Experimentln vysln DVB-T2

Zvren zprva

Bezen 2012
Obsah

1. vod .............................................................................................................................. 3

2. asov rmec experimentlnho vysln DVB-T2..................................................... 4

3. Cle experimentlnho vysln DVB-T2 ...................................................................... 4

4. Shrnut provedench test .......................................................................................... 5

4.1. Testy pjmu typu outdoor fixed, outdoor portable a indoor portable .................................................. 5
4.2. Subjektivn testy kvality HD obrazu ..................................................................................................... 6
4.3. Testy s identifiktory v DVB-T2 ........................................................................................................... 7
4.4. Testy kdovn audio signl.............................................................................................................. 9
4.5. Testy SFN ......................................................................................................................................... 10
4.6. Testy mobilnho pjmu ...................................................................................................................... 14
4.7. Testy pijma DVB-T2 .................................................................................................................... 18

5. Doporuen konfigurace DVB-T2 pro R ................................................................ 19

6. Nvrh novho D-Booku.............................................................................................. 20

6.1. Hlavn body revidovanho dokumentu .............................................................................................. 20

7. Zvr ............................................................................................................................ 22

2/22
1. vod
esk telekomunikan ad (T) zadal v rmci svch smluvnch vztah s eskm
metrologickm institutem (MI) vypracovn technick studie tkajc se digitlnho televiznho
vysln v systmu DVB-T2. Pro monost ovovn technickch parametr a vlastnost systmu DVB-
T2 vydal T tomuto subjektu individuln oprvnn k vyuvn rdiovch kmitot na asov
omezen obdob od listopadu 2010 do konce roku 2011, vlastn experimentln vysln pak
realizovaly esk Radiokomunikace a.s. (Ra). elem experimentu bylo seznmen se se vemi
technickmi aspekty novho digitlnho systmu, oven monch systmovch parametr a zskn
praktickch zkuenosti s vyslnm v rmci rozshlch jednofrekvennch vyslacch st. Na
vyhodnocovn experimentu se podlely vechny ti zastnn subjekty, tj. T, Ra i MI.
Pro experiment byl zvolen kanl 25 mezinrodn zkoordinovan pro Prahu a esk Budjovice
a doasn zkoordinovan pro Jihlavu. Pro jeho technick zabezpeen byla pouita technologie
pipraven pro dokonen digitalizace TV vysln. To umonilo realizovat experiment pomrn
velkho rozsahu pokrvajc vce ne 30% zem R:

Zvren zprva shrnuje vsledky dosaen v rmci tohoto experimentu.

3/22
2. asov rmec experimentlnho vysln DVB-T2
Experimentln vysln v systmu DVB-T2 probhalo od listopadu 2010 do konce prosince 2011
listopad 2010 sputn DVB-T2 vyslae z lokality Praha msto (ERP 4 kW, kanl 25)
25. ervenec 2011 sputn vysla Jihlava Javoice a esk Budjovice Kle
(oba s ERP 100 kW v jednofrekvenn sti s vyslaem Praha msto, kanl 25)
21. z 2011 ukonen vysln z vyslae esk Budjovice Kle
29. z 2011 ukonen vysln z vyslae Jihlava Javoice
31. prosinec 2011 ukonen vysln z lokality Praha msto

Obrzek 1: zleva vyslae Praha msto, . Budjovice Kle a Jihlava Javoice

3. Cle experimentlnho vysln DVB-T2

Experimentln vysln mlo tyto hlavn cle
zskn praktickch zkuenost s technologiemi pro DVB-T2 na stran vysln (vyslae,
distribuce, kompresn technologie)
oven monosti realizace rozshlch jednofrekvennch st DVB-T2
seznmen se s praktickmi monostmi nastaven systmu (konfigurace vyslacch parametr)
zskn praktick zkuenosti s pjmem signlu vyslanho v systmu DVB-T2 a porovnn
s pjmem DVB-T
otestovn parametr a chovn set-top-box (pp. integrovanch pijma) pro pjem DVB-
T2
zskn praktickch zkuenost s nov se objevujcmi standardy pro TV vysln (3D)
na zklad provedench test stanovit doporuen vyslacch parametr pro pouit DVB-T2
systmu v esk republice
vypracovn min. poadavk na specifikaci, vybaven a technick parametry DVB-T2
set-top-box (integrovanch pijma) pro esk trh

4/22
4. Shrnut provedench test
V jednotlivch fzch experimentu byly provedeny nsledujc testy
testy pjmu na pevnou venkovn antnu (outdoor fixed), testy penosnho venkovnho pjmu
(outdoor portable) a testy pjmu uvnit budov (indoor portable) ve pi vysln z jedinho
DVB-T2 vyslae (Praha msto)
subjektivn testy kvality HD obrazu
testy s identifiktory v DVB-T2
testy kdovn audio signl algoritmem MPEG-4 HE-AAC
testy jednofrekvenn st SFN (Praha msto + . Budjovice Kle + Jihlava Javoice)
testy mobilnho pjmu
testy pijma DVB-T2
Pro snaz identifikaci nkterch kombinac zkladnch parametr DVB-T2 signlu bylo zavedeno toto
oznaen:
oznaen mdu Konstelace kdov pomr
A 64-QAM 4/5
B 64-QAM 5/6
C 256-QAM 1/2
D 256-QAM 3/5
E 256-QAM 2/3
F 256-QAM 3/4
G 256-QAM 4/5
H 256-QAM 5/6
Tabulka 1 oznaen DVB-T2 md

4.1. Testy pjmu typu outdoor fixed, outdoor portable a indoor

portable
V tto fzi test bylo provedeno men ve vybranch micch bodech / lokalitch za elem zjitn
minimlnch potebnch intenzit elektromagnetickho pole pi rznch typech pjmu (pevn antna
outdoor fixed, outdoor / indoor portable). Pi zkladnm nastaven DVB-T2 signlu (FFT md 32k ext,
ochrann interval 1/16, rozloen pilotnch nosnch PP4), vyslanho ze stanovit Praha msto,
byly testovny mdy A a H (viz tabulka 1). Dleitm clem tchto test bylo identifikovat takov md
DVB-T2 signlu, kter se z hlediska nrok na minimln potebnou intenzitu elmag. pole nejvce
pibliuje souasnmu vysln DVB-T. Na zklad provedench men byly uinny nsledujc
pedbn zvry:
Pjem na pevnou venkovn antnu (outdoor fixed): z testovanch md DVB-T2 se souasnmu
vysln
DVB-T z hlediska nrok na intenzitu elmag. pole nejvce pibliuje md E (256 QAM, 2/3), ppadn
v nkterch micch bodech i mdy F (256-QAM, 3/4) a G (256-QAM, 4/5).
Penosn venkovn pjem (outdoor portable): z hlediska minimln intenzity elmag. pole u pjmu
outdoor portable souasnmu vysln DVB-T nejvce odpovd testovan md D (256-QAM, 3/5).
Pjem uvnit budov (indoor portable): pro uinn jednoznanch zvr je tato men jet
poteba rozit.
5/22
 Obrzek 2: testy outdoor fixed, outdoor portable a indoor portable pjmu

4.2. Subjektivn testy kvality HD obrazu

Hlavnm elem tchto test bylo ovit minimln bitov rychlosti pro video v HD rozlien
(1920 x 1080 i) s kompres H.264 / MPEG4 AVC, kter by poskytovaly pijateln vsledky z hlediska
subjektivnho vjemu kvality obrazu.

Obrzek 3: pracovit pro subjektivn testovn kvality obrazu

Stupe komprese byl na provozovanm kodru H.264 nastavovn tak, aby vsledn bitov rychlost
komprimovanho videa dosahovala postupn tchto hodnot: 12, 8, 7, 6, 5, 4 a 3 Mbit/s. Kvalita obrazu
byla pi rznch stupnch komprese hodnocena porovnnm nekomprimovanho video signlu na
vstupu kodru H.264 se signlem, kter proel pslunou kompres. Pro subjektivn hodnocen kvality
videa byla pouita 5-ti stupov stupnice (5 - nepozorovateln degradace a 1 - nepijateln
degradace). Vsledky testu jsou patrn z grafu viz obrzek 4.

6/22
 Kvalita HD obrazu vs bitov rychlost
5
hlopka 50 "
4
hlopka 32 "
kvalita

1
3 4 5 6 7 8 12
bitov rychlost [Mbit/s]
Obrzek 4: vsledky subjektivnch test kvality HD obrazu
Zvry
standardem pro posuzovn kvality jsou obrazovky s hlopkou 50 +
pi uvaovan kompresi videa H.264 (MPEG-4) a pedpokldan stedn bitov rychlosti
8 Mbit/s na jeden program by pro pt program v HD bylo zapoteb 40 Mbit/s
pi pouit innho statistickho multiplexu lze uvaovat o cca 20 % snen stednho
bitovho toku na jeden program pi udren stejn kvality
poadovan datov kapacita penosovho kanlu pro penos pti program HD je tedy cca
36 Mbit/s

Obrzek 5: DVB-T2 Multiplex

4.3. Testy s identifiktory v DVB-T2

Hlavnm clem tchto test bylo zskn poznatk o monostech nastaven identifiktor v systmu
DVB-T2.
Identifiktory jsou v DVB-T2 peneny:
na rovni L1 signalizace vkldn pomoc tzv. DVB-T2 gatewaye (monost nastaven:
Tx ID, Cell ID, T2_system_id a Network ID)
v transportnm toku MPEG-2 v NIT tabulce (monost nastaven: Network ID,
Original network ID, Transport stream ID a v nov definovanm T2 delivery system
descriptoru tak T2_system_id a plp_id)

7/22
Zvry
v dob tchto test firmware vyslae neumooval vyuit DVB-T2 brny, a proto
identifiktory musely bt nastaveny pmo na vyslai
T2 delivery system descriptor, obsaen v NIT tabulce, zatm nebyl pouitm multiplexerem
podporovn. Network ID, Original network ID a Transport stream ID bylo mon nastavit.

Tabulka 2: pklad L1 signalizace (L1 pre-signalling)

8/22
4.4. Testy kdovn audio signl
Clem tchto test bylo ovit monosti provozovanho kodru, zaloenho na platform Cisco
D9036. Kodr MPEG-4 HE-AAC podporoval tyto kdovac nstroje:
Parametric Stereo (PS) (HE-AAC V2)
Temporal Noise Shaping (TNS)
Perceptual Noise Substitution (PNS+TNS)
Spectral Band Replication (SBR)
pp. None (AAC-LC)
Podpora vech ve uvedench nstroj byla vyzkouena a potvrzena nap. u plazmov televize
s integrovanm DVB-T2 tunerem Panasonic TX-P50GT30B. Podpora MPEG-4 HE-AAC bude rovn
pedmtem testovn set-top box.

Obrzek 6: nastaven audio komprese MPEG-4 HE-AAC

9/22
4.5. Testy SFN
Clem uskutennch test jednofrekvenn st DVB-T2 (SFN Single Frequency Network) bylo
zskn praktickch zkuenost jak se samotnm zprovoznnm takovto st, tak i s praktickmi
aspekty jejho provozu, ale i s monostmi pjmu DVB-T2 signlu v rmci SFN.

Obrzek 7: Jemn dostaven synchronizace SFN st Praha msto, . Budjovice Kle, Jihlava Javoice mic bod
Chky

S SFN byla tvoena vyslai Praha msto, . Budjovice Kle a Jihlava Javoice. Datov tok
z DVB-T2 headendu umstnho na stanoviti Praha msto byl piveden na tzv. T2 gateway, kter
zajiovala jak vkldn synchronizan informace, tak i informac pro L1 signalizaci. Vstup z T2
gatewaye ve formtu T2-MI (Modulator Interface) byl piveden ve formtu T2-MI pes ASI na vstup
budie mstnho DVB-T2 vyslae a prostednictvm IP st ve formtu T2-MI pes IP dopraven rovn
na vstupy budi vysla Javoice a Kle (k pevodu z formtu T2-MI pes IP na T2-MI pes ASI
slouila tzv. IP/ASI gateway). Testy byly provedeny pi rznch konfiguracch SFN st (konfigurace
SFN st se provdla centrln na T2 gatewayi v Praze). Vysla Praha msto byl pro svou
vzdlenost u mnoha test ze SFN vynechn. Byl vyzkouen provoz s ochrannm intervalem 1/8 (pi
rozloen pilotnch nosnch PP2) i 1/16 (PP2 a PP4). Vyzkoueny pitom byly vechny kombinace
md dle tabulky 1. Men se uskutenilo v cca 100 micch bodech a v nkterch ppadech se na
nm astnily a 4 mic vozy souasn.

10/22
 Ochrann interval 1/8 PP2
Oznaen Kdov PLP bitrate T2MI bitrate Data Ethernet
Konstelace
mdu pomr [Mbit/s] [Mbit/s] rate [Mbit/s]
A 64-QAM 4/5 29,974 30,643 31,894
B 64-QAM 5/6 31,249 31,941 33,231
C 256-QAM 1/2 24,944 25,569 26,622
D 256-QAM 3/5 29,975 30,687 31,948
E 256-QAM 2/3 33,354 34,115 35,510
F 256-QAM 3/4 37,522 38,351 39,905
G 256-QAM 4/5 40,037 40,910 42,580
H 256-QAM 5/6 41,739 42,637 44,366
Tabulka 3: dostupn datov kapacity v mdu 32k (extended) s ochrannm intervalem
1/8 (448 s / 134 km) a PP2 pouit: rozshl s SFN

Ochrann interval 1/16 PP4 1/16 PP2

bitrate
oznaen kdov PLP bitrate PLP bitrate
konstelace [Mbit/s] PP2
mdu pomr [Mbit/s] PP4 [Mbit/s] PP2
vs. PP4
A 64-QAM 4/5 33,096 31,735 -1,361
B 64-QAM 5/6 34,503 33,084 -1,419
C 256-QAM 1/2 27,540 26,409 -1,131
D 256-QAM 3/5 33,094 31,736 -1,358
E 256-QAM 2/3 36,825 35,314 -1,511
F 256-QAM 3/4 41,426 39,726 -1,700
G 256-QAM 4/5 44,204 42,390 -1,814
H 256-QAM 5/6 46,083 44,191 -1,892
Tabulka 4: dostupn datov kapacity v mdu 32k (extended) s ochrannm intervalem
1/16 (224 s / 67 km) a PP2/PP4 pouit: konverze MUXu 1 a 2, pln GE06

Tabulky 3 a 4 uvdj dostupn datov kapacity pi pouit ochrannch interval 1/8 resp. 1/16.
Zamme-li se na daje pro kdov pomry 2/3 a 3/4 (zjmov mdy E a F), lze uinit tyto zvry:
Ochrann interval (GI)1/8
pro kdov pomr 2/3 je k dispozici datov kanl o penosov kapacit cca 33,4 Mbit/s
pro kdov pomr 3/4 je k dispozici datov kanl o penosov kapacit cca 37,5 Mbit/s
Ochrann interval (GI)1/16
pro kdov pomr 2/3 je k dispozici datov kanl o penosov kapacit cca 35,3 Mbit/s a ve
srovnn s SFN st s GI = 1/8 zskme o cca 2 Mbit/s vy penosovou kapacitu
pro kdov pomr 3/4 je k dispozici datov kanl o penosov kapacit cca 39,7 Mbit/s a ve
srovnn s SFN st s GI = 1/8 zskme o cca 2,2 Mbit/s vy penosovou kapacitu

Zajmav vsledky pitom pinesly testy pjmu za ochrannm intervalem, tj. vn vtv hyperboly
znzornn na obrzku 8 (reim FFT 32k ext, GI 1/16, PP4). Pi dan konfiguraci byly postupn
mnny mdy dle tabulky 1, tj. byla mnna robustnost signlu a v nkolika vybranch bodech byl

11/22
testovn t pjem pi nastavenm rozloen pilotnch nosnch PP2. Z provedench men bylo
mon uinit nsledujc zvry:
na monost pjmu v oblastech se signly mimo ochrann interval m vliv nkolik faktor:
vzjemn odstup (rovn) mezi pijmanmi signly
mra pekroen ochrannho intervalu
nastaven kdov pomr (robustnost)
nastaven PP (pilot pattern rozloen pilotnch nosnch)
pouit PP zce souvis s dlkou tzv. ekvalizanho intervalu (Nyquist limit)
signly pijat bhem ekvalizanho intervalu mohou inn pispt (k uitenmu signlu)
jinak eeno pijma je schopen stle provst ekvalizaci penosovho kanlu
degradace pjmu od pekroen ochrannho intervalu a po pekroen intervalu ekvalizace je
postupn

Obrzek 8: testy pjmu za ochrannm intervalem mapa micch bod

12/22
Nyquistv limit podrobnji
v ppad DVB-T (8k) je Nyquistv limit TU /3, tj. 896 / 3 = 298,7 s
(TU je doba trvn uiten sti symbolu)
v ppad DVB-T2 (32k) je Nyqistv limit:
TU/ 3, tj. 3 584 / 3 = 1194,7 s pro PP1
TU / 6, tj. 3 584 / 6 = 597,3 s pro PP2, PP3, PP8
TU /12, tj. 3 584 / 12 = 298,7 s pro PP4, PP5
TU / 24, tj. 3 584 / 24 = 149, 3 s pro PP6, PP7
ppustn kombinace PP pro 32k (ext) pro:
GI = 1/16 (67,2 km) PP2, PP4, PP8
GI = 1/8 (134,3 km) PP2, PP8
GI = 19/128 (159,5 km) PP2, PP8

13/22
 Obrzek 9: DVB-T2 (PP1, PP2, PP4) a rozloen pilotnch nosnch u DVB-T
Zvry
pi pouit DVB-T2 32k (ext.) a PP4 je Nyquistv as shodn se systmem DVB-T
pi pouit DVB-T2 32k (ext.) a PP2 je Nyquistv as dvojnsobn v porovnn se systmem
DVB-T (lze tedy oekvat zlepen pjmu za ochrannm intervalem pi jinak stejn robustnm
mdu a stejn dlce ochrannho intervalu)
Poznatky z test SFN
prakticky byla ovena realizovatelnost st SFN s technologi od konkrtnch dodavatel
(interoperabilita jednotlivch komponent systmu)
pjem v SFN sti v DVB-T2 je srovnateln co do robustnosti se souasnmi DVB-T stmi pi
nastaven kdovho pomru 2/3, ppadn 3/4 a modulaci 256-QAM
pjem je sten mon i za hranic ochrannho intervalu (zejmna pro nastaven rozloen
pilotnch nosnch PP2)
byly oveny teoretick pedpoklady realizovatelnosti rozshlch st SFN v DVB-T2

4.6. Testy mobilnho pjmu

Clem test mobilnho pjmu bylo oven monost systmu DVB-T2 pi kombinaci rznch vyslacch
md a rznch rychlostech jzdy.
Podmnky / konfigurace men
mc vz s antnou R&S HF 214
pijma Humax HD-FOX T2
testovno na celkem 24 kombinacch vybranch FFT md, modulac a kdovch pomr
tyi mc rychlosti: 50, 70, 90 a 130 km/h
hodnocen kvality obrazu 1 a 5; 1 - nejhor, 5 - nejlep

14/22
 Obrzek 10: pouit vesmrov mic antna pro horizontln polarizaci R&S HF214

Men potvrdilo nsledujc skutenosti

zlepujc se kvalita obrazu pi zmenujcm se potu nosnch
zlepujc se kvalita pi robustnj modulaci
zlepujc se kvalita obrazu pi nim kdovm pomru
Kvalita obrazu zvisl na intenzit elmag. pole
pi stejnm mdu je kvalita lep v seku s vy intenzitou
pijma je citliv na prudk propady intenzity (i pi vysok rovni)
Pklad: Mc sek na silnici Vesel nad Lunic - esk Budjovice (smr k vyslai)
silnice . 3 mezi obcemi Horusice a Neplachov
dlka seku 3,3 km
men vysla: Kle
mc rychlosti: 50, 70 a 90 km/h

Obrzek 11: prbh intenzity elmag. pole na menm seku

15/22
 Kvalita obrazu v zvislosti na pouitm mdu
pi rychlosti 50 km/h

3
Kvalita

Mdy
Obrzek 12: kvalita obrazu v zvislosti na pouitm mdu 50 km/h

Kvalita obrazu v zvislosti na pouitm mdu

pi rychlosti 70 km/h

5
Kvalita

Mdy
Obrzek 13: kvalita obrazu v zvislosti na pouitm mdu 70 km/h

16/22
 Kvalita obrazu v zvislosti na pouitm mdu pi
rychlosti 90 km/h
5
4
3
Kvalita

2
1
0

Mdy
Obrzek 14: kvalita obrazu v zvislosti na pouitm mdu 90 km/h

Kvalita obrazu v zvislosti na pouitm mdu pi

rychlosti 130 km/h
5
4
3
Kvalita

2
1
0

Mdy
Obrzek 15: kvalita obrazu v zvislosti na pouitm mdu dlnice . D11,
mezi obcemi Horn Poernice a Jirny (smr k vyslai) - 130 km/h

17/22
4.7. Testy pijma DVB-T2
Tyto testy byly zameny pedevm na
posouzen celkovho HW vybaven pijma
oven podpory rznch reim resp. formt penench audio / video signl
kontrolu vf vlastnost pijma (citlivost, minimln odstup S/N, selektivita)
ohodnocen uivatelskho rozhran
oven sprvn jazykov lokalizace (uivatelsk rozhran, EPG, teletexta)
Uveme zde, e byl pipraven nvrh minimlnch poadavk na pijmac zazen (tzv. D-Book), kter
je v souasnosti pipomnkovn v rmci technick skupiny T (viz kapitola 7).

Obrzek 16: rzn typy pijmacch zazen pro systm DVB-T2

Citlivost - K35

-73
Humax
-75
Philips TV
rove [dBm]

-77
Philips
-79
DigitalStream
-81 SagemCom
-83 IceCrypt

-85 D-Book
256-QAM 256-QAM 256-QAM 256-QAM 256-QAM 256-QAM
1/2 3/5 2/3 3/4 4/5 5/6
Mdy

Obrzek 17: pklad vsledk men citlivosti pijmacch zazen

18/22
5. Doporuen konfigurace DVB-T2 pro R
Na zklad uskutennch test systmu DVB-T2 lze pro dosaen pokryt podobnho jako u DVB-T
(ze stvajcch vyslacch stanovi a pro pjem na pevnou venkovn antnu) doporuit nsledujc
konfigurace:
ka kanlu 8 MHz (IV. a V. TV psmo)
FFT vyslac md 32k extended
Ochrann interval 1/8 (446 s)
Kdov pomr (PLP) 3/4 pp 2/3
Modulace (PLP) 256 QAM
Rozloen pilotnch nosnch (pilot pattern) PP2
Datov kapacita cca 37, 5 pp. 33,4 Mbit/s
Tabulka 5: a) pedpoklad realizace velkch SFN (cca 2 kmitoty pro R)

ka kanlu 8 MHz (IV. a V. TV psmo)

FFT vyslac md 32k extended
Ochrann interval 1/16 (224 s)
Kdov pomr (PLP) 3/4 pp 2/3
Modulace (PLP) 256 QAM
Rozloen pilotnch nosnch (pilot pattern) PP2
Datov kapacita cca 39,7 pp. 35,3 Mbit/s
Tabulka 6: b) pedpoklad obdobnch kmitotovch sad jako dnes v DVB-T

v ppad st orientovan na mobiln pjem bude nutn se zamit na vce robustn modulaci
(64 resp. 16-QAM) a vyslac md FFT mn citliv na Dopplerv jev vhodnm kandidtem
je md 4k
jako vhodnj se vak jev vyuit novho profilu T2-lite (zapoaty prce na vvoji novho
systmu pro mobiln aplikace, tzv. DVB-NGH (Next Generation Handheld)).

Obrzek 18: DVB-T2 Base, DVB-T2 Lite, DVB-NGH

19/22
6. Nvrh novho D-Booku
Na zklad vech provedench test vznikl nvrh minimlnch poadavk na pijmac zazen,
tzv. D-Book:
prvn draft novho D-Booku vznikl jako revize stvajcho D-Booku (verze 2.04 z 26. 11.
2008), vydanho NKS s nzvem Minimln poadavky na pijmac zazen pro poskytovn
slueb v stch DVB-T a byl pedn T a MI v listopadu 2011
revize spovala v aktualizaci pvodnho textu a zalenn minimlnch poadavk na zazen
uren pro systm DVB-T2. Nzev novho D-Booku je tedy: Minimln poadavky na
pijmac zazen pro poskytovn slueb v stch DVB-T a DVB-T2. Revize zohlednila jak
vsledky uskutennch test systmu DVB-T2, tak i stav podobnch dokument od
pracovnch skupin, jako jsou nap. DTG, NorDig a dal
nov text zavd 4 hlavn kategorie pijmacch zazen a stanovuje vlastnosti resp. technick
parametry povinn, doporuen a voliteln:

1 set top box uren pro pjem signlu DVB-T (DVB-T STB)
2 integrovan digitln TV pijma uren pro pjem signlu DVB-T (DVB-T IDTV)
3 set top box uren pro pjem signlu DVB-T2 (DVB-T2 STB)
4 integrovan digitln TV pijma uren pro pjem signlu DVB-T2 (DVB-T2 IDTV)
Tabulka 7: kategorie pijmacch zazen

v ppad pijmacch zazen kategori 3 a 4 se pitom povauje za samozejm, e umon

souasn i pjem signlu DVB-T, piem v tto oblasti se na n budou vztahovat stejn
poadavky, jako na zazen kategori 1 a 2.

6.1. Hlavn body revidovanho dokumentu

pijmac zazen vech kategori mus umoovat pjem v III. (174 230 MHz), IV. a V. (470
862 MHz) psmu. Ve III. psmu je navc doporuovna podpora pjmu v kmitotovm rastru
i s kou kanlu 8 MHz (een specifickch problm pi pjmu prostednictvm STA)
v oblasti modulanch formt dokument specifikuje minimln mnoinu parametr DVB-T2
signlu, kterou mus zazen kategori 3 a 4 povinn podporovat:

Parametr Vyuit v R
*
ka psma 7 MHz (III. TV psmo), 8 MHz (IV. a V. TV psmo)
vyslac md 32k normal (kanl 7 MHz), 32k extended (kanl 8 MHz)
ochrann interval 19/128, 1/8, 1/16
kdov pomr (PLP) 3/5, 2/3,
konstelace (PLP) 256 QAM s rotac
reim rozloen pilotnch nosnch (pilot pattern) PP2, PP4
metody redukce parametru PAPR NONE / TR
dlka FEC rmce 64800 (long)
PLP md High Efficiency Mode (HEM)
Tabulka 8: minimln mnoina podporovanch parametr DVB-T2 signlu

20/22
 parametry DVB-T2 signlu, o jejich budoucm vyuit nen dosud zcela rozhodnuto, jsou
uvedeny tak. U tchto parametr jsou uvedena pedpokldan nastaven pro nejbli
budoucnost, kter mus zazen kategori 3 a 4 podporovat:

Parametr / vlastnost Souasn stav vyuit / nejbli budoucnost

reim vstupu (input mode) Mode A (single PLP)
vyslac md SISO/MISO SISO
TFS (Time Frequency Slicing) nevyuito
FEF (Future Extension Frames) nevyuito
auxiliary streams nevyuito
Tabulka 9: dal parametry/vlastnosti DVB-T2 signlu

v doplnn sti, tkajc se vf vlastnost DVB-T2 zazen, dokument uvd poadavky na

minimln citlivosti, maximln vstupn signl a selektivitu (pi rucm DVB-T/T2 signlu)
dokument v dalch stech specifikuje formty zdrojovho kdovn obrazu (SD i HD) a
zvuku, kter mus DVB-T2 zazen podporovat
dokument rovn specifikuje A/V rozhran, ktermi mus bt zazen jednotlivch kategori
vybavena povinn, doporuen resp. voliteln
k otzce podmnnho pstupu dokument specifikuje poadavek na povinn vybaven
pijmacch zazen kategori 3 a 4 (DVB-T2) alespo jednm slotem CI+
aktualizovna byla kapitola o funkcch zazen (zpsoby ladn, tdn program, sluebn
informace SI, EPG, Teletext, lokalizace, podtitulky a)
dokument nov specifikuje poadavky na datov rozhran a interaktivitu. Uvd doporuovan
a voliteln datov rozhran, ktermi mohou zazen jednotlivch kategori bt vybavena.
V ppad vyuit nkterho rozhran pro poskytnut zptnho kanlu, doporuuje se jako
platformy pro interaktivn sluby vyuit systmu HbbTV
dokument neposledn upravuje i pedpokldanou implementaci prvk umoujcch pjem
DVB-3DTV v zazench kategori 3 a 4

Nvrh novho D-Booku je v souasnosti pipomnkovn v rmci technick skupiny T. Po

zapracovn pipomnek se pedpokld vydn jeho finln verze vetn jeho oficilnho pekladu do
anglickho jazyka. Strun shrnut hlavnch poadavk vyplvajcch z novho D-Booku vak bude
peloeno v pedstihu a bude k dispozici vrobcm pijmacch zazen.

21/22
7. Zvr
Na zvr lze konstatovat, e realizovan experiment byl po vech strnkch spn a pinesl oekvan
vsledky. V praxi byly potvrzeny vechny teoretick pedpoklady a dleit vlastnosti systmu DVB-T2,
byla ovena technologie pro vysln v systmu DVB-T2 a zejmna byla ovena realizovatelnost a
vlastnosti rozshl st SFN.
Vsledky provedenho experimentu mohou bt vyuity vemi subjekty zabvajcmi se problematikou
digitlnho TV vysln. T tyto vsledky pouije v procesu plnovn kmitotovch pidlen pro
vyslac st DVB-T2 i pro stanoven podmnek v rmci budoucch vbrovch zen pro udlen prv
na realizaci vyslacch st pro en digitlnho televiznho vysln v systmu DVB-T2. MI vyuije
vsledky v rmci een dalch loh a studi. Ra zskaly adu praktickch zkuenost, kter mohou
bt vyuity pi budovn vyslacch st pro DVB-T2, a to zejmna rozshlch st SFN. Pro vrobce TV
pijma m nejvt vznam nvrh novho D-Booku.

22/22