabdky. Nicmn celkov rovnovha mezi nabdkou pracovn sly a poptvkou po n nee problm ppadnho deficitu konkrtnch odbornost. Pedpokldejme, e je nedostatek elektrik. Jestlie je dvodem nedostatek kolicch zazen pro jejich ppravu, potom zven plat elektrik problm nevye. Zapoteb je rozen pslunch vukovch program. Dle pedpokldejme, e je nedostatek hloubkovch potp. V prmyslov kole pro podmosk technologie v Aberdeenu jsou sice voln msta, nen ale dost zjemc. ivot potpe samozejm pitahuje nkter lidi s dobrodrunou povahou, ale jin o nj nemaj zjem, protoe se boj nebezpe a obtnosti tohoto zamstnn. Co dlat v takov situaci? V trn ekonomice je odpov jednoduch. Zaplate potpm vce, ne in mzda prmrnho manulnho pracovnka. Pak najdete lidi, kte za tyto penze navc budou ochotni riskovat. Je to ale uspokojiv odpov? Alternativnm pstupem me bt pijet faktu, e jen mlo lid je ochotno riskovat ivot pi prci pod vodou, a pozastavit dal rozvoj tby ropy z moskho dna do doby, ne budou pro tuto prci k dispozici automatick stroje. Potpi jsou krajn ppad. Zstv vak fakt, e existuj i mn pjemn prce. Socialistick spolenost se mus rozhodnout, zda bude tento problm eit zlepovnm podmnek a kvality prce, nebo vyplcenm pobdek lidem, kte dlaj nepjemnou prci. Jestlie je cel ekonomika zaloena na pracovnch penzch, pak vyplcen pobdek znamen urit riziko. Je nebezpe, e pokud budou nkte lid dostvat za kadou odpracovanou hodinu dv hodinov poukzky, dojde k devalvaci hodiny. Pobdkov platby pjdou na kor ostatnch, kterm se sn vdlek. Aby se zabrnilo inflaci a veejnost zskala uritou kontrolu nad mzdovmi diferencily, bude je teba financovat z obecnch daovch pjm. 90

Je mon, e nedostatkov renta bude mt ir vyuit. Socialistick ekonomika mus zajistit, aby jej investice do kvalifikovan prce nevyly nazmar bu emigrac odbornk nebo tm, e odbornci budou vnovat svou energii lpe placen neoficiln innosti. Pokud nechme stranou morln tlak, kter pedpokldme, ale kter nemus stait, existuj pouze dv metody, jak zajistit, aby kvalifikovan pracovnci trvale pracovali podle pvodnho zmru dohled nebo pimen odmovn. Nerovnost pjm je nedouc, ale stejn nedouc je rozshl donucovn, take existuje pragmatick dvod pro vyplcen urit renty v tch ppadech, kdy sttu hroz, e plnovac systm pijde o nkter typy pracovn sly.

Platov diferencily za osobn kvality?

V kad dan vrstv pracujcch definovan rovn a formou jejich vzdln petrvvaj zeteln rozdly co do schopnost, energie, ochoty ke spoluprci atd. Maj se tyto rozdly promtat do mzdovch diferencil? Pedtm, ne se pokusme o odpov, zvame ir souvislosti tto otzky. Dotkme se zde problmu dobvn nadproduktu za socialistickch podmnek. Vrazem nadprodukt mnme pebytek produkce pesahujc mnostv potebn pro obivu samotnch pracujcch. V kapitalistick ekonomice tento pebytek vystupuje v podob vtku vykoisovn: zisku, roku a renty. Kategorii vykoisovn nelze pout v socialistick ekonomice, kde se o nakldn s nadproduktem rozhoduje demokraticky. Pesto zde ale existuje nutnost zajistit dobvn nadproduktu od produktivnch pracujcch, aby se zajistila spoteba neproduktivnch obyvatel (vojk, dchodc, dt, nemocnch atd.) a tak akumulace vrobnch prostedk. V nmi navrhovanm systmu se toho dosahuje z formlnho hlediska zdannm pracovnch pjm a vybrnm pozemkov renty (tj. z tchto pjm sttu se financuj transfery neproduktivnm obyvatelm, do socilnho zabezpeen a na akumulaci, co se dle rozebr v kapitole 7). Existence takovho formlnho mechanismu ale vbec nezaruuje, e se potebn pebytek opravdu vyprodukuje; jde pedevm o to, aby pracujc byli dostaten piln a produktivn (nebo pokud se rozhodnou pro ni produktivitu, aby se odpovdajcm zpsobem omezila jejich osobn spoteba). Jakmi metodami to lze zajistit? Pro srovnn uvaujme o situaci v kapitalistick ekonomice. Imperativ vytven nadproduktu zde nabv formu nutnosti, aby firma vytvela zisk. Pobdkov nebo donucovac mechanismy, kter zajiuj dosaen rovn produktivity potebn pro vytven zisku, jsou dobe znm. Pracovnk uzavr pracovn smlouvu obsahujc bu implicitn nebo explicitn princip minimlnho pijatelnho vkonu; tato smlouva je pak vymhna tmi, kdo v podniku provdj dohled (manaei, misti atd.), vymhn m oporu v konen sankci proputn zamstnance, pokud by neplnil poadovan vkon91

nostn normy, nebo by jinak nebyl dostaten poslun. Sla tto sankce proputn samozejm do znan mry zvis na podmnkch, na kter jednotliv firma nem vliv, pedevm na celkovm stavu nezamstnanosti v ekonomice a rovni zajitnch pjm nezamstnanch pracovnk. Krom tto negativn kontroly pracovn sly m podnik urit pozitivn nstroje, jak zvyovat produktivitu: prmie a platov stupnice, monost poven, veejn ocenn vynikajcch individulnch vkon a vytven prosted, v nm pracujc ct, e jejich zlepovac nvrhy budou vtny a odmovny. Mra, v jak kapitalistick podniky vyuvaj tyto osvcenj strategie, je ovem velmi rozdln. V socialistick ekonomice je sankce nezamstnanosti zcela mysln zruena. V em dalm se jet li situace od kapitalismu? Mohli bychom argumentovat tm, e socialismus bude vytvet pzniv celkov spoleensk podmnky po vytven pebytku, pokud budou pracujc ctit, e pracuj pro dobro vech a ne pro zisky svho fa. Bylo by ovem naivn pedpokldat, e se tm vye vechny problmy. Krom irokho vyuvn strategi osvcench kapitalistickch podnik (veejn oceovn vynikajcch vsledk pracujcch, vytven demokratickho pracovnho prosted) me petrvvat i poteba urit vazby individuln odmny na produktivitu. Pokud se lid domnvaj, e vydvaj sil nad obvyklou mru pro nic, nebo e jejich kolega zahl na kor svch spolupracovnk, mohou vznikat morln problmy. Jednm ze zpsob, jak vzat odmovn na sil, je systm hodnocen pracovnho sil zaveden v cel ekonomice. Mohou napklad existovat ti stupn sil, A, B a C, kde prce stupn B pedstavuje prmrnou produktivitu, A nadprmrnou a C podprmrnou. Nov pracovnci mohou zanat na stupni B; po njak dob se vyhodnot jejich vkonnost (bu na vlastn dost nebo na podnt projektu, pro kter pracuj) s monost pesunu na stupe A nebo C. Je teba si uvdomit, e tyto stupn nemaj nic spolenho s rovn vzdln nebo dovednost, ale tkaj se vlun produktivity pracujcho ve vztahu k prmru jeho oboru nebo profese. Pro ely plnovn se k tmto stupm prce piad rzn rove tvoiv hodnoty. Tmto diferencilm produktivity budou odpovdat tak mzdov sazby: pracovnci B dostanou za hodinu jednu pracovn poukzku, pracovnci A o nco vc, pracovnci C o nco mn.Vzjemn pomr jednotlivch mzdovch sazeb bude stanoven takovm zpsobem, aby byl celkov objem vydanch pracovnch poukzek rovn celkovmu potu odpracovanch hodin. Pesn hodnoty pslunch koeficient budou automaticky urovat potae na zklad celkovho potu lid v jednotlivch stupnch.

92

Pslunost ke stupni C nemus pro pracujcho znamenat dn stigma: prost se rozhodl pracovat ponkud volnjm tempem a pijm odpovdajc, o nco ni rove spoteby. Ne kad se mus stt stachanovcem a mn produktivnm pracovnkm nen dvod cokoli vytkat, pokud ze sebe nedlaj nco jinho. Tmto zpsobem se ovem oceuj a dle stimuluj vysoce vkonn pracovnci a souasn plnovai zskvaj pesnj daje o distribuci spoleensk prce.

KVALIFIKOVAN PRCE JAKO VYPRODUKOVAN VSTUP Jak jsme uvedli ve, pracujc mohou bt rozdleni do skupin s rozdlnou produktivitou a toto rozdlen lze vyut i pro ely plnovn. Plnovai pak budou napklad vdt, e dan projekt vyadujc 1000 lovkohodin prce s prmrnou produktivitou bude vyadovat dejme tomu pouze 800 lovkohodin prce stupn A. V souvislosti s tm vznik nyn otzka, zda maj plnovai brt v vahu tak existenci rznch stup kvalifikace, a pokud ano, jak to vechno zorganizovat. Problm diferenciace prce podle kvalifikace je dleit v krtkodob a stedndob perspektiv, kde jej nelze nijak obejt. Kvalifikace dlnho inenra, chirurga a potaovho programtora je navzjem nezamniteln. Z toho vyplv, e v uvedenm asovm horizontu nemohou plnovai jednodue uvaovat o alokaci prce jako takov, ale mus brt v vahu omezen plynouc z dostupnosti konkrtnch kvalifikac. Z toho plyne, e je teba vst podrobn zznamy o potech lid s kvalifikac pro jednotliv speciln obory. Co se pak ale stane s celou koncepc pracovn hodnoty a s pouvnm odpracovan doby jako etn jednotky? Je pravda, e v dlouhodob perspektiv lze pracujc pekolit a e podle demokratickho pedpokladu socialismu je s vjimkou jistch krajn nronch kol a nkterch zdravotn pokozench jednotlivc skoro kad lovk schopen dlat skoro cokoliv. Z hlediska dlouhodobho plnovn nezle na souasn dostupnosti konkrtnch typ kvalifikovan pracovn sly, ale na nkladech na vyprodukovn tchto kvalifikac. Tak, jako lze vypotat hodnotu stroj na zklad mnostv pracovn doby nutn pro jejich vrobu, lze pro ely dlouhodobho plnovn vypotat i hodnotu kvalifikace lid. Meme si pedstavit, e bude zavedena zkladn rove veobecnho vzdln: pracovnci s touto rovn vzdln budou povaovni za prostou pracovn slu, piem prce lid, kte navc zskali speciln vzdln, se bude povaovat za vyprodukovan vstup podobn, jak je tomu u jinch vrobnch prostedk. Tuto koncepci kvalifikovan prce jako vyprodukovanho vstupu lze ilustrovat nsledujcm pkladem. Pedpokldejme, e pokud se nkdo chce stt kvalifikovanch technikem, mus studovat po ukonen zkladnho vzdln jet dal tyi roky. Tento
93

tylet proces produkce kvalifikovan technick pracovn sly vyaduje adu rznch pracovnch vstup. Prvnm z nich je prce samotnho studenta ast na vuce, studium v knihovn, laboratorn prce atd. Jak ji bylo eeno, to ve se povauje za plnohodnotnou produktivn prci s pslunou odmnou. Zapotv se jako prost pracovn vstup. Dle je zde prce uitel, kter je rozloena na celkov poet student koly. V tomto ppad jde o kvalifikovan pracovn vstup. Tet soust je reijn prce spojen se vzdlvnm (knihovnci, technici, ednci). V tomto ppad me jt o sms kvalifikovan a prost prce.37 Tento pklad ukazuje, e obecn vzato produkce kvalifikovan pracovn sly vyaduje vstupy jak prost, tak kvalifikovan pracovn sly. Men bnho vstupu prost pracovn sly je v principu zcela jednoduch. Obtnj otzkou je, jak se vyrovnme se vstupy kvalifikovan pracovn sly. Pokud kvalifikovan prce v sob zahrnuje dvj pracovn vstupy, meme to zohlednit pomoc uritho nsobku prost prce. Jak ale urit tento koeficient? Stejn otzka vznik pi vyhodnocovn kvalifikovanch vstup (nap. vuky) do produkce kvalifikovan pracovn sly, a tak v nslednm ohodnocovn prce kvalifikovanho technika. Oba aspekty probereme spolen v nsledujc diskusi a v dodatku tto kapitoly. Vyjdeme pitom ze zjednoduujcho pedpokladu, e vechny kvalifikovan pracovn sly vyaduj pro svou produkci stejn mnostv pracovnch vstup. Pomome si analogi s neivotnmi vrobnmi prostedky. Standardn metoda kvantifikace obsahu prce, kter pechz z tchto vrobnch prostedk do produktu spov v rozloen prce obsaen ve vrobnch prostedcch na celkov objem vstup, na nich se tyto prostedky podlej. Jestlie napklad stroj ztlesujc 1000 pracovnch hodin se vyuije a do plnho opoteben pi vrob jednoho milion produkt typu X, potom lze ci, e se ze stroje pen na kad jednotliv vrobek X 1000/1000000 = 0,001 hodiny prce. Abychom li ve vpotech jet o krok dle, pedpokldejme, e n stroj vyrb tempem 100 vrobk X za jednu hodinu. Z toho plyne, e stroj ped za hodinu svho provozu 100x0,001 = 0,1 hodiny prce, kter je v nm ztlesnna. Vrame se nyn k naemu kvalifikovanmu technikovi a pouijme stejn princip. Pedpokldejme, e po dokonen studia pracuje 35 hodin tdn a 45 tdn za rok, tj. 1575 hodin ron. Pedpokldejme navc, e odpisov horizont jeho technick kvalifikace je 10 let. (To znamen, e po uplynut tto doby bude potebovat nebo mu vznikne nrok na dal dn studium za ePipomnme, e prce potebn k zajitn ivobyt studenta nen soust nklad na produkci kvalifikovan pracovn sly. Tuto prci mus nkdo vykonat, a se studuje nebo ne.
37

94

lem aktualizace znalost a dovednost nebo rekvalifikace.) Za zmnnch 10 let odpracuje 1575x10 hodin, take jeho koeficient penosu ztlesnn prce za tuto odpracovanou dobu urme tak, e vydlme celkov pracovn obsah jeho vzdln slem 15 750. V dodatku k tto kapitole ukeme, jak lze stanovit celkov pracovn obsah kvalifikovan pracovn sly s pouitm prost prce jako etn jednotky. Podle tchto vpotu me mt koeficient penosu piblinou hodnotu 0,50 pi odpisovm horizontu 10 let, 0,33 pi odpisovm horizontu 15 let, 0,25 pi odpisovm horizontu 20 let. To napklad znamen, e n technik, jeho kvalifikace bude odepsna v horizontu 15 let, pen za kadou jm odpracovanou hodinu 0,33 hodiny prce ztlesnn v jeho kvalifikaci. Na rozdl od stroje, kter pen pouze minulou ztlesnnou prci, n technik sm za kadou hodinu odpracuje prv jednu hodinu. Jeho celkov pm a nepm pnos in 1,33 hodiny za hodinu, tedy 1,33-nsobek sazby za prostou prci. Jinmi slovy, jestlie plnovai uvauj pi tvorb dlouhodobho pracovnho plnu o vyuit milionu hodin kvalifikovan technick prce, mus je vzt v vahu tak, e zapotaj 1.33 milionu hodin prost prce. Tm nechceme ci, e jestlie kvalifikovan pracovnk stoj spolenost o tetinu vce ne pracovnk s prmrnou kvalifikac, ml by mt tak o tetinu vy plat. Zmnn tetina navc pedstavuje dodaten spoleensk nklady na vyuvn kvalifikovan pracovn sly. Spolenost u zaplatila tuto tetinu navc tm, e uhradila nklady na pracovnkovo vzdln, take nevznik dn dvod, aby dostval nco navc tak jednotlivec. I kdy tedy koeficient kvalifikovan prce nem dn dopad na osobn pjem, je dleit pro stanoven skutench spoleenskch nklad na jednotliv projekty. kol, kter vyaduje kvalifikovanou pracovn slu, je pro spolenost nkladnj, i kdy jsou kvalifikovan pracovnci placeni stejn jako nekvalifikovan.

SROVNN S HISTORICKY EXISTUJCM SOCIALISMEM V zvru tto kapitoly povaujeme za eln srovnat marxovsk model s tm, co bylo uskutenno v socialistickch zemch. Podle naich znalost byly jedinm ppadem aplikace marxovskch princip v tchto zemch nsk lidov komuny v 60. a 70. letech 20. stolet. Tam byly statky pidlovny na zklad systmu pracovnch bod. Zaznamenval se poet hodin odpracovanch leny komuny v prbhu roku a podle toho se stanovil jejich podl na sklizni. Je mon, e se tento princip aplikoval i v jinch socialistickch zemch, my vak o tom nevme.
95

Socialistick zem si vcelku podrely penze. Vydvaly paprov penze i mince, kter pichzely do obhu. Tyto penze se pouvaly v pti odlinch formch obhu: 1. Smna mezi socialistickmi sttnmi podniky. Dvodem byla relativn nezvislost provozu a zen sttnch podnik. 2. Smna mezi sektorem kolektivnho zemdlstv a sttem. 3. Smna mezi kolektivnmi farmami a pracujcmi v mstech na trzch pro zemdlsk produkty. 4. Prodej produkt rodinnch farem pracujcm v mstech, jeho zkladem byla pokraujc produkce na rodinnch zhumencch. 5. Smna mezi sttnmi maloobchodnmi organizacemi a zamstnanci sttnch podnik. asto se argumentuje, e v prvnm ppad nejde o penze, protoe nedochz ke zmn vlastnictv. Pokud podnik A dod njak statky podniku B, nedojde ke skuten zmn vlastnictv, ani kdy podnik B za n zaplat, protoe oba podniky jsou ve vlastnictv sttu.38 Na tomto tvrzen je nco pravdy, protoe vtina dodvek probh podle plnu, ale zmnn racionalizace je sprvn pouze zsti. Pokud nedochz k dn reln zmn vlastnictv, pro by mlo dochzet by jen k nominln penn smn? Pokud by byla vroba socializovna pmo, nebyl by dn dvod k tomu, aby podnik B platil podniku A za dodan statky. Namsto toho by jednotka B dejme tomu nemocnice mohla dostat rozpoet v objemu x hodin prce. Z tohoto rozpotu by se erpala veker prce, kterou v dan jednotce vykonvaj oetovatelky, pracovnci klidu a lkai. Z rozpotu by se odpisovaly tak veker lky, strava a zdravotnick poteby dodvan jednotce z veejn vlastnnch farmaceutickch zvod atd. Nedochzelo by ale k dnm pennm platbm nemocnice jejm pracovnkm nebo dodavatelm. Pracovnci by za vykonanou prci dostali od sttu nebo komuny pslun pracovn kredity a farmaceutick podniky by nepotebovaly dn platby, protoe by mly sv vlastn rozpoty pracovn doby. Zrodky tohoto systmu nachzme v britsk Nrodn zdravotn slub, kde ped reorganizac provedenou konzervativci nemocnice neplatily za sluby jako jsou laboratorn a rentgenov vyeten, pokud byly poskytnuty v rmci tho zdravotnho adu (Health Board). Ve srovnn s tm si prmyslov odvtv v socialistickch ekonomikch podrela zbon formu v mnohem vtm rozsahu, ne bylo podle veho nutn pi existujcch socialistickch vlastnickch vztazch. Stalin argumen-

Otzky souvisejc s majetkovmi vztahy, kterch se dotkme v nkolika nsledujcch odstavcch, se podrobnji rozebraj v kapitole 14.

38

96

toval39 tm, e nutnost pokraovn zbon formy vyplvala z jinch typ smny, zejmna ze smny mezi kolchozy a sttem. Tak tomu mohlo bt na zatku, ale v nkterch socialistickch zemch pipomenout lze zejmna Bulharsko kolektivn zemdlstv zcela ztratilo svou nezvislost na sttu u koncem 60. let minulho stolet. Pouvn penz vak ve vech ppadech petrvalo. Pokud by v ekonomice jako celku pevldalo etnictv zaloen na pracovn hodnot, dalo by se uvaovat o pechodnch formch zemdlsk vroby, pi kterch by zemdlsk drustvo dostvalo kredity za prmrn pracovn obsah dodvanch produkt. Tm by prce v zemdlskm drustvu sice jet zstala jeden krok ped stadiem pm spoleensk prce, byla by vak v souladu s poadavkem odstrann penz. Klov vznam m koncov smnn systm trh spotebnho zbo. Prv zde zsadn tdn protiklady znemonily dokonen marxovskho socialistickho programu. Marxv pohled na socialismus byl toti radikln rovnostsk. Neml existovat jin zdroj pjmu ne prce a s vekerou prac se mlo nakldat stejn. Pechod do tohoto stadia by vyadoval odstrann vech poitk a vhod, kterm se tila byrokracie. Marxovsk program byl nesluiteln s udrenm jakkoli elitn vrstvy. Marx naden schvaloval princip zaveden Paskou komunou, podle nho funkcioni nemli dostvat vc, ne inil prmrn dlnick plat.40 V nedvnj dob se proti takovm vhodm stavl Mao a nsk levice, kter zdrazovala, e nu ek jet dlouh cesta k vytvoen socialistickho systmu rozdlovn a e osmistupov tarifn platov stupnice zstv pekkou socialismu. na byla vjimen v tom, e zruen buroaznho systmu pracovnch diferencil se stalo havm politickm problmem. Byla to jedna z klovch otzek kulturn revoluce. Vzhledem k porce levice v n a hegemonii Tengovy linie se dal pokrok smrem k realizaci marxistickho programu stal nemonm. Ve vtin ostatnch socialistickch zem se otzka pechodu k platm zaloenm na odpracovan dob vbec nedostala na poad dne. Socialistit politikov, a na Vchod nebo na Zpad, maj jen vzcn zjem na dosaen skuten rovnosti. Stav se sice proti extrmnmu bohatstv, ale jsou za zachovn urit rovn rozdlnosti. Je mnohem snadnj zdvodovat ideologicky diferencily, pokud se vechno vyjaduje penzi. Pokud je etnictv zaloeno na odpracovan dob, pak se podvod se zvhodovnm odbornk stane o nco npadnj. Pro by mla sekretka dostat z kad odpracovan hodiny zaplaceno pouze 30 minut, kdy profesionlov
Viz Stalin, Joseph Economic Problems of Socialism in the USSR, New York: International Publishers, 1952. 40 Viz Obansk vlka ve Francii, v publikaci Marx, Karl The First International and After (Political Writings, Volume 3, ed. D. Fernbach), Hammondsworth: Penguin, 1974
39

ve vedlej kanceli dostanou za kadou hodinu prce zaplaceno dvma hodinami? Sekretky a uklizeky by zakrtko zaaly kat: Moment, co je to za socialismus, kdy kad z vs v nm m tyikrt vt hodnotu, ne my? Ke slovu by pily notoricky znm proletsk rovnostsk tendence (pro nkter lidi tak primitivn a zjednoduujc), demokratick cit lec v srdci kadho revolunho proletskho hnut. Koncem 19. stolet se tvrzen, e prce vech lid m stejnou hodnotu, stalo vd doktrnou tehdej sociln demokracie. Zatmco buroazn demokracie hlsala, e vichni lid jsou si navzjem rovni, ovem s dodatkem ped zkonem, sociln demokracie la dl a poadovala skutenou ekonomickou rovnost. m bylo pro buroazn demokracii rovn hlasovac prvo, tm byla pro proletarit rovnost prce. Neptel politick demokracie jako jsou nap. bloi v Jin Africe nesouhlas s doktrnou jeden lovk jeden hlas, protoe dajn ignoruje pirozenou nerovnost mezi lidmi. Je vbec mon srovnvat civilizovanho blocha s negrem, kter prv vyel z bue? Neptel ekonomick demokracie nesouhlas s marxistickou teori pracovn hodnoty, protoe falen homogenizuje lidi. Jak ekl jednomu z ns hostujc nsk student: jak by on s tolika lety vzdln neml platit za vc, ne nevdom a opil dlnk? Je pravda, e lid jsou rzn. Prce vysokokolskho profesora se li od prce ndenka. Kultura Br je jin ne kultura Zul. Mu je jin ne ena. Pro ty, kdo se nachzej na vrcholu pyramidy, tyto rozdly opravuj platov diferencily. Zdola ale vci vypadaj jinak.

DODATEK: NZORN PKLAD VPOTU KOEFICIENTU KVALIFIKOVAN PRCE V tomto dodatku podrobnji vysvtlme vpoet koeficientu kvalifikovan prce, o nm jsme hovoili v textu kapitoly. Nejdv ukeme vpoet celkovho obsahu prce ztlesnnho v kvalifikovan pracovn sle. 1. Ze strany studenta. Pedpokldejme 4 roky studia pi 40 hodinch tdn a 45 tdnech za rok. Celkem 7200 hodin 2. Spolen vuka. Pedpokldejme 15 hodin tdn, 35 tdn za rok, uitel pracuje se studijn skupinou o prmrn velikosti 30 osob (prmr z vtch pednkovch skupin a mench laboratornch cvien, semin atd.), na kterou se jeho prce rozdluje rovnomrn. Celkem pipad na jednoho studenta 70 hodin. 3. Individuln veden a konzultace. Pedpokldejme 2 hodiny tdn a 30 tdn za rok. Za 4 roky celkem 240 hodin. 4. Reijn nklady vzdlvn. Pedpokldejme, e jejich podl je stejn jako podl spolen vuky. Celkem 70 hodin.
98

97

Nyn se podvejme, jak se na tchto vslednch hodnotch podl prost a kvalifikovan prce. Pspvek samotnho studenta je jednoduch prce, pspvek uitele je prce kvalifikovan. Pro nae ely dle pedpokldejme e reijn nklady se skldaj s prost a kvalifikovan prce v pomru 50:50. Dojdeme pak k nsledujcmu vsledku: celkov pracovn obsah kvalifikovan pracovn sly in piblin 7 600 hodin (po zaokrouhlen), z eho kvalifikovan prce tvo piblin 5 procent (opt se zaokrouhlenm). Ve uveden pracovn obsah je pouze prvnm piblenm (jak pozdji uvidme, je ve skutenosti podhodnocen). Ozname tuto aproximaci symbolem TH0. Pomoc TH0 meme vypotat v prvnm piblen koeficient penosu ztlesnn prce u kvalifikovan pracovn sly: R0 = TH0/AH.D, kde AH pedstavuje poet hodin odpracovanch za rok kvalifikovanm pracovnkem po zskn kvalifikace a D je odpisov horizont v letech. Nyn meme pout R0. k novmu vpotu celkovho mnostv ztlesnn prce (vychzejce z pedpokladu, e koeficient penosu u uitel a dalch kvalifikovanch pracovnk pispvajcch k produkci kvalifikovan pracovn sly je stejn, jako u jejich student po dosaen kvalifikace). Jestlie podl TH0 pipadajc na kvalifikovanou prci ozname SP, druh aproximace celkov ztlesnn prce je (1 + R0)SP.TH0 + (1 - SP)TH0 = (1 + R0SP).TH0. Tuto novou hodnotu ovem meme pout pro nov piblin vpoet koeficientu penosu, co umon dal upesnn celkovho potu hodin, a stejn cyklus vpotu lze libovoln dlouho opakovat. Vsledn postupn piblen celkovho mnostv prce ztlesnn v produkci kvalifikovan pracovn sly tvo geometrickou posloupnost, jej n-t len je roven [1 + R0SP + (R0SP)2 + (R0SP)3 + ... + (R0SP)n]TH0. Poroste-li n do nekonena, bude konen limitn hodnota celkovho mnostv prce rovna (1 - R0SP)-1TH0 a odpovdajc konen odhad koeficientu penosu pro ztlesnnou prci bude Rf = (1 - R0SP)-1TH0/AH.D. Vzhledem k tomu, e R0 = TH0/AH.D, lze Rf napsat ve tvaru Rf = TH0/(AH.D - SP. TH0), co nm umon pmo vypotat vsledn koeficienty penosu. S pouitm hodnot z ve uvedenho pkladu, kde TH0 = 7600, AH = 1575 a SP = 0,05 zjistme, e 99

Rf = 0,50 pro D = 10, Rf = 0,33 pro D = 15, Rf = 0,24 pro D = 20, jak je uvedeno v textu. V kadm z tchto ppad je koeficient kvalifikovan prce roven 1 plus Rf.

100

KAPITOLA 3 PRCE, AS A POTAE

Ron prce kadho nroda je fond, kter je pvodnm zdrojem vech nutnch a pjemnch ivotnch statk, je nrod za rok spotebuje. (Adam Smith, Bohatstv nrod). V tto kapitole zdvodujeme tvrzen, e racionln ekonomick kalkulace by mla bt zaloena na aritmetice asu, konkrtn pracovn doby. To napomh nejen sociln spravedlnosti, ale tak technickmu pokroku. Ukeme, e oceovn vc na zklad odpracovan doby je nejen hezk npad, ale tak zcela reln monost, pokud vyuijeme modern potaovou techniku. tene seznmme s nktermi pojmy z oblasti pota, kter maj vztah k organizaci ekonomiky. V pedchoz kapitole jsme ukzali, e pokud by se lidem platilo pracovnmi penzi, take kad odpracovan hodina by byla zaplacena jednou hodinou pracovnch penz, bylo by zrueno vykoisovn. Takov obrovsk sociln pokrok by sm stail ke zdvodnn, pro by se mly pracovn penze pijmout. Prv to bylo klasickm zdvodnnm socialismu e zruil otroctv prce za mzdu a vrtil pracujcm plody jejich sil. Takov spravedlnost a poctiv hra ovem nen jedinou pednost tto metody ekonomick kalkulace. Podporuje toti tak technick pokrok. Lidsk ivot je bohuel konen. Mnostv produkt, kter mohou lid vytvoit za svj ivot, a tedy tak bohatstv jejich spolenosti zvis na tom, jak velk sti svho ivota jsou nuceni se vzdt, aby vyrbli. m del je as a m vt sil, kter mus spolenost vynaloit na vrobu ivotn nutnch statk, tm je chud a mn schopn podporovat pohodl, umn a kulturu, kter znme pod jmnem civilizace. Je to tedy stle rychlej pijmn zazen etcch prci a as, co je zkladn pinou rostoucho blahobytu, kter zail prmyslov svt v prbhu poslednch dvou stolet.

SPORA ASU Zkladn ekonomick oprvnn kad nov vrobn technologie spov v jej schopnosti vyrbt vci s menm silm, ne dv. Pouze neustlm aplikovnm podobnch vynlez v cel ekonomice meme zskat vce asu, kter pak vnujeme bu odpoinku, nebo uspokojovn novch a rafinovanjch zlib. Socialistick vrobn technik mus neustle usilovat o sporu asu. Je to, jak ekl Adam Smith, nae pvodn mna, a kad jej okamik, kter zbyten promrhme, je navdy ztracen. Socialismus proke
101

svou nadazenost nad kapitalismem pouze tehdy, kdy doke lpe hospodait s asem. V kapitalistick ekonomice jsou vrobci pohnni snahou o zisk a proto se sna minimalizovat nklady. Soust tchto nklad jsou mzdy. Firmy asto zavdj nov technologie, aby snily poet zamstnanc a snily nklady na pracovn slu. Akoliv takov vyuit technologie jde asto proti bezprostednm zjmm pracujcch, kte jsou na vci pmo zainteresovni a kte pichzej o prci, pro spolenost je to koneckonc vhodn. Pnosy technologickho pokroku jsou rozdleny nerovnomrn zamstnavatel z nich zsk vc, ne zamstnanec, ale je to koneckonc prv schopnost podporovat technologick pokrok, na n kapitalismus zakld svj nrok na titul pokrokovho systmu. Nutnost pijmat nov technologie etc prci obecn uznvaj tak odborov svazy, kter usiluj pouze o regulovn podmnek jejich zavdn tak, aby se lenov svaz podleli na jejich vhodch. Je velmi naivn ta forma socialismu, kter kritizuje technick zmny, protoe se domnv, e zpsobuj nezamstnanost. Kapitalistick ekonomiky lze v tomto ohledu reln kritizovat za to, e zavdj zazen etc lidskou prci pli pomalu, protoe se jej cena umle udruje na pli nzk rovni. Djepisci u dlouho dokazuj, e dvodem, pro lid v antice nedokzali vytvoit prmyslovou spolenost, pes vechny vdeck poznatky ek a technickou zdatnost man, byla instituce otroctv. Skutenost, e veker prmyslov vroba byla penechna otrokm, odrazovala od racionlnch vpot pracovnch nklad. Otrok nebyl placen od hodiny, take pna nic nevedlo k tomu, aby potal, kolik hodin jeho sluebnk pracuje. Bez takovch vpot bylo mlo pobdek k tomu, aby se pracovn dobou etilo. Take i kdy napklad man znali vodn kolo, nikdy neuinili krok k irokmu vyuvn mechanick energie (White, 1962). Kapitalismus znamenal oproti otroctv jasn pokrok. Kapitalista si kupuje prci po hodinch a nem chu s n pltvat. Provd ergonomick studie (time and motion study), aby ml jistotu, e dobe vyuv to, co koupil. Pesto ale kupuje prci lacino kdyby tomu tak nebylo, neml by z n zisk. Zde je paradox: co se levn kupuje, nen nikdy sprvn ocenno. m ni jsou mzdy, tm vy zisk; ale kdy jsou mzdy nzk, zamstnavatel si me dovolit prac mrhat. Co do racionality je kapitalista o krok ped otrokem, ale tento krok je mon mal. Britsk eleznice byly technickm zzrakem. Kopce byly urovnny pomoc tunel a zez, dol pekonna nsypy a viadukty. Jejich znamen na tto zemi je stle vidt a stle znt Cesta obchodu, kter vytvoil obrovsk bohatstv Zsobujc i, nad n slunce nezapadalo 102

Kter je nyn hluboko v temnotch, ale eleznice je pod zde41 a jej stopy zde nepochybn zstanou po tiscilet, tak jako silnice a akvadukty jinho impria. Kopi neboli navigtoi, kte stavli eleznice, pracovali se stejnmi nstroji jako mt otroci pi stavb akvadukt. Ty byly postaveny silou sval, krompem a lopatou. Velkm technickm pokrokem dvou tiscilet se stalo koleko, vynalezen v n. Anglit navvies ho mli, otroci ne.42 eleznice byla produktem strojovho vku. Stevenson nebo Brunel mli urit dost dvtipu na to, aby zkonstruovali mechanick rypadlo pohnn parou. To je ovem nezajmalo, protoe nmezdn otroci byli za babku. Podobn jet v dvactm stolet se dlnci v britskch docch deli pi vykldn lod za pomoci techniky, kter se od stedovku vbec nezmnila. Byli najmni na den a dlali otrockou prci dokonce bez sociln jistoty, kter byla spojena s otroctvm. Bylo teba pln zamstnanosti, silnch odbor a lepch mezd, aby kapitalistick tda dospla k pesvden, e stoj za to investovat do buldozer, naklada a kontejnerizace. Oba tyto pklady se tkaj skupin manuln pracujcch ndenk, tradin nejvykoisovanj sousti pracujcch td. Podobn pbhy lze vyprvt o spoust jinch obor podnikn zaloench na lopot a nzkch mzdch, jako je vroba odv, hraek atd. V tchto oblastech vrobn technologie stagnuje a podnt k inovaci je mlo. Meme vyslovit obecn pravidlo, e m ni jsou mzdy, tm mn je pravdpodobn, e zamstnavatel budou modernizovat. Lze to ilustrovat na pklad, uvedenm v tabulce 3.1.
Tabulka 3.1.: Dva zpsoby, jak vykopat pkop

metoda star nov

Mnostv pm prce 100 hod. 50 hod.

Mnostv nepm prce 100 hod. 125 hod.

7,73 za hod. 3,00 za hod.

Celkov pra- Celkov penn covn nklady nklady 200 hod. 1053,00 175 hod. 1091,25

Pedpoklady: Hodnota vytvoen prac Mzda

V tto tabulce jsou srovnny dva zpsoby, jak vykopat rhu nap silnic. U star metody stavitel najme dva dlnky, z nich kad odpracuje za tden 50 hodin. Krom toho si objedn kompresor a dv pneumatick sbjeky.
Gaston, P., Navigator, Rum, Sodomy and the Lash (Rum, sodomie a bi), The Pogues, Stiff Records (hudebn nahrvka pozn. pekl.). 42 V Evrop bylo koleko zavedeno v dob nedostatku pracovnch sil po ern smrti (morov rna v polovin 14. stolet pozn. pekl.).
41

Dlnci s nimi vybouraj vozovku a materil pak vybraj lopatami. Opoteben kompresoru a sbjeek vetn paliva pro motor kompresoru stoj dalch 100 hodin prce. U modern metody si stavitel najme bagr s jednm lovkem, kter zvldne celou prci za 50 hodin. V tomto ppad opoteben bagru a palivo pro nj stoj 125 hodin prce. Modern technika potebuje na proveden kolu pouze 175 hodin pm a nepm prce ve srovnn se 200 hodinami u star techniky. Pedpokldejme, e tak jako v Britnii roku 1987 hodina prce vytvo zbo, kter se prod za 7,53 a e hodinov mzda dlnk in 3,00 . Kdy spotme penn nklady u obou zpsob, zjistme, e situace je opan, e star metoda je levnj. Protoe prci lze koupit levn, star metoda s vtm nrokem na prci m men nklady. Kapitalistm se proto vyplat pltvat lidskou prac. Dobr pklad na tuto situaci nabz potaov prmysl. V 50. letech 20. stolet IBM vyvinulo automat na vrobu potaovch pamt. S rstem poptvky se tovrny IBM stle vce automatizovaly. V roce 1965 pak IBM uvedlo do provozu zcela novou linku na vrobu stroj, kter mly vyrbt potae. Uspokojit poptvku se j vak pod nedailo. Vznikla zoufal situace. Pak ale nov jmenovan manaer v Kingstonu, kter strvil nkolik let v Japonsku, piel s npadem, e na Vchod lze najt dlnky natolik manuln zrun a trpliv, e budou schopni navjet pamov desky run. Odjel do Japonska s pytli pamovch jader, cvkami drtu a pamovmi rmeky a za deset dn se vrtil s run navjenmi pamovmi deskami, kter byly stejn kvalitn, jako desky navjen automaty v kingstonskm zvod. Byla to zdlouhav a namhav prce, ale nklady na pracovn slu na Vchod byly tak nzk, e vrobn nklady byly ve skutenosti ni, ne v automatizovanm zvod v Kingstonu. (Pugh et al., 1991, str. 209) Jednm z dvod, pro ekonomit reformtoi v 70. a 80. letech kritizovali strukturu cen a plat v SSSR, byla skutenost, e nzk rove plat vedla ke stejnmu pltvn pracovn silou. Mzdy byly v SSSR udrovny dole a lid dostvali podstatnou st svch pjm ve form siln dotovanho bydlen a veejnch slueb. Zvody zamstnvajc lidi za tyto sluby neplatily. Reformtoi navrhovali zven cen slueb a odpovdajc rst mezd, kter by toto zven kompenzoval. Podle jejich nzoru by vy cena prce psobila jako pobdka k inovacm. Tento argument je sprvn, ale nejde dostaten daleko. Problm spov v tom, e se pi vpotu nklad vychz ze mzdy, tj. z ceny placen za prci, nikoli ze samotn pracovn doby. To znamen, e vsledek kadho pokusu 104

103

o srovnn nklad na rzn techniky vroby bude ovlivnn rovn mezd. Pokud budeme potat v penzch, kdy nklady vroby zahrnuj mzdy, pak nememe dospt k mtku ekonomick efektivity nezvislmu na distribuci pjm. Abychom se tomu vyhnuli, potebujeme njak objektivn mtko mnostv prce pouit na vrobu vc. To se snadno ekne, ale udlat to je t.

energie potebn na jeho vrobu. Takov postup by mohl bt vhodn tehdy, kdy m spolenost velk pote se zsknm energie pro sv poteby, napklad z ekologickch dvod. My zastvme jako zkladn etn jednotku pracovn dobu, protoe si myslme, e spolenost jsou pedevm lid, a e pinejmenm v tomto okamiku je zpsob, jakm lid trv svj ivot, dleitj, ne jakkoli prodn zdroj. K ekologick argumentaci kritizujc plin spolhn na toto jedin mtko se vrtme v kapitole 5.

OBJEKTIVN SOCILN ETNICTV Trh poskytuje firmm informace o cench, na kterch mohou zaloit sv vlastn vpoty nklad. Firmy tak zskvaj uritou racionln bzi k rozhodovn o tom, co se zd bt nejlevnjm zpsobem vroby, i kdy bude toto rozhodovn systematicky zkresleno ve prospch technik, kter pltvaj prac. Jestlie chceme zskat objektivnj zdroj daj o nkladech, potebujeme systm shromaovn dat, kter nebude zviset na trhu. Prv zde nastupuje potaov technologie. Potebujeme potaov informan systm, kter d vrobnm technikm nezkreslen odhady poteby pracovn sly u rznch technologi. V kapitalistickch zemch se pouvaj jako indiktor nklad trn ceny, kter jsou ovem do urit mry vc libovle. Umlec umr v bd. Za pr desetilet se jeho obrazy prodvaj za miliony. Trhy s cennmi papry pepadne panika. Za nkolik hodin klesnou ceny akci o stovky miliard. Farmi ni rodu, protoe ceny jsou pli nzk. Projdte se chudmi tvrtmi nkterho britskho nebo americkho msta a uvidte propadl tve a zakrnl postavy lid, pro kter jsou potraviny pli drah. Trn ceny jsou hrakou v rukou nabdky a poptvky. Poptvka nezvis na lidskch potebch, ale na schopnosti a ochot zaplatit. To znamen, e poptvku ovlivuje rozdlen bohatstv, vrtochy a mda. Nabdka je omezena pozemtjm zpsobem: zdroji, kter se vynakldaj na vrobu vc. Chcete-li nov pltno od Van Gogha, potebujete umlce osobn. Kde ho ale najdete? Nabdka originlnch Van Gogh neme vzrst. Jejich cena jako pedmt subjektivnho rozmaru nezn hranic, tak jak je nezn blznovstv a marnivost boh. Nabdka rajat zvis na lidsk prci, pd, slunci, vod, sklencch, topnm oleji atd. Nklady na jejich vrobu jsou dny stavem zemdlsk technologie a cenou potebnch vstup. Jejich nabdka podlh objektivnm omezenm, co stanov urit hranice pro jejich cenu. Nemme nadji, e bychom nkdy dokzali racionln stanovit cenu nkter Leonardovy malby, ale socialistick ekonomika by mla mt k dispozici uritou objektivn mru nklad na rzn produkty. V zsad bychom tyto nklady mohli pomovat pomoc jakhokoli obecn uvanho zdroje. V prmyslov ekonomice by mohlo bt rozumn oceovat zbo pomoc
105

JAK DEFINOVAT OBJEM PRCE

Abychom mohli urit hodnotu vc pomoc prce, musme urit, kolik prce je obsaeno v tom i onom statku. Pokud chceme zjistit, kolik prce je v jednom rajskm jablku, nesta prost zmit mnostv vtein, kter strvil farm pi jeho oetovn a sbru. Musme tak zapotat nepmou pouitou prci: prci lid, kte postavili sklenk, v nm raje vyrostlo, nafta, kte vyrobili palivo pro jeho vytpn atd. Vypad to, e se zanme pohybovat v zaarovanm kruhu: abychom mohli urit prci obsaenou v kadm statku, potebujeme znt pracovn obsah nkolika dalch. Abychom si poradili s touto komplexn vzjemnou zvislost, potebujeme takzvanou tabulku vstup a vstup, kter zaznamenv, jak se vstupy z jednch obor pouvaj jako vstupy do jinch. Pklad uveden v tabulce 3.2. znzoruje potravinsk podnik s produkc 40 000 bochnk chleba tdn, kter spotebovv 2000 barel topnho oleje a zamstnv 2000 pracovnk. Na vrobu zmnnch 2000 barel tdn potebuje naftask spolenost 1000 dlnk a sama spotebuje 500 barel topnho oleje. ist vstupy tohoto malho ekonomickho celku in 40 000 bochnk chleba a navc 500 barel topnho oleje, m je zsobovno celkem 3000 pracujcch obyvatel.
Tabulka 3.2: Jednoduch systm vstup a vstup

Odvtv Vroba chleba Vroba topnho oleje Celkem

Netto vstupy: Chlb 40 000 bochnk Topn olej 500 barel

Vstupy Pracujc Topn olej 2000 2000 1000 500 3000 2500

Brutto vstupy 40 000 bochnk 3 000 barel

Vztahy znzornn v tabulce 3.2 lze pout k vpotu obsahu prce v topnm oleji a bochncch. Zanme chlebem. Chceme zjistit, kolik pra106

covn doby vyjden v osobch a tdnech je zapoteb na vrobu jednoho bochnku. Jednotkou hodnoty bude prce jednoho lovka za tden, tj. lovkotden. Z ve uveden tabulky vyplv: hodnota 40 000 bochnk = 2000 lovkotdn + 2000 x hodnota barelu topnho oleje (3.1) To znamen, e celkov hodnota vyrobenho chleba se rovn pm pracovn dob v tomto odvtv plus celkov nepm pracovn dob, kter odpovd vstupu topnho oleje. Rovnici (3.1) meme upravit, aby dvala hodnotu jednoho chleba v lovkotdnech: hodnota chleba = (2000 + 2000 x hodnota oleje)/40 000 = (1 + hodnota oleje)/20 (3.2) Pokud bychom tedy znali hodnotu oleje vyjdenou v pracovn dob, mohli bychom stanovit tak pracovn hodnotu chleba. Z tabulky vidme, e hodnota 3000 barel = 1000 lovkotdn + hodnota 500 barel (3.3) Z toho plyne, e 2500 barel m hodnotu 1000 lovkotdn, tj. e jeden barel m hodnotu 0,4 lovkotdnu. Pomoc (3.2) meme nyn urit hodnotu chleba: hodnota chleba = (1,40)/20 = 0,07 lovkotdne Konen vsledek tedy zn, e pracovn hodnota bochnku chleba a barelu oleje je 0,07 resp. 0,4 lovkotdne.43

rovskho rozsahu modernch ekonomik. Uvedl, e sovtsk ekonomika mla piblin 12 milion typ rznch produkt a citoval nzor jistho O. Antonova, podle nho by si vypracovn plnho a vyvenho hospodskho plnu pro Ukrajinu vydalo prci vekerho obyvatelstva na planety po 10 milion let. Stejn argument plat tak pro vpoet pracovnch hodnot. een rovnic v naem ukzkovm ppad tabulky vstup a vstup je jedna vc, ale een 12 milion rovnic o 12 milionech neznmch je nco pln jinho. Nesta ovem ci, e vpoet pracovnch hodnot ve velk ekonomice je sloit kol; musme vdt, jak je sloit. Pklad, kter uvd Nove, vyvolv dojem obrovsk a nezvldnuteln sloitosti vyluujc jakoukoli dal diskusi o tto otzce. (Mli bychom zdraznit, e Nove nen s touto svou nmitkou zdaleka osamocen. Mezi oponenty socialismu jsou tyto argumenty bn. Citujeme Novea, abychom ukzali, e dokonce i ekonomov s levicovmi sklony maj tendenci dvat ruce vzhru tv v tv sloitostem socialistickho plnovn.) My ovem potebujeme poznat zkony urujc, jak dlouho bude trvat vpoet pracovnch hodnot v ekonomikch s rznm stupnm sloitosti. Je asi nemon sestavit takov pln (nebo vypotat pracovn hodnoty) run, ale z toho nevyplv, e by se tak nedalo uinit pomoc pota. Abychom si o tom mohli udlat sudek, musme zjistit kvantitativn vztahy mezi rozsahem ekonomiky, kterou chceme plnovat, a mnostvm potebnho potaovho asu. Podobn vpoty jsou pedmtem jedn sti nauky o potach, kter se nazv teorie komplexity.

Mylenka komplexity
Teorie komplexity se zabv otzkou, kolik jednotlivch krok je zapoteb k proveden njakho vpotu. Poet takovch krok se zhruba rovn potu instrukc, kter je teba provst pi vpotu v potaovm programu. Jako pklad uveme nsledujc problm. Dostanete balek 99 karet. Karty jsou oznaeny sly od 1 do 99, v balku jsou v libovolnm poad. Mte za kol uspodat je ve vzestupnm poad. Jak to udlte? Jedno z monch een se d nsledujcmi pravidly. 1. Porovnejte prvn kartu balku s druhou. Pokud m prvn vy slo, ne druh, pehote jejich poad. 2. Opakujte krok 1 s 2., 3., 4. prem karet atd., a dojdete na konec balku. 3. Pokud je balek ve sprvnm poad, skonete. Pokud ne, vrate se ke kroku 1. Jak dlouho bude pitom trvat uspodn balku? To zvis na vchozm rozloen karet. Nejlep ppad nastane, kdy je balek sprvn uspodn u na samm potku. Pak bude stait jedno kolo, to jest 98 srovnn. Nej108

PROBLM MTKA
Ve sv knize The Economics of Feasible Socialism (Ekonomika uskutenitelnho socialismu) vydan v roce 1983 zdraznil Alec Nove vznam ob43 Jde o velmi jednoduch pklad s pouhmi dvma vstupy a dvma vstupy. V reln ekonomice by lo o statisce rznch komodit. Princip ovem zstv stejn bez ohledu na rozsah ekonomiky. Z tabulky vstup a vstup lze odvodit soustavu linernch rovnic L1 + I11 v1 + I12 v2 + I13 v3 + + I1n vn = Q1 v1 L2 + I21 v1 + I22 v2 + I23 v3 + + I2n vn = Q2 v2 Ln + In1 v1 + In2 v2 + In3 v3 + + Inn vn = Qn vn kde Li je mnostv prce spotebovan v i-tm oboru, Iij je mnostv vstup oboru j pouit v oboru i, vi je pracovn obsah jednotky produkce v oboru i a Qi je celkov vstup oboru i. Mme n rovnic s n neznmmi, hodnotami vi. Protoe se poet neznmch rovn potu nezvislch rovnic, meme z nich v zsad neznm vi vypotat. Ale prv to jsou pracovn obsahy vech statk, o kter nm jde.

107

hor je, kdy je balek na potku uspodn sestupn. Prvn karta balku m slo 99. Po proveden kroku 1 se dostane v balku na 2. msto, krok 1 se pak opakuje tak dlouho, a karta doraz na konec balku. To se stane po 98 opakovanch krocch 1. Z toho plyne, e pi jednom prchodu balkem se dostane na sprvn msto jedna karta. Na zatku jsme mli na nesprvnch mstech vech 99 karet. Balek tedy musme projt 99-krt, co znamen celkem 99 x 98 srovnn. Pokud bychom mli 50 karet, bylo by teba 49 x 50 krok. Poet operac bude v nejhorm ppad piblin rovn slu n2, kde n je poet karet. V jazyce vdy o potach kme, e tato technika m asov d n2. Znamen to, e as potebn na vyeen problmu bude dov rovn druh mocnin n. Existuje lep een. 1. Rozdlte balek na 10 hromdek tak, aby v nich vechny karty mly stejnou posledn slici 0,1,2, nebo 9. 2. Vytvote nov balek tak, e hromdky slote za sebou ponaje hromdkou 0 a kone hromdkou 9. 3. Znovu rozdlte balek na 10 hromdek podle prvnch slic na kartch, zanete pitom na spodku balku. 4. Opakujte krok 2. Tm je balek je uspodn. Pi pouit druh metody se na kadou kartu musme podvat pouze dvakrt. Poet krok se tedy rovn 2n, kde n znamen poet karet. Metoda je zejm mnohem rychlej, ne pedchoz. kme, e m asov d n. Problmy s asovm dem n se e snadnji ne problmy s asovm dem n2. Nejhor jsou takov problmy, kter k een vyaduj exponenciln poet krok. Exponenciln problmy se veobecn povauj za pli sloit pro praktick vpoet s vjimkou velmi malch hodnot n. Chceme-li prozkoumat problm ekonomickho plnovn a proveditelnosti potebnch vpot na potach, musme stanovit asov d tchto vpot a objem vstupnch dat (n).

Zjednoduen problmu pracovn hodnoty

Vrame se k otzce vpotu pracovnch hodnot vech komodit v njak ekonomice. Podmnky vroby lze znzornit pomoc tabulky vstup a vstup a tak u ve uvedench pklad lze odvodit soustavu rovnic. Je zejm, e tyto rovnice jsou v zsad eiteln mme stejn poet rovnic, jako poet hledanch pracovnch hodnot. Otzkou je, zda je mon takov systm vyeit prakticky.

Standardnm zpsobem een soustavy linernch rovnic je Gaussova eliminan metoda44 popisovan v bnch uebnicch. Tato metoda dv pesn vsledky za dobu, kter je mrn tet mocnin potu rovnic (viz Sedgewick, 1983, kapitola 5).45 Pedpokldejme, e poet rznch vstup v ekonomice, kter se m plnovat je dov rovn milionu (106) V takovm ppad by Gaussova eliminan metoda pi aplikaci na tabulku vstup a vstup vyadovala tet mocninu 106, neboli 1018 (milion milion milion) vpoetnch krok, z nich kad by se skldal dejme tomu z deseti jednoduchch potaovch instrukc. Pedpokldejme, e bychom mli k dispozici modern japonsk superpota jako je Fujitsu VP200 nebo Hitachi S810/20. Jak dlouho by trvalo een problmu? Tyto stroje maj pi prci na velkch datovch souborech vkon zhruba 200 milion aritmetickch operac za vteinu (viz Lubeck et al., 1985).46 as potebn na vpoet vech pracovnch hodnot ve zmnn ekonomice by tedy byl piblin 50 miliard vtein, neboli 16 tisc let. Je zejm, e takov een pro svou pomalost vbec nepichz v vahu. Pokud narazme na podobn problm mtka, bv asto vhodn peformulovat kol jinm zpsobem. Tabulka vstup a vstup njak ekonomiky bude mt prakticky vtinu polek przdnch. Ve skutenosti potebuje kad produkt pi sv vrob v prmru jen nkolik destek, v krajnm ppad stovek vstup, rozhodn ne milion. Vzhledem k tomu bude vhodnj vyjdit systm nikoli jako matici, ale jako vektor, jeho sloky tvo dl seznamy vstup. Objev se pak zkratky, ktermi lze dojt k vsledku rychleji. Meme pout jin pstup, metodu postupnho pibliovn. Zkladn mylenka spov v tom, e jako prvn piblen budeme ignorovat vechny vstupy do procesu s vjimkou pmo vynaloen prce. Tak dostaneme prvn aproximativn odhad pracovn hodnoty kadho produktu. Tento odhad bude pli nzk, protoe ignoruje vechny nepracovn vstupy do produknho procesu. Abychom zskali druhou aproximaci, pidme nepracovn vstupy ohodnocen pomoc pracovn hodnoty vypotan v prvn
Zanme s n rovnicemi o n neznmch. Tuto soustavu lze redukovat na n-1 rovnic o n1 neznmch tm, e ke kad z prvnch n-1 rovnic piteme vhodn zvolen nsobky n-t rovnice. Tento postup opakujeme, a zbude jedin rovnice s jedinou neznmou. Tuto rovnici lze okamit vyeit. Vsledek dosadme do bezprostedn pedchzejcho systmu 2 rovnic se 2 neznmmi atd. 45 Lze to ukzat jednoduchm sudkem. Pro kadou z promnnch musme provst n(n-1) vynsoben. Eliminovat musme n promnnch, tud komplexita problmu je du n3. 46 Je teba mt na pamti, e potaov technologie uinila od poloviny 80. let podstatn pokroky. V polovin 90. let vrobci vyslovovali nadji, e budou schopni vytvoit stroje o vkonu 1 milion milion operac za vteinu.
44

109

110

fzi. Tm se dostaneme o krok bl ke skutenm pracovnm hodnotm. Opakovnm tohoto procesu dostaneme een s poadovanm stupnm pesnosti. Pokud pm pracovn vstupy tvo zhruba polovinu hodnoty prmrnho produktu, pak kad nov kolo aproximace zv pesnost een o jedno cifern msto v binrn soustav. Odpov sprvn na tyi cifern msta v desetinn soustav (co je lep, ne doke trh) bude vyadovat piblin 15 iteranch kol. asov d komplexity tohoto algoritmu47 je mrn potu produkt vynsobenmu prmrnm potem vstup na produkt a danm potem pesnch cifernch mst vsledku. Za ve uvedench pedpoklad by superpota zvldl takov vpoet nikoli za tisce let, kter by vyadovala Gaussova eliminan metoda, ale v prbhu nkolika minut.48

PIKOV TECHNICK EEN A EEN STEDN ROVN

Vpoet pracovnch hodnot pro celou ekonomiku lze dnes pomoc nejmodernjch pota provst za nkolik minut. Tyto potae jsou drah, ale ne natolik, aby se o nich nedalo uvaovat. U dnes se pouvaj k pedpovdn poas, projektovn atomovch zbran, zkoumn nalezi ropy a v jadern fyzice. Nebylo by nerozumn dt nrodnmu plnovacmu adu stejnou vpoetn kapacitu, jakou m meteorologick sluba. A donedvna mlo monost vyuvat superpotae jen nkolik zem, pedevm USA a Japonsko. Britnie u je tak schopna stavt stroje s touto kapacitou na principu vysoce paralelnch procesor: Edinbursk univerzita prv stav stroj s kapacitou
Slovo algoritmus vzniklo zkomolenm jmna al-Kowarzimiho, perskho matematika z devtho stolet, kter napsal knihu propagujc pouvn hindskho desetinnho systmu pro jednoduch aritmetick vpoty. To, emu kme koln aritmetika se v dob svho zavdn v Evrop nazvalo algoritmika. V aritmetice se tehdy pouval abakus (poetn tabulka podobn potadlu pozn. pekl.) a msk seln systm. Podstatnou vhodou algoritmiky bylo, e vychzela z nkolika prostch pravidel a zkladnch tabulek pro stn a nsoben, kter se po rutinnm zvldnut daly pouvat na sla libovoln velikosti. Obecnji znamen algoritmus proceduru sloenou z ady nslednch krok, kter lze aplikovat bez dalho usuzovn a dojt tak k uritmu een. Pkladem algoritmu je postup pi delm dlen sel nebo vpotu druh odmocniny. Z formlnho hlediska je algoritmus opakovan procedura, u n lze dospt k een problmu v konenm potu krok. Pokud lze problm vyjdit algoritmem, lze ho vyeit strojem. 48 Hodgson (1984, str. 170) se domnv, e nejlep metoda een tabulky vstup a vstup vyaduje n2 vpoetnch krok. I kdy pro toto tvrzen neuvd dn vysvtlen, pedpokldme, e musel potat s pouitm njak iteran techniky (jinak by komplexita byla rovna n3), ale neuvdomil si, e matrice koeficient tabulky vstup a vstup bude obsazena jen dce. Pokud lpe vyuijeme strukturu dat, komplexita se podstatn sn, jak dokazujeme ve.
47

10 000 milion instrukc za vteinu. V SSSR se v roce 1988 pracovalo na nkolika projektech vvoje podobnch superpota, ale nezd se, e by nkter z nich dospl do stadia sriov vroby (viz Wolcott a Goodman, 1988). Stoj ovem za zmnku, e v podstat stejnch vsledk lze doshnout i s technologi znan ni rovn. Strun nartneme, jak by se to dalo udlat. een stedn rovn mus mt tyi sousti. Prvn z nich je teletext, kter zn britsk veejnost pod nzvy Cefax a Oracle. Jsou to veejn informan sluby vyuvajc volnou st frekvennho spektra televiznch stanic k penosu strnek digitlnch informac vnovanch zpravodajstv, sportu, poas atd. Druhou slokou je veejn telefonn s. Tet tvo osobn pota s adaptrem pro pjem teletextu, co stoj dohromady pi dnench cench nkolik stovek liber. tvrtm prvkem je univerzln systm kdovn produkt, kter byl vyvinut pro poteby maloobchodu. Tyto kdy jsou sla nachzejc se pod rovm kdem a najdete je prakticky u veho prodvanho zbo. S vjimkou zcela malch firem se u staly bnou prax analzy nklad, provdn na osobnch potach pomoc tabulkovch procesor. V na hypotetick socialistick ekonomice by kad vrobn jednotka vytvoila pomoc tto softwarov aplikace model svho vlastnho produknho procesu. Do tohoto potaovho modelu by se zadvaly daje o mnostv spotebovan prce za pedchoz tden, mnostv vech ostatnch vstup a celkovm objemu vstup. Na zklad aktualizovanch daj o pracovnch hodnotch rznch vstup by tabulkov procesor rychle vypotal pracovn hodnoty vlastnch vstup. Odkud by se vzaly aktualizovan pracovn hodnoty? Na teletextu by je neustle vyslala veejnoprvn televize. Jestlie jako pedtm pedpokldme milion rznch produkt, mohl by teletext vyslat revidovan pracovn hodnoty kadch 20 minut. K identifikaci produkt by slouily jejich univerzln kdy. Osobn potae by sledovaly zmny hodnot a podle nich by aktualizovaly vlastn potaov model. Jestlie osobn pota na pracoviti zjist, e se z njakho dvodu zmnila pracovn hodnota produktu vyrbnho vlastnm podnikem, pipoj se na centrln pota teletextu a tuto zmnu nahls. Takov zmny mohou bt zpsobeny zmnami technologie vroby v samotnm podniku nebo zmnou hodnoty nkterho ze vstup zjitnou z vysln teletextu. Cel systm by fungoval jako obrovsk distribuovan superpota, neustle zjiujc pracovn hodnoty metodou postupnho pibliovn. Akoli tento pstup vyuv levnou a jednoduchou technologii, m ve srovnn s centralizovanm superpotaem nkolik vhod.Nejene provd vpoty, ale tak shromauje data, co jak je veobecn znmo je jeden 112

111

z nejobtnjch aspekt kadho plnovacho systmu. Za druh by takov systm byl mnohem robustnj. Jestlie bude mt poruchu nkolik malch pota, daje o pracovnch hodnotch nkterch produkt mohou mrn zastarvat, ale systm jako celek peije. Jedinm zranitelnm bodem by byl centrln vyslac systm teletextu, kter by ovem byl mnohem levnj, ne centrln superpota, take by mohl bt zlohovn potebnmi stroji. Pomoc takovho distribuovanho vpoetnho systmu by mla kad produkn jednotka k dispozici daje o souasnch nkladech spoleensk prce na sv vrobky, daje aktualizovan ne-li kadou minutu, tak urit kadou hodinu. Tedy podstatn rychleji, ne jak to doke jakkoli kapitalistick trh.

KAPITOLA 4 ZKLADN POJMY PLNOVN

Mylenka pln plnovan ekonomiky nen v md. Kdy sledujeme souasn stav svta, meme snadno zskat dojem, e hospodsk plnovn je ideou, jej as pominul. Ekonomick rst v USA sice slbne a ve Spojenm krlovstv po odchodu Thatcherov maj pznivci nespoutanho trhu mn dvod k sebedve, ne kolik se jich zdli mt v 80. letech, ale na druh stran nkdej elezn opony dolo k plnmu zhroucen plnovanch ekonomik sovtskho typu. I kdy m kapitalismus zcela zejm zvady, zd se, e plnovn nenabz dnou alternativu. Sebedvra socialist doshla historicky nejniho bodu. Plaveme proti proudu, ale jsme pesvdeni, e z dobrch dvod. Selhn hospodskho plnovn v tradinm sovtskm stylu nebylo iluzorn, ale nabzej se dva protiargumenty. Zaprv, systm oputn v Rusku byl jednou konkrtn realizac plnovn. Byl to systm utven potebami vojensk vroby ve stt zavleenm do zvod ve zbrojen, systm vychzejc z mnohem ni rovn hospodskho rozvoje, ne jakou mli jeho neptel nejdv Nmecko, pak USA. Zvody ve zbrojen a s nimi spojen obchodn embarga byly soust oteven a mysln politiky USA usilujc o zhroucen SSSR. Militarizovan struktura sovtsk ekonomiky nebyla podstatnm rysem socialismu o nic vc, ne je militarizace ekonomiky Izraele podstatnm rysem kapitalismu. Mon jsou i jin modely a na snahou je pedloit nrt systmu, kter doke efektivn uspokojovat pn spotebitel a souasn dit ekonomiku smrem k rovnosti, sociln spravedlnosti a udritelnmu zalenn do ivotnho prosted na planet Zemi. Zadruh povaujeme cenu, kterou je teba platit za nov drav kapitalismus, za spoleensky nepijatelnou a oekvme, e tento nzor bude sdlet stle vce lid. Deformovn distribuce pjm, bohatstv a ekonomick bezpenosti smrem ke stle vt nerovnosti, zanedbvn socilnho zabezpeen a veejnch statk, pekotn drancovn ivotnho prosted vechny tyto negativn odkazy ry Reagana a Thatcherov bude teba napravit. Jsme pesvdeni, e nov socialistick plnovac systm je formou ekonomiky, kter m nejvt nadji na een tchto hluboce zakoennch problm. V tto kapitole pedstavujeme vlastn koncepci zmnnho novho systmu plnovn. Probrme hlavn obecn rysy hospodskho plnovn a ukazujeme, v em se li od rys kapitalistick ekonomiky. V nsledujcch kapitolch pak podrobnji popeme plnovac mechanismy, u nich lze podle ns nejspe oekvat, e budou funkn a efektivn. Ukeme, v em se odliuj od tradinho byrokratickho plnovn v SSSR a jakou lohu 114

113

v nmi navrhovan alternativ mohou sehrt pozoruhodn schopnosti nejnovj generace pota.

PLNOVN A REGULACE
Plnovn meme povaovat za soust teorie regulace, kter zkoum, jak se reguluj rzn systmy. Pedmtem teorie regulace bv nejastji zen automatizovanho prmyslovho podniku. Proces automatick regulace se obvykle znzoruje smykou zptn vazby; pkladem takovho systmu se zptnou vazbou me bt regultor stednho topen. Jeho kolem me bt udren vhodn teploty na pracoviti v prbhu pracovn doby, dejme tomu od devti rno do esti odpoledne. Tuto poadovanou teplotu meme povaovat za plnovac cl. Vstupem podniku (v naem ppad systmu stednho topen) je okamit teplota v budov, kter se porovnv s clovou teplotou a chybov signl (rozdl mezi okamitou a douc teplotou) se posl zpt do regultoru. Ten pak ovld ptok paliva do kotle stednho topen a tm reguluje teplotu v budov. Hrub regultor stednho topen se omez na zapnn nebo vypnn dodvky paliva podle toho, je-li teplota ni, nebo vy ne clov teplota. Vsledkem je kolsn teploty znzornn na obr. 4.1.
Obrzek 4.1: Hrub regultor

Pot s tmto druhem regultoru je, e neum pedjmat a nebere v vahu, jakm zpsobem reaguje budova. Dokonalej regulan systm by musel znt parametry budovy. Vdl by, jak je tepeln vkon kotle, jak jsou ztrty tepla zpsoben prostupem stnami a okny, znal by specifick teplo budovy. Vychzeje z rozvrhu vytpn by pak vdl, kdy m zapnout topen, aby bylo v budov dostaten teplo u v 9 rno. Dokzal by tak vypotat, jak postupn pikrcovat kotel podle toho, jak se teplota v mstnostech bl zadan hodnot, aby nebylo pli horko. Dokonalej regultor by mohl zajistit prbh teploty znzornn na obr. 4.2.
Obrzek 4.2: Dokonalej regultor

teplota

snen vkonu kotle 20C

vypnut kotle

sprvn teplota

10C

teplota

pli horko

kotel zapnut naplno

20C

10C pli chladno

V naem pklad se topen zapn v 9 hodin dopoledne, ale budov je dostaten teplo a v 10. Pak se budova njakou dobu pehv, a se topen vypne. Budova pak chladne, a se v 11.30 topen opt zapn, co vede k dalmu peht kolem 12.30. Teplota kols dl po cel zbytek dne. Podobn systm vytpn pracovit znme vichni ze sv vlastn zkuenosti. 115

V tomto ppad by musel bt regultor sloitj, ne pouh kombinace hodin a termostatu, jakou najdeme ve vtin systm stednho vytpn. Mus mt intern model jm regulovanho systmu a asov rozvrh doucch teplot. Podle toho, co v o regulovanm systmu, pak vytvo pln zajiujc dodren rozvrhu. Zapne systm o pr hodin dve, aby bylo dostaten teplo, a vas ho ztlum, aby se nepetplo. Doke to dky tomu, e pomoc internho modelu simuluje, jak se bude reln systm chovat pi rznch zmnch vstup. Tato schopnost intern simulovat chovn a charakteristick vlastnosti regulovanho systmu mu umouje, aby nepostupoval metodou pokusu a omylu jako prvn regultor. Existuje zde analogie s fungovnm trn ekonomiky. Kapitalistick podniky reaguj na signly trhu, jako je pomr mezi cenou a nklady vroby. Podle tchto signl pizpsobuj svoji vrobu s obecnm clem, aby maximalizovaly zisk. Model zen je v tomto ppad stejn, jako u hloupho re116

gultoru stednho topen: jenom reaguje, neum pedjmat. Proto mus nutn dochzet k ekonomickm vkyvm a nestabilit. Ve skutenosti je situace jet hor, protoe nen dn dvod pedpokldat, e by velk poet podnik, z nich kad reaguje na odlin zptnvazebn signly, byl schopen njakho logickho a clevdomho chovn. I hloup systm stednho topen m urit a jasn celkov cl. V trn ekonomice takov cl neexistuje. Zejmna nemohou slouit jako cl nebo dc vstup pn spotebitel, protoe se mohou uplatnit pouze tehdy, jestlie spotebitel maj k dispozici penze na nkup vc. Kupn sla spotebitel je vak vnitn ekonomickou promnnou, kter sama kols v dsledku nezamstnanosti, podmnek na trhu vr atd. Je to podobn, jako kdyby nastaven termostatu zviselo na tom, jak je spoteba paliva v kotli. Adam Smith piel s mocnou metaforou neviditeln ruky trnch sil. Podle n se pedpokld, e kdy jednotliv firmy budou sledovat vlastn zisk a spotebitel sv soukrom vhody, vsledkem bude systm jakoby nastaven na maximalizaci blaha vech zastnnch. Modern teoretick analzy celkov rovnovhy vak ukzaly, jak velk omezen mus platit, aby se ekonomika chovala podle Smithovch pedpoklad (viz Hahn, Frank Equilibrium and Macroeconomics, Oxford: Basil Blackwell, 1984). Ekonomick djiny 20. stolet se svmi epizodami masov nezamstnanosti, pdiv inflace a nien ivotnho prosted pak nzorn ukzaly, e nelze spolhat na to, e by hra trnch sil vedla ke spoleensky doucm vsledkm.

blmy druhho du, tkajc se fungovn samotnho ekonomickho mechanismu. Tot plat o nezamstnanosti. Nezamstnanost bezpochyby nepmo ovlivuje uspokojovn poteb. Nezamstnan jsou postieni poklesem ivotn rovn a tot, i kdy mn zeteln, plat pro obyvatelstvo jako celek v dsledku ztrty statk, kter mohly bt vytvoeny, pokud by nezamstnan produktivn pracovali. Ale i zde jde o problm, kter vznik v dsledku institucionln struktury kapitalistick ekonomiky. Lid mohou bt nezamstnan a poteby mohou zstat neuspokojeny, piem stroje a zazen potebn k jejich uspokojen zahlej, protoe firmy si spotaly, e uspokojovn tchto poteb nepinese zisk. Jedinm clem prvnho du, kter kapitalistick vldy vytyuj pro ekonomiku, je tempo rstu. To ovlivuje agregtn schopnost ekonomiky uspokojovat poteby, ale v procesu agregace lze ukrt spoustu vc. Co vlastn znamen tempo rstu? Reln rst se bn chpe jako rst celkov penn hodnoty vstup minus inflace. Co to znamen ve skutenosti, je ovem jin vc. D se ci, e jestlie ekonomika roste tempem 5 procent, naroste za rok o 5 procent tak lidsk tst? Co kdy k rstu dochz na kor kvality ivota nebo spoleensk rovnosti? Co kdy se za tento rst plat zneiovnm vzduchu a moe? Do jak mry men vstupy ekonomiky skuten pispvaj ke tst? Lze vbec ci, e rst reklamy nebo pjovn penz skuten zvyuje n spokojenost krom lid, kte z toho maj pm zisk?

KAPITALISTICK CLE DRUHHO DU

Jestlie pn spotebitel nesehrvaj v kapitalistickm systmu lohu vnjho dcho vstupu, me tuto roli hrt vldn politika? Pouze ve velmi omezenm smyslu, protoe typick ekonomick cle, kter si ped sebe stav kapitalistick vldy, jsou druhho du. Nejde u nich o pm uspokojovn pn a poteb lid, msto toho se zamuj na vlastnosti a nedostatky samotnho hospodskho systmu. Tak napklad inflace a platebn bilance, co jsou dva hlavn cle vldn politiky, se pmo netkaj lidskch poteb. U inflace jde o to, jak sla spojujeme se statky; je to problm men. K inflaci me dojt v podmnkch velk materiln chudoby, jak tomu bylo v n ve 40. letech 20. stolet, nebo v dobch pomrn hmotn prosperity jako v Britnii let sedmdestch. Hodnota inflace sama o sob nm vbec nek, do jak mry ekonomika uspokojuje lidsk poteby. Platebn bilance je tak jev druhho du; udv stupe, v jakm se oban a vlda njak zem stvaj dlunky nebo viteli zbytku svta. Je to agregt smluvnch vztah, kter tak nen mrou toho, jak dalece jsou uspokojovny poteby obyvatelstva. To neznamen, e inflace a obchodn bilance nen dleit, ale e jsou to pro117

JAK BY BYLY CLE PRVNHO DU?

Dvme pednost takov charakteristice socialistickho hospodskho plnovn, kter se sousteuje na schopnost plnovacho systmu prosazovat v procesu ekonomickho vvoje cle, k nim se dosplo demokratickm rozhodovnm. Zvame, jak druh politicky stanovench cl by plnovan ekonomika mla dokzat trvale sledovat. Historicky prvnm clem plnovn v socialistickch ekonomikch bylo prosazen programu intenzivn industrializace jako prostedku k dosaen kolektivn bezpenosti a vytvoen infrastruktury, kter by byla schopna zajistit rst socilnch vdaj a individuln spoteby. Podle pelivch vzkum Paula Gregoryho (Gregory, Paul Socialist and Nonsocialist Industrialisation Patterns: A Comparative Appraisal, New York: Praeger, 1970) lze sotva pochybovat o tom, e plnovan ekonomiky byly schopny dosahovat vyho tempa industrializace ne trn ekonomiky ve srovnatelnm stadiu vvoje. Pro ekonomiku, kter u byla industrializovna, by se ovem socialistick plnovn mlo zamit mj. na nsledujc ekonomick cle.

118

1. Celkov rst kulturn a ivotn rovn lid, s drazem na pslunky dlnick tdy po tu dobu, dokud bude dlnick tda jako zeteln skupina existovat. To zahrnuje roziovn a zkvalitovn socilnho zajitn (kolektivn spoteby), zvtovn vbru a zvyovn kvality spotebnho zbo, obecn zkracovn pracovn doby a nrst volnho asu, jako i snahu uinit samotnou prci pjemnj a osobn uspokojivj. 2. Vytyen dlouhodob vvojov drhy s ohledem na omezenost zdroj, tj. trajektorie ekonomickho rozvoje, kter bude respektovat ekologick omezen a nebude do budoucna vytvet neeiteln problmy v dsledku vyerpn zdroj nebo destrukce ivotnho prosted. 3. Zmna ekonomick struktury tak, aby zaruovala skutenou ekonomickou rovnost pohlav cestou postupnho odstraovn patriarchlnch ekonomickch forem. 4. Sniovn nerovnosti mezi tdami a regiony (a v mn vyvinutch ekonomikch tak mezi mstem a venkovem). Je zejm, e tyto cle jsou znan obecn (i kdy jsou konkrtnj ne typick ekonomick cle kapitalistickch vld). Bude je teba dle specifikovat v rmci tvorby operanho plnu. V nsledujc sti budeme zkoumat rzn aspekty tohoto procesu.

ROVN PLNOVN
Rozhodovn inn pi plnovn lze rozdlit do t rovn: makroekonomick plnovn, strategick plnovn a detailn plnovn vroby. Tyto rovn navzjem souvisej nsledujcm zpsobem. Zaprv makroekonomick plnovn stanov nkter obecn parametry, ktermi se d vvoj ekonomiky v ase. Konkrtn v nm jde o rozepsn celkov produkce (nebo, podle ns sprvnji, rozepsn celkov pracovn doby) na rzn vysoce agregovan kategorie koncov spoteby. Jak velk st prce spolenosti se m vnovat na vrobu spotebnch statk? Kolik na zajitn spoleenskch statk jako je zdravotnictv, vzdlvn, nebo socializovan pe o dti? Kolik na akumulaci vrobnch prostedk s clem zvtit do budoucna vrobn kapacitu ekonomiky? A kolik (pokud vbec) na splcen zahraninho dluhu nebo nkup zahraninch aktiv? Na tyto otzky mus dt makroekonomick plnovn odpov. Mus tak vyeit otzku, jak intenzivn se m vyuvat existujc vrobn kapacita ekonomiky. Odpov toti nezn nutn a na maximum, pokud zrovna nen vlka. Kapitalistick vlda se napklad me rozhodnout omezit agregtn poptvku a vyvolat nezamstnanost, aby snila inflaci i to je svho druhu makroekonomick pl119

novn. Socialistick plnovac ad nebude mt zjem na vytven nezamstnanosti, ale tak nemus chtt, aby obyvatelstvo pracovalo tak tvrd, jak jen lze. Pomr mezi produktivn prac a volnm asem je vc kompromisu a makroekonomit plnovai budou v tomto ohledu muset brt v vahu pn lid, a budou urovat, kolik pracovn doby m bt k dispozici pro rozlin ely. Zadruh je zde strategick pln, kter se zabv zmnami prmyslov struktury ekonomiky. Jestlie se pedpokld, e tolik a tolik pracovn doby bude vnovno na pozen veejnch statk, tolik na spotebn statky a tolik na vrobn statky, pak otzka zn, kter konkrtn odvtv bude teba rozvjet a za pouit jakch technologi. Kter typy statk bude teba importovat, protoe je lze jinde vyrobit levnji? Kter obdob maj bt v dlouhodob perspektiv utlumena? V rmci strategickho plnovn je nutno vyeit otzky jako nap. ekologick dopady rznch prmyslovch odvtv a technologi nebo vhodn kritria pro posuzovn potencilnch investinch projekt. Zatet, v rmci vytvoenm makroekonomickm a strategickm plnem se provd detailn vrobn plnovn tkajc se pesn alokace zdroj: kter specifick statky je teba vyrobit a v jakm mnostv, s pouitm jakho mnostv prce, na kterch mstech? Kter produkn jednotky maj dostvat vstupy od jinch a od kterch konkrtn? Atd. atd. Vldy v kapitalistickch ekonomikch jsou schopny provdt do urit mry makroekonomick a strategick plnovn prmyslu (mimo vlenou dobu se zejm nepokouej o podrobn plnovn vroby). Protoe ale tyto vldy nemaj vlastnick prvo k hlavnm vrobnm prostedkm, jejich schopnost plnovat je omezen a zvis na spoluprci kapitalistickch podnik a jinch soukromch initel. Uvaujme o makroekonomickm plnovn. Vldy napklad mohou zvit nabdku penz a snit rokov sazby s myslem stimulovat vdaje na investice a tm vyvolat realokaci zdroj ve prospch akumulace vrobnch prostedk. Pokud ale kapitalistick podniky nebudou povaovat investovn za dostaten ziskov, snen rokovch sazeb nemus mt velk inek. Nebo me vlda snit dan v nadji, e se zv celkov vkon ekonomiky a zamstnanost, ale jestlie se spotebitel rozhodnou utratit penze zskan dky daovm levm za importovan zbo, vsledkem me bt namsto domc expanze obchodn deficit. Pokud jde o strategick plnovn prmyslu v kapitalistick ekonomice, mimodnm spchem je pbh japonskho MITI (ministerstva mezinrodnho obchodu a prmyslu). MITI dokzalo prosadit velmi prozrav pravy struktury japonskho prmyslu jako reakci na zmny struktury svtov produkce a konkurennch vhod. Prmyslov obory, kter podle vpot MITI mly nejlep vyhldky na dlouhodob rst konkurenn schopnosti, byly budovny s pomoc vzkumu a vvoje financovanho ze sttnch zdroj. Po120

mrn dobr popis tohoto procesu najdeme v dle Keitha Smitha (Smith, Keith The British Economic Crisis, Harmondsworth: Penguin, 1984). Ukzalo se, e spch MITI nen snadn napodobit. Zvisel toti na ochot kapitalistickch podnik v Japonsku spolupracovat s ministerstvem, a klima spoluprce ve vztahu mezi prmyslem a vldou se ned nastolit zkonem. Socialistick vlda, kter m vlastnick prva k vrobnm prostedkm, by mla bt v zsad mnohem lpe schopna provdt dsledn a inn makroekonomick a strategick plnovn prmyslu. Skutenost, e takov vlda m dost moci, aby mohla utvet tyto aspekty ekonomiky, samozejm nezaruuje, e bude svou moc pouvat moude. Jestlie ale plnovac proces bude oteven diskusi, a to demokratick diskusi kdekoli to bude mon, a jestlie bude systematicky a v co nejvt me vyuvat schopnosti vdeck komunity, lze prvem doufat, e svmi vsledky ped kapitalistick trh. V dalch pti kapitolch rozvineme koncepci plnovn rznmi zpsoby. V kapitole 5 se rozpracovv problematika strategickho plnovn; kapitola 6 stanov poadavky na efektivn detailn plnovn. Kapitola 7 pojednv o makroekonomickm plnovn, kapitola 8 o marketingu spotebnho zbo. V kapitole 9 se zkoum otzka informanch poteb plnovacho procesu jako celku.

KAPITOLA 5 STRATEGICK PLNOVN

Vraz strategick plnovn pouvme jako svho druhu souhrnn termn. V tto kapitole zkoumme adu aspekt plnovn tkajcch se hlavn celkov struktury ekonomiky, kter nespadaj pirozen pod makroekonomick plnovn nebo detailn vrobn plnovn (tmi se budeme zabvat v nsledujcch dvou kapitolch). Nejdleitj otzky, o kterch pojednv tato kapitola, jsou: 1. plnovn struktury odvtv 2. ekologick vahy 3. plnovn investic a asov dimenze vroby 4. plnovn zpsobu distribuce statk a slueb 5. plnovn zemdlsk vroby.

PLNOVN STRUKTURY ODVTV

Je ada oblast, v nich si lze realisticky pedstavit dlouhodob cle produkce jako vsledek politickho rozhodnut: bydlen, doprava, energetika, komunikace, turistika, restrukturalizace prmyslu. V kadm z tchto ppad je teba pijmat rozhodnut tkajc se velkho potu lid. Tak nap. podoba a forma nov bytov vstavby je sprvn zleitost demokratick debaty a rozhodovn. Nebo vezmme otzku osobn dopravy. Rozhodnut o tom, jestli se zem bude spolhat na soukrom automobily nebo na veejnou dopravu, m na spolenost obrovsk a dlouhodob dopad. Pitom suma individulnch soukromch rozhodnut nemus nutn vst ke spoleensky optimlnmu vsledku. V dobch, kdy mstn dopravu ve velkch prmyslovch mstech zajiovaly vlaky a tramvaje, byla jej rychlost v mstskch centrech vy ne dnes. Ti, kdo si mohli dovolit vlastn automobil, zskali vhodu, protoe auto nemuselo zastavovat, aby nabralo dal cestujc. Ale jak aut na ulicch pibvalo, byly astj zcpy a vsledkem bylo zpomalen jak automobil, tak veejn dopravy. Automobil si ovem i v tomto ppad zachoval ped veejnou povrchovou dopravou uritou vhodu, take pobdka k jeho individulnmu pouvn trvala nadle. Tm klesla poptvka po jzd autobusem a tramvaj a tak dolo i ke zhoren tchto slueb. Konenm vsledkem jsou nebezpen a ucpan ulice, zneitn vzduch a dlouh pepravn doby. V tomto ppad spoleensk rozhodovn o podob ekonomiky me pinst podstatn lep vsledky, ne souhrn soukromch rozhodnut.

121

122

Rozhodnut zda roziovat nebo omezovat pouvn automobil m zsadn dsledky pro prmysl. Ve velk zemi zamstnv automobilov prmysl pmo nebo nepmo miliony lid, kte vyrbj automobily a jejich sousti, zajiuj dodvky paliva, servis, stavbu a opravu silnic. Podl vlastnk automobil na obyvatelstvu ovlivuje tak urbanistick een mst a formy maloobchodu. Strategick plnovn by mlo bt schopno brt v vahu tyto okolnosti systematickm zpsobem. Pokud bude pijato rozhodnut, e se pouvn soukromch automobil bude omezovat, pln mus potat s pemstnm pracovnch sil zamstnanch v automobilovm prmyslu. Uveden pklad se tk technologie, kter je u dobe znma. Jin problmy stav ped strategick plnovn prmyslu nov technologie. Kdy se podvme na djiny vvoje prmyslu, vidme adu vln, ve kterch hrly vedouc lohu rzn obory: textiln prmysl, eleznice, tk strojrenstv, chemie, automobily, zbo dlouhodob spoteby, elektronika. spch kad prmyslov ekonomiky zvisel na jej schopnosti rychle rozvjet tyto pionrsk prmyslov obory. Prvn dv vlny vynesly do ela Britnii, tet a tvrt Nmecko, prkopnkem masov vroby automobil a zbo dlouhodob spoteby se staly USA, s elektronikou pelo veden na Dln Vchod. Nov se industrializujc ekonomiky maj pomrn snadn kol: zanaj bez prmyslov zkladny a mohou soustedit vechno sv sil na vstavbu nejmodernjch obor. SSSR tak v obdob 30. a 50. let 20. stolet doshl pozoruhodn spchy v rozvoji tkho prmyslu; o 40 let pozdji doshl Tchaj-wan a Jin Korea podobnch vsledk v elektronice. Tento typ potenho prmyslovho rozvoje se dobe hod pro plnovn, protoe plnovac ady mohou koprovat prmyslovou strukturu vedoucch zem. Pro industrializovanou zemi je restrukturalizace a hledn novch cest mnohem obtnjm kolem. Nen koho napodobovat. Star obory je teba utlumit ve prospch obor, jejich perspektiva zvis na technologii, kterou je jet teba vyvinout. To vyaduje pedvdn: do ppravy pln je teba promtat vsledky soudobho vdeckho vzkumu do budoucnosti, kdy na nich budou spovat cel prmyslov obory. Je teba urit, jak znalosti, technologie a dovednosti k tomu budou zapoteb a tak vytvoit vzkumn a vvojov organizace, kter promn vsledky vdy v technologie. Je teba reorganizovat vzdlvn a odbornou ppravu tak, aby produkovala pracovn slu schopnou ovldat tyto nov technologie. Je teba vymyslet a zkonstruovat spotebn produkty vyuvajc tyto technologie. Je teba vynalzt vrobn technologie, vyvinout vrobn zazen a zajistit dodvky, postavit vrobn linky a uvst je do provozu. Pokud nem ekonomika stagnovat, mus se podobn restrukturalizace provdt opakovan, na zklad restrukturalizanch pln pijmanch na obdob 10 a 15 let. Nen jasn, do jak mry me bt takov plnovn demo123

kratick. Znalosti toho, jak technologie budou pravdpodobn relevantn za 10 nebo 20 let, jsou na zatku soustedny v malm spoleenstv vzkumnk a pro lidi bez specilnch znalost je obtn udlat si o takovch otzkch sudek. Bylo by ovem mon, aby technit specialist formulovali urit poet schdnch variant budoucho prmyslovho rozvoje, kter by pak mohly bt pedloeny k veejn diskusi. Sloen plnovacch byr, kter odpovdaj za vypracovn strategickch pln, se mus dit asovm dosahem pslunch pln. Plny na nejdel obdob by mly formulovat mal vbory ekonom s podporou vdc a vzkumnk, kte by dvali k dispozici vsledky sv bn prce. Pro plny s perspektivou 5 a 7 let by bylo teba vytvet vt skupiny ekonom podporovanch vrobnmi inenry. Krtkodob plny by se pak mly sestavovat na zklad mnohem rozshlejch vstup pichzejcch od konstruktr a designr produkt a prmyslovch manaer. Pro spch strategickch pln je klovm prvkem jejich schopnost zaphnout do prce inovaci. To je inherentn paradoxn zleitost, protoe inovace ze sv definice je nepoznateln, dokud k n nedojde. Proces pechodu od nov koncepce k jejmu normlnmu prmyslovmu vyuit vak vyaduje as. Pokud nebude mon plnovat inovan proces na zatku, s postupem procesu bude monost uplatnn plnovn neustle vzrstat. Kad modern prmyslov ekonomika potebuje trval proces umoujc, aby se to, co je zatm neznm, stalo poznatelnm, a aby se poznateln zaalo vyuvat. Vdeck vzkum a vvoj se stvaj odvtvmi spoleensk dlby prce, kter jsou z technickho hlediska relativn nezvisl na dominantn form vlastnictv v ekonomice. Tm nechceme ci, e spoleensk vztahy nemaj dn vliv na proces inovace jejich vliv je nesporn. Ale to, zda je ekonomika socialistick nebo kapitalistick, je podle veho mn dleit, ne cel ada jinch faktor. Inovace je odvtvm dlby prce, v nm se dan ekonomika me specializovat, ale tak nemus. Kapitalistickch zem je mnoho a jejich vsledky pokud jde o prmyslov aplikace novch technologi jsou velmi rozdln. Britnie je stejn znma pro sv nzk tempo technologickch inovac, jako je Japonsko velebeno pro jejich rychlost. Tato skutenost nem jednoduch vysvtlen a jej piny urit nelze redukovat na jednoduchou formulku: m vt svoboda trhu, tm vy stupe inovace. Soust rovnice jsou patrn nevypoitateln prvky nrodn psychologie a kultury postoj spolenosti k novmu. Soubn s tmito nepostiitelnmi vlivy sehrvaj svoji lohu tak objektivn faktory, kter lze identifikovat: jak kvalitn je vzdlvac systm dan spolenosti, jak velk podl nrodnho dchodu se dv na vzkum, kolik na vvoj. Z jinho pohledu jde o to, kolik se vynakld na civiln vzkum a ko124

lik na vojensk. Dleit tak je, zda m spolenost instituce schopn integrovat vechny aspekty vvojovho cyklu od vzkumu s hlavou v oblacch a po konen produkt. Existuj jasn prokazateln vazby mezi stkami, kter spolenost dv na vzdln a civiln vzkum a vvoj na jedn stran, a jejm tempem inovace na stran druh. Zaveden demokratickho plnovacho systmu, v nm by hlavn kapitoly nrodnho rozpotu jako je obrana, vzdln a vzkum a vvoj podlhaly kadoronmu lidovmu hlasovn, nezaru, e se spolenost rozhodne vynaloit na vzkum a vvoj znan stky. Oban jim mohou pisoudit nzkou prioritu s nslednmi dopady na jejich vlastn ekonomiku, bude to ovem vsledek vdom a svobodn volby a nikoli vedlej efekt zkoprsho rozhodovn podnikovch etnch. Aby byl vzkum a vvoj efektivn, mus ve spolenosti existovat transmise, jej emen pohn vechna jeho stadia od zkladnho vzkumu pes aplikovan vzkum a vvoj produkt a po hromadnou vrobu. Ekonomick vsledky asijskho kapitalismu naznauj, e mimodn vznam maj zejmna pozdj fze tohoto procesu. Zpadn kapitalismus m vce zkladnho vzkumu financovanho z veejnch fond, avak pli velk st aplikovanho vzkumu a vvoje produkt je orientovna na vvoj zbran. Jeho vsledek, bojov letouny a rakety, je zzrakem technickho dmyslu, ale schopnost inovovat produkci zbo pro civiln spotebu skoro zcela vymizela. Britnie a USA nebyly v aplikaci novch technologi na videorekordry, motocykly nebo kamery o nic lep, ne SSSR. Zbrojn prmysl byl jedinm odvtvm, v nm veejn financovan aplikovan vzkum a vvoj produkt pokraoval a do stadia vroby. Aby mohla socialistick ekonomika vyut vdu ke zlepen civilnch prmyslovch obor, absolutn prioritou je pro ni vytvoen soustavy civilnch instituc, kter nahrad instituce vojensko-prmyslovho komplexu.

IVOTN PROSTED A PRODN ZDROJE

V kapitole 4 jsme se zmnili o tom, e socialistick ekonomika vyaduje ekologicky zdravou politiku rstu. V tomto oddle probereme nkter konkrtn implikace tohoto cle a posoudme vhody a nevhody trnho a plnovanho systmu ve vztahu k problematice ivotnho prosted. O nkterch dalch relevantnch aspektech pak budeme hovoit v kapitole 14, kde se zamme na povahu vlastnickch vztah nutnch pro peliv hospodaen s prodnmi zdroji. A do tohoto okamiku jsme pedpokldali, e nklady na produkci jakhokoli statku nebo sluby jsou adekvtn vyjdeny celkovou pracovn dobou lid, vynaloenou na produkci. Ve sv nedvn kritice socialistickho plnovn vystoupil Don Lavoie (Lavoie, Don Rivalry and Central Planning, Cam125

bridge: Cambridge University Press, 1985) se starou nmitkou o neschopnosti pracovn teorie hodnoty vypodat se s cenou neobnovitelnch prodnch zdroj. Argumentuje tm, e urovn ceny na zklad pracovn hodnoty si nedoke poradit s prodnmi nebo nepracovnmi vstupy. V trnm systmu maj prodn zdroje svou cenu, kter je zahrnuta do vrobnch nklad; podle pracovn teorie hodnoty jsou zdarma. V dsledku toho pr pracovn teorie hodnoty podhodnocuje cenu statk vyrbnch ze vzcnch prodnch zdroj. Jde opravdu o zvanou otzku. Avak tuto nmitku, kterou pvodn vyslovil von Mises, lze obrtit proti obhjcm trhu, protoe racionln vyuvn prodnch zdroj je nejslab strnkou kapitalismu a (potenciln) nejsilnj strnkou socialismu. Jak se uruje cena prodnch zdroj na svobodnm trhu? Klasick odpov zn, e vyplv z diferenciln pozemkov renty. V tomto ppad jsou marginln pozemky, ropn pole nebo lesy zdarma a nklady marginln pro49 dukce jsou dny pracovnmi vstupy (a v neoklasick teorii tak vstupy kapitlovmi). Avak ropa z marginlnho vrtu je tak zdrojem, kter se ztenuje, a v trnm systmu nem toto ztenovn cenu. Existuje pouze konen mnostv ropy, co ovem jej trn cena nebere v vahu. Ve skutenosti vidme, e kapitalismus bezohledn ni vechny prodn zdroje, kter se staly marginln. Stoj zato pipomenout Marxovu zmnku o americkm pohrani (American frontier), kde kolonist na sv cest z pobench stt na vnitrozemn pln nachzeli stle lep pdu. Protoe se z geografickho hlediska marginln pda stvala nejproduktivnj (a byla navc zdarma, protoe byla ukradena indinm), padla vechna omezen na vyuvn prodnch zdroj. Pouvan zemdlsk praktiky (dn obmna plodin, monokultury) vedly k rychlmu vyerpn pdy. V nejtrnji orientovan ekonomice svta to vedlo ke katastrofln pdn erozi a vzniku pranch pustin. Tot plat pro tbu deva v marginlnch oblastech. Jak na zpadnm pobe Severn Ameriky, tak v dunglch Amazonky nebo Bornea kradou kapitalistick spolenosti mstnm obyvatelm devo a zachzej s nm jako s bezplatnm zdrojem. Lesy, kter vyrstaly po dlouh vky, jsou vymceny za nkolik desetilet. Jedinm ppadem, kdy trn systm vede k pi o pdu a zachovn jej rodnosti je situace, v n existuje tda pozemkovch vlastnk s pjmy pochzejcmi z pozemkov renty a kter m pirozen zjem na jejich zachovn. Technicky to pedpokld diferenciln rentu plynouc z klesajcch vPojem marginln produkce a marginlnch vnos m svj pvod v teorii pozemkov renty. Tam vraz margin (pokraj) znamenal doslovn hranici, kam sahalo zemdlstv. Marginln byla nejhor zem, kter pichzela pod pluh a nakonec.
49

126

nos marginln vroby. Politicky to pedpokld, e tda pozemkovch vlastnk je bohat, politicky kultivovan a podporovan sttn moc. Takov situace vznik pouze za specifickch historickch podmnek. Za kapitalistick ry na vtin svtovch zem dreli zemi pevn chud rolnci nebo lovci a sbrai s velmi malm politickm vlivem. Jejich prodn zdroje byly prost vyvlastnny. Navc o tom, zda je pro pozemkov vlastnky racionln peovat o sv pozemky nebo na nich zat dolovat a pitom zniit pdu atd., zvis na diskontn sazb. Pokud je diskontn sazba50 kladn, m smysl erpat z neobnovitelnch zdroj. Pokud jsou diskontn sazby nzk a stabiln, me bt ekonomicky vhodn investovat do zven kvality pdy, jak to dlala tda britskch pozemkovch vlastnk v 18. stolet. Zde jde ovem o pomalu obnoviteln a nikoli o neobnoviteln zdroje. Vcelku vzato bude trh vdy pltvat marginlnmi zdroji, a vnosy stoupaj nebo klesaj. Bude peovat o pomalu obnoviteln zdroje v obdobch nzk diskontn sazby v kombinaci s klesajcmi marginlnmi vnosy. Bude ale vdy vyerpvat neobnoviteln zdroje. Zaveden pipsanch rent51, prosazovan sovtskmi reformtory je ekvivalentn provdn vpot pracovn hodnoty na zklad marginlnch namsto prmrnch nklad, a to za pedpokladu klesajcch vnos prce. Avak vzhledem k ve uvedenm argumentm nebudou pipsan renty za socialismu o nic innjm nstrojem pe o zdroje, ne jsou reln renty za kapitalismu. My zastvme radiklnj stanovisko, podle nho je ekologick destrukce nutnm dsledkem kadho ekonomickho rozhodovacho mechanismu, tj. kadho rozhodovacho mechanismu zaloenho na jedin clov funkci. dn rozhodovac procedura zaloen na cench nedoke zprostedkovvat informace o dsledcch zvolenho jednn pro ivotn prosted, protoe tyto dsledky jsou komplexn a nedaj se redukovat na etn poloku. Kad nekvalitativn posuzovn ekologickch dopad je zavdjc. Ekologick dopady dan akce je teba urit vdeckm vzkumem a rozDiskontn sazba je abstrakc pojmu rokov mry. Pokud mi v kapitalistick ekonomice nkdo slb, e mi za rok pole potovn poukzku na 1000, m to pro m okamitou hodnotu o nco men ne tisc liber. Pokud bych chtl tyto penze utratit nyn a ne a za rok, musm si vzt na rok pjku. Pedpokldejme, e vrov spolenost si tuje rok 25%. Kdy si v takovm ppad vypjm 800, budu za rok, kdy mi pijde potovn poukzka, schopen splatit tuto pjku plus 200 roku. Budouc pjem 1000 by tak diskontoval souasnou hodnotu 800. Monost takovho postupu je zejm dsledkem existence vrovch stav, ale kapitalistick ekonomie abstrakc odtrhv tuto ideu od jejho institucionlnho rmce a prosazuje ji jako veobecn princip ekonomick kalkulace. 51 Pi pipsan rent v socialistick ekonomice stt jedn, jako by ho tvoili dva soukrom jedinci, majitel pdy a prmyslnk. Stt jako pozemkov vlastnk poaduje od sttu jako prmyslnka rentu za pouvanou pdu. Jeliko stt vlastn jak pdu, tak prmyslov podniky, jde o ist etn operaci.
50

hodnout o nich mus politick boj. Pkladem toho jsou kampan za zastaven prmyslov vstavby na bezch Bajkalu a za zruen pln na odebrn vody ze sibiskch ek k zavlaovn stedn Asie, organizovan vdeckou komunitou v SSSR. Nikde nen zarueno, e se o tchto otzkch bude rozhodovat moude. Maximln lze poadovat, aby existovaly politick podmnky umoujc svobodnou a informovanou debatu v tto oblasti souasn se svobodou vdeckho vzkumu a publikovn, a aby konen rozhodnut bylo pijato svobodnm hlasovnm. V kapitalistick spolenosti se skoro vlun pijmaj takov rozhodnut, kter vyhovuj komernm zjmm velkch podnik schopnch kupovat si politick vliv. V socialistick demokracii by se o zsadnch ekologickch otzkch mlo rozhodovat v referendu po dlouhodob a oteven debat v mdich. Jestlie se navrhuje vstavba vodn elektrrny, kter zaplav krsn dol a souasn jedinen msto vskytu nkterch zvat i rostlin, nem dn smysl hledat njak ekonomick vzorec, kter by rozhodl, zda se m tento projekt uskutenit nebo ne. Je to politick a nikoli ekonomick problm. To znamen, e rozhodovn vychz z vdomho stanoven priorit a neme bt redukovno na prost porovnvn sel, a vyjaduj mnostv pracovn doby nebo penz. Otzka vyerpvn zdroj je paradoxn, protoe ke stejnm vsledkm vede jak politika rychlho vyerpn, tak krajn konzervace. Pokud spotebujeme ropu nachzejc se v Severnm moi v jednom velkm rozmachu trvajcm nkolik let, potom o ni pijdou nsledujc generace, ale pokud ji nechme v zemi natrvalo, nikdo z n nebude mt vbec nic. Rozumnou alternativou je naplnovat vyuvn ropy takovm tempem a takovm zpsobem, aby bylo mono jet ped jejm vyerpnm vyvinout nhradn zdroje. Je mlo dkaz, e by to dlal trh. Na druh stran existuj urit dkazy, e se tak systematicky postupovalo v SSSR. Po dobu poslednch ticeti let Sovti dsledn vnovali znan stky na vzkum termojadern reakce v nadji, e zskaj nhradu za fosiln paliva. Na Zpad vznikl zazen jako je Joint European Torus (JET) mla jako pedlohu sovtsk Tokamak. A kdy v roce 1987 poprv odstartovala nov tk nosn raketa Enrgija, proskla na veejnost zprva, e vznamnm clem sovtskho kosmickho programu je rozvoj vyuvn slunen energie.52 Pedpokldalo se napklad, e tyto nosn rakety vynesou na obnou drhu zrcadla, kter budou v zimnch mscch osvtlovat pracovit v Arktid, a e na obn drze budou postaveny solrn elektrrny, kter budou vyslat energii ve form mikrovlnnho vlnn dol na Zemi. Socialistick ekonomika me pikroit k podobnm dlouhodobm projektm v rmci normlnho plnovacho mechanismu. Trn mechanismus
52

Viz The Times, 10.8.1987.

127

128

to dokzat neme. Kapitalistick zem jsou schopny v tto oblasti soutit pouze tehdy, jestlie vytvo speciln sttn organizace napodobujc socialistick plnovn jako je NASA nebo CEGB.

ASOV DIMENZE VROBY

V naich dosavadnch vahch o vyuvn pracovn hodnoty jsme pedpokldali, e ztej pracovn den bude mt stejnou hodnotu jako den odpracovan o 10 let pozdji. Lze namtnout, e je to nerealistick a e takov systm kalkulac by vedl k pijmn projekt s nadmrnou kapitlovou intenzitou. Meme to znzornit na konkrtnm pkladu. Existuje nvrh na vstavbu pehrady s vodn elektrrnou nap stm eky Severn, kter by jednak vyrbla elektinu, jednak nesla dlnici spojujc Anglii s Walesem. Toto dlo by po svm dokonen vyrblo elektinu s velmi nzkmi pracovnmi nklady, protoe palivo m podobu neobvykle vysokho, piblin 7-metrovho rozdlu hladin mezi plivem a odlivem a bylo by tedy zdarma. Velk objem inenrskch prac ale zpsobuje, e nklady na vstavbu jsou vy ne vstavba uhelnch elektrren o stejnm vkonu. Situace je znzornna na obrzku 5.1, v nm se porovnv mnostv prce vynaloen na oba projekty v ptiletch intervalech. Za obdob 30 let bude celkov mnostv prce potebn na vrobu stejnho mnostv elektiny z uhl vt, ne u plivov elektrrny. Pro prvnch 10 let, zahrnujcch obdob vstavby, bude ale cena elektiny z uhl ni. Pokud bychom rozhodovali o vrob elektiny jen z hlediska minimalizace vynaloen prce, jasnm vtzem by byla plivov elektrrna. Ve skutenosti se ale anglick vbor pro vrobu elektiny rozhodl plivovou elektrrnu nestavt, protoe roky, kter by musel platit z pjky na vstavbu pehrady, by pevily sporu paliva dosahovanou v pozdjch letech. Pi ni rokov sazb by rozhodnut vypadalo jinak. Stanoven nklad na ob alternativy na zklad obsahu prce, tj. s pouitm ist pracovn hodnoty, je ekvivalentn pedpokladu, e rokov nebo diskontn sazba je rovna nule. Proti nulov diskontn sazb lze vznst nmitky jak ze subjektivnch, tak z objektivnch dvod. Podle principu, e dnen kol je lep ne pslib kole na ztek, me bt lep uetit na vkonech tento rok, i kdy to bude znamenat vc prce v budoucnu. Takov subjektivn diskontn sazba by se mohla urovat politicky (lid by mohli hlasovat vdy po nkolika letech, jestli chtj diskontn sazbu zvit, snit, nebo ponechat na dosavadn rovni). Mon je ale objektivnj pstup: jako diskontn sazba by se dala pout prmrn mra rstu produktivity. Racionlnm dvodem pro tento postup je, e pokud se za kadch deset let produktivita prce zdvojnsob, pak hodina dnen prce bude ekvivalentn plhodin prce vykonan koncem 90. let. Protoe budoucnost nikdy nememe znt pesn, bylo by nutn odhadovat 129

budouc rst produktivity na zklad jeho nedvn historie. Lze poznamenat, e z tohoto hlediska bylo rozhodnut energetickho vboru nestavt pehradu pes Severn ekonomicky iracionln, protoe vbor ve svch vpotech pouval o hodn vy diskontn sazbu, ne byla skuten prmrn mra rstu produktivity ekonomiky. Tak tento ppad hovo ve prospch argumentu, e racionln ekonomick kalkulace bude reln mon pouze v socialistickm stt.
miliony hodin 2500 uheln elektrrna plivov elektrrna diskontovan uheln elektrrna diskontovan plivov elektrrna

2000

1500

1000

500

0 5 10 15 20 25 asov obdob 30 35 celkem

Obr. 5.1: Dsledky diskontu ve vi 9% pro nklady na dva projekty elektrren

V kapitalistickch ekonomikch je diskontn sazba urovna nhodnmi udlostmi na pennm trhu, kter nemaj nic spolenho s aktulnmi monostmi vroby. Sazba se d spekulativnmi pohyby mezinrodnho kapitlu a nedemokratickmi rozhodnutmi monetrnch instituc; je nestabiln a kols z msce na msc. Pouvn takov promnn v ekonomickm rozhodovn je neobhajiteln jak z hlediska ekonomick efektivity, tak z hlediska demokracie.53

53 Je teba zdraznit, e pouvn diskontn sazby v socialistickm plnovn v dnm ppad nepedpokld existenci pennho trhu, vr a placen roku z vr. Je to pouze parametr pouvan v potaovch programech, jeho pomoc se ohodnocuj sociln nklady rznch alternativ vroby.

130

TRN A NETRN DISTRIBUCE

Jedno strategick rozhodnut ovlivujc celkovou podobu ekonomiky se tk otzky, kter statky maj bt alokovny pmo prostednictvm plnu a kter maj bt v njakm smyslu dny na trh. Potme s pln plnovanou alokac produknch statk, existujc spolen s trhem spotebnch statk. Pesnou povahu tohoto trhu popeme v kapitole 8; jak uvidme, odliuje se zcela od trhu v kapitalistickch ekonomikch v tom, e je podzen plnovit alokaci sociln pracovn doby. Pod ale jet stojme ped otzkou, kudy m pesn probhat dlic ra mezi trn a netrn distribuc, nebo lpe eeno o jak principy se m oprat rozhodovn v tto vci. Tato otzka m tyi dleit aspekty. Probereme je pod tituly prva obanstv, svoboda volby, jak se vypodat s nedostatkem a nklady men.

bude pouvat u potravin, npoj, zbavy, knih, obleen, dovolench a tak dle statk, u nich externality neexistuj nebo jsou nevznamn. Zatmco je z hlediska spolenosti nesmysln nechat sv leny upadat do nevdomosti nebo nemoci, kter by se dalo vyhnout, nebo je nechvat uvznn doma s malmi dtmi, je naprosto rozumn nechal je, aby si vybrali mezi kavirem, vnem, knihami, koilemi nebo vletem do hor.

Jak se vypodat s nedostatkem

Tet aspekt se tk statk, jejich nabdla je relativn stl a kde poptvka pekrauje nabdku pi nulov cen. Vezmme jako pklad pehlcen sek dlnice. Je mon vybudovat novou dlnici nebo rozit existujc, ale bude to trvat uritou dobu a projekt me bt sporn z ekologickch dvod; pro tuto chvli pedpokldejme, e nabdka dlnice je fakticky stl. Pokud nen na pouvn dlnice stanovena dn cena, zahlt se natolik, e nikdo po n nedoke jezdit rychle. V tomto ppad je rozumnm opatenm mtn. Je to zpsob, jak etit vyuvn vzcnho zdroje. Lid, pro n je dleit rychl individuln peprava, zaplat mtn, zatmco jin se mon rozhodnou pro veejnou dopravu. Mta tohoto druhu tak poskytuj uiten informace plnovam. Pedpokldejme, e se zvauje vstavba nov dlnice. Stavebn prce si vydaj velk nklady ve form odpracovan doby. Jestlie je existujc silnice peplnna a pitom se na n nevybr mtn, neznamen to samo o sob, e nov dlnice bude nkladov efektivn. Pokud se ale na n vybr mtn odpovdajc nkladm na novu stavbu a silnice je nadle peplnn, me to bt dvodem ke stavb dalch silnic (pokud pro opan zvr nehovo zvan ekologick dvody). Obecn jde o to, e opozice vi kapitalismu nemus nutn znamenat opozici vi trnm eenm problmu nedostatku mohou se dokonce vyskytnout dobr dvody k tomu, aby byly zavedeny ceny u nkterch statk, kter zatm byly dodvny v souasn spolenosti zdarma (tj. byly financovny z dan).

Prva obanstv
Prvnm principem je, e na statky a sluby, kter tvo zkladn pedpoklady pro plnou ast na vrob a ivot komunity v rmci spolenosti, m mt lovk prvo a e tyto statky a sluby maj bt financovny ze veobecnch dan. Nejdleitjmi pklady jsou kolstv, zdravotnictv a pe o dti (v kapitole 13 ukeme, e soust obanskch prv mus bt tak pstup k televizi s hlasovacm zazenm, co umon plnou ast na politick demokracii). Aby mohl lovk fungovat jako aktivn a produktivn len spolenosti, mus mt dobr vzdln, bt zdrav a zbaven povinnosti zstvat doma po cel den kvli pi o dti. Tyto statky jsou nutn k tomu, aby byla jednotlivcm dna pozitivn svoboda umoujc jim bt pny 54 svho vlastnho ivota. Je navc v zjmu spolenosti jako celku, aby kad jej len byl vzdlan, zdrav a produktivn; kladn inky vzdln, zdravotn pe a pe o dti nejsou omezeny jen na jednotlivce. (eeno jazykem ekonomiky, je zde vnj pnos neboli pozitivn externalita, piem se veobecn uznv, e trhy nepinej optimln vsledky tam, kde externality sehrvaj vznamnou roli.)

Svoboda volby
Druhm principem je, e jakmile jsou vytvoeny zkladn pedpoklady obanstv, jednotlivci (nebo rodiny i obce) maj mt maximln svobodu rozhodovn o tom, v jak podob chtj uvat plody sv prce. Sttn rozdlovn nebo pdly se k tomuto cli hod patn; potebujeme njakou formu trhu, na kterm budou lid moci utratit sv pracovn poukzky. (Jak ji bylo eeno, takov trh popisujeme v kapitole 8). Tento zpsob distribuce se
K pojmu pozitivn svobody viz Parta Dasgupta, Positive freedom, markets and the welfare state, Oxford Review of Economic Policy, vol. 2, no. 2, Summer 1986, 2536.
54

Nklady men
V pedchozm jsme u doporuili, aby spotebn statky, kter nemaj vznamn extern dopady, byly dvny na trh vmnou za pracovn poukzky. V zjmu zkladn ekonomick racionality je teba tento princip v nkterch ppadech uplatovat podmnn. Nem nap. smysl poadovat od lid, aby platili za njak statek, pokud nklady na men spoteby a fakturaci pesahuj eventuln pjem a statek je pitom oceovn svmi vrobnmi nklady bez tchto dodatench nklad. V tomto svtle, i kdy pomineme ideologick vahy, je privatizace vodovod v Britnii pravdpodobn iracionln. 132

131

Voda je produkt s velmi nzkmi nklady a vbec nen jasn, zda maj nklady na men a tovn njak oprvnn. (Pokud by se ist voda stala vzcnou a drahou komoditou, situace by byla odlin.)

ZEMDLSTV
Svobodn trh zemdlskch produkt je v rozvinutm svt skoro neznm. Zpadn vldy, kter obhajuj zaveden volnho trhu jako een potravinovho problmu v Polsku, se porn brn vem pokusm o jeho zaveden ve vlastnch zemch. Trh potravin je siln regulovn v Japonsku, Evropskm spoleenstv i USA. elem tto regulace je jednak dosaen stabiln nabdky, a co je jet dleitj, ochrana vlivn zemdlsk lobby ped tvrdostmi trhu. Pouvan metody se v detailech li, ale jejich obecnm dsledkem je udrovn cen potravin nad rovn volnho trhu v zjmu ochrany pjm farm. Pedvdatelnm dsledkem takovho postupu je stimulace nadprodukce. Vyrb se nadmrn mnostv potravin, kter se pak vykupuj za dotovan ceny a hromad ve skladitch a obilnch silech. Otzka, jak naloit s tmito pebytky, je skuten hlavolam. Jednoduchou odpovd by bylo prodat je levn spotebitelm, ale to je vyloueno, protoe by se tm prudce snily ceny a tm i pjmy farm. Take se vymlej speciln triky. Penzist dostvaj mslo k Vnocm. V pobokch Armdy spsy dochz ke scnm, kdy se ouml sta lid stavj do front a rvou se o svou bezplatnou libru msla. Co je jet hor, potraviny se ni. Velk zsoby brambor se vdom znehodnocuj ervenou barvou, aby byly nepoivateln pro lidi. Farmm se vyplcej prmie za to, e msto pstovn plodin nechaj leet pdu ladem. Souasn s tm jsou vysok ceny pro farme pobdkou, aby rozorvali i marginln pdu. Mokiny, kovinat pozemky a lesy miz, aby udlaly msto obilnm prrim. Pi dotovanch cench stoj za to zalvat pdu chemikliemi a tm kontaminovat potraviny, zabjet divokou zvr a otravovat vodn zdroje nitrty a pesticidy. Vrcholem absurdity je, kdy jsou majitel pozemk placeni za to, e neni msta s vdeckm vznamem tm, e na nich vyszej jehlinany, co by je ovem nikdy nenapadlo, kdyby se na vsadbu strom nevyplcely dotace. To, co dnes existuje na Zpad, je len amalgam veejn regulace a soukromho sobectv, v nm vechno spolupsob k obohacovn pozemkovho vlastnka. Bez ohledu na to mohou apologeti tohoto systmu ukazovat prstem na Vchod a kat: Pinejmenm u ns nejsou fronty na potraviny jako v Rusku. K lidov pedstav o komunistickm zemdlstv pat neustl nedostatek zbo, rusk fronty a polsk nepokoje kvli masu. Ped pdem komunismu na Vchod existovaly mezi zemdlskmi systmy znan rozdly. Polsko mlo pevn soukrom zemdlstv, zatmco 133

ei na druh stran hranice mli socializovan zemdlstv. V Polsku mla eznictv przdn regly, zatmco sttn obchody v Praze pekypovaly salmy a klobsami.55 SSSR ml tak socializovan zemdlstv, ale souasn byl nechvaln znm nedostatkem potravin. Jak ukazuj tyto pklady, vc nespov v prost otzce, zda jsou soukrom hospodstv lep nebo hor ne socializovan. Svoji roli sehrv ada jinch faktor cenov politika, distribun systm, kulturn rove venkova. Navc to, zda jsou obchody pln nebo przdn, je jen velmi nedokonal mtko efektivnosti zemdlsk politiky. Pokud jsou ceny dostaten vysok, budou obchody vdy pln. Na svt je mnostv zem, kter maj pln obchody a hladov obyvatele. Pokud budete naopak umle dret ceny na nzk rovni, obchody budou vyprodny. Lepm zpsobem, jak posuzovat systm produkce a distribuce potravin, je pohled na nutrin standardy obyvatelstva jako celku a ekologick dopady danho systmu. Dnes je k dispozici obrovsk mnostv vdeckch poznatk o viv. Jet ped druhou svtovou vlkou odbornci urili, jak mnostv blkovin, tuk, uhlovodan a vitamin m obsahovat vyven strava. Tyto znalosti byly v Britnii vhodn vyuity ke stanoven vlench pdl potravin. I kdy byly tradin zdroje dodvek narueny, racionln plnovn a pidlovn toho, co zbylo, mlo za nsledek, e nutrin standardy obyvatelstva jako celku se ve skutenosti zvily. Nkter z nutrinch doporuen 40. let dnes u mohou vypadat trochu zastarale. Epidemiologick studie vivy a kardiovaskulrnch onemocnn vedly k modernm doporuenm, podle nich se m o nco omezit spoteba msla a ivoinch tuk a o nco zvit spoteba komplexnch uhlovodan. Zkladn princip vak zstv zachovn: pokud se obyvatelstvo jako celek stravuje v souladu s nejnovjmi vdeckmi poznatky, jeho celkov zdravotn stav se bude zlepovat. U pi nm nepjde o prevenci onemocnn jako je rachitis nebo tuberkulza, ale o zadren velkch zabijk modern doby rakoviny a srdench onemocnn vyvolvanch nesprvnm stravovnm. Ve uveden vahy naznauj, e dodvky potravin nejen lze, ale je tak nutno plnovat. Pro danou velikost a vkovou strukturu obyvatelstva lze celkov poadavky na potraviny vypotat velmi snadno. Potraviny mohou pichzet ze t zdroj: importu, socializovanch hospodstv a rybskch podnik a soukromch farem a rybskch podnik. Budeme pedpokldat,
55 Bulharsk zemdlstv bylo eskho typu. Jeden z autor navtvil Bulharsko zatkem 80. let, kdy vrcholil rozruch kolem polsk Solidarity. Jeho rozloit a dobe iven hostitel neskrvali sv pohrdn Polky: dn div, e jsou v prvihu, kdy v roce 1956 zptn privatizovali zemdlstv.

134

e import potravin je regulovn dlouhodobmi dodavatelskmi smlouvami s rznmi produknmi zemmi, co s vhradou velkch klimatickch katastrof zajist spolehliv zkladn dodvky tch potravin, kter nelze ekonomicky vyrobit doma. Z tchto daj pak lze odvodit koly pro domc produkci. Pokud pedpokldme, e zemdlstv tvo kombinace sttnch statk, drustev a rodinnch hospodstv, spov problm v tom, jak doshnout pomoc tchto zdroj plnovanou rove produkce. Zemdlstv vce podlh vlivm poas, ne jin odvtv. Jeho produkce z roka na rok kols a pesn ron plnovn je proto nemon. Tyto fluktuace se vak v prbhu nkolika let vyrovnvaj a vytvenm rezervnch zsob lze zaruit pravidelnost dodvek. Pro zemdlskou produkci bude rozumn stanovovat prbn cle na ti nebo tyi roky dopedu. Rodinn hospodstv a drustva budou dna, aby se uchzela o zakzky na dodn uritch mnostv plodin v prbhu t let. Bude se na nich poadovat, aby specifikovaly, jak vstupy budou potebovat pokud jde o stroje, energii, hnojiva atd. a kolik pidan hodnoty si budou tovat za svou vlastn prci. Pak bude mono uzavrat dodavatelsk smlouvy, kter budou brt v vahu jak nklady (ve form pm a nepm prce), tak ekologick dopady plynouc z pouit konkrtnch mnostv chemickch ppravk a hnojiv. Systm nabdek by zabrnil nadprodukci, kter je takovou pohromou pro systm zemdlskho plnovn na Zpad. Poteby spotebitele a ivotnho prosted by byly nadazeny potebm vrobce. Systm by podporoval efektivitu a urychlil by uzavrn marginlnch, neekonomickch hospodstv. Pro hospodstv, kter by zskala dlouhodob dodvkov smlouvy, by byly odmnou dlouhodob stabiln ceny a trhy.

KAPITOLA 6 DETAILN PLNOVN

V kapitole 4 jsme pedstavili plnovn jako ppad regulace pomoc zptn vazby. Rekapitulac tto zkladn mylenky je obrzek 6.1. Tuto obecnou koncepci lze nyn rozpracovat tak, aby brala v vahu konkrtn vvody tkajc se socialistickho plnovn, k nim jsme dosud dospli.
Obrzek 6.1: Regulan mechanismus

Jak jsme vidli, strategick plnovn se zabv celkovou strukturou odvtv dan ekonomiky. Nmtem tto kapitoly bude detailn plnovn, kter e otzku, jak mnostv kadho jednotlivho produktu je teba vyrobit, aby byly splnny obecn cle vyplvajc z celkov struktury. Strategick pln napklad stanov, e se m na vrobu elektronickho spotebnho zbo alokovat 7 procent nrodnho dchodu. Detailn pln mus ci, kolik to bude znamenat televiznch pijma podle jednotlivch model, kolik jednotlivch typ zesilova atd. Aby byly dosaeny tyto cle celkov produkce, pln mus tak specifikovat poty vech typ soustek potebnch k sestaven zesilova a televizor: 500 000 barevnch obrazovek s diagonlou 14, 300 000 s diagonlou 20, 12,5 milionu 10-mikrofaradovch keramickch kondenztor atd. Obrzek 6.2 znzoruje vstupy do detailnho plnovn. Blok simulace a rozpisy zahrnuje sestaven podrobnho modelu provozu cel ekonomiky, aby bylo mon pedpovdt, kolik polotovarovch vstup bude teba pro vrobu poadovan kombinace konench vstup. Marketing kter vstupuje do detailnho plnovn nepmo poskytuje zptn informace o tom, zdali je cena, kterou jsou lid ochotni zaplatit za dan produkt, dostaten vysok na to, aby byl produkt nadle zaleovn do plnu. Pokud lid nejsou ochotni zaplatit ve form pracovn doby tolik, kolik pracovn doby bylo teba na jeho vrobu, pak je teba vrobu tohoto konkrtnho produktu omezit nebo ukonit a pesunout zdroje na nco jinho. Podrobnosti tto nmi navrhovan zptn marketingov vazby popeme v kapitole 8; pro tuto chvli se soustedme na simulaci a alokaci.

135

136

Obrzek 6.2: Struktura plnovn

V kapitole 3 jsme zavedli tabulky vstup a vstup v souvislosti s vpotem celkovho pracovnho obsahu jednotlivch komodit. Tato metoda znzornn ekonomickch skutenost je velmi vhodn tak pro formulaci a pochopen problm detailnho plnovn. Jeden mon pklad takov tabulky vstup a vstup je uveden v tabulce 6.1. ten se tak me vrtit k pkladu znzornnmu v tabulce 3.2. Pipomeme, e tabulka neboli matice vstup a vstup zaznamenv tok produkt z kadho jednotlivho odvtv ekonomiky do vech ostatnch odvtv. Kad odvtv v n vystupuje dvakrt, je mu pidlen jeden dek a odpovdajc sloupec. V podob, jakou pouvme zde, jsou v dku danho odvtv uvedena mnostv produkt danho odvtv, kter plynou jako vstupy do vech odvtv. Jestlie se nap. dek 1 tk ropnho prmyslu, sla v tomto dku pedstavuj mnostv ropy dodan samotnmu ropnmu prmyslu, pak vrob elektiny, vrob nkladnch automobil atd. Kad sloupec pak udv kvantity produkt, kter dan odvtv potebuje jako sv vstupy. Nap. jestlie sloupec 3 pedstavuje vrobu nkladnch automobil, najdeme v tomto sloupci odshora dol mnostv ropy, elektiny atd., kter je k vrob nkladnch automobil zapoteb.
Tabulka 6.1: st tabulky vstup a vstup

ropa elektina nkladn automobily atd.

ropa 1 000 50 30

elektina 50 000 20 10

nkladn automobily 800 40 20

atd.

dky znzoruj, kam jdou vstupy z kadho odvtv. Sloupce znzoruj u kadho odvtv jeho potebn vstupy. sla v tabulce jsou v pslunch fyzickch jednotkch (nap. barelech nafty, kilowatthodinch, potech nkladnch voz vyazench z dvodu opoteben, ve za jeden rok).

jem vroby odvtv bez ohledu na jej nsledn vyuit. Hrub objem vroby se dl na objem vroby polotovar a finln neboli ist objem vroby. Objem vroby polotovar je ta st celkovho produktu odvtv, kter je urena pro spotebovn uvnit samotnho systmu vroby (nap. uhl pouvan v ocelstv, nebo ocel pouvan v odvtv vroby osobnch pota). Finln neboli ist objem vroby je zbvajc st produktu, kter je urena ke koncovmu pouit (bu ke spoteb, a individuln nebo kolektivn, nebo jako ist investice uren na rozen produktivn zkladny ekonomiky). Nkter produkty jsou vcemn ist polotovary. Tak napklad snad s vjimkou malho potu kutil spotebitel vbec nemaj zjem o ocelov plech, take prakticky cel jeho produkce bude vystupovat jako polotovar vstupujc do produknho procesu v rznch odvtvch. Na druh stran nkter produkty jsou ist finln statky, kter nemaj jako polotovary vyuit (dn odvtv nepouv jako vstup balky cigaret). Nkter produkty se vak pouvaj jako polotovary i jako finln statky. Zemn plyn se pouv v domcnostech k vaen a vytpn, ale v ad odvtv je tak vrobnm vstupem. Dleit je jet jeden termn: technick souinitel dan uspodan dvojice odvtv, kter k, jak st produkce jednoho odvtv je zapoteb (pmo) k vrob jedn jednotky produkce druhho odvtv. Napklad jestlie je na vrobu jednoho jzdnho kola teba 10 kilogram ocelovch trubek, potom technick koeficient dvojice (ocelov trubky, jzdn kola) je 10, pokud se ocel m na kilogramy, nebo 0,01, pokud se m na tuny. Vimnme si, e celkov poadavek na vstup ocelovch trubek lze zjistit vynsobenm celkovho objemu vroby kol pslunm technickm koeficientem. Pi koeficientu 0,01 by vroba 2000 kol vyadovala 2000 x 0,01 = 20 tun ocelovch trubek. Te u meme zat uvaovat o struktue problm, kter stoj ped plnovai socialistick ekonomiky. To, o co lid maj koneckonc zjem, je hromada finlnch statk, kter produkuje ekonomika. Pedpokldejme, e mme pro tyto statky uren soubor clovch hodnot.56 Splnn tchto cl vyaduje, aby byla vyrobena potebn mnostv polotovar. Vrobci osobnch pota mohou dodat poadovan mnostv a typy pota pouze tehdy, kdy od svch dodavatel dostanou potebn mnostv plastickch hmot, oceli, kemku atd., co ale znamen, e i tito dodavatel mus dostat polotovary, kter sami potebuj atd., take vichni jsou soust velmi sloit st vzjemnch zvislost.

Pro pochopen toho, co se zde dje, se bude hodit nco zkladnch termn. Pedevm je to hrub objem vroby danho odvtv, co je celkov ob137

Odkud se maj tyto clov hodnoty vzt, je jin otzka. Nco k n jsme u ekli v kapitole 5, dal uvedeme zejmna v kapitolch 8 a 13.
56

138

Problm tedy zn: vyjdeme-li ze seznamu poadovanch finlnch vstup, jak vypotat hrub mnostv vemonch produkt potebnch k dosaen tchto zadanch finlnch hodnot? V principu lze dojt k odpovdi pmo, a to nsledujcm zpsobem. (teni, kte nemaj v oblib matematick vzorce, mohou peskoit pr nsledujcch odstavc a pejt hned k zvru, pouvme vak jen tu nejjednodu algebru.) Uvaujme o jednoduchm systmu, kter se skld jen ze dvou odvtv. Nech G oznauje hrub objem vroby, I objem vyrobench polotovar, F finln objem vroby. Indexy oznauj obory 1 a 2. Protoe hrub objem vroby se rovn soutu objemu vroby polotovar a finlnho objemu vroby, meme znzornit nai drobnou ekonomiku dvma rovnicemi, jednou pro kad odvtv. G1 = I11 + I12 + F1 G2 = I21 + I22 + F2 Prvn ze dvou dolnch index u objem vroby polotovar oznauje zdroj produktu, druh jeho uren, take nap. I12 oznauje mnostv produkt odvtv 1, kter budou pouity v odvtv 2. Vyjdeno esky, prvn rovnice k, e hrub objem vroby prvnho odvtv se skld ze t st: za prv z objemu vroby polotovar odvtv 1 spotebovanho v tomt odvtv (tak jako nap. ropn prmysl spotebuje tak nco ropy; u odvtv, kter svj vlastn produkt nepotebuj, bude tento len rovn nule); za druh z objemu vroby polotovar odvtv 1, kter potebuje odvtv 2; a za tet z finlnho neboli istho objemu vroby produktu slo 1. Nyn proveme nsledujc jednoduchou pravu: vechny hodnoty objemu vroby polotovar (I) pepeme jako souiny hrubho objemu vroby (G) a pslunho technickho koeficientu. Jestlie technick koeficienty ozname psmenem a , dostaneme nsledujc: G1 = a11G1 + a12G2 + F1 G2 = a21G1 + a22G2 + F2 een problmu je u te nasnad: zmnou vech I za nsobky a a G jsme jej redukovali na een dvou rovnic o dvou neznmch, ktermi jsou hrub objemy vroby obou odvtv. Pomoc jednoduchch, ale pracnch algebraickch vpot bychom pak zskali dan vsledek: hrub objemy vroby pro kad odvtv jako funkce pouze finlnch objem vroby a technickch koeficient. Jakmile jsou pak k dispozici hrub objemy vroby, lze

z nich snadno vypotat i objemy vroby polotovar vstupujcch do kadho odvtv jako v naem pkladu s jzdnmi koly.57 Matematick strnka problmu je dnes jasn dky pionrskm pracm Vasilije Leontieva a Johna von Neumanna zveejnnm ve 30. a 40. letech 20. stolet. een nen pli obtn, pokud je systm dostaten mal. Kdy ale mme co dlat s ekonomikou jako celkem, jedin zpsob, jak dospt k malmu systmu, je vyjdit jej pomoc vysoce agregovanch veliin. dky a sloupce na tabulky mohou pedstavovat dejme tomu spotebn elektroniku, motorov vozidla, ropu a plyn a tak dle. Pro nkter ely je tento postup pijateln, pro praktick socialistick plnovn vak nesta. Pokud maj plnovai pijt s nvrhem dokumentu, kter by byl efektivn smrnic pro vrobu zajiujc sprvnou provzanost vech ekonomickch innost, mus bt schopni specifikovat vstupy a vstupy pesn a do detailu. V takovm ppad ovem tabulka vstup a vstup nabude koloslnch rozmr s miliony dk a sloupc a tedy tisci miliard technickch koeficient. een vslednho sytmu linernch rovnic pak nen zrovna triviln kol. Navc jet ped zahjenm vpot je teba shromdit ohromn mnostv podrobnch informac (nap. technickch koeficient). Zskvn informac a jejich matematick zpracovn: ob tyto otzky jsou dleit. Zaneme zkoumnm vpoetnho procesu, piem pedpokldme, e potebn daje jsou dny (co je oblben slvko ekonom); v kapitole 9 se pak vrtme k problmu zskvn daj. Matematick problmy, kter ped nmi vyvstvaj, jsou v podstat tyt, jako u vpotu pracovnch hodnot, kterm jsme se zabvali v kapitole 3. V zsad lze kol eit pmo pomoc Gaussovy eliminan metody, ale jak jsme vidli v kapitole 3, pro pli velk systmy je tato cesta z praktickch dvod neschdn. Jako u vpotu pracovnch hodnot lze poustupovat tak, e vyuijeme skutenost, e matice vstup a vstup neboli nae tabulka bude obsazena jen dce. Vzhledem k tomu, e tabulka bude mt pi rozepsn na podrobn poloky spoustu nulovch pol (zubn pasta se nepouv k vrob

U velkho potu rovnic je ekonomitj pst tyto rovnice pomoc matic. Druh z ve uvedench systm rovnic by pak ml maticovou podobu g = Ag + f kde g je n-rozmrn vektor hrubch objem vroby, f je n-rozmrn vektor finlnch objem vroby a A je matice technickch koeficient o rozmru n x n (n je poet odvtv v systmu). een systmu pak m tvar g = Ag + f (I - A)g = f g = (I - A)-1f (kde I je jednotkov matice o rozmru n x n).Vyjdeno slovy, zvrem meme ci, e poadovan hrub objemy vroby stanovme tak, e vypotme zvratnou hodnotu Leontievovy matice (I - A)a vynsobme ji vektorem finlnch objem vroby f.

57

139

140

salmu, ezivo se nepouv k vrob brl atd.), je lep popsat podmnky vroby pomoc navzjem propojench dlch tabulek a hledat een iterac. Ob hlavn iteran techniky, kter jsou k dispozici (Jacobiho a GaussovaSeidelova metoda), vychzej ze vstupnch dat ve form propojench dlch seznam. K vsledku nedospvaj pmo, ale adou postupnch piblen. V ppad aplikace na ekonomick vstupy a vstupy lze dokzat, e pokud m systm jedin een co lze v zsad zjistit pmo , pak zmnn iteran metody budou dvat vsledky, kter budou k tomuto een konvergovat (Varga, Richard S. Matrix Iterative Analysis, Englewood Cliffs, NJ: Prentice-Hall, 1962). Jak funguje iteran metoda v tto aplikaci lze vysvtlit pomrn snadno. Poadovan vstupn data tvo (i) seznam poadovanch finlnch vstup, (ii) technick koeficienty (s nenulovou hodnotou) a (iii) njak poten odhad poadovanho hrubho objemu vroby kadho produktu. Tyto vchoz hodnoty hrubch objem vroby se pak vynsob technickmi koeficienty a stanov se tak mnostv vech produkt, kter jsou potebn jako vstupy. Na tomto zklad se vypot nov soubor hodnot hrubch objem vroby. Tento soubor se pouije jako vstup pro druh kolo vpotu a tak dle. Pokud algoritmus konverguje (podmnkou toho pedevm je, aby systm ml jedin een), potom se po chvli zanou zmny hodnot hrubch objem vroby kolo od kola zmenovat. Algoritmus skon tehdy, kdy tyto zmny klesnou pod njakou pedem zadanou malou veliinu. Volba vchozch hodnot hrubch objem vroby nehraje zsadn lohu, protoe konvergenn vlastnosti algoritmu nezvis na potench podmnkch: pokud se ujmou nkter z vchozch hodnot, uin tot i ostatn (opt viz Varga, citovan dlo). Nicmn konvergence bude rychlej, pokud jsou poten odhady pomrn blzk sprvnm hodnotm. Jestlie jsou k dispozici pedchoz zkuenosti, mohou se o n plnovai pi stanoven piblin velikosti vchozch hodnot oprat. as potebn na vpoet Jacobiho iteran metodou je dov dn vzjemnm nsobkem potu vstup, prmrnho potu jednotlivch pmch vstup do kadho vrobnho procesu a potu iteranch kol potebnch k dosaen uspokojivho vsledku. Mme-li dejme tomu 10 milion produkt, m-li kad z nich v prmru 200 pmch vstup a jestlie je zapoteb 100 iterac, pak je teba provst 2x1011 vpot. Pedpokldejme, e kad vpoet vyaduje 10 potaovch instrukc. V takovm ppad mme celkem 2x1012 instrukc a pota s rychlost jedn miliardy instrukc za vteinu zvldne tuto prci za 2x103 vtein, tj. za nco vc ne plhodinu.

PLNOVN V SSSR
Nyn se nabzej dv otzky tkajc se vztahu mezi naimi dosavadnmi vahami v tto kapitole a zkuenostmi z plnovn v Sovtskm svazu. Za prv se lze zeptat: jestlie dsledn detailn plnovn vyaduje tak rozshl a sloit vpoty, jak je vbec mohli Sovti zvldnout, kdy jet neexistovaly vysokorychlostn potae? Je opravdu pozoruhodn, e Sovti ve 30. letech 20. stolet, kdy jet vbec nebyly potae, doshli takovch spch v budovn sv zkladny tkho prmyslu s pouitm metod centrlnho plnovn. Ekonomika byla tehdy samozejm technicky mnohem mn sloit a v plnech byl zadn pomrn mal poet klovch kol. Pesto existuje spousta informac o hrubch disproporcch mezi nabdkou a poptvku, k nim dochzelo v prbhu prvnch ptiletek. Obrovsk nrst vstup pracovn sly i materil vak umonil splnn tchto klovch kol pes uveden disproporce. Krom toho je teba zdraznit, e prvn sovtsk plny se nesestavovaly zpsobem, jak jsme popsali v tto kapitole. Propracovat se dsledn a do podrobnost od poadovanch finlnch objem vroby a k hrubm objemm vroby jednotlivch produkt byl kol, kter naprosto pesahoval monosti tehdejho sttnho plnovacho adu, Gosplanu. Namsto toho plnovai asto vychzeli z cl zadvanch ve form hrubch objem vroby: tolik a tolik tun oceli do roku 1930, tolik a tolik do roku 1935 a tak dle. Tato prvotn zkuenost mla podle veho nepzniv vliv na ekonomick mechanismy pozdjch let. Dala vzniknout jakmusi produkcionismu", pi nm se dosahovn rekordnch objem vroby klovch prmyslovch polotovar zaalo povaovat za cl samo o sob. Ve skutenosti je z pohledu vazeb mezi vstupy a vstupy douc, aby se polotovary co nejvc etilo. Clem by mlo bt vyrbt minimln mnostv uhl, oceli, cementu atd. odpovdajc poadovanm objemm finlnch vstup. Druh otzka vyvstvajc v tto souvislosti je v jistm smyslu opakem prvn: jestlie jsou ve probran matematick a vpoetn techniky tak dobe znm, pro se sovtskm plnovam nedailo o moc lpe v polovin 80. let, kdy u byly dostupn rychl potae? stenou odpov jsme dali, kdy jsme pojednvali o prvn z tchto dvou otzek. Nevyhnuteln znan hrub plnovac metody 30. let poznamenaly pozdj vvoj systmu. Vzhledem ke specifick ideologick sklerze poslednch let Stalinovy ry peruen Chruovovou oblevou, ale recidivujc za Brenva se na nov pstupy k plnovn obecn hledlo s podezenm. V literatue o sovtsk ekonomice najdeme nznaky, e samotn mylenka plnovn vychzejcho z cl stanovench pro finln objemy vroby (pstup, kter jsme zdvodovali v tto kapitole) byla povaovna oficilnmi strci pravovrnosti za ponkud buroazn. 142

141

Navc zjem o nov metody plnovn pomoc pota v SSSR piel v nevhodn as z hlediska relnch technologickch monost. Potaov systmy, kter ml SSSR k dispozici v 60. a dokonce i 70. letech (kdy bylo zdokonalen plnovn velmi ivou otzkou), byly ve srovnn s nynjm zpadnm standardem velmi primitivn. Sovtt ekonomov si byli dobe vdomi potencilnch pnos, kter mohlo znamenat dsledn zavdn techniky vstup a vstup, ale dostupn potae jim umoovaly pouze analzu malch vysoce agregovanch systm vstup a vstup. I kdy se daly do urit mry vyut pi pokusech o regionln plnovn (pi vzkumu vzjemnch zvislost region SSSR), nehodily se pro rutinn detailn plnovn. Analza vstup a vstup tak zstala pevn akademickou zleitost a celkov vliv pota na sovtsk plnovac systm zklamal pedchoz oekvn.58 Je dleit pipomenout, e nedostupnost superrychlch stednch pota nebyla jedinou a dokonce ani nejdleitj pekkou. Jak jsme ukzali v kapitole 3 v souvislosti s vpotem pracovnch hodnot, stejnch vsledk by bylo mon doshnout pomoc rozshl distribuovan st mnohem skromnjch osobnch pota navzjem propojench telekomunikanm systmem pokrvajcm celou ekonomiku. V dob, kdy sovtt ekonomov serizn uvaovali o zdokonalen vlastnho plnovacho systmu, bylo ovem i podobn vybaven nedostupn. Levn osobn potae se objevily relativn nedvno, a krom toho telekomunikan systm SSSR je nechvaln znm svou zaostalost (jak v kad, kdo se nkdy pokusil dovolat z Moskvy do Leningradu). Dle, jak uvidme v kapitole 9, inn detailn plnovn vyaduje standardizovan systm identifikace produkt, kter tak vyaduje sloit potaov databze. V SSSR plnovai nadle pracovali se systmem tzv. materilovch bilanc. Tento systm, u nho se pro jednotliv produkty sestavovaly bilance udvajc zdroje potebn na jejich vrobu a jejich plnovan vyuit, je pouze jakousi hrubou aproximac metody vstup a vstup. Plnovai nejene nebyli schopni efektivn vypotat vzjemn interakce mezi tmito bilancemi, ale nepln a rozporn byla i klasifikace produkt. Zde je teba uvst tak jednu politickou okolnost. Nmi navrhovan zpsob plnovn absolutn vyaduje svobodn tok informac a veobecn pstup k potaovm systmm, co bylo v SSSR za Brenva nemon
58

z politickch dvod. Z obavy ped enm politickho disentu by psn kontrolovn dokonce i pstup ke koprkm. Zvrem nutno konstatovat, e potae samozejm nejsou velkem. Aby vyuit mimodn vkonnch pota pineslo v SSSR njak podstatnj vsledky, musela by se nejdv eit ada dalch problm, ktermi trpl mechanismus plnovn ekonomiky. (Jeden pklad: iracionln a napolo zkamenl systm tvorby cen, kter drel ceny u ady zbo na rovni zaruujc jeho nedostatek a vytven front.) Efektivn detailn plnovn komplexn ekonomiky podle veho pedpokld takovou rove potaov a telekomunikan techniky, jak byla na Zpad k dispozici asi od poloviny 80. let. Do t doby se u ovem ideologick klima v SSSR podstatn zmnilo ve prospch reforem orientovanch na trh. Zd se, e sovtt ekonomov nebo v kadm ppad ti, kterm za Gorbaova naslouchalo politick veden nemli velk zjem o vyvjen algoritm a potaovch systm, o kterch jsme zde hovoili. Zejm u ztratili vru v potencil efektivnho plnovn, co mon byla zsti reakce na dvj pedasn a nemrn vychvalovn pednost pota, zsti pak odezva na zpadn trend pzniv trn ekonomice.

DETAILN PLNOVN A OMEZENOST PROSTEDK

Abychom se vrtili k hlavn linii na argumentace, zopakujme nae tvrzen, e dnes je pro plnovac instituci docela schdnm kolem vyjt ze seznamu kol pro finln vrobu a propracovat se odtud zpt k seznamu hrubch objem vroby, kter povedou k vyvenmu plnu, a to i v ppad, e tabulka vstup a vstup popisuje vzjemn vztahy mezi odvtvmi a do nejmench podrobnost. Tm ovem vpoty potebn pro detailn plnovn nekon. Vrob poadovanch mnostv vech produkt podle poadavk vyplvajcch z vpot hrubch objem vroby toti mohou brnit vnj pekky vyplvajc z omezenosti zsob vrobnch prostedk a disponibilnho objemu pracovn doby. Plnovai napklad vypotaj, e splnn kol plnu vyaduje, aby se vyrobilo x terakilowatthodin elektiny. Vybilancovnm systmu vstup a vstup lze zajistit pro tuto vrobu dostaten dodvky ropy, uhl a uranu, ale co kdy nebude k dispozici dostaten kapacita elektrren? Schopnost ekonomiky vyprodukovat nco za urit obdob je omezena tm, zda je k dispozici dostaten mnostv trvalch kapitlovch statk, jejich vytven trv dlouhou dobu. A pak jsou zde pracovn sly: je jich k dispozici dostaten mnostv na splnn vech plnovanch kol hrubho objemu vroby? Tyto otzky lze zodpovdt velmi rychle, jakmile jsou znmy seln hodnoty hrubch objem vroby. Plnovac systm me pedat tyto poadavky 144

Sovtsk zkuenosti s plnovnm pomoc pota ze 70. let hodnot Martin Cave (Cave, Martin Computers and Economic Planning: The Soviet Experience, Cambridge: Cambridge University Press, 1980). Podrobnj vklad naeho stanoviska viz Cottrell, Allin a W. Paul Cockshott Socialist planning after the collapse of the Soviet Union, Revue Europenne des Sciences Sociales, vol. XXXI, 1993, 16785.

143

jednotlivm odvtvm a ty pomoc sv vpoetn techniky (co nemus bt zrovna superrychl potae) ur, jak velk objem vrobnch prostedk a pracovn doby potebuj ke splnn kol plnu, piem pouij vlastn daje o objemu vrobnch prostedk na jednotku produkce a koeficientech pracovn doby ve svm sektoru. Tyto poadavky jednotlivch odvtv pak lze zptn zadat do centrlnch pota, vypotat souhrnn hodnoty a porovnat je s centrln evidenc vrobnch prostedk rznch typ a tak s centrln evidenc pracovnch sil. Pokud nevzniknou zk profily tj. pokud odvtv nepoaduj vt mnostv rznch typ vrobnch prostedk a vt mnostv pracovn doby, ne jak m k dispozici ekonomika jako celek, je vechno v podku. Je ovem teba pipomenout, e i kdy v celkovm souhrnu zk profily nevzniknou, me bt nutn realokace zdroj mezi jednotlivmi odvtvmi a centrln plnovac instituce pak mus tyto pesuny optimalizovat a vydat pslun instrukce. Pokud ale vzniknou zk profily v celkovch kapacitch, je teba njak upravit pln. Nen mon doshnout pvodn poadovan finln objemy vroby (pokud se njakm zpsobem nepoda zmkit vnj omezen) a plnovai mus tedy znovu pemlet. Lze snit ty koly finlnch objem vroby, kter maj nejni sociln prioritu, a cel vpoet zopakovat znovu. Jeliko cel proces bude pravdpodobn trvat nkolik hodin, v nejhorm ppad nkolik dn, lze takovch opakovanch vpot udlat celou adu a pitom dodret rozumn stanoven asov termn pro sestaven plnu. Jak skuten vznam m tato posledn okolnost, tj. existence zkch profil vroby, kter nejsou zohlednny v systmu tok vstup a vstup, podstatn zvis na dlce obdob, na kter se plnuje. Jestlie jde o pln na dostaten dlouh obdob, nebudou zk profily takovm problmem. Poadujli se vt kapacity pro vrobu elektiny, lze je v prbhu tohoto obdob vybudovat. V limitnm ppad pak budou jedinmi vnjmi omezenmi ekonomickho systmu vstup a vstup disponibiln mnostv pracovn doby a dostupnost neobnovitelnch prodnch zdroj. V takovm ppad by pizpsoben kol finlnch objem vroby vnjm omezenm mlo bt pomrn jednoduchou zleitost. Ovem naopak m krat je plnovac obdob, tm jsou zk profily zvanj. Za zk profil je teba povaovat kad vrobn prostedek, jeho vstavba nebo pozen trv del dobu, ne na jakou se plnuje; pokud se plnuje na velmi krtk obdob, zanaj bt dleit i zsoby materilu. Jeden z autor tto prce zkoumal potaov algoritmus schopn vybilancovat pln i v takov situaci. Algoritmus se ovem znan odlioval od ve popisovanho standardnho pstupu zaloenm na vstupech a vstupech. Teoretick zklad tohoto algoritmu pedstavme v nsledujc sti souasn s konkrtnm pkladem jeho aplikace. 145

NOV ALGORITMUS PRO BILANCOVN PLNU

Pedpokldejme, e vyjdeme ze seznamu poadovanch ronch objem vroby pro 100 000 rznch spotebnch statk. Tyto koly mohou bt konzervativn a st zdroj pak zstane nevyuita, nebo mohou bt nadmrn a pesahovat monosti dan souasnmi zdroji. Chceme zjistit, jak se maj zvyovat i sniovat koly plnu v zjmu efektivnho vyuit zdroj, vetn zsob rznho strojnho vybaven existujcch v ekonomice jako celku. Je mlo pravdpodobn, e toho lze doshnout jednotnou zmnou kvt vech spotebnch statk o x procent. Kvty jednotlivch statk bude teba upravovat smrem nahoru i dol o rzn hodnoty. Jestlie mme k dispozici pouze omezen poty ovc a volnou kapacitu v chemickm prmyslu, potebujeme vdt, co to bude znamenat pro kvty svetr z vlny a akrylu. Je teba snit pln vroby vlnnch odvnch soust? A co to znamen pro vrobu akrylovch? Kolik pletacch stroj je teba pevst ze zpracovn vlny na akryl? Pedpokldejme, e voln pletac stroje lze pevst na vrobu kterhokoli z tisce typ pletenho zbo. Vekerou volnou kapacitu lze nasadit na zven vroby konkrtnho druhu svetr v ziv modr barv s rovm npisem St Tropez Sport pes prsa, ale nen jist, jestli se takov een bude lbit spotebitelm. Je teba mt soubor pravidel, podle nich budou potae schopny rozhodnout, jak maj s uritou pravdpodobnost vypadat rozumn pravy plnu s ohledem na omezenost zdroj. Vyvinuli jsme potaov program, kter dl takov pravy na zklad ekonomickho principu klesajc marginln uitenosti. Podrobn popis algoritmu lze najt ve stati W. Paula Cockshotta Application of artificial intelligence techniques to economic planning, Future Computing Systems,, vol 2, 1990, 42943.

Funkce harmonie
Algoritmus vyuv techniky vyvinut pro simulaci neuronovch st (co je jeden z dlch obor vzkumu uml inteligence). Vzkumnci pracujc v tto oblasti pili s nvrhem, aby se neuronov systmy analyzovaly pomoc pojm termodynamiky. Nervov systm se skld z obrovskho mnostv navzjem voln spojench prvk a jako takov pat do abstraktn kategorie problm, ktermi se zabv statistick mechanika. Ukzalo se, e u neuronovch model lze dobe vyut termodynamick pojmy jako je energie, entropie a relaxace. Kad neuron podobn jako kad atom ltky v pevnm skupenstv je ve spojen s uritou podmnoinou celkovho mnostv neuron a na tuto podmnoinu reaguje. V obou ppadech mme co dlat

146

s obrovskmi mnoinami, kter se mn podle stochastickch59 zkon pod inkem loklnch interakc. Pro neuronovou s lze definovat vhodnou analogii pojmu energie ta zhruba eeno udv, do jak mry se chovn st bl doucmu chovn. Lze ukzat, e pokud se do chovn neuronov st zavede urit potaov analogie teploty, potom lze pomoc relaxanho procesu pimt s, aby se stabilizovala v blzkosti doucho vzorce chovn. Rozvjme-li tuto analogii dle, lze neuronov st a krystaly pirovnat na urit rovni abstrakce k ekonomice. V ekonomice jsou jednotliv odvtv navzjem propojena loklnmi interakcemi. Namsto synaptickch spoj nebo elektrostatickch sil mme v tomto ppad vztahy mezi dodavateli a uivateli, ale je zde urit abstraktn podobnost. Obrzek 6.3: Stylizovan neuronov s
synapse

Ozname synapse symbolem Sij, kde i oznauje dky a j svisl ipky. Sla vazby na synapsi Sij pedstavuje objem vstup i-tho odvtv potebnho k vrob jedn jednotky v j-tm odvtv. Teorie neuronovch st k, e se v takov sti ustl vzorec vzruch, kter odpovd vahm synaps. Vsledn rovn vzruch v bukch pak pedstavuj relativn intenzity, se ktermi by mla probhat vroba v jednotlivch odvtvch. Neuronov st lze modelovat matematicky. Z toho plyne, e bychom mli bt schopni vybilancovat ekonomiku stejnmi matematickmi relaxanmi technikami, jak se pouvaj pi modelovn neuronovch st. To, co musme najt, je njak analogie energie, kter by se dala minimalizovat. Lid pracujc s neuronovmi stmi asto stav problm opanm zpsobem namsto pokus o minimalizaci energie st maximalizuj veliinu, kterou nazvali harmonie st. Formln je to prost zvratn hodnota energie, je ale intuitivn pitalivj. Neuronov s je uvedena do stavu maximln harmonie, kdy se nau dvat sprvn odpovdi na vnj podnty. Tento pojem harmonie meme aplikovat na ekonomiku. Pro kad odvtv definujme harmonickou funkci zpsobem znzornnm na obrzku 6.4.
Obrzek 6.4: Funkce harmonie

harmonie

axony

................. ....................... ...................... . .................. ........... ...... .... objem vroby ..... ... .. .. ... ... plnovan objem vroby .. ... .. ...

Vimnme si podobnosti mezi neuronovou st na obrzku 6.3 a matic vstup a vstup. Svisl ipky v diagramu pedstavuj vstupy z nervovch bunk na prav stran. Synapse pivdj vstupy do bunk, kter jsou pedstavovny dky. dky funguj tak, e staj rove vzruch na svch vstupech. rove vzruch na vstupech ale zase uruje rove vstup na axonech. Meme vytvoit analogii svislch ipek se sloupci tabulky vstup a vstup, kter pedstavuj rove aktivity danho ekonomickho odvtv.
Stochastick zkony jsou zkony nhodnch dj, kter nelze pedpovdat detailn, ale u kterch lze pedpovdt prmrn chovn vtho potu prvk.
59

Jak je vidt, harmonie nabv rychle zporn hodnoty, kdy ist objem vroby danho odvtv (vstup po odeten spoteby produktu v ostatnch odvtvch) je ni ne hodnota stanoven plnem. Kdy pln pekrome, harmonie postupn nabv stle vt kladn hodnoty. Tm vyjadujeme, e problmy vyvolan nedostatkem jsou zvanj, ne pnosy plynouc z pebytk. Funkce s tmito vlastnostmi me mt napklad tento konkrtn tvar: harmonie = 1 objem vroby/cl 148

147

Vychz se z mylenky, e spotebovn kad dal jednotky konkrtnho zbo pin lidem stle men uspokojen. Kdy dostanete od pbuznho k Vnocm poprv ajov lek, vae vdnost bude upmn; stane-li se to po pt za sebou, budete se u muset trochu nutit. Z toho plyne, e prstek spoleenskho uspokojen plynouc z pekraovn plnovanch cl m vrazn klesajc tendenci a e lidem bude vce vadit nedostatek, ne je pot pebytek. Prv takovou situaci meme vymodelovat pomoc funkce harmonie, kterou jsme ve zavedli. Kdy je vroba statku rovna plnovan hodnot, pak podle na definice bude harmonie u tohoto statku rovna nule. Jestlie je vroba vy, harmonie je kladn, kdy je ni ne poaduje pln, harmonie je zporn. Tuto funkci harmonie pouije pota jako vodtko pi pravch objem vroby. Nam kolem je maximalizovat harmonii cel ekonomiky, uvst ji celou do rovnovhy.

Fze algoritmu
1. Alokujte zdroje jednotlivm oborm nhodnm zpsobem. Tato alokace je jen mylen, probhne uvnit potae. V ekonomice v tto fzi k dn reln alokaci statk nedochz. Alokace me bt nhodn, protoe pokud je nae relaxan technika validn, na vchozm bod nezle. 2. U kadho odvtv urete, kter ze zdroj dostupnch tomuto odvtv v souasnosti je omezujcm faktorem, tj. zdrojem zpsobujcm zk profil ve vrob. 3. Kad obor se vzd zdroj, kter nejsou kritick (tj. tch, kter pesahuj poadavky pi souasnm zohlednn omezujcho faktoru) a alokuje je do spolenho fondu. Tento krok nesn produkci a harmonie se tedy nezmn. Poznamenejme, e tato realokace probh pouze v pamti potae: v reln ekonomice nedojde k dn realokaci, dokud neskon cel algoritmus. 4. Vypotejte harmonii kadho odvtv. 5. Vypotejte prmrnou harmonii cel ekonomiky. 6. Seate obory podle ve harmonie. 7. Ponaje odvtvmi s nejvy harmoni sniujte objem vroby odvtv tak, aby jejich harmonie byla rovna prmrn harmonii ekonomiky. To lze provst snadno, protoe funkci harmonie lze invertovat (to znamen, e zptn vpoet pslunho objemu vroby z hodnoty harmonie je stejn snadn, jako vpoet hodnoty harmonie z pslunho objemu). Takto uvolnn zdroje pjdou do spolenho fondu.

8. Ponaje odvtvmi s nejni harmoni pidlujte odvtvm zdroje z fondu a zvyte jejich objem vroby, a doshne rove odpovdajc prmrn harmonii. 9. Vypotejte novou prmrnou harmonii. Pokud se podstatn li od pedchoz, vrate se zpt do fze 6. Aplikace tohoto algoritmu vede k postupnmu vyrovnvn harmonie jednotlivch odvtv. Po pouhm tuctu iterac se prmrn harmonie kadou nsledujc iterac zmn o mn ne 1 procento. Algoritmus m ovem tu nevhodu, e pivede ekonomiku pouze do loklnho maxima harmonie. Pi pokusech na potai se pi tto podob algoritmu asto zjist, e nkde zbyly nevyuit zdroje a e celkov objem vroby je ni, ne by ml bt. Intuitivn to meme chpat jako dsledek velmi siln tendence algoritmu setrvvat v okol poten prmrn harmonie bez ohledu na jej hodnotu. To lze pekonat, jestlie algoritmus upravme tak, aby ml sklon ke zvyovn vkonu. Namsto toho, abychom pi kroku (7) snili objem vroby odvtv s vysokou harmoni tak, aby jeho harmonie klesla na prmrnou hodnotu, upravujeme vrobu tak, aby harmonie doshla hodnoty (prmr + B), kde B je velikost zmnnho sklonu. Na zatku programu nastavme vysokou hodnotu B a pak ji s kadou iterac sniujeme. To zpsob, e na zatku sniuj vrobu pouze odvtv s velmi vysokou poten harmoni, zatmco odvtv s nzkou harmoni neustle zvyuj svoji vlastn vrobu. V dsledku toho se pi postupnch iteracch zvyuje prmrn harmonie, a se systm stabilizuje kolem maximln prmrn harmonie. Pi peliv volb datovch struktur je tento algoritmus z hlediska vpoetn doby skoro linern. Jinmi slovy, een kolu se 100 odvtvmi zabere desetkrt vce asu ne een kolu s 10 odvtvmi. Podobn jako u konvenn analzy vstup a vstup probran ve je dleit nepracovat s tabulkou vstup a vstup jako celkem, ale vyuit skutenost, e jde o velmi dce obsazenou matici, a upravit ji do formy navzjem propojench dlch tabulek. asov nronost algoritmu bude pak du nm, kde n je poet odvtv a m prmrn poet vstup na odvtv. Algoritmus je dostaten jednoduch a kdy byl pouit k simulaci plnu pro piblin 4000 odvtv, na pracovn stanici znaky Sun trvalo een piblin 300 vtein. Pracovn stanice Sun provede asi 3 miliony instrukc za vteinu. Protoe je program co do asov nronosti linern, program by na bilancovn plnu pro ekonomiku s 10 miliony produkt poteboval pi pouit populrnho mikroprocesoru 68020 piblin milion vtein, tj. necel 2 tdny. Poteboval by tak zhruba tisc megabyt pevn pamti. To nen pehnan poadavek: je ekvivalentn asi 1000 dnench osobnch pota v cen asi pl milionu liber. Britsk spolenost Meiko vyvinula multiprocesor, kter m 1024 mikroprocesorovch ip, aby doshla vych rychlost nutnch nap. pro simu150

149

lace ve fyzice subatomrnch stic. Tento multiprocesor zvldne 10 000 000 000 instrukc za vteinu. Jestlie bychom n problm mohli eit pomoc tohoto procesoru, piem kad z 1024 ip by ml 5 megabyt pamti, pln pro velkou ekonomiku by se dal vypotat za zhruba 10 minut. Krom toho, e algoritmus spolehliv ur mnoinu potebnch objem vroby, jeho vedlejm dsledkem bude sprvn alokace kapitlovch statk a surovin do jednotlivch odvtv. Prv tyto podrobn informace jsou pro plnovn dleit. ekli jsme, e existuj vpoetn techniky umoujc detailn plnovn ekonomiky ve fyzickch jednotkch bez jakkoli zmnky o penzch nebo cench. Tyto vpoty lze zvldnout pomoc pota, pokud by se nasadila vysoce vkonn zazen, jak se dnes pouvaj nap. ve fyzice subatomrnch stic nebo pi pedpovdn poas. Lze je chpat jako nstroje pro pedbnou simulaci tch vyvaovacch proces, kterch je dajn schopen idealizovan trh.

EKONOMICK KYBERNETIKA V CHILE

Jeden z nejzajmavjch experiment s plnovnm a regulac pomoc pota byl podniknut v Chile v letech 1972 a 1973 za vldy prezidenta Allendeho. Systm navrhl Stafford Beer, kter jej popsal ve sv knize The Brain of the Firm.60 Beerovm clem bylo umonit decentralizovanou regulaci ekonomiky v relnm ase. Jeliko jeho systm je praktickm pkladem nmi navrhovanho obecnho typu regulanch systm, me bt uiten nartnout jeho hlavn rysy. Pi konvennch statistickch metodch, kter maj k dispozici vldy na Zpad, jsou ekonomick statistiky v okamiku, kdy pijdou na stoly tch, kdo rozhoduj, star u adu msc. V dsledku toho se opaten k pekonn krize mohou pijmout tebas a nkolik msc pot, co ke krizi skuten dolo. Vzhledem k tomu, e politick nstroje, kter m vlda k dispozici, tak psob pomalu, me dojt k pijet rozhodnut se zcela opanm inkem, ne byl jejich pvodn zmr. Pot, co se v roce 1987 zhroutil trh cennch papr, britsk vlda z obavy ped reces snila roku 1988 dan. V dob, kdy tyto snen vstoupilo v platnost, ale poptvka u beztak stoupala, take v roce 1989 bylo vsledkem zven inflace. Opodn dostupnost dat zpsobila, e bylo pijato naprosto nevhodn opaten (i kdy v tomto ppad hrlo svoji lohu tak siln ideologick zaujet ve prospch sniovn dan bez ohledu na makroekonomickou situaci). Takovm zvrcenm dopadm, pi nich zptn vazba zpsobuje v systmu jet vt oscilace, lze zabrnit, jestlie maj regultoi k dispozici aktu60

ln informace a maj monost pijmout okamit vhodn opaten. V Chile byla k tomuto elu vytvoena potaov s. Vznikla za pouh tyi msce, k velkmu pekvapen skeptik tvrdcch, e jej budovn potrv adu let. kol byl realizovn pomoc potaov technologie z potku 70. let a velmi omezench telekomunikanch kapacit chud zem, jakou bylo Chile. Vechna rozhodujc prmyslov centra byla spojena s potai v hlavnm mst mikrovlnnmi a dlnopisnmi linkami. Pi vech omezench bylo mon poskytovat vld ekonomick informace, kter nebyly star ne jeden den. Modernj zazen by to dokzalo jet lpe. Informace byly prezentovny ve form ikon. V opsroom, operan mstnosti, byly instalovny velk obrazovky, kter graficky znzorovaly vzjemn interakce mezi jednotlivmi sektory ekonomiky. Grafick displeje nepouvaly dn sla. Velikosti tok mezi jednotlivmi sektory byly vyjdeny tloukou pslunch ar spojujcch dan sektory. Odvtv a sektory byly znzornny jako obdlnky obsahujc sloupcov grafy, kter udvaly stupe vyuit kapacit pslunho odvtv. V mstnosti mohlo sedt sedm lid, co je maximln velikost skupiny, v n se jet vichni mohou efektivn podlet na diskusi. Tlatky v opradlech kesel se daly ovldat displeje a zvrazovat jednotliv daje. Koncepce operan mstnosti byla pevzata z vlench zkuenost s protivzdunou obranou. Jako za vlky se znzorovaly informace v relnm ase, aby se dalo okamit rozhodovat. Rozhodnut bylo mon ovovat pomoc potaovch simulac, kter ukazovaly dopady pijatch opaten. V danm ppad se mstnost pouvala jako vlen hlavn stan v boji za rozbit protivldnch bojkot vyvolvanch soukrommi spolenostmi pro kamionovou dopravu. Potaov s umoovala vld mobilizovat vechny dostupn dopravn prostedky k udren toku zbo. Zmrem bylo vytvoit operan mstnost pro kad odvtv ekonomiky a samozejm tak pro kad zvod. Dmysln statistick programy analyzovaly toky dat z nich rovn systmu a vyhledvaly vechny vznamn zmny. Lid pijmajc rozhodnut byli zbaveni bemena nadmrnch informac, dostvali jen signifikantn daje, kter vyadovaly pijet rozhodnut. Operan mstnost zvodu mla bt vybavena varovnm systmem upozorujcm na jakoukoli neobvyklou udlost. Jestlie potae zjistily krizov stav, vyhlsily v operan mstnosti poplach a zaaly odpotvat as. Pokud operan mstnost do urit doby efektivn nezareagovala, bylo vyslno varovn o stupe vy operan mstnosti v hierarchii systmu. To dvalo kad jednotce prostor k pijet loklnch opaten v rmci jej vlastn kompetence bez ohroen ivotaschopnosti socilnho organismu. Pedpokldalo se, e operan mstnosti na rovni tovren budou dit mstn vbory pracuj152

Viz tak Afterword to Beer (1975).

151

cch. Vychzelo se z demokratickho pedpokladu, e modern vizuln a vpoetn pomcky umon lidem, aby vedli sv tovrny bez sloit ppravy. To vechno smetl krvav pevrat, kter pivedl k moci Pinocheta a pipravil v Chile cestu k friedmanovskm monetaristickm experimentm. Operan mstnost zanikla spolu s Allendem a demokraci ve vyplench ruinch prezidentskho palce.

KAPITOLA 7 MAKROEKONOMICK PLNOVN A ROZPOTOV POLITIKA

Jak jsme naznaili v kapitole 4, makroekonomick plnovn se zabv celkovou rovnovhou ekonomiky, piem se zamuje na rzn irok kategorie finlnho uit produkt. Makroekonomick pln mus zajiovat, aby tyto sloky celkovho produktu byly ve vzjemnm souladu a mly poadovan objem. Abychom mohli rozvinout mylenku makroekonomickho plnovn, musme pro ni vytvoit dsledn etnictv. Ti aspekty makroekonomiky teorie, cle politiky a etn systm jsou v tsnm vzjemnm vztahu. Tak napklad vvoj modernho systmu tovn nrodnho dchodu byl motivovn prkopnickmi makroteoretickmi pracemi J. M. Keynese z 30. let minulho stolet. Z druh strany byla existence dostaten spolehlivch a logicky konzistentnch nrodnch t podmnkou pro aplikaci keynesovsk politiky v povlench letech. Ekonomiky sovtskho typu pouvaly jin systm nrodnch t, kter teoreticky koenil ve znan zk interpretaci Marxova rozlien produktivn a neproduktivn prce. Nmi navrhovan typ plnovn vyaduje systm nrodnch t zaloen na pracovn dob jako sociln etn jednotce. Tato koncepce m tak marxovsk koeny, ale znan se li o tradin praxe socialistickch ekonomik. Na zatku tto kapitoly nejdv prodiskutujeme obecn dsledky tovn v pracovn dob na rovni cel ekonomiky. Pak se budeme soubn zabvat jednak politickmi problmy, s nimi se mus vyrovnat socialistick makroekonomika, jednak etnm systmem, v jeho rmci lze tyto problmy eit. Na tomto zklad pak prozkoumme nkter konkrtnj otzky souvisejc s sporami, vrem a daovou politikou.

MAKRO-ETNICTV ZALOEN NA PRACOVN DOB

Definujme Hrub Hodnotov Produkt (Gross Value Product) socialistick ekonomiky jako celkov pracovn obsah statk a slueb vyprodukovanch v ekonomice za dan obdob, dejme tomu jeden rok. Podle zdroje pracovnho obsahu lze Hrub Hodnotov Produkt rozdlit na dv sti. Vt z nich je pedstavovn vstupy Bn Prce (Current Labour), tj. prce proveden v prbhu danho etnho obdob. Krom toho je zde jet minul prce penesen ze statk vyprodukovanch v pedchozch obdobch. Ta me mt podobu zsoby materil vyrobench v minulm obdob a vyuitch v tomto obdob, nebo trvalch vrobnch prostedk (stroje, tovrn budovy a zazen), kter se postupn opotebovvaj nebo asem za153 154

starvaj. Tento penos minul prce budeme jako celek oznaovat vrazem Odpisy (Depreciation). Toto rozdlen vede k na prvn makroekonomick rovnici: Hrub Hodnotov Produkt = Bn Prce + Odpisy (7.1) Definujme tak ist Hodnotov Produkt (Net Value Product) jako pracovn obsah statk a slueb vyprodukovanch nad rove potebnou k nahrazen spoteby produkt minul prce (Odpis). Odtud nae druh rovnice: ist Hodnotov Produkt = Hrub Hodnotov Produkt Odpisy (7.2) Zkladnm principem rozdlovn v naem systmu je, e pracujc dostvaj pracovn poukzky pmo odpovdajc mnostv prce, kterou vykonali (viz kapitola 2). Vme, e z tohoto principu existuj urit individuln vjimky, ale v rmci cel ekonomiky nadle plat: celkov mnostv pracovnch poukzek vydanch za urit obdob se rovn celkovmu potu odpracovanch hodin. Ozname-li mnostv pracovnch poukzek vydanch v bnm obdob za provedenou prci vrazem Bn Pracovn Poukzky (Current Labour Tokens), dostvme tet rovnici: Bn Pracovn Poukzky = Bn Prce (7.3) Spojenm (7.1) a (7.3) pak dostaneme Bn Pracovn Poukzky = ist Hodnotov Produkt. Pedpokldejme na okamik, e by si pracujc mohli podret jako disponibiln pjem veker Bn Pracovn Poukzky. Navc pedpokldejme, e budou chtt utratit veker tento pjem za spotebn statky. V nmi navrhovanm systmu plat tak princip, e spotebn statky maj cenu udvanou v pracovn dob, kter je rovna jejich celkovmu pracovnmu obsahu, a to pinejmenm v prvnm piblen (podrobnosti tohoto principu probereme v nsledujc kapitole). Z toho plyne, e pokud pracujc utrat vechny Bn Pracovn Poukzky, jejich spoteba vyerp ist Hodnotov Produkt. Podle ve uvedench rovnic nemohou pracujc spotebovat cel Hrub Hodnotov Produkt, protoe jejich pjem (Bn Pracovn Poukzky) je ni ne Hrub Hodnotov Produkt o veliinu Odpis. To zajiuje, aby byly k dispozici zdroje k uhrazen spoteby dve vyprodukovanch vrobnch prostedk. Ovem i tak je vyerpn celho istho Hodnotovho Produktu spotebou pracujcch neudriteln ze dvou dvod. Pedevm existuj vedle osobn spoteby i jin dleit zpsoby uit spoleenskho produktu: sociln statky (zdravotnictv, kolstv atd.), dle ist akumulace vrobnch prostedk potebn ke zvyovn produkn schop155

nosti ekonomiky v budoucnu a ppadn tak pjky jinm ekonomikm. Ozname-li tyto ti zpsoby uit vrazy Socilno, Akumulace a Obchod (obchodn pebytek) a osobn spotebu slovem Spoteba, dostvme:
ist Hodnotov Produkt = Spoteba + Socilno + Akumulace + Obchod (7.4)

Rovnice (7.4) ukazuje, jak se ist Hodnotov Produkt dl podle ty zkladnch el svho uit. Pokud pln pot s tm, e akumulace a sociln vdaje doshnou kladn hodnoty, je jasn, e spoteba neme doshnout velikosti istho Hodnotovho Produktu a tedy ani objemu Bnch Pracovnch Poukzek, kter byly vydny za bnou prci (current work, nikoli o nco ve zaveden termn Current Labour, kter pekldm stejnmi slovy, ale s velkmi psmeny poznmka pekladatele). Jeden zpsob, jak toho doshnout, je zdanit pjem, kter pracujc dostvaj v podob pracovnch poukzek. Celkov objem vybranch dan nemus bt nutn roven celmu rozdlu mezi Bnmi Pracovnmi Poukzkami a plnovanm objemem spoteby, protoe pracujc se mohou rozhodnout, e st svch pracovnch poukzek uspo, a jejich spory tak uvoln zdroje pro jin vyuit, ne je spoteba. K tmto otzkm se jet vrtme. Za druh, st celkovch prostedk vylenn plnem pro spotebu mus bt k dispozici nepracujcm dchodcm, zdravotn postienm a lidem v pracovn neschopnosti, lidem pechzejcm z dosavadn prce na jinou. Jestlie jedinou monost, jak zakoupit pedmty osobn spoteby, je pouit pracovnch poukzek, pak mus bt urit mnostv poukzek dno k dispozici nepracujcm prostednictvm sttnho rozpotu. Aby se zachovala rovnost mezi mnostvm vydanch pracovnch poukzek a vykonanou prac, tyto poukzky pro nepracujc nelze prost vytisknout (to by zpsobovalo inflaci); namsto toho mus bt odebrny pracujcm formou dan a pedny nepracujcm. Ne se dostaneme k dleitm otzkm zdann a spor, bude uiten podvat se na ve uveden mylenky v kontextu tu toku fond. To nm umon ovit si jejich logickou konzistentnost. Rozdlme ekonomiku do dvou mnoin initel, kter nazveme sektor domcnost a sttn sektor. Sektor domcnost zahrnuje jednotlivce, rodiny a obce, zatmco sttn sektor zahrnuje vechny ekonomick jednotky mimo domcnosti. Pedpokldme, e neexistuje soukrom vlastnictv vrobnch prostedk, take nen teba brt v vahu dn oddlen podnikov a finann sektor. Nam kolem je urit vyerpvajcm zpsobem vechny zdroje a zpsoby vyuit fond pro kad z tchto sektor. Zanme sektorem domcnost, kde je zkladnm zdrojem fond vydvn pracovnch poukzek vmnou za bn vykonvanou prci, tj. Bn Pracovn Poukzky. K tomu, jak bylo uvedeno ve, dochz tak k pedvn 156

pracovnch poukzek neproducentm, co ozname vrazem Transfery. Sektor domcnost me vyut tyto fondy trojm zpsobem. Mohou bt zaplaceny sttu ve form dan; mohou bt vydny za spotebn statky (Spoteba); nebo mohou pejt do istch spor tohoto sektoru (ist spory). Jestlie je tento vet zdroj a zpsob pouit vyerpvajc, oba celkov souty se mus navzjem rovnat, tedy
Bn Pracovn Poukzky + Transfery = Da + Spoteba + ist spory (7.5)

Pokud jde o sttn sektor, jeho zkladnm zdrojem fond jsou vnosy dan. Navc ve sv funkci finann instituce (o kter jet bude e ne) stt bude shromaovat ist spory sektoru domcnost. Sttn sektor pouv sv zdroje na provdn transfer pracovnch poukzek neproducentm (Transfery), na sociln zajitn (Socilno), akumulaci (Akumulace) a pjovn jinm ekonomikm (Obchod). Jestlie je tak tento vet zdroj a zpsob uit pln, dostvme
Dan + ist spory = Transfery + Socilno + Akumulace + Obchod (7.6)

Rovnice (7.5) a (7.6) lze reorganizovat rznmi zpsoby. Jednou takovou prostou pravou je sdruen zdann a transfer. Definujme istou Da (Net Tax) jako rozdl mezi zdannm a transfery pracovnch poukzek (Da Transfery). Ta udv ist objem pjmu pracovnch poukzek, kter m stt k dispozici pro financovn jinch innost ne spoteby. Pomoc tto pravy meme pepsat (7.5) a (7.6) nsledujcm zpsobem:
Bn Pracovn Poukzky - ist Da = Spoteba + ist spory (7.7) ist Da + ist spory = Socilno + Akumulace + Obchod (7.8)

Setenm tchto dvou rovnic dostaneme tet rovnici, v n se vyru leny ist Da a ist spory, take nm zstane
Bn Pracovn Poukzky = Spoteba + Socilno + Akumulace + Obchod (7.9)

sadnho pedpokladu, e stt vlastn vechny statky vyjma tch, kter prodv spotebitelm. Pedpokldejme, e se stav nemocnice: stt plat za vechnu potebou prci podle tarifu jedna pracovn poukzka za hodinu, ale nemus nic platit navc za materil ani za hotovou budovu. Sttu nemohou nikdy dojt penze, protoe v systmu dn penze nejsou. A nikdy mu nemohou dojt ani pracovn poukzky, protoe ty jsou pouze etnmi polokami vytvoenmi jmnem pracujcch nebo ppadn jmnem obce (commune), jejmi leny jsou pracujc viz kapitola 12. Reln ovem problm makroekonomick rovnovhy existuje. Jestlie m bt k dispozici dostaten mnostv spotebnch statk k uspokojen pt poptvky, a to bez inflanho sniovn hodnoty pracovn poukzky, stt mus mt jistotu, e sthne (ve skutenosti zru) sprvn podl poukzek, kter v prvn instanci vydv pracujcm. Jako pklad pedpokldejme, e celkov makroekonomick pln poaduje, aby na spotebn statky bylo dno k dispozici 55 procent istho Hodnotovho Produktu. Kvli jednoduchosti tak pedpokldejme, e spotebitel se nerozhodli nco ze svho pjmu uetit. V takovm ppad mus stt zruit cestou istho zdann 45 procent zkladn emise pracovnch poukzek. Pokud ist zdann tuto rove nedoshne, tok pracovnch poukzek do vdaj na spotebu peshne mnostv sociln prce vnovan na produkci spotebnch statk. Vsledkem bude inflace pracovnch poukzek (nebo nedostatek zbo a fronty, pokud jsou ceny stl). Pokud je na druh stran ist zdann nadmrn, tok pracovnch poukzek do vdaj na spotebu bude ni, ne pracovn hodnota vyprodukovanch statk, co zpsob bu deflaci pracovnch poukzek nebo hromadn nadbytench statk. Uveden pklad spov na zjednoduujcm pedpokladu, e si spotebitel nevytvej spory. Je zejm, e pokud se spo, jsou podmnky pro vyrovnanou daovou politiku sloitj. V nsledujcm oddle se budeme zabvat problematikou spor a vpjek v sektoru domcnost, pot se budeme zabvat nktermi podrobnostmi daov politiky.

Protoe se ale Bn Pracovn Poukzky rovnaj istmu Hodnotovmu produktu, vrtili jsme se vlastn k rovnici (7.4) co dokazuje konzistentnost naeho tovn pracovn doby. V pedchoz ukzce jsme povaovali za uiten vypjit si nkter vrazy z terminologie kapitalistickho finannho etnictv (vnos, financovn, fondy a tak dle). Abychom ovem sprvn pochopili makroekonomiku plnovitho hospodstv, n pohled mus jt za hranice tohoto jazyka. V tomto systmu se pracovn poukzky pouvaj vlun k zskvn spotebnch statk v sektoru domcnost. Sttn sektor vydv pracovn poukzky pmou vmnou za prci vykonanou v nrodn ekonomice (tj. mimo domcnost), ale sm je k zskvn statk nepotebuje, a to v dsledku z157

SPOEN A VR V DOMCNOSTECH
Pro lid et? Pro nkter je eten ctnost, kter m hodnotu sama o sob, ale ekonomov poaduj, aby lid mli pro sv jednn racionln dvody a tak nm pekldaj celou hierarchii dvod k eten. Na nejni rovni to je eten na spotebn statky. Zde vidme etrnost chud a ni stedn tdy, kter dv stranou penze na velk vdaj: auto, kolo nebo dovolenou. Ti, kdo maj penze, plat takov vci z bnch pjm. Pak jsou tu ti, kdo se dvaj za hranice spoteby a et pro dobu, kdy u nebudou schopni pracovat. Nejpkladnjmi ze etrnch jsou lid, kte nemysl na sebe, ale na ty, kdo pijdou po nich, a ukldaj penze do svenec158

kch fond (trust fund), aby dali svmu potomstvu monost studia na soukromch kolch nebo odkzali majetek ddicm. Za hranicemi tto hezk sociln a svtsk hierarchie jsou lid, kte jako farani et na dobu, kdy pijdou huben lta: nezamstnanost, vn nemoc, pedasn smrt chlebodrce. Na druh stran nkte et protoe nen nic lepho, bu proto, e bn spoteba, kterou povauj pimenou, nevyerpv jejich pjem, nebo proto, e nen k dispozici zbo, kter by je svdlo k dalm vdajm. Tato kategorie vyjaduje bu pohodlnou buroazn prosperitu, nebo naopak postaven spotebitel ve vchodn Evrop a SSSR, kde dan spotebn zbo nen k dispozici, co m za dsledek nucen spory. Socialismus podle veho nkter z tchto dvod pro osobn spoen oslab. Tak napklad zven rovn bezplatnho veejnho vzdln (i kdy soukrom vzdln nebude proskribovno) a zmenen pjmovch diferencil oslab jak zjem o vzdlvac sveneck fondy, tak schopnost tyto fondy udrovat. Nutnost soukromho spoen sn tak pimen sttn penze. Pokud se nebojte nedostatku ve svch pozdnch ltech, pro byste neutrceli penze te, kdy vm to psob poten? Vdy se dchodu ani nemuste dot. S plnou zamstnanost a trvalm hospodskch rstem zanik nutnost zajitn proti ztrt pjmu z dvodu nezamstnanosti. Kdy jste si jisti budoucnost svch dt, a kdy beztak nemaj dnou anci t z dchod z majetku, bude mn pravdpodobn, e budete etit, abyste jim zanechali ddictv. Nyn strun zvame hlavn dvody pro osobn vr za souasnch podmnek. Pokud jde o krtkodob a stedndob vry, jejich hlavnm elem je posunout do budoucnosti placen za statky dlouhodob spoteby, na kter by spotebitel jinak museli etit pedevm u mladch lid, kte oekvaj, e se jim pjmy v budoucnu zv. Na druh stran hlavnm elem dlouhodobch osobnch vr je financovn koup dom. Tyto dvody pravdpodobn petrvaj i za socialismu, i kdy za souasnch podmnek nepochybn psob ve prospch spotebitelskch vr tak tlaky podncujc lidi, aby si brali pjky, kter pak nedokou moci splatit. S tm se skoncuje. Tak existence a rozsah spoen na koupi dom zvis na existujcch monostech pstupu k bydlen, piem dobe veden sttn sektor njemnch byt by omezil podnty k vlastnn dom. Pes skutenost, e socialismus pravdpodobn omez nkter motivace pro osobn spoen a vry, tyto jevy patrn docela nevymiz. Zkladnm dvodem pro takov spoen a vry je pn lid plnovat asov profil svch nkup relativn nezvisle na asovm profilu svch pjm. Z individuln159

ho hlediska pedstavuj spory odloenou spotebu, zatmco vr umouje pedstih spoteby. Existuje ale dleit rozdl mezi tm, co je provediteln u jednotlivce a co je mon v rmci cel spolenosti. V pedtrn spolenosti je spoen snadno pochopiteln. Zsoby zrn se vytvej k tomu, aby se spotebovaly v tch dobch. Egypt faran nebo maoistick na dokzaly etit ve zcela fyzickm smyslu. Kdy Mao doporuoval anm, aby kopali hlubok tunely, dlali zsoby zrn, pipravovali se elit vlce nebo prodn pohrom, mluvil o odloen spoteb zcela doslovn. Tak v Ezopov bajce moudr mravenec sbr ped pchodem zimy zrnka, zatmco cvrek j, zpv a vesel se. V modern spolenosti si mohou jednotlivci pod jet zachovat tento prost pohled na vlastn etrnost; zrn nahradily penze, ale ty se tak dvaj stranou, a pijde patn poas. Pojiovac spolenosti s oblibou pouvaj jako svj emblm detnk. V hromadn penz je ale paradox, kter u zrn nevznik a kter starovk vyjdil v podobenstv o Midasovi. Zlata ani penz se nenajte. Spoen penz nem smysl, pokud neexistuje nco, co se za n d koupit. Jednotlivec, kter si nahromadil zlato, by pravdpodobn peil hladomor, protoe za hladomoru cena zrn vdy stoup a jst mohou pouze ti, kdo maj hodn penz. Ale spolenost jako celek se pennch spor spoivc nenaj. Hladovn mohou zabrnit pouze reln zsoby zrn, take za hladomoru to mlo, co existuje, dostanou bohat a chud umraj. Ti, kdo spo v bankch, jsou dokonce jet vce vzdleni on pirozen lakot ne sedlk se svm pokladem zlatch napoleon. Za vlek, prodnch nebo ekonomickch katastrof je pravdpodobn piprav o jejich spory hyperinflace nebo bankovn krachy. Pokud ekonomika v dsledku vlenho nien nebo nutnosti platit reparace pijde o zbo, kter lze prodat na trhu, tento reln nedostatek se projev ve znehodnocen mny; ti, kdo po prohran vlce zstanou s rukama plnmi bezcennch bankovek, dostanou stejn tvrdou lekci, jako bjn Midas. Obecnji eeno ti, kdo dnes et, budou moci ztra realizovat sv bohatstv pouze ze ztejho pjmu. Nkdo, kdo ticet let et na dchod, si sice me myslet, e odkld spotebu, ale nebyl by rd, kdyby se na star kolena musel ivit 30 let starmi bochnky chleba. V praxi u neexistuje dn zbo, jeho spoteba by se dala odloit. Spoc namsto toho obdr legln titul, kter jim umouje vznet nrok na st budoucho produktu spolenosti, pokud ovem peije finann systm. Dchodce ve skutenosti neiv jejich spory, ale prce mladch len spolenosti. Materiln zti plynouc ze strnut obyvatelstva se nelze vyhnout mechanismem ivotnch pojistek nebo pln financovanch penzijnch pln. Mlad zstanou nadle jedinou oporou starch; pesun od synovsk piety ke vzjemnm penzijnm fondm (mutual funds) na tto realit nic nezmn, a bude spoleensk systm jakkoli. 160

V tomto smyslu je spoen smlouvou s budoucnost zvltn smlouvou, v n jedna strana, ta kter m poskytnout finln statky, se mon jet ani nenarodila. A takov smlouva s budoucnost je nejist vc. Mlad generace ji nemus dodret. Me usilovat o inflan nrst mezd, kter ohroz dchodce ijc z pevnch pjm. Me vyvolat revoluci a zruinovat trh s cennmi papry. Nicmn v rmci plnovan ekonomiky mohou mt dnen spoitel jistou monost pispvat k ztejm tokm relnch pjm. Tm, e dnes spo, se lid zkaj sti svho vlivu na souasn produkt. Uvoluj tak zdroje, kterch by jinak bylo zapoteb k vrob spotebnch statk. V kapitalistick ekonomice je znan nebezpe, e takto uvolnn zdroje zstanou nevyuity. Kdy se spotebitel rozhodne uspoit st svho pennho pjmu, tento akt nespoteby sm o sob nen pro firmy zprvou, e jist spotebn statky budou poadovny v jistch mnostvch v uritm budoucm okamiku. V nejlepm ppad me takov vzrst spor tlumoit prostednictvm poklesu rok obecn poselstv, e vroba zamen na budouc prodej je nyn ziskovj. Keynes ovem dokazoval, e i tento kanl je velmi nespolehliv (viz Keynes, J. M. The General Theory of Employment, Interest and Money, London: Macmillan, 1936, kapitola 16; nedvnji podal dobrou analzu tto otzky Axel Leijonhufvud, Information and Coordination, Oxford: Oxford University Press, 1981). Take rst spor me vystit v pokles agregtn poptvky po zbo a tm zpsobit recesi. V plnovan ekonomice ovem nen dvod, pro by zdroje uvolnn spoenm nemly bt zapojeny do vytven vrobnch prostedk a tak v budoucnu zvit produktivitu prce. V ekonomice pedpokldme, e se o minimln celkov me akumulace vrobnch prostedk bude rozhodovat demokratickm zpsobem. Jeden ze vstup do rozhodovn o akumulaci poskytne demografie: pokud se v budoucnu oekv, e podl dchodc na obyvatelstvu bude stoupat, pak pi jinak stejnch podmnkch by mla bt mra akumulace zvena, aby produktivita prce vzrostla na potebnou rove odpovdajc budouc poptvce po tom, co vyrob produktivn pracovnci. To se mus zejm stt na kor souasn rovn spoteby. Ale i pi tomto zkladnm kolektivnm rozhodovn existuje stle urit monost uplatnn individulnch preferenc, kter ovlivn samozejm okrajov vzjemn pomr spoteby a akumulace. Jak mechanismy zajist pimen prostor pro osobn vbr pi respektovn omezen celkovho plnu? Zde jsou nkter nvrhy. 1. Bn pracovn poukzky bude mon voln smovat za njak druh dchodovch aktiv (nap. aktiva, z nho se od uritho budoucho data nebo nastal udlosti vyplcela ron renta). Tyto transakce by se provdly prostednictvm jednotnho sttem vedenho finannho systmu, take by plnovac agentura mohla 161

monitorovat jejich agregovan objem. Jak jsme ukzali ve, relnm dsledkem spoen je uvolnn bn prce z produkce spotebnch statk, a plnovai by sprvn mli reagovat tm, e budou alokovat uvolnnou bnou prci do ist akumulace vrobnch prostedk (nad spoleensky stanovenou minimln mru akumulace). To pak umon vy produkci spotebnch statk v budoucnosti. Zejm neexistuje zruka, e plnovai vyuij pracovn dobu uvolnnou etenm k rozvinut vroby pesn tch pedmt, o jejich spotebu budou mt spoc nkdy v budoucnu zjem. To zvis na efektivit procesu strategickho plnovn, piem od dnho ekonomickho systmu nelze asi oekvat dokonalou schopnost pedvdn. Nicmn plnovai budou schopni brt centrln v vahu toky jdouc do spor a zajistit, aby takto uvolnn pracovn doba byla vyuita produktivn. 2. Aby se doshla krtkodobj flexibilita, bn pracovn poukzky by tak bylo mon smovat za spotebitelsk vklady, z nich by se mohly pozdji vybrat pracovn poukzky na nkup pedmt dlouhodob spoteby, dovolench atd. Jestlie je ptok do tchto vklad vy ne odtok, rozdl me bt pouit k financovn spotebitelskho vru. Podmnky tchto vr, zejmna jejich zpsob splcen, bude mono vyut k vyrovnn poptvky po tchto vrech s nabdkou plynouc z ist akvizice spotebitelskch vklad. V takovm ppad bude celkovm vsledkem pesun spoteby mezi jednotlivci, bez dopadu na celkovou makroekonomickou rovnovhu. 3. Mimo tchto ve uvedench uznanch forem eten nebudou moci jednotlivci jednodue hromadit pracovn poukzky. Hromadn, kter by naruilo pln alokace prce, se zabrn tm, e pracovn poukzky budou po urit dob exspirovat, podobn jako za dnenho systmu banky odmtaj po uplynut urit doby proplcet osobn eky. Tyto vahy o spoen a vru lze nyn uvst do souvislosti s tovnm tok fond, o kterm jsme pojednali v prvn sti tto kapitoly. Tam jsme ekli, e ist spory domcnost (ist spory) vystupuj v sektoru domcnost jako uit fond, u sttu pak jako zdroj fond. Nyn se meme na ist spory podvat podrobnji. Hrub spory jsou rovny celkovmu soutu hrub akvizice dchodovch aktiv v sektoru domcnost (Akvizice Dchodovch Aktiv, Retirement Asset Acquisition) a hrub akvizice spotebitelskch vklad (Akvizice Spotebitelskch Vklad, Saving Deposit Acquisition) v tomt sektoru. Abychom z toho odvodili ist spory, musme odest vplaty, kter domcnosti dostvaj ze svch dchodovch aktiv (Vplaty 162

z Dchodovch Aktiv, Retirement Asset Disbursement), jejich vbry z vlastnch spotebitelskch vklad (Vbry, Withdrawals), a ist objem nov poskytnutch spotebitelskch vr (Nov vr, New Credit). Tot lze vyjdit rovnic ist spory = Akvizice Dchodovch Aktiv + Akvizice Spotebitelskch Vklad - Vplaty z Dchodovch Aktiv - Vybry - Nov vr. Meme tak dt do spolench zvorek vrazy tkajc se dchodovch aktiv a vrazy tkajc se spotebitelskch vklad a vr: ist spory = (Akvizice Dchodovch Aktiv - Vplaty z Dchodovch Aktiv) + (Akvizice Spotebitelskch Vklad - Vbry - Nov vr). Zamme-li se na spotebitelsk vklady a vr tj. pomineme-li dchodov aktiva, vimnme si, e veliina (Akvizice Spotebitelskch vklad Vbry - Nov vr) funguje jako ist zdroj fond pro stt. Tento vraz pedstavuje ist ptok fond do systmu spotebitelskch vklad a vr. Ve jsme nadhodili monost, e by tento tok mohl bt vdom dren na nule pravami podmnek spotebitelskch vr tak, aby poptvka po nich byla pesn rovna istmu ptoku vklad. Zda je takov politika rozumn, zvis pravdpodobn na tom, jak by musely bt podmnky vedouc k dosaen zmnn rovnovhy. Pedstavme si situaci, kdy osobn sektor (sprvnji asi sektor domcnost poznmka pekladatele) vykazuje silnou tendenci ke spoen a pomrn slabou tendenci k bran spotebitelskch vr. V takovm ppad by zmnn vyrovnn mohlo vyadovat, aby se spotebitelsk vry poskytovaly zdarma mon dokonce i se zpornou rokovou sazbou. Pokud se k tomuto elu vyuije cel ist ptok vklad, nevypad takov politika zrovna optimln: st ptoku by namsto toho mohla bt pouita jako zdroj fond pro akumulaci, kde by pravdpodobn doshla vy spoleensk vnos (social rate of return). Potenciln problematinost tohoto een vyplv z toho, e zatmco spotebn vklady jsou znan likvidn a krtkodob a stedndob spotebn vry se samy likviduj velmi rychle, vrobn prostedky vytvoen z tchto fond likvidn nebudou.61 Pokud by dolo k neekanmu odlivu vklad ze systmu pedtm, ne akumulan projekty dozraj, sttu by mon nezbylo ne vytvet pracovn poukzky navc, co by mohlo vst k inflaci pracovnch poukzek a podkopalo by to nmi navrhovan systm kalkulac.
Pro zmnn vklady by mohly platit podobn pedpisy, jak znme u existujcch vkladovch t, kde m stt formln prvo na zpoovn vplat vkladatelm, kter ovem za normlnch podmnek nemus bt uplatovno.
61

To je v podstat stejn problm, jeho diagnzu uril Keynes: spoitel chtj spoit ve form likvidnch aktiv, piem jejich prostedky se pouvaj k akvizici nelikvidnch kapitlovch statk. Ve finannm systmu se sttnm monopolem je ovem tento problm eiteln: stt m monost ci spoitelm, e nemohou svj kol mt a souasn ho jst. Jestlie m systm spotebnch vklad a vr tendenci k pebytku, stt me oznmit, e likvidita tchto vklad je podmnn a e mon bude vzna na pdlov hospodaen, aby nedolo k inflanmu pebytku pracovnch poukzek z dvodu velk poptvky po likvidovn vklad. Podobn problmy vyvstvaj, pokud m systm spotebnch vklad a vr tendenci k deficitu, i kdy jsou podmnky pro zskn spotebitelskho vru stanoveny velmi psn. Maj se v takovm ppad pout fondy z jinch zdroj (nap. z pebytku tu dchodovch aktiv)? Nebo m bt spotebitelsk vr na pdl? Vykazuje-li bn et dchodovch aktiv pebytek, znamen to, e se hromad nroky budoucch dchodc na budouc produkci. Nejjistjm zpsobem, jak zajistit uspokojen tchto poadavk, je nasadit tento pebytek na akumulaci vrobnch prostedk. To je argument pro psn oddlen tu dchodovch aktiv od spotebitelskho vru. Na druh stran ovem plat, e pokud spotebitel berou bn vry i za psnch podmnek (kter pjujc nicmn povauje za realistick jinak by zejm k poskytnut vru nedolo), sami tm souhlas se snenm svch vlastnch nrok na budouc produkci, kter budou omezeny jejich budoucm pjmem pracovnch poukzek. Toto snen by ovem nemuselo vyhovt pozdjm nrokm dchodc. Nejlep politikou me bt v tomto ppad opatrn flexibilita: nepraktikovat naprost oddlen t a vyuvat pdlov systm k vylouen nadmrnch deficit (nebo pebytk) na tu spotebnch vklad a vr.

roky z vklad?
Dal otzkou vyplvajc z pedchozho je, zda maj bt z vklad v osobnm sektoru vyplceny roky. Prozkoumejme nejdv dsledky nulov nominln rokov sazby u tchto vklad, co znamen, e lid si budou moci po njak dob vybrat ze systmu pesn tot celkov mnostv pracovnch poukzek, jakm do nj pedtm pispli. Poznamenejme, e vzhledem k tomu, e produktivita prce asem roste a pracovn obsah konkrtnch statk kles, budou mt pracovn poukzky ve skutenosti vt hodnotu: se spoenm pracovnch poukzek je implicitn spojena jist forma roku. Je rozumn, aby lid mli monost zskat takov rok ze svch dlouhodobch spor, protoe jejich nespoteba umouje urychlenou akumulaci vrobnch

163

164

prostedk, co zase napomh dalmu rstu produktivity prce. Nen ale dvod pro dn dal platby.62 V klasickm modelu kapitalismu s plnou zamstnanost m rok z vklad tu funkci, e vytv dostatenou nabdku spor k financovn investic. V nmi navrhovanm systmu je ovem investovn zespoleentno a zkladnm zdrojem pro financovn akumulace jsou dan. Pokud bn ty dchodovch aktiv a spotebnch vklad a vr vykazuj pebytek, osobn spory mohou do urit mry k tomuto financovn akumulace pispt, ale maj jen druhotn vliv. Ke stimulaci osobnho spoen nen dvod, protoe o zkladn spoleensk me spor (tj. nespoteby) bylo rozhodnuto demokraticky pi vytven plnu akumulace a zdann.

DAOV POLITIKA
Bez ohledu na to, jak je pesn upraveno spoen domcnost, pipad dleit loha pi bilancovn makroekonomickho plnu daov politice. Jakou formou nebo formami m stt zdaovat vdlky v pracovnch poukzkch? V ekonomikch sovtskho typu pochzela nejvt st daovch pjm tradin z dan z obratu. Touto dan stt vr kln mezi cenu poadovanou od toho, kdo kupuje njak statek, a cenou pipsanou na et prodejce, piem rozdl plyne do sttn pokladny. Takov da nen sluiteln s nmi navrhovanm systmem, protoe by v n statky systematicky dostvaly vy ceny, ne je jejich skuten pracovn obsah. Jak ji vyplynulo z pedchozho, dvme pednost dani z pjmu; navrhujeme tak, aby stt vybral jako doplkovou da diferenciln pozemkovou rentu. Jak by mla vypadat socialistick da z pjmu? Socialist a sociln demokrat v kapitalistickch zemch obvykle podporuj progresivn da z pjmu (u n lid s vymi pjmy plat vy procento dan) se zdvodnnm, e zmonj si mohou dovolit nst vt dl daovho bemena. Progresivn da z pjmu se fakticky povauje za zpsob, jak za kapitalismu sniovat nerovnost pjm ped zdannm (i kdy je otzkou, zda daov systmy relnch kapitalistickch ekonomik tento cl opravdu dosahuj). Jestlie je ovem rozdlovn osobnch pjm v zsad rovnostsk, jak navrhujeme, dvod pro progresivn zdann odpad. Nejspravedlivjm systmem
Problematitj otzkou je, zda m bt tento implicitn rok k dispozici tak u krtkodobch spotebnch vklad. Deponovn pracovnch poukzek na tchto vkladech bude v navrhovanm systmu znamenat jen marginln pspvek k akumulaci. Aby se implicitn rok zruil, pracovn poukzky na spotebnch vkladech by se musely devalvovat ve stejn me, v jak poroste produktivita prce. Ovem pokud vytvenm tchto vklad vznikaj fondy pro spotebn vry, ze kterch budou spotebitel platit rok, me to bt dvodem pro nedevalvovn pracovnch poukzek uloench na zmnnch vkladech.
62

bude pravdpodobn rovn da, tolik a tolik pracovnch poukzek na msc nebo rok a na jednu vdlen inou osobu. Rovn da vybran v pracovnch poukzkch tlumo nsledujc poselstv: kad zdrav lovk v pracovnm vku je povinen vykonvat pro spolenost zkladn mnostv prce. Vmnou za tento pracovn pspvek jsou uspokojovny zkladn kolektivn poteby lid. Jestlie lid chtj dal disponibiln pjem k zskn spotebnch statk, mus pracovat vc, ne toto zkladn minimum. Pedpokldme maximln flexibilitu pracovn doby, take si jednotlivec bude moci vybrat, jak dlouho chce pracovat, a pokud se rozhodne pro dlouhou pracovn dobu, bude se moci tit jejm vsledkm beztoho, e by platil vy da z pjmu. Rovn da m tak tu vhodu, e lze pomrn velmi spolehliv pedpovdt jej vnos. Vnos proporcionln dan z pjmu zvis na tom, kolik lid vydlaj (tj. v tomto systmu jak mnoho se rozhodnou pracovat), vnos rovn dan zvis jen na potu pracujcch. Tato monost pedvdn usnadn plnn plnu socilnho zajitn a akumulace. Pedpokldejme, e plnovai alokovali celkem x milion hodin spoleensk pracovn doby na jin ely, ne osobn spotebu: pak lze stanovit takovou rove rovn dan, aby vynesla celkem x-z milion pracovnch poukzek, kde z milion je pedpokldan rove istch spor domcnost.63 Stoj za to poukzat na rozdl mezi tmto stanoviskem a nvrhem britsk Strany zelench, aby vichni oban dostvali zaruen sociln pjem bez ohledu na to, zda pracuj nebo ne. Tento sociln pjem by byl podle veho hrazen z celku dan zahrnujcho tak da z pjmu. V jistm smyslu jde o zrcadlov obraz naeho nvrhu, protoe nmi navrhovanou rovnou da lze povaovat za zpornou sociln mzdu. Nvrh Zelench je docela realistick a ve srovnn se souasnm systmem dvek podmnnch ovenm prostedk adatele m tu velkou pednost, e vyluuje nechvaln znmou past chudoby.64 Nicmn kritizujeme nvrh na zaruen sociln pjem ze dvou dvod. Za prv podle veho implikuje, e nezamstnanost je nevyhnuteln. Vychzejce z toho, e nezamstnanost mus bt, Zelen ji chtj eit tm nejhumnnjm zpsobem. To neakceptujeme. Tvrdme, e ekonomiku lze dit tak, aby byla dosaena pln zamstnanost. Kombinace rovnostskch pjm, pln zamstnanosti a rovn dan vyluuje past chudoby, ale tak deV tto ilustraci pro jednoduchost pedpokldme, e neexistuje jin da ne rovn da z pjmu v pracovnch poukzkch. Ve skutenosti ovem dokazujeme, e by stt ml vyuvat jako dal zdroj pjmu tak pozemkovou rentu, o kter se zmnme ne. 64 U dvek podmnnch ovenm prostedk adatele jsou lid s nzkmi pjmy vysoce zdaovni rznmi marginlnmi sazbami. Pokud nastoupte do prce a zanete vydlvat, vznikne vm povinnost platit nrodn pojitn a da z pjmu, a tak ztratte st sociln podpory. To velmi ztuje skuten zven pjm a ve vztahu k prci to demotivuje.
63

165

166

motivaci k prci, a to innji ne systm Zelench. Druhm dvodem ke kritice je, e financovn systmu se zaruenm socilnm pjmem vyaduje vysokou da z pjmu, co m implicitn demotivan inky. Pedpokldme nulovou sazbu pjmov dan pro marginln ppady. Ve spojen s flexibiln pracovn dobou to jednotlivcm umon, aby se sami rozhodli, jestli vhody plynouc z del pracovn doby stoj za sil, kter je s tm spojeno. V ekonomice s plnou zamstnanost by systm Zelench, ve skutenosti umoujc lidem zahlku se sttn podporou, pravdpodobn vyvolal nespokojenost pracujc vtiny, kter by musela ivit zahlejc.

v vahu, me se socialistick stt rozhodnou provdt podobnou politiku. Pipomeme, e nepjde o obecnou da z prodeje nebo da z pidan hodnoty, ale o specifick poplatek uvalen na vybran spotebn statky.

Zdann a akumulace
V zpadnch ekonomikch je akumulace novch vrobnch prostedk rozdlena mezi soukrom a veejn sektor. Akumulace v soukromm sektoru je vsledkem autonomnch rozhodnut podnik a je financovna hlavn z podrench zisk, piem uritou lohu hraje tak recirkulace spor do akumulace prostednictvm finannch instituc. Ve veejnm sektoru je akumulace tradin financovna z pjek. V socialistickch ekonomikch sovtskho typu byla situace zcela opan. Akumulace ve veejnm sektoru byla financovna hlavn z dan z obratu vybran od sttnch podnik, piem recirkulace spor sehrvala jen vedlej lohu. Jak u bylo eeno dve, tak potme s danmi jako hlavnm zdrojem fond pro akumulaci, ovem s dodatkem, e veker objemy dan mus bt vsledkem demokratickho hlasovn. Rozhodujc kritika sovtskho socialismu se tk faktu, e rozhodnut o me rstu a tedy tak o me akumulace byla pijmna politickou elitou. To dvalo socialistick akumulaci sten odcizen charakter. Aby se tomu zabrnilo, alternativn nvrhy tkajc se procenta nrodnho dchodu vnovanho na akumulaci by mly bt pedmtem plebiscitu. Pokud se dohodne, e investice budou tvoit celkem 15 procent HDP, stt tm dostane prvo vybrat dan potebn k jejich financovn. Vzhledem k tomu, e existuj tak jin zdroje fond pro akumulaci spory a renta, nebude nutn krt vechny nklady na akumulaci z dan. Moc pozmovat dan poskytne prostor potebn pro vybilancovn socilnho rozpotu.

Pozemkov renta
Systmem vlastnictv nemovitost, kter vyaduje nae koncepce socialistick ekonomiky, se zabvme na jinm mst (viz kapitola 14). Jeho soust je sttn vlastnictv pdy. I kdy nevyluujeme soukrom vlastnictv sti bytovho fondu, stt by si ml podret vlastnictv pozemk na kterch tyto domy stoj. Majitel dom by mli podlhat pozemkov dani vychzejc z bn hodnoty pronjmu pozemku, na kterm byl postaven jejich dm. lovk, kter kupuje dm, si za tchto okolnost kupuje pouze samotnou konstrukci budovy a cena za dm obdobn velikosti a zachovalosti by mla bt stejn v Londn i dejme tomu v Bradfordu (prmyslov msto v severovchodn Anglii poznmka pekladatele). Krom tto ceny plat bydlc sttu rentu nebo pozemkovou da odrejc rozdly v pohodl a vybaven obvanho domu. Tyto renty mohou znamenat znan pspvek do sttnch financ.65 Jestlie maj tyto renty plnit daov funkce ve ve diskutovanm systmu, mus bt nepochybn stanoveny v pracovnch poukzkch. Platba renty v pracovnch poukzkch je pak jednou z vjimek z obecnho principu, podle nho za tyto poukzky lze koupit pouze produkty prce oceovan podle jejich pracovnho obsahu.

Spotebn da
Zvrem si zaslou zmnku jet jeden aspekt zdann. ekli jsme, e spotebn statky by mly bt obecn oceovny mnostvm pracovnch poukzek odpovdajcm jejich pracovnmu obsahu. V jistch ppadech vak mohou bt zdvodnny urit vjimky. V kapitalistickch ekonomikch se vybr spotebn da z produkt, jejich spotebu chce stt z uritch dvod omezovat, obecn proto, e nadmrn spoteba tchto produkt m nedouc sociln dopady (alkohol, tabk atd.). Protoe jejich zkaz nepichz
Podrobnji se rentou v socialistick ekonomice vetn placen renty v zemdlstv zabv kapitola 14.
65

167

168

KAPITOLA 8 MARKETING SPOTEBNCH STATK

Ekonomikm sovtskho typu se veobecn vytk a nedlaj to jen jejich zpadn odprci , e neumly reagovat na spotebitelskou poptvku. Pro nai celkovou argumentaci je tedy dleit ukzat, e plnovan ekonomika me reagovat na promny struktury spotebitelskch preferenc e nedostatek zbo, fronty a pebytky nepotebnho zbo, o kterch toho tolik slchme, nejsou inherentnm rysem socialistickho plnovn. V tto kapitole rozvjme nai koncepci socialistickho trhu spotebnch statk. Jednm zpsobem, jak pistoupit k tto otzce, je nvrat k celkovmu popisu plnovn, kter je obsahem kapitoly 4. Rozliili jsme ti rovn plnovn: makroekonomick, strategick a detailn. V rmci parametr danch makroekonomickm plnem a strategickmi plny odvtv se detailn plnovn zabv vbrem pesn struktury kol pro finln vrobu a zajitnm zdroj potebnch ke splnn tohoto cle. Jak se ale maj urovat koly pro finln vrobu spotebnch statk? Jak druh mechanismu je zapoteb, aby bylo mon upravovat tyto koly s pihldnutm ke zptn vazb od spotebitel? Zkladn princip nmi navrhovanho schmatu lze vyjdit velmi jednodue. Vechny spotebn statky jsou oznaeny svou pracovn hodnotou, tj. celkovm mnostvm spoleensk prce potebn pmo i nepmo na jejich produkci. (Praktick vpoet tchto hodnot jsme probrali v kapitole 3). Ovem vedle toho budou stanoveny aktuln ceny spotebnch statk (v pracovnch poukzkch), a to tak, aby v co nejvt mon me vyrovnaly poptvku s nabdkou. Pedpokldejme, e konkrtn pedmt vyaduje ke sv vrob 10 pracovnch hodin. Bude na nm tedy vyznaena jeho pracovn hodnota 10 hodin, ale pokud po nm bude pi cen 10 pracovnch poukzek nadmrn poptvka, cena se zv, aby se tento pebytek poptvky (piblin) odstranil. Pedpokldejme, e tato cena bude 12 poukzek. Produkt m tedy pomr mezi rovnovnou trn cenou a pracovn hodnotou 12/10, neboli 1,20. Plnovai eviduj tyto pomry u vech spotebnch statk. Lze oekvat, e se tento pomr bude u jednotlivch produkt mnit. Nkde se bude blit jednice, nkde bude vy (pokud je po produktu siln poptvka), nkdy ni (pokud produkt nen pli populrn). Plnovai pak postupuj podle nsledujcho pravidla: zvit koly finln vroby u statk, kter maj pomr vy ne 1 a snit koly u statk s pomrem nim ne 1. Jdro vci je v tom, e tyto pomry jsou mrou efektivity spoleensk prce v jednotlivch odvtvch z hlediska uspokojovn poteb spotebitel (produkce uitn hodnoty podle Marxovy terminologie). Pokud u produktu 169

pomr rovnovn trn ceny (market-clearing price) a pracovn hodnoty pesahuje 1, znamen to, e lid jsou za nj ochotni dt vce pracovnch poukzek (tj. pracovat del dobu, aby jej zskali), ne in celkov pracovn doba nutn na jeho produkci. To ale z druh strany ukazuje, e prce vynaloen na vrobu tohoto produktu m nadprmrnou sociln efektivitu. Kdy naopak rovnovn trn cena klesne pod pracovn hodnotu, k nm to, e spotebitel neoceuj produkt jeho plnou pracovn hodnotou: prce vynaloen na toto zbo m podprmrnou efektivitu. Parita, tj. pomr rovn 1 znamen rovnovhu: spotebitel v tomto ppad oceuj produkt jeho pracovn hodnotou, tedy pesn tou hodnotou, kterou stoj jeho vroba spolenost. Toto je zkladn mylenka naeho marketingovho algoritmu, kterou budeme rznmi zpsoby rozvjet ve zbvajc sti kapitoly. Zaprv zvme otzku, zda je zaveden rovnovnch trnch cen douc ve vech ppadech. Zadruh ukeme vztah mezi marketingovm algoritmem a makroekonomickm plnovnm probranm v pedchoz kapitole, piem podme pesnj popis algoritmu. Zatet budeme zkoumat vztah mezi nam nvrhem a ziskovm mechanismem psobcm za kapitalismu. Nakonec se ohradme vi kritice, kterou vznesl Alec Nove proti mylence, e v socialistickm plnovn me sehrvat uitenou roli pracovn hodnota.

ROVNOVN TRN CENY

Rovnovn trn ceny jsou ceny, pi nich se vyrovnv nabdka statk (o n se rozhodlo dve pi sestavovn plnu) s poptvkou po nich. Z definice tchto cen plyne, e odstrauj zjevn nedostatek nebo pebytky statk. Vznik nedostatku (nadmrn poptvky) povede ke zven ceny, kter zpsob, e spotebitel sn svou spotebu pslunho statku. Existujc nabdka se tedy dostane k tm, kdo budou ochotni zaplatit nejvc. Vznik pebytku povede ke snen ceny, co vybdne spotebitele ke zven poptvky po produktu. Kdy je nabdka konkrtnho statku ni ne spotebitelsk poptvka, alternativou ke zven ceny je pdlov systm. To lze udlat formln (pomoc pdlovch knek nebo lstk jako v dob vlky) nebo neformln tm, e nechme vzniknout fronty nebo ekac seznamy, piem se pslun statky dostanou tm, kdo budou ochotni postavit se co nejdv do fronty a ekat. N marketingov algoritmus vychz z toho, e se budou pravideln stanovovat rovnovn trn ceny a rozdly mezi nimi a pslunmi pracovnmi obsahy budou vyuity jako signl ke zven nebo snen produkce v nsledujcm obdob. Existuj ale ppady, kdy je spravedlivj vyrovnat se s nedostatkem pomoc pdl? S tm souvis tak dal otzka: n algoritmus pedpokld, e rovnovn cena statku m bt rovna jeho vrobnm 170

nkladm, kter udv jeho pracovn hodnota. Existuj ale ppady, kdy je zapoteb produkt dotovat, tj. zpstupnit ho spotebitelm, dokonce i dlouhodob, za cenu ni ne jsou jeho vrobn nklady? Odpov zvis na rozloen pjm ve spolenosti. N nzor na vhodnost rznch variant cenotvorby a pdlovho hospodaen shrnuje tabulka 8.1. Pdly jsou nejlepm zpsobem, jak zajistit spravedliv rozdlovn vzcnch statk, pokud jsou nerovn pjmy, Tabulka 8.1: Trn ceny a pdlov hospodaen Nabdka statku nedostaten bohat nedostaten bohat Rozloen pjm nerovn nerovn rovn rovn Nejlep politika pdly dotace trn ceny trn ceny

protoe zabrauj bohatm, aby vyhnli ceny vzhru. Vezmme jako pklad potraviny: pdlov systm zajist, e kad bude mt dost na to, aby peil. Jestlie je potravin hojnost, ale nkte lid jsou tak chud, e nemaj na sprvnou vivu, potom me bt racionlnm opatenm njak zpsob dotovn potravin, i kdy nen jasn, zda udrovn cen pod vrobnmi nklady je zrovna tou nejlep metodou: efektivnj pravdpodobn bude vydvn poukzek na potraviny tm nejpotebnjm. Pokud se pomoc dotac zavedou ni ceny potravin v obdob, kdy je jich nedostatek, cel dostupn nabdka zmiz z obchod a kdykoli pijde nov dodvka, vytvo se fronty. To se stane bez ohledu na rovnost nebo nerovnost pjm. Nezdrav je jak politika Evropskho spoleenstv, kter umle zvyuje ceny potravin ku prospchu soukromch zemdlc, tak politika bvalho SSSR, kter dotoval potraviny s nedostatenou nabdkou. (V obou ppadech zmny blokuje nebo blokoval siln politick tlak). Zkladn mylenkou je, e pokud existuje rovnost pjm, trn ceny pravdpodobn povedou ke spravedliv distribuci a nen tedy dvod k dotacm. Lze si pedstavit mimodn situace, za nich bude douc pdlov hospodaen, aby se vem zajistilo to nejnutnj, pokud dojde k vnmu, avak doasnmu peruen dodvek. Celkov ale v socialistickm spoleenstv, kter m v podstat rovnostsk rozloen pjm, povaujeme za nejlep politiku rovnovnch trnch cen.

SPOTEBN STATKY A MAKROEKONOMICK PLN

V pedchoz kapitole jsme hovoili o otzkch souvisejcch s rozdlovnm spoleensk prce mezi jednotlivmi druhy koncovho uit. V tomto 171

kontextu jsme oznaili celkov mnostv spoleensk prce vynaloen na produkci spotebnch statk vrazem Spoteba. Ozname nyn celkov mnostv pracovnch poukzek vydanch na spotebn statky vrazem Spoteba Poukzek. Clem makroekonomickho plnu je udrovat v nejvt mon me vzjemnou rovnost mezi Spotebou Poukzek a Spotebou. To pedpokld, e se souasn (a) stanov rove zdann a (b) pedvd vvoj spoen domcnost. Plnovai sice maj k dispozici urit prostedky, jak ovlivnit ist spory domcnost, ale vdy zde pravdpodobn zstane urit prvek pedvdn, co znamen, e asi nebude dosaena naprost rovnost Spoteby Poukzek a Spoteby. Pokud budou ist spory ni ne jejich pedpovdan rove, pak Spoteba Poukzek pekro pedem stanovenou rove Spoteby. V tomto ppad mohou plnovai reagovat v nsledujcm obdob tm, e zv dan, budou tm i onm zpsobem podporovat tvorbu istch spor, nebo zv alokaci sociln prce na spotebn statky. Plnovai mohou tak dojt k zvru, e ni skuten rove spor byla pouhm doasnm vkyvem, a rozhodnou se nijak nereagovat. Naprosto obdobn vahy plat pro ppad, e spory peshnou oekvanou rove. To znamen, e i kdy je rovnost Spoteby Poukzek a Spoteby trvalm clem, kter m bt dosahovn v prbhu asu v prmru, pesn pomr Spoteby Poukzek ke Spoteb bude z jednoho obdob na druh kolsat kolem hodnoty 1,0. Vimnme si, e tento pomr lze povaovat za jaksi druh agregtn cenov rovn: pedstavuje prmrn poet pracovnch poukzek potebnch k zakoupen produktu jedn hodiny sociln prce na trhu spotebnch statk. Pipomeme nyn, e marketingov algoritmus, o nm jsme hovoili ve, pouv jako indiktor pro realokaci zdroj pomr rovnovn ceny jednotlivch spotebnch statk k jejich pracovn hodnot. Pi prvn prezentaci zmnn koncepce jsme pedpokldali, e prmr tto hodnoty pro vechna odvtv jako celek bude pesn roven 1. Te vidme, e lo o urit zjednoduen. Pokud stanovme ven prmr pomru mezi cenou a pracovnm obsahem pro vechny statky za urit obdob piem tento prmr budeme vit podlem dan komodity na celkov Spoteb, bude tento prmr toton s makroekonomickm pomrem Spoteby Poukzek ke Spoteb, kter, jak jsme vidli, se od hodnoty 1,0 me do urit mry me odchylovat. Ve svtle tto makroekonomick vahy meme nyn pesnji formulovat marketingov algoritmus pro spotebn zbo nsledujcm zpsobem: 1. stedn marketingov komise (CMA, Central Marketing Authority) d vrobcm objednvky na rzn spotebn statky, piem respektuje podmnku, e celkov pracovn objem objednvek se bude rovnat plnovanmu celkovmu objemu spoteby v danm obdob. 172

2. CMA obdr objednan statky a prodv je spotebitelm za rovnovn trn ceny. 3. Pro kad produkt se vypot pomr mezi rovnovnou trn cenou a pracovn hodnotou, eviduje se tak celkov vdaj pracovnch poukzek, tj. Celkov Spoteba. Na kad produkt se pak aplikuje nsledujc rozhodovac pravidlo: Jestlie cena/hodnota > Spoteba Poukzek/Spoteba, zvit objednvky na dan produkt. Jestlie cena/hodnota = Spoteba Poukzek/Spoteba, zachovat objednvky na dan produkt. Jestlie cena/hodnota < Spoteba Poukzek/Spoteba, snit objednvky na dan produkt. Tm se zv zdroje vnovan na produkci tch statk, u nich je pomr cena/hodnota vy ne celkov prmr, piem se sthnou zdroje z produkce statk, u nich je tento pomr pod celkovm prmrem. 4. Vrtit se zpt ke kroku slo 1. Nkter kroky uveden v tomto algoritmu bude teba vce rozpracovat. Krok 2 pedpokld, e marketingov komise stanov rovnovn trn ceny pro vechny spotebn statky. Udlat to ale nebude snadn. Je jednoduch stanovit pravidlo, jak se piblit rovnovn trn cen: zvit cenu, pokud je pevis poprvky po statku, snit cenu, pokud je pevis nabdky. Jak velk m ale bt takov zmna? Pokud se neuchlme k teoretick fikci ekonom zvan Walrasv draebnk, nelze pmo stanovit soubor vech cen, kter uvedou do rovnovhy vechny trhy spotebnch statk. Pro pesnost bychom mli ci, e ceny budou stanoveny piblin na rovni rovnovnch trnch cen. Plnovai mus pracovat metodou pokus a omyl, piem budou vychzet z vsledk statistickch analz prunosti poptvky, a to do znan mry stejnm zpsobem, jak to dnes dlaj kapitalistick firmy pi urovn sv trn pozice (kdy stanovuj ceny vlastn produkce). Dle nen jasn, zda je smovn k dokonalm rovnovnm trnm cenm vbec douc, i pokud by bylo mon. Me zpsobovat nadmrn cenov fluktuace. U kad skladovateln komodity lze tlumit cenov fluktuace zmnami objemu zsob. Pevis poptvky nen nutn eit vhradn pravou cen, protoe jej lze sten vyrovnat vprodejem zsob. Bude tak vhodn jt do vtch podrobnost u kroku 3. V nm se poaduje, aby plnovai zvyovali nebo sniovali produkci rznch spotebnch statk podle toho, zda je jejich pomr ceny k hodnot vy nebo ni ne spoleensk prmr. Clem je produkovat prv tolik kad jednotliv komodity, aby se jej rovnovn trn cena rovnala jej pracovn hodnot (aby byl pomr rovn jedn). Stejn jako u stanoven rovnovnch trnch cen to bu173

de mon provst jen metodou (informovanch) pokus a omyl. Stanoven rovn vroby, kter povede k urit trn cen, je v obrcen podob tent problm, jako stanoven ceny, kter povede k trn rovnovze pi urit pedem stanoven rovni poptvky. Problm lze eit pmo pouze tehdy, jestlie znme do pesnch podrobnost poptvkov rovnice pro vechny statky, vetn efekt pesahu, kdy zmna ceny kterkoli komodity ovlivuje poptvku po ostatnch. Druhou komplikac je, e samotn clov pracovn hodnota se me mnit: zmna objemu vroby danho produktu me ovlivnit jeho jednicov pracovn objem. Jestlie dominuje hromadn vroba, pracovn hodnota komodity bude s rstem jej produkce vykazovat tendenci k poklesu; jestlie jsou dominujcm prvkem klesajc vnosy, pracovn hodnota bude s rstem produkce stoupat. Z tchto dvod musme chpat marketingov algoritmus pro spotebn zbo jako proces neustle smujc k rovnosti ceny a hodnoty, nikoli jako statick stav, v nm bude dosaeno veobecn rovnosti mezi cenami a hodnotami. V tto souvislosti si zaslou pozornost jeden specifick rys algoritmu. Skutenost, e kad statek je oznaen jak pracovn hodnotou, tak trn cenou, me do urit mry vyvolvat spekulaci, kter bude mt stabilizujc inek, protoe bude omezovat vkyvy trnch cen. Jde o to, e okamit pracovn hodnota komodity naznauje, jak asi bude v delm vhledu jej cena. Pedpokldejme, e konkrtn statek se v tomto okamiku prodv za cenu podstatn vy, ne je jeho pracovn hodnota. Kdy to spotebitel zjist, mon se rozhodne odloit spotebu dan vci v oekvn, e jej cena klesne. Naopak jestlie se produkt prodv o hodn levnji, ne je jeho pracovn hodnota, k se tm spotebitelm, e jde o asov omezenou vhodnou koupi, co me zvit bnou poptvku. Takov spekulativn posuny poptvky budou mt tendenci ke sniovn rozdl mezi trnmi cenami a hodnotami, protoe budou tlumit poptvku po nadhodnocench pedmtech a stimulovat poptvku po pedmtech s cenou ni ne jejich pracovn hodnota.

SROVNN S KAPITALISTICKMI TRHY

Jak je vztah nmi navrhovanho marketingovho algoritmu k ekonomickmu mechanismu kapitalistickho trnho systmu? Jsou zde podobnosti i dleit rozdly. V kapitalistick ekonomice se rove produkce prodejnho zbo upravuje v ase podle toho, jak jsou zmny ziskovosti, piem do odvtv vykazujcch nadprmrn zisky proud dal zdroje a z odvtv s podprmrnmi zisky se zdroje stahuj. N pomr trn ceny k pracovn hodnot zejm pln do urit mry podobnou lohu jako ziskovost. V kadm ppad se porovnv to, co jsou spotebitel ochotni zaplatit za kadou komoditu s jejmi vrobnmi nklady (menmi tm i onm zpsobem). 174

Standardn argumentace ve prospch kapitalistickho trnho systmu k, e trn ceny registruj hlasy, kter spotebitel odevzdvaj dostupnmu spotebnmu zbo. Cena bude vysok (v porovnn s vrobnmi nklady), jestlie si spotebitel dan pedmt vysoce cen, a vsledn ziskovost povede k rozen vroby nejve cennch pedmt. Samozejm nmitka proti tto argumentaci vychz z nerovnosti pjm spotebitel za kapitalismu. Bohat lid maj mnohem vc hlas ne spotebitel s nzkmi pjmy a proto je struktura vroby deformovna ve prospch jejich poptvky (a je jakkoli poetil), zatmco skuten poteby chudch zstvaj neuspokojeny, pokud poptvka po nich nen registrovna v penn podob. Pokud je ovem rozvrstven pjm v podstat rovnostsk, tato nmitka pad a analogie s hlasovnm m uritou vpovdn hodnotu. m se n spotebn trh odliuje od kapitalistickho, pokud odhldneme od rozdl v rozvrstven pjm spotebitel? Sousteme se na rozdl mezi nam indiktorem spchu pomrem mezi trn cenou a pracovn hodnotou a kapitalistickm indiktorem spchu, kterm je ziskovost. Zisk z vroby komodity za kapitalismu se rovn rozdlu mezi jej trn cenou a jejmi vrobnmi nklady (v pennm vyjden). Tyto vrobn nklady se stanov vynsobenm trnch cen kadho vstupu do vrobnho procesu mnostvm tohoto vstupu, kter pipad na jednotku vstupu. To znamen, e vpoet vrobnch nklad v kapitalistickm smyslu pedpokld existenci trh pro vstupy do vroby (v argonu se jim k trhy faktor). Na tchto trzch se tvo penn podoba cen prce, materilu, stroj atd. V nmi navrhovan plnovan ekonomice podobn trhy faktor neexistuj. Je zde trh spotebnch statk, jeho signly se vyuvaj k zen realokace zdroj na rzn typy spotebnch statk. Avak jakmile se rozhodne o struktue finln vroby statk, alokace zdroj potebnch pro tuto strukturu se vypot centrln a poadovan zdroje vrobnch prostedk a pracovn doby alokuje plnovac komise (viz kapitola 6). Jednotliv podniky nejsou prvnmi subjekty schopnmi vlastnit, kupovat nebo prodvat vrobn prostedky (vce o tom v kapitole 14). Zatmco typick kapitalistick podnik zskv sv vstupy za ceny urovan podmnkami, za nich jsou mu jeho dodavatel ochotni poskytnout sv zbo, projekt socialistick vroby nemus elit dnm podobnm danostem. V socialistick ekonomice se vrobn nklady stanov spoleenskou kalkulac a podle naeho pesvden (kter jsme u zdvodnili) je pimenou mrou socilnch nklad celkov objem pm a nepm prce (pracovn hodnota).

nemus bt neschopna reakce na spotebitelskou poptvku. Nartli jsme mechanismus, kter doke pizpsobovat strukturu vroby spotebnch statk promnliv struktue poptvky. I kdy se tento mechanismus opr o urit druh trhu, zcela se odliuje od kapitalistickho mechanismu nezvis ani na soukromm vlastnictv vrobnch prostedk, ani na tvorb trnch cen vstup do vrobnho procesu. Pot, co jsme takto formulovali sv zkladn stanovisko, zvame kritiku, kterou vyslovil Alec Nove na adresu vyuvn pracovn hodnoty v socialistickm plnovn (Nove, Alec The Economics of Feasible Socialism, London: George Allen and Unwin, 1983). Nove podobn jako ada dalch ekonom k, e bez ohledu na zsluhy marxovsk pracovn teorie hodnoty o analzu kapitalismu nem tato teorie dn vznam pro plnovn socialistickho systmu. I kdy pedpokldme, e pracovn hodnoty jsou vhodnm mtkem socilnch nklad vroby, jsou podle Novea zavdjc, protoe vbec neberou ohled na to, jak hodnot jednotliv komodity spotebitel. Ve svtle veho, co bylo eeno v tto kapitole vidme, e uveden nmitka nen ani tak falen, jako nemstn. Skutenost, e na vrobu konkrtn komodity bylo zapoteb 3 nebo 300 hodin spoleensk prce, sama o sob opravdu nek nic o tom, jak je tato komodita uiten nebo atraktivn pro spotebitele. Tato objektivn informace ze sfry vroby mus bt prost doplnna informacemi tkajcmi se poptvky. Jestlie vme, e pi souasnm rozsahu vroby m dan komodita pracovn obsah rovn tem hodinm a jej rovnovn trn cena se rovn tem pracovnm poukzkm, pak nm to k, e jej objem vroby je zhruba sprvn. Jestlie jej rovnovn trn cena podstatn pevyuje ti pracovn poukzky, znamen to, e objem vroby je pli mal, a pokud je cena o hodn ni ne ti pracovn poukzky, potom je objem vroby pli velk. Pak mohou plnovai provst potebn pravy. Svvoln stanoven cen na rovni pracovn hodnoty me opravdu vyvolat nedouc dsledky jak zdraznili v devatenctm stolet ve sv kritice podobnch nvrh Marx a Engels66, ale to nen jedin mon vyuit pracovn hodnoty v kontextu socialistickho plnovn.

ZVR
Argumenty uvdn v tto kapitole, akoli nejsou propracovny do vech detail, hovo ve prospch zvru, e socialistick plnovan ekonomika 175

Viz zejmna Marxovu Bdu filosofie. Dal analza tto otzky viz Cottrell, Allin and W. Paul Cockshott Calculation, Complexity and Planning: the socialist calculation debate once again, Review of Political Economy, vol. 5, no. 1, 1993a, 73112.

66

176

KAPITOLA 9 PLNOVN A INFORMACE

Navrhujeme systm plnovn pomoc pota, jeho soust je velmi podrobn simulace chovn ekonomiky. To vyaduje, aby byly centrln potae zsobovny velkm mnostvm technickch informac, nap. seznamy vyrbnch produkt s pravideln aktualizovanmi daji o technologich pouvanch v jednotlivch vrobnch procesech. Dal potaov systmy budou muset vst zznamy o disponibilnch zsobch vech druh surovin a vech typ stroj, aby se tato omezen mohla vzt pi plnovn v vahu. Problm informac m sociln a souasn tak technickou strnku. Potebujeme sprvn hardware a software, ale potebujeme tak sprvn opaten a pobdky, aby bylo v zjmu lid podvat pesn informace. V tto kapitole zkoumme oba aspekty tto otzky. (Materil k tomuto tmatu lze najt tak v posledn sti kapitoly 3, kde pojednvme o informanch tocch pi vpotu pracovnch hodnot, a tak v posledn sti kapitoly 6, kde se popisuje kybernetick systm, kter v Allendov Chile vytvoil Stafford Beer).

zjiovat platy zamstnanc, ale znemon zamstnancm, aby se dozvdli, kolik vydlvaj jejich fov Vechna tato nmaha je nutn proto, e se s informacemi zachz jako se soukromm vlastnictvm. Je to zvltn druh majetku v tom smyslu, e me bt ukraden a souasn zstane uloen neporuen tam, kde byl. Lze samozejm argumentovat tm, e informace se ze sv povahy nehod k tomu, aby byly vlastnictvm, protoe se velmi snadno kopruj a velmi obtn chrn. Nicmn potaov prmysl vyrostl do svch dnench rozmr mimo jin na problematice ochrany a ukrvn informac. Nastolen volnho a otevenho toku informac, co je podmnkou racionlnho plnovacho systmu, bude vyadovat nejen zruen obchodnho tajemstv zkonem, ale tak rekonstrukci vtiny dnenho potaovho softwaru.

POADAVKY NA STATISTICKOU SLUBU

Zvame nyn, jak poadavky klade plnovn na nrodn statistickou slubu, a jak ji lze ke splnn tchto poadavk pebudovat s pomoc dostupnch technickch prostedk. (Za technicky dostupn nepovaujeme pouze ty prostedky, kter lze dnes bn koupit, ale tak technologie, kter by bylo mono realizovat na zklad souasn pikov techniky).

INFORMACE A VLASTNICTV
Je zejm, e pedpokladem efektivnho centralizovanho plnovn je celosttn komunikan s schopn penet digitalizovan informace. Vtina rozvinutch kapitalistickch zem takovou s u m. (St v nkdejch socialistickch zemch ponkud zaostvaj). Ale samotn komunikan s nesta. Zpsob, jakm se dosud vyvjely datov komunikan systmy, je ovlivnn zachovvnm obchodnho tajemstv a proto by shromaovn dat potebnch pro plnovn vroby bylo v dnen kapitalistick zemi zcela nemon. K technickm podrobnostem o vrob m pstup pouze management soukromch firem. Akoli telekomunikan agentury v kapitalistickch zemch vybudovaly kabelov st, kter by mohly slouit plnovn, a akoli v pamtch podnikovch pota jsou u dnes potebn vrobn data, potae nejsou uzpsobeny k poskytovn informac komukoli mimo podnik. Takzvan ochrana dat neboli bezpenost pota je v zpadnch zemch jednou z nalhavch otzek. Potaov firmy vynakldaj miliony liber na vvoj a zdokonalovn mechanism, kter omezuj pstup k informacm v potach. Data lze elektronicky oznait tak, e k nim budou mt pstup pouze nkte lenov podnikov hierarchie s pslunm oprvnnm. Uivatelm pota lze udlovat rzn privilegia, kter budou regulovat jejich pstup k potaovm souborm. Tento kult utajovn je tak vit, e ho v potaov brani nikdo nezpochybuje. Tak je nap. uebnicovm zadnm pi navrhovn databz kol vytvoit systm, kter umon manaerm 177

Kdovn produkt
Potae pracuj se symboly; mohou simulovat vnj svt pouze tehdy, jestlie ho lze znzornit v symbolick podob. Kdy chceme napsat potaov program, kter stanov, jak se maj pidlovat zdroje jednotlivm vrobnm procesm, budeme muset tyto zdroje njakm zpsobem identifikovat. Pi psan programu mon bude vhodn napodobit ekonomick teoretiky a prost oslovat vechny zdroje indexy od 1 do n, ale pokud m takov program odpovdat skutenmu svtu, pak bude nutno tato sla njakm zpsobem piadit relnm produktm. Plnovac proces bude vyadovat mnostv pota, kter si mezi sebou budou sdlovat informace a instrukce, a pokud by tyto stroje pouvaly odlin identifikan sla, vyvolalo by to zmatek. V souasnosti m kad firma svj vlastn systm selnk pro zen skladovch zsob. Produkt me dostat ti rzn a navzjem nekompatibiln kdy: jeden u vrobce, druh ve velkoobchodu a tet u spolenosti, kter produkt pouv. Pro plnovn by takov vcensobn kdovn bylo znanou pekkou. To ukazuje, e bude zapoteb univerzln kdovac systm: kad typ produktu dostane specifick identifikan slo, kter se bude pouvat ve vech vmnch informac mezi potai. Vhody standardizovanho systmu slovn jsou tak zejm, e i v kapitalistickm systmu psob ve prospch jeho pijet siln tlaky. V poslednch 178

letech se pro identifikaci produkt pouvaj ve stle vtm rozsahu rov kdy. rov kd pro konkrtn produkt spluje vtinu nrok, kter na kdy klade plnovn pomoc pota. M standardn dlku (12 selnch mst), lze ho natat strojov a kad kd pedstavuje pouze jedin druh produktu. M sice uritou nevhodu v tom, e jeden a tent produkt dostv v rznch podnicch rzn kdy, ale to je vc praxe, kterou lze snadno zmnit.

Jednotn zen zsob

To vede k druhmu poadavku: standardizovanmu systmu zen zsob. Mon bude vhodn rozit systm rovch kd o dal seln msta tak, aby pesn uroval nejen konkrtn typ produktu, ale tak jeho pvod anebo msto uloen. To umon vytvoen st skladovch pota, kter budou sledovat pohyb kadho jednotlivho produktu v rmci cel ekonomiky. Jednm z teoretickch pedpoklad na metody plnovn je, e zdroje lze pesmrovvat z jednoho zpsobu uit na druh, ale to je mon pouze tehdy, jestlie plnovac systm v pesn, jak zdroje se v danm okamiku pouvaj v kadm zvod, a je schopen vydvat jednoznan instrukce, kter zdroje je teba realokovat.

jednvek na zazen, kterm se podnik vybavuje. Tyto nkupn objednvky poskytuj obraz o technologii firmy. Protoe vtina firem dnes u vyuv potae, jejich zznamy o nkupnch objednvkch maj takovou podobu, e je lze strojn natat. Tak plnovn vroby se dnes u ve vtch firmch provd komplexnmi potaovmi technikami. Pi vhodn standardizaci lze pak tyto informace vybrat pro ely centrlnho plnovn. Mal firmy vtinou plnuj na potai pomoc tabulkovch procesor. Na trhu s tmito procesory dominuje vdy pouze nkolik standardnch aplikac. Lze si pedstavit situaci, kdy se veker plnovn vroby bude provdt pomoc omezenho potu aplikac, piem soust jejich specifikace bude schopnost pedvat podrobnosti o aktuln technologii do plnovac st. Data zskan tmto zpsobem v procesu vytven technologie na rovni zvodu by pak byla pouita pi sestavovn nrodnho plnu.

INFORMACE: SOCILN PROBLMY

V socialistickch ekonomikch sovtskho typu existoval problm podnikovch manaer, kte systematicky zkreslovali daje ve statistickch hlench urench plnovacm orgnm. Pokud si manaei podnik pej mt snadn ivot, budou mt pokuen vykazovat ni produktivitu pouvan technologie. To znamen, e budou nadhodnocovat technick koeficienty mezi vstupem a vstupem. Pokud budou plnovac orgny povaovat takto nadsazen hodnoty za bernou minci, bude podnik dostvat na plnovan objem vroby vce prostedk, ne kolik nevyhnutn potebuje, co poskytne podniku trochu prostoru a ponkud mu uleh plnn plnu. (Takov situace me bt povaovna za vhodnou tak z hlediska krtkodobch zjm zamstnanc podniku). Na druh stran pi posuzovn investinch projekt mohou mt manaei podniku zjem na tom, aby ovldali co nejvce zdroj (budovn impria). V takovm ppad budou mt tendenci pipravovat pli optimistick vhledy pnos dalch investic v oblasti, kde psob. Takov zkreslovn by se mlo minimalizovat tm, e se technick daje o souasn vrob budou vst spolen s daji o budoucch investicch. Pedpokldejme, e mme systm, s jeho pomoc by vrobn ineni ukldali do plnovacch pota informace o monch technologich. Zadvali by podrobn daje o poadovanch vstupech a pedpokldanch vstupech. Na zklad centrlnho vyhodnocen rznch vrobnch technologi by plnovac systm zvolil intenzitu vyuvn kad jednotliv technologie. Produkn tm by pak mohl bt podn, aby zahjil vrobu pomoc konkrtn registrovan technologie. Protoe navrhovatel danho technologickho procesu me pozdji dostat za kol, aby jej realizoval, bylo by to pobdkou k co nejvy pesnosti pi urovn jeho poadavk na vstupy a oekvanch vstup. 180

Standardizovan formty sdlen

Plnovac systm pedpokld rutinn vmnu sdlen mezi rznmi potai. Bude si teba vymovat informace o pohybu statk, stavu zsob, nejlepch dostupnch vrobnch technologich atd. To vyaduje, aby techniky vmny informac byly standardizovny. Mezinrodn telekomunikan agentura CCITT v souasn dob pracuje na standardech pro vmnu dokument a obraz v elektronick form. Bude zapoteb mt podobnou soustavu standard pro vmnu ekonomickch dat.

Zskvn technickch koeficient

Z pedchzejcch kapitol by mlo bt jasn, e efektivn plnovn zvis na tom, zda jsou k dispozici kvalitn daje o technikch produkce. Zskvn tchto daj ovem nar na technick i sociln pekky. Z technickho hlediska problm spov v obrovskm mnostv dat, kter je teba shromaovat. Tuto otzku probereme jako prvn. Sociln problm, vyplvajc z vdomch pokus o podvn nesprvnch informac, probereme v dalm oddlu. I kdy se me zdt, e shromaovn informac o kad produkn technice vyuvan v ekonomice je nezmrn kol, musme si uvdomit, e tyto informace se u dnes zaznamenvaj. Me jt o formalizovan zznamy v rmci vnitnho plnovn podnik nebo zznamy neformln v podob ob179

Informace, mtka vkonnosti a pobdky

Abychom v tto vci pokroili dl, me pijt vhod srovnn se situac v kapitalistick ekonomice. Ve uveden tendence kdy si manaei sna ulehit ivot tm, e nadhodnocuj sv bn poadavky na vstupy a souasn pehnj pnosy dlouhodob expanze v jejich revru se vyskytuje tak v dlch jednotkch velk kapitalistick firmy. Pokud jsou tyto divize navzjem integrovny internm plnovacm systmem podniku a ne prostednictvm trhu, plat pro n tot, co jsem ekli o socialistickm plnovn. Ale kdy jde o vztahy mezi nezvislmi kapitalistickmi firmami, omezuje tyto tendence vliv konkurence (pokud ovem na pslunm trhu konkurence doopravdy existuje). Kapitalistick firmy mohou z asu na as zkouet ulehit si ivot, ale pokud vstup na jejich konkrtn trh nen pli obtn, agresivnj firmy zskaj pleitost proniknout na nj a zanou vytlaovat existujc firmy tm, e budou vyrbt na rovni bli monostem existujc technologie. Pvodn firmy pak budou nuceny vyrbt efektivnji, protoe jinak jim bude hrozit zmenovn podlu na trhu, sniovn ziskovosti a nakonec znik. Pokud jde na druh stran o pehnan ambicizn investin plny, zejmou zbranou proti nim je skutenost, e kapitalistick firmy mus platit rok z prostedk, kter si pjuj na financovn investic, take plin zadluen se rovn sebevrad. To vytv silnou motivaci pro snahy o realistick zhodnocen oekvan ziskovosti investinch projekt. (Je samozejm, e i tak dochz v kapitalistickch ekonomikch bn k vnm investinm omylm). Je mon a douc napodobovat tyto typy zbran sobeckho chovn podnikovch manaer (a mon i zamstnanc) v socialistick ekonomice? Pi pokusu zodpovdt tuto otzku vyvstvaj dva problmy: podle eho by se mla hodnotit vkonnost podniku, jak jsou vhodn typy odmn a sankc?

hu, zaveden nedomylench mtek vkonnosti povede k lenostem. Nove (Nove Alec The Soviet Economic System, London: George Allen and Unwin, 1977) uvd hororov pbhy sovtskch podnik, u nich nesprvn volba kritri zpsobila, e byly odmovny za maximalizaci svch vstup (nap. za to, e pouvaly co mon nejvc oceli). Toto konkrtn kritrium pomr trn ceny k pracovn hodnot lze pmo pout pouze u statk a slueb, kter maj trn cenu (tj. v nmi navrhovanm systmu pouze u statk osobn spoteby). Tent princip lze ale nepmo rozit i na statky a sluby, kter slou jako vstupy pi produkci spotebnch statk. Tyto produkty nebudou mt trn cenu (pokud nejsou samy o sob spotebnm statkem), ale pro posuzovn jejich sociln efektivity mohou bt vhodn informace o cench spotebnch statk, pro n tyto produkty slou jako vstupy.

Statistick vyhodnocovn podnik vyrbjcch vrobn prostedky

Uvaujme o ukazateli pro produkt X, kter je definovn jako jeho trn cena minus jeho pracovn hodnota. Z dvod, kter jsme objasnili v kapitolch 7 a 8, lze oekvat, e prmrn hodnota tohoto ukazatele pro vechny spotebn statky bude blzk nule. U kadho konkrtnho spotebnho statku vak psob ada navzjem nezvislch sil, kter tento indiktor tla smrem od nuly: rzn zmny v rozloen spotebitelsk poptvky a krtkodob i dlouhodob zmny na stran nabdky (zmny technologie, dostupnosti materil atd.). Ve statistice plat princip, podle nho celkov souhrn velkho potu navzjem nezvislch nhodnch vliv vede k normlnmu rozdlen odchylek, kter je znzornno tzv. Gaussovou kivkou hladkou kivkou zvonovitho tvaru s dobe znmmi statistickmi vlastnostmi. Meme tedy povaovat za oprvnn pedpoklad, e v souboru vech spotebnch statk bude mt tak rozdl (trn cena pracovn hodnota) piblin normln rozdlen kolem sv nulov stedn hodnoty. Pro nkter statky bude tento rozdl kladn, pro jin zporn, piem pravdpodobnost vskytu nenulov odchylky bude s jej rostouc absolutn hodnotou klesat, a to pesn definovanm zpsobem. Vezmme nyn v vahu dan produkt, kter nen pedmtem osobn spoteby, ale pouv se pi vrob vtho potu rznch spotebnch statk. Pslunou podmnoinu spotebnch statk lze povaovat za vzorek vybran z celho souboru tchto statk. Pokud z takovho souboru, kter m normln distribuci odchylek kolem nulov stedn hodnoty, vybereme nhodn vzorek, meme oekvat, e bude mt v prmru tut nulovou stedn hodnotu. Pokud navc dokeme urit tzv. smrodatnou odchylku celho souboru (kter je mrou rozptlenosti jednotlivch prvk souboru kolem jeho stedn hodnoty), pak nm tvar kivky normlnho rozdlen umon stanovit pravd182

Hodnocen vkonnosti podnik

Pokud jde o hodnocen vkonnosti, v kapitole 8 jsme zavedli kritrium pro spotebn statky, kter se opr o trh (a znan se li od ziskovosti v kapitalistickm smyslu), jmenovit pomr rovnovn trn ceny produktu k jeho pracovn hodnot. Ukzali jsme, e vysok hodnota tohoto pomru signalizuje spch a mla by mt za dsledek pidlen vtho objemu zdroj pslunm podnikm. U podnik na vrobu spotebnch statk by to odrazovalo od nadsazovn poadavk na vstupy, protoe nadsazen poadavky by znamenaly zven pracovn hodnoty a tedy ni pomr trn ceny k hodnot, ne kdyby se poadavky na vstupy stanovily sprvn. Chceme zdraznit tento aspekt, protoe volba vhodnho ukazatele vkonnosti m klov vznam pro ekonomickou racionalitu. I v ppad, e veden podniku ct spoleenskou odpovdnost a peje si napomhat obecnmu bla181

podobnostn vlastnosti naeho nhodnho vzorku. Existuje napklad 95% pravdpodobnost, e se stedn hodnota nhodnho vzorku bude nachzet v intervalu nula plus nebo minus dvojnsobek smrodatn odchylky celho souboru dlen druhou odmocninou potu prvk vzorku. Tm zskvme kl k posuzovn spoleensk efektivnosti vroby rznch produkt, kter jsou vstupy pro spotebitelsk sektor. Vezmme jeden z takovch vstup, nap. konkrtn typ obrbcho stroje. Zjistme rozdl mezi trn cenou a pracovn hodnotou pro kad spotebn statek, pi jeho vrob se tento obrbc stroj pouv, a vypotme stedn hodnotu tchto odchylek. Dejme tomu, e tento rozdl vyjde vt, ne oekvan nulov hodnota. Me jt o pouh nhodn dsledek vbru, ale pomoc statistickch vah, kter jsme naznaili ve, budeme schopni zjistit, jak je pravdpodobn, e jde jen o nhodn jev. Alternativn hypotzou pak je, e nenulov stedn hodnota nen jen vc nhody, ale e vyjaduje fakt, e n obrbc stroj je vyrbn s nadprmrnou spoleenskou efektivnost (me se zvl dobe hodit pro danou prci, mt velmi kvalitn konstrukci anebo bt vyroben s minimlnm vynaloenm prce a materilu). Tak tento sociln efektivn vstup pispv k vytven kladn stedn odchylky mezi trn cenou a pracovn hodnotou u ady spotebnch statk, na kterch se podl. Stejnm zpsobem budou moci plnovac orgny zjistit vstupy, u nich je podezen z nedostaten sociln efektivity. Vstup se dostane do tto kategorie, pokud u spotebnch statk, na nich se podl, zjistme vznamn negativn hodnotu rozdlu mezi trn cenou a pracovn hodnotou. (Slovo vznamn v tomto kontextu znamen, e odchylka od nuly je pli velk na to aby se dala pijateln zdvodnit pouhou nhodou). Z toho vyplv nvrh, aby se tmto zpsobem rutinn vyhodnocovaly vechny vstupy do vroby spotebnch statk. Protoe je tato metoda pravdpodobnostn, nevede k definitivnm, naprosto jistm zvrm; me se stt, e njak vrobn statek dostane vrazn dobr nebo patn hodnocen irou nhodou, i kdy je to nepravdpodobn. Vsledky takovho hodnocen lze ale povaovat za dobr dvod k dalmu blimu zkoumn podnik, kter si z tohoto hlediska vedou zvl dobe nebo patn.67

ciln efektivitu nelze vyhodnocovat ani nepmo prostednictvm trnch cen spotebnch statk. Ovem i v tchto ppadech bude mt vpoet pracovnch hodnot smysl. Pokud m dan produkt vce ne jednoho vrobce, mohou plnovac orgny porovnvat jeho pracovn hodnoty dosahovan rznmi zvody, a pokud nelze nadprmrnou pracovn hodnotu pesvdiv zdvodnit, mohou bt vrobci s vysokmi vrobnmi nklady donuceni k nprav. Jinmi slovy, lze tit z vhod konkurence, kter ovem nemus mt kapitalistickou formu. Socialistick ekonomika by se mla vyvarovat vytven monopolnho dodavatele jakhokoli produktu68, pokud proti znsobovn vrobnch zazen nestoj konkrtn, siln a vcn podloen argumenty.

ODMNY A SANKCE?
Zdrazovali jsme potebu racionlnch ukazatel ekonomick vkonnosti vytvejcch situaci, kdy bude v zjmu podnik poskytovat sprvn informace a celkov spolupracovat s centrlnmi plnovacmi orgny. Vznik otzka, jakm zpsobem a zda vbec m men vkonnosti podniku ovlivovat osudy jeho pracovnk. Jak zjem maj pracovnci na spchu podniku, v nm psob? Pedstava, e pro lidi jsou hlavn motivac penn pobdky, je vplodem spolenosti zamen na zbon vrobu a nikoli obecnm rysem lidsk pirozenosti. Tato pedstava pevld zejmna v zpadn ekonomick ideologii, ale jej provinn povaha je zejm i v rmci kapitalistickho svta, kdy vezmeme v vahu spchy japonskho prmyslu, kde do poped vystupuj nikoli individuln pobdky, ale loajalita k podniku. Sta jen pomyslet na povoln neobchodn povahy, abychom si uvdomili, jak vznam se pipisuje jinm kritrim spchu slv u vojka, zbaven utrpen u oetovatelky, ct a respektu u uence, popularit u hereky a e mohou existovat i jin odmny, v kadm ohledu aspo tak inn jako penze. I kdy chud nemaj jinou volbu ne chtt penze, aby peili, bohat po nich tou pedevm jako po znaku spchu, spoleenskho statusu a postaven. Zancen, s jakm se nai konzervativci pidruj vry v innost a nutnost vykoupen cestou penn motivace, stle jet ek na sv objasnn. Pro kapitl je mtkem spchu jeho vlastn expanze, co je sm smysl jeho existence. Jeho kritrium spchu je nutn penn. Pro individulnho kapitalistu a pro vulgrnho ekonoma jako jeho teoretickho mluvho se vechno
68 Sovtt plnovai asto vytveli na vrobu konkrtnho produktu pouze jedin zvod a za tchto okolnost se dalo jen tko zjistit, jestli by nebyly efektivnj njak alternativn vrobn technologie. Je ale teba upozornit, e statistick techniky doporuovan v pedchzejcm oddle by pomohly i za tchto okolnost.

Proti monopolu
Existuj statky a sluby, kter nelze konzumovat pmo a kter nejsou ani pmmi vstupy do vroby spotebnch statk. Nemaj trn ceny a jejich soPodobn veobecn monitorovn zavedl v Chile Stafford Beer. Nebylo zaloeno na pracovn dob, ale Beerv systm se podobal nmi navrhovanmu systmu v tom, e se shromaovala data v relnm ase a dmyslnmi statistickmi procedurami se z nich odfiltrovvaly nezajmav nhodn vkyvy. Dal podrobnosti k tto vci lze nalzt v kapitole 6.
67

183

184

zd bt naruby: penze se jev jako nutn pobdka k jednn nebo odmna za n. Ve skutenosti je psychologie, kter pipisuje takovou presti honb za penzi, sama utvena vnitnm imperativem kapitlu, je jeho mylenkovou reflex. Jako agenti kapitlu jsou manaei a podnikatel povinni dvat se na penze jako na konenou, nejhlub hnac slu lidsk motivace. Je samozejm paradoxn, e zisky kapitalisty nejsou urovny jeho vlastn tvrdou prac, ale tm, jak tvrd pro nj pracuj jeho zamstnanci. Pro vtinu lid v kapitalistick spolenosti plat, e pokud tvrd pracuj, obohat tm jin mnohem dve, ne budou mt sami nco ze sv vlastn prce. Prv na obtavm altruismu tchto filantrop spov koneckonc spch kapitalist. Kdyby se brala vn kzn o poteb sebemotivace, pronen zpadnmi ekonomy na adresu Vchodu, museli bychom pijt k zvru, e kapitalismus je nemon. Jak by se toti podailo dobrovoln pesvdit miliony lid, aby se obtovali pro dobro svch zamstnavatel?69 Z tohoto dvodu nedoporuujeme vyplcen prmi vzanch nap. na pomr ceny a hodnoty dosahovan danm podnikem. To by bylo v rozporu s principy distribuce navrenmi v kapitole 2. Je pravda, e vysok pomr mezi cenou a hodnotou v konkrtnm odvtv signalizuje potebu jeho rozen. Podniky mohou doshnout vysokou hodnotu tohoto pomru tm, e pijdou s produktem, kter se lidem velmi lb, nebo pouitm zvl efektivnch vrobnch postup co je v obou ppadech chvlyhodn. Lze ale tak oekvat vskyt odchylek pomru mezi cenou a hodnotou, kter nemaj nic spolenho se zsluhami zastnnch pracujcch. Mohou je zpsobovat faktory, na n podniky nemaj vliv a mon je ani nemohou pedvdat, a jsou to zmny struktury poptvky, vrobnch technologi, nebo nkladnosti a dostupnosti nkterch zdroj. Nen vdy snadn zjistit, zda lo o tvrd zaslouen spch nebo nhodu, o flkastv nebo smlu. V kapitalismu to nehraje roli, tst a sprvn sudek se odmuje stejnm zpsobem, stejn se trest smla i patn prce. Takovou svvoli vak do socialistick distribuce pjm vpustit nechceme. I kdy se vyhneme osobnm pennm prmim vzanm na vkonnost podniku, zstvaj dal pobdky k efektivit. Ctnost je v jistm smyslu sama sob odmnou. Na zklad marketingovho algoritmu pro spotebn zbo dostanou podniky vykazujc zvl efektivn vyuvn spoleensk prce dal pdly zdroj a fond pracovn doby, m se zvt monosti lid, kte v nich pracuj (lep vyhldky na postup v prci, monost podlet se na rozvoji podniku a jeho utven). Podniky vykazujc trvale podprmrnou efektivitu
Prostedky, ktermi se kapitalismus sna zajistit poslunost, peliv zdokumentoval Harry Braverman ve sv studii o modernch vrobnch procesech (Braverman, Harry Labor and Monopoly Capital, New York: Monthly Review Press, 1974).
69

se budou zmenovat, jejich pracujc budou pevedeni jinam. Aby tento mechanismus sprvn fungoval, bude dleit, aby zamstnanci nemli prvo na trval zamstnn v dnm konkrtnm podniku nebo odvtv (akoli budou mt prvo na zamstnn jako takov). K tomuto bodu se vrtme v kapitole 14, kde budeme pojednvat o tom, jak vlastnick vztahy vyaduje n model socialismu.

185

186

KAPITOLA 10 ZAHRANIN OBCHOD

Dva mui um dlat jak boty, tak klobouky, a jeden z nich pevyuje druhho v obou zamstnnch; ovem ve zhotovovn klobouk doke pekonat svho soupee pouze o jednu ptinu neboli 20 procent, zatmco ve zhotovovn bot jej pedstihne o jednu tetinu neboli 33 procent; nebude v zjmu obou, aby se zrunj lovk zabval vlun itm bot a mn zrun zhotovovnm klobouk? (Ricardo, Principles of Political Economy and Taxation, str. 136.) Socialistick hnut nem jasnou teorii zahraninho obchodu. Marx ml v myslu vnovat mezinrodnmu obchodu jeden dl Kapitlu, ale zemel dve, ne zaal na tomto kolu pracovat. Ve vtin otzek zen socialistick ekonomiky je tk najt u Marxe konkrtn nvody, ale jeho analza kapitalismu nm pinejmenm poskytuje pojmov nstroje, kter lze aplikovat na novou problematiku socialistick ekonomiky. U mezinrodnho obchodu nemme ani to. Marxistick ekonomick teorie obecn vychz z teori Ricarda a vzhledem k neexistenci specifick marxistick teorie obchodu je tedy Ricardo zejmm vchozm bodem. Ricardo piel s mylenkou, e obchod mezi nrody vzeel z rozdl v komparativnch vhodch, kter mly nrody pi vrob rznch komodit. Je dleit pochopit, co se pitom mysl vrazem komparativn vhoda. Na prvn pohled se zd, e pokroil nrod s vysoce produktivnmi vrobnmi obory me zskat obchodem s mn rozvinutmi zemmi jen mlo. Nmeck textiln prmysl doke pravdpodobn vyrbt oacen s menm vynaloenm prce ne nsk textiln prmysl. Nmeck automobilov prmysl nepochybn doke vyrbt automobily s menm mnostvm prce, ne kolik by j bylo zapoteb, kdyby se vyrbly v dlnch v postrannch ulikch anghaje. V obou ppadech m Nmecko nad nou vhodu vy produktivity, ale pesto je ekonomick exportovat do ny mercedesy a importovat do Nmecka bavlnn zbo. Je tomu tak vzhledem k vt relativn produktivit nmeckho automobilovho prmyslu. Ve srovnn s run mont maj vysoce automatizovan automobilky firmy Mercedes dejme tomu ptkrt vy produktivitu; ve vrob hadk nen prostor pro zdokonalovn produktivity tak dramaticky rozshl. I kdy nmeck firma bude asi efektivnj, jej vhoda nebude tak velk jako u automobilovho prmyslu. Nmecku se proto vyplc sousteovat svou pracovn slu v tch odvtvch strojrenstv, kde je jeho vhoda nejvt. 187

Pedpokldejme, e mercedes lze v Nmecku vyrobit s vynaloenm 1000 hodin prce a e dmsk halenka vyaduje 1 hodinu. U ny pedpokldejme, e podobn vz si vyd 5000 hodin prce a halenka 2 hodiny. Vychzejce z jednoduch pracovn teorie hodnoty zjistme, e relativn smnn hodnoty mercedes a halenek v Nmecku by byly 1 mercedes = 1000 halenek, zatmco v n by tyto relativn hodnoty byly 1 nsk luxusn vz = 2500 halenek. Kapitalista, kter kupuje mercedesy v Nmecku, dov je do ny a zpt voz halenky, doshne za podmnek volnho obchodu znan zisk. Bude schopen prodvat levnji ne efektivnj nmet vrobci halenek. Vytven svtovho trhu s sebou nese tendenci k vyrovnvn relativnch cen komodit, kter lze exportovat: import nskho textilu bude na nmeckm vnitnm trhu stlet cenu obleen v porovnn s automobily, na nskm trhu se budou zlevovat luxusn automobily. Specializace spojen s obchodem zpsobuje, e je mon zvit svtovou produkci oacen i luxusnch voz. Obrzek 10:1: Monosti mezinrodn vroby
MW y

vozy MW xy na

100 000 80 000

100 000 000 Nmecko

200 000 000 MW x

halenky

Pedpokldejme, e Nmci maj 100 milion hodin pracovn doby, kterou mohou pout bu k vrob automobil nebo k vrob halenek, a e an maj 400 milion hodin. Obrzek 10.1 ukazuje, e pokud by Nmecko neobchodovalo s nou, mohlo by mt bu 100 000 voz nebo 100,000 000 halenek nebo jakoukoli kombinaci obojho, kter vyhovuje rovnici 188

Celkov pracovn doba = (vozy x nmeck prce na 1 vz) + (halenky x nmeck prce na 1 halenku) na si nezvisle na tom me zvolit jakoukoli kombinaci halenek a voz vyhovujc rovnici Celkov pracovn doba = (vozy x nsk prce na 1 vz) + (halenky x nsk prce na 1 halenku) Produkce svta jako celku (pokud by jej tvoily pouze tyto dv zem) mus vyhovovat nsledujcm dvma rovnicm: svtov produkce voz = nmeck + nsk produkce voz, svtov produkce halenek = nmeck + nsk produkce halenek. Z tchto omezen pak vyplv: 1. Maximln svtov produkce voz (MWy) = nsk + nmeck maximln produkce = 180 000 2. Maximln svtov produkce halenek (MWx) = nsk + nmeck maximln produkce = 300,000 000. Bod MWxy na obrzku pedstavuje produkci 200 milion halenek a 100 000 voz. To je celkov svtov vroba v ppad, e Nmecko nevyrb nic jinho ne vozy a na nic ne halenky. Lze ukzat, e je nemon vyrobit tak velk mnostv halenek a voz, pokud kad ze zem produkuje urit mnostv obou komodit. Vyjdme ze situace, kdy jsou ob zem naprosto specializovny, a pedpokldejme, e se Nmecko rozhodne vyrobit 90 000 voz a 10,000 000 halenek, a e na se rozhodne vyrobit 10 000 voz a 175,000 000 halenek. Celkov svtov produkce voz bude opt 100 000, ale svtov produkce halenek klesne ze 200,000 000 na 185,000 000. Kad posun od naprost specializace sn produkci pinejmenm jednoho ze statk. To je smysl Ricardova argumentu obsaenho v jeho podobenstv a evci a klobounkovi. Je to specifick ppad tdy problm, kter lze eit matematickou technikou linernho programovn. Mezinrodn obchod umouje zven celkov svtov vroby v dsledku specializace. Tento prstek produkce vytv zdroj zisku, kter nezvis na pmm vykoisovn pracujcch. Obchodn kapitl dokzal erpat z tohoto zdroje v antickm a stedovkm svt, kdy pmou vrobu ovldaly tdy zemdlskch otrok nebo majitel pdy. Schopnost obchodnka pivlastnit si st tohoto pebytku byla zkladem bohatstv obchodnch stt jako Rhodos nebo Bentky. Pracovn teorie hodnoty, kterou rozvinuli Smith, Ricardo a Marx, pedpokld, e rovnovn ceny zbo v dan zemi budou mrn mnostv prce

v nm obsaen.70 Co me tato teorie pedpovdt o svtovch cench? Uvaujme nejdv o situaci, kdy se zmnn zem jet pln nespecializovaly. V tomto ppad se budou relativn ceny obou zbo pohybovat v hranicch danch jejich nrodnmi pracovnmi hodnotami. V pedchozm ppad bude cena voz vyjden v halenkch nkde mezi 1 000 halenek (jako v Nmecku) a 2 500 halenek (jako v n). Neme klesnout pod 1 000 ani vzrst nad 2 500. Protoe se v obou zemch vyrbj ob komodity, mn ekonomick domc produkt bude soutit s levnjm importem, take v n bude klesat relativn ceny voz a v Nmecku klesat relativn cena halenek. Prv existence dvou rozdlnch pomr cen je zdrojem zisku mezinrodnch obchodnk. Je nepravdpodobn, e by se ob zem zcela specializovaly a e by tak celkov vroba odpovdala bodu MWxy na obrzku 10.1. Bylo by zcela nhodn, jestlie by tento pomr vroby obou zbo odpovdal pomru poptvky po nich. Z toho plyne, e rovnovnho stavu bude pravdpodobn dosaeno tehdy, kdy se jedna zem zcela specializuje, ale druh bude nadle produkovat ob komodity. Za tchto okolnost teorie pracovn hodnoty pedpovd, e pomry, ve kterch se zbo smuj na obou nrodnch trzch budou ureny pomrem jejich pracovnch hodnot v zemi, kter nen pln specializovna. Z toho plyne, e pokud agregtn poptvka po vozech je vt ne 100 000 a agregtn poptvka po halenkch je men ne dv st milion, Nmecko se bude pln specializovat na vrobu automobil a na bude vyrbt nco automobil a urit mnostv halenek. V tomto ppade bude svtov pomr cen uren domcm pomrem cen v n. Nmet vrobci automobil pak doshnou mimodnch zisk, protoe budou moci prodvat sv vozy za vy nskou cenu. V Ricardov teorii sehrvaly rozhodujc lohu pi udrovn obchodn rovnovhy mezi zemmi penn pohyby. Pedpokldejme, e Nmecko bude mt s nou obchodn deficit. Pi hradch za importy budou muset nmet obchodnci provdt platby svm nskm dodavatelm v nsk mn. Tuto mnu lze zskat exportem nmeckho zbo, ale pokud se ho neexportuje dostaten mnostv, bude teba nskou mnu kupovat za zlato nebo stbro. Aby se zaplatily importy, bude teba exportovat st nmeckch zsob zlatch a stbrnch minc. To zpsob nedostatek penz na domcm trhu a povede ke snen cen. Domc deflace relativn zdra importy a vrt obchod zpt do rovnovnho stavu.

Zkoumn platnosti pracovn teorie hodnoty pro trn ekonomiky pesahuje rmec tto prce. Zajmav modern hodnocen podvaj Farjoun a Machover (Farjoun, Emmanuel and Moshe Machover Laws of Chaos, London: Verso, 1983.

70

189

190

Tuto argumentaci je mon vhodnm zpsobem zobecnit tak, aby neplatila jen pro mezinrodn obchod, ale tak pro obchod mezi regiony uvnit sttu. Pokud bude mt Skotsko pebytek v obchodu s Angli, vytvo se netto tok penz pes hranice smrem na sever. To povede k lokln inflaci (vy ceny bydlen atd.), ale tak zv rove spoteby, kter bude mt tendenci k vyrovnvn vnitn obchodn nerovnovhy. Jestlie plat pro zbo pichzejc na celosttn trh jednotn ceny, pak ze stejnch dvod, jak jsme rozebrali u mezinrodnho obchodu, lze oekvat, e se regiony sousted na produkovn tch komodit, u nich maj nejvt relativn vhodu. Klasick teorie zahraninho obchodu je velmi abstraktn a nebere v vahu adu detail modernho svtovho trhu. Tak napklad svtov mnov systmy u nejsou zaloeny na zlatm standardu, jak tomu bylo v Ricardov dob. V dsledku toho u nen mon odstraovat obchodn deficity pomoc pesun zlata a stbra. Penze z vru a spekulativn operace reagujc na zmny rokovch mr nyn umouj existenci chronickch obchodnch deficit a nerovnovhy. Kdy Ricardo psal sv dla, mezinrodn zadluen se svm systematickm deformovnm obchodnch tok bylo neznmou vc. Je tak pravdou, e samotn mylenka komparativn vhody nm mnoho neekne, pokud nemme uritou pedstavu, jak tyto komparativn vhody vznikaj.

1. Zvyuje celkovou produktivitu prce v zemi a tedy jej celkovou ivotn rove. 2. Umouje specializovanou vrobu, jej produkty me zem exportovat a tmto zpsobem zskat produkty, kter tak dobe vyrbt neum. Obchod zaloen na technickm pokroku je nestabiln. Vhody jsou doasn, protoe technologie budou za njakou dobu veobecn znmy. Vedouc prmyslov zem si neustle vytvej nov komparativn vhody tm, e zavdj nov vrobn obory zaloen na vsledcch vdeckho vzkumu. V tomto smyslu pedstavuj produkty, kter prodvaj, ztlesnnou hodnotu jejich vdeckho a technickho vzkumu. Konkrtn exportovan produkty se z roku na rok mn, take to, m se specializuj ve vztahu k mn prmyslovm zemm, je vlastn jejich schopnost vyvjet nov vci.

EKONOMIKY S NZKMI A VYSOKMI MZDAMI

Aktuln otzkou v rozvinutch kapitalistickch zemch je padek tradinch prmyslovch obor v souti s nov industrializovanmi zemmi. padek prmyslu zashl v prbhu poslednch deseti nebo dvaceti let pracujc tdy USA a zpadn Evropy a vyvolal rozshlou nezamstnanost. V politick rovin to vedlo k voln po protekcionismu, kter by zabrnil ztrt pracovnch mst. Na rozdl od situace, kter pevldala ped druhou svtovou vlkou, kdy se vedouc prmyslov mocnosti snaily chrnit sv domc trhy, buroazn vldy odolaly tmto tlakm a dokonce prosazovaly jet vt uvolovn obchodu. Dodnes pouvaj klasick argument, e voln obchod povede ke zven produkce a zven celkov ivotn rovn, co protekcionismus nedoke. Obhajoba protekcionismu zstala na odborech a politickch stranch, kter se opraj o volie z pracujcch td. Argumentovaly a dodnes argumentuj tm, e nezamstnanost v rozvinutm svt je dsledkem konkurence s ekonomikami tetho svta, kde jsou nzk mzdy. I kdy se tato otzka pmo netk naeho tmatu zahranin obchodn politiky v socialistickch ekonomikch , souvis s nm nepmo, protoe se s n mus vypodat socialistick strany uchzejc se o moc v kapitalistickch zemch. V jej nejoprotnj podob jde o to, zda voln obchod mezi ekonomikou s nzkmi mzdami a ekonomikou s vysokmi mzdami nepodvrac prmyslov odvtv druh z nich. Intuitivn se zd bt zejm, e levn zbo ze zem s nzkmi mzdami potee do druh zem a vyvol tam nezamstnanost, ale ricardovsk teorie tvrd, e tento intuitivn nzor je falen. Aby se projevil inek nzkch mezd, je nutno pominout adu dalch odlinost mezi obma zemmi. Musme pedpokldat, e maj stejnou produktivitu prce a e ani jedna z nich nem njakou pirozenou vhodu plynouc ze zsob ne192

TECHNOLOGIE A STRUKTURA OBCHODU

I kdy nm ricardovsk teorie poskytuje nkter uiten informace o obchodnch tocch, abstrahuje od pvodu komparativn vhody. Pro jsou nkter zem lep v produkci uritch konkrtnch statk? Znanou st obchodnch tok lze zejm vysvtlit rozdly v podneb a rozdlenm nerostnho bohatstv. e Saudsk Arbie exportuje ropu a ecko olivov olej, je zpsobeno tdrost prody. Japonsk export kemkovch mikroprocesor ale nememe vysvtlovat snadnou dostupnost psku v tto zemi. V dsledku nerovnomrnho vvoje technologi m pouze mal poet pokroilch zem schopnost vyrbt urit druhy zbo. Nem pli mnoho smyslu srovnvat pomrn vhody Indonsie ve vrob obch dopravnch letadel a koenho zbo, kdy USA m na tato letadla faktick svtov monopol. Analzu tohoto faktu sice lze vtsnat do ricardovsk koncepce (tm, e bychom se njak dopracovali toho, kolik prce by musela vynaloit Indonsie na vrobu vlastnch obch letadel), ale to by zamlilo jin, vznamnj faktor velk rozdl v rovni technologickho vvoje. Struktura obchodu mezi prmyslovmi zemmi je do znan mry ovlivovna tm, v jakch oblastech jsou technologicky na vi. Pokroil technologie pomh zemi dvma zpsoby: 191

rostnch surovin apod. Za tchto podmnek budou relativn ceny komodit v obou zemch stejn. Pokud je mnostv prce potebn pro vrobu automobil a mnostv prce potebn pro vrobu praek v obou zemch stejn, pak budou stejn i relativn ceny automobil a praek v kad z nrodnch mn. V takovm ppad ale z mezinrodnho obchodu nepoplyne dn zisk a namsto import zaplavujcch zemi s vysokmi mzdami nebude mezinrodn obchod vbec existovat. K vjimce z tto situace dojde, kdy bude nkter vlda systematicky nadhodnocovat vlastn mnu, v dsledku eho se vechny importy budou zdt levn: pak zemi zaplav a vyvolaj nezamstnanost. Ale mezi nadhodnocenou mnou a mzdovmi sazbami neexistuje nutn souvislost. Na krat dobu mohou nadhodnotit svoji mnu zem s vysokmi i nzkmi mzdami. Podle pracovn teorie hodnoty se pak kapitalist v zemi s nimi mzdami budou tit vym ziskm, ale pracujc v ekonomice s vysokmi mzdami to neohroz. Jednm z dvod, pro tento vvoj odporuje intuitivnmu nzoru i zkuenosti je, e ekonomiky s nzkmi a vysokmi mzdami maj asto odlin technologie. Obory jako je textiln vroba a tk strojrenstv bvaj prvn, s nimi nov industrializovan zem zanaj. Proto v nich mvaj nejvt komparativn vhodu, a prv ta a nikoli nzk mzdy je vysvtlenm jejich export. Zatm se jet nestalo, e by nzk mzdy vyplcen v indickm leteckm prmyslu ohrozily pracovn msta v leteckm a kosmickm prmyslu v Seattle (kde sdl spolenost Boeing). Jinou pinou, pro se ricardovsk pedpovdi zdaj bt nerealistick je, e jsme se soustedili pouze na voln pohyb komodit.. Pokud vezmeme v vahu pohyby kapitlu, ztrcej pedchoz zvry platnost. Dnes kapitalist v ekonomikch s vysokmi mzdami pesouvaj svj kapitl tam, kde vytvo vce zisku. Tento pohyb kapitlu z ekonomiky s vysokmi mzdami do ekonomiky s nzkmi mzdami pak vyvol nezamstnanost v prmyslu ekonomiky s vysokmi mzdami. Nsledn kapitalist, kte exportovali svj kapitl, zanou t ze svch vnos v zahrani. Ptok repatriovanch zisk posl mnu metropolitn zem a umon j financovat pevis import nad exporty. Spojen pevisu import s padkem zamstnanosti v prmyslu pak zpsobuje, e si lid mysl, e prvn je pinou druhho. Z tto argumentace vyplv, e pro socialistickou vldu je mnohem dleitj zavst kontrolu pohybu kapitlu, ne kontrolu importu. Pouze tehdy, kdy me kapitl utci do ciziny, mohou nzk mzdy vyplcen v nov industrializovanch zemch ohrozit celkovou ivotn rove pracujcch v rozvinutm svt. Voln pohyb zbo sm o sob neovlivuje strukturu vnitnch pjm v zemi, i kdy me vyvolat strukturln pesuny mezi vrobnmi odvtvmi.

VHODNOST OBCHODNCH DEFICIT

Kdy vechno zvte, domnvte ze, e jste vbec nco zskali svou politikou, pi n neustle prodvte cizincm beztoho, e byste od nich nkdy nco koupili? Zskali jste tmto procesem njak penze? Nedokete si je ale podret. Proly vaima rukama bez nejmenho uitku. m jich je vc, tm vc kles jejich hodnota, zatmco hodnota jinch vc mrn vzrst. (Mercier de la Rivire, LOrdre Naturel et Essentiel des Socits Politiques, 1767) Klasit ekonomov vyvinuli pracovn teorii hodnoty v sil o pochopen skrytho fungovn ekonomiky. Chtli vdt, co se dje v reln ekonomice za zvojem penz. Jednm z jejich cl bylo vypracovat argumenty proti vldnoucm merkantilistickm teorim, kter zastvaly omezovn import jako zbranu proti tomu, aby penze odtkaly ze zem. Klasit ekonomov namtali, e tato starost o penn toky je falen a e pebytek obchodn bilance neznamen pro zemi dn pnos. Protoe co jinho znamen obchodn pebytek ne to, e zem smnila uiten komodity za zlato, kter nen vbec k niemu? Zem, kter trvale hospoda s obchodnm pebytkem pedv zbytku svta st svho ronho produktu, za kter nhradou nic nedostv. Obchodn pebytek tedy vbec nen douc, protoe ve skutenosti ochuzuje zemi. Na tento poznatek pozapomnly labouristick vldy v Britnii, kter podle veho pipisuj pebytku obchodn bilance njakou merkantilistickou ctnost. Nejsou ale samy. Po celm svt prohlauj kapitalistick vldy, e obchodn pebytek je dobr vc. Jako mnoho jinch dobrch vc jej lze zskat zbonou nadj a obtovnm se. Obti pichzej v tomto ppad v podob spornch balk, kter omezuj ivotn rove pracujc tdy, aby se tak uvolnily zdroje pro exporty. Podle klasickch ekonom se to ve dl v honb za iluzornmi vnosy, ale takto vytrvalou a zatvrzelou iluzi nelze vysvtlovat hloupost tch, kdo jsou podvdni; mus mt svj pvod v relnch spoleenskch tlacch. V ppad dlunickch zem je tento tlak zcela srozumiteln. Uveden zem jsou nuceny usilovat o obchodn pebytek, aby mohly splcet sv dluhy. Tam, kde je zadluenost obzvl vysok, me jt cel obchodn pebytek na splcen rok ze zvazk v zahrani. V tchto ppadech jsou kodliv inky obchodnch pebytk zvlt npadn: proletarit dlunickch stt je hnn a k vyhladovn, zatmco bohatstv proud ze zem ve prospch Wall Streetu a londnsk City. U vitelskch stt takov vnj tlak neexistuje, ale i ty mohou dosahovat obchodn pebytky jen na kor domc spoteby, take tlak na obchodn 194

193

pebytek mus vyjadovat zjmy uritch vnitnch skupin, kter z nj maj prospch. Hlavnmi skupinami, kterm obchodn pebytek prospv, jsou vrobn kapitalist a finann instituce. Nen tk dokzat, e obchodn pe71 bytky zvyuj penn zisky domcch vrobc. Celkov pjem (I) vytvoen v kapitalistickm sektoru se skld z mezd (W) a rznch majetkovch pjm, kterm dme spolen nzev zisk (P). Plat tedy: I=W+P Tento pjem je vak odvozen od treb z prodeje (S), a tyto trby lze rozdlit na ti sti: trby s prodeje pracujcm (Sw), trby z prodeje vlastnkm (Sp) a ist trby z prodeje cizincm (obchodn pebytek, Sf). Plat tedy: I = S = Sw + S p + Sf Pokud pedpokldme, e trby z prodeje pracujcm nepesahuj mzdy, W < Sw, plyne z toho, e P < Sp + S f Vyjdeno slovy, zisky jsou omezeny soutem nkup vlastnk a obchodnho pebytku. Tento penn zisk je zbytek, kter zstane vlastnkm po jejich vdajch na spotebu a investice (Sp) a kter se prostednictvm finannho systmu akumuluje jako jejich majetek v zahraninch aktivech.

by byl toton s produktivitami vech kapitalistickch zem. Budou tedy existovat kapitalistick zem, s nimi bude vhodn obchodovat. M-li dojt k obchodovn s kapitalistickm svtem, vznik tm ada problm obchodn politiky. M socialistick stt usilovat o pebytek obchodn bilance s kapitalistickm svtem, o deficit nebo o obchodn rovnovhu? M se snait vyvaovat obchod na bilaterlnm nebo multilaterlnm zklad? Jak by mla bt jeho devizov politika? Jak vlastn maj smysl devizy a smnn kurzy, kdy probh proces ruen penz?

Poptvka sttu po zahranin mn

Socialistick zem tradin dlaly vechno mon, aby zskaly kapitalistickou mnu. Jejich motivac bylo pn zskat fondy k zaplacen importu vrobnch statk i spotebnho zbo. Soust sttnho plnu byl obvykle rozpoet pro import investinch zazen a pedmt urench k finln spoteb. Jednm z problm, kter stl ped plnovai bylo, e nedokzali pedpovdt ceny import v okamiku. kdy se budou nakupovat. V kadm plnovn existuje prvek nejistoty, avak pinejmenm u domcho plnu je v zsad mon pedem vypotat poadavky a vstupy jednotlivch odvtv, protoe tato odvtv jsou zena centrln. Zahranin dodavatel vak stoj mimo systm plnovn a ceny, kter budou poadovat za ti roky nelze nijak pedem zjistit. V nkterch ppadech sice bude mon dojednat zakzky s dlouhodob stanovenmi cenami, ale pjde jen o vjimky. Pokud obchodovn s kapitalistickmi zemmi nabude pli velk rozsah, mohou nejistoty, kter vn do plnovacho procesu, zat podkopvat ekonomickou stabilitu. To se stv zejmna v ppadech, kdy je pln zvisl na importech vrobnho zazen, kter pozdji nebude mon uskutenit pro nedostatek deviz. Kad zem me zskat devizy prostednictvm exportu zbo a slueb, turistiky, nebo pjek od jinch vld a bank. Hlavn odlinost u socialistickch zem je, e vechny tyto innosti jsou zeny veejnmi orgny a ne soukrommi initeli. To dv veejnm orgnm v zsad vt monosti zen obchodn bilance, ne je tomu v kapitalismu. Protoe m stt monopol na import, me ho omezit, pokud dojde k propadu v plnovanch pjmech z exportu. Podobn me kontrolovat finann toky. Jestlie si napklad pouze centrln banka me brt pjky v zahrani, pak nedojde k nekontrolovanm obchodnm deficitm zpsobenm soukrommi pjkami, jak k tomu dolo v poslednch letech v USA a Velk Britnii. Zsahy do import provdn ad hoc vak mohou mt vn negativn dopady na domc ekonomiku. Jestlie nkter tovrny zvis na importovanch soustkch, omezovn importu me zpsobit zpomalen vroby. I kdy bude ppadn mon sestavit priority tak, aby vstupy do prmyslu dostaly pednost ped spotebnm zbom, zhoren obchodn podmnky povedou ne196

MEZINRODN OBCHOD V KONTEXTU SOCIALISMU

Hovoit o socialistickm mezinrodnm obchodu ve smyslu mezinrodnho obchodu mezi socialistickmi stty pedpokld existenci oddlench nrodnch stt. V souasnosti je tento pedpoklad zsti oprvnn, i kdy je vhodn pipomenout, e nkter socialistick stty jako SSSR, Jugoslvie a na nebyly nrodnmi stty, ale federacemi nkolika nrod. Me bt vhodnj uvaovat v pojmech mezisttnho msto mezinrodnho obchodu. Mezisttn obchodovn se vyskytuje ve tech formch: mezi kapitalistickmi stty tak jak je analyzuje klasick politick ekonomie, mezi socialistickmi stty a mezi stty s odlinmi socilnmi systmy. Nejdv se podvme na socialistick obchodovn s kapitalistickmi stty. Jeliko ricardovsk zdvodnn mezinrodnho obchodu se opr o rozdly v produktivit prce mezi jednotlivmi stty, zstv platnm motivem mezinrodnho obchodovn komparativn vhoda. Jestlie existuj rozdly v produktivit prce mezi kapitalistickmi stty, pak z toho vyplv, e dn socialistick stt neme mt takov soubor relativnch produktivit, kter
Tuto argumentaci rozpracoval Kalecki (Kalecki, Michal Theory of Economic Dynamics, New York: Monthly Review Press, 1965, kapitola 5).
71

195

vyhnuteln ke sniovn ivotn rovn. Nepopulrnost podobnho omezovn spoteby ve spojen s obavami z hospodskch poruch zpsobench chybjcm strojnm vybavenm vedla nkter socialistick vldy72 (zejmna Polsko a Maarsko) k tomu, e se koncem 70. let 20. stolet zaaly siln spolhat na pjky. Tyto pjky byly vyjednny v dob, kdy zpadn banky byly ochotny poskytovat vry, protoe se snaily recyklovat penze z treb za ropu. Nsledn vzestup rokovch sazeb a veobecn zhoren obchodnch podmnek zem RVHP zpsobilo, e se pjky promnily na ochromujc bemeno lec na bedrech obyvatel tchto zem. Aby byl schopen platit roky, dajn socialistick stt byl promnn v agenturu svtovho kapitlu, kter vysvala z jeho oban nadhodnotu sniovnm relnch mezd a odvdnm produkt na exportn trhy. Ve svtle tto skliujc zkuenosti se zd bt pro socialistick zem rozumnj, aby nsledovaly Mao Ce-tungovu politiku udrovn obchodn rovnovhy a odmtn pennch vpjek u kapitalistickch bank. Dlouhodob me zem importovat pouze tehdy, kdy bude exportovat produkty sv vlastn prce. Bu je exportuje nyn, nebo bude nucena v budoucnu exportovat jet vc, aby splatila pjky i roky z nich. Mezinrodn banky nejsou charitativn instituce: pjuj s vdomm, e se jim penze znovuzrod a e dluhy budou zaplaceny mnohokrt.

Alternativy k devizm
Sovtsk model socialismu ml nekonvertibiln mnu, kter neobhala v zahrani, piem se za importy platilo v dolarech nebo markch. My navrhujeme vnitn ekonomick systm, v nm jsou penze jako platebn prostedek odstranny ve prospch neobhajcch pracovnch kredit. Tyto pracovn kredity nejsou penzi v normlnm smyslu, protoe je oban mohou pouvat pouze k zaplacen veejn produkovanch statk a slueb; nemohou obhat, ani je nelze pouvat jako kapitl. Kdy se tento pstup aplikuje na problematiku zahraninho obchodu, vede k systmu, kter je v nkterch ohledech diametrln protikladn devizov politice u sovtskho modelu. Tyto zem platily ve svm zahraninm obchod tvrdou mnou a asto omezovaly export sv vlastn mny cestou kontroly smnnch operac. Britsk vlda provdla podobnou politiku od 40. do 60. let dvactho stolet. To, co navrhujeme, je strun eeno opakem zmnn politiky: platby za importy z kapitalistickho svta se provdj v pracovnch kreditech; pracovn kredity lze exportovat a mohou obhat v zahrani, ovem ne doma; import ciz mny je zakzn zkonem. Chceme v domc ekonomice zabrnit vytven pennho kapitlu jako socilnho vztahu a proto pracovn kredity
72

nesm obhat uvnit zem. V kapitalismu svtov penn kapitl u existuje, take nen nmitek proti tomu, aby pracovn kredity socialistickho spoleenstv73 cirkulovaly mezi zahraninmi kapitalisty. Kapitalistick podnik, kter dodv spoleenstv importovan zbo, dostane et na ministerstvu zahraninho obchodu a na nj bude pevedeno urit mnostv pracovnch hodin. Podnik pak me obdret od ministerstva obchodu pevoditeln kreditn certifikt. Tyto certifikty pracovnch kredit pak budou slouit jako neroen obchodovateln cenn papry, kter mohou dritel prodvat na finannch trzch za jakoukoli mnu. Poptvku po tchto cennch paprech budou vytvet spolenosti, kter maj zjem o dovoz ze spoleenstv. Bude zbyten, aby ministerstvo obchodu stanovovalo smnn kurs, to bude soukromou zleitost kapitalistickch finannch trh. Vzhledem k tomu, e hodnota export i import bude udvna v pracovnch poukzkch (a v nich budou provdny tak mezinrodn transakce), bude mon ignorovat jejich ceny v dolarech nebo jenech na svtovm trhu pi rozhodovn o tom, co exportovat nebo importovat. Jedin, na em socialistick ekonomice zle, je cena zbo v ciz mn vynsoben smnnm kursem. Z tohoto pohledu je zahranin obchod pouhm specializovanm vrobnm odvtvm, kter produkuje importovan statky a spotebovv exportovan statky. Potom jej lze integrovat do celkovho modelu plnovn. Z toho vyplv, e rozhodovn o tom, jak statky je teba dovst a kter se maj vyvet, mus bt v rukou plnovacch orgn, protoe ty maj databze daj o relativnch pracovnch nkladech rznch produknch technik. Na zklad plnovanho objemu vroby urit komodity jsou schopny urit, zdali bude optimln jejich import nebo vroba doma. Zbo se navrhuje na export pouze tehdy, jestlie jeho vsledn cena (v pracovnch poukzkch) pesahuje mnostv pracovn doby potebn na jeho vrobu. Importy se kupuj pouze tehdy, jestlie jejich cena v pracovnch poukzkch je men ne mnostv prce, kter by bylo potebn pro jejich vrobu ve vlastn zemi. Pokud jsou

Dvody, pro je nazvme socialistickmi, uvdme v nsledujc kapitole.

Slovo spoleenstv (v originlu commonwealth) zskalo od kontrarevoluce v SSSR nov vznam. Vzniklo pvodn jako anglick peklad latinskho res publica neboli republika a bylo pijato jako poznvac znamen revolunch diktatur vytvoench v 17. stolet po svren monarchi ve Skotsku a Anglii. Zachovalo si revolun asociace hluboko do 20. stolet; anglit socialist pouvali vraz commonwealth jako synonymum pro socialistickou republiku. Jeho velk vhoda byla v tom, e slovo pmo vyjadovalo mylenku spolenho vlastnictv (common wealth znamen anglicky doslova spolen bohatstv poznmka pekladatele). Ve 20. stolet zaal tento revolun titul nemstn pouvat britsk stt, aby monarchie zskala nco populistick legitimity v bvalch kolonich. Prv v tomto konzervativnm pevleku se zejm zalbil Jelcinovi.

73

197

198

tyto podmnky splnny, z pracovn teorie hodnoty je zcela zejm, e zahranin obchod pinese zemi celkov spory sil.
Tabulka 10.1: Platebn bilance vyjden v pracovn dob

Zbo Domc nklady ropa 1 milion hod. automobily 2 miliony hod. Hodnota exportu Hodnota importu Obchodn deficit vyjden v pracovn dob

Nabzen cena Rozhodnut 1,5 milionu hod. exportovat 1,5 milionu hod. importovat 1 milion hod. v domcch jednotkch 2 miliony hod. v domcch jednotkch 1 milion hod. v domcch jednotkch

konstanta jejich produkce byla du tdn; jejich ceny by pak nekolsaly, ale stejnomrn by stoupaly soubn s inflac, nebo by klesaly s tm, jak by se zdokonalovala vrobn technologie. Aby si plnovac agentura poradila s tmito fluktuacemi, bude muset pistoupit k ven cen, kter bude tlumit krtkodob vkyvy. Rozhodovn o importech a exportech se pak bude zakldat na dlouhodobch cenovch trendech a ne na okamitch cench,

SMNN KURZY, TURISTIKA A ERN TRHY

Nvtvnci z kapitalistickho svta se v nkterch socialistickch zemch setkvali s jevem, kter nemohl vyvolat nic jinho ne div: s pevahou ernho trhu s devizami. Tento dojem byl mon pehnan v dsledku jejich postaven jako cizinc, ale pesto se zd, e lo o sociln zlo, kter pinejmenm politicky pokozovalo povst socialismu. ern obchod s devizami tak jako kad ern obchod nahlodv spoleensk hodnoty. Vytv subkulturu polokriminlnch drobnch kapitalist, jejich postoje jsou v rozporu se socialistickou etikou. Do ernho trhu jsou vtahovni jinak estn oban, kte tak poruuj zkon. Kdy se to stv asto, utrp presti socialistick zkonnosti. Lid si zvykaj na podvody a pokrytectv, vznikaj u nich cynick postoje. Socialistick stt tedy bude jednat moude, kdy vzniku ernho trhu s devizami zabrn. Vekslk neme doshnout zisk, pokud nen domc mna oficiln nadhodnocovna; existence ernho trhu pedpokld, e oban jsou ochotni zaplatit za ciz mnu vc ne stt. Pro ji chtj? V mnoha socialistickch zemch jsou speciln obchody, kter prodvaj zbo jen za ciz mnu. Zsti se v nich prodvaj suvenry a pepychov zbo zamen na turisty. Rusk berjozka tebas prodv vrobky umleckch emesel a koichy. Toto zbo me bt k dostn i v bnch obchodech, ale v berjozce je levnj. To vybz turisty, aby vce utrceli, piem vnos plyne do sttn pokladny. Krom toho se ale v tchto obchodech prodv nesourod smsice nekvalitnho zbo importovanho z kapitalistickch zem a rzn spotebn zbo domc vroby jako praky, automobily atd. Nen pravdpodobn, e by toto zbo kupovali turist, take mus bt ureno k prodeji ruskm obanm, kte si mohou opatit ciz mnu. Vzhledem k nadhodnocenmu smnnmu kurzu tak jednak vytvej motivaci pro vekslky, jednak umouj sttu oderpvat dolary a marky nachzejc se na ernm trhu. Aby mohl obrat turisty, stt se spiknul s vekslky a pitom podvrac svou vlastn mnu.

Zajmavm dsledkem tohoto zpsobu obchodovn je, e pi tovn v domcch pracovnch jednotkch bude mt socialistick spoleenstv neustle obchodn deficit. Vezmme pklad Norskho socialistickho spoleenstv, kter exportuje ropu a importuje automobily (viz tabulka 10.1). Norov exportuj ropu, jej vyprodukovn si vydalo 1 milion hodin a dostvaj za to automobily, kter by si vydaly 2 miliony hodin, pokud by byly vyrobeny v Norsku. V domcm vyjden tedy importuj dvakrt vc, ne exportuj, i kdy pi vyjden ve skuten zaplacench cench je jejich zahranin obchod vyrovnan. Jestlie se vpoty provdj ve vynaloen pracovn dob, je zejm, e zem doshne istho zisku pouze tehdy, kdy hospoda s obchodnm deficitem. To je vrazem obchodnho zisku pedpovdanho ricardovskou teori v podmnkch socialistickch majetkovch vztah. Zahraninobchodn odvtv vroby se odliuje od domcch odvtv tm, e jeho koeficienty pomr vstupu a vstupu jsou velmi nestl. Me se stt, e frekvence oscilac mezinrodnch cen bude pli vysok na to, aby je domc ekonomika dokzala efektivn sledovat. Takov situace je vlastn skoro nevyhnuteln, protoe vkyvy cen komodit jsou vrazem rozdl v asovch konstantch nabdky a poptvky. Tak napklad ceny potaovch ip na svtovm trhu kolsaj v rytmu dvou a t let. Na vrcholu cenovho cyklu se spoleenstv me setkat s cenami, kter pi vyjden v pracovn dob budou vy, ne cena vstavby nov domc tovrny na vrobu pamovch ip. Vybudovat tuto vrobn linku a uvst ji do provozu by ale trvalo jeden nebo dva roky, a v t dob by u cena ip na svtovm trhu klesla na spodn hodnotu, pi n by byl import levnj ne domc produkt. Tyto fluktuace cen na svtovm trhu zvis na dvou asovch konstantch dob potebn na vstavbu a sputn novho vrobnho zazen, a dob potebn k nalezen novho zpsobu vyuit pota v obdob nzkch cen. K fluktuacm dochz tehdy, kdy jsou ob asov konstanty piblin stejn. Kdyby se polovodiov ipy daly vyrbt stejn snadno jako hamburgery, potom by asov 199

200

1.0 liber za rubl 0.5

poptvka po zkladnch potebch

poptvka po luxusnm zbo 100 200 trata v librch na jednoho turistu

Obrzek 10.2: Smnn kurz a pjmy

Tato politika nen zcela neracionln. Abychom j porozumli, musme se podvat na kivky poptvky turist po luxusnm zbo a po zkladnch potebch jako je strava a ubytovn. Tyto kivky jsou znzornny na obrzku 10.2. Poptvka po zkladnch potebch je pomrn neprun: napklad poet zkonzumovanch jdel na smnnm kurzu nezvis. V dsledku toho vysok oficiln smnn kurz rublu (eknme 1 libra za rubl namsto 0,5 libry) zv celkov pjem v librch z prodeje ubytovn a stravy turistm. Na druh stran poptvka po luxusnm zbo bude asi prunj, take vce zahranin mny pinese levnj rubl. Pi smnnm kurzu 1 rubl za libru turista utrat tebas 100 liber, zatmco pi smnnm kurzu rubl za pl libry utrat 200 liber. Tm, e stt fakticky nabz dva smnn kurzy pro odlin tdy produkt, maximalizuje sv pjmy v ciz mn. Souasn ale tak zpsobuje, e ern trh vyn. Tato cena, kterou je nutn zaplatit, me bt pijateln, pokud jsou nvtvnci z ciziny zdkavm jevem. Dnes, kdy je cestovn do zahrani bnj, korumpujc dopady ernho trhu jsou stle vnj a vznik otzka, zda je lze vbec ospravedlnit zvenmi zisky z turistiky. Sta ci, e by se rozsah ernho trhu podstatn zmenil, jestlie by sttn obchody pijmaly pouze domc mnu (nebo domc pracovn poukzky). Dalm motivem pro to, aby oban zskvali ciz mnu, je nkup soukrom importovanho zbo. Mohou to bt komodity, kter stt odmt importovat kokain, pornografick videokazety atd. , nebo je to prost zbo, na kter je uvaleno velk dovozn clo. Zde se dotkme obecnjho problmu paovn, kter se projevuje jak v socialistickch, tak v kapitalistic201

kch zemch. Je veobecn znmo, e tam, kde lze paovnm pijt k velkm ziskm, je sil represivnch orgn vtinou neefektivn bez ohledu na to, jak sociln systm se sna chrnit. Dkazem je uboh selhn zpadnch celnch orgn v boji proti obchodovn s heroinem a kokainem. Mezinrodn drogov kartely zatm jet do nkdejch socialistickch zem ve vt me nepronikly, ale to se me zmnit, jakmile tam bude zavedena pln konvertibiln mna. Socialistick vlda, kter pijde k moci v kterkoli dnen kapitalistick zemi, bude muset eit situaci, v n deprivace a zoufalstv pivedlo znanou st obyvatelstva do zvislosti na drogch. V chudch tvrtch velkch kapitalistickch mst je u dnes drogov zvislost bnm jevem a pevn se v nich zakoenila subkultura ernho obchodu s drogami. Drogov kartely poaduj platby v tvrd mn. Na ulici se ovem plat hotovmi. Vdy se ale najdou fiktivn spolenosti, kter budou prt penze z nezkonnho prodeje a ukldat je do bank. Konvertibiln mnov systm, pi nm mohou soukrom oban nebo spolenosti pevdt fondy z jedn zem do druh pomoc bankovnch platebnch pkaz, je ideln pro pevody penz do zem, kde se drogy zpracovvaj. Systm nepevoditelnch pracovnch t, kter navrhujeme jako nhradu penz, by tento druh ernho obchodu velmi ztil. Pokud by neexistovaly hotov penze, m by se platilo pi koupi drog na ulici? Schopnost zloinc a drobnch kapitalist nachzet nov zpsoby placen bychom nemli podceovat. Jako nhrada za penn hotovost se okamit nabzej dv alternativy: ciz mna a zlato. Znan st penz, ktermi se plat za drogy, u nyn pochz z krde, a pednostnm clem krde byly odjakiva klenoty; ovem pokud by kraden zlato bylo jedinm prostedkem, jak zskat importovan drogy, objem obchodu s drogami by se podstatn zmenil. Zstv problm, jak zabrnit vnitnmu obhu cizch bankovek. Aby to bylo mon, socialistick republika by mla prost zakzat import hotovch penz. Pi vech nkupech uvnit zem by se pouvaly plastikov karty. S kapitalistickmi bankami by se dala dohodnout opaten umoujc zahraninm turistm, aby pi nvtv republiky pouvali sv vlastn kreditn karty. Zbv jedin legitimn dvod, pro by mohli oban socialistick republiky chtt kapitalistickou mnu cestovn do kapitalistickch stt. Tuto poptvku by bylo mon uspokojit tak, e by se obanm povolilo, aby pi cestch do kapitalistickho svta pouvali sv vlastn pracovn kreditn karty. Oban republiky, kter pijede do Tokia, bude moci jt do japonsk banky a na svou pracovn kartu obdret jeny. Cel procedura by mohla vypadat piblin takto: 1. Oban pevede 20 hod. pracovnch kredit do japonsk banky. 2. Banka mu vyd ekvivalent v jenech. 202

3. Do pota pro zahranin obchod v socialistick republice je odesln elektronick zznam, na jeho zklad bude na et japonsk banky pipsno 20 hod. prce. 4. Z tohoto tu pak bude japonsk banka v republice financovat nkup exportnch komodit. Vimnme si, e akoli me oban mimo svou zemi voln pout svou pracovn kartu k nkupu jen, neme dovzt jeny zpt do zem nebo je zptn vymnit za pracovn kredity. Obdobn plat, e akoli oban mohou pevdt pracovn kredity na et kapitalistick banky, banka neme pevdt pracovn kredity zpt na ty oban. Toto opaten je nutno pijmout, aby se zabrnilo obhn ciz mny jako vnitnho smnnho prostedku.

NSTROJE DEVIZOV POLITIKY

Jak lze pomoc politiky smnnch kurz, kterou jsme prv nartli, zajistit rovnovhu zahraninho obchodu? Socialistick republika, kter provd vechny platby spojen se svm mezinrodnm obchodem v domcch pracovnch kreditech, nebude akumulovat aktiva ani pasiva v ciz mn. Svm zpsobem se bude chovat jako Spojen stty, kter byly schopny po druh svtov vlce vyut zvltn postaven dolaru k tomu, aby provdly mezinrodn platby ve sv domc mn. To USA nezajistilo vyrovnanou obchodn bilanci zahranin obchod USA ml asto deficit , ale znamenalo to, e tento deficit bylo mon financovat bez toho, e by se braly explicitn zahranin pjky. Obchodn deficit v dolarech vedl k nrstu dolarovch aktiv zahraninch vld a spolenost, co v jistm smyslu pedstavovalo zvazky v bilanci sttn pokladny USA. Z etnho hlediska to bylo ekvivalentn pjkm, kter Spojenm sttm poskytl zbytek svta, ale v politick rovin byly tyto dluhy mnohem mn tiv, ne pm pjky u MMF. Nadmrn emise dolar vedla k dlouhodobmu poklesu hodnoty dolaru vi marce a jenu.To mohlo vst k vytlaovn nmeckch a japonskch import z trh USA v dsledku jejich vy ceny a k optovnmu nastolen rovnovhy, pokud by do procesu nezashly kapitlov pohyby. Vysok rokov mra v USA ale vedla zahranin dritele dolar k tomu, aby promnili jejich st na sttn dluhopisy USA a jin dolarov cenn papry. Ptok kapitlu znemonil, aby smnn kurz dolaru klesl natolik, e by uvedl obchod opt do rovnovnho stavu. Jestlie socialistick zem vydv k financovn zahraninho obchodu pracovn kredity, kter nepinej dn rok, na kapitalistickch mnovch trzch se vytvo efektivn smnn kurs jej prce vi hlavnm mnm. Vzhledem k tomu, e nebude dochzet ke komplikacm spojenm s kapitlovmi toky, tento smnn kurs bude mt tendenci k velmi rychlm zmnm 203

uvdjcm zahranin obchod do rovnovhy. Prozkoumejme, jak bude tento proces probhat. Pedpokldejme, e stt ur pro zahranin obchod pt rozpotovch cl: 1. Plnovan objem dovozu vrobnch statk. 2. Plnovan objem dovozu spotebnch statk. 3. Pedpokldan objem exportu. 4. Pedpokldan pjem z turistiky. 5. Pedpokldan vdaje vlastnch oban za turistickch pobyt v zahrani. Vechny tyto poloky jsou samozejm vedeny v domcch pracovnch jednotkch. Za pedpokladu nemnnosti smnnho kurzu budou plnovai schopni pedpovdt, kolik budou moci nakoupit surovin a investinho zazen z rozpotov kapitoly 1 a podle toho pak zpracovat plny vroby. Podobn postup bude uplatnn tak u spotebnho zbo. Rozpotov kapitoly 3 a 4 jsou naopak zaloeny pouze na pedpokladech nelze nijak dopedu zjistit, jak velk objem produkce doke zem vyvzt, ani kolik pijede zahraninch turist. Na druh stran mus plnovai vytvoit v plnu pedpoklady pro vrobu zbo urenho na export i pro ppad, e zstane neprodno, a zajistit hotelov pokoje pro nvtvnky, i kdy st z nich zstane neobsazena. Rozpotovou kapitolu 5 lze v zsad regulovat zavedenm omezen ve prostedk, kter oban sm vyvzt ze zem. Uvaujme o dvou zpsobech, jakmi by se tento pln mohl naruit. 1. st zbo urenho pro export zstane neprodna. 2. Zmny mezinrodnch cen (nap. zven ceny ropy) zpsob zlepen obchodnch podmnek republiky.

Neprodan exporty
Propad exportu povede ke snen smnnho kurzu a v dsledku toho nebude rozpotov kapitola dovozu stait na zaplacen vech plnovanch import. Plnovai budou muset sekrtat importy nebo se pokusit odradit lidi od dovolen v zahrani. To pedpokld sestaven priorit pro krty import a njak obchodn-politick nstroj na kontrolu vdaj lid za dovolen v cizin.74

Zmny smnnho kurzu povedou jednotlivce v dlouhodobm vhledu k tomu, aby upravili sv vdaje za dovolenou, ale nen dn zruka, e tento proces bude sm o sob dostaten rychl. Zejmm obchodn-politickm nstrojem v tto situaci je zdann exportu pracovnch kredit turisty. Oban, kter pouije svoji pracovn kreditn kartu v zahrani, bude nap. muset zaplatit za kad nkup speciln pirku.

74

204

Zlepen obchodnch podmnek

Pokud se zv ceny ropy, socialistick zem exportujc ropu zjist, e se zvil i jej smnn kurz. Rozpotov kapitola importu by zstala nevyerpna. To znamen, e se zem sama ochuzuje zbytenmi exporty. Dlouhodob by na to pln mohl reagovat tak, e by snil pln exportu anebo zvil pln importu. Krtkodob lze pebytek v rozpotov kapitole importu vyut k mimodnmu nkupu spotebnch statk, kter lze prodvat na domcm trhu za snen ceny. K tomu existuje alternativn politika. Pokud se pvodn plnovan objem importu v krtkodobm vhledu zachov, take se nabdka pracovnch kredit cizincm nezv, omez se odpovdajcm zpsobem nkupy exportnho zbo dan zem cizinci. Socialistick ekonomika me v tomto ppad jako doasn opaten akceptovat st plateb za sv exporty v ciz mn. Stt tak bude akumulovat aktiva, dejme tomu v dolarech, a me je vyut ke zven importu v budoucnu. Za uritch okolnost to me bt rozumnj ne vybzet ke zven bnch nkup importovanho spotebnho zbo. Dky odloen vdaj umonnch smrt, kter byla zpsobena zmnou obchodnch podmnek, dostv stt monost vybrat importy lpe odpovdajc celkovm clm plnu. (To neznamen, e by oban dostali na et njak dolary ty by si podrela sttn banka).

KAPITOLA 11 OBCHOD MEZI SOCIALISTICKMI ZEMMI

V pedchoz kapitole jsme zkoumali obchod mezi socialistickmi a kapitalistickmi zemmi; v tto kapitole rozme nai analzu na obchod (a obecnji ekonomick vztahy) mezi socialistickmi zemmi.

OBCHOD A VLASTNICTV
Z dlouhodobho hlediska by obchod jako takov neml mezi socialistickmi zemmi vbec existovat. Obchod pedpokld trvalou existenci rozdlnch vlastnictv, i kdy to budou vlastnictv sttn, a v socialistick svtov ekonomice by takov vlastnictv nemla mt msto. Namsto toho si meme pedstavit systm, v nm produktivn zdroje a produkty jsou ve vlastnictv mezinrodnch organizac. To me znt ponkud abstraktn, ale takov byla ovem situace v SSSR po Stalinov revoluci let 192931. Sovtsk stava z roku 1936 stanovila, e zem, nerostn zsoby, vody, lesy, zvody na zpracovn surovin, tovrny, doly, eleznice, systmy vodn a leteck dopravy, banky, komunikan prostedky, velk sttn zemdlsk organizace jako i mstsk podniky a velk sdlit ve mstech a prmyslovch centrech jsou ve vlastnictv sttu, tj. jsou majetkem celho lidu. Pase stavy z roku 1936 tkajc se politickch svobod a demokratickho procesu se spe poruovaly ne dodrovaly, ale ve uveden vymezen sttnho vlastnictv odpovdalo skutenosti. Dleitou okolnost v tomto ppad je, e se jednalo o internacionln stt a e skuten dispozin prvo na zdroje bylo v rukou mezinrodn plnovac organizace, GOSPLANu. Rzn nrodnosti SSSR navzjem nespojoval mezinrodn obchod, akoli se podlely na mezinrodn dlb prce. V rmci tto dlby prce stle plat ricardovsk principy komparativn vhodnosti. V dsledku svho prodnho bohatstv mla zerbjdnsk republika komparativn vhodu v produkci ropy, Uzbeck republika v produkci bavlny atd. Tyto vhody petrvvaj v jakmkoli spoleenskm systmu a bylo proto ekonomicky racionln, kdy plnovai udlali z tchto republik centra ropnho, pp. bavlnskho prmyslu (i kdy k nkterm problmm uzbeck bavlnsk ekonomiky se pozdji jet vrtme). Tento typ dlby prce se li od dlby vytven mezinrodnm obchodem v nkolika ohledech. Hned na zatku pipomeme, e produkty jednotlivch nrodnch prmyslovch odvtv pat mezinrodn organizaci, nikoli mst206

205

nmu podniku nebo nrodnmu sttu. Pi pohybu statk pes nrodn hranice tedy nedochz k prodeji nebo nkupu. Msto toho jsou statky alokovny podle poteb stanovench plnem v rmci jednotnho vlastnickho systmu. Protoe nedochz ke zmn vlastnictv a protoe alokace se d plnem a nikoli trhem, smna mezi jednotlivmi republikami nemus bt zaloena na svtovch trnch cench pslunho zbo. Jednotliv republiky jsou tedy chrnny ped fluktuacemi tchto cen. Na druh stran pokud socialistick stt existuje v kontextu svtovho kapitalistickho trhu, existuj vn dvody pro to, aby se svtov trn ceny zcela neignorovaly. Pokud lze urit statky zskat prostednictvm obchodu s kapitalistickmi ekonomikami z dlouhodobho hlediska levnji, ne prostednictvm vnitn dlby prce mezi socialistickmi republikami, mli by to plnovai nepochybn vzt v vahu. Obecn charakter inter-socialistickch ekonomickch vztah umouje tak vytvoen jednotnho mezinrodnho systmu placen za prci. V trnm systmu je rove mezd v jednotlivch nrodnch ekonomikch odlin. V nedvno industrializovan ekonomice s rozshlm sektorem zemdlstv bude ivotn rove v tomto sektoru vyvolvat tendenci k udrovn nzkch mezd. Podstatn zven mezd je nemon, protoe hroz pesun pracujcch z venkova do mst. V internacionlnm socialistickm sttu nejsou mzdov tarify urovny podmnkami na trhu, ale rozhodnutm sttu. Stt me zavst standardn mezinrodn mzdov tarify pro dan prce. V dsledku toho byly mzdov rozdly mezi jednotlivmi nrody SSSR podstatn men, ne jak by byly mezi skupinou kapitalistickch nrodnch stt se stejn rozdlnmi vchozmi podmnkami pokud jde o kulturn a ekonomick rozvoj.

MN ROZVINUT ZEM
V systmu mezinrodnho obchodu me mn rozvinut zem dohnat vce rozvinut pouze tehdy, jestlie (a) m vy rove akumulace kapitlu z vnitnch zdroj, nebo (b) financuje svou akumulaci kapitlu z pjek zskanch od pokroilejch zem. Pokud zem nezsk zdroje pro vnitn investice, jej rozvoj bude pravdpodobn pomalej, ale pokud si pjuje, pravdpodobn se tce zadlu a znan st jej prce pjde do kapes cizch kapitalist. Na druh stran v mezinrodnm systmu socialistickho plnovn lze v centrlnm plnu alokovat zdroje na rozvoj zaostalejch oblast beztoho, e by vbec vyvstala otzka pjek. Pedpokldejme, e se na Sibii rozvj metalurgick prmysl s pouitm zazen vyrobench v Rusku. V obchodnm systmu by na tyto transfery bylo teba odpovdajcch vr a Sibi by se stala dlunkem Ruska. Pi mezinrodnm plnovn dluhy nikde nevznikaj, protoe nedochz k vlastnickm pesunm. Ze zjitn, e nrodn nebo regionln rozdly ve stupni hospodskho rozvoje lze v zsad odstranit rychleji za socialismu, a to bez vytven dlu207

h, ovem nevyplv, e se tak stane i ve skutenosti. Je teba si poloit otzku, zdali budou vyvinutj nrody nebo oblasti ochotny pomhat mn vyvinutm. Tato otzka m urit vztah k diskusm o monosti socialismu s jedn zemi, kter probhala v Sovtskm svazu ve 20. letech minulho stolet. Trockij zastval stanovisko, e Rusko nen schopno ani ve spoluprci s jinmi nrody SSSR vybudovat samo socialismus. Sovtsk svaz jako celek je prost pli zaostal a izolovan. V dsledku toho Trockij a jeho nsledovnci povaovali za nejdleitj prioritu povzbuzovn revolunch sil v zpadn Evrop. Stalin naopak argumentoval tm, e po porce povlench revolunch hnut v Nmecku a jinde nem sovtsk stt jinou monost, ne postit se do vci sm. Sovti nemohou ekat na Zpad. Navc si nelze dovolit obtovat zjmy v tomto okamiku jedinho socialistickho sttu na svt ve prospch potenciln revoluce nkde jinde. Pokud je pro peit SSSR zapoteb njak urovnn s kapitalistickmi mocnostmi a pokud to na druh stran omez schopnost Sovt podporovat revolun sly na Zpad, a se tak stane. Je zejm, e kad ze stran tohoto sporu mla pro sv stanovisko zvan argumenty. Vzhledem k tomu, e revoluce v zpadn Evrop nepichzely, bylo mon pozici Trockho snadno oznait za deftistickou; Stalinova tvrzen podle veho potvrzovaly vsledky budovn plnovan sovtsk ekonomiky ve 30. letech. Avak z perspektivy 90. let, kdy Sovtsk svaz skonil v troskch, se lze ptt, zda izolace a zaostalost SSSR diagnostikovan Trockm nepispla podstatnm zpsobem k pozdjm rozhodujcm slabinm sovtskho socialismu. Zdali ovem mli Sovti k dispozici njakou alternativn politiku, kter by innji pispla k prolomen zmnn izolace, je vysoce diskutabiln. V kadm ppad je pro nai diskusi na tchto strnkch zvl vznamn Trockho pedpoklad, e pokud by se revoluce rozila, pracujc tdy zpadn Evropy by ochotn pomohly svm soudruhm na Vchod ve vstavb njakho pokroilejho socialismu. Jak je vidt, Trockij se odvolval na stejn typ mezinrodn solidarity a idealismu, na kter jsme u nareli ve. Opt vyvstv otzka: jak realistick je tato pedstava? Pro srovnn me bt vhodn podvat se strun na dvody, pro pokroil kapitalistick zem me mt zjem na stimulaci rozvoje (v t i on form) mn rozvinutch zem (less developed countries, LDC). Lze rozliit tyi druhy dvod. 1. Aby bylo mon vyut levnou pracovn slu, kter je k dispozici v LDC (co tak me bt prostedek k udrovn mezd v metropolitn zemi na ni rovni). Za tm elem se mohou v LDC budovat tovrny a urit infrastruktura, ale pracovn sla vychovan v tchto zemch bude spe nekvalifikovan (vhodn pro montn linky apod.). 208

2. Aby bylo mon zskat zdroje surovin a polotovar. To tak me do urit mry znamenat vstavbu prmyslovch odvtv (nap. hornictv a plantn ekonomiky). Takov vvoj vak pin nebezpe zvislosti, kdy zisky z exportu pochzej pouze z malho potu produkt a zem se tak stv velmi zraniteln nepznivm vvojem obchodnch podmnek. Navc rozshl tba prodnch zdroj me mt za nsledek destrukci ivotnho prosted. 3. Aby se v LDC vytvoily trhy pro produkty metropolitn ekonomiky. Tento dvod zdrazovala Rosa Luxemburgov, podle n pokroil kapitalistick ekonomiky mus nutn trpt krizemi z nadvroby, pokud nedok neustle zskvat nov trhy. 4. Konen musme uznat existenci motiv pro rozvjen LDC, kter pesahuj pouh sobeck ekonomick zjem, a to i v ppad kapitalistickch ekonomik. Svou roli zde me sehrvat ideologie, a u je to jej koloniln varianta (spojen s dajnou nadazenost kultury a sociln-politickho systmu metropolitn mocnosti, co horliv koloniln sprvci chtj pedat domorodcm), nebo jej sociln demokratick forma, kter m urit ndech socialistickho internacionalismu. Praktick dopad tto druh formy ovem bv okrajov. Nyn se meme zeptat, do jak mry tento vet plat tak pro mon motivace pokroil socialistick zem v jejm vztahu k LDC. Dvod slo 1 by v intersocialistickch vztazch neml vbec mt msto. Relevantn by neml bt ani dvod slo 3, protoe v plnovan ekonomice nebude nedostatek vnitn poptvky. Zbvaj tedy motivy 2 a 4. Pokud jde o bod 2, socialistick ekonomika bude tak mt zjem na zajitn dodvek surovin a polotovar a v tomto smyslu bude mt zjem na rozvjen LDC jako dodavatelskch ekonomik. Z hlediska socialistickho internacionalismu je vak teba k tto rozvojov trajektorii pistupovat opatrn vzhledem k rizikm, o kterch jsme se zmnili ve. Sovtsk svaz se kdysi hlasit pynil tm, e jeho pokroilej oblasti jako je evropsk Rusko podstatn pisply k ekonomickmu a kulturnmu rozvoji Stedn Asie a jinch oblast, a to bez vykoisovatelskch vztah vlastnch kapitalistick cest rozvoje. I kdy toto tvrzen nebylo zcela neopodstatnn, existuj nicmn reln dvody ke starostem o rozvojovou trajektorii zem jako je Uzbekistn s jeho faktickou monokulturou bavlny. Na rozdl od LDC v kapitalistickm svt mimo hranice SSSR nebyl Uzbekistn vydn na milost a nemilost kolsn svtovch cen bavlny. Na druh stran ekonomika bavlny vyvolala akutn destrukci ivotnho prosted, kdy nap. rozshl zavlaovn bavlnkovch pol v poutch Stedn Asie zpsobilo vysychn Aralskho jezera. (Je ovem teba ci, e ekologicky bezohledn rozvojov projekty se neomezovaly jen na periferii SSSR). 209

Nakonec se tedy dostvme ke tvrt z ve uvedench motivac, k ideologii. Lze vyslovit nadji, e pokroil nrody nebo oblasti budou ochotny za podmnek socialismu vnovat sv zdroje na pomoc mn vyvinutm sousedm bez zitnch kalkulac jinmi slovy, e duch socialistickho rovnoststv peshne regionln a kulturn hranice. Je tento pedpoklad pli naivn? Je pravda, e krom pokus o vyrovnn relativn zaostalch oblast SSSR meme uvst jako precedent tak regionln politiku kapitalistickch nrodnch stt za sociln demokratickch vld. Tato politika, u n zejm opravdu dochz k relnm pesunm zdroj do mn rozvinutch oblast, nen sice bez problm, ale nicmn je obecn uznvna jako oprvnn. Myslme si, e z tohoto ppadu vyplv dleit pouen, zvlt kdy porovnme objem transfer zdroj, k nim dochz v regionln politice, s pomrn skromnmi stkami vnovanmi na mezinrodn pomoc. Zd se, e zskat podporu veejnosti pro rovnoststv pesahujc hranice region je snadnj v ppad, kdy jsou regiony soust unitrnho sttu, ne kdy jde o oddlen nrodn stty. Lid maj vt sklon povaovat vyrovnvn za spravedliv a rozumn, pokud k nmu dochz uvnit vlastn zem, i kdy je vlastn zem tak rozshl a rozmanit jako SSSR. V protikladu k situaci nrod uvnit SSSR nemly socialistick stty vytvoen v povlenm obdob na, Kuba, NDR, atd. jednotn mezinrodn plny. Jejich ekonomiky vstupovaly do vzjemnch vztah jako ada oddlench nrodnch vlastnictv. Vzjemn dlba prce mezi nimi byla zprostedkovna obchodem, kter musel bt obecn eeno bilancovn dvoustrann. To pinelo tv v tv kapitalistickmu svtu dv nevhody. Za prv, systm bilaterlnch obchodnch bilanc poskytoval men prostor k dlb prce, ne jak nabz mnohostrann obchod a konvertibiln mny. Za druh, kapitalistick mnohonrodn spolenosti organizuj mezinrodn technickou dlbu prce tm, e vytvej mezinrodn plny pro svou vlastn produkci. Tak napklad Ford koordinuje vrobu svch voz v celosvtovm mtku, piem se konkrtn nrodn fililky specializuj na vrobu karosri, motor atd. Protoe socialistick zem nemaj takovou mezinrodn organizaci, trp zdvojovnm vrob a vrobou v malch objemech, co zpsobuje znan ztrty.

CO ZASTVME
Z dvod rozebranch ve je v zjmu socialistickho systmu jako celku, aby jednotliv socialistick zem poddily sv ekonomiky mezinrodnmu plnovacmu systmu. To znamen vzdt se nrodn suverenity, co pinejmenm ze zatku pravdpodobn naraz na siln politick odpor. Tak v kapitalistickm svt nrodn stty zjiuj, e do jejich suverenity zasahuje internacionalizace svtov ekonomiky. Projevuje se to v liberalizaci 210

obchodu, rostouc loze mnohonrodnch spolenost a vytven mezinrodnch protostt jako je EU. Tak zde vyvolv proces internacionalizace politick odpor. Kdy nkte politikov vid, jak tento proces podkopv jejich vlastn institucionln moc v nrodnm systmu, sna se mu zabrnit. V tto innosti maj k dispozici cel balk nacionalistickch ovinistickch ideologi, kter zde zstaly z dvj fze djin kapitalismu. Ale politikov, kte se stav proti internacionalizaci, jdou proti proudu djin. Je teba pipomenout, e pan Thatcherov nedokzala vnutit konzervativn stran svj neptelsk postoj k Evropsk mnov unii. Obecn plat, e od 70. let minulho stolet projevovali kapitalistit politikov men sklon k podlhn reaknmu ekonomickmu nacionalismu ne socialist. Spolen postup buroaznch vld zabrnil tomu, aby recese konce 70. a zatku 80. let vedla k protekcionismu, jak zavldl po Velk depresi 30. let. V protikladu k tomu vdci socialistickch stt projevovali mnohem men ochotu poddit sv nrodn ekonomiky jednotnmu plnovanmu systmu. Pro? Jednm z monch vysvtlen je, e politick tda v socialistickch zemch m (nebo mla) mnohem vt autonomii ne v kapitalistickch zemch. Tdou s nejsilnjm zjmem na rozvoji socialismu je dlnick tda a tda profesionlnch politik v socialistickch zemch podle pedpoklad mla pedstavovat zjmy dlnk. Tdou s nejsilnjm zjmem na pokraujcm rozvoji trnch ekonomik je tda kapitalist a odpovdn politikov v kapitalistickch zemch berou tyto zjmy v vahu. V kapitalistickch zemch jsou pikov politikov asto tak podnikateli. Mohou to bt bohat lid, kte si zvolili politiku jako konka, nebo mohli bt pijati do sprvnch rad spolenost pot, co se v politice vypracovali nahoru. V kadm ppad zde existuj personln vazby mezi podnikatelskou a politickou sfrou. Podnikn je z tchto dvou sfr finann vnosnj. Pokud se kapitalistick politik rozhodne zanechat politiky a zat podnikat, jeho ivotn rove neklesne. V socialistickch zemch vak k tomuto typu vzjemnch vmn mezi politickou elitou a tdou pracujcch nedochz. Socialistick politik, kter se vrt do tdy pracujcch, jak to uinil Alexander Dubek po sovtsk invazi do eskoslovenska roku 1968, je postien poklesem pjm a socilnho postaven. K takovm pesunm zdkakdy dochzelo z vlastn vle. Postaven a pjem socialistickch politik zcela zvis na jejich pozici uvnit vlastnho nrodnho sttu. Maj silnou osobn motivaci k zachovvn nrodn autonomie, i kdy proti n stoj jakkoli siln dlouhodobj ekonomick argumenty. Takov argumentace nenajde ve stt dnho vznanho zastnce. Zatmco kapitalistick tdy na Zpad dobe vd a tak nahlas kaj, e jejich dlouhodobm zjmem je internacionalizace, nelze tot ci o pracujcch v socialistickch zemch. Zkuenosti z obchodu a mnohonrod211

nch spolenost jsou pro buroazii kolou internacionalismu. Pracujc v socialistickch zemch, kte trv cel svj ivot v jedin zemi jako zamstnanci svho vlastnho nrodnho sttu, si s tm takov starosti nedlaj. Internacionalismus dlnick tdy v socialistickch zemch nesporn existoval: dkazem jsou desetitisce Kubnc, kte dobrovoln slouili jako vojci, lkai nebo uitel v Angole. Ale jak ukzala nedvn historie, mstn politikov mohou vybiovvat i nacionalistick pocity, aby poslili svou domc sttn mainrii. Socialistick ekonomiky se vzhledem k vznamn roli, kterou v nich sehrv stt, nemohou internacionalizovat v ekonomick rovin bez politick unie. Kdyby nebyla v prbhu druh svtov vlky rozputna Komunistick internacionla, mohla by dt potebn impuls k politickmu sjednocen nov vznikajcch stt pracujcch. Existence jednotn mezinrodn politick strany by pinejmenm psobila jako brzda nacionalistickch tlak.

VZNAM STTN SUVERENITY*

S postupnou internacionalizac ekonomickch vztah se vznam sttn suverenity stle vce stv tdn otzkou. Nejvznamnjm prvem, kter zbv nrodu, je rozhodnut, zda m bt kapitalistick nebo socialistick. Tento fakt uznala pan Thatcherov, kdy se rozilovala, e nezbavila britskou pdu nkazy socialismu proto, aby se tato nkaza znovu vrtila pod ochranou Evropsk komise. Je ironi, e tot nrodn prvo obhajoval lid Nicaraguy po lta krvav vlky s contras. I mal stt se me osvobodit od kapitalismu a vytvoit vlastn vnitn socialistickou ekonomiku, pokud je politick situace pzniv a zem doke ubrnit sv hranice. Pokud ale mal socialistick zem jedn osamocen ve stylu Albnie, zane ve svm ekonomickm vvoji zaostvat. Je paradoxem, e nejlep zpsob, jakm me nov vznikajc socialistick zem pojistit sv nrodn rozhodnut ve prospch socialismu, je usilovat o politickou unii s ostatnmi socialistickmi zemmi.

V doslovnm pekladu by mezititulek znl Vznam nrodn suverenity. Peklad zde nar na znmou pot, e anglitina asto vznamov nerozliuje mezi slovy nation a state. Jindy pouv slovo nation ve vznamu, kter v etin vyjaduj krom slova nrod tak slova a vrazy lid, zem, oban dan zem apod. Cockshott a Cottrell v vodn sti tto kapitoly situaci jet dl komplikuj tm, e k pojmu nrodn stt zavdj logicky rozporn protikladn pojem mezinrodn stt. Tento pojem, kterm autoi oznauj SSSR, pekldm doslovn (nikoli sprvnm vrazem mnohonrodn stt), protoe jinak by se okamit zhroutila argumentace autor, zaloen na tto neloginosti. Samotn snaha o pesn peklad tak u tto kapitoly nutn vede ke kritickmu pohledu na pekldan text. (Poznmka pekladatele)

212

KAPITOLA 12 KOMUNA
Oficiln se velmi asto horuje o komunit. Slchme ei o komunitrn pi, komunitnch programech a tak dle a to pesn v dob, kdy ekonomick vvoj ni vechny pirozen koeny komunity. Ta me existovat jen na zklad sdlench innost a spoluprce. V souasnch mstech ovem vidme ve vtin ppad nikoli komunity, ale obytn okrsky. Lid z nich chod do prce na druh konec msta nebo dokonce do jinch mst. Na sdliti mlokdy znaj sv sousedy; jejich ptel asto ij docela jinde. Prce se prostorov oddlila od bydlen a lid navazuj znmosti se spolupracovnky, kte mohou t na kilometry daleko. Komunita je iv pouze v dtech, kter chod do mstn koly. Ale kdy dti vyrostou, komunita jejich vrstevnk se jim rozplyne. To nevyhnuteln vede k posilovn individualistickch hodnot, kter se dobe hod ke kapitalismu, ale jsou patnou oporou pro socialismus. Mezi mui tento individualismus jet zostila dlouh lta mru, v nich vyrostly cel generace bez zitku kzn a soudrnosti vojensk komunity. Aby socialismus mohl vzkvtat, mus koenit v komunitch. Potebuje komunity, v nich lid pivykaj spoluprci a sil pro spolen dobro. Ale komunitu nelze vykouzlit ze vzduchoprzdna. Potebuje relnou ekonomickou zkladnu. Mus existovat instituce, kter dvaj lidi dohromady pi uspokojovn relnch poteb a kter uspokojuj tyto poteby lpe, ne instituce kapitalistick spolenosti. V socialistickch zemch probhal nejambiciznj pokus o vytven komunitnch instituc v n v obdob lidovch komun. Byl to nejvt kooperativn experiment v djinch, kterho se astnilo piblin 800 milion lid. Komuny byly velk, asto mly pes 30 000 len. Psobily v zemdlstv a v lehkm prmyslu, svm lenm zajiovaly vzdln a zdravotn pi. Mly milice pedstavujc prvek vojenskho vcviku a obrany. Byly tak jednotkami mstn samosprvy. V n byly komuny vytvoeny proto, aby nahradily systm domck zemdlsk ekonomiky. Umonily zaveden program zrodovn pdy a sociln pe, kter byly za hranicemi monost domck ekonomiky. Komuny pisply k vraznmu zlepen socilnho postaven en. Jestlie chceme aplikovat mylenku komuny na pokroil industriln spolenosti, bude samozejm vyadovat podstatn pravy. Protoe dnes pracuje v zemdlstv velmi mlo lid, musme pemlet v pojmech mstskch komun. 213

AKTIVITY MSTSKCH KOMUN

Hlavn funkce komun spov v tom, e nahrazuj rodinu. nsk komuny nahradily rodinu jako ekonomickou jednotku; kolem modernch mstskch komun bude nahradit dnes u okrajovj ekonomickou roli buroazn rodiny. Vzhledem k tomu, e vtina ekonomickch aktivit provdnch obyvateli mst m za cl uspokojovat poteby ir ekonomiky, msta nebo jeho tvrti, nemaj tyto aktivity onu mru vnitn sobstanosti, kter byla typick pro 75 nsk komuny. Prv z tohoto dvodu se sousteujeme na jejich potenciln lohu pi nahrazovn ekonomiky domcnosti. Nevyluujeme pitom, e podobn organizan principy bude mon aplikovat v ponkud vtm mtku na mal msta a velk vesnice. Ped nsledujc diskus ovem povaujeme za nutn zdraznit, e nepedpokldme povinnou kolektivizaci. Jde nm zde o prozkoumn teoretickch monost rznch forem komunlnho ivota; bude na obanech budoucho socialistickho svtovho spoleenstv, aby tyto monosti prozkoumali v praxi. Komuny budou vzkvtat pouze tehdy, kdy prok, e jsou douc jako alternativa k buroaznmu rodinnmu ivotu. S tmto vdomm nyn meme uvst nsledujc innosti, v nich by komuna mohla vytlait rodinu: 1. bydlen 2. pprava stravy 3. pe o dti 4. nkter rekrean aktivity 5. pomoc starm obanm. Vimnme si ble tchto innost a otzek, kter v souvislosti s nimi vyvstvaj. Prvn otzkou, kter m vliv na vechny ostatn, je poet lid v komun. Pedpokldme, e komuna bude mnohem men, ne jej nsk pedobraz e by mohla sdruovat zhruba od padesti do dvou stovek dosplch lid. Rozhodnut o velikosti lze zdvodnit ekonomicky s ohledem na rzn oblasti innosti komuny.

Bydlen
Vychzme z toho, e komuny budou zajiovat bydlen pro sv leny. Tot u dnes zajiuj bytov stavebn drustva, kter ovem neusiluj o zasahovn do ekonomiky domcnosti. V bytovm drustvu se tak dm ve sv fyzick podob dle orientuje na nuklern rodinu. Drustvo poskytuje urit
Podobnou ekonomicko-politickou funkci jako venkovsk komuny mly v nskch mstech komuny na bzi ulic a uliek.
75

214

poet samostatnch dom domcnostem, kter jsou jejmi leny. Komuna by mla zajiovat ubytovn svm jednotlivm lenm ve velkm komunlnm dom. Komunln bydlen v SSSR trplo stsnnost a nedostatenou vybavenost; komunln byty byly pomrn mal a mlo eln. Aby bylo komunln bydlen atraktivn, mus nabdnout jednotlivcm stejn velk soukrom prostor, jak maj pi bydlen v rodin, souasn s vt nabdkou kolektivnho prostoru. Pedpokldme, e kad dospl len komuny by ml mt pinejmenm jeden pokoj pro svou vlunou potebu. Bylo by pravdpodobn douc rozit tento princip na vechny leny komuny v postpubertlnm vku. Komunln ivot zejm vyaduje specifick typ staveb. Jak pedmstsk dvojdomky, tak byty ve vkovch budovch jsou svm zpsobem pizpsobeny nuklern rodin. Komuny budou muset vyvinout nov typ architektury. Nedvno se k tomuto tmatu zajmavm zpsobem vyjdili Durrett a McCamant (Durrett, Charles and Kathryn McCamant, Cohousing: A Contemporary Approach to Housing Ourselves, Berkeley, Ca.: Habitat Press, 1989), kte vychzej ze sv studie dnskch bofoellesskaber neboli obyvatelskch komunit. Uveden architekti nepedpokldaj tak vysok stupe komunality, jak navrhujeme my, ale jejich koncepce kobydlen zahrnuje zazen pro spolen stravovn a pi o dti, dle pak drustevn obchody, prdelny, fotografick temn komory atd. Pouit se lze tak z architektury budov nboenskch komunit nebo kol (i kdy oba tyto typy jsou v zsad ureny pro lidi ijc v celibtu a nemaj tedy prostory pro dti).

Pe o dti
Komuna by mla bt dostaten velk na to, aby mohla mt pinejmenm mateskou kolku a ppadn i zkladn kolu. Velk ekonomick vhodnost komunln pe o dti je zejm. Osvobod vznamnou st ensk populace od individuln pe o dti, co je innost s nzkou produktivitou prce. Tyto eny se pak mohou podlet na spoleensk prci s vy produktivitou. Tm vce pispj spolenosti a zskaj vlastn nezvisl pjem.

Nkter rekrean aktivity

Pedpokldme, e komuny budou dostaten bohat na to, aby poskytovaly takov monosti ke sportu a rekreaci, kter jsou dnes dostupn pouze vym tdm. Dejme tomu komuna se stovkou len by si mla bt schopna podit plaveck bazn, malou tlocvinu a jednoho nebo dva ponky pro dti. Zahrada by mohla bt vybavena houpakami, prolzakami atd. Mon by bylo ekonomicky vhodn vybudovat spoleensk prostory, kde by se dala hrt hudba a nacviovat tance. Komuna by si mohla dovolit podit vybaven, kter je za hranicemi monost vtiny jednotlivc, jako nap. plachetnice. Mstsk komuna by mohla na venkov vlastnit dm, kter by slouil jejm lenm o dovolench. K zajitn dopravy by mohla vlastnit jeden nebo dva mikrobusy, osobn vz a park jzdnch kol.

Pomoc starm obanm

Pro star lidi by znamenala velkou pomoc u sama zkladn infrastruktura komunlnho ivota jako je spolen stravovn a tak ptomnost mladch zdravch lid v jejich blzkosti. Pokud by se komunln zajioval klid a pran, star lid by mohli vyuvat tyto sluby bez stigmatu a izolace spojen s pechodem do samostatnho domova dchodc. Seniorm s dobrm zdravotnm stavem by innosti komuny nabzely monost, aby namsto nucen zahlky dchodu dl sehrvali aktivn a produktivn roli ve spolenosti.

Pprava stravy
Pedpokldme, e lenov komuny se budou stravovat spolen, pinejmenm zsti. To vyaduje existenci komunlnch kuchyn a jdelny, vlastnictv rozshlho kuchyskho vybaven nebo pinejmenm dispozin prvo na n, a dle alokaci pracovn doby na ppravu stravy. Meme si pedstavit dv hlavn zsady, podle nich bude organizovno vaen, oba sluiteln s komunistickmi principy v irokm smyslu slova. V jednom ppad komuna zamstnv nkter sv leny jako placen kuchae a kuchaky na pln vazek, v druhm budou vaen zajiovat stdajc se sluby rozepisovan tak, aby se dostalo na kadho. K relativnm pednostem tchto systm se vrtme pozdji. Poet len komuny bude dostaten na to, aby bylo mon pipravovat pestej stravu, ne je obvykl v izolovan domcnosti. Tak napklad kadodenn vroba chleba je v individuln domcnosti neekonomick, ale pro 100 lid se stv zcela schdnou monost.

ZKLADN ZDVODNN Z HLEDISKA EFEKTIVITY

Zkladnm dvodem hovocm pro komuny jsou ekonomick spory plynouc ze zvten objemu innost. Prv v tom spov jejich pevaha nad individulnmi domcnostmi. Komunln pe o dti je pokrokov a me bt vnmna jako osvobozujc, protoe et prci. Je zejm, e kdyby platil opak a komunln zpsob ivota by ml za nsledek vt poet lovkohodin strvench p o dti, byly by teba k jeho zdvodnn jin a velmi pesvdiv argumenty. Ekonomick efektivita komuny m dva aspekty: spory pm prce a spory na vrobnch prostedcch. spory pm prce vznikaj tm, e v existujcch nuklernch rodinch se zkladn prce jako je vaen 216

215

a pe o dti neprovdj v objemu odpovdajcmu maximln efektivit. Uvait veei pro 50 osob d mn prce, ne kdy si 50 lid uva veei jen pro sebe. Pi realistitjm pohledu meme ci, e komunln vaen pro 50 lid si vyd mn prce, ne kdyby bylo tchto 50 lid rozdleno do 20 domcnost, jak je tomu dnes. spory na vrobnch prostedcch maj o nco subtilnj povahu. Vezmme jako pklad pouvn toalet. V typickm britskm dom je jen jedna toaleta, obvykle umstn v koupeln. Pokud se jin len domcnosti prv koupe, me vzniknout frustrujc situace. Pokud ale ije 50 lid ve velkm dom s 20 toaletami, pak je minimln pravdpodobnost, e budou vechny najednou obsazeny. Poet toalet na obyvatele by bylo mon dokonce dl snit a pitom mt jistotu, e aspo jedna bude vdy voln. Prostor a prostedky uspoen na toaletch pak mohou bt k dispozici pro jin innosti. Stejnou argumentaci lze pout tak u jinch zazen. Komuna by si mohla podit malou telefonn stednu a pro vnj komunikaci by pak potebovala men poet telefonnch linek, ne stejn poet lid ijc v individulnch domech s vlastn telefonn ppojkou. Tot plat pro kancelsk vybaven jako jsou potae a koprky, kter nemohou bt efektivn vyuity v samostatn domcnosti, ale v komun ano. Pi stejnm procentnm podlu pjmu vylennm na statky dlouhodob spoteby budou mt lenov komuny k dispozici bohat vybaven ne lovk ijc v individuln domcnosti. N nvrh, aby mstsk komuny byly podstatn men ne nsk lidov komuny, vychz z pedpokladu, e monosti ekonomickch spor, o kterch jsme prv hovoili, se vce-mn vyerpvaj, kdy komuna doshne velikosti pr set osob. V ekonomick literatue najdeme pojem minimln ekonomick velikosti (MES, minimum economic size), co je minimln velikost, pi kter podnik v danm odvtv me zskat vechny vznamn ekonomick spory z rozsahu. MES m v jednotlivch odvtvch znan rozdlnou hodnotu, nap. u ropn rafinerie je mnohem vy ne u podniku, kter vyrb plastov hraky na vstikovacch lisech. Myslme si, e pokud dokeme stanovit MES pro mstskou obyvatelskou komunu, pak nem smysl trvat na vytven komun vtch, ne je tato hodnota. Mal je hezk je sice mon hodn omel heslo, ale je jasn, e kolektivn demokratick rozhodovn a tsnj vzjemn vztahy lze snze doshnout v mench komunch, piem elem komuny jsou vedle ekonomick efektivnosti i tyto mn hmatateln pnosy.

SYSTMY PLATEB A VNJHO OBCHODOVN

V n byli lenov komuny placeni za vykonanou prci v pracovnch jednotkch. Ty byly vnitn etn jednotkou komuny. Po nch mli lid prvo 217

na st sklizn, jej velikost zvisela na mnostv prce, kterou vykonali v prbhu uplynulho roku. Pracovn jednotky, v nich se vedlo etnictv komuny, se liily od janu, nrodn mnov jednotky ny. Pedstavovaly nrok na zdroje komuny, ale nedvaly lenovi prvo na celosttn zdroje. Tento zkladn princip lze obecn aplikovat na ekonomick systmy zaloen na hierarchich komunlnch vlastnictv. Podvejme se, jak by to mohlo fungovat v systmu mstskch komun. Prce vykonvan leny komuny by se dlila na dv tdy: prci uvnit komuny a prci pro nrodn ekonomiku. Tomu by mohlo, ale tak nemuselo odpovdat rozdlen lenstva na ty, kdo pracuj hlavn pro nrodn ekonomiku a ty, kdo pracuj hlavn pro komunu. Prce vykonan v nrodn ekonomice vytv hodnoty ve form statk a slueb. Tyto statky a sluby nle v prvn instanci lidu dan zem jako celku. Tm, kdo prci vykonali, pidluje nrodn komunita pracovn poukzky. Tyto pracovn poukzky umouj tm, kdo vykonvali prci, aby zskali v obchodech statky ekvivalentn hodnoty. Vznik otzka: jestlie len komuny pracuje pro nrodn ekonomiku, kdo dostane nrodn pracovn poukzky: on sm, nebo jeho komuna? V principu lze pout oba systmy. Pokud dostv nrodn pracovn poukzky jednotlivec, pak mu komuna vym lensk poplatek. V druhm ppad se s prac vykonanou leny komuny zachz jako s majetkem komuny. Je tomu podobn jako v kapitalistick ekonomice, kde je prce vykonan zamstnanci dodavatele vlastnictvm tohoto dodavatele. Jestlie poradensk spolenost J&M Consultants PLC poskytuje poradensk sluby vld, pak vlda plat spolenosti J&M, nikoli jejm zamstnancm. Zamstnanci dostanou st vnosu a potom, co J&M z nj sebere smetanu zisku. V ppad komuny nebude dochzet k vykoisovn, ale bude platit stejn princip: vnos z prce exportovan do nrodn ekonomiky pat komun jako celku, nikoli jednotlivci, kter prci vykonal. Vhodou tohoto postupu je, e klade na stejnou rove vnitn i vnj prci. A odvedu jeden den prce v komunln kuchyni nebo v nrodn ekonomice, vyplat m komuna v komunlnch pracovnch jednotkch. Tyto jednotky mohu pout k tomu, abych zaplatil poplatky stanoven komunou, stravu v jdeln komuny, nebo je smnil za nrodn pracovn poukzky podle okamitho smnnho kurzu. Zmiujeme se o smnnm kursu, protoe na prvn pohled nen jasn, zda budou komuny schopny vykupovat vnitn pracovn jednotky v parit s nrodnmi pracovnmi poukzkami. Abychom lpe porozumli tto otzce, musme se ble podvat na etn systm komuny. Nejdve vezmme komunu jako celek. Pedpokldejme, e komuna je pjemcem nrodnch pracovnch poukzek za celkov mnostv hodin extern prce, kterou vykonali lenov komuny v danm etnm obdob. Nrodn da lze vymit bu individuln, nebo kolektivn. Z naeho pedpokladu, e 218

pjmy v nrodnch pracovnch poukzkch jsou vyplceny pmo komun, pak vyplv pedpoklad, e daov povinnosti budou tak eeny kolektivn. Za tohoto systmu je celkov poet hodin extern prce vykonan leny komuny hrubm pjmem komuny vyjdenm v nrodnch pracovnch poukzkch. Jej ist pjem po zaplacen dan je roven rozdlu mezi hrubm pjmem a soutem nrodnch daovch povinnost len komuny za tot obdob. Pot, co komuna kolektivn nakoup nrodn statky, zstane j zbytek tvoc distribun fond. Ten je roven celkovmu mnostv nrodnch pracovnch poukzek, ter jsou k dispozici lenm komuny pro individuln nkupy nrodnch statk. Nyn vezmme jednotlivho lena komuny. Pokud komuna intern tuje vechnu prci ve stejn parit, je celkov pracovn pspvek tto osoby prostm soutem hodin, kter odpracovala uvnit komuny a mimo ni. Dejme tomu, e u komunardky Jany je to 36 hodin. Nyn musme zjistit zvazky tto lenky vi kolektivnmu fondu komuny. Tento fond m pokrt ji zmiovan vnj vdavky (nrodn da a kolektivn nkupy nrodnho zbo), ale navc mus pokrt vekerou potebu intern prce, jako je zajitn neproduktivnch len a zkladn komunln sluby jako je klid a drba majetku komuny. Na individuln komunardce je vymen podl na tomto fondu, dejme tomu 12 hodin. Pak j budou pipsny disponibiln pracovn jednotky v hodnot 36 12 = 24 hodin. Jana me tyto pracovn jednotky pout ke koupi komunlnch statk a slueb, kter nejsou zkladnmi potebami, na n vznik prvo z titulu lenstv, ale kter se plat zvl (nap. jdlo nebo nvtva u holie). Nebo je me promnit na nrodn poukzky k nkupu extern produkovanch statk. Prv v tomto okamiku vznik otzka smnnho kurzu. Pedpokldejme, e nae komunardka Jana bude chtt smnit za nrodn pracovn poukzky pracovn jednotky komuny v hodnot 16 hodin. st svch pracovnch jednotek si budou pt smnit tak dal lenov komuny. Komuna se bude muset vyrovnat s uritou celkovou poptvkou po tto smn. Za jakch podmnek bude schopna vykupovat sv intern pracovn jednotky za nrodn pracovn poukzky v parit pracovn doby? To zvis na vztahu mezi celkovm objemem poptvky a velikost ji zmnnho distribunho fondu komuny. Jestlie se tyto dv veliiny rovnaj, nevznik dn problm poptvka po nrodnch poukzkch s kurzem 1:1 se rovn disponibiln nabdce. Problmem nemus bt ani krtkodob nhodn odchylky mezi objemem poptvky a distribunho fondu, pokud m komuna pohotovostn rezervu pracovnch poukzek (napklad ve form vkladovho tu viz kapitola 7). Pokud ale nesoulad petrvv, nebude komuna schopna zajistit volnou smnu pracovnch jednotek v parit. Pokud je poptvka vy, ne distribun fond, bude muset komuna svou pracovn jednotku devalvovat. 219

Nap. jestlie m distribun fond hodnotu 1000 nrodnch pracovnch hodin a poptvka za dan obdob je rovna 1200 pracovnm jednotkm, udriteln smnn kurs je 1,2 intern pracovn jednotky za jednu nrodn pracovn poukzku. K podrobnjmu prozkoumn tto otzky me poslouit pklad pracovnch t komuny uveden v tabulce 12.1. Jak je z n vidt, celkov objem disponibilnch pracovnch jednotek (poloka 4) je roven soutu (a) distribunho fondu, o nm jsme se ji zmiovali, a (b) celkov nezkladn vykonan prce (definice tohoto termnu je uvedena v poznmce k tabulce). V naem pklad jsou ob veliiny rovny 2200 hodinm, ovem tato rovnost neplyne z konkrtnho selnho zadn pkladu, ale je dsledkem zvolen etn osnovy a to potud, pokud je kolektivn fond komuny v rovnovze, tj. pokud jsou celkov pspvky do nj rovny celkovm vdajm.
Tabulka 12.1: Pklad systmu t komuny

1. Uren distribunho fondu kredity za extern prci minus daov povinnost minus kolektivn nkupy rovno distribun fond 2. Pracovn jednotky pipsan komunou extern prce plus intern prce s tmto rozdlenm: zkladn nezkladn rovno souet 3. Zvazky kolektivnho fondu daov povinnost plus kolektivn nkupy plus zkladn intern prce rovno vdaje z kolektivnho fondu

3000 1100 900 1000 3000 1800 1200 6000 1100 900 1800 3800

4. Uren celkovho objemu disponibilnch pracovnch jednotek pipsan pracovn jednotky celkem (viz poloka 2) 6000 minus pspvky z kolektivnho fondu (rovn vdajm z kolektivnho fondu, viz poloka 3) 3800 rovno disponibiln pracovn jednotky 2200
Zkladn intern prce je takov prce, na jej produkty maj lenov komuny prvo z titulu svho lenstv, zatmco produkty nezkladn intern prce se ve skutenosti lenm prodvj prostednictvm konkrtnch odpot z jejich t disponibilnch pracovnch jednotek.

220

Pi vyrovnanm kolektivnm fondu nyn vidme, za jakch podmnek lze udret smnn kurs mezi pracovnmi jednotkami a nrodnmi pracovnmi poukzkami rovn jedn. Komunardi mohou se svmi disponibilnm pracovnmi jednotkami udlat pouze dv vci: vydat je za produkty nezkladn intern prce, nebo je smnit za nrodn pracovn poukzky.76 Pokud se tedy vdaje len v pracovnch poukzkch za intern nezkladn statky a sluby rovnaj mnostv prce pipsan v tto sfe, pak poptvka po smn na nrodn pracovn poukzky bude pesn rovna existujcmu objemu distribunho fondu a smnn kurs 1:1 je udriteln. V tabulce 12.1 je uvedeno 2200 disponibilnch pracovnch jednotek, distribun fond m zde hodnotu 1000, za nezkladn intern prci bylo pipsno 1200 hodin. Pokud bude za produkty nezkladn intern prce vydno 1200 disponibilnch pracovnch jednotek, bude jak poptvka po nrodnch pracovnch poukzkch, tak jejich nabdka rovna 1000. Jak je vidt, udren smnnho kurzu na pomru 1:1 vyaduje splnn t podmnek: komuna mus sprvn vst ty, mus mt vyrovnan kolektivn fond (v prmru) a mus mt v rozpotu pesn tolik nezkladn intern prce, aby jej produkty pokryly poptvku len komuny. Trval nedostatek distribuovatelnch pracovnch poukzek vzhledem k poptvce pi smnnm kursu 1:1 znamen, e nutn dolo k poruen nkter z tchto podmnek. Pedpokldejme napklad, e komuna pipe vce pracovnch jednotek za nezkladn prci v kuchynch, ne vybere v platbch za stravu pak vznikne pevis poptvky po jejich smn na pracovn poukzky, co si vynut pokles smnnho kursu pracovn jednotky pod paritu. Me pitom jt o prost etn problm. Mon maj jdla pli nzkou cenu v pracovnch jednotkch, co lze snadno napravit. Tak ale me jt o podstatn problm v alokaci. Pokud se v komunlnch kuchynch vynakld pli mnoho prce vzhledem k poptvce po komunlnm stravovn, je nutn reln redistribuce pracovn doby komunard. Za pedpokladu pln zamstnanosti v extern ekonomice by to nemuselo psobit pote. Komuna nem zapoteb hrt lohu nouzovho zamstnavatele, kter by ve svch internch aktivitch pabrkoval pebytky pracovn doby, a samozejm ji vbec nesm sehrvat, pokud chce zachovat paritu sv pracovn jednotky. Vechny tyto vahy vychzej z pedpokladu, e komuna ve svm etnictv piznv stejnou hodnotu intern i extern prci. To znamen, e pipisuje svm lenm jednu pracovn jednotku za hodinu bez ohledu na to, zda praLid nemus chtt utratit v kadm obdob cel svj pjem, my ale pedpokldme, e nemohou pracovn jednotky jako takov uetit. Pokud chce nkdo etit, mus nejdv zskat nrodn pracovn poukzky. (O formch eten hovo kapitola 7.)
76

covali uvnit komuny nebo v nrodnm hospodstv. V takovm ppad by ml bt smnn kurs roven jedn a kad trval tlak na oputn parity ukazuje na chybu v tovn nebo v alokaci prce. Komuna se vak v zsad me tak rozhodnout, e bude oceovat extern prci ve nebo ne ne intern. lenov konkrtn komuny se napklad mohou dohodnout, e se za extern prci bude dvat pplatek, protoe je mn atraktivn ne intern prce. Aby byli dsledn, mus bt s tmto pomrem pouvanm pi tovn pracovn doby v souladu tak smnn kurs pracovn jednotky. Jestlie se komuna rozhodne piplcet za extern prci 10%, pak za hodinu prce v nrodn ekonomice je teba lenovi pipsat 1,1 pracovn jednotky a smnn kurs bude tedy 1,1 pracovn jednotky za jednu pracovn poukzku. Takovou politiku ovem nechceme doporuovat, protoe jednm z cl komuny je odstrann sexuln dlby prce a realizace principu lidsk rovnosti; uvdme ji jen jako monost.

ROZDLOVN KOL
Komuny mohou pi rozdlovn kol postupovat podle dvou princip. V jednom ppad se lenm komuny pidluj koly trvale. Komuna me mt na pln vazek drbe, kuchae, opatrovatele dt atd., dal lenov pak pracuj na pln vazek v nrodn ekonomice. V druhm extrmnm ppad by u kol dochzelo k rotaci, take dan osoba by se jeden den starala o dti, druh den by byla v zahradnictv a zbvajc ti dny by pracovala v nrodn ekonomice.77 Oba pstupy maj sv vhody a nevhody. Rotace kol sniuje riziko, e lid uvznou v typickch sexuln urench rolch, pi trvale pidlench kolech vak lid mohou zskat v prci vt dovednosti. Radikln forma rotace kol by znamenala omezen pro nrodn ekonomiku. Pokud by jednotliv projekty nrodn ekonomiky nemly jistotu, e jim lid pijdou kad den do prce, mohla by tm trpt jejich efektivita.

PRVN POSTAVEN KOMUN

Komuny mohou vlastnit budovy a takov vrobn prostedky, kter se hod pro domckou vrobu. Zahrnovaly by nap. vybaven pro zazen spolenho stravovn, peic trouby, mchae atd., dle tak lehk dopravn zazen jako jsou osobn a dodvkov auta. Pedpokld se, e pozemky bude komuna pronajmat od veejnoprvn pozemkov agentury. Pro komuny me bt
Takov typ rotace pedpokldali Marx a Engels v Nmeck ideologii, kdy hovoili o komunistick spolenosti, v n by lovk rno lovil, odpoledne rybail, veer pstoval dobytek a po veei kritizoval.
77

221

222

eln, aby mly prvo uzavrat smlouvy s veejnoprvnmi orgny. Je zejm, e mus bt zpsobil uzavrat smlouvy o dodvkch pracovn sly nrodn ekonomice, mohly by ale tak uzavrat smlouvy o realizaci ucelench projekt s pouitm prce komuny.78 To by pedpokldalo, e nrodn ekonomika zapj komunm dal vrobn prostedky. Tak nap. komuna na sebe me vzt kol zajistit dodvku mlka v urit sti msta a k tomuto elu me dostat zpjkou park mlkrenskch voz.

KAPITOLA 13 O DEMOKRACII
Utopick sociln projekty jsou ve vdom veejnosti pevn spojeny s brutlnmi diktaturami a potlaovnm obanskch svobod. Vzhledem k historii naeho stolet to nen nic divnho. I kdy v Britni sl vdom o nutnosti stavnch zmn, pedstavy o tom, co by mly zahrnovat, jsou skromn. K diskusi mon bude pedloen pevod pravomoc na regiony a alternativn systmy parlamentnch voleb, ale pekroen mez samotn parlamentn demokracie je skoro nemysliteln. Nam kolem v tto kapitole bude pemlen o nemyslitelnm konkrtn zdvodnn radikln demokratick stavy. Nartneme modernizovanou verzi star eck demokracie a budeme tento systm obhajovat jako nejlep politick protjek socialistickho hospodskho plnovn.

VEEJN POLITIKA
Pokud jde o zakldn komun, mus pinejmenm vzniknout agentura, jejm kolem bude dvat dohromady lidi, kte si pej vytvoit komunu svho druhu satkov kancel. Krom toho by bylo mon vylenit na podporu vytven komun zvltn fondy z veejnch prostedk. Komuny by mohly dostvat domy z veejn bytov vstavby nebo vry na stavbu eln eench komunitnch dom. Daov politika by se mohla upravit tak, aby zvhodovala komuny ve srovnn s nuklernmi rodinami. Na druh stran jestlie lze v komunch opravdu t podstatn efektivnji ne v rodinch, a tud komuny mohou svm lenm nabdnout vy ivotn rove, nen jasn, pro by mly bt oficiln zvhodovny dlouhodob. Me se ovem stt, e socialistick vlda bude chtt podpoit experimentovn a pekonvat sociln konzervatismus prv asov omezenmi opatenmi k systematick podpoe komun.

DEMOKRACIE A PARLAMENTARISMUS
Je jednou z velkch ironi historie, e tajn hlasovn, po tiscilet typick znak oligarchie, m dnes bt povaovno za symbol demokracie. Ve svm dystopickm romnu 1984 se Orwell ironicky zmiuje o newspeaku, dialektu anglitiny, kter je tak zkaen, e v nm mohou projt bez povimnut vty jako svoboda je otroctv nebo vlka je mr. Narel tm na schopnost jazyka ovldat nae mylen. Kdy ti, kdo maj moc, dok pedefinovat vznam slov, podvracen se stane doslova nemysliteln. Vraz parlamentn demokracie je pkladem newspeaku: je to zamaskovan rozpor. Vrame se zpt k eckm potkm slova demokracie. Druh ple tohoto slova znamen moc nebo vlda. Tak mme autokracii vldu jednoho lovka a aristokracii, v n vldnou aristoi, nejlep lid, elita. Demokracie znamenala, e vldne demos. Vtina komenttor to pekld jako vldu lidu, ale slovo demos mlo specifitj vznam. Znamenalo vldu obyejnch lid nebo vldu chudch. Kdy Aristoteles popisoval demokracie sv doby, vslovn pipomnal fakt, e demokracie znamenala vldu chudch. Proti tvrzen, e demokracie prost znamen vldu vtiny, argumentoval nsledujcm pkladem: Pedpokldejme celkov poet 1300; 1000 z nich je bohatch a ti nedaj dn podl na ad 300 chudm, kte jsou tak svobodn lid a stejn jako oni i v jinch ohledech; nikdo by neekl, e tchto 1300 lid ije v demokracii (Politika, 1290). k ale, e tento pklad je uml vzhledem k tomu, e bohatch je vude mlo a chud jsou poetn. Pak podv nsledujc konkrtn definici: 224

78

O pojmu projektu podrobnji hovome v kapitole 14, kde jej tak vymezujeme vi tradinmu socialistickmu podniku.

223

Demokracie existuje tehdy, kdy svobodn a nebohat, tvoc vtinu, svrchovan ovldaj vldu, oligarchie, kdy je tato moc v rukou bohatch a urozenjch, kterch je mlo (ibid.). Pokud jde o obsazovn oficilnch funkc, poznamenal dle, e v ecku dlat toto losem se povauje za demokratick, vbrem za oligarchick (Politika, 1294). To, co ideologov kapitalismu nazvaj demokratickmi procedurami, se d pesnji popsat jako psefonomick procedury (eck psefos znamen tajn hlasovn). Tm, e tito ideologov opomjej pirozenou povahu tdnch vztah, klamn zamuj hlasovac prvo za vkon moci. Ve skutenosti jsou vechny kapitalistick stty plutokratick oligarchie. Plutokracie je vlda majetn tdy; oligarchie je vlda malho potu lid. Takov jsou charakteristick principy modernho sttu. Tento stt, podle Fukuyamy (1992) konen cl neboli telos djin, nejdokonalej forma tdn nadvldy od dob msk republiky, zskal takovou duchovn a pozemskou hegemonii, e vypad, jakoby se zbavil vech svch konkurent. Skuten moc se nachz v srii soustednch kruh, kter se cestou od parlamentu pes kabinet a k pedsedovi vldy stle zuuj: to je oligarchie. Tato moc je oteven vykonvna ve jmnu Kapitlu, protoe dnes vichni zastnn akceptuj, e kolem vldy a nejvym clem sttu je slouit podnikn: jde o plutokracii. Moc plutokracie plyne z toho, e ovld prci za mzdu, ze vztahu nadvldy a podzenosti, jeho dikttorsk podstatu neme odstranit hlasovac prvo. Psefonomie neboli volba je pouze mechanismem pro vbr jednotlivch oligarch. Jejich vld propjuje okamit legitimitu a umouje, aby byli vybrni z nejlepch a nejenergitjch pslunk nich td (aristoi). Volby tak v nejlepm ppad mn oligarchii na aristokracii. Aristoteles povaoval oligarchii za chylku od aristokracie: Nzev aristokracie se vak pouv k odlien od oligarchie znamen stavu, v n zvolen do adu zvis na schopnostech a ne pouze na bohatstv. Oligarchie se vak snadno ztotouje s aristokraci, protoe skoro vude se bohat a vzdlan vy tdy navzjem pekrvaj (Politika, 1293). Nahrate pvlastek aristokratick slovem meritokratick: tato verbln prava velmi dobe shrnuje historickou promnu britsk spolenosti od zatku 19. stolet, kdy se parlament otevel schopnm jedincm, kte u nemuseli bt nutn urozen. Klovou otzkou vak nen, zda se do funkc dostanou nkte jednotlivci pomrn skromnho pvodu; jde o to, kdo dr moc. Vechno ostatn je iluze. 225

To, m se odliuje oligarchie a demokracie, je bohatstv nebo nemajetnost. Jdrem vci je, zda vlastnn politick moci vyplv z vlastnn ekonomick moci nebo bohatstv to je oligarchie, a kdy m moc nemajetn tda, je to demokracie. Ale jak jsme ji ekli, tch prvnch je mlo a druhch mnoho (Politika, 1279). Parlamentn systm vldy a demokracie jsou polrn protiklady. Demokracie znamen, e vldnou masy, chud a nemajetn; parlament znamen vldu profesionlnch politik, kte jsou co do potu a tdnho postaven soust oligarchie. Marx a Engels zcela oteven navzali na aristotelovskou definici demokracie, kdy roku 1848 napsali v Manifestu komunistick strany, e prvnm krokem revoluce dlnick tdy je poven proletaritu na vldnouc tdu, vtzstv v boji o demokracii. Nsiln povalen aristokratickho sttu a ustaven vldy proletaritu bylo pro zakladatele komunismu synonymem demokracie. V roce 1852 hovoili o proletsk vld jako o diktatue proletaritu. Slovo dikttor nepochz z ecka, ale z msk republiky. Oznauje lovka, kter dostal za nouzov situace moc vldnout na omezenou dobu pomoc dekret. Tato doasn diktatura mla pirozen sklon k degeneraci na celoivotn panovn. Lenin a Stalin byli dikttoi v tomto mskm smyslu. Ml ale Marx pod diktaturou proletaritu na mysli prv tohle? Urit ne. Myslel tm masovou demokracii, kter nebude omezovna stavn zakotvenmi prvy chrncmi soukrom vlastnictv. Takov demokracie popisoval Aristoteles u dva a pl tisce let pedtm. Jin typ demokracie je stejn v ostatnch ohledech, ale suvernn je zstup a nikoli zkon. K tomu dochz, kdy dekrety jsou nadzeny ustanovenm zkona. Kdy se ve sttech vldne demokraticky podle zkona, nejsou v nm demagogov a nejlep oban jsou pevn v sedle; ale kde zkony nejsou suvernn, tam najdete demagogy. Lid se stv monarchou, jednou osobou sloenou z mnoha, protoe zstup je suvernn nikoli jako jednotlivci, ale v souhrnu (Politika, 1292). Co tito demagogov navrhovali? Komunistick opaten jako zruen dluh a redistribuci majetku.79

Roli demagog (co pvodn znamenalo jen vdce lidu) rozebr Ste Croix (1981, kapitola V).

79

226

M-li bt demokracie pro proletarit njak k uitku, mus bt masy suvernn, nespoutan vldou zkona, schopn vydvat dekrety poruujc zaveden prva na vlastnictv pdy nebo kapitlu.

PM DEMOKRACIE NEBO DEMOKRACIE SOVT?

V dosavadn historii mla levice namsto parlamentarismu dva kandidty: sovty a diktaturu komunistick strany. Druh z nich fungoval v SSSR a vchodn Evrop jako ivotaschopn systm pl stolet, nyn se ale zhroutil, a v kadm ppad na Zpad jej oteven obhajoval odjakiva mlokdo. Namsto toho existuje jaksi sentimentln nklonnost k mylence sovt. Povauj se za pvodn neposkvrnnou formu proletsk moci, dokud je nezkazila leninsk diktatura. Slovo sentimentln pouvme mysln, protoe mnoho z tch, kdo kaj, e si z hloubi srdce pej systm sovt, zcela ochotn z dvod realismu akceptuje parlamentn systm vldy. Mylenka sovt funguje jako jaksi morln pojistka. To neznamen podcenn vznamu sovt jako povstaleckch orgn, kter se mohly stt ohniskem akc vedoucch ke svren parlamentu. Z historick zkuenosti vak lze vyvodit urit obecn zvry: 1. Tendence ke vzniku sovt se prosazuje jen tam, kde jde o svren diktatury nebo absolutn monarchie. Nezd se, e sovty vznikaj v parlamentnch sttech. 2. Sovty se stvaj revolun hrozbou jen tehdy, kdy jsou ozbrojeny (sovty dlnk a vojk). Ozbrojen sovty vznikaj jen za podmnek vojensk porky: ve Francii roku 1871, v Rusku roku 1905 a 1917, v Maarsku roku 1919, v Portugalsku roku 1975. 3. Sovty jsou schopny svrhnout existujc stt pouze pokud jsou vedeny soudrnou skupinou odhodlanch revolucion. Jinak, jak tomu bylo u Pask komuny anebo dlnickch rad za portugalsk revoluce, maj tendenci nestavt se proti existujc sttn moci, a jsou samy rozbity i rozputny. 4. Sovty vytvej ideln pdu pro vytvoen sttu ovldanho jednou stranou. Dvodem je, e jsou zaloeny na omezenm hlasovacm prvu a nepmch volbch smrem od nich sovt k vym. To vede ke koncentraci rznch vchozch pevah komunist. Takov nadvlda komunist je pravdpodobn nutnm pedpokladem svren buroaznho sttu. Sovty jsou pechodn instituce, nikoli trval formy sttn struktury. Jakmile maj dostat pravidelnou podobu, mus se sepsat a upravit ad hoc pravidla, podle kterch byly pvodn vytvoeny. Je teba konkretizovat, kdo m a kdo nem hlasovac prvo. Rady se nemohou trvale skldat pouze z to227

vrnch dlnk a vojk. Vznik tlak na vytven teritorilnch volebnch obvod se veobecnm hlasovacm prvem: z tohoto dvodu pila stalinsk stava z roku 1936. Neexistuj-li dn jasn formulovan alternativn stavn plny, systm sovt m tendenci vyvjet se bu smrem k diktatue jedn strany, nebo k buroaznmu parlamentarismu. Odvolvn se na istotu pedstalinsk (pedleninsk) sovtsk demokracie je pouh bezmylenkovit nostalgie, vychzejc z nekritickho pijmn Leninova Sttu a revoluce. V tto knize Lenin pedvedl brilantn obhajobu dl Marxe a Engelse, zejmna jejich vah o prvnm dlnickm sttu, Pask komun. V ruskm kontextu se zasazoval za naprost znien star sttn mainrie tak, aby se ozbrojen proletarit mohl sm stt vldou. S ltost je nutno ci, e tento ryze demokratick stt, stt sovt dlnickch a vojenskch zstupc, degeneroval zakrtko na nco zcela odlinho. Tento historick proces, v jeho prbhu, abychom parafrzovali Trockho, bolevick strana nahradila proletarit, jej stedn vbor nahradil stranu a nejvy vdce stedn vbor, je pli dobe znm na to, abychom ho museli zdrazovat. Tento proces, dobe rozjet u za Lenina, byl doveden do konce Stalinem. Zpadn socialistit kritikov vslednho systmu bn tleskaj teorii nartnut v knize Stt a revoluce, avak zdrazuj konflikt mezi Leninovou teori a nsledujc prax. Nkte dvaj vinu Leninovi a jeho teorii strany, jin obtnm podmnkm v Rusku, dal Stalinovi, Chruevovi nebo Gorbaevovi. Mlokdo ale zpochybuje pvodn model sttu dlnickch rad popsan Leninem. Pouh stavn teorie proti praxi, dobrch mysl proti oklivm inm, nen kritika. Msti toho musme pochopit, jak vnitn logika modelu vytvoenho ve Sttu a revoluci vedla k Sovtskmu svazu. Tento model vychzel z pedstavy systmu rad tovrnch dlnk a vojk, kte vol sv zstupce prostednictvm hierarchie mstskch, regionlnch a nrodnch rad a po Nejvy sovt. Aby bylo zajitna odpovdnost zstupc vi dlnkm, delegti mli bt odvolateln a dostvat pouze prmrn dlnick plat. Tato ustanoven byla odvozena ze zkuenost Pask komuny. Na Bernsteinovy posmky, e jde o nvrat k primitivn demokracii Lenin opil, e pechod od kapitalismu k socialismu nen mon bez uritho nvratu k primitivnmu demokratismu (nebo jak jinak me vtina obyvatelstva a naprosto veker obyvatelstvo pejt k vykonvn sttnch funkc?) (Lenin Vladimr Ilji, Stt a revoluce, Svoboda, Praha 1971, str. 76.) Toto je klov pas a uveden rtorick otzka je trefn, ale o ti tvrt stolet pozdji se musme ptt, zda bylo Leninovo chpn primitivn demokracie dostaten hlubok. Pro primitivn demokracii bylo charakteris228

tick, e k vkonu sttnch funkc byli povolvni vichni oban bez vjimky, ale instituce, ktermi se tak dlo, byly mnohem radiklnj ne cokoli, co si Lenin pedstavoval.

Instituce klasick demokracie

Prvnm a nejcharakteristitjm rysem zzen zvanho demokratia byla vlda zaloen na vtinovm hlasovn vech oban.80 Obecn se hlasovalo zvednutm rukou na suvernnm shromdn zvanm eklsia. Suverenita demosu nebyla delegovna na komoru volench profesionlnch politik, jak je tomu v buroaznm systmu. Msto toho se masov shromaovali obyejn pracujc lid, v t dob rolnictvo a obchodnci, aby prodiskutovali zleitosti, kter se jich tkaly, a rozhodli o nich hlasovnm.81 Vlda jako takov neexistovala; sprvu vc lidu mla na starosti mstsk rada neboli bul s 500 leny. Na rozdl od rad na dnen plutokracie jej lenov byli vybrni losem, nikoli volbami. Funkce podlhaly rotaci, jednotlivci psobili v rad jen jeden rok a pak byli vystdni jinmi.82
80 Z obanstv byly vyloueny eny, otroci a metoi, v modern terminologii cizinci s prvem pobytu. 81 Okamit je zejm podobnost mezi eklsia a spontnnmi organizacemi modern dlnick demokracie, masovmi stvkovmi mtinky, kter buroazn svt tak nenvid. 82 Aristoteles shrnul argumenty klasickch demokrat nsledovn: Z tchto zkladnch skutenost plynou nsledujc rysy demokracie. Volby do ad vemi ze vech. Vlda vech nad kadm a kadho postupn nade vemi. ady jsou obsazovny losem, a to bu vechny nebo v kadm ppad ty, kter nevyaduj zkuenost i specifick schopnosti. Nstup do dn funkce nezvis na majetkov kvalifikaci. Tent lovk nem dret ad dvakrt, nebo jen vzcn, nebo jen v mlu ppad s vjimkou ad souvisejcch s vlenm. Krtk funkn obdob u vech nebo pokud mono vech ad. Vichni maj zasedat v porotch, vybranch ze vech a rozsuzujcch ve vech zleitostech nebo v jejich vtin, tj. ve vcech nejdleitjch a nejsvrchovanjch, jako jsou zleitosti tkajc se stavy, stn hlas a smluv mezi jednotlivci. Shromdn jako suvernn autorita ve vem, nebo pinejmenm v nejdleitjch zleitostech, piem funkcioni nemaj suvernn moc v dn zleitosti s vjimkou nejmn vznamnch (rada je nejdemokratitj ze vech ad, pokud jej lenov nedostvaj tdr plat). Plat za slubu ve shromdn, soudnch dvorech a adech je obvykl pro vechny. Vzhledem k tomu, e rod, bohatstv a vzdln jsou definin znaky oligarchie, jejich opak, nzk pvod, nzk pjmy a mechanick zamstnn se povauj za typick pro demokracii. dn ad nem neomezen funkn obdob, a pokud po revoluci njak takov ad zstane, je zbaven sv moci o jeho dritel jsou vybrni losem namsto voleb (Politika, 1317).

Tato rada nemla legislativn pravomoci a zajiovala pouze vykonvn politik pijatch suvernnm shromdnm. Kad oban ml prvo mluvit a hlasovat ve shromdn a byla mu vyplcena nhrada za vdlek, kter ztratil svou ast. Druhou dleitou instituc byly lidov soudn dvory nazvan dikastrie. Tyto dvory nemly soudce, dikastov jednali souasn jako soudci a porota. Byli vybrni losem z celho sboru oban pomoc sloit procedury vyuvajc hlasovac lstky a tdic stroje, dikasty tvoen soud pak pijmal rozhodnut tajnm hlasovnm a nebylo proti nmu odvoln. Podle Aristotelova nzoru prv ovldn soud zajiovalo demosu, e ovldal cel politick systm. Na volby se hledlo s podezenm, pouvaly se pouze pi obsazovn vojenskch funkc. Volby, jak kal Aristoteles, jsou aristokratick a ne demokratick; zavdj prvek vdom volby, vybrn nejlepch lid, aristoi, namsto vldy vech lid (Politika, 1300). Z jeho slov plyne, jak je zejm kadmu marxistovi, e nejlep lid v tdn spolenosti budou ti bohat. Chud, chtra a lid patn povsti jsou samozejm jako kandidti ve volbch nevhodn. Bohatstv a ctyhodnost jsou ruku v ruce. Volba byla povaovna za bezpenou jen tam, kde jsou dleit specifick schopnosti, jak je tomu u vojenskch velitel. Protiklad s nam politickm a vojenskm systmem neme bt npadnj. Vzhledem k tomu, e se do sprvy vybralo losem, mohl bt povoln do funkce kdokoli, co vedlo k vysok politizaci obyvatelstva. Tit lid pijmaj odpovdnost jak za sv vlastn zleitosti, tak zleitosti sttu, a akoli rzn lid psob v rznch oblastech, nechyb jim porozumn sttnm zjmm: my sami povaujeme lovka, kter v tomto odmtne ast nikoli za nezaujatho, ale za neuitenho.83 A si Lenin jakkoli pl, aby stt dily kuchaky, nebyl schopen vymyslet stavn formy umoujc, aby se jeho pn stalo skutenost. S odkazem na stt pracujcch napsal: Reprezentativn instituce zstvaj, ale nen zde parlamentarismus jako speciln systm, jako dlba prce mezi legislativou a exekutivou, jako privilegovan postaven poslanc. Nememe si pedstavovat demokracii, dokonce ani proletskou demokracii, bez reprezentativnch instituc. (Lenin, 1964, str. 424.) Zde se Lenin zcela ml v podstat vci. Dvod, pro je parlamentarismus formou sttu vhodnou pro vlastnick zjmy, m svj zklad ve volbch,
83

Perikls, podle Thukydida v Knize II jeho Djin.

229

230

v principu, o nm Aristoteles u ped dvnou dobou dokzal, e je nedemokratick. Proletsk diktatura me bt ustavena volenm shromdnm, jak tomu bylo v Pask komun, kde byli volitel a kandidti vybrni vlun z ad proletaritu. Nelze ji vak pomoc voleb udret del dobu.

Demokratick centralismus slep ulika

Leninova koncepce demokratickho centralismu, podle n jsou vynikajc tdn uvdoml pslunci dlnick tdy, organizovan v komunistick stran, voleni prostednictvm systmu dlnickch rad tak, a vytvo dlnickou vldu, je vadn od samho zkladu. Pokou se postavit demokracii na nstroji tdn nadvldy, toti na volbch. Skutenost, e hlasovn se omezuje na dlnky, nemn nic na tom, e volby jsou aristokratickm systmem v klasickm smyslu. Politika se stv zleitost politickch profesionl ivnostnk. Jako vechny aristokracie, degeneruje na oligarchii slouc svm vlastnm zjmm a bv ppadn nahrazena estnou buroazn plutokraci. Mylenka, e tento proces bude inn omezen odvolatelnost zstupc, vyvolv smv. Prvo na odvoln je zakotveno v stav sttu Arizona a bylo tak ve Stalinov sovtsk stav bez znatelnho dopadu. K odvoln pedstavitele je teba shromdit destky nebo stovky tisc podpis. V kadm ppad to bude mnohem vzcnj jev, ne volby a kdy volby nedok udret pedstavitele v linii, pro my to mlo dokzat odvoln? Pokud jde o plat ve vi prmrn mzdy dlnka, kdo ho prosad? Co znemon, aby si zvolen pedstavitel pro sebe odhlasovali dal poitky?

JE DNES MON DEMOKRACIE?

Ve sv nedvn knize Je mon demokracie? (1985) John Burnheim obhajuje systm, kter nazv demarchie a kter se vrazn podob klasick demokracii. Msto nrodnch stt pichz s pedstavou systmu, v nm je moc decentralizovna a rozhodovac procesy provdj zastupitelsk orgny vybran losovnm z tch, kdo maj skuten a legitimn zjem na zvaovan otzce.84 Zastnci demokracie pichzej s radikln kritikou buroaznho sttu 20. stolet, ale praktiky klasick demokracie se paradoxn zdaj bt tak novtorsk a ciz, e je nebezpe, e je lid automaticky odmtnou. Zastnci skuten demokracie mus pijt s pesvdivou argumentac a vyvrtit standardn nmitky.
Potenciln vhodnost mechanism antick demokracie rozebr z perspektivy historika tak Moses Finley (1973). Dal uiten diskuse o klasick demokracii nabzej G. E. M. de Ste Croix (1981) a David Held (1987).
84

Souasn politick vda je ve svch postojch pevn elitsk. Tvrd se, e modern stt je natolik sloit, e je s nm schopna zachzet pouze elita profesionlnch politik. adov atnt oban mohli bt schopni dit jednoduch mstsk stt, pokrauje tato argumentace, ale nebyli by dostaten pipraveni na utkn s byrokraci modernho sttu pracujc na pln vazek. Na to potebujete politiky na pln vazek s placenmi vzkumnmi tmy. V praxi ovem vme, e tito politikov na pln vazek jsou tv v tv odhodlan exekutiv zcela bezmocn. A je tomu jakkoli, obecn maj mlo chuti radikln zpochybovat systm, kter jim nabz pleitosti ke karie. Jdeme-li do vt hloubky, argumentace odbornost smuje dv vci. Na jedn stran je zde otzka technick odbornosti ve specifickch oblastech jako je veejn zdravotnictv, technologick a vojensk otzky, zatmco na druh stran je to, co Prtagors nazval politik techn, umn politickho usuzovn. Prtagors tvrdil, e touto schopnost jsou stejn nadni vichni lid. Pokladn ve va samoobsluze je schopna posoudit, jestli je njak politick rozhodnut v jejm zjmu nebo ne, stejn dobe, jako poslanec parlamentu, protoe ani jeden z nich nem pslun speciln technick znalosti. Dalm bnm argumentem proti klasick demokracii je, e to byla demokracie otrok, take ns nem co uit. Na jedn stran je tato nmitka prost bezpedmtn: modern zastnci pm demokracie nenavrhuj znovuzaveden otroctv. Je tak zaloeno na nesprvn pedstav o antick eck spolenosti. Athny nebyly demokraci majitel otrok, byla to demokracie oban, kte se narodili jako svobodn. Otroci nemohli bt obany, vtina oban vak otroky nevlastnila. Demos z velk sti tvoili lid, kte sami pracovali, chud rolnci a emeslnci. Demokratia byla nstrojem, kter pouvali ve svm tdnm boji proti bohatm, velkm pozemkovm vlastnkm, kte tak vlastnili mnostv otrok. Ti zase dvali pednost oligarchick stav, kterou nakonec dokzali prosadit s pomoc mskho imperialismu. Prozaitj nmitka proti pm demokracii se sousteuje na otzku mtka. Nen prost mon shromdit vechny obany modernho sttu na agoe nebo nmst, aby prodebatovali sttn zleitosti. To ale znamen pehlen sly modern technologie. Televize u vytvoila globln vesnici.85 Technicky nen dn problm vybavit kad televizor hlasovacm zazenm, kter nm po shldnut studiov debaty reprezentativnho shromdn umon hlasovat. Stalo se u rutinou, e televizn zpravodajsk programy zvou nhodn vybran divky, aby kladli otzky politikm. V tchto programech se publikum stav k politikm podstatn osteji, ne modertort ndenci, kte je obvykle zpovdaj. Teprve obyejn ena z hledit dokzala zaU v 19. stolet argumentoval J. S. Mill tm, e rozvoj eleznic a novin umouje vznik modernho ekvivalentu agory s velkm rozsahem (viz Finley, 1973).
85

231

232

hnat Thatcherovou do defenzvy v debat o potopen argentinsk vlen lodi Belgrano. Mme naprostou dvru ve schopnost lid pijmat po takov debat dleit politick rozhodnut. Modern stt, jak jsme ji ekli, je zaloen na centralistickch a hierarchickch principech. Instituce demokracie nabzej zcela odlin model. V demokracii nebyla dn vlda, ministersk pedseda, prezident, dn hlava sttu. Suvernn moc mlo lidov shromdn. Konkrtn seky sttn sprvy dily poroty nebo funkcioni vybran losem. Moc nebyla pedvna nahoru ani dol, byla rozptylovna. Meme nartnout, jak lze tyto principy uplatovat dnes. Na jedn rovin bude lid uplatovat svou suverenitu elektronickm hlasovnm po televiznch debatch. Aby se zajistila univerzalita tohoto postupu, lid mus mt stavn prvo na bezplatn pouvn televizor a hlasovacch telefon. Byla by to analogie k platm za psoben v porotch, kter zavedli Athan, aby umonili chudm ast na shromdnch. Vzhledem k tomu, e v zemi me bt pedloena ke veobecnmu lidovmu hlasovn jen men st rozhodnut, na dal veejn instituce bude dohlet ada porot. ad pro rozhlasov a televizn vysln, vodohospodsk ad, eleznice a tak dle by podlhaly radm vybranm pomoc losu z uivatel a zamstnanc. Tyto rady by nebyly odpovdn dnmu ministrovi vldy, demokracie by se msto toho oprala o princip, e veejnost doke reprezentovat dostaten velk nhodn vzorek. Systm demokratick kontroly vech veejnch orgn by znamenal, e oban mohou potat s tm, e v uritm okamiku svho ivota budou povolni do sluby v njakm druhu rady. Ne vichni budou povolni do celosttn rady, ale kad me potat s tm, e bude slouit v nkter koln rad, mstn zdravotn rad nebo rad pracovit. Pokud by se lid pmo podleli na sprv sttu, nebyli bychom svdky cynismu a apatie, charakteristickch znak modernho volie.

DEMOKRACIE A PLNOVN
U hospodskho plnovn navrhujeme systm, pi nm tmy profesionlnch ekonom sestavuj alternativn plny a pedkldaj je porot, kter si z nich vybr. K pmmu lidovmu hlasovn by musela bt pedkldna pouze zcela zsadn rozhodnut (rove dan, procento nrodnho dchodu uren na investice, zdravotnictv, vzdlvan atd.). Jednou z velkch vhod cenovho systmu zaloenho na odpracovan dob, kter jsme zdvodovali v pedchozch kapitolch, je, e otzky sttn rozpotov politiky jsou formulovny zpsobem, ktermu porozum kad oban. Dnes doke inteligentn vyhodnotit sttn rozpoet jen hrstka profesionlnch ekonom a ekonomickch novin. Porozumt mu pedpokld vdt, jak velk je nrodn dchod, vyjadovan v miliardch liber. To u na 233

samm zatku vylou ze hry velkou vtinu obyvatelstva. Dle je teba vdt, jak st nrodnho dchodu pipad na rzn kategorie vdlen innho obyvatelstva, aby bylo mon odhadnout vnosy dan z pjmu na jednotlivch rovnch. Je teba vdt, za kolik miliard liber se prod zbo podlhajcho dani z pidan hodnoty a jak bude pjem z celnch poplatk. Na druh stran vldnch t je teba znt odhady nklad na jednotliv programy vldnch vdaj a do toho zapotat inflaci. Pln porozumn rozpotu se tak opr o ohromn soubor dat, kter je reln k dispozici pouze ministerstvu financ. Cel tento kol se stane mnohem lpe pochopiteln, jestlie jej vyjdme v hodinch prce. Lid dok pochopit, co to znamen pracovat 3 hodiny tdn na zdravotnictv a 4 hodiny na kolstv. Pokud by se lidem pedkldala vron bilance, v n by byly hlavn kategorie veejnch vdaj vyjdeny pomoc pracovnch hodin za tden, kter je tyto vdaje budou stt, dokzali by si vytvoit nzor na to, zda za tyto sluby chtj platit vc nebo mn. Pedpokldejme, e pokud jde o zdravotnictv, lovk by mohl hlasovat za zven vdaj o x procent, ponechn ve stejn vi, nebo snen o x procent.86 Odevzdan hlasy by se porovnaly a vypotal by se jejich prmr, podle vslednho prmru by se pak mrn zvil nebo snil rozpoet veejnho zdravotnictv. Elektronick hlasovac formule by se daly snadnou sestavit tak, aby byli lid nuceni rozhodovat dsledn (nemohou napklad hlasovat pro 100 % zven vech druh vdaj!). Lze oekvat, e se v prbhu let objemy vdaj stabilizuj a potom se budou zvolna mnit podle posun veejnho mnn. Za normlnch okolnost bude chtt zvit vdaje zhruba stejn poet lid, jako tch, kdo si budou pt snen, take bude dochzet jen k malm zmnm. I kdy lze zavst demokratick rozhodovn o rovni veejnch vdaj, nelze je kombinovat s nezvislm demokratickm zenm daov politiky. Pokud se o danch a vdajch hlasuje zvl, nen zruka, e se dojde k vyrovnanmu rozpotu (Kongres USA me o vdajch a danch hlasovat rozporn a tak tak in, s nechvaln znmmi dsledky). Namsto toho se automaticky uprav rove zkladn pauln dan tak, aby pokryla vdaje na to, co si lid odhlasovali, se zapotnm jinch typ pjm jako je nap. renta. Kdy se tedy volii budou rozhodovat o tom, jak m vypadat vdajov
Proceduru stn hlas meme pesnji specifikovat nsledovn. Nech je x procent maximln hodnota, o kterou lze za rok zmnit nkterou rozpotovou poloku. Pedpokldejme, e pro toto zven hlasovalo y procent lid. Z toho plyne, pi vylouen nevoli, e proti zven hlasovalo (100-y) procenta, take vtina ve prospch zven bude rovna y-(100-y) = 2y-100 procent. Vsledn zmna vdaj tedy m bt (2y-100)x/100 procent. Pokud by vichni hlasovali pro zven, vzroste rozpotov poloka o x procent; pokud vtina hlasuje proti, poloka poklesne o uritou st z onch x procent.
86

234

strnka sttnho rozpotu, budou muset vzt v vahu i daov dsledky svho rozhodnut. Variantn by si voli mohl nejdv zvolit celkov objem vdaj (a tedy i dan). Pak by mu pi rozhodovn o jednotlivch kategorich veejnch vdaj program hlasovacho lstku ukzal, jak dsledky pro zbytek rozpotu by ml jeho hlas ve prospch zmny v jedn oblasti.

STT BEZ HLAVY

Neoklasick demokracie by byla nadle sttem v marxovskm smyslu. Byla by organizovanou veejnou moc, kter by se musely podrobovat meniny. Demos by ji pouval k obran svch prv proti jakkoli zbvajc nebo nov se rodc vykoisovatelsk td. Byl by to vak stt bezhlav: neml by hlavu ani hierarchii, kter je charakteristick pro stt zaloen na tdnm vykoisovn. Rzn orgny veejn moci by byly pod kontrolou obanskch vbor vytvench losovnm. Mdia, zdravotnictv, plnovac a marketingov agentury, rzn obory produkce by mly sv vlastn poroty. Kad z nich by mla definovnu oblast vlastn kompetence. Tak nap. vbor pro energetiku by sm rozhodoval o uritch detailech energetick politiky, ale nemohl by nedbat lidovho hlasovn, kter by dejme tomu rozhodlo o zruen jadernch elektrren. lenov vboru by nemuseli bt vybrni z veejnosti jednotnm zpsobem. Vbory pro zdravotnictv by se zsti mohly skldat z nhodnho vzorku zdravotnickch pracovnk, zsti by byly vylosovny z veejnosti. Jak k Burnheim, principem by mlo bt, e vichni, kdo maj legitimn zjem na dan vci, by mli mt anci podlet se na jejm zen. Tento pohled se radikln odliuje od postoje sociln demokracie a praxe dosud existujcho socialismu. Tak napklad plnovn nen zeno vldou, ale dozorm vborem sloenm z obyejnch oban vybranch losem, co znamen, e v nm budou pevldat pracujc lid. Vzhledem k tomu, e tyto vbory budou autonomn vi jakmukoli orgnu sttn sprvy, lze o nich uvaovat jako o analogii samosprvnch instituc buroazn obansk spolenosti: nezvislch centrlnch bankch, adech pro rozhlasov a televizn vysln, umleckch radch, vzkumnch radch atd. Tyto instituce nemus bt pod pmou sttn kontrolou; jejich funkce je zaruena stanovami a socilnm pvodem jejich sprvc. Jejich kontrola veejnost bude zajitna za pedpokladu, e socialistick analogie takovch ad budou mt stanovy, kter bude mono upravovat podle pn veejnosti, e jejich dozor orgny budou v socilnm ohledu reprezentovat lid a e jejich jednn budou veejn. Pravomoci demarchickch rad budou bu regulatorn nebo ekonomick, ppadn budou kombinac obojho. Vyspl prmyslov spolenost potebuje ke svmu fungovn sloit regulan systmy. V soudob spolenost k nim pat zkony, kter vznikaj rozhodnutm politik a jsou vynucovny 235

sttn moc, ale u dnes jich vt st tvo regulan mechanismy oprajc se o autonomn orgny. Profesionln organizace vydvaj pro sv leny zvazn pravidla jednn. Organizace vrobc definuj normy pro prmyslov soustky, co je naprosto podstatn pro rychl technologick pokrok. Mezinrodn orgny definuj standardy pro sdlovn elektronickch dat telefonem, telegrafem a faxem. V mnoha ppadech ovlivuj tyto pedpisy pouze vnitn provoz jednotlivch vrobnch odvtv nebo socilnch aktivit a lenov jejich dcch rad by mli bt vybrni pouze z lid psobcch v dan oblasti. Jinde jak je tomu u rozhlasovho a televiznho vysln nebo proces, je mohou mt dopad na veejn zdravotnictv jsou doteny veobecn spoleensk zjmy. V takovch ppadech budou muset bt dc rady rozeny tak, aby zahrnovaly vtinu ostatnch oban, vybranch losovnm a reprezentujcch veejn zjem. Dal pravomoci demarchickch rad vyplynou z toho, jakmi lidskmi a vcnmi zdroji budou disponovat. Rada me bt povena sprvou uritch veejnch nemovitost: budov, historickch pamtek, dopravnch cest, energetickch a vodnch zdroj. Vzhledem k tomu, e pjde o nemovitosti, mohou zde vznikat rozpory pedevm v otzce pstupu. Vzpomeme jen, jak vlastnky ovldan britsk komise odpovdajc za historick pamtky znemonila nemajetnm pstup do Stonehenge. Avak vzhledem k tomu, e majetek asem schz a vyaduje opravy, i nemovitosti budou vyadovat psun prce a materilu. Njak rada bude povena tak sprvou movitho veejnho majetku stroj, vozidel, surovin. To bude vznamnj u demarchi spravujcch vrobn procesy, ale do urit mry se to bude tkat vech. Pedpokldme, e vechen tento movit majetek bude v konenm dsledku rozdlovn podle nrodnho plnu. Rada realizujc urit projekt bude moci tento majetek uvat, pokud nevyvstane jin nalhavj poteba. Konen m rada k dispozici prci lid astncch se pslunho projektu. Jeliko je tato prce st celkov spoleensk prce a protoe me bt potenciln vnovna jinm innostem, jde z hlediska nrodnho etnictv o abstraktn spoleenskou prci. Podobn je nutno vnovat dal st spoleensk prce na reprodukci movitch veejnch statk, kter do projektu vstupuj. Jejich tok pedstavuje tak abstraktn spoleenskou prci. Dynamick ekonomick moc rady spov koneckonc v disponovn spoleenskou prac. Velikost jej moci se pomuje celkovm mnostvm hodin v jejm rozpotu prce. Jakm prvem ale zskv tuto moc a kdo uruje jej velikost? Je to moc, kter vychz z lidu nebo je koneckonc delegovna lidem. Uvaujme o rad, kter spravuje kolu. Jej moc me vyplvat z rozhodnut 236

nkter mstn nebo celosttn rady, kter hlasovnm schvaluje jej ron rozpoet prce. Pedpokldejme, e kolstv je zeno mstn. V takovm ppad je rozpoet mstn kolsk rady urovn mstnm volistvem, kter kad rok rozhoduje o tom, kolik hodin bude odeteno z jeho souhrnnho ronho platu na financovn vzdlvn. V ppad vrobn rady je delegovn nepmj. Jej produkty dejme tomu olovn akumultory neuspokojuj konkrtn mstn potebu, ale nepmou spoleenskou potebu. Mnostv akumultor, kter spolenost potebuje, je funkc potu automobil, telefonnch centrl, penosnch spotebi atd., kter se ve spolenosti vyrbj. Takovho vpotu je schopen pouze celosttn, v dlouhodobjm vhledu federln plnovac ad. Pouze plnovac ad tedy me delegovat rozpoet na vrobu akumultor. V kadm ppad je konenou instanc v delegovn moci lid. Lid bu odhlasuj, e zdan sami sebe a demarchick rad sv rozpotov prostedky na poskytovn bezplatnch slueb, nebo se rozhodnou, e si budou kupovat statky, co znamen, e odhlasuj pracovn dobu potebnou na vrobu tchto statk. Velkou pednost stavu, kdy vldl demos, byl propracovan stavn mechanismus, kter vytvoili lid na ochranu sv moci proti uzurpaci vymi tdami. Tato vlda vzkvtala po dv stolet, a byla rozdrcena nejdve Makedonskou a pak mskou . V prbhu tohoto obdob zaehla svtlo umn, architektury, filosofie, vdy a kultury, kter ozaovalo nsledujc temn stolet. Zlat osvceneck vk buroazn kultury byl vdomm odrazem tohoto svtla. Tato pochode znovu doopravdy nevzplane, dokud demos nepijde k moci.

KAPITOLA 14 VLASTNICK VZTAHY

Od nejranjch psanch djin civilizovan spolenosti byl kostrou sociln organizace majetek vlastnn lid, zvat, zem a lidskch artefakt. Majetek dval spolenostem tvar a uroval stupe jejich svobody. Skoro vechny revoluce byly hnny kupedu touhou zmnit njakm zpsobem vlastnictv majetku. Veejn politika Britnie se po cel 20. stolet toila kolem sporu o veejn vlastnictv v protikladu k soukrommu. V polovin 20. stolet prosazovaly labouristick vldy veejn vlastnictv. Konzervativn vldy sledovaly od roku 1979 politiku roziovn soukromho vlastnictv na kor veejnho. Tyto zmny byly povaovny za natolik radikln, e dostaly nzev thatcherovsk revoluce. Nmi navrhovan zmny vlastnickch vztah jsou zvanj ne cokoli, co podnikly vldy v poslednm obdob. Jsou stejn radikln jako majetkov pevraty, k nim dolo v Sovtskm svazu v prvn tetin 20. stolet nebo v n v prbhu jeho posledn tetiny. I kdy nae nvrhy znamenaj radikln zmnu ve srovnn s tm, co v Britnii pevldalo a doposud, podstatn se li tak od sovtskho modelu. Vlastnick systmy jsou vedn vc. Jsou ovem sloit a protoe lid maj sklon povaovat vedn vci za dan, stoj za to zkoumat vlastnictv ponaje jeho zkladnmi principy.

KDO CO VLASTN?
To je zkladn otzka, na n mus dt odpov kterkoli systm vlastnickho prva. Atomy vlastnickho vztahu jsou vlastnci a jimi vlastnn vci; vlastnick systmy se podobaj molekulm vytvoenm z tchto atom. Nejjednodu vlastnick vztah je A vlastn B. Prvo vlastnit vak v rznch asech a na rznch mstech znamen rzn vci. Pro rolnka, jeho majetek tvo pozemky, a velkoobchodnka s komoditami, kter m sv jmn v opcch na budouc rodu obil, m vlastnictv rzn praktick vznam. Pro nae ely budeme pedpokldat, e vlastnictv tvo tyi prvky: prvo uvat, prvo kupovat, prvo prodvat a prvo ddit. V pedchozm ppad m rolnk vt zjem na prvu uvat a ddit; pro velkoobchodnka obilm je vm jeho prvo kupovat a prodvat. (Prvo ddit pro ns zahrnuje tak zskn majetku satkem). Dl prva meme seadit nsledujcm zpsobem: uvn, prodej, koup, ddictv. Tato prva lze chpat jako logick predikty. Mnoina uspodanch dvojic (A,B), pro n plat njak predikt, se v logice nazv

237

238

vztah. Tak napklad vztah uvn je mnoina vech dvojic (A,B) pro n plat, e A uv B. Mme tedy tyi rozdln vztahy definujc vlastnick prva. Tyto vztahy jsou odvozeny ze ty predikt: vztah Uvn z prediktu (A uv B), vztah Prodej z (A me prodat B), Koup z (A me koupit B) a Ddictv z prediktu (A me zddit B). Dan dvojice entit, napklad obchodnk s opcemi na budouc rodu obil (A) a zsilka obil (B), me bt prvkem vce uvedench mnoin. V naem ppad by byla dvojice (obchodnk s opcemi na obil, zsilka obil) soust vztah Prodeje a Koup. Je tomu tak proto, e vztah Prodeje zahrnuje vechny dvojice potencilnch prodejc se vm, co mohou potenciln prodat, a obdobn je tomu u Koup. Vlastnick prvo mezi tdou vlastnk P a tdou vlastnnch vc Q lze tedy charakterizovat jako mnoinu vlastnickch vztah, jej prvky tvo vechny mon pry (p,q), kde p je prvkem P a q prvkem Q. Vlastnick prvo mezi tdami entit je tedy mnoinou tvoenou 0 a 4 vztahy.

dvat spotebn zbo nebo je dt do zastavrny, ale jejich nejcennjm majetkem zstv jejich vlastn pracovn sla.
Tabulka 14.1: pln vet monch majetkovch prv A uv B ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano A me prodat B ne ne ano ano ne ne ano ano ne ne ano ano ne ne ano ano A me koupit B ne ne ne ne ano ano ano ano ne ne ne ne ano ano ano ano A me ddit B ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano Pklady otrok dle americkch zkon kolchozy a pda nmezdn pracovnk a pracovn sla

Kdovn vlastnickch vztah

Jeliko jsou vechny formy vlastnickho prva malou konenou mnoinou vztah, lze mnoinu vech monch vlastnickch prv vyjmenovat vyerpvajcm zpsobem. Nae tyi definin vztahy mohou vytvoit 16 rozdlnch mnoin vlastnickch vztah a tm i 16 forem vlastnickho prva. Meme je oznait poadovmi sly od 0 do 15 podle rostouc sly dan prvn formy.87 Vsledn posloupnost je znzornna v tabulce 14.1. Vznik tak kla vlastnickch prv rozlinch vlastnk. Na nejni pce ebku jsou otroci. Podle americkch zkon nemli otroci dn vlastnick prva. Nemli dn majetek, na kter by si mohli vynutit zkonn nrok. Na vrcholu kly jsou pln buroazn prva, pi nich jednotlivec me uvat, prodvat, kupovat nebo ddit jakkoli majetek. Mezi tmito krajnostmi le ada kombinac. Sovtsk kolektivn zemdlsk hospodstv ped perestrojkou mlo prvo pouvat pdu, ale nemohlo s n obchodovat a ani ji nemohlo ddit. Socialistick tradice k, e nmezdn pracovnci v kapitalistickm hospodstv sice teoreticky maj pln buroazn majetkov prva, ale e v praxi je jejich klovm prvem prodej vlastn pracovn sly. Sami ji nedok efektivn vyuvat, protoe nevlastn investin zazen. Na naem ebku tedy maj pozici . 2. Nmezdn pracovnci samozejm maj prvo kupovat a pro-

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

spotebitel a elektina obchodnk komoditami a komodita kapitalistick podnik a tovrna rolnk a pda

buroazn prvo

Kapitalistick firmy uvaj, kupuj a prodvaj vechny mon druhy majetku, ale ddick prvo jim k velk poteb nen. Naproti tomu typick rolnk zddil pdu po svm otci a odke ji svmu synovi. Trh pdou je vcelku jen slab rozvinut, take hlavnmi nstroji majetkovch pesun zstvaj ddictv a satek.

CO JE MON VLASTNIT?
U kad ze spolenost kapitalistick, sovtsk i nmi navrhovan komunalistick nyn zvme, co me bt vlastnno a km. Slu vlastnictv budeme opt hodnotit na kle od 0 do 15.

ist kapitalismus a smen kapitalismus

V kapitalistickch spolenostech jsou tyi vznamn skupiny vlastnk majetku: jednotlivci, stt, soukrom sdruen88 a spolenosti. Vlastnick systm, kter existoval v Britnii na konci povlenho obdob vldy labourist, znzoruje tabulka 14.2.

87

Ke stejnmu slovn lze dojt, jestlie se pvodn predikty booleovsk logiky vyjd formou binrnho rozvoje.

Soukrommi sdruenmi rozumme entity jako jsou crkve, vzdlvac instituce a politick strany.

88

239

240

Tabulka 14.2. Vlastnick prva v povlen Britnii

Sovtsk model
Soukrom sdruen 15 7 15 15 15 15 15 5 5 1 14 Spolenosti 15 7 15 15 7 7 7 5 5 1 14

vlastnk pedmt vlastnictv Podniky Pracovn sla Penze Informace Pda Budovy Stroje Nerostn bohatstv Elektromagnetick spektrum Dopravn infrastruktura Zbran

Jednotlivci 15 7 15 15 15 15 15 5 5 1 0

Stt 15 7 15 15 15 15 15 3 3 3 15

Vrazem sovtsk model rozumme systm vlastnictv existujc od zaveden centrlnho plnovn v letech 192831 a do rozpadu Sovtskho svazu roku 1991. Tento systm znzoruje tabulka 14.3.
Tabulka 14.3. Vlastnick prva v sovtskm systmu

Typy vlastnictv lze sdruit do ty hlavnch td. Vci jako penze, informace, budovy atd. jsou veobecn rozenmi pedmty vlastnickho prva. Vykonvat nad nimi pln prva me kad tda vlastnk. A je vlastn kdokoli nebo cokoli, me je uvat, ddit, kupovat a prodvat. Pracovn doba m zvltn postaven v tom ohledu, e ji me kupovat nebo prodvat kterkoli kategorie vlastnk, ale e ji nelze ze zejmch dvod ddit. Zvltn typ majetku pedstavuj tak podniky, protoe mohou bt souastn vlastnkem i pedmtem vlastnn. Konen je zde skupina pedmt, na kter m relativn vlun vlastnick prvo stt. Sttu pat nkter prodn zdroje jako je nerostn bohatstv a elektromagnetick spektrum, piem je stt me uvat pmo nebo je pronajmat (prodvat na urit obdob) komernm spolenostem. Nkter jin pedmty stt me uvat, ale ne prodvat nap. vojenskou techniku jako jsou atomov bomby nebo dopravn infrastrukturu jako jsou dlnice. V roce 1988 ml systm vlastnictv skoro stejnou podobu s tm rozdlem, e nco mlo prvk dopravn infrastruktury mohly vlastnit soukrom podniky. I kdy se to me zdt pekvapujc, vldy Margaret Thatcherov zpsobily jen relativn mal pesun ve formch vlastnictv. Tm nepoprme, e doshly znan redistribuce majetku v rmci existujcch prvnch kategori. Mnostv majetku ve vlastnictv sttu pokleslo, ale s vjimkou zkon o hospodaen orgn mstn sprvy s byty nedolo ke zmnm prv jednotlivch kategori vlastnk.

vlastnk pedmt vlastnictv Podniky Pozemky Stroje Pracovn sla Veejn statky* Penze Budovy
*

Stt 1 1 5 5 1 2 7

Jednotlivci 0 9 0 3 0 10 15

Podniky 0 1 1 5 1 2 1

Kolchozy 0 1 3 1 1 2 7

Nerostn bohatstv, informace, elektromagnetick spektrum, zbran.

Jestlie jej porovnme vlastnick prva v sovtskm systmu s tm, co existuje v kapitalistickch zemch jako je Britnie, nejnpadnj odlinost sovtskho modelu jsou mnohem slab vlastnick vztahy. Uplatovat buroazn prva lze jen u malho potu vc: uvat, kupovat, prodvat a ddit lze pouze penze, osobn vlastnictv a domy. S tm kontrastuje mnostv ppad slabch vazeb. Kolektivn zemdlsk hospodstv mohou uvat pdu, nemohou ji ale kupovat ani prodvat, protoe nominlnm vlastnkem pdy je stt. Samo sttn vlastnictv pdy je pi posuzovn mtkem buroaznch prv velmi omezenm vztahem, protoe stt neme pdu kupovat ani prodvat. Komu by ji vbec mohl prodat? Podobn je tomu u strojn vybaven v prmyslu: vrobn jednotky ho uvaj, ale nemaj k nmu v klasickm sovtskm modelu pln vlastnick prva. Za Stalina byly stroje pouvan kolchozy nominln sttnm vlastnictvm a byly v dren sttnch traktorovch stanic; kolchozy dostaly prvo kupovat vybaven od sttu za Chruova. Sttn podniky podlhaly sttu, ale ani v tomto ppad stt nemohl podniky kupovat ani prodvat a tedy podle buroaznch mtek byla jeho vlastnick prva velmi omezen. Podniky mohly pouvat sv vrobn prostedky a musely je tovat, tj. byly zpoplatovny sttem za ty vrobn prostedky, kter dostaly. Pesto nememe ci, e mly na prmyslov zazen buroazn prva, protoe jim bylo pidleno sttem na zklad celosttnho plnu. Jestlie vyrbly vrobn prostedky, mohly je prodvat, ovem opt pouze sttu. Oste bylo omezeno kupovn pracovn sly. To mohl dlat pouze stt a sttn podniky, piem pracovn slu nebylo mon prodat dl na rozdl od kapitalistick spolenosti, kter me prona242

241

jmat jinm subjektm pracovn dobu svch zamstnanc. Kupovn pracovn doby jednotlivmi soukromnky bylo psn zakzno.

Podnik jako ohnisko protiklad

Vlastnick prva sovtskch prmyslovch podnik se ve Stalinov dob liila od prv kapitalistickch firem ve dvou vznamnch ohledech. Za prv byla jejich prva omezena na nkup komodit; mohly kupovat pracovn dobu individulnch pracovnk, ale dal statky mohly zskat jen od sttu. Stt za tyto pijat statky podniky zpoplatoval a v tomto smyslu dodvky surovin a dalch vstup do podniku sice vypadaly jako nkup, ale schopnost provst takov nkup byla podmnna alokovnm pslunch statk v plnu. Druh omezen se tkalo prodeje statk vyprodukovanch zvodem. Nelze jej ve skutenosti povaovat za prodej v normlnm kapitalistickm smyslu. Vroba statk se dila koly stanovenmi plnem a i kdy stt pevdl na et podniku rubly za dodan statky, podnik neml jinou monost ne prodvat je sttu.89 Nicmn vechny pevody mezi sttem a podniky nabvaly formu prodeje; podobaly se prodeji v tom, e statky se pohybovaly jednm smrem a penze opanm. Sovtsk podnik tedy byl rozpornou ekonomickou formou. Navenek provdl stejn typ transakc jako kapitalistick firma, ale ve skutenosti byl pln podzen sttu, kter ho vlastnil. Vztah mezi sttem a jm vlastnnmi podniky se velmi liil od vztahu mezi firmou a jejmi akcioni. Akcioni firmy obvykle nejsou ani jejmi hlavnmi zkaznky, ani hlavnmi dodavateli, firm nedvaj podrobn pokyny, co m produkovat; maj zjem o dividendy. Z hlediska etnictv ovem sovtsk podnik vytvel pro stt zisk. Zisky firem ve sttnm vlastnictv tvoily podstatnou st sttnho rozpotu. Sovtsk prmyslov podnik se choval jako zamstnavatel lid, kte v nm pracovali, tj. vyplcel jim mzdy ze svho mzdovho fondu a pracovnkm tak poskytoval rzn prmie z dosaenho zisku. V tomto smyslu opt vypadal jako kapitalistick zamstnavatel. Ovem na druh stran socialistick pracovn zkonodrstv podnikm velmi ztovalo propoutn zamstnanc, protoe jednm z hlavnch cl socialistickho sttu bylo zajitn pln zamstnanosti. S tm byla spojena skutenost, e neexistoval mechanismus pro padek podniku; podniky byly ve sttnm vlastnictv a stt zbankrotovat nemohl. To vedlo k neefektivnmu alokovn pracovn sly do jednotlivch odvtv; podniky a odvtv, jejich vznam v nrodnm hospodstv

klesal, mly sklon k hromadn pracovn sly, kterou by bylo mon zamstnat efektivnji nkde jinde.90 V tom je podle ns podstatn ekonomick problm, na nj narej prvn instituty sovtskho socialismu. Existuj dva protikladn imperativy zaruen jistoty zamstnn a poteba mobility pracovn sly mezi jednotlivmi odvtvmi v zjmu modernizace ekonomiky. Pracovn slu by bylo mon uvolnit tak, e by se v odvtvch zaznamenvajcch pokles pipustily bankroty, ale to by zpochybnilo jeden ze zkladnch cl socialismu a bylo by to velmi nepopulrn. Nechat tyto star podniky pracovat dl by znamenalo pltvn pracovn silou a stt by byl zataen do vyplcen subvenc ztrtovm podnikm. Tyto podpory, vtinou poskytovan ve form vr od sttn banky, by rozily nabdku penz a vedly by ke skryt inflaci. Za tchto okolnost nkter bval socialistick zem pijaly zkony o padku a vyrovnn. Domnvme se, e to byl krok zpt. Zkony o padku a tendence k tovn podle nklad (chozrasot poznmka pekladatele) znamenaj zdraznn kapitalistickch aspekt sovtskch podnik, tj. zdraznn jejich role jako samostatnch ekonomickch subjekt schopnch kupovat a prodvat majetek na kor jejich role jako socialistickho vlastnictv. Tato kapitalistick forma een problmu mobility pracovn sly nutn pokod zjmy pracujcch, jak dokazuj chaotick ekonomick podmnky v zemch jako je Jugoslvie a Maarsko, kde se tento kurz sledoval nejdel dobu. Jsme pesvdeni, e existuje jin alternativa, vychzejc ze zdraznn socializovanch aspekt podniku a odstrann jeho zbytkovch kapitalistickch aspekt. Pi tomto pstupu, kter nartneme v nsledujc sti, je teba eit tyt problmy ekonomick efektivity, kter vyvolaly zmnnou liberalizan reakci; mus umonit soustedn zdroj tam, kde jsou nejvc zapoteb, ale mus tak init beztoho, e by se tm podkopala sociln prva a svobody pracujcch.

NAVRHOVAN KOMUNALISTICK MODEL

Nyn popeme celkovou strukturu vlastnickch vztah, kter je podle naeho pesvden v souladu s ekonomickm a socilnm systmem nartnutm v pedchozch kapitolch. Podrobn pojednme o tyech aspektech tto struktury: individulnch vlastnickch prvech, prvech stednho plnova-

V rznch reformch pijatch po Stalinovi dostaly podniky urit nominln prva na vbr vlastnch zkaznk, ale naprost vtina objemu vroby nadle podlhala pkazm sttu.

89

Podle Davida Granicka (Granick, David Job Rights in the Soviet Union: Their Consequences, Cambridge, Cambridge University Press, 1987) je neefektivita, kter se veobecn pisuzuje centrlnmu plnovn v Sovtskm svazu, ve skutenosti dsledkem imobility pracovn sly koenc ve faktickm prvu sovtskch pracujcch na zachovn jejich existujcch zamstnn.

90

243

244

cho orgnu a konkrtnch ekonomickch projekt, o vlastnictv pdy a vlastnictv prodnch zdroj.

Individuln vlastnick prva

Vlastnick vztahy v socialistickm spoleenstv maj umonit hladk fungovn ekonomickho systmu, chrnit oprvnn zjmy jednotlivc a instituc a zabrnit vzniku vykoisovn. Uvnit toho celku poadavk existuj urit napt. Kad systm vlastnickch vztah je souasn systmem omezovn a vyluovn. Jestlie zkon ekne, e njak zdroj je vlastnictvm jednotlivce, odpr ho tm jinm. Pokud lovk vlastn kus pdy, jeho vlastnictv odpr jinm voln uvn tohoto pozemku. Z historickho hlediska prvo nkterch jednotlivc na vlastnn majetku umonilo tmto jednotlivcm vykoisovat ostatn. Vlastnictv pozemk umouje majitelm vykoisovat njemce; vlastnictv kapitlu umouje podnikatelm a bankm vykoisovat zamstnance. Akoli je toto vykoisovn z humanitrnho hlediska nespravedliv, v rmci struktury zpadn spolenosti je legitimn a nutn. Bez zajitn vlastnickch prv by nemohl vzkvtat kapitalistick prmysl a ekonomika by upadla do chaosu a stagnace. Pokud spolenost nenabz dn jin mechanismy k organizovn produkce, zjem kapitalistickch firem na vykoisovn jejich zamstnanc je legitimn. Zkon chrnc vlastnictv m jak tdn charakter, tak racionln ekonomick zdvodnn; chrn zjmy lid s vlastnictvm proti tm, kdo je nemaj a vytv pedpoklady ekonomickho rozvoje. Socialistick zkon mus mt analogick funkce, ale chrnnmi zjmy v tomto ppad budou zjmy vrobc a omezovni mus bt potenciln vykoisovatel. Zkon mus dvat pozitivn prva pracujcm a chrnit v nov ekonomice jejich legitimn zjmy, souasn ale mus psobit jako zbrana proti jakkoli innosti jednotlivc, kter by bu naruovala socialistickou ekonomiku, nebo optovn zavdla vykoisovn. Rozhodujc pozitivn prva, kter by socialistick spoleenstv mlo zaruovat jednotlivcm, jsou nsledujc: 1. prvo na vdlek k uspokojen ivotnch poteb; 2. prvo na plnou hodnotu vlastn prce; 3. prvo nakldat s hodnotou sv prce podle vlastnho pn. Tato vlastnick prva tvo zkladn cl socialistick spolenosti. Jsou slokami socialistickho dobrho ivota. Prvo nebt vykoisovn a prvo rozhodovat, jak vydat svj pjem, jsou elem sama o sob. Prvo na vdlek k uspokojen ivotnch poteb navc posiluje sociln racionalitu: pouze tehdy, kdy se vichni oban budou moci aktivn podlet na ekonomice, bude se maximalizovat bohatstv spolenosti jako celku. 245

dn z tchto individulnch prv neme bt absolutn. Oban m prvo na to, aby dostal prci, ale pouze takovou, jakou je schopen vykonvat a jak je zapoteb. Lid maj prvo na pln vtek sv prce, ale to je nezbavuje nutnosti platit dan; k individuln dispozici lze dt pouze st vtku prce, o pouit zbytku se pak rozhoduje demokraticky ve svtle spolench socilnch cl. Jednotlivci mohou utratit svj pjem jak chtj za pedpokladu, e nebudou pokozovat ivotn prosted nebo zasahovat do svobod jinch lid. Aby spoleenstv mohlo dt svm obanm takov prva, potebuje vhodnou institucionln a ekonomickou strukturu. Prozkoumme ti aspekty tto struktury: organizaci vroby, povahu zamstnn a ochranu ivotnho prosted.

Prva Plnovn a ekonomickch projekt

V pedchozch kapitolch jsme pojednvali o problmu plnovn z ekonomickho hlediska a nevnovali jsme pitom mnoho pozornosti prvnmu rmci, kter je pedpokladem efektivnho plnovn. Je zejm, e nelze efektivn plnovat v rmci existujcch zkon o komernch spolenostech; kritice jsme u tak podrobili prvn rmec vroby v nkdejm SSSR. Pokud m socialistick plnovan znovu zskat dvryhodnost, je teba zkoumat alternativy. Orgn nesouc odpovdnost za plnovn budeme oznaovat prost jako Plnovn. Nebudeme se zde zabvat stavnmi mechanismy nutnmi k tomu, aby bylo Plnovn podrobeno demokratick kontrole,91 ale pouze jeho vlastnickmi prvy. Pedpokld se, e Plnovn bude vlastnit vechny kolektivn provozovan vrobn prostedky s vjimkou prostedk drench mstnmi komunami. Pod kolektivn provozovanmi vrobnmi prostedky rozumme nstroje nebo soubory nstroj, kter lze efektivn vyuvat pouze za souinnosti nkolika osob. Plnovn vlastn vechno, co obvykle oznaujeme jako prmyslov zazen: eleznice, silnice, vybaven tovren, potaov st atd. Vlastn tak zsoby polotovar a rozpracovanch vrobk. Plnovn je institucionlnm ztlesnnm spolenho vlastnictv vrobnch prostedk. Toto vlastnictv je na jedn stran absolutnj, ne kapitalistick majetkov vlastnictv, ale souasn je v jistm smyslu omezenj. Jestlie je komunita jedinm vlastnkem vrobnch prostedk, pak neexistuje nikdo, komu by je mohla prodat, nikdo, od koho by je mohla koupit (pro tuto chvli budeme ignorovat mezinrodn obchod), a nikdo, po kom by je mohla zddit. Jej vlastnick prva se omezuj na disponovn nebo alokaci. Na zklad svch vrobnch pln rozhoduje Plnovn o vyuit kad budovy, kusu strojnho zazen atd.
91

Touto otzkou se zabv kapitola 13.

246

Konkrtn ekonomick aktivity budeme oznaovat vrazem projekty. Pod projektem rozumme koordinovan soubor innost utven tak, aby produkoval urit uiten vsledek. Projekt me bt velmi rozshl, jako nap. vstavba tetho tunelu pod kanlem La Manche nebo slunen elektrrna na obn drze kolem Zem. Me to bt prbn produkn proces, jako je sten mlka do lahv pro Peterburgh nebo zajiovn zdravotn pe v Dumbartonu. Me jt o krtkodob produkn proces, jako je vydn knihy nebo natoen filmu, ale me trvat i nkolik let jako vvoj nov typov ady pota. A m jakoukoli povahu, projekt uv zdroje prci, budovy a strojn zazen, kter mu pidluje Plnovn. Kad projekt je registrovn a veden v sti pota Plnovn vetn jeho zamlench vstup a spoteby zdroj. Tyto produkn projekty jsou organizanmi pracovnmi jednotkami, nikoli prvnickmi osobami. V tomto ohledu je mezi Plnovnm a projekty stejn vztah, jako mezi kapitalistickm podnikem a jeho jednotlivmi aktivitami. Podnik na vrobu automobil me mt v chodu nkolik projekt na vvoj novch voz; kad z nich se pak rozleuje na projekty vvoje karosrie, elektroniky, motoru, podvozku atd. Na tyto projekty pak podnik pidluje zamstnance, pracovn prostory a zazen, piem oekv, e pinesou vsledky v souladu s harmonogramem schvlenm vedenm spolenosti. Projekty nevlastn kancele nebo tovrensk prostory, kter vyuvaj, ani nezamstnvaj lidi, kte na nich pracuj to dl podnik. Projekty jsou nikoli prvn, ale manaersk a administrativn entity. Obhjci trnho socialismu mohou argumentovat tm, e marxistick idea plnovn ekonomiky jako jednoho obrovskho podniku je ohroenm demokracie. My naopak tvrdme, e efektivn kontrola ekonomiky obany vyaduje, aby byly vrobn prostedky kolektivnm veejnm vlastnictvm oban. Nevme, e adekvtn formou veejnho vlastnictv mohou bt sttn podniky jako takov a tm mn samostatn drustva pracujcch. V ppad podnik ve sttnm vlastnictv jsou vrobn prostedky v pmm vlastnictv podniku a podnik je vlastnn sttem. Sttn vlastnictv podniku me mt rznou slu. V nkterch ppadech je stt pouhm podlnkem veejn spolenosti s ruenm omezenm (Public Limited Company) s prvem na podl zisku podniku. Pkladem je britsk sttn vlastnictv ropn spolenosti British Petroleum (BP), kter se svou innost nijak neodliuje od ostatnch kapitalistickch podnik. O stupe v jsou znrodnn koncerny, jako byly dvj uheln, plynrensk a elektrrensk sprvy. V tomto ppad se sttn podniky dily specilnmi statuty, kter jim ukldaly urit povinnosti a stanovily, e jejich dc orgny jsou jmenovny sttem. To je krok kupedu ve srovnn s prostou sttn ast v podniku, protoe statutrn povinnosti koncern pesahovaly 247

pouhou maximalizaci zisku urujc chovn BP. Pesto na jejich adresu zaznlo mnostv kritickch vtek, z nich vybrme nkter z nejdleitjch: 1. Stt si zachoval kapitalistick tdn charakter, take vlda mohla podle sv vahy vyuvat veden koncern k toku na zjmy pracujcch danho oboru. Takov postup byl pouit za stvek hornk v 70. a 80. letech 20. stolet. 2. Uvnit koncernu nebyla zajitna ast pracujcch na zen. 3. Jednotliv koncerny jednaly jako relativn soukrom instituce, co znemonilo souhrnn plnovn energetiky. Kad z nich vedl kampan zamen na maximalizaci prodeje vlastnho produktu a tm i svch pjm. To bylo v pmm rozporu se doucm spoleenskm clem minimalizace celkov spoteby energie a s n spojenho zneiovn ivotnho prosted. Prvn nmitce lze vyhovt jedin zmnou charakteru sttu. Druh a tet spolu navzjem souvisej zpsobem, v nm je skryt mon rozpor. Zjmy pracujc tdy jako celku toti nemus bt ve vech bodech zcela toton se zjmy pracujcch v konkrtnch oborech. Problm by nevznikal v zleitostech obecnho tdnho charakteru, potenciln souvisejcch s ast pracujcch na zen: v otzkch bezpenosti prce, zlepovn pracovnch podmnek, monosti podvn a zkouen zlepovacch nvrh, odstrann tdn hierarchie na pracoviti. Problmy vak mohou vyvstat pi nastolovn jinch otzek jako je celkov spravedlnost, ekonomick vyuvn pracovn sly nebo sniovn emis kyslinku uhliitho. Me se stt, e obecnmu veejnmu zjmu by spe prosplo omezovn tby uhl ve prospch irho vyuvn plynu za souasnho spoen energi. V tto fzi je dleit, aby se se zmnnmi temi koncerny uhelnou sprvou, plynrenskou sprvou a elektrrenskou sprvou nezachzelo jako se temi samostatnmi podniky s odlinmi vlastnmi zjmy (zahrnujcmi zjmy jejich zamstnanc), ale jako s jednotnm koordinovanm procesem produkce energie. Z toho plyne, e mus existovat veejn orgn s potebnou autoritou a schopnost regulovat tato odvtv koordinovanm zpsobem ve veejnm zjmu. Jako pklad ilustrujc vnitn nadazenost tto centralizovan formy vlastnictv lze uvst Nrodn zdravotn slubu (NHS). V n jsou nemocnice ve vlastnictv zdravotnch sprv, kter mly v dobch ped toryovskou reorganizac povinnost organizovat sv zdroje tak, aby co nejlpe slouily zdrav pslun komunity. Podle naeho nzoru byla zdravotn sluba jedinou opravdu komunistickou instituc, kterou zavedla Labour Party. Sama o sob pedstavuje vy formu socializace, ne socializace, kterou doporuujeme pro prmysl jako celek, ale tuto vy formu lze vyut jako mtko pro nmi navrhovan socialistick formy v prmyslu. 248

NHS se d komunistickm principem kad podle svch schopnost, kadmu podle jeho poteb. Lkask pe je bezplatn a vychz z nestrannho profesionlnho posouzen poteb pacienta. sti jsou podzeny zjmu celku: nemocnice nen podnik, smyslem jej existence nen zisk, ale sluba komunit pod vedenm zdravotn sprvy. Nedvn toryovsk reformy tla systm smrem k souhrnu oddlench podnik vylenn nemocnice si maj dojednvat dodvky slueb jako soukrom instituce. Podle veobecnho nzoru lid pracujcch v NHS tyto zmny povedou ke zhorovn slueb, padku morlky a rostouc sociln stratifikaci ve zdravotnictv, a tak ke ztrt odpovdnosti vi mstnm orgnm. Tyto zkuenosti z Britnie ukazuj, e centralizovan vlastnictv a plnovn jsou nutnmi pedpoklady pro demokratickou kontrolu vykonvanou pracujc tdou. Bez nich je pracujc tda roztpena na navzjem soupec koncernov skupiny prosazujc specifick zjmy. Jak v ppad kapitalistick firmy, tak v ppad NHS m vrcholn orgn monost ukonit konkrtn projekt nebo innost, pokud dojde k zvru, e u nen nkladov efektivn, a realokovat pslun zdroje na jin ely. Uvdomme si, jak to kontrastuje se situac v SSSR, kde byly do podobn vci zapojeny ti typy orgn: Gosplan, rezortn ministerstva a jednotliv podniky. Gosplan stanovil plnovan objemy vroby, kter pak byly pedny konkrtnm sttnm ednkm v rezortnch ministerstvech. Ministerstva pak rozepisovala koly na jimi zen zvody. Pi takovm uspodn byla skuten moc disponovat majetkem rozdlena na ti rovn. Soubn s touto dlbou sttnho majetku existovaly ti rzn formy kalkulace vpoty materilovch bilanc, bilanc pracovn sly, a na rovni podnik tovn nklad v rublech. I kdy byl zvod v minulosti inn zen pomoc norem stanovench plnem v materilnch objemech, pedpokldalo se souasn, e pokryje sv nklady ve finannm vyjden. Je to podnik, kdo zamstnv lidi a vyplc jim mzdy. Ovem vzhledem k pevnm centrln stanovenm cenm je mon, e se kritrium tovn nklad dostane do rozporu s plnnm plnu ve fyzickch jednotkch; me se stt, e pi dan struktue cen je pro podnik vlastn nevhodn plnit pln. Ztrtov podnik me bt v systmu sovtskho typu koneckonc ekonomickm pnosem, ale tak nemus; zda je tomu tak, i onak, nelze poznat z jeho finannho etnictv. Avak vzhledem k tomu, e podniky jsou v uritch mezch prvnickmi osobami (mohou nakupovat prci, prodvat sv produkty, uzavrat smlouvy atd.), vznik problm co dlat s tmi, kter jsou z jakchkoli pin povaovny za neekonomick. Rozhodnut pijman v poslednch letech existence nkdejch socialistickch zem, ktermi se pro ztrtov podniky zavdlo zen o padku a vyrovnn, ukazuj, e se v tchto zemch stalo tovn nklad na rovni podnik dominantnm me249

chanismem ekonomick kalkulace a e podnik pestal bt povaovn v prvn ad za soust sttnho vlastnictv. Namsto toho psobil jako vlastnn a souasn vlastnc entita podobn akciov spolenosti se sttn ast. Tento konkrtn vvoj vlastnick vztah je naprostm protikladem toho, co navrhujeme my. V naem modelu maj jednotliv projekty rozpoty pracovn doby stanoven Plnovnm; ty uruj mnostv zdroj, kter lze pro projekt pout. Akoli projekt nedostane pidleny zdroje nad svj rozpoet, tento typ alokace se z funknho hlediska li od pennho rozpotu. Nepouv se na nkup zdroj. Lze to ilustrovat vahou o pracovnch vstupech. Vezmme si jako pklad projekt provozu mstnho stediska pro voln as. To m pidleno ron rozpoet o objemu 20 lovkorok a monost uvat vhodnou budovu. Rozpoet centra psob jak nstroj, jeho pomoc se d vyuvn zdroj stediska. Projekt ohls plnovacm orgnm, e polovina rozpotu pjde na pracovnky a zbytek na energie, vybaven a drbu. Samo stedisko neplat lidi, kte na projektu pracuj. Jejich prce se odt od rozpotu stediska, ale na rozdl od penz se nepevd na dn jin et, prost se krt. Podobn jakkoli pouit materilnch zdroj jako nap. sportovnho vybaven bude mt za dsledek odpis z rozpotu, ale nikdo nedostane za vybaven zaplaceno, protoe jak vechny zdroje, tak sm projekt jsou majetkem komunity. Pracovnci centra dostvaj za odvedenou prci kredity od plnovacho orgnu, nikoli od samotnho centra. Protoe projekt nen v dnm smyslu ekonomickm subjektem (tj. subjektem vlastnickho prva), neme vzniknout problm bankrotu. Plnovn mus vak mt prvo rozhodnout o ukonen konkrtnch projekt, pokud nejsou povaovny za nkladov efektivn, podobn jako mstn kolsk ad me zavt kolu, pokud u nem dostatek k. Pokud se nem o ukonen projekt rozhodovat podle libovle, mus existovat racionln systm ekonomick kalkulace. Jak jsme ukzali v pedchzejcch kapitolch, takov kalkulace nenar na zsadn problmy, ani kdy se neopr o trh. Souasn ukonen projekt nesm zpsobit nezamstnanost. V mtku cel ekonomiky je prevenc nezamstnanosti vyvenost nrodnho rozpotu vyjdenho v pracovn dob. Jak jsme vysvtlili v kapitole 7, marketingov orgn vyvauje kad vznamn pokles agregtn poptvky tm, e sniuje ceny veho spotebnho zbo.. Tm je vylouena monost, e by pokles poptvky uvedl po pohybu recesn spirlu, kter je hlavn pinou nezamstnanosti v kapitalistickch ekonomikch. Ale i kdy je vylouena veobecn nezamstnanost zpsoben nedostatenou poptvkou, zstv problm novho rozmstn zdroj. Pokud je v projekt zruen, innost, na kter jste se podleli, se stala nadbytenou. To neznamen, e jste se sami sta-

250

li nadbytenmi; od spolenosti mte prvo oekvat, e ochrn vae pjmy a poskytne vm jinou prci ale jak m bt konkrtn toto prvo zajitno? Potme se systmem, v nm by lid byli pmo zamstnvni komunitami a ne komenmi spolenostmi nebo nezvislmi podniky. Je vdy v zjmu spolenosti, aby pemisovn pracovnk probhlo co nejrychleji a nejefektivnji, jestlie jejich dosavadn prce u pestala bt uiten; pokud se skutenm zamstnavatelem stane spolenost, je tento zjem zajitn. Dejme tomu, e Mary hled nov projekt, na nm by mohla pracovat. Zajde do agentury pro zprostedkovn zamstnn, kde uvede svou kvalifikaci, jak tvrd chce pracovat, kolik hodin tdn atd. Agentura se pipoj na datovou s Plnovn, aby zjistila poadavky projekt ve sv oblasti a vybrala ty, kter nejlpe odpovdaj nabdce Mary. To znamen, e plnovac orgny budou muset prbn aktualizovat daje o mnostv a typech prce, kter je k dispozici, co jim umon vypracovvat souhrnn pracovn rozpoty pro ekonomiku jako celek. Na rozdl od dnench agentur tohoto druhu budou voln msta vcelku odpovdat poptvce pracovnk po projektech co do celkovch pot a piblin tak typ. Jakmile se Mary rozhodne pro urit projekt a pesvd jeho souasn pracovnky, e se jim bude hodit, podepe s agenturou smlouvu stanovc, kolik hodin tdn bude na tomto konkrtnm projektu pracovat. Tyto daje se pak zaregistruj v plnovacm systmu, kter zane pipisovat na jej et odpracovan hodiny. Sociln funkce pracovnch kredit se pekrvaj s funkcemi penz, ale nejsou s nimi toton. Pracovnk dostane od komunity pesn tolik, kolik j odevzd sv prce. Po zaplacen dan tyto pracovn kredity dvaj pracovnkovi prvo vzt si od komunity statky obsahujc tot mnostv prce. Podobnost s penzi je zejm: kredity lze utratit za spotebn statky. Li se v tom, e neobhaj: kdy si lovk nco koup, poukzka se zru. V tom se poukzka podob jzdence na vlak, kterou lze smnit za cestu a kterou pot znehodnot vbr jzdenek. Dvodem tohoto omezen je zabrnit optovnmu vzniku kapitalistickho vykoisovn; penze jsou toti pedpokladem jakkoli kapitalistick innosti. Za takovho systmu budou mt jednotlivci prvo vlastnit svj osobn majetek, spotebn statky a domy. Nebudou moci vlastnit cenn papry a akcie (ty samozejm nebudou existovat) a ani dnou jinou formu kapitlu, pozemky nebo vrobn zazen, kter lze provozovat pouze kolektivn. V dsledku nepenosnosti pracovnch kredit si jednotlivci nebudou moci najmat jin jednotlivce, aby pro n pracovali.92
92

Samostatn vdlen innost

Pro spoleenstv bude patrn vhodn povolit samostatnou vdlenou innost. Nkter innosti se nejlpe provdj na individuln rovni. Pkladem jsou emesla jako je instalatrstv a rzn opravy. Nechvaln znm je jejich tendence vytvet ernou ekonomiku v nkdejch socialistickch zemch. Podle klasick ekonomiky samostatn ekonomick innost nevytv ekonomick nerovnosti. Kdy jednotlivci smuj produkty sv prce, relativn ceny maj tendenci dit se pracovnmi hodnotami. Pokud nen pstup k samostatn vdlenm emeslm umle omezovn, emeslnk bude mt zhruba stejn hodinov vdlek jako zamstnanec v socialistickm sektoru. Pokud maj bt lid samostatn vdlen inn, mus mt monost otevt si u sttn banky podnikatelsk et, na kter se budou vyplcet pracovn kredity. To vyvolv nebezpe skrytho vykoisovn. Navenek samostatn vdlen inn osoba me ve skutenosti zadvat svou prci jin samostatn vdlen inn osob. Asi nejlepm zpsobem, jak zabrnit vzniku skrytho vykoisovn, je stavt na sobectv vykoisovanch. Pokud by byla prva pracovnk na pln vtek jejich prce byla zaruena stavou a vynutiteln zenm u lidovho soudu,93 a pokud by zkon stanovil jako sankci vysok odkodn obtem vykoisovn, bylo by nemon najmat lidi za vykoisovatelskou mzdu.

Vlastnictv pdy
V dnen Britnii je pda pedmtem soukromho vlastnictv jako cokoli jinho. Lze ji uvat, kupovat, prodvat, ddit nebo pronajmat. Ve vech socialistickch revolucch byla pda vyata ze soukromho vlastnictv a znrodnna. Znrodnn vedlo ve vech ppadech ke vzniku slab formy veejnho vlastnickho prva k pd. Tak nap. v SSSR ml stt prvo disponovat s pdou. Plnovac orgny mohly rozhodnout, e se na uritm pozemku postav tovrna nebo vyhloub dl beztoho, e by potebovaly souhlas njakho majitele. Kdy ale lo o zemdlskou pdu nebo stavebn pozemky pro bytovou vstavbu, toto prvo se v praxi oslabovalo, protoe prvo na pouvn pdy mohlo bt postoupeno jednotlivm soukromnkm (soukrom zhumenky nebo domy postaven soukromnky) nebo organizacm (zemdlsk drustva). Tyto entity mly faktick dispozin prvo k pozemkm. V kapitalistick zemi je bnou prax, e majitel udluj prvo uvat pdu jinm jednotlivcm, ale jako protihodnotu poaduj njemn. Z uritch dvod pravdpodobn to bylo spojovn pronjmu s hrubm vykoisovnm
nj spolenost m prvo zakzat praktiky, kter byly tolerovny v primitivnjch spolenostech. 93 Podle vzoru eck dikastrie viz kapitola 13.

Podobnm zpsobem zakazuje kapitalistick systm kupovn lid jako otrok, aby jednak chrnil lidsk prva, jednak chrnil sm sebe ped nepoctivou konkurenc. Civilizova-

251

252

majiteli pdy v minulosti socialistick vldy nechtly zavdt njem za uvn pdy ve veejnm vlastnictv. Ovem pokud neexistuje njemn, veejn pozemkov vlastnictv m tendenci degenerovat v soukrom vlastnictv tch, kdo pdou disponuj. Situace, kdy stt vlastn pdu, ale nepoaduje dn njemn, je jak nespravedliv, tak ekonomicky neefektivn. Abychom to pochopili, musme nco vdt o klasick teorii renty.

Tabulka 14.5. Renty pi obdlvn pdy bonity 3

Bonita 1 2 2

Renta na buel 10 5 0

Vrobn nklady 10 15 20

Cena obil = 20 = vrobn nklady + renta z veker pdy = vrobn nklady pouze na marginln pd (bonity 3).

ODBOKA O RICARDOV TEORII RENTY

Za teorii pozemkov renty vdme anglickmu ekonomovi z potku 19. stolet Davidu Ricardovi. Podle nj renta vznik spojenm dvou faktor: vzcnosti pdy a rozdl v produktivit rznch pozemk. Aby dokzal, e prvn podmnkou existence renty je nedostatek pdy, zdrazoval, e v novch kolonich, kde ml kad tolik pdy, kolik si vzal, nebylo mon poadovat rentu. Pak pipojil zjitn, e se lid nejdve usazovali na nejrodnj pd. S rstem obyvatelstva se osidlovn a zemdlstv rozilo i na mn produktivn pdy, jejich obdlvn bylo obtnj. Pedpokldejme, e existovaly ti bonity pdy, uveden v tabulce 14.4.
Tabulka 14.4: Pdy s rznou produktivitou

Bonita 1 2 3

Poteba prce na buel obil 10 hodin 15 hodin 20 hodin

Vrobn nklady 10 15 20

Pokud bylo mon v prvnch fzch rstu obyvatelstva uspokojit poteby lid pouze hospodaenm na nejlep pd, cena obil byla 10 . Ovem s rstem potu obyvatel bylo teba obdlvat stle hor pdu a cena zrn musela stoupat, aby bylo mon na tchto stle mn rodnch pdch pokrt vrobn nklady. Kdy se zane obdlvat pda bonity 3, cena obil stoupne a na 20 . I za tto situace ovem vrobn nklady zrn na nejlep pd zstvaj rovny 10 , co pinese zisk 10 z kadho bulu. V dsledku toho budou moci pozemkov vlastnci poadovat rentu rovnou polovin vnosu z nejlep pdy beztoho, e by tm pimli njemce k oputn hospodstv. Rolnk, kter si pronajal nejlep pdu a plat majiteli polovinu svho vnosu, na tom nen ani lpe, ani he, ne rolnk hospodac na marginln pd bonity 3, kter neplat dnou rentu. Tuto situaci znzoruje tabulka 14.5.

Pokud nhodou rolnk vlastn pdu, kterou obdlv, zskv sm pjem ekvivalentn rent (pipsanou rentu). V naem pklad rolnk hospodac na vlastn pd bonity 1 vydl na bulu obil o 10 vce, ne in jeho vrobn nklady prost v dsledku skutenosti, e se obdlv pda bonity 3 a e se cena obil stanov podle marginlnch podmnek, kde jsou nejvy nklady. Meme nazvat tento pebytek slovem renta, i kdy nen vyplcen dn konkrtn osob. Je dleit uvdomit si, e v Ricardov teorii pda nijak nepispv k hodnot produktu (Ricardo pouval pracovn teorii hodnoty). Obil nen drah proto, e pda dv rentu, ale naopak pda dv rentu, protoe obil je drah. Klasick teorie k, e renta je nevyhnutelnm dsledkem rozdl v produktivit pdy. To je pravda bez ohledu na to, zda chpeme produktivitu jen v zkm kontextu zemdlstv, nebo v irm smyslu, kdy m vy produktivitu tak pda blzk mstm s velkou koncentrac obyvatelstva. V tomto ppad produktivita vzrst dky sporm na dopravnch nkladech: vzdlenost je ekvivalent neplodnosti (Jean-Baptiste Say). Tam, kde socialistick spolenost sice znrodn pdu, ale ped prvo jejho uvn soukromm organizacm nebo jednotlivcm (rodinn hospodstv, komuny), je veejn vlastnictv pdy fakticky popeno tm, e se jejmu uivateli umon, aby si pivlastoval rentu. Vrazn diferenciace v bohatstv jednotlivch komun souvisejc s rozdly produktivity zemdlsk vroby, kter jsme svdky v n, je prv zpsobena tm, e si komuny na rodnj pd pivlastuj rentu. Spravedlnost vyaduje, aby byla od soukromch jednotlivc a sdruen vybrna renta za uvn pdy. Tuto rentu pak lze pout na hrazen sti veejnch vdaj a tak snit rove zdann, piem se fakticky st pjm pevede tm, kdo nesou bemeno prce na mn produktivn pd. Jednm z vraznch rys socialistickch zem, kter pipustily obnovu individulnho zemdlstv, byla relativn prosperita rolnk ve srovnn s veejnmi zamstnanci. To je do znan mry dsledek faktickho pivlastnn pjm z renty rolnictvem. Vzhledem k promnliv rodnosti pdy vt-

253

254

ina rolnk obdlv nemarginln pdu a m tedy pjem nepodloen prac. V pokroil prmyslov spolenosti plyne renta pedevm ze stavebnch pozemk. Akoli socialistick spoleenstv me pipustit soukrom vlastnictv dom, nemlo by dovolit soukrom vlastnn pozemk, na kterch domy stoj. Majitel dom by mli bt z tchto pozemk povinni platit rentu odpovdajc bn rovni njemnho z pdy. V takovm ppad ten, kdo si kupuje dm, zskv pouze samotnou konstrukci domu, ale krom kupn ceny mus platit komunit rentu nebo pozemkovou da, kter bude zohledovat rozdly ve vhodnosti a vybavenosti pozemku, na kterm stoj dm stoj.

Vlastnictv prodnch zdroj

Z hlediska vy ekonomick spoleensk formace bude soukrom vlastnictv jednotlivch individu nad zemkoul stejn nesmysln jako soukrom vlastnictv jednoho lovka nad jinm. Ani cel spolenost, nrod, ba ani vechny soudob spolenosti dohromady nejsou vlastnky zem. Jsou jen jejmi driteli, maj ji jen v uvn, a jako boni patres familias ji maj zlepenou zanechat ptm pokolenm. (Marx Karel, Kapitl, dl III/2, SNPL, Praha 1956, str. 324.) V minulosti byla otzka vlastnictv pdy spojena pedevm se zjmovmi rozpory. Zjem majitele pdy byl protikladn zjmu njemce, politick iniciativy tkajc se pozemkovho vlastnictv byly vrazem navzjem rozpornch tdnch zjm tchto skupin. Dnes u ale nesta dvat se na vci tmto zpsobem. Otzku vlastnn a uvn pdy musme vidt v irm kontextu vyuvn prodnch zdroj Zem lidstvem. Rozsah a zvanost destrukce ivotnho prosted zpsoben lidskou innost jsme si zaali uvdomovat teprve nedvno. Nyn je jasn, e lidsk innost promuje ivotn prosted stle rychlejm tempem u po nkolik tiscilet. Je zcela dobe mon, e minul promny naeho zpsobu vroby byly naim pedkm vnuceny ekologickmi zmnami, kter sami zpsobili. Tak napklad impulsem k vvoji zemdlstv na americkm kontinentu se pravdpodobn stalo vyhuben velk americk fauny lovem (viz Harner, M. The ecological basis for Aztec sacrifice, American Ethnologist, vol. 4, 1977, 11735). Faktorem, kter pispl ke zhroucen otrokskch civilizac starovkho Stedomo byla ztrta znan sti zemdlsk pdy v dsledku odlesovn a vzniku pustin. Genovese dokazuje, e jednou z pin osudovho stetu mezi otrokskmi Jiany a prmyslovm kapitalismem Yankee v USA bylo vyerpn pdy zpsoben intenzivnm pstovnm bavlny (Genovese, Eugene D. The Political Economy of Slavery, New York: Pantheon Books, 1965). To vyvolvalo tlak 255

k dal expanzi smrem na zpad, kter pivedla otroksk systm do konfliktu se svobodnmi stty. Po dlouh vky probhajc huben ivoinch a rostlinnch druh, odlesovn a vytven pustin pokrauje i dnes, navc stle vt rychlost. K tomu je teba nyn pidat tak zneiovn mo a atmosfry. Dopady zmn ivotnho prosted u nejsou mstn zleitost jedn spolenosti, nroda nebo sttu, jejich vliv na vzduch a oceny m naopak globln dsledky. Je pravdpodobn, e zmny ve sloen atmosfry vyvolan rozmanitmi hospodskmi aktivitami zpsob v budoucnu vznamn zven prmrnch teplot na Zemi. Mon dsledky tohoto procesu jsou dobe znmy: zaplaven pobench oblast, posuny klimatickch psem smrem k plm, ztrta hlavnch svtovch zemdlskch oblast, promna vtiny Afriky a st Jin Ameriky na pout, hladomor dosud nepoznanch rozmr. Tyto katastrofy jsou nepmm dsledkem nevhodnho systmu vlastnickch vztah. Rozhodnut o vyuvn prodnch zdroj in soukrom jednotlivci, firmy nebo dokonce i stty na zklad svch bezprostednch zjm. Dlouhodob globln dsledky tchto rozhodnut do jejich kalkulac nevstupuj. Zd se, e konenm eenm mus bt nikoli znrodnn pdy a prodnch zdroj, ale jejich zmezinrodnn. Prmyslov spolenost bude dlouhodob schopna pet pouze tehdy, jestlie vlastnictv tchto zdroj bude sveno njakmu globlnmu orgnu. Ten by vydval na vyuvn prodnch zdroj licence stanoven tak, aby bylo zarueno zachovn a postupn zlepovn ivotnho prosted. Pravomoci podobnho orgnu by byly mnohem vt ne pravomoci obvyklho pozemkovho vlastnka, kter se tkaj pouze samotnho uvn pdy. Zmnn globln majitel by ml regulovat nejen vyuvn pdy pro zemdlstv, lesnictv a tbu nerostnch surovin, ale tak emise vech zneiujcch ltek do atmosfry a ocen. Dnes jsme svdky prvnch pedbnch krok v tomto smru, kter pedstavuje v OSN pijat smlouva o zkonech o moskm dnu, zavdjc koncepci, podle n jsou pomosk zdroje spolenm ddictvm lidstva. Dalm krokem v tomto smru byla Montrealsk konvence o regulaci emis chloroflourokarbon (CFC), ale je obtn pedstavit si, e by mohlo dojt k internacionalizaci prodnch zdroj , pokud nejvt svtov mocnosti zstanou kapitalistick. USA a Velk Britnie odmtly ratifikovat zkon o moskm dnu, protoe podle nich zpochybuje prvo na soukrom vlastnictv co je nepochybn pravda. Zaveden globln sveneck sprvy prodnch zdroj bude muset pravdpodobn pokat a do doby, kdy v nkolika vedoucch prmyslovch centrech svta zvtz socialismus. Do t doby bude pod platit tent zsadn obecn argument e prodn zdroje maj bt pod kontrolou co mon nejirho veejnho orgnu. Ml by

256

to bt pinejmenm orgn celosttn rovn, ovem lep by byl orgn kontinentln.

KAPITOLA 15 O NKTERCH PROTIKLADNCH NZORECH

Dokonili jsme prezentaci naich nzor na organizujc principy nov socialistick ekonomiky a spolenosti. V tto zvren kapitole nabzme nkter odpovdi na rzn protiargumenty, se ktermi v poslednch letech vystoupili socialistit spisovatel. Odpovdi jsme sdruili do dvou tmatickch okruh: jeden pedstavuje problematika distribuce, hodnot a cen, druh monost trnho socialismu. Ob tmata souvisej svm zpsobem s problmem trh a socialismu. V prvnm oddle obhajujeme n nvrh na trh spotebnch statk (podrobnji vysvtlen v kapitole 8). Trh tohoto typu je podle ns nezbytnm pedpokladem pro to, aby se cle plnu prbn pizpsobovaly preferencm spotebitel. V druh sti kapitoly vak n nvrh trhu oste odliujeme od trnho socialismu jako takovho. Zkoumme dva pklady trnho socialismu navren v poslednch letech a dochzme k zvru, e jsou z hlediska zkladnch cl socialismu nedostaten.

Oddlen kontroly od vyuvn

Prodn zdroje se zneuvaj, protoe je to v nm zjmu. Veejn vlastnictv samo o sob tomu nedoke zabrnit. V SSSR existovalo veejn vlastnictv pdy a prodnch zdroj, ale dolo tam k rozshlmu pokozen ivotnho prosted. Kaspick moe je vn zneitno, Aralsk moe vysych, protoe se voda z ek, kter do nj vtkaj, odebr na zvlahy. V tchto ppadech neznamenalo veejn vlastnictv dnou ochranu. Mon, e k tomu dolo proto, e neexistovaly dn siln instituce, kter by regulovaly innost sttnch orgn. kolem odvtvovch ministerstev, jejich tovrny zneiuj eky, je maximalizace vroby, nikoli ochrana ivotnho prosted. kolem vld svazovch republik kolem Aralskho jezera bylo maximalizovat produkci svch pstitel bavlny kte poadovali vodu a nikoli zachovn rybstv na Aralu. Pro ochranu proti podobnm tlakm je podstatn, aby prodn zdroje danho sttu a pozdji celho svta byly ve vlastnictv a pod kontrolou orgnu nezvislho na tch, kdo maj z jejich vyuvn uitek. Pro ely na diskuse nazvme tento orgn Trust ivotnho prosted. Bude vlastnit vechny prodn zdroje. Podle svho uven bude Trust moci udlovat Plnovn licence k vyuvn rznch zdroj. Bude moci stanovit podmnky pro emisn limity a dal parametry, kter budou muset splovat prmyslov projekty vyuvajc tyto zdroje. Bude moci stanovit njemn za uvn pdy jednotlivci nebo komunami. Bude moci zavdt pirky k cenm produkt, jejich vroba nebo uvn pokozuje ivotn prosted. Pjmy z njemnho nebo pirek nebudou pipisovny na et samotnho Trustu ivotnho prosted, ale budou z nich hrazeny nklady na jin veejn sluby. To je dleit princip zaruujc, e samotn regulan orgn nebude mt zjem na tom, aby povoloval vyuvn prodnch zdroj kvli ppadnm pjmm, kter by povolen mohlo pinst. Vybrn njemnho a pirek Trustem ivotnho prosted by mlo bt prosto postrannch zjm podobn, jako vybrn pokut soudem.

DISTRIBUCE, HODNOTY A CENY

Kdy jsme poprv vystoupili s vahami, kter dle rozvjme v tto knize bylo to v lnku zveejnnm v Economy and Society 94, odpovdl nm ve stejnm asopise Gavan Duffy (viz Duffy, Gavan A note on Labour value and socialist economic calculation, Economy and Society, vol. 18, no. 1, February 1989, 100109). I kdy souhlasme s nktermi Duffyho poznmkami, myslme si, e nae stanovisko pln nepochopil a e bli zamylen nad jeho vhradami snad pome upesnit vklad naich mylenek. Do poped vystupuj dva hlavn body. Duffy za prv naznauje, e v na argumentaci je cosi ironickho v tom smyslu, e na jedn stran vychvalujeme potencil modernch vpoetnch technologi, ale na druh stran nejdeme tak daleko, abychom prosazovali ist kvantitativn plnovac systm, tj. systm, kter se obejde bez zprostedkujc funkce cen nebo hodnot. Zd se, e to Duffy povauje za jist stup z pozic dvjch socialistickch ekonom jako byl Lange, kter povaoval nasazen pota za alternativu k jakmkoli trhm.95 Prv te, kdy je
Cockshott, W. Paul and Allin Cottrell Labour value and socialist economic calculation, Economy and Society, vol. 18, no. 1, February 1989, 7199. 95 Va svch rannjch spisech Lange navrhoval jistou variantu trnho socialismu, ale v 60. letech 20. stolet doel k nzoru, e modern potae umouj zcela se obejt bez trhu. Podrobnosti viz Lange, Oskar On the Economic Theory of Socialism, Minneapolis,
94

257

258

u na dohled technologie potebn pro model Langeho typu, Cockshott s Cottrellem doporuuj een, kter se opr o trn mechanismus! Za druh Duffy k, e pokud v naich vahch vychzme ze socialistickho trhu pro spotebn statky, nen rozumn dvod, pro by se jako mtko spoleenskch nklad mla pouvat pracovn hodnota: podle nj by byly vhodnj prost vrobn nklady. Pokud jde o prvn bod, musme zdraznit, e nenavrhujeme, aby se vechny statky a sluby distribuovaly prostednictvm trhu. Uznvme existenci sektoru socilnho zabezpeen (zdravotnictv, kolstv, pe o dti atd.), kde se statky a sluby poskytuj jako zkladn prva spojen s obanstvm (viz kapitola 5). Zde se o rovni a form zabezpeen nerozhoduje pomoc trnch cen, ale prostednictvm demokratick debaty a politiky. Nicmn se vbec neomlouvme za to, e zastvme trh pro mnoho pedmt osobn spoteby. Zkladn rysy naeho trhu spotebnch statk jsou nsledujc. 1. Spotebitel dostvaj pjmy v pracovnch poukzkch, a to bu za vykonanou prci nebo jako pevody. 2. Komodity maj ceny udvan rovn v pracovnch poukzkch; tyto ceny se mohou ponkud liit od skutenho mnostv prce obsaenho v komodit (a tak na komodit oznaenho) v dsledku fluktuac nabdky a poptvky. 3. Kdy spotebitel zskaj statky prostednictvm trhu, zru se na jejich tech odpovdajc mnostv pracovnch poukzek, take nabvn statk je omezeno jejich pjmy (s uritm pdavkem na spotebitelsk vry). Fakticky se kadmu spotebiteli k toto: mte nrok na tak a tak velk pdl disponibiln sociln pracovn doby, kter mete vyut jak se vm zlb. Jak by ml vypadat alternativn ist kvantitativn systm, kter by neml ceny ani hodnoty? Stt mus zadat vchoz zakzku na vrobu spotebnch statk v uritch proporcch. Spotebitel pak zejm maj svobodnou monost zskat v obchodech i skladech cokoli si pej (kadmu podle jeho poteb jak napsal Marx ve sv Kritice gothajskho programu). Jestlie neexistuj ceny, pak nemaj dn vznam ani pjmy a neexistuje dn
Minn.: University of Minnesota Press, 1938, a Lange, Oskar The Computer and the Market, in Charles Feinstein (ed.) Socialism, Capitalism and Economic Growth: Essays Presented to Maurice Dobb, Cambridge, Cambridge University Press, 1967. Langeho argumenty jsme se podrobnji zabvali v Cottrell, Allin and W. Paul Cockshott Calculation, complexity and planning: the socialist calculation debate once again, Review of Political Economy, vol. 5, no. 1, 1993, 73112.

hranice mnostv zbo, kter me jednotlivec zskat. Tak, jak klesaj zsoby nkterch statk, stt prost nad vrobu dalch, piem se zpomal tempo produkce u statk, jejich zsoby stoupaj. To ve sice vypad hezky, ovem jak zabrnit tomu, aby zsoby oblbenho zbo neklesly rychle a na nulu, a kde je vbec njak zruka, e lze udret produkci na rovni potebn k uspokojen pn spotebitel pi omezench danch disponibilnm mnostvm spoleensk pracovn doby? eeno jinmi slovy, jestlie mohou spotebitel dostat cokoli pi nulovch vlastnch nkladech, nepekro celkov objem takov poptvky podle veho celkov produkn monosti spolenosti? A nebude proto praktickm vsledkem situace typu kdo dv pijde, ten dv mele? Proti takovmu kritickmu pohledu se lze dovolvat dvou vc: komunistick hojnosti a odpovdnho, veejnmu zjmu oddanho postoje socialistickho spotebitele. Ovem idea hojnosti ve smyslu dostatku vech zbo pi jejich nulov cen se nm vbec nezd bt dvryhodn. I kdy potme s trvalm zdokonalovnm technologi, nutnost vyrovnvat se s ekologickmi problmy a vyerpvnm surovinovch zdroj, spojen s nutnost podstatn zlepit materiln ivotn podmnky vtiny svtovho obyvatelstva, kter nyn ije v chudob, podle veho vyluuje odstrann ekonomickho nedostatku. A i kdyby socialistit spotebitel byli zcela naplnni obanskm duchem, sprvn postoj prost nesta. Bez uritho nasmrovn vychzejcho z objektivn stanovench socilnch nklad lid nemohou vdt, jak je pimen nebo odpovdn mnostv statk, kter mohou zkonzumovat. Pokud akceptujeme nutnost njakho sociln determinovanho omezovn individulnch spotebitel v zjmu toho, aby celkov spotebn poptvka lid zstala v mezch odpovdajcch danm produknm monostem, jak je alternativa k vyplcen uritch pjm a (nenulovm) cenm spotebnch statk? Stt me rozhodnout, e kad obyvatel dostane svj pdl spotebnch statk, nadit jejich vrobu a pak je distribuovat pmo lidem. Je ale tk vidt, jak by takov systm dokzal adekvtn reagovat na zmny spotebitelsk poptvky v ase, nebo na rozdln preference a priority rznch jednotlivc, domcnost a komun. Pokud maj mt lid uritou (omezenou) monost individuln volby toho, co chtj spotebovvat, neexistuje alternativa k njak form trhu. Svobodn vbr za existence uritho omezen vyaduje, aby alokace statk sammi spotebiteli mla skalrn formu (jakkoli zbo chcete, ale a do urit hodnoty)96 a nikoli formu vektorovou (seznam mnostv jednotlivch zbo, neboli pdl). A vyplcen pjmu pi ne-

Obecnji skalr znamen jedin slo, zatmco vektor je uspodan soubor sel. Tak nap. slo 4,57 je skalrn veliina, zatmco trojice (3,9; 1,2; 6,7) je trozmrn vektor.
96

259

260

nulovch cench zbo je prost zpsobem, jak zavst takov skalrn omezen. Uznn poteby trhu spotebnch statk samozejm neznamen, e je nutno akceptovat nai konkrtn verzi fungovn takovho trhu. To ns pivd k druhmu Duffyho bodu, kter se tk pouvn pracovnch hodnoty jako mry socilnch nklad. Uznvme, e pmoar zaveden pracovn hodnoty jako mry socilnch nklad lze prvem kritizovat. Dvma relevantnmi aspekty tto otzky jsme se zabvali v kapitole 5. Za prv lze argumentovat, e pouit pracovn hodnoty jako jedinho vpoetnho nstroje vede k podhodnocovn omezench prodnch zdroj, kter nelze prost vyprodukovat vynaloenm urit pracovn doby. Za druh, striktn kalkulace na zklad pracovn doby nebere v vahu problematiku asovho profilu vynakldn pracovn doby. Vroba dvou odlinch produkt me vyadovat stejn celkov mnostv pracovn doby, ale rozfzovn prac v relnm ase se me liit. Pokud dochz k takovm diferencm, je teba opt povaovat vpoty na zklad pracovn doby za nepln. V kapitole 5 jsme tak nartli zpsob, jak tyto problmy eit. Do rozpak ns ale uvd Duffyho tvrzen, e namsto pracovn hodnoty by mohly bt vhodnjm nstrojem pro ekonomick vpoty za socialismu prost vrobn nklady. Jak jsem ukazovali v kapitole 8, vrobn nklady v normlnm kapitalistickm smyslu zdaleka nejsou jednoduchou vc. Opraj se o pedpoklad, e podniky existuj jako prvn subjekty fakticky se tm pedpokld soukrom vlastnictv vrobnch prostedk. V socialistick ekonomice neexistuj prost vrobn nklady jako nco danho; jakkoli kandidt na funkci mry spoleenskch nklad mus bt definovn spoleensky a tak se s nm mus tak provdt vpoty. Dokazovali jsme, e pracovn hodnota vytv pro takov vpoty racionln zklad, i kdy mus bt doplnna zpsobem uvedenm v kapitole 5.

V tto sti budeme zvaovat nkter nzory trnch socialist; budeme dokazovat, e trn socialismus m jako cl socialistick politiky vn slabiny. Souhlasme s Pat Devine (Devine, Pat Democracy and Economic Planning, Cambridge: Polity Press, 1988), e trn socialismus nen dnou odvnou novou koncepc pedkldanou socialistickmi teoretiky, ale kodlivm pizpsobovnm se nadvld pravice. Zatmco Gramsci volal po pesimismu intelektu, optimismu vle (tj. tvrdohlavm realismu spojenmu s vnivou oddanost socialistickm clm), trn socialismus 80. let je projevem pesimismu vle, ochromujc ztrty dvry ve schopnost socialismu nabdnout jakkoli skuten vrazn dlouhodob politick projekt. Samozejm se zde nememe podrobn vyjdit ke vem argumentm trnch socialist, kter zaznly v posledn dob. Pro nae ely se soustedme na jeden nedvn pspvek ze Zpadu, text Diane Elsonov, a jedno vystoupen z Vchodu, knihu Abela Aganbegjana.

Diane Elsonov: socializovan trh?

Diane Elsonov ve zmnnm lnku tvrd, e socializovan trh je tet alternativou mezi plnovnm a volnm trhem. Podle naeho pesvden jej nvrh socializovanho trhu in pli velk stupky buroazn ekonomii. Autorka podle veho nekriticky pijm tvrzen Aleca Noveho, e efektivn centrln plnovn je nemon tvrzen, jeho vyvrcen jsme vnovali mnoho sil v pedchozch kapitolch. Konkrtn se domnvme: 1. e pesunem pozornosti z procesu produkce na proces smny Elsonov odsouv do pozad hlavn aspekt marxistick kritiky kapitalismu; 2. e jej socializovan trn systm zachovv vtinu socilnch a vrobnch vztah kapitalismu a e by bylo sprvnj charakterizovat jej jako sttn kapitalismus ne jako socialismus; 3. e by trpl vemi charakteristickmi nestabilitami kapitalismu. Znan st lnku Elsonov je vnovna dokazovn, e skuten kapitalistick trhy jsou velmi vzdleny idelnmu trhu, jak pedpokld vtina zastnc trnho socialismu. Autorka ukazuje, e fungovn trhu vyaduje re1984; Diane Elson, Market Socialism or Socialization of the Market?, New Left Review, no. 172, Nov/Dec 1988, 344; Abel Aganbegyan, The Challenge: Economics of Perestroika, London: Hutchinson, 1988; David Miller, Market, State and Community: Theoretical Foundations of Market Socialism, Oxford: Clarendon Press, 1989. 98 S obranou plnovn vystoupili Ernest Mandel, In defence of Socialist planning, New Left Review, no. 159, Sept/Oct 1986, 538, a trojice autor Nicholas Costello , Jonathan Michie a Seumas Milne, Beyond The Casino Economy: Planning for the 1990s, London: Verso, 1989.

TRN SOCIALISMUS?
Jak jsme ji ekli, dobe si uvdomujeme, e nae argumenty m opanm smrem ne souasn vlna pravicovch nzor zastvajcch trh. Neomlouvme se za to; myslme si, e dnen pravicov mda je myln a e na to lid nakonec pijdou. Vt starosti nm dl fakt, e mnoho autor, kte se hls k socialismu, v prbhu 80. let vyjdilo vn pochybnosti o klasickm socialistickm projektu plnovitho hospodstv a msto toho obhajovali rzn formy trnho socialismu.97 Hlas, kter se stavly proti tomuto trendu, bylo pomrn mlo.98
Viz napklad Alec Nove, The Economics of Feasible Socialism, London: George Allen and Unwin, 1983; Geoff Hodgson, The Democratic Economy, Harmondsworth: Penguin,
97

261

262

ln nklady a spotebu zdroj, e trhy jsou zdka konkurenn, e suverenita spotebitele nen reln, e Sayv zkon nefunguje atd. Sv tvrzen dokld rozshlmi odkazy na nejnovj literaturu. Tato kritika m svou hodnotu, protoe upozoruje na nerelnost formulac jednoznanch zastnc trhu, v lnku m vak podle veho nahradit chybjc koncepci. Ve vech kritikch kapitalistickch trh, na n se autorka odvolv, chyb pojem vykoisovn. Socialismus jako politick hnut nevznikl z nespokojenosti spotebitel s tm, jak byl organizovn trh. Vznikl proto, e kapitalismus je vykoisovatelsk systm, jeho obti usilovaly o npravu. Kapitalismus umouje bohatm, aby vykoisovali prci chudch. Socialismus byl odpovd na vykoisovn nmezdnch pracovnk kapitalisty. Na klasickou marxistickou koncepci vykoisovn se odvolvme v cel na knize. V dnenm kontextu je dleit pipomenout, e jednm z stednch Marxovch cl bylo vyvrcen mylenky, e pinou vykoisovn jsou nedokonalosti ve fungovn trhu. Podle nj vykoisovn naopak vyrst z logiky samotn zbon vroby. Aby to teoreticky dokzal, pijal ulechtil pedpoklad, e se komodity navzjem smuj mrn svm pracovnm hodnotm. To byl idel, kter formuloval nejpokroilej buroazn ekonom David Ricardo. Marx si dobe uvdomoval, e v reln kapitalistick ekonomice bude psobit cel ada faktor, kter komplikuj situaci rozdly v intenzit kapitlu, dl monopoly atd. a kter zabrauj tomu, aby byly ceny mrn pracovnm hodnotm komodit. Nicmn tuto mrnost v 1. dlu Kapitlu pedpokld. Pedpokld, e pi kadm prodeji nebo koupi njak komunity se smuj ekvivalenty. Mna je zaloena na zlatm standardu a pi kadm prodeji nebo koupi je mnostv prce ztlesnn ve zlat rovno jeho obsahu v kupovan komodit. Jinmi slovy, Marx pedpokld, e v procesu smny nedochz k podvdn. Sm vdl, e to ve je v rozporu s fakty e se dlnkm rutinn prodvaj falovan produkty, e jsou izeni pi vplat mzdy ve form zbo (truck system) a tak rznmi pokutami. Ale kvli jasnosti argumentace k: pedpokldejme, e trh je pln spravedliv a j doki, e i tak vede k vykoisovn dlnick tdy. Klem k vykoisovn je podle Marxe zvltn charakter pracovn sly. Pracovn sla je jedinen v tom, e je pro kapitalistu uiten svou schopnost vytvet hodnotu. Pedpokld se, e se pracovn sla prodv jako kad komodita za sv reprodukn nklady. V mnoha ppadech se samozejm prodv za mn, ne in jej reprodukn nklady, napklad tam, kde dlnci jsou tak po st sv pracovn doby zemdlci a nekupuj vechny potraviny na trhu. Ale k vykoisovn dochz i tehdy, kdy se pracovn sla prodv za sv pln reprodukn nklady. Pracovn doba se prodluuje, aby se vytvoila absolutn nadhodnota. Technologie zpsobuje, e se zkladn ivotn poteby zlevuj a tm vytv relativn nadhodnotu. 263

Politickm aspektem tto argumentace bylo vyvrcen tvrzen, podle nich spsu proletaritu pinese poctiv obchodovn, zruen monopol a spravedliv mzdy. Marx naopak dokazoval, e s vykoisovnm me skoncovat pouze zruen nmezdnho systmu. dn reforma si neme dlat nadje na to, e by odstranila antagonismy v samotnm srdci kapitalismu. Ovem to, co Elsonov navrhuje, je prv reforma cen. Elsonov navrhuje rozmanit instituce financovan z veejnch prostedk, kter by stanovovaly cenov normy. Tyto instituce by mly mt k dispozici podrobn daje o nkladech vroby rznch produkt. Na zklad nklad a s pipotenm urit pirky by tak stanovovaly cenov normy pro kadou komoditu. (Zstv nejasn, na jakm zklad by se tyto pirky stanovovaly: byly by mrn zlohovanmu kapitlu, nebo opakovanm [recurrent] nkladm?) Stanovovn tchto cenovch norem, kter zejm nemaj bt zvazn, spolen se zveejovnm daj, na nich jsou zaloeny, se pak nazv socializac trhu. Termn socializovan trh je zavdjc, protoe trhy byly vdy spoleenskmi institucemi. Jsou typickm zpsobem, jakm vstupuj do spoleenskch vztah soukrom individua v epoe kapitalismu. Kdy se slovo sociln spojuje se slovem trh sociln trn ekonomika, socializovan trh, trn socialismus mli bychom se mt na pozoru. Vzhledem k tomu, e vykoisovn by existovalo dokonce i za velmi lechetnch pedpoklad uinnch Marxem, socializovan trh by ho umooval tak. Socializovan cenov normy maj bt pro kupujc i prodvajc pouze indikativn, nikoli zvazn: Cenov a mzdov komise mohou vytvet cenov a mzdov normy a mohou je tak zveejovat, aby umonily kupujcm hldat ceny decentralizovanm zpsobem (Elsonov, uveden lnek, str. 33). Pokud tyto normy trh neakceptuje, pak se mn normy, nikoli trn ceny. Hlavn rozdl mezi socializovanm a normln trhem spov podle veho v tom, e v socializovanm trhu by daov poplatnk hradil st nklad na marketing, kterou by normln nesli kupujc a prodvajc. Meme uinit zvr, e akoli se tento trh mon bude pizpsobovat hladeji ne trh nepodporovan, jeho inky nebudou pli odlin. Jestlie ze podvme na klovou otzku kupovn a prodeje pracovn sly, nvrhy Elsonov vypadaj stejn podezele jako cenov a dchodov politika, kter se pouvala k regulaci vykoisovn v 60. a 70. letech 20. stolet. Cenov a mzdov komise m vytvet normy pro vechny mzdov sazby. Tm se samozejm neru systm nmezdn prce; je to prostedek, jak jej regulovat. Hierarchie mzdovch sazeb, kter byla pedtm vynucovna soukrommi ekonomickmi dohodami, se nyn stv zleitost veejn politiky a je tak legitimizovna sttnm orgnem. Souasn bude cenov a mzdov komise nepochybn dbt na nutnost zajitn ziskovosti jednotlivch odvtv. Zde se 264

dostvme na spornou pdu, protoe urovn mzdovch sazeb ovlivuje mru vykoisovn. Kad pokus zavst vy mzdov normy naraz na odpor zamstnavatel, kad pokus snit je na odpor odbor. Pokud jsou mzdov normy zvazn, skuten mzdov sazby budou urovny pomrem sil zamstnavatel a odbor tradinm zpsobem: cestou stvek, vluk atd. Jedno z opaten, kter navrhuje Elsonov, me vznamn zmnit mru vykoisovn. Jde o mylenku, e vichni oban by mli mt zajitn zkladn minimln pjem bez ohledu na to, zda jsou zamstnni, nebo ne. Tato politika, kterou prosazuj Zelen, je za kapitalistickch podmnek nepochybn v zjmu pracujc tdy. Pokud stvkujc vd, e jejich rodiny budou vdy mt co jst, jejich postaven se tm posl a stvky budou masivnj a spnj. Dopad takovch nepodmnnch socilnch dvek bychom vak nemli peceovat. Diane Elsonov uvd, e je povauje za hol existenn minimum, ze kterho se lze ivit okou, koupit si nkolik pr levnch dn a njak kokosov kobereek na podlahu. Nezn to o mnoho lpe, ne it ze souasnch socilnch dvek. Takov politika by byla hnna stejnmi rozpornmi faktory, jako vechny souasn systmy socilnho zabezpeen: musela by udret lidi naivu, ale nepodrvat pracovn motivaci, ani nevyvolvat velkou daovou zt. Lid maj asto dal zvazky, kter pijali jet v dob, kdy mli prci: hypotky, koup na spltky atd. Ty mohou rychle pohltit sociln dvky, pokud lid jdou do stvky nebo ztrat zamstnn. V kapitalistick zemi jsou nepodmnn sociln dvky uitenou reformou. Napomohly by omezovn chudoby a tdnmu boji. Nedok ovem odstranit zkladn pinu antagonismu mezi tmi, kdo kupuj a prodvaj pracovn slu (Elsonov, citovan prce, str. 30). Akt koup a prodeje pracovn sly je pedehrou k vykoisovn a je nitern antagonistick. Podniky kupujc pracovn slu toti zstvaj prvnmi subjekty, jejich clem je vyuvn pracovn sly k tvorb zisku. Budou prvnickmi osobami s prvem kupovat, prodvat a uzavrat smlouvy. Zkrtka zstanou tm, co Marx oznaoval vrazem ztlesnn kapitlu. Mohou bt vlastnny sttem a platit sttu rok z vynaloenho kapitlu, ale to je nezbav kapitalistickho charakteru o nic vc, ne zesttnn spolenosti British Leyland. Vdy Elsonov navrhuje ustanoven auditora s nzvem regultor veejnch podnik, kter by ml sttu zajiovat pimenou mru vnosu z jeho kapitlu. Tam, kde se pracovn sla nadle kupuje a prodv na trhu, mus dochzet k boji o jej cenu. V kapitalistick ekonomice je konenm regultorem mezd nezamstnanost. V podmnkch pln zamstnanosti vede ekonomick tdn boj ke mzdov inflaci. To lze do urit mry regulovat zvaznou cenovou a pjmovou politikou, ale ist dobrovoln mechanismus, jak popisuje Elsonov, bude pravdpodobn nestabiln. Bu povede k inflaci, s nslednmi tlaky k nvratu k nezamstnanosti, kter by zdisciplinovala pracovn slu, ne265

bo se zane volat po povinn kontrole cen. Spolenost bude postavena ped alternativu kapitalistick nebo socialistick cesty dalho vvoje. Pesn to je alternativa, kter s absolutn jasnost vyvstv v zemch jako je Polsko, Maarsko nebo Rusko v dob, kdy peme tyto dky (roku 1992). Bu se ekonomika navrt k bii nezamstnanosti, bez n neexistuje dn opravdov trh prce, nebo bude postupovat komunistickm smrem a zavede pmou sociln regulaci vroby a pjm. Tm nepoprme, e by typ plnho sttnho kapitalismu, kter navrhuje Elsonov, neznamenal v britskch podmnkch pokrok. Lze na nj nahlet jako na asymptotu, smrem k n se pohybovala britsk sociln demokracie v dobch ped Thatcherovou: skoro pln znrodnn, dobrovoln cenov a pjmov politika, rozshl prva na sociln zajitn. Takov politika by byla mnohem vce v zjmu pracujc tdy, ne nynj rozdlovn podpor. Ze zkuenosti ale vme, e sttn kapitalistick typ spoleenskho uspodn je nestabiln. Zachovv penze, trhy a buroazn rozvrstven pjm vlastn kapitalismu, piem odstrauje nezamstnanost, kter je podmnkou jejich innosti, a souasn oslabuje stt jako prvek buroazn tdn discipliny. Je to pechodn spoleensk forma, kter se mus bu vrtit k soukrommu kapitalismu, jako v Britnii, nebo jt socialistickm smrem. Tot plat v opanm smru. Avak pohyb od plnovan socialistick ekonomiky smrem ke sttn kapitalistick nebo trn socialistick je jednoznan reakn. Vsledkem me bt jedin nestabiln forma, kter bude prostednictvm tdnho boje thnout ke kapitalismu nebo zpt ke komunismu.99 Je ironi, e socializovan cenov agentury Elsonov by mly mt k dispozici takov potaov st a informace o vrob, kter by umonily efektivn pechod k plnovn. Pokud by autorka obhajovala takov agentury jako pechodn stadium na cest k plnovan ekonomice, mohl by to bt dvod k jejich existenci. Avak v souasn svtov situaci, kdy je kapitalismus v ofenzv, se zd bt pravdpodobnj pechod ke kapitalismu. Nvrhy na tet cestu mezi kapitalismem a komunismem budou jen pechodnmi zastvkami na cest k pln restauraci kapitalismu. Vechny trn ekonomiky trp makroekonomickou nestabilitou. Jej dv hlavn formy jsou recese, za n nelze prodat vrobky , co vyvolv nezamstnanost, nebo pevis poptvky, kter vyvolv inflaci. V socialistickch zemch, kter se dnes vracej k trhu, vidme oboj: prudkou inflaci spojenou s miliony lid vyhozench z prce. Elsonov jako kad levicov ekonom si
99 Se zajmavou argumentac v tomto smru pichz N. Scott Arnold (Marx and disequilibrium in market socialist relations of production, Economics and Philosophy, vol. 3, no. 1, April 1987, 2348), kter ukazuje, e trn socialismus je vnitn nestabiln socilnekonomick forma.

266

je jasn vdoma tchto tendenc trnch ekonomik, nenabz ale dn reln een. A u lze ci cokoli proti ekonomickmu systmu, kter fungoval v SSSR ped Gorbaevem, ceny byly stl a nedochzelo k recesm. Sovtsk systm nebyl bez problm, tvrdit to by znamenalo vdom zavrat oi. Ale vechny zmny socialistickho systmu tak, jak jsme ho znali ve 20. stolet, by mly bt krokem vped pro pracujc. To, co obhajuje Elsonov a podobn myslitel v Rusku, je stup od Marxe k doktrnm Adama Smitha.

Aganbegjan: administrativn a ekonomick metody

Argumentace rozvinut zde a v pedchozch kapitolch nm poslou tak jako zklad pro kritiku koncepce sovtsk ekonomick reformy, kterou zformuloval od poloviny do konce osmdestch let 20. stolet Abel Aganbegjan, jeden z klovch ekonomickch poradc Gorbaova. Ve sv ji zmiovan knize o perestrojce se opakovan opr o rozlien mezi administrativnmi a ekonomickmi metodami, piem zdrazuje potebu omezovat prvn a rozvjet druh. Prohlauje, e hlavnm charakteristickm rysem existujcho systmu zen je pevaha administrativnch metod, piem ekonomick metody maj jen druhoad vznam (str. 20) a dokonce tvrd, e podstata perestrojky spov v pechodu od administrativnch k ekonomickm metodm zen (str. 23). Pokud by to prost znamenalo, e je proti svvolnm byrokratickm pkazm (administrativnm) a pro peliv vpoty nklad a vnos (ekonomick), nebylo by o em vst spor. Ve skutenosti ale dochz ke skluzu od tto koncepce k mnohem kontroverznj interpretaci. Za prv, Aganbegjan zejm ztotouje administrativn metody s centrlnm plnovnm jako takovm. Ve svm komenti k centrlnmu plnovn za Stalinovy doby prohlauje, e od zatku 30. let byly ekonomick metody zen omezovny. Obchodovn mezi produknmi jednotkami bylo nahrazeno centralizovanou alokac zdroj a trh se zil (ibid., str. 2122). Zde se ekonomick metodystav proti centralizovan alokaci jako takov. Vci se vyjasuj, kdy vypotv obsah ekonomickch metod: zahrnuj pechod sdruen a podnik k plnmu ekonomickmu tovn (chozrasotu), samofinancovn a samozen, jako i znan poslen role cen, financ a vru (str. 23). Na jinm mst spojuje ekonomick metody se stimulac trnch vztah a poslenm lohy zisku (str. 58). Nakonec navrhuje, aby byl sttn pln dn do starho eleza a nahrazen systmem, v nm podniky a vrobn sdruen budou vypracovvat a schvalovat sv vlastn plny. Ty nebudou podlhat souhlasu dnho vyho orgnu a nebude existovat absolutn dn alokace plnovan prce (str. 112). Pes kladn hodnocen lohy prvnch ptiletek v industrializaci Sovtskho svazu Aganbegjan ve skutenosti ztotouje centrln plnovn 267

s administrativnmi metodami (zastaralmi, svvolnmi, byrokratickmi, neefektivnmi) a na druh stran spojuje ekonomick metody (modern, efektivn pokrokov) se spolhnm se na trn ceny, ziskovost, finann nezvislost podnik a pln zruen centrlnch direktiv. Je mon, e v sovtsk realit bylo centrln plnovn opravdu spojeno s byrokratickou svvol, ale ztotoovn obou je vnou chybou. Ukzali jsme, e centrln plnovn nemus bt svvoln, e je lze naopak provdt na zklad pesn definovanch postup vpotu socilnch nklad. Vynaloili jsme velk sil, abychom ukzali, e spoleensk racionalita tovn na zklad pracovn doby je nadazena racionalit trhu. A e neexistuje nutn souvislost mezi pouvnm rovnovnch trnch cen u spotebnho zbo (kter navrhujeme jako jednu sloku celkovho systmu plnovn) a rozkladem socialistickho vlastnictv tm, e podnikm bude poskytnuta neomezen autonomie. Je jedna vc kat, e podniky maj svobodn jmenovat manaery, demokraticky organizovat svou prci a iniciativn pichzet s nvrhy na nov produkty, a zcela jin vc poadovat, aby jednaly jako nezvisl entity a vypracovvaly sv vlastn plny na zklad signl trhu. Pokud se jim dovol sehrvat druhou z tchto rol, pak demokratick kontrola dn v podniku bude pravdpodobn prvn vc, kter bude odsouzena k zniku. vahy podobn Aganbegjanovm, kter zatuj problm tm, e implicitn ztotouj ekonomickou racionalitu s trnmi procesy, urit ekonomickou reformu socialismu dezorientuj. V poslednch nkolika letech jsme mohli vidt, kam vede tato logika: ke kolapsu vekerho efektivnho ekonomickho plnovn, pdiv inflaci, celkovmu rozpadu ekonomiky, masov nezamstnanosti a nakonec ke triumfu kapitalistick restaurace. Refoma socialismu smrem k trnmu hospodstv byla pro pracujc tdu v postiench zemch bezprecedentn ekonomickou katastrofou. V celosvtovm mtku znamenala znovuobnoven nadvldy tch nkolika kapitalistickch mocnost, kter vldly svtu ped rokem 1917. Na politick rovni vedla k vytvoen situace, v n socialistick hnut a organizovan pracujc tda byly prakticky donuceny vyklidit scnu. Kdy socialismus odeel, jak nadje, krom faismu a socialismu, zstv tm, co nic nemaj? Nic, pokud to nebude socialismus radiklnj, demokratitj a rovnosttj ne cokoli, co zde bylo pedtm, socialismus zaloen na jasnch ekonomickch a morlnch zsadch, kter se nevzd sv integrity ve prospch demoralizujcch mt trhu.

268

Bibliografie
Aganbegyan, Abel The Challenge: Economics of Perestroika, London: Hutchinson, 1988. Arnold, N. Scott Marx and disequilibrium in market socialist relations of production, Economics and Philosophy, vol. 3, no. 1, April 1987, 2348. Aristotle The Politics, Harmondsworth: Penguin, 1986. Bacon, Robert and Walter Eltis Britains Economic Problem: Too Few Producers (2nd edition), London: Macmillan, 1978. Beer, Stafford Brain of the Firm, London: Wiley, 1981. Beer, Stafford Platform for Change, London: Wiley, 1975. Braverman, Harry Labor and Monopoly Capital, New York: Monthly Review press, 1974. Burnheim, John Is Democracy Possible? Oxford: Polity Press, 1985. Cave, Martin Computers and Economic Planning: The Soviet Experience, Cambridge: Cambridge University Press, 1980. Cockshott, W. Paul Application of artificial intelligence techniques to economic planning, Future Computing Systems, vol. 2, 1990, 42943. Cockshott, W. Paul and Allin Cottrell Labour value and socialist economic calculation, Economy and Society, vol. 18, no. 1, February 1989, 7199. Costello, Nicholas, Jonathan Michie and Seumas Milne Beyond The Casino Economy: Planning for the 1990s, London: Verso, 1989. Cottrell, Allin Social Classes in Marxist Theory, London: Routledge & Kegan Paul, 1984. Cottrell, Allin and W. Paul Cockshott Calculation, complexity and planning: the socialist calculation debate once again, Review of Political Economy, vol. 5, no. 1, 1993a, 73112. Cottrell, Allin and W. Paul Cockshott Socialist planning after the collapse of the Soviet Union, Revue Europene des Sciences Sociales, vol. XXXI, 1993b, 16785. Dasgupta, Partha Positive freedom, markets and the welfare state, Oxford Review of Economic Policy, vol. 2, no. 2, Summer 1986, 2536. Devine, Pat Democracy and Economic Planning, Cambridge: Polity Press, 1988. Duffy, Gavan A note on Labour value and socialist economic calculation, Economy and Society, vol. 18, no. 1, February 1989, 100109. Durrett, Charles and Kathryn McCamant, Cohousing: A Contemporary Approach to Housing Ourselves, Berkeley, Ca.: Habitat Press, 1989. Elson, Diane Market Socialism or Socialization of the Market? New Left Review, no. 172, Nov/Dec 1988, 344. Engels, Frederick Anti-Dhring: Herr Eugen Dhrings Revolution in Science, Moscow: Foreign Languages Publishing House, 1954. Farjoun, Emmanuel and Moshe Machover Laws of Chaos, London: Verso, 1983. Finley, Moses Democracy Ancient and Modern, New Brunswick, NJ: Rutgers

University Press, 1973. Fukuyama, Francis The End of History and the Last Man, New York: Free press, 1992. Genovese, Eugene D. The Political Economy of Slavery, New York: Pantheon Books, 1965. Granick, David Job Rights in the Soviet Union: Their Consequences, Cambridge: Cambridge University Press, 1987. Gregory, Paul Socialist and Nonsocialist Industrialisation Patterns: A Comparative Appraisal, New York: Praeger, 1970. Hahn, Frank Equilibrium and Macroeconomics, Oxford: Basil Blackwell, 1984. Harner, M. The ecological basis for Aztec sacrifice, American Ethnologist, vol. 4, 1977, 11735. Held, David Models of Democracy, Stanford: Stanford University Press, 1987. Hodgson, Geoff The Democratic Economy, Harmondsworth: Penguin, 1984. Kalecki, Michal Theory of Economic Dynamics, New York: Monthly Review Press, 1965. Keynes, J. M. The General Theory of Employment, Interest and Money, London: Macmillan, 1936. Lane, David Soviet Economy and Society, New York: New York University Press, 1985. Lange, Oskar On the Economic Theory of Socialism, Minneapolis, Minn.: University of Minnesota Press, 1938. Lange, Oskar The Computer and the Market, in Charles Feinstein (ed.) Socialism, Capitalism and Economic Growth: Essays Presented to Maurice Dobb, Cambridge, Cambridge University Press, 1967. Lavoie, Don Rivalry and Central Planning, Cambridge: Cambridge University Press, 1985. Leijonhufvud, Axel Information and Coordination, Oxford: Oxford University Press, 1981. Lenin, V. I. Collected Works, vol. 25, Moscow: Foreign Languages Publishing House, 1964. Lubeck, O., Moore, J., and Mendez, R. A benchmark comparison of three supercomputers, Computer, vol. 18, no. 12, December 1985. Mandel, Ernest In defence of Socialist planning, New Left Review, no. 159, Sept/Oct 1986, 538. Marx, Karl The Poverty of Philosophy, London: Lawrence and Wishart, 1936. Marx, Karl The First International and After (Political Writings, Volume 3, ed. D. Fernbach), Harmondsworth: Penguin, 1974. Marx, Karl Capital, Vol. III, Moscow: Progress Publishers, 1971. Marx, Karl Capital, Vol. I, Harmondsworth: Penguin, 1976. Marx, Karl and F. Engels The German Ideology, New York: International Publishers, 1947. Marx, Karl and F. Engels Selected Works. London: Lawrence and Wishart, 1970.

269

270

Miller, David Market, State and Community: Theoretical Foundations of Market Socialism, Oxford: Clarendon Press, 1989. Nove, Alec The Soviet Economic System, London: George Allen and Unwin, 1977. Nove, Alec The Economics of Feasible Socialism, London: George Allen and Unwin, 1983. Nove, Alec Markets and Socialism, New Left Review, no. 161, Jan/Feb 1987, 98104. Pugh, W., et al. IBMs 360 and Early 370 Systems, Cambridge, Mass.: MIT Press, 1991. Ricardo, David Principles of Political Economy and Taxation, Cambridge: Cambridge University Press, 1951. Sedgewick, Robert Algorithms, London: Addison-Wesley, 1983. Smith, Adam The Wealth of Nations, Harmondsworth: Penguin, 1970. Smith, Keith The British Economic Crisis, Harmondsworth: Penguin, 1984. Ste. Croix, G. E. M. de The Class Struggle in the Ancient Greek World, Ithaca, NY: Cornell University Press, 1981. Stalin, Joseph Economic Problems of Socialism in the USSR, New York: International Publishers, 1952. Thucydides History, II (ed. P. J. Rhodes), Warminster: Aris & Phillips, 1988. Tribe, Keith Land, Labour and Economic Discourse, London: Routledge & Kegan Paul, 1978. Varga, Richard S. Matrix Iterative Analysis, Englewood Cliffs, NJ: Prentice-Hall, 1962. White, Lynn Medieval Technology and Social Change, Oxford: Clarendon Press, 1962. Wolcott, Peter and Seymour Goodman High speed computers in the Soviet Union, Computer, Vol. 21, No. 9, September 1988, 3241.

Poznmka pekladatele
Prvn verze pekladu tto knihy s nzvem Smrem k novmu socialismu, jejmi autory jsou skott ekonomov W. Paul Cockshott a Allin Cottrell, vznikla od podzimu 2002 do jara 2003 jako podklad pro diskusi v obanskm sdruen Socialistick kruh. Tato verze byla zveejnna na webovch strnkch sdruen www.sok.bz. Diskuse, nkdy velmi iv a dodnes neukonen njakm jednotnm zvrem, se pochopiteln soustedily na obsahovou strnku socialistickho projektu pedkldanho v knize. V mnoha ppadech ale pisply k vyeen problm pekladu. Chci proto vyjdit svj dk vem astnkm dosavadnch diskus, zejmna pak Petru Goevovi, kter mi pomohl vyjasnit adu ekonomickch pojm a termn. Originl knihy vyel pod titulem Towards a New Socialism v roce 1993 ve vydavatelstv Spokesman v anglickm Nottinghamu. Na zklad zmnn debaty o vcnch problmech socialismu zformuloval Socialistick kruh srii otzek, kter zaslal autorm knihy s prosbou o vyjden. Autoi odpovdli textem tvocm vod k tomuto eskmu vydn. Pvodn verze eskho pekladu prola ped tmto kninm vydnm reviz. Nzev knihy byl pitom pozmnn na Kybersocialismus, co podle pevldajcho nzoru lpe odpovd jejmu obsahu a zamen. Vydn tohoto pekladu me pispt k pokraovn a prohlouben diskuse o socialismu v esk spolenosti. Zjemce o ni mohu opt odkzat na webov strnky Socialistickho kruhu. Bude teba jen uvtat, kdy z diskuse vzejdou tak podnty k dalmu zkvalitovn peklad dl s politickou a sociln vdn tmatikou do etiny. Jsem pesvden, e nynj esk peklad knihy tlumo adekvtn mylenky anglickho originlu. Nepochybuji ale, e by se na nm dalo leccos dobruovat. Nicmn as b a o peklad a ppadn vydn si doslova k ada pozoruhodnch text rznch autor azench ke svtov levici. Jejich dla by bylo teba tlumoit esk veejnosti pokud mono co nejjasnji a nejzetelnji, v podob ides claires et distinctes, jak d kritrium, je formuloval Ren Descartes u skoro pes tymi stoletmi a kter urit peije dnen postmodern zmatky. Rudolf Pevrtil, prosinec 2005

271

272