Frantiek Kabelk

Herbarium Spirituale Siderium

Teorie a prakse hermetickho lkastv rostlinnho

Svazek druh

ST DIAGNOSTICK a PROGNOSTICK
s obrazovmi plohami

OBSAH

KAPITOLA I. VZTAHY MEZI MIKRO- A MAKROKOSMEM . . . . I. Exaktn dkazy o existenci vztahu . . . . . . . . . . . . .

3 3 6 14 14 16 17 19 22 23 24 24 26 29 31 31 33 36

II. Odvozovn vztah dle hermetick filosofie . . . . . . . . KAPITOLA II. USPODN VZTAH . . . . . . . . . . . . . . . . . I. Ti utvejc prvky a tyi ivly . . . . . . . . . . . . . . . II. Hvzdovda zkladem hermetickho lkastv . . . . . . . III. Polarita, svrz, letora a tlesn soustava . . . . . . . . . IV. Uen o konstituci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V. Anatomick vztahy zvetnkovch znamen . . . . . . . . VI. Vztahy dekan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VII. Zkon souvztanosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VIII. Planetrn vztahy k lidskmu organismu . . . . . . . . IX. Vztahy lidskho oka k makrokosmu . . . . . . . . . . . . X. Vztahy lidsk ruky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XI. Mo a jeho vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XII. Rostliny a jejich vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sbr rostlin podle msc . . . . . . . . . . . . . . . . Planetrn skupiny rostlin . . . . . . . . . . . . . . . .

Tato kniha, Herbarium Spirituala Siderium, vyla v potu 30ti slovanch exempl jako psn soukrom rukopis pro pedem uren pznivce a badatele hermetismu jako 13. svazek edice Eulis. Praha A.D. MCMXLI. Pi pepisu bylo upraveno psan nkterch pslovc, kup. v levo na vlevo ap., a doplnny poznmky pod arou. V nkterch ppadech bylo doplnno slovo i souslov pmo do textu a tehdy je uvedeno v hranatch zvorkch [].
slba

KAPITOLA I. VZTAHY MEZI MAKRO- A MIKROKOSMEM.

I. EXAKTN DKAZY O EXISTENCI VZTAH.
Filosofie, astronomie, alchymie a ctnost jsou dle mnn slavnho hermetika a lkae PARACELtymi pili celho lkastv. Posuzujeme-li ble lkaskou innost Paracelsovu, poznme, e byla vysloven praktick. Jeho filosofie nebyla vybudovna na planch pedpokladech, ale na souvztanostech mezi viditelnm a neviditelnm svtem. Znalost tchto vztah usnaduje poznvn stvoitelskch sil v lovku, mikrokosmu, a vesmru, makrokosmu, jako i pronikn do svta neviditelnch pin. Toto poznn a vnikn umouje odstraniti v naem svt jev nesouladn psoben, anebo petvoiti je v souladn, nebo neviditeln, skryt, tedy okultn sly jsou tm, co utv svt, jej ovld a petvouje. Filosof podobnho druhu jde jet dle a prohls, e cel vesmr je projevem jedinho, universlnho vnho ivota. Tlesn svt, kter ns obklopuje a na ns psob, skld se pokud lze poznati tlesnmi smysly , z ltky a sly. Tyto dva pojmy, ltka a sla, nemohou bti nikdy za jejich aplikace na produ od sebe oddlovny. ist ltka by byla lhostejnou, nebo by nemohla podmiovati zmnu. ist sla by byla nm, co m bti bytm a opt ne, nebo ve bytujc je tlesn a tedy hmotn. Prv tak je chybn pokldati ltku za nco skutenho a slu za pouh pojem, ktermu nic skutenho neodpovd, nebo ob jsou abstrakcemi skutena a utveny zcela rovnm zpsobem. Ltku lze vnmati pouze jejmi silami, nikdy samu o sob. Sla a ltka jsou pouhmi formami jedn a te vci. Ltka je stabilnm tvarem energie, kdeto teplo, svtlo, magnetismus a elektina, zkrtka sly, jsou instabilnmi formami te energie. Kad chemik nm ekne, e stavebnm kamenem ltky je elektron. Tato jednotka je 1844krt men, ne nejleh dosud znm atom, a sice atom vodku. Co je to elektron? Jak zjevno ji z pojmenovn, je elektron nejmen stic i atomem elektiny, kter je silou. Sprvnjm jest definovati elektron jako vrov pohyb v teru, nebo ter jest substann zkladnou jak elektiny, tak i elektronu. Vlnovit pohyby v teru vedou k utven elektron. Rozliujeme positivn a negativn elektrony, prv tak, jako znme vry otejc se vpravo i vlevo. Podailo se ostatn dokzati, e vry v tekutinch zpsobuj tyt zjevy pitahovn a odpuzovn, jak pozorujeme u elektiny. Ltka je tedy pouhou jevovou formou, psobenm neznmch, okultnch sil, ktermi jsou v teru vyvolvny jist vrovit pohyby. Jakmile tyto pohyby miz, miz tak ltka jako vodn vlny, nastane-li absolutn bezvt. ter je tedy v uritm smyslu vnost, ze kter vychz ltka. Ltka pedstr po uritou dobu samostatnou existenci, aby se nakonec opt vrtila do vnosti teru. A z tohoto dvodu, protoe nem samostatnho byt, nen vn ani nezmniteln, nazvali zasvcenci ltku ilus, klamem. Klame ns vemi monmi vlastnostmi, kterch ve skutenosti nem trvale. Ltka se zd pevnou a solidn, akoliv kad jej atom je slunenm systmem v malm, kter se t elektrony v krouivm pohybu. I zkon udrovn ltky (vha) nen vn: urit druhy ltky vyzaovnm rznch silovch forem miz a k plnmu odhmotnn. Ltka nen o sob nezniiteln, nbr sly v n bytujc nutno pokldati za nezniiteln, nebo mohou vykonvati stle a stle nov psoben. Avak odhmotuje-li se ltka a pemuje-li se zcela v slu, mono obrcen slu zhustiti i materialisovati v ltku. Tato pouka m zkladn vznam v alchymii a tm tak v hermetickm lkastv. Ltka je dle naeho pojet pouhm vrem v teru a ve, co existuje, jsou pouh vry, kter se mezi sebou pitahuj a odpuzuj. Pitahovnm a odpuzovnm jsou nm pedstrny tak zvan markantn vlastnosti ltky, jako je nosnost, mnostv a vha, kterto vlastnosti jsou pouhmi funkcemi rychlosti elektron.
1

SA

Philipus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, 14931541, vcarsk lka, alchymista a filosof.

Pozorujme ble, co to znamen. Pesn vzato, elektron sm jako ist atom elektiny nem dn hmoty, aneb jsou nekonen mal mnostv, a pece me mrn sv rychlosti zpsobiti rzn mnostv hmoty, lpe eeno pedstrati, jak se rzn fysikov ppadn vyjaduj. Je-li ale hmota nkterho tla pouze pedstranm psobenm, je tak cel svt takovm klamem. Modern fysika dv tedy za pravdu hermetick filosofii, dle kter je n hmotn svt pouhou ilus, klamem jsme-li schopni poznati okem ducha jeho prav byt. Tm nen ale eeno, jak by chtli ti, kdo zabloudili ve zmti indickch nauk, e tento hmotn svt vbec [ne]existuje, nbr e jest nm druhotnm, svtem inku, jeho koeny tkv v nadsmyslnu. Prv tak, jako nepisuzujeme stnu nebo zrcadlenmu obrazu vlastnho byt, nememe pokldati tento svt za reln a samostatn bytujc. A pece m stn nebo zrcadlen obraz vlastn existenci, nebo me bti ku pkladu fotografovn, take tyto maj ve svt stn a zrcadlench obraz uritou hodnotu a mohou dokonce na sebe siln psobiti. Znme-li ale utvejc principie stnu a zrcadlenho obrazu, nememe se podobnou ilus klamati. Prv tak hermetik pokld za reln pouze to, co slou za zklad vech forem jev, co bytuje samo o sob, vn a nezmniteln. Poznnm vnch pin ovld moudr svt jev a jeho osud v daleko vt me, ne bude kdy mono technice: ovldati a diti svt viditeln svtem neviditelnm zstane vyhraeno provdy magii. Exaktn vdecko dogma o neproniknutelnosti tzv. pevn ltky, nikdy neuznan hermetiky, modern fysika ji ped lety odloila, jak dokzal P. LENARD2 roku 1906 pi udlovn Nobelovy ceny ve Stockholmu. Dle nho zdnliv neeiteln problm proniknut pevn ltky je redukovn na proniknut se dvou silovch pol (je-li silov pmka peata druhou, spoj se opt okamit, take me bti tleso zcela proniknuto druhm, ani by utrplo zmn). Pokus: kathodov paprsky a 1 krychlov metr platinovho bloku. Neproniknuteln ltky bude asi 1 krychlov milimetr, take je nutno podiviti se malikosti prostorovho vyplnn ltkou. Pi zven rychlosti kathodovch paprsk je i tato posledn pendlkov hlavika ltky neproniknutelnou, take na mst velikho platinovho bloku nalezneme pouh silov pole, prhledn pro zrak kathodovch paprsk. Aby mohl vzniknouti atom, jsou nutn dva initel: ter jako substann zkladna a neznm sla, kter vytv v teru vry, jako zkladna dynamick. Ovldn problmu vzniku ltky pedpokld tedy znalost dvou zkladnch otzek: 1.) co je to ter a 2.) co je ona sla, kter vzruuje ter k vrovitm pohybm, aby ltka mohla vstoupiti v jsoucno. Z vdeckho hlediska by byla fysika teru kouzelnm klem, kter by otevel veker tajemstv sly a ltky. Je proto pochopiteln, e nejvt myslitel, nejlep fysikov a poti zabvali se dkladn zhadou teru. Avak vzdor vemu bdn exaktnch vd zstv vnitn byt teru drdivou hdankou, take fysika dodnes vnitn byt teru sotva tu. Existenci teru pokldaj mnoz za jistj, ne je existence ltky. ter je pro exaktn vdu potkem i koncem vech vc, zkladem vech svt a tvor, kte se na nich pohybuj. Jakmile je ale nutno definovati vlastnosti teru, vznikaj velik tkosti. Tak ku pkladu KELVIN3 pokld ter za pevn a prun tleso, zcela prostor vyplujc. Jeho mimodn pevnost mus bti spojena s velmi nepatrnou hustotou, kter mus bti tak nepatrn, e pohyb hvzd v prostoru nen jeho tenm zpomalovn. Jin fysikov dospli k nzoru (LODGE4), e hustota teru mus bti velmi velik, piblin 50.000 milionkrte vt, ne nejhustjho prvku, platiny. Je proto tm bezpedmtn, konati jakkoliv pokusy za elem pochopen tchto vech zcela si odporujcch vc (vlastnost) jednoho jedinho tlesa, nebo kad z nich zd se tak zhadnou, e a hrani s pojmem nekonenosti, kter neme exaktn vda teoreticky nechati platnm. Avak i tato hdanka, jak se zd, bude jednou exaktn vdou rozlutna. Kdy se podailo odhaliti zvoj zevnmu zdn, ukzalo se, e zdnliv neiv ltka vlastn velmi sloitou organisaci a il ivot. Posledn fysikln stice hmoty, atom, je slunen soustavou
2 3

Philipp Edward Anton von Lenard, 18621947, nmeck fyzik. Nobelova cena r. 1905. William Kelvin (pv. William Thomson), 18241907, britsk fyzik. 4 Oliver Joseph Lodge, 18511940, britsk fyzik.

v malm a skld se z stic hmoty neustle kroucch ani by se setkaly, sledujcch bez pestn vlivem vedoucch sil svoje vn cesty. Kdyby tyto vedouc sly pestaly psobiti by i jen jedin okamik, promnil by se svt i s jeho obyvateli v neviditeln prach. Pechzme k druh otzce: exaktn vda doznv, e existence sly, kter dv vzniknouti elektronm z indiferentnho teru, je j zcela neznm. Tato neznm sla je stvoitelskou silou, jinak ani nen mono, jak jsme ekli v pedchozm odstavci, zdnliv neiv hmota vykazuje sloitou organisaci a il ivot. Jedin oiven tvary jsou organisovanmi tvory. A organisovati znamen uspodati dle urit ideje. Idea, duchovn pravzor, tj. dic a utvejc princip, mus pedchzeti kadmu stvoen, nebo myslem a elem stvoen jest byt ducha. Proto ji velik chemik LIEBIG5 mohl prohlsiti, e domnnka o prmyslov chemick vrob organickch slouenin je nesmyslnou. Chemick sloueniny samotn nejsou organickmi, nbr jim pouze podobn, jeliko obsahuj stejn prvky s organickmi. Ovem i v ivm tle psob sly ist chemick, avak s tm rozdlem, e jsou uspodny stvoitelskou ideou. Chemikovi tedy nelze zhotoviti ku pkladu rostlinu, i kdy m po ruce veker chemick prvky, kter rostlina obsahuje, nebo rostlina je organisovan, uspodan, oduevnl tvor. A k stvoen rostliny nen zapoteb jen pouh hmoty, ale pedevm organizujc due. Je-li podstata, tj. indiferentn ter (prostor) oduevnn energi, to znamen vl (totonou s pojmem Boha, resp. Ducha Boho), vznik hmotn ltka, materie. Materie je tedy energiovou formou teru a vsledkem stvoitelskho inu, prvm stupnm ivota. Je duchem, kter se stal zjevnm stvoitelskm slovem. Ji CROOKES6 prohlsil, e kad forma materie m svoji monost a pvod jedin v ivot. Aby byla tato slova pravdiv, nutno dokzati, e i kovy, kameny, vbec nerosty ij. Ovem kovy jsou unaveny, mono je chloroformovati, otrviti i zbaviti jedu. A krystal, dokonal iv tvor, kter l svoje zrann prv tak, jako je tato monost u ve organisovanch tvor. ivouc biologickou a morfologickou zkladnou veho tak zvanho ivho a neivho jsou cytoblasty, bioplasty i bakterie, tvoc ve skutenosti jednu jedinou tdu. Dokonal mikroskop nm uke bakterie (koky) kov, take kov i nerost objevuje se ve formch v bakteriologii nazvanch kokami, vlkny atd., i s jejich rozplozovacmi formami. Tyto bakteriln tlska, jako i urit stereotypn promnn tvary, rostou zpsobem organickho svta, a ve vlhkm okol i na istm vzduchu k amorfnm nebo krystalickm tvarm, kter vichni znme pod pojmem kovu i nerostu. Proto lze i jen ponkud vzdlanmu hermetikovi mluviti o ivot kov, o fermentu o oiven a vzrstu kov nebo o semeni zlata, ani by si zadal v och exaktnho vdce XX. stolet, pedpokldaje ovem, e tento exaktn vdec zn dostaten objevy exaktn vdy, o kterou se opr. Vme ze skutenosti, e kritici hermetismu obyejn nekrej s duchem doby a na kolch se vyuuje v duchu objev ped padesti roky. Jet dokonalej mikroskop, jak dnes mono ji klidn ci, odhal nm, e ivou jednotku, totonou pro ve pozemsk, jak ji dnes znme, nelze pokldati za posledn stupe, nebo tyto jednotky jsou celmi svty nekonen mench ivch forem. Cel vesmr je obrovskm ebkem ivota. Dnes jet neznm tvorov spojuj se v chtonoblasty, tyto v buky, e bunk utv rostliny i ivoichy, horu i moe, a tito vichni zemsk tleso. ada nebeskch tles slunen soustavu, slunen soustavy tvo jet sloitj svty a tak to jde dle a do Vnho Nekonena Vehomra bez hranic. dn konec a dn potek. Co zeli osvcen v okamicch extase a poloili za zklad vech nboenskch dogmat, vidme jasn a zeteln: vesmr je obrovitm ivoucm tvorem: Bostvem obsahujcm v sob vechny svty, ped kterm roky jsou jako okamiky a tiscilet jako non hldka. Modern studium neiv hmoty odhaluje stle vce vlastnost, kter se zdly bti pednost ivch tvor. Tak ivot a vdom (tyto dva vrazy maj v zklad toton vznam) nejsou nim jinm, ne schopnost reagovati i odpovdati na vibrace i drdn, pichzejc zvenku. A hle, v atomu mus bti nco zastoupeno, co reaguje a odpovd, jinak by nemohlo bti chemickch reakc, fysiklnch resonanc, pitahovn a odpuzovn (lska a nenvist), co jest dkazem toho, e atomy jsou oduevnny, e maj schopnost pocitovou (vjemovou) a dokonce urit druh vdom.

5 6

Justus Liebig, 18031873, nmeck chemik, prezident bavorsk AV. William Crookes, 18321919, britsk fyzik a chemik, vynlezce radiometru.

Fysiologie m citlivost ivho tvora stupnm vzruchu, nutnho, abychom udreli od nho reakci. Tvor, kter reaguje na velmi slab podrdn, je pokldn za velmi citlivho. Pouijeme-li analogick (ta okliv analogie) metody bdn u tak zvan neiv ltky, zjistme, e zdnliv neciteln ltka je neuviteln citlivou. Hmota bolometru, v zklad sestvajc z jemnho platinovho drtku je tak citlivou, e mn svoji elektrickou vodivost je-li zasaena svtelnm paprskem, kter zpsob zven teploty o pouhou stomiliontinu stupn Celsia. Podobn paprsek me pijti i ze vzdlenosti hvzdnch stlic, a hle, neiv platinov drtek reaguje. Kde jste odprci astrologie, kte uprte lovku a jeho dmysln a citliv nervov soustav schopnost reagovati na hvzdn vlivy? Modern fysika u, e v prod nen nic neivho a tak, ani by chtla, potvrzuje hermetismu, e vesmr je projevem universlnho ivota. Tak se vda vrac, po tolika stoletch tpn, opt k moudrosti starch Vd. Triumf hermetismu. Vrtme se k otzce, kter zstala nezodpovzena: kdo stvoil elektron z indiferentnho teru, kdo oduevnil atom, kdo vloil do nho schopnosti nehraniench vvojovch monost? Pokld-li dnes vda ltku za formu energie, poznali hermetikov ltku jet lpe, kdy v n vidli pouhou formu zjevu universlnho ivota. Hlavn vlastnost ivota jsou pocit a vdom, toton s du a duchem. Proto je logicky zcela odvodnno, kdy je cel vesmr, pozorovn s duchovnho hlediska, pokldn za oduevnl. Jako je lidsk tlo materialisac toho, co je v krvi (a co nazvme du), a toto je opt materialisac toho, co je v principu nervovho (nazvanho duchem), je cel vesmr pouhm zhmotnnm due svta a ducha svta, lhostejno nazvme-li je Ivarou a Brahmou, i Ruach Elohim a JHVH. Je-li toto pravdou, psob oba vnitn principy, due a duch bezprostedn stvoitelsky budovateln, petvoovateln i niitelsky, krtce mus bti tm, co udruje a buduje tlo, jako i ni. Ani bychom pihleli k lidsk vli psobc navenek a zasahujc do vech jev ivota hromadnho i individulnho, ani bychom dbali vle a pedstavy vyvolvajc zjevy hromadn sugesce i hypnosy, stigmatisace nebo pouh hysterie, podali jsme o tom ji dkaz v celm pedchozm svazku, pojednvajcm o syntetick fysiologii. Psoben vle a pedstavy je silou, kter petvouje ltku hmotnho tla dle svho pn. Zcela veobecn nazvme to, co dovedeme vnutiti svoj vli druh vci, aktivnm principem. Na zklad toho mylenka spojen s vl je stvoitelskou silou a nejvy pinou kadho zhmotnn. Stvoiti znamen pojati v mysl. Hle, zkony tak posmvan magie. Pod pojmem ducha rozumme sly vle a pedstavy, slouen ve vy jednotku. Dva ply: vle a pedstava, klad a zpor, hle r kabbaly, od a ob. Pouze tvor s vlastnm vdomm me vytvoiti vdomou pedstavu. Proto se prav ve Vdch: Duchem jest to, co m ve vci vdom. Due jest obalem ducha a v lovku vnmajc st. Je tak spojovacm lnkem mezi duchem a hmotnm tlem. Due je mysl a silou. Co pokldme za ducha, je pouze jevovm tvarem veobecn vle, anebo lpe eeno projevem jedinho veobecnho ivota, kter je stediskem stvoitelsk inteligence. Duch, sla a ltka jsou oddlenmi pouze v naem pozorovn, ve skutenosti tvo trojjednotu. Neme tedy bti ltky bez sly a sly bez ducha, take ve skutenosti neexistuj absolutn protiklady. Magie definuje hmotu sprvn jako sten zhmotnnho ducha a alchymie slav vtzstv prav-li, e materie je krystalisovanm duchem, nebo e duch je jemnm tlem, sublimn materi a materie hrubou silou. Jest to prv tak vdeck, jako kdy ekne modern fysik, e materie je stabiln formou energie, a filosofick jako vrok Schopenhauerv: Tlo je objektivitou vle.

II. ODVOZOVN VZTAH DLE HERMETICK FILOSOFIE.

Odkud vzal Bh ltku, nutnou k stvoen svta? Odpov zn ze sebe sama, tj. ze sv bosk bytnosti. Vesmr je tlem bom, tlo nen nim jinm ne objektivitou due a due je obalem i projekc ducha. Mono tak ci: ze sv vlastn substance, vlastn stvoitelskou silou (vl i Slovem) stvoil Bh ve v lnu sv moudrosti. Bh dv vem svm dlm byt, tvar a ltku z nieho, tj. z nieho, co by bylo mimo Boha. V Bohu nen dn nicoty, co je v Nm, je Bh. Bh nevzal nic vn

sebe, ale nicota byla nikde, a odnikud ji Bh vzal. Z absolutnho zkladu byt, kter je tak zkladem bom, Bh stvoil. ekne-li theolog, e stvoiti znamen vytvoiti nco z nieho, je to temn, ale obrovit pravda. Indick brahmn je jasnj, nazv-li toto nic nezjevnm, v protikladu k zjevnmu, tj. naemu svtu smysl. Filosofie a fysika nazvala toto nezjeven terem, kter nelze poznati prostednictvm smysl. Vlastnosti teru si odporuj tak siln, e jej nelze dle nich definovati, take zstv nim. Zblesk stvoitelsk mylenky je penen na kdlech stvoitelskho slova. Jak mono vysloviti slovo? Jedin pohybem. Pohybem vznik terick vr, vivartha vdick filosofie. Zvuk shromauje podstatu, vytv tvar, kter svm vlastnm zvukem tvo opt nov, kter maj zvuky opt jim vlastn. Ve je shlukem stlic, kter v a vydvaj zvuk dle skupenstv, kterm prochzej. Tajemn slova, pronenho slova, je tajemstvm tibetsk a indick tantrick magie, tajemstvm sistra egyptsk bohyn Eset, tajemstvm mystickho andlskho jazyka jako i veho zrozen a zniku. Mylenka, vle a slovo, tj. duch, due a tlo i duch, sla a ltka jsou representanty veobecnho zkona a cel stvoen nen nim jinm, ne pouitm tohoto veobecnho zkona. Veobecnm zkonem jest zkon trojice, odvozujc se z pvodn jednoty a vyvjejc se ve tynsobnm kruhu, pihlme-li k ivotu i skutenosti. Trojice existuje ji v principu veho stvoen. Kad z utvejcch prvk tto trojice m obdobnou schopnost stvoen i plozen, kterou mlo prapoten Nekonen, avak tato schopnost vykazuje v kadm ze t prvk zvltn povahu, kter odpovdajc dalm rovnm innosti je nazvna pbuznost i rodem. Jsou pouze ti rovn innosti i psoben, na kterch se me innost kadho prvku vyvjeti. Hermetick filosofie nazvala tyto ti rovn temi svty a tyto svty jsou obsaeny ve vem, a v tom nejmenm i nezmiteln velikm. Tak krevn tlsko je ivou bytost, obsahujc ti svty ve svm obalu, substanci a jdru, tlo lidsk opt ve svch tech stech (hlava, hru a doln st). Ti svty se skldaj: 1.) z jednoho hornho, 2.) jednoho stednho a 3.) jednoho dolnho. Tyto ti svty maj rozdln jmna vdy dle tvora i vci, ve kterch je pozorujeme a tak vznik mnostv nejasnost a omyl. Tak krevn tlsko vykazuje ti svty v dui krvinky, kter pracuje v jdru tlska, v ivot obhajcm stedn substanc a v tle, kter je zevn schrnkou i obalem. V lovku je stvoen horn svt duchem, posluhujcm si tak zvanou animln nervovou soustavou, stednm svtem je ivotn princip, pouvajc sympatickou neboli vegetativn nervovou soustavu a dolnm svtem je tlo, nositel a obnovovatel hmotn schrnky lovka. Snadno je zjistiteln, e i kad z tchto t jednotek (tlo, ivotn princip a duch) zrcadl se sv strany a v sob tuto trojici. Svt znzornme prostorem ohranienm dvmi horizontlnmi pmkami, z nich jedna dotk se svta nachzejcho se nad nm, a druh svta nalzajcho se pod nm: horn svt stedn svt doln svt Jeden kad z tchto t svt zrcadl se i vyzauje i v obou zbvajcch. Tak stedn, horn svt, pouvajc animln nervov soustavy, akoliv zd se bti soustedn v hlav, mozku, m svoje vbky v prsou a bie. Soustava krevnch cv, soustedn v hrudi, vysl arterie a veny k soustavm obou dalch svt lidsk bytosti, jako i lymfatick soustava centralisovan v bie, vysl tlska i cvy celm organismem. Tak vznikaj v kadm ze svt ti nov pododdlen, kter schematizujeme nsledovn:

lokalisan stedisko hornho svta zrcadlen stednho svta zrcadlen dolnho svta

horn svt

zrcadlen hornho svta lokalisan stedisko stednho svta stedn svt zrcadlen dolnho svta zrcadlen hornho svta zrcadlen stednho svta doln svt lokalisan stedisko dolnho svta Hermetikov, aby znzornili, e tyto svty a jejich zrcadlen se vzjemn pronikaj, pouvaj obrazce utvoenho ze svislch ar, kter uruje vzjemn vztahy t stedisek tmto zpsobem: lokalisan stedisko hornho svta zrcadlen stednho svta zrcadlen dolnho svta

zrcadlen hornho svta zrcadlen stednho svta lokalisan stedisko dolnho svta

zrcadlen hornho svta lokalisan stedisko stednho svta zrcadlen dolnho svta

horn svt

Stedn svt

Horn svt

Doln svt

stedn svt

doln svt

To je pole, na kterm bytosti rozvjej svoje psoben a je jasn, e psobn plocha bude mniti svoje pojmenovn dle bytosti v nm inn. Tak nutno rozliovati u lovka na horn rovni (hlava): 1.) ducha, kter je zde lokalisovn, 2.) ivotn princip, kter se zde zrcadl a 3.) tlo, tj. hmotn prvek, kter se zde zrcadl. Na stedn rovni (hru): 1.) zrcadlen ducha, 2.) lokalisan stedisko ivotnho principu, 3.) zrcadlen hmotnho prvku, tla. Na doln rovni je to analogick. Tak vznik dal tabulka. hlava nervy prsa krev bicho lymfa duch rozum due cit hvzdn tlo pud ivot psychick ivot organick ivot bunn

Nesmme zapomnati, e tchto devt stedisek je vyzaovnm jedinho velikho Nekonena, ze kterho odvozuje prvn trojice svj pvod. Proto bude tato tabulka jen tehdy pln, bude-li vykasovati nad hornm svtem prv stvoitelsk princip a pod dolnm svtem pm zrcadlen tohoto prvho

principu, to jest lnek, kterm je dokoneno druh stvoen neboli plozen. Potom obdrme, pouijeme-li jako dosud lovka za vzor, toto konen schma: Bh: Stvoitelsk princip rozum cit pud plozen: zrcadlen stvoitelskho principu ve hmot

hlava prsa bicho

ivot psychick ivot organick ivot bunn

Tohoto schmatu mono pouti k anatomick analyse lidskho tla. To znamen, e nae schma vyjaduje veobecn zkon konstituce vbec a e posta zmniti nzvy prvn [prvk?], abychom obdreli jmna jim odpovdajcch rovn ili svt a obrcen. Klem k schmatu je pythagorejsk dekda, na podklad jejho 7. kle lze sestaviti rozdlen vci jako celku (jako jsme to uinili my u lovka), jako i kad sebemen stice tto vci. Hermetikov, kte zjistili n veobecn zkon nechtli, aby pi vkladu ztratil na jasnosti volbou libovolnho pkladu. Bylo proto nutno dti kadmu uren zkona veobecn dodrovan ustanoven, nebo jen tak mono pedejti omylm. Byly tedy do schmatu pedstavujcho zkon a sloucho za vzor pro veker mon uit vloeny numerace. Nen nic abstraktnjho nad tato prasla, reprezentujc veobecn i esenciln formy vc, kategorie vesmru. V pvodnm schmatu uit byla pidlena kad z tchto numerac jedna z vlastnost ili pvlastk boch. Tak vzniklo klasick schma sefirot, tj. kabbalistick strom, iln. Tchto deset metafysickch zkladnch sil, bostvu nejble stojcch praidej a duchovnmorlnch sil lze souasn pouti jako kategori na kadou zkuenost: I III V VI VIII IX X Tyto kategorie nejsou od sebe isolovny, nebo mimo vertikln vztahovou souvislost (tzv. Sloupy nebo tty Ilnu) existuj mezi nimi spojovac cesty. kter kabbala nazvala kanly. prostednictvm spojovacch cest psob Nekoneno, absolutn bostv, na svt prvnho stvoen, tj. na praideje i pythagorejskou dekdu a jej lenov opt vzjemn na sebe a mezi sebou. Kad ze spojovacch cest je tvoena stvoenou skutenost, tj. skuten existujc bytost a pomyslnou, neb nleejc ivotnmu principu i bytost hmotnou, vdy dle rovn i svta, ktermu nle bytost nebo vc, na kterou se schma numerac pouije. Prv tak, jako [kad] z konstitutivnch prvk nejveobecnjho schmatu je representovn pslunou numerac, abstraktnm slem, je jedna kad z imaginrnch spojovacch cest spojujcch konstitutivn prvky symbolisovna pslunou psmenou abecedy. Ale i u tchto spojovacch cest nutno dbti zkona Trojice, co kabbalist neopomnli uiniti pi vytvoen podivuhodnho nstroje, kterm je hebrejsk abeceda. Tato abeceda se skld z dvactidvou hieroglyfickch znak, z nich kad je pomyslnou bytost hlubokho vznamu. Jednotliv psmeny odpovdaj tem svtm nsledujcm zpsobem: Ti matky, Alef, Mem, in symbolizuj horn svt, sedm dvojitch psmen stedn a dvanct jednoduchch doln svt. Jeliko kad ze svt zrcadl se v obou zbvajcch, nalezneme kad z druh psmen (matky, dvojit a jednoduch) ve vech tech svtech. Horn svt m jednu matku, dv VII II IV

dvojit7 a tyi jednoduch, kter symbolizuj imaginrn spojen cest, kanly, hornho svta. Stedn svt m jednu matku, dv dvojit a est jednoduchch, doln svt jednu matku, dv dvojit a dv jednoduch. Zkon rozdlen sil v soustav numerac je nsledujc: ti tridy i trojice vdy s jednm tonalizujcm, tj. zlaujcm vym a nim akordem, a spojovac cesty mezi rznmi stedisky. Toto je pouze [vc] statistiky, anatomie soustavy a nesmme zapomenouti, e nae soustava pesn znzoruje ivotn zkon, kterm je ovldn vesmr. Konstitutivn prvky, kter jsme uvedli, dvaj rznmi svmi kombinacemi vzniknouti nesetnm novm zkonm, ktermi jsou stanoveny a ureny veker podrobnosti a jednotlivosti rozdlen stedn sly a do nejmench a nejposlednjch stic vech svt. Pi pouit velkho schmatu numerac (sefirot) na novou soustavu relnch bytost neb vc, mn se jmna stedisek a spojovacch cest. Na zklad toho badatel neznal tohoto kabbalistickho systmu jsou uvdni ve zmatek, nebo nen nikde napsn pln kl vznamu spojovacch cest, pedstavovan hebrejskmi psmenami, pro uritou sfru uit, take kad, kdo chce vniknouti do tchto studi mus sm pizpsobiti veobecn kl kad nov soustav hodnot a tm se nauiti ovldati zkladn zkon analogie. Pi stvoen lovka slouil vesmr za vzor, ale lovk i vesmr jsou stvoeni k obrazu bomu. Bh zstv pro lovka nepoznateln vlastnost, kterou hermetick filosofie nazv En-Soph. Pouze ve svch projevech, tj. pi promtnut svho byt navenek je chpateln a srozumiteln. Prvm svm projevem stvoil Bh princip skutena a tm svoji [nesmrtelnost?]: trojjednotu neboli trojici. Trojjednotu, prototyp i pravzor vech prodnch zkon a souasn absolutn vdeckou formuli, jako i zkladn nboensk princip, nalezneme u vech nrod a ve vech kultech. Hermetick filosofie oznauje tuto trojici nsledujcmi nzvy: I. Koruna (Kether) III. Rozum (Binah) II. Moudrost (Chokmah) To je prav trojice numerac neboli sefirot, kter vyjaduje bo pvlastky. Pozorujme ble jej konstituci. Vzpomeneme-li si, e ve existujc se skld z tla (ltky), due (sly) jako stednho lnku a ducha, jsme nuceni hledati pvod tchto princip trojice v Bohu samotnm. Ti pojmy, Koruna, Moudrost a Rozum pedstavuj Boha a tyto ti pojmy tvo analysu Ducha boho. Co je to ivot bo? ivotem bom je trojjednota a sice lidstvo s jeho plovmi protiklady, muem a enou (Adamem a Evou). Tlo bo je tvoeno vesmrem v jeho trojitm rozlenn. Shrneme-li toto ve, zskme tuto definici Boha: Bh nen ve svm byt poznateln, avak ve svch projevech ano. Jeho tlo je tvoeno vesmrem, mu ena je jeho du a On sm tvo dvojitou polarisac svho ducha. To ve je vyjdeno tmto schmatem: Duch bo Due bo Tlo bo Rozum Eva Lidstvo Natura naturata [Vesmr] Koruna + Moudrost Adam svt bosk, tj. Bh Otec svt lovka, tj. Bh Syn

Natura naturans svt prody, tj. Duch Svat

Kabalistick zasvcen (Brno 1995, str. 26) uvd ti dvojit, co se jev pesnjm.

10

Tyto ti tridy, tonalisovny v jednotu, jsou tvoeny deseti numeracemi i sefirotami, i lpe, jsou obrazem deseti numerac, kter pedstavuj vvoj t prvch principi bostv ve vech jeho pvlastcch. Jsme tedy nuceni pi analyse rozliovati v Bohu, lovku a vesmru ti zkladn prvky, kter za svho vvoje vykazuj deset prvk, jinak eeno trojici, kter se vyvj v sedmeru. Deset numerac a jejich vznam: 1.) mono je pokldati za symbolick znzornn Boha, lovka a vesmru, tj. ducha, due a tla boho, 2.) jako i za matematickou formulku evoluce i involuce kterhokoliv z tchto t velkch a pro ns vdy zkladnch princip. Na zklad definic, kter jsme na svm mst uinili a kter jsou mimo to potvrzeny podivuhodnm nstrojem egyptsk esotern filosofie, tarotem, meme uiniti ti zajmav zvry: 1.) materialistick filosofie zabv se studiem tla boho, tj. vesmru a uctv tak polovdom nejni projev bostv v kosmu: projev hmotn. 2.) Pantheistick filosofie studuje ivot neboli kolektivn byt, hermetickou filosofi nazvan AdamemEvou. Je to lovenstv, lidstv, kter se samo uctv ve svch utvejcch prvcch a k sob se modl. 3.) Theist a filosofie nboensk zabvaj se studiem Ducha boho. Avak hermetick filosofie stoj nad kadm z tchto druh studia, nebo tvo synthesu vech t druh, tj. materialismu, pantheismu a theismu v jedinm celku, jeho sti analysuje, ani by ovem celek jinak definovala ne mystickou formulkou filosofa a matematika Hone WRONSKIHO.8 Tak pedevm u, e lovk ve sv konstituci a svm utven zrcadl pesn cel vesmr. Proto dala lovku nzev mikrokosmos, mal svt, v protikladu k makrokosmu, ve velkm svt vesmrnm. k-li, e lovk je obrazem vesmru, neznamen to, e by vesmr byl velkm savcem, nbr e utvejc prvky obou jsou si analogick, nikoliv ale toton. Tak u lovka se spojuj buky rznch forem a konstituc, aby vytvoily stroje, jako je aludek, jtra, srdce, plce, mozek atd. Tyto stroje spojuj se opt v soustavy, aby mohly povstati jejich funkce a innosti. tak plce, srdce, arterie a veny vytvej spolenou soustavu krevnho obhu, mozkov laloky, mcha, sensitivn a motorick nervy tvo soustavu nervovou a podobn. Dle metody analogi, zsadn hermetismem pouvan, ve co v lovku a vesmru sleduje tent zkon je souvztan. Bytosti a vci velmi rozdlnch forem (nerosty, rostliny, zvata a lovk) tvo celek, obnici, a ady obnic slunen soustavy. Obh planet a jejich souputnk vytv vesmrn ivot prv tak, jako spolupsoben ady stroj je podmnkou pro ivot lidsk. stroj a obnice jsou tedy analogick, nebo psob dle stejnho zkona, akoliv srdce a slunce jsou zcela rozdlnmi tvary. Vidme jasn, pro sta nazvali lovka mikrokosmem. Hmota sama je hermetickou filosofi pokldna za obal, kter byl nsledkem Adamova pdu dodaten dn vem tvorm. Jakob BOHME9 propracoval dostaten tuto ideu, take nen nutno se u n zdrovati. Zmiujeme se o n pouze proto, aby bylo jasno, pro v konstituci lovka dn z ji zmnnch t funknch principi nepedstavuje hmotu lidskho tla. lovk se skld ze t vnch st: 1.) sti ni, kter nen ale hmotnm tlem, nebo hmota sama o sob nen dnm vnm elementem. Ni st lovka je principem, kter uruje a ovld hmotnou formu. Nazvme jej nephe, tlo hvzdn i astrln. 2.) vy sti bosk jiskry, due idealist, kterou hermetikov a jejich filosofie nazv duchem, neamah.

8 9

Joseph Maria Hoene Wronski, 17761853, polsk matematik a filosof. Jakob Bhme, 15751624, nmeck filosof-samouk a mystik.

11

Tyto dva prvky chovaj se k sob jako olej a voda, nebo jsou tak rozdln bytnosti, e by nikdy nemohly vstoupiti do spojen, kdyby nebylo sti tet, kter je pbuzn pirozenosti obou a kter je sjednocuje asi tak, jako alkalick karbonty spojuj olej a vodu pi procesu tvoen mdla. 3.) Tento tet lnek, spojovac st mezi obma pedchozmi, uenci nazvaj ivotem, kdeto my du, ruach. Tyto ti lnky tvo v jednot byt lovka tak niternou synthesu, e znzorujeme schematicky lovka temi body (ti zmnn lnky) obklopenmi kruhem:

Nephe, ruach a neamah jsou temi podstatnmi principiemi, kter odpovdaj v lovku tem svtm, u kterch se analysa rda zastavuje a nechce kreti dle. Vzdor tomu skld se kad ze zmnnch t lnk opt z vce st. Ti lnky odpovdaj tomu, co uenci nazvaj tlem, ivotem a vl, pesn eeno ivotem bunnm, organickm a psychickm. Na podklad rozdlen t svt v jejich sti, zskme analogick schma rozlenn t podstatnch principi lovka v devt pododdlen: Duch Due Astrl duchovn stedisko spojen duchovnho s duevnm spojen duchovnho s astrlnm spojen duevnho s duchovnm duevn stedisko spojen duevnho s astrlnm spojen astrlnho s duchovnm spojen astrlnho s duevnm astrln stedisko Neamah Ruach Nephe

Nkte hermetikov pouvaj sedmidlnho rozlenn, dokonce i ptidlnho. Sedmidln rozlenn je chybn; akoliv vykazuje tak ti hlavn principy, sluuje nkter principy spojen v princip jedin, take obsahuje pouze tyi principy spojen; ptidln obsahuje ti hlavn a pouze dva spojen. Pti- a sedmidln rozdlovn neodpovdaj v tomto smru a ppadu universlnmu schmatu a jsou proto chybn. Zmnili jsme se ji, e stroje vesmru jsou tvoeny planetami a e pinou vesmrnho ivota je obh planet. ivot ve vesmru je udrovn svtelnmi proudy, ktermi jsou planety obtkny a tak pokrvny ztopou plodivch zrodk. Kad krevn tlsko jako pijma a roznae proudu ivota v lovku je reln bytost, stvoenou k obrazu lovka. ivotn proud v lovku obsahuje nekonen mnostv takovch bytost. Tak jest to tak s proudy svtla ve vesmru a odtud jest odvozeno uen o andlch a dmonech, zosobnnch silch vesmru. To, co hermetismus nazv andlem neb dmonem, nen nic jinho, ne zosobnn odvozen z rznch stup ivota a inteligence prody. Praktick hermetismus tou po poznn tchto neviditelnch bytost, pijma a roznae proudu ivota ve vesmru, obsaench v proudech svtla. Hermetismus se sna psobiti na tyto tvory a poznvati jejich sly: tak vznikla magie a astrologie. Avak ivotn sla, kter je roziovna krevnm obhem, nen v lovku jedinou. Nad touto silou, vedouc ji, stoj jin sla, sla nervov. Nervov sla uspodv ivotn jevy, a krou podvdom v soustav organickho ivota (sympatick nervov soustava, astrln tlo), nebo psob vdom vl (mozkem a motorickou nervo-

12

vou soustavou). Toto nervov fluidum nen roziovno zvltnmi bytostmi (krevn tlska) jako ivotn sla. Vychz toti z jedn, kter ije tajupln a skryt (nervov buka) a proud k pijmacmu stedisku. Mezi vyslajcm a pijmajcm existuje pouze vodc kanl. Dle hermetickho uen je to ve vesmru prv tak. Nad nebo lpe v nitru zmnnch svtelnch proud existuje tajupln fluidum zcela neodvisl od stvoitelsky innho byt prody, jako je nervov fluidum neodvisl od krevnch tlsek. Toto fluidum je bezprostedn vyzaovno z Boha, nebo jet lpe, je to tlo bo samotn, je to Duch vesmru (Ivara Ind). Vesmr skld se tedy dohromady jako lovk: 1.) z tla: hvzdn tlesa a to, co vytvej, 2.) z ivotn sly: svteln proudy, obtkajc hvzdy a obsahujc stvoitelsky inn prodn sly (andly a dmony), 3.) z dc vle, roziujc se vude pomoc fluida, kter je smysly nepoznateln: hermetikov nazvaj toto fluidum universlnm magnetismem nebo r. Je to Aurum alchymie, pina atraknho psoben neboli lsky mezi hvzdami. Vesmr i lovk jsou podrobeni periodick involuci a evoluci, aby se nakonec opt slouili ve svm spolenm pvodu: Bohu. Nae positivn vdy stanov pro smysly chpateln svt tuto pouku jako posledn: nen ltky bez sly a sly bez ltky. Nepoprateln pouka, kter zstv neplnou bez dalho komente: 1.) Kombinace, kterou nazvme silou a ltkou, objevuje se ve vech monch odstupovnch, ponaje tm, co mono nazvati zhmotnnou silou, jako kup. skla, nerost, chemick tlsko, a k nejjemnj ltce i silov podstat ltky, jako je elektron. Akoliv nememe slu a ltku isolovati, objevuj se jako protikladn a nejzevnj matematick hranice jedn seln ady, ze kter zme pouze nkter mezilnky: ltka a sla jsou abstraktnmi, ale nepopratelnmi konenmi lnky tto ady. 2.) lnky tto ady, tj. individua prody nejsou nikdy stabiln, sla jej charakteristikou je nekonen pohyblivost, strhv ltku s sebou od jednoho plu k druhmu, kdeto ltka in se zjevnou v protiproudu opanho smru. Tak kup. atom fosforu, kter je odejmut jedlou rostlinou nerostnm fosftm, stv se lnkem mozkov buky lovka (tedy zjemnlou ltkou i silovou ltkou), aby peel po smrti lovka rozkladem opt do e nerostn, to znamen, e se opt zptnm zpsobem promuje v nejhrub ltku. 3.) Pohyb, to jest vsledek tto pesunujc se rovnovhy, nen neuspodan, nebo vykazuje adu zetzen harmoni, kter nazvme prodnmi zkony, opt se sluujcmi v synthese nejvyho zkona evoluce, vvoje, harmonick souzvuk jev je projevem toho, co nazvme vl. e tato vle neme bti slepou, je jasn. Vdouc, tj. inteligentn vle je ale duchovn vl, kter jest prapinou svta. Svt smysly pochopiteln je tedy vrazem vle, kter se projevuje sice v instabiln, ale postupn pibvajc rovnovze mezi silou a ltkou. To je vyjdeno touto tveic: I. Vle, tj. duchovn vle, nejvy potek. Avak i tato vle je substanciln povahy, nebo mimo Boha ve duchovn je jet tlesn, tedy trojjednotou intelektu, stvoitelsk sly a ltky. II. Sla protiklady polrnch prvk vle. III. Ltka IV. Svt pochopiteln smysly, jakoto vsledek instabiln dynamick rovnovhy mezi silou a ltkou.

Konec prv kapitoly.

13

KAPITOLA II. USPODN VZTAH.

I. TI UTVEJC PRVKY A TYI IVLY.
Zjistili jsme, e materie je v prv ad dvojnost (dyas) na zklad svoj polarisace a v druh ad trojnost (trias). Veker prodn sly stvaj pouze na podklad sla, vhy, mry, harmonie a pohybu. A vecky vci, kter existuj v materii maj v tom svj koen a zklad. Proto jsou tak vecky fysick a metafysick vci vzny na urit sla, co vedlo Pythagora k vroku, e jest to slo, kterm ve bytuje a kter propjuje jednotlivm vcem jejich zvltn sly. Vytvoil tak celou filosofii sla, kter hraje dodnes v esotern vd vznamnou lohu. Tak oznauje jednikou nezjeven a neprojeven bostv, vejednotu, nejvy a jedinou jednotu, Starho Dn, Adama Kadmona. Tato jednota pronik kad slo a je pvodem a pramenem vech ostatnch sel, jako i jejich spolenou mrou. Je proto potkem a koncem vech vc. Ona sama je ale bez potku a konce. Dvojka jest prvou odno jednoty, slem stvoen, proe je tak nazvna Genesis. Nen slem sloenm, nbr pouze sestv ze dvou koordinovanch jednot. Je proto slem materie. Na potku byl Veduch (Evang. Jan. I, 1), tj. na potku byla jednota. Kdy byla koordinovna duchu stvoenm ltka, vzniklo slo dv. Touto koordinac byla souasn stvoena antithese, protiklad; nastalo protipostaven, oddlen, polarisace. Thesi Duch byla postavena antithese Materie, plu Stvoitel protipl Stvoen. Tak vznikly polarity: Bh a svt, vnost a as, nekoneno a prostor, ivot a smrt, byt a znik, den a noc, minulost a ptomnost, zatek a konec, klad a zpor, dobro a zlo, mu a ena, teplo a chladno, sucho a vlhko. Pozorujeme, e dvojka jako slo polarity a protiklad je souasn slem spor a boje, nebo kad z obou pl, kad z polarit sna se zvtiti na kor druhho, zesliti a konen prosaditi sebe sama. Tak byl stvoenm vnesen do svta boj. Materie byla v boji s Veduchem, svtlo s temnotou, klad se zporem, teplo s chladnem, sucho s vlhkem. Tak byl stvoenm o sob, tj. vznikem dvojky vytvoen stav, kter mus bti oznaen za nesnesiteln a nemon. Chyblo toti na vyrovnn, peklenut, na vyrovnn protiv. Tato loha byla vyhrazena slu ti, slu vyrovnn, zprostedkovn, rovnovhy a synthese. Teprve these, antithese a synthesa, tj. zatek, sted a konec, teplo, vlano a chlad, klad, neutrln a zpor, tvo dohromady celek, ve kterm jsou peklenuty protiklady. Proto tvo i ltka trojici, skldajc se z tla, due a ducha, kde koeficient duch tvo kladn pl, hmota zporn a due pl neutrln. Kad ltka jest trojic, a nle i nerostn, rostlinn nebo ivoin. Avak nejen viditeln hmota, ale i tak zvan prodn sly i prodn zkony, kter nejsou slepmi silami, ale velikmi Inteligencemi, utvejcmi prasilami a vykonavateli bosk vle, jsou trojicemi v hoejm smyslu. Tak ku pkladu i pohyb, tento prazklad veho ivota, je trojic sestvajc se z toho, co je pohybovno (objekt pohybu, tlo), z toho, co pohybuje (due) a z toho, co dv pohybu smr (dc subjekt pohybu, duch). sla jedna, dv a ti jsou temi utvejcmi prvky veho bytujcho, kterm v kabbale odpovdaj ti matky, alef, mem a in a v absolutnm schmatu, Tetragramu, ti prv psmena typsmennho jmna boho. e lovk jako mikrokosmos je trojic, poznali jsme ji v pedchoz kapitole. Jako ve, je lovk pedevm dvojic (dyas: polarita), trojic (trias: duch, due a prvek utvejc tlo) a tveic (tetraktis: duch, due, astrl a tlo hmotn). Ve vech uvedench stech lovka zrcadl se tato sla, co jsme poznali ji v pedel kapitole. Hmotn tlo, jako kad hmota, zrcadl tuto tveici tymi ivly: ohnm, vzduchem, vodou a zem. tyi ivly jsou tymi agregtnmi stavy materie, tedy vyzaujc (ohe), plynou (vzduch), tekutou (voda) a pevnou (zem) ltkou. Tato tveice, tetraktys, obsahuje dvakrt dva protiklady: vodu jako protiklad ohn a zemi jako protiklad vzduchu, provdme-li analysu len ty ivl dle agregtnch stav. Provedeme-li dlen dle hustoty, jasnosti a pohybu, obdrme jako protiklady ohe a zemi, vzduch a vodu. Vidme, e kad ze ivl m dv specifick vlastnosti, z nich prv vdy pevld a druh tvo pechod, medium, pomoc kterho je ivel spojen se ivlem nsledujcm. Ohe je tepl a such, zem such a chladn, voda je chladn a vlhk, vzduch vlhk a tepl. Teplo, sucho, chladno a vlhko jsou tedy specifickmi ivelnmi vlastnostmi. Spolenou vlastnost vzduchu s ohnm je mal

14

hustota a velk pohyblivost, vzduchu se zem temnota, vody se zem temnota a hustota, vody s ohnm pohyblivost. Ohe jest tikrte id a tyikrte pohyblivj ne voda. Ta jest opt tikrte id a tyikrte pohyblivj ne ivel zem. V jakm pomru stoj tedy ohe ke vzduchu, stoj vzduch k vod a tato k zemi. Obrcen, v jakm pomru stoj zem k vod, je voda ke vzduchu a tento k ohni. Ve dvojitm protikladu ohn: 1.) k vod a 2.) k zemi vidme hlub dvod, pro ohe me bti uhaen vodou a uduen zem. Dvoj protiklad vzduchu k vod a zemi ukazuje, pro se musme udusiti ve vod a zemi, nememe-li zaruiti pvod kyslku. Poznvme z dvojit polarity mezi ohnm a vodou na jedn stran, vzduchem a zem na druh stran, e ku kadmu stvoen a tedy ku kadmu plozen je zapoteb dynamickho (tj. aktivnho, elektrickho, muskho) a plastickho (tj. pasivnho, magnetickho, enskho) partnera. Oba tvo svoje pirozen doplky. Pi aktu plozen projevuj snahu po oboustrann vmn a dochzej j pirozenou obnovou rovnovhy, tj. plodem (mohli bychom zcela snadno pouti pkladu ze sociologie; avak emancipovan eny se svoj touhou po samostatnosti by byly tce uraeny). Jako aktivn prvek psob pitom teplo, jako pasivn vlhko. Chceme-li pomoc obou tchto prvk pivoditi stvoen, tj. znien a zmnu dosavadnho stavu, jsme nuceni pouti obou protipostavench prvk, tj. chladna a sucha, piem chladno jest prvkem aktivnm a sucho zpornm. Teplo a chladno jsou z tohoto hlediska prvky kladnmi, sucho a vlhko prvky zpornmi. Hodnotme-li jednotliv komponenty skupin, je teplo energitj ne chladno, a sucho mocnj ne vlhko. V konenm hodnocen objevuje se teplo jako dvakrt kladn, vlhko jako dvakrt zporn, kdeto chladno a sucho vykazuj kad jednoho komponentu kladnho a jednoho zpornho, co graficky znzornno vypad takto: Teplo : ++ Chladno : + Sucho : + Vlhko : Jak jsme zjistili, ohe je tepl a such, zem chladn a such, vzduch tepl a vlhk, voda je studen a vlhk. To je mimodn dleit pro nauku o konstituci a temperamentech, jak dle uvidme. Stanovme-li pomry graficky, dostaneme tyto vsledky: Ohe : + + + Vzduch : + + Voda : + Zem : + + Pomr ohn je tedy pevn kladn, vzduchu kladn-zporn, vody pevn zporn a zem zporn-kladn. Pozdji pevedeme tento pomr na zvetnkov znamen, co m pro hermetickou therapii zvltn vznam. dn ze ivl neprojevuje se ve hmot zcela ist, nbr je vdy [vce]mn sms (co jsme pozorovali v pedchozch graf. schmatech), a to dovoluje vzniknouti mnostvm variac. Z tchto kombinac a transformac ivl vznik zkladn iveln pohyb a z tohoto opt rzn tla a projevy. Prahodnoty ty ivl mono takto precisovati: 1.) Teplo (ohe): hork, hoc, lehk, pohybliv, rozpnav, ostr, 2.) Chlad (voda10): studen, stahujc, utuhujc, krystalujc, 3.) Vlhko (vzduch): fluidln, prun, lehk, 4.) Sucho (zem): studen, klidn, tk, hutn, ztrnul, ve stavu napt. Z toho vznikaj dal efekty: 1.) Teplo: rozpalovn, roziovn, zapalovn, spalovn, 2.) Chlad: ochlazovn, stahovn, zhuovn, krystalisace, 3.) Vlhko: zkapalovn, zmkovn, uvolovn, rozputn, zprchavn, 4.) Sucho: napt, utvrzovn, stahovn, odvlhovn, tuhnut.
10

V pvodnm vydn je zde uvedeno vzduch a v nsledujcm dku u vlhka pak voda. Opravujeme s pihldnutm ke smyslu a uvedenm atributm.

15

e tyto efekty hraj velikou lohu i na poli fysiologickm je jist, avak nutno se vyvarovati pojet, jako by byly toton s fysiologickou energi, vrobou a uskladnnm (zhuovnm) ivotn energie (viz pedchoz svazek), akoliv prv ivot a teplo zdaj se bti nerozlun spojeny. Fysiologick energie, hermetiky nazvan astrlnm teplem, nen hmotn dynamickm principem jako teplo, nbr principem astrln-generatorickm, kter je schopen ploditi ivouc organismy, odejme-li z uskladnnch zsob ivotnch sil v astrlu potebn mnostv a tmto vtiskne impulsy vzruen, udrovn a regenerace. Teprve tehdy, kdy fysiologick energie, tj. astrln teplo, vykon svoje funkce a zplod iv organismus, vstupuj v innost hmotn ivly a sice psob v prv ad na krevn obh. Principie, kter se manifestuj v krvi a vbec ve vech organickch tekutinch (lymf apod.), jsou principem tepla a vlhka. Jsou tedy pedstaviteli ivota, kdeto principy chladna a sucha jsou representanty smrti. Pevedeme-li efekty ty ivl na fysiologick pole, uinme tato zjitn: 1.) Teplo : udrovn ivota, obh krve, aktivita, tonus, zahvn, centrifugln pohyb, elasticita, innost svalov a dchac, stravovn, vymovn, musk prvek. 2.) Chladno : nien ivota, chladnut, stahovn, scvrkvn se, krystalisace, zpevovn, tvrdnut, vpenatn, koprostase, pekky trven a sekrece, centripetln pohyb, atonie, tuhnut, pasivita. 3.) Vlhko : regenerace krve a ostatnch organickch tekutin, mknut, uvolovn, sekrece, povzbuzovn vmny ltek, ensk princip. 4.) Sucho : napt, zhutn, drdn (a sice povahy zntliv, je-li spojeno se spolukomponentem teplem a povahy nervov, je-li sucho sdruovno s chladem), zhutn tlesnch v, pekka vmny ltek, insuficience lz a sliznic, utven krystal moovch kyselin, ledvinov psek, moov a luov kameny. Kombinujeme-li konen jednotliv ivly mezi sebou, dojdeme k nsledujcm vsledkm: 1.) TeploVlhko : tepl krev, zdrav obh krve, trven, pohyb, normln svalov innost, dobr ivotnost, sangvinick zaloen. 2.) ChladnoSucho: studen krev, slab obh krve, poruchy vmny ltek, vpenatn, tvrdnut, omezen svalov innost, odpor k pohybu, slab ivotnost, melancholick zaloen. 3.) VlhkoChladno : chladn krev, sklon k nadprodukci vodnatch a blkovinnch ltek, prostedn ivotnost, flegmatick zaloen. 4.) TeploSucho : hork krev, nadmrn tlesn teplota, nadmrn okysliovn, nadmrn aktivita, siln ivotnost (kter je ale ohroena superoxydac krve), cholerick zaloen. 5.) TeploChladno : oboustrann neutralisace. 6.) VlhkoSucho : oboustrann neutralisace. Jeliko u ivho organismu jsou mony normln funkce jen tehdy, jsou-li vechny principy inny souasn v normln me a udruj-li se mezi sebou v rovnovze, meme zjistiti ve vech ppadech, kde pevauje nkter z princip na kor druhho, odklon od normy, tj. pathologick stav.

II. HVZDOVDA ZKLADEM HERMETICKHO LKASTV.

Kombinovnm ty ivl, lpe eeno ivelnch vlastnost, dospli jsme k zkladm fysiologickch td lovka, vznikajcch kombinacemi jednotlivch ivl mezi sebou: tyem temperamentm. Na tomto mst jsme nuceni vnsti do naeho pojednn prvky jin disciplny hermetick, a sice exaktnm lkastvm tak odmtan astrologie. I my inme tak neradi, nebo bychom klidn vystaili s selnm klem, jeho zklady i uit vyloili jsme v druh sti kapitoly o vztazch mezi makro- a mikrokosmem.

16

Tento seln kl, schma numerac, je souasn i klem vech axiom, kter hermetikovi nabz astrologie. Avak je mlo hermetik, kte ve svch studich pouvaj numerickho schmatu, nebo jeho aplikace je tm veobecn pokldna za tkou, jako ve, co je jednoduch a co vyaduje trochu pemlen. Pohodln vyaduj recepte a ten pin zdnliv astrologie. Zapomnaj, e i astrologie je nucena diti se uritmi normami, kter nelze pehleti pouhou zkuenost, aby zstala odvtvm esoterismu a nestala se emeslnou biologi, ani nespoutanou intuic, aby neskonila ve fantasich a drela se v hranicch pesn j od vk vymezench, nebo je vdou a k tomu vdou hermetickou. To jsme byli nuceni pedeslati dalmu, kde z ohledu na tene povtin znalch astrologie, ale neznalch selnho kle, pouvme astrologie vce, ne je ve skutenosti zapoteb. lovk je mikrokosmem, pesnm obrazem, pesnou obdobou makrokosmu. Proto se mluv o zodiaku lovka a o nauce anatomickch obdobnost. Oba pojmy pochzej ze erho dvnovku a ji ve starm Egypt byla astrologie nerozlun spojena s lkastvm. Indov, Peran, Chaldejci, ekov, man a ve stedovku hlavn Arabov budovali svoje litelsk soustavy, diagnosu a therapeutiku na astrologick zkladn. Avak neexistuj pouze spojitosti mezi konstelacemi hvzd a anatomickou stavbou lovka, jak je vykazuje zodiak lovka, ale i spojitost mezi hvzdnmi vlivy a nemocemi na stran jedn, jako i livmi rostlinami a hvzdnmi silami na stran druh, bez ohledu na to, jedn-li se o rostliny liv v um slova smyslu nebo o rostliny jedovat. kolem astrologie v hermetickm lkastv je, aby se zetelem k vztahu mezi makro- a mikrokosmem a zhvzdnmi v okamiku zrozen lovka tvoila zvry o fysiologickm sloen, svrzu, letoe (temperamentu) a tlesn soustav (konstituci) jednotlivho lovka, o jeho nchylnostech k uritm nemocem, o druhu urit therapie, jako i o podrobnostech a zvltnostech lku pouitho v jednotlivm ppadu. Dle astrologick doktriny je zkladn tlesn konstituce, fysiologick sloen, svzr a letora urena okamikem zrozen. Na takto vznikl zkladn psob dle progresivn hly (aspekty) hvzd. Pitom nutno brti v vahu, e vesmrn peduren nen nutcm osudem, nbr e pouze obsahuje skryt nklonnosti, kter vystoup ze sv skrytosti pouze tehdy, kdy lovk nic nepodnik, aby odstranil tyto nklonnosti a nchylnosti, nebo kdy dokonce zvrcenm ivotem pispv k vybit nepznivch hl. Pravou astrologickou doktrinou nen hlsn fatalismus, nbr princip svobodn vle, kter je pedurenm do jist mry (ale jen do t jist mry) omezen. Jinak by nemohlo bti psychurgickho ani theurgickho lkastv, jeho therapie je vybudovna prv na prvku svobodn vle.

III. POLARITA, SVRZ, LETORA A TLESN SOUSTAVA.

Tyto tyi pojmy maj v hermetickm lkastv rozhodujc vznam, nebo podstatn ovlivuj diagnostiku i therapii. ekli jsme, e lovk je nejdve dvojic, tj. polaritou, kladnm a zpornm, innm a trpnm, tonickm a atonickm, muem a enou. Z nauky o slech vme, e dvojka nen slem dokonalm, nebo svt pln protiklad neodpovd stvoitelskmu plnu, a e polaritn protiklady, tj. slo jedna a dv, these a antithese, vyrovnvaj se slem ti, synthesou. Dvoj polarita, kladn a zporn, projevuje se ve vem. Proto i zvetnk se rozdluje na 1.) znamen kladn, tj. nepm, musk, tonick, elektrick: Skopec, Blenci, Lev, Vhy, Stelec a Vodn, 2.) znamen zporn, tj. pm, ensk, atonick, magnetick: Bk, Rak, Panna, tr, Kozoroh a Ryby. Z planet na slunen soustavy jsou kladn polarity, tj. tonick: Slunce, Mars, Jupiter a Uran, polarity zporn, tj. atonick: Luna, Venue, Saturn a Neptun. Polaritn protiklady jsou vyrovnvny Merkurem, jeho povaha je androgynn. Nachz-li se kladn planeta v kladnm znamen, stv bezesporu tonicita a tot plat o atonii, nachz-li se zporn planeta v zpornm znamen. Nachz-li se ale kladn planeta v zpornm zna-

17

men, i zporn v kladnm, nebo androgynn Merkur v kladnm neb zpornm znamen, je nutno nejdve zjistiti, zda pevld polarita planety nebo znamen. Planetrn polarita pevld, kdy se planeta nachz ve svm dom nebo v dom svho poven (pklad: Saturn ve Vodni, kde je spoluvldcem, nebo Jupiter v Raku, kde je poven). Nachz-li se planeta ve znamen, kter nen jejm domem, nebo ve kterm nen povena, neb ve kterm je zniena i ve kterm se nachzej stupn jejho pdu, pevld polarita dotynho znamen. Poven: Slunce na 19 Skopce Luna na 3 Bka Merkur na 15 Panny Venue na 27 Ryb Mars na 28 Kozoroha Jupiter na 15 Raka Saturn na 20 Vah Uran ve tru Dra hlava v Blencch Dra ohon ve Stelci Znien: Slunce ve Vodni Luna v Kozorohu Merkur ve Stelci a v Rybch Venue ve Skopci a tru Mars v Bku a Vahch Jupiter v Blencch a Pann Saturn v Raku a Lvu Uran ve Lvu Pd: Slunce na 19 Vah Luna na 3 tra Merkur na 15 Ryb Venue na 27 Panny Mars na 28 Raka Jupiter na 15 Kozoroha Saturn na 20 Skopce Uran v Bku Dra hlava ve Stelci Dra ohon v Blencch

Oproti uvedenm pravidlm nutno poukzati na to, e kladn polarita pevld, stoj-li Slunce ve tru, kterto znamen v tom ppad pejm polaritu Slunce a nachz-li se Luna nebo Neptun ve Vahch, polarita zporn. Androgynita, neutralita pevld, nachz-li se Merkur neb Saturn ve znamen Blenc, Panny neb Kozoroha. Svrz (ivelnost) lovka je ve vztahu k slu ti, nebo lovk se skld z trojice tla, due a ducha. Dle pomru, ve kterm se tlesn (hmotn), duevn (psychick) a duchovn (intelektuln) prvek sluuje v jednotliv organismus, a dle toho, kter ze jmenovanch komponent pevld, rozliujeme ti rzn svrzy: hmotn, psychick a intelektuln, jinak eeno ivelnost ravou, citovou a pohyblivou. Astrologicky je rav ivelnost ve vztahu s pevnm ken (Bk, Lev, tr a Vodn), citov s hlavnm kem (Skopec, Rak, Vhy a Kozoroh), pohybliv s pohyblivm kem (Blenci, Panna, Stelec a Ryby11). Nchylnost k chorobm v trojjednot tlo, due a duch se nachz ve vztahu k trojici Ascendent (a planet, kter se nachz v I. dom), Luna a Slunce. Okamik zrozen dv dvoj druh disposic k chorobm: prvn dle ascendentu a dle zkona analogie tak dle descendentu, a druhotnou nchylnost, kter je ve vztahu k nepznivm hlm jistch planet. Kad z disposic me se projeviti chorobou akutn i chronickou. Letora lovka se nachz ve vztahu k slu tyi a ke tyem trigonm zvetnkovch znamen. Dle tchto vztah rozliujeme letoru cholerickou (trigon ohn, Skopec, Lev a Stelec), sangvinickou (trigon vzdun, Blenci, Vhy a Vodn), melancholickou (trigon zem, Bk, Panna a Kozoroh) a flegmatickou (trigon vodn, Rak, tr a Ryby). Od tchto ty typ letory odvozuje se tlesn soustava, konstituce lovka: 1.) lymfatick konstituce (znamen vodn): chlad, vlhk a bled pokoka. Mkk, ochabl svalstvo, slab , pomal tep. Hluboko poloen ly. Flegmatick, indiferentn letora. Neschopnost k tk tlesn prci. Siln pasivita, mlo energie a nedostaten iniciativnost. Pevaujc pasivita zpsobuje nedostatek pohybu a obzvlt nedostatenou pi o tlo, kterou je poruena vymovac innost. Nejdleitj tlesnou funkc je innost lymfatickho systmu, lz a vymovacch stroj. Vmna ltek je u tto konstituce nejdleitj, take choroby vmny ltek jsou zde doma. Nemoci vtinou chronick (katary, vyrka, dna, revmatismus, skorpulose, rachitis, bolesti aluden a stevn, rakovina atd.). Hygiena m spovati v dennch prochzkch, astm pohybu na erstvm vzduchu, dechov gymnastice, sportu a astjm vyplachovn stev. Potrava m bti mchan, tedy ne zcela bezmas, ale s vjimkou vepovho a skopovho masa, vce drbee a ryb. Kyselky a seltersk vody se nedoporuuj, takt kysel vna. Tk jin vna, vermut a zzvorov vna v malm mnostv.

11

V pedloze myln uvedeno Rak.

18

2.) Sangvinick konstituce (znamen vzdun): tepl, vlhk pokoka ervenav barvy. Dobr svalstvo. Siln obh krve a rychl tep. Modrav, siln ly. Energick pohyby. Sangvinick letora. Pevaujc aktivita, energie a iniciativa. il krok, lska ke sportu. Nejdleitj tlesnou funkc je krevn obh, dechov, okysliovac a svalov innost. Nklonnost k chorobm vztahuje se na choroby krve, onemocnn dchacch orgn, akutn nemoci stojc ve spojen s plnokrevnost, sportovn nehody, tedy vrony krve, krevn kongesce, srden zpaly nebo jako nsledky zrann atd. Nejlep hygienou pro sangvinika je sebeovldn. Krocen pudu, omezen sportovn vn, intensivn duevn prce a povechn zdrenlivost. Dieta se m pibliovati vegetarinsk strav, z mas jedin drbe a ryby. Vejce v malm mnostv, sladkosti jsou neppustn, tk vna a likry takt, kysel vna a kyselky se doporuuj. Kouen nen dovoleno. 3.) lunat konstituce (ohniv znamen): tepl, such ke, lutav ple, tvrd svalstvo, tvrd a siln vystupujc ly, tlo siln porostl vlasy. Vysloven aktivita na vech polch, asto nadmrn. Kladn svrz, cholerick letora. Vnivost. Podrdnost, zlostnost, impulsivita, agresivn bytost. Touha po vld a tyranie. asto krutost a mstivost. Nejdleitjmi funkcemi lunat konstituce jsou innosti luov, jatern a trven. Proto inklinuje k poruchm stravovacho traktu, jater; inklinace maj vtinou akutn charakter, mohou ale pejti v choroby chronick. Nemoci ledvin, loutenka, horenat choroby, jako i nemoci, kter jsou ve spojen s nadprmrnou teplotou. Je nutno potlaovati kadou nemrnost a zvlt touhu po alkoholu a vech opojnch prostedcch. Kouen je ppustn a vtinou dobe psob. Dieta m bti ist vegetarinsk a nem obsahovati koen a ostr vci. Chladn koupele, plovn, rybaen a klidn zpsob ivota. M bti postarno o hojn spnek. 4.) Nervov konstituce (znamen zemn): chladn, such, velmi tenk a citliv pokoka. Nzk tep. Slab srdce. Velmi citliv nervy. thl, tl tlo, jemn bled obliej oduevnlho vrazu. Idealistick a duchovn zaloen. Jemn, pohybliv duch se sklonem k samotstv a melancholii. Citliv povaha s umleckmi, vdeckmi a literrnmi sklony. Nejdleitj funkc je innost stedn nervov soustavy. Ale i funkce mozku, o, sluchu a pocitu, jako i inervace jednotlivch stroj pichzej v vahu. Sklon k chorobm nerv, duevn, mozkov, on, un a vechny nemoce, kter stoj ve spojen se sympatikem. Dieta smen s pevahou rostlinn, v lt potrava syrov. Z mas telec, drbe, ryby, zeleninov polvky. erstv ovoce, oves, re, krupice, vejce, mounky, rajsk jablka, melouny, grape-fruity, vinn hrozny, jablka, rebarbora, aromatick npoje, uhersk vna, jin ovocn vna. Likr, kyselek, selterskch vod, moselskho vna a vech svtlch piv nutno se vysthati. Mrn uvan porter je velikou pednost. Narkotik a kouen nutno se vysthati.

IV. UEN O KONSTITUCI.

V pedchozm jsme ekli, e polarita stoj ve spojen s dvojkou, svrz s trojkou, letora a tlesn konstituce se tykou. tyka, kter jest vnm pramenem prody stoj tak ve spojitosti se tymi ivly, ohnm, vodou, vzduchem a zem, se tymi hlavnmi vlastnostmi: teplem, chladnem, suchem a vlhkem, jako i se tymi letorami: sangvinickou, cholerickou, flegmatickou a melancholickou a tm tak konstituc sangvinickou, lunatou, nervosn a lymfatickou. Konstituce zskv na zklad spojen se tykou vztahy k sedmice a dvanctce, nebo sedmika jest povenou tykou a dvanctka povenou sedmikou (3+4=7, 34=12). Tato sla, kter vychzej ze stejnho koene, jsou sly planet a zvetnku a o n se opr vlda nebeskch znamen trojkou na vcech nebeskch a tykou na pozemskch. Konstituci definujeme jako pedurenm a vvojem podmnn sklon lidskho organismu reagovati ve zvl siln me na urit nemoci a skupiny nemoc. Konstituce nen chorobou samotnou, nbr polem, na kterm se choroba me v pimen me vyvjeti, avak vyvinouti se nemus. Konstituce sama ve svch tyech hlavnch representantech se tm nikdy ist neprojevuje, avak v pravidle, e mono mluviti o konstituci luovit-nervosn (znamen Skopce, Lva a Stelce), luovit sangvinick (Blenci, Vhy a Vodn), lymfaticko-nervosn (Bk, Panna, Kozoroh) a lymfatickosangvinick (Rak, tr, Ryby). Konstituci mono zjistiti z dobe vypotanho horoskopu. Jeliko sedmika je povenou tykou a dvanctka sedmikou, je dlen konstituc mono tak dle sedmiky a dvanctky. Sedmika jest specifickm slem hlavnch planet na soustavy (ve kter 19

Uran a Neptun jsou pechodem a tak oktvami hlavnch planet Merkura a Venue) a uvdomme-li si fysiologick hodnoty sedmi planet, meme rozdliti konstituce dle planetrnho kle, tj. sedmiky, nsledovn: 1.) Slunce: tepl a such, konstituce sangvinick, 2.) Luna: chladn a vlhk, konstituce lymfatick, 3.) Merkur: chladn a such, konstituce nervosn, 4.) Mars: tepl a such, konstituce luovit, 5.) Venue: tepl a vlhk, prvek atonick, regultor vnitn sekrece, filtrace moe ledvinami. Pathologick stavy vznikl poruenm vnitn sekrece, tj. je-li ztovno odmoovn hormon (ltek drdcch innost bunk). Venuina konstituce je dosti pesn oznaovna jako konstituce filtran. 6.) Jupiter: mrn tepl a vlhk, prvek tonick, vzrst, nasycovn tkovch bunk a podporovn jejich vzrstu a rozmnoovn bohatstv v. V chorobnm ppad mn se bunn vzrst v tunn a tvoen myom, lipom, tumor apod., bohatstv v pechz v plnokrevnost (plethora), cukrovku a podobn. Nejmarkantnjm zjevem je plnokrevnost a proto konstituce jupiterovsk nazv se konstituc plethorickou. 7.) Saturn: studen a such, representant chladna, tuhnut a smrti, krystalisace, deformace (hrb). Chronick choroby ke, aludku, stev, mche, sleziny a ledvin, kost, nedostaten vymovn, tvoen strusek, kamnk, shromaovn kyseliny moov, koprostase. Saturnsk konstituce je oznaovna od zstupc homopatie jako smen, kdeto my ji nazvme dle pvodnho oznaen psarickou. Pehled o konstitucch, odpovdajcch zvetnkovm znamenm si uinme, vezmeme-li v vahu jejich fysiologick vztahy a signatury. Konstitun vztahy planet a zvetnkovch znamen k chorobm a skupinm chorob daj se takto uspodati: I. NEMOCI HLAVY: Mars a Skopec: Bolesti hlavy, zvra, hyperaemie mozku a kongesc hlavy, zpal mozkovch blan, vodnatelnost mozkovch dutin, vodnatelnost hlavy, otes mozku. II. NEMOCI MCHY: Slunce a Lev: Hyperaemie mchy, zpal mchy, zpal mchov blny, ubvn mchy. III. NEMOCI PERIFERNCH NERV: Merkur a Blenci: Veker neuralgie (bolesti) mimo neuralgie hlavy a oblieje, kter odpovd Martu a Skopci. IV. NEUROSY: Uran a Vodn: Tanec sv. Vta, tetanus a trismus, epilepsie, kee, ke oblieje, psask ke, ke ltek, ochrnut.

V. NEMOCI DUTINY STN A HRDLA: Venue a Bk: Katar st a hrdla, zpal mandl, stn houbika, stn hniloba, siln rakovina, zpal jazyka, zpal un lzy. VI. NEMOCI ALUDKU: Luna a Rak: Akutn katar aludku, chronick aluden katar, aluden ved, aluden ke, aluden krvcen. VII. NEMOCI STEVN A JATER: Merkur a Panna: Akutn stevn katar, zlat la, stevn kolika, chronick zcpa, zpal pobinice, bin vodnatelnost, zpal jater (hepatitis). NEMOCI LUI: Venue a Vhy: loutenka, luov kamnky a nemoci s tm spojen.

20

VIII. NEMOCI MOOVCH STROJ: Venue a Vhy: Zpal ledvin, Brightova ledvinov nemoc, ledvinov psek a kamnky, katar mche, moen do postele, ochromen mche. IX. NEMOCI STROJ OBHU: Slunce a Lev: Zpal srdenho vaku, srden vada, vada srdench lalok, akutn zpal srdce, zvten a rozen srdce, tunn srdce, srden slabost, vpenatn tepen, srden nervosa. X. NEMOCI STROJ DCHACCH: Venue a Bk: Krvcen z nosu, rma, nosn polypy, katar hrtanu, ochrnut hlasivek, zkrt, vole. Merkur a Blenci: Katar prduek, dusiv kael, asthma, zpal plic, tuberkulosa plic, a hrtanu, zpal pohrudnice a poebernice. Luna a Rak: Prsn vodnatelnost, krvav kael. XI. NEMOCI KE A PODKON TKN: Mars a tr: Pasov re, re, ved, mdn re, lupus, furunkuly, karbunkuly a flegmony, spleniny, panaritium, rny, decubitis, nemoci neht, zrann hmyzem. Saturn a Kozoroh: Liej, svrab, svrbn ke, kopivka, Crusta lactea, strupovitost hlavy, praivina, poruchy potnch lz, lyej vous, lupy, omrzliny, krby, granulace, ndor hlavy, bradavice, opuchliny. Uran a Vodn: Keov ly. Jupiter a Stelec: Tukov ndory, lipomy. XII. NEMOCI POHLAVNCH STROJ: Mars a tr: Kapavka, mkk a tvrd ved, syfilis, blotok, poruchy menstruace, neuralgie dlohy a pochvy, zpal prsnch lz, fimosa, nemoci lzy pedstojn, prasknut keovch il. XIII. NEMOCI D, SVAL A KOST: Saturn a Kozoroh: Akutn a chronick reumatismus, reumatismus svalov, pakostnice, zpal bonho a kolennho kloubu, zpal kost, vodnatelnost kolennho kloubu, vykloubeniny a vymknut. XIV. VEOBECN ZAVAC PORUCHY: Msc a Rak: Blednika, kurdje, Barlowova nemoc. Saturn a Kozoroh: Rachitis, skorfulosa, mknut kost. Uran a Vodn: Chudokrevnost, leukaemie. XV. MIASMATICK CHOROBY: Mars a tr: Stdav horeky, difterie, prjem, cholera, tyfus. XVI. KONTAGIOSN NEMOCI: Mars a Skopec: Spla, spalniky, netovice a plan netovice, chipka. XVII. ON NEMOCI: Mars a Skopec, Uran a Vodn. XVIII. UN NEMOCI: Saturn a Kozoroh, Merkur a Blenci. XIX. NEMOCI MYSLI: Merkur a Blenci, Jupiter a Ryby. XX. DUEVN NEMOCI: Merkur a Blenci, Uran a Vodn, Neptun a Ryby.

21

V. ANATOMICK VZTAHY ZVETNKOVCH ZNAMEN.

Kadmu ze dvancti znamen zvetnku odpovd urit st, lpe eeno oblast lidskho tla. Toto pidlen st lidskho tla jednotlivm znamenm zvetnku, kter jsou silovmi poli, bylo provedeno v dvnch kulturch, jejich pvod ztrc se v temnotch vk. Zvetnk ve svm celku pedstavuje tlo vesmrnho lovka, Adama Kadmona, zpadn hermetick filosofie, kterho Indie nazvala Kalapuruou, a kterho my nazvme zosobnnm vesmrem. V tomto zosobnnm vesmru kad z jednotlivch znamen tvo souvztanosti lidskho tla a obrcen nsledovn: 1. Skopec: Hlava s velkm mozkem, obliejem, oima a vlasy, eln kost, temenn kost, klnovou kost, spnky, nosn kost, horn a doln elist, nosn pepkou, elnm svalem, svaly spnk, pohyblivm svalem, kapovm svalem, zadnm hlavnm svalem, kaufascie a zavrac svaly o a st, eln dutina, mstek, tepny na spncch, vnitn karotidy a hlavn veny, mozkov nervy, slin lzy, slzn kanly, slzn vek, slzn nosn kanl a dutina Highmors. 2. Bk: Krk a je, jcen, hltan, hrtan, pek, mandle, Eustachova trubice, patro, ttn lza, hlasivky, nos, ui, un lzy, krn obratle, krn fascie, krn a tln svaly, un svaly, mal mozek, varolsk mstek, prodlouen mcha, jazyk, hrtanov svalstvo, zevn karotidy, prav a falen hlasivky, occipitales, jugulares, drozdovit veny a veny ttn lzy. 3. Blenci: Vzduchov trubice, bronchie a plce, nervy dechov, inervace, krouky vzduchov trubice, rozvtven vzduchov trubice a krevnch cv v plicch, plicn arterie a veny, ramena, pae a ruce, ramenn kosti, pice, loketn kost, kost ruky, kln kost, lopatky, kosti prst, svaly kln kosti, sval delta, svaly hoenho ramene, pedn ramenn svaly, spolen koeny runho vaziva, svaly slouc k pitaen palce a ukazovku, svalstvo ruky a prst, ramenn svalstvo, thlav sval, arterie a veny kln kosti, kln tepny, tepny pa, tepny loketn, tepny pic, sensibiln nervy. 4. Rak: Dolen st jcnu, hltanov trubice, aludek, brnice, prsn ko, pohrudnice, 12 prsnch obratl, velk a mal prsn sval, velk pilov sval, mln lza, arterie brnice, mediastinalis, vena brnice, gastriepiploica, mammaria, plexus cardiacus a nervus splanchnicus, thymusov lza u dt. 5. Lev: Srdce, srden vak, zda a mcha zad, aorta, horn a doln dut vena, 12 eber, svalstvo zad, vncov arterie a veny, srden sval, nepojmenovan arterie a vena, spinln nervov soustava. 6. Panna: Bicho, jtra a slezina, vena porta, pancreas (bin ttn lza), pupek, pobinice, tenk stevo, dvancternk, trank nebo denn stevo, pn stevo, bin arterie a vena, jatern arterie a vena, arterie a vena sleziny, aorta doln sti tla, arterie a vena okru, ssac zazen bin, ikm bin sval, pn bin sval, sympatick nervov plete. 7. Vhy: Boky, ledv, ledviny, luov vak a ke, 5 bonch obratl, svalstvo bedern, arterie a veny ledvin, luovod, pyramidy a moov kanlky, moovod, vasomotorick nervov systm. 8. tr: Regio pubica a iliaca, moov a pohlavn stroj a pn tlust stevo, S zhyb tlustho steva, slep stevo, konenk, konenk a i, Cowperovy lzy, semenovod, prostata, varlata, dloha, vajenky, potvek, svalstvo vaku varlat, erector pyje a potvku, iliacea internae, spermaticea, plete a nerv pohlavn.

22

9. Stelec: Boky, zadnice, stehna, bon kost, stehenn hlava, stehenn kosti, kov kost, pnev, stehenn svalstvo, napnae ltek, sedac svalstvo. Bon tepny a veny, pnevn tepny a tepny stehen, nervus ischiadicus a ganglion coccygeum, nervus glutaei a cluneum. 10. Kozoroh: Kostn vazba, ke, vazivo a klouby, kolena, lachy kolenn, svaly k obrcen ltka dovnit. 11. Vodn: Ltka, holenn kost, ltkov kost a kotnk, ltkov svalstvo, Achillova lacha, tibialis anterior, posterior a feronaca, saphenae parva a magna. 12. Ryby: Plce, synovialn vazivo, lymfatick soustava a chodidla, kosti chodidel, kosti prst u nohou, patn kost, ohyba chodidel, plantares lateralis, tarsales a metatarsales, nervy chodidla, prst u nohou a zadku chodidla.

VI. VZTAHY DEKAN.

Vme, e kad zvetnkov znamen je rozdleno na ti sti, dekany, po desti stupnch. Ktermi planetami kad z dekan je ovldn, ten zn z astrologickch pruek. Je bezesporn, e dekany hraj v hermetickm lkastv vznamnou roli, a proto pinme anatomick souvztanosti dekan: 1. dekan: elo, lebka, velk mozek, 2. dekan: prav oko (5), lev oko (15), mal mozek, 3. dekan: sta, brada, zuby, jazyk (23), nos (25), horn elist (30), 4. dekan: hrdlo, krk, ui, spodn elist (35), 5. dekan: je, 6. dekan: rm lev a prav, mandle (55), hlasivky (5560), 7. dekan: (a k 75): lev pae, lev polovina plic, hrtan (65), prduky (70), 8. a 9. dekan: (od 75): prav pae, prav strana plic, ruce (90), 10. dekan: lev strana prsou, 11. dekan: aludek, 12. dekan: prav strana prsou, jtra, lu (120), 13. dekan: (a k 135): lev srden komora, 14. a 15. dekan: (od 135): prav srden komora, slezina (145), 16. a 18. dekan: steva, slep stevo (175), 19. dekan: lev bedro, lev ledvina, 20. dekan: boky, 21. dekan: prav bedro, prav ledvina, slabina (205), 22. dekan: pohlavn orgny, lev varle, lev st vajenku (215), 23. dekan: prav varle, prav strana vajenku, 24. dekan: moov stroj, 25. dekan: (a k 255): lev kyle, lev stehno, 26. a 27. dekan: (od 255): prav kyle, prav stehno, 28. dekan: (a k 285): kosti, pokoka, lev koleno, 29. a 30. dekan: (od 285): prav koleno, 31. dekan: (a k 315): lev hole, lev brec, 32. a 33. dekan: (od 315): prav hole, prav brec,

23

34. dekan: (do 345): lev noha a chodidlo, 35. a 36. dekan: (od 345): prav noha a chodidlo.

VII. ZKON SOUVZTANOSTI.

V oddle V. a VI. pojednvme o prvotnch vlivech. Avak jsou i vlivy druhotn, kter se takt opraj o zkon vztah mezi makro- a mikrokosmem. Ve zvetnku je to vyjdeno tm, e protichdn znamen tvo vztahy anatomicky i pathologicky. Tmto zpsobem stoj ve vzjemnch vztazch: 1. Skopec s Vahami, 4. Rak s Kozorohem, 2. Bk se trem, 5. Lev s vodnem, 3. Blenci se Stelcem 6. Panna s Rybami. Prakticky se to projevuje tm, e pi patnch konstelacch pichzej v vahu choroby prvnho znamen, ale i choroby znamen protichdnho, druhotnho dle pkladu: Je-li nkter planeta ku pkladu ve Lvu patn aspektovna, nen v dotyn nativit pouze sklon k chorobm, kter jsou signovny Lvem (prvotn), ale i k chorobm znamen protilehlho, tj. Vodne (druhotn vztah). Fysiologicky eeno, jednotliv stroj lidskho tla nepracuj odlouen a samostatn, nebo mezi nimi existuje anatomick vztah, tj. souvztanost mezi orgny prvotnho znamen a orgny znamen protichdnho. Pklad: 1.) musk nos s muskm pohlavnm strojm (Bktr), 2.) mandle hrdla s dlohou a prostatou (Bktr), 3.) ensk sta s pochvou (Bktr), 4.) un lza s pohlavn lzou (Bktr), 5.) Hypofysis s ledvinami (SkopecVhy), 6.) ttn lza s varlaty (Bktr), atd. Zjistme-li diagnosu onemocnn uritho orgnu, musme vnovati pozornost tak orgnu souvztanmu, abychom ppadn pedeli onemocnn tohoto orgnu. Toto je v terapii asto pehleno.

VIII. PLANETRN VZTAHY K LIDSKMU ORGANISMU.

Zvetnkov znamen jsou kladn, elektricky a zporn, magneticky nabitmi silovmi poli, kdeto planety, kter se na tchto polch pohybuj, jsou spouti proudu silovch pol zvetnkovch znamen, a teprve jejich ptomnost zpsobuje zapojen a tok proudu, a sice vdy dle povahy spoute a jeho zabarven znamenm, ve kterm se nachz, a konen dle povahy aspekt, kter pijm od ostatnch planet. Pozorujeme-li fysiologickou povahu jednotlivch planet, jejich lohy a psoben, zskme tento obraz: 1. Slunce: Jeliko Slunce je stediskem na planetrn soustavy, dle zkona vztah mezi makro- a mikrokosmem pedstavuje v lidskm a zvecm organismu stedn orgn ivotnosti, drce ivota a jeho udrovatele, silov stedit a vrobce ivotnch energi, stedn bod veho fysickho, fysiologickho a mentlnho byt, sdlo ivota, tlesn organisujc prvek, srdce a obh krve. Je denn, kladnou, elektrickou, teplou a suchou hvzdou a vldne v prv ad ivotnm silm, kter jsou zpracovvny slezinou a pivdny slunen pleteni, kter je pivd dle ostatnm strojm tla, jako i srdci a obhu krve, me, spinln nervov soustav a ivotnmu stromu, nazvanmu pons

24

Varoli,12 kter se nachz v mozku. Krev je nejvym vrazem ivho tla, bezprostedn nositel Ega, J, sdlo due a tm zprostedkovatel citu a pocitu. Mimo tla mu odpovd prav oko u mue, lev oko u eny. 2. Luna: Luna je enskou, zpornou, magnetickou, non hvzdou chladn a vlhk povahy, regultorem a destilanm pstrojem tlesnch v, zvlt lymfy, vmk lz, aludench v atd. Psob chemicky petvoovateln, vyluuje, mn a vstebv enskou periodu a m proto vztah k aludku, enskm prsm a dloze. Odpovdajc tomu ovld jcen a aludek, lymfatick systm, tkov tekutiny, mlnou soustavu, slzn apart, mozkovou substanci, vmnu v, periody ensk pohlavn soustavy a periodick prbh nemoc, jak uvidme v kapitole o diagnose a prognose, jako i lev oko u mue a prav u eny. 3. Merkur: Posel Boh, Merkur, je zprostedkovatelem, reflektorem a transformtorem astrlnch energi a pedevm regultorem duchovn cirkulace. Proto ovld u lovka innost mozku a nervov systm, dech, e, pohyb a sluch. ekli jsme, e mozkov hmota podlh Lun a mozkov innost Merkuru. Duevn poruchy zpsoben zmnami mozkov hmoty podlhaj proto Lun, kdeto funkcionln poruchy v stednm a perifernm nervovm systmu Merkuru. Jeliko mu podlh e, ovld na jedn stran tet lev mozkov zvit, sdlo motorickho stediska ei, a na druh stran tak svalstvo hlasivek. Jeho hlavnmi funkcemi jsou pvod nervov sly (inervace), trven v tenkm stev (chylifikace), zsoben aludench a binch nerv (plexus solaris), inervace plic a zsobovn plexu brachialis a nerv ramennch. Jeho povaha je chladn a such, polarita androgynn, neutrln. 4. Venue: Venue, povahy vlhk a tepl, polarity negativn, je vyslovenm enskm kosmickm prvkem a tak hvzdou plozen a rozplozovn, v hmotnm smyslu zmrovatelkou a vyrovnavatelkou vesmrnch tvrdost. Jest plodnou, lsku pijmajc a dvajc, zmkujc, lsav, sladk, zporn a pasivn. Podlh j vnitn sekrece, celkov soustava lz, vensn krev, tkov voda, ledviny a hrdlo, vajenky a ensk zrodkov buky, ensk pohlavn stroje, ensk prsn lzy jako i ke, kterou ovld spolu se Saturnem. Mimo vnitn sekrece je od n odvisl filtrace moe ledvinami, jako i negativn, ensk fze krevnho obhu (nebo ovld venln systm), dle cit a chu. 5. Mars: Pedstavitel muskho prvku, Mars, m povahu teplou a suchou, a jest zstupcem animln sly, tlesn i duchovn energie a aktivity. Zvetnkov znamen a domy obsazen Martem projevuj se jako stediska vysok ivotnosti a silovho rozvoje. Jeho psobnost je centrifugln, tedy nsiln vbojnost. Podlh mu vroba tlesn teploty okysliovnm krve a zvlt tlesnou innost, kter je mu podzena, take na fysiologickm poli se jeho aktivita projevuje pednostnm vyluovnm produkt vmny ltek a cizch tlsek, horekou, zpalem a hnisnm. Pod jeho vlivem se nachzej musk plodic stroj a musk libido, zvlt vron semene, dle vzrst vlas a neht, nos a rud krevn barvivo, hemoglobin, mch a ledvinn pnve, ich, nebo mu podlh nos. Jeho polarita je kladn. 6. Jupiter: Velik tst, Jupiter, tepl a vlhk, pedstavuje spolu se Sluncem prvek ivota a jeho obohacen. Psoben Jupiterovo je podobn Venuin, je ale silnj, draznj a musk hodnoty. Nem proto vliv na rozplozovn, ale zato ve vt me na vzrst. Vedle Slunce je druhm udrovatelem ivota. Vrazem toho je vlda nad ledvinami a arteriln krevn soustavou. Jako prvek obohacovn ivota pin sklon k plnosti, jako zstupce vzrstu nasycovn tkovch bunk, je-li patn aspektovn, mn se bunn vzrst a bohatstv v v hypertrofii, tunn bunnho tkaniva, plnokrevnost (plethora), cukrovku a sarkomy. Tuk nut jtra k vt sekreci. V jtrech se dje tak produkce ltky moov kyseliny. Nejdleitj innost jater je pprava glykogenu. Glykogen je ledvinnou nebo svalovou cukrovou ltkou. Podlh mu tak tk svalov, tk srdenho vaziva a krevnch cv, plic,

12

Strom ivota, arbor vitae, je nzev pro kresbu struktury a penesen i pro cel mozeek, cerebellum, nikoli pro Varolv most, pons Varoli.

25

aludku, stevnch stn a moovho mche. Polarita kladn, a pat jako Slunce a Mars k tonickm planetm. 7. Saturn: Planetou temnoty, chladu a sucha, tuhnut a smrti je Saturn, velik hvzda netst. Je-li Mars prvkem centrifugality, Saturn pedstavuje prvek centripetln, stahovn se do nitra, prvek krystalisujc. Zpsobuje proto omezovn vyluovn, pevnn, tvrdnut, vpenatn, hromadn nerostnch ltek, luovch, moovch a ledvinovch kamnk, revmatismus, pakostnici, rakovina a podobn. Podlh mu kostra, zuby, svaly, dy a svalovit sti tla; zpsobuje je-li pokozen mknut kost a kostn tuberkulosu, karios zub, tuberkulosu d, kachexii a pod. Jeliko ovld pokoku, zpsobuje exemy, psoriasis, pruritus, urticarii atd. Je representantem asu a ovld proto orgn asovho smyslu, ucho. Je zporn nestrann. 8. Uran: Uran, vstedn planeta, tepl a vlhk, m velk vliv na stedn nervovou soustavu, na nervov fluidum, na astrln tlo (Kinerova aura) a na ve, co se vztahuje na vyzaujc ltku. Podlh mu neurosa, kee, paroxysmln tachykardie, epilepsie, manie, zuivost, elektrick vboje, ztrnut je, ruptury a striktury. Mimo to se jeho psobnost vztahuje na ltkovou a holenn kost, podkolen, sten na oi a sloen krve. Polarita kladn, tonickost. 9. Neptun: Je ve vztahu k astrlnmu tlu a psychickm funkcm. Speciln mu podlhaj nohy, tedy negativn st tla. Je zporn a atonick. Jeho innost je psychick a tm tak mu pat ve, co nle do tto innosti.

IX. VZTAHY LIDSKHO OKA K MAKROKOSMU.

Ne bez piny se prav, e lidsk oko je zrcadlem due, nebo v nm dochz vrazu radost i al, a jet vce: oko se touebn pozved k nebi, aby ze st par poznalo Boha a jeho zkon. Nauka o souvztanostech lidskho oka a jeho duhovky k makrokosmu na jedn stran, a na druh stran k mikrokosmu, lovku, vznikla v dvn kultue lut rasy, kter ji tak soustavn propracovala. V Evrop byla sten uznna lkai homopaty asi v osmdestch letech minulho stolet na zklad studi maarskho lkae Dra Pczelyho, v jeho objevech a studich bylo dle s spchem pokraovno vdskm pastorem Liljequistem, lipskm Thielem, Drem Schleglem, vcarem Ottingerem atd. Oko odpovd pesn dle zkona trojice blmem, duhovkou a panenkou tlu, dui a duchu, take ve vztahu k celmu lovku je mikrokosmem lovka prv tak, jako je lovk mikrokosmos pesnm zrcadlenm makrokosmu se vemi jeho silami a vlastnostmi, zrcadl oko jako mikrokosmos lidskho organismu nejen astrln a mentln stavy, ale i tlesnou soustavu a jej zdravotn stav. Je tedy nejen zrcadlem due, ale i tla ve vech jeho stavech. Vezmeme-li v vahu ve, co jsme ekli v kapitole I, 2 o stedn rovni, ne kter se 1.) zrcadl duch, 2.) je lokalisovno stedisko ivotnho principu a 3.) zrcadl se prvek hmotn, tlo, jakoto i o loze ivotnho principu, due, kter je spojovacm lnkem mezi duchem a hmotou (loha alkalickho karbontu pi procesu tvoen mdla), pochopme, pro obzvlt duhovka hraje vznanou lohu v zrcadlen lovka. Zrcadlen duchovnch, duevnch a tlesnch stav duhovkou je vyvolvno zprostedkujc innost sympatickho nervu, kter hluboce zasahuje do duchovnch, duevnch a tlesnch funkc. Sympatick nerv, roziovatel panenky, prostupuje nervovou pleten duhovky. Jeho konce jsou ponoeny do vech stroj a st tla. Je-li tento nerv v nkterm stroj nebo sti tla podrdn, penese kladn i zporn vzruch ihned na duhovku, kde se vzruch trvale vce mn zaznamenv.

26

Proto je logick, e ku pkladu zlomenina kosti nebo operace zanech na duhovce provdy trvalou znmku, akoliv se zd nevysvtlitelnm, jak se odehrv v tomto ppad pebarven souvztanho msta duhovky jinobarevnm pigmentem. Tato pebarven msta, souvztan s uritmi orgny, slou k pesn lkask diagnose. Tm tak pochopme, pro byla, nehled k analogii duhovky s lohou due, duhovka pi diagnose zvolena za pomocnka hermetickho lkae, akoliv blmo i panenka mus analogicky zaznamenvati veker vzruchy. Diagnosu tedy usnaduje barva duhovky, nebo tato i hustota se mn snenm ivotn sly nemocemi jako i, co je velmi dleit, nesprvnmi lky (otravou lky). Duhovku rozdlujeme na strojov pole na zklad poznatk odvozench z polaritnch zkon. Pi tom upozorujeme, e geometricky stejn pole jsou pouhm schmatem poloh strojovch pol duhovky, nebo ohranien pol d se silovm stupnm vzruch, nemoc, take dle sly vzruchu geometrickou hranici buto pesahuje nebo se k n pouze pibliuje. Plohy I a II jsou vybudovny penesenm polaritnch zkon na duhovku dlkovou a kovou plovou osou. Prv plov osa, dlkov, vyzauje jako nejdleitj proud ve smru dlky tla od temene stedem tla a k iti (ploha I: obraz I a II, svisl ra). Veker sti tla a orgny na lev stran lovka rozdlenho touto osou jsou positivn, kladn, a ovlivuj strojov pole na lev polovin duhovky levho oka, jak je na schmatu duhovky (ploha I, obr. III) znzornno. Veker stroje, kter se nachzej pmo na dlkov ose, jsou neutrln polarity, smrem napravo ponkud negativn a nalevo ponkud positivn. Jejich strojov pole se nalzaj na polovinch obou duhovek, obrcench k nosu. Druh osa prochz kou tla od boku k boku a je smrem nahoru klenut (ploha I, obr. I a II, 1111). Tato kov osa oddluje brnic bicho od prsou, horn st, vce negativn, od doln sti tla, vce positivn a v duhovce ji odpovd v tupm hlu (u okraje duhovky) do stedu panenky vedouc kov osa 111111. stroje, kter se nachzej nad kovou osou pobinic, maj v schmatu duhovky svoje pole tak nad lini kov osy 111111, stroje pod brnic maj svoje duhovkov pole odpovdaje tomu pod kovou osou. Tet osa nem v kli duhovky a pro diagnosu t vznam jako ob pedchoz, nebo prochz duhovkou odpedu dozadu vrstvami duhovky a je viditeln pouze, kdy byla zpsobena v oku trhlina. Tato osa (ploha II, obr. I a II, 1111) vychz od pupku, pozved se k prseku osy dlkov a kov a kles k ptei. Ve skutenosti netvo toto polaritn oddlen prsou a bicha lomenou pmku, nbr nutno si pedstaviti rozepjat detnk, jeho plocha je tvoena brnic. Seskupen pol duhovky d se dle polaritnch os nsledovn: Poli nervovmu (pl. I a II, obr. III, 16) s gangliovm plexem slunen pleten jako stednou vegetativn nervov soustavy a souasn stednou celkovho tlesnho ivota, odkud se tlo pupen rou trozmrn dle t polaritnch os vybudovalo, odpovd v schmatu duhovky stedn prstenec vlken, kter obklopuje panenku a ji uzavr. Pohyblivost, schopnost stahovn, ka nebo mal prmr, strnulost i neklid, nenormln odchylky od kruhovosti tohoto panenkovho prstence je pro stav nerv vznamn. Animln nervov pole velkho a malho mozku, vdom a vle, nalz se nahoe (pl. I a II, obraz III, velk mozek 1, mal 18) nervov pole mchy jsou oznaena 910. Pole aluden je poloeno okolo prstence vegetativn nervov soustavy (pl. I a II, obr. III, 17). aludek je stediskem soustavy vyivovac, stediskem stravovacho kanlu mezi sty a it. st hltanov trubice do aludku m svoje kruhovit polko v lev duhovce na hranici aludenho pole vlevo, a je ve schmatu oznaeno kkem v krouku. V prav duhovce vpravo dol takt na hranici aludenho pole nachz se vchod ze aludku do steva (III, prav duhovka, krouek s kkem). Steva vypluj bin dutinu. Jejich pole obklopuje v duhovce tvercovit pole aluden. Tenk steva spolu s dvancternkem jsou vyznaena v pl. I a II, obr. III svislmi vlnitmi arami na nosn stran obou duhovek (46) a na doln stran tvercovho pole stev. Pole slepho steva je v prav duhovce vpravo dole (45). Slep stevo pechz vpravo vystupujc trank (41), kter potom b jako pn lec denn stevo (trank) nalevo a m svoje pole na rozdl vystupujcho tranku v obou duhovkch (42); potom se svj jako sestupujc trank svisle vlevo dol, a proto m svoje pole pouze v lev duhovce (43). Na nejnim bodu pechz v S romanum (pouze v lev duhovce, 44), a potom kon jako konenk (47) v iti (u kraje lev duhovky).

27

Srden pole odpovd poloze srdce v lev prsn dutin, take se nachz pouze v lev duhovce nad kovou osou (47). Pole pokoky obepn zevn okraj duhovky, jako ke obepn tlo (ploha III, zevn kruh obou duhovek). Oboustrann horn orgny tla nad osami kovou a brnin maj svoje pole vesms nad kovou osou duhovek 11111111. Porovnejte oslovn nad kovou a brnin osou (ploha I a II, obr. I a II) se stejnm oslovnm schmat duhovek na tchto plohch. strojov pole duhovek maj seshora dol tot poad jako tlesn orgny ponaje velkm mozkem a temenem a k brnici: Prav strana tla a prav strana duhovky pravho oka: Velk mozek (1) Mal mozek (18) prav ucho (19) prav strana krku (20) prav plece (21) prav horn, stedn a doln plicn lalok (22) pohrudnice (23) prav st prsnho koe (24) Lev strana tla a lev strana duhovky levho oka: Velk mozek (1) Mal mozek (18) lev ucho (19) lev strana krku (20) lev plece (21) lev horn a doln plicn lalok (22) pohrudnice (23) lev st prsnho koe (24)

Pole enskch prsnch lz nachzej se uprosted pole dolnch plicnch lalok a jsou na pl. III na odpovdajcm mst oznaeny krouky. Orgny doln sti tla pod brnic maj v duhovkch odpovdajc poad pod kovou osou. Prav strana tla a prav strana duhovky pravho oka: jtra (30) prav horn st bicha (31) prav vajenk (32) prav doln st bicha (33) Lev strana tla a lev strana duhovky levho oka: slezina (30) lev horn st bicha (31) lev vajenk (32) lev doln st bicha (33)

Horn orgny, kter le na dlkov ose, nebo blzko n, maj svoje pole v polovinch duhovek na vnitn stran k nosu: Prav duhovka: Velk mozek (1) elo (2) oko prav (3) nos (4) horn elist (5) sta s jazykem (6) doln elist (7) dchac trubice (8a) jcen (8b) horn a stedn st zad (9) stedn st bicha (10) pupek (je oznaen kroukem) Lev duhovka: Velk mozek (1) elo (2) oko lev (3) nos (4) horn elist (5) sta s jazykem (6) doln elist (7) dchac trubice (8a) jcen (8b) horn a stedn st zad (9) stedn st bicha (10) pupek (je oznaen kroukem)

Stedn doln orgny maj svoje poad od pupku dol, doln st zad a doln st bicha (11), moov mch (12), moov trubice, tenk stevo a dloha (13) a ledviny (15) v obou duhovkch. Pole dolnch konetin nachzej se pmo na dlkov ose od stevnho pole dol (ploha III) a nsledovn rozdleno:

28

Prav duhovka: prav stehenn kloub (9) prav stehno (10) prav koleno (11) prav hole a ltko (12) prav noha s chodidlem (13) prsty na prav noze (14)

Lev duhovka: lev stehenn kloub (9) lev stehno (10) lev koleno (11) lev hole a ltko (12) lev noha s chodidlem (13) prsty na lev noze (14)

Horn konetiny maj dle Peczelyho a Liljequista svoje pole na kov ose mezi prsnm a ledvinovm polem (pl. III): Prav duhovka: prav ramenn kloub (4) prav nadlokt (5) prav loket (6) prav pedlokt (7) ruka s prsty (8) Lev duhovka: lev ramenn kloub (4) lev nadlokt (5) lev loket (6) lev pedlokt (7) ruka s prsty (8)

Duhovkov pole lze velmi snadno sestaviti do dvancti skupin po tech lenech, take mono zskati analogie zvetnku a dekan. Tohoto kle, kter se velmi bl hvzdnm anatomickm vztahm, pouili jsme pi sestav schmatu duhovek na ploze III.

X. VZTAHY LIDSK RUKY.

Ruka pedstavuje do jist mry vkonn orgn mozku a proto nelze se diviti, jsou-li tvar ruky a linie na ruce podmnny vvojovm stupnm a duevn ilost lovka, jejich vlastnka. Obliej a jeho vraz me klamati, ruka tm nikdy. Prv tak jako oko, je i ruka mikrokosmem celho lovka, take z jejho tvaru, vyvenin a ar na n mono uiniti tm neomyln zvry o minulosti, ptomnosti a tm do jist mry i o budoucnosti jejho nositele. Je-li ruka mikrokosmem, mus vykazovati analogie selnch principi, kter utvej, udruj a dle vyvjej makrokosmos. Na ploze IV je vidno, e tomu tak jest: sla 1, 2, 3, 4, 7 a 12 jsou v jejm utven rozhodujcmi. Palec jednika, uzavr trojici, a pedstavuje tak ti svty temi jeho lnky. Zbvajc tyi prsty tvo dvancti svmi lnky dvanctku ve tverci a jsou rozdleny nsledovn: Ukazovek, Jupiter, je Stvoenm, jarem, dtstvm, prstenk, Slunce, je ltem a jinostvm, malek, Merkur, je podzimem a mustvm, prostedn prst, Saturn, je zimou a stm. Tato tveice, analysovna ve dvanctero, vykazuje tyto makrokosmick analogie: Ukazovk: prvn lnek Skopec, druh Bk, tet Blenci, prstenk: prvn lnek Rak, druh Lev, tet Panna, malek: prvn lnek Vhy, druh tr, tet Stelec, prostedn prst: prvn lnek Kozoroh13, druh Vodn, tet Ryby. Velk, celou ruku ovldajc prostedn prst, Saturn, pedstavuje prvm svm lnkem peduren. Druh dva lnky jsou bez sly: je to dt v kolbce. Prvn lnek ukazovku pedstavuje zatek ivota, boje a bou: je to k boji pipraven Skopec. Druhm lnkem, Bkem, otevr se pramen sly, stopa ivota, do kterho vemocn ruka Utvaitelova vrh zrodky astn nebo nepzniv budoucnosti.
13

V pedloze uveden Skopec.

29

Prstenk, Panna, Lev a Rak14, poukazuje na mladou slu, zancen, dobu chvjivch vn. Malek, podzim, doba n a plod, pedstavuje bohatstv a vdn. Prvn lnek prostednho prstu, Kozoroh, poukazuje na st a smrt, peduren. Neznm stoj na konci i na zatku, umrme, abychom znovu povstali. Je samozejm, e na ruce nalezneme i analogie deseti zkladnch principi; ve schmatu ruky (ploha IV) oznaili jsme je mskmi slicemi. Tyto principie, sefiroty i zkladn pythagorejsk sla jsou dle DESBAROLLA nsledovn rozloeny: I. Koruna nachz se pod fatalitou, neznmou vl, pod vrchem Saturnovm. II. Moudrost, kter klade odpor je pod vrchem Jupiterovm. III. Rozum, pohyb, volnost, le na vrchu Merkurov, vrchu inn sly, vdy, obchodu a objev. IV. Lska nachz se na vrchu Venuin, kter pedstavuje smilovn. V. Psnost jako protiklad smilovn je na vrchu Martov. VI. Krsa je Sluncem, Apollem. VII. Vtzstv nachz se na tetm lnku palce; je to pokrok, kter podrobuje a d hmotu. VIII. Slva le pod silou, vrchem Martovm a nad vrchem Luny, fantasi. Je to vdn dobra i zla, ovldajc fantasii. IX. Zklad le pod vrchem Luny a je ve spojen se Sluncem: je to fantasie, kter osvtlena Sluncem, pramenem prody, stv se nejvy moudrost a pravdou. X. Krlovstv nachz se na kloubu ruky, mezi pedloktm, hmotou a rukou, rozumem. Martick pole uprosted ruky je stediskem innosti schopnost mylen. Zl nebo dobr sklony erpaj na nm innou slu. Sedm kosmickch sil je na ruce zastoupeno sedmi vrchy dlan. Tyto vrchy jsou pojmenovny dle sedmi planet, astrologickch kosmickch sil. Koen palce tvo vrch Venuin, koen ukazovku vrch Jupiterv, zkladna prostednho prstu vrch Saturnv, vedle nho pod prstenkem vrch Slunen, na koenu malku je vrch Merkurv, pod kterm se nachz vrch Martv, na kter navazuje vrch Luny. Vrchy maj t vznam jako astrologick planety. Mimo vrch jsou na ruce jet dal hlavn znaky, a sice linie. Tyto jsou representanty astrlnch, duevnch a duchovnch proud ve vztahu k lidskmu J, kter vedou polaritnmi smry. Linie hlavy rozdluje ruku na st kladnou a zpornou, linie osudov na st vchodn a zpadn, take tmito liniemi je tvoen polaritn k, representujc boj mezi vl a osudem. Linie hlavy m svj polaritn protiklad v linii srden, prv tak, jako je duch protikladem due. Vrch Venuin je obepjat lini ivotn, soubnou do jist mry s lini osudovou. Blzko ivotn linie u zpst vznik linie zdravotn, hepatice, kter b pmo k Merkurov vrchu. Venuin ps jest linie, kter vznik mezi prstem Jupiterovm a Saturnovm a vede v polokruhu mezi prstenk a malk. Tato linie na mnoha rukou chyb. Linie slunen vznik buto v linii ivotn nebo na vrchu Luny a vede pmo k vrchu Slunenmu. Vznam vrch a hlavnch lini, o kterch jsme se zmnili, opr se o zkon analogi. Tak ku pkladu normln vyvinut vrch Jupiterv znamen planouc nboensk cit, ulechtilou ctidost, est, spokojenost, lsku k prod, astn manelstv atd. Tent vrch abnormln vyvinut znamen povrivost, nadmrnou hrdost, touhu po vld za kadou cenu a pn, hrti blskavou roli. Nedostaten vyvinut tent vrch zna lenost, sobectv, bezbonost, bezectnost, a sprost sklony. Jak vidno, tyto analogie odpovdaj pesn tem tvm Jupiterovm. Zrovna tak je to s liniemi, ku pkladu s lini ivotn: je-li krtk, je tak ivot krtk, je-li dlouh, je i dlouh ivot. Je-li etzovit, je ivot pln strast. Je-li bled, patn vyznaen, je zdrav slab a snadno poruiteln, a tak dle. Ve je vybudovno na nejjednoduch formulkch, a tak to tak mus bti. Mimo tyto nachz se na kad ruce ada znak, kter poruuj vznam vrch a lini, nebo dvaj vznamu jin smr. Jsou to: hvzda, tverec, bod, ostrvek vodorovn a svisl, trojhelnk, k, etz, lomenina, vlasov ry, mka, pn ra, rky doprovzejc linie, nedostatek rek na vrchch a
14

V pedloze uvedeny Vhy.

30

jejich nadbytek, plmsc a svisl rky. O vech tchto znacch budeme mluviti v prv kapitole tetho svazku naeho herbe. Aby soupis vztah ruky byl pln, nutno se zmniti o velkm trojhelnku, tverci a nramku. Velk trojhelnk obepn plochu v dlani, kter je nazvna plochou Martovou. Vznik spojenm linie ivotn pod vrchem Jupiterovm a spojenm hepatiky vystupujc z nramku s lini hlavy. Dl se na horn, prav a lev hel. Podruje vdy svj vznam, i kdy je velmi nezeteln. Dobe vyznaen a zbarven je znakem tst, zdrav a dlouhho ivota. Prostor mezi liniemi hlavy a srdce nazvme velkm tvercem i stolem. Dobe vyvinut znamen vrnost, tst a vyrovnovenou tlesnou teplotu. Nramek je tvoen liniemi na zpst a znamen zdrav a tst, dle s potu lini jej tvocch usuzuje se na dlku ivota. Barva linie poukazuje na flegmatickou letoru, lymfatickou konstituci, erven linie na sangvinickou konstituci, lut linie na lunatou konstituci a siv, naloutl linie na konstituci nervosn. Vztahy anatomicko-fysiologick podrobn nevypisujeme nebo jsou srozumiteln vyznaeny na ploze V.

XI. MO A JEHO VZTAHY.

Zrcadlem vnitnho chemismu savc je mo a vnitn chemismus jest vrazem harmonie funkc jednotlivch orgn. Proto je nm mono zkoumnm moe posuzovati organismus velmi snadno. Mo zdravho lovka m barvu slmy, m zvltn, zsti fialkovou vni, nezapch a je jasn. Nsledujc okolnosti maj vliv na jeho zmnu: Siln tlesn konstituce vyluuje mo vce zbarven a silnj vn, konstituce slab mo bled, tvoc vce pny a usazeniny. Tak ron doba m vliv na mo. V lt je zbarven tmavji a v menm mnostv, v zim je bled a hojnj. Pohybliv zpsob ivota zmenuje mnostv a in jej tmav; sedav zpsob ivota zvyuje mnostv moe a in jej bled. Ve st je ho mn, je tmav a m sklon k zpachu. ensk pohlav m bled mo s vce usazeninou. Abnormln pit zvyuje mnostv a in jej bled. Po nkterch potravinch (kup. chest) zapch. Bhem trven je kaln. Uvme-li, co jsme ekli v sti fysiologick o odmovacm orgnu hrudi, ledvinch, pochopme ihned dleitost studia vztah moe a jich uplatnn v hermetickm lkastv. Z toho dvodu se spisovatel nijak nediv diagnostickm a prognostickm spchm ady litel (bez lkaskch diplom), kte se specialisovali v tomto oboru diagnosy; popr pouze nutnost jasnovideckch schopnost, kter jsou obyejn povrchnmi pozorovateli tmto litelm pipisovny, nebo diagnosa a prognosa z moe jich nevyaduje; vyaduje pouze znalost vztah mezi mikro- a makrokosmem, kterto znalost je u litel tm vesms nahraena dlouhou praks a vypstnm citem. Diagnosa z moe byla v dvjch dobch velmi pstovna a nabv v modernm lkastv opt pdy, i kdy nyn povtin pouze chemickou analysou.

XII. ROSTLINY A JEJICH VZTAHY.

V posledn sti druhho dlu naeho Herbe uvedeme jednoduch rozdlen rostlin podle livosti, kdy nutno tyto sbrati a jejich planetrn rozdlen. Ve tetm svazku a konenm svazku naeho Herbe rozebereme si tuto st podrobnji, jeliko toto se vztahuje vce k ptmu naemu pojednn.

31

ada I.
Tda 1.: Rostliny poisujc, projmav a dviv. inek: Vyluovn vmk obyejnmi cestami akce vyluovac: afrn poln, trnka, eetlk, broskev, kosatec, posed, (tykvice zemsk), bez, len matky bo, pryec okrouhl, holubinka, konitrud lkask, kopytnk, brambok (svinsk chlb), emeice bl, lkovec, aloe, kasia, mana, reve, svlaec obecn, gumugutta. Tda 2.: Rostliny proti neduhm prsnm, proti kali. inek: Konejen kale, vyluovn tuhho hlenu bronchilnho: Netk (lomikmen), slezink lkask, lkoice, podbl, prot, truskavec, kapusta erven, brukev, pilt lkask, hadinec, mandle, fk, vinn hrozny, datle, benzoe, ananas. Tda 3.: Rostliny drdc ke kchn a vyluovn sliny. inek: Drdn sliznice nosn, tien migrny, odvdn krve z hlavy: Tabk, hoice, straka, koniklec obecn, re horsk (alpsk), zzvor, mastix, imbaba, pep, pryec, maal (kosk katan). Tda 4.: Rostliny proti chorobm dlohy a podporujc mru. inek: Buzen menstruace, akce protiluov, posilujc: Podraec, ernobl, lebednk, hemnek, medovnk, routa, fiala lut, kozlk, kosatec, jablenk obecn, afrn, mta, myrha, kafr. Tda 5.: Rostliny moopudn. inek: Zven chuti k jdlu, puzen na mo, itn ledvin: ekanka obecn, pampelika, ovk, jahodnk, koniklec, borvka, petrel, fenykl, bab hnv, bodlk, edkev, cibule, koukol, mainka vonn, pryskynk, aj, jalovec, cukrov konek. Tda 6.: Rostliny pro pocen. inek: Vyluovn potu a neistot v ki: Donk, had mord, chrastavec, esnek plan, jalovec, andlika (dhel), benzoe, podbl, zimostrz, oech vlask, skoice, arabsk kadidlo. Tda 7.: Rostliny proti chorobm srdenm, preventivn. inek: Posilovn srdce, regulovn tep srdench, proti slabosti a mdlob: esnek, temdava, jedohoj, avel obecn, citron, pomeran, pep, hebek, devo stromu balzamovho, podraec, levandule, santlov devo.

ada II.
Tda 8.: Rostliny vyvolvajc pznivou zmnu v organismu, rostliny proti bolen hlavy. inek: Obnoven hlavnch funkc, vyrovnoven cirkulace: Bukvika, konvalinka, lpa, pivoka, jmel, prvosenka, dyminek, matdouka, rozmarna, alvj, levandule, saturej, majorn. Tda 9.: Rostliny proti chorobm onm. inek: Len znt onm pikldnm a vymvnm, akce istic a oberstvujc: Vlatovink, svtlk, alvj, vrbina, spor, chrpa, bodlk, jetel. Tda 10.: Rostliny proti chorobm aludenm a proti krkavkm. inek: Podrdn zaivadel a nien jejich pivnk: Pelynk, brotan, mta, kva, vanilka, paldrn, vrati, konopnec. Tda 11.: Rostliny proti horece. inek: Klesnut horeky a zmrnn pulsu: Hoec, zemlu men, esnek plan, benediktov koen, chinin. Tda 12.14.: Rostliny proti chorobm jaternm, slezinnm, proti nadmn (vtdm) a proti kurdjm.

32

inek: Vyiovn, rozpoutn, odvdn hustch hmot vkalovch, ulehen, zeslen spnavosti, posilovn celkovho organismu, normln rozdlen krve a v: a) epk, ceterk, kaprad, chmel, podraec, zemlu, kokotice, b) anz, koriandr, kmn, omj, kopr, zzvorec obecn, hemnek, c) eicha, potonk, jetel vodn, kapusta hoin, etkev. Tda 15.21.: Rostliny vyvolvajc pznivou zmnu v lidskm organismu, na hojen ran (istic), rostliny na rny (projmav), zmkujc, rozpoutiv, bolest tic, uspvac, rostliny chladiv. inek: itn a seven tkn, akce protihoren, zacelen ran a ved, zven chuti k jdlu, odstrann zcpy a psku z ledvin a blkovin z moe, uvolnn svalstva a vlken, rozehnn ndor, vyvoln spnku, akce uklidujc, konejen krve: a) svalnk men, brl, sedmikvtek, rdesen, kopretina bl, jitrocel, laskavec, ovk erven, kopiva, pek, kdoule, b) blenk, ostruink, pta zob, otonk, pryskynk, kapusta, had jazek, koz lisk, dvoulistnk vejit, trovnk, c) rozrazil lkask, tezalka, krkavec, medovnk, arnika, d) fialka, bazanka, drnavec, lebeda, poln pent, lilie, len, oliva, e) jemen, ito, pohanka bl a ern, oves, bob, hrch, oka, f) mk, bln, bolehlav, mandragora, rulk zlomocn, durman, g) dn, okurka, meloun, locika, netesk, leknn, ten, maliny, rybz, morue, e, guma tragantov, kozlek (poln salt).

B. SBR ROSTLIN PODLE MSC

Bezen: Duben: (rybyskopec) kvty broskvon, prvosenky, brl, lilie, (skopecbk) jehndy oeku, listy mandragory, koeny ekanky a ovku, kvt konvalinky a kopivy bl, Kvten: (bkblenci) pelynk vysok a nzk, ekanka, kra bezov, byliny proti kurdjm, bolehlav, chmele, jitrocele, plicnk lkask, routy, rozrazilu lkaskho, bazalky, erven: (blencirak) mik, kopr, andlika, ernobl, kopytnk, marulka, ten, bodlk, fenykl, ibiek, kvty chrpy, divizny chmovit, tezalky, levandule, bl lilie, pomeranovnku, bertrmu, prote dvoudom, rybz, mta peprn, zemlu mal, semena kmnu, koriandru, dyminku, ervenec: (raklev) ten ern, morue, zelen oechy, maliny, makovice, vlatovink, konitrud lkask, indava, krtink, fialy, marulka koi, semena kopru, mrkve, mku, Srpen: (levpanna) listy rulku zlomocnho, jetele, kvty marhnu (grantovho jablka), blnu, melounu, durmanu, pku, Z: (pannavhy) plody a semena bezu, koeny ocnu, andliky, vstavae, lkoice, melounu, kopivy, netku a slezinku, jen: (vhytr) devo a bobule jalovce, zel erven, kdoule, jablo, jmel dubov, semena koriandru, pivoky, koeny andliky, bodlku, vedobru, ovku, osladie, reven, zemku Listopad: (trstelec) vegetace konen, holubinka, bobule jalovce a nkter houby, Prosinec: (steleckozoroh) klid v prod, Leden: (kozorohvodn) dlkatec plicn, oech cypersk, nor: (vodnryby) pupeny topolov, kvty hebku, podbl, violka, koeny kopytnku, jahodnku, petrele, pivoky, kozlku vtho.

Sbrn bylin (astrologicky oznaench) podle naich vegetanch pomr:

Vechny doby nejsou stejn pzniv pro sbr livch bylin. Nejlep jsou ona, kdy mlo pr. Lta such jsou pzniv k vvoji rostlin povahy such, aromatick, jako jsou andlika, dyminek,

33

jalovec, anz, mta, pep a jin. V ltech mokrch jsou jejich liv soustky mn cenn, protoe poas vlhk psob nepzniv na jejich vvoj. Sbrme-li rostliny v prvch dnech dubnovch, rostliny neobyejn sl a jsou vytrval. Veobecn pravidlo hermetickch autor zn, e rostliny nutno sbrati v dob, kdy pupeny ponaj se rozvjeti, tedy v dob dokud kvt jet pln se nerozvinul, ili mezi dobou kvtu a dobou semene, jak sprvn se vyjadovali sta hermetikov. Ovem pravidlo toto nen absolutn. Mnohdy se t doporuuje, aby se plody sbraly jen dobe uzrl, vivn, chutn a vonn, jin pak pedpisuj, aby se sbraly toliko plody nedozrl, aby jejich ivotn zklad, merkuricky vlhk, nebyl pli rozptlen. Koeny sbrme, kdy stonky uvadly a uschly, co se stv na podzim i z jara. I zde nen jednoty mezi autory. Nkte oznauj potek zimy za nejvhodnj dobu k dobvn koen, protoe pr tehdy kles mza do koen, dodvajc jim ivotnost a tm jsou schopny znovu vegetovati. Jin tvrd opak, protoe rostliny nemaj vlastn zimnho spnku, a doporuuj dobvati koeny v dob, kdy listy zanaj vyreti ze zem. Pravdou ovem zstv, e na jae jsou koeny masit, pln a avnat, kdeto na podzim jsou vyerpan, tvrd a devnat. Vjimku in ovem koeny cibulovit, kter jsou v kad dob dobr. Mnoh lkask knihy hermetick doporuuj, aby se rostliny sbraly hned po vchodu slunce. Slavn PARACELSUS a cel jeho kola dokazuj, e nejvhodnjm okamikem ku sbru bylin je doba ped vchodem slunce, tedy v dob, kdy jsou nejvce nesyceny rosou, kter zvyuje jejich livou hodnotu. Tento nhled povaujeme t za nejlep, proto se jm budeme diti. V nsledujcch dcch uvedeme jmna rostlin a dobu jejich sbru, jako i jejich planetrn hodnoty: BEZEN koen andlika aron bedrnk bln ibiek jehlice kostival kozlk kuklk kchavice libeek lopuch mochna lesn oman osladi pampelika pivoka prha pukvorec pr rulk dub jrovec kruina lkovec kamajka : Slunce, Venue : Mars, Luna, Saturn : Luna, Saturn : Saturn, Jupiter : Venue : Slunce, Mars : Saturn : Mars, Venue : Jupiter : Saturn : Saturn : Venue, Merkur : Slunce, Jupiter : Merkur : Saturn : Jupiter : Slunce, Venue : Mars, Slunce : Luna : Mars : Saturn : Saturn : Saturn, Mars : Mars : Slunce, Mars : Venue, Slunce DUBEN ekanka plicnk vlatovink listy: jaternk koniklec medvdice pampelika ptainec vtviky: chvojka potmchu kvty: hluchavka fialka podbl trnka mk pivoka koen: : Venue, Saturn : Jupiter, Merkur : Slunce, Merkur : Mars, Luna : Venue, Mer., Sat. : Slunce, Venue : Jupiter : Luna : Mars, Jup., Venue : Merkur, Luna : Venue : Venue, Jupiter : Luna, Venue : Saturn : Luna, Saturn : Slunce, Venue

kra

listy

34

KVTEN listy: lopuch bolehlav jahodnk maceka mainka medvdice plicnk podbl ptainec routa ebek slz alvj vlatovink zemdm prvosenka rozmarn ocn : Venue, Merkur : Saturn, Luna : Slunce : Luna : Mars : Slunce, Venue : Jupiter, Merkur : Jupiter, Venue : Luna : Slunce, Mer., Ven. : Venue : Venue : Luna, Jup., Slunce : Slunce, Mars : Slunce, Jupiter : Venue, Merkur : Slunce : Slunce, Mars, Sat.

ERVENEC koeny: omj vstava bazalka listy: bolehlav bukvice divizna majorn peslika rulk spor svtlk tezalka tymin zemlu kvty: divizna hemnek levandule topolovka plody: borvka mk malink re slz plody: jahody ocn SRPEN koeny: emeice kopytnk peslika pupana reve vstava listy: durman levandule slz plody: anz bedrnk bez ern borvka dub fenykl hoice jrovec kamajka koriandr len malink pskavice plavu zimolez : Saturn : Slunce, Mars : Saturn : Mars : Mars, Luna : Venue : Saturn : Merkur, Jupiter : Venue : Merkur : Luna, Mars : Merkur, Venue : Luna, Saturn : Saturn : Merkur : Slunce, Mars : Saturn, Mars : Venue, Slunce : Mars : Mars : Venue : Venue : Merkur, Luna, *d : Mars : Saturn, Mars, Slun. : Venue : Mars, Merkur : Saturn, Luna : Jupiter : Saturn, Luna : Merkur, Slunce : Saturn, Luna : Saturn : Venue, Merkur : Slunce : Slunce, Merkur : Slunce : Slunce, Jupiter : Saturn, Luna : Slunce, Saturn : Merkur, Jupiter : Merkur : Luna, Saturn : Luna, Saturn : Venue : Slunce : Venue : Slunce : Slunce

kvty: plody:

ERVEN kvty: bln ekanka dub hemnek jablenk jahodnk jehlice levandule maceka mainka mta matedouka meduka omj pelynk routa spor alvj vtod zemdm ern bez hemnek chrpa lpa : Saturn, Jupiter : Slunce, Jupiter : Saturn : Slunce, Venue : Merkur : Slunce : Slunce, Mars : Merkur, Jupiter : Luna : Mars : Venue : Venue : Merkur, Jup., Slun. : Sat., Mars, Slunce : Mars : Slunce, Merkur : Venue, Merkur : Luna, Jup., Slunce : Merkur : Slunce, Jupiter : Venue, Merkur : Slunce, Mars : Slunce, Jupiter : Jupiter, Luna

kvty:

35

Z koeny: ekanka hoec kaprad lkoice mochna osladi oman pukvorec reve rozmarn vtviky: potmchu kra: oek plody: anz bez ern durman chlebd chmel jalovec kruina oech vlask plavu : Venue, Jupiter : Mars : Venue : Merkur : Jupiter, Slunce : Saturn : Merkur : Mars : Mars, Luna : Slunce : Merkur, Luna : Slunce : Merkur : Venue, Merkur : Saturn : Mars : Mars, Merkur : Slunce : Mars : Slunce : Merkur, Luna, Slun.

JEN koeny: aron bertrm ekanka hoec kaprad ken mochna kra: oek eetlk plody: anz hoice kruina : Mars, Luna : Mars : Venue, Jupiter : Mars : Venue : Mars, Venue : Jupiter, Slunce : Slunce : Slunce : Merkur : Slunce, Mars : Mars

LISTOPAD, PROSINEC, LEDEN netrhme livch bylin netrhme livch bylin NOR koeny: emeice list: jmel kra: lkovec : Saturn : Slunce : Slunce, Mars

PLANETRN FYSIOLOGIE: Koen (saturn), stonek (mars), listy (venue), kvty (msc), plod (jupiter).

PLANETRN SKUPINY ROSTLIN (seskupen).

Rostliny SLUNEN: Andlika, arnika, hemnek, vlatovink, skoice, svtlk, ysop, mta peprn, drchnika erven, mukt, rdesen, rozmarn, alvj, dyminek, zvinec. LUNRN: Samorostlk, ledvinovnk vchodn, rozpuk, cistus (Venue, Saturn Bk, Kozoroh), okurka, kolokvinta (Mars, Venue Blenci), kaktus, pleskanec, eicha, kroton (Mars Kozoroh, tr), peslika, bolehlav, ipeka (davi) (Slunce Bk, Rak), kosatec, jalapa (Rak, Panna, tr), petrel, koz pysk, reve, ovk, kumpa jedovat. SATURNSK: Omj prav, ertovo lejno (Venue, Mars Kozoroh, Vodn), rulk zlomocn, indick konop (cannabis indica) (Venue, Merkur Bk, Blenci, Vodn), emeice ern, pryskynk, pestup, mydlice. JUPITEROVSK: epk, metlovka, brutnk (volsk jazyk), bza, cedr, chrpa, zemlu, blahovink, bln, vavn, meduka lkask, chvojka lkask, mosk cibule, lpa. MARTOVSK: esnek, aloe, pelynk, ernobl, posed, ocn, bodlk, nprstnk, konopnec erven, pryec, hoec, chmel, vran oko, nmel, chininov kra. VENUINY: Drmek, kvty stromu benzoovho, dil, brambok, ibiek, jasmn, jitrocel, pivoka, koniklec, sena (Vhy, Ryby), krtink.

36

MERKUROVSK: Holubinka, anz, brotan, devinka, oves, badyn, lopuch, netk, kvovnk, rosnika, emeice bl, bob, fenykl, plavu, svlaec, majorn plav, bazalka, tezalka, konvalinka, drnavec, prvosenka, plicnk lkask, routa, saturej, kozlk lkask, zelen aj.

Konec druhho dlu.

37