HOW (NOT) TO LEARN ENGLISH

BEE'S KNEES ENGLISH

JAK SE UIT ANGLICKY

1.

UTE SE NAHLAS: to je kategorick imperativ; ist tenm se jde uit jenom odsud posud (je mon se tak
narotit zkladn gramatiku a pr slovek, pot u by ale mla zat prce s lnky). Nahlas se ute obraty a tte
si i cel lnky, pedevm se ale snate si klov obraty vybavovat bez toho, e byste je mli ped oima, neboli
snate se sami sob pevyprvt dje probranch lnk (k dispozici jsou vm klov slova/keywords), dle viz
bod 6 A OPAKOVAN: vracejte se k starm lnkm a poznmkm, slovka nebo gramatika se vtinou
zavaj a po nkoliktm (asov oddlenm) vstebn, do t doby jste schopni jich vyuvat pouze pasivn.
propos, zkuenost ke, e novou vc jste se skuten nauili a tehdy, kdy jste ji sami od sebe poprv pouili
v stnm i psemnm projevu (tedy mimo text i test ze kterho jste se ji uili).

2.

nov vci se ute v KONTEXTU: z celch vt, poppad lnk (uen se z paprk m sice jaks taks pnos,
ale nenau vs v anglitin myslet) obraty a slovka se vm nsledn snze vybavuj bez toho e byste nejdv
museli myslet na jejich esk peklady (podobn bod 4). Navc cel ada zsadnch anglickch obrat a slov nem
v etin pesn protjek, nsledkem eho je et studenti jednodue nepouvaj. Pokud se budete vci uit
v kontextu, budete schopni vyuvat i tchto jinak skrytch strnek anglickho jazyka.

3.

ute se z OVENCH ZDROJ: neberte kdejak lnek z internetu nebo novin, obsahuj asto nadmrn
mnostv mlo pouvanch slovek (pisatel v nich se slovnkem synonym v ruce pedevm pedvd svou
ohromujc slovn zsobu), vsledkem by byla kolosln ztrta asu a zneuvn mozkov kapacity; by the way,
mimodnou oblibu si v naich koninch v tomto smru zskal National Geographic, moc pkn asopis, ale
nesmrn komplikovan (protoe bohat) anglitina (navc: potebujete opravdu vdt co vechno erou tuleni i
znt osm set synonym k pdavnmu jmnu wonderful?)

4.

bn pouvan obraty se ute DOHROMADY JAKO SLOVKA (A OPT NAHLAS): pi hovoru se pak nebudete
muset soustedit na kad tvar slovesa BE ale u jenom na klov slova svho projevu:

are you going to? how am I supposed to? do you want me to? why don't I ? I thought that we
might so that I could will you be able to? is this what? I really don't think you should what
happened was that would it be okay if I what difference does it make if etc.

5.

pouvejte SKUTENOU (VM VLASTN) ETINU: tedy spe ne k k bych jej znal kdybych tam byl bval
nemu uvit, e piel pro ti to neeknu hned si odpovdajc anglick obraty piate
k ivotaschopnjm obratm jako koda, e jej neznm kdybych tam tehdy neel to snad nen mon, e
neel

piel co kdybych ti to ekl hned (in English: I wish I knew him, if I hadn't gone there, I can't believe he came, why don't I

tell you right now)

6.

anglicky KOMENTUJTE CO SE DJE VE VAEM OKOL a sem tam SI PEKLDEJTE VLASTN MYLENKY: pokud
sledujete njak m zajmav film nebo seril, zkuste si jej bleskov v hlav pekldat do anglitiny, pokouejte
se shrnout si v anglitin dj filmu nebo knky; pomoc klovch slov (keywords) se pokouejte pevyprvt
lnky z hodin, pi sezen v autobuse si v hlav komentujte co vidte kolem sebe -- tak zjistte kolik vc byste
(ne)dokzali ct v ppadn improvizovan anglick konverzaci, pijdete tak na to, kter dleit obraty
neumte peloit (a mete se na n peptat v hodin)

7.

snate se POSLOUCHAT ANGLICK MLUVEN SLOVO je rada, kter je sama o sob k niemu (a taky
samozejm). Zdroje jako EuroNews, CNN a BBC jsou pnosem jenom pro hodn pokroil studenty a na nic
moc dalho v tchto krajch ialbohu nenarazte. Naprosto idelnm zdrojem pro uen bn hovorov
anglitiny by byly americk sitcomy (Friends etc.) , ale ty se v anglitin shn dost tce. Pokud mte monost
takovto zdroje njak splait (hi grandma), nevhejte a vstebvejte (sledujte je opakovan a snate se
napodobovat intonaci a vslovnost)

8.

ani ve zlch asech NEZOUFEJTE A NEVZDVEJTE SE: pokrok pichz asto pozdji ne byste ekali, povtinou
nenadle a tm vdy bez vaeho povimnut, vae okol si jej ale povimne urit a vy asem taky. V prbhu
studia se stejn jako v prbhu celho ivota tak dostavuj rzn ups and downs. Ty ovem nejsou zcela
smrodatn; abych parafrzoval slavn Churchillv vrok o Rusech, vae anglitina nen nikdy ani tak dobr ani
tak patn jak se vm zd. So hang in there.

the eyeball of a rooster Blog Archive jak a co (se) uit /2/ zavac ...

1z4

file:///D:/Websites/Eor/Eor/www.eeyore.uh.cz/indexcaf0.html?p=359

jak a co (se) uit /2/

zavac problmy
v pedchoz kapitolce jsem se svm typicky chaotickm zpsobem pokusil
popsat pote, jim el svdomit uitel anglitiny pi volb toho co uit
a co ne. pklad konverzace uveden vprosted textu m pesmroval k
dalmu problmu, jm je neschopnost student zat probran
gramatick jevy natolik, aby je byli schopni spontnn pouvat i pod
asovm presem, tedy pi bn komunikaci. slbil jsem, e v tomto
ohledu poskytnu aspo jeden fungujc nvod.
jeden bych skuten ml, pouvm jej pro opraovn sv nminy.
sten pi nm vyuvm jinch asto uvdnch pstup (kter se mi
bu jev ze sv podstaty mn efektivn, anebo pat spe do idelnho
svta, v nm nikdo z ns, a nejmn pak zoufal student anglitiny,
neije), ale nevm o tom, e by jej nkdo v tto podob propagoval
pstup spov v tom, e si najdete pedmt zjmu i tma, a k nmu si
budete vymlet vty. so far so bad, e jo? mjte strpen: vty ne
ledajak, nbr takov, kter vyuvaj gramatickch jev, o kterch
vte, e byste je mli znt a pouvat a nedje se tak. jevy, na kter
opakovan narte pi sledovn americkch film, slyte je od svho
uitele a pitom jste je sami nikdy nepouili (pkladem budi spojen be
supposed to nebo I wish). tmata nebo z nich vychzejc vty mohou
bt bizarn, ale mly by se aspo okrajov dotkat situac, v nich se ve
vaem ivot sami ocitte.

k tto innosti je nejlpe vyut hluchch moment dne, kdy vae hlava
nect potebu fungovat. sedte za volantem a mte ped sebou dv sta
kilometr po dlnici. jedete dlouhou treku na kole nebo jdete pky
osamocen nkolik kilometr. poslouchte rozhovor s lenem kdu-sl.
sledujete ptelsk zpas esk fotbalov reprezentace. vae tylet
dcera vm popisuje co se nachz na jej zbrusu nov kresb. sedte na
zchod a tute, e tohle bude nadlouho. lete v posteli a nemete
usnout. v takovchto chvlch si mete zat vybavovat jevy, se ktermi
se potkte ve kolnch lavicch a na kad z nich si vytvoit vtu, kter
dv smysl a kterou by lo v njak situaci pout. nikdo vs nesly,
mluvte sami k sob. navc nemuste nutn mluvit nahlas, teba v
hromadnch dopravnch prostedcch by to ani nedlalo dobrotu.
eknme, e jste v autobuse a projdte kolem fabriky pobl vaeho

20.4.2014 17:50

the eyeball of a rooster Blog Archive jak a co (se) uit /2/ zavac ...

2z4

file:///D:/Websites/Eor/Eor/www.eeyore.uh.cz/indexcaf0.html?p=359

domu. a e nejste idi. v hlav si po zbytek cesty mete pomalu a s

rozvahou formulovat vty jako
I see a factory. A big one.
Theres a factory near my house.
Ive been told that an even bigger one is being built nearby.
a friend of mine says that it gets extremely noisy at night.
does this mean I will have to listen to the noise for the rest of my life?
I wish there were no factories here. I would be much happier then.

slym vai nmitku: tak takov vty by m nikdy nenapadly (i kdy ty

gramatiky znm). a j na to km: mte as. nikdo vs neposlouch, v
klidu pemlejte. pokud vs nenapadne jedna vc, zkuste njakou
podobnou, kter se vm vybav jako asociace (had better - would rather).
tenhle luxus si pi konverzaci s petnm lovkem nebudete moci
dovolit. pamatujte tak na to, e podstatou tto innosti je pilovn a
ladn. k finln podob vty muste ve vtin ppad dospt, nezjev
se vm hned. j jsem ke vem zde uvedenm pkladovm vtm tak
nedospl okamit, mnoh z nich jsem musel do konen podoby
opakovan ladit a pilovat
they shouldnt be allowed to build any more factories here.
the manager should be told to make the factory less noisy.
why dont you build a big wall around it so we cant hear the noise?
Ive been living in the house for only a month.
if I keep complaining about it, maybe theyll shut it down.

abychom se ale dreli pi zemi, lovka samozejm na mst nenapadne

velk mnostv jev, kter by si ml procviit. napadne jej jeden nebo
dva a to nejsp pod stejn (pedptomn as? I wish?) je proto dobr
mt v kad moment pednastaveno nkolik gramatik, kter si po
uritou dobu pilujete na rznch situacch. vhodou je i to, e si tyto
gramatiky mete dopedu podn nastudovat a pipravit se na
vechna jejich pouit (tedy vechny druhy podmnkovch vt, had
better se zporem a s rznmi podmty, would rather tak se
zporem a naopak s rznmi pedmty a tak v otzkch, be supposed
to v rznch asech a s trpnm rodem etc.). eknme, e se nyn snate
si zat nsledujc obraty
be supposed to: how are you supposed to sleep when its so noisy
outside? / such buildings arent supposed to be built in places like this /
was I supposed to just put up with it?
had better: theyd better not build any more of these or Ill get really mad
and complain to the authorities. / actually, Id better not, it might backfire /
this better be the last factory thats built around here
would rather: if I could choose, Id rather live somewhere else. / would
you rather work in this factory or the other one? / wed rather you didnt
complain about our factory
podmnky: If I had more money, I would probably move. / if Id known
they were going to build this, I wouldnt have moved here / if one more
factory is built here, I will move no matter how much I have to pay for it

a u slym dal nmitku: jak vm, e to km sprvn kdy m nikdo

neopravuje? vae dvra ve vlastn schopnosti by mla plynout prv z
toho, e si tu i onu gramatiku (eknme) kad msc dopedu podn
nastudujete, piem obzvltn pozornost budete vnovat klasickm
chybm (zde napklad infinitiv po had better a would rather,
would nebo will po if, pomocn do se supposed to), kterch se
tm pdem budete steit.

20.4.2014 17:50

the eyeball of a rooster Blog Archive jak a co (se) uit /2/ zavac ...

3z4

file:///D:/Websites/Eor/Eor/www.eeyore.uh.cz/indexcaf0.html?p=359

jedn se ve sv podstat o opan pstup ne ke ktermu navd mnoh

pruky (a kter sm o sob tak nen patn, pouze nron a zdaleka
ne vdy provediteln) a kter jsem donedvna tak doporuoval svm
studentm. onen pstup spoval v tom, e lovk prost a jednodue
popisoval co kolem sebe vid, a skrval dvoj skal. prvn skal nastv
tehdy, kdy nedostatek imaginace kombinovan s nezvladatelnou lenost
se zamyslet vede k tomu, e po vodn vt there is a funny blue house
si lovk ekne, e to je teda pkn blb npad a co jako m jet o tom
ct, kdy u ho nic nenapad a na to se teda jako me vybodnout.
druh skal pak spov v tom, e si lovk laku d a pli vysoko,
napadnou ho ti zajmav esk vty, s nimi si nev rady, a tak se na to
vykale taky.
zde narsovan pstup m sv velk plus v tom, e donut studenta zat
si zkladn potebn struktury (asy, ing tvary, modln slovesa a stovky
dalch jev), kterch na rozdl od potebnch slovek nejsou desetitisce
nbr, jak jsem podotknul ji v zvorce, pouze stovky. pokud kad z nich
vnujete nkolik podobnch seanc, zaprv se vm dostanou pardn pod
ki a zadruh si je budete moci v budoucnu kdykoli krtce opraovat bez
toho, abyste je znovu dlouze nastudovvali. sedte na zchod a
najednou se uke, e ono to zas tak nadlouho nebude? tak dm jedno be
supposed to, a z toho mm aspo nco. (how am I supposed to flush this
one down?)
existuj i dal vborn zpsoby jak si vylepovat svou aktivn znalost
anglitiny. k nim pat vrn imitace toho co slyte pi sledovn anglicky
mluvench sitcom i film v originle nebo obasn snaha pevyprvt
obsahu text dve probranch v hodinch anglitiny. klovm pojmem je
ale u vech z nich zat si nabyt znalosti. zatmco pochopit a nauit
se anglickou gramatiku netrv inteligentnmu lovku za pedpokladu
sprvnho pstupu k uen zas a tak moc dlouho, zat si ji je prce na
zbytek ivota.
tak mnoho zdaru.

this entry was posted on Monday, January 8th, 2007 at 3:02 am and is filed
under buckets of bile. you can follow any responses to this entry through the RSS
2.0 feed. you can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not
allowed.

3 Responses to jak a co (se) uit /2/ zavac problmy

Olda says:
February 8, 2007 at 10:11 am
I expected thousands (ok, dozens) letters of thaks and there is
nothing at all. I have been trying to use your know-how and it really
works. Thanks a lot. Your distant student.

Administrator says:
February 10, 2007 at 7:24 pm

20.4.2014 17:50

the eyeball of a rooster Blog Archive jak a co (se) uit /2/ zavac ...

4z4

file:///D:/Websites/Eor/Eor/www.eeyore.uh.cz/indexcaf0.html?p=359

youre welcome. I dont suppose theres a whole lot of students who

are willing to give this method the benefit of the doubt. most just
shrug and go looking for more vocabulary or grammar or whatever.
well, to each his own. good to hear you made it work. m.

Pajas says:
February 11, 2007 at 5:02 am
Jo vn taky se pidvm. Naprosto jedinen. 3 roky se intenzivn
uim anglinu (+ nkolik promarnnch let ve kole). Ale tohle je
naprost bomba. Mm pocit, e za 14 dn se moje angliitina zlepila o
500%. Byl jsem ten typ studenta, kterej znal kupu slovek + pasivn
gramatiku do testu, ale to bylo tak vechno. Zaal sem si povdat pro
sebe nahlas. Nastuduju dkladn Murphyho + Trymla a
Gottheinerovou a pak si v pokoji tu gramatiku procviuju, e si
vymlm vlastn vty. Naprosto zsadn je ale skuten k tm vtam
mt vztah a pedstavit si jak tu samou vtu pouvm v reln situaci.
Citov si pkn tu vtu prot. Osobn bych doporuil LONGMAN
LANGUAGE ACTIVATOR. Z toho jsem uneen dvojnsob, lovk hned
m o em povdat. Najde si jen pslunou slovn zsobu, projde
example sentences a u jede

the eyeball of a rooster came to be thanks to marek blaha & bob stransky and marek cevelicek / it is powered by wordpress. / if
you wonder why it's free, that's reward enough / we are looking for native speakers to record some of the texts / you can
e-mail us if you wish to

20.4.2014 17:50