ANTHROPOLOGICK KNIHOVNA

Zaloili Dl". ALE a Dl'. MATIEGKA

Rediguje Dr. J. MATIEGKA
1.
ARISTOTELES
O
Ze Aristotelov<h vybral a
Dl'. EERD. STIEBITZ
Nkladem AnthropologiCkho stavu Karlovy university v Praze
Praha 1931
VYTISKLY
GRAFICK ZVODY V. & A. JANATA
V TOVM
VODN SLOVO
K A THROPOLOGICK K IHOV
Somatologick anthropologie, mlad, zapustila sv
kOI-eny rychle a v Stalo se tak
tm, e byly pro ni zHzeny na Imiversitch zvltn stolice s pHslu-
nmi vybavenmi stavy, dle tm, e dvou boha-
tch pi'i univer a pN k akademii a
- zaloench drem AL. k lechetn manelky
Maric, eny pro tu zaujat - vedle Hctho fondu pE Krl.
spolccJ\osli nauk, byly prosLI'cdky k podpoI'e anthro-
pologickch tudi a vydvn zvl'tnho vasopi u "Anthropologie",
jenz umouje odbornch prac a jejich doma
i v ir
Tak aby byla pI'i unver zI'zena instituce
"Muscum je by pHmo a obila na irok
kruhy a a lidu prakticky 'Hila bohat ovocc
anlhropologick , bl se pomoc millionovho fondu, k tomu
mecen ky po kytnutho, svmu u
Chyb je jeden v tomto
je t to vydvn publikac, kter pro rozsah nemohou bti
v opi u "Anthropologie" nebo do jeho programu pi'c -
ne padaj. Tomuto poadavku m bti vydvnm tto
"Knihovny a.nlhropologick", je m obsahovati pi'eklady star'ch
a zkladnch spi dla anthropologick povahy,
i monografie. Zahajuje-li se l-ada vborem ze Ari-
stotelovch, stalo se tak nejen proto, aby chronologicky nejstar"..
mu filosofujcmu pHrodopisci bylo y)'hrazeno prvn msto, nbr
t z toho aby se k tomu, aby pE nedostatku zna-
losti klasickch stle ustupujcch nvalem jinch poa-
modernho ivota, neupadaly v zapomenut zklady, na nich
nae civilisace byla vybudovna. jest vydvn lto
ny" podporou z fondu dra ALESE a jeho
manelky MARIE pE akadcmii a
J. MATIEGKA, redaktor,
VOD
ARISTOTELES
Ve se chpnm byla Aristolelovi (?8!1-3?2
pi'. Kr.) Iilo ofie ouhrnem vech pojench
hlediskem. Proto nalzme v jeho bohatm odkazu llterarmm SPI.Y
zpracovvajc ltku z
ve tranno t a ucelenost jeho filosofickho
Aristoteles poval a do novho lakov vznostI a ze Sl
podivu i dnes po nesmrnm rozvoji za nov do?y.
nemohl vykonati mnoho pro vechny y nekterych
hrnul prci svch v jinch nad zna!o ti ele-
mentrn, v jinch docela krok proh v' sled-
klerch bylo do aeno pi'ed nm. Ale v ob,orech , e
tal skulecnm zakladatelem nebo PlatIlo 'pl'e-
devsm o pHrodopise.
K lnul Ari lolc1es u od vho mld. Ten klon byl
z velk jeho oleem, lkai'em a pHrodopi cem. I Arislo-
teles se lkai'stv, ale jeho zjem se rozt-jl na celou
ivou pHrodu. Jest pi'ekvapujc, jak velk mno tv} dovedl
na hromdili o vech pi-rodnch a hlavne o ZIVOCl tvu,..
z Csti lo nejsou poznatky zskan snad ale empml.
Aristoteles vwil experimentu a pozorovn tak jako dn i'eck)'
badatel. Jen' tak si lze vy e mohl opravovali lars
omyly, na brali mno tv sprvnch o
casto i mlo znmch, dokonce i vzcnch je potvrdila
leprve pozorovn vykonan v 19. stolet; e mohl nabti i nebval
I dolud znalosli vniti'nch stroj jejich rozplozovn a
vvoje, I vd k' h ' . o v t " v't II ' .
Rozsh osl ve ec yc zaJmu a zames nam uCl'e s e a plsova-
lelsk ovem aby konal vechna ta pozorovn s<.m.
Doji ta mu pomhali pi-edevm jeho ci. Vme, e byl zna-
menilm orlYani torem prce. Vedl sv ky zejmna k tomu,
aby e orientovali o vvoji jednotlivch
a tuk v7.niklo na jeho popud soubornch podvajcch
pI-ehledy vvoje a jejich i vsech otzek,
klermi e zabvala antick filosofip. I!) I). ?rce
pi'i vkladech, a nepochybne mu pnspl\ all zaCl 1 J111ak,
bud' sbrajce pro zprvy, nebo konajce sami pozorovn. Dle
Aristotc1ovi velice vpravy Alexandra Velkho, i sm jeho
bval krlov k k. Je znmo, e byli v stbu rozma-
nit odbornci, ti za kol zpracovvati
vojenskch vprav. Odtud mohl Aristoteles a tak
- jest a s, podivem, jak brzy y Alexandro-
vch taen do nch Aristotelovch. Zachovala se
tak ze starho zprva, e pr Alexandros sm
jeho t podporoval. Toue pr poznati vla tno ti
uloil Ari totelovi, aby o nich pojednal, a k tomu mu dal
k disposici ti c lid po vech Asie a i-
vcch se honbou lovem a ryb i chovajcch rozmanit
Aristoteles se tak vskutku dovolv zprv
atd. tom si potud kriticky, e celkem
bez phjm pozorovn takovch lid ijcch v
lyku s ivou ale jejich
Nen ovem divu, e pi'evzal od svch leckter nesprv-
nosti, ba i hrub omyly, tehdy, kdy nemohl jejich daje
kontrolovati; ale vyskytuj se tak omyly, o kterch e mohl vla tnm
nzorem snadno pi'e - tu se spolehl na zpravodaje,
nemaje pro pHlinou pokdy pi'ejat daje kontrolovali,
Zato vVak pozorovn, kter m - a jsou to
pozorovn tkajc se anatomie a embryololYie - vynikaj
jak t o nemorn pli tak tak jem-
no t a b trm oka neozbrojenho dnm pH trojem,
kler a poznn dnevnmu badateli.
Jako se Aristoteles oddano t
vho studia, ji tm ovldnm a pevnm roz hl ltky,
pronilmvou schopno t analytickou, s n dovede pozorovati jednotliv
nebo fze vvojov, i syntetickou, je se
na uvsti ve v nleit a v souvislost s ostatnm pH-
rodnm. V Ari totelova zjmu stoj
ovem se svm i du a se vemi projevy obou
loek. Ale se zabv i a hmy-
zem: kr ty, kdo za prav filosofick tnn pokldaj toliko
pekulaci metafysickou a pohrdnm hlej na lidi zabvajc se
pozorovnm zvl nivch. K vol s filo ofem He-
raldeitem: jen vstupte i tu jsou bozi! sta a ta
byst'e nalz znaky, ktermi se shoduj nebo li,
a podle toho se je pokou estaviti v men i oddly.
lu nebyl vdycky zcela pi'ece poloil zklad k systmu,
jej zlepil teprve Cuvier; ale se zoologick sysle-
mutika a dodnes pi-idl'uje Aristotelem.
Maje pi'edevm Z'en k nikdy srovnvati, a tak
i kter ti si v od-
lin vzhled odpovdaj, j ou obdobn, jak se homologick;
i tv se zakladatelem srovnvac anatomie.
tak hled k srovnvacmu momentu i ph antogenii: po nejedn
strnce lze Ari totela prvem nazvati zakladatelem genetiky, jako
odvozovati jak biologick discipliny, tak
ebof co b 10 pt'ed nm, to byl
1
Loliko pouh
lze teprve od
zoologii.

Vsledky svho badn pHrodopi nho uloil do LH
hlavnch spi nazvanch O ZlVOCIChu, O roz-
plozovn
i v o ch o P i s (a 1C(JI. 'fa wa 'foQal, cituje se
lat. nzvem animalium historia) ob ahuje kl11h -
je neprav, a tak o sedm' knize j ou
j ou v n dojista mylenky Aristotelovy. SpIS se rozpada na tn veLSl
oddly. V prvnm se .0 tec? (t; j. tknch, a
dech) v druhem o JeJIch parem a tretlffi
o jejich vlastnostech a t? Je, t
podati vstin popis a sy temahsovah. T.ento nlezl l,?-ezl
pHrodopisn dla Aristotelova. Je to kniha zool?gw.. ArIsto-
teles znal asi 500 a Je - nehledlme-h k
drobnostem, nesrovnalo tem a spornm otzkm - asI
takto:
1. Krevnatci s krv, obratlovci):
1. ivorod a) (savci),
b) beznoz (velryby),
2. vejcorod a) opati-en nohami:
a) dvounoz (ptci),
(3) (plazi, oboj ivelnci),
b) beznoz (hadi, ryby).
II. Bezkrv se krv, bezobratl):
1. (pi'edevm hlavonoci),
2. kori raci a krabi),
3. skoi'epat (pli, mli aj.)
{I. hmyz (k tomu stonoky, pavouci a
5. zoofyta ) sumi, limi, honb ).
Leckdy val( uv jinch a kols e mezi y tmem
pi'irozenm a
popi uje, kdeto o tatn Wavn ?
dla zpracovvajc z vell ti lou ltku Jako prvn dva dlly
, u, nespokojuj e toliko popisem, nbr vykldaj
Spis O s tec h i v o c h (J'tQl (10QJ v, de
tibus animalium) obsahuje v prvn knize zajmav o
pNrodopisnho badn a o zsadch, podle kterch treba dehti Zl-
dal knihy podvaj popis .a tkn
a vklady o tom, jak je. t jejich J t? ,Jen z tl
vklady rzu fysiologickho. Anstoteles PosuzuJe.
z vyho hlediska filosoflckeho a
.) Nzev ten ty) je pozdn: ristoteles tuto kupinu
jednotnm jmnem, jen vykld, e talwv bylosti jsou na me ivo-
a rostlinami.
tom sv znm slanovl ko teleologick. Ve je
jedny z nutnosti, jin pro vyV nekon
nic nadarmo, nuln jest k lepmu a nejv m clem je dobr
Teleologick stanovisko Ari totelovo zdiskreditovalo
modern jeho pHrodopisn dila. K tomu pEstupuje libo-
voln odvozovn l a od
vody, vzduchu, a zkladnch kvalit (tepla,
studena, sucha, vlhka). Ale nehledme-li k v teleologickho
nazrn, neuznali slu Aristolelovy koncepce. Hlavn cena
spisu O tech zle ovem pro ce v Aristote-
rovnvacm tudiu anatomie.
ejzralej Ari totelovo dlo n je pojednn O r o z-
pl o z o v n i v o c h (1C(/(, I'VJJ;, de generalione
animalium) o knihch.' Ari toteles v vykld fy iologii
plozen a ontogenii vech kter znal, ale pi'edevm arci
s a Dlo se rozpad na Hi ti. V prvn e jedn
o loze samce a samice pE gene i, v druh o embryogenii
i a rozplozovn ostatnch v Het pak o vzni-
ku pohlav, podobno t a nepodobnost a o jinch genetickch
problmech; mimo to o mlku. Pt kniha ouvis s dlem jen
pojednvajc o zvlVtnch vla tno tech e zi'enm
na jejich vvoj. a to do t neu I v tomto Ari dle
mu pi'ekonvati nesnze ouvisc autorovou teleologi a
p'linou abslraktno t vklad. tak e
Ari totele mikro kopu. le tm pe i jak obrov-
skou prci vykonal pozorovnmi, jich bylo k dlu Heba,
a k tomu nedokonalmi, a jak to sla i by trost duvevni
byla, e dovedl ve zvldnout, ve vem nalzti vztahy a ty syste-
misovat, formulovat zkladll problmy genetiky, pokusit se o jejich
velkorys i-een a nejednou pi'ed tihnouti i vvoj doby nedvno mi-
nul.
K zkladnm pHrodopisnm e
speciln pojednn. Je to zachovan spisek
O lok o moc i i vo c h Ztraceno jest ilustrovan dlo o ana-
tomii (7 knih) a pojednn o V mnohm
obraz Aristotelovy fysiologie i pi Y obsahu p ycholoO'ickho, toti
O dui (3 knihy) a 1. zv. Parva naturalia, krtk to vklady
o vnmn a jeho o a rozpomnn, o spnku
a o nech a ze o a
o mld a o a smrti, o dchn. poznm) y
rodopisnho obsahu lze pak nalzti ve vech jeho spisech.
auka o nle po strnkch k slabm vko-
Aristotela jakoto pHrodopisce. proto, e nemohl znti !.
liask nejen z technickch ale i proto, e
'monosti lidsk do pozorovati a o jeho skladu,
usuzoval podle pitvn Anthropotomie
hyla do jeho doby u velkou vzcnost. Aristotele.; si mimo to
leckdy zatarasil ce tu k prvnmu poznn svou tdeologi.
je koruna tvorstva, podle toho hyl pHrodou
7
vybaven. Ostatn tvorstvo je jen napodobeninou vce
f\.ristotelova studia jest
jeho doby, a vla jen Z toho jest jasno, jak je t
jeho anthropologie omezen. Obsahuje jen kter
se dnes zahrnuj do anthropologie teoretick; o speciln anthropo-
logii nelze u Aristotela mluvit.
Tm je dn obsah tto knky. Podv - v
cittech'") - Aristotelovy pl'edstavy morfologick, anatomick, onto-
genick a fysiologick. V dodatku je shrnuto poznmek tka-
jcch e jinch anthropologie. Komentovati nzory Aristo-
telovy a zejmna opravovati jeho omyly ji omezen roz-
ah knky. Z tho bylo nutno v partich spoko-
jiti se jen vborem hlavnch zkracovati
nebo podati jen obsah kursivou).
.) h. a. = Historia animalium. p. a. = De partibus animalium, g. a. =
De generatione animalium. pol. = Politika, eth. N. = Ethika ikomachova.
V citaci jest udna kniha spisu, kapitola a strnka, sloupec (a = lev, b = prav)
i Aristotelova vydn u Krl. pruskou akademi v ,831
a 1870; prvn dva svazky. o tu jde, obstaral Immanuel Bekk.er.
ARISTOTELES O
J. MORFOLOGIE.
z maj jeden jako druh vechny tyt,
jin. Jedny jsou tyt vzhledem. Na nos a oko
j,ednoho m t vzhled jako nos a oko druhho
a maso jako maso a kost jako kost; a docela tak je tomu u kon
a u ostatnch o kterch e jsou navzjem tho
vzhledu - jak e m celek k celku, tak se maj k
i vechny jednotliv jeho ti. Jin ti j ou sice tyt, ale li se
nadbytkem nebo nedo tatkem u te mnm
na ryby a ptky, e oboj mezi ebou li znaky tHd, a p'i
tom jest vce ryb a
Li pak se navzjcm vlastnostmi,
na barvou a tvarem, tak, e se u projevuj vce,
u jinch dle 'pak mnostvm a velkost a malost,
a nadbytkem a nedostatkem. z nich jsou toti sloeni
z masa jin z tvrdho, maj zobk dlouh, jin
krtk, mnoho peH, jin mlo. PI'cce vak se
ti i u vyskytuj u kadho jin; na pl'. jedni
maj o tny, jin nikoli, jedni maj chochol (hI'ebnek), jin nemaj.
Ale abych tak a to ty, z kterch e skld' vechna
hmota bud jsou stejn, nebo se li ve my lu protiv co d'o
nadbytku a nedostatku; a men mru lze pokldati za
nadbytek a nedostatek.
Ale z maj tyt nikoli ve smyslu Lej-
nho vzhledu ani ve smyslu nadbytku a nedostatku, ale ve smyslu
obdoby. Takov je na mezi kost a ostic, nehtem (drpem)
a paznehtem (kopytem), rukou a klepetem, perem a upinou - co
je toti u ptka pero, to jest u ryby upina.
PoL ud se tedy kter maj ti oni takovm
se bud shoduj nebo li. Dle pak uloenm
mnoz maj sice tyt ti, ale ty nele
na pl'. prsy maj jedni na hrudi, jin u tehen.
(h. a. 11, 486a14-487a1.)
9
Bytosti, kter maj vedle ivota maj
vho vzhledu, a z nich jedny vce ne druh, a pesti'ej
ty, jejich p"rozenosti se dostalo nejen ivota, ale i vyho ivota.
Takovho druhu jest lov k. on jedin ze vech i-
nm znmch, anebo ze vech nejvce jest bostv.
I musme pi'edevm promluviti o jak z tto tak i proto,
e je tvar jeho t nejlpe znm.
Hned jsou u jedinho
rozloeny: jeho horn t tam, kde je celho
jef jedin z
(p. a.Il10, 656a3-13.)
Jak jsou dy rozloeny nahoru a i vzad,
napravo a nalevo, miHe se zdti zcela pro smyslov vn-
mn, pi'ece vak je o nich vyloiti ... m nejvce ze
horn a doln. vzhledem k pi-irozenm
mstllm; jeho horn a doln jsou k to-
mu, co jest ve vesmru a "dole". A zcela tald se hoduj
pi-irozenost i ti pi'edu a zadn, prav a lev. Z o tatnch i-
nemaj, jin je sice maj, ale jsou vce
zmateny. Hlava tedy je ice vzhledem k jejich vla tnmu
ale jeoin jak bylo m tuto t tak, e byl
uveden v dokonalou hodu s celm Po jest krk, pak
a zda, ona tato zezadu. Potom nsleduj bEch, bedra,
stJdk krajina, dle stehno, brec, nohy.
v kam se i ohbaj se tak doln i po-
t nohou a ohb; ale pata je vzadu, kotnky pak oba
dva po stranch nohy tak jako ui. a bocch s lev a s p:rav
strany j ou pae, ohbajce se dovniti', take si vypukl dolnch
i hornch u nejvce odpovdaj.
(h. a. 115, 4911a20-b 11.)
vdycky to, co je lep a pokud
nle vzhledem na nahoi'e a dole spe
k tem hornm, vzhledem na a vzadu spe k
pi'ednm a vzhledem na vpravo a vlevo spe k pravm.
(p. a. III 3, 666a 22 - 25.)
M pak horn a doln, a zadn, prav! a
lev. Prav a lev jsou si tedy podobny a vechny
j 0,* t t, leda bvaj na lev slab. Ale zadn
se pi'ednm nepodobaj, a tak je tomu i u dolnch a hornch:
jsou i podobny leda potud, ze jest abdominln co i jako
co se masito ti a nedostatku masa, a e nohy le proti
pam. A kdo m krtk zlokt, mv i krtk stehna, a
kdo m mal ruce, mv i nohy mal.
(h. a. I 15, 493b 17 - 25.)
U vsech j Oll jak hoi'cj, tak pi'edn
a lpe vybaven, kdeto u samic ty ti, kler
lze nazvati zadnmi a spodnmi. Tak je tomu jak u lal
II vseell ostatnch chodcch ivorodch. Samice se tak vy-
znaclIje men silou lach a a vlasy (srst) u
kleN maj srst; u kteH nemaj srsti, plat to o homo-
loaicl ch. A maj tak hutn maso ne samci, srej vce
kolena a brce maj nohy pokud
ty dy maj. A co se hlasu, vechny samice, pokud maj hlas,
maj a vy (osti'ej).
(h. a. IV 11, 538b 2 -13.)
\
jsou od uspoi'dna: sluchov v polovici
na obvodu hlavy nejen v ale i ze ,,-ech'stran),
zrak v pohyb pak se
a je nutno dvati se tam, kam pohyb). pak Je
z dobrch mezi kad je dvojit,
je dvojit, jednak lev, jednak prav. U hmatu ovem to
toho je to, e ma o a takov nen prvotn
nbr to le uvniti' (v srdci). U jazyka je tomu sice tal
nezcela tak, ale vce ne u hmatu; i do ji t mry
hmatem. vak se projevuje dvojitost i u jazyka: je
Ale u ostatnch je t dvojdln; u-i
i j ou v pru, a tak je dvojit i schopnost
(p. a. II 10, 656b 26 - 657a 4.)
V-ichni o tatn jsou vedle
je to, co m vrchn t velkou, kdeto nstroj nosc ti
mal. Vrchn je t t. zv. trup, od hlavy a po vchod
U lid je tedy tato ve vhodnm k doln a jest
mnohem men, kdy dospvaj. V mld jest naopak vrchn t
velk, spodn mal. Proto tak lezou, nemohouce a zprvu
ani nelezou, nepohybuj se s m ta na m to.
jsou bytosti Se se spodn u lid
(p. a. IV to, 686b 2 -11.)
Asi v letech, jak se zd, nabv u poloviny
celkov velikosti, kter za ostatn dosahuje.
(9. a. I 18, 725b 23 - 25.)
v mld kastrovan nabvaj vichni
ne a stvaj se hladmi; jsou-li kastrovni ji ve
usazenm, ji se
(h. a. IX 49A, 632a 8 -10.)
o proporcch, vce a vze Aristoteles
nem. Velikost spojuje s povahou Na jednom
prav, e kosti rostou jen do m velilwst

je na nich zvis, II jednotlivch sv meze.
lila'te se o lidech horn a doln
opic udv 5:3.
O pokoce lze nalzti tak jen veobecnch dajl1. Ethio-
pov a podobn lid maj Ili m
=e l'ech Porostl chlupy je ze vech
a to spe na kdeto ostatn
j Oll zarostl spe na obrcench nahoru. ena je za-
rostl ne mu; Ale polcrvku hlavy m ze
vech nejhust. Jednotliv jsou zarostl v jal...
!rmsi Brvy bvaj k stru velmi bujn. Ple se neobjevuje na
=adn leblq. Vlasy (chlupy) se li; jsou tvrd nebo dlou-
h nebo krtk, rovn nebo kroucen, hust nebo a
zbarven. Rozdly se objevuj v Zvis na
kon tituci a tak na podneb. Nehty m rovn. JSou
vlasy (chlupy) a nehty jest vztah mezi barvou Me
a neh lLl i Jsou bl, a velijak zbarven podle barvy
Inle. ten vztah Aristoteles a m spe na
mysli O plat e jsou nehty te barvy
jalw zuby nikoli, a tak e by se barva chmu
Ndila barvou Aristoteles odmt. O papilch prav toliko, e je m
jen na hrudi. Z jinch integumentlnch se jen ve-
o jakchsi (snad bradavMch).
Tak daje o jsou velmi veobecn. Jedin ze
vech m zbarveny. jmenuje Aristo-
teles zbarven: modr, ed jiskrn?) a kozho
vzhledu(?); ale bti. mnoho barvy
s barvou pleti se Anstoteles nezmmuJe; vyklada Jl vetsl nebo
men pnlhlednost tekutiny. . " " .
Tvaru lebky Aristoteles mnoho pozornostl. ZmmuJe
se toliko o rozdlech ve vech kalvy. O kost lbovch a obli-
prav tolik, e bv u lbov velk, kdeto
mal - to u maj kulat jin e maj
lbovou malou, zato dlouh' ti. Ale m'n tu asi

Pokud se o poloze a tvaru hlavy, vy-
jadhlje velmi a mal!, ,neb?,
a vystouple, zapadle nebo prostredne ulozene.
mvaj prothl koutky. Boltce un jsou velk, mal nebo pro-
hol, zarostl nebo zarostl, a odstvaj
nebo nic nebo Nos bv pNm, zahnut nebo
plosk, sta jsou na mal. Celo bv velik, mal, irolc,
okrouhl. Tvaru lcnch kost a brady
pozornosti. Leda o (obl'v) prav, e bv pNm,
zahnut li: nosu nebo ke anebo prav se
zved ve a bv vce zahnuto ne lev.
m proti ostatnm irokou. Proti nim
se tak bolq a mohutnmi Mezi velikost hornch
a dolnch je jist vztah. Velikost jednotlivch II
odpovd jejich funkci. Nohy m velik. bv poloeno
ve, jindy ne. jsou ploskonoz;, , .
Doklady pro tento prehled JSou uvedeny v dalslm oddLlu u Jed-
notlivch ,
budi poznamenno, e staN velmi TI1;noho a P'?drobne
pozorovali tvary a jeho a. to ,pr? fyswgn0Tl1;?nll (srov.
i zde citty z Aristotela). Ale lLterarne se tento zaJem ve vel-
km projevil a po Aristotelovi.
ll. ANATOMIE.
vod. Sloen je trojho druhu. Za prvn lze pokldati
sloen ze ivll1, jak je nazvaj, jako ze vzduchu, .vody"
lep ' by vak i'ci;, z a to v,ech. NeboL
vlhko, sucho, teplo, studeno JSou zaldadl1l laLka slozenych tel,
n zvltn vlastno Li je provzej, na pi'.v te, lehkost, v
kost drsno t, hladkost a ostatn takov tele n stavy. Druhe slozem,
se na sloen je
v ivch tetech, na pi'. kosti, masa atd. .!,:etl, a poctem J;
sloen csU nestejnorodch, na pi'. obhoeJe, ruky a takovych ca tI.
(p. a. II 1, GltGa12-2lt.)
Z t jedny jsou ne - Lo j ou t,y,
kter se rozpadaj v stejnorod Ltce, na pL maso v
ky masa; jin pak loen - to j ou vVechny ty, ,; rozpadap
na ne Lej norod: na delenm ruky ne"z:mkaJ1 ruce ,am.?;
z takovch se
nejen hni, ale i dy. To JSou vechny takove ca LI, J ouce
celkem, obsahuj jin na hlava, ruka, cela
Tyto ti j ou LoLi amy celky, ale kldaJ '>e z ,dd.ll.
VVechny pak Lice nestejnorod se skldaJ ze teJoorodych casLlc,
na pi-. ruka z masa, Vlach a kosL.
(h. a. I 1, 1/8Ga 5 - 11,.)
Z sLejnorodch jsou jedny a LekuL (v!hk), jin
such (pevn) a Lvrd; Lekut bud' sLle, nebo Je? pokud
uchovvaj vou phrozenost, na
semenn tekutina, mlko u tech kLen Je mup, mas?
a obdobn, dMe v jinm smyslu jalw
a sedimenty bi'icha a mechi'e; such pak a tV,rd na Pl'.
lacha, ceva, vla (chlup), kost, chrupavka, nehet ,((hup), roh ...
a ve, co je Lojnu obdobn.
(h, a. I 1, 1,87a 1 - 10.)
Vem j ou Ly pl-ijmaj
travu a do kLerch ji pI-ijmaj. Ty jsou Luu steJn, nebo se lISl
13
(h. a. I 7, 491a 27 - b 8.)
(h. a.I 9, 491b9-18.)
podle je jsme ji vyjmenovali: vzhledem nebo
nadbytkem a nedostatkem nebo obdobou nebo uloenm. Mimo tyto
pak jsou dle ty ktermi
potravy a ktermi ji berou - vichni
nemaj. kterou se bere potrava, sluje sta, do kter
pak se aludek; ostatn maj jmna.
je dvoj ... tekut sluje
pevn pak
(h. a. I 2, 488b 29 - 489a 8.)
Dle maj tak tu kterou ltku.
A z kteH rod jeden ji vypout do sebe,
druh do jinho. Ten, jen ji vypout do sebe, sluje samice, druh,
jen ji vypout do tto, samec. U vak nen samce a sa-
mice ...
To jsou tedy kterch se do talo jednak
vem jednak z nich.
(h. a. I 3, 1,89a 9 --16.)
Vem jest jen jedin smy 1, toti hmat;
prolo tak v n e hmat vy kytuje, nem jmna: u
kterch je lo t u jinch obdobnho.
Kad m tak v tekutou ltku; je-li j
nebo zbavovn, hyne. Dle maj tak co i jinho,
v je ta ltka ob aena. Je pak to u krev a ceva, u jinch
tvary obdobn. Tylo ti se vyskytuj tak v nedokonal,
na pl'. lymfa a vlkno.
Hmat se vy kytuje v stejnorod, na pi-o v mase nebo
podobnm, a v krevnatch u kteH maj
krev; u jinch v ltkch obdobnch, ale u vech v stej-
norodch.
chopno ti vyvjeti e vyskytuj v nestejnoro-
d . ch; na pI-. potrava se zpracovv v stech, s m ta na msto se
pohybuj nohami_ kHdly nebo obdobnmi dy.
(h. a. 1 3, 8119a 17 - 29.)
Jest LI-eba nejprve vzti z kterch se skldaj,
se nejvce a li i v celku, bud lm, e
maj, jinch nemaj, nebo uloenm a poI'adm, nebo tak ve smyslu
dHve loti vzhledem, kvantem, obdobou a protivami
vlastnosl. Jest pak nejprve ebof jako kad
jednotlivec odhaduje penze podle toho penze, kler jest mu nej-
tak tedy je tomu i u o tatnch. A je nm
z nejlpe znm. Smyslovmu vnmn j Oll ovem
ty ti zcela patrn; pI-ece vak, abychom neopominuli po'tupnho
a abychom jak rozumu, tak je Heba nej-
prve promluviti o orgnech, potom o tech stejnorodch.
(h. a. I 6, /191 a 7 - 26.)
1. a s t i nes t e j nor o d .
A. j .
tedy na kter se cel jsou tyto: hlava,
krk, pae, nohy a trup, od krku a po stydk ...
hlla vy. To, co je pokryto vlasy, nazv se lebka. Jeji
jsou bregma klenby vzni-
kajc, tvrdne z ko ti, kter jsou v vzadu tl,
a mezi tlem a bregmatem Pod bregmatem je mo-
zek, kdeto tl je przdn. Je pak cel lebka ko t Hdk, zakulacen,
obalen ko prostou ma a. M pak vy, u en jeden kolem dokola,
u sbhajc se v jedin. Byla u tak spaHena
lebka mue nemajc dn ev. lebky se nazv chochol; ten
bv u dvojit. se toti rod s temeny, ne
kosti, ale chocholem
e m hlavu (lebku) prostu ma a, vyplv z loho,
co bylo vyloeno o mozku (reguluje teplotu srdcem) ...
Kdyby byla krajina kolem mozku ma it, obil by opak toho,
jej maj: nemohl by ochlazovati, sm j a pHli
tepl ... Je pak prosta ma a nejen pI-edn lebk , ale i zadn,
u vech, maj hlavu, ta t mus bti nejvce yzpH-
mena. ebof dn bytost se dreli vzpHma, je-li zatena
h-emenem; a tak by lomu bylo, kdyby hlavu pokrytu masem.
(p. a, II 10, 656a 13 - b 11.)
lec pod lebkou se jmenuje o b I i e j, ale jen u
ze vech nebof se nemluv o ryby a kotu.
pod bregmalem a mezi jesl U kte-
rch jest velik, j ou u klerch mal, u kterch il'Ok,
u kterch okrouhl, nruiv.
Pod je dvojit o b (obrvi). Je-li pHm, je to zna-
men povahy, zahb-li se k no u, povahy vn, zahb-li
e k a laen je zna-
menm zvisti.
Brvy a v k a, to jsou oboj ochrann, brvy proti vlh-
ko ti se tupujc eshora, aby zachycovaly jako Hmsa vlhkosti pl'i-
chzejc z hlavy, pak proti kter by padaly do
jako hrazen pl-cd sv dla. Brvy le na spojen J osl,
proto u v stH tak houstnou, e jest je nutno ti-lhali;
vak le na konci - nebof kde p'e tv lam
do tihuj i cvky konce svho
(p. a. II 15, 658b14-22.)
15
nc
lk
,aneho Pro Jl sou
ve e t" v' , znamenm neJ'lep povahy
a vyvs avaJc posetIle povdavosti a tlachavosti. '
mezi okem uche t , m a emenem slove s pn e k.
(h. a. 11, 492a 13 - b 4.)
tudy le cestu dechu, toti nos.
v eClUJe a vy ec uJe, a nosem se tak' k' h' V'
tom se vdech i vdech h d' ,ev yc a ... pn
z hrudl 1':, 1: a, mozno dchati toliko
a nikoli z hla akou v, ,vyc aZl vy ec a vdech podl
Touto ; I n.osu, lze ti.
hybliv. . . ' Jes CI 1 pac u. o Je
no U' pv. ovk h
na a z c rupavky a przdn dutina; no
a I. (h. a. I 11, 492b 5 -17.)
Dle jsou s n e I i s t i) . . h v
brada, zadn pak cVelist ( I t ' . Z lliC predek se nazv
ve v as mm my lu) YV' h . V' V' h
pohybuj doln mimo krokodila.t Slt
C
lik?! ov
Pod no . d . en o o lOrm
sem JSou va l' ty, maso to pohybliv. .
(h. a. I 11, 492b 22 - 25.)
lid jsou.r,ty pro uc}to;n a ochranu ...
ednak k Y. e .e, ma lte ze e mohou
vy10. kostatlli jednak vak z
. J ou I tomu aby Jich u" ali k v V' b
Jako u nich nevytvoi'ila d . k " ZlV reCI. e oe
mu dvoj kon fa takovy u
a tak tak rt .. u mnohych vecl) , toti
ven se skld z hl' y !ro 1 pro och:anu mlu-

o lZ Je n narazemm Jazyka, jednak ren Jl
nutno, aby byly ty ti hned od r! v Jest pak
proto jsou
. 'tli
J
v 'v, J 1, to proto, ze Je z co do hmatu
neJcI veJs!. ( II 16 . p. a. , 659b 27 - 660a 13.)
UvniH a jsou sta Je'ich Vl
Jazyk, n troj chuti ... Jazyk J'e b' d J.. kC,usti hltan a
li'edn' tY. d " . v, U slro y ne o uzky nebo pro-
ll; pak je
Jest pak jazyk maso a Jlak
l
a
. aSI Je o cast Je Jazylka.
(h. a. I 11, 492b 27 - 3LJ.)
, Jazyk le u v stech od cl b'
a v
m
cmno em, k chutnn (jef vk .. li 1 o ema
i jeho jazyk' n b v J z a tak
i druh hmatu) : hmatu, pak jest
Jazyk a irok. se aak
sek
,a k reCi se hod
z, Jsa t ovy a voln, nejlpe
(p. a. II 13, G57a 30 - b '2.)
(h. a. I 9, 491b18-26.)
e maj OCl na ochranu, toho je t, e jsou od
pHrody vlhk, ab. osli'e Neboe kdyby byly opali'eny lvrdou
ko, b jim sice skodily vpadvajc, ale nebyly
b' bystrozrak. Proto je koka na panence jemn a pro ochranu
jsou A proto vsichni, ale mrkaj, aby to, co
vpadv, zadreli - a to nikoli ale puzeni pH-
rodou pak protoe m koku nej-

maj spojen s mozkem a kad z nich je t uloeno na
jedn cvce. (h. a. I 11, L/9<Ja'21-'22.)
Je dle hlavy, kterou se sly, dchn nepHslupn, toti
uch o; nen . prvn, co Hk Alkmaion, e pr koz dchaj
usima. Jedna ucha nem jmna (boltec), druh
sluje cel pak se skld z chrupavky a masa. to
vYJ:4ld jako skoi'pka kost uvniti' na konci se podob
uchu, a tam jako do po:;ledn ndoby pi'ichz zvuk. Odlud nevede
kanl do mozku, nbr na podneb do st; z mozku se thne do
toho ceva... epohybliv pak m ucho jedin z ivo-
klei' maj tulo ... Le pak ui na hlavy
jako a nikoli jako u Z u
jedny jsou hol, jin zarostl, jin prostl'cdn; co do sluchu jsou
nejlep zarostl, ale povahu dnou A jsou
velk nebo mal nebo prosli'edn, a bud vystvajc nebo
jest u vech stejn, ale t. zv.
tmav se li: u je tmav, u jinch velmi modr,
u jinch ed; u m vzhled jako u kozy, co je znamenm
nejlep povahy, a takov zrak je nejosti'ej. Jedin anebo
on nejvce ze vech m zbarven, u ostatnch
maj jeden a t vzhled; jen z se rod sivooc.
Z jedny jsou velk, jin mal, jin pro ti'edn;
jsou nejlep. A vy tupuj z nebo j ou hluboko
uvnili:-' anebo uproslied. Z nich uloen jsou u kadho
nejb' ti'ej, lec jsou znamenm nejlep povahy.
A stle mrkaj, nebo jsou ztrnul, nebo prosti'edn povahy.
slj"edn nle nejlcps povaze; z prvn je nestoudn, druh
lIe ll. (h. a. I 10, /,91 b3L/-LJ9'2a 1'2.)
Pod obrvm jsou P1'irozen jest, e jsou jednoho
i druhho: Horn a doln chloupky na jejich okraji jsou
oka: tekutina, kterou vid - panenka; kolem n tmav
bl. hornho a dolnho jsou dva koutky,
jeden u nosu, druh u skrn. Jsou-li dlouh, je to znamen zl
pomhy; maj-li - jako na u - u nosu masitou,
znamen patnosti.
,zKracovati a na vechny stran)' vyraeti .. , Tm, e jest irok.
bti i zk, ve velkm le mal, ale v malm vell nikoli.
Proto tak ti ptci, kteH nejlpe vyslovuj hl ky, maj ir jazyk
ne. jin. (p. a. II 17, 6(jOa 16 - 30.)
se li tak velkost st... maj mal sta,
jako na (h. a, II 7, 502a 5 - 8.)
Dle pak je dvojdln st, mandle, a mnohodln, d
Ty jsou masit. (h. a. 1 11, 492b 34 - 493a 1.)
V jsou zuby. To je kost s jedn strany kompaktn,
s druh otvorem. Z ko t jen zub nelze dlabati.
(h. a. 111 7, 51Gb 25 - 27.)
Zuby m k tmu
(jako ostatn k zpracovvn potravy, a to) pI'edn ostr
k rozi'ezvn, zadn ploch k Tyto od
luj stojc utvi'enm upro mezi obojmi. jako
je Hed obou krajnost, tak jsou i jednak ostr,
jednak irok. je tomu tak u v ech kteH nemaj
vechny zuby ostr. vak je maj lid tak utvl'eny a v ta-
kovm pro zuby velmi pE pvaj k vzniku
hl ek. (p. a. III 1, 6u1 b 6 -15.)
ztrc zuby; ztrcej je i o tatn na pi'.
mul a osel. Ale ztrc pi'edn zuby; neztrc dn
(h. a. 1/ 1, 501 b 1 - 4.)
Samci maj vce ne samice, jak u lid, tak u ovc, koz a
U ostatnch dosud nebylo provedeno pozorovn. Kdo m vce
bv dle iv; kdo a Hdk, bv iv
krat dobu. (h. a. II 3, 501b19-24.)
aposledy vyrej t. zv. dovrujc ("zuby
moudrosti"). Ji enm vyrazily tyto zadn dokonce
a v 80 letech a obily ph raen bole t; a tak tak mul1m. To
e phhz u lid, kterm zuby moudrosti nevyrostou v mldi.
(h. a. II 4, 501b24-3tl.)
Jest pak v tech dle uvnili' jin hroznovit, loupek
sedc na zdu'-li a zant se, sluje hrozen, a
duen. (h. a. 1 11, 493a 2 - tl.)
Hlava je k mozku, je nulno, aby krevnalci
len orgn a to v lec proli srdci ... PI'I'oda vak do
n uloila tak smysly, je lam sm' krve
a vhodn k oteplovn mozku i pro klid a b)strost Dle
k tomu dole jako Het tu, kter vstup potravy;
tam leel ten vstu n' h cl O"
ludek leel nad srdcem d
eJV
, o neJl.. ebylo toti mono, aby a-
dole - byl vchod p:d am - kdy le jako nyn
a vzdalovalo by se b
h
y
pak by}o
Je tedy hlava. z rOJe po ybu a varem. K tomu
(p. a. IV 10, 686a 5 -18.)
K r k jeto, co le mezi obli o . o
se nazv hrdlo (hrtan) zad' a trupem. Predn jeho
krku, j prochz Was 'a d Jlce.n. t
uvniH kr,ku pI'ed j t jcen,
To JSou csti lidskho a po hrudnk. Jest sIJe.
(h. a. I 12, 493a 5 -10.)
Hru dn k m a zadn o, ti . .
pi'edn d' cas k' odel prve Po? krkem na
'b d a lY a az em z mch J . d '
ra avce, j amicm pro akuje ml'k J t k e po Je"ne
keho masa. Tak u se v k . e , o. es pa z nd-
hust, kdeto en houbovit a ale maso je t
(h.a.I12,493a11_16.)
m irokou t t ' O' o h
nCln a dn
(h. a. II 1, 497b33-35.)
Po hrudnku pI'ijde b i i I . . o.

epi ion (stydk Jeho neJ
chondnon (l:rajina pod ) pupkem, slUje
dohromady cholas PI'epsn ad
Y
' ., f ry , toto pak se slabmumJ.
pak csti, kterou 'prochciz:J' /Y'kal
l1l
cas !rukPu 'k
luje
bedra ..., t
., t .. y, COSI ]U o za lad I
cas , v nlZ se otC stehno, kOlyledoll (acetabulum). ' a a
(h. a. 1 13, 493a 17 - 24.)
Zvlln stroj samice J' e a) s .
P . I" k k ' amcovo PYJ
YJ eZI ven II na ronci trupu ' d .,. . .
masit. a stle hladk, sluje alud;
na: prelne-li se t (I' "1 tal Je. nemaJlclJ'Jme-
alud se t 'ka'" dk o Ice a VIC co (C mkoh). Tato a
se ya se 1pYj,e j:st nadno
pod pyj jsou varlata. a e. nez ? dobytcat. Dole
nejsou tot co maso al ch Je zvana ourek. Varlata
, e plece e masu bhZl.
(h. a. 1 13, 493a 24 - 33.)
o !edin lato (PYJ') s b h
so l o. e , ez c orobn
. va J a zmellsovaLJ. Ono pI-i pv k parem, lolo k ostatnho
0) lovem hystera Aristotele..
za a<t rodidla nejen
19
'a1 '1 t" by. Jest pak tento
kdyby, "a la, e oboj;
d sloen z takovyc ouca 1,kze t . sml' kovati i napnati
jednak lach)', j.ednak chrupav y, pro(o se IV 10 689a 23 - 31.)
a nabratI. vzduch. p. a. ,
ensk l' o d i d I a maj ne
tina je toti. pod a pro se-
vod vede muno delo u, ez o u "
mene. Ale u obou pohlav tudy vychaz
l
4, 4'93b 2 - 6.)
. b'" , ml' aata jest zvltn
vech, rod ,na, 1 v v 'tekut. Proto
otvor, tj pohlavn
maj vlchm takOVl, ove: L k 'ednak u a u a-
,s,e ve ne otvor pro
me lcm krev. ento pruc ( I 13 719b 29 - 34.)
pevn g. a" , ,
,., .... b k a pae v podpazdl,
Krk hrua se \de \ sbh stehno a
stehno a Ivot. v slJ
dke
d
ra)me
bh
, a stehno na
uvniti:-' je p,ermeum, k e se s a (h, a. I 14, 493b 7 -10.)
je hypoglutI. . , .
k k a Wavu e pi'ipojuj u zvi'at koncetI.ny a.
ar, " at zv ruce. on ]e my
m za 'pa pi'irozenost a pod-
mezi ]e, plO, ak' e rozum a my'len.
slatu. ne]bozste]sl bytosti p ( ] IV 10 686a 14 - b 2.)
p, a. ,
O pi'ednch tru
l
u. ti hi'betu j ou 10-
Zadn lU ovda'c bi'ichu jsou bedra.
patky a ptei', pak .' _] kad stran je jich
S
I' , . ou vrchm a po m ze . I ' li
po ecna
b
]. L' h kleH e nazyv'aj sedmeroebernml, n y e
osm; ne 01: o 19urec, ,
jsme do ud nikoho, kdo by zasluhoval 1 15, 493b 11 -16.)
Jeden druh provitch
, , I k t a vla tm ru a, ma , .
rme, paze, oe" , , kloub neohebn Palec ma ]e-
prstu ohebna e nazyva 'Jak cel ae tak i vechny
din kloub, ostaln prstyd po . hb e pJe v' lokti. U vla tn
pl' ty

.o,vm r,; tkami, u
ruky ]e uvmtr dlan, a se celou dlan, u
o jednom nebo dvou I Pae '1 ruka se spoJuJe
, I d a ne]' dou pres ce ou . <, 'I I .ti
kyc 1 o vou,, ", Horn vlasln ruky ]e s ac 10Vl'1 a
v zvanych zapeb. (' 115 !t93b26-49!ta3.)
nem jmna l. a. ,
,. " h ..' bou rukou
, Jedin ze ZlVOCIC u u(z,lva o II 1 LJ97b 31 _ 32.)
!. a. ,
chod no-
hou, i dala mu msto nich pi-roda pae a ruce. Anaxagoras prav,
e je ze vech proto, e m ruce. Ale
logicky jest, e se mu dostv rukou proto, e jest nej-
bytost. ebor ruce jsou nstroj, a pI'l'oda rozdl vdy
tak jako rozumn kadou tomu, kdo j uvati. Ruka
vak nen jen jeden n troj, nbr je mnohmi n troji; je
jakoby nstrojem msto vce T bytosti tedy, kter je
pro nejvce dovednost, dala ruku, je je ze vech
n (p, a, IV 10, 687a5-2:J.)
Ti, kteH tvrd, e nen u trojen kr ale ze
v'ech - e je t bos a nah a 'nem zbran
k -, ti nemaj pravdu. ostatn mvaj jen
jedin pro tI'edek k a nemohou i jej u jinch za
jin, nbr jako vdy obuti p a ve vykonvaj, tak tak nesm
obal svho nikdy odloiti, ani si nemohou kterou
kdo m. Ale je volno mti k a ty
i stle a mti kadou kteroukoli chce a kdekoli
chce. ruka se stv drpem, klepetem, rohem i me-
a kteroukoli zbran a n trojem. se tm "m tti,
to ve chpati a dreti. Je tak vzhled ruky utvI-en
v ouWa e s jej a v
kovano ti je monost loen jednotn ti, v tomto v ak nikoli ono.
A uvati lze jedn i dvou, a obem. Tak e hod ohbn
pl' k chpn a ti knut. A na jest jeden, krtk a
tlust, ne dlouh. jako by nebylo mono chpati, kdyby
nebylo ruky, tak by to tak nebylo mono, kdyby nebylo
onoho pl' tu na ten tiskne zezdola nahoru, co tisknou
ostatn seshora Ale tak tomu mus bti, m-li co jako
siln pouto vazovati, aby e vyrovnal jedin mnohm. A krtk je
pro slu, protoe by nebyl k kdyby byl dlouh. A po ledn
je prvem mal a pro ti'edn dlouh, jako kormidlo v lodi.
to, co chpeme, mu bti objmno
v kolem dokola ...
j ou utvI'eny tak ne h ty; o tatn
je maj tak k kdeto jen jako kryc ochranu.
Zahaluj toti (p. a. IV 10, 687a 23 - b 25.)
Druh prov jest noh a. Jej opatI-en na obou
stranch Wavic, je stehno; ta, je se klouz, t skldajc
se z dvou kost brec, a ten m vzadu ltko, ma o
to 'lachovit cevnat. Jedni maj ltko vytaeno k pod-
kolen (ti, kteH maj velk jin naopak Konec
je kotnk, dvojit na t i on doln doln
-) Dle vykld Aristoteles o v ohbn pa, o hrudnku
atd. mylenkou je e m tvar vztah k jejich

z mnoha kost sloen je vlastn noha. Jej
sluje pata, pi-edn nohy je v pl' n;a Ity
je chodidlo, vrchn je lach?vit a nen? Jm?3:.(narl)- Prs;
nehet a kloub. vech pl' (L U ruky) Je na, I r:;t)
u nohy maj jen po jednom kloubu. Kdo ma casl
tlu tou a nevyklenutou, take chod po celm chodidle, Jet prohnany
Stehno spojuje s holen kolenn ohyb (kloub).
(h. a. I 15, LI9!1alJ-18.)
Vichni maj doln kostnal, a
bezma ; a tak i vichni ostatn pokud maJ
Dle tak nemaj - ,to pl:oJevuJ.e
tm vce u u je lomu naopak, nebo,l ma kycl,e
z celho a tak i tehna a brce; nebol tak zvana !ylka
na brcch jsou masit. (h. a. II 1, LI99a31--b 1,)
jest bezocas, zato m I z
je nmn dn. pl? I?1. d?lm ko?cette
y
maslte,
slehna i brce. .. ponevadz JedJl1Y z ZlVOCIChu chodi zplllna... Aby
ledy byla vrchn a onji sn.a,dno nesl,
hmolu s hornch a pndala tu hu k c.astem dolmm,",'
lak tvar k .. nebol.,hde?1 nem
nadn slti, ale pott'ebuJe telo odpoclllutl ll. po-
Z tto tedy m a doln ma il, a proto
tak nem oca u. (p. a. IV 689b 7 - 22.)
m ze vech nohy, a to z dob-
rho jedin stoj zpHma, bli jen dv?
a nsti celou thu mu bti dlouh a rrok. yelikost pak pl'. tu
u nohou a u rukou jest v kolem
jest chpati a tisknouti, take je mu mlti dlouhe - ca tJ,
kter e ohb, ruka -, kdet? u
je t take Je nutno tu. ca t noh ,
je v prsty, za vla tn tuto cast (t. r nohu).. Je . vsak
lpe, aby byly ne aby ?e.byly. .k.dyby trpela Jedna
by spolu kdyz n?ha r?zstepe!1a. v prsty, ne-
stv se tak. Dle ponevadz JSou kratke, trpl skodu. Prot?
j ou nohy lidsk ale neJsou
Nehty jsou u nich z le Jako na rukou; mUSI totlz byli
y u nohou pro svou slabost.
(p. a. IV 10, 697a27-b10,)
B. Vnit n .
Csli tedy, kler e jev na povrch?, taklo j a
jak nejspe se jim do a JSou znamy,
jsme na zvykl. S vmtrmml ca tml Je tomu naopak.
ty u znmy, take chceme-li o nich
?vazovah, treba se uchylovati k tem o tatnch ivo-
maj podobnou pErozenos1.
tedy jest m o z e k, uloen v pi-edn ti hlavy.,.
a. svou t m mozek a Objmaj jej
dve bln,Y, Jedna podl ko ti, druh kolem samho
moz.ku, slab prv, Mozek jest u vech dvojdln. A se
k na konCI 1. zv. mal mozek. jen m jinou podobu i vzhle-
?em I do:?k. . Zadn hlavy jest u v ech przdn a dut, u
Jednothvych Ro?le Wavy. maj hla-
vu ale cast obhceJe lezlcl pod klenbou je men -
to Je ,u kdo maj kulat Jin maj hlavu malou, zato
dlouhe cehsh, na pl'. cel rod U vech je mozek
prost krve, nen v dn cevy a je na dotek svou
M u upro Ued jakou i malou dutinu.
Blana kolem neho (menmx) Jest vak cevnat. Jest pak tato omo-
blna podobn ovjejc mozek. ad mozkem jest velmi
tenk a slab ko t zvan bregma. Z oka vedou do mozku
ti-i a pros!i'edn do malho mozku, nejmen do
mozl u;, a Je ten, jen le nejble nosu. Ty
bezl vedle sebe a nesbhaj se; se
sblh?JI J: to u ryb): j tyto ble u mozku ne ty
velke; nejmen pak J ou od ebe nejvce vzdleny a ue bhaj se.
(h. a. 1 16, !l94b 19 - lJ95a 18.)
.se e je t mozek morek a e je pramenem morku,
protoze Jest e nm souvis mcha. Ale mozek je
ne je t ze vech
ca tl v tele, kdezto morek Je povahy tepl. Dokazuje to i jeho
lesk a 1. Proto tak ouvis mcha s mozkem.
nastroj vdycky odpomoc proti kad jednotlivosti
tm, e vedle n u ad aby jedno vyrovnalo
druhho. e je m?r?k tepl, je z kazlt. Ale
povaha mozku Je patrna I na dotek. Mimo to jest mozel<
kr?vnat ze vech tekutch ltek v - ani dost
mlo -.? en .pak ani
k tuhym souca tkam, ale Jeho povaha Je zvlastm a z dobrho
e vak nijak ne ouvi s je i zrakem, ale
odtud, e dn pocit, dotkme-li se ho, zcela tak
)ako krev a Maj pak jej
t?mu, . celou svou bytost. loti pi'edpokldaj,
ze Je duse takov. potence; to je
P?klad hruby... snad J? Je sou v tako-
veJ?l Je, ze Jest due tepl
vyzlva, a pohyb Je dlo due, ty se
yredevslm p,?mocl te:pla .... Ale ve
sve aby, dosl? a pravho ..., proto
stvorila pnroda proti kraJlne rdecn a teplu v n ob aenmu mozek,
a proto tedy maj ten orgn, podstatou vody
i Mozek mrn teplo a var v srdci."')
(p. a. II 7, 652a 24 - b 23.)
Tak vak tento orgn spnek... tm, e ochla-
zuje krve z potravy, anebo z jin takov e
je to m to (proto maj ospal hlavu) a e teplo prch
s krv (p. a. II 7, 653a10-16.)
krku je 1. zv. j cen, majc jmno podle sv dlky
a nosti, a p r d u nic e.
Tato le u vech ji maj, pi'ed jcnem; maj
pak ji vichni, kdo maj plce. vnice jest svou povahou chru-
a obsahuje mlo krve, jsouc drobnmi
cvkami; a nahoi-e k stn tam, kde se stk dutina
no n s tn, kudy tak vychz z st ven npoje,
kdykoli jej pit sthne Mezi otvory m
dunice t zvanou jazylka, je se pi-iklopiti na otvor
nice do stn dutiny; s n je pojena zadn jazyka.
Druhou (podn) tupuje do Hedu plic, odtud
pak se do obou t plic. Maj toti plce u vech
je maj, tendenc bti dvoudlnmi, ale u ivorodch nebjrv
to zjevn; zjevn je u ej ou pak plce
velmi rozkouskovan jako u ivorodch, ani hladk,
ale nepravideln. U vejcorodch, jako u a vejcorodch
jsou oba dva dly plic daleko od sebe take
to vypad, jako by dvoj plce, a z jedn vychzej
do obou plic. se tak stk s ve-
likou cevou a t. zv. aortou. Kdy se napln vzduchem, rozdl jej
do dutch plic. Ty maj sbhajc c
vostrm hlu; z pi-ehrdek jdou po celch plcch otvory,
tak, e v men. I rdce je spojeno s
dunic a vlknitmi vazy; a tam, kde je
je dutina. Tak tomu tedy jest s A ona toliko
vzduch a ten vypout, jinho vak nic, ani pevnho ani te-
kutho, nebo jinak bolest, dokud nevypud kalem to, co do
n (h. a. I 16, 495a 18 - b 19.)
Plce m jedna skupina ije na zemi.
je nutno, aby se teplu dostvalo ochlazen, a toho
natci j ou teplej; bezkrv se mohou ochlazovati i svm
vrozenm vzduchem ... Plce j ou stroj dchac; k pohybu
dostvaj od srdce a svou houbovitost i veliko t poskytuj vchze-
e) Tu pron Aristoteles a potr !e je mo-
zek sdlem
U) P. a. III 3, 664 b 6 nn. vyvrac Aristoteles v starm
rozw-enou, e pr tekutou potravu.
vzduchu irokho msta - kdy se zdvihaj vzduch
vteka, kdy pak se odchz '
(p. a.III 6, 668b 33 - 669a 17.)
. T..zv. hrtan se skldaj z hmoty;
J ou. pro ?ycham, ale 1 pro hlas; to pak, co m vydvati hla',
mUSI byt! hladke a pevn. (p. a.III 3, 664a35-b2.)
le vpi'edu jcnem z nutno ti. upro-
leZl srdce, v jest, jak tvrdm, zdroj veho pohybu a c-
tem - ktermu se se
a pohyb... (p. a. III 3, 665a 9- 22.)
. cen jest k tn vedle
pak. s n i s blanitmi vazy. Prochz brnic ;
se Povahy jest ma it a m schopno t rozpnati se
do lrky I do delky. (h. a. I 16, 495a 19 _ 24.)
Lidsk al d e.k se .podob p mu. o mnoho ne
a!e aSI tak Jako Potom jest jedno-
duche vll1uL, irok. Doln pak abdominln je t
podobna Jako u vepi-e; jet: irok a odtud a k Eti tlust a krtk.
Opona (omentu'!") od o.d sti-edn ti; je Lo
SVO? POv???U plna luku, prave tak Jako I u ostatnch
Je?en zaludek a zuby i dole. ad stI-evy jest okru .
Je blamt, Irok a t tukem. eno je t na velik
a pr?chzej jm cevy vedouc do krajiny, kde le
streva, pocnouc od hora a
(h. a. I 16, 495b 24 - 496a 2.)
bli v. horn svm
postupuJIc vykaloVlt a vy t, mus
. m to, v e potrava a nen
JIz cer tva, ale Jeste am vkalem. Proto maj vichni takov
t. zv; (ieiunum), a to v t kanlu
za. tenkm nebot: to je mezi horn ti
kde Je neztrven, a doln, kde jest u' ne-
potreb.ny se u vech, zi'ejm je vak u
a u tech, kten nepozilI potravy, ale postili e' tu vnik'
P
rost . b . al ' z a
meZI o e?Ia. rmsty; e kdy poili, trv ta jen
..U amlC Je przdn pokud e vyskytuje, v horn
samci je maj lepm a dol-
mm zaZlvaClm utroJlm. (p. a. III 14, 675b28-676a5.)
o Svr c e dutiny. Le nad plcemi v l<de se
pru.dusmce. a tlustou .blnu, j jest k velik
ceve a. k aorte; leZl pak na aorte svm hrotem a tento hrot le"
v vdy.. .? vech majcch' hrud. A u
steJne, map hrud Cl nemaj, ta srdce, hrot,
25
Brnice .. , jest proto, aby bI'in od
tak byl zdroj due prost cizch a nebyl tak hned po br-
hovn vpary vychzejcmi z potravy a mnostvm cizorodho tepla.
Proto toti pi'I'oda, vi v brnici cosi jako a plot, roz-
a u kterch to lze, vrchn a spodn;
v je a to, co je lep, dolejek je to: je k.
onomu a nutn toti receptakulum potravy. Je pak bramce smerem
k a tak je
co do Hy a napnn. e vak Jest Jakoby prehradou proh
teplu zespoda, lze z toho, co se piihzv. Kdy. si toti pro
sousedstv teplou vlhkost, ihned
v'ak to kryto, pi'i polohu.
je .vak nahole. a
V dul1J1ach ma rdce slachy. U ostatlllch ZIVOCIChu, pokud map
je srdce uloeno v ale u lid vce na levo, odch!l?-jc. se
nekUlI od msta, je k levmu v hOrTU cast! hrudi.
A nen velk a celkov jeho tvar nen prothl, nbr .1 u-
Jat; jen hrot je staen vostrou pici. M, jak th dutiny,
na prav nejmen na lev, pro velkou. upro--
sU'cd. men jsou opati-eny otvory vedoucmI do phc, ale
patrn je to jon u jedn dutiny dole ze Svou dutinou
souvis srdce velikou cevou, na ni jest pi'ipojeno i okru; sti'cdn
dulinou vi na Vedou i do plic ze rdce drhy a -e
tak jako a provzej celmi plcemi
z le pak nahol'e ty drhy vedouc ze srdce. Ale nem
dll drhy, ony tykem pi-ijuaj vz?u.ch a dOJ?ra-
vuj jej do srdce: Jedna z drah vede do prave Jeho dutiny,
druh do lev. O t. zv. velik a vylome o obou
na zvltnm m
maj plce mezi trn svho a rod
i" af v navenek, maj plce nejvce krve; j ou
cel houbovit. Vedle kad trubice vedou velik cevy. Ti, kdo
e domnvaj, e jsou plce przdn, byli uvedeni v omyl tm, e je
pozorovali z rozpitvanch z nich ihned vekera
krev vysla. Z o tatnch jedin rdce ob ahuje krev. Plce
j i toti nemaj v nbr.v sr??:.
amm, nebof m krev v kazd z onech dutin. NeJJemneJsI Je ta,
kterou ob'ahuje sHedn dutina. (h. a. I 17, 496a 4 - b 10.)
Srdce m tak mnostv lach, a to z dobrho neboC
z vychzej pohyby a jsou vykonvny a povolo--
vnm; poLI'ebuje tedy takovho a sly.
(p. a.III 4,666b13-16.)
Pod plcemi jest
k ebru, hypochondriu a ptei'i.
H tak v nataeny cevy.
v k
trupu zvan br nic e,
Jej stl'edn je tenk a blanit.
Jsou pak ty cevy u tlust
(h. a. I 17, 496b 10 - 15.)
kal a vnmn. Proto tak nazvaj mysl (frene), jako
by mela ucast na mySlen (fronelll); ale ona ti nem, jsouc vsak
poble kter se mylen,
je tak upro tenk, nikoli z nutnosti - e b,),
JSouc masll, mu ela bti k ma ale
aby e j dostvalo co vlhka, nebof kd,yby byla ma-
slta, by vlhka a vce by ho phtahovala. Ze pak jsouc
zahHvna, rychle projevuje to dokazuje to co e deje se
smchem, ti, kdo j ou lehtni, e brzy, ten
rychle na toto msto. Brnice e sice otepluje pomalu,
ale prece a mylen bezdecn.
e jen je lehtiv, je t jemno t jeho pokoky a to, e se
Jen z ebof pocit lchtn je smch,
takovm z v podpad. ]{kaj tak, e e
pn ranch ve vlkch vedench do krajiny projevuje smch,
pro teplo vznikajc ranou. (p. a. III 10, 672b 15 - 673a 1.)
Pod brnic le na prav j tra na lev 1e z J n a
- nm u vech kteH tato stroj
pnrozene a nikoh poloena. B,)"lof ji pozorovno u
kterch obrcen uloen. PEpojeny jsou na aludek
v tom kde opona. Na pohled je lidsk slezina zk a po-
dlouhl jalw u vepk Jtra ne a u
nemaj ale u je na jtrech. Lid-
sl j,tra jsou kulat a podobn ... Jtra j ou pEpojena
k vehk ceve, aortou se nestkaj; probhf jtry vClev od velik
cevy tam, kde JSou t. zv. vrata. I slezina je spojena toliko - velikou
cevou, nebof z t e thne do sleziny.
(h. a. 117, 496b15---34.)
.. Tak m na jtrech,
JIII na tenkm ... V tch rodech tento orO'n
maj, jin nikoli, na pi'. myi. K nim patN tak
nkteH lid maj na jtrech jin nikoli. Odtud pak
clruhdy vznil< spor o celm
(p. a.IV 2, 676b16-33.)
Zd. .se, ... ,.ie jtrech jen a nem
podo?ne Jako 1 sedIment v zaludku a v sti'evch... Ti, kdo maj
stav J.ater zdrav a sladkou krev do jater ti vllbec
ji v cvkch, nebo
klen Jl maJI, J1I11 nikoli. Proto JSou tak jtra kteN nemaj
vzato a sl?dk, a u kteN maj
zlucnk, Je ca t Jater pod mm lezlcl velmI sladk.
(p. a. IV 2, 677a 12 - 25.)
. .. .z fvy a je schopna
plvah k JeJIch varem, JSouc krevnat.
(p. a. III 7, 670b 4 - 6.)
27
Dle pak le u led vi n y, podobn ledvinm
U vech kleN je maj, le prav ledvina ve. Prav m
tak tuku ne lev a je su; je i tomu u o tatnch
Vedou do nich z velk cevy a z aorty, jene ne do
jejich dutiny. ledviny dutinu, jin
men .. , Drhy thnouc se do ledvin ztravuj se v jejich
kazem, e neprochzej, jest to, e v nich nen krve u ivch a
u mrtvch se v nich nesr. Maj pak, jak nevelkou dutinu.
Z tto dutiny vedou dva statn kanlky do o v h c h e,
a mimo to vedou jin mocn a kompaktn z aorty. Ze kad
z obou ledvin vis ceva dut a lachovit, thnouc se a
k am Potom se ztrcej pod oboj a se objevuj,
jsouce uloeny na Tyto pak cevek do
le a na konci, j a na
kanly napiat z ledvin ke jen dosahuje do a jest
skoro se vech stran kolem do kola tenkmi vlknitmi
blankami, je j ou do ti podobn brnici. jest
velk. (h. a. I 17, 496b 34 - 497a 2ft.)
Ledviny j ou u je maj, nikoli z nutno ti, ale proto,
e je lomu tak lpe. podle v zvlstn ti jsou toliko
pro e do
u vech u kterch tohoto sedimentu vznik mnostv,
ab lpe vykonval vou t.
(p. a.IIl 7, 670b33-37)
nemaj vVechni nbr zd se, e
Jej chce dvati jen kteN maj krevnat plce. A to
z dobrho protoe maj tito pi'irozen
v tto jsou ze vVech a
netoliko pevn potravy, ale i tekut ve mnostv,
take se i vce nejen tolik, kolik ho vzniH
v aludku a kolik je ho s tmto vkem (iit).
Proto maj vichni s takovmi ...
je tomu s ledvinami.
(p. a.III 8. 670b 33 - 671a 26.)
U vech majcch ledviny je prav ve ne lev.
pohyb vychz zprava, a proto mu j ouc na prav
bti je nulno, aby vechny ty po loupily pro
onen pohyb spe jako se tak prav obrv zved ve a je
vce zahnut ne lev. A je prav ledvina povytaena vve,
dotkaj se jtra u vech prav ledviny - jtra
jsou napravo. Maj pak ledviny ze vech vniti'nost nejvce tuku, jak
je nutno, ledvinami je procezen zbvajc pak krev,
jsouc d se lehce a v ledek dobrho krve je
sdlo a ... Ale ledvin nevznik, jsou hust, nbr
usazuje se kolem nich sdlo u delnatch, pak u lojova-
tch.; . . utne pak se stvaj z t je to nsledek
toho, co se u kdo ledviny maj, pro uchovn a tak
pro le
tepla. Zada tohz JSou masIta, na ochranu vmti-no ti lecch v
oale bedra nemaj -:: msta jsou II vech
ZlVOC1Chu prosta masa -, 1 map ledvlllY na ochranu msto masa
tuk. Dle tak a lpe, jsou-li tuk je
tepl, teplo pak Z jsou tedy ledviny ale
jest prav ledvina toho 'jest,
ze Je prav strany such a pohybliv; pohyb vak
proti spe tuk rozpout.
(p. a. III 9, 671 b27 - 672a 26.)
!Ce se po h I a v n d, jen
m lce .ve ti otvor, ale m otvory
dva, .z mchz Je.den vede do varlat, druh do a
ten Je vlachoVlt a a vis u varlata ...
Tm jest ve utvl'eno i u samice. e neli
z le? Jej lze pozorovati z kresby v
? Ulozena pal Je t nad a na le
mocovy mechyr. (h. a. I 17, 497 a 24 - 34.)
V' varlata u vech pozem kch (chodcch) ivo-
clchu zlvorodych takto zanzena. Od aorty e thnou dva kanly cevn
a k o?ojho varlete a jin dva kanly od ledvin. Tyto jsou
krevnate, kdezlo ony od aorty bezkrv. Od hlavy varlete vede po sa-
mm varleti kanlek ne jest ono a a ten
se na kadm varleti za e zahb k jeho od hlavy pak se
oba, e bhaj! v d 'pohlavn. Ty zahbajc se kanlky,
.na J ou obaleny Jednou a tou blanou, take se zd,
ze L? Je t Jeden. kanlek; .kdo ten obal. Tedy ten pE edl,
kana,lek Lekullllu JesLe krvJtou, ale v menV m'e ne ty,
klere vychazep z aorty; v I anlcch vak zahbajcch se
k ,du jest bl. Tak
Jeden kanalek a pnpoJuJe se e hora k udu; kolem je
pkoby obal t. zv. stydk ... se nebo odejmou var-
lata, zathnou se kanlky nahoru ...
Tak tomu tedy je varlaty u
. Avak (s u kteH je maj,
neJsou ani ani si ?ejsou podobny, nbr li
e navzaJem Jak u zlvorodych, tak u vejcorodch. Jsou dvoudln
u vech, kteH maj u stydk ti, a jest jedna jej
vpravo, drul? vle.vo; ale jest jeden i t jedno, jakoby
,vel'fil, u vynikajcch
\ehk,o ll ... lJ. vse?h a dvounohch nebo
pr. u cloveka, psa, kone, skoLu, a u vech roha-
.Je. deloha dole pod brnic. a vrcholech t. zv. rozch,
Jest vetmou zvit.
(h. a. III 1, 510a 12 - b20.)
29
2. s t i s t e j nor o d .
Vechny vniti'nosti jsou v nebof je ochrany,
uby se jim nic ne talo, a to ltky lehk, blna pak m takovou
phrozeno t, je pevn, aby mohla krt, bezma , take nethne
vlhkost a dr ji a tenk, aby byla lehk a
a blny jsou kolem srdce a mozku, a to
z dobrho Ty toti potl-ebuj nejvce ochrany;
ochrana na hlavnch tech, pak pro ivot j ou
(p. a.Zll 11, 673blt-12.)
Jako jsou, pokud e VYZlVy, s pnmynu ti'ery
potravy, tak jsou tak vichni ti, kteN nemaj varlat, nbr
jen semenn kanlky, anebo kteH maj varlata rychlej
pien. Ale u kteN maj bti
maj ... semenn kanlky zvity, aby nebyla po pHli
a rychl. K tomu j ou zaHzena varlata. Plisob toti, e je
pohyb semenn ltky tm, e u ivorodch, na u kon
a pod., i u uchovvaj zdvojen semennch .... Je-
varlata nejsou nbr le jen na ruch, Jako
pi'edouc eny kamnky na tek. Odejmou-li se
toti varlata, zathnou e semenn kanlky dovniti', take kastrovan
nemohou ploditi. (g. a. I 4, 717a 23 - b 2.)
Z tejnorodch nejvce je vem krv
nadanm krev a tvar, v je t krev obsaena - to se
jmenuje ceva; dle pak to, co je obdobn, mza a
vlkna, a to, z se pi'edevm skld toti
maso a co je u kterho tvora tomu obdobn; dle kost a tvary j
obdobn, jako ostice a chrupavka, dle blna, lachy, chlupy,
nehty a jejich homologie; k tomu dlo, a to
jest lejno a liz, a tmav
pak maj, jak se zd, krev a cevy kol principu, tl-eba
promluviti nejprve o nich, kdy ze starch
o nich nevykldaj jejich neznalosti jest, e lze
cevy pozorovati. v mrtvolch je t
cev nezl'eteln, ty se sm,rfnj,
jakmile krev vyjde se.z mch z nadoby:;
sama o nem z ruch krev zadna, Jen Jest JI neco v rdcl,
jinak je vechna po cevch); a u ivch jest nemon podvati
se, jak tomu jest s nimi. Proto ti, kdo je pozorovali v
mrtvch zsadnch
druz pak, pozorujce lidi velmi vyhubl, podle toho, co e JlID tehdy
jevilo na povrchu, jednotlivch cev.
(h. a. III 2, 511b 1-23.)
Ce vy jsou takto V hrudnku jsou cevy uloen
uvniti' u ptei'e, jedna z nich, le druh, men ne
ona, vzadu, a ta sp"e na prav men na lev. Tuto
lze i u mrtvol jej lachovitou
cast. Ty obe cevy map svuJ pocatek v rdcI. eboC pokud e tithnou
?statnmi prochzejc jimi, vou celistvost si zachovva-
Jce a zlistvajce cevami; srdce vak je t jakoby jejich t (a to
J?e t ty cevy le a dole, uprostl'cd
ruch pak srdce ... Ona velik ceva vychz z dutiny rdce
na dle se thne za e ceva sti'edem dutiny, jako-
by byla ta dubna t on' cevy, kde se hromad krev jako v ndri.
vychz ze dutiny srdce, jene ne tm
velik ceva, ale mnohem um kanlem se s nm stk, a
tahn.e se ceva rdcem, ze srdce pak do aorty. A j t velik cevu
blarut a konat, kdeto aorta u ne ona, ale velmi
a rozpnajc e dle i k a k dolnm stv se
zcela lachovitou. Od srdce pak e nejprve thne vzhliru velik
cevy k plcm a k synapsi aorty, j ouc a velik. Pak 'e
od n jedna do plic, druh k poslednmu
jsou plce dvojdln, ta kter jde do
plic, take se stepl nejprve na dva dly, potom se thne,
se, podl kad a kadho otvoru, cvky podl
men podl menvch, take nelze postihnouti dnou t, ah v n
nebylo dutiny a ce j ou pro sv nepatrn
ale cel .e jev "Ty pak kter
z cevy, lehaJI SI na trublce (prudu ky) pnouc se z
duruce. Ale ta cevy, kter! e thne k pte.l-i a k tomu
t?ne se za e pteie ..: Od n pnou ke
zebru a ke kazdmu obrath. Tyto tedy dly velik cevy
JSou takto Ale nad lmi, jak se pne od srdce, opt
se cel na msta. Jedny toti vedou na trany a ke
ko tem. poto.m e u thnou podpadm do hornch
.:. techto cev, tam, kde se po prv nazvaj
S? hrdelmce (faglti?es). Tam vak, kde e od velk ccvy,
tahnou e podl phcn Jsou-li zachyceny,
zhrout e lid bez du"en, pozbyve citu a razive Tam
thnouce a mezi sebe vzave vedou a k um kde e
s lebkou. Odtud e zase ve cevy: z -nich
Jedna, zahnuv"i e se tupuje po krku a po plecch a tk
e prvn t cevy u ohybu pae, druh dl se v ruce a
v prstech. Druh pak ceva obou stran kolem u e thne k mozku
a se v jemn cvky v t. zv. mozkov (mcninx).
m mozek je t u vech prost krve, a ani mal ani velk
e v Z o. tatnch se od t 'cevy
Jedny obepmaJI kolem dokola hlavu, druh se v a
v zubech zcela jemnmi cvkami. Slejnm jsou tak roz-
men' cevy, zvan aorlou. Provzej on velk
cevy, leda ze JSou ty kanlky a cvky mnohem men ne je lomu
u velik cevy. '
a lidskho a
(h. a. I 17, lt97b 1 - 2.)
Tyto a takov j ou ted
takto se to nimi m.
31
Kostra jest zai-zena jalco sy tm cevn. jak kosti,
tak cevy maj jedno a ouvi polu. Jen jedin ko ti,
kter by byla sama o kad jest ouvi lho celku
nebo se nm stk a je k pEpoutna, aby jich mohla pi'-
roda uvati k ohbn brzy jako jedinho celku, brzy jako dvou
o nen dn ceva sama o vechn j ou sou-
jedn cevy. kdyby byla ko t ne-
vykonvala by #fillO t, pro kterou tll ko tra je t - nemohla by loti
Vniti-no ti lec pod brnic jsou vechny dohromady k
cevm, aby tyto, vzn' ejce e poutem
vnithlOsL k jsou jako kotvy vreny k Lelu
od sebe rozpiatmi, od velik cevy k a ke Tyto
toti velikou cevu k jako hi-ebky, a to jtra
a slezina k jen k nim se thnou z velM
cevy), kdeto dozadu ledviny. K nim ke kad se thne nejen
z velk cevy, ale i z aorty. maj vniti'nosti vliv na stav ivQi-
TeboC jtra a slezina napomhaj potravu (jsouce toti
krevnat, maj teplou ledviny pak napomhaj Y)'lu-
do mechi'e
(p. a. III 7, 670a 8 - 23.)
K o s t i u vechny zvis na jedn a souvis spolu po-
jako cevy: sama o nen dn lost. PoCtkem jejich jest
u vech kteH maj ko ti, e skld z
a thne se od Wavy a do edac Vechny obratle maj uvniti'
otvor. souvis s poslednmi obratli kost hlavy zvan lebka
(kalva) , Jej pilovit je ev. Klenba nen u vech ivo-
stejn. e skld z jedin ko ti, u jinch, na pi'.
u z Tu mv ena jeden kruhov ev, mu pak
vy nahoi'e se sbhajc, podoby trojhelnkov; byla vak u tak
spati'ena lebka muze beze Skld pak se hlava nikoli ze
ale z esti kost; z nich jsou u u, proti o tatnm mal. Ko ti
thnouc se od hlavy j ou ti ... V jsou zuby, to je kost
s jedn stran,)" kompaktn, druh opati'en otvorem. Z kost jen
zub nelze dlabati.
Od vychz spona, kost a ebra. I le na
ebrech, ale tato e pojuj, ostatn doleji nejsou spojena;
dn nem kost v Dle jsou kosti na
ramenou a 1. zv. lopalky, a ko ti horn s souvisc
a nimi za e na rukch ... Tam, kde e dole bl ke konci,
jest po phjde acetabulum a pak ji kosli dolnch kon-
jednak tehenn a brcov, zvan klne (jejich jsou kot-
nky, a t. zv. plektra u kteH maj kotn! y),
dle pak jsou kosti vlastn nohy.
V kteH j ou z pozem kch ivorod, neli se
kosti pi'li navzjem, ale podle se li spe tvrdost, mek-
kost a veliko t. Mimo to jedn kosti u tho tvora maj morek,
jin nikoli. (h. a. III 7, 516a8-b6.)
Tak jsou tedy cevy nad
vznejc se a pnpoJuJe se pk
k tak k pten blamtyml a volnyml kanalky. ,J .se
n thne jtry, krtk, ale irok, a od t se rozpll1aJ!
do jater a tam mizej. cr:.VY pro?hazeJ!.cl ptry,
z nich jedna se v brmcI, druha, vrahVSl se opet
padm do prav horn stk se s ostatnmi cevarru
u vnitl:nho ohb. Proto kdy ji lkah otvraj, nastv
v jaternch nemocech. Druh dl se zleva od
velik cevy vystupuje do lev J:ro-
chz jtry, kdeto tato .druh se thne Jeste. vetve
e od velk cevy: Jedna do opony, Jllla do t. zv. slimvky.
tto e thnou cevy prochzejc okrum. Ty vechny se konCI
v jednu mocnou cevu a aludku a
k jcnu, a u stroJ! se od fil .vetve.. J aorta,
tak velk ceva thnou se tedy a k ledvlllam, kazda Jako Jedina ceva:
Potom vak e pEchyluj vce a e ve
jalm i'eck psmeno A; a ceva leZl
aorta. ejvce se vak aorta k paten v haJme,
pEpojen se malmi palc o.d
rdoe velmi obsan, ale v dallm prubehu se UZl a tva slachoVl-
.' I od aorty se thnou cevy do okru j.ako,
cevy, leda e o .J,ou.C
podobn, se fil cevkarm;
Do jaLer a do lezmy se netahne z. vetev.
obou cev e thnou do oboJ!ho kyde .a tam se obe.
s ko l. edou i do ledvin od velk cevy I aorty, ale nikoh do
jejich dutiny, ale zll-avuj se v ledvin. Dle pak vedou od
jin dva kanly do mocn a kompaktn, Jlne
pak tam sL z dULiny ale ty n.emaj nic s velk?,:
cevou. Ze tr'edn kraJmy obou. ledym se pOUSL1.
ceva, pnouc se podl ledvmaml, obe neJprve
v obou poLom vak se zase obJevuJI, tahnouce po
a jejich I once se spojuj, u
u amic s Z velke cevy e nethne zadna vetev
ale z aorty a hu Thnou pak se od aorLy a vehke ce")':
od se jin d?
krajiny, je jsou nejprve velk a dut, pak dolmml kon-
a se v nohch a v pl' tech; a za e Jme vedou tydkou
krajinou, pi-ehazujce se, jedna zleva druh zprava na levo,
a v podkolen se s druhmi cevaml.
(h. a. 111, 3, 513a 12-!/, 515a 13.)
Cevy stle z do a se.
p'li nepaLrnmi pr? hustoLu .krve. Ul. prochazeti
krev zalo vak vmesek tekute vlhkosti, JeJz nazyvame potem, a to
tehdy, kdy je t a cvky e rozvraj.
(p. a. JIl 5, 668b 1 - 6.)
3
33
obit ani ohbn ani pHm dren, kdyby nebyla souvisl, nbr
mezery -, ale dokonce by i kodila, jako o tice ne?o p
zc v ma e. A kdyby byla ceva a nesouVl po-
neuchovvala by dobi'e krev v obsaenou, nebot teplo
vychzejc ze zdroje prek, aby e srela, a to, co je
propad rozkladu. Je pak cev sr.dce a kostI t. zv.
pokud kteH ivoCichov kosti maj; s n oUV1S ostatn kostra;
i to, co udruje a pNm dren jest pter.
e v'ak mus ohbati, je ptei- co do SOI1-
vi losti sice jeden oolek, ale m mnoho cst, rozpadajc e na jed-
notliv obratle. Ko ti koncetn... souviscch pteH jsou
k n phpojeny. Kde toti maj dy msto. k j ou spojeny
lachami a jejich konce do ebe zapadaj tak, e Je} Jeden ,;yhl?uben,
druh vypukl, nebo j ou oba vyhloubeny, ale maJl tred pkoby
kln aby se dlo ohbn a natahovn; JInak by
nemohly anebo jenom nedobre mohly konati takov pohyby.
vak i ko t, u nich je jedn podoben konci druh,
j ou spolu svzny lachami. Tak jsou dly mezi klouby,
jakoby vypol'ti-kovn, aby se. netrely. ko pak le o
pi-ipojen tenkmi 'lachovitrnl vazy. K ma u Je ko
jako ti, kdo vytvI'ej z hlny nebo z jin hmoty
vezmou pevn jako podklad a na ten pak nanej kolem
dokola vla tn figurku, tak tak tvohla ptroda z ma a.
Ostatn ma it maj za oporu ko ti, a to ty kter e po-
hybuj, pro hbn, nepohybliv vak k jako j ou
na pi.. ebra hrud, aby chrnila vniti-no ti lec v
Ale krajina bhn je t u vech bez kost, aby kost uebrnila
rozpnati e, co e nutn u po pEjet potravy,
a u samic aby nepi-ekela ph Velc
potl-ebuj a kost. _. Proto j ou u tvrd
ne u samic. (p_ a. II 9, 654a32 - 655a 13.)
I ach y j ou u takto I jejich vy-
chz od srdce. y srdce v lachy, a t. zv.
aorta je lachovit ceva, jej konec je dooola lachovit,
nen dut, napn e jako Vlachy tam, kde se u ohb
ko t. Ale oustava lach neprobh z jednoho poctku
souvisle, jako je tornu u oey. .. lachy jsou po
po dech a flexurch ko t. V' byla. by.
ouvi 10 t vech patrna na zchudlych telech. eJvetsl dlly slach J ou
na mstech: Jednak kolem tvaru, jen m hlavn vznam
pro skok, tak zvanho podkolen. Jin lacha je dvojit, tenon;
dle lachy napomhajc sle, t. zv. epitono a ramenn,; JIn'pak
jsou bezejmenn u flexur ko t - vechny kostI, ktere se
navzjem stkaj a skldaj, jsou vzny lachami a kolem vech
ko t je mnostv lach. Ale na nen nbr, samy...vy,
ko t je dr pohr?made. lachu l.ze na
ji nelze roztrhnouti. Kolem lach Je. hlenoVlta tava, bIla a lepkava,
j e lacha iv a z J e Ceva sneti
lacha, cel zni.cL A je-li pi-eCata, znovu.
tela prosta slacll netrne. NeJVce lach jest na nohch rukch e-
'ji a pach. lachy maj vichni nu-
dam krYl. (h. a. III 5, 515a27 -b23.)
VI k n a stoj mezi 'lachou a cevou. z nich maj
.. vl,hkost mzy, a thnou se od lach k cevm a naopak. Jest
ten vznik y krvi, nikoli v krvi kadho
VYJmou-lI se z krve, nesr se krev; nevyjmou-li se,
raZl se. (h. a. III 515b27-32.)
9hru. p a vk a je te povahy jako kosti, ale li se 00 do
stupne. A Jako ko t, tak ani chrupavka je-li odHznuta.
ivorodch krevnatc j ou chrupavky kompaldn a
nemap, Jak Je tomu u kost, uvniti' morek ... ivorod
maj chrupavky v boltcch, chtpch a na koncch
kostI. (h. a. III 8, 516b31-517a5.)
Vo )in ti je. ani tou pi'irozenost jako
JIZ uvedene, am vsak se od mch prhs nevzdaluj, na pi'. nehty,
rohy, zobk - u ovem, kteN hr
castI .map ... Barva. a kopyt se Hd barvou pokoky
sr tI .. : Ale povahu ti. Proto maj lid,
Jako EthlOpo,;e a pm a ko t,l bl! ale nehty jako
I tech . zlvoclchu, ktery maj nehty (drpy) _ a
Je kdo maj prsty pak maj vichni, kdo maj
I krome lona .. ; -:- JSou nehty (drpy) rovn, jako
u cloveka, nebo zahnute, Jako z chodcch u lva, z ltajcch u orla.
(h. a. III 9, 517a 6 - b 2.)
Se .s I' t (vlasy, chlupy a pod.) a p o k o k o u m se to takto.
Srst maj z vichni pozemt Zivorod ... jemno t
t e li' podle m' t, na kterch
Jes!, . bvaj chlupy
dl.sneJ Sl a tlUStSI; VlOO v ak )lch byva a JSou del na m tech du-
j,e takov msto obil mti chlupy, ..
Kten chlupy, se iviti lpe, dosta-
tvrdSI' kten ma)l chlupy tvrde, do tanou a
lIm. e tak podle teplejch a krajin, na vlasy
J ou v teplch krajinch tvrd, v chladnch A rovn
vak tvrd. Vlastnost vlasu . (chlupu) jest,
ze se trepI, a v tom e navzjem li' nebo men
ze vech. na svou veliko t kili.
y J,est azena hlenovit vazko t, ale li jest
Jl mlo,. u se jen sama, nect to.
Je zvlasf kuze na je t msto mezi n a
kO;,tI, zoela Kde je toliko sama, je-li roz eknuta, ne-
tak, te?k a Pokoka
pokryva telo li vsech ZlVOC1Chu OUVI le, Jen tam j nen, kde podle
35
phrozcnosti otvory tel ut ltky a kdc jsou sta a nehty.
I maj vechni krevnatci, ale srst nikoli ...
Jak trnou, srst barvu; u Vla
od sv ale edch \"znik rovnou bl.
Z toho je tak zjevno, e vedivo t nen vys)'chn, jak tvrd;
nic nevznik tak, aby to bylo hned such. Ale pi'i exanthematu
zvanm leuke (vitiligo) vechny vlasy zedivej. Lcckomu ji tal
vla'y za nemoci, po uzdraven vak vypadaly a vyrostly
SpiSe vlasy, j ou-li pokrvny, ne jsou-li pH tupny
vzduchu. l\ejprve u a spnky, a pi'edn dHve ne
zadn; napo lcdy pak stydk krajina.
Jedin m z jedny chlupy (vlasy) kongenitln,
jin druhotn za jeho vvoje. Kongenitln jsou na
a taj na stydk pak
v podpad. na .. , tvaj ti a vypadvaj chlupy
em; nejprve a nejvce vla y, ale jen pi'edn, vzadu nikdo
nepleat. Hladkost temene se nazv ple. hladkost obrv (i'ccky)
anafalantiais. Ani to ani ono e nevysl ytuje u nil oho dHve, ne
ti. Teplesat hoch ani ena ani lid kastrovan; ba,
je-li kdo kastro\'n pi'ed nerostou mu chlupy;
pakli potom, jen tyto vypadvaj, mimo stydkou krajinu. ne-
1'0 tou na leda e jich mlo objevuje, kdy
pi'estanou mti mcn truaci .. , Ostatn chlupy jim ice 1'0 tou, ale
v mensm Jak muov, tak eny bvaj od narozen
prosti druhotnch; ti bvaj neplodn, nedo tane-li se jim
na stydk csti.
O tatn chlupy taj v jakmsi bud vce nebo
nejvce na pak na - a to nejvce 1'0 tou tenk.
i kdy strnou, tal e se dvaj stHhati
- a to proto, e le na ko t, a ty se k stru rozestupuj
a vce vlhkosti. Chloupky na e
vypadvaj pak, jakmile ti pohlavne, a vce u
kdo vce soulo. J ou-li chlupy (vla y) vytrh-
vny, a do e obnovuj, pak u Kad chlup
m u koi'cnc jakousi vazkou vlhkost, a tak, jakmile je vytren,
thnc s sebou tak kterch se dotk ...
O vousu: se stv, e maj bradu i horn ret
zarostl, jin maj ty hladk, kdeto zarostl. casLo
vak plcat, kdo maj hladkou bradu.
Chlupy rostou i za nemoc, ph bytch, a ve
sti'i, a i u mrtvch; a z e stvaj tvrdmi. Tot se
nehty.
Kongenitln chlupy 'J'padvaj pi'edevsm lidem oddvajcm
e rozkoi: druhotn jim 1'0 tou rychleji.
(h. a.lll10, 517b3-11, 518b25.)
a jest ze vech ivocichii zarostl, po-
je to nutn pro vlhkost mozku a pro vy - kde
jest nejvce vlhka a tepla, tam mus bti -- a tak
proto, aby chrnily, pi'emi'e chladna i tepla.
(p.a.ll11i,658b2-7.)
Z majcch vlasy (chlupy) maj toliko lid y na
obou na spodnch cstech chiupy,
zato spIse 11: vrchmch. Ale u cloveka Je to j ou spe na
spodmc? nez .. jsou u kteN je maj, na ochra-
?u. . ochrany spve horn trana;
SIce dulezlteJsl, ale JSou hladk pro chlen dren U clo-
.urcila ----:- jsou pro vzpHmen dren
cash v tCJne poloze Jalo zadn - ochranu pro u'lech-
tlleJs1. z toho, co je mon, vdycky to nejlep.
(p. a. II 14, 658a 14 - 2
1
,.
V vech . bl n y. Jest pak blna po-
dobna .hu te tenke I UZl, ale Je t JlI1eho druhu: e ani ne-
kad
v
ti v.a kad z vnithlOSt je t blna
)<lI. vU lch, tak u vetslch ZIVOClChu. ale u men'ch nej'ou ejm,
ponevadz. J ou docela a mal. bln' jsou kolem
mozku, Jedna vykldaJc kost, silnej' a tlust, druh kolem a-
mh? mozku; pak blna kolem srdce. Hol blna
Ko tI zbaven blny e
(h. a. lil 13, 519a30-- 66.)
je t lojovit blna u lojovat)'ch, sdelnat Usdelna-
.. '}S'pak jak u s jednm aludkem, tak u ivo-
clchu s nekolika aludky od st'edn aludku od
m ta jakoby vu. Pro tr se pi'es o tatn ti aludku a mnostv
u vech jak U ijcch na zemi
tak ve Vznik pak tato t takto. Kdy e zahHv
se povrch konat),m a blanitm.
Tato pal;: kraJIna (bn m) Je plna takov potravy. Dle vsak mus
pro ?lny ..to, z krvit 'potravy procezuje, bti
-v t0.Je a to, J ouc pro teplotu v tom
mu I se nikolI v produkt masit a krvit)" ale v !lIj
a. sadlo..Tak tedy vzmk opona. v pak j pi-roda k dobr ztra-
vltelnosh potravy, aby ivoCichov nze a rychleji vai'ili potravu.
je varn zdroj, tucn pak je tepl, a opona je
A proto VISI od aludku, stroj poloen na onom
jtra, lec vedle, pomhaj vaiiti.
T. zv. okru jest tak blna a pne e souvisle od msta kde
yeva, a. k a Shledvme, e jeho 'vznik
Je nutn Jako vznik o tatnch t Z kter e
vy 1ytuJe u uvaujeme-li o tom. je
pl:lJIma.l.l
v
a z t zase aby vzni..-
kala okonecna potrava, Jez se JIZ rozdlh v orgny (a to jest u krev-
natcu 1 u ?ezkrvc,h to, co nem, jmna), mu bti,
bude pohava Jako kOl'eny vedena z zaludku do cev. Ro tlina tedy
do - odtamtud toti potravu _,
pak aludek a st'eva jsou zem, z n mu potravu.
Proto je tedy utvi'eno okru, majc jakoby cevy, kter se
jm thnou. (p. a.IV 3, 677b14-678b15.)
Blanit je tak ale to jest jin druh blny,
e rozpn... Ani jsa leda u za-
jen zcela zNdka; ale u se takov stala.
mrtvch nepropout dnou tekutinu, ale
u ivch i tuh ltky, z nich vznikaj u chorch kamnky. U
kterch e ji vytvohla v takov 'ltka, e e nezdla nijal{
liiti od skoIepin. (h. a. III 15, 519b 13 - 21.)
. Ma o a takov. ti kter maj koro takovou t
Jako maso, vyskytUJe se u vVech mezi ko a kost
tJ?' co kosti za tupuje ... Lze pak maso rozbrati v'emi
Jen jako slachy a cevy. Kdy hubnou,
Iluz maso a pi'echz v cvky a vlkna; iv-li se vznik
msto masa tuk. Kdo maj masa, maj men cevy, krev
vnithlO ti a bEch mal. Kdo maj cevy velik, maj
tmav' krev, velk i bEch velk, ale ma a Do tvajf
maso ti, kdo maj mal bhch.
(h. a. III 16, 519b 26 - 520a 6.)
Ma o lidsk je to proto, e je z co
do hmatu (p. a.II 16, 660a12-13.)
S dlo a e od 'ebe li'. je v kaZd
chladnem tvrdne, kdeHo dlo je rozpustn a netvrdne... Li se
i m ty: dlo se tvoH mezi pokokou a masem, jen mimo
ma o ... Vichni jsou bud v mase nebo na m tech
... na bhse, ti
se nepohybuj. ..
(; vseell se vyskytuje msto v kolem panenky;
pokud takov tvar maj a nemaj tvrd, je t z loje ...
Stars v'ichni vce ne mlads. Zvl' kdy u
do hlo jak pHslusn 'rky, tak i vky, e i do hloubky.
(h. a. III 17, 520a 6 - b 9.)
o mor ku. J to jest jedna z tekutch (vlhkch) t
vy kytujcch e u a vsechn,Y tekut ltky v tele
e vyskytujc jsou v pH lunch ndobch, jako krev v cevch, morek
v ko tech; jin pak ltky v blanitch obalech, koch a uutinch.
G mladch m mcha povahu docela krvi tou : kdy zestrnou,
a je u dclnatch sdelnat, u lojovatch lojovit. Vsechny
kosh neobsahuj morel, nbr jen dut, a i z v terch ho
nebv. (h. a. lil 20, 521b 1t-/2.)
.
38
Morek je zplodina krve, a nikoli, jak soud, zkladn
ltka semenn tekutiny. To se ukazuje u mladch
u konsi tuj z krve a krev je
potravou jest i v kostech morek krvit; kdy pak 1'0 tou
a zraj, vzhled... i morek. A u 1teH maj dlo,
je leskl a podobn dlu, ale u vsech, u kterch e nepodob dlu,
ale u kterch se krev vai'enm v u je lojovit... lej_
je takov povahy morek ptei'n (mcha), protoe mus bt
oudrn' a thnouti e celou pteH v obratle. Kdyby
tedy byla sdelnat, nebo lojovit, nebyla by tak soudrn, ale
Hehk nebo tekut. (p. a.ll 6, 651b20-36.)
S k r v je tomu takto. Ta je t vem nejvce po-
tI-ebn a a nen zskna, nbr vsechni ji v maj,
pokud j ou neporuseni. V'echna krev jest v ndobch zvanch C{)-
vami, v nicem jinm, leda jen je' v srdci. dnho
I rev nevnm dotek, tak jako sedimenty v bhse; ani mozek
a morek nevnmaj dotek. Kdekoli maso, vy kytuje se u ivch
krev, pokud nen maso porueno. Svou phrozenost m krev
ladkou, je-li zdrav, a barvu ta, kter je
nebo chorobou horv, je tmavs. Ta. kter nen ani prlis hust ani pHli
Hdk, jest nejlepv, pokud nen pokaena bud nebo nemoc.
Pokud je v ivm je stle tepl a tekut, ale vyjde-li ven, tuhne ...
pokud e z n nevyberou vlkna... ivoCichov maj cistou
krev, ale maj j mlo, a vce tm maj krve.
tuk je bezkrv. Tuk e nerozkld, kdeto krev a to, co jo
krv naplneno, e rozkld, co je na ko tech ... lovek m
nejhds a krev ... Ve podnch se stv krev hu t
a tmav' nez v hornch.
Krev tepe v cevch v'ude po celm ivoCinm najednou,
a je to jedin z tekut)'ch ltek, jez je tle a po celm tele ob aena,
pokud tvor Zije. vznik v srdci a to ne je, v
cel Je-li z a jsou-li j
zbavovni, a to ve mnostv, pozbvaj Stv-li e
pHlis vodnatou, se tou v ero n ltku,
e se u i krvavm potem polili. A kdy vyjde ven,
netuhne, jen Cst, a to byla-li od ostatn krve.
Za pnku se dostv mne krve, take j ani pri
bodn tolik jako jindy. Vai'enm (spalovnm) se erum v krev,
krev pak v sdlo ...
Krev samic se li od krve pE . tejnm stavu zdrav
a hu ts a tmavS, a samice maj na povrchu krve,
ale uvniti' vce. Ze samic nejvce krve m zena, a t. zv.
j ou u en ze vsech Li' pak e
krev i podle stH bytost mno"tvm a vzhledem. velmi mladch
je a u tarch hu t, tmav a jest j mlo!
II v nejlep sle je stav prosti'ednL A krev tarcll tuhne
brzy, i na povrchu u mladch se to tak
39
Serum (ichor) je neuvai'en krev, e do ucl nen
anebo e se krev rozpustila v erum.
(h. a.11l19, 520b10-521b3.)
Jedna krev je Nd, jin hust, jedna jin , dle
jedna jin teplej, a to jak v tech tho
krev v hornch e lis rozdly od
krve v dolnch cstech). tak tak ph rovnn s
chem ... lu m krev hu a teplej. pro vnmn a
mylen je krev i'id a .. , 1 ejlep jsou ti ivo-
ktei' maj krev teplou, Hdkou a
(p, Cl. II 2, 647b31- 648a8.)
kad byto t, je 1'0 te, mus pEjmati potravu, potrava
pak se skld u vech z ltky tekut a pevn, a vai'en (pep e) a
ltek se ilou lepla, mus jak vsichni
tak i rostliny ... mti prirozen princip tepla, a to takov, e
jest obsaen ve tak jako se zpracovvn
potravy rozpad na prvn zi'ejmou slubu vy-
konvaj sta a orgny, kter jsou v nich, jimi mus
bti potrava Ale ten kon nikterak pep i, nbr
jen dobrou ztravitelnost. I potravy na mal kousky
obuje, e ji teplo lpe zpracovv, pak vrchnch i spod-
nch ve spojen teplem phrozenm teprve provd vaien. Jako
vak jsou ta otvorem pro nezpracovanou potravu, a dle i ta
kter s nimi souvis, t. zv. jcen ..., tak tak mus bti
vchodi ek, kter'mi by phjmalo cel potravu z aludku a
z sti'ev, jako z jesl ... je pro kadou potravu i pro
nastvajc zbytky receptakulum, a cery j ou jakob ndoba
na krev, je zi'ejmo, e je v lednou potravou u kre,- .. ,
(p. a. III 3, 650a2-35.)
Tekut ltky vznikajc y po narozen, j ou ml k o a
m
Zivocichov, kteN maj mlko, maj je v prsou (vemenech),
tato pak maj vsichni, kteN rod ivho tvora jak v lak na-
venek . ,., jako na pi'o Kad mlko obsahuje vod-
, natou zvanou ono, a cosi hutnho. t. zv. r. Hll t
mlko m vce sra... Chladnem mlko netuhne, ale spe se tv
naopak tuhne a houstne. dnmu tvoru se neobje-
vuje mlko ne objevuje se, ale
s a na konci (laktace) je nepoti'ebn. pokrmy se
val, dostane mlka i kter nejsou ba i starm ji
vylo, kdy jim s li z prsu, a ji tolik, e odkojily ...
lze po mlka; ho
ji Lak vyslo kdy se jim slo z pl' u. V mlku je t jaksi
tuk; sraz-li se mlko, nabv ten tuk podoby oleje.
(h. a, III 20, 521 b 18 - 22./
[/0
v)'pou vichni krevnatci. Ta velikost vypout nej-
vce semene pokrytj'ch chlupy jest ,-azk ...
vech je t bl. Herodotos v'ak nap al, e Ethiopoy vyd-
vaj vychz bl a hust; je-li zdrav, pi'ijdouc
ven, a tmav. Mrazem netuhne, nbr velmi i'idne, mdnat.
pozbvajc barvy i hu toty. Teplem tuhne a hou tne. '. Plodn
ve kles. neplodn e rozpoust.
(h. a. III 22, 523a 13 - 26.)
III, ONTOGENlE.
Podati v vtazch na .4ristotelovy
mylenlfY o vvoji a zejmna nen mon - jet
to a talf kapitola Aristotelov!, zoologie. Jest
se tedy spokojiti s ukzkami ze spisu
O rozplozovn kter by
do Aristotelovch o tom, jak si jest kol samce
a samice ph genesi, vznilfn a vvoj jalf vznik
pohlav, abnormity a monstra jako i kazy ti. Mnoh do-
k tomuto oddlu lze nalzti v oddlu o fysiologii, kde je pod
titulem Fysiologie rozplozovn a skoro
cel VII. kniha obsahujc pe trou mUku materilu
fysioloqickho, embryologickho a j.
Z jedny j ou a bosk, jin jsou takov, e mohou
i bti i nebti. Kr n pak a bosk je vou povahou vd rcky
lepho v kter exi tuj; a nikoli
mohou exi tovati a mti na lepm i na horn. Leps je due
ne bytost ne bytost k dui,
a bti je lep ne nebti, a ti lepS ne neti. a
e zakld plozen tyto bytosti pro svou
nemohou bti je to, co vznik, potud, pokud
je mu to mono. Co do bt ..., ale co do
druhu Proto jest tle rod lid, a rostlin. Ale po-
je samec a samice zkladem toho, jest samec a samice
jen k vznikn, pokud kde samec a samice jest. pak
jest prvn pohybu svou podstatou lep a pokud
v obsahuje pojem a formu, neli ltka, je tak lpe, ahy
od horho Proto jsou vude tam, kde to )e
mono a pokud to je mono, samec a samice odliny. lep
a je t pohybu, a tou jest u vznikajcch bytost
samec, kdeto arnice je princip ltkov. Schz pak se a
samec se samic, aby plozen. to je
Pol_ud tedy maj t na principu a ij;
proto maj i rostliny podl na Ale tHda se
(g. a. 12, 716a4-7.)
smy lovm vnmamm; a v n u vech pohybujcch se
jest samec a amice - z je tu byly
(g, a.l/1, 731b 18-732a 15.)
Pi'edevsm je t ti'eba , .. amic a amce jako prin-
cipy rozplozovn: samce jakoto b -to t majc pohybu (v-
voje) a O'enese, samici jakoto ltku.
Pol e m i k ap" o lip Cl n gen e s i.
tvrd. e odchz od celho je
o tomto nejprve uvaovati, jak tomu je t. J ou asi kter
lze pro tu uvsti. sla rozkoe; pHjemn pocit
je tm je tho pocitu vce, vce vak jest ho tehdy,'
se na vech dech, ne se jen na jednom nebo Dle
pr to, e se z rod mrzci; chyb-li jedna ne-
pr odtamtud odchzeti, a nevyjde-li z dlu,
nemiHc ovsem vznikati. K tomu phstupuj podobnosti s
se rod podobny jak cel)'m tak i jednotlivmi
Je-li tedy toho, e cel jev podobno t, to, e vyjde
od celho je snad i u jednotlivch t to, e
od kad Dle jest domnvati e, e jako je
prvho, z vznik celek, tak je tomu i pro take je-li
pro celek, je snad zvlstn i pro kadou z t. Takovto
se zkuseno tmi. e podobaj
nejen ve vrozench znacch, ale i v zskanch.... - se ji talo, e
jzvy, z dostali na tch mstech
znamen jzv)', a v Chalkedonu se ukzalo u otce, jen
na pai vplenou znmku, tot psmeno, jene a o e
nersujc.
To tedy j ou asi pro e odchz
od celho Ale zkoumme-li to jev se pe opak. NenE
vyvrtiti to, co bylo a mimo to ta nar na jin
nemono ti.
Pi'edevm nen podobnost toho, e odchz od
celho Potomci jsou podobni i hlasem, nehty a vlasy a pohybem,
a od toho pi'ece neodchz nic. Leccos tak nemaj,
kdy plod, na pi'. sed vlasy a zaro tlost brady. Dlc e
podobaj i od nich nevylo nic. podobnostt pro-
chzej generacemi. Tak na pi'. ena v obcovala s Ethi-
opem, ale jej dcera se nenarodila nbr teprve yn
dcery byl T je tal i u rostlin: zi'ejmo,
e by i u nich vznikalo od vech Ale rostliny
t nemaj, lze tak odnti a jin teprve do-
taj. Dle tak odchzeti od oplod, a pi'ece i ta
jev tou podobu. Dle: zdapak odchz toliko od kad z
tejnorodch, jako na pi'. masa, kosti, lachy, tak od nestejno-
rodch, jako na pi'. od a ruk, ? 1 odchz-li toliko od
by e potomci jen v podobati ale po-
dobaj se spe v nestejnorodch, na pi'.
rukama, nohama. Jestlie tedy nepochz tato podobnost odtud, e
ode'lo od celho co brn tomu, e ani podobnost v
(stejnorodch) nevznik odchodem emene od celho
nbd jinou Vychz-li v'ak toliko od ne-
tejnorodch nevychz tedy ode vOech. A pi'ece e pati', aby
pSe od ( tejnorodch) odchzelo; ony byly dHve
a nestejnorod se z nich kldaj, a jako se jev podobno t
v a rukou, tak tak v mase a nehtech. Ale vychz-li
od obojch jak by e mohlo plozen dti? jsou ti
nestejnorod loen,) ze stejnorodch; kdyby odchzelo od ne-
stejnorodch, znamenalo by to, e odchz od . tejnorodch a od
jejich loeniny. Jeto tak, jako kdyby odchzelo od napsanho
jmna: kdyby odchzelo od celho, ted i od kaZd jcho slabiky,
a jestlie od tak tak od jednotlivch p mcn (jakoZto zklad-
nch i od jejich loen. Tal e sestv-li maso a kosti z
atd., bylo by pe nutno ubrati a ze zkladnch ale z jejich
sloeniny - jak je to mono? A pi'ece by bez tto neb 10 podobnost!
J estlic vsak j sho utvH sloeninu, znamen to a i, e
ta je podobnosti, nikoli odchod od cclho
Dle: jsou-li jednotliv v semeni od ebe jak mohou
bti ivy? A souvis-li, byl by to u mal ivol ! A jak je tomu gc-
nitliemi? To, co by odchzelo od samce, pi'ece b ',t po-
dobno tomu, co by vychzelo od samice. Dle, vychz-li po-
dobnm obem od v'ech z obou vznikaj dva ivo-
od jednoho i od druhho bude mti kad
vsechny ti.
Je-li tedy mono tak tvrditi, zd se, e nej'pe
Empedokle n1luv tak, e se to ns tmto uo
ji t mry, ale jinak nem pravdu. Prav toti, e je t v 'amci a
mnci obsaeno oosi jako ale celek e nevychz ani
z onoho ani z tto: "utvi'cn jest je v mui, t
v to, e nerod samice amy ze ebe, odchz-li
od celho a m-li samioe msto na pi'ijet zrodku? Ale
jak se zd, bud neodchz od celho nebo tak, jak to tvrd
Empedokles, toti ne tyt ze samce a ze amice, tak
poti'ebuj spojen. Ale i to je nemon. I jako jest nemon,
aby sc vzrostl uchovvaly a byly oiveny, jak si toti
Empedokles pi'ed tavujc vznik za Lsky, .,tak vy-
hlavy bez sij", a potom pr - ale to je
nemono. ncmajoe ani duse ani jak iivot, nemohly by e
uchovvati, a jakoto oivench bytost nemohou
tak aby z nich zase byla jedna: nue, je tomu v tom
kdy lid tvrd, c odchz od celho jako se podle Empe-
doklea dlo tenkrte v zcmi L ky, tak se podle
nich v nemon, aby se tvoi'ily ti v ouvislo ti a odch-
43
od celho aby se na jednom sely. Mimo to, jakpak
JSou Lak odlouceny csti horn a doln, lev a prav, a zadn?
!o ve Dle jsou od sebe odlieny jednak:
Jedl:ak vla tnostmi: csti ne tejnorod tm, e mohou
neco vykonvati - na jazyk a ruka -, ti pak tejnorod
tvrdost, t a jinmi takovmi stav)'. Krev a maso nejsou za
vech okolnost krv a masem. Je tedy ja no, e to, co odejde od
t bti nimi tejnojmenn, na krev od krve,
O? masa. Ale ovem, vznik-li krev z jinho, nebude
aSI podobnosti to, co ti, kdo tak tvrd, toLi odchod
:ech Lf posLac, aby odelo pouze od jedin
.krev z krve. by nemohly tak vechny
ca tI vznikatI z Jedn? Zcela teJnho druhu zd se bti i
Anaxagorovo, e dn z tej norodch nevznik; jene on to
u vseell oni vsak to tvrd toliko o vznikn
A tu jak pak porostou ty odesl od celho Anaxagora
toti. z dobrho tvrd, e k masu phchz z potravy maso.
Ale Jak e podle kteN to neuznvaj, ale Hkaj, e . od-
chz od celho tupovnm
cizho, kdy to, co phstoup, trv beze Ale se
to, co ph toup, procpak nepi'edpokldati, e je u hned od
takovho, z by mohla vznikati krev a maso, ani to
samo je krv a ma em? ani tak nelze e e
mSenm, jako na pi'. phbv vna, kdy se pi'ilijc' vody.
Nebot podle Loho by bylo samo nejprve nemSen, kad tst
by byla v pod takto vVak e spe utvH teprve
pozdeJ! v ma o, kost a kteroukolt z ostatnch t. Ale Hkati e
je semene slacha a kost, pi'esahuje naVe ponlY. ly. ,
K tomu ph tupuje dle to, je-li rozdl pfi zda
vznik zrodek mu kho enskho rodu - jako prav Empedokles:
"na m to byl vylit; jedny e tvaj enami, etkave se s chlad-
nem" atd. Bv e se en)' i mui jako se stvaj z ne-
plodnmi, tak se stvaj z bytost schopnch ploditi dvky
bytostmI schopnmi ploditi chlapce. Nen tedy to, e
odelo od celho nbr to, zda se k hod nehod, co
ena a mu, anebo jin pHcina. I jest jasno, e za
tohoto zrodek ensk nevznik tm, e vemeni
od odejde, e tedy ani nem zvlstnho du zrodek muskho
, a enskho poWav, se t zrodel tvati tm i onm, kdy
vemeni urCitho du. A jak je rozdl tvrditi. toto o ,tom'to
Jednom du nebo o ostatnch dech? Nen-li toti zvltnho zrodku
od plat to a i i o ostatnch dech. Dle nevznikaj
ivoCichov ani z byto t tho druhu ani z bytost druhem
odlisnch, na pro mouchy, vat. zv. blechy. Z sice vznikaj ivo-
ale nepodobn phrozenosti, nbr je to jaksi druh
Je tedy ja no, e ti, kteH jsou jinho druhu, nevznikaj Lak, e by,
odchzelo od kad ti jejich bv jim
byli podobni, je-li podobnosL toho, e smo odchz
od celho Dle pak tak rod vce
z jednoho pojen, a u rosLlin je tomu tak jet: patrno, e
z jednoho vvojovho vydvaj vechen plod. Ale jak by
to bylo mono, se od celho 1 z jed-
noho spojen a z jednoho mus vznikati jen jedin
Aby vak nastvalo teprve v je nemon:
bylo by to jaksi nikoli semene, nbr nov ro tliny nebo
novho ivocicha. Dle pak odnoe rostlin vydvaj ze svho
vla tnilio je tedy zi-ejmo, e i odi'znutm vydvaly plod
ze sv vlastn hmoty, a neodchzelo od cel rosLliny..
vak toho jsme pozorovali u hmyzu. ne-li u vech,
tedy u velk pi'i pi'en zasouv do samcova jak i
d"') ... Z toho je snad zjevno, e ani u kteH vydvaj
nen genese to, e vychz od celho
nbr e je tomu jinak - o tom bude tI-eba uvaovati. i
kdyby v kutku odchzelo jak oni tvrd, od celho ne-
by se mti za to, e odchz ode vech nbr jen od
toho, kdo je jako na pi'. od a ne od Takto
vak mluv asi tak, jako by odchzelo i od sti'evc; oby-
syn otci podobn nos podobn,
e vak se pE pohlavnm styku projevuje prudk rozko, toho
nen odchzen emene od celho ale mocn lehtn.
Proto tak, opakuje-li se soulo obcujcch e
zmensuje. Dle se projevuje rozko
v
a ke konci, a by se
projevovati na kadm jednotlivm du, a ne najednou, llj-br na
dHve, na druhch
Ale e e rod z mrzci, toho je t, jako
se rod podobn Ale tak se rod z mrzk ne-
tak jako i nepodobn O toho
tI-eba uvaovati tu jde o tou otzku.
pak, nevypout-li samice je tm tak e
neodchz od celho A naopak, neodchz-li od celho
plyne z toho, e nevychz ani od samice, nbr e je amice
jinm obem gene e. O tom tedy je nyn
dle zkoumati, I dy je zjevno, e se od YSeell
tela. (g. a. 117, 721bll-18, 72!la13.)
S a ln m
Je tI-eba vyloiti, jal je prvotn podstata t. zv. emene. Ve
tedy, cokoli v postihujeme, jest jedna z jeho pi'i-
rozench a to nestejnorodch nebo stejnorodch, nebo
nephrozenho, na pi'. tek nebo nebo roz-
nebo potrava. mnm zbytek z potravy, roz-
pak ltku z nep1'iro-
') podle Aristo'ela zpracuje toliko svm teplem ltku
v du ani vydv
LI5
zenho rozkladu. e tedy nen je jasno. je
stejnorod, ale nic se z neskld, jako na pL ze lachy a
IJ z ma a. Jen tak dle pro ebe kdeito vsechny
o tatn ano. Ale nen to tak nic z proti ani
jak jma: se vyskytuje u vsech a z se utvH nov byto t.
Potrava pak je cosi Mus to tedy bti
nebo tedy badatel domnvali se,
jak se zd, e to je Hkati, e odchz od celho
pro teplo vyvjejc se pohybem, znamen tot co v
Ale rozpu je co i proti a z takovch
nic prirozenho vznikati. lus to tedy bjrti
piebytku.
Ale vechen je po nepoti'ebn anebo po poti'ebn
Tepoti-ehnou potravou mnm tu, kter u nijak nephspv
k nbr kterou se organi mu velmi poli-ebuje-li j
vce; potl'ebnou pak mnm potravu. e tedy nen v-
onoho druhu, je snad jasno. ti, jejich stav je velmi
patn pro vek nebo nemoc nebo konstituci, ti maj
takovho velmi mnoho, ale semene nikoli - ho
nemaj nebo maj neplodn, protoe se s nm ms nepoli-ebn a cho-
Je tedy
pal Je ten, z ji vznik jednotliv
toti a Zbytkem z prvn potraY)' jest
sliz (flegma) a pod. i liz je poti-ebn potravy;
toho jest, e m e se tou potravou, vyivuje a u nemocnch
Jest stravovn. produkt z velmi hojn potravy jest v'ak
nepatrn. Je ti'eba mti na my li, e mnostv toho,
a 1'0 tlin' je' t mal. kdyby jen zcela mal
toho byla prikldna, doshli by pHlisn velikosti.
Je tedy Ueba opak toho, co Hkali staH badatel. Oni ikali.
e je to, co odchz od celho my vak i'ekneme, e to
je to, co m schopnost jti k celmu a oni Hkali, e Lo jest
je vak ja no, e to je spiSe piebytku. Je t
pak pe e to, co phstupuje k jako po ledn,
a to, co z takov ltky je si podobno, tak jako
portrtu zbv podobnho tomu, co bylo vynaloeno ...
e Jest to, co bylo vyloeno, to tak kazy,
kter se pi'ihzej; pi'ihz pak e to proto, e je povaha
pi'ebytku takov. odejde-li nepatrn na tv zjevn ochab-
nut, jsou zbavovna produktu potravy. Jen
u nevelkho v krtkm odchod semene,
je-li ho mnoho, tak jako prvn potrava, je-li
j pHli mnoho - kdy ta odchz, jsou spe v klidu.
Dle tak, kdy odchzej jin - odchz nejen
ale i jin substance s nm polu odchzej, a to chorobn,
e tak odchzejc stv neplodnm,
obsahuje mlo semenn substance. Ale u a vzato na-
tv po pohlavn rozkoi spe ochablost a nemohoucnost, z
kterou jsme Dle e nevysk tuje ani v ranm
ani v stH ani za nemoc; za chorobnho tavu pro slabost
v proto, e phrozenost do tatek potravy vai'iti, a u mla-
dch bytost proto, e e vechno dHve vynalo na
(g. a. I 18, 724b 21 - 725b '25.
U i rostlin e jev velk rozdl co do semene,
a to jak mezi rody, tak i v tm rodu u byto t tho
druhu, na pi'. mezi a rvou a rvou.
kter maj emene mnoho, jin mlo, jin j ou bez semene,
nikoli pro slabo t, ale u dokonce z opacn.
e to, co by bt semenem, Y)'nakld na - na pi'. u
kterch lid: jsou-li dobr konstituce a ma it nebo vyd-
vaj semene a tou po pohlavn rozko i ... A lid,
jak eny, tak mui, jsou nez tucn,
se u dobre ivench vai'enm v tuk; je pak tuk tak
zdrav pro hojnost potravy. iv byto ti ne-
vydvaj (g. a. I 18, 725b25-726a7.)
Sa m i k r e v.
e je tedy potrebn potravy a to u
vichni vydvaj nikoli, je z toho, co bylo pi'ed
tm vyloeno, zi'ejmo. Dle je ti-eba jak potravy je
a co to j ou 1 tak se uke i o amici, zda tak vydv
jako samec a zda je zrodek dvou semen, zda samice
dn a zda ani nijak jinak nepE'pv ke
genesi, ale jen poskytuje m ta, a jak a jal.m

e je tedy potravou u krev, u bezkrvch
jej analogon, bylo u dHve pak je semenn teku-
tina potravy, a to po ledn, je to asi krev jej ana-
logon, nebo co z ltek vznik. vak z krve,
kdy je a rozdlena, vznik jak i kad jednotliv a
byvi se jako co i jinho ne krev, kdeto
je-li neuvareno, a kdo, uvaje za sebou rozkoe,
nsil, u leckterch u vylo krvit, je e je
krvit potravy, t je jest rozdlena jednotlivm
Proto tak m velik vznam; odchod t a zdrav krve
ochablost. A e jsou potomci podobni m dobr
je podobno to, co k tomu, co zbylo,
take je ruky nebo nebo oelho jaksi ne-
rukou nebo nebo celm
a co bylo z onoho ve tm je v monosti,
co do sv hmoty, nebo e m v jakou i potenci. to
dosud nen jasno z toho, co bylo vyloeno, zda je hmota emene
genese, zda m kvalitu a genetick pohybov
princip., .
pak je nutno, aby i slab byto t a to
47
ve mnostv a mene a takov mus bti
mnostv krvit tekutiny, a slabsm mus bti to, co m
tepla, a e samice je takov byto t, bylo u plyne
z toho, e i krvit tekutiny jev.c se u eny Je
e tedy je krev a e Je obdobou emenne teku-
tiny u je jasno.. A je to" co sprvn:, t?ho
zem je, co e u n temze veku zacma u, samcu
objevovati semenn tekutma a vylucuJe se, a ':l samIC propuka
struace, a nastv hlasu, a to to, co e deJe
s prsy, A ustv po uplynut vy u schopnost
ploditi, u druhch men truace. Tak tato
e je to u en ZpraVIdla se totI neproJevuJI
u en ani haemorroidy ani krvcen z no u ani co takovho, pokud
trv menstruace; ale objev-li se takovho, j ou
e ubr onou cestou. Dle maj tak samIce
siln cevy a jsou a hlad ne amci, e
men truac na tyto vlastno ti A
tu je t'eha tak pokldati za jest u
objem u samic mens ne u e?ot u
se projevuje menstruace na venel, a z ruch opet neJzretelneF u
nehoC ena vypousl z nejvce ltky. Proto Je
tle hled, m neeteln cevy a tv v utv-
i'en za mui.
vak je to, co e projevuje u amic, tm, co je u
emenn tekutina, je jasno, e samice nepi-ispv ke genesi semenem.
eboC kdyby lu bylo nebylo hy menstruum; vak
e deje toto, nen onoho ...
toho e amice nevydv takov jalw anlec a
e se u n nelvoH koitu, jak Hkaj,)e t, .e
koncipuje, ani za tyku POCIt a ze opet: Jl
m a sejde e se anlcem spolu u.cIle, presto nena tava pocetI, ne:
vyskytuje-li se u n. t t. Proto kdy,z
se neukazuJI, samIce nerodI, a take tenkrat vetsmou neradI,
kdy m pokud vtok trv; ale teprve po
v prvnm nem potravy ani ltk , z, ?>' sla
en v semenn vy'l od amce utvantr zlVoclcha; v druhem
vak polu .Pokud
vak kter konCIpUJI, ac nemaJI meslcku, anebo za
nikoli! e se obJevuJe,
tolik tekutmy, kolik JI plodnym oClstem, llenaslva
vymMovn, aby mohlo odchazetr 1 ven; u techto pal se
po st uzavr. Kdy tedy ji mnoho odelo, ale
trv ne .mnostv"
vyplavilo, tehdy opet konCIpUJI, SOUIOZI-h. A nem m? ,ze
se u objevuj vychzeJ Jesle
, ale jen a P? ,cel to Jest
chorobn a proto e to obJevuJe Jen u a fo vsak,
co se ve to Jest neJ"Ice pnrozene.
(g. a. I 19, 726a 26 - 727b 30.)
vvoj z rod I,; u.
k.rev jakolto ltka obsahuje v podle
Aristotela vechny novho ale llemlEe
se mna o vyvjeti, impulsu sem,enem od samce.
jest t ltky venm krve vznikl, kter m schopnost
ptejli v t. j. m pohyb I,e vem
Vych:::ejc ze samcova pten pohyb do ltky
a dv j impuls, aby se vyvjela ke vem. t. f.
tak, aby v:::nikaly fednolliv a to samo
se vvoje zrodku davi impuls, rozprchne se
v tepl pneuma - to je hmotn pod, tata du'e obsaen II semeni.
Impuls dan dotekem. semene se sdl tak, e nejprve
vznikne v zrocl1w srdce a dv dle impuls I,;e vzniku dalch
ty ::ase ptenej impuls dle. V I,rvi jal.
i potrava dodvan jsou ovem ivly jako zkladn ltka a
pNslun Iwality.
Jakmile samic v kon i tuje obenm amCI
emcnn telmliny, je tu ob jako yEdlo na mlko ...,
hlukne e ltka, tel ut e a jak se zemit soucsti
vysusuj,tvoH e kolem dokola blny ... Jedny z blan se na-
zvaj choria ... Jakmile vak e zrodek hlukne, vede si
jako za 'et semena 1'0 tlin. i u jest obsaen poMtek v nich
samch; jakmile vak se odlis, 1deHo di-ve byl v semeni tolilw
potencilne, vysl ze sebe tonek a koi'en, a tmto se pi'ijm polrava,
neboC 1'0 tlina potrebuje ti. Tak j ou tak v ivoCi'nm zrodku
ice jak i tak potencilne obsaZeny vsechny csti tela, ale
m k vvoji nejble. Proto se nejprve odliuje rdce. e
tomu tak je t, dosvedcuje nejen pozorovn, nbr tak rozumov
vaha .. , Objevuje e tedy u vsech zivorodch nejpne
srdce; nebol to je vchodi lm tejnorodch i ne tejnorod,ch ...
je zrodek ji ale nedokonal, mu
brti potravu odjinud. Proto uv a matky, jako rostlina
aby bral z n potravu, dokud nevy peje tak, aby e stal chop-
nost chodcm ivoCichem. Proto pi'hoda narsovala ze srdce po-
dvou cev, z pak jdou cvky I t. zv.
jest u jedna ceva,
u jinch nekolik, a okolo je koen obal, ty slab cevy poU'e-
buj ochrany a krytu. Tyto cevy se thnou jako I ohny do delohy
a jimi se do tv zrodku potravy ...
Odlisovn cst tela e, jak mysl, tak, e oe
ubr tejn k stejnmu ... , nbr ponevad je t pohlavn
samice potencilne te povahy, jak je phrozenost
a jsou jeho csti nikoli vak ve v-
obsazeny. prolo se utvi'ej jednotliv ti a i proto, e,
jakmile e to, co cinkuje, a to, co cinek pi'ijm, etkaj za lako-
vch okolnosti, kd) ono cin!,ovali a toto phjmati ... ,
4
49
ihned ono a toto pEjm A zde ledy dv samlOe
ltku a samec pohybu ...
Viva se vegetativn due; samec dv z-
rodku schopnost vytvohti dui animln.
(g. a. II LI, 739b 20 - 5, 741 b 24.)
Po vzniku orgnu vznikaj ... ti vnitI-n ne
Ale jev se dHve velk ne men", ne-
vznikaj dfve. ejprve se ti nad brnic a vynikaj velkost;
co le pod n, jest men' a pi'esne ... C ti ivo-
jsou sice a vymezovny pneumatem, ale nen to
vzduch ani vlastn vzduch embrya ... Ale je tam pneu-
ma, je tam vlhko a teplo ...
V jaknt polad po jednotliv vznikaj, nelze
Nei, to nel::e doMe pozorovati. Tleba mti detel li tomu,
liter jsou a a podle toho souditi o vzniku.
(g. a.ll 6, 7Ldb25-7!J2b3'2.)
C ti lej 110rod vznikaj ochlazovnm a oleplovnm.
konsistuje a luhne cWadem, teplem ... Cevami a kanlky,
kter vsude jsou, pro akuje potrava jako voda v yrovch
ndobch a vytvH se ma o, srejc e chladnem (proto se tak
rozpou'ti). Ale co z vystupujcch ltek je pHli zemit, majc
mlo vlhka a lepla. to e ochlazovnm, jak se vlhlo teplem vypai'uje,
tv tvrdm a zemitm. jako j ou na pi'. nehty. rohy. kopyta a
zobky ... vnili'nho tepla v'ak vznikaj lachy a kosti,
kdy se vlhko vypaiuje ... Ale teplo nevytvH z kterkoli ltky maso
nebo kost, ani v kterkoli a na ktermkoli nbr z
ltky, na a v ... Teplo jest obsaeno v e-
menn a m v tak velikou a takovou slu hybnou a
t, kolik j pro kadou t Pokud' na tane
nedo tatek nebo nadbytek tepla, to, co m vzniknouti.
horm nebo zkomolenm... Ochlazen je ztrta tepla. Tepla
i chladna uv pi-J'oda, jelo maj nutno schopnost to ono
ale u vznikajcch e za ochlazuje-li e to,
a ono otepluje: aby toti nabyla kad sv povah' a talo e
ma o ..., 'lacha uchou a tanou, ko t uchou a Hehkou.
pak vznik, jal ma'o vysych, jako t. zv. skraloup na
vai'ench jdlech. Ale nevznik jen proto, e je na povrchu, nbr
i proto, e tv nahoi'e vazk ltka, se vypa-
...
Tejprve je tedy vzniku a vvoji hOl'ej"ek trupu,
dolejek pak II em vzr t. Ale vechny 'li jsou
nejdi-ve jen vobry ech vymezovny a teprve se jim dostv
barev, tvrdo ti, pI-h'oda je zcela tak jako mali-:
maJh nejprve obrysy a potom leprve natraj obraz

50
je tedy srdc zdrojem a vznik tak
z celeho zlvobcha prvn. Ale je lepl. utvH chladno tam,
kde.. se nahoi'e cevy, mozek jako protivu teploty v
Proto e utvH hlava hned po rdci a ''.Ynik nad
o tatn Csti mozek jest od velk vlhk hmota.
Vznik je jsou u zrodktz velik, vykl(d Aristoteles
vronem hmoty z mo::ku. ::apadaj. .
, dosah?,j! .dokonalho a napo ledy, se
u.t,van Jen, zv?lna; teprve. ztrc u
kten Jej maJl, hlavne vsak II cloveka, vUJ chlad a vlhkost. Proto
z l:aposledy, i kdy u jsou
detl vydany na svet, Je ta kost Jeste mekk. e se to projevuje 11 jvce
u lid, toho je to, e maj z a
mozek, a toho zase je, e maj v rdci ts teplotu ...
Tak nedovedou dlouh ovldati vou Havu pro th mozku.
je tomu u v'ech ktermi se m
zdrOj ovldn.e, h?rI1 a teprve napo led ty, jejich
P?h):? ,pnmo ne OUVISI, Jako ruce a nohy. I takovm trojm
nalezl taj e vlcko ...
,.K,ad ostatnch vznik z potravy, ti
poblIze z potravy uvai'en, a prvn.
ca ti vsak, ktere J ou z nulnostI a Jen k onem, z hor potravy,
a .. Z ltky utvH pHroda maso a
ostatnch z pak ko ti, slachy a chlupy a dle nehty,
kopyta a t. p. Proto j ou lylo ti utvi'en - a nakonec, kdy
u ph vvoji objevuj Ko tra vznik pi'i prvotnm 'uh--
i-en ti ze semennho 'irmesku, a jak do-
stv e j z potravy, z n se dostv i hlavnm
ale ko ti z n doslvaj jen pi-ebyth a odpadl y ...
jako ko ti a z tch ltek j ou utvi'eny lachy ... ; nehty,
. .. atd. z potravy. pozdeji kan a t ji
zarodek od malky a Z\-enCI .. _KostI rostou Jen do dlh;
velikost v'ech m v hranice ... O zubech mohl' by bti
leckdo, na l:ozpaccb. Jsou toti te povahy jako kosti a
z k?,Sll, .nehty, chlupy. rohy atd. vznikaj z klte a proto lak
n;aJl kuze bm:vu:... ale zuby nikoli. Zuby jedin ze
ko tI ,1'0 po cel ... Ale zuby nemaj zcela t vznik
Jako oslatm kostI: tyto toll vechny vznikaj pi'i prvnm ulvi'en
zrodku, a dn .z nich aJe zuby vznikaj Proto tak
mohou zase tI, kdy vypadaj, jen na kostech ale
rostl nimi ou. Ale vznikaj z ivn llky, kter je. t
kostem, proto JSou te povahy, a vznikaj tehdy, kdy u ko li do-
hly s\'ho Yyjma pHpady proliphrozen' rod se
bez zub!"I... (g. a. II 6, 7113a 3 - 745b 20)
Kdy:' plod utt,cN a ptestll doslvali ClelOhOtl
potravu (::allm se l1:rev v I)wldsli: mlko \ a t,ych:i ven.
51
J a k v:: n i k po hla II plod u.
amec a samice e lis jakousi chopnost a neschopnost. Ta
byto l toti, kter mZe ob ahujci v princip tvaru docela
uvai'ili, je amec ... ta pak. kter ice phjm, ale nemiHe
.ama a diferencovati, je samice.,. (Ta vydv ltku zro-
sice tho pllvodu, jako je toti krev, ale ta
nen uvena v samice je ne= samec.)
tedy jedna byto l pohlavn vme' ek, druh
vak toho nen chopna, a kazd 'chopnost m orgn, jak ta,
kter lut vec vykonv tak La, kter ji vykonv lpe, ..,
vyplv z loho, e mu mt jak amice, lak samec orgn:
m ledy ona tento pyj s varlaty, Dv pak pHroda kaidmll
ne chopnost i orgn, tak to je lepsi. Prot e tvoH
jednotliv msta vylucovnm a e chopno hni, jako se
nevyvine ani zrak bez oka ani oko bez zraku, a sti'e a a
se soucasne e ch pno l Ponevad e vak
kad tvoN i rosle z tho, loti z potravy, vznik dojisla kad
orgn z takov ltky a z takovho v)'mcsku, kterj' jest chopen
phjmati, K tomu pak Ueba vzti je' le li'et exi luje-li znik
se pi'emenou v opak, je t nutno, aby se ta kterou
princip zvldnouti, v opak.
Za tech to nad ui jest jasnej' , z kter pnclllY
vznik plod pohlav muskho nebo en kho. Kdykoli totiz
princip nenabude a ltku pro nedostatek tepla dobi'e
uvai'iti a neuvede ji do v vlastn podoby, nbri je l v lom pi'ekonn,
je nulno, aby nastala zmena v opak. le opakem samce je 'amice,
a to potud, pokud je t to samec a ono arnice. e li'
chopnost, li' e i pi'slusnm orgnem; take na tv zmena
v takovou vec. Ale men-li e orgn, cel utvren
je t vzhledu daleko jinho. To lze pozorovati u lde zkom lenm.
jedinho orgnu svou dNvej' podobu tou merou, e se vzhle-
dem velmi blZ iene. Ptcinou toho je t, e maj nekter stroji
vznam principu; ale pohne-li se principem, nastv
v cetnch kter s nm souvis.
Dle dovozuje .tristoteles, :'e jest pohlav plodu
ji ph v::ni/m srdce v ::rodkll.
(g. a. ll' J, 765b8-7G6b26.)
vk l a cl pod o b no' t i.
l1lavnm jahtorem .tesl podle rtristolela obsaen
v semeni. To je ltka jdouc ke vem impul em
vzbud v samiC ltce tyt:' vvojov popudy, i v::ni/, tvor drll/!'l
oteOl'a, pokud mo:no, se vemi jeho znaky. Ro::manitost, je se :de
vy.'/'ytllje, po/,ou se :vlrln teori.
Tyti jsou tak proc JSou tu podobny,
tu. zas nepodobny, a brzy otci, brzy za e malce. jak cel 'm tak
v Jednotlivch cstech, a j ou vce podobni uei vzd-
lenejm a za e spe ne komukoli jinmu,
a se chlapci podobaj spSe otci, dvky matce, vVak
zdnmu z pHbuzn)'ch, pi'ece vak alespol' cloveku ale
ani . nbr. I ten toti. kdo se nepodob
rodlcum, Je Jak 1 JIZ abnonmta: u takovch jaksi vy toupila pi'iroze-
nost z rodu. se to tm, e vznik msto amce samice ale to
je pro pHrodu nutn... '
Lze-li toti pohlavn vme' ek v me lcm kn'i dobi'e uvai'iti
popud utvf podobu plodu podle samce .. , Pi'evauje-li ted):
popud utvoH plod muskho pohlav, a nikoli en kho.
a podobn otci, nikoli matce. Ale nenabude-li pi'evahy, nastane nedo-
cinku, v pi'evahy. Mnm pak rozma-
Ploditel nem Jen samec, nbri tak
mdmduu,m, na'pr. ?ebo .Sokrates, a nejen to, nbr i
A tak ma )ed?ak bhs, Jednak pokud je
tvorem plodlClJll, mkoh v nhodnch vlastnostech, na pL je-li ploditel
nebo sousedem. Vidy pak m pro O'ene i lu to
co je zvlstn individuln. Na pL Korisko jeo a
ale tomu, co Je zvl 'tn, toj ble to, ie je ne to e
je Ph plozen jak individuum, tak ale ind1vi-
to je t vla tn pod tata. i vznikajc bytost
vzmka Jako ne.Jak bytost, ale jako bytost individuln., a to je t jej pod-
Proto J ou ob aieny v I emenech vech takovch bytost v-
v?Jov popudy ve vsech vlastnost, a poten-
tak ale toho pi'edka, kter stoj
mdlViduu bhze. IndiViduem mnm na pi'. Kori ka a okI'ata.
vad se vak vsechno, co vystupuje ze v phrozeno ti: nikoli
v nec? nhodnho, ale ve protiklad, mus tak to, co nen pi'i
gene. I zvldnuto, vystupovati ze sv p'rozenosti a ,tvati se svm
protIkladem v tom meru, v kterm to, co plod a dv pohyb,
nenabylo pi'evahy. l\;enabude-li tedy pi'evahy jakoito amec, vznili:
l\;enabude-li pi'evahy jakoito Koriskos nebo okrate.s (indi-
Viduum), rod se byto t podobn nikoli otci, ale matce; jako
jest vbec ,matka ot?e, tak je tak individuum jakoto
matka protikladem mdl\'ldua Jakozto otce. je tomu e
?alsch stle nastv pi'echod k n ledujcmu z
pk e str,any otcovy, tak se strany matciny. Jsou pak ph genesi
pHtomny Jedny vvojov popudy jin
,ploditele a na pi', Cloveka a ivoCicha, poten-
clalne .vsak, P?pudy a Co tcdy "':Jo tUP,uj e .ze, ;'>V phro-
t,l, e ve vUJ, ,ale" c1:abnou-li tvurcl popudy,
popud," neJbhze StOJ1C1. I\.dyz na pi', ochabne popud
pn n.epatrn odchylce pi'echzi v popud jeho otce,
dalsl v Jeho deda. A lak tak pi'echz popud roditelky
v popud JeJI malky, a ne-li v ten, ted" v babiccin; a tak dle k stup'-
jeste m. '
53
tedy jest, aby otec jakoto amec i jakoto
ploditel v pi'eva?y ane,bo
lhal; neboC Je meZI terna dvema uroenllm Jen maly roz?1,
nen aby nastalo oboj Proto e podobaJ chlapCI
otci, dvky matce... Ale nabude-li popud od
samce, kdeto popud od Sol rata (individua) nikoli,
vznikaj chlapci podobn matce a dvky otCI. Ochabnou-h vsak
pudy, a popud avak popud
pi-ejde v popud jeho otoe, narod e cWapec podobn vmu
nebo ze podle toho pakli
popud samce podlehne. narod se dvka podobn matce pi'edevsm,
a oslab-li e i popud tto, tedy e projev podle tho podob-
no t matce matky nebo dal?; v linii Zcela tak
je tomu i v jednotlivch tech v
se podobaj easto otci, .v jinch a v
i z 1 eboC JSou tu castny 1 pro Jednothve
jedny popudy jin, potenciln?:. v ti'eba
za zklad ti'i pi-edpoklady: za prve ten, ktery Jsme prave uvedli, ze
tu jsou popudy jednak al a cl;a,
e toti to, co je pi'ekonvno, vy tupuJe ze v phrozeno ti, a pre-
chzejc ve protiklad, a e to, co je t oslabovno, pI-echz v
nsledujc popud, a to, je-li zeslaben mens, v popud nejblis,
v popud _ a konec se popudy mohou tak tl,
e se plod nepodob dnmu z pHbuzni'ch, nbd zb' u Jen to,
co je v'em poleen, a plod je ...
Ochabnut je odporem ltky, podlhn pak
nedostatkem sly a tepla u popudu nebo chladem ltl,:y.
(g. a.IV 3, 767a36-768b36.)
o a
K tomu, co b '10 vyloeno, poj se vklad o 1 Ta
konec totiz, kdy e oslab pudy a ltka nen zvldnuta, to,
co je a to je
m hlavu berana nebo bka, a podobne u o tatmch ZlVOCIChu, ze ma
d jinho na pl'. tele hlavu nebo ?vce Takov
, se pi'ihzej z ji dHve Ale mc z
tecnosti nen, nbr jde jen o podobnostI, Jal{ se vyskytUJI, 1 kdyz
tu nen znetvoieniny. Proto
nehezk lidi koze optc ohm', jin trkajic OVCI. Jeden fyslOgnomik
vsechny takov zjevy na vzhled dvou tH a z kval
tm ouhlas. Ale e jest nen1t>no, aby vznikal takov abnor-
mity, toti t jednoho ivoCicha na jinm to
vell v (bi';Zl10 ti).
ovce. psa a bka; Je t nemozne, aby e kazdy z techto ZlVOCIChu ne-
rodil v pHslusnch dobch.
To je t jeden druh o e mluv. Jin j'ou zriidy, kdy
5JJ
m tvor pi'e dy, na p'. vce noh a vceWav. Vi'klad, jak
vznikaj takov abnormity, jest do jist mry velmi blzk vkladu, jak
vznikaj zi"ocichov; neboC i aJjnormita jest jeden druh
zmrzaeenL Demokrito tedy -ekl, e vznikaj proto, e padaj
samC emena, z nich jedno se dalo do pohybu dHve, druh
a toto e pr vyedi pElo do take a dy
se pomchajL se pr II pr'en rychle, pr
se vdycky i vejce i jejich barva. Ale phhz-li se, e z jednoho se-
mene a z jednoho pohlavnho spojen vznik vce jak se to
je t pi-ece lpe jti. pHmou kratS cestou. ne obchzeti
dokola.. e to mll phhzeti u takovch tehdy,
kdykoli e emena nbr vejdou najednou. Je-li tedy ti'eba
hledati abnormit v emeni, bylo b' to nutno vy-
tak, jak to ein Demokritos; ale je t nutno tuViti
p'e v ltce a v zrodcch, kter e utvi'ejL Proto tak vznikaj takov
abnormity docela zNdka u tech kteN rod po jednom
zato p' e u kteH rod po a nej-
vce u ptl a z u 1ura domcho. slepice j ou mnoho-
plodn, nejen pokud nej jako i holubi, ale i potud,
e mvaj mnoho a e e za vsech dob pK
Proto tak na zrodky
leZ blzko u ebe, tvaj, jak se nkdy u mnohch
rostlinnch. Z tedy, jejich loutek je blanou, vzni-
kaj jez nemaj nic nadbyteenho; ale z
jejich loutky j ou ouvi l a niem vznikaj
abnormln, jednm a s jednou hlavou, ale nohami
a ld-dly, hoi'ej ti vznikaj z blku a jest jim dHve ph-
ze loutku potrava, kdeto dolej' se vyvjej a
potrava jest jedna a ... I je't e jest pNeinu takovch
kaz hledati v ltce; i u ostalnch e pe objevuj
u mnohoplodnch. Proto jsou tak Hdk u 1
rod po jednom a to vyvinutm. Ale v kraji-
nch, kde zeny rodvaj po vysk -tuj se
na pi'. v ... Je t pak phpravena ce ta k tomu,
aby vydvala tm, e nero'd tvory po-
dobn, rod plod - nedokonal; i nle mezi
nepodobno ti ... nen proti v nbr!: jen proti ob-
vyklmu nl. k kdy forma nezvldne ltT-eu.)
kteN rod po e takov
kazy pro tuto jejich vlastnost; mnostv i
navzjem pi'ek v monosti vyvinouti se dokonale a p'ek
plodiv sly.
O schopno ti roditi mnoho o pi-ebytku o chopnosti
roditi mlo nebo jen jedno a o nedostatku lze bti
v pochybnostech. e toti rod vce pl' ty, vVak
jen jedinm, a s o tatnmi trni tomu bv tak tak. 1
jich bi'V vce nebo zase nedostatek, bytosti mvaj dokonce
i dva pohlavn dy. i a to jak u lid. tak u koz ...
a se vyskytuj i na vnith1ch tech
!i..";'
ne,bo maj nebo je jich
VIce, anebo J ou na nepatncnych. n11stech. Bez srdce se dn
ale za to bez slezlllY, tak s slezinami a s je-
dmou ledvll1ou. Tak bez jater nikoli, ale necelmi jtry ano. Tyto
vsechny kazy se projevuj u vyvinutch a ijcch.
Tak bez jej mvaj; jin
za e maJl vice nez Jeden. Tak u e vy kytli kteH
orgny na nepH lusnm jtra nalevo, lezinu napravo. A to
bylo pozorovno u dokonale vyvinutch, jak bylo
U kteH se teprve rod, bvaj a rozmanit poruchy. Ti
u .kterch je t chylka od mal, tvaj oby-
ceJne na ivu, u kterch vak je nikoli, jakmile se neph-
vy kytne na Wavnch ivohlch orgnecb.
vaha e tk toho, zda je schopno ti roditi jedin
a tatku a . ch?pno ti roditi vce a nadh)1ku
udu pokladab za touz Cl nikoli. Prvem by e tedy zdlo podivnm,
nekteH rod jedno mlde, jin vce.
chov toti rod po jednom, jako slon, velbloud, a jedno-
kopytnci, ji jsou dlem ne o latn zvhta, dlem velikost
vynikaj. Ale pe , vlk a viclmi mnohopr t rod skoro
vce i mal z nich, na pr. my'i_ Dvoukopytnci rod jen
mlo ta nle k kteH rod mnoho.
pi'ece e velc mohou roditi vce a
vce semene. le to, se podivujeme, je
abychom se nedivili. pro svou velikost nerod mnoho
e potrav,a II takovch vynakld na
kdeto menm pHroda na velikosti a pi-idv jim nad-
bytek na Dle pak mus b' ti emene, je ob vznik,
u vce, u mensch mlo. Malch tedy
vznikati v tm pro toru mnoho, aby v'ak vznikalo mnoho
velkch, je ne nadn; sti'edn veliko ti pak dala pHroda
tak sHedn ...
ne vyloenmu prohlmu prvem by se podivil
u rodcch tomu, e takov
bvaj oplodllovni jedinm pi'enm. u phspva
k ltce, tvajc se t zrodku a msc se e emenem samice,
nikoli takto, nbr, jak tvrdme, tm, e r a utvH ltku v amici
a emenn tak jako tekutou ltku mlka:
nevytvoH jednoho jedinho _ JUkati, e
m ta a e proto vznik vce
je m t vce ..., je plan; vznikaj dva na tme
m a u mnohorodch, kdy e napln zrodky, le
v vedle ebe ... Ale jako m i kad vyvinut
mru velikosti k horn i doln mezi, nad ni se tti
a.ni vetm ani men"m..., tak je tak emenn ltka, z n tvor
vznik, mezmi urcena, lake tvor nevznik z libovolnho mno-
8tv. Jestlie tedy z vce
semene, ne kolik je U-eba na vznik jednoho nen mono,
aby z t vs ltl y vznikal jedin, nbr tolik, kolik jest llrceno vznik-
nouti podle veliko ti, kter jim pHslus. A tak samC nebo
mohutnost ob aZen v semeni nepi-ivod ulvi-en nebo
menho, ne je pHrodou A vypoust-li samec vce
semene anebo vce mohutno t v se emeni, ani
mnostv nevytvoH nic nbr naopak vysuenm to _.
Ale je Heba, aby a byly
k v u mnohorodcb - ..
amci hned tolik emene, kolik aby e phvodilo
utvi-en vce a samice tolik ltky, aby mohlo vzniknouti vce
.. tak nevznik u kteN rod po
jednom a jsou velc, voe z velkho mnostv
i II nich je to, co a to, z toto co
v mno tv. tedy vce takov ltk z je
byla i'eOOna; pokud ji je j tolik, ab z n
vznikl jedin plod. Ale vyjde-li j vce, tehdy mvaj ml-
Proto e to tak sp' e zdv abnormlnm, je to proti
a obv.yklost. je ten v'ech
rod po jednom tak po a tak
jen mal p0OOt, vak podle sv rod po jednom.
Pro vlhkost a teplotu svho rod po vce pod-
tata semene je vlhk a tepl, ale pro svou veliko t rod jen po malm
nebo po jednom. Proto e tak jen u e je d ba
dlouh ...
Toho, e e proti pi-irozenosti vyskytuje vce je
tot, co i rozen toti tkv ji v zrodcch, kdy
kon istuje vce ltky, ne kolik j vyaduje pi'irozenost du.
tenkrte se stv, e m plod ne j. ou ostatn, na
pl' t nebo ruku nebo nohu nebo z ostaLnch nebo
anebo e jich vznik vce, jako v i'ekch
vry. eboC jestlie v voda tekouc a pohybujc se naraz na
vznikaj dva proudy z jednoho majc t pohyb; a tak tak
je tomu i u taj pak hlzko k
vak tak pro pohyb se v zrodku daleko od sebe, 'vak
proto, e se pi-ebytek ltky u azuje tam, odkud byl vzat, ale podobu
m toho, byl pi'ehytkem.
takovch jako je ten, e m bytost dva pohlavn dy,
i bv u tohoto nadbytku ydy jeden prav (Wavn),
druh neprav, co e jev tm, e ph jsa proti
phrozeno ti, a je t jen phrostl jako vntstky.. . Vznikaj pak dva
podobn dy, kdykoli tvrn princip nebo
podlehne; kdykoli vak v tom v onom podlehne, vzni-
kaj dva dy, a __
Pokud se vak vy kytuj nedostatky na takovch orgnech,
na pr. na neho o Lahch dech_ tu je ti'eba pi-edpokldati
tou jako tehdy, kdy zakrn cel rodc se i"ocich. Vysky-
tuj pak e
Vznik vedlejsch e od rozen reOO-
nm pak tm, e Lo jsou [
jsou tak toho druhu, kel) se projev na a
57
orgnech, jako na ivocichov maj sleziny nebo
ledvin. Dle se vyskytuj lokln v orgnech, kdy se vvojov
popudy obracej nesprvnm a ltka sv msto. Za
jednu byto t za srostlch bytost jest pak tvora
pokldati podle toho, jak tomu je s principilnm orgnem; na pi'.
je-li takovm orgnem srdce, tvor, kter m jedno srdce, jest jeden
dy jsou vedlej tvary, ale maj-li takov tvo-
rov srdc, jsou to dva vce sro tlch pro
styk ...
Tak rozmanit atresie vznikaj poruchami v ltce.
(g. a. IV 3, 769b 10-4, 773a30)
Z dalch IV. knihy g. a. zasluhuj zmnlq tyto: Super-
foetace jest i u mon, ale jen na tehdy
se tali: druh plod donos. U musli:ho pohlav se objevuj
zohaveniny ne u se v vyvjej dle,
proto pohlav na ivu. Za ivota
dospvaj rychleji ne hoi. Tak zv. lithopaedii vykld Aristo-
teles tm, e nebyla ltka Doba
tenstv jest v jistm k dlce a li: velikosti Na
vznili: a vvoj ivota maj vliv nebesk
IV. FYSIOLOGIE.
V Aristotelovch jest obsaena v
anatomickch. je zde nelze znovu v n-
leit souvislosti, a by byly jen podvme
Aristotelovy fysiologie fysiologie plozen a nlstu,
ta bude podna pnmmi citty. budi poznamenno, e Ari-
stoteles z velk neznal orgml a podstatu
Tali: o krevnm o vznamu dchn, o loze mozliu
a o svalech atd. Jsou tedy jeho fysiologick velmi
nedokonal, nadto pln mezer a leckdy i nesrozumiteln.
Fy s i o log i e lt k o v v y.
Srdce jest orgn zdroj pohybu,
tepla, a sdlo ivota (due). M schopnost z ichoru,
vznikajcho z potravy ve a dodvanho srdci, krev; ve ven
krve mu pomhaj jtra a slezina. Krev je trven
ivc dalm jejm vznik ltka dodvan tknm i jin
zplodiny, jako morek, tuk, mlko a Cevy lerev do
celho teplem srdce se krev vzedme a rozpn. Tak vzni/i:
tepot srdce, jen se sdl vem cevam. V se l-erev spotlV,ebuje
58
.: n je a pot. Vedle vivy dodv krev
i teplo. Podle jej povahy se Nd stav celho i due.
Dchn je spojeno s srdce. Jeho teplota zpllsob,
e se hrud rozN, dchacmi strojmi se vhrne do plic vzduch,
vnikne do cev a jimi do srdce. Tak se srdce a krev ochlad,
'i:lesne a vypud vzduch. A to se stle opakuje.
Vedle ochlazovn tepla dchn plcemi i hlasu.
O vznamu brnice pro dchn Aristoteles nev; jest podle
v proto, aby ulechtil orgny hrudn1m od
ulechtilch Micha.
Potrava zhruba zpracovan zuby klouz vlastn t jcnem do
aludku. Tam ji teplo dodvan srdcem, a tak vznili: prvn
zplodina trven. si z n vythnou jtra a slezina, ostatek
se vypah do okru a jeho cevy jej vedou do srdce. Z tto ivn
ltky pak uveden orgny van li:rev. Aristoteles zn sice jednotliv
ale jejich funkci nili:oli. Dl1m stlV,evnho kanlu uvd
v souvislost s povahou ti, kten jsou a hltav,
maj st,V,evo krtk, tvorov ulechtilej dlouh. Orgny abdominln
krajiny, pokud se .:pracovvn potravy, jsou li: tomu, aby
v cev. I u jater a sle.:iny je lcrvetvorn
jen vedlej. O slinivce se sice Aristoteles ale nev,
jest. je podle jako zplodina
v
Potravou se dodv lteli: li: v.:nlstu k nahrazo-
vn a li: tepla. NepotlV,ebn llky odchzej
ven. maj jen s plcemi. Plce
toti a velkou Ledviny, procezujce
krev, napomhaj tekut exkrementy do
chFe. Jinak by jen st,V,eva. Vedle
nch (vkaly, flegnw) jsou produktem trven i
jimi se iv hor
Fy s i o log i e ne l' v o v h o s Y st m u.
O nervovm systmu nelze u Aristotela mluviti,
neznal. Pozoroval sice ale je se lachami, cvkami
a pod. O mozku popr, e by byl orgnem jak'poznal
u nm Alkmaion z Krotona (kolem 500 Kr.). Je bez krve
a necitliv. Mcha je morek. Ale mozek je vedle srdce
orgn jsa vlhk a chladn, reguluje teplotu srdce a celho
Tm tak k krve, a na sprvnm stavu krve
zvis jsou hlavn smysly v blzko mozku.
a jejich funkce znal Aristoteles velmi nedokonale,
bystlV,e mnoh problmy m smyslil. Dva
z nich, hmat a jsou nutn vem k ivotu.
jako zkladn smysl uvd jen hmat. Jsou spojeny se srdcem.
Oko m uvnitlV, vodnatou ltku, je je vronem moz-
59
Iw; v n jest sdlo uvd v pohyb medium
vzduch) a tak vznik Bytrost zvis na jem-
nosti a nad "panenkou", na oka a vlhlwsti.
Obrv a oko chrn; tato je tak udruj
V sluchovm apartu, v jest podle Aristotela pro vnmn
zvuku dtlleit i bubnek, jest vrostl vzduch, a ten e
sly. vydvajc zvul.. se a vzduch (nebo i 1'oda)
jako medium plen pohyb na
Co to je nen Aristotelovi, jal.. sm prav, dosti jasno.
Jest u lid proti ostatnm patn. Cichati lze jen
vdechovn; mediem je tedy i tu vzduch. Cidlo je kryto
jakousi pokrvkou, ta se dchn odl..rv, cevky a pry se roz-
iluj, a tak se
i ve nemoha v n dchat. Ostr pachy
otupuj.
Chutnme jazykem, ale ten je tolilw mediem chll ti. Vlastn jej
sdlo je v srdci, jako i hmatu; spojen se krv.
jest jazyk na M-li vnmati, nesm b');t
ani pNli such, ani vlhl... Chutnati lze jen ltku telwtou;
jde-li o ltku pevnou, rozpout si ji jazyk. Chutnn je spojeno s
hmatnm. m velmi jemnou.
Hmat se v mase, ale srdce. Maso je
medium, a se skld z vody, vzduchu a je schopno
zachycovati my ze vech m ze vech nej-
maso, tedy i hmat. Je to smysl
. Jednotliv smysly se zakldaj na jednotlivch ivlech: zral.. na
sluch na vzduchu, na ohni, clwt na zemi, hmat tak.
S mozku a souvis tak spnel... trven vy-
stupuj z ol"1'U vpary; tal.. prce ptlsob v vpary. Ty, jako
i krev, stoupaj do hlavy, mozkem, se ochlad, hlava se a
klesaj. Sny bud krev proudc za spnku do srdce a neso/ze
v za ale rozmanitmi dojmy po-
Je-li ji a klidn, jsou obrazy jasn; je-li
a pohybuje se jsou obrazy zmaten. Pro-
buzen nastv tehdy, kdy teplo nad chladiv;m mozku.
Fy s i o log i e a p a I' tup o h Y b o v ho.
Podstatu kter vykonv Aristoteles neznal, ne-
maje o svalech. Zahrnuje je v maso Cl to je mu
strojm Pokud mluv o phybech, popisuje je to'liko. Jedinm
strojm pohybu jsou v jeho systmu lachy, a tm nzvem
tvary velmi NetvoN jednotn systm, jsou na
mstech, kde se ohbn u kost.
Prohyb jak jednotlivch tal.. s msta na msto se vyl..onv
napnnm a povolovnm lach. Pohyb vychz od lach u srdce
a je buzen a Nzen srdcem.
.
co
Fy s i o log i e r o z p I o z o v n a I' s t Ll.
Pokud se vvoje jak prvnho v matky, tak
a do co se pi'ihz pro jeho zvltn povahu, m
se takto.
Jak se lis ena a mn, i o jejich dech bylo u vyloeno.
Mti po prv zacn mu po dovrsen I tJ let; ou-
tak stydH c t zari'Istati chlupy, prve tak jako i rost-
liny, majce vydati nejprve kvetou, jak prav Alkmaion z Kro-
tona. Asi tou dobou se tak hlas, stvaje se
a a nejsa u ostr (vysok), ani vak do. ud hlubok
ani zcela vyrovnan, nbr podobaje se zvuku strun drsnch,
a uhlazench ... Projevuje se to vce u kdo se po-
kousej uvat lsky; kdo o to usiluj, se hlas
v musk, kdeto u kdo e zdruj, naopak, a jestlie
tomu, aby to - co z kdo se zabvaj
-, trv jim hlas stle dle a e jen
I a genitalie vyvstvaj, a to nejen velikost, nbr i vzhledem.
Stv pak se v tom e ti, kdo se pokouej ti'Hi, aby vyslo
nejen rozko, jak vychz, ale i bolest.
V tm e tak enm zdvhaj Jladra a propukvaj t. zv.
To jest krev jakoby zabitho i\' bl
vtok se vysl ytuje i u dvek ve veku zcela tlm, iv-li se
vlhkou travou, a brn a oslabuje dvek. se
objevuj u en tehdy, kdy e u zdvihla na Jva palce.
Tak hlas se i u dvek v tto sniuje se. toti m
ena hlas vy ne mu, mlad dvky vy ne star eny, jako
i chlapci vys ne mui; ale je vy hlas dvek ne chlapct"i, a
je tak vy ne chlapeck. Za tohoto obdob jest je Heba
velmi hldati. kdy. jsou puzeni uvati lsl y,
take nevystdhaj-li se toho, aby nijal< rozko nepi'epnali v
kdy se sama ti'ebas nic neuvaj l ky, provzv je to do
. dvkX toti. lsl y .stvaj se
nespoutaneJsII11I, a mUZI take, nedaJI-h Sl pozor bud na Jednu
nebo na ob. drhy v se rozvraj a e tou
a ph tom vzpomnka na rozko, kter se
tenkrt dostvalo, bud touhu po pohlavnm styku, jen byl
tenkrt .
bvaj od narozen neschopni a neplodn,
vad byla jejich genitln krajina pochroumna; bvaj
i eny od narozen neschopn
pak tak jak mui tak eny stav, pokud e
men nchylnosti k zdrav a nemoci i pokud se
hubenosti, a dobrho vzhledu. po tvaj
se z hubench tlustmi a jin naopak.
se tak u panen. 1tet chlapci nebo panny pln
kdy se takov ltky u v semeni,
tl v stvaj se jejich a lpe ive-
61
nmi, odchz to, co pi'ek zdrav a VYZl ve. kterch
tomu bylo naopak. tvaj e jejich a k nemocem
od sam podstaty a od dobr konstituce
jim nastv ltek e jednak v semeni, jednak v
Dle jsou tak nader u en;
toti do tvaj docela velk, jin mal. Ono se pEbz u
kter j ou jako dvky bohaty favami. kdy na-
stvaj ale dosud e neprojevuj, maj vce vlhkosti, tm
vce jsou nucena e zdvihati, dokud se nespusl; take
jakch tehdy nabudou, tak i Tak
u kteN j ou hladc a nejsou pi'His ilnal, stvaj e - jak
v mld, tak ve -- nadra a
'hni, a to vce u ne u
1 Tue, a do 2 I let jsou semena nejprre neplodn: potom j ou
ice plodn, ale i mladci i dvky na plody mal a ne-
dokonal, jak je tomu u Mlad eny
rychleji, ale kdy trp pE porodu vce, a jejich se tvaj
zpravidla dokonalmi; a strnou rychleji mui v lsce bujn
i eny, I ter rodily - zdC se, e po Li:ech porodech u
nero tou.
Po 2 I letech j ou eny u dobi'e k tomu, aby rodily
mui vVak pEbraj na vvoji a
emena jsou neplodn, ta vsak. kter vypadaj jako kroupy
(z j ou plodn a schopn ploditi p'e pohlav mu-
kho, Ndk pak a nesraen pohlav enskho.
Tak brada se za t pokrj'v vousy.
Popud kmen truaci nastv za ub"ajcho ...
se projevuje menstruace za ebou tle pokad
u vdy ve Hech mCscch. Kterm trv krtk dva Hi
dny, vychzej z toho lpe. I term vsak vce dn, v
dnech trp. toti nastane od veho najednou, jinm
ponenhlu: ale vsem to zatcuje dokud to neodejde. Kdy e
men truace bl a ji m propuknouti, mnoh tak dusen
a jak i hluk v dokud e cky nespust.
tedy nastv koncepce u en tehdy. kdy ode-
jdou; a kter nemaj menstruace, t.v neplodnj'mi.
Pi'ece v'ak nekter koncipuj i tehdy, kd ' nenastala men truace, a
to ty, kterm se na hromd tolik VCvy, kolik j zbv plodnm 'po
men truaci, Hoeba ne tolik. aby i odchzela ven. 1 tal kon-
cipuj jetc za sam menstruace, ale po n nekoncipuj; to ty, 1 term
se hned po menstruaci doloha uzavr. Leckterm se objevuj i za
tv a do konce ale takov rodvaj
chopn: ty bud: nemoh u bt zachovny, aby rostly, anebo se t-
vaj labmi. Mnohm tak bud: v touze po koitu nebo pro jarou
mlado t anebo proto, e se dlouh)' zdrovaly, e-
stupuje a e objevuj thkrt za potom e
\Tac nahoru na pi'dun msto. Leckdy tak ena,
je je-li pHli vlhk, vyfukuje temene.
Ze vsech jak hylo i'eeeno i dHve. maj eny daleko
men truaci nad o tatn amice. u ivorod)'ch e nic
takovho neobjevuje, e ta 'Cva obrac v pro-
- j ou arnice ne amci, a nadto e
onen p'ebytek ztrv u na supiny, u jinch na u ji-
nch po lze na mnostv peH; u chodcch ivorodch
pak na srst a (pouze jest hladk) a na moc
nou maj hustou, a takov mnoho). Ale u en
eten pi'ehytek ukazuje jako menstruum. je tomu i u
vzhledem k veliko ti nad ostatn
nejvce emene - proto je tak z nej-
hlad; a z vce ti, kteH j ou phrozeno ti a ne-
prili korpulentn, a vce ne I u en je tomu tak;
u en ma itch velk t jde na vivu A p'i
pohlavnm tyku I vydvaj vlhy vce ne
Takovmu koitu pEspvaj vlhk a o tr pokrmy.
Znamenm, e ena je t, u dme-li hned po ouloi ono
msto. Jsou-li pysky st hladk, nem nklonnost koncipovati --
sllouzne ven - ani j ou-li tlu t. Jsou-li vsak na dotek
prstu a resistentn, a jsou-li tenl , tu jest vhodn pHlei-
to t k Aby tedy koncipovala je ji Hoeba phpraviti
a uv ti v takov tav; jsou-li py ky hladk, nekoncipuj.
Proto natraj tu matky. k n pad cedrovm
olejem nebo olovnou nebo kadidlem, rozpustiv'e tyto ltky
voleji.
tane-li po edm dn v je zjevno, e na tala kon-
cepce; t. zv. vtoky e pi-ihzej za U Viny en,
kter vychzej koncipo-
valy-li pohlav enskho, ti'icet dn, pakli mu kho, a i
dn. I po porodu vydv men truace dohu tak dlouhou, ale nepEhz
se to u vech Ale po koncepci a dnech
e to ji podle obvyklho phrozenho rdu, nbr p'ebytek se obrac
do a se v mll o. Znamenm toho je nejprve nevelk
mnostv pavucinovitho mlka v
Jakmile eny koncipuj, pociCuj to pi'edevvm v slabinch;
u se hned tvaj 'e to projevuje
II hubench; a tak na t,vdk
U muskho pohlav na tv pohyb pSe na
prav asi tak ve dnech, u enskho pohlav
na lev asi v pade ti dnech. P'ece vak e domnvati, e v tom
nen dn pl'e nosti; u mnohch s plodem ensl ho
pohlav nastv pohyb na prav a ty, kter poctily pohyb na
lev chlapoe. Ale to a takov vechny se od sehe
lis Lm, e se pl'illzej nebo
V t se tak plod p'ed tm se utvohla
masit hmota. zrodku do sedmi dn se nazv vtok, potrat
pak znieen do dn - a nejvce hyne v dnech.
Vyjde-li plod star dn, vlo-li e do jinho, roz-
plyne se a zmiz; ale vlo-li se do studen vody, kon'istuje tam
jakoby v A kdy ta se prosLpne, objev se zrodek velik a-i
, toliko v jedn
Jet vsem urcen pouze Jedmy cas pro trvam tehotenstvL
Jedmmu z jest vce dob. se rod
v sedmi, o mi, devti a v de cti; ale eny
jedenctho. rodc se pi'ed edmm
nemohou naprosto ti. Teprve j ou zral, ale z velk
bvaj slab - proto je zabaluj do vlny - a mnoh nem[vaj
utvreny otvory, na pl'. un a nosn; ale za dalvho tu
se uClen a i z takovoh mnoh ij. Pokud se
v a krajilich, kde eny dobi'e donej
plod, snadno nosvaj i rodvaj, a kdy se zrod, jsou chopn'y
ivota, Hebas to bv kazem. Tam tedy o
ij a lze je vyiviti; ale v krajinch 'eckch se jich uchov na
ivu jen zcela mlo, hynou, a zachov-li se, myslvaj pro
tu eny, e se to nenarodilo ale e je,
o tom,
ejvce trp eny v a o mm ci; a phjdou-li plody
v nebo o mm na zmar, eny amy tak hynou, tal e
nejen neij ale dokonce i e octaj v ne-
bezpe0nstv hynou-li plody. jak e zd. tv
nepOVSlll1nuta 1 koncepce kter jsou domnole vydvny
po dels ne jedenct i u eny nepozorovaly,
kdy se I oncepce to toti se objevuj vpI'edu v
a kdy potom eny obcuj a koncipuj, domnvaj se, e ono nadut
bylo poctkem koncepce, jej poznaly podle obvyklch znmek.
Takto e tedy l1' od o tatnch mo-
nost donositi plod k porodu. Dle rod po
jednom jin vak vce. A rod lidsk je t ten obho:
a u rod eny po jednom v'ak
a na m tech na pi'. v Rod i po ti'ech a po
na m tech dosti Tejvce rod ena po
- i t bylo ji pozorovno u mnostv
en. Jedna ena zrodila porody dvaoet porodila
vdy po a z nich byla vychovna. U ostatnch
jsou-li jedno pohlav muskho, druh en kho, lze je po
porodu vyiviti a uchovvaj se tak jako dva plody poWav
mu kho nebo enskho. Ale u lid e uchov na ivu jen mlo
je-li jedno chlapec, druh dvka.
Za pripou't pl-en ze nejvce kobyla
a ena. O'tatn, kdy e napln, vyhbaj se pokud
nejsou schopni superfoetace, jako zajcovitch.
Ale u kobyly, jakmile koncipuje, nenastv potom upel'foetace,
nbr vrh jen jedno e sice vy_
skytuje, ale zNdka. Zrodky vak o mnoho koncipovan
nedozrvaj, ale bolest a zrodek
se ji, e za nastalho potratu vypdlo i dvanct zrodk
vZl1lklc? uperfoetaci). Ale nastala-li uperIoetace brzy po prvn
dOhos zrodek vznikl superfoetac a rod je. tak jako
to Lak vyprv bje o lfikleovi a Heraldeovi. ByloC to tak
tak jako mra'-enec z vclikj'ch, a jsou patrny jak ostatn dy,
tak pohlavn, a oci velk, jako n ostatnch ivo-
Ale plod en kho pohlav potracen do tH jev se
ale ten, kter pi'ejde do
jest u a rychle dosahuje i ostatnho
A potud ted e dostv en kmu plodu pomalejho vvoje
ne plodu pohlav mu kho, a v destm) e rod p'e
ata ne chlapci. Ale jakmile e narod, rychleji dospvaj
i mld i pln sly i stH; a pi'edevsm ty eny, kter rodily,
jak dHve.
Jakmile deloha pojme ihned se u uzavr, a by
upl nulo edm o mho e otevr. A plod ivotn
schopnosti, se tupuje v osmm ale o
nch kter ivotn schopno ti, ale jsou zaduseny,
eny v o mm ci nedono , a ony nesestupuj
v o mm ani nen v t nbr je to
znamen, e nen plod schopen ivota, zrod-li e, ani nastaly uveden
kazy.
Po je cel eny zateno, zrak e j v
nastvaj bolesti. e takov tav objevuje dHve,
u v de eti dnech, jinm vsak podle toho, jak maj kter
vce nebo Dle postihuj vinu en ne-
volno ti a dven, a to hlavno takov, I term se zaraz
a e do ud neobrtila do prsou. ter z en tedy trp vce
poctku, vsak kd ' u pl d povYI'0ste: u mnohch
e ca to objevuje nucen na moc.
z toho snze vychzej ty, kter j ou z-
rodkem pohlav musl ho, ty spe stile uchovvaj dobrou barvu;
u en s plodem pohlav en kho je to naopak, mvaj
hors barvu, vede e jim te a u mnohch se objevuj na dolnch
koncetinch a masit hrboly. PI'ece vsak tomu bv u
kterch naopak. Mvaj pal eny velijak chuti a ty se
nhle ... ; u kter jsou plodem pohlav en-
skho, bvaj ty chuti prud, ale kdy se jim dostane,
maj men' mono t povati jich. Jen v e da-
lpe ne jindy. Nejvce pak odpor,
kdy se tvohti vlasy. 1 ongenitln vlasy (chlupy)
Hdnou a vypadaj, kdeto msta, kde chlupy nemvaj,
ta taj. Dle se plod muskho pohlav po-
hybuje vce ne plod pohlav en kho a rychleji jest vydvn, kdeto
plody enskho pohlav pomaleji. A ph plodech pohlav enskho
jest bole t trval a kdeto ph plodech pohlav muskho je
pronikav, ale daleko Ty eny, kter pi'ed porodem obcuj
s mui, rodvaj rychleji. Leckdy se enm zd, e pociCuj bolesti
porodn, ackoli nena tvaj, nbr zd se, e se protoe
plod hlavou.
, bvaly o krat ne nae; uvali
lunrnch, je kombino"ali tak. e se m,bcc o 29 a o 30
dnech .
..
64 5
65
po osmm
e tak jev, j ouc
A uvala-li pWi'
ena drc e zletnkem zrodila jedno z podobn
muovi, druh zletnkovi. Dokonce tak jedna ena, jsouc
dvojcaty. je nad to ti'eLm, a ona pi'ivedla na
v vyvinut, toto vak cn, a hned zemi,e1o. A
jin se pEhodilo, e nejprve porodila plod potom
vak dva donoen, a z jedno skonalo, druh
na ivu, tak potrcejce koncipovaly, a jeden plod
vyvrhly, druh zrodily.
U en, obcuj-li v
vychz jsouc plno vazkho hlenu. Casto
pokrmy, kterch e dostvalo matce.
soli, rod se bez
Mlko objevujc e pi'ed sedmm nen k ale
ou uzrvaj k porodu a mlko e tv upoti'ebitelnm;
jest pak prv slan, jako u ovc. en v nejvce
vno; napij-li se ho, stvaj se labmi a chabnou.
Co e poctku, kdy eny rod a mui plod, a doby, kdy
ustvaj, zactkem je u semene, u menstrua-
ce; ale kdy mti neplod hned zrodky schopn i-
vota, a en' ne, pokud jsou v malm mno tv a
lah. kdy nastv byl udn. Pi-estv pak menstruace
u en a i v 40 letech; u kterch tuto (dobu, trv a
do padesti, a tehd u porodily, v pokrocilejm vak
dn, Iuov pak inou plod a do 60 let; kdo tu dobu
tedy a do edmde ti, a stalo e ji, e v 70 letech

lnohm a mnohm enm se e jsouce polu
spojeni nemohou mti ale rozejdou-li se, ano. Tot se pi'ihzv
i s muskho a enskho pohlav; muov
a eny, jsouce spolu, mvaj enskho pohlav anebo mu.skho,
ale rozejdou-li e, stvaj e chopnmi. Tak podle se
v mld spolu mvaj ve
chlapce; ale e to i v tomto pEhz Takt
tomu bv, pokud se schopno ti ploditi; za mlada nemvaj
v ano; jin za e zprvu mvaj, nikoli:
Dle z en koncipuj, ale kdy donej plody,
jin naopak koncipuj snadno, ale nedonsej. J ou muov schopn
ploditi enskho pohlav a eny muskho pohlav, jako e
, na pi'. vyprv o Herakleovi, jen ph 72 zplodil jedinou
dceru. eny neschopn koncipovati, po
oeti'en nebo jinm pHpadem, mvaj spe dvky
ne chlapce. Mnohm schopnm ploditi se pi'ihz, e po-
nemohou ploditi, ale t schopnosti nabudou... .
Rod pak e tak ze na z kulhavch
kulhav, ze slepch slep, a casto podobn v rozmanitch
abnormalitch a majc rodov znamnka, jako tek nebo jzvy.
Ji se cosi takovho projevilo i v ti'et generaci; na pi'. kdosi
tigma na pai, u yna se neukzalo, a,le na
m cernou rozmazanou kvrnu. Ale takovych pnpadu se pnhaZl
mlo, se rod ze zohavench plody celi Lv, a z
nen urceno. Rod pak se podobn nebo
vak tak nikomu. Tyt znaky -e projevuj tak
a po generacch; na na Sicilii ena cizoloila s
chem, jej dcera nebyla eernoka, zato vak dcehno ano.
pak bvaj podobna spe matce, kdeto chlapci
otci; ale se to i naopak: otci, chlapci matce. Tak v
jednotliv bvaj jak u dvek, tak u ty tak. ony onak
podobny. arodila se ji tak nepodobn, ale
si bvaj podobna. Jedna ena dokonce souloivi sedm)' den
po porodu a zrodila pozdaji tak podobn
jako Jsou tak eny, kter rodvaj potomky p dobn,
jin zase potom1..'J podobn muovi ...
Kdy vychz, nejprve se vpi'edu ubr pneuma - samo
vyjit semene dokazuje, e ph pneuma nic nen
vrhno do dlky bez pneumatick sly. Jakmile e pak zachyt
a pobude tam cas, vyvj e kolem blna. I
vyjde-li zrodek dHve, ne byl vypad jakoby vejce obalen
blanou po skoi'pky. Vsichni ivocichov plovajc, a
chodc, u rod iv snsej vajcka, vznikaj;
jene maj pupek u - ti, kteH e rod iv -,
jin u vejce, jin maj oboj, jak e to jev u jednoho
druhu ryb; a jedny obaluj jak i blny. jin (choria). zivoCich
pi'edevsm vznik uvniH obalu, potom je kolem tohoto jin
blna, je je vou e-t phpojena k matce, zbvajc pak od-
stv a ob ahuje vodu. Mezi je tekutina vodnat nebo krvav;
eny j Hkaj proforos (dHve odchzejc).
Vsichni ivocichov, kteN maj pupek, phbraj na pup-
kem. U kteH maj kotyledony, je pupek pi'irostl na kotyledon:
ale u kteN maj hladkou, je pErostl k na cevu.
Vsichni ctvernoci le v nataeni, beznoz, na pi'. ryby, na
bok, kdeto dvounoz. na pi'. ptk a skrceni: nos maj mezi
koleny, oei na kolenou, u'i VVichni maj zprvu
hlavu nahoie. ale kdy a u se chystaj v -jti,
e phrozen jest, e ph porodu v'ichni po ale
skrcen tak po nohou, co nen pi'irozen. Plody maj
tak vma'ky, kdy u jsou jak tekut, tak i bobky, tyto
v konecn sHeva, v pak moc.
U kteN maj kotyledony, zmenuj se tyto stle.
jak embryon roste a vyspv, a na konec mizej. Pupek je slupina
obalujc cevy, je maj poctek v dCloze, u kLeN maj kot) le-
dony, v kotyledonech, u pak, kteN jich nemaj, vychzej od
cev)'. Bvaj pak to u na pL u embry skotu, etyi'i
ce,,)', u mensch u zcela malch, na pi'. u jen jedna
ceva. se k embryu cevy jtry, tam, kde je t. zv. brna,
k velk a k tam, kde e tato na Oba
dva pry obaluj blny a kolem blan je pupek jako pochva. Kdy
plody rostou, se tyLo cevy sLle ,'ce. Dospvajc plod pak jde
67
do dutiny tela a tam se pohybuje; e vl tak kolem
stydk
Kdy pracuj eny k porodu, opraj se jim bolesti sice tak do
jinch ale pi'edevsm do jednoho nebo druhho
stehna. Kterm e bolesti projevuj v ty rod nej-
rychleji, ale kter ct bolest v bedTch, rod kter vak ct
bole t v jtrech, ty rod rychle. Rod-li ena plod pohlav muskho,
vychz vodnat s,vrovtCina zbarven; rod-li plod pohlav en-
kho, vychz tekutina krvit, ale tak _ se vak
za porodnch bolest neobjevuje ani ten ani onen kaz. U ostatnch
nen porod bolestiv, nbr je zi'ejmo, e jsou
trpeni porodnmi bolestmi; u en e vak bole ti objevuj
u kter vysedvaj, maj lab boky a nemohou zadreti
dech. Teji tak rod, jestlie pi'i tom vydychuj, jsouce k tomu de-
chem nuceni. tedy ph rozen embrya vychz voda, jak
praskaj blny, potom jde embryon, pN e obrac a
vystrkuje vnit'ek ven.
Netti je t pro porodn bbu spojeno s rozvnou
vahou. jest netoliko ti'eba obratnosti, j by e napomohlo
zenm pi'i porodu, ale je bti tak zkostlive
k tomu, co se pi'ihzv. a k podvzn pupku 1
vypadne-li e pupek podvznm od
a nad tm m tem e kde je t podvzn, t, co
pak s tm souvis, odpad. Ale uvoln-li e mycka, plod umr vy-
krvcenm. 1 evyjde-li vsal ihned s plodem, nbr je t uvniti'
a venku, podve se pupek a odI-zne.
e uz stalo, e e rod mrtv, I dy je slab
a krev, dHve ne byl podvzn pupek, se vylije ven do pupku a do
okoln krajiny; ale ty porodn bby, kter nabyly odborn dovedno ti,
krev z pupku dovniti', a jakoby pi'ed tm bylo bez
krve, ihned zase oivlo,
Jak u bylo d've jest phrozen, e se rod hlavou
napi'ed jal ostatn tak i deti, majce pae nataeny podl
Jakmile vyjdou, ihned vydvaj hlas a vztahuj ruce k
Vypoustej tak vkaly, hned, jin brzy potom, vecky vak
behem jednoho dne, a mno tv je vzhledem k velikosti
dtete velk. eny tomu mekonion. Barvu to m
krvavou, je to velmi tmav a jako u je to -
neboC ihned ssaje z pl' u. Dokud nevyjde, nevydv hl< ,
ani kdy snad je porod a ono vycnv hlavou ven, majc cel
uvnili.
eny, kterm se pE ocisCovn vych-
zej z porodu s potZemi. Ty eny, u kterch se menstruace
po porodu uke slabs, a u kterch e objev toliko prvn, a nevy-
trv a do dne, ty j ou a rychleji koncipuj.
Kdy e deti narod, po dn se za ani
ani v noci vsak oboj; lehtn vetsinou nect;
Mst casu prosp. Ale jak dte ro.ste, e a vce je
(;8
a tal maj ny, ale teprve si pamatuj, co ve snu

U ostatnch nen v kostech dnho rozdlu, nbr
vichni se rod dokonale utvi'eni. Ale u je kalva a
teprve tvrdne. A deti se rod u se zub " jinm
vyreti zuby teprve v sedmm me'ci. Rostou pak jim nejprve
zuby, a dH"e vrchn. u vsak podn. Rychleji rostou u v'ech
jejich kojn maj teplejs mlko.
Po porodu a menstrnaci se enm objevuje mlko;
kterm nejenom bradavkami. ale na cetnch m tech prsou,
kterm i v podpad. A jim nadle ztvrdliny, kdy se
vlhko t neuvai' ani nevyjde, n)br nahromad. cel je
tak houbovit, e, vypij-li s npojem chlup. nastv bolest v 11a-
drech ... dokud bud m od sebe tlakem nevyjde, anebo nen ml-
kem vy t. Mlko maj lak dlouho, dekud nekoncipuj; potom
ustv a zanik, stejne u lid jako u ostatnch ivorod)'ch
a Kdy vychz mlko, nedo tavuje e menstruace,
ve neboC u kojcch e uz men tmace
objevila. vlhkost nevyr na mstech:
tak na u kter trp krvcenm, menstruace bv horS, u ne-
kter)'ch tak tehdy, byla-li n vlh1mst bedry, dHve ne
ph'la do ty eny, u kter)'ch e neobjevuje menstruace,
ale ouca j ou tieny chrlenm krve, netrp dn jmy.
Mal pi'epadv Hec, a to sp'e ty, kter JSOll
lpe iveny a kterm e dostv mlka nebo hu lho a
kter maj kojn. Tto kod tak vno,
vce ne bl, a tak vodou dle vetina
a zcpu. Ptemnoho do tdne bere za v; proto jim tak
teprve tehdy dvaj jmna. u vce e bude
uchovno na ivu. Za pln luny vce churavej. t.1k je t,
jestlie e zacluj Idece od hi'betu. (h. a. lm. Vll.)
Mld a stl, a vtlbec ivot a smrt odvozuje flristoteles
od zkladnch kvalit (studena, tepla, vlhka, sucha). Pro-
ces nlstu mu nen dosti jasn. Smrt nastv, srdce
pracovat - to je orgn. jmz se ivot a tak Tvrzen
e by 1dam po SLa a dolwnce mluviLa, odmt.
V. DOD.1TEJ(: Z Jr"Cll OBORO.
Aristoteles mezi nbr mezi
(t. j. tvory s du sensilivn). Lid jsou pro sebe. ivo-
na ta1wv, ij v stdech a prav, e Novel;; nle
k i Ale ho uvd mezi
t. j. takovmi, vichni vykonvaj jedno dlo,
jako na pl. Mimo to vyldd, e t jedni ij
l.rofce, dnd divoce; tu jmenuje ta1;; ale, jak
se zd, neprvem: tm jest me::i
69
ij stle krotce. Proti jsou ostatn nedolwnale
vyvinut, jalwby zaJ.rsl. Jejich tvar souvis s v duevnho ivota.
Leckdy se Aristoteles jako kdyby v nich formch
padkov formy
ivocichov stoj vou phrozenost uprostI-ed mezi Cl?-
a Ctvernoci, na opice, malpy, kynokefal.ov.
opice majc ocas. Kynokefalov maj tou podobu Jako opIce, lec
jsou a a maj tvaru spSe psho, dle J ou po-
vahou zuby maj spe p m podobn a iln. Opice j ou
na mstech obrcench zarostl, jakoto a na
stech obrcench tak, jsouce v tom podobni
ta jest u lid a u naopak, jak bylo u dHve
jene je srst opic hu t a j ou zarostl po obou stranch.
Oblicej opice m mnoho podobnost s oblicejem jak
tak usi skoro stejn, i zuby jako a to jak pi-edn,
tak zadn. A dle, kdeto ostatn ctvernoci nemaj obou tran vcka,
ona je m, ovem velmi tenk, podn, a mal ... Na hrudi
m bradavl y na malch prsou. M tak pae jako
zarostl, a ohb je i doln jako take i vyklenut
obojch navzjem odpovd. Mimo to m ruce, prsty podobn
jako jene je to ve divocejsho rzu. ;Xohy m zvlstn. Jsou
toti jakoby velk ruce, i prsty j ou takov jako u rukou,
a "podek nohy se podob ruce leda e e ta ruky thlle
do dlky ke kraji jako A jej pice je u opice napo-
dobujc nedobi-e a jen patu. Nohou uv k
i jako rukou, i jako nohou. a ohb je jako ruce. a stehno
m krtk na veliko t cel pae a nohy. Tem vycnvajcho pupku;
to, co je na m pupku, je tvrd. Horn m daleko
ne doln. jako pomel' bv a i 5 :3. A jednak z tto
jednak proto, e m nohy podobn rukm a jakoby kom-
binovan z ruk - a nohy - z nohy vzhledem k patnmu,
z ruky vzhledem k ostatnm soucstem, tak maj pl' ty 1. zv.
bHska - ije stle casu pe jalo ctvernoec ne vzpHmena
a nem vycnvajcch jsouc jako ale ani ocas, jsouc
jako dvounoec - leda docela mal, jen tak pro nznak. Hodidla
m samice podobn jako ena, samec v' ak d podobn spSe du
psa ne Malpovit opice jsou, jak dHve, opaH-en
ocasem. Jsou-li jejich vniti-n pitvny, lze e maj vsechny
,takov c ti podobn jako (h. a. II 8, 502a 16 - b 26.)
m msto prednch pae a t. zv. ruce.
on jedin je mezi vzpHmen pro svou boskou pi-il'o-
zeno t a podsLaLu. Cinno t bytosti je pak rozum a my-
len. Ale to nen snadn, je-li nahoi'e spoCvajc velk;
Lha mylen a obecn vnmn) Je-li tedy
te a pr{lis velk, mu e k zemi; proto
dala pi'b-oda k opol-e msto paZ a rukou predn nohy.
zadn nohy mus mti vsichni chodc Zivocichov;
') Obecn vnmn obecn smy 1 jest postulovan podklad veho vnmn!.
70
a tak utvi'en se stali kdy duse nemohla sn-
eti t thy. Vichni ostatn jsou toti vedle za-
je to, co m vrchn velkou, kdeto nstroj
nosc ti mal. (p. a. IV 10, 686a 25 - b 5.)
Jest pak, jak n bylo receno, tNda ryb a vsiehni krevnatci
Proto stoj vichni ti du pod
Atak mezi lidmi tvaj na za mui a dokonce i z
ti, kdo JSOll zakrsl, jinou chopnost vynikaj. roz-
umem pozadu. (p. a. IV 10, 686b 20 - 26.)
Jedin z jest rozmysln. Cetn j ou
siee nadni i i ale dn jin se nedovede rozpo-
mnati (h. a. I 1, 488b 24 - 26.)
V genetice se vysl,;ytuje mylenka, :e se
nerod hned nbr jaT,; i vvoj.
Nejprve ije v embryonlnm stavu rostlina a m jen dui vege-
tativn. Ta m ovem schopnost se za vvoje v animln
(sensitivn), jakmile se embryo vyvine v Z se pak
stv druh, t. j. a na poslze jako
individuum.
O vzniku a je die e vskutku kdy i rodili
ze jak tvrd, bylo by mono mti za to, e e to dlo
jednm z dvou tak, e se nejprve
nebo z leboC museli mti v potravu na
ale zrodek takovho druhu je nebo brti ji odjinud, a to
z nebo z ti zrodku. Je-li tedy jedno nemon,
aby toti pritkala potrava ze jako u z matky,
ji mu ili phjmati z ti zrodku; a takov vznik nazvme vznikem
z vajcka. Bylo-li Ledy jak. prvoplozen pro vechny ivocichy, jest
e to byl jeden z dvou Ale
vznil< z jest neboC vidme, e tak ne-
vznil< zdn ale onm druhm ano, jak II krev-
tak u bezkrvch:) (g. a. IH 11, 762 b 28 - 763 a 7.)
O Hkme, e jsou z lid nejstar.
(meteorologika I 14, 352b 20 - 21.)
Vi se rod z ma a. Kdy se maj zroditi, vznikaj jaksi mal
ale bez hnisu; oLevI'e-li je bodnutm, vylzaj z nich vi.
D lid e to zvrh v nemoc, kdykoli je v mnoho vlh-
ko ti, a teH pr u tak zahynuli, jako pr b nk Alkman a Fere-
kydes Syrsk. I pE nemocech se rod mnostv v.
Jeden druh v ze nazv vi divok, ty jsou ne ony, kter se
rod u lid, a nelze je odlrhnouti od lb' vaj hlavy
cel zavsiveny; u tak eny bvaj v'
-) Aristoteles uznval do jist mry abiogenesi.
71
vce ne mui. U koho se na hlave vyskytuj, trp bolest hlavy.
(h. a. V 31, 556 b 28 - 557 a 10.)
Oekologickch si tlrisloteles dosti vmal. Tak na pl\
vlivu potravy na kvalitu chlupti a lekut potravy,
pal,: vody: ta svmi vlastnostmi m velk vliv na spolu
s ovzdum. Tak na v krajinch se vyskytuje II =en
mnohoplodnost. Tvrd nebo voda m vliv na schopnost
plodili.
Co se plodno ti a neplodnosti, schopno ti l' diti plody po-
hlav muskho nebo enskho, li se krajina od krajiny a voda od
vody. . . povalla potravy i konstituce se
krs ) okolnho vzduchu a toho, co vchz do tela. zejmna pak po-
itou vodou - t phjmaj do sebe lid nejvce a ta je t jako
ivina ve vem, i v pevnch povatinch. Proto tak tvrd a cWadn
vody jednal, neplodno t, jednak schopno t roditi plody en-
skho pohlav. (g. a. IV 2, 767a28-35.)
o v l i v u pod n e b . ")
(probl. I) j ou lid bydlc v m tech pHlinj'Ill chladnf'm
nebo vedrem divoc svmi oby a vzhledem? nad z te pH-
nejlep krsis pro pv tak mylen, ale kad pI'emra
a jalw tak tak kr i [sprvnou
mylen.
(5) ve vlhkch krajinch koitu pe plody en-
skho poWav? proto. e mnostv vlhk ltky pomaleji tuhne?
A ve vlhkch krajinch e pro vlhkost krse tv
(7) lid v krajch pNstupnch vzduchovm po-
malu strnou, kdeto lid v krajinch valovitch a bainatch rychle?
je snad tH jaksi rozklad, a to, co je bez pohybu, e rozkld,
kdeto to, co je v pohybu, nehnije, nebo na pi'. voda.
V krajinch vysokch tedy jest vzduch pro dobr tah v pohybu, v va-
lovitch Dle je t onde pro pohyb vzduch tle t a vy-
e, v .
(8) jsou lid v tepl)Tch krajinch v' chladn)Tch
zmuil? proto, e jest lidsk pi'irozeno t v protikladu ke krajinm
a m? kdyby byly souhlasn, e rychle rozpalovala.
.) T. j. ivilI a halit; latinsky temperamenlum a lemperatura (oboj
znamen "sprvn
) V lomto oddle jsou podny ukzky ze spisu Problemala, zachovanho mezi
spisy ristotelovmi. V 36 kapitolch je tu sebrno velik mnostv rozmanitch
Problm b" formulovn otzkou a otzkou
se tak jeho k lomu leckdy i Aristo-
teles napsal sbrku takovho rzu, ale nen to ta, kter se nm zachovala.
vak jest v zachovanch Problematech velmi mnoho mylenek Aristotelov5'ch.
Uveden ukzky jsou z kapitoly 14. nadepsan "Problmy tkajc se krse" .
...
70
J ou. pak,. zmuil tepl, zchladl. Stv pak
se, ze pnrozellost techto, bydh-li v teplych ml tech. je vycWadl
(vyschl), onech v tudench mstech rozehit. Velc jsou ol{oj, lid
v chladnch mstech pro vrozen teplo, lid v teplch pro teplo kra-
jiny; v teple a tepla rostou. Ale chlad
tedy jedni maj v samch mocn zdroj tu, a dru-
hj'm nebrn cWadno, prvem velice rostou. Lid kolem ns
protoe maj v men zdroj a proto, e e lid v studench
krajinch srej (houstnou).
(9) se lid bydlc v teplch krajinch spe dovaj dlou-
hho proto, e maj u" pi'irozeno t, a co je u,
podlh rozkladu a je trvalej, smrt pak je cosi jako rozklad?
proto, e je smrt vychladnut vniti'nho tepla, a ve chladne
toho, co je obklopuje a co je Jest pak ovzdu v horkch
mstech tepl, v studench studen, take rychleji a vce teplo
v lidech obsaen.
(10) j ou lid v teplch krajinch delho proto,
e spe uchovvaj teplo a vlhko? smrt je znik techto
(I I) e tvme v krajinch ospalejmi?
proto, e jsme v nich vce ochlazeni, a ocWazel, j ouc jakmsi kli-
dem, phvd spnek, a pnek e do tavuje za klidu.
(12) maj lid na lodch dobrou barvu, trvce na
spe ne lid v Ci nad je toho a dobr
van vzduchu? A bledmi lidi voda, kdy hnije, a to e n
pro nehybnost; proto jsou lid v krajinch pobledl.
(14) j ou lid bydlc na jih s-pe Snad proto,
e jsou modr pro vnitrnho tepla, pak proto, e
ho tu nen, jak prav Empedokle . Jako tedy jsou lid na sever
bydlcch modr tm, e jest vniti-umu teplu pro cWad
vyprchvati, tak u lid bydlcch na jihu vlhkost pro teplo, je ji ob-
klopuje, neunik, ale teplo, kdy mu dn pi'ekka ne toj v ce
unik, a zbvajc vlhko ob barvu; je-li svetlo
co zbv, je temn. snad e barva v oku barvm o tat-
nho jsou tedy obyvatel severu bl j ou
jejich modr ta barva se bl ti), a j ou
obyvatel jihu tmaY, jsou tmav i
(15) j ou lid v teplch krajinch moudi'ej ne lid
v tudench? Zda pro tot, jsou i lid mla-
dch? Jedni toti pro chladnost msta, kdy jejich toup,
jsou daleko teplej, se podobaj lidem opilm, a nejsou
zkoumav, ale mun a plni dobr lid vak v teplch kraji-
nch se podobaj stHzlivm, jsou vy cW. Vude pak ti, kdo
maj strach, vce e pokouej zkoumati ne lid a proto tak
pe nalzaj. nad proto, e tento rod rtoti v tepl.,:ch l,:rajinchJ
.) Pro morfologii integumenta zajmav problm; jest o'em otzka, je-li to
mylenka Arislote1ova - jinde y tom smylu v V. knize g. a.
vykld, jsou modr a
73
trv dle, kdeto tamti zahynuli potopou, take jest mezi obyvateli
krajin .studench a teplch jaksi takov jako mezi mladky
a starCI.
Takovto oekologick poznmky mvaj, jak je leckdy vztah
k nrodopisu. s mylenm Aristoteles lidstvo na
Hellny a barbary. Je to jazylwv: "barbaros" je
jemu flek nerozum. Brzy vak byl protikladem "Helln-
barbar" rozdl pomhov a kulturn. Znal,em je
divokost, - Aristoteles lidojedstv -
a otrockost. Z se Aristoteles o Ethiopech,
Indech, Thrcch a Skytech; uvd tak jejich fysick
znal.y, arci jen a velmi Ethiopy, a Indy
ph tom posuzuje jalw jedn ra y; vid na nich
to, e maj tmavou a nehly, ale zuby bl. Fysick znaky
odvozuje od klimatu a polohy: tak to, e maji obyvatel
vlasy rovn, Ethiopov ba i nohou
u a Ethioptl uvd ve vztah s podnebm. jsou po-
znmky o tom, jak souvis povaha a rozumov
s polohou jejich Stalo se pak oblbenm - vidme to u ve
spise Fysiognomonika, Aristotelovi - shledvati ve vzhledu
znal')' nlznch nrodtl a podle toho souditi o jeho pova::e.
Na lid jsou pr soudc podle
a ti, kteN jsou pNli
Projevy sem spadajc jsou u Ari totela ro::p/.leny po
spisech; leckdy obsahuj jen slov, nevyloil Aristo-
teles nic. Tuto jest podno ukzel.
kythov a Thrkov u moi'e maj rovn vlasy, po-
j ou ami vlhk a vlhk je t i vzduch, jen je
obklopuje. Ale Ethiopov a lid bydlc v teplch krajinch j ou
kadei'ar; jejich mozky a tak ovzdu jest such.
(g. a. V 3, 782b33--783a1.)
Skythov maj vlasy. (g. a. V 3, 783a 13.)
maj Ethiopov a nohy? snad prolo, e
se obenm tepla zkrucuj i jako se jm zkrucuje lak
vys)'chajc di'evo? Ukazuj na to tak vlasy; maj
a zkadei'en jest jakoby zkrouceno t
(problem. XIV lt.)
se ze skythskch rovin do bain hornho Egypta,
odkud Ni!. Tam pr napadaj Trpaslky (Pygmaje). NeboC to
nen bje, ale jak se vyprv, existuje takov mal druh lid, a tak
kon; a ij v (h. a. VIII 12, 597 a ft - 9.)
Jest mnoho kteH jsou nchylni zabjeti a pojdati lidi,
jako u moi'e Achaiov a Hcniochov a jin vnitrozemt nro-
dov. jednak podobn. jednak hor; a ti j ou ice loupe-
iv, ale munosti nemaj. (pol. VIII 4, 1338b19-24.)
74"
Mm. na my li vlastnosti zvi'eck (divo k), na pi'. tu en kou
JH'! a nebo to, e pr si
u more jednak na
syrovem, Jednak na hdskem mase, Jednak Sl navzaJem
k hodovn... (eth. . Vll 6, 11ft8b 19 - 24.)
. l\"rodov ijc v chladnch krajinch, v jsou
odvahy, ale roz?mu a dovednosti maj proto spe ij
a.le n ti v. a ovldati ousedy.
arodove M. ASIe J ou vyspeh rozumove 1 dovedn ale
nestatecn; proto j ou tle ovldni a jest
upro . tak m z je vy-
sp,ely, stale zlJe svobodne, Jest neJlpe spravovn a vem
do se mu jedn a te stavy. Ale t rozdl jest
meZI i'eckml kmeny navzjem. maj povahu jednostrannou,
Jll1 ty oboj schopnosti spojuj.
(pol. Vll 7, 1327b23-36.)
jso,u po.vahou od, pHrody ne
a obyvatele AslC otrocteJsl nez obyvatele Evropy, snej despo-
tickou vldu, nic se nehorce. (pol. III 14, 1285a 19 - 22.)
V chorografick fysiognomii vyuil Aristoteles po Plato-
lnylenel,' Hippokratovch; sm dal k dalmu zimu
o tIto otzky. Uvdme tu dva ohlasy, je= kusl po-
znamky z Aristotela. Prvn citt je ;;; spisu
O krsch (de temperamentis).
Nepravideln jest krsLs (temperament) v krajinch
temperovanch, jeHo nej ou i v tm stavu.
Keltov, Germni a vichni nrodov a kytt maj
cWadnou a vlhkou, a proto mekkou, blou a pro tou Ti,
kter)'ll1 se. vrozen teplo uleklo do vnit'nosti plu krv, kdy e
tam m t n .a vi'e, stvaj e a , my-
lenkach prudkml. EthlOp, Arab a vichni jihozemci maj pod tatu
jakoby ;Yprazenu vedra, je je obklopuje, a vrozenho
tepla hrnouclho se ven, a Je tvrd, such a tmav, cel pak m
v
T
vrozenho ale je tepl. a zskanm teplem.
ebot 1 to O? dobre stanoveno. A je ho
treba dbah .. , a pnhhzeh pn kazdem tele k tomu, zda je tepl vlast-
teplem ci z kanm. Vechno tedy, co se rozkld, je tepl zska-
teplem, chladn vlastnm. I kdo obvaj jin kraj,
JSou tepl zsl anm teplem, ale svm vlastnm chladn.
(de temper. II 6.)
vpi ek ukzkou systematick f.vsiognomie.
Pocha:::l ze SpISU rhelora l1ntonza Pol e m o n alfU) O jysiognomii.
0) snad Lamia. straidlo.
.') Galp-nos il 129-J99 po Kr.
''') il kolem roku JOO po Kr. - z vyd. criptores physiogno-
monici, ed. R. Foersler J, v Lipsku 1893.
75
Tento autor zpracoval FysiognomiJ-ea aristotelovsl,. Jeho dlo se zacho-
valo toliko v pozdnm kusm latinskm a v arabsl,m.
(Kap. 3I) O nrodech Povm tedy o barvch (pleti) a
o vlasech a jejich a o popisu z toho nen nic, co by se
netkalo tvho a rozliSovn (i. j. fysiognomiky). kazem
a znmkou tohoto toliko jest, abys, kdykoli bude podle
usuzovati o kmeni a nrodu sveta, usuzoval o
Shled pal" e se mezi nrody objevilo neco zkaiench
je zkazilo; a naopak e k jinm pronikl ;mak dobr a na-
Je. Na u taHlm nenajde, e by usilovali o to
vyniliati ve a bti bystrozrakmi; naopak mezi MakedoI'any
nalezne, e je bystrozrakost rozSi'ena; v nrodech foinickch a kilic-
shled touhu po mru a poitek; u skytskch
zastihne zrdce a I jsme jednotlivosti, a ji zn
zvltnosti a jejich barev a
(32) O e obyvatel severnho psu jsou
vysoc, bl rysavch modrch na dotek dr n,
n0.1lOu silnch, kompaktnch, masa jemnho, velkch
prudc ve a v rozhodovn, dle se vyznacuj nerozv-
nost, prostotou a nesnadnost v
(33) O e obyvatel jinho psu jsou
(tmav), kuceravch, zkch stihiov barvy,
chudho masa a dobrotivch ge t(?), majce tom
pohotovho ducha a a (mezera v textu) poitek a nemnoh my-
lenky, le, lakotu a krde. A jako le sever na ne jill,
tak se tak o jeho obyvatelch usuzuje ne o obyvatelch jihu.
Avak kdo leH uprosti'ed mezi stavy, o usu-
zuj
(3t,) O nrodtl vchodnch a zpadnch. Dle: o obyva-
telch psu vchodnho a psu zpadnho si sudek pohybujc
se uprosti'ed mezi sudky, je j,si o a jiho-
zemcch. U zpadnch jsou mimo to mezi jednotlivmi velk
rozdly. obyvatel moi'skho pob'eH jsou podobou a postavou
ne obyvatel (t. j. krajin, kter s onm
souvis. Mezi toti, ktei' z nich jsou moE nejble, nalzti
podobnost s jihozemci, a naopak, mezi obvaj hoi'ej
podobnost se Obyvatel indick-) e neli
, od jihu, jsou velmi blzko u moi'e a nic se
v jejich zemi podobnho jako u Mimo to jsou jejich
a tvi:e krsn, p03tavy tomu jest u je-
jich le uprosti-ed mezi severem a jihem, a oni sami jsou tem-
peramentu velmi upravenho a duchem i tvf velmi krsn. Ze
vech pak je ten, kdo jest v cel sv uspo-
(temperovn).
(35) O flecch a jejich rodu. Popi podoby
jejich podoby jsou a dn rod nen s nimi men. Je to
") jsou zpadn Elhiopov.
78
toti nrod majc autochthony (?), se ji dvno mezi nimi cizinci
rozmili, lid si je i jejich zemi zamilovvali, u pro jejich
pi'hodn ivot a jejich temperament a mrn podneb, proto, e
dychtili po jejich krsnch mravech a Jsou to oby-
vatel Argu, Korinta (?) a jinch Jest pak
postavy a upraven mezi dlouhou a krtkou, irokou a zkou,
krsnho a vrazu, barvy bl smen s
masit, opati'en prosti'ednma rukama a lokty, rychle se
s hlavou ani velkou ani malou, s mocnm a silnm krkem, vlas je
ryav, jak zkadei'en, tak uhlazen a rovn,
hrann, ret tenk, nos rovn, mrn, vlah, jiskrn, velmi pohyb-
liv a obsahujc jasu. To je t typ.
-) Palrne omyl v lat. rukopise; vlastnosti
77
p o zn m k a bi b1i o 9 I' a f i cl.. .
neznal poznati Hi hlavni zoolo"ick
dla Ari totelova z y)-dn, doprovzench piekladem. a po-
znmkami:
Aristoteles' Thierlwncle. Vyd. H. Aubert a Fr. 'Vimmer, 2 vaz-
ky, Lipsko 1868. .
Aristoteles' Vier Bucher iiber die Theile der Thiere. Vyd. A. v.
Frantzius, Lipsko 1853.
!lristoteles' Fiin! Biicher von der Zeugung und Entwickelllng
der Thiere. Vyd. H. Aubert a Fr. Wimmer, Lipsko 1860.
Z jednajcch o Ari totelovi pro pi'rodopi ce
jsou:
J. Bona J/eyer Aristotele' Thierkunde. Berln 1855 (systm).
G. H. Lewes Aristotle. Londn 186 (obrn rozbory). Vylo
t v Lip ku 1865 (prel. J. V. Carus).
R. Eucken Die Iethode der aristoteli chen Forschung. Berln
18
7
2
.
7fi
OB AH.
vodn lovo k Anthropologick
vod: Ari toteles pHrodopi e
Ari toteles o
1. Morfologie
II. Anatomie
nI. Ontogenie
IV. Fysiologie
V. Dodatek: Z jinch .
3
4
9
13
41
58
69