Frantiek Kabelk

DOPIS H.
I.
Souasn vda egyptologick se domnv, e star Egypt nebyl schopn a nedokzal vytvoit bhem svoj nkolikatiscilet existence poznvac soustavu, take mimo primitivnch nzor teosofickch a kosmosofickch nedospl k dnmu een otzek, o jejich zodpovdn usilovali velikni lidskho ducha vech jinch kultur. Avak tato domnnka souasn egyptologie, tedy nikoliv vdn, odporuje pojmu, kter sta Egypan vyjadovali slovem CHU : intelekt. Chu v pojet Egypan jest nejen nejvy psychologickou slokou lovka, ale i nejvym principem kosmu. Z tto teze a antiteze vznik hlavn otzka, kterou nutno eiti: mono pipustit, e Egypan si nebyli vdomi dsledk, nutn vyplvajcch z poznn existence chu, intelektu, jakoto veobecnho zkladnho principu? Vnujeme pozornost souhlasnosti starovkch zprv, e velic myslitel antickho ecka hledali v Egypt poznn pravdy. A tak vznik podrun otzka: bylo jim to vbec zapoteb, kdy dle egyptologie existovala v Egypt pouze primitivn teosofie a kosmosofie? Dalm nzorem, kter odporuje pojet chu, jest nzor souasnch historik chemie: alchymie, matka dnen chemie, vznikla v Egypt v dob persk nadvldy nad Egyptem a sice slouenm prakse egyptsk chemick technologie s mystikou pednho Orientu. Avak antika uznvala nadazenost egyptsk chemick technologie. Tak vznik druh podrun otzka: jest vbec mysliteln, e pi svoj nadazenosti na poli fakt chemick technologie nedospli k odvozen zkon a princip, jejich sledovn nezbytn mus vsti k vytvoen poznvac soustavy uritho druhu? Podrobme-li ale star Egypt pelivmu zkoumn, zamtneme domnnky souasn vdy a na zklad dkaz dospjeme k pesvden, e star Egypt, prv tak jako vechny velik kultury, byl vlastnkem poznvac soustavy, kterou se zcela odliuje od ostatnch nrod antiky.

II.
Co se tk antickch zprv o pobytu a studiu eckch filosof v Egypt, lze mnoh pokldati za nevrohodn; jinak jest tomu ale v ppad Demokrita, kterho nm djiny filosofie oznauj jako tvrce atomistick filosofie. O Demokritov pobytu v Egypt, jakoto i o elu tohoto pobytu, zachovala se na dob cel ada zprv egyptsko-helnskch z doby jet ped vznikem filosofick koly alexandrijsk, o jejich autenticit nelze pochybovati. Z tohoto dvodu vytvo bdn o pobytu Demokritov v Egypt podstatn zklad z zodpovdn prv podrun otzky. Studium tchto zprv vede ale k pekvapujcmu, ohromujcmu zjitn: 1/ ek Demokritos nen pvodnm autorem atomistick filosofie; 2/ Demokritos jest pouze interpretem indick atomistick filosofie Vaiika, kterou zpstupnil eckmu duchu na zklad jejho pizpsoben eckmu zpsobu mylen; 3/ uitelem Demokritovm v Egypt byl persk mg jmnem Ostanes, jinak tak znm z djin vlenho taen perskho krle Xerxa proti ecku. 4/ Demokritos poznal indickou atomistiku prostednictvm Ostana.

Lze vyslovit jist sprvn nzor o podstatn dleitosti spnho proveden dkazu v uvedenm ppadu pro souasn stav djin filosofie. Z hlediska esoterismu tento nzor, exaktn dleit, odmtm. Pro? Protoe 1/ kovsk pomr Demokritv k uiteli Ostanovi a petvoen indickho atomismu Demokritem jest vem uenm grcistm, kte si osvojili znn eckch fragment a text egyptsko-helnskch z doby persk nadvldy nad Egyptem a do doby zaloen filosofick koly alexandrijsk, velmi dobe znm. tato skutenost svd o nepoctivosti historik filosofie. 2/ Indick atomistika li se od petvoen Demokritova tm, e pokld atomy za nositele kvalit, projevujcch se na skupenstv atom a tyto kvality jsou vesmrnmi silami, zvanmi tattv y, ktermi praproda (prakrti) provd svj rozvoj ve viditelnou produ. Pro esoterika nem cenu atomistika Demokritova, nbr indick, protoe vykld beze zbytku jednu z velikch zhad staroindick kosmogonie: problm tattev. 3/ Pro esotern bdn jest Demokritos dleit v nem jinm: jako komenttor spis Ostanovch, kter se nm nedochovaly. O jejich skuten, nikoliv domnl existenci mme celou adu zprv, z nich posledn je obsah dopisu byzantince Pibedia, kterm sdluje perskmu mgu Osromovi svj nlez spis Ostanovch, psanch persky, v csask knihovn konstantinopolsk. Demokritv koment ke spism Ostanovm tvo podstatnou st rukopisu, kter se nachz v knihovn u sv. Marka v Bentkch. Historikov filosofie oznaili tento rukopis za Pseudo-Demokrita, ani by dbali nepopratelnho svdectv k Ostanovch, spoluk Demokritovch.1 Ve uvedenmi odstavci zodpovdli jsme pouze st prv podrun otzky, vztahujc se na studijn pobyt eckch filosof v Egypt, protoe uitelem Demokritovm v Egypt nebyl Egypan, nbr Peran. Avak to, co jsme zde uvedli, jest dostaten, aby ns vedlo pi bdn o hlavn otzce.

III.
Zodpovme si krtce druhou podrunou otzku. Historikov chemie tvrd, e alchymie vznikla v Egypt v dob persk nadvldy nad Egyptem slouenm egyptsk chemick technologie s eckou filosofi a orientln mystikou. Za zakladatele alchymie pokldaj Chimese, Ostana, Komaria, Marii, Pamena a dal, k nim pitaj Pseudo-Demokrita jako jednoho z hlavnch k Ostanovch. Jak jest tento nzor historik chemie bludn, pesvdil jsem se studiem papyr, obsahujcch pedpisy chemick technologie egyptsk. Pevnou vtinu pedpis, obsaench v tchto papyrech, tvo toti pedpisy projekce nkolika tajnch ppravk, jejich vroba pedpokld nejen vysplou laboratorn techniku, ale i umn z fakt odvozovati zkony a principy, jejich souhrn tvo obsah alchymick teorie.2 Zabvaje se bdnm v tomto smru, dospl jsem k nezvratnmu pesvden, e pvodn alchymick teorie nen dlem Chimese, Ostana a jinch, nbr pvodnm majetkem starho Egypta, ktermto majetkem se esotern kultura staroegyptsk podstatn li od jinch

Rukopis Bentsk . 229, Cambridsk univerzity (syrsk; in P.M.Berthelot, La chimie au moyen-age) Pask . 1168, 1630, Vatiknsk . 299, 381, 743 2 Vdl jsem na podklad znalosti djin evropskho esoterismu, e od Vincence z Beauvais a po Papuse nebylo evropskho esoterika, kter by o egyptsk poznvac soustav nco vdl. Pouze jen temn tuen velikosti zanikl kultury esot. Egypta. 2

starovkch esoternch kultur. Domnl zakladatel v osobch Chimese, Ostana a dalch byli pouze interprety tohoto duevnho majetku Egypan. Studiem duchovnch pramen a spis egyptsko-helnskch alchymist koly Ostanovy a po Zosima z panopolisu dospl jsem tak k pesvden, e historikov chemie dopoutj se dalho velikho bludu, oznauj-li dobu od Gebera a po Libavia dobou rozkvtu alchymie. Alchymie evropskho stedovku zaloen pvodn na Geberovi byla vlastn dobou padku pvodn alchymick teorie, protoe evropsk stedovk vychzel z dualismu aristotelskho pvodu, z hypotzy sulfur-merkurius. Starovc alchymist koly Ostanovy vychzeli z trojnosti princip sulfur-merkuriusarsenik a to vede vzhledem k djinm alchymie i chemie k dalmu velmi zajmavmu zjitn. Prvnm pedstavitelem alchymick teorie trojice princip v Evrop byl toti Paracelsus. Porovnme-li ale Paracelsa se kolou alchymist ostanovch, zjistme, e Paracelsus vechny svoje zkladn nzory, ktermi se li od stedovk alchymie, pejal ze koly alchymist ostanovskch, tedy helenisovanch Egypan, jejich historickou posloupnost ukonuje osobnost Zosima z Panopolisu. A pevzet princip egyptsko-helnsk alchymie, jejich odvodnn a pouit v praksi uinilo Paracelsa vedle Ficina a Mirandoly nejvtm muem evropsk renesance! To oficiln znalci Paracelsa, jako profesor Sudhoff a prof. Darmstadter, nev; mm ale dojem, e to nechtj vdt. V tom smru obdivuji dnes nm neznmho autora dopisu, kter vydavatel van Helmontovy sbrky spis vloil do textu Helmontova spis Ortus medicinae. Tento dnes ji nezjistiteln autor dopisu byl toti pesvden, e Paracelsus vechny svoje slavn zkladn nzory erpal z bentskho rukopisu Pseudo-Demokrita, kter, jak dnes vme, jest Demokritovm komentem spis Ostanovch!

IV.
K zodpovdn prv podrun otzky, tkajc se studijnho pobytu nejvtch eckch filosof v Egypt, meme ve svm bdn voliti jedin osobnost Demokritovu, protoe pouze v jeho ppad zachovalo se dostatek zprv, o jich vrohodnosti dnmu racionalistovi, i takovmu, jako jest moje osoba, jen maje pistoupiti k jakmukoliv bdn, potebuje nezbytn empirick fakta, nen mono pochybovati. Pi tom dospli jsme k zjitn priority atomistiky indick filosofie Vaiika, jejm hlavnm pedstavitelem v Indii byl Kanda, ped naukou Demokritovou. Dle jsme zjistili, e osobnost uitele, kter byl pedmtem Demokritova egyptskho zjmu, nebyl Egypan, nbr Peran Ostanes, v Egypt naturalisovan. To jest djinn naprosto nepochybn a jist. Vsledkem bdn o druh podrun otzce na zklad studia papyr chemickotechnologickho obsahu vede k pesvden, e autory alchymick teorie nebyli Chimes, Ostanes atd.; e tato existovala v Egypt nezbytn ped nimi. Pi tom jsme poznali, e zveejnn alchymick teorie doby helenisovanch Egypan m velice blzko k osobnosti Ostanov, take lze snadno dospti k domnnce, e Ostanes byl interpretem neho, co nebylo znmo veejn a emu nebylo veejn vyuovno. Zodpovdn obou podrunch otzek mus nezbytn vsti k bdn o osobnosti Ostanov, kter potom tvo kl k hlavn otzce!

V.
Co hledal velk mu starovku, o kterm se zmiuj ji zprvy o taen Xerxov proti ecku, v Egypt, kter byl pece v dob persk nadvldy v naprostm socilnm i duevnm padku? Dle dochovanch zprv byl pece velikm znalcem ducha Indie, kde dlouho il a 3

studoval, byl perskm mgem i znalcem eck moudrosti mysterijn: byl tedy vlastnkem moudrost esoterismu t velikch starovkch kultur! Ostanes piel do Egypta z ecka, aby v doslovnm smyslu hledal. A dle zprv svch souasnk i k to tak skuten nalezl! Jeho ptrn soustedilo se na chrm Ptahv v Menoferu (Memfis), jeho kn zabvali se vrobou projeknch ppravk, pouvanch egyptskou chemickou technologi. Vstavba tohoto chrmu byla dokonena zakladatelem prvn dynastie egyptskch krl, Meniem. Avak tradice memfidskho chrmu jest nesporn daleko star, protoe krl Meni penesl tam kult Ptahv z pedhistorickho sdlit. naprosto pesn vme, e 1/ chrm Ptahv v Memfid ml vlastn teogonick schema, kter se liilo od druhho staroegyptskho teogonickho schematu, jeho vlastnkem byl chrm v Onu (Heliopolis, tzv. nsk devatero) tm, e dle nho praotcem vech boh, stvoitelem svta atd. byl Ptah, jeho ena Nun, Pravoda, stoj v ele boh nskho devatera. 2/ Vme, e vichni stavitel pyramid byli pslunky knstva memfidskho chrmu, jeho veleknz nesl titul VELK ARCHITEKT. 3/ Vme s jistotou, e kn Ptahovi jako tvrci projeknch ppravk byli nazvni FILOSOFY OHN (jeho vsledkem jest) HOREV, tj. Svtlo (dne). 4/ Staroegyptsk slovo horev pekldm souznan s francouzskm egyptologem Le Page Renoufem jako Svtlo (dne). Helenisovan Egypan pouvali pi pekladech do etiny termnu PNEUMA. Mezi eckmi filosofy byl to Anaximens z Milta (VI. stol. ped n.l., tedy piblin sto let ped Ostanem), kter v ecku prvn mluv o pneumatu, ovldajcm kosmos i nitro lovka. Alkmaion z Krotonu na sklonku VI. stol. ped n.l. jako lka k, e pneuma udruje rovnovhu ve smsi ivl a tm tak zdrav lovka. Tedy tot, co k kabala o AUR, rovnovnm principu mezi dem a obem, kladem a zporem. Horev jest nositelem ivotn energie a nejvym principem biologickch funkc, kter svoj utvenost a rozlennm uruje veker fysiologick pochody a jest souasn niternm pojmem vech sil umoujcch intelektuln innost. Tato moje definice poukazuje tak na spojitost s pojmem CHU, staroegyptskm intelektem. Dle na podklad pramen vme zcela jist, e Ostanes po dlouhm hledn nalezl, co hledal: kamennou desku, existujc v memfidskm chrmu ji v dob krle Meni, na kter byly vytesny v hieroglyfickch ideogramech archaick ei pedhistorickho Egypta krtk a pesn ROEV, tedy aforismy teorie a prakse filosofie ohn HOREV, jsouc souhrnem vekerho vdn pedhistorickho Egypta. Pi tom jsem si zcela dobe vdom nlezu jin desky ve skalch u Memfidy, obsahujc tyi vty s textem obdobnm Hermov smaragdov desce. I tento nlez jest ztotoovn s osobou Ostanovou. Svdectv k Ostanovch tk se ale vslovn desky chrmov.3 Nue toto ve kaj zprvy Egypan z doby persk nadvldy jako i z doby ptolemajovsk. Zasluhuj si vry? Neobjevil se snad nkde po zniku starho Egypta vynikajc esoterik, kter pesn znal text kadel filosofie ohn? Podvejme se do
3

et atomist (Antick knihovna sv. 43, Svoboda '80) str.239: 619 Ukzka z PseudoDmokritova Barvstv, nazvanho Dmokritova fyzika a mystika: Kdy jsme tedy byli v chrmu, roztrhne se sm od sebe jeden sloup. My jsme vidli, e uvnit nho nic nen, ale Ostans pravil, e jsou v nm uloeny otcovsk knihy, a vynesl je ven. A nahldnuve do nich, podivili jsme se, e jsme v nich nic nepostihli, jen jsme tam nalezli tuto vtu velmi uitenou... (B 300, 18) 4

esoternch kultur, majcch ve svch pedstavitelch vztahy k Egyptu a sice v historick posloupnosti. Tedy pedevm Syan. Nic, pouze temn narky a tuen ehosi... Pokraovatel Syan byli Arabov, lpe eeno mohamedni. A u tch s pekvapenm zjistme, e poslednm vlastnkem kadel filosofie ohn Horev byl Dhul Nun (861 n.l.), pvodn stoupenec Dbir ibn-Hajjana4, uen sf propastnch hloubek a pitom bdl filosof chladn hlavy. Dhul Nun ml toti velik egyptologick vdomosti; Francouz Champollion ml v nm svho lepho pedchdce, protoe Dhul Nun pat k poslednm ve stedovku, kte ovldali jet staroegyptsk psma a jazyk. A jet vce, co u Dhul Nuna jest zvlt podivuhodn: ovldal staroegyptsk jazyk v celm jeho djinnm vvoji od archaick ei pedhistorickho Egypta, tedy od pravku, a po kopttinu. Byl na tom tak lpe ne my, protoe v IX. stol. n.l. bylo jet zachovno daleko vce staroegyptskch pamtek a tm tak daleko vce npis. Dhul Nun toti, jak sm o sob k, nalezl zvltn milost Allhovou ROEV, pravidla filosofie Ohn Horev, jednotliv vytesan na pesnch a uritch mstech egyptskch chrm, take jednotliv aforismy byly rozmstny po chrmech celho Egypta, aby byly zachrnny budoucm v ppad ztrty menofersk desky. Procestoval za tm elem cel Egypt; nalezl je vechny a co bylo pokozeno, na zklad svch esoternch a egyptologickch vdomost dokzal rekonstruovat.5 Dhul Nun byl v djinch esoterismu poslednm prokazatelnm znalcem filosofie ohn Horev. Teprve po prostudovn Dhul Nuna stalo se mi jasnm: hypotzu poznvac cesty filosofie ohn Horev znm ji dvno. Kdysi jsem ji odhodil jako nepotebnou - prv tak jako egyptologov! Ale co to? Hledm pece poznvac cestu, kterou kr CHU, staroegyptsk intelekt. Hledm absolutn pravdu staroegyptskho pravku, kterou inteligibiln svt peklenuje propast mezi relativn pravdou rozumu a relativn pravdou citu. A nachzm jen relativn pravdu citu - kter nutn jest cestou mystiky!

VI.
Byl jsem tm otesen. Byl-li ve uveden poznatek pravdiv, jsem nucen veker svoje dosavadn mylen petvoit dle pravidel transcendentnch, protoe chci jt cestou absolutn Pravdy a do konce, i v ppad, e tato cesta jest pravdou - mystiky. Mm ale jednu oklivou chybu. A tou jest obshl znalost djin esoterismu rznch kol od starovku a po dnen dobu. A ta chyba jest neodpustiteln v tom, e znm tak obsah spis vech vznanjch pedstavitel onch kol. To znamen, e znm tak djiny alchymie ponaje Chimesem a Ostanem a Jolivet-Castelotem kone. Kdy vlastn vznikla mystick alchymie jako speciln mystick cesta a kdo byl jejm zakladatelem? Nue od dob Chimesovch a po Adama Bodensteina dn z mistr alchymie neopustil laboratorn praksi. To uinil teprve v polovin estnctho stolet GERHARD DORN, pidruiv se k km Paracelsovm. Ve spise CLAVIS ALCHYMIAE petvoil
4

Zabvaje se zasvcenci mohamednsk ry, byl jsem nucen studovat Dbir ibn-Hajjana al Tus. Tehdy jsem zjistil, mimo jinho velmi zajmavho, e Dbir byl onm nenalezitelnm pramenem Kerningovm, tak dlouho hledanm, kter Kerning nikde neuvd. Lasenika jako pekladatele Kerninga jsem zpravil o tomto zjitn. Lasenik mi ekl, e nem leny, kte by mohli pokraovat v tomto smru. 5 V dob, kdy jsem to zjistil, byl Lasenic ji mrtev. 5

Paracelsovu spagyrickou alchymii v mystickou cestu, slouiv ji s mystikou vlmskho male skla DAVIDA JORISE. Porovnal jsem kdysi Jorisv Wonderboek s Dornovmi Clavis. Dorn, aby doshl svho cle, byl nucen dopustiti se na Paracelsovi cel ady nsil. Teprve od doby Dornovy stra mystick alchymie jako speciln mystick poznvac cesta v hlavch tch, kdo nev v laboratorn spch. Zanikla s tajnm dem tzv. Zlatch a rovch kik na konci osmnctho stolet. Musm se dnes usmt, vzpomenu-li si, e jsem v mld, kdy jsem poprv etl nkter autory egyptsko-helnsk, podlehl na jedn stran autorit - Weinfurterov, autorit okultn mystiky a na druh stran autorit djin chemie a alchymie profesoru Berthelotovi, kter ve, co nedokzal v djinch alchymistickho mylen vysvtlit, zahrnul pod pojem orientln mystiky. Nyn ve st jest mi jasn, e tzv. okultn mystika jest zjevem, kterm jest doprovzen znik kad kulturn periody. Tak tomu bylo pi zniku pohanskho starovku, kdy okultn mystika se nazvala gnosticismem; tak tomu tak bylo pi zniku kesanskho stedovku, kdy se nazvala protestantskou mystikou. A tak tomu tak jest v naem stolet, ve kterm kulturn perioda zvan dosud novovkem, pechz v kulturn periodu dal. Pi zniku kulturn periody lovk nev ji v hodnotu svho poznn. Aby obeel nezvratn fakta, vykld je mysterizn. Vdy ale existovala skuten m ystika - jako poznvac cesta citu zamen na poznn nboenskch pravd, vyadujc neotesiteln vry v nboensk dogma. Nestuduji nboenstv, nbr esoterismus. A okultn mystika vech dob jest cestou dn vry ve fakta esotern prakse; tak jest tomu tak v ppad mystick alchymie, nevc ji ve fakta laboratorn prakse, kterto empirick fakta sna se uvsti v soulad s prapvodnmi jevy citov snivosti a tm je vysvtliti. Opusme toto zdnliv polemick pole. Jest jisto, e poznvac cesta, vedouc intelekt k absolutnosti, mus bt zamena na poznn Pravdy a na poznn Dobra ve vem a vude. Absolutn intelekt mus se vyznaovati absolutn jistm poznnm procesu teogonickho, kosmogonickho, androgonickho i fysiologickho. Kdyby tomu bylo jinak, nemly by poznvac cesty ty odvtv esoterismu, teurgie, psychurgie, magie a alchymie dnou cenu. elem esoternch poznvacch cest jest vsti vvoj lidskho intelektu a k absolutnmu intelektu v prbhu jednoho jedinho ivota lovka, ku ktermu vvoji potebuje lidstvo jako celek vekerou dobu svoj pozemsk existence. Prostudoval jsem proto znovu zprvy egyptsko-helnskch alchymist, ponaje kem Ostanovm Komariem, kter se pozdji stal veleknzem chrmu Ptahova v Memfid, a po Zosima z Panopolisu, kterho jeho souasnci nazvali Koruna filosof. A tento titul nesli v Egypt pouze velekn chrmu Ptahova v Memfid, kte doshli absolutnho intelektu absolvovnm plnho cyklu filosofie ohn Horev! A tak dospl jsem znovu k pln hypotze poznvac cesty filosofie ohn Horev, jej posledn stupe nese vechny znaky absolutnosti. Co se tk pesnch a plnch pravidel, bylo mi jasn, e jedin znalec vech odvtv esoterismu a vech nm zachovalch kultur me se pokusit o jejich rekonstrukci, bude-li pihlet k rozdlm, kter jsou podmnny zpsobem mylen rznch lidskch ras, protoe XX. stolet jest na tom he, ne byl Dhul Nun. Sebran a publikovan npisy, pokud jsou do dnenho dne uveejnny, pedstavuj tak obshl materil, jeho prostudovn nen malikost. Jest to ale nezbytn nutn, protoe tento materil, i dnes jet nepln, obsahuje mnoh dleit bod. Dhul Nun byl nucen procestovati cel Egypt; mme nad nm tu vhodu, e v na dob jest mnoho npis publikovno, take jsou bez cestovn dostupn.

Na jae ptho roku uplyne 19 let od rozmluvy s Lasenicem; vykonal jsem jeho vli rekonstrukc aforism filosofi ohn Horev v hieroglyfech archaick ei peddynastickho Egypta. Tento dopis jest tet a posledn zprvou, kterou o tom kdy komu dm. Pro? Nechci t v djinch arodj, ale vc: v mysli svch nejinternjch ptel jako ne vdy pokorn hleda pochodn Pravdy, zancujc mj vlastn ohe. Proto v alchymickm athanoru plane ohe tm bez peruen, abych zskal drahocenn a mocn katalyztory filosofie ohn Horev co mon v nejkrat dob. Bude-li mi Allh milostiv jako Dhul Nunovi ped jedencti stoletmi, budu nekromantickm obadem evokovat pzrak Lasenicv a dat ho o pomocnou ruku pi sestupu do Amenti, Zpadn e, kde vldne em o 42 psmench, abych ho podrobil soudu Velikm jmnem - protoe poznvac cesta staroegyptskho CHU jest na esoternm poli nim nepekonatelnou skutenost!

VII.
Ukoneme vypisovn cest bdn vedoucch k filosofii ohn Horev jako i mho postoje k tomu a uveme hypotzu, jak se jev ve fragmentech a spisech k Ostanovch. ----- V dob pedhistorick byla symbolem filosofie ohn patnctistupov pyramida; bhem historick doby byl omezen poet stup tto pyramidy na sedm. Dkaz, e v historick dob dolo k pestavb systematiky. Pvodn se tedy dlila poznvac cesta filosofie ohn na 15 stup, pozdji na sedm. Tyto stupn poznn, bez ohledu na pvodnch patnct nebo pozdji sedm lze rozlenit do t oddl: I. oddl ppravn, II. oddl uskutenn a III. oddl dokonen nebo tak dokonn.

I. oddl ppravn:
a/ Teoretick znalost Tetrasomie a jejch zkonitost studiem symbolu tybok pyramidy; znalost Tetrasomie vede k poznn Mathesis, posvtn matematiky. b/ Studium vztah mezi makro- a mikrokosmem na zklad hexagramu. Do tybok pyramidy pesn stanovench rozmr byla vepsna koule a v tto dle uritch pravidel vykonstruovn prostorov tvar, kter nazvme sfrickm hexagramem. Sklon hl tohoto tvaru jest 51 51 14 32. Tak vznikl prototyp vech hexagram. Z tchto geometrickch tvar byly odvozeny irracionln symboly, pomoc kterch se dospvalo k een danch problm. c/ Znalost astrologie. d/ Znalost magickch obad a hlskov energetiky evokanch formulek. e/ Umn operovati okem bom, dutm zrcadlem eliptickho tvaru, zhotovenho z egyptskho elektronu, tedy slitiny zlata, stbra, mdi a olova uritho pomru (tetrasomie kov). f/ Umn zhotovovati preparty rostlinn i jin a znalost jejich pouvn v praksi filosofie ohn. g/ Znalost AMENTI, zpadn e, tedy egyptskch nzor na posmrtn ivot. h/ Speciln znalost 42 psedcch posmrtnho soudu, tedy 42 evolunch sil, jejich komplex tvo 42 psmenn em. i/ Povechn znalosti egyptsk filosofie. j/ Dokonal osvojen techniky fysickho ohn: 1/ jeho zancovn, 2/ iven, 3/ tepeln gradace, 4/ udrovn doucho tepla po dlouhou dobu bez vkyv - a analogie fysickho ohn, ohn vnitnho. Osvojen techniky vnitnho ohn dlo se psychurgickmi cvienmi vlovho ovldnut fysiologick innosti dc a usmrujc innost nadledvinek, kompresi karotid a innosti podstatn sniujc srlivost krve a

k plnmu odstrann srlivosti krve na dlouhou dobu a cvik smujcch k obsanmu naplnn nervovch zsobren ve smyslu syntetick fysiologie. Tyto psychurgick cviky byly podporovny vnitnm uvnm alchymickch prepart. To jest povechn popis bod ppravnho oddlu; uvdm je proto, e texty je uvdj velmi asto a shodn. Vsledky studia ppravnho oddlu filosofie ohn byly uvdny na pravou mru extatismem kovm. Vvoji extatismu byla v ppravnm oddlu vnovna velik pe jak cvienmi, tak velmi innm alchymickm ppravkem, jako i pohlenm do oka boho. Dle zachovanch zprv ve spisech helenisovanch Egypan k, kter dodrel psychurgick cviky a poil alchymick ppravek, ji pouhm jednm pohldnutm do boho oka Ptahova chrmu v Memfid, kter bylo nejvtm ze vech v Egypt, upadl okamit do extatickho stavu, aby se mu zjevil knz filosofie ohn, stojc na olti, kter kovo vdn opravil a doplnil.

II. oddl uskutenn:

Oddl uskutenn, tedy realisace, zatek vlastn poznvac cesty CHU, zan rozseknm tla kova na jeho pirozen sti, oddlenm hlavy a okrbnm masa z kost. Tuto prvn operaci realisace pokldm za dleit dkaz pedhistorickho pvodu filosofie ohn: v nkterch pedhistorickch hrobech Egypta nalezli archeologov zbytky takovho zpsobu pohbvn. Clem druhho oddlu jest uskuteniti znovuzrozen mrtvho, co se me stti jedin mateskm klnem ohn Horev. Znovuzrozen mus tak vsti k svteln, tedy pneumatick dokonalosti; to se me stt jedin po plnm rozplynut se ve svtle. Podmnkou plnho rozplynut ve svtle jest ztrta citov sloky, nitra lovka (= bai = due). Tlesn zbytky realistorovy zstanou v propasti Amenti, tedy v Zpadn i; ist, promny ve ve bytujc schopn CHU, intelekt, se od nich odluuje, aby znovuzrodiv se ohnm, pijal na sebe jako prapedek veho lidstva postavu prastarho mue temn ed pleti. Tento prvotn lovk, podstoupiv ernou lze mn se v rudho lovka, kter jest odn nachovm rouchem a tm v rukou olovnou a mdnou desku; dal koupel v ern lzni a splenm krve, kter byla zachycena pi zabjen a rozsekn tla realiztorova, jako i splenm jeho kost zbavench masa stane se rud lovk blm a zcm jako msn svtlo. Zvenm ru zevnho i vnitnho ohn ponou oi blho lovka hnouti rud: prav oko jako vychzejc slunce a lev oko jako zapadajc slunce; bl barva jeho tla loutne, a pone oslniv ziti jako slunce na vrcholu svoj drhy. Svtla (dne), kter znovuzrozuje a kter bylo egyptskou teosofi personifikovno v trojici stunenho bostva CHEPRER-RE-ATUM, bylo dosaeno.

Druh oddl vztahuje se pedevm na znovuzrozen CHU. Zevnm znakem tohoto znovuzrozen jest, e tlo realistorovo stalo se neporuitelnm v ohni; exaktnm potvrzenm plnho ovldnut druhho oddlu filosofie ohn byl ordl ohnm roztavenho kovu: tlo zasvcencovo bylo poloeno do hnoucho roztavenho kovu a zstalo neporueno. Od t chvle byl nazvn filosofem ohn Horev.

III. oddl dokonen i dokonn:

Mrtv zbytky tla filosofa ohn, tedy okraban mase, popel splen krve a kost zstaly v Amenti, kde ekaj na zmrtvchvstn, jeho jsou schopny v ppad, e i ony budou proniknuty Svtlem, pneumatem. Aby se to mohlo stti, jest nutno jti cestou filosofie ohn a do konce. Zkladn podmnkou jest nasolen okrabanho masa a jeho zaobalen do pohebnho pltna (jako u mumie). Kde vzt k tomu sl? Sl mus bti vylouena z popele splen krve a kost a podrobena cirkulaci; pi tto operaci dochz vdy k boji s drakem APOPEM, personifikaci asoprostoru a kausality, tedy t apriornch sloek. Draka nutno pemoci a po boji mu uznouti jeho ti ui, obsahujc ti dechy, tj. rtu, sru a arsenik, potebn k tomu, aby cirkulovan sl z popele splench zbytk zcela pronikla okraban maso a rozloila sms ltek, ze kterch se tlo skld, v pvodn materii. Cirkulovan sl jest Veobecnm rozpoutdlem, protoe rozluuje vechny formy hmoty v pvodn materii. Jest ale tak souasn Velkm obnovovaem, protoe ui draka APOPA obsahuj ti utvejc prvky Svtla (dne), rtu, sru a arsenik, kter jsou podmnkou veho, co existuje. Tato cirkulovan sl byla helenisovanmi Egypany nazvna PARTOGENNOTOS. Kde vzt novou krev a nov kosti, z jejich popele byl vyroben Velk cirkult? Nutno Apopovi uznout jeho tyi nohy, z jejich tetrasomie vznikne nov krev a nov kosti. Nutn materie k zmrtvchvstn filosofa ohn jest pipravena: filosof sm ze SVOBODN VLE be na sebe formu nejstarho z boh, PTAHA, aby oplodnil svoji enu NUN (PTAH-NUN); jedn se vlastn o sebeoplodnn, kterm se no do hmoty, aby opt postupn vystoupil a sestoupil, pijmaje tak na sebe postupn vechny postavy boh menoferskho teosofickho schema a jet dal, aby na konec, proed tymi svty Tetrasomie, vstal jako EPPOPT, jemu nen nic skryto, z mrtvch. Avak tlo, kter vstalo z mrtvch, nen ji ve svm celku pvodn: pouze v mase, kdeto krev a kosti jsou st Apopa - jeho jmno jako Velk zasvcenec - EPOPT - pijm. Tlo epoptovo podruje si mimo lidskch schopnost i schopnosti bosk - pedevm absolutn CHU, intelekt, kter nabyl v postav Ptahov, otce vech boh. Epopt jest tedy tak boholovkem. Jeho ast na stvoen ty svt Tetrasomie mu nese nzev VELK ARCHITEKT, dosaen nejvyho stupn filosofie ohn KORUNA FILOSOF a jin. Nezmrn smrteln bolesti, kter ze svobodn vle zakusil na zatku cesty, jako i jeho tlesn zbytky pi zpracovn v Zpadn i, dvaj mu jedinen pochopen pro utrpen veho existujcho: pijmaje na sebe postavy menoferskch bostev, psob dle jako Vykupitel, zachraujc ve ijc.

VIII.
Tak vypad hypotza filosofie ohn Horev v nejhrubch obrysech. Nebylo by lpe pijmouti ji jako okultn mystiku nebo jako orientln mystiku? ekli jsme ale, e filosofie ohn jest skutenost pekonvajc na esoternm poli ve. Profesor Berthelot toti nevdl, e v souasn dob, tj. roku 1961, existuje na zemkouli jedno jedin msto, kde ritus usmrcen, roztvrcen, oddlen hlavy a okrabn masa z kost, tedy faktor nastoupen cesty, jest stle vykonvn. Toto msto, jeho zempisn souadnice jsou cca 29 20 sev. ky a 91 30 vch. dlky, nazv se SAMJE a nachz se na levm behu eky Brahmaputry. V tamnjm

kltee nachz se kaple, kter se jmenuje U-KHANG, tedy doslovn Dm pneumatu; v kapli jest vykonvn onen ritus, kter jest tajemstvm nagspa. ekl jsem ji dve, e aforismy filosofie ohn me znovu postaviti pouze esoterik, kter zn cesty dnes dostupnch kultur: zatek, ale jen zatek realisace filosofie ohn jest zcela toton a do vech podrobnost shodn s ritem nagspa, tedy tibetskch tantrik, vykonvanm v U-KHANGU do dnenho dne. Jak dlouho jet? Tato souhlasnost mne vede k zcela jinmu dkazu, ne by chtli Weinfurter i Berthelot; slou za dkaz hypotze, o kter pozdji promluvme. --Vrame se k Ostanovi. Co sledoval Ostanes za cl, hledaje filosofii ohn v jeho dob ji umrajcho Egypta? Dle svdectv souasnk pekonval svmi znalostmi esoterismu od Gangy a po Olymp vechny souasn veleknze egyptskch chrm - kte ztratili kle k esoterismu Egypta - jak se dje vdy pi zniku kulturn periody.... divotvorn sly? Jist e ne, protoe jako zasvcenec prsismu byl prv tak nespaliteln jako filosof ohn. o tto vlastnosti perskch mg mme historick zprvy: jednou z poslednch jest zprva o mgovi Atrpdovi, synu Mahraspandovu, kter okolo roku 350 n.l. podrobil se ordlu ohnm roztavenho kovu a zstal neporuen (Dinkard IV; Art virf nmk). K zjitn cle Ostanova dojdeme jen tehdy, podrobme-li zkoumn POZNN NEJVYHO STUPN vzhledem ku kosmogonickm potkm jemu znmch soustav. Tak indick jg: jgi doshnuv poznn, kterho jest mono docliti jgickou poznvac soustavou, stane na prahu Vnosti, pehleje celou asovou adu. M Vnost njak prh, na kterm me jgi stanout? Vnost je toti vrazem relativity asu nepatrn vztan soustavy pozemskho lovka oproti obrovit asov ad existence vztan soustavy, kterou jmenujeme kosmos. Vnost jest mrou asu, ve kterm se ve, co bylo, jest a bude, rod, ije a umr Esoterismus znzoruje Vnost symbolem, kter nazvme kruh. A jako geometrie dl kruh na 360, tak esoterismus dl kruh Vnosti, nemajc zatku ani konce na 57218918400000 obh zem okolo slunce, tedy pozemskch rok. Zkladnm slem ale jest 25920 rok, kter potebuje zvetnk, aby se dle nzor starch otoil okolo sv osy. Budeme-li dlit asovou hodnotu otoen zvetnku, zjistme kosmick seln hodnoty, jejich pouvn v esoterismu by nm jinak zstalo zhadou. Uveden asomra vztahuje se na Nekonenost prostoru, opt znzornnho kruhem, na jeho obvodu sta zakreslili 12 znamen zvetnku; tuto Nekonenost prostoru nazvali kosmos. Avak sta vdli velmi dobe o existenci jinch soustav kosm, ne jest soustava Mln drhy. Celek vech soustav kosm esoterismus oznauje pojmem Vehomra, jeho asov obvod jest ptkrt vt ne Vnost. Nebudeme uvaovat, na kterou asovou adu, Vnost i Vehomru, vztahuje se jginovo Poznn vrcholnho stupn. Ale v kadm ppad jgi stoj na prahu; tmto prahem jest obvod kruhu jedn ze dvou uvedench asovch ad a z ve, co se nachz v asoprostoru, tedy v tvaru obepjatm dle nzor starch krunic. Co existuje vn tohoto asoprostoru, odtahuje se jeho pmm poznvacm schopnostem. Fysik relativity, jeho pojmy asoprostoru jsou velmi pbuzn (msto kruhu pouv jako pedstavy koule), k, e mimo asoprostor nen nic. Nebudu zde uvaovat o velikm slovu NIC. Poznvac soustava persk, SJANTIKA, nebyla dnm z evropskch esoterik dosud popsna. Naim mgm sta Agrippa a Papus a bdati jest pedevm prce!... Nositelem konenho poznn v prsk soustav jest potomek Zarthutrv, VELIK MG, kter jest souasn SAOJANT (Sjant, Vykupitel); jeho psob pole jest pesn omezeno krunic (nebo lpe povrchem koule, abych mluvil modern), obepnajc

10

asoprostor jeho moci: svt utven. Existuje-li nco mimo okruh jeho moci, odtahuje se jeho bdn. Ale nco tam je... Soustava hebrejsk kabaly: kabalistick Poznn vrchol rozzenm bodu REITH, potku. Co jest potek? Hmota v chaotickm stavu, zbytek ji dve stvoench a zniench svt... Co je ped potkem, odtahuje se bdn. Avak kabalistick poznn dv jistotu existence ped, protoe svoj metodou pesn zjiuje, m toto ped nen, a tak stanov nikoliv Poznn, nbr hypotzu, a hypotetick pochody vedouc od onoho ped k potku. A tato hypotza jest teistick... Soustava eckch mysteri, esoterismus Krsy, dv svmu zasvcenci na nejvym stupni jet na voze po bohu Diov; tato jzda dje se po nebesk klenb, tedy po obvodu kruhu dle nzoru starch i modern po povrchu koule, aby zel Krsu uvnit koule. Tedy tot co jgi i saojant. Tmto pohledem zjistili jsme cl Ostanv: zskati poznn beze zbytku nepoznanho, kterho filosof ohn na nejvym stupni dobv vlastnm zenm: v podob Ptahov poznv pochod onoho nepoznatelnho ped, pochod kosmogonickho myslu, vlastn piny kosmogonickho dje; tedy zen, pronikajc ve, epopsii. Praktick cesta filosofie ohn vyadovala oproti vem ostatnm soustavm neuviteln krtk doby: II. oddl trval devt msc, mohl bt ale citeln zkrcen, III. oddl pouze ti dny. Proto jsem ekl, e filosofie ohn Horev pekonv na esoternm poli ve...

IX.
Podrobme-li krtkmu zkoumn kosmogonie soustav od Gangy a po Olymp, zjistme, e kad z nich e vechny dan problmy z hlediska omezenho brlemi specialisty. Tak jg: Zkladna (k) zaala krouit a tak vznikla svastika, k v pohybu, zkladna naeho svta. Moc zvuku byla shromdna podstata a vytvoen tvar; tento tvar tvoil zvukem nov a nov tvary, vydvajc zvuky jim vlastn. Ve, co existuje, jest skupenstvm stic, kter v a tm vydvaj zvuky, mnc se dle stav, ktermi tato skupenstv prochzej. V jgu jest to zvuk, z hlediska jeho skryt energetiky jsou eeny vechny problmy. Prsk magismus e ve z hlediska energetiky tepla. Hebrejsk kabala e ve z hlediska energetiky svtla. eck psychurgie e ve z hlediska energetiky klasick mechaniky. Vezmeme-li v vahu i soustavu historicky nejnovj, sfismus, uvidme, e e ve z hlediska energetiky zen. Jenom jedno jest jim spolen: pohyb. Nepivd to na mylenku, e vechny tyto soustavy vznikly v pradvnch dobch z jedin, jej charakteristikou byl pohyb? Filosofie ohn vykazuje ale znak zcela jin kategorie: katalysu, kter nen tak onm pohybem, nbr umocnnm pohybem. Potom by tato soustava musela nleet k zcela jinmu stedisku, ne bylo ono pouhho pohybu? A tu jest mi nco velmi npadn. Soustava nskho Tao - Zlat kvt - jedin ze vech nm dostupnch esoternch soustav Asie, Evropy a Afriky - nese tyt charaktery umocnnho pohybu. Na ritus nagspa, jeho zklad realisace jest doslovn toton se zkladem realisace filosofie ohn, jsem vna pravm mst upozornil. Pro jen zklad? Protoe v VIII. stol. n.l. tibetsk ritus byl petvoen dle poznvacch pravidel severnho budhismu: vsledek apotolovn Padmasambhavy. Od pvodnho tibetskho nagspa ale jasn odliuji bon-po... Na tomto mst si povimnme, e tibettina a ntina nle do skupiny tzv. jazyk isolujcch, jednoslabinch.

11

Ke kulturm stedoamerickm prozatm nepihlm; jak se zd dle zprv archeolog, jsou ale ve Stedn Americe pyramidy star pyramid egyptskch.

X.
Proslulou zprvu Solnovu, kterou zveejnil Platon, o st egyptsk kultury i o konenm zniku ATLANTIS, podrobil jsem pelivmu zkoumn. Zjistil jsem, e daje egyptskho knze, (kter mluvil k Solnovi), o vhodnm postaven Egypta bhem geologickch zmn zemskho povrchu jsou pravdiv. Stednm kambriem ponaje a po perm byl zatopen jen doln Egypt (dnen nilsk delta). Bhem dalch geologickch obdob byl zcela sou a po horn kdu, kdy byla zatopena jeho lev st, tedy od dol Nilu na zpad, kdeto prav st spolu s Rudm moem byla sou a spojena se zpadn Arbi. Za eocnu nastal pevrat: ztopa poala ustupovat na sever. V miocnu byla zatopena ji jen nilsk delta; od pliocennho obdob tetihor jest Egypt stle sou v tche hranicch jako dnes! K tomuto poznatku mne nevedla jen tzv. historick geologie, nbr vskyt zkamenlin mosk fauny, charakteristick pro jednotliv geologick obdob, co tvo podklad i pro dle uvedenou vahu. Za eocnu dl se i jinde velik pevrat. Velik kontinent, jeho vchodn st byla africk Guinea a zpadn st severn Brasilie, Atlantis, se zaal rozpadat a spl tm k zniku. Dopustili bychom se chyby, kdybychom v eocnu hledali zkladn pinu geologickch pochod, vedoucch k zniku pevniny Atlantis. Ta byla daleko star. Ale za tetihor dlo se jet nco zcela jinho, co mlo pro djiny stedoamerickho lovka velik vznam. Z moe se toti zaal vynoovati most, kter za nejstarho diluvia, uzavev dnen mexick zliv na vchod, spojil jin Ameriku se severn a tak uinil vmnu velkch savc obou kontinent a souasn pochod praehistorickch stavitel pyramid do Stedn Ameriky. Tento most uzavel cestu golfskmu proudu a tm byl pinou zalednn Evropy a vchodn sti Severn Ameriky; jeho pozdj prolomen, oteviv tak opt cestu golfskmu proudu, vedlo v Evrop a vch. Severn Americe k dob meziledovmu. Jeho pozdj optovn rekonstrukce zpsobila posledn zalednn Evropy a Sev. Ameriky. Zbytky tohoto dnes pohbenho mostu vidme v etzu ostrov, ohraniujcch Karibsk moe oproti Atlantickmu ocenu. Reakc na tento dj bylo zvednut moskho dna, vytvoivho Panamskou ji. Tm jsem tak hypotzu ruskch vdc, pokldajc Atlantis za pekku Golfskho proudu, shledal jako nesprvnou. To nen ve. Moje poznatky mne vedou t k zamtnut soudob hypotzy o jednotnm pvodu lovka ze Stedn Asie a o jeho roziovn v nrazovch vlnch, jakoto i o vzniku lidskch ras z Neandrtlce. Nrazov vlny stedoasijskho lovka jsou pouze klnem, kter roztpil celkov djiny lovka na st pedhistorickou a na st historickou. A potomky zalednn Evropy, Neandrtlc, vidme jet dnes, jak ij mezi soby na severu, ani by pokroila jejich vlastn kultura a civilisace oproti jejich pedkm o vce ne o chlup... Pro? Protoe vvoj lovka od prostocitu v intelekt vyaduje daleko del dobu, ne je deset nebo dvacet tisc rok! Z toho jest vidno, e pokldm existenci lovka jako HOMO SAPIENS ji v tetihorch za jistou. Na jedn stran jest to Atlantis - a na druh stran kontinent GONDWANA, spojujc jin Afriku s pedn Indi, jeho pedoindick st byla oddlena od stedn Asie irokm pruhem moe. Jet dnes vidme zbytky ernho obyvatelstva Gondwany, zanikl dokonce o mlo pozdji ne Atlantis, jako indick dry a jihoafrick Hotentoty a Kovky.

12

Ale lovk existoval v pradvnch dobch i jinde a velmi daleko od stedn Asie: na kontinentu Antarktis, jeho nejsevernjm vbkem oproti kontinentu Atlantis byla nynj Patagonie. V Patagonii byly na sklonku minulho stolet nalezeny nejedny zbytky antarktickho lovka. Souasn vda pechz tyto nlezy mlenm, protoe vyvracej jej zkladn vahy - i vbec pedpoklady souasn vdy. Tetihorn opice nesou vechny znaky dnench opic a dn znak lovka!

XI.
Jest zcela jist, e Egypt byl nejdve osdlen ernou rasou (z Gondwany) a e kolonisace Egypta pedhistorickmi pedky starch Egypan se dla od jihu na sever a vyadovala dlouh doby vce tiscilet. Mrtvmi svdky tohoto kolonisanho pochodu jsou zbytky velmi rozshlch nekropol v Nubii, odkrvanch od r. 1895. Vdci se opt o tchto archeologickch pracch tm nezmiuj... Rasov pslunost podmanitel ernoskho Egypta rozhodn nebyla hamitsk; v kadm ppad jest velmi nejistou. Srovnvac jazykozpyt nen v ppad Egypan spolehliv. Vzpomnm jen velk zsoby jednoslabinch slov; jest tak zajmav, e kartu, lemovn okolo jmen krl, nachzme - v n! Potom m profesor Berthelot pravdu? Nikoliv, protoe podmanitel Egypta erpali svoji kulturu z jinho zdroje: z tho zdroje, jeho sti pely tak do kultur ny a pedbudhistickho Tibetu. Pyramidy pily na adu teprve pozdji, po stetnut se s kulturou Atlantis! Tajemstv antropogenese nebylo dosud, jak se zd, osvtleno. Nen to pravda: tajemstv zrozen lovka a lidskch ras bylo ji dvno eeno poznvacmi metodami filosofie ohn. Toto poznn vedlo soubn k poznn jin genese: genese e kov a jejich tetrasomie, protoe zkony metallogenese a zkony antropogenese jsou si analogick! A tajemstv kosmogenese? plnho rozeen zhady vzniku kosmogonick mylenky a jejho rozvoje v potek jest podmnno rozeenm teogonie. THEOS, STVOIV KOSMOS, VYTVOIL NUTNOU PODMNKU SVOJ VLASTN EXISTENCE: 1/ ERTA, SVJ PUD, 2/ INTELEKT, SVJ LGOS a 3/ SVOBODNOU VLI, NS. Bez tchto t initel by byl Bh tm, m byl ped svobodnou vl: NIM, tj. tm, komu chyb prostedky k uvdomn vlastn existence a co neme proto sama sebe poznati. A neme-li Theos sm sebe ped prvnm rozhodnutm svobodn vle poznati, jak by mohl lovk? A zde vidm smysl praktik tetho oddlu filosofie ohn: pouze to, co jest bez tvaru, tedy praltka, pouh abstraktum, kter jest NIC, jest schopno zati v sob samm prvotn hnut svobodn vle a tm tak stvoiti pinu vzniku sebe sama. Theos, dokoniv stvoen kosmu, vstal z mrtv ch ve vlastnm mase! Te tak mono pochopiti tragedii filosofa hmoty a smysl, DEMOKRITA (Plutarch, O zvdavosti 12): Demokritos se sm dobrovoln oslepil, hled do zrcadla, zrcadlc z ohn. Nechtl, aby ho oi vyruovaly, volajce asto intelekt ven, ale aby jako zabednn domovn dvee nechaly intelekt doma zabvati se jsoucny esoternmi... Demokritos - staec se oslepil astm hlednm do boho oka Ptahova! Uboh hmoto!

13