Romsk menina - NEJASTJ NEPRAVDIV MTY

Jsme leni a lenky sociln demokratick strany. Tato strana jak z historickho hlediska, tak z dnenho hlediska celoevropskho, zastv urit principy. Kad sociln demokrat by si napklad ml bt vdom, e postaven lovka do velk mry ovlivuj spoleensk podmnky a e pozitivnm ovlivnnm tchto podmnek (co je jeden z hlavnch cl sociln demokracie) jsou pozitivn ovlivovny nejen osudy, ale tak jednn lid. Je samozejm, e v regionech s velkm podlem sociln vylouench lokalit je situace velmi sloit a mstn politici/ky se sna uspokojovat pedevm ty, kte chod k volbm. Nicmn sociln demokrat by se ve svch projevech nemli nechat strhnout k populistickmu vyjadovn a navrhovn zdnliv jednoduchch een. Prce s obyvateli vylouench lokalit (a zrove s tmi, kdo ij blzko nich) je nron, kadodenn a dlouhodob, nicmn v dlouhodobm horizontu se rozhodn vyplat cel spolenosti. Nesm zahrnovat jen represi, ale tak a pedevm aktivity preventivn za elem dlouhodob stabilizace a postupnho zlepovn. (Pkladem budi projekt zahjen 1. nora 2012 ostravskm primtorem Petrem Kajnarem z SSD: http://www.ostrava.cz/cs/omeste/aktualne/kampane/program-socialni-inkluze-ostrava ). 1. Pouvn pojmu nepizpsobiv. Nelze dt pesn nvod na pouvn jednoho jinho vrazu, vdy je poteba se pizpsobit konkrtn situaci. Tento pojem vyvolv dojem, e kad sociln vylouen Rom je nepizpsobiv a tud kriminlnk. Je proto teba se vyjadovat tak, aby se nepouval stereotypn pohled hzejc vechny Romy do jednoho pytle jen proto, e to jsou Romov. Lze mluvit nap. o Romech ijcch v sociln vylouench lokalitch, nkdy o romsk menin, ... Co se te pouvn slova cikn - to je povaovno za hanliv a politici/ky by ho nemli pouvat vbec, a to i pesto, e st samotnch Rom tak sama sebe nazv. Zrove je teba si uvdomit, e zdaleka ne vichni obyvatel sociln vylouench lokalit si pobyt v nich zvolili dobrovoln, ada z nich by chtla bydlet v normlnm prosted, ale jejich ivotn situace jim to neumouje. Situace v tchto lokalitch je patologick, obyvatel jsou asto obt lichvy, el organizovanmu zloinu atd. 2. Na nepracujc cikny se vydvaj miliardy na dvkch, jejich poty rostou geometrickou adou, ovem na platy policist a uitelek nen. Mra zneuvn dvek je fenomn zneuvan pravic k destrukci socilnho sttu. Materil na webovch strnkch adu vldy (http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/II-manual_material.doc) uvd, e v R ije asi 180 tisc Rom, tedy cca 1,6 % populace (jindy se kvalifikovan odhady pohybuj mezi 150 tis. 240 tisci; v ppad maximlnho potu je to tedy cca 2,5%). V ppad Rom i Nerom je poteba vdt, e velk st dvek je urena dtem, kter nemohou za to, do jakho prosted se narodily. Napklad na dvkch sttn sociln podpory se vyplc ron zhruba 40 miliard K, z toho kolem 27 miliard tvo rodiovsk pspvek. Dvky pomoci v hmotn nouzi, uren skuten tm nejchudm, pedstavuj pouh 3 miliardy. I kdyby tedy vichni Romov njak dvky pobrali, co nen pravda, rozhodn nelze hovoit o miliardch. Tak neplat, e by populace Rom rostla. (Podrobn lnek o zneuvn socilnch dvek viz http://denikreferendum.cz/clanek/11822-kdo-zneuziva-socialni-davky.) Zrove je teba si uvdomit, o kolik byl n stt okraden v nejrznjch tunelech, na kterch se nepodleli vbec dn Romov namtkou Opencard (1 miliarda), sanace bank v 90. letech

(370 miliard), Obrnn vozy Pandur (14,4 mld.). Nrodn ekonomick rada sttu v ervnu letonho roku odhadla rozsah korupce v R na 64 mld. K ron. 3. Pro dvky si jezd cikni v mercedesech se zlatmi etzy na krku. Ji nkolik let plat velmi psn pravidla, na adu dvek se zjiuje majetek a jeho existence vyluuje automaticky nrok na n. Naopak ada romskch rodin se ocit ve stle hor situaci, dvky se od letonho ledna opt omezily a tyto rodiny se nemaj jak dostat z bludnho kruhu zvislosti na nich. U v minulch letech se stvalo, e spousta dt m ve kole hlad, rodiny jsou v naprosto zoufal situaci. 4. Romsk rodina, kter nikdy nepracovala, dostv na dvkch a 30.000,- korun msn. Toto v podstat nen mon. K takov stce by se mohla dopracovat jedin rodina, kter by uvala naprosto vechny druhy dvek, mla by doma tce postien dt, nemohoucho seniora, asistennho psa atp. Vyplcen dvek se d velmi psnmi pravidly, rozshl podvody v tto oblasti jsou mlo pravdpodobn. Pokud by nkdo chtl takto velk dvky uvat neoprvnn, pak je na pslunch kontrolnch orgnech, aby podvod odhalily. 5. Je teba zastavit pozitivn diskriminaci Rom, protoe jsou neoprvnn zvhodovn na nejrznjch dvkch, stipendich, V esk republice dn pozitivn diskriminace Rom neexistuje a nikdy neexistovala. Sociln dvky jsou vymovny vem stejn dle podmnek danch ze zkona, zkon Romy a Neromy nerozliuje. Jedin vc, kde se o jistm zvhodnn Rom z veejnch financ d hovoit, je program MMT Podpora romskch k stednch kol. Ten existuje cca 5 let a romt studenti/ky dennho studia stednch kol v jeho rmci maj monost zptn podat o uhrazen nkterch nklad spojench se studiem, pokud pedlo doklady o zaplacen (jedn se nap. o dopravu, pomcky, stravn ve koln jdeln). Dvodem je, e mezi romskou populac pevldaj lid s nzkm vzdlnm, kte pak v dsledku toho nemohou najt prci a jsou asto zvisl na dvkch. Podpora vzdlanosti romsk meniny je zsadn a ada renomovanch mezinrodnch instituc (nap. Svtov banka) doporuuje podporu vzdlvn sociln vylouench skupin jako investici, kter se cel spolenosti mnohonsobn vrt. 6. Romov dostanou dchody vypotan z prmrn mzdy, i kdy nikdy nepracovali. Tento mtus koloval nedvno jako zaruen zprva po internetu. Byl tak rozen, e MPSV k nmu na svm webu dalo vyjden (http://www.romea.cz/cz/zpravy/mpsv-vyse-duchodu-zavisi-na-dobepojisteni-a-prijmech-nikoliv-na-barve-pleti) a byl vyhlen nejvtm hoaxem roku (tedy nepravdivou zprvou kolujc po internetu). Podmnky nroku na dvky dchodovho pojitn, tedy na starobn, invalidn i pozstalostn dchody, stejn jako pravidla pro jejich vpoet, stanovuje zkon . 155/1995 Sb., o dchodovm pojitn, ve znn pozdjch pedpis. Jednm z jeho hlavnch princip je, e pro piznn dchodu mus lid zskat potebnou dobu pojitn a v souvislosti se starobnm dchodem mus rovn doshnout dchodovho vku. Doba pojitn se pitom zskv vdlenou innosti, tj. prac, ve samotnho dchodu pak zjednoduen eeno zvis na tom, jak dlouho a z jak vysokho pjmu je placeno pojistn na dchodov pojitn. Osoba, kter proila ivot na dvkch, ho bude mt naprosto minimln, ppadn dn. Takovch lid bohuel pibv, jak mezi Romy, i Neromy. (Z podobn dlny byly dal zaruen pravdiv zprvy, a to e Romov dostvaj lky zdarma i e v nkterch mstech maj zdarma veejnou hromadnou dopravu.) 7. Nepizpsobiv Romov podaj mejdany a do rna, dn obany to ru, ale policie je bezmocn. Jestlie nkdo opakovan naruuje podek v obci, non klid nevyjmaje, je zleitost pslunch orgn zashnout, a pokud tak in, dlaj to bez ohledu na rasovou

pslunost. Zrove je teba s tmi lidmi komunitn pracovat a limitovat dopady na jejich okol. 8. Drtivou vtinu trestnch in s ohledem na jejich procento v populaci pchaj prv cikni, denn po cel republice pepadaj dti, eny, dchodce. V sociln vylouench lokalitch a jejich okol je logicky vy kriminalita, byli tam sesthovni lid nejchud a ada ije na okraji spolenosti. Jednm z problm ovem je, e policie asto nechv tyto lokality bt pokud se aktivn zapoj, ve spoluprci s dalmi slokami (socilnm odborem, ), situace se mn k lepmu (pkladem budi litvnovsk sdlit Janov). Nelze tvrdit, e Romy trestaj soudy mrnji ne Neromy. Existuj i nzory, e je tomu prv naopak; dn tvrd data pro jedno i druh tvrzen ale neexistuj. Je tak dleit vdt, e Policie R poslednch mscch odhalila v nkolika ppadech, e lid, kte uvdli, e je pepadli Romov, se pozdji piznali, e si to vymysleli (naposledy viz Prvo 31. 1. 2012). 9. Po zlikvidovn obecnho bytu si Romov na ad vybojuj jin, dostanou ho automaticky, zatmco slun lovk v nouzi nikoli. Obce maj jasn dan pravidla pidlovn obecnch byt. Vtina obc dnes ale vlastn naprost minimum i vbec dn byty nem, protoe ve prodaly/zprivatizovaly. Romov byli v poslednch 20 letech sesthovvan obcemi a spekulanty s realitami do vylouench lokalit to je nejsilnj prv na severu ech, spekulanti na nich hodn vydlali. Dnes se naopak dje, e obec bez nhrady vysthuje romskou rodinu, kter donedvna mla prci, ale ztratila ji, pestala mt na njemn a nikoho to nezajm i pro tyto lidi je pak jedin ance nkter z vylouench lokalit, kam nechtj a nikdy by si pobyt v n sami nevybrali. ada obc tak domy, kde ij Romov, zmrn prodv, nov majitel pak njemnkm nech podepsat nevhodn smlouvy, ti nejsou schopni platiti njem a opakuje se stejn scn. 10. Pokud elte na ulici lidem, kte nadvaj na cikny, je docela dobr se jich zeptat : A vy byste se chtl narodit jako Rom, s tmavou plet, do vylouen lokality? Kad, kdo m zjem dozvdt se vce, by si ml pest vnitrostranick dokument Oranov kniha Rmcov program pro zleitost Rom a sociln vylouench lokalit (http://www.cssd.cz/ke-stazeni/volebni-programy/oranzove-knihy-cssd-pro-volby-2010/ramcovyprogram-pro-zalezitosti-romu-a-socialne-vyloucenych-lokalit ). Vypracovala: Michaela Marksov Tominov, stnov ministryn pro lidsk prva a rovn pleitosti, a kol.