Vous êtes sur la page 1sur 16

ETIOPIE A ROH AFRIKY

Etiopie pat - jak vme z pedchozho textu - k centrm jedn z nejstarch civilizac
na kontinentu a zrove je mstem, kde dolo k rozvoji zemdlsk innosti a domestikaci
nkterch druh plodin a zvat. Dky vysok nadmosk vce byla tak relativn chrnna
ped nebezpem z venku. Oproti tomu Somlsko a Eritrea se na svm pobe setkvaly
s mnoha cizmi vlivy, pedevm z arabskho poloostrova, ppadn Persie a Indie.
Etiopie je starobyl zem v severovchodn Africe, v sti, kter se obvykle nazv
Roh Afriky, a to kvli geografickmu tvaru tohoto zem. Roh Afriky se skld z Etiopie,
Somlska, Dibutska a Eritreji. Etiopie soused na zpad se Sdnem, na severu a
severovchod s Eritreou, krtkou hranici m na vchod s Dibutskem a naopak dlouhou se
Somlskem na jihu a jihovchod. Jin hranice ji pak poj s Keou. Etiopie mnohdy splv
s nzvem Habe, odvozenm od kmene Habaat, jen osdlil zem Etiopie v pedkesansk
dob.

Nzev Etiopie m eck pvod a znamen zemi ernch. Ve starovku vak pod
termn Etiopie patilo veker africk zem na jih od Egypta. Prvn znm aplikovn tohoto
nzvu vztahujcho se pmo k souasn Etiopii pochz z eck verze trojjazynho npisu
aksumskho panovnka Ezany, kter pijal v prvn polovin 4. stolet kesanstv. Kniha
Kebre Negest napsan na potku 14. stolet nejen spojila krlovskou dynastii s Domem
Izraele, ale zrove zpeetil identifikaci zem s nzvem Etiopie. Panovnick titul nadle znl
Krl krl Etiopie.
Souasn Etiopie je situovan mezi 33 a 48 vchodn dlky a 3 a 15 severn ky.
Akoliv se nachz blzko rovnku, jej podneb nen zdaleka tropick. Je to zpsobeno
pomrn vysokou nadmoskou vkou vtiny zem, nebo znanou st Etiopie vypluje
nhorn ploina dosahujc vky pes 1500 metr n.m. Proto je zde klima mnohem chladnj
ne by se mohlo vzhledem k zempisnm km zdt. Vysoiny jsou kiovny poetnmi
nmi dolmi a jsou rozdleny Zlomovm dolm (Rift Valley). Toto dol je soust
irho geologickho tvaru jdoucho nap Keou a Tanzani.
dol rozdluje Etiopii na dv nerovnomrn sti. V t severn, velmi hornat, se
nachz i nejvy vrchol zem Ras Daan (4620 m n. m.). Men st zahrnuje jihovchodn
provincie Bale, Harar, Arsi a Sidamo a sniuje se do nin obvanch zejmna Oromy a
Somlci. S vjimkou jihozpadnho vbku zem jsou etiopsk vysoiny obklopeny takka
neperuovanm psem nin. Severn vysoina je charakteristick mnostvm kopc a hor,
asto stolovch, kter se oznauj jako amba. Tyto stolov tvary hrly v minulosti mnohdy
dleitou lohu jako sdla kostel, vzen i msta bitev. asto jsou pokryty pouze travou bez
njakch kovin i strom, naopak, mezi jednotlivmi ambami nalezneme obvykle zelen
louky a bujnou vegetaci, co jen dokld dal z etiopskch paradox.
Obecn Etiopan rozdluj topograficky svoji zemi na ti zny: a) dega spe
chladnj vysoina, kde se prmrn teploty pohybuj okolo 16C; b) woyna dega
pechodn zem, kde ije vtina usedlho obyvatelstva; c) qolla hork dol a planiny,
kter dosahuj nejvych teplot a nachzej se v poutnch podmnkch severn sti Rift
Valley. By se etiopie nalz nedaleko rovnku, lze ci, e se znan st jejho zem
pedevm oblast vysoiny a vysokch hor nachz v pomrn pjemn klimatick oblasti.
Vysoiny vykazuj po cel rok stabiln poas bez vznamnjch vkyv.
Etiopie je zavodovna tymi zkladnmi nmi systmy. Prvn se skld z ek
Takkaze (Atbara), Abbay (Modr Nil) a Baro (Sobat). Vechny na zpad st do Nilu.
Nejznmj z tchto ek je jist Modr Nil, v arabtin nazvan Bahr al-azraq, jeho
pramenem je jezero Tana, respektive Mal Modr Nil, jen se vlva do tohoto jezera. Pro
mnoho badatel a dobrodruh se stal pedmtem bdn a fantazie, a jej na konci 18. stolet
prozkoumal skotsk cestovatel James Bruce. Toto msto bylo pedmtem uctvn ji od
pedkesanskch dob, dnes je zde vystavn kostel zasvcen svatmu Michaelovi. Mnoho
obyvatel sem dnes chod hledat liv prameny posvtnch vod. Po Modrm Nilu je
bezesporu nejdleitj ekou Takkaze (Atbara), kter pramen v centrln Etiopii, kterou
opout a po mohutnm oblouku se vrac ze Sdnu zpt a vlv se do jezera Tana.
Druhou skupinu ek tvo Ganale (Juba) a Wabe abale a v Somlsku st do
Indickho ocenu. eka Gibe, ve sv spodn sti zvan Omo, pramen v jihozpadnch
vysoinch a vlv se do jezera Turkana na etiopsko-kesk hranici. Posledn vznamnou
ekou je Awa, kter pramen zpadn od Adis Abeby a ztrc se v psit oblasti Rift Valley.
V Rift Valley se tak nachz etiopsk etzec jezer, z nich nejvznamnj jsou jezera
Abbaya, amo a ji zmiovan Turkana, dve znm jako Rudolfovo jezero.
Z jezer je nejvt zmiovan jezero Tana na severozpad zem, nedaleko Gondaru a
sdnskch hranic. Jeho obvod pipomn tvar srdce. Na vchod od jezera Tana nalezneme
nkolik mench jezer, Aangi, Hayq nebo Ardibbo. Jihozpad Etiopie skt tak vt
mnostv vodnch ploch, mezi nimi jezero Turkana (Rudolfovo) jako nejvznamnj, bz jen
mal st pat Etiopii; mezi dalmi jmenujme jezera Zway v provincii Gurage, Langana,
ala, Awassa, Margherita i Stefanie.
Det, kter napluj zmiovan jezera, pichzej dvakrt ron. Hlavn det
pichzej mezi ervnem a zm, a toto detiv obdob je znmo jako keramt. Mal det
zvan balg se objevuj obvykle mezi beznem a kvtnem, zpsobuj je monzunov vtry
vanouc od Indickho ocenu.
Keramt je hlavn zemdlsk sezna. Pjemn podmnky severn a centrln vysoiny
umonily pstovat irok mnostv plodin. Nejvznamnj je tef (Ergagrostis tef), co je
mal obilovina, kter je v Etiopii pvodn. Pouv se hlavn k vrob etiopskho chleba
indera kter je hlavn slokou potravy vtiny obyvatel. Jihoetiopskm ekvivalentem tefu
je koenov plodina enset (Ensete ventricosum). Dleitou plodinou je durra, co je vlstn
sorghum, respektive jeho odno. Durra je rozen nejen v Etiopii, ale i v Indii a severn
Africe. Nepotebuje vraznou pi a proto je velmi populrn. Mezi zeleninou pevauje
paprika, cibule, esnek, rajata, fazole, chest, artyoky, zel i salt.
Stromy se v ninch kvli tropickmu podneb pli nevyskytuj, zatmco na
vysoin lze vidt jaksi ostrvky strom, spe ne lesy. Rozen jsou dva jehlinat
stromy pipomnajc jalovec zegba a ted. Na konci 19. stolet nechal csa Minelik II.
z austrlie pivzt rostliny eukalyptu, kter poteboval na stavbu novho hlavnho msta
Addis Abeby, eukalyptus se rychle rozil a dnes je velmi oblbenm stromem nejen v okol
hlavnho msta.
Mezi dalmi obvyklmi stromy nalezneme akt (amharsky grar), zvlt v ne
poloench regionech je velmi oblbenm, i proto, e se uv k vrob gumy; dle platany,
datlovnky, divok olivovnky nebo strom koso, jeho plod obyvatel Etiopie uvaj k len
proti tasemnicm. Pro Etiopii snad nejklasitj plodinou je vak kva, jej nzev je odvozen
od regionu Kaffa. Kva je zrove nejdleitjm vvoznm artiklem zem.
Etiopan chovaj adu domcch zvat, nejtypitji krvy, chovan pro maso i mlko.
Kozy a ovce jsou nemn zastoupeny, stejn jako mula, kterch se tradin uv na noen
nklad i k jzd. Mn astm domcm zvetem je naopak k. Z divok zve se obzvlt
v ninch vyskytuj krokodli a sloni, zvlt jsou k vidn v dol Sobat. Lvi a leopardi se
nejastji vyskytuj na etiopskm jihozpad, zatmco irafy a zebry jsou stle vzcnj.
Takka typickm zvetem Etiopie je hyena, kter me bt vidna, i lpe eeno slyena
zvlt v nonch hodinch i v okol Addis Abeby. Vtina ivoinch druh se koncentruje
spe v nich nadmoskch vkch, jako gazely nebo pavini, kte pedstavuj pro rodu
znan nebezpe.
Obyvatelstvo regionu

Pi rekonstrukci djin etiopskch obyvatel, jejich pvodu a kultur, musme spolhat


nejen na archeologick prameny, ale tak na lingvistick analzy a zvry. Prv na zklad
jazykov analzy dospli lingvist k zvru, e prvn obyvatel Etiopie proto-Etiopan
ijc ve tetm tiscilet p. n. l. hovoili jazyky odvozenmi z jednotnho, afroasijskho
zkladu. Tento prapvodn jazyk m patrn sv koeny na vchodn Sahae, pedtm, ne
tento region zaal vysychat. V padestch letech se pilo na to, e afroasijsk jazyk byl
pedchdcem pti hlavnch jazykovch skupin: 1) berbersk, 2) adsk, 3) kitsk, 4)
semitsk a 6) star egypttiny. Prvn dkladnou analzu africkch jazyk, by dnes ji
pekonanou, uskutenil v edestch letech Joseph Greenberg (1963). Nkte badatel, jako
Harold Fleming, navc pili s tvrzenm, e tchto skupin me bt est, nebo zpadn
skupina kitskch jazyk vytvoila samostatnou skupinu, zvanou omotick, podle regionu
eky Omo.
Obyvatel Etiopie ve tetm tiscilet p. n. l. patili k afro-mediternnmu typu lid,
zejm ji praktikovali zkladn formu zemdlstv a chovu dobytka a hovoili jazyky tech
vtv afroasijsk rodiny semitskmi, kitskmi a omotickmi. Dle D. Levina se proto-
Etiopan zaali dlit do jednotlivch skupiny s odlinmi jazyky a kulturami, tak jak je znme
dnes, okolo roku 2000 p. n. l. lo o proces, kter v t i on me probhal i probh a do
souasnosti. Na utven dnen etnick situace v Etiopii a Rohu Afriky mly vrazn vliv
migran vlny z nkolika smr sdnsk nrody ze zpadu, semitsk z vchodu a
stedomosk ze severu. D. Levine pedkld pt fz vvoje etiopsk populace, pvod a
dlen jednotlivch skupin obyvatel Etiopie bude pro vt pehlednost rozebrn
v nsledujcch podkapitolch o kitskch, semitskch, omotickch a nilosaharskch
nrodech a etnikch.
Ve svm vkladu se drm klasickho schmatu dlen etiopsk populace podle
etnickho kle na zkladn, dve zmnn etnick skupiny. Alternativn vklad pednesl
prv D. N. Levine ve svm dle Greater Ethiopia The Evolution of a multiethnic society
(1974). Pro plnost vkladu bude nutn se o tto klasifikaci alespo strun zmnit. Levinovo
dlen obsahuje devt kategori, konstituovanch na zklad etnickho, jazykovho,
nboenskho i ekonomickho kle. 1) Severoeritrejsk skupina se skld z tuctu kmen,
kter obvaj trojhelnkov vbek Eritreji. Tyto kmeny se dnes hls k islmu a hovo
jazyky to-beauiye a tigr. 2) Skupina agau, z nich se vtina iv plunm hospodstvm,
obv st zem Eritreji a etiopskch provinci Begemdir, Wello a Godam. Ve sv vtin
se hls ke kesanstv. 3) Amharsko-tigrejsk skupina je historickm nositelem etiopskho
ortodoxnho kesanstv a alamounsk dynastie. Jsou to usedl zemdlci praktikujc plun
zemdlstv. 4) Tzv. Islmsk jdro je naopak tvoeno vtinou pasteveckmi etniky
Somlci, Saho a Afarov a patili vdy k rivalm pedchoz skupiny. 5) Oromov tvo
v Levinov klasifikaci samostatnou skupinu. 6) Jezern skupinou oznauje nrody obvajc
jezern oblast na jihu Etiopie, mezi eln pedstavitele pat Gurage, Sidamo a Konso. 7)
Sedmou skupinu tvo omotick nrody ijc podl eky Omo. 8) Sdnsk nrody ij
rozesety podl etiopsko-sdnsk hranice a krom Nuer se iv zemdlstvm. 9) Posledn
skupinu v Levinov dlen tvo etnika zaloen na kastovnm systmu. Jsou pipojeny
k hostitelskm skupinm, jejich jazyky hovo a jim poskytuj specializovan ekonomick a
rituln sluby.

Oromov

Oromov pat mezi poetn vznamn nrody nejen Rohu Afriky, ale i celho
kontinentu. Jejich poet se odhaduje na 23 milin a tvo tak zhruba padest procent
populace Etiopie. Oromov pat mezi kitsk nrody a jejich jazyk afaan oromo tvo
soust vchodn vtve kitskch jazyk. Oromov byli po mnoh stalet znmj pod
jmnem Galla, kterm je nazvali Amharov a toto jmno bylo pozdji pevzato evropskmi
cestovateli a badateli. Teprve v poslednch desetiletch se i v literatue pevilo jejich prav
jmno Oromov.
Historii p jej vtzov, proto tak amharsk oznaen Galla vydrelo po tisc let,
ani by se nad nm nkdo skuten zamyslel. Po mnoh stalet bylo pro Oromy pipomnkjlu
jejich poniovn ze strany amharsko-tigrajsk vldnouc elity. Pro Amhary bylo jmno Galla
synonymem nemilosrdnho vradn, nebo prost pedstavovali ve, co bylo pohansk,
divok, necivilizovan, nekulturn, neptelsk, otrock nebo ji ze sv podstaty podadn.
Konotace slova galla a necivilizovanosti provz adu oficilnch amharskch publikac i
slovnk, pitom je jist, e etiopt Oromov sami sebe nikdy takto nenazvali. Koneckonc i
Yilma Dheressa, kter pronikl vysoko do etiopskch struktur jako dn jin Oromo, zan
historii svho lidu pro Oromy typickou vtou: oromsk lid, kter Amharov nazvaj Galla.
G. W. B. Huntingford uvd, e nzev Oromo pochz od jmna syna Omera z Ghelladu,
kter piel do Afriky z Arbie a usadil se v Berbee; jin vznam pipisovan slovu oromo je
rasa, nrod.
V minulosti i v souasnosti probhaly a probhaj spory o pvod Orom. Etiopt
panovnci, mnii a dvorn historikov asto zpochybovali jejich pvod a oznaovali je jako
migranty, kte se pisthovali do Etiopie v 15. a 16. stolet. Napklad dvorn historik Alaqa
Taye zastval nzor, e Oromov pili ve 14. a 16. stolet z Asie a Madagaskaru. Jin se zase
domnvali, e ve stejnm obdob pekroili prliv Bb al-Mandab a ili se zpadnm
smrem. vodn citace z Bahreyovi knihy The History of Galla vystihuje pezrav postoj
amharsk vldnouc politiky vi Amharm je vce ne ilustrativn: Zaal jsem pst historii
Gall (Orom), abych objasnil poet kmen, jejich ochotu zabjet lidi a brutalitu jejich
zvyk. ada badatel se dopout unhlen chyby, kdy posuzuje migraci Orom
v patnctm a estnctm stolet jako brutln, krvav sled vln, kter zdevastovaly Etiopii na
dlouh desetilet. Prv Bahrey i Haberland popisuj oromskou invazi do Etiopie jako
nezenou lavinu. Na druh stran nkte, zvlt oromt autoi se sna ppadnou brutalitu a
konflikty, ke kterm dochzelo mezi Oromy a jinm obyvatelstvem Etiopie, marginalizovat.
Je vak zcela nepochybn, e Oromov patili mezi obyvatele Etiopie ji v dob ped
estnctm stoletm, co lze doloit na ad pklad. Eike Haberland se ve sv monumentln
knize domnv, e pvodn domovinou Orom je region Bali, zatmco nkter oromsk
tradice hovo o vzdlenj zemi, znm jako Fugug, msto zrozen nroda, kter je dnes
lokalizovno v regionu Arsi.
Richard Burton uvd nkolik teori o pvodu Orom, kter samozejm nazv Galla.
Nkter nzory dajn ukazuj na jejich arabsk pvod z oblasti Mekky. Tito mekknt
Arabov se usadili v dvn dob na zpadnm behu Rudho moe a jsou pedchdci dnench
Orom. Jedna habesk teorie uvd, e Galla pochzej z jedn jejich (habesk) princezny,
kter byla provdna za otroka ze zem na jih od Gurage.
G.W.B. Huntingford se domnv, e pvodn domovinou Orom je Somlsko, piem
se odvolv na oromsk tradice. Migrace Orom musela zat nejmn ve 12. stolet, kdy dle
arabskho historika Yaqta dolo k pln islamizaci Somlska. H. S. Lewis zase uvd, e
kolem roku 1540 Oromov obsadili etiopsk stt Bali a pot rychle obsadili Dawaro,
Fatadar, Ifat a Adal, ale neuvd piny jejich migrace, o kter se vedou, jak ji bylo eeno,
spory.
Oromsk nacionalismus vznikl jako reakce na etiopsk kolonialismus. Dleitou roli
pro oromsk nrodn hnut hrly skupinky intelektul, kte vtiskli oromskmu boji
organizovanou formu a jednotn veden. Oromt nacionalist vyzdvihovali oromsk
demokratick tradice a kulturu, co slouilo jako hlavn ideologick nstroj proti etiopskmu
kolonialismu. Naopak, Etiopie se snaila eit oromskou otzku, msto, aby se s tm snaila
vypodat demokraticky, vzhledem k tomu, e Oromov jsou v tto zemi vtinovou populac.
Vzhledem k tomu, e Oromov a Amharov spolu soupeili od 16. do 19. stolet, oznauje je
D. Levine za historick antagonisty. Tradice, kter s sebou ob strany pinesly tak
v mnoha smrech oste kontrastuj. Zatmco amharsk systm je hierarchick, oromsk je
egalitsk; zatmco u Amhar jsou nboensk a politick funkce oddlen, u Orom jsou
naopak slouen. Zatmco historickm clem Amhar bylo vybudovn e, oromov
usilovali o zachovn svch provincionlnch tradic. Tomu napovd i roztrouen a
nejednotn odpor, kter Oromov vedli vi Etiopanm, by byl ve druh polovin 19. stolet
ji ponkud konsolidovanj ne v minulosti. Nzory odbornk na organizovanost
oromskho nacionalismu a otzky nrodnho uvdomn se mnohdy rozchzej. Zatmco H. S.
Lewis uvd, e zkladem pro oromsk etnick hnut jsou masy lid ijc na venkov, jin
badatel jsou toho nzoru, e nen a nebylo njakho oromskho nrodnho vdom, kter by
mohlo sjednotit nrod v boji proti Etiopsk dominanci. D. Levine takt nevid existenci
jednotn oromsk identity.
Vznik a vzestup oromskho nacionalismu pinesl Oromm novou nadji na zlepen
jejich pozice uvnit etiopskho sttu. Nstrojem nebo hlavnm hnutm oromskho
nacionalismu byla Oromo Liberation Front (OLF). OLF, kter zapoala sv prvn vojensk
akce roku 1973 v Hararghe, zpadn Oromii. Jejich hlavnm clem je poltick svoboda
vyjden v prohlen veden organizace: prvo na sebeuren je nezadatelnm prvem
naeho lidu ke splnn toho, co je nae fronta odhodlna prosazovat jako prioritu, tedy, e
oromsk lid a pouze oromsk lid bude rozhodovat o sv politick budoucnosti. Bhem 70.
let rozila OLF sv akce v Arsi a Bali a na potku let osmdestch pronikli i do regionu
Wallaga. Svj spch zaloili na srii tok na etiopsk vojensk jednotky, kterm ukoistili
zbran a munici, potebnou pro dal toky. Clem OLF dajn nebyly jen zjmy samotnch
Orom, ale i jinch etnik jsoucch pod nadvldou Amharsko-Tigrajsk populace. Do boje
OLF za osvobozen Orom zashla v nemal me tak etiopsko-somlsk vlka v letech
1977-1978, kter je oznaovna za nejvt, kterou mezi sebou kdy vedly dva africk stty.
Nejvt boje probhali na zem obvanch prv Oromy a Somlci. V tto vlce bojovala
ada Orom na stran Somlska v rmci WSLF (Western Somali Liberation Front), piem
jejich postoj byl z vt sti zpsoben kroky etiopsk vldy. Roku 1977 etiopsk ady
odzbrojili oromsk zemdlce a ozbrojili bval amharsk velitele, kte se vrtili na venkov.
Oromsk prosby, aby se mohi sami brnit nebyly vyslyeny. Vsledkem bylo, e se tisce
dobrovolnk pidvalo na stranu WSLF nebo SALF a to v zvislosti na tom, odkud pili. Ti
Oromov, kte pili bojovat za osvobozen oromskch zem byli trpce zklamni, kdy
WSLF vyvsila vlajku somlsk republiky na osvobozench oromskch zemch. Rozhoen
mlo za nsledek boje uvnit WSLF a obrcen Orom proti somlsk front. Jedinm
vraznm prvkem angaovn OLF v rmci boj bylo snad jen zisk znanho mnostv zbran
od obou bojujcch stran.

Somlci

Somlci jsou jazykov pbuzn s Oromy. Somlci dnes obvaj nejen samotn
Somlsko, ale poetn skupiny se nachzej tak v Etiopii, Dibutsku a Keni. Ve sv vtin u
nich pevld pasteveck zpsob ivota. Sir Richard Burton oznauje Somlce za Oromy
(Galla) semitizovan a islamizovan opakovanmi vlnami imigrant z Arbie. Burtonova
kniha First Footsteps in East Africa or, An Exploration of Harar ns informuje o pvodu a
dvn historii Somlc. Star rodokmeny Somlc jsou Dirr, Ajdur, Darud a podle nkterch
Hawiya. Dirr a Ajdur, o nich nen jist nic znmo krom jmna, jsou pedchdci severnch
Somlc, kmen sa, Gadabursi, Iak a Bursuk. Kmen Hawiya je velmi starho pvodu,
nazvaj vechny Somlce krom sebe Haiya. Oznauje je za velmi mocn kmen obvajc
oblast Midartejn.

Afarov

Afarov se dostali do kontaktu s kesanskou za vldy Amdy Siyona, kdy si


museli vybrat mezi nm a vldcem Ifatu Emrem Sabr ad-Dnem II. Nsledujc boje jsou
popsny v csask kronice, kter vrh sten svtlo na vldu Afar, jejich zpsob veden
boje a bojeschopnost Afarov ili ve znan vzdlenosti od etiopsk e a proto byli
zpravidla uchrnni nboenskch konflikt, ktermi byl ovlivovn jinj sultant Ifat.
Naruen pilo roku 1329, kdy csa Amda Siyon podnikl vpravu nin obvanch muslimy.
Kdy csa zatoil na Adal, rozhodli se pidat se na stranu Ifatu.

Agau

Nrody Agau je konglomertem nkolika skupin Kimant, Felaov nebo Awi;


jazyky agau tvo samostatnou podskupinu kitskch jazyk. Vtina Agau se iv plunm
zemdlstvm a ij v Eritreji a nkolika etiopskch provincich Wello, Begemdir a
Godam. Zatmco Kimant a Awi si ponechali sv kitsk nboenstv, ostatn skupiny byly
semitizovny a vyznvaj bu kesanstv, islm, nebo v ppad Fela judaismus. Felam
bude vnovna pozornost v rmci kapitoly o nboenstv. Z historickho hlediska hrli
dleitou lohu ve 12. a 13. stolet, kdy se jedna z jejich dynasti ujala vldy nad Etiopi pod
jmnem Zagwe. Obdob dynastie Zagwe pat k vraznm etapm djin Etiopie nejen kvli
tomu, e byla peruena vlda alamounsk dynastie, ale hlavn vstoupila do djin dky stavb
jedencti chrm Lalibela pojmenovanch podle panovnka, kter je nechal vystavt.

Felaov-vyznavai judaismu

Felaov tvoili v djinch Etiopie natolik specifickou komunitu, e si zaslou vt


pozornost. Felaov, nebo etiopt id, byli konstituovni na nboenskm zklad, spe ne
etnickm, proto o nich bude e prv v tto kapitole. Nzev Felaov je amharskho pvodu
a znamen zbaveni koen, nebo cizinci-njezdnci. V dob, kdy do Etiopie pilo
kesanstv (4. stolet), existoval zde ji po dobu tisc let judaismus. Jeho prvnmi nositeli byli
id, kte pili z oblasti Blzkho vchodu do Afriky, prvn vznamnou idovskou enklvou
byla Elefantina, ostrov na Nilu, kam pili id v 6. 5. stolet p. n. l. Sami sebe nazvaj
Bete Israel (Dm Izraele), ale nejistota ohledn jejich pvodu brnila jejich snahm za uznn
jako st komunity Izraele. Ani samotn Felaov, ani ada odbornk se neshodnou v otzce
jejich pvodu. Jak je mon, e se v takto odlehl sti svta ocitla a udrela idovsk
komunita, kter za tisce let nedoznala mnoha zmn? Za potky existence Fela je nutn se
vydat na potek prvnho tiscilet p. n. l. do Izreale za vldy krle alamouna. Pjezd
krlovny ze Sby do Izraele je zaznamenn ve Starm zkon (1 Kr 10: 1-13), zde uveden
zmnky vak nee vztah krle s krlovnou, nebo ten je pro pozdj formovn etiopsk
legitimity nejdleitj. Setkn krlovny s krlem alamounem je potenm a stednm
aspektem etiopsk Knihy Krl (Kibre nigest), kter legitimizuje moc alamounsk dynastie
na etiopskm trnu a spojuje tak sv djiny s djinami Izrael. Nebudeme se zde zabvat
kauzou setkn krlovny Makedy (jak je v knize Kibre nigest nazvna) s krlem
alamounem, ale pokusme se nalzt odpov na pvod Fela, kter zejm s tmto obdobm
bezprostedn souvis. Dleit je, e dle Kibre nigest se ze setkn obou alamouna
s Makedou zrodil syn Menilek I., kter svho pravho otce navtvil pozdji v Jeruzalm.
S tohoto spojen Etiopie s Izraelem vznik jedna z verz o pvodu Fela, kter prav, e
pochzej z Jeruzalmsk lechty, kter doprovzela Menileka pi nvratu do sv zem. Jin
hypotzy hovo o potomcch idovskch vojk, kte ve starovku tvoili posdky
vojenskch pevnost na jihu Egypta. Jin teorie mn, e Felaov jsou pozstatkem populace,
kter v minulosti konvertovala k judaismu.
Felaov tvo etnicky jeden kmen z etnick rodiny Agau. A do devadestch let
dvactho stolet obvali okol jezera Tana a oblast Simienskch hor, kde vytvoili vlastn
krlovstv. Za vldy aksumskho krlovstv hrli vraznou roli pi povstn kmen Agau,
kter vedla idovsk krlovna Judith. Nejrannj zmnkou o Felach je vak zznam Eldada
al-Dnho z devtho stolet, jeho jmno jej spojuje s kmenem Dan. Psal o ztracench
kmenech Izraele a tvrdil, e kmen Dan odeel z Izraele do zem K, tedy do Etiopie, kde
zaloil nezvisl krlovstv znm i v Bibli pod nzvem Chavlu, bohat na zlato. (Gn 2: 11-
12) Ve dvanctm stolet vypovdl panlsk idovsk obchodnk a cestovatel, e v zemi
naproti Jemenu ij id, kte nejsou nikomu podzeni a maj msta a pevnosti na
vrcholcch hor.
Paradoxn situace pro Felae nastala v polovin osmdestch let, kdy vzhledem
k obrovskmu hladomoru byl marxistick reim nucen podat svt o humanitrn pomoc. Na
konci 70. let ji do Izraele pesdlilo asi osm tisc lid, ale nejvt pesdlovac akce pili
v polovin 80. a na potku 90. let. Od 18. listopadu 1984 do 5. ledna 1985 bylo bhem
Operace Moj pesdleno do Izraele dalch osm tisc lid. Nicmn akce nedopadla podle
oekvn, nebo arabsk zem vyvjeli tlak na Sdn, kter slouil jako mezistanice, aby tuto
operaci peruil. Dalch 15 tisc Fela ekajcch na oputn zem tak muselo zstat
v Etiopii. V roce 1985 dolo za podpory tehdejho viceprezidenta USA George Bushe
starho k Operaci Jozue, na kter se finann podlely bohat americk idovsk rodiny.
Bhem tto akce bylo pepraveno asi osm set lid. Dal snahy o deportaci narely na nevoli
Mengistova reimu.
V osmdestch letech emigrovalo, respektive bylo pesdleno asi 16 tisc Fela do
Izraele. Do poloviny 90. let pibylo dalch 20 tisc. Za pomoci American Association for
Ethiopian Jewry zanechali sv domovy na venkov a pesunuli se do Addis Abeby. Nejprve
bylo prvnm imigrantm umonno vycestovat v malch skupinch. Pot, bhem 36-ti
hodinov operaci 24 a 25 kvtna 1991 bylo za dramatickch okolnost letecky pepraveno do
Izraele dalch 14 tisc lid. Tato udlost nesla kryc jmno Operace alamoun. V dalch
mscch bylo pepraveno nkolik tisc lid a roku 1992 ji Izrael registroval 45 tisc Fela na
svm zem.
Ve svch novch domovech se etiopt id pozvolna museli vzdt svch pvodnch
nvyk, aby se adaptovali na nov prosted, a dnes nen pochyb o tom, e tato svbytn, pes
dva tisce let star kultura, pomalu zanik.

Dasaneov

Dasaneov obvaj zem na severnm behu jezera Turkana. Dodnes si zachovali


svj socio-politick a kulturn d, i dky tomu, e po dlouh stalet nemli dn kontakt
s centrem Etiopie. Jet ve druh polovin 20. stolet byla jedinou znmkou kontaktu
s Amhary s vojenskch pevnost na jejich zem, ale mezi nimi a vojky nedochzelo
k dnm pmm kontaktm. K prvnm kontaktm s obyvateli severn Etiopie dolo a na
konci 19. stolet, kdy se na jejich zem dostali skupiny lovc. Tito lovci jsou Dasanei
pipomnni jako ubatari a se svmi hostiteli vytvoili pomrn harmonick vztah. O nkolik
let pozdji, roku 1898, pili do oblasti severn od jezera Turkana vojci Menelika II. a jejich
vztah k Dasanem byl naprosto opan, ne pedchoz zmiovan. Vojci naruili
Dasanem jejich obivu, kdy zajmali a odvdli jejich dobytek. Ptomnost vojk zde
byla krtk a na nkolik let nebylo na dolnm toku eky Omo dn oficiln zastoupen
Etiopie.

Gumuz

Jako i u jinch etnik, i zde existuje mnostv variant nzv, Gumus, Gumz, Gimz,
Gumzawi, Djumus, Guniz, i tak Gunza. Etnikum Gumuz obv pedevm oblast Matakkal
na zpad provincie Godam. Vtina z nich ije v Etiopii, ale mal skupinky se pohybuj
tak na zem Sdnu. Dle tradic kmene Awiya z etnika Agau, mli Gumuzov problmy s
lidem Sidama, nazvanmi Gonga nebo inaa. Je tak zaznamenno, e inaa donutili
Gumuzy pod hrozbou zpsoben hrozivho det i sucha platit tribut ve form obil, masa a
medu.
Pod tlakem oromsk migrace v 16. stolet se zem etnika Gumuz znan zmenilo.
Roku 1587 pijel si csa Sarsa Dengel podrobil kmen enkella, co mohli bt tak Gumuz.
enkella se objevuj v rznch dobch v habeskch npisech ji od 15. stolet. Prvn zmnka
je v psni na poest csai Yeaqovi (1412 1427), ve kterm jsou nespecifikovan enkella
zmiovni v souvislosti s placenm tributu.
Dle sv tradice pili Gumuzov z vchodu. Jejich rozptlen smrem k severu je
nsledkem vlek proti Amharm, Felam i Agaum. Gumuzov se vnuj, stejn jako ada
jinch etnik v oblasti Dar Fung pstovn obil, zeleniny, sezamu a tabku, ale zrove vlastn
i stda dobytka, ovc a koz. Dve dajn chovali i prasata, ale patrn pod vlivem islmu od
jejich chovu upustili. Pestoe chovaj domc zvata, jejich hlavn potravou je zelenina a
sezamov placky. Pij velk mnostv npoj merissa a tej. eny obvykle nos tykvov vzy
na ramenech zaven na pnm bevnu. Tento zpsob pepravy je obvykl tak u etnik
Berta a Watawit.

Tsamajov

Tsamajov ij v rovinatch oblastech okolo eky Woito (v tsamajtin Dullayko)


v administrativnm okresku Bana-tsamay woreda. Tsamajov ij v celkem estncti vesnicch
rozesetch na zem cca 5000 km2. jakmsi centrem Tsamaj je msteko Woito, jeho
rozvoj je spojen zejmna s bavlnskou farmou Birale Cotton Company. Zde ale nen
zamstnn dn Tsamaj. Hlavn ekonomickou innost Tsamaj je chov dobytka. ivot se
rozvj okolo socilnch a kulturnch hodnot spojench s dobytkem. Bn se chovaj tak
slepice a velmi rozen jsou vel ly, je jsou umstny na stromech.
Tsamajov dl sv zem na dawle nina a ako vysoina. Vtina Tsamaj ale
ije v ninnch oblastech. Pda je velmi vyprahl a zvis na obdob de, tch se ale
mnohdy nedostv. Tsamajov se krom chovu dobytka vnuj i zemdlsk innosti,
nejrozenj je kultivace kukuice.
Situace mezi Tsamaji a sousednmi populacemi Hamar, Banna, Arbore, Konso i
Gawwada je nyn poklidn, nebvalo tomu ale tak vdy. V minulosti dochzelo ke stetm
zejmna mezi Tsamaji a Konso a mezi Tsamaji a Hamar. K napt dochzelo i mezi Tsamaji a
Maale. S vjimkou Maale se vztahy s okolnmi populacemi zlepily a rozvinuly i dky
vzjemnmu obchodu.
Tsamajtina pat mezi vchodokitsk jazyky, m velk vliv na jazyk ongota.
Tsamajov jsou tak jedinmi, kte s etnikem Ongota rozvinuli dobr vztahy, kter se
projevuj v jazykov i kulturn asimilaci. Tsamajov se dl do sedmi klan, kter se li
vlastnmi tradicemi ohledn pvodu. lenov klanu, kte pat ke stejn generaci se chpou
jako brati a sestry, tud mezi nimi neme dojt ke satku. Dti oslovuj jmnem abba otec
a ayya matka, vechny dospl osoby klanu, kter maj dti.
Zsadnm momentem v ivot jedince je inician ritul gore. Chlapec se stv
tsamatakko muem, a dvka tsamatte enou. Kad svatba mus bt nejprve projednna
s rodinou nevsty, ti maj posledn slovo. Za enu mus mu sloit vno, kter obvykle in
18-20 krav. Pedmanelsk pohlavn styk je povolen a zpravidla k nmu dochz pi tanench
slavnostech, jich se mohou zastnit enat mui, ale vdan eny nikoliv. Tsamajov
vykonvaj dvoj pohebn ritul, prvn se kon brzy po smrti jedince, druh, zvan gilo, se
kon cca 10 let po smrti a kostra mrtvho je pohbena na jinm mst. Tsamajov uctvaj
Boha Wako, kter komunikuje s lidmi skrze hlavn spirituln postavu bogolko. Wako
ovlivuje ivoty lid, ale nen stvoitelem. Tsamajov v, e v dvnch dobch se musk a
ensk hvzda takkaditto a hezgitte setkaly a stvoily svt.

Ongota

Ongota pat mezi minoritn etnick skupiny jihozpadn Etiopie, ijc v dol eky
Woyto. Ta tvo nraznkov psmo mezi dvma vtmi etniky Tsamay a Konso. Tyto
pasteveck populace se j vyhbaj vzhledem k vymu vskytu malrie. Poet Ongota se
dnes odhaduje na cca 70 osob, z nich pouze 6 hovo pvodnm jazykem ongota, ostatn
pejmaj tsamajtinu, Tsamajov jsou zrove jedinm etnikem, se kterm se Ongota stkaj,
en a vdvaj.
Vzkumy provdli v 90. letech italt afrikanist Mauro Tosco a Graziano Sav. O
nejvznamnj pokus klasifikace jazyka Ongota se pokusil Harold Fleming, kter se
domnv, e jde o dal vtev afroasijskch jazyk (vedle star egypttiny, semitskch,
kitskch, omotickch, berberskch a adskch jazyk). Pokud by se tuto teorii podailo
potvrdit, jednalo by se na poli afroasijsk lingvistiky o nejvznamnj pnos od potku 60.
let, kdy byla potvrzena existence samostatn vtve omotick.

Hamarov

Hamarov tvo asi dvacetitiscovou populaci obvajc rovinat oblasti na zpadnm


okraji vyschlho jezera ew Bahir. Na tomto zem se usadili pomrn nedvno. Jejich
mytologie hovo o dvou pedcch, kte se rozhodli t na dvou vrcholcch hor, tradice k, e
byli prvnmi, kdo zaali pouvat ohe a dali vzniknout hamarskmu rodu tm, jak svtlo ohn
pipoutvalo okoln populace, kter se pichzely podvat na tuto udlost. Tato mytologie by
sten korespondovala se skutenost v tom smyslu, e Hamarov jsou jakmsi vsledkem
migrac rznch spolenost, kter se usazovaly v okol jezera ew Bahir. Hamarsk
hospodstv je zaloeno na chovu koz; podobn jako u jinch pasteveckch spolenost mus
i hamarsk mladk v rmci inicianho ritulu vykonat skok na bka, aby se stal dosplm.

Konso

Konso jsou velmi poetnou skupinou zemdlc, ijcch na jinm okraji etiopsk
vysoiny v mstech, kde ji tato vysoina sestupuje do Great Rift Valley. Konso prosluli nejen
svou sofistikovanou zemdlskou innost, ale i emeslnou zrunost. Tkan a zpracovn
kov je muskou zleitost, zatmco eny zpracovvaj ki a vnuj se hrnstv. Konso
rozvinuli systmy terasovitch pol, kter se vak v obdob de nachzej v ohroen
v dsledku eroze pdy. Zemdlstv je stle pevn kopanisk, zkladnm nstrojem je
motyka, nejastj plodinou je jemen, penice a kukuice, mn bavlna. V minulosti mli
Konso problmy s Tsamaji, vzhledem k tomu, e se stle posouvaj do nin a zabraj tak
pvodn pdu urenou k pasteveck innosti Tsamaj. Konso vybudovali takt
charakteristick systm vesnic, kter jsou ohrazeny kamennou hradbou.
Borana

Borana jsou proslul pastevci migrujc na rozshlch zemch mezi Etiopi a Keou.
Vzhledem k souasn politick situaci v Etiopii nen vhodn navtvovat nkter odlehl
zem Borana, zejmna kvli latentnmu konfliktu mezi Borana a sousednmi Guji. Tato
pohranin oblast je tak domnou Oromo Liberation Front, kter pauje z Keni zbran a jin
zbo. Poslednch letech dramaticky stouply nacionalistick tendence, co se vrazn
projevilo i ve vztahu k cizincm, kter provz nedvra a odmenost, natolik odlin od
oblasti Tsamj, Ongota a Banna. Na zem Borana se nachzej proslul zpvajc jeskyn,
vyhlouben do skal, kde je vybudovan nron systm schod, vodu se pak nronm
zpsobem vyn ven. Nejvtm bohatstvm Borana jsou tradin stda krav.

Banna

Banna ij v kopcovit oblasti sousedc s Tsamaji pi cest z Woito do Jinky,


sprvnm centrem Banna je msteko Key Afer. Banna se vnuj v pevn vtin
agropastevectv. Mytologicky jsou spojeni se sousednmi Ari (Jinka), s nmi maj ptelsk
styky.

SDN A AD
Modern republiky Sdn a ad poj podobn historick a etnick zkuenost, Sdnu
se tak nkdy k most mezi civilizacemi, pojc pevn arabskou severn Afriku se
subsaharskou, ernou Afrikou. V obou zemch plat, e sever obvaj pevn arabsk i
arabizovan populace, zatmco na jihu ij obyvatel vyznvajc kesanstv i rzn formy
nativnch nboenstv.

Bedov

Bedov ij v Sdnu, jinm Egypt a severn Eritreji, jedn se o kitsk nrod


s velmi dlouhou tradic, v nsledujcch dcch si strun ukeme vnitn dlen Bed na
jednotliv socio-politick i kmenov jednotky.
Mezi Bedi tradin rozliujeme mezi pt kmenovch konfederac, Ababda, Amarar,
Beni Amer, Biarin a Hadendowa. Vtina kmen stle hovo jazykem to-beauiye, ale
arabizovan Ababdov ji pijali arabtinu, naopak eritrejsk kmen Beni Amer hovo
jazykem tigr. Bedov jsou svmi sousedy vnmni jako schopn obchodnci a pastevci.
Bedov udruj monopol na trzch suq al dahab, suq al zariba, suq al haddad, suq al dilt a
suq al nisa v Kassale, co jsou msta prodeje koench vrobk, dobytka, velbloud i perk
a kde eny Bed vyrb a prodvaj koky, ruksaky a dal domc poteby. V politick
rovin pak prosluli jako zpravidla opozin pedstavitel sdnsk politick scny, jejich
postaven vak nen mon pehlet, nebo tvo poetn velmi vznamnou jednotku, kter se
navc hls k islmu, tud se zde vytv nikoliv nevznamn protivha sdnsk vldy.
Dlen Bed na rzn men jednotky qabila, badana, omodiya, diwab, hissa, ferig,
nebo ailat ponkud komplikuje evropsk vnmn Bed jako etnika nebo nroda v tom
smyslu, e Bedov ct nejprve loajalitu ke svmu kmeni, rodu, rodin a pot k nadkmenov
jednotce Beda. Socio-politick vazby jsou zde siln provzny s ekonomickou sfrou
ponaje nejir jednotkou qabila a kone nejmen, rodinnou jednotkou ailat.
Demografick studie nemme pli k dispozici, nebo dn oficiln statistiky nebyly
v dohledn dob vykonny. daje o potech obyvatel ve zkouman oblasti se tud li. Je
teba srovnvat nkolik zdroj, kter mme k dispozici z poslednch desetilet. Tto kapitole
si nejprve strun charakterizujme hlavn kmeny Bed, prostor bude vnovn dleitm
otzkm ekonomickm, kde pedevm pastevectv zaloen na chovu velbloud a dobytka
tvo stedn tma spolenosti a djin Bed. Soust tto kapitoly budou otzky spojen
s pbuzenskmi vztahy a v neposledn ad kulturou Bed a to jak materiln, tak duchovn,
oprajc se zejmna o bohatou orln tradici.
Kmen Amarar se v literatue net takovmu zjmu jako nap. Beni Amer i
Hadendowa, nicmn pokusme se jej ve strunosti charakterizovat. Amararov obvaj
pmosk zem okolo pstavu Port Sudan a dle zpadn a k ece Wd Oko. Migrace do
msta a jeho okol pinesla do jejich zpsobu ivota mnoho zmn. Od roku 1931, kdy se
Bedov a Amararov zvlt zaali sthovat do msta, stali se v Port Sudanu takka
vtinou. Dnes se jejich poet odhaduje asi na 400,000. Amarar znamen synov Amara.
Kmen Amarar si udruje znalost svho pvodnho jazyka to-beauiye, a stejn jako vtina
Bed se hls k islmu. Amararov tvo tradin skupinu pstavnch dlnk, idi a
dopravc. Sara Pantuliano upozoruje na skutenost, e Bedov pisthovav se do Port
Sudanu ij v podmnkch znan chudoby, zapinn mj. i nejistmi pracovnmi
pleitostmi, kter jim nevytvej relevantn alternativu jejich tradinho nomdskho
zpsobu ivota. Pro vechny Bedi, kte se pesunuli do mst, je pznan, e se stle
oznauj za pastevce, i kdy ji dn stda nevlastn. Dobytek pro n zstv dleitm ve
smyslu kulturnm i ekonomickm.
Kmen Ababda obv zem okolo jinch hranic Egypta a sten zasahuje do
severovchodnho Sdnu. Nejastji obvaj zem okolo msta Asunu. Nkter skupiny
ij okolo Debel Hamta a v mstech, kter vce vyhovuj zemdlstv, ne pastevectv.
V Sdnu se nkter sekce Ababda nachzej u endy a dokonce i jin od Chartmu. Dnes
jeho pslunci pat k arabizovanm obyvatelm Egypta a jsou zcela integrovni a zapojeni
do egyptskho sttnho zzen, co je v tomto smru odliuje od ostatnch Bed.
Zemdlstv je poslednch dv st let hlavn obivou Ababd, m se vrazn liili a li od
ostatnch Bed. zemdlstv je povinnost mu, by se na nm mnohdy podl i star eny,
nikdy vak eny mlad. Mui se tak staraj o stavbu budov a vodn systmy, jako je aduf
nebo saqija. Nejastjmi plodinami Ababd jsou bavlna, cukrov ttina, kukuice, durra,
penice, sezam a rzn druhy ovoce a zeleniny. Z domc zve lze nalzt v usedlostech
Ababd drbe, ovce a kozy. Dospl se pak staraj o velbloudy, kte jsou tradin u Bed
zsadnm dopravnm prostedkem. Na velbloudech tak objd tdenn trhy v rznch
usedlostech i mstech a prodvaj sv vrobky.
Na pobe Rudho moe ije klan ryb, Kirajdb, oznaovan za prav Ababdy.
Mezi jednotlivmi skupinami je tak odlin pohled na pvod Ababd. Nkte jej odvozuj
od Zubajra al-Awwna (druha Mohammedova), sdnt Ababdov vedou jejich rodovou linii
k Salmanovi, Arabovi z kmene Banu Hill. Tradin legendy hovo o tom, e Ababdov pili
do Egypta s armdou Amr ibn al-se, msili se s mstn berberskou populac a Bedi, ale
legend o pvodu je nespoet, je tedy tk nkter z nich vit. Arabsk dialekt pijal mnoho
slov z jazyka Bed, nkte badatel srovnvaj dialekt Ababd s arabtinou mluvenou ve
mst Sana v Jemenu. Nejvznamnjmi skupinami v Sdnu jsou Fukar a Milajkb, kter
dle tradice pily do Sdnu za vldy Fundskho sultantu, aby hldali karavann cesty mezi
Egyptem a Sdnem. Nejvznamnj egyptskou sekc Ababd je Aabb.
V kad vesnici Ababd se nachz meita, kter slou tak jako veejn shromadit
a zsobrna vody. Dalm veejnm mstem pro Ababdy je kheima (v arabtin znamen
stan), sdlo medlisu (vesnick rady). Nejden se o stan v pravm slova smyslu, dnes jsou
tyto budovy stavny z jlovitch cihel, ale nzev kheima se zachoval. Vdaje na stavbu takov
budovy jsou zpravidla podporovny celou komunitou.
Kmen Beni Amer se skld, z mnoha frakc, jejich poet se odhaduje asi na tyicet.
Carlo Conti Rossini uvd, e Beni Amer odvozuj svj pvod od rodu Belou, kter ml vd
postaven mezi rznorodmi frakcemi v oblastech Atbara, Setit a Barka. Za zakladatele je
povaovn Amer Kunnu. V souasn dob ije vtina populace kmene Beni Amer na jih od
Tokaru a Khor Baraka, znan st jich ije v severn Eritreji, v phraninch oblastech se
Sdnem v polopoutnch podmnkch. V Eritreji ij rozeseti v mench usedlostech po
zpadn nin smrem k ekm Ga a Setit.
Beni Amer se v zsad dl na dv jazykov skupiny, jedna hovo jazykem tigr,
druh uv to-bedauiye. Nabtab jsou povaovni za dvojjazynou skupinu. Nkte badatel
soud, e nadle pevauje, nebo pokrauje roziovn jazyka tigr na kor to-bedauiye.
Palmisano rozdluje Beni Amer dle socilnch kritri na dv skupiny: hadrib poddan a
nabtab aristokracie, piem nepouva slovo kasta. Vztah hadrib a nabtab je zaloen na
institucionalizovanm vztahu mezi klientem a patronem. Ekonomika Beni Amer je zaloena
na chovu dobytka, spe ne na zemdlstv, kterm se zabv pouze nkolik usedlch skupin
v jihozpadn Eritreji. Vechny diwaby Beni Amer chovaj velbloudy, jen nkter - Ad
Ibrahm chovaj spe kozy ne velbloudy a dobytek. Diwaby, vlastnc dobytek putuj spe
severn, smrem do Sdnu, zatmco chovatel dobytka migruj jinji. Beni Amer obchoduj
s ostatnmi kmeny Bed bhem jejich seznnch pesun. Usedlm obyvatelm prodvaj
mlko a mslo, ale tak maso. Veker ekonomika Beni Amer je zaloena na vztazch mezi
hadrib a nabtab, kter vytvej strukturu vzjemnch povinnost, v rmci kterch hadrib
plat tribut a nabzej sv sluby, zatmco nabtab poskytuj ochranu a pinej dary ve
vybranch situacch. Jin zdroje posuzuj jejich vzjemn vztah vce jednostrann zamen,
hadrib plat tribut jednou ron a pinej dary pslunkm nabtab. Siegfried Frederick
Nadel uvd, e politick jednota Beni Amer je velmi slab, pisuzuje ji nomdskmu zpsobu
ivota.
Kmen Biarin obv vchodn oblasti nbijsk pout a region severn od Red Sea
Hills, v oblastech Gwineb Atbai, Tamarab a Atbara. Jejich teritorium se tak rozprostr okolo
egyptsk hranice k atbarskmu dol. Pvodn oblast, kde ili Biarinov, se nachzela okolo
Dabal Elba. Ptomnost Biarin je tak doloena ji od 19. stolet v okol Asunu. Alfred
von Kremer je shledv znalmi arabskho jazyka, se kterm se dostvali do kontaktu v rmci
karavannho obchodu. Za hlavn toit Biarin povauje horu Orba. Jejich takka jedin
vlastnictv, krom velbloud, je dle Alfreda von Kremera tt, kop a me. K jejich bojovnosti
dodv: Biarinov jsou divoc a nezkrotn. Arabtinu dnes mnoho Biarin pijalo jako
svj hlavn jazyk, zvlt klany Hamedorab a Karm Omram, kter byli zalenny do badanatu
Ababda.
Dnes nejpoetnj socio-politickou jednotkou Bed jsou Hadendowa, obvajc
zem t sprvnch celk Sinkat, Haiya a Drudeb, siln zasaen hladomorem v polovin
osmdestch let. Dodnes zstvaj zejm nejvce nomdskm kmenem, i kdy v dol eky
Ga dochz k soustavnmu usazovn obyvatel. Jmno Hadendowa znamen lid z Hadatu
nebo tak lv lid. Jedn se o jmno odvozen z mytologie kmene, kter vypovd o
pedkovi jmnem barakwin, jeho otec se jmenoval Hadab a ml pezdvku lev. Barakwin
ml sedm syn, ti vytvoili zklad pozdjho kmene Hadendowa.
Kmen Hadendowa doznal uritch zmn po vytvoen eleznice vedouc z Chartmu
do oblasti Red Sea Hills, hlavn v regionu Sinkat, kde dolo ke zmn obivy v tom smru, e
se zde iv chovem drbee. Dleitost vody v oblasti se prokzala na pelomu 19. a 20.
stolet. Kdy se Hadendowa pokusili pevzt kontrolu nad Kassalou. Ta byla hlavn lokalitou,
kde dochzelo k usazovn a kter si nrokovala monopol na vodu.
Existuj domnnky, e se kmen Hadendowa vyvinul do souasn podoby asi okolo
roku 1600, ale tato teze nen doloena njakou vrohodnou studi. Orville Boyd Jenkins
dokld, e kmen Hadendowa obv krom Sdnu i nkter oblasti Eritreje, kde tvo asi 2%
obyvatel. Pohyb nkterch skupin kmene Hadendowa do Eritreje datuje Andrew Paul do
potku 40. let 20. stolet, kdy zvlt sekce Gemilab, tradin ochrnci hranic, zaala
podnikat vpady do teritoria kmene Beni Amer. Vsledkem bylo, e se nkte z Beni Amer
uchlili do tko pstupnch hor a zaali podnikat njezdy do phraninch oblast.
Hlavn ekonomickou roli v hospodstv kmene Hadendowa hraje chov ovc a koz,
samozejmost je chov velbloud a dobytka v rodnm dol delty eky Ga. Ovce jsou
chovny pro maso, kter Hadendowa konzumuj nebo prodvaj bhem slavnost. Chov
dobytka v poslednch desetiletch poslil na vznamu, zvlt v jinch oblastech, jejich maso
se prodv na trzch v Port Sudanu, Kassale a Arom. Pasen a dojen je vsadou mu,
enm jsou tyto innosti zakzny. V delt eky Ga dolo za posledn stolet k obrovskm
zmnm, kter pimli nkter sekce Hadendowa k usedlmu zpsobu ivota orientovanmu
na zemdlstv, pedevm na pstovn plodin jako je durra, bavlna, banny, grapefruity
apod.

Berti

Dle orlnch tradic Berti se nachz jejich pvodn domovina v Tagabo Hills
v severnm Drfru. Pvodn hovoili vlastnm jazykem blzkm jazyku zaghwa. Dnes ji
pijali arabtinu jako matesk jazyk. Berti ij na nhorn ploin ve vce od dvou do t tisc
metr nad moem a na rozdl od vtiny svch soused jsou usedlmi zemdlci, kte ij
v malch vesnicch.
Zkladem je kopanisk zemdlstv a nejdleitjmi potravinami jsou proso a
sorghum. Druhm elementem je chov dobytka, koz, ovc a osl. Tradinm doplkem je tak
sbr divoce rostouc gumy arabsk. Berti nejsou sobstan v produkci potravin a zvisej na
loklnch trzch. Obchodnci s dobytkem pravideln navtvuj Berti a kupuj od nich
pevn kozy a ovce.
Tradin politick systm Berti je centralizovan a pyramidov s hlavnm nelnkem
stojcm na vrcholu spolenosti. Jemu podzen byli nelnci omda kte pedsedali
jednotlivm omodiya. ad nejvyho nelnka byl zruen sdnskou vldou a Berti jsou
dnes spravovni skrze vesnickou hierarchii a regionln sbory v severnm Drfru. Institut
omda byl zachovn. Jim podzeni jsou ejkov, vdci rodovch teritori, kte jsou
zodpovdn za sbr dan. Jako vtina obyvatel severnho Sdnu jsou i Berti muslimov,
kte nsleduj Mlikho kolu. Nkter skupiny Berti jsou stoupenci sfijskho bratrstva
tidnja.

Buduma

Buduma pat ke starobylm obyvatelm nkterch ostrov na adskm jezee, sami


sebe nazvaj Yedina. Slovo Buduma je pvodu Knembu a znamen trva i pastvina.
Yedina se nazvaj proto, e v, e jsou potomky jakhosi Yeda, jeho pvod je nejist.
Jedna hypotza pedpokld fulbsk koeny, druh a pravdpodobnj spojuje Yeda
s civilizac Sao. Tato tradice hovo o jakmsi Ngaltekkehovi, synu otroka, kter se usadil na
psench dunch v oblasti Baga-Sola se svmi dvma syny, Nganaiem a Yedem. Nganai
jednoho dne svou rodinu opustil a vydal se do Jemenu, Yed se domnval, e jeho bratr
zahynul a ujal se jeho manelky. Nganai se ale vrtil a Yed se doebral na ostrov Tagel. Dostal
se mezi lid Sao, kte jej pivtali a Yed se zde oenil s mstn dvkou, se kterou se pot
odebral na ostrov Kuma. Odtud tedy pochzej dnen Buduma.
Buduma tvo spolenost tajc zhruba 50 tisc, z nich naprost vtina ije
v dnenm adu. Nkolik mlo tisc jich ije na zem dnen Nigrie a Nigeru. Po stalet ili
Buduma mimo jakoukoliv kontrolu centrln vldy. Politickou autoritou byl volen nelnk
katchella na ostrovech zvan kella. Zhruba po roce 1910 se Buduma piklonili k islmu.
Pedtm byly vyznavai boha Kumani, zakladatele svta. Kumani il jen nkolik metr nad
zem, proto se vilo, e nen dobr tlouci obil pomoc tradinch dlouhch palic, aby nebyl
Kumani nhodou zasaen.

Dedu

Dedu obvaj zem zpadnho Sdnu a vchodnho adu a pat k nativnm


obyvatelm regionu. Stejn jako v ppad mnoha jinm etnik je i jejich pvod opeden
mnoha mty a teorie se rzn. Dedu v adu sami sebe nazvaj Dedu Sila a ti v Sdnu
Dedu Ferne nebo tak Fininga. V arabtin se pak nazvaj Beke. Bezmkla 90 procent
Dedu jsou zemdlci, ijc v malch usedlostech ve vyprahlch kopcovitch krajinch, kde
je zkladn obivou pstovn prosa a sorgha. Jako doplnk slou sbr divokch plodin a
ovoce.
Dedu jsou rozdleni do kmen a patrilinernch klan, piem kad kmen byl zen
sultnem. Od patnctho stolet pijali islm, piem podoba islmu je jako v mnoha jinch
africkch spolenostech pizpsobena mstnm historickm podmnkm a projevuje se
rznmi synkretickmi podobami.

Fongoro

Fongoro ij na sdnsko-adsk hranici a nazvaj se tak Gelege. Frov je nazvaj


Kole. zem Fongoro se nazv Dar Fongoro. adsk zem Dar Fongoro je velice
nehostinn vzhledem k vskytu mouchy tse-tse, nedostatku vodnch zdroj a takka naprost
absenci slueb. Zemdlstv je omezeno na kultivaci sorgha a lov a sbr. Nejdleitjm
produktem je tak med, suen ryby a palmov listy. Dar Fongoro bylo kritick hranin zem
mezi Araby a Fry, kte pemnili zem v lovit otrok. Jejich historicky ni status a
ztrta sociln organizace zapinili jejich asimilaci do ir frsk skupiny. Dnes pat jazyk
fongoro mezi vyhynul.

Fundov

Fundov v dnenm Sdnu jsou potomky Fundskho sultantu, jeho existence se


klade do obdob 1504-1821. Krlovstv v Sennru bylo zaloeno, dle slov Johna Spencera
Triminghama, ernmi jezdci, kte se patrn spojili s pvodnmi obyvateli Dezry, kter
Fundov nazvali Hamd, proti pronikajcm arabskm kmenm a zskali nad obma
pevahu. Prvnm fundskm krlem byl Amra Dunks (1504 1534), kter, dle nkterch
soud, pijal islm spe z politickch dvod. Roku 1517 toti tureck sultn Selm I. dobyl
Egypt a vyslal expedici do Nbie, zaloil zde nkter stanice, m ohrooval nezvislost
Bed a Etiopie. Amra jej povaoval za hrozbu pro svj vlastn stt, a proto zaslal sultnovi
ntu, v n svj protjek ujioval o tom, e on i jeho poddan jsou pravovrnmi vyznavai
islmu. Jako dkaz mu zaslal genealogick pehled vykreslen as-Samarkandm, kter stoj za
vtinou fiktivnch genealogi Sdnu. As-Samarkand tak prokzal, e Fundov odvozuj
svj pvod od Ummjovc. Fundov podporovali muslimsk uence v tom, aby pichzeli
do Sdnu hlsat islm, co se skuten stalo. V estnctm stolet dochz k rozen islmu
zejmna v oblasti Dezra a podl Nilu. Fundov za as nejvtho rozkvtu ovldali zem,
rozkldajc se od tetho kataraktu a k Fazoghl na Modrm Nilu a od Kordofnu k Rudmu
moi.
Fundsk nadvlda skonila v dob, kdy nastoupil Muhammad Al Likailik Kamtr
(zemel 1776), pvodem Hamd. Kmen Abdullb tehdy zskal politickou nezvislost na
Sennru, ale sfra jeho vlivu zstala omezena i dky rstu moci kmene ajkja. ajkja byl
nomdsk kmen, jen Ibn Selm al-Assun oznauje za podskupinu Bed. V sedmnctm
stolet byli poddanmi kmen Abdullb, ale roku 1690 ejk kmene ajkja, Usmn wd
Hamd, porazil soupee a vymohl tak svmu kmeni nezvislost.
V 15. a 16. stolet se znovu objevuje v pramenech Hadriba jako kmen nomdskch
pastevc, kte hrli dleitou lohu v obchod mezi Rudm moem a dolm Nilu. Zejm
byli zce spojeni s kmenem Abdallab, vldnoucm v Alw. Z dvjch pramen se zd, e
Hadriba byli rozen na zem severnch Bed ji za as Ibn Hawkala, kter o nich
informuje ve smyslu, e se jedn o chovatele dobytka a nomdy. Jejich zem, vetn toho,
kter je zavodovno deti a obdlvno a kter slou jako pastviny, se rovn dlce
dvoumsn cesty, zatmco jeho e je ohraniena Nilem a moem.jsou Muslimov pouze
jmnem. Hovo jazykem spolenm vem Bedm; jsou negramotn; nkte maj vlastn
jazyk. Dnes termn Hadrib nebo Hadriba odkazuje na tdrou a pohostinnou osobu, tedy
osobu, naplujc zkladn hodnoty Bed. Jin, populrn teorie odvozuj pvod slova
Hadriba od Hadarma, obyvatel zem Hadramaut. Po pchodu do Sdnu se dajn
asimilovali a pijali jazyk Bed, jejich zvyky a nboenstv, co v t dob byla dle Andrew
Paula vlan podoba kesanstv.
Dnes se pod nzvem Hadrib oznauje sociln skupina poddanch z kmene Beni
Amer, souvislost se zmnnm kmenem Hadriba nen jasn. Vechny uveden teze kritizoval
Andrzej Zaborski, kter povauje jmno Hadriba (Hadarab) za prav jmno Bed, nemajc
nic spolenho se zem Hadramaut. Etymologicky se zd slovo Hadarab bt odvozeno od
hadri v jazyce tigr a geez, znamen bt usazen, pebvat, t. Dalm monm vkladem
je odvozen Hadarab od slova had bt ejk a slova ar synov, co ve vsledku
znamen ejkovi synov. Pdov koncovka ab se navc objevuje nejen ve slov Hadarab,
ale i v nzvu pstavu Aidhab.
Sjednocen znanho zem pod fundskou sprvu mlo znan vliv na en islmu.
Navc od estnctho stolet pronikali do oblasti Turci, kte touili po ovldnut pmoskho
regionu a Rohu Afriky, co by pro n mlo strategick vojensk a obchodn vznam. V roce
1557 okupovali Massawu a tak Arkiko v Eritreji. V roce 1633 byla jejich posdka v
Massaw poraena a musela z msta odthnout. Jako zstupce Osmansk e zde byl zvolen
mstn vdce Bed. Zatmco Fundov postupn ovldli zem okolo Nilu a po tet
katarakt, zem severn od nj bylo v rukou loupeivch velmo nazvanch makkov, kte
dohleli na n poplatky z hrad okolo eky.
Fundov konvertovali k islmu a v rmci ztotonn se s arabskou kulturou pijali i
jejich pvod. K tomu je vedly dvody i ryze pragmatick, jednak si chtli zskat presti mezi
ostatnmi muslimy a tak chtli zvit svou morln autoritu nad arabskmi poddanmi.
Fundov si nakonec za sv pedky vybrali Ummjovce. Rok 1821 znamen dal etapu
v djinch regionu. Muhammad Ali obsazuje Sdn, dajn ml bt zainteresovn
v minerlnch zdrojch zem.

Frov

Frov jsou nejvt skupinou v sdnskm Drfru, jejich poet se dohaduje asi na
750 tisc. Frov byli kdysi vldci drfrskho sultantu, jeho moc skonila a britskou
okupac roku 1916 a Drfr byl zalenn do Sdnu jako jedna z jeho provinci. Frov
obvaj zejmna horsk oblasti Debel Marra a Debel Si. Rzn skupiny Fr se od sebe li
jinmi orlnmi tradicemi. Dnes jsou Frov muslimov, vzhledem k napjat situaci
v Drfru se ale jejich ivotn podmnky i poet snily.
Problematika Drfru

Drfr byl proslaven v poslednch letech zejmna dky pokraujc krizi, oznaovan
nkdy jako nejvt humanitrn katastrofa souasnosti. Mediln nen identita hlavnch
astnk krize pli zeteln. Nkolikatiscov bandy dandawd jsou oznaovny za hlavn
vinky situace. Slovo pochz z arabskho dund vojk a dawd k. Chartmsk vlda
dosud odmtala tvrzen, e by jakkoliv podporovala tyto bojvky, by je zejm, e jsou
dotovny prv z centra. V ppad Drfru rozhodn nejde o konflikt nboensk; tento
pojem se do souasnho kontextu pen z obdob vlky mezi tzv. arabsko-islmskm
severem a tzv. animisticko-kesanskm jihem. Spolenosti Drfru jsou ale ji dvno
islamizovny, by jednak s nestejnou intenzitou a jednak vyznvaj rzn podoby islmu.
Problmem nen ani jazykov arabizace a asimilace, nebo zde vtina obyvatel arabtinu
ovld pinejmenm jako svj druh jazyk. Dnen situaci vyhrotil boj o ivobyt v krajn
chud zemi, devastovan postupujc desertifikac. Zde srky rznch populac Fr
s kmenem Salmt (podobn jako v Kordofnu srky baqqrskch Mesrja s Nuery a Dinky)
perostly v systematick zniujc boje mezi zemdlci a pastevci. Nejastji to
dandawd na Fry, Masalt a Zaghwa ve snaze zskat pstup k omezenm vodnm zdrojm
a pastvinm.

Etnick lenitost adu

ad se nachz v centrln sti severn Afriky a se Sdnem jej spojuje zeteln


etnick a kulturn-historick linie, kter zjednoduen rozdluje ob zem na islmsk sever a
kesansk, i animistick jih, by se islm v adu t mon jet vt podpoe ne
v sousednm Sdnu. Islm se zde nejvce rozil dky francouzsk koloniln sprv jako
hnut odporu. Kesan tvo asi tvrtinu obyvatel tto zem. V adu ije dajn a 200
etnickch skupin. Spolenosti severnho adu jsou primrn pastevci, nebo semi-nomdt
agropastevci. Nejvznamnj jsou Tebu a Daza. adt Arabov se dl na adu podskupin,
dle pvodu Duhajna, Hassuna a Awlad Sulayman. Mba jsou jednou z nejvtch
nearabskch muslimskch skupin v adu. Jejich poet je dnes asi 200 tisc, st z nich ije
v sdnskch uprchlickch tborech. Jih adu obvaj vtinou zemdlci, z nich
nejpoetnj jsou Sara, tvoc asi tvrtinu adsk populace. ad nebyl nikdy etnicky a
jazykov homogenn zem, co se odrazilo v jeho modernch djinch, kter jsou
poznamenny obdobm obanskch a mezisttnch konflikt, tak i kolonialismem. Francouzi
upednostovali jiansk kmeny nad severnmi a tento model pokraoval i po zskn
nezvislosti. Vzjemn resentimenty vedly k obansk vlce v letech 1965-1993, do kter se
aktivn zapojila tak sousedn Libye. Dnes je vlda zaloena na relativn rovnm pstupu
k politickm pozicm. Mba jsou jednou z nejvtch nearabskch muslimskch skupin
v adu. Jejich poet je dnes asi 200 tisc, st z nich ije v sdnskch uprchlickch tborech.

Nuerov a Dinkov

Ob dv skupiny jsou oznaovny tak, jak se samy neoznauj. Slovo Nuer pochz
z jazyka dinka, zatmco Nuerov sami sebe nazvaj Naath, co v pekladu znamen Lid.
To je asi nejrozenj etnick nzev po celm svt. Nuerov nazvaj Dinky slovem Jaang,
odvozenm od Jieng, jak se sami oznauj Dinkov. V sg. vak maj ob skupiny pro sebe
stejn nzev Raan (osoba). Ob skupiny se dl na adu podskupin. Evans-Pritchard odhalil
u ady nuerskch kmen pvod z Dinka, ty pejmaly adu kulturnch zvyk Nuer a postupn
se asimilovaly.

Vous aimerez peut-être aussi