Spolenost vdn jako teoretick koncept

ARNOT VESEL* Centrum pro sociln a ekonomick strategie, Fakulta socilnch vd, Univerzita Karlova, Praha

The Knowledge Society as a Theoretical Concept Abstract: The aim of this article is to review the strengths and weaknesses of the theoretical concept of the knowledge society. In the first part of the article the basic idea of the knowledge society is briefly sketched. The second part explores the roots of the concept grounded in the theories of the post-industrial and the information societies. The third part offers an outline of the basic features of the knowledge society. In the fourth part, current attempts at re-defining the knowledge society are discussed. In the fifth and final part, the author addresses the concepts weak points and suggests a new concept of a society of intensified knowledge processes as more appropriate. Sociologick asopis, 2004, Vol. 40, No. 4: 433446

Spolenost vdn je jeden z hlavnch teoretickch proud souasnch modernizanch teori. Vzhledem k tomu, e je tento koncept asto transformovn do praktick veejn politiky a je zkladem cel ady strategickch dokument, je mu v CESES vnovna vjimen pozornost. K tomuto modernizanmu konceptu je vak teba pistupovat s kritickou reflex a velkou opatrnost. Spolenost vdn zan bt ivotaschopnm konceptem pouze tehdy, kdy je okysliena o v tto souvislosti asto opomjen atributy, jako je sociln kapitl, sociln st nebo (poznvac) kultura. To tak dokld platnost teze o nutnosti plurality teoretickch koncept pi zkoumn monch budoucnost.

Zkladn idea konceptu spolenost vdn Sociologov i vzkumnci z dalch socilnvdnch discipln shledvaj tradin vkladov rmce za stle mn vhodn pro studium souasnch spolenost. Podle mnohch, ne-li vtiny souasnch sociolog, ijeme ve svt, kter nevykazuje pli podobnost se svtem, kdy vznikaly prvn velk spoleensk koncepce v dlech Marxe, Comta i Durkheima. Nae doba je charakterizovna diskontinuitou s pedchoz rou, co nutn vede k poteb podstatn upravit nae teoretick vchodiska:
* Vekerou korespondenci poslejte na adresu: PhDr. Arnot Vesel, Ph.D., Centrum pro sociln a ekonomick strategie, Fakulta socilnch vd Univerzity Karlovy, Celetn 20, 116 36 Praha 1, e-mail: veselya@mbox.fsv.cuni.cz. Sociologick stav AV R, Praha 2004
433

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2004, Vol. 40, No. 4

Mme-li odpovdajcm zpsobem pochopit povahu modernity, musme se, jak zdrazuji, vymanit z existujcch sociologickch perspektiv ... Musme vysvtlit zcela neobvyklou dynamiku a globalizujc rozsah modernch instituc a vysvtlit podstatu jejich nespojitost s tradinmi kulturami [Giddens 2003: 23]. Z tohoto popudu vznikla ve druh polovin dvactho stolet nepebern ada teoretickch koncept souasn spolenosti, mnoho z nich s pedponou post i neo, ppadn s pvlastkem nov nebo pozdn. Nutno ci, e dn koncept nezskal jednoznanou podporu tak, aby pesvdiv nahradil odchzejc industriln spolenost. Mnoho autor navc neodolalo pokuen k vytvoen atraktivn znjcho nzvu (spolenost volnho asu, spolenost proitku a mnoho dalch), kter vak zjevn zachycuj pouze dl aspekty dnen spolenosti. Je velmi nepravdpodobn, e se vbec kdy poda vytvoit termn, kter by v nkolika slovech zachytil vechny podstatn rysy dnen komplexn a rozporupln spolenosti. Pokusy o odhalen novho axilnho principu kontrastujcho nov sociln d s dem industrilnm vak neutichaj. Termn spolenost vdn (knowledge society), kter se stal v tto diskusi jednm z nejuvanjch, ale tak nejmn jednoznanch pojm, je poteba chpat prv v tomto kontextu hledn klovch rys spolenosti, ve kter ijeme, nebo jej pchod pozorujeme. Zkladn mylenku spolenosti vdn bychom mohli shrnou takto: zatmco zkladnmi konstitutivnmi prvky modern spolenosti byl fyzick kapitl, mnostv lidsk prce a prmysl (odtud pak pojmenovn prmyslov nebo kapitalistick spolenost), v souasn dob jsme svdky transformace ke spolenosti, ve kter se klovm faktorem produkce stv vdn, dsledkem eho se nsledn zsadn mn i veker spoleensk instituce. Termn spolenost vdn byl a je uvn v mnoha rznch kontextech a z rznch dvod, v dsledku eho trp znanou vgnost. Za prv je termn spolenost vdn velmi asto uit jako metafora i zasteujc pojem, nikterak dle nespecifikovan. Za druh se asto tohoto pojmu uv nikoli analyticky, ale normativn jako cle, ke ktermu by mla spolenost smovat a o kter by mla usilovat [nap. European Commission 1997]. Teprve za tet se pojmu uv jako soubornho termnu pro oznaen typu spolenosti, ve kter se vdn stv dominantn produktivn silou a kter m nsledn tak dal specifick aspekty. Akoli se v tto stati pidruji tetho uit tohoto pojmu, je teba mt na zeteli, e v mnoha ppadech je v jedn prci sluovno analytick a normativn pojet. I kdy se omezme na prce, kter se sna objektivn analyzovat trendy souasn spolenosti a specifikovat mnc se roli vdn v nich, musme elit znan disciplinrn rozttnosti a terminologickmu zmatku, kdy stejn problmy jsou pojednvny pod rznm nzvem a naopak kdy se pod termnem spolenost vdn analyzuj velmi odlin jevy. Doposud se napklad vede znan izolovan diskuse o sociologickch, ekonomickch a technologickch aspektech spolenosti vdn, jakkoli je zejm, e tyto ti pohledy se vzjemn dopluj a mly by se vzjemn inspirovat. Krom spolenosti vdn se tak asto ve velmi pbuznm duchu, ale v jinm kontextu uv i termn ekonomika zaloen na znalostech (knowledgebased economy [nap. OECD 1996]), ekonomika taen znalostmi (knowledge-driven
434

Arnot Vesel: Spolenost vdn jako teoretick koncept

economy [nap. Innovation 2000]), znalostn ekonomika (knowledge economy [nap. Houghton, Sheehan 2000]), ppadn uc se spolenost (learning society [nap. Ranson 1994]). Nesta tedy pouze sledovat vvoj teori odkazujcch na spolenost vdn, ale je teba analyzovat i velmi pbuzn koncepce, skrvajc se ovem pod velmi rznorodmi nzvy. Vzhledem k rozttnosti diskuse, vgnosti pojmu a neuviteln rznorodosti problm diskutovanch v souvislosti se spolenost vdn nen mon hovoit o specifickch kolch nebo mylenkovch proudech, stejn jako nen eln kontrastovat rzn vymezen a definice spolenosti vdn. V souasn dob lze nejlpe pochopit spolenost vdn jako znan rozvolnn teoretick koncept popisu souasn spolenosti, kter eklekticky a kriticky erp z mnoha ideovch zdroj (zejmna z teori postindustriln spolenosti, informan spolenosti, ekonomiky zaloen na vdn a sociologie vdy a vdn). Nejefektivnjm piblenm konceptu spolenosti vdn se tak zd bt rozbor mylenkovho vvoje, kterm tento koncept proel bhem poslednch tyiceti let s poukazem na zmnu v tmatech i v nhledu na n. Podle mho nzoru meme uvaovn o vdn jako rozhodujcho spoleenskho principu rozdlit do tchto etap: a) prototeorie spolenosti vdn teorie postindustriln a informan spolenosti; b) prvn specifikace spolenosti vdn; c) souasn redefinice spolenosti vdn.

Ideov pedchdci konceptu spolenosti vdn prototeorie Bezprostednm mylenkovm pedchdcem konceptu spolenosti vdn jsou teorie post-industriln spolenosti, a to pedevm v prci Daniela Bella [Bell 1967, 1973]. Podle Bella prochz svt druhou modernizan transformac charakterizovanou rozvojem slueb, teoretickho vdn a vdeckou racionalitou pronikajc ekonomickou, sociln i politickou sfrou. Prvnm znakem post-industriln spolenosti je, e vroba, resp. produkce komodit pestv bt dominujc innost pracovn sly a je stle vce nahrazovna zamstnnmi v sektoru slueb. Odlinm aspektem tchto povoln je, e vyaduj spe symbolick ne manuln schopnosti, a tedy tak znalosti namsto fyzick sly. Podle Bella bude vdn zaruovat spch a moc tak, jako to v industriln spolenosti zaruovalo vlastnictv kapitlu. Pjde ovem o specifick typ vdn vdn teoretick, tj. abstraktn a do znan mry kodifikovan, kter me bt aplikovno ve velmi rozlinch situacch. Podle Bella k zkladnm objevm a inovacm dnes ji nedochz nhodou, jako tomu bylo povtinou dve, ale pouze na zklad rozshlch teoretickch znalost, kter jsou do znan mry kodifikovny. Teoretick vdn je tak axilnm principem post-industriln spolenosti osou, o ni se opraj nov technologie a ekonomick rozvoj. Mn se tak vznam spoleenskch aktr. Zatmco tovrna jako msto produkce komodit byla ztlesnnm industriln spolenosti, univerzity, jako hlavn msto tvorby teoretickho vdn, se stvaj klovou instituc nov vznikl spolenosti (a nikoli byrokracie, jak se domnval Weber).
435

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2004, Vol. 40, No. 4

Termn postindustriln spolenosti zaal bt koncem sedmdestch let vytlaovn koncepcemi informan spolenosti, kter vznikaly ji od 60. let a vrcholily v 80. letech minulho stolet. Toffler [1980], Nora a Minc [1980], Masuda [1981] a mnoho dalch dosplo k nzoru, e informan technologie uruj charakter sociln struktury novch spolenost a e informace se stvaj klovm strategickm zdrojem, na nm tyto spolenosti zvisej. Ti, kte k nim maj pstup a umj s nimi zachzet symbolit analytici [Reich 1995] se stvaj novou elitou, stejn jako byli prmyslov magnti ldry odchzejc industriln epochy. Tofflerovi dokonce hovo o supersymbolick ekonomice, kde stle vce a vce prce spov v symbolickch procedurch duevn prci a kde miliony lid nedlaj nic jinho, ne e uvdj do pohybu informace nebo generuj vce informac [Toffler, Tofflerov 2001: 51]. Koncepty postindustriln a informan spolenosti se staly bezprostednmi pedchdci konceptu spolenosti vdn, kter se vak vi nim vymezoval vtinou kriticky. Za prv bylo argumentovno, e dnen spolenosti nejsou post-industriln ve smyslu padku prmyslu i vroby na kor sektoru slueb. Nezpochybniteln zmny ve struktue zamstnanosti ve prospch slueb neznamenaj tak zmenen ekonomick vhy prmyslovho sektoru. Analzy ukazuj, e prmyslov sektor neztratil na svm vznamu v produkci ekonomickho bohatstv, menho nap. podlem na hrubm domcm produktu danho sttu, kter zstv piblin konstantn [Stehr 1994: 130]. Prmyslov vroba je nadle klov, avak m zcela jinou podobu ne dve. Pojem informan spolenost byl zase kritizovn za to, e implikuje omezen pohled na transformaci souasn spolenosti. Informan revoluce, tj. exponenciln nrst objemu penench informac v relnm ase umonn novmi informanmi a komunikanmi technologiemi je pouze vrcholem ledovce. I kdy nepodlehneme technologickmu determinismu vyjdenmu v mnoha teorich informan spolenosti (by ne ve vech), termn informace zamluje podstatu souasnch zmn: To, o co jde, je vce ne informace: je to vdn, kter obsahuje kognitivn schopnosti, uen, kulturn vzorce, porozumn, i jednm slovem: lovka [Rodrigues 2002: 1]. Zsadn rozdl mezi informac a vdnm vede tak k zsadnmu rozdlu v teoretickch vchodiscch. Vdn uschopuje ty, co ho vlastn, k intelektov nebo manuln innosti, zatmco informace m podobu strukturovanch a formtovanch dat, kter zstvaj pasivn a neinn do t doby, ne jsou uita tmi, kte maj vdn k jejich interpretaci [David, Foray 2002: 12]. Zsadn rozdl vynikne, pokud zvme zpsoby, ktermi lze pedvat vdn a informace. Zatmco nklady na replikaci i transmisi informace se dky ICT (informanm a komunikanm technologim) bl nule, reprodukce vdn je mnohem sloitj a nkladnj proces, protoe kognitivn schopnosti nen jednoduch explicitn vyjdit a pedat druhm. Z tohoto dvodu tak koncepty spolenosti vdn vnuj mnohem vt pozornost lidem ne technologim a vtinou obsahuj vraznou lidskou dimenzi. Ukazuj nikoli odlidtnou, technokratickou spolenost, zenou umlou inteligenc, ale spolenost, kter zakld svj rozvoj na lidskch zdrojch, na lidskm potencilu a nein lovka objektem, nbr subjektem jednn [Provaznk et al. 1998: 205].
436

Arnot Vesel: Spolenost vdn jako teoretick koncept

Vznik konceptu spolenosti vdn a hlavn rysy spolenosti vdn Za zakladatele konceptu spolenosti vdn (knowledge society) je povaovn Peter Drucker, kter tohoto pojmu uil jako prvn v prci The Age of Discontinuity [Drucker 1969], a rozvinul v mnoha pozdjch pracch [Drucker 1994, 1998, 2001]. Teprve v devadestch letech vak vznikly prce, kter se pokusily koncept spolenosti vdn vymezit komplexn. V tomto ohledu byla jedinenm pspvkem prce Nica Stehra Knowledge Societies [Stehr 1994]. Tma spolenosti vdn jako stedn koncept se vak objevilo i v dalch koncepcch [nap. Bhme 1997, Willke 2000]. Socilnvdn diskurz tto doby byl vznamn ovlivnn novm pohledem na ekonomickou roli vdn a vznikem konceptu na znalostech zaloen ekonomiky. Diskuse vak zdaleka nebyla redukovna na produktivn aspekt vdn. Tak nap. podle Willkeho je pro spolenost vdn typick (na rozdl od spolenosti modern), e vechny funkn oblasti dnen spolenosti jsou zvisl na vdn: Vdn neprodukuje a vdecky jej neuv pouze vdeck systm, ale takka vechny funkn systmy spolenosti vytvej a vyuvaj vdn pro svou reprodukci. Stejn jako vdeck systm jsou na urit vdn odkzny i hospodsk, prvn a zdravotn systm, aby vbec mohly fungovat. [Willke 2000: 247]. Spektrum tmat sledovanch v konceptu spolenosti vdn tak bylo a je nesmrn irok. Stehr [Stehr 1994] se napklad ve sv prci krom zvyujc se ekonomick hodnoty vdn a mnc se profesn struktury zabv procesem scientizace, transformac politickho systmu, rstem role expertizy a expert i kehkost (fragilitou) spolenosti vdn. Akoli je draz obvykle kladen na roli vdy v souasn spolenosti a ekonomice, velkm pnosem koncept spolenosti vdn bylo odkryt pojmu vdn a zahrnut jeho rozmanitch forem (vetn tzv. nevyslovenho vdn tacit knowledge) do analz. Tm se ovem jen roziuje okruh sledovanch tmat. Dle se pokusm strun shrnout pouze ta z nich, kter se nejastji vyskytla v souvislosti s obhajobou vzniku spolenosti vdn a kter dobe ilustruj podobnosti i odlinosti s pedchozmi teoretickmi koncepty (podrobnji viz [Vesel 2003]). Prvnm okruhem faktor pedznamenvajcch spolenost vdn jsou technologick zmny (tady argumentace navazuje na teorie informan spolenosti). Pro spolenost vdn je typick vytven infrastruktur druhho du informanch a komunikanch technologi, kter se od infrastruktur prvnho du (silnin, eleznin a telefonn st) odliuj tm, e umouj mnohem rychlej, rozshlej, levnj a efektivnj globln vmnu informac a vdn [Willke 2000: 248]. Zavdn novch ICT mnohonsobn zrychlilo a zlevnilo pstup k vdn a informacm a tak operace vyadujc dve dlouhotrvajc sil mnoha lid. Vpoetn vkon pota se pitom dosud zvyuje v souladu s tzv. Mooreovm zkonem, tj. zdvojnsobuje se v prbhu 18 msc a 2 let. Za tvrt stolet klesly nklady na posln jednoho trilinu bit dat ze 150 000 $ na 20 cent [Dahlman, Aubert 2001: 29]. Na rozdl od industriln spolenosti se tak prostor a as stvaj irelevantnm omezenm produkce. Rychl zavdn infrastruktur druhho du m mnohaetn dsledky. Koncepty spolenosti vdn pitom poukazuj pedevm na vznamn usnadnn produkce a roziovn novch poznatk. Na rozdl od teori informan spolenosti
437

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2004, Vol. 40, No. 4

a teori nov ekonomiky [nap. Zlatuka 2000] se tolik nezdrazuje pedpokldan rst produktivity prce a vznik digitln ekonomiky, ale nov ICT jsou chpny pedevm jako historicky ojedinl nstroj transmise vdn, umoujc dosud nevdanou komunikaci a pedvn vdn mezi lidmi na opanch koutech planety. Druhm faktorem jsou vrazn zmny v ekonomick struktue (tady diskuse navazuje na koncept ekonomiky zaloen na vdn). Je zejm, e vzrst procento vrobk, kter jsou relativn nenron na suroviny, avak vyaduj rozshl knowhow. U modernch produkt se cena vrobk m dl vce odvj nikoli od ceny surovin a prce (jako ve spolenosti industriln), ale od vdn, kter bylo k vrob zapoteb. Ve sttech, jako je USA, je produkce men na tuny stejn jako ped stoletm, reln HDP podle cenov hodnoty je vak a dvacetkrt vy [Neef 1998: 5]. Hlavnm dvodem je pesun z materilnho zbo na nehmotn zvyujc se vdomostn obsah na kor surovin a energie. Hmotn vrobky v sob obsahuj vce vdomost, nap. automatick praka obsahuje software potajc sprvnou teplotu vody. Willke nap. tvrd, e ji vrobn nklady procesoru 486 se pohybovaly okolo 100 dolar, zatmco jeho prodejn cena inila bezmla 500 dolar. To znamen 400% vnos z vdn [Willke 2000: 255]. Hodnota vrobku se pak dle navyuje nvrhem, reklamou, marketingem, poradenstvm atd. Jet vraznj a pesvdivj je propozice o narstajcm podlu vdn na kor surovin samozejm ve slubch. Vdy to, co platme u doktora i prvnka, je prv jejich vdn. Tetm vraznm trendem jsou vrazn promny profesn struktury a trhu prce (v tomto aspektu navazuje na post-industriln teorie). Technologick zmny umouj vyrobit stejn mnostv vrobk-komodit s tetinou pracovn sly, ne kter bylo poteba v padestch letech 20. stolet [Offe 2000: 194]. Zvyovn produktivity prce vede ke sniovn poptvky po pracovn sle, a to pedevm v zemdlstv a prmyslu. Oproti post-industrilnm teorim vak zastnci spolenosti vdn nepovauj tradin dlen na zemdlstv, prmysl a sluby za uiten, protoe toto nek nic o typu a kvalifikan nronosti provdn prce. Stejn tak analza, zaloen vhradn na potu profes, zastr velmi podstatn zmny ve form, rozsahu a mnostv prce, ke kterm dochz uvnit jednotlivch sektor. Pedevm jde o skutenost, e prce v prmyslu vyaduje na pracovncch m dl vy kvalifikaci a m pln jinou povahu, ne mla v dob modern. Tehdy byla zaloena pedevm na zkuenostech a znalosti emesla, zatmco dnes vyaduje rozshl systematick vdn a nelze si vystait s praktickou zkuenost. Dleit je, e se stle zvyuje poet profes s vysokou sloitost prce. V tto souvislosti se hovo o tzv. vdomostnch pracovncch.1 Podle metodiky a dat z vzkumu IALS (International
1 Okolo definice tohoto termnu nepanuje shoda [pehled viz OECD 2001:107]. Vdomostn pracovnci mohou bt vymezeni jako lid, kte pracuj v uritch sektorech, nebo jako pracovnci s uritmi kompetencemi i kvalifikacemi. OECD s vyuitm dat z IALS vytvoila novou klasifikaci zaloenou na povoln (occupation) a innostech, kter pracovnk nejastji vykonv. Za vdomostnho pracovnka je povaovn lovk, kter je zamstnn jako bl lmeek, je vysoce kvalifikovn (high-skilled) a vykonv sadu kol, kter se to okolo vytven a zpracovn informac (ten, psan, potn). Toto omezen na bl lmeky je vak problematick. Viz dal odstavec.

438

Arnot Vesel: Spolenost vdn jako teoretick koncept

Adult Literacy Survey) in vdomostn pracovnci 18,6 % z pracovnho trhu OECD a poptvka po nich stle roste [OECD 2001: 107]. Obecn plat, e m vysplej zem, tm vy zastoupen tto skupiny pracovnk (nejvce vdomostnch pracovnk ze zemch zastnch v IALS m vdsko 25,5 %, nejmn Polsko 6,4 %). Podle Druckera [Drucker 2001] z vdomostnch pracovnk nejvce roste poptvka po profesi tzv. vdomostnch technolog. To jsou lid, kte sice do znan mry vykonvaj manuln prce, vyadujc ovem rozshl teoretick znalosti, kter lze zskat jen formlnm vzdlvnm, nikoli pouhm vyuenm. Pkladem mohou bt potaov technici, zdravotn sestry, laboranti i fyzioterapeutov. Dlc linie nen ji jako dve mezi manuln a nemanuln prac i v ekonomickm sektoru, ale v rovni kvalifikace a poadovanch kompetenc. Vzrstajc vha vdn a zmny profesn struktury se nsledn projevuj i ve zmnch struktury sociln. Straj se rozdly mezi tdami a vrstvami, kter spovaly na kapitlu, a stle vce se objevuj rozdly, kter spovaj ve vzdln a kvalifikaci. Rozdl v riziku nezamstnanosti mezi nekvalifikovanmi a vysoce kvalifikovanmi pracovnky se dle prohlubuje. Willke [Willke 2000: 256] oekv diferenciaci sociln struktury do t st. Horn segment (okolo dvaceti procent prceschopnho obyvatelstva) tvo opravdov pracovnci spolenosti vdn, kte jsou globln mobiln, bude po nich veobecn poptvka a nebudou mt dn problm s nalezenm zamstnn. Prostedn segment tvo 60 % prceschopnho obyvatelstva, kter bude vysoce profesionalizovno, bude nuceno se permanentn vzdlvat, kter vak bude tak podlhat rychlm zmnm v poadavcch na kvalifikace, take se me stt, e cel skupiny lid se kvli zmn technologie propadnou do spodnho segmentu. Spodn segment podle Willkeho bude tvoit asi 20 % prceschopnho obyvatelstva, kter se se spolenost vdn nikdy nesrovn a zstane odkzno na sociln transfery. Ji z toho, co bylo eeno, vyplv, e koncepty spolenosti vdn sice siln erpaj z pedchozch teoretickch zdroj, avak maj daleko do optimistick teze pedpokldajc, e nov technologie, informace a vdeck poznn povedou k een souasnch palivch spoleenskch problm. Spolenost vdn nen spolenost programovanou, jak se obvali teoretici v edestch letech minulho stolet, ale naopak spolenost rizikovou, nejistou, kehkou a tko iditelnou [Hansson 2002, Stehr 2001]. Vdn uschopuje individuln aktry k akci, avak prv toto rozptlen schopnosti individuln jednat a ovlivovat svou budoucnost vede k zhorujc se monosti spolen kolektivn akce: modern spolenosti nejsou politicky kehk a sociln nestl, protoe jsou liberlnmi demokraciemi, ale protoe jsou spolenostmi vdn [Stehr 2001: 91].

Souasn redefinice spolenosti vdn Koncept spolenosti vdn tak, jak byl formulovn v prci Stehra, Bhmeho a Druckera a dalch, el nkolika podstatnm nmitkm a v poslednch nkolika letech bylo mono pozorovat pokusy o jeho redefinici. Souasn debata o spole439

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2004, Vol. 40, No. 4

nosti vdn je pitom ovlivnna zejmna tmito posuny v socilnvdnm uvaovn: dynamickm pojetm vdn v teorich reflexivn modernizace; novm pohledem na produkci vdn a drazem na sociln a kulturn kontext, ve kterm probh; novmi poznatky o vzniku inovac. Koncept spolenosti vdn od potku elil nmitce, e vdn neme bt diferencujcm defininm znakem, protoe to mlo vdy v lidskch spolenostech zsadn dleitost a vechny spolenosti se v njakm smyslu zakldaj na vdn. Ji paleolitick spolenost byla podle vech standard zaloena na vdn, jak lze dokzat rozshlmi nlezy demonstrujcmi vborn znalosti chovn zvat, materil, symbolick komunikace a dokonce medicny [Smith 2000: 3]. Reakc na tuto nmitku bylo tvrzen, e vdn hraje v dnen dob kvantitativn vt roli ne kdykoli ped tm. Nicmn argument o relativnm nrstu vdn per se je nepesvdiv. Akoli je zejm, e jist typ vdn lze do jist mry kumulovat bhem asu (z tohoto hlediska m lidstvo k dispozici stle se zvtujc zsobu vdeckch poznatk), pokud jde o sumu vdn vytvejc ekonomickou hodnotu, nen zejm, e jeho objem se vrazn zvtil [Lundvall 2000: 126]. Mnoho vdn bylo ztraceno bhem kreativn destrukce a v dnen dob vdn a dovednosti podlhaj zastarvn a znehodnocovn jako nikdy v minulosti, take rst vdn zdaleka nemus bt tak dramatick. Velmi ilustrativn tuto tezi zachytil Evers [Evers 2000: 8]:
Globalizace pin nejen velk nrst toho, co vme, ale tak o to vt nrst ignorance, tj. znalost o tom, co jet nevme. Jestlie na jedn stran skuten smujeme smrem ke spolenosti vdn, stejn tak se stvme m dl vce nevdommi (ignorant). Pokad, kdy je spn zavren vzkumn projekt, vznik cel ada novch, dosud nepoloench otzek.

Argument, e rst vdn je zrove i rstem nevdn, je zcela v souladu s teori reflexivn modernizace Ulricha Becka [Beck et al. 1994]. Podle nj modern vdeck poznn a vy erudice spoleenskch aktr nevede ke zlepen reflexi socilnch podmnek sv existence a nsledn schopnosti mnit je v kontextu tohoto vdn tak, jak to v duchu optimistick osvcensk hypotzy pedpokldaly postindustriln teorie. Proto tak v tto souvislosti mluv nikoli o reflexi (tj. modernm vdeckm poznn), ale o reflexivit, tj. vdn, kter se rozvj nap vdeckmi, estetickmi a etickmi formami vdn v reakci na tlak nezamlench dsledk modernizace [Mller 2002: 137]. Reflexivita modernho socilnho ivota jako zkladn konstitutivn prvek dnen spolenosti pitom spov ve faktu, e sociln praktiky jsou neustle ovovny a petveny ve svtle novch informac o tchto praktikch samch, informac, kter v zsad mn jejich charakter [Giddens 2003: 40]. Krom dynamizace role vdn v souasn spolenosti se tak zsadn zmnil i pohled na typy modernho vdn a aktry produkujc a uvajc vdn.

440

Arnot Vesel: Spolenost vdn jako teoretick koncept

Tato zmna souvis s pesunem pozornosti od dsledk rozshl produkce vdn k rznm zpsobm produkce vdn v souasn spolenosti, tedy od analzy vstup k samotnmu prosted produkce vdn. Ve velmi diskutovan knize The New Production of Knowledge [Gibbons et al. 1994] se do protikladu klade tradin a nov vznikajc zpsob produkce vdn (oznaen jako Modus 1, respektive Modus 2), kter odliuje mnostv znak (viz tabulku).
Tabulka 1. Vlastnosti modu 1 a 2 Modus 1 (tradin) objev pedchz aplikaci problmy hodn zkoumn jsou stanovovny vtinou pouze v kontextu akademick komunity a pevld curiosity driven pstup diciplinrnost jednotliv disciplny jsou zkladnm zdrojem a mstem nejzajmavjch problm ostr hranice mezi zkladnm a aplikovanm vzkumem pevldaj hierarchick, homogenn a stabiln formy organizace produkce vdn je omezena na zkou skupinu lid (academia), mal propojen mezi jednotlivci draz na nehodnotovost a striktn objektivitu je rozhodujc individualita a kreativita jednotlivc; zsadn objevy lze pist genilnm vhledm jednotlivc kvalita vdy je mena ist vdeckmi kritrii, kontrola kvality je ponechna vdeck obci (peer review) hlavnm tosem vdy je hledn primrnch pin a princip (fyzika, chemie, prodovda) Modus 2 (nov vznikajc) objev a aplikace nejsou striktn oddleny, mnoho objev vznik v kontextu aplikace na definici problm se podl cel spolenost; pevld problmov orientovan pstup multidisciplinrnost pozornost se pesouv k vcnm a relnm problmm, kter nerespektuj hranice vdnch discipln hranice mezi zkladnm a aplikovanm vzkumem se straj pevldaj ne-hierarchick, heterogenn a pechodn (transient) formy organizace produkce vdn je rozptlena v cel spolenosti; je sociln distribuovna a podl se na n mnostv aktr a instituc (sites) vzjemn propojench do hust st draz na odpovdnost vi spolenosti (akontabilita) produkce vdn je kolektivn zleitost; dleit poznatky je mon pist astn kombinaci aktr zapojench do tvorby vdn a hust komunikaci mezi nimi posuzovn toho, co je dobr vda, je zleitost cel spolenosti vdci v mnoha disciplnch (pedevm pak v novch informatika, uml inteligence) rezignuj na odhalovn zkladnch princip svta, ale zabvaj se pouze specifickmi vnitnmi strukturami

441

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2004, Vol. 40, No. 4

Jednm ze zkladnch rys nov produkce vdn je to, e vznik v kontextu aplikace. Tm se vrazn odliuje od tradin newtonovsk vdy. Pro tu byl typick pedpoklad, e objev mus pedchzet aplikaci. Jinak eeno, na zklad systematickho bdn se formulovaly obecn hypotzy, kter byly poslze verifikovny a a v posledn etap dovedeny ke konkrtnm, prakticky vyuitelnm aplikacm. Viditelnm jevem pesunu od modu 1 k modu 2 je zvtujc se pomr produkovanho vdn, kter chce bt njakm zpsobem uiten a u prmyslu, vld i obecnji spolenosti na kor teori, kter chtj vysvtlit primrn principy. Takov zvr je v rozporu s Bellovm pedpokladem o rstu vhy teoretickho vdn, avak v souladu se souasnmi poznatky z vzkumu inovac. Ty dokldaj, e velk st inovac (zejmna v sektoru slueb) se uskuteuje bez pedchzejcho vzkumu a e pouze 1025 % nklad na inovace je spojeno s vzkumem a vvojem [Mller 2002: 74]. Modely inovanho procesu proly odpovdajc zmnou. Postupn byla oputna jak mylenka tlaku vdy (science push), tj. zvdeovn techniky a vroby novmi vdeckmi poznatky, tak idea tahu vdy (science pull), pedpokldajc komercionalizaci vdy a vzkumu na zklad poadavk trhu. Dolo ke vzniku modelu nrodnho inovanho systmu a zcela nedvno k modelm sociln produkce inovace zdrazujc institucionln strnky [Hollingsworth 2000] a modelu socilnch inovanch st [Landry et al. 2000]. Podle nho zvis vsledek procesu inovace na interakci a vmn vdn mezi rznorodou sadou aktr v situaci vzjemn zvislosti. Inovace je tedy odvisl od transmise rznho typu vdn, kter asto nen kodifikovno, ale je soust socilnch st, v dsledku eho tak vzrst dleitost vztah a relac mezi aktry produkujcmi vdn. Z tohoto dvodu je tak pojem lidsk kapitl (tj. vdn, znalosti a dovednosti ztlesnn v jednotlivci) doplovn termnem sociln kapitl, definovanm jako rysy organizace spolenosti st, normy, dvra kter zvyuj spoleenskou efektivnost tm, e podporuj koordinovanou spolenou akci [Putnam et al. 1993: 167]. V podobn souvislosti se hovo tak o tzv. poznvacch kulturch (epistemic culture). Tento termn navrhla Karin Knorr Cetina ve sv prci o rznch zpsobech produkce vdeckho vdn. Poznvac kultura je amalgm uspodn a mechanism spojench pbuznost, nutnost nebo historickou koincidenc, kter v danm oboru dohromady vytv, jak vme to, co vme. Poznvac kultury jsou kultury, kter vytv a legitimizuj vdn [Knorr Cetina 1999: 1]. Evers [Evers 2000], kter rozvedl mylenku poznvacch kultur o krok dle, argumentuje, e rzn instituce (nejen univerzity) transformuj objekty a pozorovn do znak a metafor, m je vzdaluj od reality kadodennho ivota. Podle Everse je pro spolenost vdn typick neustl transformace praktik kadodennho ivota do koncept, statistik i teori (epistemic devices), kter se pot stvaj zdrojem pro dal a dal produkci vdn. Zatmco sociologie vtinou pedpokldala nezvislho jednotlivce jako zkladn zdroj vdeckho vdn (Mannheimova voln se vznejc inteligence), ve spolenosti vdn se vdn produkuje v rmci poznvacch kultur, kde se konverzace stv diskurzem a posezen nad lkem aje v zvodn jdeln metodou pro vytven poznvac komunity [Evers 2000: 12]. Jednotlivci ji
442

Arnot Vesel: Spolenost vdn jako teoretick koncept

nejsou ivotaschopnm poznvacm subjektem, ale byli integrovni do gigantick laboratoe uc se organizace vytvejc a absorbujc vdn [op. cit. 14]. Za hlavn znak vznikajc spolenosti vdn tak zan bt povaovna proliferace vdomostnch komunit [David, Foray 2002]. Ty maj ti hlavn znaky. Za prv jsou tvoeny dostatenm potem lid, kte v rmci urit komunity intenzivn produkuj a reprodukuj vdn a roziuj vznikl inovace. Za druh tato komunita vytv jist veejn prostor a mechanismy pro cirkulaci a vmnu vdn, ve kter neplat dn exkluzivn vlastnick prva na vdn. Za tet se ke kodifikaci a transmisi vdn intenzivn vyuv novch informanch a komunikanch technologi. Vdomostn komunity jdro vznikajc spolenosti vdn vykazuj mnoho ctnost: umouj mnoho pleitost pro rekombinaci vdn a synergick efekt; velk mnostv poznatk je kodifikovno, a tedy lpe uskladnno; je zaruena vt kontrola kvality, protoe nov poznatky jsou podrobovny intenzivnj kritice; je zaruena vy efektivnost v bdn, k danmu vdn sta dojt jen jednou a nedochz k vymlen ji vymylenho; dochz k intenzivnmu uen: tm, jak jednotlivci sdluj vdn jinm, se zrove sami u [David, Foray 2002: 15]. Potencil vdomostn komunity se zvyuje tm, jak se zvyuje poet jejch len, stejn tak se ale zvyuj i transakn nklady, anonymita a riziko zahlcen. Optimln velikost je tak odvisl pedevm od toho, do jak mry je mono zachovat vzjemnou dvru, kter je nevyhnutelnm pedpokladem interakce ve virtulnm svt. Pechod ke spolenosti vdn je komplikovn nevyrovnanm vvojem v rznch sektorech. Ustlenou vdomostn komunitou jsou pochopiteln vdci ji z definice se intenzivn zabvaj produkc a reprodukc vdn a jsou vedeni ke sdlovn a roziovn svch poznatk. Podobn silnou vdomostn komunitou jsou uivatel bezplatnho softwaru, kte tak sdl a produkuj vdn za podpory ICT (by teba jen tm, e upozoruj na nedostatky v potaovch programech). Existuj tak uskupen soukromch firem, kter funguj jako vdomostn komunity. Podobn doktoi postupn zanaj vytvet vdomostn komunity. Na stran druh uitel zstvaj komunitou na okraji spolenosti vdn, protoe relativn velmi mlo inovac je dle pedvno a sdlovno zbytku komunity [Hargreaves 2000]. V tomto ohledu vynik doposud upozadn aspekt spolenosti vdn: klov sociln struktury a aktivity jsou organizovny v elektronicky spravovanch informanch stch [Castells 1996]. Shrme: pro souasnou redefinici spolenosti vdn je typick poznatek, e rozsah vyuvanho a ekonomicky efektivnho vdn je mnohem vt ne rozsah kodifikovanho a vdeckho vdn. Zan tak pevaovat sociln perspektiva produkce vdn a je snaha pestat oddlovat produkovan vdn od zpsob produkce.

Od spolenosti vdn ke spolenosti intenzivnch vdomostnch proces Nikdy se nepoda zachytit komplexnost dnen spolenosti do nkolika slov, a i kdyby, lo by o tak vysokou abstrakci, e by tento pojem nutn obsahoval i mnoho podstatnch rys vech typ spolenost. To je ostatn problm i termnu spo443

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2004, Vol. 40, No. 4

lenosti vdn nezd se, e by to bylo vdn samotn, kter by diferencovalo dnen spolenosti od tch pedchozch. Nicmn probhl diskuse o rizikov spolenosti, reflexivn modernit i spolenosti vdn vyostily debatu a vedly k zvraznn odlinch a protichdnch aspekt souasnch spolenost. M-li se koncept spolenosti vdn stt dstojnm partnerem konkurujcm konceptm, mus bt krom terminologickho ujasnn a meritorn specifikace vylepen ve dvou zkladnch smrech. Za prv je teba tento koncept dynamizovat. Roli vdn v dnen spolenosti nelze chpat staticky (v pojmech vce vdn, vce inovac atd.), ale procesuln. Pokusy o dynamitj zachycen role vdn, nap. v termnech uc se spolenost (learning society) nebo ekonomika pohnn vdnm (knowledge-driven economy) ji byly uinny. Druhm kolem je syntza poznatk a pohled. Koncept spolenosti vdn vdy trpl oddlenm nejen rznch discipln, ale tak analyzovanch jev. Podle Hakap [Hakap 2002: 15] ml vdy tento koncept dv oddlen vtve. Jedna z nich se vnovala dleitosti vdn v ekonomick aktivit, druh pak roli vdn v socilnch vztazch, piem se zamovala pedevm na roli vzdln. Tyto analytick koncepty pak nsledovaly i politick implikace vyjden v rznch strategickch dokumentech (ekonomika zaloen na vdn, resp. uc se spolenost). Podle mho nzoru bychom vtv spolenosti vdn mohli nalzt vce, a to pinejmenm pt. Krom uen a aplikace vdn v ekonomick aktivit byl do znan mry nezvisle diskutovn i problm produkce vdn (odtud politika vzkumu a vvoje), jeho roziovn prostednictvm novch ICT (odtud politika informan spolenosti) a v posledn dob i samostatn diskutovan oblast managementu vdn. Pokud spojme ob uveden vzvy, lze dospt k zvru, e msto o spolenosti vdn bychom mli hovoit o spolenosti intenzivnch vdomostnch proces. Vskutku, to, co meme pozorovat, je obrovsk a bezprecedentn dynamika proces souvisejcch s vdnm. Neustl inovace se stv podmnkou peit firmy na trhu, celoivotn uen je nevyhnutelnm pedpokladem zamstnanosti, neustlou rekombinac obrovskho mnostv poznatk se produkuje nov a nov vdn, nevysloven vdn je kodifikovno tak, aby mohlo bt distribuovno informanmi technologiemi, produkovan vdn je neustle podrobovno reflexi a rekombinaci s jinm vdnm, m dochz jen k dal produkci vdn, a tak dle. Shrme: pro souasnou spolenost je typick velk dynamika pti zkladnch vdomostnch proces, a to: produkce vdn, uen, roziovn vdn, aplikace vdn a managementu vdn. Krom nich lze identifikovat i vdomostn procesy vyho du, vznikl propojenm tchto pti zkladnch proces, z nich nejdleitj je inovan proces. Na zvr lze formulovat pedbnou hypotzu, sten podloenou dostupnmi empirickmi daty, e vdomostn procesy maj silnou tendenci k sebereprodukci a maj siln multiplikan efekt. Uen plod uen, inovace si vynucuje dal a dal inovace, nrst v produkci vdn vede k jet vymu nrstu produkovanch poznatk a tak dle. Mohli bychom hovoit o vnitnm dynamu vdomostnch proces.
444

Arnot Vesel: Spolenost vdn jako teoretick koncept

Vzrstajc dynamika vdomostnch proces vak tak vede k jejich kvalitativn promn, take ji z definice jim nebudeme s to nikdy pln rozumt. Samotn jejich reflexe vede k jejich uzpsoben a promn. Realita bude vdy o krok naped ped poznnm. To je jen ale dal z dkaz toho, e intenzita vdomostnch proces je jednm z nejtypitjch znak dnen doby: Vtip nen v tom, e neexistuje stabiln sociln svt, kter bychom poznvali, ale e poznvn tohoto svta pispv k jeho nestlmu i promnlivmu charakteru [Giddens 2003: 45].

ARNOT VESEL je vzkumnm pracovnkem Centra pro sociln a ekonomick strategie na Fakult socilnch vd Univerzity Karlovy. Zabv se souasnmi teoriemi modernizace a jejich aplikacemi pro vzdlvac politiku a politiku vzkumu a vvoje. V souasn dob pobv na postdoktorsk sti na University of California, Berkeley.

Literatura
Beck, U., A. Giddens a S. Lash 1994. Reflexive Modernization. Politics, Tradition and Aesthetics in the Modern Social Order. Cambridge: Polity Press. Bell, D. 1967. Notes on the Post-Industrial Society. The Public Interest 7: 2435, 112118. Bell, D. 1973. The Coming of the Post-Industrial Society. A Venture in Social Forecasting. New York: Basic Books. Bhme, G. 1997. The Structures and Prospects of Knowledge Society. Social Science Information 36: 447468. Castells, M. 1996. The Rise of the Network Society, The Information Age: Economy, Society and Culture, Vol. I. Oxford: Blackwell. Dahlman, C. J. a J-E. Aubert 2001. China and the Knowledge Economy. Seizing the 21st Century. Washington, D. C.: The World Bank. David, A. P. a D. Foray 2002. An Introduction to the Economy of the Knowledge Society. International Social Science Journal 171: 924. Drucker, P. 1969. The Age of Discontinuity: Guidelines to Our Changing Society. New York: Harper & Row. Drucker, P. 1994. The Age of Social Transformation. Atlantic Monthly, Nov. 1994 Drucker, P. 1998. From Capitalism to Knowledge Society. Pp. 1534 in D. Neef (ed.), The Knowledge Economy. Woburn MA: Butterworth. Drucker, P. 2001. The Next Society. The Economist. 3rd November 2001. Pp. 320. European Commission. 1997. Towards a Europe of Knowledge. Dostupn na: http://europa.eu.int/comm/education/orient/orie-en.html Evers, H-D. 2000. Epistemic Cultures: Towards a New Sociology of Knowledge. Bielefeld Working paper 330. University of Bielefeld: Sociology of Development Research Centre. Gibbons, M., C. Limoges, H. Nowotny, S. Schwartzman, P. Scott a M. Trow. 1994. The New Production of Knowledge: The Dynamics of Science and Research in Contemporary Societies. London: SAGE. Giddens, A. 2003. Dsledky modernity. Praha: SLON. Hakap, J. 2002. The Knowledge Society. Pp. 1023 in Kazimierz Musia (ed.), Approaching Knowledge Society in the Baltic Sea Region. Gdask Berlin: Wydawnictwo Uniwersytetu Gdaskiego.
445

Sociologick asopis/Czech Sociological Review, 2004, Vol. 40, No. 4

Hansson, S. O. 2002. Uncertainties in the knowledge society. International Social Science Journal 171: 3946. Hargreaves, D. 2000. The Production, Mediation and Use of Professional Knowledge Among Teachers and Doctors: A Comparative Analysis. Pp. 219238 in Knowledge Management in the Learning Society. Paris: OECD. Hollingsworth, R. 2000. Doing Institutional Analysis: Implications for the Study of Innovations. ICE Working Paper Series. Austrian Academy of Sciences. Houghton, J. W. a P. J. Sheehan 2000. A Primer on the Knowledge Economy. Melbourne: Centre for Strategic Economic Studies. Innovation Policy in a Knowledge-Based Economy 2000. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Knorr Cetina, K. 1999. Epistemic Cultures How the Sciences Make Knowledge. London: Harvard University Press. Landry, R., N. Amara a M. Lamari 2000. Does Social Capital Determine Innovation? To What Extent? Paper prepared for presentation at the 4th International Conference on Technology Policy and Innovation, Curitiba, Brazil, August 2831, 2000. Lundvall, B.-. 2000. The Learning Economy: Some Implications for the Knowledge Base of Health and Education Systems. Pp. 125142 in Knowledge Management in the Learning Society. Paris: OECD. Masuda, Y. 1981. The Information Society as Postindustrial Society. Bethesda MD: World Futures Society. Mller, K. 2002. Industriln zdroje, ekonomick rst a sociln zmna. Praha: SLON. Neef, D. 1998. A Little Knowledge Is a Dangerous Thing. Understanding Our Global Knowledge Economy. Boston: Butterworth-Heinemann. Nora, S. a A. Minc 1980. The Computerisation of Society. Cambridge MA: MIT Press. OECD 1996. The Knowledge-Based Economy. Paris: OECD. OECD 2001. Education Policy Analysis. Paris: OECD. Offe, C. 2000. Spolenost prce. Pp. 183203 in A. Pongs (ed.), V jak spolenosti vlastn ijeme? Praha: ISV. Provaznk, S., A. Filek, A. E. Kov-Frdov, J. Loudn a P. Machleidt 1998. Transformace vdy a vzkumu v R. Praha: FILOSOFIA. Putnam, R. D., R. Leonardi a R. Y. Nanetti 1993. Making Democracy Work: Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, NJ: Princeton University Press. Ranson, S. 1994. Towards the Learning Society. London: Cassell. Reich, R. 1995. Dlo nrod. Praha: Prostor. Rodrigues, M. 2002. The Knowledge Revolution: Old Myths and New Opportunities in a Networked Society. Paper presented at Conference Social and Human Capital in the Knowledge Society: Policy Implications Brussels, October 28 and 29, 2002. Smith, K. 2000. What is the Knowledge Economy? Knowledge-Intensive Industries and Distributed Knowledge Bases. Paper prepared as part of the project Innovation Policy in a Knowledge-Based Economy commissioned by the European Commission. Stehr, N. 1994. Knowledge Societies. London: Sage. Stehr, N. 2001. A World Made of Knowledge. Society. November December 2001: 8992. Toffler, A. 1980. The Third Wave. New York: Bantam Books. Toffler, A. a H. Tofflerov 2001. Nov civilizace. Tet vlna a jej dsledky. Praha: Dokon. Vesel, A. 2003. Knowledge-Driven Development. Conceptual Framework and Its Application to the Czech Republic. Disertan prce. Univerzita Karlova: Fakulta socilnch vd. Willke, H. 2000. Spolenost vdn. Pp. 243262 in Pongs, A. (ed.), V jak spolenosti vlastn ijeme? Praha: ISV. Zlatuka, J. 2000. Informan spolenost a nov ekonomika. Podkladov studie . 20. k Strategii rozvoje lidskch zdroj pro eskou republiku. Praha: NVF. Dostupn na http://www.nvf.cz/strategie/index.htm
446