Nae tma: Mme se o koho opt?

slo 5/2012

ARCHA
Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

3. ronk Kecejme do toho

foto Marek Kraji

Pedstavujeme: RADAMBUK Rozhovor s pedsedou Letnho domu

vodnk Mme se o koho opt?

Zpravodaj RDM o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 ze dne 29. 3. 1999 Redakce: Ji Majer vedouc redaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1 tel.: 234 621 210 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439 Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM a jejch lenskch sdruen. Toto slo vylo v listopadu 2012. Foto na tituln stran Marek Kraji Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena k prodeji. Podrobn informace ke zpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

Foto Michala K. Rocmanov

lovk celkem bn, v nejrznjch ivotnch situacch, hled oporu u sv rodiny, u svho partnera, u nejblich ptel, kamard zkrtka u lid, na kter se me spolehnout. Je to celkem pirozen. Vdy co dlat jinho, kdy jsme v njak obtn ivotn situaci...? A dtsk organizace? Co kdy se oddl dostane do situace, kdy potebuje pomoc a podporu? Kdo je jeho rodinou, partnerem, nejblim pteli a kamardy kdo je zkrtka tm, na koho se me spolehnout? Kde nachzej dtsk organizace zvlt ty men, bez zamstnanc oporu? Pirozen je hledat ji ve vlastm ranku. Proto se mal mstn organizace sdruuj v krajskch radch dt a mldee. Ty dnes funguj ve vtin kraj a postupn se profesionalizuj. Jejich prostednictvm jsou organizace zastoupeny i v esk rad dt mldee. Tato struktura stench organizac dv jistou mru zruky potebn opory a nutno dodat, e ji organizace stle astji vyuvaj. Ne vdy a ve vech zleitostech to ale jde. Jak je to tedy s oporou nkde jinde? Obce, kraje, stt Posledn dobou se mi zd, e tyto instituce nm ivot spe komplikuj, ne aby nm byly oporou. Sniujc se objemy dotac (vdy nejdv se vdy bere prv v oblasti dt a mldee) s rostouc nutnost administrativy, nkter zkony a vyhlky, kter nm ivot spe komplikuj a nkdy ho i ohrouj. Kde je prce s dtmi a mlde skutenou prioritou zastupitelstev

nebo ad? Myslm tm skutenou prioritu podpoenou iny, usnesenmi a teba i financemi, ne jen podporu deklarovanou ve volebnch programech a prohlench. Ne, nen to tak zl. Vdy se najdou lid, kte jsou ochotn pomoci a udlat nco i nad rmec vlastnch povinnost, aby pomohli. Se situac v kraji Vysoina i na mstskm adu v Tebi mm dobrou zkuenost a vlastn si nemm na co stovat. Dob lid se najdou vude a vm, e i na ostatnch krajch, obcch i ministerstvech. Je to ale pedevm opora jednotlivc, v ad ppad dlouhodob budovan a vyjednan. Nemyslm, e bychom na tom jako dtsk organizace byly extrmn patn. To vbec ne. Jen doufm, e se jednou dostaneme do situace, kdy budou vechny kraje a vt msta mt svoji koncepci prce s mlde, podpoenou finannmi prostedky. e se lid nebudou dvat na dobrovolnky naich organizac jako na polovin blzny. Tm se na stav, kdy rodie pochop, e pihlsit dti do njakho oddlu nebo krouku je pro jejich dt to nejlep. To bude ta skuten opora. Opora, kter nm vem skuten pome. Nepijde ale sama. Je ped nmi spousta tvrd prce. Drm nm vem palce, abychom nemuseli hledat oporu jen sami v sob, ve svm naden, ve svch stench organizacch, ale abychom ji nachzeli na vech rovnch na spolenosti. Vm, e se dokme
Jan Burda Rada dt a mldee kraje Vysoina www.janburda.cz

Nae tma Bez univerzity si nekrtneme

Jeliko psobme ve vysokokolskm prosted, je pro ns podpora univerzity dleit. Univerzita Tome Bati ve Zln, pesnji Fakulta managementu a ekonomiky nm poskytuje pro nai innost vborn zzem a meme dky n uskuteovat sv plny a cle.

AIESEC je studentsk globln nepolitick, ale tak neziskov organizace. Jako takov samozejm nefunguje za elem zisku. Nam clem je pomoci v rozvoji mladm lidem na vysokch kolch prostednictvm zahraninch st ve firmch nebo v kulturnch a rozvojovch projektech. Nae organizace je pln zena studenty, co sice pin velkou pleitost k jejich osobnmu rozvoji, dky n maj monost vechno si sami osahat a vyzkouet, nkter vci vak mohou bt pli nron. Bez podpory silnho partnera se zkrtka ani my neobejdeme. Nam nejvtm partnerem je Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tome Bati ve Zln. Jej podpora samozejm nespov v njakm omlouvn z vuky ze cvien nebo semin; dky fakult mme prostory, kde meme plnohodnotn pracovat. Podporuje rovn stedn mylenku cel na organizace, a prv dky tomuto

jejmu pstupu mme monost podat vzdlvac akce pro studenty pod ztitou fakulty na univerzitn pd. Opory, kterou nm fakulta poskytuje, si velmi vme a sname se ji oplcet, jak to jen v naich silch je. Nai lenov pomhaj pi organizovn seznamovacch pobyt pro studenty prvnch ronk, zastujeme se tak tzv. Dn otevench dve. V souasn dob pipravujeme projekt Know-how, kter

Prv tam, v mezinrodnm prosted, jsme se tak jaksepat inili i v propagaci na univerzity a fakulty a hrd jsme bhem spolench st programu nosili trika Univerzity Tome Bati ve Zln. Fakulta managementu a ekonomiky stla u zaloen poboky na studentsk organizace ve Zln v roce 1993 a od t doby je jednoznan nam nejvtm partnerem. Jej podpory si velmi cenme a tme se na spolenou oslavu 20. vro zaloen AIESEC Zln v ptm roce.
Tom Baura

Foto AIESEC Zln

pivede do Zlna kolem devadesti mladch lid ze stednch kol, aby poznali, jak univerzita funguje a jak vypad studentsk ivot prv u ns. V rmci AIESEC Zln podme pro sv leny vzdlvac konference. Jedna vt se konala letos na konci ervence v maarskm Gyru za asti zstupc studentskch organizac z esk republiky, ze Slovenska, z Polska, z Rakouska a z hostitelskho Maarska.

Nae tma Mikulovice, dky za podporu!

V dnen dob ekonomick problmy dolhaj nejenom na ns jednotlivce, ale podobn i jet vce tak na podnikatelsk a dal subjekty. Je proto vc ne chvlyhodn, kdy se mezi nimi najdou takov, kter podporuj dobrovolnickou a veejn prospnou innost, do kter se potme i my mlad chovatel zvat sdruen v eskm svazu chovatel.

Jednm z takovch dontor je nae msto Mikulovice, kter se nachz na samm severu ech, ve luknovskm vbku, na esko-nmeck hranici. Katastrem msta prochz i hranice Chrnn krajinn oblasti Labsk pskovce a nedaleko se rozprostr znm Nrodn park esk vcarsko. To vechno vznamn ovlivuje ivot v tto vsp esk republiky. Nezamstnanost v regionu je znan, ivotn prosted msta a jeho okol je vak tak hezk a neopakovateln, e sem smuje po cel rok velk mnostv turist nejen z naeho vnitrozem, ale

i z blzkho Nmecka a dalch stt. Lid, kte tu ij, se sna dlat vechno pro to, aby nm vedlo dobe. Kdy nae organizace ped tymi lety pesdlila z msta Varnsdorfu do Mikulovic, ihned tam zaala vyvjet svoji innost. Ve spoluprci s mstn zkladn kolou vznikl krouek mladch chovatel, kterm dosud prolo ji nkolik destek dt. Prvn podanou akc ve mst byla v roce 2008 vstava zvat v dren mladch chovatel. Zatky byly sloit. I pes dobrovoln vstupn vstavu na-

vtvilo jen nkolik destek divk. Velkou vzpruhou pro ns bylo ujitn editelky zdej Z, pracovnk mstskho adu a tehdejho starosty, e tak to tady chod, ale e se nemme nechat odradit. Pomohlo nm i to, e prostory pro konn schzek krouku i na prvn vstavu nm msto poskytlo bezplatn. Vytisklo nm i propagan plakty a poskytlo msto k propagaci v tehdejm mstskm zpravodaji. Od tchto zatk se mnoh zmnilo. Msto od nsledujcho roku nai organizaci zaadilo mezi pravideln pjemce dotace na podporu innosti a podn akc pro dti a mlde. Organizace dle rozila ve mst svoji innost o akce, kter zde ji zskaly sv msto. Kad jaro otevrme v pedveer velikononch svtk soutn vstavu o nejkrsnj Mikulovickou kraslici, kter je oteven vem vkovm kategorim. lenov naeho chovatelskho krouku se zapojili do celosttn olympidy mladch chovatel, kterou organizuje ji 45 let esk svaz chovatel. Nae organizace zajiuje kadoron uspodn okresnho kola pro okres Dn a nejlep z astnk se pak zastuj kola celosttnho. Letos takto soutili v slavi a pro okres Dn vybojovali 13.-14. msto, co je proti pedchozm ronkm slun pokrok: ve ru

Foto Vlastimil Jura st.

Nae tma
nad Szavou v roce 2009 byli dvact, v Litomyli v roce 2010 se umstili na 21 - 26. mst a roce loskm v Opav na 17. mst. Letos poprv jsme se aktivn zastnili Bambiridy v Liberci, co bylo pro ns nejbli msto jejho konn. Velk zjem o nai expozici znamen, e se samozejm zastnme i pt! Stejn akc na organizace je samozejm letn stanov tbor. Letos mu pedchzelo setkn bvalch tbornk a vedoucch, protoe uplynulo 30 let od konn prvnho tbora. Pro velk spch se setkn pamtnk uskuten i v ptm roce. Je to prima, kdy se naeho tbora zastuje u tet generace tbornk z nkolika rodin, e...? Nemalm spchem taky je, e jsme si postupn vychovali u adu vedoucch, praktikanty nepotaje. Mnoz dal tbornci jsou u aktivnmi leny naeho svazu, zastuj se vstav a vykonvaj funkce v chovatelskch organizacch (ale i jinde). Na zachovn fenomnu letnho tbora nm moc zle; jedinen je tm, e si na nj mohou astnci vzt s sebou doma chovan zvata. Take jsme tam mli koky, krlky, papouky, terarijn ivoichy (sklpkany), morata, potkany a dal drobn hlodavce, fretky, ale nejvce psy. Pli bychom Vm se naeho tbora zastnit, take pokud jste i chovateli, od 7. do 27. 7. 2013 se na Vs tme! Zastujeme se samozejm i dalch akc, propagujeme nai innost a chovatelsk krouek na farmskch trzch ve Varnsdorfu, jezdme na dal vstavy zvat do Prahy, do st nad Labem a na Dnsko. Leton podzimn vstava by mla opt pinst nco novho a pedstavit nvtvnkm irokou paletu v naem mst chovanch zvat. Clem je tak zskat do naich ad nov mlad i dospl leny... Letos se poprv zapojujeme do akce 72 hodin Ruku na to! a sname se, abychom aktivizovali i dal obany ve mst. O pomoc jsme podali i ptele mlad chovatele z okolnch phraninch organizac v Nmecku, tak uvidme, jak se nm to povede... Uvedenou pestrou innost vykonvme sice sami, ale bez aktivn podpory msta Mikulovice by to nelo. Proto jsme u loni nominovali na cenu RDM Pstav pracovnka msta, kter nm od potku vemon pomhal a pomh a proto mu byla cena tak udlena. Stejn jako nm toti pomh i jinm aktivnm organizacm ve mst. Ale na rovinu: pokud by ns msto kadoron nepodpoilo i finann, asi bychom vechny citovan akce nezvldli prost bychom na n nemli. Nvtvnci a astnci chovatelskch akc zdaleka nepinesou do na pokladny tolik, kolik na vechno potebujeme.

Proto touto cestou vyjadujeme mstu Mikulovice n dk i jmnem ostatnch obanskch sdruen, kter u ns s dtmi a mlde pracuj, jako jsou napklad hasii i turistick oddl mldee. Vme, e vstcn postoj a podpora ze strany msta nezeslbne, proto se budeme snait za to i mstu nco odvst.
Vlastimil Jura st. len V SCH pedseda ZO SCH chovatel koek Varnsdorf

Obansk sdruen Boii zve na uniktn archeologickou vstavu

V Nasavrkch probhla 21. jna vernis vstavy Keltov ve vchodnch echch. Jejm hlavnm clem je seznmit veejnost s keltskmi koeny v naem regionu. Nvtvnci na n uvid uniktn soubor archeologickch nlez, kter zapjila muzea z cel R a kter nebyly dosud nikdy vystaveny spolen. Vstavu pod obansk sdruen Boii o. s. ve spoluprci s Vchodoeskm muzeem v Pardubicch a dalmi partnery v rmci projektu Historie jinak. Vstava bude umstna ve 2. pate nasavrckho zmku a bude otevena a do 21. prosince letonho roku. Pro nvtvnky jsme pipravili mnoho lkadel, k pedseda sdruen, Mgr. Luk Blaek. Krom ady originlnch nlez z celho naeho regionu bude k vidn napklad znzornn dlny na keltsk mlny pod Kuntickou horou, figurny bojovnk a mnoho dalho. Krom toho jsme pro veejnost pipravili cyklus tematickch pednek, kter povedou pedn et archeologov. Termny jet upesujeme, u nyn ale mohu ci, e tyto pednky budou opravdu stt za to, dodv Luk Blaek. Speciln program pipravilo sdruen tak pro koln vpravy ze zkladnch a stednch kol z celho Pardubickho kraje. Ty se mohou na vstavu pedem objednat a zastnit se j tak zcela zdarma. Pro ky jsou pipraveny pracovn listy, tematick hry a dal didaktick aktivity.
Anna Frantalov Boii

Foto Vlastimil Jura st.

Nae tma V Niksii se jednalo o mldei v EU

Proslunn Kypr se stal ve dnech 11.13. z mstem, kde se uskutenila zvren konference aktulnho pedsednictv Evropsk unie a tzv. Strukturovanho dialogu EU s mlde.

Foto CY PRES 2012 a Jan Husk

Tmatem bylo zaleovn mladch lid, kte maj pvod mimo stty EU, ale pesto zde ij, a ji dky svm rodim, studiu, nebo na zklad svho rozhodnut. Tma se z rznch hl pohledu probralo v debatch bhem tzv. workshop a pi formlnch i neformlnch setknch astnk. kolem celkem sedmi workshop bylo prodiskutovat zlepen situace v oblasti zaleovn mldee a zejmna mladch lid z prosted migrant. Mezi diskutujcmi se potkali zstupci mladch lid, mldenickch organizac, pedstavitel ministerstev zodpovdnch za mlde a samotnch mladch lid, kte maj migrantsk koeny mimo zemi, kter je vyslala. Jen dky sdlen pmch zkuenost mohou bt rozhodovac procesy EU nastaveny tak, aby danm clovm skupinm opravdu po-

mhaly a nebyly rozhodovnm o ns bez ns. Konkrtn tmata pokrvala celou klu situac a problematickch oblast roli mdi, vzdlvn, pedsudky a mezikulturn dialog, rovn pleitosti na trhu prce, nastaven politik pro zaleovn, spoluast a podporu neziskovho sektoru.

Podklady pro prci byly pipraveny na zklad pedelch konzultac ve vech lenskch sttech EU, vetn esk republiky. Popisovaly tak zkuenosti mladch lid a neziskovch organizac pracujcch s dtmi a mlde z cel Unie. Vytvoit pouh dv doporuen z kadho tematicky zamenho workshopu se ukzalo jako pomrn nron,

Nae tma
pesto se bhem prac nabitch dn podailo vem astnkm dohodnout se na konenm znn shrnujcch zvr. Demokratick proces na evropsk rovni ne vdy doke zohlednit vechna kvalitn doporuen pro R; tak proto zstv i na Ministerstvu kolstv, mldee a tlovchovy, aby dle pracovalo s eskmi vstupy pi tvorb svch strategickch rozhodnut a pi jednn s dalmi ministerstvy a ady v R. Zvren doporuen na evropsk rovni jsou k dispozici na internetovch strnkch projektu Kecejme do toho (www.kecejmedotoho.cz). Strukturovan dialog se opt osvdil jako vhodn zpsob, jak pivst k dialogu mlad lidi, ednky a politiky, kte o nich rozhoduj. V EU m za sebou ji druh rok a pl trvajc cyklus, kter byl zakonen prv touto kyperskou konferenc. V roce 2013 bude zahjen cyklus tet, kter se bude dle vnovat otzkm lepho zaleovn mladch lid do evropsk spolenosti nejen v Bruselu, ale i na vech mstech, kter do EU pat, a to jak v oblasti vzdlvn, trhu prce, tak i obanskho zapojovn. Vstupy z kypersk konference budou ji tradin projednny Radou ministr zodpovdnch za otzky mldee; stane se tak na listopadovm zasedn. Doufejme, e i letos se nave na pedel spchy a Rada ministr EU, slo-

en z ministr vech lenskch stt, pijme i letos doporuen z konference Strukturovanho dialogu a zapracuje je do rozhodnut EU, kter by pot mly lensk stty zohlednit a uvdt v platnost.
Michaela Cvachov a Jan Husk projekt Kecejme do toho Strukturovan dialog mldee

Projekt Kecejme do toho pokrauje

Foto z tiskov konference Michala K. Rocmanov

Zan tet ronk projektu Kecejme do toho, kter vytv v esk republice prostor pro mlad lidi k tomu, aby mohli odpovdajcm zpsobem vyjadovat sv nzory na vci, kter se jich pmo tkaj.
Mlad lid dali ve kolnm roce 2012/2013 pehlednj sttn rmec prax a st, vt propojen vuky s pracovn realitou skrze praxe ve stedokolskm a vysokokolskm stupni vzdlvn a uznvn neformlnho vzdlvn. Poadovali tak zapojen pracovnho prva do vuky na kolch, dotaen zkona o dobrovolnictv i uznvn dobrovoln prce jako prostedku spolufinancovn projekt pro mlde. Kladli rovn draz na podporu dobrovolnictv a obansk angaovanosti na kolch, zohlednn dobrovolnick innosti v daovm a socilnm systmu v dob nezamstnanosti mladch nebo na podporu mezinrodnch program pro mlde. Vyslovovali se pro zpsnn dohledu na dodrovn prv ve vztahu majority a menin ve spolenosti, pro zlepen vuky na kolch o meninch, jejich vztahu k R, ale i jejich kulturnm pozad, pro een socilnho problmu ve vztahu k nkterm meninm a jasn uren odpovdnosti ednk za jednn smujc proti prvm a povinnostem nkterch menin. Projekt Kecejme do toho podporuje pedevm demokratick principy, rovnoprvn dialog a aktivn diskusi mladch s dosplmi. Clem projektu je podpoit participaci mladch lid, tedy

jejich spoluast na veejnm ivot. Vstupy projektu jsou prbn monitorovny a nzory mladch lid jsou pedkldny dotenm sttnm institucm. V rmci projektu mohou astnci diskutovat na internetovch strnkch www.kecejmedotoho.cz, pinet sv tmata a hlasovat o tch, kter je zajmaj. Zapojit se mohou i na Facebooku nebo Twitteru i v rmci workshop a diskus po cel R. Mohou si tak vyzkouet, co to znamen bt aktivnm obanem a pokusit se zmnit vci, kter se jim nelb.

V rmci projektu se v sobotu 6. jna 2012 v Praze uskutenila Kecejme do toho Ska party 2 (fotoreport z n si mete v tto Are prohldnout). V P. M. Clubu mli zjemci monost navrhovat nov tmata k diskuzi, debatovat a tak si ut pohodov koncert kapel Tleska, Discoballs a Tour de Bars. Projekt Kecejme do toho Strukturovan dialog mldee byl finann podpoen z evropskho programu Mlde v akci a Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy.
Tiskov zprva projektu Kecejme do toho Strukturovan dialog mldee

Nae tma SKA Party zahjila 3. ronk Kecejme do toho

SKA Party akce spojen koncerty v hudebnm stylu ska se konala 6. 10. 2012 v Praskm P.M. Clubu na zahjen ji tetho ronku projektu Kecejme do toho (KDT). Na mst zahrly kapely Tour de bars, Discoballs, Tleska. Kad ze 490 nvtvnk ml mimo jin monost navrhnout tmata, ktermi se v rmci tetho ronku KDT budeme zabvat, nebo nechat si natisknout logo projektu na triko.
Jana Votavov

Foto David Urban

2
1. Zpvaka kapely Tleska 2. len kapely Discoballs 3. Hvzdy veera plzesk kapela Tleska 4. Usmvav astnci Kecejme do toho SKA Party v P. M. Clubu se t na koncert 5. Na SKA Party byla monost si podit originln Kecejme do toho potisk na triko zadarmo 6. astnci Kecejme do toho SKA Party

Nae tma ZAOSTENO na dialog koukavch a nekoukavch

Koncem srpna se nedaleko Lelekovic u Brna konal integran zitkov kurz ZAOSTENO 2012. Obansk sdruen ivot trochu jinak tentokrt pojalo svou nabdku netradin clovou skupinou letnho kurzu byli mlad lid ve vku 18 a 30 let a zmrn prv polovina z nich byli lid s tkm postienm zraku.

Hlavnm clem akce toti byly prv vyrovnanj pleitosti mezi vidcmi a nevidommi. Tohle jsou samozejm hol fakta, kter se skrvaj v pozad samotn realita, kterou provali astnci, byla ponkud aknj. Nen divu, e po pr vodnch aktivitch se z nieho nic z astnk integranho kurzu ZAOSTENO stali nvtvnci pijdjc na vhlasn filmov festival ZAOSTENO 2012. Po pekonn nkolika administrativnch nstrah, jako teba shnn vstupenek na filmy, potvrzen od lkae, ubytovn i penz z mluvcho bankomatu, se vichni zastnili slavnostnho zahjen festivalu. Nechyblo ani tradin pestihnut stuhy a vodn proslov editele. V nsledujcch esti dnech ns kad rno navnadily reklamy na filmy, kter byly ten den na programu. Samotn promtn filmu u pak v sob skrvalo njakou aktivitu vce i mn souvisejc s danm filmem. Mezi divcky spn snmky (programy na kurzu) patily pedevm filmy promtan ve stedu, kter si divci mohli vychutnat poslepu. Cel tento den si vidc astnci mohli vyzkouet, jak to je nevidt. Program byl uzpsoben tak, aby byl zvldnuteln i pesto, e vichni astnci neuvid, a zrove se snail odret nkter typick momenty z kadodennho ivota

nevidomch (vznam slovnho popisu, ukldn a hledn vc v interiru, pohyb v ternu aj.), nicmn snad jet dleitj ne pipraven program byly v tento den aktivity mezi programovmi bloky bn denn innosti (jdlo, hygiena, hledn svch vc, pesuny na msto srazu). Oporou tm, kte se odhodlali den ve tm prot, byli nevidom astnci kurzu, kte nenavn doprovzeli, vysvtlovali a pomhali. Jak vidcm, tak i nevidomm pat za tento den velk obdiv, protoe ho vichni zvldli naprosto bez problm. K dalm zajmavm filmm patily napklad Horem pdem (workshop na tma uprchlictv, kter pipravily extern lektorky z Pedagogick fakulty Masarykovy univerzity a organizace Nesehnut), Skafandr a motl astnci mli monost vt se do ke lovka ochrnutho od hlavy a k pat anebo do role jeho oetovatele, z komedi potom zabodovaly pedevm astnci zjezdu (vlet do nedalekho pmoskho letoviska Lelekovice), Cars (zvod automobil, kter pedstavovali sami astnci) anebo Mareku, podejte mi pero! (kdy astnci zjistili, e nejen Hlink se odsthoval). Na festivalu nechybly ani snmky zamen umlecky. Pi promtn filmu Co takhle dt si pent bylo mon si vyzkouet, e obrazy se daj tvoit i z ovoce a zeleniny, zatmco Kocour

v botch nm umonil vyrobit si vlastn sandly, kter budou jist vjimenou vzpomnkou na tuto akci. K hlavnm vrcholm festivalu patil pedevm pomrn akn a psychicky nron snmek Bl peklo (program, pi kterm si astnci proili tk z gulagu a zamysleli se nad tm, co pro n znamen svoboda). Po nronm promtacm programu se pedposledn den kurzu nesl ve znamen pprav na galaveer. Nejprve bylo poteba vyrobit stroj asu, kter bude odmovat pl minuty, aby dkovn proslovy ocennch nebyly moc dlouh. Hned pot se ti filmov tby vrhly na naten vlastnho snmku, kterm pispli do programu festivalu. Ve nakonec klaplo, dokonce pijela i velk filmov hvzda lababa, a tak si astnci i organiztoi uili slavnostn zakonen jaksepat. Vme, e zitkov kurz ZAOSTENO 2012 naplnil oekvn astnk a e se nm podailo prostednictvm pipravenho programu propojit svty nekoukavch a koukavch mladch lid. Vce informac o cel akci vetn fotogalerie a videogalerie najdete na: www.zaostreno.zivotjinak.cz/galerie Za finann podporu dkujeme evropskmu programu Mlde v akci. Martin Suky Sukan o. s. ivot trochu jinak

Foto archiv Martina Sukanho

Nae tma Krize provila n tm

Mgr. Cyril Zkora stoj v ele obanskho sdruen Letn dm, je programov pomh dtem z dtskch domov, i tm, kte ji stavn vchovu opustili. Nepli poetn, ale o to tvoivj sdruen letos prolo nronm obdobm, v nm osvdilo svoji ivotaschopnost a tmovou soudrnost. Na lidi kolem sebe se mohu spolehnout, k editel Letnho domu.
Jak se da Letnmu domu v roce patnctho vro jeho vzniku? Co Vm nejvc kabon mysl a z eho mte nejvt radost? Nejvt radost mm asi z toho, e je to fakt patnct rok, co tohle sdruen funguje a rozvj svj program. I kdy v Letnm dom jsem od roku 2006 a nezail jsem jeho zatky, zakladatele samozejm znm a velmi si jich vm. Jako editeli mn nejvc kal mysl pemlen o finann situaci: asi ped mscem, ped dvma jsme nevdli, jestli peijeme listopad, prosinec tohoto roku. Te to vypad, e ano... Myslm, e to je ale obecn vn stesk mnoha neziskovek, e ve zan s kadm rokem vdy nanovo: stle dokola se mus dat o finann podporu, a nikdy pitom nen jistota pokraovn, nemte nikde zarueno, e to znovu vyjde. A tak je to i s nmi. Na druhou stranu pipravujeme pro pt rok pln novou slubu. Dote jsme toti vyvjeli aktivity pouze pro dti z dtskch domov, nyn chystme i preventivn program pro rodiny s dtmi, jim teba hroz jejich odebrn; pemlme i o prci s pstounskmi rodinami... Letn dm byl a je oporou pro adu dt z dtskch domov, kter doprovz na jejich nelehk cest k dosplosti a osamostatnn. O koho se ale opr samotn Letn dm? s velkmi organizacemi, ale pro ns je to hodn siln zklad. Mm radost z tmu lid tady: jsou kreativn, pracovit, inspirativn a lovk se na n me spolehnout. A pokud jde o Vai zkuenost s oporou zven ze strany sttn sprvy, samosprvy...? ady, ministerstva, magistrt a nadace jsou pro ns urit partnery na rovni dotanho a grantovho systmu a na rovni metodick; v tomto ohledu se meme opt na zkonn rovni o to, co stt a samosprva garantuje a nabz. Mme registrovanou sociln slubu, poven k sociln-prvn ochran dt, registrovanou prci s dobrovolnky apod. To co ns asi nejvce pl je resortn rozttnost u tmatu dt mimo svou biologickou rodinu, kter v R spad hned pod tyi rzn ministerstva. V tto dob se nap. hovo o dvou zkonnch novelch v Poslaneck snmovn (o sociln-prvn ochran a o stavn a ochrann vchov). Tyto novely nejsou vbec nijak provzny. Jednu pipravilo MPSV, druhou MMT. Soud podle Vaich internetovch strnek, finann situace Letnho domu zatkem roku nebyla rov. Zd se, e jste si dokzali pomoci v podstat sami... Je ten dojem sprvn?

Urit o lidi v nm i okolo nj. Jednak je to kmenov tm, pak jsou to bval zamstnanci, kte jsou s nmi v uritm kontaktu, a u jako dobrovolnci nebo teba lenov vboru sdruen (sprvn rady). Kupkladu bval editelka a zakladatelka sdruen Lucie Kokrdov, kter ped pr lety odela na mateskou dovolenou, se k nm vrtila a te tu pracuje na sten vazek. Pvodn jsme vznikli jako ist dobrovolnick organizace, co se nkdy v letech 2004, 2005 zaalo peklpt do trochu profesionlnj rovn, ale dobrovolnci ns vlastn stle zespodu vyivuj: vdy vtina naich zamstnanc byla pvodn dobrovolnky. Dobrovolnick tm u ns t okolo dvaceti, ticeti lid, co se samozejm ned srovnvat

Foto Ji Majer a archiv Letnho domu

10

Nae tma
Je to polovina pravdy. Jde o takzvan cash-flow. Nemme toti vytvoenou moc velkou rezervu a bez n jsme schopni pet piblin prvn dva, ti msce nebo aspo v letonm roce tomu tak bylo. A dotan systm mm te na mysli hlavn MPSV funguje tak, e pokud nm prvn penze na dan rok pijdou v beznu, tak je to velmi dobr... To znamen, e jsme vlastn nuceni prvn ti msce pokrt z vlastnch zdroj. ili z toho, co jsme si naetili v loskm roce. Je to hodn velk nejistota, jakkoli potme s uritou nvaznost: existuje sice pedpoklad, e ns stt podpo znovu, ale nen to nikde garantovno. A prask magistrt vtinou vypisuje grantov zen a bhem ledna danho roku, co je zase vzno na to, e teprve koncem pedchozho roku je znma ve pspvku ze sttnho rozpotu; to znamen, e prvn penze z magistrtu nm pichzej nkdy v dubnu, v kvtnu danho roku, co je vzhledem k elu, pro kter jsou poskytovny, myslm hodn zvltn... la, byla obrovsk. Nejvt dk pat tm, kte pinesli obleen a dal vemon vci k prodeji. To byl jeden zklad spchu. Na druhou stranu jsme hodn vdn i Praze 2, kter nm zapjila frekventovan nmst Mru. Take a bazar jako takov neml pli velkou propagaci, spolhali jsme na to, e jaksi sm o sob vzbud pozornost nhodnch kolemjdoucch. Co se tak stalo. Natst nm tak vylo poas, co je pi podniku tohoto druhu dleit. Bazary jsme podali kvli finannmu vdlku, kter nm v ppad dubnovho bazaru partnersk Nadace Divok husy jet vrazn navila. I dky tomu meme zrealizovat podzimn pobyty pro dti z dtskch domov. O jakou sumu lo? Na dubnovm bazaru jsme za vci, kter se prodaly, utrili sami sedmdest tisc; dalch edest nm pidala Nadace Divok husy. Te v z jsme vydlali necelch osmdest pt tisc povate: za vci, kter se vtinou Mli jsme jen malou reklamu v novinch Prahy 2 a v rozhlase, kde probhlo deset sponzorskch spot zdarma v tom smyslu, e kdo chce, me k nm pinst vci pro Blek... Mli jsme pak pln pln sklad, nevm u, jestli to bylo tyicet nebo padest beden obleen a dalch vc darovanch k prodeji. Lidi je k nm nanosili bhem konce srpna a v z. Informan kanly pitom vcemn fungovaly na principu nai znm jejich znm znm jejich znmch, dn masivn reklamn kampa se nekonala. Pedpokldte, e by se Blek bez blech stal pravidelnou akc Letnho domu? Plnujeme, e bychom bazar uspodali dvakrt do roka, na jae a na podzim zle pochopiteln na postoji mstsk sti, kter nm prostranstv pro akci pjuje zdarma. Zprvu jsme dokonce uvaovali podobn jako nkter jin neziskovky i o stlm kamennm obchdku. Ale pak jsme si ekli, e bazar je efektivn prv z toho dvodu, e je svm zpsobem vzcn. Dvakrt do roka je tak akort i pro ns s ohledem na energii, kterou do jeho pprav dvme. Chtl byste zvrem nco dodat? Jako lovk zodpovdn za fungovn Letnho domu bych rd upozornil, e i v urit krizi, kter nastala, jsem se nejvce opral o lidi, kte tu jsou. Vili mi, e to spolen njak zvldneme, a domlouvali jsme se i na tom, co bude nsledovat, kdy to nevyjde... Panovala mezi nmi vzjemn dvra a pesvden, e ta situace se tk ns vech, dohromady. Jet m napad, e docela asto eme rzn dosti o poskytnut dar ze strany firem, organizac i instituc, kter penn dary bn nedvaj. lovk m jaksi zait, e o nco dat, prosit, je nepjemn, e je to nco, co se nenos. Pipoutm, e je to individuln a zle na kadm lovku, jak m tohle v sob nastaven... Pekvapuje m nicmn, e lid na druh stran, v tch firmch, jsou dost asto hodn pjemn pipraveni vyslyet, a kdy to jde, tak pomoci. Nen to tak, e by hned kali: Tady od ns mte, co potebujete. Zrove ale vtinou nejde o principiln odmtnut a nabdnut spoluprce se d dle rozvjet. Dkuji za rozhovor.
Ptal se Ji Majer Foto archiv Letnho domu

Dotace od sttu a od samosprvy tvo pes polovinu pjm naeho sdruen asi tak edest procent. Dalm zdrojem nm jsou rzn nadace. Na zatku tohoto roku jsme se prv dozvdli, e dv nadace, kter ns pravideln podporovaly, tentokrt penze nepolou. Tam vznikla ta nejvt nejistota, co bude dl. Penze shnme samozejm i od individulnch drc a od firem, to tvo asi 15% naeho rozpotu. V letonm roce se Vm podailo dvakrt uspodat dobroinn bazar Blek bez blech. Mete strun zhodnotit, jak mly bazary pro Vae sdruen vznam? Odezva mezi lidmi ns hodn pekvapi-

prodvaly za ceny okolo tyiceti, edesti, osmdesti korun. Nkter kusov vci se sice vjimen prodvaly i za ti stovky, ale nikdy to nebylo o moc vc. Z toho si mete spotat, e nakoupit si pilo pr tisc lid. Nejvc se mi na tomto konceptu lb, e bazar funguje dky normlnmu trnmu mechanismu: lidi tam nechodili s tm, e se pod dobroinn akce a e jdou na ni pispt, oni si prost pili koupit nco, co jim bude dl dobe slouit. O co mli nejvt zjem? O obleen, jednoznan. Tak ho tam bylo nejvc. Hodn zajmav na cel tto akci bylo, myslm, i to, e lid si informace o n pedvali vlastn sami.

11

Pedstavujeme RADAMBUK
V roce 2000 vznikla z iniciativy esk rady dt a mldee Rada dt a mldee Jihoeskho kraje RADAMBUK, jako partner ustavujcch se krajskch ad. U ministerstva vnitra byla zaregistrovna 26. 1. 2001.

RADAMBUK je konzultantem a oponentem vekerch pipravovanch i probhajcch innost a legislativnch krok ad smrem k dtskm sdruenm.
Foto archiv RADAMBUK

skch sdruen reprezentujcch 8631 len, z toho je 7508 mladch lid do 26 let. lenskmi sdruenmi RADAMBUKu jsou: 1. stedisko Zleska, 52. Pedn hldka Royal Rangers, Asociace turistickch oddl mldee, AZIMUT, TU Velk rada oblasti jihoesk, eskobudjovick kynologick spolenost, TU T.O. Desperado, Duha Husot, Jihoesk krajsk organizace Pionra, Kamardi otevench srdc, Konek, o.s., M Centrum pro mladou rodinu, o.s., M tes, Mysliveck sdruen Obora Nov Dvr, o.s., Obansk sdruen Bezva przdniny, Obansk sdruen Dti epice, Obansk sdruen KADET Centrum Orion, Pohodi VSKH, Prza a poezie, o.s., Rodinn centrum Emanuel, o.s., Rodinn centrum Rozrka,

RS Nadoraz, o.s., Salesinsk stedisko mldee dm dt a mldee . B., Sdruen hasi MS Jihoeskho kraje a Zkladn lnek hnut Brontosaurus Forest Cassiopeia.

Nejvznamnj RADAMBUKu

akce

Bambirida Rada dt a mldee Jihoeskho kraje je regionlnm poadatelem celorepublikov akce, podan RDM. Hlavnm smyslem Bambiridy je snaha o to, aby se pozornost veejnosti alespo na pr dn zamila na innost destek rozmanitch organizac a spolk, kter se systematicky po cel rok zabvaj mimokoln vchovou nejmlad generace. V krajskm mst esk Budjovice je tato pehldka tradinm projektem, kter pispv k roziovn

12

Zasteuje sdruen dt a mldee Jihoeskho kraje a psob jako jejich servisn organizace. Svmi aktivitami pispv k rozvoji volnoasovho a neziskovho sektoru v Jihoeskm kraji. RADAMBUK podporuje innost svch len, zejmna snahou o vytven prvnch, hospodskch, spoleenskch a kulturnch podmnek pro jejich innost. Zastupuje sv leny vi domcm i zahraninm orgnm, organizacm a institucm. Od 3. 4. 2003 je lenem esk rady dt a mldee (RDM) a byl i jednm z inicitor vzniku Komory krajskch rad pi RDM (komora vznikla v roce 2010). Celkem RADAMBUK zasteuje 25 len-

Pedstavujeme
povdom veejnosti o aktivitch dt a mldee ve volnm ase. Bambirida m formu pehldky pod irm nebem, kde maj jednotliv sdruen sv stnky, soust msteka je vdy pdium. Cel akce se v arelu u Sportovn haly v eskch Budjovicch uskuteuje pod ztitou hejtmana Jihoeskho kraje a eskobudjovickho primtora. Na podn Bambiridy 2012 se podlelo 40 organiztor a tm 200 poadatel soutnch discipln. Bhem t dn mohli divci zhldnout na pdiu 60 vystoupen, bhem nich se astnkm akce pedstavilo pes 600 inkujcch z 26 sdruen i soubor. Vce informac na www.bambiriada.cz 5. ronk soute Mal energetick akademie prv zan zan. Sout podan spolenost E.ON esk republika, s.r.o. se rozila do ty kraj (Jihoesk kraj, kraj Vysoina, Jihomoravsk a Zlnsk kraj. Organiztory soute v jednotlivch krajch jsou pslun krajsk rady dt a mldee. Poslnm soute je rozen vdomost dt a mldee o energetice a ekologii, osvojen si zsad zodpovdnho chovn k ivotnmu prosted, zven bezpenosti dt a v neposledn ad oiven npln volnho asu mlad generace. Obsahovm zkladem npln Mal energetick akademie je v rmci kolnho roku, kdy sout probh, zapojit co nejvce dt a mldee a spojit volnoasov aktivity dohromady se vzdlvacm programem, kter zbavnou formou pibliuje oblast energetiky, bezpenosti a ochrany zdrav a energetickch spor. Souasn roziuje nabdku trven volnho asu dt a mldee, kdy snahou je populrn vdeckm zpsobem rozit jejich vdomosti, zrunost, komunikaci, mediln schopnosti i tmovou spoluprci. A to jak dt organizovanch (oddly, druiny, tdy) nebo neorganizovanch (jednotlivec, rodina, parta kamard). Podrobnosti lze nalzt na strnkch www.energeticka-akademie.cz V minulm kolnm roce ve 4. ronku soute Mal energetick akademie bylo registrovno pes 800 soutcch. Vtzov byli odmnni na akcch: Karneval, Objevrium, Hopsrium, Techmnia a Bambirida. Jihoesk vzjemn vmna zkuenost (JVVZ) je akc podporujc rozen vdomost a npad pro pracovnky s dtmi. JAK DL je akc setkn statutrnch

zstupc sdruen se zstupci Krajskho adu Jihoeskho kraje, Statutrnho msta esk Budjovice a esk rady dt a mldee, kde spolen pipravuj spoluprci na dal obdob. Den otevench dve na Jihoeskm letiti v Plan u . Budjovic Akce se konala 23. 6. 2012, lensk sdruen RADAMBUKU pipravila pro dti po cel den soute. Pro dti bylo pipraveno tm 30 soutnch discipln, ZOO koutek a ajovna. Na letiti byly pipraveny prohldky arelu letit, ukzky letadel a pedstavili se sloky integrovanho zchrannho systmu Jihoeskho kraje. V rmci projektu RDM Stromy Aneky esk se stal RADAMBUK distributorem strom v rmci projektu pro Jin echy. RADAMBUK navrhl udlen ceny RDM Pstav spolenosti E.ON, s.r.o., kter dlouhodob podporuje aktivity organizac pracujcch s dtmi a mlde v Jinch echch, na Vysoin a Jin Morav. Vedle podpory celosttn akce Bambirida podporuje E.ON tak projekt Mal energetick akademie. Cena Pstav za vznamnou podporu mimokoln prce s dtmi a mlde byla spolenosti E.ON udlena loni v jnu na Staromstsk radnici v Praze. 72 hodin Ruku na to! RADAMBUK podporuje mylenku dobrovolnictv, a proto pijal funkci koordintora projektu 72 hodin v Jihoeskm kraji. Informoval sdruen o projektu, pomhal jim s ppravami akc, snail se zskat podporu veejnosti, propagoval projekt v mstnch mdich a tak se sm do projektu zapojil pipravovanou akc (ve spoluprci se Statutrnm mstem esk Budjovice) s nzvem klid arelu Sportovn haly a Stromovky v eskch Budjovicch. Akce probhla za podpory nmstka primtora pro kolstv a sociln vci Mgr. Petra Podholy a z-

astnili se j zstupci lenskch sdruen Rady dt a mldee Jihoeskho kraje. Pispli jsme tak k istot arelu, v nm v kvtnu podme tradin pehldku innosti sdruen Bambiridu.

Podkovn

Rada dt a mldee Jihoeskho kraje dkuje vem dobrovolnkm, organiztorm, poadatelm, kte se podlej na pprav a prbhu spolench akc a t se na dal spoluprci.
Zpracovala Kateina Babick vedouc kancele RADAMBUK

Rada dt a mldee Jihoeskho kraje

Sdlo: Lannova 63, 370 01 esk Budjovice Kontaktn adresa: Husova 622/45, 370 05 esk Budjovice Telefon: 775 644 003 (kancel) 775 644 101 (pedseda) E-mail: info@radambuk.cz kancelar@radambuk.cz Web: http://www.radambuk.cz

Foto archiv RADAMBUK

13

Ze zahrani Przdniny v Indonsii

Przdniny jsem se rozhodla strvit dky sdruen AIESEC Hradec Krlov na sti v Indonsii. Po nkolikahodinovm letu, kdy jsem upocen a unaven vystoupila na letiti v hlavnm mst Jakart a uslyela za sebou Wow, so beauty, dolo mi, e o popularitu tu se svou blonatou hlavou mt nouzi tedy opravdu nebudu...

Foto archiv Venduly Novotn

Lidi na m vude koukali a volali: Miss, how are you? Dokonce kdy jsme byli na ohromnm trhu v Jakart, co je velk civilizovan msto, dlala jsem tam rozhovor pro jejich nrodn televizi co je nco jako indonsk TV Nova, ale pro 200 000 000 lid...! Pravda je, e jsem za celou dobu pobytu potkala jenom pr Evropan, a z toho dnou blondnu. Moje st probhala ve mst Bogor. Ubytovn bylo ze zatku trochu ok. Bydlela jsem s jednou holinou jmnem Wina v mini pokojku, spala na zemi hned vedle kufru, ale dalo se to. Koupelna byla jenom jeden kohoutek, dra a kbl na polvn. Krom Winy tu s nmi v tom lenm vedru bydlelo a spalo asi tak milion komr a pr zatoulanch koek. Nakonec jsem si ale celkem zvykla a vlastn mi to pak ani tolik nepilo. Prost jsem si ekla, e kdy tak ij ostatn, tak mu i j. Vichni tam byli hrozn mil a starost-

liv. Tamn ajseki jsou zodpovdn a fajn mlad lid kolem dvaceti let. Na projektu se mnou byla ve skupin holina z Vietnamu, ti z ny a dva kluci z Pkistnu. Skoro vichni jsou muslimov. Mus se tedy ptkrt denn modlit (trv to chvilku, take se vdycky pizpsobme), nemou pt alkohol a prost se chovaj tak, jak je psno v Kornu. Bylo to obas dost zvltn a museli jsme bt hodn tolerantn, jak na koho meme shnout a kdy nememe. Teba polku si se mnou moc lid nezatanilo, protoe se stydli m dret za bok. Chlapi jsou tu ale gentlemani a to byla ohromn zkuenost. V rmci naeho projektu jsme uili ve dvou odlinch kolch, jedna byla hned vedle naeho bytu a druh ve vesnici vzdlen asi hodinu. Lidi tam odtud ili pln jin ivot. Tato kola mla jenom jednu mstnost, kterou postavili rodie pro svoje dti. U tam pan s pnem, kte sami dti nemaj; pracuj kad tden od ptku do soboty. Dlaj to samo-

zejm zadarmo, iv se farmaenm... Kad den ve ti hodiny rno vstvaj a staraj se o rodu. Pot vyuuj. Maj pes sto padest dt, rozdlench do t skupin podle vku. Vuka prakticky vyluuje, aby se jen tak poflakovaly po vesnici. Nkter z nich ovem chod jen do tto koly, protoe na normln kolu nemaj penze. Cel vesnice se iv farmaenm, take zle na rod, kolik toho prodaj a kolik maj pro vlastn obivu. Spousta dt nikdy nebyla ve mst, take ze m byly opravdu uneen. Volaly a sahaly na m, fotily se, bhaly za mnou. Sprchou je tam eka, jdlo je takov, jak si vypstuj, obleen maj takov, jak podd, nboenstv je jasn dan islm... Ale smv, ten tedy kompenzoval ve. Krom vyuovn se obas nael as i na poznvn mstn krajiny. Byli jsme se podvat i na mm vysnnm mst v Puncaku. ajov plante vude kolem, vodopd, prost ndhera...

14

Ze zahrani
Dalm zitkem pro m bylo, e jsem to konen dokzala a odhodlan drela ramadn. Nic horho m ale v ivot nemohlo napadnout: ve tyi jsme vstali, dali si sndani, li zase spt, no a pak u jsem jen cel den potala hodiny, kdy u konen budu moct jst a pt. Nechtlo se mi pravidla ramadnu poruit, kdy u jsem s nimi zaala. Navc jsem si kala, e kdy mou oni, tak j taky (je ale pravda, e jsou k tomu veden od malika). Moc pjemn jsem ale nebyla, to musm uznat. Mj aludek opravdu umral a posledn ti hodiny do setmn jsem mla v puse plnou pou. V sedm jsme si konen dali veei, to u jsem ale hlad ani nemla, take jsem mla sp ovoce a pit. Po esti tdnech strvench v msteku Bogor byla moje st u konce. Rozlouen bylo pro nkter z ns velice silnm zitkem. V prvn ad pro m, ale nakonec i pro kluky, protoe jsem se na n vrhla a vechny je objala co pro n byl nejintimnj zitek v ivot a asi i zstane do t doby, ne se oen. Pot jsem se vydala na tden na ostrov Sumatra do msta Padang, kde jsem zstala u kamardky Winy. Bylo to moc pjemn, poznala jsem jej rodinu a kamardy, ochutnala dal jdla, poznala novou kulturu, vidla vodopd, sopky, jezera. Tak jsme si uili moe, bylo krsn ist. Taky jsme si na den pjili surfy... Pi odletu z Jakarty jsem na letiti potkala opt nkolik bloch a vbec turist. Sdleli jsme zitky a musm uznat, e nkte z nich toho procestovali opravdu hodn a napklad z Jvy vidli vc ne j. Na druhou stranu, nikdo z nich nepoznal mstn ivot takov, jak opravdu je. A i kdy taky vidli mstn kulturu, nae zitky byly pomrn odlin. Asi proto, e j jsem mstn kulturu nejenom vidla, j ji zaila!
Vendula Novotn studentka 2. ronku Pedagogick fakulty Univerzity Hradec Krlov

Dky esk skautsk sbrce stoj v Etiopii ji 14 kol

lovk v tsni slavnostn otevel tinctou sbrkovou kolu ve mst Debre Sina. ci ze koly Abiye zahjili nov koln rok v pti novch uebnch, kter budou navtvovat ti stovky dt.
Foto archiv projektu Postavme kolu v Africe

lovk v tsni a Junk svaz skaut a skautek R zrove zahjily devt ronk sbrky Postavme kolu v Africe. Dva tisce skautek a skaut tm ve vech krajch esk republiky se vydalo do ulic ticeti eskch mst a sbrali prostedky na ji trnctou kolu, kter vyroste v etiopskm Mesinchu. Novou kolu mm velmi rd, protoe m hezk lavice a tabule. Nejsou rozbit jako ve starch tdch. Mohou sem tak chodit moji kamardi, pedtm tu pro n nebylo msto, k trnctilet Dasim Tesfaye z nov koly v Debre Sin. Tak moji rodie jsou za novou kolu rdi, protoe pi stavb pomha-

li, dodv hoch, kter by se v budoucnu rd stal pilotem. Skauti ze 39 oddl pipravili na podpo-

ru sbrky adu akc. V Praze se tak v prvnm jnovm tdnu na ulicch vaila etiopsk kva, v Plzni mohli lid krom nvtvy koncert i postavit symbolickou stechu africk koly, v Brn se probhla vstava fotografi, ve vihov se bhalo pro Afriku... Nepotkali jste dn skauty s kasikou, kterm byste pispli? Podpote stavbu koly pspvkem na sbrkov konto 222444555/0300 i poslnm DMS AFRIKA na slo 87777 (Cena DMS je 30 K) Vce informac na www.skolavafrice.cz
Junk svaz skaut a skautek R

15

Nae tma RDM zaslala dopis ministru kolstv

Zstupci RDM na MMT zleva nmstek ministra Jan Kocourek, Josef Vprachtick, ministr kolstv Petr Fiala, Tom Novotn, Petr Halada. Foto Ale Sedlek

Ven pane ministe,

dovolte, abychom Vs pozdravili a navzali na rozpravu, kterou jsme s Vmi vedli ve vcnm a ptelskm duchu dne 4. z 2012. Ve stejn den, kdy probhla Vae schzka s nmi, zstupci esk rady dt a mldee, jste na tiskov konferenci pipustil, e nekvalitn pipraven projekty a prodlevy mohou pipravit eskou republiku o nkolik miliard korun. To se tk napklad programu Vzdlvn pro konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, e jde o operan program, ke ktermu mme dky dosavadnm zkuenostem blzko, z nho nkter sdruen sdruen v esk rad dt a mldee spn erpaj prostedky na zdail projekty, dovolujeme si vznst nsledujc apel. lensk zkladna naich spolk, tvoen tm vlun dobrovolnky, nm klade v kontextu s ve uvedenou obavou oprvnn dotazy. Nabd ns k tomu, abychom se ve spoluprci s Vmi pokusili co nejaktivnji pracovat pro to, aby alespo mal st prostedk, u kterch hroz, e nebudou smyslupln vyuity, byla pouita prv pro oblast prce s dtmi a mladmi lidmi. Dobrovoln prce ve spolcch, lhostejno, zda klasickch turistickch i tbornickch, jakmi jsou napklad Junk, Pionr, mlad hasii i Asociace turistickch oddl mldee, nebo ve spolcch kesanskch, folklornch i sportovn zamench, se dlouhodob potk s nedostatkem prostedk. Pitom prv v naich dobrovolncch vidme obrovsk potencil npad, energie, nezmiteln pnos pro vchovu, smysluplnou zbavu a vzdlvn mladch lid. Prostedk z evropskch strukturlnch fond, kter jsme doufali zskat prv prostednictvm adu dnes Vmi spravovanho, nen zdaleka tolik, kolik jsme pedpokldali v minulosti. Je teba ci, e Vai pedchdci nm v tomto smyslu dvali opakovan nadji ta se vak vtinou nepromnila v realitu. Nronost projekt, skrz kter se k evropskm prostedkm dostvme, je znan. I tak jsou, jak jsme uvedli ve, nkter spolky alespo dlm zpsobem spn. Ven pane ministe, esk rada dt a mldee je pipravena s Vam adem vstoupit v tto vci okamit v kontakt. Dlouhodob spolupracujeme s odborem pro mlde. Vme, e v jeho editeli najdeme vhodnho partnera. Apelujeme tedy na Vs, kterho jsme za krtkou dobu poznali jako uvlivho, ale dostatek rozhodnho ministra, abyste se pes vechny peripetie s tm spojen pokusil prorazit sloit pedivo, kter (nejen) na Vaem adu komplikuje jednoduch erpn evropskch prostedk. esk rada dt a mldee je v tom pipravena ihned pomoci a kooperovat s Vam adem na vci i v budoucnu. Zasame se, prosme, spolen o to, aby tolik potebn prostedky neskonily bez uitku. Vme, e ance jet existuje. Za eskou radu dt a mldee Ale Sedlek, v.r. Pedseda RDM Josef Vprachtick Starosta Junka svazu skaut a skautek R Martin Blohlvek Pedseda Pionra Praha 13. 9. 2012 Ondej ejtka Mstopedseda RDM Tom Novotn Pedseda Asociace turistickch oddl mldee R

16

Z RDM 72 hodin Ruku na to!

Nateme. Vyistme. Vylepme. Strhme. Pomete nm? Silnou vrstvu neleglnho vlepu a posprejovan zdi na prask Florenci ve druhm jnovm tdnu zdobily i trochu jin letky ne obvykle. Upozorovaly kolemjdouc na blc se klidovou akci nazvanou 72 hodin Ruku na to! a vyzvaly je zrove ke spoluasti na n. V ptek 12. jna se tam objevili dobrovolnci, kte si vzali za sv, e zanedn okol Florence trochu vyist.

1. Pidaj se...? 2., 4. a 5. ern vlep bylo teba strhat, odmet a sekrabat... 3. Modelka Barbora Vida Kolov a herec Filip Cl, patroni 72 hodin

Foto Tom Hurt, Ji Majer a Marek Kraji

17

Nae tma Mme se na koho obrtit

MUDr. Eva Vankov, CSc. vystudovala Lkaskou fakultu Univerzity Karlovy. Je odbornic v oblasti sociln pediatrie, zabv se problematikou nsil na dtech a dtskmi prvy. Psobila jako pedsedkyn Vboru pro prva dtte v Rad vldy pro lidsk prva a nrodnostn meniny. Spolupracuje se Svtovou zdravotnickou organizac (WHO), s UNICEFem a dalmi organizacemi.
Monost potkat se s pan doktorkou Vankovou a navzat s n spoluprci se nm naskytla ve ve zmnnm vboru pro dtsk prva. Zjistili jsme, e n Nrodn parlament dt a mldee (NPDM) e v podstat velmi podobn tmata jako ona, a tak jsme zaali spolupracovat na konkrtnch projektech. Podme-li diskuze ohledn dtskch prv, pan doktorka je nam milm hostem a odbornkem v jedn osob. V dob, kdy byl ministrem pro lidsk prva a meniny Michael Kocb, pomohla nm uspodat s nm besedu na tma Listopad 1989. Se svmi studenty medicny pro ns na nai dost pipravila workshopy na tma sexuln vchova a mezilidsk vztahy. Spolupracovali jsme s n na sbru dat pro dva vzkumy zamen na oblast prevence nsil na dtech a na publikaci kola ptelsk dtem (bude poktna 29. listopadu 2012 na III. Lkask fakult Univerzity Karlovy. Mme tedy za to, e nae spoluprce je velmi konkrtn a vznamn. A navc, v pan doktorce Vankov mme fundovanho a vstcnho lovka, na kterho se meme obrtit v otzkch tkajcch se dtskch prv i prevence, co je pro ns velmi hodnotn. Byla oblast dt, dtskch prv a jejich ochrany vdy tm, co Vs lkalo, nebo jste si k n hledala cestu dle? Mj zjem o dti, jejich podporu i ochranu jsem nasla od sv babiky, kter byla uitelkou v matesk kole a bvala vdy u dt tou nejoblbenj pro svoji frovost a respektovn kadho dtte. Pro celou moji rodinu byl typick pozitivn pstup k dtem a respektovn jejich prv. Napklad v rodin mho otce tlesn tresty nemly v dn generaci sv msto a nedovedu si pedstavit, e by moji rodie o mn cokoli rozhodli beze mne. Co Vs na Va prci bav nejvc, co Vs napluje? Bav m rozpltn osudu kadho dtte a hledn cesty, jak pomoci jeho plnmu rozvoji. Pistupuji-li ke kadmu spo formln se da prva dt zaleovat do rznch strategi apod. Z posledn doby lze za pozitivn oznait aktivitu kancele ombudsmana, kter zavedl linku pro dti. Jde sice jen o jednostrann rozmr, tkajc se spe ochrany dt ne participace a zven hlasu dt ve spolenosti, ale v na spolenosti zejm nelze oekvat zsadn prlom. Pozadu je R v lidskoprvn vchov v evropskch zemch je bn, e o prvech dt se neu jenom dti ve kolch, ale jsou edukovni jejich rodie svmi zamstnavateli, prva dt jsou bnou soust celho veejnho prostoru. Zaalo z, dti opt usedly do lavic Jak na sv koln lta vzpomnte Vy? Vrtila byste se znovu do koly? A radji do t dnen, nebo do t sv? Na kolu vzpomnm rda, a protoe mm hezk vzpomnky, chtla bych se vrtit do t sv. Ve kole mi dti pezdvaly ochrnce prv dt a ps, protoe jsem nesnela nespravedlnost. Na nespravedlnost vi svmu spolukovi jsem okamit reagovala a nikdy jsem za to nebyla ze strany pedagog peskovna. Dtem jsem sama vysvtlovala, e mme prvo na estnost a prvo se obhajovat, vysvtlovat vci a upozorovat na pko. Tehdy poprv m spoluci o mn hovoili jako o ochrnci prv dt a nemohli pochopit, kde jsem se to dozvdla... A jsem zptky u svch rodi a babiky... asem si zastnn uvdomili oprvnnost mho jednn a ocenili ho. M spoluci vdli, e stejn reaguji na patn zachzen se psy.

dtti s respektem a ctou, pln mi ped oima rozkvete. To je nejkrsnj odmna, jakou znm. Bav m hledat cestu, jak zlu zabrnit. Co na sv prci naopak rda nemte? Setkvte se napklad s pedsudky ohledn vznamu ochrany dtskch prv? Nemm rda administrativn, byrokratick pstup, kter neumouje tvr pstup. S pedsudky se pmo nesetkvm, ale velice m rmout spoleensk klima, pro kter je stle typick podceovn dt, kter mimo jin vychz z nepochopen filosofie mluvy o prvech dtte. To je nae velk slabina. Registrujete v poslednch letech njak zmny, a u pozitivn i negativn, pokud jde o prva dt a jejich ivota obecn? Je v dan oblasti esk republika v nem vrazn naped nebo pozadu...? Urit lze konstatovat jist posun; ale-

18

Foto Ji Majer a archiv NPDM

Nae tma
Kdy u se bavme o dtech, jak dt jste byla Vy? Hodn, zlobiv, aktivn, rozumn? Velmi spontnn, aktivn a zvdav dvka, kter obas pro sv vysok nadn narela na nepochopen okol. Do koly jsem se nikdy nemusela uit, a tak jsem mla spoustu asu na sv zjmy od baletu pes hran divadla, hry na piano, malovn, ciz jazyky, plavn, turistiku, gymnastiku a ke ten, recitaci a rzn prodovdn krouky. asto spolupracujete i s NPDM. V em je pro Vs tato prce pnosn? Jak vbec vnmte mldenick samosprvy a jejich roli v dnenm svt? NPDM vnmm jako pirozenho partnera v oblasti prv dt a tak v oblasti vzkumu. Snam se podporovat a roziovat doporuen Vboru OSN pro prva dtte i Rady Evropy, e dti maj participovat na vzkumech, kter se jich obsahov dotkaj. Mldenick samosprva je pro dti velmi vznamn, u je sdlen odpovdnosti za veejn prostor a ovlivovn vc, kter se jich bezprostedn dotkaj. Je nco, co byste vzkzala i poradila dnenm mladm lidem a dtem? Nebt se bt sm sebou, nic si nenalhvat a bt vdy pipraven pomoci druhmu.
Zpracovaly Jana Votavov a Aneta Skebsk NPDM

Nedostatek souznn pro prva mladch lid na konferenci ministr v Petrohrad

Zklamn a marnost. To byly hlavn pocity na 9. Konferenci ministr zodpovdnch za mlde lenskch stt Rady Evropy pot, co se nepodailo doshnout obecn shody v spolench zvrech... Tak zan lnek o konferenci na webu Youthfora.
Ve dnech 24. 25. z 2012 se v Petrohrad v Rusk federaci uskutenila v poad ji 9. Konference ministr zodpovdnch za mlde lenskch stt Rady Evropy. Tyto konference jsou podny jedenkrt za tyi roky a pedchz jim celoevropsk setkn mladch delegt, kte se v rmci Youth Eventu pipravuj k diskusm se zstupci vld lenskch stt Rady Evropy na dan tma. Tmatem 9. konference byl pstup mladch lid k prvm v kontextu rozvoje inovativnch politik mldee. Vystnm konference mlo bt pijet Deklarace o pstupu mladch lid k prvm, kterou vak nmstek ministra kolstv a vdy poadatelsk zem odmtl podepsat z dvodu nepijatelnho poadavku v deklaraci na potrn diskriminace a poruovn prv mladch lid z dvodu sexuln orientace a genderov identity. Rusk strana neshledv u tto skupiny mladch lid dnou diskriminaci a v odkazu na jejich poteby v Deklaraci vid propagandu homosexuality, bisexuality a zmny pohlav. Od roku 1985 se tak stalo poprv, e deklarace ministerskch konferenc Rady Evropy v oblasti mldee nebyla pijata. Belgick ministr a vdsk ministryn
Foto Youthforum.org

mldee v zvru konference vyjdili znepokojen nad nepijetm deklarace a podpoili prva mladch lid na potrn diskriminace i v oblasti sexuln orientace a genderov identity. Samotn jednn konference bylo poznamenno blcm se soudnm procesem s trojic punkovch ruskch zpvaek Pussy Riot, jejich prva na svobodn vyjden nzoru podpoili mlad delegti konference tichm protestem ve stoje pi vodnm projevu prezidenta Evropskho fra mldee Petra Matjaie s nasazenm symbolickch oranovch masek v duchu

vystoupen Pussy Riot koncem nora v hlavnm moskevskm chrmu s politickou psn.
Zdena Makov a Youthforum.org

Zdroj: www.youthforum.org Video: http://www.youtube.com/watch?v=aHrxLg-lYQw Evropsk frum mldee (YFJ) je mezinrodn organizac, kter sdruuje 89 nrodnch rad mldee a mezinrodnch nevldnch organizac mldee. www.youthforum.org

19

Ze sdruen Jednou vtou

Na mst, kde byla na zem tehdejho Protektortu echy a Morava 14. z 1944 vysazena paraskupina Wolfram, se 68 let pot konal ji 6. ronk brann hry, kterou podali ve spoluprci Podbeskydsk lesn kola, oldskauti Moravskoslezskho kraje, Krajsk vojensk velitelstv Ostrava, Rota aktivnch zloh Josefa Otiska a eskoslovensk obec legionsk. www.skaut.suchaloz.cz Formou prezentan akce u pleitosti oslav 20. vro zaloen Kolpingova dla esk republiky byly odpoledne a veer 5. 10. v Mstskm divadle ve e nad Szavou vnovny dtem a mldei; s muziklovm zvrem vystoupili studenti Biskupskho gymnzia. www.kolping.cz Deset let innosti Vodckho oddlu Plavek (Sdruen Klubko), to je u velk dvod k oslav Plavci se do toho pustili s velkou vervou a tak pro rodie a ptele byl 21. z v tlocvin sokolovny v pten podveer pipraven velkolep program, vstava innosti a lod, videa, fotky a tenikou na dortu byl skuten dort ve tvaru tbora, kter Palavci sami upekli. www.klubkofm.cz Asociace debatnch klub pivtala potkem jna svho historicky prvnho zamstnance, lpe eeno zamstnankyni stala se j Irena Kotkov ze spolenosti Google, kter do ADK pichz dky podpoe projektu Nadace Vodafone kRok jinak. www.debatovani.cz V pli z probhla pobl Tmova vrchu u esk Olen u Jindichova Hradce paintballov sout Kota X, j se spn zastnily i tmy eskobudjovickho stediska Zlesku. www.1strediskozalesak.cz Smyslupln zapojit ky a kyn zkladnch stejn jako studenty a studentky stednch kol po cel R je smyslem novho projektu nazvanho Tlocvikida 2012-13, s nm sdruen DC (Dancing Crackers) pivtalo nov koln rok. www.tancujanedrob.cz Od z se opavsk dti mohou opt tit na (pondln) Klub deskovch her v prostorch Elimu kesansk spolenosti pro evangelizaci a diakonii; vstupn do klubu je pro dti do 15 let zdarma, pro dospl je za 20 K oteveno ve stedu. www.elimopava.cz Obansk sdruen Altus uspodalo 8. a 9. jna pro veejnost Pardubickho kraje odbornou exkurzi na tma Nakldn s odpady. www.osaltus.cz

Zpvci a Slvici znovu zvtzili

Foto Zdenk Hrabica

O budoucnost lidovch psn se nemusme bt. kaly to naden tve nvtvnk koncertu Zpvek Slvik 2012, kter se konal 12. jna v Martinickm palci na Hradanskm nmst v Praze. Obrovskm aplausem odmovalo peplnn hledit slu jedinen hlasy dtskch zpvk, kte se stdali u mikrofonu za doprovodu profesionlnch hudebnch tles Brnnskho rozhlasovho orchestru lidovch nstroj s primem Frantikem ernm a cimblov muziky VUS Ondr pod vedenm prime Lubomra Graffeho. Folklorn sdruen esk republiky a Ppravn vbor Slvik Slovenska po jedenct uskutenili spolen koncert vtz nrodnch postupovch sout v esk a Slovensk republice ve zpvu lidovch psniek, kter kadoron objevuj nov dtsk talenty.

V programu koncertu Zpvek Slvik 2012 vystoupili nejspnj zpvci letonho ronku obou sout spolu s vtzi folklornch sout a festival z nkolika dalch zem. Modertor Zdenk Vrba pedstavil divkm postupn vechny pveck hvzdy, ktermi byli Patrik Havlk (Zlat Zpvek), Patrik Hradeck a Sra Kokeov (Stbrn Zpvci), Tom Harvnek a Tereza Kachlov (Bronzov Zpvci), Hana Pauelov a Marianna uchtov (Zlat Slvici Slovenska), Julian Enrik Smoliga (lauret Slvika Slovenska), Ivelina Denkova (Bulharsko), Karolina Kontek (Polsko), Larisa Sokolova (Rusko), Roxana Siciu (Rumunsko) a Arman Barar (rn). Vyzrlm projevem, citem pro regionln charakter psniky a pedevm obdivuhodnmi pveckmi vkony dokzali mal interpreti lidovch psniek ve vku 8 15 let uthnout dvouaplhodinov koncert.
Folklorn sdruen R

20

Ze sdruen Jihoesk Jarmil 2012

Letos jsme se vydali ji pojedenadvact na nae tboit u Blatn v Jinch echch. Tet dekdu svch letnch tbor jsme zahjili celotborovkou Jihoesk Jarmil 2012. Ptte se, kdo to ten Jarmil je?

Inspirace Arnotem Mrkvikou

Nae ttdenn putovn za filmovmi veledly jsme zaali zhldnutm filmu Podivuhodn pbh Arnota Mrkviky, kter poslze poslouil jako nmt ke tem vzniknuvm snmkm. Bylo to zvltn, kdy na naem tboe, kde elektrika nen a nikdy nebyla vtan, se najednou objevilo pltno, projektor a uprosted les vyrostlo hezk minikino....! zici, a tak se po loukch prohnlo plno reisr, kostymrek, skript, scnrist apod. Nejnronj pi tvorb naich snmk byla patrn skladba scne, nejdleitjho dokumentu, podle kterho se nsledn natelo. Tyto tm profi materily mme stle uchovan a jist je asem nabdneme Spielbergovi, Trokovi nebo Hebejkovi k nahldnut. Je zde toti popis scn, lokace pro naten, dialogy, no zkrtka ve, co m sprvn scn, vedouc k filmaskm metm, mt. tedy reisra se scnristou: stih. Za tmto nenpadnm slvkem se toti skrvalo pti a desetihodinov non vysedvn u potae a finln prava filmu. Pro jsme tak spchali? No protoe Jihoesk Jarmil byl ji za dvemi a kino v Blatn ji netrpliv ekalo na nae veledla. A tak jednoho krsnho dne na konci ervence postvala asi tictka malch tomk ped kinem a ekala, co se bude dt. A dlo se! Jihoesk Jarmil zaal, ctn divctvo se pobavilo a nejlep filmai byli ocenni malm keramickm Jarmilem, kter jim bude pipomnat toto lto ped kamerou. Tbor je za nmi a j mohu s potenm konstatovat, e se opt povedl, poas bylo uchzejc, doktora jsme ani jednou navtvit nepotebovali (co bylo dobe, nebo hdat se kvli nejasnostem se souhlasy rodi jsme vn nechtli), vytvoili jsme ti cca desetiminutov filmy a bylo nm prost dobe.
Ondra ejtka, TOM S.T.A.N.

Klapka... Kamera jede... Akce!

Kad den jsme bojovali s eskmi filmy, kad den poznvali jednu z filmaskch profes, kad den se z ns stvali lep a lep filmai. Ve tbu ml kad sv msto, kad toti zastval dleitou poNa konci tbora jsme se pustili do toho zsadnho, a sice do samotnho naten. Ti kamery lapaly jeden jedin natec den na 110% a vichni si vyzkoueli, jak to je bti na place. Den to byl vskutku nron, ale to jet nikdo nevdl, co ek ty nejstar,

Foto Ondej ejtka

Jarmil byl znm jihoesk reisr populrnch film a po nm je tak pojmenovan filmov festival Jihoesk Jarmil. No, a protoe jsme tomci zvdav a nieho se nebojme, vdy jsme z Prahy, e, tak jsme se rozhodli, e vem mstnm filmam vyplme rybnk a natome vlastn snmky, kter do soute pihlsme.

21

Z RDM Vtzov bambiridn literrn soute si vybrali odmnu

V dubnu 2012 jsme se zastnili celosttn soute nazvan Bambirida Kouzlo starch pbh. Toto literrn kln jsme vyhrli a za odmnu jsme 21. z odcestovali do Prahy, kde jsme mli pleitost bhem exkurze nahldnout do zkulis Letit Praha. Pot pro ns byla pipravena v prostorch Novomstsk radnice tematick Neviditeln vstava, na n jsme si mohli na vlastn ki vyzkouet, jak se ije nevidomm. Celou hodinu jsme strvili v absolutn tm, doprovzeni nevidommi prvodci. Vyzkoueli jsme si orientaci v byt, na run ulici i v lese, dokonce jsme si dopli oberstven v baru. Zjistili jsme, e nen vbec jednoduch poslepu zaplatit... Tato vstava v ns zanechala hlubok dojem.

Zhldli jsme nejznmj historick a kulturn pamtky, proli jsme se po Karlov most, vystoupali jsme po Starch zmeckch schodech k Praskmu hradu, kde zrovna dochzelo k vmn hradn stre. Pro nkter dti byla premirou tak jzda metrem, kter ns dopravilo na Vclavsk nmst, kde n celodenn vlet skonil. Dkujeme tmto vtkovskm seniorm, kte si na ns v dubnu udlali as a umonili nm prot tento nevedn

zitek. Nemal dk pat tak Mstu Vtkov a firm Seven Sport za finann pspvek na dopravu. A v neposledn ad dkujeme pan Blance Likov, projektov manaerce Bambiridy, za srden pijet v Praze a za jej zsluhu na tom, e vbec takov soute existuj. Nensilnm zpsobem ns motivuj k citlivjmu vnmn kadodenn reality ivota.
Tm dt ze Z Vtkov vtz bambiridn soute

Foto Ji Majer

Pak jsme se jet odebrali na krtkou prohldku naeho hlavnho msta.

Evropsk karty mldee EYCA pokrauj

Projekt Evropskch karet mldee EYCA se dle rozvj. Nedvno byla napklad sputna nov webov prezentace (www.eyca.cz), kter mimo jin obsahuje i interaktivn mapu vech slevovch a distribunch mst. Na tto webov strnce lze zskat veker aktuln informace o projektu. Na podstrnce www.eyca.cz/crdm lze pak nalzt informace uzpsoben pmo pro lensk sdruen RDM. Jsou zde informace o specilnch monostech vyuit a pizpsoben karet na mru sdruenm pracujcm s dtmi a mlde (napklad jako lensk karty) a speciln slevov nabdky vyjednan jen pro leny RDM. Jednou z nabdek je napklad speciln tarif RDM (viz rmeek). Pro objednn tarifu nebo pro vce informac pite na e-mailovou adresu karty@crdm.cz

22

Miroslav Jungwirth

Anketa
Kde hledte oporu ve chvlch, kdy se obrazn eeno potebujete o nkoho nebo o nco opt?

Jan Brta
editel humanitrn organizace ADRA Mm obavy, e m odpov nebude znt ani trochu originln. Oporu hledm u tch, kterm mohu dvovat, kte m znaj nejen z tch spolen proitch svtlch chvil, ale i z as, kter znamenaly nepze a trpen. Neodvrtili se ode mne. Mm-li bt konkrtnj, pak zcela urit takovmi lidmi, jim dvuji a o n se smm opt, jsou moji brati Vt a Pavel a mj syn Jan. Nkte lid, jakkoliv nm nabzej oporu v tkch chvlch, bvaj v pokuen vyut na zvislosti na jejich podpoe a pomoci k jaksi form edukace i manipulace s nmi k svmu obrazu. Ti ve jmenovan takovmu pokuen nikdy nepropadli. I kdy jsem se do pot a problm

dostal svou vlastn vinou, nikdy nemli potebu mi to pedhazovat, ale stali se beze zbytku tou stnou, o kterou jsem se mohl s dvrou opt.

naplno. To proto, e kdykoliv se mm o koho opt.

Gracin Svaina
freportr asopisu Zmeek Kdy je mi nejh a nejradji bych pratil do stolu a odjel nkam daleko, abych nemusel eit problm nebo tkou situaci, kter nastala, jedu za svmi bratry. Dlouho jsem pemlel o tom, o koho se mu opt a vdt, e m nepodraz nebo neuhne. O to vc m t, e jak j, tak moji dva sourozenci jsme jeden pro druhho TOU oporou, kterou pesn potebujeme. U jen tohle vdt je moc dleit, uvdomil jsem si, e mu jt do veho, co si usmyslm,

mal a ilustrtor Jedna z takovch mch opor vlastn tak trochu souvis i s mou prac: mm na mysli monost zaboit se do ilustrovanch knek s nmty typu fantazie, etnografie, filozofie prodnch nrod a vbec prody jako takov. To sam plat, kdy si pustm film s podobnou tematikou. A samozejm je fajn, kdy m lovk kolem sebe stejn duchovn vybaven lidi, ptele se stejnm ctnm jako je pro m moje ptelkyn Ivanka. Zkrtka: ptelstv a citliv lska spojen se vm, co m pro mne vznam, je mi tou nejlep oporou.

Krtce z RDM
V ter 16. jna do kancele RDM zavtali studenti a studentky Husitsk teologick fakulty, oboru Sociln pedagogika. Bhem hodiny se dozvdli fakta o innosti RDM i o prci jednotlivch sdruen dt a mldee. Exkurze, kterou studenti konaj v rmci sv praxe, v RDM probhla ji po nkolikt. Zjmu nkterch profesor o fungovn sten organizace dtskch a mldenickch spolk si veden RDM velmi cen. Ve tvrtek 8. listopadu 2012 probhne 37. Valn shromdn RDM. Jeho delegti se sejdou k jednn v 16.30 v sdle RDM na praskm Senovnm nmst. Pedstavenstvo RDM schvlilo posun termnu pro uzvrku nominac na Cenu RDM Pstav. Nominace na udlen ceny RDM Pstav mete zaslat a do 15. listopadu 2012. Od roku 2011 mete navrhovat na Cenu Pstav krom

zstupc veejn sprvy a samosprvy tak kandidty z ad podnikatel psobcch na mstn a regionln rovni. Navrhovat kandidty psemn mohou obansk sdruen dt a mldee, domy dt a mldee (stediska volnho asu). Podmnky: www.crdm.cz/pristav. Tradin akce Setkn a pedn Ceny RDM Pstav letos probhne v Lobkovickm palci, jedinm soukromm objektu v arelu Praskho hradu, a to v ptek 7. prosince od 10 hodin. Dky vstcnosti majitel se letos setkme v tchto historickch prostorch s asnm vhledem na Prahu. editel Odboru pro mlde MMT Michal Urban pijal pozvn RDM k setkn se zstupci lenskch sdruen esk rady; beseda byla naplnovna na 29. jna t. r. K (pedpokldanm) okruhm projednvanch tmat nleely podrobnosti nov dotan metodiky MMT, pracovn skupiny ke koncepci sttn politiky vi mldei, mimodn dotan vzvy v r. 2013, situace kolem evropskch projekt realizovanch ministerstvem kolstv i budoucnost NIDM.

Foto z archiv Jana Brty, Gracina Svainy a Ji Majer

Lubomr Kupk

23

Fotogalerie Archy

Ped akc 72 hodin rozeslka triek a tk (foto Michala K. Rocmanov) Zahjen 72 hodin v Praze na Florenci itn ileglnch vlep (foto Tom Hurt)