Académique Documents
Professionnel Documents
Culture Documents
Etiopie pat - jak vme z pedchozho textu - k centrm jedn z nejstarch civilizac
na kontinentu a zrove je mstem, kde dolo k rozvoji zemdlsk innosti a domestikaci
nkterch druh plodin a zvat. Dky vysok nadmosk vce byla tak relativn chrnna
ped nebezpem z venku. Oproti tomu Somlsko a Eritrea se na svm pobe setkvaly
s mnoha cizmi vlivy, pedevm z arabskho poloostrova, ppadn Persie a Indie.
Etiopie je starobyl zem v severovchodn Africe, v sti, kter se obvykle nazv
Roh Afriky, a to kvli geografickmu tvaru tohoto zem. Roh Afriky se skld z Etiopie,
Somlska, Dibutska a Eritreji. Etiopie soused na zpad se Sdnem, na severu a
severovchod s Eritreou, krtkou hranici m na vchod s Dibutskem a naopak dlouhou se
Somlskem na jihu a jihovchod. Jin hranice ji pak poj s Keou. Etiopie mnohdy splv
s nzvem Habe, odvozenm od kmene Habaat, jen osdlil zem Etiopie v pedkesansk
dob.
Nzev Etiopie m eck pvod a znamen zemi ernch. Ve starovku vak pod
termn Etiopie patilo veker africk zem na jih od Egypta. Prvn znm aplikovn tohoto
nzvu vztahujcho se pmo k souasn Etiopii pochz z eck verze trojjazynho npisu
aksumskho panovnka Ezany, kter pijal v prvn polovin 4. stolet kesanstv. Kniha
Kebre Negest napsan na potku 14. stolet nejen spojila krlovskou dynastii s Domem
Izraele, ale zrove zpeetil identifikaci zem s nzvem Etiopie. Panovnick titul nadle znl
Krl krl Etiopie.
Souasn Etiopie je situovan mezi 33 a 48 vchodn dlky a 3 a 15 severn ky.
Akoliv se nachz blzko rovnku, jej podneb nen zdaleka tropick. Je to zpsobeno
pomrn vysokou nadmoskou vkou vtiny zem, nebo znanou st Etiopie vypluje
nhorn ploina dosahujc vky pes 1500 metr n.m. Proto je zde klima mnohem chladnj
ne by se mohlo vzhledem k zempisnm km zdt. Vysoiny jsou kiovny poetnmi
nmi dolmi a jsou rozdleny Zlomovm dolm (Rift Valley). Toto dol je soust
irho geologickho tvaru jdoucho nap Keou a Tanzani.
dol rozdluje Etiopii na dv nerovnomrn sti. V t severn, velmi hornat, se
nachz i nejvy vrchol zem Ras Daan (4620 m n. m.). Men st zahrnuje jihovchodn
provincie Bale, Harar, Arsi a Sidamo a sniuje se do nin obvanch zejmna Oromy a
Somlci. S vjimkou jihozpadnho vbku zem jsou etiopsk vysoiny obklopeny takka
neperuovanm psem nin. Severn vysoina je charakteristick mnostvm kopc a hor,
asto stolovch, kter se oznauj jako amba. Tyto stolov tvary hrly v minulosti mnohdy
dleitou lohu jako sdla kostel, vzen i msta bitev. asto jsou pokryty pouze travou bez
njakch kovin i strom, naopak, mezi jednotlivmi ambami nalezneme obvykle zelen
louky a bujnou vegetaci, co jen dokld dal z etiopskch paradox.
Obecn Etiopan rozdluj topograficky svoji zemi na ti zny: a) dega spe
chladnj vysoina, kde se prmrn teploty pohybuj okolo 16C; b) woyna dega
pechodn zem, kde ije vtina usedlho obyvatelstva; c) qolla hork dol a planiny,
kter dosahuj nejvych teplot a nachzej se v poutnch podmnkch severn sti Rift
Valley. By se etiopie nalz nedaleko rovnku, lze ci, e se znan st jejho zem
pedevm oblast vysoiny a vysokch hor nachz v pomrn pjemn klimatick oblasti.
Vysoiny vykazuj po cel rok stabiln poas bez vznamnjch vkyv.
Etiopie je zavodovna tymi zkladnmi nmi systmy. Prvn se skld z ek
Takkaze (Atbara), Abbay (Modr Nil) a Baro (Sobat). Vechny na zpad st do Nilu.
Nejznmj z tchto ek je jist Modr Nil, v arabtin nazvan Bahr al-azraq, jeho
pramenem je jezero Tana, respektive Mal Modr Nil, jen se vlva do tohoto jezera. Pro
mnoho badatel a dobrodruh se stal pedmtem bdn a fantazie, a jej na konci 18. stolet
prozkoumal skotsk cestovatel James Bruce. Toto msto bylo pedmtem uctvn ji od
pedkesanskch dob, dnes je zde vystavn kostel zasvcen svatmu Michaelovi. Mnoho
obyvatel sem dnes chod hledat liv prameny posvtnch vod. Po Modrm Nilu je
bezesporu nejdleitj ekou Takkaze (Atbara), kter pramen v centrln Etiopii, kterou
opout a po mohutnm oblouku se vrac ze Sdnu zpt a vlv se do jezera Tana.
Druhou skupinu ek tvo Ganale (Juba) a Wabe abale a v Somlsku st do
Indickho ocenu. eka Gibe, ve sv spodn sti zvan Omo, pramen v jihozpadnch
vysoinch a vlv se do jezera Turkana na etiopsko-kesk hranici. Posledn vznamnou
ekou je Awa, kter pramen zpadn od Adis Abeby a ztrc se v psit oblasti Rift Valley.
V Rift Valley se tak nachz etiopsk etzec jezer, z nich nejvznamnj jsou jezera
Abbaya, amo a ji zmiovan Turkana, dve znm jako Rudolfovo jezero.
Z jezer je nejvt zmiovan jezero Tana na severozpad zem, nedaleko Gondaru a
sdnskch hranic. Jeho obvod pipomn tvar srdce. Na vchod od jezera Tana nalezneme
nkolik mench jezer, Aangi, Hayq nebo Ardibbo. Jihozpad Etiopie skt tak vt
mnostv vodnch ploch, mezi nimi jezero Turkana (Rudolfovo) jako nejvznamnj, bz jen
mal st pat Etiopii; mezi dalmi jmenujme jezera Zway v provincii Gurage, Langana,
ala, Awassa, Margherita i Stefanie.
Det, kter napluj zmiovan jezera, pichzej dvakrt ron. Hlavn det
pichzej mezi ervnem a zm, a toto detiv obdob je znmo jako keramt. Mal det
zvan balg se objevuj obvykle mezi beznem a kvtnem, zpsobuj je monzunov vtry
vanouc od Indickho ocenu.
Keramt je hlavn zemdlsk sezna. Pjemn podmnky severn a centrln vysoiny
umonily pstovat irok mnostv plodin. Nejvznamnj je tef (Ergagrostis tef), co je
mal obilovina, kter je v Etiopii pvodn. Pouv se hlavn k vrob etiopskho chleba
indera kter je hlavn slokou potravy vtiny obyvatel. Jihoetiopskm ekvivalentem tefu
je koenov plodina enset (Ensete ventricosum). Dleitou plodinou je durra, co je vlstn
sorghum, respektive jeho odno. Durra je rozen nejen v Etiopii, ale i v Indii a severn
Africe. Nepotebuje vraznou pi a proto je velmi populrn. Mezi zeleninou pevauje
paprika, cibule, esnek, rajata, fazole, chest, artyoky, zel i salt.
Stromy se v ninch kvli tropickmu podneb pli nevyskytuj, zatmco na
vysoin lze vidt jaksi ostrvky strom, spe ne lesy. Rozen jsou dva jehlinat
stromy pipomnajc jalovec zegba a ted. Na konci 19. stolet nechal csa Minelik II.
z austrlie pivzt rostliny eukalyptu, kter poteboval na stavbu novho hlavnho msta
Addis Abeby, eukalyptus se rychle rozil a dnes je velmi oblbenm stromem nejen v okol
hlavnho msta.
Mezi dalmi obvyklmi stromy nalezneme akt (amharsky grar), zvlt v ne
poloench regionech je velmi oblbenm, i proto, e se uv k vrob gumy; dle platany,
datlovnky, divok olivovnky nebo strom koso, jeho plod obyvatel Etiopie uvaj k len
proti tasemnicm. Pro Etiopii snad nejklasitj plodinou je vak kva, jej nzev je odvozen
od regionu Kaffa. Kva je zrove nejdleitjm vvoznm artiklem zem.
Etiopan chovaj adu domcch zvat, nejtypitji krvy, chovan pro maso i mlko.
Kozy a ovce jsou nemn zastoupeny, stejn jako mula, kterch se tradin uv na noen
nklad i k jzd. Mn astm domcm zvetem je naopak k. Z divok zve se obzvlt
v ninch vyskytuj krokodli a sloni, zvlt jsou k vidn v dol Sobat. Lvi a leopardi se
nejastji vyskytuj na etiopskm jihozpad, zatmco irafy a zebry jsou stle vzcnj.
Takka typickm zvetem Etiopie je hyena, kter me bt vidna, i lpe eeno slyena
zvlt v nonch hodinch i v okol Addis Abeby. Vtina ivoinch druh se koncentruje
spe v nich nadmoskch vkch, jako gazely nebo pavini, kte pedstavuj pro rodu
znan nebezpe.
Obyvatelstvo regionu
Oromov
Oromov pat mezi poetn vznamn nrody nejen Rohu Afriky, ale i celho
kontinentu. Jejich poet se odhaduje na 23 milin a tvo tak zhruba padest procent
populace Etiopie. Oromov pat mezi kitsk nrody a jejich jazyk afaan oromo tvo
soust vchodn vtve kitskch jazyk. Oromov byli po mnoh stalet znmj pod
jmnem Galla, kterm je nazvali Amharov a toto jmno bylo pozdji pevzato evropskmi
cestovateli a badateli. Teprve v poslednch desetiletch se i v literatue pevilo jejich prav
jmno Oromov.
Historii p jej vtzov, proto tak amharsk oznaen Galla vydrelo po tisc let,
ani by se nad nm nkdo skuten zamyslel. Po mnoh stalet bylo pro Oromy pipomnkjlu
jejich poniovn ze strany amharsko-tigrajsk vldnouc elity. Pro Amhary bylo jmno Galla
synonymem nemilosrdnho vradn, nebo prost pedstavovali ve, co bylo pohansk,
divok, necivilizovan, nekulturn, neptelsk, otrock nebo ji ze sv podstaty podadn.
Konotace slova galla a necivilizovanosti provz adu oficilnch amharskch publikac i
slovnk, pitom je jist, e etiopt Oromov sami sebe nikdy takto nenazvali. Koneckonc i
Yilma Dheressa, kter pronikl vysoko do etiopskch struktur jako dn jin Oromo, zan
historii svho lidu pro Oromy typickou vtou: oromsk lid, kter Amharov nazvaj Galla.
G. W. B. Huntingford uvd, e nzev Oromo pochz od jmna syna Omera z Ghelladu,
kter piel do Afriky z Arbie a usadil se v Berbee; jin vznam pipisovan slovu oromo je
rasa, nrod.
V minulosti i v souasnosti probhaly a probhaj spory o pvod Orom. Etiopt
panovnci, mnii a dvorn historikov asto zpochybovali jejich pvod a oznaovali je jako
migranty, kte se pisthovali do Etiopie v 15. a 16. stolet. Napklad dvorn historik Alaqa
Taye zastval nzor, e Oromov pili ve 14. a 16. stolet z Asie a Madagaskaru. Jin se zase
domnvali, e ve stejnm obdob pekroili prliv Bb al-Mandab a ili se zpadnm
smrem. vodn citace z Bahreyovi knihy The History of Galla vystihuje pezrav postoj
amharsk vldnouc politiky vi Amharm je vce ne ilustrativn: Zaal jsem pst historii
Gall (Orom), abych objasnil poet kmen, jejich ochotu zabjet lidi a brutalitu jejich
zvyk. ada badatel se dopout unhlen chyby, kdy posuzuje migraci Orom
v patnctm a estnctm stolet jako brutln, krvav sled vln, kter zdevastovaly Etiopii na
dlouh desetilet. Prv Bahrey i Haberland popisuj oromskou invazi do Etiopie jako
nezenou lavinu. Na druh stran nkte, zvlt oromt autoi se sna ppadnou brutalitu a
konflikty, ke kterm dochzelo mezi Oromy a jinm obyvatelstvem Etiopie, marginalizovat.
Je vak zcela nepochybn, e Oromov patili mezi obyvatele Etiopie ji v dob ped
estnctm stoletm, co lze doloit na ad pklad. Eike Haberland se ve sv monumentln
knize domnv, e pvodn domovinou Orom je region Bali, zatmco nkter oromsk
tradice hovo o vzdlenj zemi, znm jako Fugug, msto zrozen nroda, kter je dnes
lokalizovno v regionu Arsi.
Richard Burton uvd nkolik teori o pvodu Orom, kter samozejm nazv Galla.
Nkter nzory dajn ukazuj na jejich arabsk pvod z oblasti Mekky. Tito mekknt
Arabov se usadili v dvn dob na zpadnm behu Rudho moe a jsou pedchdci dnench
Orom. Jedna habesk teorie uvd, e Galla pochzej z jedn jejich (habesk) princezny,
kter byla provdna za otroka ze zem na jih od Gurage.
G.W.B. Huntingford se domnv, e pvodn domovinou Orom je Somlsko, piem
se odvolv na oromsk tradice. Migrace Orom musela zat nejmn ve 12. stolet, kdy dle
arabskho historika Yaqta dolo k pln islamizaci Somlska. H. S. Lewis zase uvd, e
kolem roku 1540 Oromov obsadili etiopsk stt Bali a pot rychle obsadili Dawaro,
Fatadar, Ifat a Adal, ale neuvd piny jejich migrace, o kter se vedou, jak ji bylo eeno,
spory.
Oromsk nacionalismus vznikl jako reakce na etiopsk kolonialismus. Dleitou roli
pro oromsk nrodn hnut hrly skupinky intelektul, kte vtiskli oromskmu boji
organizovanou formu a jednotn veden. Oromt nacionalist vyzdvihovali oromsk
demokratick tradice a kulturu, co slouilo jako hlavn ideologick nstroj proti etiopskmu
kolonialismu. Naopak, Etiopie se snaila eit oromskou otzku, msto, aby se s tm snaila
vypodat demokraticky, vzhledem k tomu, e Oromov jsou v tto zemi vtinovou populac.
Vzhledem k tomu, e Oromov a Amharov spolu soupeili od 16. do 19. stolet, oznauje je
D. Levine za historick antagonisty. Tradice, kter s sebou ob strany pinesly tak
v mnoha smrech oste kontrastuj. Zatmco amharsk systm je hierarchick, oromsk je
egalitsk; zatmco u Amhar jsou nboensk a politick funkce oddlen, u Orom jsou
naopak slouen. Zatmco historickm clem Amhar bylo vybudovn e, oromov
usilovali o zachovn svch provincionlnch tradic. Tomu napovd i roztrouen a
nejednotn odpor, kter Oromov vedli vi Etiopanm, by byl ve druh polovin 19. stolet
ji ponkud konsolidovanj ne v minulosti. Nzory odbornk na organizovanost
oromskho nacionalismu a otzky nrodnho uvdomn se mnohdy rozchzej. Zatmco H. S.
Lewis uvd, e zkladem pro oromsk etnick hnut jsou masy lid ijc na venkov, jin
badatel jsou toho nzoru, e nen a nebylo njakho oromskho nrodnho vdom, kter by
mohlo sjednotit nrod v boji proti Etiopsk dominanci. D. Levine takt nevid existenci
jednotn oromsk identity.
Vznik a vzestup oromskho nacionalismu pinesl Oromm novou nadji na zlepen
jejich pozice uvnit etiopskho sttu. Nstrojem nebo hlavnm hnutm oromskho
nacionalismu byla Oromo Liberation Front (OLF). OLF, kter zapoala sv prvn vojensk
akce roku 1973 v Hararghe, zpadn Oromii. Jejich hlavnm clem je poltick svoboda
vyjden v prohlen veden organizace: prvo na sebeuren je nezadatelnm prvem
naeho lidu ke splnn toho, co je nae fronta odhodlna prosazovat jako prioritu, tedy, e
oromsk lid a pouze oromsk lid bude rozhodovat o sv politick budoucnosti. Bhem 70.
let rozila OLF sv akce v Arsi a Bali a na potku let osmdestch pronikli i do regionu
Wallaga. Svj spch zaloili na srii tok na etiopsk vojensk jednotky, kterm ukoistili
zbran a munici, potebnou pro dal toky. Clem OLF dajn nebyly jen zjmy samotnch
Orom, ale i jinch etnik jsoucch pod nadvldou Amharsko-Tigrajsk populace. Do boje
OLF za osvobozen Orom zashla v nemal me tak etiopsko-somlsk vlka v letech
1977-1978, kter je oznaovna za nejvt, kterou mezi sebou kdy vedly dva africk stty.
Nejvt boje probhali na zem obvanch prv Oromy a Somlci. V tto vlce bojovala
ada Orom na stran Somlska v rmci WSLF (Western Somali Liberation Front), piem
jejich postoj byl z vt sti zpsoben kroky etiopsk vldy. Roku 1977 etiopsk ady
odzbrojili oromsk zemdlce a ozbrojili bval amharsk velitele, kte se vrtili na venkov.
Oromsk prosby, aby se mohi sami brnit nebyly vyslyeny. Vsledkem bylo, e se tisce
dobrovolnk pidvalo na stranu WSLF nebo SALF a to v zvislosti na tom, odkud pili. Ti
Oromov, kte pili bojovat za osvobozen oromskch zem byli trpce zklamni, kdy
WSLF vyvsila vlajku somlsk republiky na osvobozench oromskch zemch. Rozhoen
mlo za nsledek boje uvnit WSLF a obrcen Orom proti somlsk front. Jedinm
vraznm prvkem angaovn OLF v rmci boj bylo snad jen zisk znanho mnostv zbran
od obou bojujcch stran.
Somlci
Somlci jsou jazykov pbuzn s Oromy. Somlci dnes obvaj nejen samotn
Somlsko, ale poetn skupiny se nachzej tak v Etiopii, Dibutsku a Keni. Ve sv vtin u
nich pevld pasteveck zpsob ivota. Sir Richard Burton oznauje Somlce za Oromy
(Galla) semitizovan a islamizovan opakovanmi vlnami imigrant z Arbie. Burtonova
kniha First Footsteps in East Africa or, An Exploration of Harar ns informuje o pvodu a
dvn historii Somlc. Star rodokmeny Somlc jsou Dirr, Ajdur, Darud a podle nkterch
Hawiya. Dirr a Ajdur, o nich nen jist nic znmo krom jmna, jsou pedchdci severnch
Somlc, kmen sa, Gadabursi, Iak a Bursuk. Kmen Hawiya je velmi starho pvodu,
nazvaj vechny Somlce krom sebe Haiya. Oznauje je za velmi mocn kmen obvajc
oblast Midartejn.
Afarov
Agau
Felaov-vyznavai judaismu
Dasaneov
Gumuz
Jako i u jinch etnik, i zde existuje mnostv variant nzv, Gumus, Gumz, Gimz,
Gumzawi, Djumus, Guniz, i tak Gunza. Etnikum Gumuz obv pedevm oblast Matakkal
na zpad provincie Godam. Vtina z nich ije v Etiopii, ale mal skupinky se pohybuj
tak na zem Sdnu. Dle tradic kmene Awiya z etnika Agau, mli Gumuzov problmy s
lidem Sidama, nazvanmi Gonga nebo inaa. Je tak zaznamenno, e inaa donutili
Gumuzy pod hrozbou zpsoben hrozivho det i sucha platit tribut ve form obil, masa a
medu.
Pod tlakem oromsk migrace v 16. stolet se zem etnika Gumuz znan zmenilo.
Roku 1587 pijel si csa Sarsa Dengel podrobil kmen enkella, co mohli bt tak Gumuz.
enkella se objevuj v rznch dobch v habeskch npisech ji od 15. stolet. Prvn zmnka
je v psni na poest csai Yeaqovi (1412 1427), ve kterm jsou nespecifikovan enkella
zmiovni v souvislosti s placenm tributu.
Dle sv tradice pili Gumuzov z vchodu. Jejich rozptlen smrem k severu je
nsledkem vlek proti Amharm, Felam i Agaum. Gumuzov se vnuj, stejn jako ada
jinch etnik v oblasti Dar Fung pstovn obil, zeleniny, sezamu a tabku, ale zrove vlastn
i stda dobytka, ovc a koz. Dve dajn chovali i prasata, ale patrn pod vlivem islmu od
jejich chovu upustili. Pestoe chovaj domc zvata, jejich hlavn potravou je zelenina a
sezamov placky. Pij velk mnostv npoj merissa a tej. eny obvykle nos tykvov vzy
na ramenech zaven na pnm bevnu. Tento zpsob pepravy je obvykl tak u etnik
Berta a Watawit.
Tsamajov
Ongota
Ongota pat mezi minoritn etnick skupiny jihozpadn Etiopie, ijc v dol eky
Woyto. Ta tvo nraznkov psmo mezi dvma vtmi etniky Tsamay a Konso. Tyto
pasteveck populace se j vyhbaj vzhledem k vymu vskytu malrie. Poet Ongota se
dnes odhaduje na cca 70 osob, z nich pouze 6 hovo pvodnm jazykem ongota, ostatn
pejmaj tsamajtinu, Tsamajov jsou zrove jedinm etnikem, se kterm se Ongota stkaj,
en a vdvaj.
Vzkumy provdli v 90. letech italt afrikanist Mauro Tosco a Graziano Sav. O
nejvznamnj pokus klasifikace jazyka Ongota se pokusil Harold Fleming, kter se
domnv, e jde o dal vtev afroasijskch jazyk (vedle star egypttiny, semitskch,
kitskch, omotickch, berberskch a adskch jazyk). Pokud by se tuto teorii podailo
potvrdit, jednalo by se na poli afroasijsk lingvistiky o nejvznamnj pnos od potku 60.
let, kdy byla potvrzena existence samostatn vtve omotick.
Hamarov
Konso
Konso jsou velmi poetnou skupinou zemdlc, ijcch na jinm okraji etiopsk
vysoiny v mstech, kde ji tato vysoina sestupuje do Great Rift Valley. Konso prosluli nejen
svou sofistikovanou zemdlskou innost, ale i emeslnou zrunost. Tkan a zpracovn
kov je muskou zleitost, zatmco eny zpracovvaj ki a vnuj se hrnstv. Konso
rozvinuli systmy terasovitch pol, kter se vak v obdob de nachzej v ohroen
v dsledku eroze pdy. Zemdlstv je stle pevn kopanisk, zkladnm nstrojem je
motyka, nejastj plodinou je jemen, penice a kukuice, mn bavlna. V minulosti mli
Konso problmy s Tsamaji, vzhledem k tomu, e se stle posouvaj do nin a zabraj tak
pvodn pdu urenou k pasteveck innosti Tsamaj. Konso vybudovali takt
charakteristick systm vesnic, kter jsou ohrazeny kamennou hradbou.
Borana
Borana jsou proslul pastevci migrujc na rozshlch zemch mezi Etiopi a Keou.
Vzhledem k souasn politick situaci v Etiopii nen vhodn navtvovat nkter odlehl
zem Borana, zejmna kvli latentnmu konfliktu mezi Borana a sousednmi Guji. Tato
pohranin oblast je tak domnou Oromo Liberation Front, kter pauje z Keni zbran a jin
zbo. Poslednch letech dramaticky stouply nacionalistick tendence, co se vrazn
projevilo i ve vztahu k cizincm, kter provz nedvra a odmenost, natolik odlin od
oblasti Tsamj, Ongota a Banna. Na zem Borana se nachzej proslul zpvajc jeskyn,
vyhlouben do skal, kde je vybudovan nron systm schod, vodu se pak nronm
zpsobem vyn ven. Nejvtm bohatstvm Borana jsou tradin stda krav.
Banna
SDN A AD
Modern republiky Sdn a ad poj podobn historick a etnick zkuenost, Sdnu
se tak nkdy k most mezi civilizacemi, pojc pevn arabskou severn Afriku se
subsaharskou, ernou Afrikou. V obou zemch plat, e sever obvaj pevn arabsk i
arabizovan populace, zatmco na jihu ij obyvatel vyznvajc kesanstv i rzn formy
nativnch nboenstv.
Bedov
Berti
Dle orlnch tradic Berti se nachz jejich pvodn domovina v Tagabo Hills
v severnm Drfru. Pvodn hovoili vlastnm jazykem blzkm jazyku zaghwa. Dnes ji
pijali arabtinu jako matesk jazyk. Berti ij na nhorn ploin ve vce od dvou do t tisc
metr nad moem a na rozdl od vtiny svch soused jsou usedlmi zemdlci, kte ij
v malch vesnicch.
Zkladem je kopanisk zemdlstv a nejdleitjmi potravinami jsou proso a
sorghum. Druhm elementem je chov dobytka, koz, ovc a osl. Tradinm doplkem je tak
sbr divoce rostouc gumy arabsk. Berti nejsou sobstan v produkci potravin a zvisej na
loklnch trzch. Obchodnci s dobytkem pravideln navtvuj Berti a kupuj od nich
pevn kozy a ovce.
Tradin politick systm Berti je centralizovan a pyramidov s hlavnm nelnkem
stojcm na vrcholu spolenosti. Jemu podzen byli nelnci omda kte pedsedali
jednotlivm omodiya. ad nejvyho nelnka byl zruen sdnskou vldou a Berti jsou
dnes spravovni skrze vesnickou hierarchii a regionln sbory v severnm Drfru. Institut
omda byl zachovn. Jim podzeni jsou ejkov, vdci rodovch teritori, kte jsou
zodpovdn za sbr dan. Jako vtina obyvatel severnho Sdnu jsou i Berti muslimov,
kte nsleduj Mlikho kolu. Nkter skupiny Berti jsou stoupenci sfijskho bratrstva
tidnja.
Buduma
Dedu
Fongoro
Fundov
Frov
Frov jsou nejvt skupinou v sdnskm Drfru, jejich poet se dohaduje asi na
750 tisc. Frov byli kdysi vldci drfrskho sultantu, jeho moc skonila a britskou
okupac roku 1916 a Drfr byl zalenn do Sdnu jako jedna z jeho provinci. Frov
obvaj zejmna horsk oblasti Debel Marra a Debel Si. Rzn skupiny Fr se od sebe li
jinmi orlnmi tradicemi. Dnes jsou Frov muslimov, vzhledem k napjat situaci
v Drfru se ale jejich ivotn podmnky i poet snily.
Problematika Drfru
Drfr byl proslaven v poslednch letech zejmna dky pokraujc krizi, oznaovan
nkdy jako nejvt humanitrn katastrofa souasnosti. Mediln nen identita hlavnch
astnk krize pli zeteln. Nkolikatiscov bandy dandawd jsou oznaovny za hlavn
vinky situace. Slovo pochz z arabskho dund vojk a dawd k. Chartmsk vlda
dosud odmtala tvrzen, e by jakkoliv podporovala tyto bojvky, by je zejm, e jsou
dotovny prv z centra. V ppad Drfru rozhodn nejde o konflikt nboensk; tento
pojem se do souasnho kontextu pen z obdob vlky mezi tzv. arabsko-islmskm
severem a tzv. animisticko-kesanskm jihem. Spolenosti Drfru jsou ale ji dvno
islamizovny, by jednak s nestejnou intenzitou a jednak vyznvaj rzn podoby islmu.
Problmem nen ani jazykov arabizace a asimilace, nebo zde vtina obyvatel arabtinu
ovld pinejmenm jako svj druh jazyk. Dnen situaci vyhrotil boj o ivobyt v krajn
chud zemi, devastovan postupujc desertifikac. Zde srky rznch populac Fr
s kmenem Salmt (podobn jako v Kordofnu srky baqqrskch Mesrja s Nuery a Dinky)
perostly v systematick zniujc boje mezi zemdlci a pastevci. Nejastji to
dandawd na Fry, Masalt a Zaghwa ve snaze zskat pstup k omezenm vodnm zdrojm
a pastvinm.
Nuerov a Dinkov
Ob dv skupiny jsou oznaovny tak, jak se samy neoznauj. Slovo Nuer pochz
z jazyka dinka, zatmco Nuerov sami sebe nazvaj Naath, co v pekladu znamen Lid.
To je asi nejrozenj etnick nzev po celm svt. Nuerov nazvaj Dinky slovem Jaang,
odvozenm od Jieng, jak se sami oznauj Dinkov. V sg. vak maj ob skupiny pro sebe
stejn nzev Raan (osoba). Ob skupiny se dl na adu podskupin. Evans-Pritchard odhalil
u ady nuerskch kmen pvod z Dinka, ty pejmaly adu kulturnch zvyk Nuer a postupn
se asimilovaly.